10-11 | 2010
odborný časopis so zameraním na zváranie a príbuzné technológie | ročník 59
ISSN 0044-5525
TRADÍCIA
VEDOMOSTI
INOVÁCIA
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 / 2 0 0 8
239
EDUMECCA
Nové vzdelávacie modely podporujúce kreatívny transfer
kompetencií a vedomostí v celoživotnom vzdelávaní
Program celoživotného vzdelávania - projekt ICT 2008 – 2010
• Zavedenie Activity Based Training (ABT) do odborného
vzdelávania a školenia študentov a inžinierov
• ABT sleduje procesy priemyselnej výroby využitím pracovných
príkazov a etáp
• Vývoj nového systému pre odpovede študentov iPOD Touch
alebo iPhone
• Interaktívne vzdelávanie, pri ktorom študenti poskytujú odpovede
priebežne priamo pri teoretickom a praktickom vzdelávaní
• Rozšírenie ABT do výuþby použitím vzdelávania založeného na
riešení problémov
• CieĐom vzdelávania inštruktorov/uþiteĐov je používanie nových
vzdelávacích metód/spôsobov a služieb v kombinácii s digitálnymi tabuĐami
• Použitie pedagogických metód AKO TO ROBIġ a AKO TO
NEROBIġ
• Viac info: prosjekt.hist.no/edumecca
VIDEOSTREAMING
VIDEO KONFERENCIE
TRIEDA
Nórsko: Transfer informácií a
vedomostí z podnikov na odborné
školy použitím videokonferencií a
technológie Smartboard
Vyuþovanie v triede:
Postup pri modulárnom vzdelávaní
sleduje ABT metodológiu a používa
aktívne uþenie použitím nového
systému na odpovede študentov
iPODtouch/iPhone.
Fk}qbX&GifYc„d
Jg€ke}m€qYXkl[\ekX
Jg€ke}m€qYXlč`k\ľX
DXgXm\[fdfjkˆ
TECHNOLÓGIA
SMARTBOARD
AKO TO ROBIġ A AKO
TO NEROBIġ
Video streaming na interaktívnej
tabuli Smartboard.
UþiteĐ robí digitálne poznámky.
Poznámky sa následne publikujú
na Internete alebo sú odoslané
e-mailom.
Spolupráca pri uþení:
Kreatívne využívanie video streamingu z procesu priemyselnej výroby
pomáha študentom porozumieĢ
podstatu výrobných prvkov a ich
prepojenie.
VÝUýBA UýITEďOV
Magyar Hegesztéstechnikai és Anyagvizsgálati Egyesülés (Maćarsko)
Výskumný ústav zváraþský í Priemyselný inštitút SR (Slovensko)
Institut za varilstvo (Slovinsko)
Smartcom Interaktive (Švédsko)
University Hudders¿eld (VeĐká Británia)
HiST Contract Research (Nórsko)
Sør-Trøndelag University College
Koordinátor: John B. Stav
TRONDHEIM
Contract 143545-2008-LLP-NO-KA3-KA3MP
VZDELANIE JE KĽÚČOM K ÚSPECHU
Vzdelávanie a certifikácia personálu
vo VÚZ – PI SR
Divízia vzdelávania a poradenstva zabezpečuje:
■ kurzy vyššieho zváračského personálu
■ kurzy zvárania a spájkovania kovov
■ kurzy zvárania plastov
■ kurzy nedeštruktívneho skúšania
Certifikačný orgán pre certifikáciu personálu zabezpečuje:
certifikáciu personálu v oblasti zvárania
■ certifikáciu personálu pre nedeštruktívne skúšanie
■
Autorizovaný národný orgán – ANB zabezpečuje:
■ kvalifikáciu personálu v oblasti zvárania
■ osvedčovanie vzdelávacích miest – ATB
■ vydávanie európskych diplomov EWF
■ vydávanie medzinárodných diplomov IIW
■ vydávanie európskych certifikátov
tel. +421 /(0)2/4924 6387 (vzdelávanie), +421 /(0)2/4924 6747(certifikácia), [email protected], www.vuz.sk
O B SAH
■ ODB ORNÉ ČLÁNKY
243 Skúsenosti s použitím termomechanicky a normalizačne
valcovaných ocelí pri výstavbe Mosta APOLLO | KAROL KÁLNA
– MARTIN VITÁSEK
250 Vliv svařovacích parametrů na geometrii svarové lázně při
svařování metodou MAG | JAROMÍR MORAVEC – HEINZ
NEUMANN
256 Robotické svařování vytvrditelných hliníkových slitin pomocí
metody GTAW | LADISLAV KOLAŘÍK – KAREL KOVANDA –
MARIE VÁLOVÁ – JIŘÍ DUNOVSKÝ
11-12/2010
59. ročník
Odborný časopis so zameraním na
zváranie, spájkovanie, lepenie, rezanie,
striekanie, materiálové inžinierstvo
a tepelné spracovanie, mechanické
a nedeštruktívne skúšanie materiálov
a zvarkov, zabezpečenie kvality,
hygieny a bezpečnosti práce.
Odborné články sú recenzované.
Periodicita 12 čísel ročne.
Evid. č. MK SR EV. 203/08
■ ZVÁRANIE PRE PRAX
Vydáva
263 Použitie nového ochranného plynu pri zváraní tlakových nádob
| RENÁTA KOZMOVÁ
■ KURZY
266 Vzdelávanie v oblasti zvárania oceľových výstuží
| BEÁTA MACHOVÁ
Výskumný ústav zváračský
Priemyselný inštitút SR
člen medzinárodných organizácií
International Institute
of Welding (IIW)
a European Federation
for Welding, Joining
and Cutting (EWF)
Generálny riaditeľ: Ing. Peter Klamo
■ INFORMÁCIE CERTIFIKAČNÝCH ORGÁNOV
267 Zoznam osôb kvalifikovaných a certifikových vo zváraní
vo VÚZ – PI SR v roku 2010 | VIERA HORNIGOVÁ
272 Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR v nedeštruktívnom
skúšaní v súlade s normou STN EN 473 v roku 2010 | DANA
BARINOVÁ
274 Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR v súlade
s STN EN 473 a v zmysle Smernice 97/23/EC pre tlakové
zariadenia (PED) v roku 2010 | DANA BARINOVÁ
■ ČINNOSŤ SZS
276 XXXVIII. medzinárodná konferencia ZVÁRANIE 2010 a Národný
deň zváračov | PAVOL RADIČ
■ PREDSTAVUJEME ZVÁRAČSKÉ ČASOPISY
281 Obsah časopisu Welding Journal 2009 | REDAKCIA
■ OB SAH 59. ROČNÍKA ČASOPISU
ZVÁRANIE-SVAŘOVÁNÍ – ROK 2010
285 Zoznam článkov
288 Abecedný zoznam autorov
Šéfredaktor: Ing. Tibor Zajíc
Redakčná rada:
Predseda: prof. Ing. Pavol Juhás, DrSc.
Podpredsedovia:
prof. Ing. Peter Grgač, CSc.
Členovia: Ing. Jiří Brynda; Ing. Pavel Flégl;
doc. Ing. Július Hudák, PhD.; Ing. Alojz Jajcay;
doc. Ing. Karol Kálna, DrSc.; Ing. Július
Krajčovič; Dr. Ing. Zdeněk Kuboň; doc. Ing.
Vladimír Magula, PhD.; doc. Ing. Harold Mäsiar,
PhD.; Ing. Ľuboš Mráz, PhD.; Ing. Miroslav
Mucha, PhD.; doc. Ing. Jozef Pecha, PhD.;
Ing. Gabriel Petőcz; Ing. Pavol Radič; doc. Ing.
Pavol Sejč, PhD.; Dr. Ing. František Simančík
Adresa a kontakty na redakciu:
Výskumný ústav zváračský
Priemyselný inštitút SR
redakcia časopisu ZVÁRANIE-SVAŘOVÁNÍ
Račianska 71, 832 59 Bratislava 3
tel.: +421/(0)2/49 246 514, 49 246 475,
49 246 300, fax: +421/(0)2/49 246 296
e-mail: [email protected]
http://www.vuz.sk
Grafická príprava:
TYPOCON, s. r. o., Bratislava
tel./fax: +421/(0)2/44 45 71 61
Tlač: FIDAT, s. r. o., Bratislava
tel./fax: +421/(0)2/45 258 463
Distribúcia: VÚZ – PI SR, RIKA
a Slovenská pošta, a. s.
Objednávky časopisu
prijíma VÚZ – PI SR, každá pošta
a doručovatelia Slovenskej pošty.
Objednávky do zahraničia vybavuje
VÚZ – PI SR; Slovenská pošta, a. s.,
Stredisko predplatného tlače,
Uzbecká 4, P.O.BOX 164, 820 14 Bratislava 214,
e-mail: [email protected];
do ČR aj RIKA (Popradská 55,
821 06 Bratislava 214) a VÚZ – PI SR.
Cena dvojčísla: 4 €
pre zahraničie: 4,20 € bez DPH, 5 € s DPH
Toto dvojčíslo vyšlo vo februári 2011
© VÚZ – PI SR, Bratislava 2011
Za obsahovú správnosť inzercie
zodpovedá jej objednávateľ
242
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 1/ 2 0 0 8
O D B O R N É Č L Á NKY
Skúsenosti s použitím termomechanicky
a normalizačne valcovaných ocelí
pri výstavbe Mosta APOLLO
Experience from the application of the thermomechanical
and normalized rolled steels at the Apollo bridge execution
KAROL KÁLNA – M A R TI N V I TÁ SE K
Doc. Ing. K. Kálna, DrSc., Výskumný ústav zváračský – Priemyselný inštitút SR (Welding Research Institute – Industrial Institute of SR),
Bratislava, [email protected] – Ing. M. Vitásek, PhD., IBOK – Integrita a bezpečnosť oceľových konštrukcií, a. s. (Integrity and Safety of Steel
Structures, joint stock Co), Bratislava, Slovensko
Článok zhŕňa skúsenosti s použitím termomechanicky valcovaných ML a normalizačne valcovaných NL
oceľových plechov pri výrobe oceľovej konštrukcie mosta Apollo v r. 2003 až 2005  Základné údaje o moste
 Použité ocele a ich vlastnosti podľa EN  Doplňujúce požiadavky na chemické zloženie a mechanické
vlastnosti, najmä na húževnatosť ocelí a zvarových spojov  Štatistické vyhodnotenie vlastností použitých
oceľových plechov: obsah uhlíka C, uhlíkový ekvivalent CEV, obsah síry S, medza klzu Re, nárazová práca KV
pri – 30 °C  Požadované a stanovené postupy zvárania WPS  Odporúčanie na použitie ocele S 420 ML
a S 460 ML a zodpovedajúce zváracie materiály na výstavbu veľkých oceľových mostov
The paper summarizes the experience with use of thermomechanically rolled ML and normalized rolled NL
steel plates in fabrication of steel structure of the Apollo bridge from the year 2003 till 2005. Basic data about
the bridge, used steels and their properties in compliance with EN standard as well as supplementary
requirements on chemical composition and mechanical properties, especially toughness of steels and welded
joints are described. The statistic evaluation of properties of used steel plates: carbon content, CEV carbon
equivalent, sulphur content, yield strength R e, impact energy KV at – 30 °C were outlined. The required and
determined welding procedure specifications WPS were described. We recommend to use S 420 ML
and S 460 ML steels and corresponding welding consumables for construction of huge steel bridges.
Článok zhŕňa skúsenosti získané s použitím termomechanicky a normalizačne valcovaných oceľových plechov pri výstavbe Mosta
APOLLO cez Dunaj v Bratislave. Na
spracovanie článku sa použili nasledujúce informačné zdroje:
• inšpekčné certifikáty 3.1B podľa
EN 10204 [1] – boli dodané k všetkým dodávkam oceľových plechov rôznych tavieb a rôznych hrúbok (t. j. plechy s odlišným číslom
tavby a odlišným číslom vývalku).
K použitým oceliam bolo dodaných 498 inšpekčných certifikátov
3.1B, ktoré obsahovali výsledky
skúšania dodaných výrobkov,
• výsledky skúšok zvarových spojov – skúšky zvarových spojov
sa vykonávali v rámci schvaľovania postupov zvárania podľa EN
288+A1 [2] (v súčasnosti EN ISO
15614-1) a skúšok výrobných zvarových spojov.
>
1 ZÁKLADNÉ ÚDAJE O MOSTE
APOLLO
Most APOLLO bol navrhnutý ako
oblúkový oceľový most s rozpätím
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
hlavného poľa 231 m a celkovou dĺžkou zváranej oceľovej konštrukcie
517,5 m. Most bol projektovaný pre
mestskú komunikáciu. Dopravné zaťaženie mosta je vysoké a odhaduje
sa na viac ako 40 000 vozidiel denne, pričom zaťaženie z roka na rok
stále narastá.
2 POUŽITÉ OCELE A ICH
VLASTNOSTI
Výber ocelí pre Most APOLLO sa vykonal podľa nasledujúcich požiadaviek:
– plánovaná životnosť mosta 100
rokov,
– minimálna návrhová teplota oceľovej konštrukcie Tmin = –30 °C,
– dobrá zvariteľnosť ocelí,
– odolnosť proti únavovému a krehkému porušeniu oceľovej konštrukcie.
Pri zhotovovaní Mosta APOLLO sa
použili 4 typy konštrukčných ocelí, z toho 2 typy termomechanicky
valcovaných (doplnkové označenie ML) a 2 typy normalizačne valcovaných (doplnkové označenie NL,
resp. NLC a J2G3). V kvalite J2G3
bolo dodané iba menšie množstvo
plechov (tab. 1) na menej namáhané časti konštrukcie (chodníky), preto rozhodujúca pozornosť je v tomto článku venovaná oceliam kvality
ML a NL.
Oceľové plechy použité na výrobu
mosta pochádzali od dvoch výrobcov:
– Salzgitter, Nemecko: S 355 ML a
S 420 ML; hrúbka t = 14 až 50 mm,
– Dunafer, Maďarsko: S 355 NL;
hrúbka t = 14 až 20 mm.
Plechy boli dodané v súlade s požiadavkami EN 10113-2 a EN 10113-3 [3, 4]
(teraz EN 10025-3 a EN 10025-4).
Prehľad použitých ocelí, vrátane oblasti ich použitia je v tab. 1. Súhrnná
hmotnosť oceľovej konštrukcie mosta bez závesov je cca 7 720 ton.
Z toho hmotnosť ML ocelí predstavuje cca 5 000 ton.
