Y
L
O
K
Š
O
R
P
PROJEKCE
www.jedensvetnaskolach.cz/festival
JEDEN SVĚT DĚTEM
Filmy pro nižší ročníky základních škol (8–13 let)
.
Filmy jsou sestaveny do tří bloků, zahraniční snímky jsou opatřeny českým dabingem
Projekce č. 1 / věk 8–11
Byl jednou jeden kopec / 29 min.
Tak to vidím já: Amia / 15 min.
Moje sousedka / 8 min.
Zvířata zachraňují svět / 3 min.
Projekce č. 2 / věk 10–12
Létající Anne / 20 min.
Dětská práva: Anna / 4 min.
Dětská práva: Romy / 4 min.
Dětská práva: Alexandra / 3 min.
Moje sousedka / 8 min.
Zvířata zachraňují svět / 3 min.
Projekce č. 3 / věk 11–13
Muž, který sázel stromy / 30 min.
Kde si máme hrát? / 22 min.
Dětská práva: Antanas / 4 min.
Dětská práva: Habibola / 3 min.
Zvířata zachraňují svět / 3 min.
Byl jednou jeden kopec / Charlotta Copcutt, Anna Weitz, Anna Klara Ahrén / Švédsko, Chile / 2010
/ 29 min.
Priscila, Esteban, Giselle a Felipe žijí na vrcholku jednoho z kopců města Valparaíso
v Chile. Jejich skromné
domovy skýtají nádherný výhled na mořské pobřeží. Ve snímku prokládaném animacem
i sledujeme životy čtyř
dětí z chudinské čtvrti, jejich problémy, nálady a touhy. Giselle žije jen s babičko
u, Felipe se musí starat o svého
mladšího bratra, Priscila touží být modelkou a Esteban nerad chodí ven, protože
nemá žádné kamarády. Svoje
starosti zachycují v komiksových příbězích v časopisu, který v místním centru pro
děti vydávají a prodávají.
Tak to vidím já: Amia / Břetislav Rychlík / Česká republika / 2010 / 15 min.
Šestiletá Amia bydlí s rodiči a mladším bratrem Shivou na statku uprostřed šumavské
samoty. Jejich rodiče
opustili město a rozhodli se žít především v souladu s přírodou. Amia prožívá v šumavs
ké divočině krásné
dětství, jejím přáním je být kobylou, anebo vílou. Doma ale musí přirozeně také
pomáhat s rodinnou farmou.
Ve svém věku tak dokáže chytit koně do ohlávky, nakrmit hospodářská zvířata nebo
obdělávat záhony. Rodičům
se díky jejich tolerantní výchově daří v dětech rozvíjet bujnou fantazii, osobitost
a temperament, ale také
smysl pro zodpovědnost.
Moje sousedka / Louise-Marie Colon / Belgie / 2006 / 8 min.
domu. Každá z nich
Loutkově animovaný snímek představuje jeden den v životě dvou obyvatelek jednoho
koupele či sprchy,
kávy,
vaření
vstávání,
ranního
od
dvě
obě
e
má jiné každodenní rituály a návyky. Sledujem
že to sama pozná
tak,
plýtvá
jimi
a druhá
ně
zodpověd
mi
s energie
sledování televize a vytápění. Jedna zachází
nebo utahovat
světlo
ti
z místnos
odchodu
po
zhasínat
Stačí
těžké.
na svých účtech. Přitom šetřit nemusí být
opatření
i drobná
jak
ukazuje,
sousedek
dvou
zvyků
domácích
vodovodní kohoutek. Film na vtipném srovnání
šetří energii a také peníze.
Létající Anne / Catherine Vam Campen / Nizozemí / 2010 / 20 min.
nakupuje se sestrami v superJedenáctiletá Anne je na první pohled obyčejná holandská dívka. Chodí do školy,
ale bohužel trpí Tourettovým
Anne
ploty.
na
šplhá
nebo
ě
trampolín
na
marketu, jezdí na kole a také ráda skáče
začne točit na místě
občas
se
Například
tiky.
různými
projevuje
se
syndromem, mozkovou dysfunkcí, která
Anne se za svoje
mýdlo.
třeba
nebo
ě
v obchod
účtenka
být
to
Může
nebo olizuje vše, co má zrovna nablízku.
jete se naa potřebu
vodou
pod
jste
když
jako
stejné,
to
„Je
pomoci.
chování stydí, ale nemůže si jednoduše
den.
