Potravinář září/2013
POTRAVINÁŘ
Image českých potravin
je v cizině daleko lepší
než u nás doma
Průzkum pro The Economist
a také evropský statistický úřad
potvrdily, že české potraviny
rozhodně nejsou žádný šunt. Platí
rovněž, že Česká republika má
potraviny
ze
všech
postkomunistických zemí nejlepší –
tak by se daly ve stručnosti shrnout
výsledky výzkumu pro renomovaný
časopis The Economist, kupodivu
publikované i v našich médiích.
Kupodivu proto, že o potravinách,
včetně těch tuzemských, jsou
spotřebitelé v ČR zvyklí číst či
poslouchat především negativní
informace. Výsledkem je pak, jak
jsme toho každodenními svědky,
převažující názor veřejnosti, podle
kterého jsou potraviny u nás
vyráběné, případně zde prodávané,
oproti zahraničí nekvalitní, a ještě
často předražené.
A přesto: nejen The
Economist, ale i jiná autorita –
evropský statistický úřad Eurostat –
potvrdily, že je to spíše naopak.
Připomeňme také, že Eurostat
navzdory tomu, že ceny potravin
v ČR rostou o něco rychleji než
v Evropské unii, potvrdil i ve
statistikách za rok 2012 opakovaně
skutečnost, že i při přepočtu na
paritu kupní síly jsou u nás stále páté
nejlevnější potraviny v EU.
J e
s m u t n é ,
ž e
neprofesionalitu a senzacechtivost
našich médií musejí korigovat ta
zahraniční. A to nejen v pohledu na
český, ale třeba i na polský
potravinářský trh. Ten je totiž podle
Economistu prakticky srovnatelný
s naším. V uvedeném výzkumu jsou
Poláci hned za námi.
Ani jedna z těchto informací
přitom ve skuteč nosti ne ní
překvapením. Nejen v potravinářství,
ale obecně v drtivé většině
ekonomických ukazatelů a výsledků
dalších průmyslových oborů je naše
země z postkomunistických států
nejlepší a oproti západní Evropě také
nejvíc konkurenceschopná, včetně
zemědělství. Stejně tak Polsko je
obvykle ve většině sledovaných
ukazatelů těsně za námi, případně –
méně často – těsně před námi. Což
v praxi znamená - ačkoli to z nálady
společnosti nevyplývá ani náhodou že se zdaleka nemáme tak špatně, jak
to na první pohled vypadá.
V zahraničí se to ví – u nás si to
ovšem z vrozeného pokrytectví
nechceme přiznat. Snad aby nám
někdo nezáviděl.
Na druhou stranu je ovšem
vhodné výsledky The Economist
(celkově se ČR umístila 23. ze 107.
zemí) skutečně správně interpretovat.
Na rozdíl od v ČR nejčastěji
rozebíraného hodnocení „kvality
potravin“, což je pojem značně
relativní, neboť různé komunity a
zájmové skupiny berou za parametr
kvality něco jiného, představuje
zmiňovaný výzkum komplexnější
hodnocení – takzvaný Globální
index potravinové bezpečnosti
(GFSI) –, jež zahrnuje kromě
„kvality“ a „bezpečnosti“ potravin
také jejich dostupnost a cenu.
To je mnohem objektivnější,
byť jistě složitější přístup, a nebylo
by na škodu, kdybychom
k p o s u z o v á n í p o t ra v i ná ř s k é
problematiky přistupovali obdobně i
u nás. Skutečnost, že v naší zemi
v poslední době „řešíme“ bez nějaké
jednotné linie právě pouze „kvalitu“
potravin, totiž ústí do možností bez
pr oblé mů – třeba v rámci
konkurenčního boje – degradovat
z různých pozic cokoli. A veřejnost
se pak domnívá, že téměř všechno je
šunt. A to není pravda.
Nejen pro českého, ale i
evropského spotřebitele je pak
výzkum The Economist značným
překvapením také z hlediska vítězné
země – totiž USA. Potravinářská
produkce Spojených států je totiž
napříč celou Evropskou unií uměle a
záměrně degradována především
poukazováním na používání v EU
zakázaných technologií – například
nasazováním růstových hormonů a
především geneticky modifikovaných
zemědělských surovin k výrobě
potravin.
Málokdo ovšem přizná, že
hlavním důvodem degradace je
konkurenční boj, kdy poukazování
na rizika americké potravinářské
produkce znamená v praxi cílené
vytváření vyššího odbytu pro
produkci evropskou. Že jsou tato
rizika značně přeceňována, dokazuje
sám život – americká populace po
konzumaci svých potravin nevymírá,
a hovoříme-li například o nárůstu
obezity v zemích amerického
kontinentu, pak ta je dána více
po h od l ným ži vo tn ím s tylem
Američanů s nedostatkem pohybu
než složením amerických potravin.
Geneticky modifikované
suroviny pak k výrobě potravin
používá, až na EU, celý svět.
V Evropě se ovšem podařilo
lobbistickým organizacím v čele
s Greenpeace geneticky
modifikovanou produkci v očích
laické veřejnosti natolik
znevěrohodnit, že EU dnes tyto
spotřebitele používá jako alibi pro
t a k z va né ne tar i f ní přek á ž ky
zahraničního obchodu – tedy
k zákazu dovozu potravin z takových
surovin na své území. A o to jde, ne
o zdraví lidí.
Obecně přitom není příliš
logické převážet potraviny po celém
světě sem a tam, zejména když jde
o produkty, které mají svůj
ekvivalent v zemích dovozu. Což
platí jak pro dovoz potravin z Polska
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
1
Potravinář září/2013
do ČR (a naopak), stejně jako pro
dovoz amerických potravin do
Evropy (a naopak).
Obhajovat vlastní trh a vlastní
produkci je tak zcela nepochybně
strategický a správný zájem, jiná věc
ovšem je, jakými metodami se toho
dosahuje. Ty dosavadní bohužel
spočívají spíše v negaci konkurence,
ba někdy i v negaci vlastní, což je
třeba případ naší země, kde se navíc
ukazuje, jak kontraproduktivní jsou
tyto metody, které se mohou kdykoli
obrátit proti autorům.
Výzkum pro The Economist
přes všechny možné relativismy
ukazuje, že leccos může být úplně
nebo částečně jinak, než jaký je
obecně přijímaný obraz příslušného
problému. Ukazuje však také, že
v oblasti potravinářství by Čechům
slušelo trochu více hrdosti a
patriotismu. Máme ale na to?
Petr Havel,
agrární analytik
Pekaři se obávají o svoji
existenci
práce pekařů, jejichž průměrná mzda
se pohybuje okolo 16 tisíc Kč. Podle
posledních údajů ČSÚ ukončilo od
roku 2002 svoji podnikatelskou
činnost v pekárenském oboru přes
stovku převážně malých výrobců,
takže prakticky každý sedmý pekař
již zkrachoval.
Výrobci čerstvého chleba a
pečiva jsou dnes decimováni
dovozem zmrazených polotovarů ze
zahraničí, který snižuje jejich výrobu
a zhoršuje konkurenceschopnost na
trhu. Blížící se podzimní jednání
o cenách chleba a pečiva mezi pekaři
a obchodními řetězci budou proto
velmi důležitá i pro spotřebitele.
V sázce je nejen budoucnost stovek
českých pekáren, ale také kvalita
výrobků a udržení široké nabídky
čerstvého pečiva. „Pokud by velké
obchodní řetězce požadovaly na
pekárnách další snížení odbytových
cen, řada pekáren by musela ukončit
své podnikání. Ohrozilo by to kvalitu
produkce tuzemských výrobců a
vedlo k unifikaci nabídky. V regálech
marketů by se zvýšil podíl výrazně
dražších výrobků ze zamrazených
polotovarů na úkor čerstvého pečiva.
Spotřebitelé by tudíž měli ve svém
zájmu podporovat české pekaře a
vyžadovat jejich kvalitní výrobky na
pultech obchodů. V Česku máme
osmé nejlevnější pekařské výrobky
v EU, neměli bychom proto závodit
ve snižování cen, ale ve zvyšování
jejich kvality a nabídky,“ konstatuje
předseda svazu .
Manažeři českých pekáren,
kteří se sešli v Českých
Budějovicích k pravidelnému
ročnímu bilancování, vyhlížejí
s velkými obavami do budoucnosti.
