Leden - Únor 2015
číslo 9
Časopis pro zaměstnance a přátele CIMEXU
OBSAH
Úvodní slovo generálního ředitele - 3
Letem světem aneb stopařův
průvodce MIXÉREM - 4
My - Vánoční večírek očima našich
milých kolegů - 5
Rozhovor - Radka Čermáková - 8
Seriál - Firemní kultura - 10
Nové tváře - Gabriele Kohlíková a
Zdeněk Petrovic - 12
Charity Days - 13
Rozhovor speciál - Zdeněk Vančura - 14
Hospitality - 16
Colin Stanley
Nová korporátní identita
OREA HOTELS & RESORTS
Henrieta Filková a “její” Mariánské Lázně
Z redakčního pera - 20
Le*ák
Projekt Svíčka
Happyman
„Celý svět je plný zázraků, na které jsme si však
Logo na tmavé pozadí
tak zvykli, že je nazýváme všedními věcmi.“
Hans Christian Andersen
2
Úvodní slovo
Miroslav Kosnar - generální ředitel
Vážení kolegové
Nový rok je v plném proudu a snažíme se naplňovat
stanovené priority! O tom byl zahajovací kick-off meeting,
který proběhl tradičně na Pyramidě. Kapacita nebyla
neomezená a tak se tohoto setkání nemohli zúčastnit
všichni zaměstnanci. Všichni ale jistě dostanou odpovídající
informaci od přímých nadřízených, kteří přítomni byli.
Letošní rok je o aktivní spolupráci, práci na vylepšení interní
procesní a informační infrastruktury a odpovědnosti za
všechny aktivity napříč skupinou s významným důrazem na
zákaznický přístup.
Spolupráce není fráze. Víme, jak se nám pracovalo, když
jsme o sobě mluvili v osobách “my – vy – oni”. To nyní
neplatí a všechno jsme to “my”.
Základem spolupráce je také komunikace a to nejen
uvnitř skupiny, ale i navenek. Je jiná doba a my musíme
následovat trendy a být na špici ve využití sociálních
nástrojů. Budujeme povědomí o značkách a produktech,
které tvoříme. Dnešní mládež, budoucí zákazníci, budou
následovat značky a produkty, které byly s nimi v době
dospívání… Pamatujme na to.
Trendy rozvoje obchodu a přístupu k zákazníkům jsou
neúprosné. Co bylo progresivní před 5 nebo 10 lety už dnes
není, je zastaralé. Musíme se dívat kolem sebe a aktivně
přemýšlet o našich službách a produktech a být schopni
je měnit, doplňovat, vymýšlet. Jen tak budeme úspěšní.
Dívejme se kolem sebe, přinášejme nápady a měňme
zaběhnuté stereotypy. I proto byly "leitmotivem” letošního
kick-off meetingu drony a 3D tisk. Teď to bylo ještě s
nadhledem a humorem. Při další příležitosti už ale budeme
seriózně řešit směry a smysluplnost jejich využití pro náš
business.
Děkuji všem za spolupráci!
Mirek
3
Letem světem
aneb Střípky z redakce
Je to tady. Konečně se Vám dostává do rukou nové číslo firemního newsletteru. Jeho realizace
zabrala trochu více času, než jsme počítali a tak jsme se rozhodli udělat z MIXÉRU dvouměsíčník
a přinést Vám více kvalitního čtiva. Berte toto úvodní číslo roku 2015 jako nový start. Budeme
velmi rádi, když se všichni zapojíte do jeho tvorby, tak abychom mohli přinášet kvalitní obsah
každé dva měsíce. Budeme rádi za tipy na restaurace, divadelní představení, koncerty, filmy, ale i
zajímavá témata, která by podle Vás stála za hezký článek. Většinu firemního newsletteru chceme
věnovat Vám, jednotlivým divizím, které dostanou příležitost představit svojí práci a tím se podělit
s ostatními spolupracovníky.
Nový MIXÉR přináší ohlasy na vánoční večírek, které nám pomohla dát dohromady Tereza
Baková, rozhovor s Radkou Čermákovou, která na kole procestovala s rodinou značný kus
Evropy, rozhovor speciál se Zdeňkem Vančurou, představujeme nové tváře CIMEXU - Gabrielu
Kohlíkovou a Zdeňka Petrovice, nového generálního ředitele OREA HOTELS&RESORTS Colina
Stanley, Mariánské Lázně a ředitelku mariánskolázeňského clusteru Henriettu Filkovou a nové
logo našho hotelového řetězce. V MIXÉRU naleznete také odreagování na poslední dvoustraně
a hlavním tématem je firemní kultura, která bude v MIXÉRU na pokračování, protože jak jsme
z jednoho emailu, který přišel v nedávné době od loučícího se vrcholového manažera poznali,
člověk se má co učit v jakémkoliv věku.
Na závěr si dovolím citovat jeden náš nejmenovaný zdroj, který se mi vyjádřil k tématu firemní
kultura, text je nezměněný.
