Občasník Zbýšova
věnovaný nejnovějším aktualitám
3/2011
SRPEN–ŘÍJEN
Z OBSAHU:
û Pravidelné rubriky
û Jubileum školy
na Masarykově ulici
û Z činnosti místních zájmových
organizací
1
JSEM STOLETÁ ŠKOLA
Jsem stoletá i když to není znát
Lidé mi střihli na kabát
A zacelili rány času
Vrátili mi mou mladou krásu
Však nebráním se dojetí
nad nestárnoucí pamětí
Děj minulý zřím znenadání
Zpět putuje mé vzpomínání
Dvou hrůzných válek vidím mříže
A na hřbitově blízkém kříže
kantorů žáčků velebníčků
Vzpomenou už jen na nebíčku
Ti jedni na své poslání
Druzí na první vzdělání
Já jako štít dál pevně stojím
a proti neznalosti brojím
s šiky mých věrných poddaných
V svých zdech miluji zpěv a smích
Vpřed hledím na dřevěný stánek
inkoustů plný per písanek
Vše pan Horák v něm prodává
co žádá školní výbava
Náhle tu nový obraz je
Země se z míru raduje
Davy se tísní na chodníku
S úsměvem zdraví republiku
Azbuce se učí děti
Němčinu nenáviděti
V parčíku bysta Masaryka
si znovu na svůj úděl zvyká
před nacisty uchráněna
Navždycky potom ztracena
když prošla mnou dlouhá léta
zas rozděleného světa
kde ve střetání velmocí
strádali mnozí bezmocí
Dnes svými zraky svobodnými
Pracemi dětí veselými
se ve století nové dívám
Široce ústa rozevírám
když vítám další g e n e r a c i
Už po páté se ke mně vrací
Má naučit se číst a psát
Zákonům přírody naslouchat
Milovat vlast svou národy
A vážit si své svobody
Šlechtit svou mysl tělo své
když k naučným hrám třída zve
To vždycky ptám se Jaká je
Je radost naše Naděje
Je bystřejší i neskromná
Hodnotných věcí spoustu má
Vše dozví se na Internetu
Své obavy jí smutně vmetu
Zda k starším lidem úctu chová
Zda ošklivá zvažuje slova
Zda učitelstva konání
jen marné není volání?
Zdena Kopáčková
Září 2011
Významné výročí bude už navždy připomínat pamětní kámen v areálu školy
Foto na titulní straně: Budova školy na Masarykově ulici v proměnách času
2
Vážení čtenáři,
začátek tohoto čísla Ozvěny věnujeme vzácnému jubileu, které jsme ve Zbýšově oslavili v sobotu 24. září v budově školy na Masarykově ulici. Setkání u příležitosti 100 let této školy zahájil ředitel ZŠ Mgr. Miroslav Vespalec, který přivítal
všechny přítomné. Slavnostní projev starosty města pana Vratislava Širokého
otiskujeme v plném znění. Potom vystoupili žáci pátých tříd s kulturním programem. Po jeho skončení si všichni účastníci prohlédli výstavku dobových fotografií,
dochovaných kronik a dalších dokumentů. Návštěvníci měli možnost zakoupení
nejrůznějších upomínkových předmětů v rámci žákovského jarmarku. Bývalí pracovníci obdrželi i almanach, který zachytil stoletou historii školy. Přátelské setkání
trvalo až do odpoledních hodin. Jeho atmosféru přibližuje fotoreportáž na dalších
stranách našeho občasníku.
Oslavy stoletého výročí budou ještě pokračovat dalšími akcemi a vyvrcholí
školní akademií 25. listopadu v Hornickém domě.
Redakce Ozvěny a vedení ZŠ
Vážení přátelé, milí hosté,
sešli jsme se dnes v krásně opravené školní budově, která, jak uvádí letopočet
na fasádě, byla dostavěna v roce 1911. Podle historických dokumentů byla tehdy
„obecná škola“ slavnostně otevřena 17. října 1911 a po různých renovacích a úpravách slouží pro účely základního vzdělávání s menšími přestávkami dodnes.
Naše škola oslavuje svých kulatých 100 let založení. Dnešní slavnost má být
mimo jiné projevem poděkování a vděčnosti našim osvíceným předchůdcům, kteří
jistě s vynaložením značného úsilí a prostředků vybudovali tento „stánek vzdělanosti“. Když si uvědomíme, že elektrický proud byl do obce přiveden až v roce
1913, mechanizace i financí bylo poskrovnu, nemůžeme jinak, než s obdivem pozorovat dílo tehdejších stavitelů.
Za jedno století prošly touto školou stovky žáků, kteří rádi vzpomínají na své
dětské časy, prožité ve školních lavicích. Mnozí patříme mezi ně. Co všechno viděly a slyšely tyto zdi? Určitě toho bylo mnoho. Jen se zamyslete, kolik bylo za 100 let
třeba spotřebováno křídy na psaní po tabulích. Umíte si přestavit, kolik učitelů muselo za tu dobu vypsat a podepsat vysvědčení? Kolik žáků vyšlo poslední třídou?
Kolik žáků se rádo vrací, aby si vybavili své vzpomínky? Jsme pyšní na naši školu,
která se může pochválit množstvím dobře vychovaných a vzdělaných absolventů.
Dnes je tato budova pracovištěm Základní školy na ulici J. A. Komenského
a slouží pro výuku žáků prvního stupně. Kromě toho zde působí i školní družina.
Jako starosta jsem hrdý na to, že vedení města Zbýšova věnuje školství dostatek pozornosti i finančních prostředků. Daří se nám udržovat všechna školní
zařízení v náležitém pořádku a obnovovat ve spolupráci s vedením škol i vnitřní
vybavení, aby vyučující i žáci měli kvalitní podmínky pro vzdělávání. Věřím, že snahou kolektivu učitelů je využít tyto prostředky v maximální míře tak, aby ze školy
vycházeli vzdělaní, slušní a poctiví lidé.
Přejeme škole, učitelům a žákům, aby se jim stále dařilo a aby každý, ať už jsou
to učitelé nebo žáci, chodil do školy rád. Vždyť škola je základ života.
3
Děkuji Vám za pozornost a přeji naší škole do dalších let hodně zdaru a dětí,
které budou plnit školní třídy smíchem a s nadšením a zájmem budou vstřebávat
nové informace a poznatky, které jim budou předávat obětaví a odborně zdatní
učitelé.
Vratislav Široký, starosta města
Slavnostní setkání, které se konalo v tělocvičně školy na Masarykově ulici, zahájil ředitel ZŠ
Mgr. Miroslav Vespalec. S projevem vystoupil Vratislav Široký, starosta Zbýšova.
4
Kulturní program připravili žáci pátých tříd. Návštěvníci měli možnost zakoupení nejrůznějších upomínkových předmětů v rámci žákovského jarmarku.
5
Pozvání na slavnost přijala řada bývalých učitelů i správních zaměstnanců. Rádi jsme přivítali
i osobnosti, které v našem městě už desítky let nebydlí.
6
Při drobném občerstvení bylo jistě na co vzpomínat. Přátelské setkání trvalo až do odpoledních hodin.
Foto Mgr. Miloslav Liška
7
Pro zajímavost vybíráme některá fakta z vydaného almanachu
Několik slov úvodem ...
V letošním roce uplyne sto let od slavnostního otevření nové školní budovy na
Masarykově ulici. V době existence tehdejšího Rakouska - Uherska bylo vybudování další školy významným činem zbejšovskýcb radních. Donutil je k tomu rostoucí počet obyvatel v souvislosti s rozvíjející se těžbou černého uhlí ve Zbýšově.
Školní budova prošla za sto let existence mnoha změnami a ne vždy sloužila
ke vzdělání. Byly zde sklady, knihovna, klubovna ČSM, a j. Od roku 1964 zde fungovala samostatná II. ZDŠ na náměstí Rudé armády. V roce 1985 dochází k opětovnému spojení a ve školní budově se nachází školní družina.
V současnosti se vyučuje ve 3.–5. ročníku, je zde vybudována počítačová
učebna, své místo si zde našla opět ŠD. K dispozici je rozsáhlá školní zahrada
i místa ke sportovnímu vyžití. Díky zřizovateli - Městu Zbýšovu – byla opravena
fasáda, vyměněna okna a škola tak získala vzhled jako v době svého vzniku.
Mgr. Miroslav Vespalec, ředitel školy
Počátky školního vyučování v několika budovách
První obecná škola byla ve Zbýšově otevřena r. 1860, do té doby děti navštěvovaly školu v Neslovicích. Dvě třídy obecné školy byly umístěny v budově č. p. 74.
Počet žáků byl tehdy 140. Dětí však stále přibývalo, a tak obec postavila v r. 1875
školu větší. Tato budova byla jednopatrová a má č. p. 79 (dnes se v ní nachází
ZUŠ). Byly v ní tři třídy a byt pro učitele. Ani tyto dvě budovy však brzy nestačily,
a tak obec znovu uvažovala o stavbě již třetí školní budovy. V roce 1882 byla postavena (již na místě dnešní školy) přízemní budova č. p. 126. Byly v ní tři velké
třídy a až do r. 1911 se v obou budovách (č. p. 79 a 126) vyučovalo.
Přízemní budova, která se nachází vlevo od vchodu dnešní budovy, tvoří nejstarší část naší školy. V r. 1911 k ní byla přistavěna jednopatrová budova č. p. 188
- pravá část od hlavního vchodu. Spojením budov č. p. 126 a 188 se obci konečně
dostalo ne zcela vyhovující školní budovy. Před oběma budovami byla oplocená
zahrádka.
Školní rok 1911/12 byl zahájen 16. září 1911, 17. září byla škola vysvěcena.
Obecnou školu navštěvovalo 395 žáků, vyučovalo se v sedmi učebnách. Správcem školy byl Metoděj Janíček.
V r. 1938 byla škola rozšířena o jednopatrový přístavek do boční ulice k jihu.
Tím budova získala dnešní podobu.
Název školy v její 100leté historii
Obecná škola
1911–1953
Měšťanská škola
1945–1953
Osmiletá střední škola
1953–1961
Základní devítiletá škola
1961–1980
Základní škola
1980–dosud
8
Ředitelé školy
Metoděj Janíček
František Procházka
Josef Kysela
František Mucha
Richard Kazda
Jan Smička
Karel Hčnig
1911–1920
1920–1930
1930–1931
1931–1935
1935–1936
1937–1938
1946–1947
1939–1946
Matěj Dubšík
Miroslav Vespalec
František Zahradníček
Miroslava Píšová
Vladimír Eibel
Václav Trnavský
Vladimír Říha
Miroslav Vespalec
1945–1958
1964–1972
1972–1985
1985
1990–1992
1992–1995
1995–2009
2009–dosud
Průběh oslav výročí školy pohledem bývalých učitelek
Škola na Masarykově ulici slouží sto let
Více než 120 jmen obsahuje seznam těch, kteří se během sta let starali o vzdělání, výchovu, čisté prostředí a žaludky žáků školy na Masarykově ulici. Jsou to
jména vyučujících, správních zaměstnanců a kuchařek. Dosud žijícím, jejichž
adresy byly dostupné, poslalo současné ředitelství ZŠ pozvánku na 24. září, aby
společně vzpomněli stoletého výročí školy.
V 10 hodin se ve školní tělocvičně sešlo asi 40 pozvaných, dále rodiče žáků,
příbuzní a zájemci o školní dění.
Pan ředitel Miroslav Vespalec mladší všechny přivítal, pan starosta Vratislav
Široký krátce a vtipně shrnul historii školy a popřál další radostné a úspěšné školní
roky. Žáčci nejnižších ročníků zazpívali, zahráli, zarecitovali.
Pak se přítomní bavili, vzpomínali na minulé časy, na školní historky a na ty,
kteří už nejsou mezi námi. Bylo milé, že přijeli i pedagogové, kteří mají za sebou
osmdesátku a srdečně se s ostatními bavili. Hosté procházeli všemi třídami, zvláště zaujala třída s patnácti počítači, na nichž se žáci učí pracovat s Internetem. Zajímavá byla výstavka starých fotografií, vysvědčení a kronik. Na chodbách si hosté
mohli koupit drobné upomínkové předměty vyrobené šikovnými učitelkami a žáky.
Školu vkusně zdobily četné výtvarné práce, na nichž byla obdivuhodná nápaditost
a technická dovednost.
Ředitelství školy vydalo k výročí almanach obsahující stručné
dějiny školy od jejího otevření až
po současnost. Za vším byla vidět
pečlivá příprava a velký kus práce
vedení školy, vyučujících i dětí.
Jiřina Rausová, Božena Mičková
Nestorka pedagogického sboru paní
Josefa Procházková (druhá zleva) se
přes svůj vysoký věk ráda pravidelně
setkává se svými žáky a bývalými
kolegy.