školní
i celý
vydrží
to
občas
t,
ovládnou
tiky
dechnout,“ popisuje. Někdy se jí daří své
Dětská práva: Anna / Ayfer Ergün / Nizozemí / 2010 / 4 min.
i uhodí,“ svěřuje se devítiletá
„Nemám tuhle práci ráda, protože lidé na mě často křičí, nadávají mi a někdy mě
čekajícím řidičům čelní
myje
kde
zácpě,
í
v dopravn
den
každý
tráví
Anna z Albánie. Namísto školní docházky
muži dávají více než
a že
peněz,
více
dostane
usměje,
řidiče
na
se
když
skla jejich aut. Časem vypozorovala, že
a za vydělané
radost
mít
budou
rodiče
že
Ví,
á.
spokojen
je
eura,
tři
ženy. Pokud se jí podaří za den vydělat
peníze nakoupí jídlo a další potřebné věci.
Dětská práva: Romy / Wilberry Jacobs / Nizozemí / 2009 / 4 min.
ve škole, kteří na ni s obDvanáctiletá Romy trpí nadváhou. Léta musí snášet šikanu ze strany svých spolužáků
ostatním dětem, které
a závidí
pláče
často
,
nešťastná
je
Romy
jména.
libou pokřikují a dávají jí různá urážlivá
většinou ale svůj
utekla,
dětí
ostatních
i
a urážkam
problémy
svými
před
si společně hrají na hřišti. Nejradši by
ve školách
jsou
kteří
dětí,
jiných
ce
desetitisí
jako
Podobně
hůř.
ještě
smutek zajídá sladkostmi, a cítí se pak
nedělo.
nic
se
by
jako
tvářit,
rodiči
denně šikanovány, se také ona snaží před
Dětská práva: Alexandra / Marjoleine Boonstra / Nizozemí / 2010 / 3 min.
Alexandra žije v malé vesnici nedaleko bosensko-chorvatské hranice. Když přijde
ze školy, tráví většinu času
s domácími zvířaty. Dříve si hrála se svým mladším bratrem Simonem. Až do dne,
kdy si spolu hráli na louce
a Alexandra našla podivný černý předmět. Zvedla ho ze země, podala Simonovi a v tu
chvíli se ozvala strašlivá
exploze. Šlo o nevybuchlý granát z doby válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii.
Dodnes nechce Alexandra o tragické události, během níž zahynul její bratr, mluvit ani před rodiči.
Muž, který sázel stromy / Fredérick Back / Kanada / 1987 / 30 min.
V poetickém animovaném snímku sledujeme příběh fiktivní postavy Élzearda Bouffiera
, osamělého pastevce
z pustiny ve francouzských Alpách. Jednoho dne, datovaného do roku 1910, ho potká
mladý poutník. Fascinovaně pozoruje muže, který každý den vysadí sto žaludů do neúrodné planiny, aby
tak vrátil život do míst, jež
zdánlivě navždy zahynula. Poutník nemůže na obětavého Élzearda zapomenout,
proto se po deseti letech vrací
a zjišťuje, že v oněch místech raší mladý les. Poustevník neúnavně a nezištně pokračuje
ve své práci, která dává
jeho životu smysl. Po mnoha letech se krajina díky jeho zásahu obrodí a osídlí ji
zvířata i lidé. Příběh ukazuje,
jak mocný může být zásah jediného člověka, který vytrvá ve své obětavé práci.
Kde si máme hrát? / Angeli Andrikopoulou, Argyris Tsepelikas / Řecko / 2010 / 22 min.
Skupinka dětí z jedné čtvrti v jednom řeckém městě miluje fotbal. Každý den po
škole si kopají s míčem před
domem, což ale nelibě nesou sousedé, a pravidelně je vyhánějí. Kam ale mají jít,
když v blízkém okolí není
žádné hřiště? „Každé dítě má právo si hrát, musíme se svého práva dovolat,“ rozhodno
u se jednoho dne tři
z nich. Alexandra, Vlad a Chrysa se vypraví za starostou města s žádostí o vybudo
vání dětského hřiště na
místě zarostlého a nevyužívaného plácku. Postupně ale zjišťují, že podání podobné
žádosti není zdaleka tak
jednoduché. Přesto se nevzdávají a podstupují všechny nutné kroky. Podaří se jim
nakonec po ročním snažení
dosáhnout svého cíle?