“V Cimexu oceňuji lidský přístup k zaměstnanci a velmi si ho vážím. Loajalita zaměstnanců se
nedá dlouhodobě koupit, ani vyvážit penězi. Myslím, že nejen já, ale i ostatní zaměstnanci si váží
zaměstnání, kde jsou placeni adekvátně k dané pozici, je s nimi jednáno slušně a vidí smysl v
práci své i svého nadřízeného. Vznikne pak positivní fenomén, kdy jsou ochotni udělat něco na
víc. Čistě dobrovolně, co není hrazeno. (Práce přes čas, umytí špinavého nádobí v kuchyňce i za
ostatní zaměstnance, nebo pečlivější prověření falešné faktury - některé z těchto činností mohou
firmě dokonce nepatrně zvýšit výdělek). Zkrátka je fajn, když pokaždé mluví-li zaměstnanec o
firmě jako my, může být na to MY také hrdý a cítit ho trochu i v srdci.”
Závěrem bychom Vás rádi pozvali do naší skupiny na Facebooku, nebo Pinterestu, odkazy na ně
naleznete na konci MIXÉRU. Do konce měsíce února také spustíme nový web MIXÉRU. Pořád se
něco děje. Hezké dny všem.
- dl -
4
MY
Vánoční večírek očima našich milých kolegů
Martin Kaleta - “Večírek byl příjemný, konečně jsem neměl nutkání odejít po
oficiální části. Oproti minulým ročníkům rovněž oceňuji, že bylo kam usednout a že
v pozadí, a později popředí, hrála hudba. Pan Nedvěd mě se svým vystoupením
rozbrečel smíchy. Na příští rok bych doporučil doplnit nějaký společný program formou
soutěží nebo nějakého teambuildingu a naopak možná zmenšit počet cen v tombole.
Těším se na příští kulturní a sportovní výkon na vánočním večírku.”
Martin Kroupa - “no já nevím, mně se to všechno
nějak míchá dohromady..”
Jan Kušnír - “Večírek to byl po všech stránkách povedený, zábava
neutuchající, Richard Nedvěd naspeedovaný, jen soutěž ve twistu U
Mazaného Králíčka byla dle mého názoru lehce cinknutá”
Tereza Baková - “Nejvíce mi utkvělo v hlavě pěvecké vystoupení Jíry Adamčíka, jeho
Půlnoční mi zní v uších ještě dnes … Jinak večírek naprosto bez chyby! Perfektní organizace
a skvělá zábava, už se těším na další”
Vladimír Honzák - “Skvělá zábava i organizace celého večera.
Nemám co bych vytknul a už se těším na další akci”
Petra Majerová - “Večírek byl povedený, kolegové milí a vtipní, jídlo výborné,
kouzelník zábavný a hra světel magická. Jediné, zato velké zklamání byla tombola. Jako
na předešlých večírcích pro mě prostě NIC”
3
5
My
Vánoční večírek očima našich milých kolegů
Kristýna Kolářová - „Dneska se to povedlo“”
- “Představení kouzelníka super 1*, světelná show na stupnici
1-5 (jako ve škole) 2 takže za program spokojenost.Na příští rok bych rád doporučil
změnu vína, které už je třetí rok podávané stejné a na Moravě se určitě najde něco
zajímavějšího. Třeba by se to dalo příště okořenit ochutnávkou!!!!!!”
Libor Jedlička
Pavel Forejt - “To byla jízda… Děkuju všem!”
Tereza Svobodová - “Skvělý kolektiv a opravdu vydařený večírek”
Michal Šlégr - “o co vlažnější začátek, o to lepší finále…Takže pokud
pomineme „trapné“ vystoupení člověka s velice špatným vkusem pro šatník, ale
naopak velice dobrým odhadem na pomocníky z publika. A jako vždy „určitě“
zmanipulovanou tombolu, (jelikož jsem zase nic nevyhrál). Nedá se této akci nic
vytknout a věřím, že si to všichni řádně užili. ”
Pavlína Havlíčková - “Letošní večírek byl zábavný, a to i pro kreativce, kteří
potřebují zaměstnat ruce a mohli si je tudíž zaplést do vánoček. Kupodivu jako první
stáli u pultu muži. Střihla jsem si jich víc (vánoček pozn. redakce) – jednak proto,
abych vyrovnala ženské skóre, druhak proto, že ta první byla spíš jako morče. Ani to ji
ale na vynikající chuti neubralo”
6
My
Jan Mottl
„Vánoční večírek se obešel
bez faux pas, foto z projektoru potěšilo srdce
každého filantropa, přežila i mého saka
klopa, v pozdních nočních hodinách se již
nedala udržet stopa a k ránu jsem se
cítil jako v kůži lidoopa. Zkrátka top
akce “in the whole” Evropa.“
Miroslava Mindáková - “…vánoční večírek byl
Super!!!!! Nejvíc se mi líbila show kouzelníka a Vládíka s
jeho mužným hlasem”
- “…vánoční večírek
byl plný překvapení, počínaje příjemným
zjištěním, že si na jeho organizaci dal někdo
opravdu záležet… po krátkém úvodním slovu
GŘ o plánovaných drobných změnách ve
společnosti
(např. nová Org. struktura apod.), krátkém,
ale o to vtipnějším představení nějakého
trapného kouzelníka a zmanipulované
tombole se večírek rozjel do obvyklých
Michal Nečas
kolejí, které tentokrát skončily např.
roztrženými kalhotami,
poleháváním ředitelů na podiu a zpěvem
osob (JA), které by zřejmě (soudím podle
reakce všech ostatních zúčastněných) už
nikdy neměly brát mikrofon do ruky…
7
Rozhovor
Radka Čermáková, koncipentka
Když jsme hrabali v Palatě listí, vyprávěla jsi o vašich cestách s dětmi na kole po Evropě.