9
VÝPIS Z USNESENÍ RADY A ZASTUPITELSTVA MĚSTA ZBÝŠOVA
USNESENÍ ZE 7. ZASEDÁNÍ ZM,
konaného dne 18. 07. 2011
ZASTUPITELSTVO MĚSTA
Ö vzalo na vědomí
–
–
–
–
–
–
informaci o plnění úkolů z 6. zasedání ZM
písemnou informaci FO MěÚ o zůstatku finančních prostředků na účtech
města, který k 30. 6. 2011 činí 12 143 576,19 Kč a o plnění rozpočtu města
za leden až červen 2011
informaci starosty o průběhu investičních akcí – oprava vstupu do OSS,
hřiště u MŠ
potřebu pokrytí zvýšených nákladů na provoz MŠ, p.o., po navýšení kapacity na 101 dítě
Koncepci zabezpečení lékařské služby první pomoci a lékárenské pohotovostní služby v Jihomoravském kraji od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011
informaci starosty o připravovaných omezujících dopravních opatřeních
na ul. Boženy Němcové
Ö rozhodlo
–
o dodavateli akce Zřízení sběrného dvora ve Zbýšově, kterým je Miloš
Ryšavý, stavební a obchodní firma, s.r.o.
Cena prací vč. DPH činí 2 899 200 Kč
Ö projednalo a schválilo
–
–
dodatek č. 1 Smlouvy o zajištění financování systému IDS JMK, uzavřené
mezi Jihomoravským krajem a Městem Zbýšovem dne 25. 9. 2006 a poskytnutí příspěvku na rok 2011 ve výši 196 850 Kč
v souladu s ust. § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, záměr prodeje pozemků obce zastavěných garážemi ve čtvrti Padělky v k. ú.
Zbýšov u Oslavan parc. č. 1598/14, parc. č. 1598/80 a parc. č. 1598/116
Ö potvrdilo
–
zadání zakázky Výměna části oken v budově Základní školy na ul. J. A
Komenského 473, firmě Ivaplast Ivančice
USNESENÍ Z 8. SCHŮZE RM,
konané dne 29. 08. 2011
RADA MĚSTA
Ö vzala na vědomí
–
–
10
zprávu o plnění úkolů vyplývajících ze 6. a 7. schůze Rady města Zbýšova
písemnou informaci o zůstatku finančních prostředků na účtech města,
který k 31. 7. 2011 činí 13 457 256,88 Kč a o plnění rozpočtu města za
leden až červenec 2011
–
–
–
–
–
termín plánované kontroly hospodaření města za část roku 2011 kontrolní
skupinou oddělení přezkumu obcí KÚ JmK - 19. a 20. 9. t. r.
informaci starosty o ukončených, probíhajících a připravovaných investičních akcích města
informaci starosty o výsledku komisionelního otevírání obálek s nabídkami
na dodávku stavby Modernizace a intenzifikace ČOV ve Zbýšově, které
předložili tři dodavatelé. Za město Zbýšov byli členy komise Vratislav Široký a Daniel Morávek
písemnou informaci správy majetku města o výši dlužné částky za nájemné z obecních bytů, která k 31. 7. 2011 činí 541 248 Kč a o problémových
nájemnících (dlužnících)
doručené žádosti o přidělení obecních bytů do užívání
Ö projednala a schválila
–
–
–
přeřazení dlouhodobého majetku města s pořizovací cenou nižší než 40
tis. Kč, vedeného na účtu 022, do drobného dlouhodobého majetku na
účet 028, celková hodnota přeřazovaného majetku činí 301 708,50 Kč
převod vybavení dětského hřiště v hodnotě 532 467,60 Kč, dodaného
firmou SATERNUS DĚTSKÁ HŘIŠTĚ s. r. o., Střelniční 215/18, Český
Těšín, pro areál Mateřské školy Zbýšov, p. o., Školní 412, do majetku příspěvkové organizace města k 1. 9. 2011
převedení částky 278 990 Kč za nákup nového konvektomatu do školní jídelny z příspěvku na provoz ZŠ, p. o. do fondu reprodukce majetku ZŠ, p. o.
Ö projednala a doporučila
–
ZM ke schválení DRO č. 4/2011- objem navýšených příjmů 219 000 Kč,
výdajů + 4 850 000 Kč dle návrhu FO MěÚ
Ö schválila
–
–
–
uzavření Kupní smlouvy s Čepro, a. s. Praha, na odkoupení požárního
cisternového vozidla TATRA 815 6 x 6 CAS 32 pro ZJ SDH Zbýšov v ceně
327 500 Kč + DPH
záměr pronájmu zahrádky u nájemního domu č. p. 415 na části parcely
201/1 o ploše cca 100 m2
program zasedání ZM dne 5. 9. 2011
Ö rozhodla
–
o prodloužení nájemních smluv do 31. 12. 2011 občanům dle seznamu
Ö doporučila
–
–
–
ZM ke schválení odepsání dluhu na nájemném pana P. K. jako nedobytné
pohledávky města
rozhodla o poskytnutí, resp. neposkytnutí veřejné finanční podpory místním žadatelům
řešit osobním jednáním s majitelkou parcel 1019/2 a 1019/3 problematiku zavážení bývalého lomu na Výhoně a směnu parcel mezi vlastníkem
a městem
11
Ö projednala a schválila
–
–
znění Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č. 4710034
s E.ON Distribuce, a. s. České Budějovice – vedení pro Zbýšov, Masarykova, kabel NN, p. Stuchlík, umístění kabelového vedení na pozemku
parc. č. 911/7, jednorázová úplata za zřízení věcného břemene se ze
strany města navrhuje ve výši 5 000 Kč + DPH
vymezení parkovacích míst žadatelům, držitelům invalidních průkazů
stupně ZTP/P, panu D. Š., Zbýšov, Majrov 630 a paní M. H., Zbýšov, čtvrť
Sička 427, před místy jejich TP
Ö zamítla
–
žádost veřejnosti o umístění mobilního WC na dětském hřišti u ZŠ
USNESENÍ Z 8. ZASEDÁNÍ ZM,
konaného dne 05. 09. 2011
ZASTUPITELSTVO MĚSTA
Ö vzalo na vědomí
–
–
–
–
–
informaci o plnění úkolů ze 7. zasedání ZM
informaci o výsledku jednání 8. schůze Rady města Zbýšova konané dne
29. 8. 2011
písemnou informaci o zůstatku finančních prostředků na účtech města,
který k 31. 8. 2011 činí 14 473 350,62 Kč a o plnění rozpočtu města za
leden až srpen 2011
informaci starosty o ukončených, probíhajících a připravovaných investičních akcích města
informaci vedení města, týkající se možnosti převodu Penzionu na Majrově 636 z vlastnictví JmK do majetku města a podmínek provozování
v případě, že by obec byla poskytovatelem sociální služby
Ö pověřilo
–
starostu města jednáním na KÚ JmK v záležitosti zjištění možných forem
převodu a správy Penzionu na Majrově
Ö schválilo
–
–
Návrh změny č. I Územního plánu města Zbýšova
jako dodavatele stavby Modernizace a intenzifikace ČOV Zbýšov firmu M.
Ryšavý, s. r. o., Vémyslice
Ö potvrdilo
–
–
12
uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č.
4710034 s E.ON Distribuce, a. s. České Budějovice a výši jednorázové
úplaty za zřízení věcného břemene 5 000 Kč + DPH
uzavření Kupní smlouvy s Čepro, a. s. Praha, na odkoupení požárního
cisternového vozidla TATRA 815 6 x 6 CAS 32 pro ZJ SDH Zbýšov v ceně
327 500 Kč + DPH
Ö trvá
–
na evidenci dluhů na nájemném a jejich vymáhání, byť po malých částkách
Ö projednalo a schválilo
–
–
–
–
–
–
–
DRO č. 4/2011 - zvýšení příjmů o 219 000 Kč, výdajů o 4 850 000 Kč dle
návrhu FO MěÚ
v souladu s ust. § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění,
prodej a prodejní cenu pozemků obce zastavěných garážemi ve čtvrti Padělky v k. ú. Zbýšov u Oslavan parc. č. 1598/14, parc. č. 1598/80 a parc.
č. 1598/116
záměr prodeje pozemku parc. č. 1598/83 v k. ú. Zbýšov u Oslavan (pozemek pod garáží ve čtvrti Padělky)
záměr prodeje pozemku na Dolině parc. č. 1077/2 a 1078/2 o celkové
ploše 64 m2
záměr prodeje části pozemku parc. č. 1556 na ul. 9. května o ploše cca
15 m2
prodej pozemku v rámci majetkoprávního vyrovnání pozemků v areálu
stadionu a to paní M. V. – 148 m2 za cenu 20 Kč/m2, t. j. 2 960 Kč
výměnu pozemků manž. P. na Majrově parc. č. 2897/2, a 2923/2 o výměře 1 453 m2 za část lesního pozemku na Dolině parc. č. 2099 o výměře
500 m2
Uvedená verze výpisu z usnesení je upravena z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb.,
o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Ing. Anna Zahradníčková, tajemnice MěÚ
Rosicko-Oslavansko na počátku 20. století
O člověku platí, že nestačí, aby byl
jen schopný a nadaný, ale musí mít
také trošičku štěstí být v pravý čas na
pravém místě, aby měl možnost své
schopnosti a ambice uplatnit. Také
obce a města mají své osudy, ale je
tomu naopak, musí mít štěstí, aby zde
byli ve správný čas správní a schopní
lidé. Oslavany, Zbýšov a celé Rosicko-Oslavansko toto štěstí na počátku 20.
století mělo.
Na sklonku roku 1900 zemřel tehdejší centrální ředitel Rosické báňské
společnosti Hugo Rittler. Na jeho místo
nastoupil 1. ledna 1901 ing. Jaroslav
Jičínský, mladý báňský odborník na
slovo vzatý. Bylo mu teprve 31 roků.
Před tím působil na několika dolech
v Moravské Ostravě, kde byl dlouhá
léta centrálním ředitelem jeho otec
Vilém Jičínský. Jaroslav se stal pokračovatelem jeho práce. Před nástupem
do našeho revíru byl vedoucím závodu
13
dolu Terezie. Zúčastnil se také výstavby dolu Oskar, tehdy nejmodernějšího
dolu v Ostravě a při nepřerušené těžbě
řídil přestavbu tehdejší hluboké jámy
Terezie. Navíc vykonal řadu náročných
studijních cest do uhelných revírů jak
v Rakousku-Uhersku, tak v Německu,
Polsku, Belgii, Francii, Holandsku, Srbsku a Anglii. Všechny své zkušenosti
v plném rozsahu uplatnil po svém nástupu na Rosicko-Oslavansku.
V roce 1900 pracovalo v dolech a zastáveckých železárnách v našem revíru
celkem 3 300 zaměstnanců, mezi nimi
i zbýšovští občané. Ve Zbýšově těžila
společnost Láska Boží dvěma doly, a to
dolem Antonín (zaražený v roce 1846,
těžit začal v roce 1848) a dolem Jindřich (zaražený v roce 1854, těženo od
roku 1856). Rosická báňská společnost
působila v té době nejen na Zastávecku, ale také ve Zbýšově, Padochově
a Oslavanech. Zbýšovské a oslavanské
doly zakoupila v roce 1882 od vídeňské
Innerberské společnosti, která tyto doly
zakoupila v roce 1869 od Müllerova
těžařstva. Ve Zbýšově v té době těžila
dolem Simson (zaražený v roce 1848,
těženo od roku 1853), na který byla koncem 19. století převedena těžba i z důlního pole dolu Anna. V Padochově RBS
těžila dolem Františka (zaražený v roce
1848, jehož veškerý movitý a nemovitý
majetek získala v roce 1865). Fúzí těchto dvou těžařských společností došlo ke
změně, neboli doplnění vedení RBS,
kam vstupují těžaři Kleinové a dr. Ullrich
a Bedřich Klein vstupuje do vedení železáren. V severní části revíru bylo v té
době těženo uhlí dolem Julius v Zastávce (zaražený v roce1870 a v roce1877
uvedený do provozu) a dolem Ferdinand
v Babicích (zaražený v roce 1856).
V Oslavanech se v té době prakticky uhlí netěžilo. Důl Kukla, zaražený
14
v roce 1861 (tedy před 150 lety), byl
jámou větrací a odvodňovací pro těžící
důl Františka v Padochově. Pokud se
nějaké uhlí z dolu Kukla vytěžilo, bylo
spotřebováno pro vlastní provoz, sporadicky také pro oslavanský cukrovar. Ten
byl vybudován v roce 1850, celoročně
zaměstnával asi 40 pracovníků a v sezóně jich zde pracovalo až 700. Cukr
se vyvážel i do zahraničí, dokonce až
do Japonska. V Oslavanech v té době
pracovalo několik drobných řemeslníků,
dva mlýny, cihelny a vápenka. Kromě
oslavanského statku zde větší pracovní
příležitost kromě dolů nebyla. Samostatnou kapitolu si zaslouží činnost
velkého cukrovaru rosického, činnost
rosických skláren a dalších provozoven
tehdejší doby.
