ŽÍT NAPLNO – YFJ 2011
Evangelizace
Žít naplno
První poprázdninové číslo časopisu je
úplně jiné, neţ jsme zvyklí. Na začátku
vţdy máme úvodník od našeho pastora
Martina Ţůrka. A taky máme reportáţe,
zajímavosti… Tentokrát je nosným pilířem čísla ohlédnutí za letní evangelizací
YFJ – Mladí pro Jeţíše. Takţe si přečtete
ohlédnutí, rozhovory s různými lidmi,
kteří se přímo či nepřímo na této evangelizaci podíleli.
Jelikoţ to byla evangelizace pro Zlín a
Vsetín, tak i první blok otázek směřoval
na oba sbory. Vyzpovídat jsem se rozhodl
stejnými otázkami kazatele obou sborů.
Totéţ se týkalo starších (vedoucích) sborů a vedoucích misie zlínského a vsetínského sboru. Pravda je, ţe v případě
Vsetína nemohl odpovídat vedoucí misie
- Lidka Obadalová je v současnosti zavalená rodinnými povinnostmi. Takţe jsem
poprosil Jirku Pavlána, aby „ulovil“ náhradu. Odpovědi ze Vsetína ještě nedorazily, ale mám je slíbeny pro příští, tedy
říjnové, číslo.
Sami si tedy udělejte obrázek, jak to tito
lidé vnímali, co očekávali, či dnes očekávají.
MARTIN ŽŮREK
- Kdy ses poprvé setkal
s evangelizačním projektem YFJ – Mladí pro
Ježíše?
Moje první setkání bylo
pár zprostředkovaných
zpráv a záţitků, které mi
sdělil Vítek Vurst (můj
spoluţák z Teologického
semináře). Byly to záţitky z evangelizace
YFJ, která proběhla v Hradci Králové v
roce 2009.
- Čím a jak ses aktivně podílel na naší
letní evangelizaci?
Tak to by byl asi dlouhý seznam, protoţe
přípravou evangelizace jsem ţil uţ od
konce roku 2010: Začínalo to hledáním
místa pro přednášky a ubytování mladých, potom se vybíral a připravoval tým
dobrovolníků pro práci v terénu, vymýšleli jsme název celého projektu, pracovali
jsme na výběru a korekci přednášek, připravovaly se letáky, pravidelně jsem se
setkával s týmem biblických pracovníků a
účastnil se porad s Jurajem. Dost času
zabrala také příprava výstavy Bible, ale
tomu se věnoval hlavně Petr Hamrozi. I
zařizování Dnů zdraví na náměstí bylo
spojeno s vyřizováním různých povolení
a náhradního řešení pro případ nepříznivého počasí. Čas před samotnou evangelizací jsem trávil výběrem a trénováním
mladých přednášejících. V průběhu přednášek jsem se zapojil do moderování některých
večerů a pravidelně jsem odpovídal
na dotazy účastníků.
Přiznám se, ţe to
byl docela hektický rok mého ţivota
– kdyţ k tomu přidám péči o chod
všech 4 sborů.
Jsem ale vděčný,
Evangelizace
ţe o spoustu dílčích úkolů jsem se nemusel starat, protoţe si je vzali na zodpovědnost někteří z vás. Za to moc děkuji.
- V čem je podle tebe síla takové evangelizace?
V tom, ţe se zmobilizují síly sboru, protoţe takové akci je potřeba udělat dobré
zázemí, a to si myslím, ţe se podařilo.
Přínosné je hlavně to, ţe máme moţnost
znovu ochutnat sluţbu a misii a rozčeříme někdy stojaté vody sborového ţivota.
Zde ve Zlíně se podařilo to, co předtím
ne, ţe se velké úsilí věnovalo práci v terénu a díky tomu je spousta nových kontaktů a moţností opakovaných návštěv,
které budou i díky práci Ireny Perůtkové
probíhat po skončení přednášek.
Hlavní náboj takové evangelizace ale
vidím v zapojení mladých lidí. Jsem rád,
ţe zde mohli být celý měsíc, pracovat
mezi lidmi, obohacovat nás o sobotách a
hlavně vyzkoušet si přednášení. Myslím,
ţe je to hodně posunulo v jejich osobních
ţivotech k větší zralosti a blízkosti k Bohu.
- Kde podle tebe má tento způsob
evangelizace ještě „mezery“, co a jak
by šlo zlepšit?
Z mého úhlu pohledu bych to nazval spíš
nevýhodami, neţ mezerami. Evangelizační přednášky jsou zaloţené na předávání nových informací, kterých mají lidé
v dnešní době nadmíru. Ne třeba ty, které
jim předáváme my, ale obecně. Mám
dojem, ţe přednášky jsou připraveny spíše pro člověka 20. století, který hledal
odpovědi na otázky „Co je pravda?“ nebo
„Kdo má pravdu?“ Navzdory tomu, ţe
evangelizaci dělají mladí lidé, styl přednášek stejně přiláká spíše lidi v senior-
ském věku. Mladí lidé jsou totiţ přitahováni něčím jiným neţ informačními přednáškami. Pro dnešního mladého člověka
bych navrhoval nějaký tvořivější přístup
– mohli bychom třeba vymyslet záţitkovou evangelizaci, kde je důraz na tvorbu
týmu a komunity.
Další nevýhodu jsem vnímal v tom, ţe
pro mladé přednášející bylo velmi náročné navázat kontakt s posluchači. Je pochopitelné, ţe většina těchto ochotných
mladých lidí nemá moc zkušeností za
mikrofonem a proto se musí soustředit na
samotnou prezentaci. Vytváření atmosféry v sále a komunikace s posluchači jde
tedy často stranou, coţ je škoda.
- Jaký máš pocit z celé evangelizace a
jak se dle tebe „chytil“ evangelizace
sbor, členové?
Z evangelizace jsem měl určité obavy,
protoţe jsem do ní vpadnul v době, kdy
jsem se teprve seznamoval se sborem a
ještě jsem nevěděl, co od něho mohu čekat. Mnoho lidí mě ale příjemně překvapilo. Obecně jsem povzbuzen z toho, jak
celá akce probíhala, ze spolupráce a z
nasazení mnohých členů.
Je pravda, ţe jsem si v skrytu duše představoval, kolik přátel asi přivedou na
přednášky naši bratři a sestry a trochu
jsem byl zklamán. Zjistil jsem, ţe tato
oblast není aţ tak silnou stránkou našeho
sboru, coţ je škoda. Zdá se mi, ţe náš
sbor je schopen „šlapat brázdu“, kdyţ se
rozdají úkoly a někdo to trochu „ošéfuje“.