Vzít děti, kola, stan a jet třeba do Francie se mi zdá nejen odvážné, ale také by mě zajímalo,
kam jste jako rodina nejdále dojeli? Co se vám cestou stalo zajímavého, či jaký výlet jste si
s rodinou nejvíce užili? A jak na takové cyklotúry dnes vzpomínají tvé děti?
Ano, ráda cestuji. Nyní již jen autem. Kolegové, kteří mě znají déle, ale vědí, že dříve jsme s celou
rodinou podnikali cyklistické dovolené po vlastní ose a s plnou polní. Naše nejdelší cyklo dovolená
začínala v Insbruku přes Nice do Paříže. Tehdy jsme najeli 1850 km za 23 dní. Stany, spacáky,
vybavení na vaření atd… jsme si vezli s sebou. Nejmladší dceři Klárce tehdy bylo osm let. To vše
bez doprovodného vozidla. Tak to bych už dnes nedala.
Zajímavých historek máme spoustu. Při rodinných setkáních nikdy nechybí toto téma. Všichni rádi
vzpomínáme na společně strávené dovolené. Zrovna naposledy mi děti připomněly, jak dopadlo
naše stanování „na divoko“ (tedy ne v kempu), když se již začalo pomalu stmívat a my hledali
příhodné místo na nocleh. Zrovna jsme projížděli kolem kukuřičného pole a manžel zahlédl hezký
plácek, schovaný právě za kukuřicí. Zaparkovali jsme kola a začali vybalovat stany. V té chvíli se
na nás slétlo hejno komárů a mě popadl doslova a do písmene amok. Standa mě popadl, strčil
do téměř již postaveného stanu, spolu s dětmi se pořádně oblékl, děti dostavěly stany a manžel
uvařil večeři. Tu mi pak tím nejmenším možným otvorem prostrčil do stanu. Ráno, poté co jsme
zjistili, že kolem nás je nejen kukuřice, ale i spousta zavlažovacích kanálků, nám bylo jasné, kde
se tu ti komáři vzali. Následovalo tryskové balení a odjezd. Komáři už nikdy víc! Tak to byla jedna
malá příhoda z Itálie. Příští rok se chystáme procestovat autem Španělsko. Zatím jsem byla jen v
Barceloně (také na kole) a tak se moc těším.
8
Rozhovor
Tvůj kladný vztah k výtvarným činnostem je nepřehlédnutelný. Kde pramení? Všimla jsem
si, že šiješ, navlékáš korálky, háčkuješ, zapomněla jsem na něco? Na jaký svůj výtvor jsi
nejvíce pyšná?
Ano, pokud nejsme zrovna někde na cestách,
věnuji se ve volném čase tvoření. Ráda nejen
navlékám korálky, ale také šiju (třeba šatičky pro
princeznu – na ty jsem opravdu pyšná) a háčkuju.
Když děti, jak se říká, odletěly z hnízda, měla jsem
dost problémy sama se sebou. Najednou jsem měla
spoustu času sama pro sebe a nevěděla, co si s ním
počít. Po delších peripetiích se vše uklidnilo a já
našla to, co jsem již jako malá holka dělala společně
se svou maminkou velmi ráda. Jsou to ruční práce,
které dnes opět vyplňují velkou část mého volného
času.
Nejenže si se zúčastnila benefičního koncertu nadace Olgy Havlové, ale kultura ti rozhodně
není cizí. A protože sezóna je v plném proudu, jistě máš naplánované i další kulturní zážitky,
jaké? Kdyby si měla doporučit jeden divadelní kus, či koncert, jaký by to byl?
Chystáme se do Rokoka na inscenaci „Kdo se bojí Virginie Wolfové“ jde o slavné komorní drama
plné překvapivých zvratů i absurdních krutých her, které je sondou do partnerských vztahů.
Určitě stojí za to. Pro milovníky vážné hudby bych měla jeden typ na duben. Česká filharmonie v
Rudolfínu a Gustav MAHLER: Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“.
V Cimexu pracuješ (myslím) už deset let. Tvá práce a starosti kolem firemního archívu
vyžadují velkou preciznost a systematičnost. Pochází tvá pořádku milovnost z domova,
nebo je to naopak?
Máš pravdu, už je to deset let, co jsem součástí týmu CIMEX. Vlastnosti, které popisuješ mi jsou
vlastní, asi jsem je podědila po mamince. Dále k tomu určitě přispěla i práce na Ministerstvu
obrany. V Cimexu jsem nejen zúročila své vlastnosti a dřívější zkušenosti, ale naučila jsem se tu i
spoustu nových věcí.
Jak vypadá tvůj ideální víkendový den?
