Čistí
istí příjemci a čistí
istí plá
plátci (EU15, rok 2002)
Díky za pozornost ☺
Rezervy
– Jsou nejmenší Hlavou rozpočtu (ani ne 0,5%). V roce 2003
již rozpočet EU měnové rezervy neobsahoval. Původně
byly měnové rezervy využívány v rámci společné zemědělské
politiky pro krytí změn směnného kursu eura (dříve ECU)
vůči americkému dolaru.
– Dalším rezervám, rezervám „naléhavé pomoci“ je vyhrazena
roční částka cca 217 mil. EUR.
Předvstupní
edvstupní pomoc
• Spadají sem pomocné finanční programy Phare,
SAPARD, ISPA určené zemím střední a východní
Evropy po pádu bipolárního světa.
• V současnosti EU finančně pomáhá balkánským zemím
usilujícím o vstup, a Turecku.
Výdaje na rozšíření
• Tato rozpočtová hlava vznikla v roce 2002 v souvislosti s
očekávaným velkým rozšířením EU o státy střední a
východní Evropy.
• Např. s Tureckem se reálně nepočítá do roku 2013 vůbec.
Čistí
istí příjemci a čistí
istí plá
plátci
• Pokud je podíl na výdajích vyšší než podíl na
platbách (kladná hodnota), je daný stát čistým
příjemcem z rozpočtu:
– Měřeno poměrem ke svému HND jsou největšími
čistými příjemci Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko
• Je-li tomu naopak (záporná hodnota, stát odvádí
více než dostává), jde o čistého rozpočtového
plátce:
– Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a
Švédsko
Vně
Vnější vztahy
Rozdělení humanitární pomoci EU ve výši 4 074,4
MEUR v období 1998–2004
Legenda: ACP je zkratka pro státy Afriky, Karibiku a Pacifiku.
Zdroj: Evropská komise (2005b).
Vně
Vnější vztahy
Podíl členů Výboru pro rozvojovou pomoc při OSN na
financování rozvojové pomoci v roce 2003 (milióny USD)
Administrativa
– Pokrývá náklady spojené s fungováním institucí ES
– Celkové náklady na administrativu se dlouhodobě pohybují okolo 5%
celkového rozpočtu.
– Největší podíl na rozpočtu má Evropská Komise.
Složení Hlavy 5 rozpočtu EU v roce 2003:
Strukturá
Strukturální
lní operace
• Financování programů - systém rozpočtových závazků a plateb.
– Závazek - finanční dohoda mezi EK a členskou zemí o alokaci
prostředků z fondů na jednotlivé programy pomoci. Je proplácen
v ročních splátkách, přičemž první splátka je uhrazena po schválení
objemu a formy pomoci ze strany Komise. Následující splátky pak
proběhnou nejpozději do 30. dubna každého roku.
– Platba - vlastní výdaj z rozpočtu EU prostřednictvím existující
struktury platebních orgánů na úrovni členských zemí.
• V praktické rovině Komise ihned po schválení formy a objemu
pomoci z fondů převede na účet Platebního orgánu platbu ve výši
7% celkového závazku. Tato záloha je určena k rozběhnutí
programů a je vratná v případě, že žádné oprávněné náklady
nevznikly do 18 měsíců od převedení zálohy.
Vnitř
Vnitřní politiky
– Podíl na rozpočtu EU – cca 6,8%
jedna z méně finančně
náročných položek rozpočtu.
– Více jak 60% z prostředků
přidělených na vnitřní politiky
směřuje do výzkumu a
technologického rozvoje.
– Další příklady vnitřních politik:
•
•
•
•
•
•
•
energie
životní prostředí
kultura
transevropské sítě
průmysl
dopravní politika
výzkum a technologický rozvoj
Vně
Vnější vztahy
– bilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi světa
– spolupráce s OSN, NATO a jinými mezinárodními
organizacemi.
– Závazky vyplývající z mezinárodních dohod o
rybolovu.
– Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva.
– Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU.
– Administrativní rezerva.
Země
Zemědělství
lství
• SZP dodnes podporuje hlavně „severské“ plodiny
rostoucí ve Francii a Německu, oproti plodinám
pěstovaným v jižních členských státech. Například
Španělsko a Portugalsko mají společně zhruba stejnou
rozlohu obdělávané půdy jako Francie. Celkový podíl
na výdajích SZP zde ale činil jen 15% oproti 23,6% ve
Francii.