Lepší by ale bylo, kdyby aktivita vycházela z nás samotných, třeba v rámci zapojení ve sluţbě dům od domu (sobotní odpoledne) a přivádění svých přátel. V tom
máme asi největší mezery. Silnou stránkou byla modlitební podpora, kterou jsem
velmi silně vnímal a za kterou děkuji.
Evangelizace
- Už máš plán, jak v podobném způsobu evangelizace pokračovat?
Můj způsob evangelizace je úplně jiný.
Nejsem typ pro nárazové akce, ale pro
systematickou práci. Přesto byla tato zkušenost pro mě velmi obohacující, jak uţ
jsem to vyjádřil. Jsem přesvědčen, ţe
nejpřirozenější a nejefektivnější způsob je
misie přes malé domácí skupinky. Do
toho se můţe zapojit většina členů sboru,
není to nákladné finančně ani propagačně
a z dlouhodobého hlediska je to velmi
úspěšné. Kdybych se trochu zasnil a mohl
si do budoucna vybrat nějaký způsob
evangelizace, tak bych třeba rád vyzkoušel misii přes sport a výuku cizích jazyků
nebo přes hudbu např. gospel campy (či
workshopy - dílny). Dost nad tím přemýšlím. Máme zde krásné pódium a je škoda,
ţe není plně vyuţité…
VÍT SLOVÁČEK
Jaké činnosti a práci ses v rámci evangelizace YFJ – Mladí pro Ježíše věnoval?
Snaţil jsem se být k dispozici, kde bylo
potřeba – např. v takových profesích
jako je donašeč, podavač, spravovač,
šofér, nákupčí, zařizovatel , vyzvedávač
zásilek, skládač letáků, roznašeč, uklizeč
apod. – prostě Ferda
Mravenec – práce
všeho druhu.
Jak dle tebe vnímal a
vnímá sbor a členové
tento způsob evangelizace?
Většinou to vnímali
pozitivně, i kdyţ ob-
čas bylo slyšet připomínky, ţe tento způsob práce jim velmi připomíná působení
církve Svědků Jehovových a ţe si nás
díky tomu lidé dost často pletou.
Co má podle tebe tento způsob za výhody, či v čem je jiný, než dosud používané způsoby evangelizace?
Výhody má v systematické a důkladné
práci dům od domu ve třech vlnách –
bibličtí pracovníci, kniţní evangelisté a
tým YFJ.
Jiná je tato práce také díky zázemí. Je k
dispozici dostatek finančních prostředků,
které by jinak církev neměla (ať uţ k tisku materiálů, hrazení výdajů nebo oceňování práce biblických pracovníků).
Oslovil jsi někoho v průběhu příprav a
po dobu přednášek a on přišel, slyšel a
viděl…?
Ano, zapojil jsem se do plošného roznášení dost velké oblasti, takţe snad z toho
někdo zareagoval a osobně jsem pozval
rodinu a známé. Přišli, slyšeli a viděli…
Co by měla tato evangelizace přinést
sboru, členům a církvi do budoucna?
Tak sborům určitě nové lidi…
Členům oţivení…
A církvi – ujištění, ţe
má smysl takto pracovat, ţe to přináší ovoce
a ţe by se o tom mělo
více vědět.
Jsou dle tebe členové
našeho sboru připraveni
na eventuální nové Bohem oslovené lidi v
našem společenství?
No, něco z toho jsme si
uţ od začátku akce
mohli vyzkoušet.
Evangelizace
Podle mne ale na to moc připraveni
nejsme. Myslíme si, ţe přijdou lidé „hotoví“ , kteří budou na tom minimálně tak
dobře, jako jsme po x letech křesťanství
my a chybí nám trpělivost s nimi. Jsme
zvyklí na svůj zaběhlý reţim a často nám
jej tito lidé nepříjemně narušují. Uţ si asi
nepamatujeme, jaké to bylo s námi, kdyţ
jsme sami přišli do církve – hlavně z nevěřícího prostředí…
nelíbí?
Moc se mi líbí. Myslím, ţe je to velmi
důkladné obdělávání „Boţího pole“ se
širokým záběrem - zaměřené na to, aby se
správné informace dostaly spolehlivě ke
kaţdému člověku.
Nejvíc si cením toho, ţe se Hospodin k
celé akci přiznal hned od začátku a dovolil nám ochutnat „ovoce“ jeho vlivu a naší
práce…
IVETA SLOVÁČKOVÁ
Od kdy a jak ses zapojila do letní
evangelizace YFJ – Mladí pro Ježíše?
Při této akci jsem mohla být téměř od
úplného počátku.
Moje úloha začala v únoru, kdy jsem navštěvovala první kontakty „objevené“ při
práci biblických pracovníků.
A Bůh opravdu ţehnal. Byli to lidé od
Něj připravení, upřímní a hledající.
Takţe můj úkol byl především věnovat se
jim…
Kromě návštěv, rozhovorů s nimi a práce s přibývajícími novými čtenáři
knihovny jsem si nejvíce
cenila pravidelných setkávání nad Biblí a předávání „dobré zprávy“
hledajícím lidem.
Okusila jsem také spolupráci s kniţními evangelisty a s týmem mladých
YFJ – ať uţ při kolportáţi, Dnech zdraví nebo při
cyklu přednášek Ţít naplno.
Jak se ti styl a propracovanost tohoto způsobu evangelizace líbí – či
Kde jsou klady takového způsobu a
kde dle tebe vidíš třeba i nedostatky?
Klady vidím v několika oblastech :
- naše město a okolí zaplavila v relativně
krátkém čase vlna informací o nasměrování naší církve - nepředstavitelně jsme
se zviditelnili
-mohli jsme si také uvědomit, ţe my, co
jsme ve sboru, nejsme pro Boha jediným
centrem pozornosti, ale ţe počítá ještě s
mnohými dalšími, kteří patří k Jeho lidu…
-také někteří bratři a
sestry z našich řad se
nově nadchli a zapojili
do práce pro Pána a
mnozí v ní chtějí pokračovat na dalších místech
- mohli jsme si vyzkoušet i to, ţe Bůh úţasně
pracuje v ţivotech těch,
kteří ţijí kolem nás i v
nás samotných
- naše společenství se
naučilo přijímat neznámé tváře a myslím, ţe to
zvládlo velmi dobře
- okusili jsme i nádheru
a výhodu vzájemné spolupráce a spolehnutí se
jeden na druhého
Evangelizace
- a také ti, kteří se zapojili, poznali daleko
větší vděčnost a závislost na Bohu
A mínusy?
Jediné mínus, které teď velice silně vnímám je, ţe uţ je konec.
Škoda, ţe naše město není větší a prázdniny nejsou delší…
Jak se dle tebe zapojil sbor a lidé v něm
do evangelizačního úsilí?