V posledních letech se o víkendech věnujeme společně s manželem našim stárnoucím rodičům.
A tak nám moc času na další aktivity nezbývá. Ideální víkend je, když s námi za rodiči vezmeme
naši čtyřletou vnučku Julii (tu princeznu). Ta nás potěší úplně všechny.
S kým by si ráda četla rozhovor v příštím čísle?
Nám dvěma se v předvánočním shonu nepodařilo sejít se u kávy a tak bych ráda touto cestou
pozvala na kávu naší milou paní účetní Jitku Veinfurterovou.
- sv -
9
Seriál
Firemní kultura
Jednou z priorit Back Office pro tento rok je rozvoj standardu interní firemní kultury
CIMEX. Pro tvorbu takové kultury existuje mnoho teoretických nástrojů a pouček, ne vždy
je však snadná jejich implementace v reálném životě. Univerzální šablona neexistuje.
Nicméně jeden velmi reálný nástroj k dispozici aktuálně máme. Zřejmě jste si všimli, že v
posledních měsících občas management zmizí na den či odpoledne na hotel Pyramida. A
není to z důvodů, že došlo ke změně menu v restauraci Koppernik nebo osazení pokojů
novými matracemi. Tyto schůzky mají za cíl formovat aktuální vizi a strategii našeho
koncernu. A při té příležitosti probíhá „koučink“ prostřednictvím externího profesionála,
který pomáhá nejen si uvědomit a sumarizovat věci známé, ale přináší i nové myšlenky a
rady. K čemu by ale takové rady byly, kdyby se jimi zaobíral jen management a nerozdělil
se o ně se všemi kolegy? A proč by zrovna Mixér nemohl být jedním z prostředků, jak tyto
zkušenosti přenášet dále do firmy?
Za v této fázi nejdůležitější považuji otázky a postupy
týkající se komunikace mezi kolegy. Osobně mne z těchto sezení
zaujal postup, který je pracovně nazýván Delta. Zjednodušeně
řečeno, a jak to chápu já, se jedná o minimalizaci negativního
podávání i třeba ne zrovna pozitivních informací. Tatáž informace
či skutečnost může být podána zcela rozdílnými způsoby a také
se zcela rozdílným efektem. Tedy nepoužívat tvrdou kritiku, která
často může naopak vést k zatvrzení kritizovaného, ale spíš pobízet
a motivovat ke zlepšením, zamyšlením a využívání či rozvoji
potenciálu, prostě dávat zpětnou vazbu. Anebo ještě přesněji
– kritika je jakési negativní hodnocení, tedy názor hodnotícího
na nějakou věc hodnoceného a jedná se tedy o subjektivní
hodnocení. To hodnocený samozřejmě snáší hůř (vždy má pocit,
že hodnotícímu chybí nějaká podstatná informace a tudíž má
hodnocený potřebu se obhajovat), než když se jedná o zpětnou
vazbu, kdy pocity obou zúčastněných jsou daleko uvolněnější a
pozitivnější.
Nebudeme si nalhávat, že vše je dokonalé a funkční nebo
nezaslouží revizi. Ale v každé učebnici komunikace dříve nebo
později narazíte na poučku „vyhnout se slovům, která vzbuzují
odpor“. Jistě je rozdíl, když za vámi někdo přijde s žádostí (a
třeba i důraznou), zda byste pro něho mohli něco přepracovat,
než když na vás křikne dle vzoru otrokářů předminulého století.
Delta funguje právě na tomto principu upřednostnění té motivující
formy. Nebudu teď rozebírat pojmy pozitivní a negativní motivace,
berme tu pozitivní.
Samozřejmě se můžeme setkat s případem, kdy se
manažer ale i kolega na poradě svého týmu začne projevovat
stylem, že vše, co se dosud dělalo, je absolutně špatně a členové
týmu jsou blbci. Pravdu bude mít i trochu jiným způsobem, než si
sám představuje, něco je skutečně špatně, ale především u něho,
a slovo blbec by své opodstatnění též našlo.
10
Seriál
My ale raději budeme používat obraty jako profesionálně nevyzrálý nebo nepoučený. Na
druhou stranu, jak jsem psal v předchozím odstavci, potřeby vývoje a posunu jsou a vždy budou,
tedy jistě má pravdu i v tom, že je potřeba s tím něco dělat nebo se někam posunout či změnit.
Ovšem touto formou toho stěží dlouhodobě dosáhne a navíc, to je přesně ta firemní kultura, kterou
bychom neradi za cimexovou přijali.
A v této chvíli přichází na řadu Delta. Onen manažer si pochopitelně myslí to samé,
nicméně tým nechce deptat a rozložit, ale naopak motivovat nebo to alespoň zkusit. Sám by měl
mít zájem zjistit, co v těch lidech opravdu je. Nikdy není nic úplně špatně a na tom lze takový
postup stavět – ocenit dosavadní úsilí a zároveň dodat, že by vůbec nebylo od věci, resp. bylo by
velmi žádoucí se na věci podívat i jinak, případně navrhnout nějaké vylepšující postupy. Všechny
pak logicky napadne, že s „tím chlapem nebo ženskou se dá mluvit“.