Uplynulý marketingový rok byl
totiž pro pekaře, ale také pro
mlynáře ekonomicky nejhorší za
posledních dvacet let. Loňská
neúroda způsobila zdražení mouky
v průměru o dvacet procent,
přičemž podle ČSÚ odbytové ceny
(mm)
chleba stagnovaly a u pečiva
dokonce klesly. Způsobil to silný Ministr slíbil podporu
tlak obchodních řetězců, které
pekařům
chtěly při zvýšení DPH udržet ceny
pro zákazníky. Zvýšené náklady
nesli na svých bedrech čeští pekaři,
Ministr zemědělství Miroslav
což mělo téměř likvidační dopady Toman na letošním agrosalonu
do jejich hospodaření.
Země živitelka slíbil pekařům
ochranu českého trhu a podporu
Některé, zejména řemeslné malým a středním podnikatelům.
pekárny, z těchto důvodů již Zároveň je vyzval, aby si vzájemně
ukončily své podnikání. Většina nepodráželi ceny při vyjednávání
pekáren žije z podstaty, ekonomická s obchodními řetězci a neprodávali
situace jim neumožňuje rozvoj ani zboží pod cenou. Pekaři by letos
odpovídající ohodnocení náročné vzhledem k dobré úrodě nechtěli do
2
konce roku zdražit pečivo. Řekl to
předseda Podnikatelského svazu
pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.
"Musíme se přestat bát,
pojmenovat věci pravými jmény a
musíme říct, já vám zboží nedám,
protože mi nedáte cenu, kterou
potřebuji," uvedl ministr. Pekařům a
cukrářům chce mimo jiné zajistit
dotace na snižování energetické
náročnosti provozů.
Pekaři by podle šéfa svazu
Dřízala chtěli do konce roku udržet
ceny pečiva. "Úroda je z pětiletého
pohledu mírně nadprůměrná, což je
pro pekaře dobrá zpráva, protože
zejména na Moravě je kvalita
potravinářské pšenice velmi dobrá a
odrazí se i v kvalitě pekařských
výrobků," řekl. Pekaři očekávají, že
klesnou odbytové ceny obilí a tedy i
mouky. Ve hře je také snižování cen
energií.
Pekárenský a mlynářský obor
jsou podle Dřízala po loňských
žních, kdy se ceny mouky zvýšily až
o čtvrtinu, v katastrofálním stavu.
Narostly také ceny energii,
pohonných hmot, zvýšilo se DPH.
"To představovalo jeden z nejhorších
roků za posledních dvacet let.
Většina pekáren je dnes ve vážných
ekonomických problémech a bojuje
o přežití. Situace se vyostřuje
s vyjednáváním cen s obchodními
řetězci na příští rok," uvedl Dřízal.
Za posledních deset let podle
statistiků zkrachovala každá sedmá
pekárna a hrozí unifikace výrobků.
Svaz se snaží apelovat hlavně
na velké obchodní řetězce, které
odebírají zhruba dvě třetiny pekařské
produkce, aby daly přednost kvalitě
výrobků před nízkou cenou. Na
osobu v Česku připadá 42 kilogramů
chleba na rok, lidé za něj vydají
zhruba tisíc korun, dovolit by si
mohli kvalitu, míní Dřízal. Vláda by
podle něj mohla trh ochránit
projednávanou novelou zákona
o významné tržní síle, kde by měly
být vztahy mezi dodavateli a
odběrateli legislativně upraveny, a
také mediální a marketingová
podporou.
(mm)
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář září/2013
Poděkování
Dovolte, abychom všem Vám, kteří jste zvláštním příspěvkem podpořili vyhlášenou povodňovou sbírku,
poděkovali. Oceňujeme Vaši rychlou reakci, pomoc a solidaritu s postiženými členy.
Na své kolegy pamatovaly tyto základní organizace:
Moravskoslezské cukrovary a.s. Hrušovany nad Jevišovkou
Karlovarské minerální vody a.s. Kyselka
Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Skřivany
Pivovar HOLBA, a.s. Hanušovice
STOCK Plzeň-Božkov s.r.o.
NOS PPP Praha 3
Pivovar ZUBR a.s. Přerov
SZPI Olomouc
Tecnocap s.r.o. Strmilov
Kaufland ČR v.o.s. Pardubice
Miltra B, s.r.o. Městečko Trnávka
Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Znojmo
Philip Morris ČR, a.s. Kutná Hora
Mlékárna Hlinsko, a.s.
Tereos TTD, a.s. Mělník
ViskoTeepak, s.r.o. Brno
Povltavské mlékárny, a.s. Příbram.
A kolegyně a kolegové:
Dostál Petr, Bartošová Zdena, Voráčková Daniela, Školníková Marie, Štěpánek Alexander, Rygálová
Ivana.
Vybraná částka 133.750,-Kč bude rozdělena podle rozhodnutí Předsednictva NOS PPP dne 18. září 2013.
Děkujeme.
JUDr. Alexander Štěpánek, předseda NOS PPP
Kolektivní vyjednávání
v roce 2013 na Moravě
Kolektivní vyjednávání pro
rok 2013 bylo hlavně ovlivněno
ekonomickou krizí, kterou naše země
prochází. Krize, finanční a odbytové
potíže, chování obchodních řetězců a
nejasná budoucnost a nutnost
investovat do výroby byly hlavním
argumentem ze strany
zaměstnavatelů př i debatác h
o nárůstech mezd a benefitů pro
zaměstnance. Samozřejmě mohlo jít
o taktiku při vyjednávání, ale i
o skutečnost. Když ale tyto
argumenty byly podloženy nepříliš
dobrými ekonomickými výsledky
firmy, p ot om i od b or ový m
vyjednávačům bylo zřejmé, že pokud
se do potíží dostane firma, potom
prvními, kdo tyto potíže odnáší, jsou
zaměstnanci a dochází
k propouštění. A tak v mnoha
případech byl tímto výsledek
vyjednávání v porovnání s minulými
nekrizovými roky ovlivněn. Zde se
projevila zaměstnanecká
sounáležitost s firmou a pochopení
situace. Ale i přesto hlavním cílem
vy je d nává ní zů s tal o ud ržen í
zaměstnanosti a reálných mezd
zaměstnanců, čehož až na několik
málo výjimek, se podařilo dosáhnout.
V případě různých benefitů
pro zaměstnance převážně nedošlo
z výrazných změnám, zůstaly ve
stejné výši a rozsahu jako v minulých
letech. Stále více je upřednostňován
příspěvek od zaměstnavatele na
penzijní připojištění. Jako nový
způsob přidělování benefitů se
začíná uplatňovat tzv. kafeterie; ve
smlouvě je dohodnuta částka na
zaměstnance a sám zaměstnanec si
z nabídky firmy vybírá, převážně přes
internet, ty benefity, které mu
vyhovují.
V celé řadě firem došlo
k posunutí vyjednávání až na období,
kdy už byly známé výsledky
hospodaření za předcházející rok,
tedy na první čtvrtletí roku a tak se
kolektivní smlouvy uzavíraly
převážně od března nebo dubna. To
se jeví jako pozitivní, protože se
vyjednává se znalostí věcí a tak
odboráři mohou využít služeb
svazového ekonomického a právního
oddělení a nechat si udělat
ekonomický posudek a výhled na
následující období.
Kolektivní
smlouvy se uzavíraly jak na jeden
rok, tak i na delší období, převážně
dvouleté, ale je dost smluv
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
3
Potravinář září/2013
uzavřených na dobu neurčitou s tím,
že o mzdách se vyjednává průběžně.
Na rok 2013 je uzavřeno
v rámci regionu Morava v 95%
základních organizací kolektivní
smlouva, ve zbývajících dvou
případech nedochází k podpisu
smlouvy ze strany zaměstnavatele a
jedna funguje jako místní organizace.
Č a st o př i kol e k t iv n ím
vyjednávání jsme slyšeli, že až skončí
krize, situace se vylepší, hubené roky
budou napraveny a zaměstnavatel
tuto krizovou solidaritu zaměstnanců
ocení. Tak uvidíme, co přinese příští
rok.
Petr Dostál
Majitel Odkolku chce
ze ztrát. Pomůže třeba
dalamánek
Větší důraz na regionalitu,
návrat k tradičnímu pečivu a co
nejlepší servis zákazníkům.
Takový je plán jedničky na
pekárenském trhu, firmy United
Bakeries, jak se vrátit
k zisku.V čele s výkonným
ředitelem Ivanem Flekem, který
se do United Bakeries vrátil po
devíti letech, chce firma
zákazníkům připomenout tradiční
značky Odkolek nebo Delta a
znovu je naučit na lokální tradiční
pečivo.