Po nástupu ing Jičínského dochází
k obrovským změnám v modernizaci
dolů. Do té doby byly všechny těžní
věže v revíru dřevěné. Pod vedením
ing. Jaroslava Jičínského jsou budovány železné konstrukce těžních věží,
doly jsou modernizovány a vybavovány
novými, výkonnějšími těžními stroji,
v dole se modernizuje větrání, doprava,
zavádí se využívání stlačeného vzduchu, budují se visuté dopravní lanové
dráhy atd.
Je také pozoruhodné, jak se po
nástupu Jaroslava Jičínského mění
i národnostní složení vedení těžařské
společnosti. Do té doby byla těžařská
Rosická báňská společnost vyloženě
německou společností, rovněž tak obec
Zastávka s německými školami. Ing.
Jaroslav Jičínský se za svého působení
v RBS snažil dosazovat na úřednická
místa Čechy. Ve vedoucích místech do
té doby byli převážně jen Němci.
Největším oříškem se stala jižní
část revíru. Uhelné zásoby nevytěžené-
ho důlního pole přímo vyzývaly k těžbě.
Jenže horší kvalita uhlí z této části revíru neměla odbyt.V roce 1903-06 přichází Jaroslav Jičínský poprvé s návrhem
- vybudovat v Padochově u dolu Františka elektrárnu, která by byla zařízená
na spalování uhlí horší kvality právě
z této jižní části revíru. Tehdy záměr
neprošel. V té době měla RBS elektrárnu ve Zbýšově na koksovně a na
třídírně dolu Jindřich a také na dole
Julius. Byly to elektrárny jen závodní.
Jenže brněnský průmysl se rozrůstal
a hlad po elektřině rostl a tím i tlak na
vybudování přespolní elektrárny. Vše
svědčilo pro Oslavany. Byl zde potřebný
zdroj vody z řeky Oslavy a především
zde byly nevytěžené zásoby uhlí, které
existenci elektrárny umožňovaly. Bez
tohoto zdroje by záměr na vybudování
elektrárny vůbec nevznikl.
A v roce 1911, tedy právě před
100 lety, vypukl v Oslavanech nebývalý
stavební ruch. Byla zahájena mohutná
rekonstrukce a přestavba dolu Kukla
na centrální důl celé jižní části revíru.
Projekt vypracoval ing. Jaroslav Jičínský. Všechny staré budovy dolu byly
zbourány a vybudovány nové. Důl byl
prohlouben, vybetonován, byla zde
vybudovaná železobetonová těžní věž,
do které byl umístěn těžní stroj. Podrobnosti rekonstrukce jsme si popisovali ve
zpravodaji již několikrát. Důl Kukla se
zkrátka stal jedním z nejmodernějších
dolů tehdejšího Rakouska-Uherska.
Ve stejném roce, tedy v roce 1911,
se začala podle projektu německé společnosti AEG UNION budovat oslavanská elektrárna. Za neuvěřitelný rok a půl
byla elektrárna dána plynule do provozu. V roce 1913 již dodávala elektrický
proud až do Brna. Oslavanská elektrárna byla první přespolní velkokapacitní
elektrárnou v našich zemích a dodávala
do Brna elektrický proud o nejvyšším
napětí v tehdejším Rakousku-Uhersku.
Stala se také jednou ze čtyř elektráren,
které dostaly za úkol elektrifikovat celou
Moravu. A v roce 1913 si oslavanští
občané, ale také zbýšovští občané,
poprvé rozsvítili ve svých domovech
žárovku a mohli sfouknout svíčky a petrolejky. Byl to tehdy naprostý zázrak.
Jen obyvatelé Oslavany-Dolina si na
elektřinu počkali až do 15. března 1946,
teprve tehdy si mohli poprvé posvítit
elektrickými žárovkami.
Ještě k jedné obrovské události v té
době došlo. V souvislosti s výstavbou
oslavanské elektrárny byla dána do
provozu železniční dráha Kounice
– Ivančice - Oslavany (KIOD). Dne
14. července 1912 přijel z Dolních Kounic do Oslavan první vlak. Do té doby
museli cestující z Oslavan jezdit na
kounické nádraží dostavníky a kočáry.
Dopravu zboží a materiálu z kounického nádraží obstarávaly formanské
vozy. I těžké stroje prostavbu elektrárny
musely být ještě z části dopravovány
formanskými vozy taženými třemi páry
volů. Poslední stroje byly již převáženy
železnicí. O něco později byla vybudována ještě železniční vlečka, která
vedla na uhelné prádlo, neboli třídírnu
uhlí. Třídírna byla zprovozněna v roce
1914 pod dolem Kukla v Oslavanech
a uhlí z dolu bylo dopravováno do třídírny Bleichertovou dopravní lanovou
dráhou. Na objekty třídírny navazovala
elektrárna. Železniční vlečka z třídírny,
jednokolejka, pokračovala dále po mostě přes řeku Oslavu až do cukrovaru.
Připomeňme si ještě další díla ing.
Jičínského. V létech 1906-8 vybudoval
u dolu Simson koksovnu. Stala se jednou z nejmodernějších koksoven ve
střední Evropě. Koksárenské baterie
a celé technologické zařízení dodala
15
firma Heinrich Koppers Essen-Ruhr. Ke
koksovně patřila chemická továrna na
zpracování vedlejších koksárenských
produktů. Vyráběl se zde koks, dehet,
síran amonný a surový benzol. Byla
zde také vybudována elektrárna, která
vyráběla elektřinu z odpadního koksárenského tepla. Na Simsonu nechal
Jičínský vybudovat nové uhelné prádlo.
V témže roce dokončil také budování
pokusné štoly na zkoušení výbušnosti
uhelného prachu. Výbušnost prachu
byla po obrovských důlních výbuších
řešena v té době celosvětově. Babická
Jičínského štola byla druhou dlouhou
pokusnou štolou na světě. První byla
v Anglii a třetí v Americe.
Jeden smělý záměr ing. Jičínského
nebyl naplněn. Ze zkušeností, které
získal z pracovních cest v zahraničí,
vycházel jeho návrh na výstavbu plynárny ve Zbýšově, kde měl promyšleně
rozpracováno využívání uhlí ze střední
části rosicko-oslavanské pánve. Ze
Zbýšova měl být vybudován plynovod, který by vyrobeným plynem zásoboval Brno. Na tehdejší dobu, snad i na
dnešní, opravdu smělý záměr. Avšak
v důsledku neshody báňských společností tato snaha, kterou sledoval také
to, že se poslední dvě těžařské společnosti v revíru mohou spojit, neuspěla.
Ke sloučení RBS a těžařské společnosti Láska boží došlo až v roce 1935.
Před sto lety pracovala v Zastávce briketárna, šamotárna, ve Zbýšově
koksovna a chemická továrna, byly
zde v provozu doly Julius, Ferdinand,
Jindřich, Antonín, Simson, Františka,
Kukla, Dědičná štola v Oslavanech.
V Zastávce pracovala železárna s martinskou pecí, kovárnou, dobře vybavenou válcovnou se 14 pudlovacími
pecemi. Bohužel, martinská pec a válcovna byly 1. 1. 1903 ing. Jičínským
16
zastaveny pro poruchovost, ale v roce
1910 již zde vyvíjela činnost německá
firma Strebelwerke z Mannheimu. V revíru byly v provozu cukrovary, cihelny,
pekárny, sklárny atd. Rosicko-Oslavansko v té době patřilo k nejprůmyslovější
části Brněnska.
Ing. Jaroslav Jičínský po dovršení
modernizace v našem revíru v roce
1914 odešel do Maďarska-Pětikostelí (Pécs), kde do té doby působil jako
technický poradce. Vyhověl tak žádosti
majitelů První dunajské paroplavební
společnosti a pak ve funkci ředitele
realizoval rozsáhlou rekonstrukci celého revíru s několika doly a výstavbu
elektrárny. Mimo jiné zde vybudoval
důl, který byl věrnou kopií dolu Kukla
v Oslavanech (má být ještě v provozu).
V roce 1913 udělila rakouská vláda ing.
Jičínskému za zásluhy o hornictví čestný titul c. k. horního rady a v roce 1922
mu udělila Vysoká škola báňská v Příbrami titul doktor honoris causa.
Prof. dr. ing. Jaroslav Jičínský byl
mimořádnou osobností nejen v české
montanistice, ale i v zahraničí. Ve Zbýšově nám jeho osobnosti připomíná
těžní věž dolu Simson, která byla spolu
s přestavěnou původní těžní budovou
vyhlášena v roce 1987 památkově
chráněným objektem. V Oslavanech
osobnost Jaroslava Jičínského připomíná těžní věž dolu Kukla a i tato těžní
věž se stala v roce 2009 památkově
chráněným objektem a v současné
době prochází úžasnou památkovou
rekonstrukcí.
Jen s velkým obdivem a úctou
můžeme s odstupem sta let hodnotit
aktivitu, schopnosti a výsledky práce
tehdejší generace.
Jarmila Plchová
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavansko,
pobočka Zbýšov
V červenci a srpnu pokračovaly práce na stavbě lávky přes Neslovický potok, který se v její bezprostřední blízkosti slévá se Zbýšovským potokem
(dříve Brodky, jehož pramen je u kina Horník). 10.
září byla lávka oficiálně zpřístupněna. Úprava
okolního terénu a stavba lávky si vyžádaly mnoho
hodin o víkendech i všedních dnech. Za pomoci
traktoru pana ing. Vojtěcha Źaluda byly položeny
smrkové nosné kulatiny na připravené patky. Na
všech předcházejících i dalších pracích se podíleli pánové Zdeněk Pokorný, Jaroslav Tůma, Jiří
Přibyl, Karel a Kamil Novotný, firma Soukup a pracovní četa Městského úřadu Zbýšov.
Turisté a výletníci po lávce přejdou na pohodlnou cestu do Padochova nebo opačným směrem
k Rybičkové skále. Na prostranství před lávkou
mohou spočinout na lavičce, v případě nepříznivého počasí pod přístřeškem.
Děkujeme paní Dobroslavě Tůmové za nezištně připravované občerstvení pro brigádníky
pracující na cihelně a lávce, které jim pomáhalo
nahradit úbytek sil při fyzicky náročné práci.
Opožděně děkujeme samoobsluze Vrbovi
- paní Zdeňce Krejčí - za chutné svačinky, které
zdarma připravila chlapcům pracujícím na vyčištění cesty k zazděné hornické štole, o níž jsme psali
v minulých Ozvěnách.
Členská schůze
10. září se sešli členové Vlastivědné společnosti
Oslavany - pobočka Zbýšov
na výroční členské schůzi,
aby zároveň vzpomněli na
Den horníků. Dostavili se
i hosté z oslavanské společnosti s krátkými projevy
- paní Jarmila Plchová, ing.
Jiří Gross a mladý člen pan
Petr Kubínský. Zástupce
Muzea průmyslových železnic pan Artur Fučík přítomným podrobně vysvětlil
představy, plány a problémy
spojené s rekonstrukcí úzkokolejné vlečky ze Zbýšova
do Zastávky u Brna a projevil
snahu a chuť spolupracovat
s naší společností.
Předseda pan Karel
Novotný stručně zhodnotil
minulé období, poděkoval
a vyjádřil naději, že členové
neochabnou v práci.
Je však potřeba, aby se
ke spolupráci přidaly i mladé síly. Přivítáme všechny
ročníky, které mají o historii
hornictví a Zbýšova zájem.
Vlastivědný spolek obnovil v městském kulturním
centru výstavku o historii
hornictví a Zbýšova a doplnil ji mnoha pracovními
pomůckami a nářadím, které
horníci používali. V září ji
navštívilo asi 180 osob.
Za Vlastivědný spolek Zbýšov
Jiřina Rausová
17
Na budování lávky přes Neslovický potok se podíleli mimo jiné pánové Zdeněk Pokorný
a Karel Novotný
18
Z NAŠICH ŠKOL
Projev ředitele ZŠ Zbýšov, p. o., Mgr. Miroslava Vespalce
na začátku školního roku 2011–2012
Děvčata a chlapci, vážení rodiče, kolegyně a kolegové,
vítám vás všechny na slavnostním zahájení nového školního roku 2011–2012.
Dovolte mi, abych úvodem svého vystoupení přivítal na půdě naší školy zástupce
našeho zřizovatele, starostu města pana Vratislava Širokého.
Na naší škole proběhlo i o těchto hlavních prázdninách několik investičních akcí, které jistě přispějí ke zlepšení pracovního prostředí jak pro žáky, tak
i pro učitele a vytvoří nové podmínky pro další zefektivnění vyučovacího procesu.