Musíme si všichni uvědomit, že jsme manažerská
organizace a tedy naše existence a fungování stojí
převážně na lidském potenciálu. A ten se nejlépe
využije, když funguje jako homogenní celek a ne
jako kolbiště občanské války. Firemní kultura není
jen pár naučených společenských frází, kterými
se prezentujeme navenek vůči okolí a obchodním
partnerům, ale i schopnost prezentovat sám sebe a
chovat se eticky interně v rámci firmy. To je ovšem téma
pro samostatný článek.
Takže vážení kolegové, myslím, že tu máme fajn tým
a nejednou jsme ukázali, že umíme táhnout za jeden
provaz, když o něco skutečně jde, ale zkusme se i
každý zamyslet, co můžeme se sebou udělat, aby se
našemu okolí a kolegům s námi pracovalo ještě lépe.
Autor článku: Pavel Šťastný
Ilustrace: Jan Mottl
Seriál firemní kultura bude pokračovat i v dalším
čísle. Legislativa naší společnosti v podobě řídící
dokumentace nastavuje standardy vystupování
v rámci zaměstnaneckého poměru, ale ty
nejzákladnější principy vychází z nás a ze vzájemné
komunikace mezi námi. V práci strávíme celou
třetinu svého života. Náše vnímání pracovního
prostředí se přenáší i do zbytku našeho času a
ovlivňuje jeho kvalitu. Važme si jeden druhého a
buďme k sobě nadále slušní a ohleduplní.
- dl -
11
Nové tváře
Gabriela Kohlíková a Zdeněk Petrovic
Gabriela Kohlíková - business analyst
Do Cimex Investu jsem přišla z bankovního sektoru, kde jsem
pracovala 17 let. Jsem vdaná a mám dva syny. Ráda se seznamuji
s novými lidmi, kulturami a poznávám nové věci. Od indických
programátorů jsem se učila dělat čapátí, lasí a základní jídla indické
kuchyně. Před dvěma lety jsem se dala do španělštiny, abych se
domluvila i v druhé polovině světa, kde se nemluví anglicky. Zaujalo
mne, že pro Španěly je brzké ranní vstávání tak mučivá záležitost,
že pro něj mají i speciální výraz (madrugada). Letos jsem se pustila
do vlastního rodokmenu. Dozvěděla jsem se hodně sama o sobě
i o historii. Podařilo se mi provázat kolem 1100 osob a nejstaršího
doloženého předka mám z roku 1591 (12 generací). Je to obrovský
žrout času, ale i příležitost k zajímavým výletům. Aktuálně nás čeká
Halič.
Pokud zbyde volný čas, ráda s rodinou cestuji a kombinuji společné koníčky: jízda na kole podél
Berounky, hledání studánek, objevování pokladů všeho druhu, ruční práce, vaření, pečení,
zahradničení.
Zdeněk Petrovic - facility manager
Narodil jsem se v Sušici v roce 1984 na den přesně, kdy Steve
Jobs představil ve svém emotivním projevu svůj první počítač
Macintosh, přesně s takovým odhodláním jsem naskočil do svého
života. Celé mládí jsem žil na břehu zlatonosné řeky Otavy, nejprve
v Horažďovicích o pár let později jsem se přesunul po proudu řeky
do města, které je nerozlučně spjaté s dudami a dudáky, do města
Strakonice.
Po dokončení Střední průmyslové školy stavební ve Volyni
jsem se rozhodl rozšířit své znalosti na Západočeské Univerzitě
v Plzni na fakultě strojní, kterou jsem nedokončil a po čtyřletém
snažení jsem studium musel nedobrovolně opustit.
Po této dobré zkušenosti, jsem se přestěhoval do Prahy a
nastoupil do stavební praxe.
Za svoji pracovní kariéru jsem se propracoval z pozice mistra ve stavebnictví, stavbyvedoucího,
hlavního stavbyvedoucího na pozici projektového manažera stavby. Nebudu Vás zatěžovat
seznamem realizovaných, spolu realizovaných staveb a rekonstrukcí v rozsahu 0,1 mil. Kč
– 400 mil. Kč. Za celou svoji dosavadní profesní kariéru, jsem sbíral praktické zkušenosti a
dovednosti v oboru stavebnictví, kterými doufám pomohu společnosti CIMEX zajistit příznivé ceny
a kvalitu dodávaných, především stavebních prací a technologických dodávek na jednotlivých
realizovaných projektech.
Mezi moje “nové” koníčky patří poznávání vína, zatím jsem ve fázi poznání rozdílu mezi bílým
a červeným vínem, ale to se snad časem zlepší. Mezi moje oblíbené sportovní aktivity, kromě
sledování sportu v televizi, patří TRX a posilovna a fotbal.
12
CIMEX CHARITY
DAYS 2015
Termíny CIMEX CHARITY DAYS
Palata
Jaro - 20.3., 27.3., 3.4.
Podzim - 4.9., 11.9., 18.9.
Dětský domov Praha 4 – Krč
Jaro: 26.3., 2.4., 9.4.
Podzim: 17.9., 24.9., 1.10.