Z mého pohledu se sbor zapojil velice
dobře. Věk a sloţení našeho společenství
určuje rozsah našich moţností a já jsem
vnímala, ţe bratři a sestry dělali, co mohli.
Nejvíc si váţím modlitebního zázemí –
systematického, vytrvalého a spolehlivého – a tím nemyslím jenom pravidelné
kaţdodenní modlitební chvíle obyvatel
DPS .
Provázelo nás to po celou dobu. Bylo to
cítit skoro hmatatelně. To všechno, co se
během této akce událo – se prostě bez
Boţího přispění nemohlo jen tak stát…
Koho vidíš ve svém sboru jako velkou
„evangelizační osobnost“ a v čem jsou
její přednosti?
Tak takto jsem o tom nikdy nepřemýšlela.
Evangelizaci vidím jako společné úsilí
nadšených lidí, kdy Bůh pouţije to, čím
jsou mu ochotni přispět a co mu chtějí dát
k dispozici.
A je dobře, ţe kaţdý jsme pro tuto práci
obdarovaný něčím jiným.
Vţdycky si představuji církev nebo sbor
jako mozaiku poskládanou tím největším
Umělcem, který ví, jak na to.
Aby se vytvořil krásný obraz, který zaujme a bude mít sílu oslovit tak, aby do
něj lidé chtěli patřit, musí být kaţdé
sklíčko na svém místě – a je jedno jestli
je červené nebo třeba bílé – nenahraditelnou hodnotu v celku má kaţdé z nich.
V křesťanství pak osobně věřím víc na
upřímné, ochotné a laskavé lidi, neţ na
evangelizační osobnosti. Pod tímto pojmem si představuji moţná nějaké dobré
řečníky. Ve skutečnosti ale lidé chtějí
evangelium spíše „vidět“ a osobně zaţít,
neţ jenom o něm pěkně a zajímavě slyšet…
Jak tě letní evangelizace posílila duchovně a máš plán, jak pokračovat dále?
Po duchovní stránce jsem si to tedy
opravdu uţila. Moc mi to vnitřně dalo.
Kdyţ je teď uţ po všem, cítím, ţe ten
zápřah mi hodně chybí…
Velice si váţím proţité vzájemné spolupráce a podpory. Myslím, ţe především
YFJ byl velmi dobrý tým nadšených mladých lidí, kteří byli profesionálně vedeni
a kterým záleţelo na výsledku.
V takovém prostředí se duchovní nasměrování a úsilí jednotlivce jakoby násobí
společným zaměřením všech ostatních.
A v tom je obrovská síla.
Rozhodně bez toho uţ nechci v budoucnu
být a ráda bych to všechno zaţívala znovu…
Ať uţ to bude zase někdy u nás ve Zlíně
nebo např. hned příští rok v Ústí nad Labem, kam se těším,
ţe se podívám…
A jak pokračovat dál?
Evangelizace
To, co nás nyní čeká a co je před námi, je
dlouhodobá, systematická a trpělivá práce
s těmi, kteří byli osloveni.
Ne všichni reagovali tak bezprostředně
jako několik jednotlivců, jejichţ tváře
jsou uţ ve sboru dobře známé. V ţivotě
většiny našich nových přátel bude muset
Bůh ještě hodně pracovat a působit.
Rádi bychom Mu v tom byli pomocí.
Bude k tomu spousta příleţitostí, ať uţ v
navazování nových přátelských vztahů,
při osobním i společném studiu Bible
nebo při sobotních bohosluţbách.
Rozhovor
Také bychom chtěli průběţně pokračovat
v oslovování úplně nových lidí – roznášením infobalíčků s pozvánkami na aktuální akce našeho sboru, zatím u nás v
Malenovicích. Vítaný je kaţdý, kdo se
bude chtít zapojit.
Vnímám to jako velikou přednost a myslím, ţe bychom si nikdo neměli nechat
ujít příleţitost být u toho, kdyţ se rodí
naši noví „spoluhodovníci velké svatební
hostiny našeho Krále…“
Žádné talentové přijímací zkoušky
Nadpis svádí k dojmu, ţe v tomto rozhovoru půjde o zpovídání nějakého studenta či studentky. Jenţe ouha, omyl.
Vzpomínáte na 30. červenec? Hektický
den, plno lidí, málo jídla, návštěva Moskalových, zkušenosti … Ale co tak worship? Víme, co slovo worship znamená?
Mně se vybaví úţasný záţitek, naladění,
povzbuzení....To vše díky hlasům a muzikantskému daru mladých (a nejen mladých) lidí z Boskovicka. Na pozvánkách
v rámci letní evangelizace bylo napsáno
Worship Letovice – to jen, abych byl
přesný. Určitě většina z vás je jiţ slyšela
– loni při vítání Ţůrkových u nás, nebo na
jaře při konferenci MSS v Ostravě.
Ale kdo tito lidé jsou, jak ţijí, proč
worship – otázek
bylo mnoho a tak
jsem oslovil kapelníka tohoto seskupení
Martina Seidla. Já
moc děkuji za
upřímné a poutavé
odpovědi a vy pozná-
te, co to ten worship je a více nahlédnete
pod pokličku takového hudebního tělesa.
- Jak a na jaký popud vlastně vznikl
nápad na worship?
WS jsme znali uţ dříve. První zkušenosti
jsme měli z Ostravy, kam také několik
našich děvčat po určitou dobu jezdilo
zpívat. Později jsme byli přizvaní podílet
se na zahájení WS bohosluţeb v Brně.
Proto, kdyţ náš sbor hledal vhodný způsob pro dlouhodobější evangelizační aktivity, rozhodli jsme se, mimo jiné, vyzkoušet pořádat WS bohosluţby sami.
Uvědomovali jsme si, ţe jako sbor máme
obdarování v oblasti hudby a zpěvu. Navíc zpívání má také
v Roubanině dlouholetou tradici. Proto jsme organizování
vlastních „večerů
chval“ vnímali jako
vhodnou oblast, na
kterou se zaměřit.
Rozhovor
- Co všechno se muselo stát,
aby se nápad zrealizoval?
Prostě jsme se rozhodli, ţe to
zkusíme - a začali jsme pilně
cvičit. Scházeli jsme se dvakrát týdně, někdy jsme zkoušeli i v sobotu odpoledne.
Sice jsme některé worshipy
zpívali uţ v rámci sobotních
bohosluţeb, ale bylo třeba
repertoár rozšířit a upravit aranţe. Potom
uţ následovaly praktické starosti – jako
zabezpečení vhodných prostor pro vystupování, zajištění řečníků, tisk a distribuce
plakátů, atd.
- Jak jste dali dohromady takové velké
těleso – zpěváků, muzikantů, technické
podpory….?