Prakticky ve všech třídách došlo k výměně starých oken za okna plastová. Byly
vymalovány všechny učebny i kabinety ve druhém patře, u zadního východu na
školní zahradu se rekonstruovalo schodiště a vyměnily se dveře. V tělocvičně byly
po mnoha letech obnoveny sprchy, takže žáci i další uživatelé tělocvičny se mohou
po sportovní zátěži osprchovat. Všechny tyto akce byly finančně zajišťovány zřizovatelem - Městem Zbýšovem, za což mu děkujeme. Nesmíme také zapomenout
na modernizaci jazykové učebny, jenž byla vybavena novou IA tabulí a několika
počítači. Tato akce byla hrazena z finančních prostředků v rámci projektu EU peníze školám.
V učitelském kolektivu došlo k jediné změně. Na ZŠ v Bílovicích n. Svit. odešla
paní učitelka Martina Horváthová, místo ní nastoupila na naši školu paní učitelka
Adéla Bernardová.
K významné změně došlo ve školní jídelně. Do důchodu odešla paní Dagmar
Drtílková, novou vedoucí se na základě výsledků výběrového řízení stala paní Jitka
Nováková. Oběma pracovnicím bychom chtěli poděkovat za odvedenou práci.
V dnešní slavnostní den vítám na naší škole nové žáky v 1. třídách. Ti dnes
poprvé usednou do školních lavic a budou po devět let žáky naší školy. Těší se na
ně jejich nové třídní učitelky - paní Marcela Bartošová a paní Marcela Šauerová.
Přeji všem prvňákům, aby se jim v naší škole líbilo a aby bez problému zvládli první
školní krůčky.
Naproti tomu - žáci 9. tříd - zahajují dnes poslední rok povinné školní docházky.
Tento závěrečný ročník pro ně bude rokem velmi důležitým, protože se během
něj budou rozhodovat o svém budoucím povolání. K tomuto důležitému životnímu
kroku je povedou třídní učitelé - Helena Burešová a Miloslav Liška.
I v tomto školním roce bude pokračovat činnost vašeho žákovského parlamentu, který jistě připraví spoustu zajímavých akcí pro všechny žáky této školy.
Do školního roku 2011/12 vstupujeme se záměrem dále zkvalitňovat výchovně
- vzdělávací práci a dále zlepšovat podmínky pro vzdělávání vás všech. Od 1. dubna běží na škole projekt EU peníze školám, díky němuž dojde k individualizaci
výuky a zavádění nových výukových materiálů v rámci vyučovacích hodin. Žáci budou mít možnost využívat také volnočasové aktivity. Bude jim nabídnuta možnost
zapojit se do práce v nejrůznějších zájmových kroužcích. Dále žáky čekají soutěže,
besedy, exkurze, olympiády, a j.
19
Děvčata a chlapci, vážení rodiče, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych na
závěr vyslovil přesvědčení, že nový školní rok 2011–2012 bude pro nás všechny
úspěšný a že všechny úkoly budou splněny. Bude k tomu ale nutná spolupráce nás
všech - žáků, učitelů i rodičů.
Do nového školního roku přeji všem hodně úspěchů, spokojenosti, vzájemné
tolerance a pevného zdraví.
Mgr. Miroslav Vespalec
ředitel ZŠ, p. o., Zbýšov
ZUŠ Oslavany pobočka Zbýšov www.zusoslavany.cz
Základní umělecká škola Oslavany zahájila nový školní rok
2011–2012 ve čtvrtek 1. 9. 2011 ve 14:00 v sále školy. Každoročně je zahájení na naší škole zpestřeno malým hudebním
vystoupením, o které se letos postaral hrou na klavír pan učitel
Jaroslav Vacek. Poté pozdravila všechny přítomné paní tajemnice Ing. Anna Zahradníčková a popřála žákům a učitelům
mnoho úspěchů.
Základní umělecká škola v tomto školním roce otevřela všechny své obory hudební, výtvarný, taneční a literárně-dramatický. Celkový počet 360 žáků zůstal
stejný jako v loňském roce. Těší nás, že zájem o studium na naší škole stoupá,
ale s lítostí konstatujeme, že některé zájemce musíme bohužel odmítat. Situace
v uměleckém školství je dosti nepříznivá a zřizovatelé škol (zřizovatel ZUŠ Oslavany je Jihomoravský kraj) nařizují nenavyšovat počty žáků. Důvodem tohoto nařízení je nedostatek finančním prostředků. Tímto se dodatečně omlouváme všem,
které jsme nemohli již přijmout.
Těšíme se na Vaši účast na akcích školy. Připravujeme již tradičně žákovské
koncerty, adventní koncerty, vystoupení v Hornickém domě, výstavy, divadelní
představení aj. Zmínila jsem jen část našich plánů pro tento školní rok. Vše o dalším dění na naší škole najdete na webových stránkách.
A na co se můžete těšit v nejbližší době? ZUŠ Oslavany v tomto roce slaví 65.
výročí založení školy. K této příležitosti se uskuteční Slavnostní koncert a bude
odhalena pamětní deska, která bude umístěna na budově školy v Oslavanech. Na
první žákovský koncert Vás pozveme 9. listopadu.
Na všechny akce jste srdečně zváni a všem žákům a učitelům přeji úspěšný školní rok.
Lenka Zouharová
20
Městské kulturní centrum informuje
Nadešel čas dlouhých chladných večerů, období těch z nás, kteří milují deštivé
dny plné mlhy, večery stvořené pro relaxaci u dobrého čaje a pěkné knihy či jiné
záliby. Přesto však nás to donutí občas vylézt z teplých domovů za troškou zábavy
či kultury. Po omezeném letním provozu jedeme na plné obrátky a nabídneme Vám
několik akciček, kdy se Vám určitě vyplatí více se obléci a navštívit nás.
Podzimní období jsme zahájili v sobotu 8. října tradiční Drakiádou. Tentokrát
nám to počasí zkomplikovalo více než jindy, draci byli pěkně promočení a nepomohlo ani ohřátí u čaje, který nám připravili místní hasiči. Proto jsme akci ukončili
předčasně a odměny byli rozdány všem zúčastněným. Pro děti, které sledují Kouzelnou školku, jsme pozvali Majdu s Františkem. O vystoupení nebyl sice takový
zájem, jaký jsme předpokládali, ale nedá se bohužel nic dělat. Mohu slíbit, že příště
k nám dorazí Michal a věřím, že sál bude praskat ve švech.
Jak už bývá zvykem, děti se nejvíce těší na Světýlkový průvod, který vykročí
od stadionu do ulic Zbýšova v pátek 4. listopadu v 17.30 hodin. Čím víc přijde
světýlek, tím víc se nás budou strašidla bát a nebudou strašit ony nás, ale my je.
Nezapomeňte si včas pořídit lampiony!
Následující den, v sobotu 5. listopadu, se mohou převléci za hallowenská strašidla dospělí a pobavit se od 20 hodin v sále Hornického domu na tzv. Hallowenské
oldies párty s Tomášem Packem.
Druhou sobotu v listopadu 12. 11. bude probíhat po celý den v Hornickém domě
a jeho okolí Svatomartinský jarmark. Můžete se těšit na nezvyklé dobroty, drobné
dárky, netradiční rukodělné výrobky, čajíčky, svíčky, šperky nebo si přijít poslechnout pěknou hudbu. Pro děti připravujeme korálkovou dílnu s malým překvapením.
Po celý den nás doprovodí bohatý program.
Nejen ten, kdo zlobí, ví, že v pondělí 5. prosince přijede do parku před radnicí
Mikuláš s čerty - hodné děti potěší sladkostmi a zlobivé stihne zasloužený trest.
Na dopoledne 12. 12. připravujeme divadelní představení s názvem Vánoční
pohádka.
Každým rokem pořádáme zájezd do některé metropole, abychom mohli poznat
vánoční atmosféru i jinde. Letos zajíždíme v sobotu 17. 12. do Bratislavy, cena
zájezdu je 220,- Kč.
Předvánoční shon nám zpříjemní koncert Věry Martinové, který se uskuteční ve
čtvrtek 15. 12. v Hornickém domě. Příznivci travesti skupiny Screamers se mohou
těšit na její vánoční speciál 21. prosince.
Mnoho příjemného z oblasti kultury nás čeká i v příštím roce, mimo jiné novoroční koncert Evy a Vaška 4. 1. 2012, dětský maškarní karneval, Michal Nesvadba,
Zdeněk Izer, kočovné muzeum strašidel apod. Máte se na co těšit!
Předprodej vstupenek na všechna zmíněná letošní vystoupení včetně koncertu
Evy a Vaška již probíhá v kanceláři MKC.
Martina Švancarová – MKC Zbýšov
21
ROZVRH KULTURNÍHO CENTRA
Sál č. 1
Tento sál je využíván na jednoráz. akce
např. schůze byt. družstev
Sál č. 2
Tento sál je využíván na akce MKC, knihovny,
ZUŠ a ke školení
PONDĚLÍ
9.30-10.30 kroužek DDM
Oslavany pro maminky s dětmi p. Lukášová
15.30-17.00 kroužek DDM Oslavany p. Sablová
18.00-19.00 relax. cvičení p. Pirochtová
19.00-21.00 břišní tanečnice p. Indráková
ÚTERÝ
14.00-19.00 1. úterý v měsíci p. Dvořák
STŘEDA
12.00-19.00 Klub důchodců p. Přikryl
ČTVRTEK
17.00-19.00 Vlastivědný spolek
Zbýšov p. Tůmová
13.00-14.30 kroužek DDM Oslavany p. Švancarová
15.00-16.30 kroužek DDM Oslavany p. Večeřová
17.00-18.30 kroužek pro maminky s dětmi Tvořeníčko
13.30-15.00 kroužek DDM Oslavany p. Lukášová
18.00-19.00 relax. cvičení p. Pirochtová
13.00-14.30 kroužek DDM Oslavany p. Švancarová
17.00-18.00 Cvičeníčko * p. Švancarová
PÁTEK
19.00-20.30 jóga p. Kubišová
SOBOTA
8.00-14.00 školení * p. Polák
* Cvičeníčko probíhá v tělocvičně ZŠ, školení řidičů i kdykoliv v týdnu!!
Informace MěÚ Rosice o technologické odstávce OP a CD
Od 1. 1. 2012 vstupují v účinnost novely zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, kdy od tohoto data se budou
vydávat nové typy občanských průkazů se strojově čitelnými údaji a s kontaktním
elektronickým čipem (dále jen „e-OP“). Platnost vydaných občanských průkazů do
31. 12. 2011 nebude změnou zákona dotčena. V souvislosti s přípravou na přechod těchto nových e-OP je možné podat žádost o vydání občanského průkazu
u úřadu příslušného k vydání občanského průkazu tj. u MěÚ Rosice nejpozději
do 14. prosince 2011, u matričních úřadů nejpozději do 30. listopadu 2011. Po
tomto termínu bude provedena nezbytná technologická odstávka systému a to až
do konce letošního roku.
V souvislosti s uvedenou odstávkou sytému bude možné podat žádost
o cestovní pas se strojově čitelnými údaji a biometrickými prvky (dále jen „e-pas“) nejpozději dne 19. prosince 2011. Do tohoto data je možné podat žádost
o zapsání titulu do vydávaného e-pasu. Po tomto datu do konce roku 2011 bude
možné vydávat pouze cestovní pasy bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat
s biometrickými údaji (tzv. pasy typu „BLESK“). Současně je možné do konce roku
2011 zapsat titul do již vydaných cestovních pasů (typu „BLESK“ i „e-pas“). Od
1. 1. 2012 se tituly do cestovních dokladů zapisovat dle platné právní úpravy
nebudou.
22
23
Společenská kronika
VZPOMÍNKA
Dne 14. října uplynul rok od úmrtí
pana Miroslava Žaluda.
Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi.
Manželka, synové Miroslav a Radek s rodinami,
maminka a bratr s rodinou
Dne 29. 12. 2011 uplyne rok od rozloučení
s panem Jánem Kuckem.
S láskou a vděčností stále vzpomínají dcery s rodinamI
UPOZORNĚNÍ KŘ Policie JmK
V poslední době jsme byli upozorněni na stížnosti, které se týkají nekalých
praktik některých prodejců elektřiny a plynu. Zástupci společností navštěvují
občany v bytech či domech a požadují uzavření nových smluv. Někdy přitom
nepravdivým způsobem informují zákazníky o podmínkách dodávek energií
nebo o tom, za jakého dodavatele vystupují.
Z uvedených důvodů žádáme občany, aby pečlivě vyhodnotili veškeré
nabízené podmínky a smlouvu podepisovali s rozvahou po důkladném
přečtení. Pouze tak lze minimalizovat rizika spojena s nepoctivě uzavřenými
smlouvami.
nprap. Petra Hrazdírová
24
Jednotka SDH Zbýšov má aktuálně k dispozici
nové cisternové vozidlo
25
26
Z činnosti místních hasičů (tentokrát z netradičního zásahu)
Bylo brzké, chladné sobotní ráno. Dešťové mraky se táhly po obloze a zakrývaly
Zbýšov do pochmurného zatemnělého hávu. Neproklouzl jimi ani sebemenší paprsek
slunce, jež by dal naději, že přeci jen přijde hezký den. Odhodlaní a stateční muži hasičského sboru ve Zbýšově již netrpělivě popíjeli kávu ve dveřích hasičské zbrojnice.