• Nové členské země dostanou plné zemědělské
dotace v roce 2013.
• Zatížení rozpočtu – 44,9%!!!
Strukturá
Strukturální
lní operace
• Smlouva o založení EHS vymezila Společenství za úkol
činnost směřující k zabezpečení „trvalého a vyrovnaného
rozvoje“ členských zemí.
• Politika hospodářské a sociální soudržnosti nebyla na
počátku evropské integrace středem zájmu zakládajících
zemí.
• Z původních členských zemí pouze Itálie měla
vzhledem k existenci velkých meziregionálních disparit
uvnitř státu zájem na aktivizaci regionální politiky na
nadnárodní úrovni.
• Celkový podíl strukturálních operacích na rozpočtu EU činí
cca 34%.
Strukturá
Strukturální
lní operace
• V roce 1975 byl zřízen Evropský fond pro regionální rozvoj
(ERDF) jako první nástroj určený k diferencované podpoře
ekonomicky a sociálně slabších regionů (zpočátku hlavně doprava).
• Maastrichtská smlouva - závazek Unie přispívat vhodnými
nástroji k omezení socio-ekonomické nerovnováhy mezi členskými
zeměmi a jejich regiony. Vznikly nové instituce:
– Evropský investiční fond – speciální úvěrový nástroj spojený
s Evropskou investiční bankou, který je používán
k dofinancování rizikovějích projektů.
– Fond soudržnosti – nástroj mimo strukturální fondy. Má
usnadnit ekonomicky slabším zemím splnění kritérií pro vstup
do Hospodářské a měnové unie (Maastrichtská kritéria), je
určen pro financování infrastrukturálních investic velkého
rozsahu.
Příjmy rozpoč
rozpočtu – alternativy do budoucna?
• Daň z příjmu osob nebo rodin – státy jsou ale citlivé v otázkách
přímého zdanění, nedá se očekávat velká ochota pustit do těchto vod
ještě Evropskou unii.
• Zdanění úrokových příjmů z úspor – hrozil by ovšem odliv
investic z EU do daňově příjemnějších oblastí…
• Environmentální a energetické daně – mají na jedné straně
„výchovný aspekt“, na straně druhé zkrátka zdražují vstupy do
ekonomiky.
• Spotřební daně – opět výchovný aspekt. Vzhledem ale k tomu, že
vyšší spotřeba alkoholu a cigaret je v EU vlastní zejména chudším
státům, tyto státy by se paradoxně staly většími plátci do unijního
rozpočtu.
• Dopravní a telekomunikační daně – letištní daně, dálniční daně,
telekomunikační daně, daně za TV a rozhlas…
Hlavní výdaje rozpočtu
•
•
•
•
•
Zemědělství
Strukturální operace
Vnitřní politiky
Vnější vztahy
Administrativní
výdaje
• Rezervy
• Předvstupní pomoc
• Výdaje na rozšíření
Země
Zemědělství
lství
• smyslem regulace je dosažení těchto základních cílů:
–
–
–
–
ochránit zemědělce před cenovými výkyvy
udržet vlastní potravinovou soběstačnost
udržet tradiční venkovské struktury
dosáhnout požadavků územního plánování
• Smyslem vzniku EHS bylo vytvoření společného trhu pro
průmyslové výrobky…němečtí průmyslníci lépe využili
možností vzniklého společného trhu – proto si Francouzi
prosadili jako protiváhu začlenění zemědělství do
integračního procesu (k vytvoření vlastního obsahu SZP
byla svolána konference reprezentantů jednotlivých členských
států už v červenci 1958 ).
Příjmy rozpočtu
• Podíl „tradičních vlastních zdrojů“ (první dva uvedené –
zemědělské poplatky a cla na zboží) významně poklesl:
z původních více než 51% v roce 1971 na cca 10% v roce 2002
• Vzhledem k šíři záběru produktů a zboží podléhajících dávkám a
clům lze usuzovat, že mezi obyvateli EU je zatížení z výběru
tradičních vlastních zdrojů rozloženo spravedlivě.
• V případě DPH: nespravedlivé rozložení - v EU stále platí
systém zdanění v zemi spotřeby, jsou zvýhodněny státy
v pozici čistých exportérů, neboť se při tomto obchodu
nezvyšuje jejich vyměřovací základ pro odvod třetího zdroje.