Jak uţ jsem naznačil, vyuţili jsme v první
řadě potenciál našeho sboru a k tomu se
postupně nabalilo pár dalších lidiček odjinud. Probíhá zde jakási mírná migrace –
občas se někdo přidá a občas se zase někdo vytratí. Ale hrubým odhadem lze říct,
ţe 90% účinkujících je ze sboru Roubanina. Snaţíme se být otevřeným společenstvím, proto jsou mezi námi i neadventisté. O zajištění technické stránky se
stará náš šikovný zvukař spolu s několika
dalšími ochotnými pomocníky.
- Jak dlouho trvalo, než jste poprvé
takovou zpívanou bohoslužbu absolvovali a kde a kdy to bylo?
První vystoupení jsme měli v únoru 2009
v sále hudební školy v Letovicích. Tomu
předcházel intenzivní nácvik po dobu asi
půl roku.
- Základem jsou písně. Jak je
zajišťujete, kdo je vybírá,
překládáte si sami třeba anglické texty?
Zpočátku jsme vyuţívali hlavně písně zpívané na WS v Ostravě a v Brně. Postupně se ale
objevily pokusy s vlastními
texty na písničky v angličtině.
Několik takových uţ máme.
Nové písně vybíráme v uţším týmu, ale
není neobvyklé, ţe někdo přijde s návrhem nějaké své oblíbené písně.
- Jak dlouho trvá nacvičení nové písně?
To je různé. Jsou písně, které hned na
první zkoušce zní slušně. Někdy to ale
můţe trvat třeba i dva, tři měsíce, neţ
novou píseň zařadíme do programu. Proto
jsme uţ dvakrát zorganizovali víkendový
WorshipCamp, na kterém se zvládne udělat větší kus práce.
- Mají ve vašem seskupení šanci i takoví, kteří moc zpívat neumí, nebo musí
všichni umět zpívat?
Musím otevřeně říct, ţe snad všichni z
nás jsou amatéři, mnozí ani neznají noty
nebo je čtou jen velmi pomalu a s obtíţemi. Všichni ale zpívají s velkým nadšením a radostí. Tím se taky kompenzují
některé nedostatky v profesionálním pěveckém výkonu. Zkrátka některým jde
zpívání lépe a některým to jde méně
dobře. Rozhodli jsme se ale nedělat ţádné
talentové přijímací zkoušky.
- Jak často vystupujete či konáte zpívanou bohoslužbu, a jak si vybíráte,
kde budete zpívat?
Rozhovor
Zaměřili jsme se na městečka v okolí
našeho sboru, ve kterých se jiţ delší dobu
snaţíme evangelizačně působit. Vystupujeme pravidelně v období školního roku
vţdy první sobotu v měsíci v Letovicích.
Kromě toho jsme uţ také zpívali v Jevíčku a Velkých Opatovicích. S postupem
doby jsme také čím dál častěji zváni na
různé akce – čehoţ je i Zlín důkazem.
- K worshipům patří také mluvené slovo. Jak jej tvoříte?
Snaţíme se zvát zajímavé hosty a také
vyuţíváme našeho vlastního kazatele.
Vţdy je ale silným momentem, kdyţ někdo z účinkujících můţe říct vlastní zkušenost, jak ho Bůh vedl a chránil. Na tom
je nejlépe vidět, jak se Bůh projevuje v
našich ţivotech. Ukazuje to na Jeho lásku
k nám a představuje to křesťanství jako
ryze praktickou kaţdodenní záleţitost.
- Co tobě a i ostatním osobně dává
worship?
Připadá mi, ţe náš sbor worshipy znovu
víc nastartovaly k evangelizační práci.
Taky nás tato aktivita víc stmelila. Zpíváním chval máme příleţitost znovu a intenzivněji si uvědomovat důvody své
vděčnosti vůči Dárci ţivota. A potom, je
to určitý druh sluţby, kterým se snaţíme
být uţiteční. Prostřednictvím worshipu
vyjadřujeme naši vděčnost, úctu a pokoru
před Stvořitelem.
- Vím, ţe jsou místa, kde by chtěli takovou bohosluţbu kaţdou sobotu. Myslíš si,
ţe je to cesta, jak oţivit naše bohosluţby
a ţe by worshipy mohly nahradit ty naše
klasické bohosluţby?
Určitě si nemyslím, ţe WS by měl nahradit tradiční pojetí bohosluţby. Zpívanou
bohosluţbu vnímám jako vhodný doplněk, který poskytuje příleţitost pozvat
známé a přátele k duchovnímu proţitku
do necírkevního prostředí. Návštěva adventistického sboru můţe být pro někoho
problém, ale přijít do kulturního domu,
nebo hudebního sálu – to uţ není tak těţké.
- Jaké máte nejbližší plány a co si přejete do budoucna?
Nyní je před námi vystoupení na ukončení biblického týdne Českého sdruţení (
pozn. redakce - v době zpracování rozhovoru koncert proběhl 13.8. ve Ţdírci).
Po prázdninách potom začínáme další
worshipový rok – takţe kaţdý měsíc
nejméně jeden koncert. Mimo to nás ještě
letos čekají dvě větší akce. Je to vystoupení v rámci evangelizačních přednášek v
Trenčíně a potom v prosinci nahrávání
DVD – bude se jednat o ţivý záznam
našeho worshipu.
A jaká máme přání do budoucna? Asi aby
tato sluţba přinášela posluchačům radost
a aby je i nás přiváděla blíţ ke Kristu.
Taky aby nás zpívání k Boţí chvále nikdy
nepřestalo bavit.
- Poslední otázka. Jak se vám u nás
líbilo a byli byste ochotni přijet zase?
(Byli jste úžasní a moc vám děkujeme)
Děkuji za pochvalu. Kaţdé ocenění nás
povzbudí a přináší novou motivaci a sílu
pro další práci. Děkujeme také za milé
přijetí a vytvoření příjemné atmosféry u
vás ve Zlíně. Pokud se najde vhodná příleţitost a bude-li to moţné, určitě zase
rádi přijedeme.
Otázky kladl Petr Matula
Evangelizace
Víťo,zvesme ty hodiny
Je vám tato věta povědomá? O prázdninách jsme ji slyšeli několikrát z úst
mladého muţe – Juraje Turóciho. Je to
ten, který šéfoval celé té skupině mladých
a všech evangelistů.
Asi je na místě na závěr celé letní evangelizace vyzpovídat právě jej, abychom
se dozvěděli, jak to všechno dopadlo, jak
to bylo vnímáno a jaká jsou očekávání do
budoucna. Musím říci, ţe ač byl v časové
tísni, protoţe měsíc strávil u nás, přesto
odpověděl velmi podrobně. Sami si můţete udělat obrázek:
- Nevím, jestli bylo někde řečeno, proč
se tato evangelizace – Mladí pro Ježíše
- uspořádala zrovna ve Zlíně a ve
Vsetíně? Kdy se o tom rozhodlo?
