MYŠ NEBO MYŠICE?
Motto: Vydejme se za dobrodružstvím po myších cestičkách
POPRÁZDNINOVÁ PŘÍRODOVĚDNÁ SOUTĚŽ PRO ŠKOLY VŠECH
STUPŇŮ A DALŠÍ KOLEKTIVY
Stačí vyplnit tento soutěžní formulář a můžete se na přelomu léta a podzimu
vypravit za dobrodružným poznáváním skrytých krás Mělníka i okolí.
Vyplněný formulář (stačí jeden za celou skupinu) odevzdejte v pokladně
mělnického muzea a tři vylosovaní výherci obdrží věcné ceny, přičemž
hlavními výhrami bude třídenní pobyt na terénní stanici v Kokořínském Dole
od Správy CHKO Kokořínsko a vybavené terárium s párem hlodavců
od mělnické firmy Vivárium. Třetí cena je binokulární dalekohled.
Soutěž probíhá od 1. září do 31. října,
výherci budou vylosováni v pondělí 4. listopadu 2013.
Přihlášený tým:
(třída, kroužek, rodina…), škola či obec a kontakt (stačí telefon či e-mail):
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
1
A. Myš domácí, jak už napovídá její jméno, žije ráda v prostředí, které je
zároveň obývané i lidmi. A tak ji známe jak z našich domovů, tak z blízkého
okolí a víme, že na zimu se ráda stěhuje dovnitř. Myš domácí pochází
pravděpodobně ze suchých stepních oblastí jižní Eurasie a severní Afriky,
rozšířila se však již po celém světě kromě polárních oblastí a některých míst
v tropech. Živí se rostlinnou potravou, ale i zbytky jídla z lidské produkce.
Není náročná a tak přežívá i v méně příznivých podmínkách.
Otázky a úkoly:
Oblíbeným a vyhlášeným místem pro myši jsou kostely. Však se také říká:
„je chudý ………………………………………………………..“ (doplňte).
Najděte na Mělníku 5 kostelů, jste-li z jiného města, pak vyhledejte kostely
ve svém bydlišti, zjistěte, jak se nazývají a určete jejich výšku nepřímým
měřením. Kostel nejlépe zdokumentujte fotografií a uveďte v příloze. Najít
v něm myš se asi nepovede, ale třeba v něm či v jeho okolí naleznete její
nejnápadnější stopu – myší bobek. Pozor na záměnu s netopýřím bobkem –
ten je lesklý!
1. …………………….……………………… výška: ……………Trus: A/N
2. …………………………………………… výška: ….……...…Trus: A/N
3. …………………………………………… výška: ……………Trus: A/N
4. …………………………………………… výška: ……………Trus: A/N
5. …………………………………………… výška: ……………Trus: A/N
2
B. Myši se původně živily jen rostlinnou potravou, postupně se však
přizpůsobily i jiným zdrojům, protože nabídka potravy je v okolí lidí veliká.
Vždyť mnohé myši pobývají v lidských příbytcích po celý rok! Některé
potraviny, které mohou myši najít jen u lidí, se tradují jako obzvlášť
oblíbené.
Otázka:
Které potraviny patří u myší k oblíbeným a dávají se proto i do pastiček?
1. ……………………………………………………………………………
2. ……………………………………………………………………………
3. ……………………………………………………………………………
4. ……………………………………………………………………………
C. Myš domácí je v Evropě zastoupena dvěma poddruhy, které se ovšem liší
velmi málo. Vyskytují se na stejných místech a jsou od sebe prakticky
nerozeznatelné. Oba poddruhy byly od sebe odlišeny teprve nedávno na
základě moderních výzkumů.
Otázka:
Zjistěte, jak se oba poddruhy nazývají, kde žijí a kde je společná hranice
jejich rozšíření – vyskytují se oba i v České republice? Podle čeho je lze
možno rozlišit?
1. Český název: ………………………………………………………………
Latinský název: ………………………………...………………………….
Rozšíření:
…………………………………………………………………...…………
…………………………………………………………………..…………
…………………………………………………………………...…………
3
2. Český název: ………………………………………………………………
Latinský název: …………………...……………………………………….
Rozšíření:
……………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………
3. V čem se liší:
…………………………………………………………………………..
4. Namalujte linii (stačí v ČR), kde se stýkají oba areály rozšíření:
4
D. Myšici sice taky můžeme potkat v kostele, mnohem pravděpodobněji ji
však uvidíme někde venku. Měst se nebojí, i když mnohem raději žije až
za jejich hranicemi. Oblíbeným místem bývají parky, břehové porosty či
rumiště. Od myší se liší hnědým kožíškem, delšíma ušima a dlouhým
ocasem. Má jako správný noční tvor veliké oči a vypadá mnohem půvabněji
než „obyčejná“ myš. Žije u nás sice více druhů, ale dva jsou poměrně běžné
a hodně si podobné. Vyskytují se často i na stejných místech, obě pronikají
do menších měst a na zimu se občas stahují k obytným stavením.