„Obnovíme výrobu slavných
znojemských dalamánků," láká
v rozhovoru pro online deník
Aktuálně.cz na jeden
z připravovaných výrobků Ivan
Flek.
Aktuálně.cz: United Bakeries má
v České republice stále pozici
největšího pekárenského řetězce.
V závěsu za vámi se drží Penam
Andreje Babiše, se kterým jste se
chtěli ještě loni spojit. Jaký byl
pro vás loňský rok?
IF: V roce 2012 jsme dosáhli
obratu ve výši 2,67 miliardy korun,
zatím co o rok dříve to bylo 3,16
miliardy. Meziročně logicky klesla
také EBITDA, a to ze 490,27
milionu na 315,22 milionu korun.
4
Výroba se nám pak snížila ze 124 Bohužel to, co člověk poztrácí po
tisíc tun na 105 tisíc.
tisícovkách, získává zpět po
stovkách. Takže ten proces, dostat se
A.cz: Jak se vám daří v současné zpátky na hladinu a znovu do
době? Obrací se situace k lepšímu? černých čísel, bude trvat řadu měsíců.
IF:Musím bohužel říci, že
společnosti se daří hůř než A . c z : Z as t a v me s e j e š t ě
v loňském roce. Ještě loni se u nevydařené fúze s Agrofertem…
průměrné měsíční tržby pohybovaly
IF:Když Agrofert prováděl
okolo 240 milionů korun, teď jsme due diligence, měl bohužel prostor
spadli na zhruba 200 milionů. seznámit se se vším, co potřeboval.
Samozřejmě v souvislosti s poklesem Včetně všech obchodních detailů,
obratu se nám zhoršil i hospodářský smluv, cen, obchodních podmínek.
výsledek. Od začátku roku jsme tedy
ve ztrátě.
A.cz: Částečně jste tím Přišli o své
know-how...
A.cz: Co podle vás stálo za
IF: Přišli jsme samozřejmě
zhoršením výsledků? Podílela se na o ten trh. I naši obchodní partneři
tom i nevydařená fúze s Penamem? říkali, budete tady ještě, nebo jste již
IF: Faktorů, které se na Agrofert? Jakou máte perspektivu
našich současných výsledcích jako Odkolek nebo jako Delta?
podílely, je hned několik. Jedním Zkrátka jsme naše partnery znejistěli.
z nich je právě pokus o sloučení Samozřejmě nám ani nepomohla
s Agrofertem pana Andreje Babiše. medializace fúze. Říkalo se, Babiš si
Sloučení vypadalo první rok velmi sáhl zase pro další sousto. Přišli jsme
slibně, zdálo se, že se čeká jen na také do značné míry o svoji tradiční
rozhodnutí Antimonopolního úřadu. aktivitu. Tedy obchodní, inovační a
Druhý rok se fúze začala dostávat do vývojovou. Kdykoli jsme chtěli něco
křečí a nakonec to v říjnu loňského koupit, nový stroj nebo zavést
roku skončilo krachem. Do toho se nějakou novou produktovou řadu,
proti nám obrátil do té doby náš tak nám budoucí potencionální
největší odběratel, Ahold. Ten jak kolegové říkali, to nedělejte, to my si
nás, tak Penam odstavil od dodávek uděláme sami, až to tu převezmeme.
běžného čerstvého pečiva, což Firma tak z vnějšího pohledu
v pekařině dělá až 75 procent obratu. ustrnula. Naštěstí se ukazuje, že
To byl taktéž významný faktor neustrnuli lidé. Takže teď tahají ze
propadu.
šuplíků nápady, které tam dva roky
štosovali.
A.cz: Ahold se začal bát vaší
dominance?
A.cz: Motivaci ztratil i váš
IF: Na trhu to v poslední předchůdce, Jan Jedlička?
době oproti minulosti vypadá tak, že
IF: Už jsem jednou zažil
stěžejními hráči jsou United Bakeries proces, kdy nás chtěli prodávat.
a Penam. A tito dva hráči se chtěli Trvalo to asi čtyři měsíce. Pak přišla
jednu dobu dokonce spojit. Ostatní krize a fúze se nekonala. Musím říci,
se proti nám tedy určitým způsobem že to období bylo pro zaměstnance
vymezili. Řetězce se obávají, aby ta velmi depresivní. Lidé ztráceli
síla nebyla příliš velká, aby nezůstaly motivaci dělat cokoli, co má delší
odkázány pouze na nás a nemusely časový horizont než jeden týden,
spolupracovat za každou cenu. Takže jelikož nevěděli, zdali ve firmě za
z toho důvodu Ahold patrně zvolil týden ještě budou. Takže obdivuji
filozofii regionality. Pojďme všechny kolegy, kteří ten proces fúze
podporovat svého šerifa. Tím pádem s Agrofertem přežili v dobré mysli.
jsme přišli o velký podíl na trhu. Někteří se rozhodli pokračovat,
Tržby nám kvůli tomu klesly někteří v sobě tu motivaci nenašli.
o pětinu. Pořád jsme ale největší, i To byl právě patrně případ pana
když nám Penam dýchá na záda. Jedličky. Takže marketingový ředitel
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář září/2013
převzal obchod a já jsem se po devíti vyjednávat takové podmínky,
letech vrátil zpět do firmy.
abyste nemuseli vyrábět pod
cenou?
A.cz: Neuvažujete teď naopak
IF: Řetězce na ceny pečiva
o tom, že byste sami převzali tlačily vždycky. Stejně jako my
nějaký z menších pekárenských tlačíme na své dodavatele, aby nám
ř e t ě z c ů n e b o n ě j a k o u dodávali mouku nebo droždí co
specializovanou firmu?
nejlevněji a při co největší kvalitě.
IF: Myslím si, že ne. Naopak Čím je řetězec větší, tím má větší
specializovanou výrobu jsme vyjednávací sílu. Když jsem před
v minulosti opustili. Ukázalo se, že devíti lety z firmy odcházel, prodával
jak se Evropa otevřela, začali nám se rohlík za zhruba korunu. To je
konkurovat sousedé. My jsme skoro stejná cena jako teď. Mouka
kupříkladu zprovoznili linku, která ale tehdy stála čtyři padesát, dneska
vyráběla patnáct tisíc kusů za hodinu. stojí osm korun. Nafta stála dvacet
Vzápětí se v Polsku objevila linka pět korun a v současnosti stojí třicet
s výrobou padesát nebo sto tisíc kusů pět. A to nemluvím o energiích.
za hodinu. Čili byli samozřejmě Nezbývá nám tedy nic jiného, než
produktivnější a levnější. Do naší hledat vnitřní rezervy, abychom se
skupiny patří v současné době třináct udrželi nad vodou. Je pravda, že se
regionálních pekáren. Právě na ty se pekaři shodují na tom, že letošní rok
chceme nyní soustředit. Naší hlavní je jeden z nejhorších, co zažili.
činností jsou dodávky čerstvého Situace sice není růžová, ale dodávky
pečiva, tato klasika je pro nás typická. do supermarketů nám přeci jen
Takže v tuto chvíli neuvažujeme zajišťují zisky. Máme u nich jistotu
o žádných akvizicích ani prodeji platební disciplíny.
firmy. Chceme se soustředit na co
opravdu největší pokrytí České A.cz: Ahold se k vám obrátil zády.
republiky a stabilizovat se.
Ostatní supermarkety sice ne, ale
na dr uhou str anu začaly
A.cz: Jak máte rozloženou síť zákazníky lákat na dopékané
pekáren? Jste schopni pokrýt pečivo, o které je velký zájem.
celou Českou republiku? Nebo Pociťujete odklon zákazníků od
máte i nějaká prázdná místa?
běžného pečiva?
IF: Naše pekárny jsou
IF: My máme v portfoliu asi
rozmístěny tak, aby v podstatě 650 výrobků, včetně různých
pokryly celou Českou republiku. gramáží. Je to několik stovek druhů
Trošku máme možná dál na včetně koláčového, šátečkového
V y s o č i n u . N a J i h l a v s k u a pečiva, různých cereálních programů,
Havlíčkobrodsku máme nejblíže chlebů, běžného pečiva. Takže jde
Pardubice nebo Brno, což není úplně o dost široký sortiment. Dokonce
praktické. Ale jinak se nám daří také do Aholdu dodáváme spoustu
všechny další oblasti pokrýt. balených výrobků. Celkově lze ale
Rozhodně máme nejhustší síť říci, že poptávka po pečivu se snížila.
pekáren na tuzemském trhu. Lidé se již necpou chlebem se
Napří klad Pe nam je h od ně škvarky nebo pěti rohlíky ke svačině.
koncentrovaný na Moravě. Tady Spíše volí jiné alternativy. Troufám si
v Čechách zas tak přítomen není. odhadnout, že spotřeba běžného
Dovoluji si s malou nadsázkou říci, pečiva v posledních letech klesla asi
že jsme po České poště největší tak o pět až sedm procent. Jednak
logistická firma. Máme zhruba pět lidé skutečně méně nakupují a ten
set, šest set aut, které po republice sortiment je mnohonásobně větší
denně rozváží čerstvé pečivo.
než před lety. A samozřejmě je zde
v l i v pr á vě těc h m ra že n ýc h
A.cz: Pekaři si stěžují na velký polotovarů, které si sami prodejci
tlak supermarketů na ceny rohlíků rozpékají.
a běžného chleba. Daří se vám
A.cz: Takže vám dopeky leží
v žaludku?