Presné termíny neviem, kedy sa čo rozhodlo, ale v únoru 2010 sa jednalo s kazateľmi Jarkom Šlosárkom a Martinom
Ţůrkom v prítomnosti administrátorov
MSS CASD na zdruţení v Ostrave o za-
pojení zborov do evanjelizácie pod názvom Youth for Jesus (YFJ). V Ostrave
bol predstavený celý projekt a v podstate
uţ po tomto stretnutí boli pozitívne ohlasy. Pokiaľ mám správne informácie, tak
vedenie MSS CASD dalo zborom (Zlín,
Uherské Hradiště, Vsetín) nejaký čas na
premýšľanie. Na konci roku 2010 sa rozhodlo, ţe do tohto projektu vstúpia zbory
Zlín a Vsetín. Ja ako koordinátor som
presne nezisťoval, či bolo členské zhromaţdenie, alebo iná forma diskusie o
tom, ako sa rozhodli vstúpiť do YFJ –
bolo to v kompetencii zborov. V podstate
kaţdý zbor sa mohol rozhodnúť dobrovoľne. Prečo práve Zlín? Youth for Jesus
(YFJ) je pilotným projektom ASI, ktoré
čiastočne i financuje tento projekt a keďţe sa YFJ spája s konferenciou ASI, tak
je automaticky ponúknutá moţnosť danému zboru pomôcť urobiť evanjelizácii
v danom meste, kde v danom roku prebieha ASI konferencia. Ale od roku 2013
to bude fungovať tak, ţe sa prihlásia zbo-
Evangelizace
ry tzv. do výberového konania a podľa
splnených podmienok sa vyberie, kde
YFJ bude prebiehať – čiţe ta ponuka nebude závislá na miesto, kde prebieha konferencia ASI.
kdy se rozjely přípravy, práce, činnost
na letošní evangelizaci u nás? Co
všechno přípravy obnáší a co všechno
se muselo udělat, aby v červenci vše
klaplo. Kdo vše se na tom podílel?
- Druhá otázka navazuje volně na
předchozí a možná bude dotěrná. Ale
byl dotazován sbor či někdo kompetentní, zda takovou akci zde chceme,
nebo to bylo dáno – v souvislosti s první otázkou – domluvilo se to a tak to
tam bude?
Viz příloha uvnitř časopisu – pozn.. redakce
Čiastočne som odpovedal vyššie. Predpokladám, ţe sa výbor zboru stretol prejednal to a následne predstavil zboru a na
tom základe sa zbor rozhodol. Aspoň
takýto postup bol vo Vsetine.
Spoluprácu so všetkými ľuďmi hodnotím
veľmi pozitívne a ďakujem členom zboru
a hlavne Pánu Bohu za to, ţe som mal
príleţitosť spolupracovať na evanjelizácii
v Zlíne, vo Vsetíne i na Slovensku. Čo sa
týka tímu, tak najviac som spolupracoval:
s Irenkou Perůtkovou, s biblickými pracovníkmi, s kazateľmi Martinom Ţůrkom, Jirkom Pavlánom, s členmi výborov
- Tato evangelizace je v našem okolí
třetí – po Hradci Králové, Popradu a
Kežmaroku a Spišské Nové Vsi. Od
- Jaký přípravný tým jsi vedl – protože všichni cítíme a víme, že je to pod
tvým vedením? Jak se ti s těmi lidmi
okolo pracovalo?
Evangelizace
zborov a tieţ s kolegami v Maranathe. Na
začiatku nám veľmi pomohli i ďalší dobrovoľníci ako Richard Mokroš, Alena
Rusová a mnoho ďalších, ktorým i touto
cestou ďakujem.
- Jakým způsobem získáváte mladé lidi
pro tuto evangelizaci? Co tito mladí
lidé musí splňovat za požadavky?
Mladých ľudí získavame tak, ţe hovoríme o YFJ na rôznych akciách napr. Veletrţní Brno, MTM, školenie Světem Bible, ASI, rôzne konferencie, tieţ rozpošleme plagáty na zbory, spravíme propagáciu v časopise ADVENT a pod. Ale
najväčší úspech má osobné pozvanie,
osobné predstavenie a v podstate 80%
ľudí prišlo práve na základe osobného
pozvania.
Na akciu bolo potrebné sa prihlásiť elektronicky cez web, kde je motivačné video
+ stručné pravidlá www.yfj.cz a prihláška
http://www.maranatha.cz/yfj-prihlaska/
- Mohl bys nám představit ten tým
mladých, který tyto prázdniny věnoval
čas evangelizaci místo lenošení?
Juraj Turóci
Petr Hamrozi
Andreja Mačincova
Marek Pavlán
Richard Haleš
Lenka Kuzněcovova
Jaroslav Tichý
Timea Konečná
Zuzana Ligenzová
Denisa Victoria Ţůrková
Nikola Pořízová
Nikodém Janek
Johana Krupová
Lucia Luptáková
David Fetecau
Evangelizace
Jaroslav Mitura
Václav Koplík
Tomáš Češek
Karin Janková
Nicole Elizabeth Ţůrková
Matouš Fuksa
Štěpán Plicka
Veronika Raszková
Nikol Vaculíková
Tomáš Šubert
Viktor Pomietlo
Svetlana Pomietlová
Ivan Řihošek
Daniela Petruţelová
Zuzana Petruţelová
Martin Pavlík
Marek Balcar
Elen Čadová
Vojtěch Haška
Tereza Pešatová
Jana Plicková
Jakub Pavlán
Klára Valová
Markéta Garguláková
Aneta Mikulková
Tomáš Vaculík
Patrik Mašata
Richard Mokroš
Ondřej Slováček
Jitka Hurtová
- Mladí jsou rozděleni na tým pro Zlín
a tým pro Vsetín. Kdo a jak to rozděloval? Mohli si třeba mladí říci, že chtějí
být tam či jinde?
Aby bolo rozdelenie spravodlivé, tak na
začiatku sme zvolili metódu, aby si kaţdý
vybral miesto, kde chce pôsobiť. V prípade, ţe bolo na nejakom mieste málo mladých, tak tí ,ktorým to bolo jedno, tak
sme ich po konzultácii presunuli tam, kde
ich bolo menej. Mladí mali tieţ moţnosť
sa počas akcie vymeniť, prípadne vystriedať. Rečníci boli vybraní uţ pred tým a
vyberali si ich kazatelia na základe ukáţkovej prezentácie.
Evangelizace
- Kdo a jak rozděloval mladé, co budou
dělat? Přednášející, pořadatelská služba …atd?