Dětská práva: Antanas / Dorothée Forma / Nizozemí / 2010 / 4 min.
„Každé ráno, když vstanu, si nasadím heterosexuální tvář,“ říká Antanas. V Litvě,
kde žije, není jeho sexuální
orientace akceptována. Jeho učitel biologie tvrdí, že homosexuálové jsou nemocní
lidé, kteří by se měli léčit.
Proto má raději falešnou přítelkyni Agne a se svým skutečným přítelem na veřejnost
i raději předstírají, že jsou
jen kamarádi. Antanas nechápe, proč zrovna v jeho zemi panuje taková nenávist
vůči homosexuálům, a rád by
tuto situaci změnil.
Nizozemí / 2010 / 3 min.
táboře v Holandsku.
tánu tráví už osmnáctý měsíc v utečeneckém
Patnáctiletý Habibola pocházející z Afghánis
a proto je připraven na náročné
právníkem. Ví, že to nebude jednoduché,
Jeho snem je stát se pilotem, lékařem či
pší přátelé, kteří byli po
í, že nedopadne stejně jako jeho dva nejle
studium. Nejdříve ale musí získat azyl a věř
Habibolovi po své vlasti a rodini zpět do země, odkud utekli. I když se
několikaletém pobytu v táboře deportová
něj tam není bezpečno.
Jeho otce se tam pokusili zabít a ani pro
čích stýská, ví, že se domů vrátit nemůže.
Dětská práva: Habibola / Christel Voorn /
Zvířata zachraňují svět / 3 min.
otnímu prostředí. V krátta radí lidem, jak se chovat šetrněji k živ
Série animovaných spotů, ve kterých zvířa
na lepší zacházení s přírodou
ují nešetrné lidské způsoby, nabízejí tipy
kých vtipných spotech postavičky parod
k menší devastaci přírody.
každý z nás může svým chováním přispět
a jejími zdroji a současně zdůrazňují, že
Projekce pro základní a střední školy
• projekce v dopoledních a časných
odpoledních hodinách
• dabované dokumentární filmy pro žáky
nižších ročníků ZŠ
• dokumentární filmy v původním znění
s českými titulky pro vyšší ročníky ZŠ a SŠ
• po každé projekci beseda s hostem
Festival Jeden svět
• největší lidskoprávní filmový festival v Evropě
• jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí v ČR
• již třináctý ročník
• festival se uskuteční ve 35 městech ČR
• v roce 2010 navštívilo projekce pro školy
48 000 diváků
www.jedensvetnaskolach.cz/festival www.jedensvet.cz
Program Jeden svět na školách
• vzdělávání prostřednictvím
dokumentárních filmů
• tematické sady doprovodných
metodických materiálů
• zapojena každá druhá česká škola
(více než 2 800 ZŠ a SŠ)
www.jedensvetnaskolach.cz
LY
O
K
Š
O
R
P
E
PROJEKC
www.jedensvetnaskolach.cz/festival
y
Jeden svět pro stnícuh dent
škol a pro střední školy
Filmy pro vyšší ročníky základ
• Zahraniční filmy jsou opatřeny českými titulky.
• U každého titulu uvádíme doporučený věk diváka.
• Filmy jsou promítány jednotlivě, pouze snímky Svobodné jeviště
a Stalin. Proč ne? jsou promítány společně v jednomu bloku.
Oči tygra / Jana Počtová / Česká republika / 2010 / 41 min. / 13+
„Než se doma nudit nebo se flákat po ulicích, lepší si jít zaboxovat,“ popisuje středoško
lák z pražského Žižkova,
proč několikrát týdně navštěvuje místní tělocvičnu. Boxerský klub Oči tygra si tu
před lety otevřel bývalý
šampion a osminásobný mistr republiky Stanislav Tišer, aby ochránil romské děti
před nástrahami ulice. Za
dobu existence se mu podařilo vybudovat z ošuntělého klubu důležité místo, které
bezplatně navštěvují mladí
lidé z celé Prahy, včetně těch romských. Mladší i starší, dívky i chlapce spojuje zápal
pro box, ale i přátelství
s vřelým romským trenérem, který jim často nahrazuje blízkého člena rodiny. Energické
mu boxerovi se daří
vštěpovat jim sportovní pravidla, jež jejich životu dávají řád a posilují mimo svalů
i jejich křehká sebevědomí.