IF: Dopékané nebo
rozpékané pečivo rozhodně zásadně
rozšířilo sortiment. V současné době
se
dopékané
pečivo
v supermarketech na celkových
prodejích podílí pětinou až třetinou.
Zhruba před půl rokem vstoupila
v účinnost vyhláška, podle které se
musí v obchodech označovat.
Nemyslím si ale, že by tím lidé našli
nějaký argument pro to, nekupovat
je. Je to také nebalené zboží a je to
čerstvé zboží. Diskutovat o tom,
zdali rozpečené vydrží déle, nebo ne,
nemá smysl. Když si kupujete
takovéto pečivo, tak si ho kupujete
ne pro to, abyste jej jedla druhý den,
ala jako čerstvé. Rohlík vás pořád
stojí nejvíc dvě koruny, kaiserka,
která má v podstatě stejné složení, až
pět korun. Řetězce tedy využily toho,
že jsou tyto dopeky oblíbené a že si
mohou nasadit vysokou marži a na
druhou stranu škrtit pekaře, protože
je jich moc a všichni chtějí prodávat.
A.cz: Jak se například změnila
kvalita rohlíků? Donutil vás tlak
na ceny sáhnout po levnějších
surovinách?
IF: K jisté změně složení
došlo již před dvaceti lety
v souvislosti s privatizací
průmyslových pekáren a nástupem
řetězců. Samozřejmě nešlo o zásadní
změnu ingrediencí. Ta receptura je
pořád stejná. Mouka, voda, droždí,
sůl. Ještě na začátku devadesátých let
se do rohlíků dávala troška sušeného
mléka, aby byl vláčnější. Ta trocha
tuku, která tam je, byla patrně dříve
o něco kvalitnější než teď. Hodně se
samozřejmě změnily receptury
u ostatního pečiva. Na trhu se
objevila řada cereálních výrobků.
Například značka František Odkolek
má asi deset druhů chlebů s různými
semínky, otrubami. Změn doznalo i
jemné pečivo. Přeci jen, když si dnes
zákazníci koupí koláče za patnáct
dvacet korun, chtějí, aby marmeláda
byla kvalitní, aby povidla byla
skutečně povidla. Tam bych řekl, že
k posunu došlo docela výrazně, a to
k lepšímu.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
5
Potravinář září/2013
A.cz: Znamená to, že už si i Češi
potrpí na kvalitní a zdravé
potraviny?
IF: Řekl bych, že to jde
v takových vlnách. Vždycky se
jednou za dva roky objeví trend
zdravě se stravovat, pak mírně
ochladne. Celkově má ale zájem
o zdravé potraviny rostoucí tendenci.
Vidíme to na našem cereálním
programu. Dorůstá nám další
generace, už ani Husákovy děti
nechtějí šest knedlíků s bůčkem a
koukají na to, jak se najíst nějak
rozumně. Lidé si tedy zvykají na to,
že si dají třeba nějaký salát a k tomu
krajíček cereálního chleba nebo něco
podobného.
u názvu United Bakeries, ale chceme
využít tradice našich silných značek,
jako je Odkolek nebo Delta. Chceme
tedy zdůraznit, že naše pekárny byly
a jsou regionální, což možná trochu
zapadlo vznikem United Bakeries a
naší nadnárodní strategií.
kořenům, návrat k tradici. To je teď
naší marketingovou filozofií.
A.cz: Do United Bakeries se
vracíte po devíti letech. Majitelé
skupiny bratři Paříkové do vás
vkládají velké naděje. Kam chcete
skupinu pomocí nové strategie
posunout?
IF: Cílem pro letošní rok je
v podstatě vymazat období příprav
na fúzi s Agrofertem, vymazat ty
ztráty. Společnost v posledních
letech před fúzí docela dobře
prosperovala. Na cestách po síti
našich pekáren jsem byl teď docela
překvapen, kolik se investovalo do
nových technologií. Řekl bych, že
jsou v dobré kondici, i přes to, že
všichni pekaři včetně Svazu pekařů a
cukrářů pláčou, jak jsou na tom
špatně. Chtěl bych tedy, aby se ty
investice zúročily a my byli zase
v černých číslech. Do konce roku
bych se rád vrátil na hranici čtvrt
miliardy korun v měsíčních tržbách.
To bychom chtěli vybojovat právě
novou marketingovou strategií a
čerstvostí. Takže mohu říci, že práce
je opravdu hodně. Zatím jsem mírný
optimista. Období posledních dvou
let bylo pro firmu opravdu hrozně
dlouhé a nepříjemné. Ale zůstal zde
v drtivé většině opravdu
namotivovaný tým, který čekal na to,
až přijde někdo s trochou elánu a s
nápady. Myslím, že by se nám to
mělo povést.
(redakčně kráceno)
A.cz: I přes vaši dřívější
celoevropskou orientaci si tedy
jednotlivé pekárny zachovaly svou
typickou chuť pečiva?
IF: Ano. Například
u nejběžnějšího chleba Šumava jsme
i v minulosti měli třináct mírně
odlišných receptur podle místních
chutí. Víme, že regionální chutě se
liší, někde mají rádi více žitný,
kyselejší, jinde preferují světlejší
A.cz: Jsou pro vás kromě České chléb s vyšším podílem pšeničné
republiky zajímavé nějaké další mouky, někde mají rádi lesklou
trhy, kde byste se rádi uplatnili?
kůrku, jinde matnou a tak dále. I to je
IF: Chtěli jsme být - proto i známka regionality našich pekáren.
ten název United Bakeries - firma
středoevropského formátu. Měli A.cz: Jakým způsobem hodláte
jsme společnou výrobu ve Varšavě, zákazníkům připomenout, že
působili jsme v Maďarsku na n e j s t e j e n p r ů m y s l o v o u
několika místech, na Slovensku na velkopekárnou, ale máte své
několika místech. Poté, co se otevřely p e k á r n y t é m ě ř v e vš e c h
hranice, jsme se docela silně snažili regionech? Oprášíte například
uspět na německém trhu. Nicméně nějaké lokální výrobky?
se ukázalo, že ty zahraniční trhy
IF: V současné chvíli
nejsou tak impozantní jako náš dodefinováváme strategii. Během léta
domácí. Byly to v podstatě takové začneme připravovat obaly a
osamělé ostrůvky, které těžko tisknout. Standardní značky, jako je
přežívaly a neměly prostor pro Odkolek a Delta, zůstanou, k tomu
expanzi. Nakonec jsme se tedy začali ale přibude ještě dalších třináct
soustředit výhradně na Českou značek. Musíme tedy ještě přesně
republiku. Chceme se zaměřit na to, zformulovat, jak budeme jednotlivé
abychom obchody zásobovali co pekárny označovat. Patrně to bude
nejrychleji a nejkvalitněji. Většina Žatecká pekárna, Znojemská Nápad s účetnictvím se
našich dojezdových tras je do třiceti pekárna, Prácheňská pekárna.
uchytil
kilometrů. Chceme zákazníkům V Praze bude možná pekárna
připomenout, že jim jsme schopni Odkolek, protože to byla značka,
přivézt až pod nos takové čerstvé kterou Pražané znali. V Brně pak
V roce 2011 byla základním
výrobky, na které jsou zvyklí.
byla zavedená Delta pekárna Brno.
organizacím nabídnuta možnost
vedení účetnictví prostřednictvím
A.cz: Říkáte, že spotřeba pečiva
Chceme také obnovit tradiční svazu. Tato spolupráce se zdá být
v posledních letech klesá. Lidé si pečivo. Pekárny tak budou vytvářet o b o u s t r a n n ě v y h o v u j í c í .
stále více zvykají na dopékané kromě výrobků Odkolek a Delta i V současné době se spolupracuje
pečivo ze supermarketů. Jak lokální sortiment. Například při vedení účetnictví s téměř
chcete Čechy přimět, aby dávali Znojemská pekárna měla kdysi velmi třetinou základních organizací
přednost výrobkům od United slavné dalamánky, jejich výrobu svazu. V základních organizacích
Bakeries?
chceme obnovit. Asi to bude jsou přitom s touto spoluprací
IF: Rozhodně se budeme Znojmo vyrábět pouze pro Znojmo, spokojeni, jak o tom svědčí
prezentovat více re gionálně. nebude s tím cestovat někam například vyjádření ZO NOS
Nechceme zůstat marketingově jen například do Brna. Takže návrat ke PPP HOLBA a.s., a ZO NOS
6
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář září/2013
PPP Povltavs ké ml é kár ny
Příbram a.s. Proto bych chtěla
ještě jednou oslovit ty ZO, které
tuto možnost nevyužily, ve
spolupráci s kolegy regionalisty a
osobně jim nabídnout možnost
vedení účetnictví již s řadou
praktických zkušeností.