Na výbore zboru sa rozdelili úlohy, kto
bude mať čo na starosti a mladí z YFJ sa
k nim pridajú podľa potreby – čo sa aj tak
stalo. Mladí si mohli vyskúšať všetky
sluţobnosti.
- Možná naši čtenáři přesně neví, kde
jste byli ubytováni. Takže kde a jak se
vám tam líbilo?
Boli sme ubytovaní na internáte Střední
školy oděvní a sluţeb vo Vizoviciach
(www.souviz.cz), kde sme mali vynikajúce zázemie po kaţdej stránke (ubytovanie, spoločenská miestnosť, telocvičňa,
príjemné prostredie, stravovanie a pod.)
- Jak se ti líbí náš kraj – Zlínsko i
Vsetínsko? Jak moc jsi tuto oblast znal
a jak teď, když jsi zde strávil dost času,
vnímáš lidi zde – ve sborech ale především lidi, které jste potkávali, mluvili s
nimi …. ?
Ja sa cítim v podstate všade dobre, keď
viem, ţe ma ľudia prijímajú s láskou. A
som veľmi rád, ţe som i počas svojho
pobytu v Zlíne a vo Vsetíne túto lásku
prijatia pociťoval. Takţe mám len pozitívne spomienky, či uţ na ľudí zo zboru,
ale i na ľudí, s ktorými som prišiel do
kontaktu počas príprav (inzercia, tisk a
pod.). Ľudia zo zboru mi prirástli k srdcu
a uţ teraz sa teším na skoré stretnutie.
- Co dle tebe bylo pozitivní na celé té
akci a co naopak moc ne?
Evangelizace
Pozitívne som vnímal to, ţe ľuďom zo
zborov záleţí na ľuďoch v ich meste a
záleţí im na tom, aby i oni mohli získať
večný ţivot. Veľkým povzbudením boli
pre nás seniori, ktorí nás dokázali vţdy
slovom a modlitbou podporiť a povzbudiť.
Motivovať ľudí k evanjelizácii nie je jednoduché, ale keď sa to podarí, tak nikto
nemá problém s tým, aby sa zvesili hodiny vo zbore 
Menej pozitívne som vnímal „pomalší
rozbeh“ zborov (ale to bol a je problém
na všetkých miestach), ale na druhej strane to chápem a rešpektujem, ţe je potrebný istý čas, kým cudzieho človeka (koordinátora) bliţšie spoznajú, spoznajú i
motívy organizácii, ktoré to pomáhajú
financovať a pod. Dôleţité je aby tzv.
externí ľudia sa stali čo v najkratšej dobe
súčasťou toho zboru, súčasťou tej zborovej rodiny a potom je spolupráca tzv. ako
po masle, pochopiteľne bez Boţej prítomnosti by to nefungovalo. Ideálne je
keď ľudia hneď na začiatku pochopia, ţe
to nie je evanjelizácia Maranathy, ale
toho daného zboru, tj. tých členov toho
zboru.
- Vrátím se zpět na začátek. Máš přehled o tom, jak probíhala a probíhá
další práce v těch místech kde to bylo v
minulosti – Hradec Králové a slovenská města? Jaký dopad to mělo na to
okolí, sbory, členy?
Je to síce náročné hodnotiť, pretoţe niektoré ovocie človek nepozná hneď ale za
tie 2 ročníky (3. ročník z dlhodobého
hľadiska ešte nemôţeme hodnotiť) sme
zistili alarmujúcu vec. Buď to daný zbor
nakopne k pravidelnej misijnej aktivite
alebo to zbor nasmeruje k ešte väčšej
stagnácii. Stagnácia začína tým, ţe sa
skomplikujú vzťahy vo zboroch a tým
pádom sústredia svoj čas i energiu úplne
niekde inde, čím nezostáva čas (z pohľadu zodpovednosti kresťana) sa venovať
podstatnejším veciam. Uvedomujeme si i
to, ţe na tejto zemi pôsobí i ten zlý.
Na druhej strane mnoho mladých ľudí,
ale i starších to natoľko nakoplo k duchovnej práci, ţe pokračujú v aktivitách
beztoho, aby čakali na aktivitu zboru.
Napr. v Spišskej Novej Vsi (SNV) pokračovali celý rok a majú v pláne pokračovať v ďalších aktivitách. V SNV dokonca
prebehli za ten rok ďalšie 2 prednáškové
série a zaloţil sa tzv. Klub pre mladých,
ktorý je určený pre verejnosť. I preto
máme v pláne urobiť YFJ na takom zbore, ktorý po väčšej evanjelizácii túţi, ale
potrebuje nejakú pomoc. Pretoţe keď má
človek uţ dopredu namotivovaný zbor,
tak niektoré otázky nie je potrebné ani
riešiť – proste sa uţ len dolaďujú niektoré
organizačné, finančné a logistické veci.
Samozrejme nemôţeme zabúdať na modlitebnú podporu, pri ktorej hľadáme, nalaďujeme sa, učíme sa, meníme sa a spolupracujeme s Bohom.
- Co očekáváš ty osobně od nás dál a
myslíš si, že dokážeme pokračovat – v
našem laickém způsobu a navázat na
rozjezd, který jste s námi udělali?
Nenazval by som to tým, čo očakávam ja
od vás, ale nazval by som to tak, ţe by
som bol rád, resp. všetci mladí z YFJ by
boli radi, aby ste zostali aktívnymi ako
napr. v Spišskej Novej Vsi.
Určite môţete pokračovať s tým, čo uţ je
naplánované (studium Bible, nová skupinka v centre mesta atď.) a to čo sa i
vďaka novým impulzom rozrástlo alebo
obnovilo (ako napr. Kluby zdravia, Pathfinder, zvýšil sa počet čitateľov kniţnice
Evangelizace
a pod.) Máte k dispozícii tieţ rôzne materiály, webové stránky www.zitnaplno.cz,
facebook, vytrénovaných biblických pracovníkov, vyskúšaných mladých rečníkov,, ktorí sú ochotní pokračovať, zistili
sme, ktoré témy ľudia vyhľadávajú a pod.
... dôleţité je sa nebáť i zopakovať niektoré veci ako je napr. Den zdraví na námestí a tieţ sa nebáť byť kreatívny. Veľmi dôleţité je, aby ste pokračovali v sobotnom zdieľaní skúseností, pravidelných
modlitebných stretávaniach, 1x za mesiac
spraviť aktivitu pre ľudí vo vašom okolí a
pod.
- Má pokračování tato evangelizace i
do budoucna? Kde dál se plánuje a
máte zajištěno i financování do budoucna?
