P edpoklady nabytí vlastnického práva na základ smlouvy jsou upraveny v § 132
odst. 1 a § 133. Podle t chto ustanovení je t eba k nabytí vlastnického práva tzv.
titulus , neboli právní d vod nabytí, a tzv. modus, neboli právní zp sob nabytí. 8
Právním d vodem je p itom obliga ní smlouva, na základ které byl p evodce
(zcizitel) povinován vlastnické právo p evést. Právní zp sob nabytí je upraven
odlišn pro nabytí vlastnického práva k movitým a nemovitým v cem. Pro movité
v ci jej upravuje ob anský zákoník dispozitivn v § 133 odst. 1, kde stanovuje jako
modus zásadn p evzetí v ci. U nabývání vlastnického práva k nemovitostem
rozlišuje ob anský zákoník nabývací zp soby podle toho, zda se jedná o nemovitost,
která je p edm tem evidence v katastru nemovitostí, nebo zda se jedná
o nemovitost, která p edm tem této evidence není. V prvním p ípad je zp sobem
nabytí vlastnického práva jeho vklad do katastru nemovitostí (§ 133 odst. 2). Ve
druhém se vlastnické právo nabývá prostou ú inností smlouvy (§ 133 odst. 3). Oba
p ípady zp sobu nabytí vlastnického práva k nemovitosti jsou upraveny kogentn .
Podstatné je, že pro nabytí vlastnického práva je nutné, aby byla spln na podmínka
jak nabývacího d vodu, tak i podmínka zp sobu nabytí, a to kumulativn . 9 Chybíli kterákoliv z t chto podmínek, pak nem že dojít k nabytí vlastnického práva.
Z právn -komparatistického hlediska vyplývá, že tento princip tzv. kauzální
souvislosti 10 vyžaduje vedle našeho ob anského zákoníku i rakouský ABGB (§ 425),
naproti tomu n mecký BGB je založen na principu zcela odlišném (tzv. princip
abstrakce, Abstraktionsgrundsatz ). 11 V n meckém právu se p ísn odlišují právní
ú inky zavazovacích, obliga ních právních úkon
( Verpflichtungsgeschäfte ),
a právní ú inky právních úkon dispozi ních ( Verfügungsgeschäfte ). Obliga ním
úkonem je právní úkon, na jehož základ vzniká závazek disponovat s n jakým
p edm tem, nap . za úplatu p evést vlastnické právo k v ci, pohledávku atd. Tímto
obliga ním úkonem by tedy byla nap . kupní smlouva (srov. § 433 a násl. BGB).
Dispozi ní úkony jsou takové právní úkony, kterými dochází p ímo k dispozici 12
s n jakým p edm tem, nap . p evádí se vlastnické právo k v ci, postupuje se
pohledávka atd. (srov. § 398, 929 BGB). Obliga ní právní úkony mohou být
právním d vodem dispozi ních právních úkon . Podstatné je, že z hlediska
právních ú ink jsou tyto právní úkony na sob zcela nezávislé. V cn právní
ú inky dispozi ních právních úkon nejsou v bec závislé na existenci i jakýchkoli
vadách úkon obliga ních. Práv tato vzájemná nezávislost je ozna ována jako výše
zmín ný princip abstrakce. Z hlediska nabytí vlastnického práva na základ nap .
kupní smlouvy je tedy zcela nepodstatné, zda je tato smlouva neplatná i byla
zrušena. Tento princip abstrakce si je nutné uv domit zejména z toho d vodu, že
eské právo je stejn jako právo rakouské postaveno na zcela odlišném principu
kauzální souvislosti, a tak se vyvarovat uplat ování principu abstrakce v eském
právu.
Blíže viz Filip Melzer: Vliv odstoupení od smlouvy na nabytí vlastnického práva,
[Právní rozhledy 14/2006, s. 512]
8) K nauce o tzv. titulu a modu aquirendi srov. Knapp, V. O p evodu vlastnictví smlouvou. Ad notam, 1995, . 3, s.
49.
9) Srov. tamtéž, s. 49, 50.
10) K tomuto pojmu Daubner, R. Princip abstrakce a jeho souvislost s ochranou dobré víry v právu. Právní
rozhledy, 1994, . 6, s. 189 , 191.
11) Z eské literatury srov. k tomuto principu tamtéž, s. 189 a násl. Srov. nap . § 929 odst.1, § 873 odst.1, § 398
BGB ve srovnání s § 433 BGB.
12) Dispozicí v tomto smyslu se rozumí p evod, zrušení, zatížení nebo obsahová zm na n jakého práva.
Download

TITULUS A MODUS