Zdena Bartošová
Dobrý den,
jsem pokladní v ZO krátce a p.
Bartošová mi moc pomohla s vedením
účetnictví. Při pohybu peněz v pokladně ji
pošlu příjmové a výdajové doklady.
Obratem dostanu zprávu o zůstatku
v pokladně. Stejným způsobem posílám
výpisy z běžného účtu a obratem opět
dostanu zprávu o zůstatku na běžném
účtu. Doklady posílám čtvrtletně. Na konci
roku vypracovala p. Bartošová zprávu
o hospodaření organizace a včas vypracovala
i zprávu k podání daní pro finanční úřad.
Já jsem s touto pomocí moc spokojená
pokud se vyskytnou nějaké problémy
v účetnictví tak se mi od. Bartošové
dostane i rady po telefonu.
Drahomíra Vrbová
ZO NOS PPP Povltavské mlékárny
Příbram
Dobrý den,
s vedením účetnictví, které má pro
naši organizaci na starosti paní Zdena
Bartošová, jsme velice spokojeni. Zasílané
doklady jsou včas zpracovány a odeslány
nám k nahlédnutí. Daňové přiznání je
podáváno v řádném termínu. Pokud
potřebuji poradit, obracím se telefonicky na
paní Bartošovou a ta mi vždy poskytne
potřebné informace. K naší spolupráci
nemám žádné výhrady.
Jaroslava Winterová
ZO NOS PPP Pivovar HOLBA, a.s.
Nový ředitel
pivovarského svazu
Novým
výkonným
ředitelem Českého svazu pivovarů
a sladoven bude od září Vladimír
Balach (56). Na konci letošního
března funkci opustil dlouholetý
výkonný ředitele svazu Jan Veselý
a dočasně ji zastávala Martina
Ferencová.
Absolvent Vysoké školy
chemicko-technologické Balach
pracoval v pivovarství a sladařství
více než 22 let. Působil v řadě pozic
od mistra a sládka až po generálního
ředitele a předsedu představenstva.
Většinu své pivovarské kariéry strávil
ve v r c ho l nýc h fu nkc íc h ve
společnostech Ústecké pivovary
(později Drinks Union) a Pražské
pivovary (dnes Pivovary
Staropramen). V posledních letech
působil v manažerských pozicích ve
firmách ČEZ Správa majetku,
Unipetrol a Motorpal.
Mezi hlavní priority nového
výkonného ředitele svazu bude patřit
budování image českého piva jako
moderního a trendy nápoje a
oslovení nových konzumentů. Mezi
jeho první úkoly bude patřit realizace
pilotního projektu Den českého piva,
který se uskuteční 27. září.
Český svaz pivovarů a
sladoven sdružuje pivovary, sladovny
a další instituce, které se přímo či
nepřímo podílejí na výrobě piva
v České republice. Svaz navazuje na
dlouhou tradici, jejíž počátky spadají
do druhé poloviny 19. století.
Současná podoba svazu
pochází z roku 1991, kdy se podařilo
profesní organizaci pivovarníků a
sladovníků obnovit. V současnosti
svaz sdružuje 23 pivovarských
společností, sedm sladoven a 19
přispívajících členů. Mezi ně patří
výrobci pivního skla, etiket,
technologických a technických
zařízení pro pivovarský sektor, či
vzdělávací instituce.
(mk)
Budvar zaznamenal
vyšší prodej
Budějovický Budvar zatím
letos prodal 860 221 hektolitrů
piva, o deset procent více než ve
stejném období loňského roku.
Prodej světlého ležáku vzrostl
meziročně o osm procent. Prodej
piva v plechovkách se díky nové
stáčírně plechovek, která byla
uvedena do provozu letos v únoru,
téměř zdvojnásobil. Export se
zvýšil o 15 procent, řekl mluvčí
pivovaru Petr Samec.
"I v těchto dnech pracuje
piv ovar na plný výk o n ve
třísměnném provozu a k uspokojení
objednávek musí zaměstnanci
nastupovat v mimořádných
víkendových směnách," uvedl
mluvčí. Nárůst prodeje
Budějovického Budvaru letos podle
něj táhl především export, který se
zvýšil o 15 procent. I přes nepříznivé
klimatické podmínky na většině
hlavních evropských trhů dosáhl
Budvar nárůstu u řady velkých
exportních trhů díky rozšíření
distribuce a intenzifikaci obchodu.
V tuzemsku byl celý pivovarský
průmysl pod tlakem řady negativních
faktorů. "Ekonomická nejistota a s ní
spojená neochota spotřebitelů
utrácet za zbytné položky rodinných
rozpočtů, velmi dlouhá zima,
chladné jaro i červnové povodně
obecně snižovaly tuzemskou
poptávku po pivu. Přesto se nám
podařilo navýšit prodej v České
republice o pět procent," uvedl
obchodní ředitel Budvaru Robert
Chrt.
K dobrým letošním
výsledkům přispěly dvě i novinky
v sortimentu - nefiltrované
kvasnicové pivo Budweiser Budvar
Cvikl a míchaný nápoj z piva
PardálOVO bezové. Prodej cideru
značky Somersby vzrostl meziročně
na dvojnásobek.
(mi)
Chmelaři čekají vyšší
výnosy než vloni
Pěstitelé letos čekají z hektaru
chmelnice vyšší výnosy než vloni,
odhadují 1,16 tuny. Celkem by se
z 4318 hektarů českých chmelnic
mohlo sklidit asi 4700 tun. Na dni
otevřených dveří ve Chmelařském
institutu ve Stekníku na Lounsku to
v pátek řekl předseda Svazu pěstitelů
chmele Bohumil Pázler.
Vloni se výnosy pohybovaly
nejčastěji pod jednou tunou
z hektaru, někteří pěstitelé sklidili i
jen kolem 800 kilogramů.
V předchozích letech byly ale výnosy
ještě vyšší než letos. Chmel v Česku
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
7
Potravinář září/2013
roste na 4318 hektarech, asi 230
z nich ale tak poničila červnová
povodeň, že je pěstitelé vůbec sklízet
nebudou. Oproti loňskému roku jsou
navíc plochy chmelnic asi o 50
hektarů menší, nově vysázeno bylo
201 hektarů.
Celosvětově je ale podle
Pázlera trend opačný. "Pomalu se
zvedají plochy. Chmel se pěstuje na
46 tisících hektarech. Mírně se zvedá
podíl aromatického chmele a klesá
vysokoobsažného, což by mělo
Česku nahrávat" dodal. Světová
produkce bude ale vlivem špatných
klimatických podmínek letos asi
o pět až 10 procent nižší než vloni.
I kvůli konkurenci ostatních
zemí je důležité pracovat s cenou
chmele, připomněl Pázler. "Je třeba, aby
se chmel nenabízel pod cenou. Musíme
se naučit pěstovat bez dotací, protože
v současné výši určitě nebudou věčně,"
vysvětlil předseda svazu.
České firmy vloni vyvezly
4148 tun chmele, což je o 122 tun
více než v předchozím roce. Během
uplynulé dekády se ale objem
vyvezeného chmele snížil zhruba
o čtvrtinu. Největším odběratelem
bylo vloni Japonsko, kam zamířila
více než čtvrtina exportu českého
chmele, dále Německo a Čína.
Plocha, kde se pěstuje chmel,
se za posledních 10 let zmenšila
přibližně o třetinu. V roce 2003 se
jen na Žatecku pěstovalo více chmele
než letos v celém Česku. Kromě
nejznámějšího Žatecka se chmel
pěstuje také v okolí Úštěka na
Litoměřicku a Tršicku mezi
Přerovem a Olomoucí.