Verím, ţe to bude mať dlhodobé pokračovanie 
V roku 2012 by to malo byť v Ústí nad
Labem (CZ) a v Košiciach (SVK). Pravdepodobne sa k týmto mestám pripoja
ešte nejaké susedné mestá, ale o tomto sa
ešte bude jednať. Rok 2013 bude uţ na
základe výberového konania.
- Máš možnost na závěr motivovat naše
mladé čtenáře (a i ty ostatní). Tak motivuj. Jak?
YFJ je pre mňa osobne komplexný evanjelizačný nástroj nie len pre mladých ľudí, kde človek môţe obohatiť svoj osobný
duchovný ţivot a zároveň môţe byť k
dispozícii ľudom pri hľadaní Boha. Je pre
mňa veľkým povzbudením, keď mnoho
mladých ľudí mi povie, ţe to boli pre
nich najlepšie strávené prázdniny – to
hovorí za všetko. Preto je to veľmi jednoduché, stačí sa rozhodnúť a prísť na YFJ i
v roku 2012. Viac na www.yfj.cz
A prečo ešte prísť? Takto to začítajte do
výpovede jedného účastníka:
V církvi vyrůstám od malička, účastnil
jsem se mnoha duchovních akcí, ale proč
na mě YFJ duchovně zapůsobil tak moc?
Na YFJ jsem přijel s tím, ţe budu evangelizovat a poznám nové lidi, ale díky YFJ
jsem hlavně lépe poznal našeho Pána a
Stvořitele.
Nejen, ţe mladí lidé skrze YFJ evangelizují, hovoří s lidmi na ulici, nebo dům od
domu, ale také se vzdělávají a kaţdé
dopoledne skrze studium čerpají sílu od
Hospodina nevzdávat to, hrdě vyráţet do
ulic a mluvit o tom, v co my křesťané
věříme. Očekávání, ţe na přednášky budou přicházet zástupy lidí, se nenaplnilo.
Mladí lidé na YFJ evangelizovali naplno
a rozhodně ne sami, stál při nás Hospodin. Často jsme se setkávali s negativními
ohlasy, ale i kdyţ tito lidé nebyli momentálně
osloveni duchem Boţím, pevně věřím v
to, ţe Bůh s nimi má svůj plán a ţe těch
pár vět, které jsme jim stihli o Bohu říct,
nebo malý
letáček, který jsme jim dali, můţe být
impulsem k jejich duchovnímu probuzení. Pokud by prostřednictvím YFJ uvěřil
v našeho
Stvořitele pouze jeden člověk a měl ţivot
věčný, tak všechno úsilí věnované do YFJ
stálo za to, protoţe ţivot věčný je k nezaplacení.
Jsem šťastný, ţe jsem se účastnil YFJ a
mohl jak rozvinout svůj duchovní ţivot,
tak poznat mladé lidi, kteří mají stejný
cíl, jít za Jeţíšem.
Marek (Praha)
Na otázky P. Matuly odpovídal
Juraj Turóci
Reportáž
Židovská svatba
V rámci 11.ročníku
Týdne ţidovské kultury v Holešově, který
probíhal od 14. do
20.8.2011, byla i letos
pro všechny zájemce
připravená bohatá
nabídka.
Kinematovlak – historický vlak s promítáním filmů pro děti i
pro dospělé, výstavy,
koncerty, prohlídka
ţidovského hřbitova a synagogy a přednášky, které provázely průběhem celého
ţidovského ţivota od narození dítěte a
obřízky přes ţidovskou školu a svatbu aţ
po smrt a poslední věci.
V páteční podvečer členové taneční skupiny RUT a LÉTAJÍCÍ RABÍN představili v holešovském zámku ukázku pravé
ţidovské svatby se všemi obřady.
Na správnost provedení dohlíţel opravdový ţidovský rabín, který všechny v
úvodu pozdravil a uvedl, ţe poţehnání,
která budou přednesena jako součást obřadu, zazní k naší velké lítosti pouze v
češtině. To proto, ţe Ţidé věří, ţe hebrejština je svatý jazyk, kterým není moţné
jen tak bezdůvodně a bezúčelně plýtvat…
Celá ukázka byla velmi pěkně zpracovaná
a přítomní ji v závěru ocenili dlouhotrvajícím potleskem.
Co je pro nás v našich podmínkách asi
pravděpodobně nejpodivuhodnější, je to,
ţe během svatby probíhá zároveň zasnoubení i samotné oddání ţenicha a nevěsty.
A moţná i to, s čím se u nás vůbec nepočítá, ţe celé svatební veselí aţ téměř do
samotného
závěru radostně
proţívají muţi
a ţeny odděleně.
Nejhezčím
záţitkem pak
byly tance
nicha a všech
ostatních muţů
přítomných na
svatbě – s tradičním
ním Hospodina.
Chvílemi to připomínalo sice trochu veselí našich „valašských ogarů“, ale věřme
jim, ţe to Valaši odkoukali od Ţidů a ne
naopak…
Zároveň to mohlo připomenout všem
přítomným obrovskou radost, kterou chce
proţívat v závěru dějin náš nebeský „ţenich“ při setkání se svojí „nevěstou“…
Celá ukázka pak byla mile ukončena nabídkou svatebních koláčků a vína přítomným „hostům“…
Byl to výjimečný závěr pracovního týdne
a velmi příjemné nasměrování začátku
svátečního dne sobotního.
A Hospodin za tím vším udělal krásnou
tečku a celé to potvrdil svým poţehnáním, kdyţ připravil zářivou duhu na obloze, která čekala po skončení akce na
všechny, kteří vycházeli ze zámku.
… aby ji mohli v zapadajícím slunci obdivovat, cítit Jeho blízkost a přítomnost a
chválit Jej…
Slováčková Iveta
Reportáž
Sborová oznámení
Naarden – J.A.Komenský
Chtěla bych se s vámi, moji milí, podělit
o jeden záţitek z mé studijní cesty po
Nizozemsku v roce 2010. Navštívili jsme
Amsterdam – Naarden. Toto místo je
„kouskem české země“, kde je pochován
náš největší učitel národů, Jan Amos
Komenský.