V inšpekčných certifikátoch ocelí
použitých na zhotovenie mosta boli
uvedené nasledujúce údaje:
– chemické zloženie (C, Si, Mn, P,
S, Cu, Cr, Ni, Al, V, Nb, Ti, Mo),
– mechanické vlastnosti (Re, Rm,
A5, Z, KVQ, KVL),
V projektovej (tendrovej) dokumentácii mosta [5] sa sprísnili niekto-
243
Skúsenosti s použitím termomechanicky
a normalizačne valcovaných ocelí pri výstavbe Mosta APOLLO
Tab. 1 Prehľad konštrukčných ocelí použitých na zhotovenie mosta APOLLO
Tab. 1 A review of structural steels used for APOLLO bridge execution
Značka ocele / Steel grade
S 420 ML podľa EN 10113-3
(EN 10025-4)
S 355 ML podľa EN 10113-3
(EN 10025-4)
S 355 NL podľa EN 10113-2
(EN 10025-3)
S 235 J2G3 podľa EN 10025
(EN 10025-2)
Oblasť použitia / Application field
oblúky, priečle medzi oblúkmi, časť hlavných trámov OKH (spolu 144 m), steny a spodné pásnice
hlavných trámov OKB a OKP v strede dĺžok medzi podperami, nadpodporové priečniky OKH
arches, faces between arches, part of main beams OKH (altogether 144 m), walls and lower flanges of
main beams OKB and OKP in the centre of lengths between supports, over-support cross members OKH
časti hlavných trámov OKH (spolu 87 m), časti hlavných trámov OKB a OKP v oblasti podpier (spolu
196,5 m), steny a spodné pásnice hlavných priečnikov, mostovka v oblasti podpier
parts of main beams OKH (altogether 87 m), parts of main beams OKB and OKP in the region of supports
(altogether 196,5 m), walls and lower flanges of main cross members, bridge deck in the region of supports
mostovka mimo podpier, pozdĺžne výstuhy mostovky, podružné priečniky, pozdĺžniky
bridge deck outside supports, longitudinal stiffeners of bridge deck, subordinate cross members, stringers
chodníky a menej namáhané časti konštrukcie
footways and less loaded parts of structure
Poznámka: OKH – oceľová konštrukcia hlavná (hlavné pole mosta); OKB/OKP – oceľová konštrukcia na strane Bratislava-Petržalka
Note: OKH – main steel structure (main bridge span); OKB/OKP – stell structure on the side Bratislava-Petržalka
Tab. 2 Doplňujúce požiadavky na chemické zloženie konštrukčných ocelí – maximálne obsahy chemických prvkov a uhlíkový ekvivalent (hm. %)
Tab. 2 Supplementary requirements on chemical composition of structural steels – maximum contents of chemical elements and carbon equivalent (wt%)
Oceľ
Steel
S 355 ML
S 420 ML
S 355 NL
CEV
C
Nb
Nb+Ti+V
S
P
0,14
0,16
0,17
0,05
0,05
0,05
0,12
0,12
0,12
0,010
0,010
0,010
0,020
0,020
0,020
t ≤ 25 mm
t > 25 mm
0,38
0,41
0,41
0,41
0,43
0,43
Tab. 3 Doplňujúce požiadavky na húževnatosť konštrukčných ocelí
Tab. 3 Supplementary requirements on toughness of structural steels
Oceľ podľa EN 10113
Steel in compliance with
(EN 10025-3)
(EN 10025-4)
S 355
S 420
Hrúbka
Lomová húževnatosť KCJ
detailu
pri TS = –30 °C
Detail
Fracture toughness KCJ
thickness
at TS = –30 °C
(mm)
(MPa m)
≤ 25
26 až 50
≤ 25
26 až 50
100
125
110
140
Nárazová práca KV
(priemerná/minimálna hodnota)
Impact energy KV
(mean/minimum value)
(J)
TS
–30 °C
–40 °C
–30 °C
–40 °C
Pozdĺžny smer – L
Longitudinal direction – L
40/30
60/45
50/38
60/45
Priečny smer – T
Transverse direction – T
27/21
45/34
40/30
45/34
Poznámka: Pri sporných údajoch bol rozhodujúci údaj lomovej húževnatosti
Note: Fracture toughness datum was decisive in disputable data
Tab. 4 Počet tavieb a rozsah mechanických skúšok dodaných konštrukčných ocelí
Tab. 4 Number of melts and extent of mechanical tests of delivered structural steels
Značka ocele
Steel grade
S 355 NL
S 355 ML
S 420 ML
Počet dodaných tavieb
Počet súborov mechanických skúšok
Number of delivered melts Number of sets of mechanical tests
40
150
41
90
42
152
Tab. 5 Súhrnný prehľad štatistických ukazovateľov zvariteľnosti konštrukčných ocelí spracovaný
z databázy plechov
Tab. 5 Summarz of statistic indices of weldabilitz of structural steels processed from database of plates
Teplota predhrevu podľa [6]
Značka ocele
pre reálne dodané hrúbky plechov
Steel grade
Preheat temperature according to [6]
for real delivered plate thicknesses
S 235 J2G3(C)
–49
11
S 355 NL(C)
59
81
S 355 ML
10
28
S 420 ML
54
49
ré požiadavky na použité ML ocele
v porovnaní s požiadavkami deklarovanými v norme EN 10113-3. Prehľad doplňujúcich požiadaviek na
chemické zloženie je uvedený
v tab. 2. Prehľad doplňujúcich požiadaviek na lomovú húževnatosť a ná-
244
Teplota predhrevu podľa [6]
pre hrúbky t = 25 mm
Preheat temperature
according to [6]
for thicknesses t = 25 mm
razovú prácu vychádzajúci z minimálnej návrhovej teploty oceľovej
konštrukcie mosta –30 °C je v tab. 3.
Nakoľko v prípade ML ocelí dochádza pravidelne k neželanému zvyšovaniu hodnoty podielu ReH/Rm,
obmedzila sa jeho maximálne prí-
pustná hodnota na 0,85. Neskôr, na
základe posúdenia skutkového stavu a po dohode s výrobcom ocele (ILSENBURGER GROBBLECH
– SALZGITTER GRUPPE) sa upravila maximálne prípustná hodnota
podielu ReH/Rm na 0,90. V prípade
NL ocelí sa problém s narastajúcou hodnotou podielu ReH/Rm nevyskytuje a udržiaval sa hlboko pod
hodnotou 0,85 (priemerná hodnota
0,713, maximálna hodnota 0,779).
Chemické zloženie dodaných plechov sa náhodne kontrolovalo na
spektrálnom analyzátore vo VÚZ –
PI SR, Bratislava. Vo väčšine prípadov sa potvrdila dobrá zhoda medzi
výsledkami spektrálnej analýzy vykonávanej na skúšobných plechoch
a výsledkami analýzy tavieb uvádzanými v certifikátoch. V žiadnom prípade sa nezistilo nevyhovujúce chemické zloženie dodaných plechov
v porovnaní s požadovanými vlastnosťami.
Náhodne sa kontrolovali aj mechanické vlastnosti niektorých plechov,
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
ktoré sa použili na skúšky zvarových spojov. Aj v tomto prípade sa
dosiahli vyhovujúce vlastnosti. V prípade skúšok húževnatosti rázom
v ohybe ML ocelí sa dosahovali výborné výsledky.
3 ŠTATISTICKÉ
VYHODNOTENIE VLASTNOSTÍ
POUŽITÝCH OCELÍ
S ohľadom na veľký počet použitých tavieb, ako aj veľký súbor mechanických vlastností plechov, použitých na zhotovenie Mosta APOLLO
bolo možné z údajov uvedených v inšpekčných certifikátoch vykonať štatistické hodnotenie vlastností dodaných ML a NL ocelí a navzájom ako
aj s príslušnými normovými hodnotami ich porovnať. Z analýzy dodaných
inšpekčných certifikátov vyplynulo,
že na výstavbu mosta bolo dodané väčšie množstvo tavieb ocelí, pričom z niektorých tavieb sa vyvalcovali rôzne hrúbky plechov (t. j. rôzne
výrobky), ktorých vlastnosti boli u výrobcu zvlášť skúšané. Prehľad počtu
dodaných tavieb a súborov mechanických skúšok dokladovaných v inšpekčných certifikátoch je uvedený
v tab. 4. Príslušné databázy výsledkov skúšok sa štatisticky spracovali
v programe EXCEL.
né skrehnutie je jeden z rozhodujúcich parametrov určujúcich riziko
vzniku studených trhlín pri zváraní.
Na obr. 1 je uvedený histogram obsahu uhlíka C v oceliach S 355 ML,
S 420 ML a S 355 NL. Z obr. 1 je zrejmé, že v prípade ocelí typu ML boli
skutočné obsahy uhlíka výrazne nižšie, ako povoľuje norma EN 10113-3
a aj záväzná projektová dokumentácia. V prípade ocelí S 355 NL boli
skutočné obsahy uhlíka:
– tesne pod povolenou hornou hranicou podľa EN 10113-2, ale nad
povoleným obsahom podľa tendrovej dokumentácie,
– v porovnaní s oceľou S 355 ML
výrazne vyššie, cca 2-krát,
– v porovnaní s oceľou S 420 ML
vyššie približne 1,7 až 1,8-krát.
Podobne vychádza aj porovnanie
uhlíkového ekvivalentu CEV určeného podľa metodiky IIW, pričom
súbor dodaných ocelí S 355 NL vykazoval najvyššie hodnoty a tiež
niekoľko výnimiek zo súboru ocelí S 420 ML prekračovalo hodnotu
0,40 % (obr. 2).
CEV 
Mn Cr  Mo  V Cu  Ni


,
6
5
6
kde CEV je uhlíkový ekvivalent podľa metodiky IIW,
Mn, Cr, Mo, V, Cu a Ni – obsahy
týchto prvkov.
Pre informáciu je na obr. 3 uvedený histogram obsahu síry, ktorý jasne poukazuje na vysokú kvalitu dodaných ML plechov a dáva obraz
o technických možnostiach výrobcu
ML ocelí.
V tab. 5 sú na porovnanie uvedené
teploty predhrevu ocelí použitých na
výstavbu Mosta APOLLO. Na výpočet teplôt predhrevu sa použila metóda B normy EN 1011-2 [6] a prie-
3.1 Štatistické vyhodnotenie
chemického zloženia použitých
ocelí
Chemické zloženie ocelí je jeden
z rozhodujúcich faktorov, ktorý určuje tzv. materiálovú zvariteľnosť ocele vo vzťahu k jej transformačnému
skrehnutiu v teplom ovplyvnenej oblasti zvarového spoja. Transformač-
Obr. 1 Histogram obsahu uhlíka použitých konštrukčných ocelí
Fig. 1 Histogram of carbon content of used structural steels
Početnosť – Number Rate, Obsah – Content
Obr. 2 Histogram uhlíkového ekvivalentu CEV použitých konštrukčných ocelí
Fig. 2 Histogram of carbon equivalent CEV of used structural steels
Početnosť – Number Rate, Uhlíkový ekvivalent – Carbon equivalent
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Obr. 3 Histogram obsahu síry použitých konštrukčných ocelí
Fig. 3 Histogram of sulphur content of used structural steels
Početnosť – Number Rate, Obsah – Content
245
Skúsenosti s použitím termomechanicky
a normalizačne valcovaných ocelí pri výstavbe Mosta APOLLO
Obr. 4 Histogram hodnôt medzí klzu použitých konštrukčných ocelí
Fig. 4 Histogram of yield strength values of used structural steels
Početnosť – Number Rate
Obr. 5 Histogram nárazovej práce konštrukčných ocelí v pozdĺžnom smere
Fig. 5 Histogram of impact energy of structural steels in longitudinal direction
Početnosť – Number Rate
Obr. 6 Závislosť nárazovej práce KV-L pozdĺž a KV-T naprieč smeru valcovania ocelí S 355 ML
a S 420 ML pri –30 °C
Fig. 6 Dependence of impact energy KV-L in longitudinal and KV-T in transverse rolling direction
of S 355 ML and S 420 ML steel types at – 30 °C temperature
246
merné hodnoty obsahov prvkov
z analyzovaných databáz, pričom sa
pri výpočte teploty predhrevu zohľadnili skutočné hrúbky dodaných plechov ako aj rovnaká porovnávacia
hrúbka (v tomto prípade 25 mm), aby
bolo možné rovnocenným spôsobom uvážiť vplyv chemického zloženia porovnávaných skupín ocelí na
teplotu predhrevu. Pri reálnych hrúbkach vychádzajú teploty predhrevu
ocelí S 355 NL oproti oceliam typu
ML relatívne priaznivo, nakoľko ocele typu NL boli s ohľadom na ich účel
použitia (mostovka, podružné priečniky a pod. (tab. 1) dodávané v menších hrúbkach.
V prípade rovnakej hrúbky (t = 25 mm)
je rozdiel teplôt predhrevu výrazne
väčší a v neprospech ocele S 355 NL.
Z vyššie uvedených výsledkov vyplynuli závažné dôsledky pre zváranie porovnávaných ocelí:
1. Zváranie ocelí S 355 NL v prípade porovnateľných hrúbok materiálu si vyžadovalo výrazne vyššie
teploty predhrevu ako zváranie
ocelí ML, resp. vyžadovalo použitie predhrevu aj v takých prípadoch, pri ktorých ešte ocele
ML nebolo potrebné predhrievať.
Táto skutočnosť je zvlášť závažná
pri montážnom zváraní v zimných
mesiacoch, kedy môže prípadná
technologická nedisciplinovanosť
viesť k vzniku studených trhlín.
Toto riziko bolo v prípade NL ocelí
výrazne vyššie, ako v prípade ML
ocelí, čo predstavovalo nezanedbateľný rizikový faktor pri zhotovovaní mosta.
2. Spomínané riziko vzniku studených trhlín bolo zvlášť vysoké
pri stehovaní zváraných dielcov,
kedy sú vytvorené podmienky na
rýchlejšie ochladzovanie materiálu a na nepriaznivejšie napäťové
pomery v oblasti stehových zvarov ako pri vlastnom spojovacom
zváraní. Pritom stehovanie materiálu sa v praxi často z nevyhnutných dôvodov vykonáva bez
predhrevu a na veľkej konštrukcii
je veľmi obťažné zabezpečiť, aby
sa v priebehu zvárania následne
odbrusovali všetky stehy.
3. Pri ručnom oblúkovom zváraní,
predovšetkým obalenými elektródami (111), ale aj pri zváraní v plynovej ochrane spôsobom MAG
(135), resp. FCAW (136) sa často
vyskytujú náhodné zapálenia oblúka mimo oblasť zvaru, ktoré
majú za následok lokálne krátkodobé natavenie materiálu a jeho
extrémne rýchle ochladenie. Tieto miesta majú najvyššiu tvrdosť,
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
môžu v nich vzniknúť studené trhliny. Z výpočtov vyplýva, že v prípade ocelí NL maximálne tvrdosti sa
blížia k hodnotám 450 HV, v prípade ML ocelí vychádzajú maximálne tvrdosti podstatne nižšie. Túto
skutočnosť potvrdili aj výsledky
vykonaných meraní. Meranie tvrdosti v miestach náhodných dotykov elektródou na konštrukčných
prvkoch Mosta APOLLO sa vykonali počas výstavby v zimných
mesiacoch. Maximálne tvrdosti
namerané na konštrukčných dielcoch z ocelí S 355 ML aj S 420 ML
nepresiahli hodnotu 350 HV.
3.2 Štatistické vyhodnotenie
mechanických vlastností
použitých ocelí
Podobným spôsobom sa štatisticky
spracovali aj mechanické vlastnosti
dodaných ocelí. Na obr. 4 je uvedený
histogram medzí klzu ReH ocelí S 355
ML, S 355 NL a S 420 ML. Ako vidno,
medza klzu ocelí S 355 ML relatívne
vysoko presahuje minimálnu zaručovanú hodnotu medze klzu ocele pre
rôzne hrúbky plechov a je takmer porovnateľne vysoká ako medza klzu
ocelí S 420 ML. Približne 70 % plechov dodaných pod značkou S 355
ML spĺňalo hodnotu medze klzu požadovanú pre ocele S 420 ML. Naopak ocele S 355 NL spĺňali požiadavky na medzu klzu relatívne presne.