Nově jsme zařadili možnost pomoci Českému ragbyovému svazu vozíčkářů a to během akce
pořádané tímto svazem - mistrovství Evropy ragby vozíčkářů divize B. Šampionát se odehraje
od 13. do 18. 4. 2015 ve sportovním areálu VŠE Na Třebešíně. Více o mistrovství se můžete
dozvědět na webových stránkách www.evropa2015.cz a www.ecwrb.com (od 1. 3. 2015) nebo v
tištěné prezentaci, která je k dispozici v 7. patře budovy CIMEX u kopírky.
V případě dotazů, či zájmu zapsat se na nějaký termín, kontaktujte prosím Silvii Kasíkovou,
koordinátorku projektu ([email protected])
Máme srdce
na pravém místě!
Rozhovor speciál
Zdeněk Vančura, správce objektů
O
d roku 1996 pracoval ve společnosti Cimex. Po osmnácti letech nyní odchází do
důchodu. Pan Zdeněk Vančura se však netěší, protože jako správný srdcař vnímal firmu
jako svoji rodinu. Co plánuje a jak vidí nastupující generaci zaměstanců společnosti? I na
to odpověděl v krátkém rozhovoru.
Jak jste se do Cimexu dostal?
Bylo to na základě dohody pana Lukeše s vedením Energoprojektu Praha v roce 1996 o
centrálním řízení investic a sloučení majetku do C – majetkového fondu pod vedením super
ředitelky Jany Axmannové.
Na jakou firemní akci nejraději vzpomínáte a proč?
Bylo jich víc ,ale moc se povedlo školení na Větrově nebo víkend na Horalu. Byla tam dobrá parta
a dobré porozumění ve firemním duchu- jsme jedna rodina, jeden kolektiv.
Kteří kolegové Vám přirostli k srdci?
Tak samozřejmě paní Axmanová, Placková, Řezníčková, naše Mirka, z pánů například pan
Beluský, Nečas, Říha a také náš srandista Pavel Pišna, kterého jsem chodil navštěvovat často i
za cenu velké náročnosti na psychiku.
Jaké to je opuštět po tak dlouhé době práci?
Je to něco nepřestavitelně těžkého a nevím, kdy se s tím vyrovnám, neb jsem měl rád tuto činnost
i po běžné pracovní době. Navíc jsem po rozvodu zůstal sám a práce mi nahrazovala rodinu.
Co je podle Vás nejdůležitější pro to, aby se člověk cítil v práci dobře?
Je to vědomí toho, že pokud se práce řídí selským rozumem a držíte se zájmu přímého tahu na
bránu , tak občas se podaří i nemožné.
Co říkáte na mladou generaci zaměstnanců Cimexu?
Jsou dobří, musejí ale získat zkušenosti v terénu a ne jen zvládat hračkové programy s vlaječkami
a vše vidět od počítače.
Co plánujete dělat? Máte nějaké nesplněné přání a chystáte se ho teď, když máte čas,
uskutečnit?
Potřebuji se věnovat svému zdraví a malinko napravit, co jsem zameškal. Chtěl bych více číst a
věnovat se němčině, abych byl ještě jednou člověkem.
- km -
14
13
Hospitality
Armando Hopsitality Group, OREA HOTELS & RESORTS
Nový generální ředitel Colin Stanley
Nová korporátní identita OREA HOTELS & RESORTS
Henrietta Filkova a “její” Mariánské Lázně
16
Hospitality
Nový generální ředitel a nová korporátní identita
V naší společnosti se objevila nová tvář a je naší milou povinností
vám ji představit. Do čela OREY nastoupil pan Colin Stanley.
Nenechte se mýlit, sice má typické české jméno :), ale narodil se
na Mauriciu a delší část života strávil v Anglii. Pracoval v Římě a na
Mallorce a posledních 17 let pracoval v Marriottu v Praze. Během
těch 17 let jsem byl vyslán ještě do Bukurešti pomoci otevřít hotel
a na Mallorcu pomoci dořešit provozní problémy a rozšíření. V sítí
Marriott hotelech si vyzkoušel celkem 8 pracovních pozic. Colin
je ženatý a má 2 syny. Rád hraje hokej a pyšní se pověstným
anglickým humorem. Nejen ten jistě využije v řízení sítě OREA,
z níž chce udělat značku s moderní image a koncepcí. Colin od
spolupracovníků očekává otevřenou komunikaci, zodpovědnost a
příležitosti pro pracovní růst.
- sk Nové logo hotelového řetězce OREA
bylo představeno společně s novým
názvem OREA HOTELS & RESORTS na
konci minulého roku. V lednu 2015 byl
ve spolupráci s grafickým studiem Kafka
Design dopracován manuál a vedením AHG
upraveno pojmenování jednotlivých hotelů.
Tvůrcem nového loga je naše grafička Soňa
Vopatová.
17
Představení
Henrietta Filková a “její” Mariánské Lázně
Pocházím z Mariánských Lázní, jsem vdaná, mám dvě dcery, jednoho psa a pět koček.