Příjmy rozpočtu
• Příspěvek z hrubého národního důchodu –
vypočítán tak, aby plně pokrýval tu část rozpočtu, na
jejíž financování nestačí příjmy z tradičních vlastních
zdrojů, DPH a ostatních zdrojů.
• Navzdory tomu, že čl. 269 Amsterodamské smlouvy
hovoří o financování EU „zcela z vlastních zdrojů“,
třetí a čtvrtý zdroj rozpočtu toto pravidlo porušuje
(transfery dále plynou ze členských států)
Příjmy rozpočtu
Rozpočtová procedura
• Při 2. čtení, před nímž Rada s Parlamentem vede opět
smírčí řízení, platí pravidlo, že Rada určuje konečnou
velikost povinných výdajů (jednomyslně).
• Jestliže není rozpočet do začátku rozpočtového roku
schválen Evropským parlamentem, přichází ke slovu
provizorní rozpočet.
• Nesmí však dojít k překročení celkových přídělů
celého rozpočtu z předchozího roku.
Příjmy rozpočtu
• ESUO bylo financováno poplatky odváděnými
podniky uhelného a ocelářského průmyslu.
• Poté byla ES financována příspěvky z členských států:
– Německo, Francie, Itálie – po 28%
– Belgie a Nizozemí – 7,9%, Lucembursko – 0,2%
• Hledal se model financování, který by ES
„osvobodil“ od závislosti na příspěvcích ze strany
členských států… Rozhodnutí Rady ES o nahrazení
finančních příspěvků členských států vlastním zdroji
Společenství (Rada ES, 1970)
Příjmy rozpočtu
• Nový systém „vlastních zdrojů“ – tři hlavní zdroje:
– dávky uvalené v rámci SZP na zemědělské produkty dovážené do
ES ze třetích zemí a dávky vybírané od producentů cukru a
izoglukózy (cukr z kukuřice)
– cla na zboží vstupující do ES podléhající společnému celnímu
sazebníku
– určité procento daně z přidané hodnoty (DPH) odvedené
z harmonizovaného vyměřovacího základu DPH jednotlivých
členských států
• + v roce 1988: příspěvek z hrubého domácího produktu
vyjádřeného v tržních cenách. Tento zdroj dorovnává množství
vybraných prostředků naplánovaným výdajům rozpočtu
• + další zdroje: pokuty, úroky z prodlení, daně z příjmů
zaměstnanců institucí ES, …
Finanční perspektivy rozpočtu
• Od roku 1988 jsou každoroční rozpočty Evropské
unie sestavovány v rámci tzv. finančních perspektiv,
kterými jsou víceleté finanční rámce.
• První finanční rámec byl pětiletý a pokrýval období
1988-1992. Po něm následovaly tři sedmileté rámce,
a to 1993-1999, 2000-2006, 2007-2013
• V případě nepředvídatelných okolností může být
finanční perspektiva v rámci platného stropu vlastních
zdrojů upravena na návrh Komise.
Rozpočtová procedura
• Na přípravě rozpočtu se podílí všechny instituce EU
• SCHVALOVAT a MĚNIT však ale rozpočet mohou jen Rada
EU a Evropský parlament (stále platí slabší role Parlamentu!)
• Rozhodnutí Rady z roku 1970 dalo Parlamentu právo společně
s Radou rozpočet přijímat.
• Rok 1975 - Parlament získal právo provádět finální úpravy
nepovinných výdajů a právo rozpočet jako celek zamítnout.
• Díky prvním přímým volbám do EP v roce 1979 se EP cítil
silnější a začal vyžadovat větší roli při vytváření a schvalování
rozpočtu. Několikrát proto rozpočet zablokoval a muselo se
hospodařit na základě rozpočtových provizorií…
Rozpočtová procedura
• Vždy do 1. září musí Komise Radě předložit předběžný
návrh rozpočtu obsahující souhrn příjmů a výdajů pro
Evropskou unii jako celek.