Histogram hodnôt nárazovej práce KV-L (J) ocelí S 355 ML a S 420
ML skúšaných pri teplote –30 °C
v pozdĺžnom smere je uvedený na
obr. 5. Z histogramu je zrejmé, že
hodnoty nárazovej práce boli pri
všetkých dodaných plechoch mimoriadne vysoké, čo poukazuje na
vysokú odolnosť základného materiálu mosta proti krehkému porušeniu. Vysoké boli aj hodnoty nárazovej práce KV-T (J) merané naprieč
smeru valcovania (obr. 6). Závislosť
medzi KV-L a KV-T vyjadruje mieru
anizotropie ocelí z hľadiska húževnatosti. Obidva typy ocelí vykazujú
pozoruhodne presný pomer medzi
húževnatosťou v smere pozdĺž a naprieč valcovania, pričom hodnoty
nárazovej práce v smere naprieč dosahujú približne 75 % hodnoty nárazovej práce v smere valcovania.
Žiaľ, nebolo možné vykonať porovnanie hodnôt nárazovej práce KV
uvedených v inšpekčných certifikátoch ocelí S 355 NL s oceľami typu
ML. Príčinou boli metodické rozdiely pri skúšaní ocelí S 355 NL (nižšia
teplota skúšania –50 °C, v niektorých prípadoch menšie hrúbky skúZ VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
šobných tyčí a nižšia energia kyvadlového kladiva, čo „orezalo“ súbor
nameraných hodnôt zhora).
4 ZVÁRANIE A VLASTNOSTI
ZVAROVÝCH SPOJOV
Na oceľovej konštrukcii Mosta
APOLLO sa nachádza približne
43 000 m tupých zvarových spojov
a asi 274 000 m kútových zvarov. Pri
zváraní sa použili štyri spôsoby oblúkového zvárania:
• ručné oblúkové zváranie obalenou elektródou MMAW (111),
• zváranie pod tavivom SAW (121),
• zváranie taviacim sa (plným) drôtom v ochrane aktívneho plynu
MAG (135),
• zváranie taviacim sa plneným
drôtom v ochrane aktívneho plynu FCAW (136).
Dodávateľ oceľovej konštrukcie mosta MCE Voest Linz, Rakúsko zhotovoval komponenty konštrukcie vo svojich prevádzkach v Slanom, Česko
a v Nyíregyháze, Maďarsko. Odtiaľ
sa prevážali zvarené komponenty na
stavenisko do Bratislavy, kde sa vykonávalo montážne zváranie. Montáž mosta zabezpečili Hutní montáže Ostrava a MCE Slaný, Česko. Na
zváranie sa používali prídavné materiály firmy Oerlikon Schweißtechnik
GmbH, Eisenberg, Nemecko.
Pred začiatkom zvárania každý výrobca zhotovil skúšobný zvarový
spoj pre každý spôsob zvárania,
každý použitý zvárací materiál a pre
typické hrúbky zvarových spojov
(16 mm, 25 mm, 40 až 50 mm). Skúšobné zvarové spoje na „predvýrobné skúšky zvarov“ sa zhotovili pod
dohľadom zváračského inžiniera.
Kontrolovali sa, merali a zaznamenávali všetky činitele určujúce kvalitu a vlastnosti skúšobných zvarových spojov: predhrev, parametre
zvárania potrebné na výpočet tepelného príkonu, medzihúsenicová
teplota, počet vrstiev a pod.
Skúšobné zvarové spoje sa najskôr
podrobili nedeštruktívnym skúškam:
vizuálnej skúške VT, kapilárnej
skúške PT a skúške ultrazvukom UT.
Zo vzoriek skúšobných zvarových
spojov sa zhotovili skúšobné tyče/telesá mechanickým delením a obrábaním. Robili sa tieto skúšky:
• chemická analýza zvarového
kovu, ojedinele aj ocele základného materiálu,
• posúdenie makroštruktúry zvarového spoja,
• skúšky tvrdosti zvarového spoja: základného materiálu, teplom
ovplyvnenej oblasti, hranice sta-
venia a zvarového kovu podľa EN
10043-1,
• skúška ťahom zvarového spoja –
v smere naprieč podľa EN 895,
• skúška ťahom zvarového kovu –
v smere pozdĺž podľa EN 876,
• skúška rázom v ohybe KV: základného materiálu, teplom ovplyvnenej oblasti a zvarového kovu podľa EN 10045-1, EN 875,
• skúška lámavosti zvarového spoja podľa EN 910,
• skúška lomovej húževnatosti –
KCJ; K0,2 podľa STN 42 0347.
V priebehu zhotovovania mosta sa:
– schválilo 28 postupov zvárania
(WPAR), z toho 22 tupých zvarových spojov a 6 kútových zvarových spojov [7],
– odskúšalo ďalších 17 výrobných
zvarových spojov [8].
Skúšky zvarových spojov ukázali, že:
– všetky tyče sa pri skúške ťahom
porušili v základnom materiáli,
ďaleko od zvarového spoja,
– mikroštruktúra v teplom ovplyvnenej oblasti (HAZ) nepreukázala
žiadne výrazné štruktúrne zmeny,
ktoré by signalizovali jej zníženú
únosnosť,
– meranie tvrdosti naprieč zvarovými spojmi neukázalo prakticky
žiadne zníženie tvrdosti v HAZ,
ktoré by signalizovalo zníženie
pevnosti základného materiálu
v dôsledku jeho ohrevu zváraním,
– všetky skúšobné tyče vyhoveli pri
skúške lámavosti, čo signalizuje dostatočnú zásobu plasticity
v celej oblasti zvarových spojov,
– parametre zvárania, predovšetkým tepelný príkon, majú významný vplyv na húževnatosť
zvarového kovu,
– kritickou oblasťou zvarových spojov z hľadiska húževnatosti vo väčšine prípadov nebola HAZ základného materiálu, ale zvarový kov,
– vysokú nárazovú prácu nameranú pri skúšobných tyčiach s vrubom v HAZ je možné vysvetliť aj
tým, že lomová plocha zasahuje
nielen oblasť HAZ, ale aj základný
materiál a zvarový kov.
Prehľad vybraných charakteristík oceľových plechov S 420 ML,
hrubých 40 mm je v tab. 6.
Húževnatosť oceľových plechov
S 420 ML a ich zvarových spojov vysoko prevyšuje požadované vlastnosti, sú vynikajúce.
Skúsenosti zo zhotovovania Mosta APOLLO ukázali, že v záujme dosiahnutia požadovaných vlastností
a kvality zvarových spojov je potrebné zváraniu venovať zvýšenú pozornosť. Predovšetkým je potrebné:
247
Skúsenosti s použitím termomechanicky
a normalizačne valcovaných ocelí pri výstavbe Mosta APOLLO
Tab. 6 Vybrané charakteristiky ocele S 420 ML, hrúbka plechu 40 mm
Tab. 6 Selected characteristics of steel type S 420 M, plate thickness 40mm
Charakteristika
Characteristics
Zaručená podľa EN 10025-4
Guaranteed in compliance with
EN 10025-4 standard
Požadovaná v projekte
Required in design
Skutočná Ø 2)
Real
169 plechov 4.ex 3)
169 plates 4.ex 3)
CEV
%
S
ppm
ReH
MPa
ReH/Rm
–
KVL (J)
–30 °C
KV T (J)
–30 °C
KV W (J) 4)
–30 °C
0,450
250
400
–
40
23
–
0,430
100
400
0,90
60/45 1)
45/34 1)
55/40
0,363
33
463
0,832
213
161
112/150
0,388
60
403
0,89
68
67
–
1)
TS = –40 °C
Ø – priemerná hodnota – mean value
4.ex – štvrtý extrém (min/max) – fourth extreme (min/max)
4) KV – zvarový kov – weld metal
W
2)
3)
Tab. 7 Mechanické vlastnosti plechov ocele S 420 ML po tepelnom rovnaní
Tab. 7 Mechanical properties of S 420 ML steel plates after hot straigthening
Označenie plechu
a vzoriek
Designation of plate
and specimens
EN 10113-3
Tender (tab. 3)
F1
F2
F3
Tsmax
(°C)
Re
(MPa)
Rm
(MPa)
A5
(%)
Z
(%)
Re/Rm
KV-L
(–30°)
(J)
KV-T
(–30°)
(J)
–
>420
500-600
19
–
>0,90
50/38
40/30
500
695
640
423
426
434
503
516
515
30
30
32
74
73
74
0,84
0,83
0,84
297
298
298
297
298
298
– na dosiahnutie požadovanej húževnatosti zvarového kovu spoja: obmedziť tepelný príkon zvárania; nepoužívať neprimerane
vysoké zváracie prúdy (najmä pri
spôsoboch zvárania MAG – 135
a FCAW – 136); snažiť sa prierez
zvarového spoja rozdeliť na viac
húseníc (tzv. šnúrkovanie), aby
sa zabezpečil čo najväčší podiel
prežíhaného objemu zvarového
kovu k jeho celkovému objemu,
– používať zváracie materiály, pre
ktoré výrobca zaručuje dostatočne vysokú húževnatosť – hodnotu nárazovej práce minimálne pri
najnižšej návrhovej teplote,
– v priebehu zvárania zabezpečiť
primeranú technologickú disciplínu a neustály dozor nad zváračmi,
– všetci zvárači musia úspešne absolvovať pracovné skúšky.
Poznámky:
1. Termomechanicky valcované
oceľové plechy použité na zhotovenie Mosta APOLLO sa vyrábali kontinuálnym liatím a valcovaním. V strede hrúbky plechov
sa vo viacerých prípadoch zistila prítomnosť perlitických pásov
a nečistôt, ktoré výrazne znížili
húževnatosť ocele v smere hrúbky, pokiaľ sa vrub na skúšobných
tyčiach Charpy V umiestnil do
týchto oblastí. Hodnoty kontrakcie merané na ťahových tyčiach
v smere hrúbky (Z Z ) dosahovali
aj na plechoch s nízkou húževna-
248
tosťou vyhovujúce hodnoty.
2. V snahe minimalizovať prípadné riziko lamelárneho porušenia
je potrebné pri navrhovaní oceľových konštrukcií obmedziť výskyt spojov plechov namáhaných
v smere hrúbky. Na Moste APOLLO bol navrhnutý a v priebehu
výroby čiastočne upravovaný jeden konštrukčný uzol s vysokou
tuhosťou a namáhaním v smere
hrúbky plechu. Z obáv z lamelárneho porušovania sa na všetkých
uzloch tohto typu po ukončení
zvárania vykonala 100 %-ná UT
skúška, ktorá nepreukázala výskyt lamelárneho porušenia.
5 ROVNANIE ML OCELÍ
PLAMEŇOM
S ohľadom na skutočnosť, že sa nedala vylúčiť potreba tepelného rovnania oceľovej konštrukcie mosta, vykonali sa skúšky rovnania ML
ocelí plameňom. Cieľom skúšok
bolo určenie mechanických vlastností plechov po tepelnom rovnaní. Na skúšky sa pripravili 3 vzorky
oceľového plechu S 420 ML hrúbky
t = 12 mm (CEV = 0,31 %) označené F1 až F3, ktorých max. teploty pri
rovnaní boli 500 °C, 640 °C a 695 °C.
Vykonali sa skúšky ťahom a rázom
v ohybe KV pri –30 °C. Výsledky
skúšok sú v tab. 7 [9].
Možno konštatovať, že oceľový
plech si vo všetkých troch prípadoch udržal:
•
•
vyhovujúce charakteristiky pri
skúške ťahom: Re, Rm, A5,
vysokú (vynikajúcu) húževnatosť
KV > 290 J pri T = –30 °C.
6 TEPELNÉ SPRACOVANIE
ZVAROVÝCH SPOJOV ML
OCELÍ
V prípade zvarových spojov ML ocelí sa na Moste APOLLO na žiadnom
z konštrukčných uzlov nepoužilo tepelné spracovanie, a to ani pri spojoch
s najväčšou hrúbkou – s ohľadom na
vysoké hodnoty ťažnosti a húževnatosti ML ocelí, nízku mieru transformačného skrehnutia v HAZ zvarových
spojoch a neagresívne pracovné prostredie mostnej konštrukcie. Tento prístup je v súlade s obvyklou praxou pri
výrobe rozmerných oceľových konštrukcií, kde použitie tepelného spracovania je veľmi obťažné.
ZÁVER
•
•
Termomechanicky valcované
ocele ML v porovnaní s normalizačne žíhanými, resp. normalizačne valcovanými oceľami majú
nižší obsah uhlíka C a nižší uhlíkový ekvivalent CEV, preto vyžadujú nižší predhrev pri zváraní.
Všetky použité ocele spĺňali požiadavky na medzu klzu ReH. Ocele S 355 ML vysoko presahovali
normované údaje medzí klzu pre
rôzne hrúbky a blížili sa k požiadavkám na oceľ S 420 ML.
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
•
Literatúra
[1] STN EN 10204: 1994 Kovové výrobky.
Druhy dokumentov kontroly
[2] STN EN 288+A1: 1999 Stanovenie
a schválenie postupov zvárania
kovových materiálov. 3. Časť: Skúšky
postupu zvárania pri oblúkovom
zváraní ocelí
[3] STN EN 10113-2: 1998 Výrobky
valcované za tepla zo zvariteľných
jemnozrnných ocelí, Časť 2: Dodacie
podmienky pre normalizačne žíhané
a normalizačne valcované ocele
[4] STN EN 10113-3: 1998 Výrobky
valcované za tepla zo zvariteľných
jemnozrnných ocelí, Časť 3: Dodacie
podmienky pre termomechanicky
valcované ocele
[5] Súťažné podklady. Dokumentácia pre
Obr 7 Zvarené komponenty v závode v Slanom
Fig. 7 Welded components in the Works in Slano
•
•
•
•
Termomechanicky valcované ocele ML sa vyznačujú vysokou húževnatosťou (KV aj KCJ) aj pri nízkych
teplotách. Spravidla sú húževnatejšie ako normalizačne valcované
ocele rovnakej pevnostnej triedy.
Teplom ovplyvnená oblasť bola
pri všetkých použitých spôsoboch
zvárania (MMAW – 111, SAW – 121,
MAG – 135, FCAW – 136) primerane úzka. Na základe údajov merania tvrdosti HV 10 možno konštatovať, že v teplom ovplyvnenej
oblasti nedošlo k zníženiu pevnosti v porovnaní s neovplyvneným
základným materiálom.
Pri zváraní sa odporúča obmedzovať tepelný príkon zvárania
predovšetkým s cieľom zvýšenia
húževnatosti zvarového kovu, bez
ohľadu na spôsob výroby ocele.
Vzhľadom na predpokladané
hrúbky projektovanej mostnej
konštrukcie sa odporúča použiť
aj ocele vyššej pevnostnej triedy
S 420 ML a S 460 ML.