Svižný snímek dokumentaristky Jany Počtové tak zachycuje nejen žižkovský fenomén,
ale také pozitivní sílu
sportu, jež vede mladé lidi k disciplíně a cílevědomosti.
Thembi / Jo Menell / Jižní Afrika / 2010 / 48 min. / 14+
Více než pět milionů jihoafričanů žije s HIV, virem, který způsobuje onemocnění
AIDS. Většina z nich o své
nemoci nechce mluvit a je přesvědčena, že momentem, kdy byli diagnostikováni
jako HIV pozitivní, ztratil
jejich život smysl. Tak to ale nebylo u mladé africké dívky Thembi, sršící nezdolno
u energií, bezprostředností,
smyslem pro humor a hlavně vůlí pokusit se prolomit hranice mlčení, které v její
zemi tuto nemoc obestírají. Thembi onemocněla v 16 letech a o osm let později své nemoci podlehla. Během
té doby se ale rozhodla
seznámit se svým příběhem co největší počet lidí. V rámci svého „přednáškového
turné“ o životě s AIDS objela
nespočet škol, setkala se s americkým prezidentem, přednášela na půdě parlamen
tu a skrze veřejnoprávní rádia
se její příběh dostal k milionům posluchačů. Živě poskládaný portrét energické dívky
je prokládán zdařilými
animovanými sekvencemi, jež ilustrují její vnitřní monolog s démonizovanou nemocí.
Koupil jsem deštný prales / Helena Nygren, Jacob Andrén / Švédsko / 2010 / 58 min. / 15+
školáků do akce na záchranu
Když bylo Jacobovi Andrénovi osm let, zapojil se stejně jako statisíce švédských
ně měl být koupen kus
za
kde
Ameriky,
Latinské
do
deštných pralesů. Vybrané peníze byly tehdy odeslány
že se pokusí vypátrat,
rozhodl,
Jacob
se
letech
dvaceti
Po
.
deštného pralesa, a tak zachráněn před vykácením
deštného pralesa,
část
nachází
případně
se
a kde
určení
zda finanční prostředky opravdu dorazily na místo
nachází někde mezi
se
pralesa
kus
hledaný
že
zjišťuje,
pátrání
který pomohl zachránit. Při téměř detektivním
vesničanů a na
chudých
život
těžký
poznává
putování
Během
Hondurasem a Kostarikou, a vydává se na cestu.
těží. Snínelegálně
často
zde
které
firmám,
těžařským
oběť
za
vlastní oči vidí, kolik deštného pralesa již padlo
nost
angažova
lní
individuá
že
,
dokazuje
a zároveň
pralesů
mek nenásilnou formou informuje o stavu deštných
má svůj nepopiratelný význam.
Chci to zkusit / Susana Pilgrim / Itálie / 2010 / 62 min. / 16+
studijní pobyt ve Španělsku
Třiadvacetiletý Luigi Fantinelli z Itálie studuje univerzitu v Bologni a hlásí se na
účastní těchto stáží, je vůbec
se
kteří
h,
studujícíc
milionů
dvou
v rámci programu Socrates Erasmus. Z více než
1977 speciální školy pro
v roce
zrušila
Itálie
m.
syndrome
ým
prvním a zatím jediným studentem s Downov
i handicapovaným studovat
zdravým
umožnil
aby
tak,
systém
děti s touto vadou a restrukturalizovala školský
vysokoškolské vzdělání.
získat
je
snem
jehož
Luigiho,
ého
společně. Režisérka filmu ukazuje příběh cílevědom
a více osamostatňuje.
více
stále
se
také
ale
dráhu,
ckou
V Bologni se nejenom připravuje na budoucí pedagogi
Murcie, kde ho
španělské
do
odjíždí
a později
i
přítelkyn
si
Bydlí v pronajatém bytu se svými spolužáky. Najde
toho, jak je
reflexe
ani
nechybí
filmu
Ve
ované.
handicap
pro
aci
čeká studium ve španělštině a práce v organiz
těžké se prosadit ve světě zdravých lidí.