Je to již hodně let, ale začátky na recepci hotelu byl pro mě výborný start. Žádný z pracovních dnů
se nepodobal tomu předcházejícímu. Nikdy nevíte, kdo vejde do dveří, komu zvednete telefon a
jaký problém budete muset vyřešit. To vše mě lákalo a dlouho jsem u této práce vydržela. Po čase
přišla nabídka na místo vedoucí recepce, dále na sales managera, a z této pozice nabídka na
funkci ředitelky hotelu / v minulosti u naší společnosti také ředitelka – akciové společnosti, regionu
a nyní Clusteru/. Vrozený optimismus mi určitě pomohl dosáhnout malé, ale i ty větší cíle.
Všechno mělo svůj čas – jsem ve znamení Kozoroha a ten nikam nespěchá. Pokud bych měla
srovnat začátky a současnost – určitě je to jiný druh zodpovědnosti. Dnes je to zodpovědnost
za mnoho mých spolupracovníků. Hotel je tak druhá rodina a práce s lidmi je pro mě nejhezčí a
zároveň ta nejtěžší
Hotel je vždy o lidech. Ne nadarmo se říká, že první dojem o hotelu si host udělá během několika
prvních minut u hotelové recepce. Za nejdůležitější v současné době považuji udržet si stálého
zákazníka, přizpůsobit nabídku novým podmínkám. Naší předností je lokalita, tradice a kvalitní
služby. Z obchodních metod se snažíme zaměřit na přímý prodej. Obchodní oddělení cítí stále
častěji tlak na cenu a my se snažíme při již dost optimalizovaných nákladech neohrozit kvalitu
služeb. Proto se snažím o pravidelnou obnovu majetku a nové investice, abychom v tvrdé
konkurenci hotelů v našem městě obstáli.
A co s volným časem? Trochu ho ještě zbývá – jsem
sova. Mým největším koníčkem je hudba. Mnoho let
jsem členkou akordeonového orchestru v Mariánských
Lázních a v posledních letech i jeho manažerkou. S
tímto orchestrem si plním i další přání a tím je cestování.
Mnohé z mých dovolených se tak proměnily v zájezdy
s akordeonem a výbornou partou padesáti lidí, jehož
součástí jsou i mé dvě dcery. A tak si hudbu, zkoušky a
koncerty užíváme společně. V uplynulých letech jsme
uskutečnili mnoho koncertů po celé Evropě. Nejdelší
koncertní turné bylo na ostrov Réunion v Indickém
oceáně a celkem 3x jsme navštívili Mexiko. Vždy si
odvážíme nezapomenutelné zážitky a ty uchováváme ve
filmech, které si z každé cesty pořizujeme.
A protože hudba spojuje národy jistě více než politika
a její představitelé), mohli jsme díky ní v Mariánských
Lázních přivítat mnoho souborů a orchestrů z celé Evropy. Někteří členové těchto orchestrů včetně rodin se
každoročně do Mariánských Lázní stále vrací jako hosté
a klienti našich hotelů.
Ideální odpočinek?
V současné době trávím volné chvilky s vnoučaty – to je doba, kdy opravdu myslím pouze na ně.
A pokud už je všeho moc, tak vyhledávám jen ticho, les a procházky s naším ridgebackem.
18
Představení
Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi s velkým bohatstvím minerálních
pramenů. Přímo na území města jich vyvěrá cca 40 a v nejbližším okolí najdeme téměř 100
vývěrů. Území současných lázní dříve patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat Karel
Kašpar Reitenberger prosadil z popudu klášterního lékaře Johanna Josefa Nehra počátkem 19.
století výstavbu prvních lázní.
Na základě velkolepého projektu architekta Václava Skalníka byly provedeny terénní úpravy a
založeny parky, které jsou dnes vedle množství pramenů nejcharakterističtějším znakem města.
Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je litinová kolonáda z roku
1889. K pitným kúrám jsou na kolonádu přivedeny prameny – Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před
kolonádou se velké pozornosti těší Zpívající fontána.
Zdroj: www.marianskelazne.cz
19
Z
redakčního pera
Trocha odreagování na závěr
Sprosté slovo na pět - leták
Kolik lidí a času je potřeba na schválení jednoho letáku? To není začátek vtipu, to je seriózní
otázka, na kterou ještě bohužel neznáme odpověď. Přes rok (ano, myslíme tím 12 měsícú,
365 dní a 1920 pracovních hodin) řešíme schválení jednoho l e t á k u. K finální verzi se ještě
nedopracoval ani jeden ze tří ředitelů marketingu, kteří se zatím na tomto žhavém místě vystřídali,
zato délka textu připomínek už třikrát přesáhla množství textu na letáku samotném. Pokud se na
to budeme ale dívat pozitivně, znamená to, že k práci nepřistupujeme nezodpovědně a snažíme
se všichni vytvořit ten nejlepší leták. Zřejmě nejlepší l e t á k na celém světě. Škoda, že každý má
o tom, co je nejlepší, úplně jinou představu.
Ale nebojte, leták bude. Dáváme tomu rok. Maximálně dva
Projekt Svíčka
Znáte to, blížily se Vánoce a to si skoro každá žena, ale i
někteří muži, chce to své okolí načančat vánoční dekorací.