Obr. 8 Montáž mosta na brehu Dunaja
Fig. 8 Bridge assembly on the shore of the Danube river
•
CONCLUSIONS
•
•
Thermomechanically rolled steels ML in comparison to normalized respectively normalized rolled steels comprise lower carbon
content C and lower carbon equivalent CEV, therefore they require
lower preheat in welding.
All used steels satisfied the requirements on yield strength ReH.
The steels type S 355 ML highly exceeded standardised yield
strength values for different thicknesses and they approached re-
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
tal toughness regardless of steel
processing mode.
With respect to assumed thicknesses of designed bridge structure it is recommended to use
also higher strength class steels
type S 420 ML and S 460 ML.
•
•
quirements for steel type S 420 ML.
Thermomechanically rolled steels ML comprise high toughness
(KV also KCJ) also at low temperatures. As a rule, they are tougher
than normalised rolled steels of
the same strength class.
The heat affected zone was adequately narrow in all used
welding processes (MMAW – 111,
SAW – 121, MAG – 135, FCAW –
136). Based on data of hardness
measurement HV 10 it can be
stated that strength was not decreased in the heat affected zone
in comparison to unaffected parent metal.
In welding it is recommended to
restrict heat input of welding especially in order to increase weld me-
[6]
[7]
[8]
[9]
výber zhotoviteľa Mosta Košická –
Bratislava, Dopravoprojekt, 10, 2001
EN 1011-2: 2003 Zváranie.
Odporúčania na zváranie kovových
materiálov. Časť 2: Oblúkové zváranie
feritických ocelí
Kálna, K. – Vitásek, M.: Mechanické
vlastnosti ocelí a zvarových spojov,
Most Košická. Technické správy VÚZ
5021 – 1 až 25, VÚZ Bratislava, 7/2003
až 5/2004
Kálna, K. – Vitásek, M.: Skúšky
výrobných zvarov. Mechanické
vlastnosti ocelí a zvarových spojov,
Most Košická. Technické správy VÚZ
5021 – P1 až P45, VÚZ Bratislava,
3/2004 až 2/2005
Mechanické vlastnosti ocelí po rovnaní
plameňom. Technická správa
VÚZ 5020 – F1/F3, VÚZ
Bratislava, 4/2004
<
Článok recenzoval:
prof. Ing. Pavol Juhás, DrSc.
249
Vliv svařovacích parametrů na geometrii
svarové lázně při svařování metodou MAG
Effect of welding parameters on weld pool geometry in MAG welding method
J AROMÍR MORAVEC – H E I N Z N E U M A N N
Ing. J. Moravec – doc. Ing. H. Neumann, Technická univerzita v Liberci (The Technical University of Liberec), Liberec, Česká republika,
[email protected]
Tvar svarové lázně má významný vliv na metalurgické procesy i na celkovou kvalitu svarů  Její tvar je nutno znát
i v případě aplikace simulačních výpočtů  Na základě zkušeností lze sice s určitou pravděpodobností tento tvar
předpokládat, ale skutečný tvar svarové lázně musí být vždy experimentálně ověřen  Při predikci svarové lázně
působí potíže fakt, že veškeré veličiny mající vliv na výslednou svarovou geometrii jsou mezi sebou propojeny
a ovlivňují se navzájem  Proto počet experimentů potřebný pro dokonalé prozkoumání všech závislostí roste
geometrickou řadou  Článek si klade za cíl ukázat vliv základních svařovacích parametrů (rychlost svařování,
napětí a proud) na tvar a rozměry svarové lázně u koutového svaru tloušťky 5 mm z materiálu S255J2G3  Vliv
základních svařovacích parametrů na geometrii svarové lázně byl sledován na souboru 80 svarů
Welding pool shape has an important effect on metallurgical processes and weld quality at all. The shape
of pool should be also known for the purpose of simulating calculations. This shape, of course, should be
likely predicted by preliminary experience, but real shape has to be always validated experimentally. The fact
of mutual dependence of all process parameters makes weld pool prediction difficult. Therefore the required
number of experiments for a detailed investigation of all dependences exhibits exponential growth. The aim
of this contribution is to demonstrate the effect of basic welding parameters (travel speed, voltage and
current) on the shape and dimensions of welding pool of fillet weld in the 5 mm thick sheet, material
S255J2G3. The effect of basic parameters on the welding pool shape was studied on the set of 80 samples.
Dnešní doba je charakteristická neustále se zvyšujícími požadavky na kvalitu, užitné vlastnosti, efektivitu
a ekonomičnost výsledných výrobků. Toho lze dosáhnout
jednak aplikací nových či inovovaných technologií, nebo
použitím progresivních vývojových materiálů. Zavedení jakékoliv inovace do sériové výroby je však velice finančně
náročné. Numerické simulace technologických procesů
pomáhají tuto nevýhodu částečně eliminovat.
Zatímco jsou simulační výpočty u většiny technologií
standardní součástí předvýrobní i výrobní etapy, u technologií svařování k masivnějšímu rozšíření prozatím nedošlo. Důvodem této stagnace jsou především vysoké
nároky na kvalitu a množství vstupních dat simulačních
výpočtů, aby bylo možné dosáhnout požadovaných relevantních výsledků.
Pomineme-li materiálová data, tvořící největší část z požadovaných vstupních dat a data pomáhající definovat
prostorový model svarku, zůstává zde stále požadavek
na definici zdroje tepla. Matematický model zdroje tepla přitom musí být matematicky nadefinován tak, aby simulací vytvořená svarová lázeň co nejlépe odpovídala
geometrii skutečné svarové lázně a zároveň, aby si odpovídala i skutečná a simulací spočítaná teplotní pole.
Jak je však všeobecně dobře známo, při jakékoliv změně svařovacích parametrů dochází i ke změně geometrie svarové lázně. Velikost této změny pak závisí na tom,
který svařovací parametr je měněn a jak rozsáhlá tato
změna je.
Článek si klade za cíl ukázat geometrické změny svarové lázně a zejména geometrické parametry využitelné
při definování zdroje tepla u reálně provedených svarů
při změně parametrického nastavení.
>
250
1 MATEMATICKÝ MODEL ZDROJE TEPLA
Při svařování vznikají nestacionární teplotní pole od pohybujícího se zdroje tepla. Numerické simulace svařování v současnosti ještě nedokáží dokonale komplexně
popsat celý děj a využívají proto řady zjednodušení ve
formě okrajových podmínek. Jednou z těchto podmínek
je, že při simulaci je zdroj tepla vložen vždy do jediného konkrétního uzlového bodu. Proto je snahou, aby byl
matematický popis zdroje tepla sestaven tak, že bude
odpovídat jak natavená oblast, tak i teplotní gradient.
Při výpočtech sdílení tepla do základního materiálu se
v současné době používá několik variant popisu zdrojů
tepla, které se snaží více či méně úspěšně přiblížit reálnému stavu. Vzhledem k různému charakteru rozložení
energie v prostoru zdroje žádný z těchto doposud používaných výpočtových modelů nelze používat univerzálně. Pro popis reálného zdroje tepla v simulačních
programech jsou nejčastěji používané dva zdroje a to
prostorový Gaussův zdroj (3D-Gaussian) pro technologie svařování s vysokou hustotou výkonu v dopadové ploše (laserové svařování a svařování elektronovým
paprskem) a dvouelipsoidní model zdroje tepla (Doubleelipsoid) používaný v různých modifikacích pro simulace
svařování obalenou elektrodou, svařování pod tavidlem,
TIG, MIG, MAG. Pozornost byla zaměřena především na
určení výpočtových parametrů dvouelipsoidního modelu zdroje tepla.
Dvouelipsoidní model zdroje tepla lze v modifikované
formě použít pro většinu konvenčních metod tavného
svařování. Kombinace dvou do sebe zasazených elipsoidů zatím nejlépe popisuje reálný stav. Model je matemaZ VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
ticky popsán pomocí dvou rovnic (1) a (2). Oproti ostatním modelům se v rovnicích objevují parametry f1, f 2, což
jsou konstanty ovlivňující rozložení intenzity toku energie do materiálu (do jednotlivých elipsoidů). Přitom musí
pro konstanty platit rovnice (3). Dvouelipsoidní zdroj je
zobrazen na obr. 1.
6  3  f1  Q
q  x, y ,   
e
a  b  c1    
 kx 2
6  3  f2  Q
q  x, y ,   
e
a  b  c2    
a2
 ly 2
e
 kx 2
a2
b2
 m 2
e
 ly 2
e
b2
c2
,
(1)
,
(2)
 m 2
e
c2
f1  f 2  2 ,
(3)
kde okamžitá poloha zdroje  je dána rovnicí (4).
  zk  vs   t  ,
(4)
Význam jednotlivých symbolů v rovnicích je následující:
q(x,y,) – hustota tepelného toku do materiálu (W.m-3)
Q
– celkový výkon zdroje
(W)
(m)
a,b,c1,c2 – parametry natavené oblasti
x,y,z
– souřadnice bodů
(m)
k,l,m
– konstanty pro modifikaci zdroje tepla (–)
– konstanty ovlivňující rozložení
f1, f 2
intenzity toku energie do materiálu (–)

– celkový čas svařování
(s)
t
– okamžitý čas svařování
(s)
– rychlost svařování
(m.s-1)
vs

– poloha zdroje v závislosti
na době svařování
(m)
– souřadnice osy z při ukončení
zk
svařování
(m)
Jak je zřejmé z obr. 1 pro použití dvouelipsoidního modelu, je třeba znát velikosti natavené oblasti (parametry a, b, c1, c2). Tyto parametry jsou určeny ze vzorků pro
mikroskopické a makroskopické zkoušení reálně provedených svarů. Modifikace modelu pak spočívá ve změně
konstant v exponentu tak, aby výpočtem určená geometrie svarové lázně co nejlépe odpovídala reálnému stavu.
2 EXPERIMENTÁLNÍ PROGRAM
Základním cílem realizovaných prací bylo určení vlivu
svařovací rychlosti a svařovacího proudu na geomet-
Obr. 1 Schématický model dvouelipsoidního zdroje tepla
Fig. 1 Chart model of dual elipse power source
rii svarové lázně při svařování metodou MAG, aby se
urychlilo a zjednodušilo určení geometrických parametrů pro výpočtové modely zdroje tepla. Svařování probíhalo v rozsahu svařovacích proudů 130 – 340 A a svařovací rychlostí 0,2 – 0,9 m.min-1. Snahou bylo postihnout
co možná nejširší parametrickou oblast v systému svařovací proud a rychlost svařování včetně využití synergie.
Z původně plánovaného širokého spektra svařovacích
parametrů experimentů nakonec nemohly být provedeny svary z důvodu příliš malých nosných průřezů při nízkých proudech a vysokých rychlostech svařování a svary, u kterých při vysokých hodnotách proudu a nižších
svařovacích rychlostech docházelo k protavení základního materiálu.
Experimenty byly realizované pro koutové svary z plechů
o rozměrech 150x100x5 mm. Jako základní materiál byla
použita nízkouhlíková ocel S255J2G3, ochrannou atmosféru tvořil dvousložkový plyn Ar+CO2 typu 82/18 (plyn
Euromix M21) a jako přídavný materiál byl použit drát OK
Autrod 12.51 o průměru 1,2 mm. Jednalo se tedy o kombinaci velmi často využívanou při svařování ocelových
konstrukcí. Vzorky byly sestaveny s nulovou svarovou
mezerou a sestehovány v přípravku podle obr. 2 tak, aby
byly zajištěny stejné svařovací podmínky pro každý svar.