Zaprší či nezaprší? Nešlo již otálet a sedmá hodina měla rozhodnout. Před námi stál
nelehký, fyzicky zcela zničující úkol. Na druhém konci města pod líbezným Pamírem se
na půdě panelového domu skrývalo monstrum. Expanzní nádoba z minulého století již
dávno pozbyla svůj účel a více jak 10 let netrpělivě čekala na svoji záhubu. Kdysi byla
nádoba nedílnou součástí centrální kotelny pro přilehlé paneláky, a však v dnešním
moderním světě plynofikace se pro ni nenašlo místo. Ocelové, skoro tunu vážící, obdélníkové monstrum protkané železnými trubkami, zabalené do tlustého hávu skelné vaty
a opláštěné dřevěným bedněním se jako tank krčilo v zadní části půdního prostoru.
Odbila sedmá hodina a plně vybavené, muži naložené, nákladní automobily se
vydaly na svoji cestu. Již za několik minut byla veškerá technika na svém místě.
Nechyběly hasičské vozy, nákladní stroje ani těžkotonážní jeřáb.
Pod vedením neohroženého velitele pobrali stateční hasiči potřebné vybavení
a vydali se na střechu budovy. Lana, háky, opasky, pytle, rukavice, vrtačky… to vše
a mnohé další bylo třeba ke zdárnému splnění nadlidského úkolu. Velké množství
silně hořlavých materiálů v okolí nádoby bránilo jejímu rozřezání na místě a tak
byl zvolen komplikovaný způsob vynesení nádoby pomocí jeřábu firmy SATOJ
přes plechovou střechu. I zavelel velitel a rozdělil mužstvo do dvou oddílů. První
vskutku odvážná a výšek nebojácná skupina se přes světlík vydala na střechu, do
ohromujících výšin s překrásným výhledem na Zbýšov. Jejich úkol zněl zcela jasně.
Demontovat plechové střešní díly nad expanzní nádobou. Jištěni opasky a lany
se v čele s velitelem pustili do smrtelně nebezpečného úkolu. I malé zakopnutí
se mohlo stát osudným a pád z patnácti metrů by jen těžko někdo přežil bez újmy.
Druhá skupina ještě silnějších a hbitějších se přesunula k nádobě a jako pilní
mravenci svoji kořist, začali odmontovávat z nádrže vše, co se dalo.
Za malou chvíli bylo již vše připraveno k odstranění nádrže. Jeřábník vysunul
nekonečné mohutné rameno jeřábu do výšin nad střechu a práce se ujali vazači,
kteří mohutnými lany opásali ocelové tělo nádoby. Nastal rozhodující okamžik.
Malý pokyn jeřábníkovi. Lana se napnula, cosi zakvičelo, zaburácelo, zapraskalo
a expanzní nádoba se začala odlepovat od svého betonového podkladu. Centimetr
po centimetru byla zvedána nad zbytky plechové střechy a pomalu snášena na
přistavený nákladní stroj značky V3S.
Okamžitě po vynesení nádrže, opláštění a zbylého odpadního materiálu, započaly práce na znovusestavení střešní konstrukce. Z nebe se sneslo několik zlověstných
kapek deště. Nebylo času nazbyt. Urputný boj s časem ustal po dlouhých třiceti minutách, kdy byly střešní plechové pláty umístěny a přišroubovány zpět na své místo.
Znaveni, fyzicky na pokraji sil utahaní muži, snesli pracovní náčiní zpět do automobilů a spokojeni, že zdárně bez újmy a bez úrazu dokončili celé dílo, se vydali
na triumfální cestu zpět do hasičské zbrojnice.
Za SDH Zbýšov Jakub Dobšík
Za odstranění staré expanzní nádoby z půdních prostor nájemního domu
na Sportovní ulici děkuje členům SDH Zbýšov vedení bytového družstva.
27
Závody horských kol „Zbýšovský drak 2011“ II. ročník
Dne 3. 9. 2011 proběhl v okolí městského koupaliště již druhý ročník cyklistických závodů. Za slunného počasí se na trať vydalo 56 závodníků v šesti kategoriích. Pro děti byl připraven okruh okolo areálu koupaliště, na kterém změřily své síly
v těchto kategoriích.
děti od 6 do 10 let
1. místo: Smrž Láďa
2. místo: Absolín Karel
3. místo: Klocová Terka
děti 11–14 let
1. místo: Švancara Vojta
2. místo: Přinesdomů Dominik
3. místo: Ondra Dominik
Pro úplně nejmenší nadšence cyklistiky, kteří se zůčastnili jak na kolech, tak na
odrážedlech, byla připravena zkrácená část okruhu, na kterém statečně bojovali
o stupně vítězů.
děti do 6 let
1. místo: Kotačka Matěj
2. místo: Dobšík Tomáš
3. místo: Balák Michal
V kategorii ženy se zúčastnilo 5 závodnic, které absolvovaly dva náročné velké
okruhy v délce 13 km
1. místo: Řezáčová Petra
2. místo: Ondráčková Radka
3. místo: MUDr. Matejová Veronika
Na stejné vzdálenosti bojovali i muži Hobby
1. místo: Navrátil Pavel
2. místo: Šipl Milan
3. místo: Kotačka Jaroslav
V hlavní kategorii můžů, kteří absolvovali čtyři velké okruhy na 26 km trati, jsme byli
svědky skvělého výkonu domácího borce Ladislava Stratila, který dokázal do půli
závodu držet tempo s nejlepšími, v cíli se mohl radovat ze třetího místa.
1. místo: Balák Pavel
2. místo: Janků Lukáš
3. místo: Stratil Ladislav
Touto cestou bych chtěl poděkovat všem závodníkům za hojnou účast a skvělé
výkony, dále všem pomocníkům z cykloklubu Oslavany, Martině Švancarové za
město Zbýšov a samozřejmě všem sponzorům, kterými byli:
Město Zbýšov, firma Mistra p. Strašák, Stomatologie MUDr. Matejová, Rybářské potřeby p. Slanina, Hornický dům Zbýšov p. Chatrný, A. Dobšíková – Tipsport
Zbýšov, Klára Točíková, Thermona, spol s.r.o. Danuše Hájková, Elektro Nekuža,
Drogerie Nekužová, Oldřich Pospíšil.
více informací na www.zbysovskydrak.webnode.cz
28
Jaroslav Kubálek
Na trať cyklistických závodů v okolí městského koupaliště se 3. září vydalo 56 borců v šesti
kategoriích
Vítězové dětských kategorií
29
ZO SPCCH Zbýšov informuje (Z časopisu Zora zpracoval Jan Kozel)
Parkovací karta pro osoby se zdravotním postižením
S účinností od 1. 8. 2011 vstoupila v platnost Novela zákona č. 133/2011 Sb.
o provozu na pozemních komunikacích, kde je stávající označení O1 (znak vozíčkáře do auta) nově označeno jako „parkovací průkaz pro osoby se zdravotním
postižením“. Tento parkovací průkaz bude platný také v zemích Evropské unie.
Je samozřejmé, že držitel průkazu musí v členských zemích dodržovat tamější
předpisy o využití parkovacího průkazu.
Současné znaky vozíčkáře (označení O1) do auta budou platné nejpozději do
31. 12. 2012.
Jak má tento nový průkaz vypadat?
Má být barvy bleděmodré, formátu 148x106 milimetrů s ochranným hologramem, pokrytý plastickou hmotou. Na přední straně vlevo nahoře je bílý symbol
vozíčkáře na tmavomodrém pozadí, pod ním je číslo dokladu, platnost a razítko
vydávajícího orgánu. V pravé části jsou pod názvem průkazu slova „parkovací
průkaz “, ve vybraných jazycích Evropské unie (jako první v angličtině), v pozadí
v prstenci dvanácti hvězdiček symbolizujících Evropskou unii, pak kód příslušného
státu, dole jsou slova „Vzor Evropské unie”.
Zadní strana slouží k osobním údajům o držiteli průkazu, je zde místo na fotku
a podpis. Dále je zde uvedena věta: „Tento průkaz opravňuje držitele k využívání
vyhrazených parkovacích míst a zařízení v členských státech EU”. Zbývající text
informuje o umístění průkazu: musí to být v přední části vozidla tak, aby jeho přední strana byla jasně viditelná kvůli kontrole.
K dnešnímu datu však nebyl vydán prováděcí předpis ke zmíněnému zákonu,
takže obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které nyní průkazy vydávají a budou to mít v kompetenci i nadále, většinou pozastavily vyřizování nových žádostí
a vyčkávají, až jim příslušné ministerstvo dá závazný právní předpis.
Parkovací průkaz se vztahuje na občany, kteří dnes používají označení O1
a O2“ „označení O1“ jsou označena vozidla přepravující osobu těžce postiženou
nebo těžce pohybově postiženou, které byly přiznány mimořádné výhody II. stupně
(ZTP) s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou nebo III. stupně
(ZTP/P)
„označení O2“ jsou označena vozidla řízené osobou sluchově postiženou,
které byly přiznány mimořádné výhody II. stupně z důvodu postižení úplnou nebo
praktickou hluchotou.
Pro využívání parkovacího průkazu platí i nadále všechna ustanovení, která se
týkala označení O1 a O2 - parkovací průkaz může být použit pouze v případě, řídí-li
vozidlo osoba se zdravotním postižením nebo je-li ve vozidle přepravována osoba,
která je držitelem parkovacího průkazu. Přepravovaná osoba je povinna prokázat
se na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že jí byly přiznány mimořádné
výhody. To znamená, že musí vždy s sebou mít průkaz ZTP nebo ZTP/P. Nadále platí
také, že držitel parkovacího průkazu v naléhavém případě nemusí dodržovat zákaz
stání, přitom však nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu.
30
Dále platí dosavadní ustanovení, která umožňují vjet do míst se značkou Zákaz vjezdu, pokud je tam dodatková tabulka jen zásobování, mimo zásobování, jen dopravní
obsluha a mimo dopravní obsluhy. Držitel průkazu současně může v naléhavém případě vjet i do oblastí označených značkou Pěší zóna. Platí i další ustanovení, která
se týkají využívání vyhrazených parkovišť a zřízení vyhrazeného parkoviště v místě
bydliště. Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích
užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.
31
Zbýšovské tanečnice
Čtyři roky se scházejí, nacvičují, zdokonalují se v umění břišních tanců. Jsou to
zbýšovské Isisky. Stálý kádr tvoří 10 žen různého věku, které jsou pro tento způsob pohybu zapálené. Je to dobře, protože si tak zpomalují nesmlouvavé duševní
i tělesné stárnutí. O jejich vystoupení je zájem nejen ve Zbýšově, ale i v okolí. Kde
všude pobavily a potěšily diváky? Zpestřily program na soukromých oslavách čtyřicátníků, padesátiletých, šedesátiletých, na srazech spolužáků, na svatbě i v Letkovicích na narozeninové oslavě. V roce 2010 vystupovaly na pouťovém odpoledni
s Moravankou, v listopadu se na ně těšili i stánkaři na jarmarku v Hornickém domě.
Rok zakončily besídkou v kulturním centru, kde se zajímavým programem pomohly také tanečnice z Oslavan a Roveři. Mezi četným obecenstvem tleskala i paní
učitelka Josefa Procházková z Babic. V únoru slavily se svým závojovým tancem
úspěch na reprezentačním vystoupení v Trboušanech. V únoru také tradičně hostovaly v Ústavu sociální péče v Habrovanech. Že si je tam oblíbili, svědčí další
pozvání v červenci do habrovanského zámku na opékání selete. V květnu bavily
Isisky přítomné na oslavě Dne matek v Hornickém domě. Tanečnice jistě potěšilo
a povzbudilo do další práce první místo v soutěži SUNNY DANCE v Zastávce
u Brna.
Letos je ještě čeká taneční program na zbýšovském jarmarku a na Pamiru.
Isisky se těší na novoroční besídu, která se ukuteční 13. ledna 2012, kde by měli
vystoupit i Roveři, HoBBiT a - diváky čeká překvapení.
Vstup do řad zbýšovských tanečnic je otevřen dokořán. Přivítají každého, kdo
chce tančit pro svou radost i rozdávat radost ostatním.
Jiřina Rausová
V Ústavu sociální péče v Habrovanech jsou členky skupiny ISIS vždycky nadšeně a vděčně
přijaty
32
Mezi početnými spokojenými diváky na
besídce v MKC tleskala programu tanečnic
i paní učitelka Procházková z Babic u Rosic.
K vystoupením jsou zvány i mladší „kolegyně“
z Oslavan.