Narodil se 28.3.1592 a s rodiči bydlel v
Uherském Brodě. Ale kdyţ měl Jan 12
let, tak mu rodiče zemřeli a se sestrami se
odstěhovali do Stráţnice a tam začal studovat. Po smrti sester šel studovat do
Přerova. Byl nejlepší ţák a dostal se na
studia do Německa. Po čase se vrátil do
Čech a začal učit. Ţivot neměl lehký,
zemřela mu ţena a dvě děti. Odjel do
Polska do města Lešno, kde všechna díla
psal v češtině a připravoval plán na zlepšení školství. Nebylo toho málo! Jeho díla
začala být slavná po celé Evropě a všude
byl vítán – v Anglii, ve Švédsku, Německu a v Uhrách. Jeho domov byl v Lešně,
ale v roce 1656 toto město napadli cizáci
a bylo spáleno – J. A. Komenskému shořel „domov“, kde měl všechny svoje
vzácné spisy, na kterých pracoval celý
ţivot, například česko-latinský slovník,
který byl pro Ámose největší dílo. Byl
velmi zoufalý, proto přijal okamţitě od
svého přítele nabídku odjet do Amsterdamu – a teprve tam mohl v klidu pracovat! Jan píše „Amsterdam se stal přístavem, mně trosečníkovi … zde se chystám
ony práce uveřejnit, co jich bylo vyrváno
plamenům!“ Poslední léta svého ţivota
zasvětil Komenský myšlence mírového
souţití všech křesťanů! Váţně uvaţoval
téţ o pořízení překladu Bible do turečtiny
a upřímně věřil v moţnost pokřesťanštění
alespoň části muslimů, vyznání jednoho
Boha O islámu a judaismu se vyjadřoval
s úctou. Komenského strastiplná ţivotní
cesta ho dovedla k myšlenkám o všelidském usmíření, překonávání rozporů a
právu kaţdého člověka na šťastný ţivot.
Tolerantní myšlení zralého a moudrého
muţe lze pochopit v jeho dalších dílech –
bylo jich mnoho. Umírá 15.11.1670 a byl
pochován v malém kostelíku v Naardenu.
Vaše sestra Eugenie - Evţa
Sborová oznámení
- Včera, tj. 2. září jsme byli svědky smlouvy s Pánem Bohem. Vodním hrobem smlouvu
zpečetila naše milá Věra Velikovská. Tady musíme říci, ţe je plodem biblických pracovníků, kteří uţ od zimy okopávali vinici Boţí a nalezli hledající duši. Ale oni byli jen
těmi, kteří tuţbu milé Věrky – najít biblickou církev- technicky zrealizovali. On si ji Pán
Bůh našel sám. Tak jak nás všechny. My milé sestře Věrce přejeme, aby byla přínosem
pro naše společenství a my jí dostatečnou lidskou oporou.
- Od 13. srpna kaţdou sobotu od 16.00 hod. probíhá skupinka s přáteli. Zde můţeme
pozvat naše známé a všechny hledající vodu ţivou na neformální bohosluţbu. Pod vedením Jarka Šlosárka se tato skupinka schází v salónku na Domě kultury Flip (u starého
autobusového nádraţí).
Sborová oznámení
- Od úterý 6. září 2011, 18.00 hod. začíná kurz bible. Setkání nad Biblí pro naše přátele
vede kazatel br. Martin Ţůrek. Toto setkávání se bude konat vţdy v úterý, a to v budově
Jednota Coop na Kvítkové ulici (vedle hotelu Ondráš). Protoţe kapacita místnosti je malá, prosíme, abyste na tento kurz přišli pouze tehdy, kdyţ s sebou přivedete někoho, kdo
má zájem o studium Bible. Tato akce, stejně jako sobotní setkávání na Flipu, je primárně
určena pro naše nevěřící přátele.
- V pátek 9. září od 19.00 hod jste zváni do naší modlitebny na večerní zamyšlení, ztišení, meditaci – Čekejme na Hospodina. Přijít můţeme všichni my. Kteří po celotýdenních shonech chtějí načerpat energii, zklidnit se, zapřemýšlet, či jen tak si sednout a poslouchat.
- Tuto sobotu 3. září od 16.00 hod. jste zváni vy i vaše děti na jiţ tradiční akci pro děti –
Spaní ve sboru. Jako vţdy i tentokrát budeme mít hosty se zvířátky. Hadi a ještěrky budou středem zájmu, dozvíme se o nich, co moţná nevíme. Budeme pro děti mít i hry a
něco na zub. Večer si pustíme nějakou tu filmovou „bombu“ a kdo bude chtít, můţe ve
sboru přespat. A ráno moţná bude překvápko s vůní benzínu. Přijďte, budete vítáni.
- Asi jste si všimli, ţe se nám opět podařilo nafouknout časopis na 20 stránek. Zatím čerpáme hodně z naší letní evangelizace, ale můţou přijít „hubené“ časy a opět se vrátíme
do zaběhnutých kolejí. Byl bych rád, kdybychom v redakci měli odezvu na kvalitu, počet
stran, cenu a obsah našeho sborového časopisu. Proto se můţete se svými připomínkami
obrátit na br. Petra Matulu, budeme rádi.
Tajemník sboru
KE u nás
V rámci připravované evangelizační akce, která proběhla v našem městě, byl v programu aktivit kromě jiného zařazen i týden KE. Od 3.-9.července pod vedením br. Čestmíra
Šťovíčka pracovalo v oblasti Zlína, Malenovic a Otrokovic celkem 32 evangelistů.
Prodali 307 knih – z toho 80 duchovních, za 70 493Kč.
Centrem jejich ubytování byla 11.ZŠ Malenovice, kde spolu nejenom bydleli, ale i trávili
čas při pravidelných duchovních ztišeních, při večerech zkušeností a také čas volna při
relaxaci v tělocvičně nebo na přilehlém hřišti.
Velikou pomocí v tomto týdnu byly ochotné sestry z našeho sboru, které pomáhaly při
přípravě chutné a hodnotné stravy.
Mohla jsem být na třech společných večerech a jsem za to velice vděčná.
Všechny zkušenosti, které tam zazněly, byly s lidmi, s nimiţ se uţ pracuje nebo které
známe. Bylo to příjemné povzbuzení, ţe je Bůh nepominul a oslovil je i přes práci těchto
evangelistů.
Narozeniny
Na ţádném večeru nechyběl br. Samek, který měl pro přítomné připravené povzbudivé
kázání a vţdy byl vyčleněný také čas ke společnému zpívání…
Na závěr jsme dostali jako sbor 10 kontaktních adres k následné práci, návštěvám nebo
dodání objednaných knih.
V sobotu 9.7.2011 jsme se pak při společné poboţnosti mohli těšit ze záţitků a zkušeností těchto mladých lidí. Kázáním poslouţil br. Šťovíček a odpoledne jsme strávili příjemné chvíle procházkou po okolí s posezením u Svaté vody.
Nikdy mne nepřestane překvapovat, jak náš Bůh mocně působí, jak má všechno předem
připravené a jak je Pánem nad kaţdou situací.
Ze své veliké milosti nám dovoluje, abychom se spolu s Ním radovali nad kaţdým nalezeným človíčkem, a neustále nám dává najevo, ţe ve svém plánu spasení počítá i s námi
-obyčejnými chybujícími lidmi, i kdyţ je nad slunce jasné, ţe by to všechno zvládl ve své
úţasnosti úplně sám…
Slováčková Iveta
Download

zari-2011