Svařování vzorků bylo provedeno na svařovacím zdroji
BDH 550 Puls Syn s lineárním automatem s rychlostí po-
Obr. 2 Rozměry svařence a naznačená místa řezů pro zhotovení makrovýbrusů
Fig. 2 Weldment dimensions and designated area sof kerfs for fabrication of macrosections
místa řezů – cutting place
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Obr. 3 Geometrické rozměry svarové lázně
Fig. 3 Geometry dimensions of weld pool
251
Vliv svařovacích parametrů na geometrii svarové lázně
při svařování metodou MAG
Tab. 1 Svařovací parametry
Tab. 1 Welding parameters
Označení svaru
Weld designation
Ief
(A)
Uef
(V)
vs
(m.min-1)
vd
(m.min-1)
S5c001
S5c002
S5c003
S5c006
S5c085
S5c050
S5c065
S5c004
S5c007
S5c011
S5c031
S5c044
S5c086
S5c059
S5c066
S5c072
S5c005
S5c008
S5c012
S5c019
S5c045
S5c052
S5c060
S5c073
S5c078
S5c009
S5c013
S5c084
S5c046
S5c053
S5c061
S5c068
S5c074
S5c079
S5c014
S5c036
S5c047
S5c054
S5c062
S5c069
S5c075
S5c080
S5c037
S5c048
S5c087
S5c063
S5c070
S5c076
S5c081
S5c056
S5c064
S5c071
S5c077
S5c082
S5c083
131,3
133,2
163,4
183,2
231
254,3
280,6
159,2
178,9
198,7
209,5
224,2
244,7
254,3
275,7
305,5
156,1
176
192,2
208,8
223
236,3
251,2
305,1
326,7
172
190,6
207,7
220,1
230,2
249,6
272,2
305,4
331,8
191,7
201,8
219,2
228,5
248,7
272,6
306,8
336,6
199,9
216,2
233,4
249,1
274
310,6
337
229,2
250,8
274,7
305,7
340,3
341,3
17,4
17,4
17,4
17,7
20
19,8
25,1
17,4
17,7
19,1
19,6
20
20,1
22,8
25,1
27,3
17,4
17,8
19,2
19,6
20
20,3
22,9
27,3
27,5
17,8
19,2
19,6
20,1
20,4
22,9
25,2
27,3
27,3
19,2
19,8
20,1
20,4
22,9
25
27,1
27,1
20,3
20,4
20,2
22,8
24,9
27,1
27
20,4
22,6
24,7
27,2
26,9
26,8
0,195
0,198
0,197
0,196
0,206
0,204
0,203
0,29
0,295
0,295
0,3
0,3
0,3
0,298
0,301
0,3
0,398
0,396
0,401
0,404
0,397
0,4
0,4
0,406
0,4
0,494
0,499
0,503
0,501
0,503
0,501
0,504
0,507
0,495
0,604
0,615
0,606
0,604
0,602
0,607
0,608
0,6
0,706
0,703
0,707
0,7
0,699
0,709
0,692
0,802
0,804
0,808
0,802
0,801
0,892
2,517
2,52
3,169
3,637
5,336
5,891
7,677
3,171
3,639
4,203
4,767
5,313
5,904
6,813
7,68
8,617
3,173
3,641
4,206
4,771
5,317
5,893
6,82
8,619
9,498
3,643
4,205
4,773
5,32
5,84
6,819
7,686
8,616
9,501
4,205
4,777
5,318
5,856
6,818
7,68
8,61
9,517
4,755
5,318
5,908
6,82
7,671
8,629
9,509
5,872
6,82
7,654
8,595
9,522
9,511
Vyosení
Offset
(mm)
0,8 - 1
0,8 - 1
0,8 - 1
0,8 - 1
0,3 - 0,4
0
0
0,8 - 1
0,8 - 1
0,8 - 1
0
0
0,3 - 0,4
0
0
0
0,8 - 1
0,8 - 1
0,8 - 1
0,3 - 0,4
0
0
0
0
0
0,8 - 1
0,8 - 1
0,3 - 0,4
0
0
0
0
0
0
0,8 - 1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,3 - 0,4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Prietok plynu
Gas flow
(l.min-1)
15,71
15,71
15,71
15,71
15,91
15,8
16
15,71
15,81
15,81
16,8
15,8
15,91
16
16
16,1
15,61
15,81
15,81
15,81
15,8
15,8
16
16,1
16,2
15,81
15,81
15,81
15,8
16,1
16
16,1
16
16,2
15,81
16,9
15,8
16,1
16
16
16,1
16,1
16,7
15,8
15,91
15,9
16,1
16,1
16,2
16
16
16,1
16,1
16,1
16,2
P=UxI
(W)
2284,62
2317,68
2843,16
3242,64
4620
5035,14
7043,06
2770,08
3166,53
3795,17
4106,2
4484
4918,47
5798,04
6920,07
8340,15
2716,14
3132,8
3690,24
4092,48
4460
4796,89
5752,48
8329,23
8984,25
3061,6
3659,52
4070,92
4424,01
4696,08
5715,84
6859,44
8337,42
9058,14
3680,64
3995,64
4405,92
4661,4
5695,23
6815
8314,28
9121,86
4057,97
4410,48
4714,68
5679,48
6822,6
8417,26
9099
4675,68
5668,08
6785,09
8315,04
9154,07
9146,84
Ief a napětí Uef (odpovídá parametru Q v rovnici 1 a 2), vyosení polohy hořáku z osy svaru směrem do stojiny s ohledem na využití závaru,
vs – rychlost svařování,
vd – rychlost podávání drátu,
P – výkon stanovený z efektivních hodnot svařovacího proudu
Ief and voltage Uef (it corresponds to parameter Q in the equations 1 and 2), offset of torch position from weld axis in web direction with respect
to penetration exploitation,
vs – welding speed,
Vd – wire feed rate,
P – output determined from effective values of welding current
252
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
Tab. 2 Geometrie svarů
Tab. 2 Geometry of welds
Označení svaru
Weld designation
a
(mm)
p
(mm)
w
(mm)
z
(mm)
zmax
(mm)
v
(mm)
vmax
(mm)
l
(mm)
c1
(mm)
S5c001
S5c002
S5c003
S5c006
S5c085
S5c050
S5c065
S5c004
S5c007
S5c011
S5c031
S5c044
S5c086
S5c059
S5c066
S5c072
S5c005
S5c008
S5c012
S5c019
S5c045
S5c052
S5c060
S5c073
S5c078
S5c009
S5c013
S5c084
S5c046
S5c053
S5c061
S5c068
S5c074
S5c079
S5c014
S5c036
S5c047
S5c054
S5c062
S5c069
S5c075
S5c080
S5c037
S5c048
S5c087
S5c063
S5c070
S5c076
S5c081
S5c056
S5c064
S5c071
S5c077
S5c082
S5c083
3,112
3,0889
3,4916
3,677
4,7012
4,7269
6,3893
3,0179
3,2228
3,5897
3,7414
4,7012
4,7269
4,6591
6,3893
5,5583
2,6539
2,9634
3,0996
3,1007
4,0096
4,0874
4,6591
5,5583
5,3449
2,6913
2,7976
2,9424
3,3901
3,7263
4,036
4,5142
4,8162
5,3449
2,4106
2,6627
2,9338
3,2399
3,6016
4,2384
4,349
4,7785
2,5368
2,7708
2,6862
3,2253
3,5331
3,9888
4,3084
2,722
2,9592
3,2935
3,3881
3,6752
3,3448
1,373
1,2473
1,6419
1,688
1,4603
0,7761
0,7603
0,9797
1,2018
0,9325
0,9133
1,4603
2,1863
0,7466
0,3477
0
0,7385
0,6404
0,7622
0,9162
1,0691
1,2394
0,7466
0
0,1999
0,7392
0,8757
0,7755
1,072
0,8713
0,7501
0,2082
0,0793
0,1999
0,9306
0,8306
1,0595
0,9263
0,7827
0,3258
0,1174
0,2466
0,8408
0,8082
0,8812
0,9238
0,425
0,4709
0,3288
0,8654
0,7672
0,3928
0,7452
0,5915
0,7527
6,2097
6,1792
7,0006
7,331
9,4045
5,4355
5,5677
6,0533
6,4293
7,2445
7,7909
9,4045
9,715
9,5351
12,8455
11,2367
5,312
5,9274
6,2357
6,3503
8,1985
8,4142
9,5351
11,2367
10,7267
5,3716
5,5936
5,9687
7,1674
7,6324
8,3819
9,2282
9,8653
10,7267
4,8262
5,4952
6,1456
6,6494
7,4763
8,5126
8,8304
9,6163
5,1168
5,7187
5,4777
6,882
7,3826
8,0443
8,6646
5,5937
6,0957
6,9463
7,0597
7,4522
7,018
0
0
0,1234
0,083
0,5835
0,3503
0,7089
0
0
0
0,3624
0,5835
0,9129
1,2353
2,3539
2,1853
0
0,0811
0
0
0,4318
0,761
1,2353
2,1853
2,575
0
0,1141
0
0
0,6704
0,9258
2,1513
2,8644
2,575
0,0554
0
0
0,387
0,8589
1,3711
2,7958
2,1985
0
0,302
0,2666
0,7515
1,4467
2,1665
2,0504
0,0843
0,9864
1,6283
2,1395
2,1483
2,5502
0
0
0,313
0,174
0,6777
0,5405
0,8437
0
0,005
0,426
0,411
0,6777
1,2254
1,2353
2,4856
2,8978
0,0356
0,1956
0,3586
0,6704
0,5224
0,819
1,2353
2,8978
4,27,83
0,0629
0,1141
0,4068
0,7821
0,7187
1,2987
2,2066
2,9786
4,2783
0,0554
0,2131
0,5132
0,4088
1,04
1,6526
3,3803
4,0067
0,2621
0,531
0,3828
1,1116
1,6596
2,4697
3,7307
0,4171
1,0177
1,7327
2,68
3,4556
3,1556
3,112
3,0889
3,615
3,76
5,2847
5,6398
8,7432
3,0179
3,2228
3,5897
4,1038
5,2847
5,6398
5,8944
8,7432
7,7436
2,6539
3,0445
3,0996
3,1007
4,4414
4,8484
5,8944
7,7436
7,9199
2,6913
2,9117
2,9424
3,3901
4,3967
4,9618
6,6655
7,6806
7,9199
2,466
2,6627
2,9338
3,6269
4,4605
5,6095
7,1448
6,977
2,5368
3,0728
2,9528
3,9768
4,9798
6,1553
6,3588
2,8063
3,9456
4,9218
5,5276
5,8235
5,895
3,112
3,0889
3,8046
3,851
5,3789
3,1344
3,5126
3,0179
3,2278
4,0157
4,1524
5,3789
5,9523
5,8944
8,8749
8,4561
2,6895
3,159
3,4582
3,7711
4,532
4,9064
5,8944
8,4561
9,6232
2,7542
2,9117
3,3492
4,1722
4,445
5,3347
6,7208
7,7948
9,6232
2,466
2,8758
3,447
3,6487
4,6416
5,891
7,7293
8,7852
2,7989
3,3018
3,069
4,3369
5,1927
6,4585
8,0391
3,1391
3,9769
5,0262
6,0681
7,1308
6,5004
8,89
8,1
10,71
11,25
17,82
13,12
15,25
7,97
11
12,95
14,16
17,82
18,98
17,94
29,86
29,82
7,96
9,15
11,25
13,54
15,74
17,22
17,94
29,82
26,29
9,1
11,07
13,09
14,44
14,65
19,11
24,9
29,95
26,29
10,35
13,17
14,22
15,36
17,98
23,57
25,26
24,77
12,03
13,28
14,09
18,12
20,71
27,99
21,55
14,14
17,82
20,43
28,84
26,76
24,18
4,3
3,6
5,35
5,85
4,09
4,5
3,05
3,24
5,08
5,15
5,88
4,09
6,81
5,84
14,14
3,31
3,53
3,92
4,54
6,07
4,2
5,84
14,14
15,74
3,41
2,65
3,98
5,64
4,27
4,26
5,79
11,5
15,74
2,84
4,42
4,53
3,87
5,75
7,59
22,84
19,29
3,36
4,05
4,02
4,5
10,97
4,5
17,59
4,21
5,22
5,23
10,08
7,3
4,95
jezdu v rozmezí 0,2 až 2,3 m/min. Jednalo se o svařování
v poloze vodorovné shora PA. Stojina a pásnice byly vůči
svařovacímu hořáku pod úhlem 45°. Svařovací parametry byly monitorovány pomocí měřící aparatury a programu WeldMonitor 3.5. Monitorizací zjištěné svařovací parametry pro realizované svary jsou v tab. 1.
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
3 VYHODNOCENÍ EXPERIMENTŮ
Svařené vzorky byly rozřezány a připraveny pro následné metalografické hodnocení v souladu s obr. 2. Vzorky
byly odebrány uprostřed svarku, kde se již jednalo o ustálené teplotní pole, a průřez svaru byl rovnoměrný. Pro
253
Vliv svařovacích parametrů na geometrii svarové lázně
při svařování metodou MAG
254
Obr. 4 Závislost parametru „a“ (v souladu s obr. 3) na použitém výkonu zdroje
Fig. 4 Dependence of parameter ‚a‘ (in concidence with Fig. 3) on used
power source output
Parametr – Parameter, Výkon – Output
Obr. 5 Závislosti parametru „w“ (v souladu s obr. 3) na použitém výkonu
zdroje
Fig. 5 Dependences of parameter ‚w‘ (in koincidence with Fig. 3) on used
power source output
Obr. 6 Dosažitelné hodnoty parametru “w“ v závislosti na použitém
výkonu zdroje a svařovací rychlosti
Fig. 6 Attainable values of parameter ‚w‘ in dependence on used power
source output and welding speed
Obr. 7 Dosažitelné hodnoty parametru “a“ v závislosti na použitém
výkonu zdroje a svařovací rychlosti
Fig. 7 Attainable values of parameter ‚a‘ in dependence on used power
source output and welding speed
hodnocení struktury byl použit světelný mikroskop Neophot 21 opatřený digitální kamerou Nikon digital sight.
Metalografické hodnocení vzorků bylo prováděno při 10
násobném zvětšení a k vyhodnocení geometrických parametrů svaru byl využit program NIS Elements AR 2.30.
Na obr. 3 jsou znázorněny měřené veličiny a v tab. 2 jsou
již uvedeny hodnoty geometrických veličin pro jednotlivé svary. Uvedené hodnoty nejsou zaokrouhlené.
Jak je vidět z obr. 3, bylo celkem měřeno 16 různých
geometrických veličin tak, aby výsledná kvalita svaru
mohla být hodnocena podle normy ČSN EN ISO 5817.
Z těchto veličin je důležitý především parametr „a“, který
je základním výpočtovým parametrem při projektování
ocelových konstrukcí. Parametry w a vmax. lze taktéž využít při konstrukčních výpočtech, více jsou však využity
při matematickém popisu zdroje tepla pro simulační výpočty. Parametry z a zmax. definují především vliv svařovací rychlosti na směr a rychlost proudění ve svarové
lázni. Velikost a směr vyosení svarové lázně od ideální polohy je definován pomocí parametrů e, c, b. Dále
byla v rámci geometrického vyhodnocení měřena celková délka svarové lázně l a parametr c1, tedy parametry využívané taktéž pro matematický popis zdroje tepla.
Z důvodu zkoumání vlivu svařovacího proudu a rychlosti svařování na geometrii svarové lázně (tedy jejich vlivu na jednotlivé geometrické parametry) byly zkonstruovány grafické závislosti geometrických veličin na těchto
parametrech. Na obr. 4 se jedná o závislost nosné velikosti svaru „a“ na výkonu zdroje svařování pro jednotlivé
rychlosti svařování a na obr. 5 jde o závislost šířky svaru „w“ na výkonu zdroje svařování taktéž pro jednotlivé
rychlosti svařování. Pro rychlost svařování 0,9 m.min-1
bylo možno v uvedených parametrech svařování svařit
pouze jeden zkušební svar. Pro zvětšení rozměru svaru
by bylo nutné dále zvýšit hodnotu svařovacího proudu.
Závislosti, které jsou uvedeny na obr. 4 a obr. 5 je možno
dále uplatnit pro predikci dané geometrické veličiny při
dané rychlosti svařování, ovšem s jiným výkonem zdroje svařování. Jako účelné se ukazuje i grafické zpracování získaných dat tak, že každá z měřených geometrických veličin je zanesena do grafu, kde jsou na osách
rychlost svařování a výkon zdroje. Vznikly tak plošné oblasti s určitým rozmezím geometrické veličiny, jak je patrné z obr. 6 a obr. 7. V těchto grafických závislostech,
jsou stejně jako v předchozím, uvedeny parametry „a“
a „w“ (nosnost koutového svaru a šířka svarové lázně).
ZÁVĚR
Z experimentů bylo získáno mnoho geometrických informací, na jejichž základě je možné sledovat vliv svařovacích parametrů na výslednou geometrii svarové lázně.
Přestože si experimenty kladli za cíl především zjednodušit a zrychlit tvorbu modelu zdroje tepla, získané
výsledky je možné využít i při dalších aplikacích. Jedná se především o výpočty a návrhy svarů pro ocelové
konstrukce, kde je využíván parametr „a“. Lze však využít i parametr vmax, který po získání pracovní zkoušky
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
WPQR může být brán jako nový nosný průřez svaru.
Mimo to jsou tvar a velikost svarové lázně rozhodující
pro průběh metalurgických procesů a souvisejí také se
sklonem k tvorbě trhlin. Přehled o vlivu dílčích parametrů svařování na geometrii svarové lázně je proto důležitý z více hledisek. Bylo by jistě zajímavé uvést grafické
zpracování všech měřených geometrických veličin, aby
mohl být vliv svařovacích parametrů na geometrii svarové lázně zobrazen komplexně. Graficky prezentován byl
pouze parametr „a“, který je využíván jak při konstrukci
tak při návrhu technologických parametrů výroby a parametr „w“ jako představitel geometrických veličin potřebných pro definici zdroje tepla.
Získané závěry bohužel nelze aplikovat všeobecně.
Tyto závěry platí pouze pro základní materiál S255J2G3
(prakticky i pro celou skupinu nízkouhlíkových ocelí majících podobné tepelně-fyzikální materiálové vlastnosti) a další použité parametry realizovaných experimentů, tj. použitý typ ochranné atmosféry 82 % Ar a 18 %
CO2 a přídavný drát stejného chemického složení, jako
je drát OK Autrod 12.51. Svoji roli zde bude samozřejmě
hrát i průměr přídavného drátu, který byl v tomto případě
1,2 mm.