• Chce-li Rada změnit povinné výdaje, vede o nich smírčí
řízení s Parlamentem. Z předběžného návrhu rozpočtu se
v 1. čtení stává návrh rozpočtu, který Rada přijímá
kvalifikovanou většinou. Do 5. října jej předkládá
Evropskému parlamentu. Ten může většinou hlasů svých
poslanců doplnit nepovinné výdaje návrhu rozpočtu
• EP pak může prostou většinou donutit Radu, aby dodatečně
upravila i část povinných výdajů.
Rozpočtové zásady
• Zásada každoročnosti (pokračování). Rozlišuje se
na:
– Příděly na závazky - zahrnují celkové náklady právních
závazků vstupujících do rozpočtu příslušného finančního
roku. Reprezentují operace trvající díle než jeden rok.
– Příděly na platby - zahrnují výdaje vyplývající ze závazků
vstupujících do rozpočtu příslušného a/nebo předchozího
finačního roku/předchozích finančních let.
• Zásada vyrovnanosti – příjmy a výdaje rozpočtu
musí být v rovnováze. Neexistuje deficitní
hospodaření.
Rozpočtové zásady
• Zásada účetní jednotky – veškeré transakce jsou vyjádřeny v
měně EURO
• Zásada všeobecnosti – celkové příjmy rozpočtu musí pokrýt
celkové příděly na platby. Mezi příjmy se nerozlišuje, jsou bez
rozdílu použity na pokrytí všech výdajů.
• Zásada nepřiřazenosti – vylučuje, aby nějaký druh příjmů
rozpočtu byl předem určen na pokrytí určitých výdajů (souvisí
právě se zmíněnou „všeobecností“).
• Zásada průhlednosti – zveřejnění schváleného rozpočetu ve
věstníku Evropské unie do dvou měsíců od jeho přijetí (činí
tak předseda Evropského parlamentu).
Rozpočtové zásady
• Zásada hrubého rozpočtu – tato zásada znamená, že
veškeré příjmy a výdaje jsou plně zahrnuty do
rozpočtu, aniž by mezi nimi docházelo k vzájemným
úpravám.
• Zásada přesného stanovení – všechny příděly musí
být odůvodněny, a musí jim být přiřazen nějaký
konkrétní cíl. Tím se má zabránit nejasnostem při
přerozdělování těchto plateb.
• Zásada řádného finančního hospodaření – ohled
na hospodárnost, užitek a účinnost vydaných
prostředků.
Charakteristika rozpočtu EU
• Rozpočet EU slouží k financování politik
Evropské unie a k finančnímu zajištění fungování
Unie jako takové.
• Charakterem i velikostí se liší od rozpočtů
národních států (unitárních i federálních)
• Velikost rozpočtu EU vyjádřeného jako podíl na
hrubém národním důchodu (HND) je od roku 2002
omezena stropem ve výši 1,24%. Pro rok 2009 byl
schválen rozpočet ve výši 133 mld. eur na závazky a
116 mld. eur na platby.
Charakteristika rozpočtu EU
• Ve srovnání s tím - například federální rozpočet USA
se v letech 1951-2000 pohyboval v rozmezí
14-24% HDP.
• CO Z TOHO PLYNE?
• Evropská unie svojí činností i financemi většinou
jen doplňuje aktivity členských států! Evropský
rozpočet není konstruován jako federální!
Rozpočtové zásady
• Zásada jednoty a zásada věrnosti zachycení
-
všechny příjmy a výdaje musí být zahrnuty v jediném
dokumentu, aby mohly být finanční zdroje EU efektivně
kontrolovány. Výjimkou byl ale například operativní rozpočet
ESUO nebo v současnosti Evropský rozvojový fond, který je
financován příspěvky členských států, čímž stojí fakticky
mimo rozpočet EU.
• Zásada každoročnosti - rozpočtové operace se vztahují
k příslušnému finančnímu roku, který se shoduje s rokem
kalendářním.
Rozpočet EU
Historie rozpoč
rozpočtu EU
• Každé ze tří Společenství mělo až do roku 1967 svůj
vlastní rozpočet
• S účinností od července 1967 byla Slučovací smlouvou
z roku 1965 (Evropská komise, 1965) institucionálně
sloučena všechna tři Společenství do jediného
Společenství s jedním hlavním rozpočtem.
• Výjimkou byl operativní rozpočet ESUO, který po
celou dobu jeho existence zůstal mimo souhrnný rozpočet
Evropské unie.
Download

SVSE EU Rozpocet EU.pdf