Při vánočních besídkách si přijdou na své
také příznivci místních hudebních skupin Tanečnice jistě potěšilo a povzbudilo první místo
v soutěži SUNNY DANCE v Zastávce
33
Závody Dračích lodí – Zdravá Výživa
Možná jste už na některé řece nebo vodní nádrži slyšeli dunivé bubnování z lodi s nepřehlédnutelnou dračí hlavou a ocasem. Možná jste nevědomky dokonce
viděli i náš tým „Zdravá Výživa“ na některých závodech v akci. Se skupinou přátel
jsme letos vytvořili posádku, se kterou jsme se zúčastnili dvou závodů Grand Prix
(GP) a dvou dračích festivalů. Do letošní seznamovací sezóny dračích lodí jsme
vtrhli ve velkém stylu. Neměly na tom sice až tak velký podíl naše výsledky, ale
spíše originální název a dobrá nálada.
CO JSOU TO DRAČÍ LODĚ
Tento kolektivní sport k nám byl dovezen z Asie, kde má dlouholetou tradici. Na
dračí lodi s typickou hlavou a ocasem pádluje až 20 lidí, tempo udává v čele sedící bubeník a směr kormidelník. Dohromady se tak na lodi veze 22 lidi. Hmotnost
samotné lodi se pohybuje okolo 250 kg, spolu s posádkou tak může hmotnost lodi
dosahovat přes 2000 kg.
Na standardních závodech spolu lodě startují ve 200 metrové dráze, na dvou
až šesti souběžných drahách se společným startem (klasický sprint). Dosahované
časy se pohybují od 47 do 57 sekund dle kvality posádky.
Další disciplínou je trať na jeden kilometr s postupnými starty posádek na vymezeném ovále s několika otočkami. Dosahované časy se na této trati pohybují
od 5 do 6,5 minuty.
Neobvyklé nejsou ani tratě nad 5 km. Ty už však nejsou v lize oficiálně bodovány. Spolu s brněnským GP se jel závod dlouhý 8,8 km z Veverské Bítýšky na
Brněnskou přehradu. (trať jsem s týmem Kabrňáků ujel za cca 35 minut).
Pálavský festival – 1000 m (foto použito z www.martinhales.com)
34
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
„Pojeď se mnou na dračí lodě!“ Tak většinou zněla první věta, když jsem oslovoval a sháněl lidi pro dvacetičlennou posádku. Většinou také následovala odpověď: „Co to je?“ Na to jsem s úsměvem reagoval, že je to taková sranda na vodě,
něco jako když se jede na kánoi. Kdyby ti lidé věděli, že budou celí mokří a druhý
den se vzbudí s pocitem, jako by je přejel parní válec, posádku na loď bych asi
neposkládal. To, že na ně bude bubeník, udávající rytmus, při závodě křičet, ať
pádlují rychleji, jsem zatajil úplně.
Všechno to začalo loni. To mě oslovil kolega z práce, že skládá posádku pro
závody Dračích lodí na Letovické přehradě. Jelikož mám sport rád a vodu taky,
nemusel jsem se moc rozmýšlet. Jeli jsme pod názvem „Zdravá Výživa“. A i přesto,
že jsme nepodali žádné oslnivé výkony, akce se mi líbila a slíbil jsem účast i příští
rok.
Letos mě kolega oslovil znovu, tentokrát kvůli účasti na závodech v Brně,
s prosbou, jestli bych nesehnal ještě nějaké lidi. Z loňské posádky jsme zbyli jenom
čtyři. Kromě spolupracovníků se k nám nakonec přidalo ještě šest mých kamarádů
a posádka byla na světě. Většinou jsem je „lámal“ slovy z úvodu článku. Přesto,
že jsem některé věci zatajil, ti, kteří se k dračímu týmu Zdravé Výživy připojili, asi
nelitovali. Po závodech mě totiž přemlouvali, abychom zkusili příští rok poskládat
kompletně vlastní tým bez „cizáků“. Závody se ale jezdí minimálně jednou do měsíce, takže jsme nečekali rok, ale už za měsíc jsme jeli směr Pavlov na Novomlýnské
nádrže.
LETOŠNÍ VÝSLEDKY
Přehrada Brno – 11. místo z 18 soutěžních týmů na 200m / 6. místo z 11 na
1000m (kategorie FUN – GP)
Závody, které rozhodly o našem dalším působení. V tomto závodě jsme se
spíše seznamovali s tím, jak to na podobných akcích probíhá a jaká jsou pravidla.
Zajeli jsme zde asi naši nejlepší trať na 1000 m, kdy se nám podařilo dojet a předjet
dvě posádky, které startovaly před námi.
Pálavský festival – 13. místo z 24 na 200 m / 7. místo z 15 na 1000 m (kategorie FUN – GP) / 3. místo z 32 v přetahování lanem
Krásné počasí a výborný tým lidí, pro tuto soutěž jsme poskládali asi nejsilnější
sestavu letošního roku. To, co nám chybělo na technice, jsme nahradili hrubou
sílou a odhodláním. Na těchto závodech nám chybělo trošku „štěstíčko“ v podobě
losu. Měli jsme na to, umístit se na 200 m o něco lépe. Závod na 1000 m byl pro
nás obrovskou školou, kdy jsme si vyzkoušeli, co znamená pádlovat v silném větru
na velkých vlnách. Některé lodě při zatáčkách nabraly tolik vody, že se v průběhu
závodu potopily.
Jako součást sobotního Pálavského festivalu Dračích lodí byl pořádán již čtvrtý
ročník soutěže v přetahování lanem. Ještě před ranními závody byl tým jasný. Mělo
závodit osm nejsilnějších chlapů z posádky. Závody nám, bohužel, trošku naboura35
ly plány, proto jsme museli některé borce nahradit. Už tak bylo původní seskupení
menší a lehčí než ostatní týmy. Náš tým tak na tvářích soupeřů vyvolával úsměv
a pobavení, avšak jenom do chvíle, než jsme se chopili lana. Za mocného povzbuzování zbytků týmu, který vytvořil bezkonkurenčně nejlepší kulisu, jsme technikou
a odhodláním vyřadili partu profesionálních pádlerů. Při závěrečném podávání
rukou tito „obři“ jenom nevěřícně kroutili hlavami a doteď, myslím, nechápou, co se
vlastně stalo. Po třetím vyhraném zápase už o nás nikdo nepochyboval. Diváci se
v souvislosti s naším názvem „Zdravá Výživa“ jenom podivovali, co že to vlastně
„žereme“. V souboji o finálovou účast jsme bohužel po urputném boji podlehli vítězi
celého turnaje. Odnesli jsme si tak krásné 3. místo z 32 týmů. Soutěžili Jindřich
Hruška, Martin Hruška, Martin Cabejšek, Jiří Bohunický, David Škula, Jakub Škula,
Ondřej Kožíšek, Mirek Geryk, Petr Jurtík.
Přetahování lanem – v akci kluci Škulovi a Martin Cabejšek
Letovice – 9. místo na 200m/ 18. místo na 1000 m (49 posádek)
Závody doslova pro amatéry v krásném prostředí velice příznivém pro diváky.
Při těchto závodech jsme byli díky našim dvěma účastem na GP nasazeni rovnou
do čtvrtfinále. Svoji převahu nad začátečnickými posádkami jsme s přehledem potvrdili a trošku jsme potrápili i pravidelně jezdící hobby týmy. Kilometr jsme oproti
ostatním posádkám jeli bohužel za výrazně horšího počasí, tudíž jsme nedosáhli
předpokládaného času.
Znojemský festival – 5. místo na 200m (15 posádek)
Naše poslední závody v tomto roce. Jelo nás pouze 18, ale i tak jsme zde neudělali vůbec ostudu. Podařilo se nám vrátit porážky týmu, který nás předjel v Le36
tovicích a dokonce urvat skalp Kojetínského týmu. Po zkušenostech ze Znojma se
však budeme závodům na malých řekách vyhýbat. Poznali jsme zde, jaký je rozdíl
pádlovat na mělké a hlubší vodě, což značně ovlivnilo regulérnost závodů.
Osa týmu 2011 (minimálně dva odpádlované závody):
Jindřich Hruška (4), Veronika Rudolfová (4), Tomáš Rudolf (4), Martin Hruška
(4), David Nešpor (4), Mirek Geryk (4), Petra Sojková (3), Tomáš Patra (3), Monika
Lakomá (3), Jakub Škula (3), Hanka Jelečková (3), Jiří Pařil (2), Ivo Šauer (2), Kristýna Malá (2), Pavlína Horáková (2), Marek Geryk (2), Martin Kučera (2), Martin
Procházka (2), Vendula Široká (2), Ondřej Kožíšek (2), Veronika Šauerová (2)
Osu týmu tvoří pádleři ze Zbýšova a Zakřan. Jelikož je nás na závody vždy tak
akorát (do Znojma jsme jeli pouze v 18), na každé závody jsme posádku doplňovali
o nové členy. S tímto trendem bohužel počítám i do příštího roku. Pokud by vás
podobná aktivita lákala, přidejte se k nám.
Letošní sezónu jsme zakončili krásným Znojemským festivalem, už se však
těšíme na jaro, kdy plánujeme potrápit zkušenější posádky v GP Moravské národní
ligy. Proto, až někde uvidíte dračí lodě, hledejte modrobílá námořnická trička, případně se ptejte po posádce Zdravé Výživy.
Jindřich Hruška
37
ČTENÁŘI NÁM PÍŠÍ
Vlakem ze Zastávky přes Zbýšov do Oslavan
a Moravských Bránic
Je to fantazie, sen, nebo něco reálného. Dnes je to již samozřejmě fantazie, ale
byly doby, kdy se o takovémto propojení reálně uvažovalo, kdy se vytvářely i projekty, kterým chybělo jen málo, aby byly uskutečněny. Vím, že jsem nějaký plán
na tuto spojující trať, doplněný dokonce nákresy konkrétních mostů a budov, před
desítkami let někde spatřil, ale tehdy jsem tomu nevěnoval patřičnou pozornost.
Trať měla navázat na již vybudovanou vlečku mezi Zastávkou a dolem Anna ve
Zbýšově a železniční tratí Oslavany - Moravské Bránice. Teprve založení Vlastívědného spolku mě přivedlo k myšlence tento projekt někde najít a představit
ho veřejnosti. Bohužel se to zatím nepodařilo. Potvrzením tohoto projektu je ale
nález (z archivu Miroslava Vérosty) s názvem Schematický plán územního rozvoje
Padochova, který byl vyprojektován na začátku padesátých let minulého století.
Zde je tato spojka nejenom zakreslena, ale jsou zde vymezeny i prostory osobního
a nákladového nádraží. Trať je na tomto plánu vedena údolím Neslovíckého potoka a dále pak podél Ba1inky směrem k Oslavanům. Dovedete si vůbec z dnešního
pohledu představit vlak uhánějící údolím Neslovického potoka a Ba1inky? Já
skoro ne. Ale určitě by to byla nevídaná atrakce, která by do tohoto kraje přivábila
hodně turistů. Smutné je, že dnes je osobní doprava po železnici do Oslavan již
vlastně taky historií.
Co v současnosti o této neuskutečněné, ale projektované trati, vedle vzpomínaného územního plánu rozvoje Padochova víme. V kronice Zbýšova se například
uvádí, že do katastru obce vede železniční trať (vlečka) jdoucí ze stanice Zastávka
u Brna přes obec Babice u Rosic a odtud k šachtě Jindřich v severní čtvrti města.
Těleso vlečky pak dále pokračuje přes důl Antonín, Simson a sv. Anna. Těleso
vlečky bylo do padesátých let provozováno i pro osobní dopravu. Provoz železniční vlečky Zastávka - Zbýšov, důl Jindřich byl zrušen v souvislosti se zastavením
těžby uhlí. Část trasy po bývalý důl Jindřich, se přestavuje na úzkorozchodnou
železnici s pohonem elektrickou trakcí.
Takže žádná zmínka o možném projektu prodloužení této trati do Oslavan. Podobně ani Oslavanská kronika nějaký náznak o možném propojení výše zmiňovaných tratí neuvádí. Zajímavá je ale třeba informace v jednom z čísel Zrcadla, kde
Jiří Siroký při popisu historie tratě M. Bránice - Oslavany cituje několik dopisů
z 19. století. V nich se ívančičtí radní snažili prosadit při projektování železničních
tratí na jih od Brna i úsek směrem na Ivančíce do Oslavan a Padochova. Jeden
z dopisů ze 7. dubna 1895 pak doslova uvádí:
„Dne 7. února 1895 předává pan Gulda z Ivančic (pozn. snad Kulda - městský
důchodni) osobně petici Janu Haasovi v Zemském domě v Bmě pro podporu stavby
38
železnice z Tečic nebo Zbejšova přes Oslavany, Ivančice, Krumlov, Želetice, Ounanov do Znojma.“ Takže určitý náznak vést zde železnici byl již v dávné minulosti.