Pro jiné vstupní parametry bude nutno realizovat experimenty nové (např. pro svařování jiných typů základních
materiálů). Dosud realizované experimenty a metodické
postupy vyhodnocení jejich výsledků však lze pokládat
za základ pro rozšiřování podkladů pro snadnější popis
a modifikaci zdroje tepla u MAG procesů svařování.
of metallurgical processes and they coincide also with
the susceptibility to crack formation. A review about
the effect of single welding parameters on weld pool
geometry is, therefore, important from many aspects. It
might be interesting to give graphical processing of all
measured geometry variables in order to represent the
effect of welding parameters on weld pool geometry in
a complex manner. The graphical representation was
done only of the parameter ‘a’ which is used both in construction and design of technological parameters of production and the parameter ‘w’ as the representative of
geometry variables required for power source definition.
Unfortunately, the achieved results cannot be applied in
general. These conclusions are valid only for base metal
S255J2G3 (actually also for the whole group of low-carbon steels having similar thermo-physical mechanical
properties) and other used parameters of carried-out experiments i.e. applied type of shielding atmosphere 82%
Ar + 18% CO2 and filler wire of the same chemical composition, such as e.g. OK Autrod 12.51 wire. Of course,
also filler wire diameter which represented 1.2 mm in this
case, will play a significant role.
New experiments will have to be carried out for other input parameters (e.g. for welding other types of parent
metals). However, the hitherto carried out experiments
and methodical evaluation procedures and their results
can be considered as the basis for dissemination of documents for easier description and modification of power
source in MAG welding processes.
CONCLUSIONS
Poznámka:
Tato práce vznikla za podpory grantového projektu GAČR 101/09/P176.
From experiments much information about geometry was
achieved based on which the effect of welding parameters on the resulting weld pool geometry can be studied.
Even though the experiments were especially aimed to
simplify and to enhance the creation of power source
model, the attained results can be used also for other applications. The calculations and design of welds for steel
structures are concerned where the parameter ‚a‘ is exploited. However, also the parameter vmax can be used
which after acquisition of WPQR test can be considered
as a new load-carrying weld cross-section. Moreover, the
shape and size of weld pool are decisive for the course
Literatura:
[1] Moravec, J.: Analýza kritických míst svařovacího procesu na
základě simulací v programu SYSWELD. [Disertační práce]
Technická univerzita v Liberci, 2008
[2] Moravec, J. – Neumann, H.: Analýza vlivu přesnosti vybraných
vstupních dat na výsledek simulace svařovacího procesu
programem SYSWELD. PRO-TECH-MA 2006. Časopis Acta
Mechanica Slovaca, s. 235 – 240
[3] Havelka, P.: Predikce tvaru a velikosti svarové lázně
u metody svařování MAG. [Diplomová práce]
Technická univerzita v Liberci, 2009
<
Článok recenzoval:
Ing. Tomáš Záček, PhD., VÚZ – PI SR, Bratislava
PONUKA KURZOV VÚZ – PI SR na 2. štvrťrok 2011
Typy kurzov
Trvanie
Cena v s DPH
Termíny
IWS
Medzinárodný zváračský špecialista
5 týždňov
1 116,00
23. 5. – 17. 6. 2011
IWP
Medzinárodný zváračský praktik
4 týždne
918,00
23. 5. – 17. 6. 2011
TKO
Technik katódovej ochrany podľa STN EN 15257 –
2 týždne
odborná spôsobilosť 1 a 2
399,00
2. 5. – 13. 5. 2011
VT 2
Vizuálne skúšanie – stupeň 2
5 dní
348,00
16. 5. – 20. 5. 2011
PT 2
Skúšanie kapilárnymi metódami – stupeň 2
4 dni
348,00
18. 4. – 21. 4. 2011
MT 2
Skúšanie magnetickými metódami – stupeň 2
5 dní
348,00
11. 4. – 15. 4. 2011
RT 1
Skúšanie prežarovaním – stupeň 1
8 dní
600,00
9. 6. – 17. 6. 2011
RT 2
Skúšanie prežarovaním – stupeň 2
(pre osoby certifikované na RT 1)
10 dní
812,00
20. 6. – 1. 7. 2011
RT 2
Skúšanie prežarovaním – stupeň 2
(priamy prístup na 2. stupeň)
18 dní
1 173,00
9. 6. – 1. 7. 2011
Kontakt: VÚZ – PI SR, Divízia vzdelávania, Račianska 71, 832 59 Bratislava 3
Ing. Rut Balogová, mobil: 0915 990 787, tel.: 02/49246 279, fax: 02/49246 276
e-mail: [email protected], www.vuz.sk
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
255
Robotické svařování vytvrditelných
hliníkových slitin pomocí metody GTAW
Robotic GTAW welding of hardenable aluminium alloys
LADISLAV KOLAŘÍK – KA R E L KOVA N DA – M A R IE VÁ LOVÁ – J IŘ Í D U N OV S KÝ
Ing. L. Kolařík, IWE – Ing. K. Kovanda – Ing. M. Válová, ČVUT v Praze, Fakulta strojní (Czech Technical University in Prague, Faculty of
Mechanical Engineering) – prof. Ing. J. Dunovský, CSc., IWE, ČVUT v Praze, Fakulta dopravní (Czech Technical University in Prague, Faculty
of Transportation Sciences), Praha, Česká republika, [email protected]
GTAW svařování vytvrditelných hliníkových slitin typu Al-Mg-Si, často používaných při výrobě dopravních
prostředků a nutné úpravy robotických pracovišť pro tyto účely  Vlastnosti hliníkových slitin typu Al-Mg-Si při
svařování  Vliv jednotlivých hlavních i vedlejších parametrů svařování a jejich optimalizace
The paper deals with GTAW welding of precipitation hardenable AlMgSi alloys. These alloys are widely used in
transportation industry. For these applications robotic workplace adaptation is necessary so this adaptation is
described in detail. Properties of aluminium alloys AlMgSi type in welding. The effect of welding parameters
on welding process and their optimisation is studied.
Největším spotřebitelem hliníku a jeho slitin je oblast dopravního průmyslu, ať už se jedná
o letecký, automobilový průmysl
nebo výrobu kolejových vozidel, lodí
i kosmonautiku [1]. V dopravním
sektoru je největším argumentem
pro aplikaci hliníkových slitin jejich
nízká hmotnost, v kombinaci s relativně vysokou pevností a korozní
odolností. Politicko-environmentální požadavky na nové dopravní prostředky jsou ve směru lepšího využití paliva (snížení jeho spotřeby)
a snížení celkových škodlivých emisí
produkovaných především automobilovou dopravou. V současnosti se
hliník a jeho slitiny používají na výrobu skříní motorů, hlav válců, hnacích
komponentů, kol, tlumičů, částí klimatizace, hlavic řídících pák, volantů, článků a svorek náprav a ve stále
větším počtu i na celé karosérie.
Vzhledem k sílícímu tlaku o snížení
nákladů a zvýšení kvality, jsou v čím
dále větší míře aplikovány do průmyslu svařovací pracoviště vybavené průmyslovými roboty. Zejména
v sériové výrobě se jejich použití jeví
jako nezbytné.
>
1 CESTA K ROBOTIZACI
Univerzální průmyslový robot má
mnoho využití, ať už jde o manipulaci s díly, nanášení barev apod. Nasazení průmyslových robotů při svařování je jedna z velmi častých aplikací
a nese s sebou řadu výhod. Metoda svařování GMAW je vzhledem ke
kontinuálnímu podávání přídavného
materiálu velice vhodná k mechanizaci, nicméně, při realizaci podávání
256
studeného drátu je dnes také snadno automatizovatelná. Svary tak dosahují vyšší stejnorodosti při nižším
množství vad a větší produktivitě.
Další výhody automatizace a robotizace jsou [2]:
– zlepšená kresba svaru po celou
dobu svařovacího procesu (konzistentnost),
– přesné polohování hořáku zlepšuje přívod ochranného plynu,
– méně přerušení znamená méně
vad,
– vyšší svařovací rychlosti → méně
vneseného tepla → užší TOO –
menší deformace,
– zvýšený svařovací proud → hlubší
průvar a snížené nároky na přípravu svaru při kladení více housenek
a také menší pórovitost díky teplejším svarům, zvýšení rychlosti,
– snížení pracnosti a oprav → zvýšení produktivity → snížení nákladů,
– vysoká přesnost a opakovatelnost procesu,
– zvýšení bezpečnosti práce,
– až 80 % využití fondu pracovní
doby oproti 25 % bez použití robotizace,
– snížené nároky na zručnost svářecího personálu je vykoupeno
nároky na zkušené techniky-programátory a údržbu zařízení.
Všechny tyto výhody vedou v podstatě k ekonomickému zefektivnění výroby a větší produktivitě práce. Stinnou
stránkou jsou však nároky na plánování a přesnou přípravu, investiční
náklady na průmyslové manipulátory
a roboty, které jsou často nad úrovní ceny svařovacího stroje i mnohem
vyšší. Dále finanční nároky na údržbu
a ztížené dosažení nejvyššího pro-
spěchu z automatizace, tedy z vyšších rychlostí nanášení kovu, v jiných
než plochých horizontálně-vertikálních polohách. Z vyšších provozních
nároků plyne větší robustnost konstrukce podavačů, hořáků a hnacího systému (zejména u těžkých až
600 A zdrojů), který musí zajistit pohyb systému s neměnnou rychlostí
a přesností. Proto je vždy nutné případ od případu důkladně zhodnotit
nasazení robotických pracovišť, zejména kvůli jejich vysoké pořizovací
ceně a relativně dražšímu servisu.
Roboty a manipulátory patří do skupiny technických prostředků, které
realizují změny stavů objektů v prostoru, přičemž stav objektu v prostoru je dán jeho polohou a orientací.
K dosažení libovolného bodu v prostoru je třeba třech stupňů volnosti.
K dosažení libovolné orientace svařovacího nástroje vůči svarku jsou
nutné další tři stupně volnosti. Proto se v dnešní době standardně roboti pro svařovací aplikace konstruují s šesti stupni volnosti. Větší počet
stupňů volnosti se používá např. pro
manipulaci v nepřístupných, resp.
špatně přístupných prostorech a dosahuje se obvykle připojením periferních zařízení jako jsou polohovadla apod. Robota je možné vybavit
bez větších komplikací až třemi dalšími externími osami.
Koncepce a kinematika pohybových
částí robotů vychází z umělé reprodukce motorických funkcí lidské
ruky. Kinematická struktura robotů
a jejich pohybové možnosti jsou určeny druhem a sledem kinematických vazeb (obr. 1). Každá varianta
kinematického uspořádání vymezuje
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
Obr. 1 Kinematika šestiosého robota a souřadnicové systémy
a) Osy označené J1,J2,J3 jsou hlavní osy, osy zápěstí J4,J5,J6 slouží k pohybu koncovým efektorem (nástrojem)
b) dva základní druhy souřadnicových systémů, 2) osový – který je definován dle konstrukce robota pro jednotlivé osy a 1) pravoúhlý (kartézský), který
je možné vztáhnout dle potřeby např. k nesenému nástroji
Fig. 1 Kinematics of hexagonal axis robot and coordinate systems
a) axes designated J1, J2, J3 are principal axes, wrist axes J4, J5, J6 serve for movement by end effector (tool)
b) two principal types of coordinate systems, 2) axial – which is defined according to robot design for single axes and 1) rectangular (cartesian) which
can be related, if needed, e.g. to supported tool
Rameno 1 – Arm 1, Rameno 2 – Arm 2, Podstava – Base
určitý pracovní prostor, do jehož libovolného bodu může robot dosáhnout
svou pracovní částí [3, 4, 5]. Pohybové úkony pracovních orgánů robotů
v jednotlivých souřadnicových osách
jsou odvozeny od výstupů pohonů,
které mohou být hydraulické, pneumatické, elektrické nebo kombinované. Do zápěstí robota lze upnout
různé nástroje, kterými robot provádí vlastní práce, např. při svařování.
Jedná se o svařovací hořák, bodovací kleště apod. Použitelnost robotů v tomto případě tedy definuje především nosnost na konci poslední
(šesté) osy, která může být v rozsahu od 3 do 500 kg a dosah robota,
který bývá obvykle přibližně od 0,6 m
do 2,5 m. V případě nutnosti připevnění automatického podavače přídavného drátu přímo na rameno robota nás zajímá také nosnost v místě
připojení (obvykle na třetí ose). Přesnost pohybu až ±0,03 mm umožňuje opakovaně projíždět předem naprogramované dráhy a vykonávat
potřebnou činnost. Pokud jsou však
dílce nepřesné a nepřesnost překročí hraniční mez (např. při svařování dílců o síle stěny 2 mm je obecná hraniční mez nepřesnosti dílců do
±0,5 mm, u dílců o síle stěny 20 mm
to může být ±1,5 mm apod.), nelze
bez pomoci aktivního vyhledávání
počátečního bodu svařování nebo
přímo vyhledávání místa svařování
v průběhu procesu svařování robotizaci použít. Mnoho nepřesností svařovaných dílců lze také eliminovat nasazením svařovacích přípravků.
Neméně důležité, při vlastním návrhu pracoviště, je i návrh periferních
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Obr. 2 Robotizované svařovací pracoviště na
ČVUT v Praze
Fig. 2 Robotic welding cell at Czech Technical
University (ČVUT) in Prague
zařízení jako jsou právě polohovadla, přípravky nebo např. čistící a výměnné stanice hořáků apod., které
teprve v kombinaci s vlastním robotem a vhodným svařovacím zdrojem
zabezpečí správné využití celého
pracoviště a dobrou kvalitu výrobků.
2 LABORATOŘ VÝUKY
SVÁŘEČSKÝCH TECHNOLOGIÍ
(LVST) NA ČVUT V PRAZE
Pro optimalizaci nasazení robotizace do svařovacího procesu je také
velmi důležitá kvalifikovaná obsluha těchto systémů. To si uvědomují i pracovníci ČVUT v Praze a proto
se zde oblasti robotizace svařování
začala věnovat zvýšená pozornost.
Koncem roku 2008 byla zahájena
činnost LVST (obr. 2), což je mezifakultní laboratoř, kterou založili pracovníci fakulty strojní (Ústavu stro-
257
Robotické svařování vytvrditelných hliníkových slitin pomocí metody GTAW
Tab. 1 Chemické složení slitiny EN AW 6082
Tab. 1 Chemical composition of EN AW 6082 alloy.
Mg
0,6 – 1,2 %
Si
0,7 – 1,3 %
Pevnost v tahu (MPa)
Tensile strength (MPa)
Zaručená
Typická
Guaranteed
Typical
295
350
Mn
04 – 1,0 %
Mez kluzu (MPa)
Yield strength (MPa)
Zaručená
Typická
Guaranteed
Typical
240
305
jírenské technologie), ve spolupráci
s pracovníky dalších fakult (stavební, elektrotechnická a dopravní)
a z různých investičních a rozvojových projektů (MŠMT, FRVŠ apod.)
vybavili toto pracoviště nejmodernější svářečskou technikou, se kterou se mohou v rámci výuky i různých výzkumných prací seznámit
studenti těchto fakult, kteří by měli
v budoucnu tvořit elitu průmyslových pracovníků nejen v rámci ČR.
Tato laboratoř je tedy vybavena
mimo jiné i komplexním robotizovaným pracovištěm pro svařování
elektrickým obloukem v ochranných
atmosférách [6].