(mm)
Madeta zvýšila tržby
i zisk
Jihočeská Madeta, největší
zpracovatel mléka v zemi, zvýšila
v pololetí tržby i zisk. Tržby
vzrostly o 24,4 milionu korun na
2,572 miliardy korun, zisk před
zdaněním o 28,3 milionu na 60,9
milionu korun. Kromě zvyšujících
se prodejů v tuzemsku na tom má
podíl i export a snížení nákladů.
8
Uvedl to generální ředitel a
předseda představenstva Milan
Teplý.
Madeta letos bude investovat
do modernizace až 100 milionů
korun, a to například do balicích
technologií smetanových krémů
v závodě Jindřichův Hradec. "Zatím
jsme ve stadiu jednání
s dodavatelem. Další investice
plánujeme v souvislosti s pokračující
centralizací výroby směřovat do
závodu v Plané nad Lužnicí, částečně
také do výpočetní techniky včetně
plánovacího softwaru," uvedl ředitel.
V Plané nad Lužnicí bude
firma investovat do přemístění sýrárny
na výrobu Blaťáckého zlata ze závodu
v Řípci a dále do přípravy pilotáže na
výstavbu nové výrobní haly, která se
začne stavět v příštím roce.
"Reorganizace firmy letos
pokračovala synergii výrobního a
technického útvaru. Další změny
přijdou na řadu v souvislosti
s částečným snížením počtu
zaměstnanců v závodě Řípec a jejich
převedením do závodu v Plané nad
Lužnicí. To ale nebude nijak
drastické, nezaměstnanost na
Táborsku v důsledku toho určitě
nijak dramaticky nestoupne,"
ubezpečil Teplý.
Madeta má v současnosti pět
výrobních závodů: v Českém
Krumlově, Jindřichově Hradci, Řípci,
Plané nad Lužnicí a v Pelhřimově.
Denně v nich zpracuje 900.000 litrů
mléka. Vykupuje ho od zemědělců
v jižních Čechách a částečně na
Moravě. Se všemi dodavateli mléka
má uzavřené dlouhodobé smlouvy,
ve většině případů na dobu čtyř let.
V červenci Madeta vykupovala litr
mléka v průměru za 8,31 koruny.
Madeta vyrábí více než 250
druhů produktů, z toho zhruba
polovinu tvoří sýry. Přibližně 20
procent objemu výroby putuje na
export, a to do Libanonu, Spojených
arabských emirátů, Ruska, ale také
zemí EU a do USA.
Loni Madeta zvýšila tržby
o 40 milionů korun na 5,102 miliardy
korun. Zisk před zdaněním
meziročně vzrostl o téměř 30
milionů na 80,44 milionu Kč.
Mlékárenská výroba se na výnosech
podílela 88,41 procenta, tedy 4,538
miliardy korun, z toho export činil
827,787 milio nu Kč. Počet
zaměstnanců se meziročně snížil
o 97 na 1508. Objem vykupovaného
mléka vzrostl o devět procent na 370
milionů litrů. Denně ho tak firma
zpracovala přes milion litrů.
(mi)
Cukr: rekordní výnosy
V ý r o b c e
c u k r u
Moravskoslezské cukrovary
z Hrušovan nad Jevišovkou na
Znojemsku měl loni rekordní výnosy
4,4 miliardy korun, což je téměř
o 700 milionů více než loni. Zisk
zůstal na stejné úrovni a dosáhl 600
milionů. Společnosti se podařilo
prodat podstatně více cukru, než
plánovala, a to hlavně díky zvýšeným
dodávkám na trh Evropské unie.
Vyplývá to z výroční zprávy ve
Sbírce listin.
Zatímco společnost
předpokládala, že prodá 156 tisíc tun
cukru, nakonec to bylo o 85 tisíc tun
více. "Zatímco vývoz
mimokvótového cukru zůstal
stabilní, dodali jsme více cukru na trh
Evropské unie," uvedl ve zprávě
předseda představenstva Stanislav
Tobola.
Moravskoslezské cukrovary
mají přidělenou čtvrtinu české kvóty,
což je téměř 100 tisíc tun, nicméně
na evropský trh šlo více kvůli
nedostatku cukru. Současná politika
cukerních kvót skončí v roce 2015.
Společnost loni zpracovala
873.000 tun cukrovky velmi dobré
kvality a vyrobila v Hrušovanech a
odštěpném závodě v Opavě 139.000
tun cukru, což je sice méně než o rok
dříve, ale zhruba na úrovni dalších
dvou let předešlých. Dále nakoupila
v Polsku 199.000 tun cukrovky a
nechala jako předloni vyrobit 30.000
tun cukru, vyrobila také 5700 tun
biocukru.
V letošním roce chce
společnost zpracovat přes milion tun
cukrovky. V loňském roce
zaměstnávala 379 lidí, což je téměř
stejně jako v roce 2011. Společnost
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář září/2013
vznikla v roce 1992 a jejím výhradně na moravská odrůdová
majoritním akcionářem je vídeňská vína," uvedl Beránek.
společnost Agrana Zucker.
Celkové loňské tržby skupiny
(mim) byly shodné s rokem 2011, tedy 1,4
miliardy korun. Konsolidovaný čistý
Bohemia Sekt: bude zisk skupiny vzrostl meziročně o 13
procent na loňských 191 milionů
vyšší sklizeň?
korun. "Podařilo se nám to právě
díky našemu růstu v kategorii tichých
Objem sklizně hroznů vín," vysvětlil Beránek. Roční
v úrovni dlouhodobého průměru, investice podniku se dlouhodobě
zřejmě lehce nad ním, očekává pohybují mezi 30 až 40 miliony
letos skupina Bohemia Sekt, korun. Asi polovina sumy směřuje
největší výrobce vín v Česku. v p o s l e d n í c h l e t e c h d o
Př edpo kládá, že zpr acuj e restrukturalizace a nové výsadby
minimálně 8,5 milionu kilogramů vinic, zbytek do výrobní technologie
hroznů, zhruba o tři miliony v sedmi firmách.
kilogramů více než loni. Z toho
(mi)
téměř jedna třetina bude
z vlastních vinic. Další hrozny
Majiteli Becherovky
navíc zpracují pro firmu její
stoupl zisk
smluvní partneři, řekl dnes ČTK
jednatel a ředitel společnosti
Ondřej Beránek.
Francouzskému výrobci
"Po několika podprůměrných alkoholických nápojů Pernod Ricard
letech bychom ale potřebovali vzrostl v loňském fiskálním roce čistý
několik nadprůměrných sklizní za zisk o čtyři procenta na 1,2 miliardy
sebou," uvedl. Letošní počasí je eur (30,8 miliardy Kč). Firmě pomohl
podle Beránka jako na houpačce. růst v USA a na rozvíjejících se trzích,
"Napřed pozdní nástup jara, pak který vyrovnal i slabší výkon
vysoké teploty a velmi rychlý růst v Evropě. Firma, která mimo jiné
révy. Poté ochlazení a opět prudké vlastní i českou likérku Jan Becher oteplení plus sucho v letních Karlovarská Becherovka, to oznámila
měsících," uvedl. Současné chladnější v prohlášení ze začátku září.
a deštivé počasí ale přispěje ke kvalitě
Tržby firmy se za rok do
letošních hroznů spíše pozitivně.
konce červa zvýšily rovněž o čtyři
První hrozny nejranějších procenta na 8,6 miliardy eur. Pernod
odrůd už se podle Beránka začaly je podle tržeb druhou největší
sbírat, ale naplno se vinobraní nápojovou skupinou na světě za
rozjede mezi 10. až 12. zářím.
britskou firmou Diageo a mezi jeho
Skupina Bohemia Sekt loni značky patří mimo jiné vodka
prodala téměř 24 milionů lahví vín, Absolut, šampaňské Mumm, whisky
sektů a lihovin, stejně jako v roce Ballantine’s a koňak Martell.
2011. Ztráty z prodejů lihovin, které
V Asii tržby bez zahrnutí vlivu
se kvůli pr ohibici pr opad ly změn směnných kurzů stouply
v objemech o pětinu, kompenzovala o sedm procent. Asie má na
vyšším prodejem tichých vín. Podnik celkových tržbách firmy podíl zhruba
loni prodal 11,5 milionu lahví sektů a 40 procent. V USA se tržby zvýšily
šumivých nápojů, stejně jako o rok o osm procent. Ve východní Evropě
dříve. Tichých vín uplatnil na trhu stouply o 11 procent, avšak v západní
9,4 milionu lahví, c ož by l Evropě klesly o tři procenta a ve
čtyřprocentní nárůst, v tuzemsku Francii o sedm procent.