Ani naše centrála nebyla výjimkou. Na marketingovém
oddělení přistála před Vánocemi netradiční prosba na pomoc
s pořízením vánoční svíčky na recepci. Okamžitě jsme k tomu
svolali poradu, na kterou se někteří, v té době čerpající řádnou
dovolenou na zotavenou, připojili přes videokonferenci,
protože celému týmu byla jasná neodkladnost řešení tohoto
projektu. Ano, projekt, bylo nám to jasné hned a tak jsme
založili v sharepointu projektovou místnost, kde záhy po
ukončení úvodní porady vzplála opravdu horká diskuze.
K projektu byly rozdány úkoly s termíny velmi šibeničními.
Většina termínů byla stanovená na předevčírem, protože
znáte to, včera bylo pozdě. Silvie dostala za úkol probrat s
panem Rysem oprávněnost výběrového řízení na dodavatele,
protože podle hrubého odhadu již v roce 2739 investice
přesáhne sto tisíc korun, Soňa dostala za úkol rozeslat na 32
emailových adres 3D vizualizaci pro lepší představu zasazení
do vzhledu recepce a David s Honzou řešili logistiku. Navíc
do toho dostal David nelehký úkol a to přesvědčit finanční
oddělení o oprávněnosti investice. Důsledně, se všemi
zpracovanými podklady, vše popsal a dobral se schválení v
pouhých 12 emailech. S nadšením se s Honzou vydali koupit
vánoční svíčku, kterou společně za dozoru správce budovy
a také ředitele divize facility nainstalovali. Václav byl s prací
oddělení spokojený a hned si výzdobu fotil, že ji pošle na
Facebook, Twitter, Instagram, Pinterest a hlavně SnapChat.
Navíc ho na duši pohladila pochvala od pana pošťáka, který
si se zálibou prohlížel vyzdobenou svíčku.... Bylo by vše
dokonalé, jen kdyby pošťák nedodal: „A co, že až teď, na
Velikonoce?“
- dl -
20
- km -
! UPOZORNĚNÍ !
Texty a obrazové příspěvky v
této rubrice slouží k uvolnění
a rozveselení vás, našich
milých a vážených kolegů.
Nemají za cíl zesměšňovat
koholiv z vás, nebo jakoukoliv
vaší práci. Víme, že každý
jeden zaměstnanec se
snaží svou práci vykonávat
tak nejlépe jak mu dané
podmínky dovolí. Věříme, že
se u příspěvků v této rubrice
pobavíte a třeba i někdo z
vás přispěje do některého z
budoucích MIXÉRŮ.
Z
redakčního pera
Happy man
Poté, co v černé díře skončila planeta Okčíjav, se stal z malého mimozemšťana bezdomovec.
Nejenže přišel o svůj domov, ale nejspíš i o všechny své spolumimozemšťany. Zažíval opravdu
smutné období. Když putoval vesmírem kolem všech těch kulatých a šišatých planet, které mu
připomínaly domov, narazil na zajímavou hranatou rudou planetu. Z dálky se zdálo, že na planetě
vládne chaos, doslova chaos v kostce, ale čím více se mimozemšťan k planetě blížil, tím více se
mu líbila. Po přistání na malém parkovišti v samém středu planety malý mimozemšťan zjistil, že
získal nadpřirozené schopnosti. „Musím si najít nové přátele“ řekl si a vlezl do suterénu přilehlé
budovy, kde našel na zdi červenou boudičku s nápisem H, která se stala jeho novým domovem.
Z plechové krabice několikrát vyrazil, aby se podíval, jak to na planetě vypadá. Pozoroval lidi a
podle toho si sehnal oblečení. Bílé ponožky a pantofle považoval za základ, brýle a helmu za
nutnost a obleček superhrdiny prostě chtěl. Od té doby, co viděl v dílně plakát supermana, chtěl
taky vypadat šik. A písmeno bylo jasné- přeci to, co má na svém domečku – H!
Kdo na CIMEXU viděl první Happymana? Jak dostal své jméno? Nosí Happyman spodní prádlo?
Vše se dozvíte v příštím MIXÉRU.
- dl -
MIXÉR - časopis pro zaměstnance a přátele CIMEXU
Číslo 9/2015, leden - únor
Redakční rada:
David Lukeš (- dl -), Jan Kindl (- jk -), Silvie Kasíková (- sk -), Soňa Vopatovová (- sv -) a Kateřina Maďarková (- km -)
Vaše nápady, připomínky, příspěvky, děkovné dopisy, ódy, romány atd. rádi uvitáme zaslané emailem na adresu
[email protected]
Uzávěrka příštího čísla je 10. 3. 2014, vydání přelom březen/duben
Témata MIXÉRU č. 10 - Moderní technologie, Rozhovor - Jitka Veinfurterová, Brno a Vysočina, Zdeněk Kovařík a
mnoho dalšího.
(C) CIMEX INVEST s. r. o. 2015 - Newsletter je určen pro zaměstnance a přátele CIMEXU, jeho další šíření je bez
písemného souhlasu vydavatele zakázáno.
http://mixer.cmx.cz/
https://www.facebook.com/
groups/610454669098526/
https://www.pinterest.com/
cmxcz/mixér/
21
NOUS SOMMES
CIMEXXXV
Download

mixér 9