Otázka:
Jak se jmenují dva nejběžnější druhy našich myšic?
1. Český název: ………………………………………………………………
Latinský název: ………………………………...………………………….
2. Český název: ………………………………………………………………
Latinský název: ……………………………...…………………………….
V čem se liší?
…………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………
5
Úkol:
Pokuste se zmapovat větší zelené plochy (parky, sady, nevyužívané plochy)
ve vašem okolí, kde by se myšice mohly vyskytovat a zakreslete je do mapy.
Navštivte parky ve vašem městě - jak se nazývají? Dokladujte fotografií
a zakreslete do mapy. Napište alespoň 6 druhů ptáků a všechny druhy savců,
které v nich potkáte.
1. Název plochy: …….………………….……………………………………………
Ptáci: 1. ……………………………………
2. ………………………………………..
3. ……………………………………
4. ………………………………………..
5. ……………………………………
6. ………………………………………..
7. ……………………………………
8. ………………………………………..
9. ……………………………………
10. ………………………………….…..
Savci: 1. ……………………………………
2. ………………………………………..
3. ……………………………………
4. ………………………………………..
6
2. Název plochy: ………………………………………………………………………
Ptáci: 1. ……………………………………
2. ………………………………………..
3. ……………………………………
4. ………………………………………..
5. ……………………………………
6. ………………………………………..
7. ……………………………………
8. ………………………………………..
9. ……………………………………
10. ………………………………….…..
Savci: 1. ……………………………………
2. ………………………………………..
3. ……………………………………
4. ………………………………………..
3. Název plochy: ………………………………………………………………………
Ptáci: 1. ……………………………………
2. ………………………………………..
3. ……………………………………
4. ………………………………………..
5. ……………………………………
6. ………………………………………..
7. ……………………………………
8. ………………………………………..
9. ……………………………………
10. ………………………………….…..
Savci: 1. ……………………………………
2. ………………………………………..
3. ……………………………………
4. ………………………………………..
Další zelené plochy či zvířata můžete uvést ve stejném stylu v příloze.
Otázka:
Důležité je vzájemné propojení těchto zelených míst nejen vzájemně, ale
i s okolní přírodou. Víte jak se takové propojení či cesta z ekologického
hlediska nazývá?
…………………………………………………………………………………
7
E. Uvidět opravdovou myšici se vám asi nepodaří. Chce to hodně trpělivosti
a ještě více štěstí. Jedná se totiž o zvířata s noční aktivitou. Zanechávají však
po sobě stopy, které je prozradí. Nemusí to být ale pouze šlápoty v měkké
půdě, stopy mohou být různé, např. zbytky potravy. Zjistěte, jak vypadají
nějaké charakteristické stopy po myších či myšicích – určit přesně druh
většinou nelze, ale dá se zjistit, zda je šiška např. okousaná od myši nebo od
veverky nebo jestli je rozklovaná strakapoudem. Pokuste se najít nějaké
stopy po myších a dokladujte je (sběrem, fotografií, odlitkem nebo
kresbou…).
Úkol:
1. Kdo vybral semena z borové šišky?
□ Myš
□ Veverka
□ Strakapoud
□ Myš
□ Veverka
□ Strakapoud
□ Myš
□ Veverka
□ Strakapoud
□ Myš
□ Veverka
□ Strakapoud
□ Myš
□ Veverka
□ Strakapoud
2. Kdo vyjedl oříšek?
□ Myš
□ Veverka
□ Strakapoud
8
F. Myši vynikají úžasným reprodukčním potenciálem. Dokážete spočítat,
kolik myší by mohlo při optimálních podmínkách a nulové úmrtnosti žít po
jednom roce ve stodole, kde se na začátku usadí jediný pár a mladé samičky
budou březí ihned po dosažení dospělosti?
Protože údaje se v literatuře poněkud různí, budeme vycházet z následujících
zjednodušených údajů: průměrný počet mláďat - 6, délka březosti – 3 týdny,
doba do odstavení – 4 týdny a dosažení dospělosti – ve stáří 6 týdnů. Poměr
samců a samiček bude 1 : 1, a protože je ve stodole teplo, mohou se množit
po celý rok!
Otázka:
Kolik generací bude žít za rok ve stodole?
…………………..….
Kolik myší bude žít po roce ve stodole?
………………………
Některé otázky nejsou lehké a vyžadují nahlédnutí do odborné literatury.
Pokud si s něčím nebudete vědět rady, obraťte se na muzejního přírodovědce
Petra Lumpeho (tel.: 315 630 924), domluvte si schůzku a můžete otázku řešit
společně.