Stěžejní součástí nové laboratoře je
robotizované svařovací pracoviště
dodané jako celek firmou Migatronic Automation. Je schopné využívat metody svařování GMAW včetně
svařování impulsním proudem a svařování trubičkovými elektrodami
a GTAW pro svařování stejnosměrným i střídavým proudem s využitím
podavače studeného drátu, vše doplněné o potřebné senzorické systémy a systém off-line programování
pro simulaci výrobního procesu.
Základ tohoto pracoviště tvoří svařovací robot japonské firmy FANUC
ArcMate 100 iC doplněný jednoosým polohovadlem s upínacím koníkem a celkovou nosností 250 kg.
Robot se vyznačuje integrovaným
vedením kabelu hořáku tělem robota a využitím systému coordinated
motion, který zajišťuje vzájemnou
koordinaci pohybů robota i polohovadla v reálném čase.
Technologii svařování zajišťuje dvojice digitálních invertorových svařovacích zdrojů, doplněných CANBus
rozhraním pro komunikaci s řídícím
systémem robota. Pro technologii
GTAW svařování je uplatněn zdroj
PI 320 AC/DC s patentovaným systémem D.O.C.® pro efektivní odbourávání oxidické vrstvy na povrchu,
během svařování.
Využití dvou zdrojů pro aplikace svařování vedlo k nutnosti efektivně řešit výměnu hořáků mezi jednotlivými technologickými operacemi. To
se povedlo prostřednictvím výměn-
258
EN AW-6082 (Al Mg1 Si1 Mn)
Fe
Zn
Cu
< 0,5 %
< 0,2 %
< 0,1 %
Tažnost A50 (%)
Elongation A60 (%)
Zaručená
Typická
Guaranteed
Typical
8
11
ných stanic, ve kterých jsou po automatickém najetí robota zaměněny
podavače drátů včetně svařovacích
hořáků.
Ovládací systém robota je na tomto
pracovišti dovybaven několika senzorickými systémy pro usnadnění
navádění a ochranu robota při práci. Tyto senzory jsou zařízení, která
umožňují sběr a přenos informací
o stavu pracovních (funkčních) orgánů průmyslových robotů a dávají
řídícímu systému robota základní informace o stavu a změnách vnějšího prostředí, ve kterém robot pracuje. V oblasti senzorických systémů
je využíván systém Touch senzor,
který prostřednictvím dotyku svařovacího drátu, speciálního měřícího
hrotu nebo hubice určuje počáteční
místo pro svařování pomocí korekce
naprogramované trajektorie robota. V případě tepelných dilatací svařenců je možné využít on-line senzor T.A.S.T., který zajišťuje sledování
svarové spáry prostřednictvím vyhodnocování napětí na oblouku, na
základě kterého provádí potřebné
úpravy dráhy robota v reálném čase.
V letošním roce bylo pracoviště dále
dovybaveno adaptabilním senzorickým systémem IR Vision 2D, který
pomocí kamery může snímat a vyhodnocovat pracovní prostor.
S ohledem na rostoucí zájem o simulace výrobních procesů ze strany
výrobních organizací nechybí ve výbavě pracoviště software pro off-line
programování – RoboGuide. Ten je
schopen na základě importu 3D modelů svařenců, upínacích přípravků
nebo systémů navazujících technologických operací simulovat vlastní
výrobní proces včetně analýzy kolizních míst, analýzy časů cyklu výroby
a mezioperačních časů nebo analýzy
toku materiálu. Tímto způsobem lze
minimalizovat ztráty již v předvýrobní etapě, což vede ke značné úspoře
konečných výrobních nákladů.
3 VYTVRDITELNÉ SLITINY
HLINÍKU TYPU 6XXX
Tato kapitola se zabýva svařováním
vytvrditelných slitin hliníku skupiny
Cr
< 0,25 %
Ostatní/Others
0,8 %
Tvrdost
Hardness
Typická
Typical
105 HB
Modul pružnosti v tahu
(MPa)
Modulus
of compression (MPa)
69 000
6xxx (tzn. typu Al-Mg-Si). Slitiny hliníku s hořčíkem a křemíkem jsou komplexní slitiny, ve kterých bývá vždy
i malé množství manganu, železa,
popř. mědi.
Hliníkové slitiny typu Al-Mg-Si patří
k technickým materiálům s poměrně rozsáhlým použitím (hlavně při
výrobě dopravních prostředků). Tyto
slitiny se používají na středně namáhané konstrukce, uplatňují se velmi
dobře ve stavbě letadel, vozidel, ve
stavebnictví, hornictví apod. Jejich
chemické odolnosti se rozsáhle využívá v potravinářském i chemickém
průmyslu. V některých státech se
těmto slitinám dává přednost před
ostatními slitinami hliníku a jejich
podíl ve výrobě všech slitin tak někdy dosahuje i 80 %. Další výhodou
je jejich poměrně dobrá svařitelnost
v inertních ochranných atmosférách.
Jako základní materiál pro následné
ověřovací experimenty byla tedy použita slitina hliníku AlMgSi1 (dle DIN
1725-1), která se často označuje obchodním názvem Avial a je totožná
se slitinou EN AW-6082 (dle ČSN
EN 573-3) – použita byla ve stavu T6
(po vytvrzení) a podle CR ISO 15608
spadá do skupiny 23.1. Tato slitina
má typické chemické složení a mechanické vlastnosti uvedené v tab. 1.
3.1 Problémy při svařování
slitiny hliníku
Konstrukční řešení při použití těchto slitin mnohdy vyžadují aplikovat
tavné procesy svařování. Svařováním se však výrazně degradují mechanické vlastnosti tvářených hliníkových slitin. Svařitelnost hliníku
a jeho slitin je dále ovlivněna několika podstatnými činiteli, což vyžaduje odlišný přístup ke svařování
ve srovnání s nejčastěji používanými ocelovými materiály. Ve srovnání
s ocelemi ovlivňuje výslednou kvalitu svarů v mnohem větší míře nejen postup, ale i metoda svařování.
V průmyslové praxi dominuje svařování elektrickým obloukem v inertních atmosférách. Nejdůležitější činitelé ovlivňující svařitelnost Al slitin
jsou: velká afinita hliníku ke kyslíku,
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
dále velký koeficient lineární roztažnosti zapříčiňující velké deformace,
případně i vznik trhlin. Dále velká
citlivost některých hliníkových slitin
na ohřev, která vyvolává v tepelně
ovlivněné oblasti precipitační procesy, které snižují mechanické vlastnosti a odolnost proti korozi. Dalším
z vážných problémů při svařování
hliníku a všech jeho slitin je možný vznik pórů, který souvisí s pohlcováním a rozpustností plynů hliníkem. Přítomnost nečistot podmiňuje
vznik nízkotavitelných eutektik, které
vytvářejí podmínky pro vznik trhlin
za tepla. Stav materiálu před svařováním výrazně ovlivňuje mechanické vlastnosti v tepelně ovlivněné oblasti.
4 SVAŘOVÁNÍ SLITIN AL
V OCHRANNÝCH
ATMOSFÉRÁCH
Svařování v ochranných atmosférách je v současné praxi nejrozšířenější způsob svařování. Elektrický
oblouk hoří v atmosféře ochranného
plynu, který ochraňuje svarovou lázeň před účinky okolní vzdušné atmosféry. Ochranný plyn je k místu
svařování přiváděn z externího zdroje (zásobníku) pomocí speciálních
svářecích hořáků.
Pro svařování hliníku a jeho slitin se
používají výhradně inertní plyny (dle
ČSN EN ISO 14175 označované jako
skupina I1-3): Ar, He, popř. směs Ar
+ He v poměru 0 až 95 % He, zbytek argon. Čistý Argon (čistota 4,6,
4,8) je vhodný na svařování menších
tloušťek materiálů cca do 10 mm.
Pro větší tloušťky je vhodná směs Ar
+ He v poměrech 70 % + 30 % nebo
50 % + 50 %.
Dále lze svařování v ochranných atmosférách rozdělit na svařování tavící se elektrodou (GMAW) a netavící
se wolframovou elektrodou (GTAW).
Obě metody jsou pro svařování hliníku vhodné, ale další část se bude věnovat druhé z nich – metodě GTAW
(Gas Tungsten Arc Welding), jejíž
princip je blíže popsán např. v [7].
Za rozhodující kvalitativní ukazatele svařování GTAW je možné označit především pravidelné formování
kořene, ale i povrchu svaru, vysokou celistvost, příznivé mechanické a fyzikálně-chemické vlastnosti
vytvořených spojů. V tomto směru
představuje svařování metodou TIG
nejen technický, ale i kvalitativní pokrok v porovnání s jinými klasickými
metodami svařování. Při svařování
touto metodou nedochází k oxidaci
a propalu prvků v kovu, tím docílíme
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
stejného chemického složení svarového kovu, jako má základní materiál. Protože svarová lázeň je dokonale chráněna ochranným plynem
od účinků okolní atmosféry, jsou
svarové spoje pevnější, houževnatější a korozivzdornější než svarové spoje svařované většinou jinými
způsoby. Svarová lázeň je dobře viditelná a poměrně dobře ovladatelná. Svařovat lze ve všech polohách
a vzhled svaru je úhledný a povrch
svarové housenky je hladký, takže
zpravidla nepotřebuje další opracování. Rozstřik kovu je při dobře seřízeném procesu nepatrný.
Klasické (především ruční) svařování metodou GTAW má ve srovnání
s jinými metodami nižší produktivitu a proto se ve vhodných aplikacích
doporučuje využít výkonnějších modifikací (s automatickým podáváním
přídavného drátu, orbitální způsoby
svařování apod.). Další výhoda spočívá v možnosti snadné automatizace, mechanizace a robotizace svařovacího procesu.
Charakteristickou vlastností svařovacího GTAW oblouku je jeho
schopnost odstraňovat svým fyzikálním účinkem povrchové oxidy na
svařovaném materiálu. Tento fyzikální děj se ve svářečské praxi nazývá „čistící účinek oblouku“. Dochází k němu tehdy, když je netavící se
elektroda zapojena na plus pólu (je
anodou) a má tedy kladnou (nepřímou) polaritu.
Čistící účinek GTAW oblouku se
s výhodou používá zejména při
svařování materiálů, vytvářejících
na svém povrchu vrstvu vysokotavitelných oxidů, jako je právě hliník a jeho slitiny. Tyto kovy snadno a okamžitě reagují při styku se
vzdušným kyslíkem i při normální
teplotě a vytvářejí na povrchu materiálu tenkou vrstvu oxidů, která znesnadňuje svařování a snižuje kvalitu
svarového spoje. Tenká vrstva oxidů
má vysokou teplotu tavení (u hliníku např. 2 050 °C) oproti základnímu
materiálu (650 °C) a zabraňuje tak
metalurgickému spojení materiálu.
Roztavení oxidů při nižší teplotě je
možné např. použitím tavidel nebo
lépe, právě čistícím účinkem elektrického proudu.
Čistící účinek oblouku není dodnes
z fyzikálního hlediska uspokojivě
vysvětlen, ale starší hypotézy předpokládají, že čištění povrchu svařovaného materiálu souvisí s mechanickým účinkem dopadajících
kladných iontů na povrch svařovaného (základního) materiálu, jejichž
hmotnost je 1 840x větší než hmot-
nost elektronů. Kladné ionty v tomto
případě dopadají na základní materiál (katodu) a svou kinetickou energií rozrušují vrstvu oxidů, čímž očistí
vrstvu oxidů. Lze tedy tento účinek
v podstatě přirovnat k otryskávání
povrchu materiálu. Novější hypotézy vycházejí z předpokladu, že povrchové oxidy kovu mají nižší ionizační napětí než čistý kov, a proto
v místech oxidů dochází přednostně
k emisi elektronů na katodě. Tím se
povrchové oxidy vysoce přehřívají,
případně až odpařují. Tzn., že čistící
účinek vzniká při zapojení elektrody
na plus pól. Na základním materiálu
se vytvoří katodová skvrna, která se
pohybuje a vyhledává místa pokrytá oxidy. Tato místa mají nižší emisní
energii pro emisi elektronů a po zasažení katodovou skvrnou se oxidy
vypaří.
Při zapojení wolframové elektrody
na stejnosměrný proud s nepřímou
polaritou dochází k největšímu čistícímu účinku, ale celkový průvar je
malý a elektroda je velmi tepelně
zatěžována. Proto se při svařování těchto materiálů metodou GTAW
používá především střídavý proud
– AC – Alternating current (má sice
nižší čistící efekt než při svařování
stejnosměrným proudem s nepřímou polaritou, ale nedochází k tak
velkému ohřevu elektrody). Při zapojení wolframové elektrody na střídavý proud se polarita mění 50x
za sekundu a tím se polovina doby
svařování využije na čistící účinek
a polovina na vyhotovení kvalitního
a hlubokého závaru, čímž se dosáhne jak vyhovujícího čistícího účinku,
tak i postačujícího průvaru, za nižšího tepelného zatížení elektrody.
Při svařování střídavým proudem
vzniká zvláště při nižších proudech
nestabilita oblouku, která způsobuje defekty ve svarech, popřípadě
znemožňuje svařování. Tím, že napětí při střídavém proudu neustále
kolísá od nuly do maxima, elektrický oblouk na nulové hodnotě zhasíná a je nutné ho znovu obnovit. Toto
zhasnutí a opětovné zapálení nastává 100x za sekundu a stabilizace
oblouku se pak zajišťuje dvěma způsoby: vysokofrekvenčním vysokonapěťovým generátorem, který indukuje do svařovacího obvodu proud
o napětí 2 500 až 5 000 V s frekvencí 2 – 5 MHz nebo impulsním generátorem s nízkou frekvencí, což je
zapalovací zařízení, které nepracuje
s vysokou frekvencí, ale skládá se
z pomocného vzduchového transformátoru, z vysokofrekvenční tlumivky a doutnavky.
259
Robotické svařování vytvrditelných hliníkových slitin pomocí metody GTAW
Střídavý svařovací proud je složen
z kladné a záporné půlvlny, které
se velmi rychle střídají, dle nastavené frekvence. Každá půlvlna má
svou významnou funkci. Kladná
půlvlna zajišťuje čistící účinek oblouku, vyčištěním povrchu svarové lázně od oxidů. Záporná půlvlna
potom umožňuje natavení materiálu
a samotné svaření čistého materiálu usměrněným proudem. U dnešních zdrojů je obvykle možné nastavit velikost jednotlivých půlvln podle
velikosti oxidické vrstvy, tato funkce
bývá označována jako „balance“.
Dnešní moderní zařízení dokáží pomocí měření napětí na oblouku dát
řídícímu procesoru informaci, zda
se na povrchu lázně nachází vysokotavitelné oxidy. Procesor pak tuto
informaci vyhodnotí a sám nastaví
potřebný poměr kladné a záporné
půlvlny k odstranění tohoto oxidu.
4.1 Parametry svařování
metodou GTAW
Svařování metodou TIG dává možnost široké volby svařovacích parametrů pomocí polarity a druhu
svařovacího proudu a napětí na oblouku. Kromě toho je možné rozsah
a teplotu svarové lázně řídit množstvím přídavného materiálu. To např.
proti svařování odtavující se elektrodou umožňuje vyhnout se nebezpečí „propadnutí“ svarové lázně a proto je wolframová elektroda vhodná
pro spolehlivé svařování tenkých
průřezů a kořenových vrstev. Tepelný režim při svařování metodou TIG
je dán třemi základními parametry:
– velikostí svařovacího proudu (volí
se podle tloušťky a tepelné vodivosti základního materiálu, podle typu spoje a polohy svařování
a podle svařovací rychlosti),
– velikost napětí na oblouku (závisí
především na délce oblouku),
– rychlost svařování (závisí na intenzitě svařovacího proudu a na
jeho druhu).