šestiprocentní.
Pernod za loňský rok zvýší
Firma se nadále profiluje dividendu o čtyři procenta na 1,64
v produktech středního a vyššího eura za akcii.
cenového segmentu. "V tichých
Výhled na letošní fiskální rok
vínech se zaměřujeme téměř firma neposkytla. Generální ředitel
Pierre Pringuet ale uvedl, že výkon
na rozvíjejících se trzích bude letos
méně dynamický, Evropa však začíná
vykazovat známky oživení a trh USA
zůstává silný. Údaje o zvýšení zisku
by mohly posloužit odborářům při
kolektivním vyjednávání.
(mim)
Mezinárodní setkání
odborářů
V polovině května se
v rekreačním středisku "Jaskółka"na
polské straně Tater v Zakopanem
uskutečnilo setkání odborářů
domácího Polska, České Republiky,
Maďarska a Slovenska
z nadnárodních společností Danone,
Nestle, SAB Miller a Philip Morris.
Setkání zorganizoval Sekretariát
potravinářského průmyslu NSZZ
”Solidarność ” za podpory Ebertovy
nadace. Delegace NOS PPP byla
složena z předsedů základních
organizací Philip Morris,
Nestle
Česko-závod Sfinx a předsedy
Regionální sekce Čechy II. Cílem
setkání bylo zlepšení úrovně
vyjednávání odborů na podnikové,
národní a nadnárodní úrovni a
zlepšení komunikace mezi národními
odborovými organizacemi.
Vystoupení jednotlivých zástupců
v plénu poukázalo na podobné
problémy ve všech odborových
organizacích bez ohledu na to ze
které země zástupce pocházel.
Mzdová politika, socoální jistoty,
pracovní podmínky a zaměstnanost
se skloňovalo ve všech zúčastněných
jazycích.
Při jednání v podnikových
skupinách byla napjatá atmosféra
u odborářů společnosti Philip
Morris.
Hlavním tématem se stala
novela tzv. „tabákové směrnice“,
které nyní probíhá v Evropském
parlamentu.Navrhovaná
standardizace produktů po vzoru
EU, opatření v označování cigaret a
zákaz některých tradičních výrobků
(jako slim a mentolových cigaret)
téměř jistě povede k dalšímu rozvoji
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
9
Potravinář září/2013
Delegace českých a slovenských odborářů.
černého trhu, který bude mít
negativní dopad na legální výrobu,
odvod daní a obchod s cigaretami.
To svým vystoupením potvrdil i
zástupce Slovenských odborářů. Před
nedlouhou dobou se na Slovensku
cigarety vyráběly, pěstoval se tabák a
do státní kasy tekly peníze z daní.
V současné době se nevyrábí, tabák
nepěstuje a s cigaretami probíhá
nelegální obchod a do státní kasy
přestal přísun peněz z daní. Problém
se škodlivostí kouření to ovšem
nevyřešilo.
V závěrečném komuniké bylo
sjednáno pokračovat v nastolené
cestě a prohlubovat spolupráci při
rozvoji nadnárodního vyjednávání.
V. Rohlík
Nákup a prodej drůbeže
v červnu klesly
Podle výsledků statistického
šetření letos v červnu byl nákup
drůbeže celkem 17,07 tis. tun, což je
o dvanáct procent nižší než v květnu
a o devět procent než v červnu
minulého roku. Nákup kuřat, který
tvoří největší objemový podíl
v celkovém nákupu drůbeže, se při
srovnání se sledovanými měsíci snížil
o třináct procent.
Výsledky nákupu zahrnují i
množství drůbeže poražené
chovateli. Nákup krůt se od května
10
snížil o deset procent, přesto byl
o osmnáct procent vyšší než
v červnu 2012. Nákup kachen byl
přibližně stejný jako v předchozím
měsíci, ale oproti loňskému červnu
se zvýšil o 45 %.
Náku p ní ce ny ve škeré
drůbeže v A třídě jakosti zůstaly
v červnu přibližně na stejné úrovni
jako v květnu. Při srovnání
s červnem 2012 vzrostla nejvíce
nákupní cena běžců (až o 17 %).
Zásoby drůbeže nedělené
celkem se od května snížily o 21 %
na 1,03 tis. tun, přesto byly o 27 %
vyšší než v červnu 2012. K velkému
poklesu zásob došlo u nedělených
kuřat, a to oproti květnu a červnu
2012 o 32 % a 10 %. Zvýšení zásob
bylo naopak v porovnání se
sledovanými obdobími zaznamenáno
u krůt a kachen.
Celkové zásoby drůbežích
výrobků zůstaly v červnu přibližně
stejné jako v květnu, ale při srovnání
s červnem 2012 se zvýšily o 48 %.
K největšímu zvýšení došlo oproti
sledovaným měsícům v zásobách
drůbežích drobů, a to asi o polovinu
tři čtvrtiny .
Prodej drůbeže nedělené
celkem klesl při srovnání s květnem a
s loňským červnem o 15 % a 8 %.
Podobné snížení prodeje bylo
zaznamenáno u kuřat. K výraznému
snížení došlo oproti květnu a červnu
2012 v prodeji krůt (o 33 a 41 %).
Nejvíce se naopak v porovnání se
sledovanými obdobími zvýšil prodej
kachen (o 28 a 31 %).
Celkový prodej drůbežích
výrobků se snížil oproti květnu a
červnu minulého roku o devět
procent. Nejvíce se od května snížil
prodej kuřat dělených (asi o 10 %).
Při srovnání s červnem 2012 došlo
jen ke zvýšení prodeje u masných
výrobků, a to o 6 %. Poměr prodeje
drůbežích výrobků se měsíčně
neustále mění v závislosti na
zakázkách jednotlivých zpracovatelů.
Pod le úd ajů získaných
šetřením zůstala většina
zpracovatelských cen drůbeže
v červnu přibližně na stejné úrovni
jako v květnu. Největší pokles ceny
(o 7 %) byl zaznamenán u slepic
chlazených a mrazených.
V porovnání s červnem 2012 se
zvýšily prodejní ceny u většiny
drůbežích výrobků, nejvíce (o 9 %)
u kuřecího strojně odděleného masa.
(mk)
Schválili zrušení
pivovaru
Řádná valná hromada akciové
společnosti Pivovar Louny dnes
schválila zrušení firmy s likvidací.
Uvedl to Jiří Hauptmann mluvčí
skupiny Heineken, která je
majoritním vlastníkem pivovaru.
Heineken koupil lounský pivovar
v roce 2008, o dva roky později zde
výrobu ukončil a přesunul ji do
jiných provozů.
Likvidátorem společnosti byl
podle mluvčího určen finanční
ředitel skupiny Heineken Jan G.
Hamel. "Jakmile se majetek prodá,
peníze se rozdělí mezi akcionáře,"
řekl ČTK Hauptmann. Více než 98
procent akcií Pivovaru Louny má
v držení Heineken.
Podle Hauptmanna jsou
v majetku společnosti především
nemovitosti včetně bývalého
provozu pivovaru, který
v současnosti slouží jako distribuční
centrum. Odboráři lounského
pivovaru patřili řadu let do svazku
NOS PPP.
Tamní odborová
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář září/2013
organizace zanikla však spolu
s pivovarem už před delší dobou.
Podle databáze ČTK Prodata
činila celková výše aktiv Pivovaru
Louny v loňském roce 40 milionů
korun. Firma loni dosáhla ztráty 2,5
milionu korun. Výroba piva by se
ještě letos na podzim měla do Loun
vrátit ve formě minipivovaru.
Společnost Pivo ZLOun plánuje
první zkušební várku uvařit začátkem
září. Začít prodávat první pivo by
měla v říjnu, řekl ČTK jeden
z majitelů firma Radek Taraba.
Skupina Heineken
v současnosti vaří v ČR pivo v Brně,
v Krušovicích a Velkém Březně.
V minulosti vařila také ve Znojmě,
Kutné Hoře, Lounech a Krásném
Březně. Heineken je třetí největší
pivovarnickou skupinou na světě a
evropskou jedničkou mezi výrobci
piva.