9
G. Oblíbeným místem jednoho hlodavce žijícího na území CHKO
Kokořínsko jsou rovněž budovy. Nejen staré domy, ale i třeba nové chaty
příp. jim stačí i ptačí budka. Je to noční tvor, který sice nepatří mezi vzácné
druhy, ale málokdo ho v životě uvidí. Chce to trochu štěstí, aby ho člověk
někde potkal. Největší šanci mají ti, kteří na jaře čistí v lese ptačí budky.
Nahmátnou ho v hromadě listí a většinou je při svém tvrdém spánku ani
nezaregistruje. Což je dobře, protože je to tvor kousavý. O jaký druh se
jedná, zjistíte na Správě CHKO Kokořínsko, sídlící na Mělníku v České ulici,
kde po vyřešení jednoduchého úkolu dostanete nápovědu. Napište jméno
tohoto zvířátka a jeho lidový název vycházející z jeho dlouhého zimního
spánku. Návštěvu Správy CHKO Kokořínsko si naplánujte nejlépe
na pondělí nebo dohodněte telefonicky (tel: 315 728 065 – Ing. Marcela
Holubová) a připravte se, že při vyprávění tam strávíte jednu příjemnou
vyučovací hodinu.
Jméno české: ……………………………………………………….…….
Jméno latinské: …………………………………………………….…….
Jméno lidové: ……………………………………………………………
Razítko CHKO:
10
H. Na světě žije přibližně …………………….. (doplňte) druhů hlodavců,
v České republice „pouze“ …………………….... Je to velmi různorodý řád,
kde najdeme zvířata různých tvarů a velikostí, které spojuje především stavba
chrupu. Nejmenším hlodavcem je ……………………………….……………
………………….……………………………………………………………,
největším ……………………..…………………………………..……..……
………………………………………………………………………………..,
který je asi 20 000 x těžší než předešlý. Hlodavci obývají prakticky celý svět,
přizpůsobili se různým životním podmínkám a přijali různé strategie přežití.
Na Mělníku žije v zajetí jeden zvláštní druh pocházející z pouštních oblastí
severní Afriky, který má na rozdíl od ostatních příbuzných zcela jinak
tvarovaný ocas a podle něj nese i své jméno.
Úkol:
Zjistěte jméno a místo výskytu tohoto zvířátka a k čemu mu takovýto ocas
vlastně slouží.
Nápověda:
Kam se za ním vydat? Žije v Řipské ulici, v budově s nápisem Vivarium
a najdete ho v jednom z terárií. Ocásek zaujme na první pohled. A protože by
byla škoda Vivariem jen tak proběhnout, doporučujeme prohlídku
s průvodcem. Stačí telefonicky domluvit termín (315 622 028 – Ing. Tomáš
Kučera) a můžete se o chovaných zvířatech dozvědět mnoho zajímavého.
Vyjde to právě na jednu vyučovací hodinu a kromě odpovědi na položenou
otázku poznáte mnohá další zvířata včetně bohaté kolekce akvarijních
rybiček a poslechnete si povídání o radostech chovatelství.
Jméno české: ……………………………………………………….…….
Jméno latinské: …………………………………………………….…….
Jméno lidové: ……………………………………………………………
Razítko VIVARIUM:
11
REGIONÁLNÍ MUZEUM MĚLNÍK:
Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace
Adresa:
nám. Míru 54
276 01 Mělník
tel.: +420 315 630 922, +420 315 630 936
e-mail: [email protected]
www.muzeum –melnik.cz
Otevírací doba:
Celoročně - denně kromě pondělí
9:00-12:00 a 12:30-17:00 hodin
V pátek a o víkendech je pro návštěvu expozice kočárků vhodné ověřit si volné
termíny. Skupinové exkurze, ochutnávku vín ve středověkém sklepě...
Objednávejte na tel. 315 630 936 (pokladna).
Poslední prohlídky v 11.30 a v 16.30 hod.
Vstupné:
Expozice v hl. budově/hist.kočárky: Dospělí: 25,- Kč, snížené: 15,- Kč
Rodinné: 50,- Kč
Obě expozice: 35,-/20,-/70,- Kč
SPRÁVA CHKO KOKOŘÍNSKO
Česká ul. 149
276 01 Mělník
tel.: +420 315 728 061
fax: +420 315 728 077
e-mail: [email protected]
www.kokorinsko.nature.cz
Adresa:
VIVARIUM – TOMÁŠ KUČERA ING.
Řípská ulice (areál Mefrit)
276 01 Mělník
tel.: +420 315 622 028
e-mail: [email protected] , www.vivarium.cz
Adresa:
Otevírací doba:
pondělí – pátek:
sobota:
9:30 – 18:00 hod.
9:30 – 12:00 hod.
12
Download

pracovní listy - Správa CHKO Kokořínsko