Tomu, že se s touto trati počítalo, nebo se alespoň uvažovalo, nasvědčuje výše
zminěný územní plán Padochova (Základní plán upravovací), dokončený Komunotechnou Brno v roce 1950 a schválený Ing. arch. Zdeňkem Štěpánkem, dozorujícím úředníkem pro architektonícké a pozemní stavby 4. 1. 1951. Takže pro další
informace bude třeba znovu začít pátrat v archivech a to nejen železničních, ale
i jednotlivých obcí, nebo u projektových firem, které se zabývaly územními plány
obcí na této trase v období minulého století. Možná, že někteří místní občané mají
doma některé dokumenty týkající se této problematiky a bylo by zajímavé, kdyby
se s námi o ně podělili.
Článek z pera Dr. Luboše Rejla nám s jeho svolením zaslala jako zajímavost
k publikování paní Marie Krýdlová z Oslavan.
PhDr. Miroslav Vespalec nám poslal další příspěvek s následujícím komentářem:
Děkuji za druhé číslo OZVĚNY. Přečetl jsem je se zájmem od první do poslední
řádky. Obsah je opravdu, i pro bývalého občana Zbýšova, velmi zajímavý. Při
osobním setkání s některými pamětníky mně bylo řečeno, zda bych si nevzpomenul
na některá podobná vyprávění, jako to o náměšťské hraběnce. Dovoluji si tedy
poslat další příspěvek z regionu Kahan.
„Tak teda víté, švagře!“
Zbéšovská dechovka měla za první republike (1918–1938) heligóniste jak
zákon káže. (Heligón - to je ta velká rora 12x zakrócená). Ten pré míval takové nátisk, že dež do toho inštrumento pšókl mezi Zbéšovem a Zakřanama - Na rovinách
- Hradeckum se utrhla krava vod stání a Patočkuj pes se vrátil až za 14 dní. Ale
jeho drahá polovička – tetička Justina - ta s něm měla trápení.
Dež už to ale nebelo k vedržení, šla se poradit ze známéma ženskéma na kolónii. „Poslechnite, žensky, já nevím, co s tém mém starém mám dělat. Von se vrací
po každy muzice až ráno. Ti vostatní muzikanti už só dávno duma, von dojde dycky až ráno a řekne: „Ti vostatní hotekli, jen já s Franckem sme ta zvostali.“
No, skorosósedka Štefina, kerá rozuměla všelijakém špécijám, povídá: „Neboj se děvče, šak me ho veléčíme. Gde budó hrát příště? V Příbrami? Máš duma
kožich? Vobleč ho chlupama navrch a počké na něho jak pude z tancovačke za
kapličkó „Ho Jána“ (kaplička mezi Popovicemi a Výsekem). Von se bojí čertů
a všelijakéch duchů. Belo be dobry mít nějaké řeťaz a vzít ho tém řeťazem párkrát
po hřbetě.“ Přiblížila se sobota a tancovačka v Příbrami.
To noc čekala tetička Justina na stréčka. Narychtovaná bela dobře. Na hlavě
měla kužo z králíka, abe bela ešče strašněši, nakrémovanó hubo, vrzala zubama.
Strach z ní musel mít i ten svaté Ján.
39
Tetička se dočkala. Po štvrtý hodině valil se stréc ke Zbéšovu. Heligon měl
hoděné přes rameno a neco se prozpěvoval. Jak docházel blíž ke kapličce, tetička
se vehrnula na něho a začala strašlivě hudrovat. Stréc, když viděl jakósi chlupató
potvoro, začal mít dřevěný nohe, naskakovala na‘něm husí kuža a stačil se jen
slabém hláskem zeptat: „A keré te vlastně seš?“ „Čert, já su čert!“ zařvala Justina.
Stréček hned vokřál. Chytl čerta kolem krko a křičél: „To sme teda přizeň! Vo mý
starý říkají, že je to čertica. Tak já mám vlastně za manželko tvó sestro! Tak teda
víté, švagře!“
Podle vyprávění Jana Horáka staršího z Horní kolonie upravil Miroslav Vespalec.
Zastav se, člověče…
Zastav se a pohlédni na žulové balvany v městském parčíku, které svou tvrdostí zastupují zemi. Ta vydala v našem kraji a obzvlášť kolem našeho města ze
svých temných hlubin za cenu mnoha lidských obětí své černé bohatství. Celých
více než dvě stě třicet let od počátku zdejší těžby až do roku 1992 se zde na zaražených těžních jamách v pásu země nazvaném „Boskovickou brázdou“ těžilo černé
uhlí. V zažloutlých řádcích starých kronik obcí od Říčan, přes Zastávku, Babice,
Zbýšov, Padochov, Oslavany až po Novou Ves jsou často ztěžklou rukou starých
kronikářů uváděna jména více jak padesáti těžebních míst, na kterých se postupně
již od roku 1755 prováděla těžba uhlí. Ta prvotní těžba, prováděná primitivním
studnařským způsobem maximálně do 45 metrů hloubky, probíhala za dnes až
nepředstavitelně těžkých nedýchatelných podmínek. Ve dlouhých až šestnáctihodinových směnách zde na dně jámy v prostředí plném zvířeného prachu, v létě slití
potem a v zimě obklopeni chladem bez jakéhokoliv zajištění před stále hrozícími
závaly, průvaly vody nebo vyvěrajícím plynem, pracovali nejméně čtyři polonazí
muži. Kylofy a klíny v mizivém svitu olejových lampiček zde z uhelného pilíře,
obaleni uhelným prachem, dobývali uhlí, které lopatami nakládali do těžebního
koše a rumpálem je pak dopravovali na povrch. A tuto těžkou práci jako přivýdělek
mimo robotu prováděli lidé za celodenní
mzdu 9 krejcarů. Nebývalo žádnou výjimečností, že se na tuto práci hlásili a byli
přijímáni i desetiletí chlapci z početnějších rodin, které k tomu donutila domácí
bída či jiné okolnosti. Při této těžké
havířské práci, prováděné za obtížných
podmínek, si příroda často jako daň za
vytěžené uhlí brala i lidské oběti. O tom,
že nebyly jen v čase prvotní těžby, ale ve
40
větší míře pokračovaly i v následné době, svědčí data důlních neštěstí se jmény
šachet a počty obětí, vyražená do tabulek, vsazených do balvanů v městském parčíku. Na těch se dočítáme, že v roce 1820 při neštěstí na dole Barbora zahynulo 10
horníků, roku 1860 na dole Františka 53 horníků, roku 1875 na dole Antonín 14
horníků, roku 1884 na dole Ferdinand 4 horníci a roku 1895 na dole Julius 10 horníků. Naše město Zbýšov se tak stalo nositelem symbolů hornické tradice, která
všude kolem nás zanechala své stopy. Jsou zde těžní věže dolu Simson a Jindřich
II spolu s dalšími šachetními budovami a dnes již zalesněnou haldou. Tradici hornické minulosti posílilo město uložením žulových balvanů s tabulkami do parčíku,
aby nové generaci připomněly vzdalující se hornickou minulost, která bude vždy
hodna naši úcty a pozornosti. Bylo by jistě záslužné, kdyby si patronát nad touto
vzpomínkou, patřící těžké práci našich praotců, vzali při budoucích oslavách Dne
horníků mimo MěÚ také členové klubu seniorů a žáci blízké školy. Tak by byla do
budoucna zdůrazněna a posílena zdejší hornická tradice.
Jaroslav Nevřiva
Florián z prachárny
Jako následek dávné sopečné erupce vyrostla z lesních rovin za
dolem Ferdinand v době těžby v letech 1856–1992 vysoká, dnes již
břízami‚ keři a trávou obrostlá halda vytěžené hlušiny. Svým vysokým
a především širokým rozsahem přikryla i většinu zbytků základů a zdiva
těžní jámy Josef, zaražené zde roku 1783, jejímž majitelem byl brněnský velkoobchodník Haering. Bylo to v počátcích těžby, brzy po nálezu černého
uhlí v podzemí našeho kraje. První nález tohoto bohatství uloženého v podzemí
byl učiněn v roce 1755 na vychozech uhelné sloje na Zaklášteří v Oslavanech
a ve stráni Anenské ve Zbýšově. O několik let později v roce 1769 bylo uhlí také
nalezeno na rosickém panství katastru Babic, který v té době pokrýval také území
později vzniklé osady Boží požehnání - Zastávky. Zde postupně vzniklo až sedm
těžebních jam se jmény Silniční, Wasserschaft, Haering, Plantáže, Gegentrup,
Gőpel a Josef. Když se těžařům postavila do cesty ke sloji skála, co se občas stávalo, bylo k jejímu odstranění potřeba vždy trhaviny. Protože její uložení vyžadovalo
mimořádné podmínky, byl tehdy i na jámě Josef pro tento účel postaven přístřešek
všemi pojmenovaný „prachárnou“. Bylo to v místech, kde příjezdová cesta, běžící
podél březového háje, ústila do okraje lesa, kde byl po několika metrech proveden
do stoupající stráně zářez, ve kterém byl za navršenými valy postaven nevelký
dřevěný přístřešek. Měl jen jedno zamřížované okno a na přístupových dveřích
zabudovanou závoru se zámkem. Potřeba jí však ani moc nebylo, neboť ten, kdo
zde zastával funkci hlídače, strážce či skladníka, opouštěl toto místo v čase od
brzkého jara do pozdního podzimu dosti zřídka a když, tak jen na malou chvíli.
Starému vysloužilci Floriánu Matulkovi, který měl za sebou léta dřiny při robot41
ních povinnostech v létě i v zimě a navíc několik let při kopání uhlí na jamách, to
poklidné lesní zátiší provonělé vůní pryskyřice doslovně učarovalo. Měl za sebou
již šest křížků života s nějakým rokem navíc a jako vdovec, který svůj domek
v Babicích přenechal vdané dceři, si zde za pár grošíků platu užíval zbývající roky
života. Jeho nevysoká, trochu již nachýlená postava na poněkud vratkých nohou,
napovídala o problémech s klouby, ale zářící modré oči pod vrásčitým čelem
s bílou kšticí, čouhající zpod ošumělé čepice‚ svědčily o stále dobré jak fyzické,
tak duševní kondici. Práci na jámě a vše s ní související měl doslovně v malíčku.
Vždy věděl, v čem může být lidem kolem sebe prospěšný. Jeho nasazená topora do
nářadí, naostřené sekery a klíny, to vše mělo záruku dobrého provedení. Bylo až
s podivem, s jakou zručností si dovedly jeho prací unavené ruce poradit se sklem
při opracování dřeva toporů a s upevňujícími klíny. Jím nabroušené a našraňkované pilky projížděly dřevem jak máslem. Uznání své práce slýchával Florián velmi
často a rád. Byla to pro něj od kamarádů mnohdy jediná odměna, ale Floriánovi
úplně stačila. Jeho den vždy začínal vydáním trhaviny štajgrovi, který prováděl
střelmistrovské práce a pak svůj čas věnoval nářadí, které mu vždy po směně
přinesli kopáči k opravě či naostření. Vždy si však dovedl najít čas ke krátké
procházce ztichlým lesním údolíčkem, které se prostíralo před jeho přístřeškem,
nazývaným „boudou“. Znal zde každý strom, každý pařez, keř, či ve stráňce králičí
nebo zaječí noru. Věděl o místech, kde často z jehličí, trávy či mechu vykukovaly
hlavy hřibů, janků, kuřátek nebo trsy z pařezů vyrůstajících václavek. V březovém
háji znal místa, kde na něho zcela určitě čekaly talíře hlav jedlých bedlí či krásně
zdraví hnědohlaví kozáci. Věděl o prosluněné mýtině, zcela provonělé bezpočtem
lesních jahod a o keřích na pokraji lesa, plných dozrávajících ostružin. Když mu
přinesla jeho dcera Amálka nebo vnučka oběd s nákupem, vždy měl pro ně připraveny některé lesní dobroty. Občas se zde za ním zastavovali v horkých dnech
léta na pohárek chladné vody dřevorubci kácející v lese stromy nebo i robotířky,
které zas stromky sázely. Také hajný, kterému v jeho stáří již také z pochůzek bolely nohy, neváhal se zde skoro denně zastavit a s Floriánem sednout na lavičku
a popovídat si. A pro tu chvíli, měl vždy v kapse připravenou lahvičku borovičky,
ze které si oba trochu přihnuli.
Bezpočet hezkých okamžiků, které zde ve stínu košatých smrků Florián Matulka prožil, bylo snad osudovou odplatou za vše, co musel dříve v průběhu svého
života prožít. Těžkých chvil, problémů a starostí, které mu život stavil do cesty,
bylo hodně, ale Florián nikdy nezahořkl a všechny s pokorou sobě vlastní překonal. Snad právě proto si dovedl hezkých chvilek, které mu teď osud připravil, užít.
Dnes údobí roku 1783‚ které bylo jen krátkou epizodou počátků zdejšího dolování
uhlí, připomínají jen skromné řádky starých kronik. Možná, že pár zbytků z jámy
Josefa za haldou a opuštěný zářez s valy ve stráni, kde se ještě dnes říká u „prachárny“ je vše, co z té doby zbylo.