Manželka za padesát ovcí / Nima Sarvestani / Švédsko / 2010 / 52 min. / 17+
letech prodal o 45 let
Snímek představuje případ afghánské dívky Sabere, kterou nevlastní otec v deseti
u,“ vzpomíná ve filmu
sebevražd
na
myslela
jsem
„Často
staršímu muži. Šest let byla jeho soukromou služkou.
že se jí podařilo
štěstí,
měla
však
z mála
jedna
Jako
v očích.
šestnáctiletá Sabere na manželský život se slzami
návrat k matce
Sabeřin
e
sledujem
filmu
Ve
osudem.
ým
s podobn
uniknout a ukrýt se v azylovém domě pro ženy
marnou
ukazuje
Film
bydliště.
své
zatajovat
a musí
ohrožení
do
a jejímu novému muži. Všichni se tak dostávají
. Když
v bezpečí
být
možnost
jedinou
je
představu
ni
pro
který
snahu Sabeřiny rodiny dosáhnout jejího rozvodu,
Farzedesetileté
dceři,
další
jeho
kvůli
at
vyhrožov
začnou
se zdá, že jim je osud konečně nakloněn, otčímovi
ut po jejích patnáctinách,
nah, kterou slíbil výměnou za padesát ovcí jinému muži. „Splátka“ měla proběhno
ženich si však usmyslel, že ji chce dříve.
Svobodné jeviště / Mathew Charles, Albina
Kovayova / Velká Británie / 2010 / 30 min.
/ 17+
Dostat se na vystoupení státem zakázanéh
o běloruského Svobodného divadla není
nic jednoduchého. Zájemci
o vystoupení jsou pomocí e-mailů a sms
zpráv nasměrováni na určité místo na okraj
i hlavního města Minsku,
odkud jsou pak nenápadně odvedeni do
malého domku. V „poslední evropské dikta
tuře“, jak bývá Lukašenkův
režim často nazýván, představuje tento
domek s malým improvizovaným sálem
a partou divadelních nadšenců jedinečný ostrůvek svobody. Snímek zach
ycuje hlavní postavy divadelního souboru
Kolju s Natašou, kteří
zasvětili svůj život divadlu, některé členy
souboru a jejich každodenní problémy a rad
osti, ale také neoficiální
divadelní školu a její studenty. I když všich
ni dobře vědí, že každé představení, v něm
ž nekompromisně kritizují
Lukašenkův režim, může být jejich posle
dní, tak ve své práci pokračují. Svou podp
oru členům divadla vyjádřil
mimo jiných známých jmen i dramatik Tom
Stoppard, který se zúčastnil také demonstra
ce před běloruskou
ambasádou v Londýně.
Film bude promítán v bloku společně s filmem
Stalin. Proč ne?
Stalin. Proč ne? / Kiril Sakharnov / Rusko /
2010 / 14 min. / 17+
„Kdys volnost jak slunce nám zářila v dál
i, k ní veliký Lenin nás bouřemi veď; a věr
nosti lidu vždy nás učil
Stalin, nás učil jít v práci i hrdinství vpřed
.“ Tento výňatek ze sovětské hymny z rok
u 1943 zdobí zdi jedné
moskevské stanice metra. V roce 2009 byl
nápis obnoven v rámci nákladné rekonstruk
ce. Autoři dokumentu se rozhodli zjistit, co si o tom myslí řadov
í Moskvané. V náhodné anketě se ptali lidí,
jaký mají názor na
postavu Stalina. „Stalina můžeme vinit z jed
iného, a sice že po sobě nezanechal nástu
pce,“ dozvídají se mimo
jiné. Snímek na jednu stranu prozrazuje
, že někdejší sovětský diktátor se v Rusku
dodnes těší kultu osobnosti.
Zároveň však ukazuje, že část ruského obyv
atelstva si uvědomuje, kdo Stalin opravdu
byl a kolik nevinných lidí
bylo za jeho vlády v politických procesech
popraveno.
Film bude promítán v bloku společně s filmem
Svobodné jeviště.
Pořadatel festivalu:
Podpora:
Tento projek t byl podpo řen
z fondů Evropské unie.
Projek t byl podpo řen z prostře dků
Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci
ráce.
Programu zahraniční rozvojové spolup
Download

Projekce pro školy