(mi)
Pivovar s templářskou
historií
Pivovar Černá Hora je jedním
z nejstarších pivovarů u nás. První zmínky
o pivu z tohoto jihomoravského městečka se
datují již do roku 1298, kdy byl komoří
Matouš z Černé Hory svědkem
templářského obřadu, při němž se
Eberhard ze Steindorfu zříká svých práv
na statky v Dobřínsku a Petrovicích a
postupuje část svých majetků templářskému
řádu na Templštejně. Při tomto obřadě
postupování kostelního práva se pilo
černohorské pivo, které svými povozy nechal
dopravit Matouš z Černé Hory.
Do pivovarské templářské historie
se zapsal nejenom Matouš z Černé Hory,
ale také templář Hartleb II z Boskovic,
který svému řádu přinesl hrad Černá Hora
a pivovar věnem.
První písemná zmínka o pivovaru
Černá Hora pochází z roku 1530, kdy
panství Černou Horu vlastnili bratři Tas a
Jaroslav Černohorský z Boskovic. V jejich
společné majetkové smlouvě z roku 1530 je
zmínka o existenci panského pivovaru
Černá Hora.
Výslovně je existence panského
pivovaru Černá Hora doložena ke dni sv.
Tří Králů roku 1550, kdy sestry
Černohorské z Boskovic a v Černé Hoře
prodávaly Černohorské panství svému strýci
Václavu z Boskovic a na Bučovicích.
Tehdy statek zahrnoval i mimo jiné pivovar
s mýtem.
(m)
Vinaři začali sklízet
hrozny
Vinaři na jižní Moravě
začali v poslední srpnové dekádě
sklízet některé rané odrůdy,
například Irsay Oliver. Horký
červenec a srpen jim pomohl
dohnat ztrátu, která původně
vegetaci vinné révy zpozdila o dva
až tři týdny. Zahájení sklizně
prvních moštových odrůd Svaz
vinařů očekává kolem 10. září.
Uvedl to výkonný ředitel Svazu
vinařů Martin Půček.
Podle něj lze očekávat
dobrou sklizeň s výnosem pěti až
šesti tun z hektaru. Odpovídá to
desetiletému průměru. "O kvalitě se
nedá nyní hovořit, neboť je velmi
brzy. Vlivem současných vysokých
teplot přes léto je nyní také patrný
vláhový deficit, i když réva je suchu
daleko odolnější než běžné polní
plodiny," uvedl Půček. Letos se
podle něj poměrně silně objevila
choroba révy - padlí, která
v některých lokalitách způsobila
vinařům potíže. "Kvalitně a zejména
ve správných termínech provedená
ochrana však dokázala tuto chorobu
eliminovat. Tam, kde se to
nepodařilo, bude částečně snížen
výnos," sdělil Půček. Výskyt padlí
révového na vinicích potvrzuje i
generální ředitel jedné z největších
vinařských společnosti Vinium Libor
Výleta. Někteří vinaři boj s touto
chorobou vzdali a nebudou
postižené vinice ani sklízet. U vinic,
kde padlí na hroznech je, se jeho
přítomnost negativně projeví na
kvalitě sklízených hroznů. Infekce
byla tak silná, že selhávaly i ty
nejúčinnější přípravky, které se
používají jako takzvané hasiče.
Někteří vinaři se domnívají, že letos
bude pouze průměrná sklizeň. Počet
hroznů na keřích révy byl vyšší, ale
nebyl ideální průběh kvetení a došlo
k sprchávání květenství. To má za
následek to, že hrozny nemají
obvyklý počet bobulí v hroznech, a
tím je ovlivněna výše sklizně.
(mi)
3. ročník tenisového
turnaje
13. července 2013 uspořádal
výbor ZO NOS PPP TECNOCAP
třetí ročník tenisového turnaje ve
čtyřhře, který se konal ve
Strmilově. Pozvánku na tento
turnaj jsme poslali i do okolních
organizací, ale bohužel se nikdo
nepřihlásil. Turnaje se zúčastnili i
neodboráři, je to propagace práce
odborové organizace v místním
okolí. Nádherné počasí nám přálo
po celou sobotu a akce se
vydařila. Samotný turnaj byl velmi
vyrovnaný a mnohé zápasy
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
11
Potravinář září/2013
neměly favority. Nakonec turnaj umístili j M. Ura s E. Roninem a líbil a proto si slíbili, že příští rok
vyhrál
M.Hřebecký s B. třetí místo obsadili L. Péč se Z. přijdou opět.
Hroníčkem, na druhém místě se Kantorem. Turnaj se všem hodně
Lubomír Kozák
Narozeniny, to je čas pro rodinná a přátelská setkání. V horkých letních měsících přejeme s číší ledového moku
hodně zdraví do dalších dnů všem, kteří se svými nejbližšími taková setkání právě prožívají …
Červenec
APPL Miroslav
BLAŽKOVÁ Jaroslava
HAVLÍKOVÁ Daniela
HORÁKOVÁ Jana
KESSNER Milan
KLOUDA Aleš
KOHOUTOVÁ Soňa
KOTEK Zdeněk
KRÁL Libor
MAIXNEROVÁ Ludmila
MIFKOVÁ Lenka
ORAVOVÁ Dagmar
ŠPLÍCHALOVÁ Martina
TESAŘOVÁ Anneta
HRABAČKOVÁ Marcela
PETRANEK Michal
ZAGALSKÁ Lenka
PENAM, a.s. Šumperk
DK OPEN spol.s r.o. Pekárna Jindřichův Hradec
BOHEMIA SEKT,s.r.o., Vinařství Víno Mikulov
Kaufland Česká republika v.o.s.Pardubice, provoz Šumperk
Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovar Velké Popovice
Devro s.r.o. Jilemnice-Hrabačov
NOPEK,a.s. Vysoké Mýto
Europasta SE Divize Bratří Zátkové Boršov nad Vltavou
Mlékárna Hlinsko, a.s. Hlinsko v Čechách
Tesco Stores ČR a.s. Pardubice
PENAM, a.s., Pekárna Zlín
MP Krásno, a.s. Valašské Meziříčí
ASTRID COSMETICS, a.s. Praha 7
Mondelez ČR Biscuit Production s.r.o., provozovna Lovosice
NOS PPP Praha 3
Jan Becher-Karlovarská Becherovka, a. s. Karloy Vary
VITANA, a.s. závod Roudnice nad Labem
Srpen
BURIAN Martin
DUCH Eduard
GRUBHOFFEROVÁ Milena
HOLUŠOVÁ Ivana
Ing. HYNOUŠ Ladislav
JAROŠ Jaroslav
JÍLEK Petr
KOŽELUH Martin
MŮLLEROVÁ Jana
POPELKOVÁ Soňa
PUDILOVÁ Jana
RAJNOCHOVÁ Miroslava
ŠTÍPEK Václav
ŽÁČEK Rudolf
ČTVRTNÍKOVÁ Jiřina
GEMBALA Emil
Kostelecké uzeniny a.s. Kostelec u Jihlavy
Jan Becher-Karlovarská Becherovka, a. s. Karlovy Vary
ZŘUD - Masokombinát Polička, a. s.
Pivovary Staropramen a.s. Pivovar OSTRAVAR
ZŘUD - Masokombinát CZ, a.s. Písek
TPK, spol. s r.o. Přibyslav
Pardubický pivovar a.s.
Heineken Česká republika,a.s. Brno
Pekárny a cukrárny Klatovy, a. s.
Tesco Stores ČR a.s. Pardubice
ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o. Kolín
NOPEK,a.s. Vysoké Mýto
FM ČESKÁ s.r.o. Tuchoměřice
DK OPEN spol.s r.o. Pekárna Jindřichův Hradec
POTRAVINÁR
SEMAG spol. s r.o. Havířov-Šumbark
12
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář září/2013
Září
ČIHALÍKOVÁ Jiřina
FRUNDL Vladislav
HÁJKOVÁ Jitka
HLADKÝ Lubomír
KOHOUT Zdeněk
KRAJCROVÁ Jana
KUČERA Miloslav
SADÍLKOVÁ Věra
STRNAD Leoš
STÝBLOVÁ Lenka
VÁŇOVÁ Hana
UNITED BAKERIES, a.s. Žatec
Integrovaná střední škola technická, Mělník
MADETA a.s. závod Jindřichův Hradec
Státní zemědělská a potravinářská inspekce Olomouc
P&G Rakona s.r.o. Rakovník
AGRICOL s.r.o. Polička
ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o. Kolín
VINIUM a.s., VELKÉ PAVLOVICE
ZŘUD - Masokombinát Polička, a. s.
Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Skřivany
BOHEMIA SEKT,s.r.o. Starý Plzenec
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
13
Download

03/2013