Jaroslav Nevřiva
42
Vzpomínky starého havíře
Opět, jako každý rok, přichází v měsíci září tradiční svátek Hornického dne.
Ten letošní sice není uveden v kalendáři, ale do mysli těch, kteří tam dole ve
ztemnělém podzemí a v hloubce, blížící se 1500 metrů, pracovali, se jistě bude
se vším, co jej naplňovalo, vracet. Proto mi dovolte, abych vám čtenářům i sobě
jednu takovou vzpomínku starého havíře připomněl. Několikrát denně jsem chodíval s naším jezevčíkem na procházku. Chodívali jsme po chodníku od Sportovní
ulice, který souběžně provázel nejrušnější zbýšovskou silnici směřující k Síčce.
V místech, kde stoupání silnice končí a tato začíná klesat k železničnímu přejezdu,
se každému, kdo se zde zastaví a vystoupí na pravou mez, naskytne krásný výhled
do širokého okolí. A právě tam jsem se několikrát minul s člověkem, který zde stál
a tiše a v zamyšlení upřeným pohledem sledoval prostředí kolem těžní věže dolu
Jindřich II, dnes již přivedeného do těžebního klidu. Stál tu s rukama za zády, nenechávaje se vůbec rušit provozem na silnici a jeho oči stále sledovaly prostranství
kolem těžní věže. Znal jsem ho, ale nechtěl jsem ho rušit v zamyšlení. Věděl jsem,
že zde na dolech Antonínu i Jindřichu před jejich uzavřením pracoval a že zde prožil podstatnou část svého aktivního života. Pochopil jsem, že ve chvílích, kdy zde
tak stál, byly jeho myšlenky asi někde hluboko v podzemí, v místech bez denního
světla, naplněných zvláštním pachem podzemí a černého prachu. Jistě vzpomínal
na celou řadu svých kamarádů, z nichž tu už většina není a také na všechny prožité okamžiky, které byly tak hluboce zakotveny v jeho paměti. Jednou však a to
zcela náhodně, nechal se však naším příchodem vyrušit. Po přátelském pozdravu
a k mému překvapení snad i v návaznosti na své myšlenky, dal se do vyprávění.
„Víte, já když právě nemám doma nic na práci a to se mi nyní v důchodu občas
stává, tak si sem rád, pokud to počasí dovolí, vyjdu. To se mi pak vzpomínky na
dobu, kdy jsem tam dole kopal zdejší uhlí, jen sypou. To tam kolem věže nebýval
takový klid jako dnes. Na prostranství, kde byla skládka důlního dřeva, svištěla
pila, co řezala klády na stojky, které pak povrchoví pracovníci spolu s betonovými
tvárnicemi, pažinami nebo fošnami nakládali na vozíky - plaťáky, pro přepravu na
důlní pracoviště. Po lanovce z Antonínské tenkrát
běhaly vozíky plné uhlí pomalované křídou na starý
Jindřich. Na haldu vyjížděly vozíky tažené vrátkem
na skyp s hlušinou a rušný provoz u třídírny a dílen
co chvíli přerušilo zahoukání lokotraktoru s plnými
vagony uhlí. Později po dokončení jámy Jindřich II
se mnoho věcí změnilo, ale ten pracovní ruch, ten
zde nikdy neustal. A když si k tomu nyní ještě přidám vzpomínky na svou práci tam dole v podzemí,
věřte mi to nebo ne, mám pocit, jako bych teprve
včera skončil. Při tom jsem tam dole, ať už v rubáních devátého a desátého patra nebo při opravách
43
výstroje překopů, provedených ve dřevě či do hajcmanů, pracoval přes pětadvacet
roků. Různých příhod při kopání v rubáních v prostředí mnohdy v neprůhledném
uhelném prachu nebo ve věčném průvanu překopů bylo opravdu mnoho. Byly
veselé i smutné, patřící do tohoto prostředí a sepsat je, by dalo pořádnou knihu.
Dnes však bych již ale na tu práci nestačil,“ pokračoval starý havíř s úsměvem.
„Chyběla by mi síla a energie mládí, věci, kterými jsme si někdy navyšovali potřebný adrenalin. A možná, že i to je důvod, proč na tu práci, i když byla těžká
a plná nebezpečí, tak rád vzpomínám…“
Jaroslav Nevřiva
Středověké cesty našim krajem
Je noc se ztemnělou oblohou bez svitu hvězd a měsíce, noc plná temných stínů,
kdy vše prostoupené tichem až duši svírá. Do očima skoro neproniknutelné tmy
tam kdesi v dáli jak zbloudilá bludička pojednou zakmitalo vzdálené, chvílemi
mizející, světélko. K tomu se o něco později přidává narůstající dusot koňských
kopyt. Namáhavé stoupání cesty od osady Neslovic s vozem, plně naloženým
zbožím, prozrazuje frkání a prudké výdechy koní, kteří musí vynaložit všechnu
svoji sílu, aby stoupání zvládli. Na postranici rachotícího vozu zakrytého plachtou
svítí mihotavým světlem lampa, jejíž svit se odráží od potem zalitých koňských
šíjí. Stoupání cesty konečně končí a vůz krátce na to zastavuje před osvětleným
vchodem, nad nímž vyvěšená tabule napovídá, že se jedná o hospodu. Z vyvýšeného místa-kozlíku, kde za jízdy seděli dva muži, nyní jeden seskočil a vešel do
hospody. Vzápětí se však vracel v doprovodu hospodského s pacholkem, který pak
na pokyn hospodského zaváděl povoz se zápřahem do statku za hospodou. Psal
se tehdy rok 1608, kdy ke zřízenému statku s velkým ovčínem, patřícímu od 15.
století oslavanskému klášteru cisterciaček Údolí Mariino, byla přistavěna hospoda
s možností ubytování i výměny koní. Stalo se tak přičiněním kardinála Dietrichštejna, který cestu pro dovoz zboží vedoucí až z Uher přes Moravu do severních
Čech zřídil. Cesta Moravou vedla přes Mikulov, Rajhrad, Žďár, Litomyšl a Sedlec.
Byla to trasa dlouhá s několika možnými výměnami koní a s nabídkou zboží,
přiváženého někdy až z Orientu
- pokud si je někdo ovšem mohl
dovolit koupit. Bývaly to hedvábné a brokátové látky, různé
koření, šperky a víno, co většinou nakupovala movitá šlechta
nebo vyšší klér. Provoz cesty
zajišťovaly hospody a z jedné
takové vznikla roku 1626 dnešní
vesnice Kratochvílka. Podobných
44
cest bylo v minulosti více. Ze známějších to byla cesta z Rakouska přes Znojmo
a Brno do Olomouce, ale všem vévodila tak zvaná cesta Hradská, vedoucí ze sídla
moravského markrabství Brna do sídla krále Prahy. Vedla přes Rosice, kde se již
za panovníka Vratislava II. v roce 1086 vybíralo mýtné. Dál pokračovala přes známý brod v Náměšti nad Oslavou, Třebíč, Jihlavu směrem ku Praze. Přes všechny
přednosti, které tyto cesty obchodu poskytovaly, bývaly však také zdrojem činnosti lapků. Tito najatí a vedení okolní šlechtou, jak je uváděno kronikáři, prováděli
svou nekalou činnost nejčastěji na cestách procházejících lesy Českomoravské
vysočiny. K šlechticům, kteří se této loupeživé činnosti nejvíce dopouštěli, patřil
především Jan Sokol z Lamberka, Hynek z Jevišovic, zvaný Suchý čert, Bluda
z Kralic a pánové z hradu Rabštejna a Kraví hory. Doba narůstajících přepadů
a zrod loupeživých rytířů se v naší zemi datuje již od počátku 14. století. Přepadáváni nebyli tehdy jen kupci, ale i kláštery a jejich majetky. Tehdy vydávané
klejty, zaručující ochranu, vůbec ničemu nezabránily. Loupilo a vraždilo se stále
častěji, až se k zákroku rozhodl sám král Jan Lucemburský. Vyrazil s vojskem do
míst častých loupeží a loupeživé rytíře jako Friduše z Linavy, Viléma Zajíce z Valdeka tvrdě potrestal. Také jeho syn Karel IV. se vypořádal s Pancířem ze Smojna
a Markvartem z Vartemberka. Podobně si v očistě Moravy od lapků počínal i moravský markrabě Jošt. Přes všechny zákroky se však nikdy nedosáhlo úplného
klidu na cestách. Vždy se našli takoví, které lákalo lehké nabytí majetku.
Jaroslav Nevřiva
45
NESTRANÍCI PRO ZBÝŠOV
pořádají
DNE 25. 12. 2011 VE 20.00 HODIN
V HORNICKÉM DOMĚ
ŠTĚPÁNSKOU ZÁBAVU
K TANCI A POSLECHU HRAJE SKUPINA EMINENT
VSTUPNÉ 100 Kč
Pečená žebra, kolena, zabijačkové pochutiny, polévky
i něco navíc věnují všem návštěvníkům
pořadatelé zdarma
Předprodej vstupeneK od 30. 9. 2011 KVĚTINKA U NOVÁČKŮ
Informace na tel.: 728 061 384
SRDEČNĚ ZVOU NESTRANÍCI PRO ZBÝŠOV
Česká pojišťovna a.s.
vypisuje výběrové řízení na pozici:
Správce klientského portfolia - Rosice a okolí
Požadujeme: vzdělání SŠ, znalost PC, ŘP B výhodou,
dobrou komunikativnost,
schopnost a chuť se stále učit
Pro sdělení termínu a bližsí informace nás kontaktujte na:
723 705 400 nebo 542 593 218 [email protected]
46
47
48
49
50
PRODEJ DB 3+1 ZBÝŠOV MAJROV
Byt se nachází v 1. patře cihlového domu. V bytě proběhla kompletní
rekonstrukce: nová elektroinstalace, odpady, nové dveře v celém bytě,
vyhřívané podlahy, velmi pěkný, slunný byt.
Bytový dům se nachazí na klidném místě v blízkosti koupaliště,
k bytu náleží garáž.
CENA: 1.350.000 • TEL: 603 322 447
PRODEJ RD ZBÝŠOV
Rodinný dům prošel kompletní rekonstrukcí interiéru před 3 roky, nová
kuchyňská linka, zrekonstruovaná koupelna se sprchovým koutem
a rohovou vanou, nové plovoucí podlahy, rozvody plynu, elektřiny,
vody a odpadů, vytápění domu je řešeno plynovým kotlem,ohřev vody
el. bojlerem, nová 6komorová plastová okna. Velmi nízké náklady
na bydlení cca 3500kč/měsíc. Parkování u domu. Volné po dohodě.
K domu patří zahrádka o výměřě cca 200m2 roční nájem 100 Kč. Za
domem je kůlna, která je vhodná k přestavbě na dílnu.
CENA: 1.450.000 • TEL: 732 365 765
PRODÁM GARÁŽ za Hornickým domem.
Tel.: 608 746 516
51
52
PNEUSERVIS ZAMAT ZBÝŠOV
Zbýšov, bývalý areál JZD na Družstevní ul.
Mobil: 602 773 139
NABÍZÍME
● prodej mírně jetých pneu různých značek i rozměrů
● opravy průrazů pneumatik vulkanizací (termopres)
● prodej litých kol a ocelových disků na všechny značky a typy
vozidel
● opravy litých kol včetně lakování
● prodej pneu značek BARUM, MATADOR, KLEBER, CONTINENTAL, FULDA, GOOD YEAR, SAVA atd.
● prodej pneu pro vozy OFF ROAD
● prodej pneu na nákladní vozidla a zemědělské stroje
● prodej a montáž motocyklových pneu
PROVOZNÍ DOBA:
Pondělí–pátek
9.00–17.00 hod.
Sobota
9.00–12.00 hod. nebo dle dohody
Ozvěna – vydává město Zbýšov. Ev. č. MK ČR E 18258 Občanům města zdarma.
Příspěvky, ohlasy a nabídky inzerce posílejte na adresu: Městský úřad Zbýšov, Masarykova 248, 664 11 Zbýšov, kulturní komise rady města, tel.: 546 431 592, mestozbysov@
mboxr.cz
Tisk: Gloria Rosice
53
54
55
www.pohrby.eu
Zajišťujeme:
– nepřetržitý svoz zemřelých tel.: 603 361 061
– pohřby a kremace dle Vašeho přání
– obřady ve smuteční síni, v krematoriu,v kostele
– nově možnost rodinného rozloučení se zemřelým
– výkopy hrobů, smuteční hudbu
– kytice, věnce, tisk stuh, tisk parte
– urny kovové, kamenné a plastové
– svíčky, svítilny a vázy
– výrobu fotokeramiky na pomníky
Kancelář naproti městskému úřadu
MASARYKOVA 119, ZBÝŠOV
Otevřeno v pondělí–pátek 8–14 hod.
Mimo otevírací dobu jsem Vám k dispozici kdykoliv
po dohodě na tel.: 603 361 061,
603 446 859 nebo 543 214 713
56
Download

srpen-říjen 03/2011