Mezi doplňkové parametry a technologické podmínky svařování dále
patří: chemické složení netavící se
elektrody a její průměr, vyložení
elektrody a její vrcholový úhel, průměr hubice hořáku a průtok ochranného plynu, sklon přídavného drátu,
sklon hořáku apod. Druh elektrického proudu (stejnosměrný nebo
střídavý) volíme zásadně podle potřeby použití tzv. čistícího účinku
elektrického proudu. Správná intenzita proudového zatížení elektrody
se pozná podle tvaru špičky elektrody po svařování. Natavení špičky
260
musí být souměrné a zcela nepatrné. Proud plynu se po svařování má
navíc vypnout až když je konec elektrody zchladlý (tzv. dofuk plynu).
4.2 Přídavné materiály
Přídavné materiály pro svařování hliníku a jeho slitin metodou GTAW se
pro ruční svařování dodávají ve formě drátů o průměru cca 1,6 – 4 mm
a délce 1 m. Pro robotické svařování, kdy se přídavné materiály dodávají automaticky kladkovými podavači, se obvykle využívají přídavné
svařovací dráty vyráběné pro metodu GMAW. Tedy dráty o průměrech
0,8 – 2,4 mm navinuté na cívkách
(standardně o hmotnosti 6 – 7 kg).
Dráty mají speciální povrchovou
úpravu zvyšující tvrdost povrchu.
Tím je zajištěno spolehlivé podávání pomocí kladek. Vysoké požadavky jsou kladeny na přesné dodržení
hodnoty průměru drátu, aby byl drát
spolehlivě napájen po celé délce napájecího průvlaku.
Vhodné přídavné materiály pro různé typy slitin hliníku a jejich použití
lze volit dle doporučení obsaženého
v normě ČSN EN 1011-4.
Zvýšenou pozornost je však třeba,
stejně jako u metody GMAW, věnovat podávání drátu, protože hliník
je velmi měkký, což může být zdrojem problémů. Používají se bowdeny s teflonovou vložkou pro vedení
drátu do hořáku. Maximální délka
hořáku by při klasickém tlačném podávání měla být max. 3 m. Podávací
kladky nesmí deformovat drát, jinak
vznikají problémy s napájením drátu
v průvlaku. Používají se tedy kladky
s profilem drážky ve tvaru půlkruhu.
Výhodné je použití čtyřkladkového
podavače, který disponuje větší adhezí při nižším nutném přítlaku. Doporučuje se použití průvlaků s většími otvory (o cca 0,1 – 0,2 mm) kvůli
velké tepelné roztažnosti hliníku.
V poslední době se stále více prosazuje tzv. pulsní svařování. Je vhodné pro svařování v montážních polohách a v případech, kdy je kladen
důraz na estetické provedení svarové housenky. Konstantní průběh
proudu je při této metodě nahrazen sérií pulsů s definovanou střední
hodnotou proudu [8].
5 EXPERIMENTY
Vlastní experiment pro optimalizaci svařovacích parametrů u metody GTAW byl realizován následujícím způsobem. Nejprve bylo nutné
zajistit bezpečné upnutí svařova-
ných vzorků – což spočívalo v návrhu vhodného upínacího přípravku.
Pro všechny experimenty byly provedeny tupé I svary na zkušebních
vzorcích o rozměrech 600 x 440 mm
na rovinném plechu o tloušťce 3 mm
bez předchozího stehování, aby výsledky byly porovnatelné s dalšími
dílčími výzkumnými prácemi, probíhajícími na ČVUT v Praze.
Po přizpůsobení upínacího zařízení byly svařovány zkušební vzorky,
které byly dále podrobeny metodám
NDT kontroly pro povrchové i vnitřní vady, což je podrobně obsaženo v [4]. Následovala příprava vzorků pro měření tvrdosti a zjišťování
strukturních změn ve svarovém spoji, pomocí metalografických zkoušek. Analýza makrostruktury a mikrostruktury svarových spojů.
Při svařování střídavým proudem
byl posuzován vliv regulace poměru časového působení kladné
a záporné půlvlny, poměru proudu
v kladné a záporné půlvlně, frekvence a předehřevu elektrody. Volbou
těchto parametrů lze nalézt optimální hodnoty pro dobrý čistící účinek elektrického proudu a zabezpečit tak kvalitní průvar kořene. To vše
s ohledem na prodloužení životnosti
wolframové elektrody.
Při svařování v pulzním režimu bylo
zkoumáno řízení krystalizaci svarového kovu, nastavením doby svařování a prodlevy pro oba svařovací
proudy (základní a redukovaný). Redukovaný proud byl nastavován nižší než-li proud základní. Doba pulzu byla volena v souladu s daným
množstvím přídavného drátu ve svarovém kovu.
6 VYHODNOCENÍ
EXPERIMENTŮ
Optimálním nastavením funkce „časový balanc“ se jeví hodnota 60 %
(obr. 3), kdy se dosáhl u svařeného
vzorku povrch lesklý, bez černých
skvrn a svarová housenka je převýšená, kořen dobře provařen. Při snižující se hodnotě dochází k velkému
přetěžování wolframové elektrody,
již při 50 % bylo patrné, že se elektroda přehřívá a málem došlo k „odkápnutí“ wolframu do svarového
kovu. Oblouk hořel nestabilně, světelné vyzařování oblouku bylo velice intenzívní. Naopak, při zvětšování nastavované hodnoty nevznikl
dobrý průvar, protože nedocházelo k dostatečnému čistícímu účinku
elektrického oblouku (oxidická vrstva bránila působení elektrického oblouku). Tepelný výkon se jevil jako
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
Obr. 3 Vliv nastavení funkce časový balanc (parametry jednotlivých vzorků TB = 50, 60, 70, 80 %)
Pozn. Hore: povrch zvaru, Dole: koreň
Fig. 3 Effect of presetting of function time balance (parameters of single specimens TB = 50, 60, 70, 80 %)
Note. Top: surface of weld, Bottom: root
Obr. 4 Vliv nastavení funkce proudový balanc (parametry jednotlivých vzorků IBAL = 90, 110, 130 %)
Pozn. Hore: povrch zvaru, Dole: koreň
Fig. 4 Effect of presetting of function current balance (parameters of single specimens IBAL = 90, 110, 130 %)
Note. Top: surface of weld, Bottom: root
Obr. 5 Vliv nastavení frekvence (parametry jednotlivých vzorků f = 50, 65, 80, 100 Hz)
Pozn. Hore: povrch zvaru, Dole: koreň
Fig. 5 Effect of frequency presetting (parameters of single specimens f = 50, 65, 80, 100 Hz)
Note. Top: surface of weld, Bottom: root
nedostatečný, proto bylo nutné zvyšovat svařovací proud, aby byl kořen
vzorků provařen.
Se snižující se hodnotou proudové
závislosti (nastavení funkce „proudový balanc“) pod hodnotu 100 %,
je dodávána menší energie na čištění povrchu materiálu (odstraňování
oxidické vrstvy), a větší na provaření
svarových ploch při vlastním svařování (obr. 4). Důsledkem příliš nízké
hodnoty je však malý průvar a značné převýšení svarové housenky, protože svarová lázeň není důkladně
zbavena oxidu a dostatečné množství energie se nedostane do svarové lázně. Se zvyšující se hodnotou je
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
dodáno více energie na čištění, povrch je pak lesklý a bez jakýchkoliv
skvrn. Poté stačí už jen dodání menší energie na svařování, aby vznikl
svar s dobrým průvarem. Samozřejmě, že s rostoucím proudem v kladné půlvlně dochází k lepšímu čistícímu účinku, ale zároveň také většímu
zahřívání wolframové elektrody. Proto je nutné najít optimální nastavení s ohledem na důkladné vyčištění
svarové lázně a nepřetěžování elektrody. Z tohoto hlediska se dle experimentu jako optimální jeví hodnota
110 %. Při nastavené hodnotě 130 %
dochází k propadnutí svarové housenky a značnému průvaru kořene.
Při zkoušení regulace frekvence svařovacího proudu, bylo pro zkoušený
materiál o tloušťce 3 mm zjištěno, že
je vhodné použít frekvenci v rozmezí 70 – 80 Hz (obr. 5). Při nízké frekvenci (50 Hz) dochází ke značnému provaření kořene. Při frekvenci
okolo hodnoty 80 Hz dosahuje svarová housenka mírného převýšení
a dobrého průvaru kořene. Ovšem
při vyšší frekvenci (nad 80 Hz) už
k provaření kořene nedochází, protože frekvence je již příliš vysoká,
a nestačí se dodat potřebná tepelná
energie v důsledku krátkého působení kladné a záporné půlvlny. Celkový výkon je snižován přechodo-
261
Robotické svařování vytvrditelných hliníkových slitin pomocí metody GTAW
Obr. 6 Vliv nastavení rychlosti podávání PM (parametry jednotlivých vzorků vDD, vDH = 0,4 – 0,66 ; 0,66 – 0,86 ; 0,66 – 0,96 m/min)
Pozn. Tento příklad byl naměřen při pulzním podávání PM, Hore: povrch zvaru, Dole: koreň
Fig. 6 Effect of presetting of filler metal feed rate (parameters of single specimens vDD, vDH = 0.4 – 0.66; 0.66 – 0.86; 0.66 – 0.96 m/min)
Note. This example was measured in pulsed filler metal feed, Top: surface of weld, Bottom: root
Obr. 7 Závislost nastavení doby pulzu (parametry jednotlivých vzorků tPH, tPD = 0,3 – 0,4; 0,4 – 0,4; 0,4 – 0,3 s)
Pozn. Hore: povrch zvaru, Dole: koreň
Fig. 7 Dependence of presetting of time pulse (parameters of single specimens tPH, tPD = 0.3 – 0.4; 0.4 – 0.4; 0.4 – 0.3 s)
Note. Top: surface of weld, Bottom: root
vým jevem změny polarity. Je proto
nutné nalézt frekvenci o maximálním výkonu určeného ke svařování,
kde bude zabezpečen dostatečný
čistící efekt a množství tepelné energie na dobrý průvar. Frekvencí ovlivňujeme množství vneseného tepla
do svarové lázně, rychlost chladnutí svarové lázně (krystalizaci). Při
nevhodně zvolené vysoké frekvenci
nedosáhneme naplnění požadavků
na vytvoření jakostního svaru zvyšováním svařovacího proudu a je proto
nutné hodnotu frekvence snížit. Pro
velké tloušťky materiálu platí použití
nízké frekvence, aby došlo k dodání
potřebného tepla a naopak.
Zvyšováním rychlosti podávání přídavného materiálu do svarové lázně se svarová lázeň částečně ochladí, teplo v oblouku se sníží
v důsledku odtavení přídavného
drátu. Výrazně lze tímto způsobem
ovlivnit kresbu svarové housenky a v podstatě i výslednou kvalitu svarového spoje (obr. 6). Když
se do svarové lázně dopraví vyšší
množství přídavného drátu, nemusí
dojít k dobrému natavení přídavného drátu a svarových ploch a vyčištění svarové lázně. Značným problémem může být jeho znečištění
(oxidická vrstva).
262
Pulzní svařování umožňuje řídit krystalizaci délkou působení základního a redukovaného proudu. Doba
pulzu je nastavitelná od 0,1 s do
10 s a může být různá pro základní a redukovaný proud. Na časové
prodlevě pulzu záleží především tvarování vznikajícího svaru a velikost
tepelně ovlivněné oblasti. Se vzrůstajícím působením pulzu se dodává větší množství tepelné energie
do svarové lázně, rozšiřuje se tepelně ovlivněná oblast i průvar kořene
(obr. 7). S vyšším množstvím dodávané energie je nutné zvýšit i množství přídavného drátu do svarové
lázně, jinak hrozí riziko vzniku trhlin.
Ve svarové lázni musí být dostatečné množství svarového kovu (eutektika), aby se zamezilo vzniku trhlin
za tepla. Na začátku svarové housenky se objevovala místa pokrytá černými skvrnami, jejich omezení
lze docílit prodloužením času na začátku svařování nebo použitím kvalitnějších elektrod.
ZÁVĚR
Robotizované svařování hliníkových slitin má své výhody i nevýhody v porovnání s ručním svařováním.
Během experimentů bylo vyzkouše-
no a ověřeno několik různých doporučení od odborníků z praxe a lze
konstatovat následující závěry. Při
automatizovaném svařování je nejdůležitější nastavit svařovací hořák
a jeho přesnou dráhu při svařování včetně potřebných úkonů, např.
druh a výlet elektrody, sklon hořáku,
průtok plynu hubicí, poloha přívodu
přídavného drátu apod.
U svařování hliníkových slitin metodou GTAW je dále velmi důležité
nastavení vlastních svařovacích parametrů a především dalších podmínek svařování, zejména upínání a používání upínacích přípravků,
které se velmi aktivně podílejí na
odvodu tepla z povrchu svařovaného vzorku. Svařovacích parametrů, které byly v rámci tohoto výzkumu regulovány a optimalizovány je
celá řada a dílčí závěry jsou uvedeny v článku.
CONCLUSIONS
Robotic welding of aluminium alloys
has advantages and drawbacks in
comparison to manual welding. Several different recommendations of
specialists from practice were tested
and verified during experiments. The
following conclusions can be drawn:
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O D B O R N É Č L Á NKY
In automated welding it is most important to preset welding torch and
its precise travel in welding including required operations, e.g. electrode type and its stick-out, torch
inclination, gas flow rate in nozzle,
position of filler wire feed, etc. In
GTAW welding of aluminium alloys
it is very important to preset proper
welding parameters and especially other welding conditions, mainly
clamping and use of clamping jigs
which very actively participate in
heat removal from welding specimen
surface. There exists a whole series
of welding parameters which were
controlled and optimised within this
research and partial conclusions are
presented in the paper.
Literatura:
[1] Bareš, R., A.: Kompozitní materiály,
SNTL, Praha, 1988
[2] Firemní materiály firmy Fanuc Robotics
Czech s.r.o.
[3] Kolektiv autorů: Technologie svařování
a zařízení, Zeross, Ostrava, 2001
[4] Kovanda, K.: Robotické svařování
vytvrditelných hliníkových slitin typu
AlMgSi pomocí metody TIG,
DP ČVUT FS, Praha, 2009
[5] Berka, J.: Robotické svařování
vytvrditelných hliníkových slitin typu
AlMgSi pomocí metody MIG,
DP ČVUT FS, Praha, 2009
[6] Kolařík, L.: Laboratoř výuky
svářečských technologií na ČVUT
v Praze, TM-DSSM č.1, Praha, 2009
[7] Alusuisse Swchweizerische Aluminium
AG: Schutzgasschweissen TIG und
MIG von Aluminium Werkstoffen,
Zurich, 1991
[8] Kolařík, L. a kol.: Vliv přídavného
materiálu při MIG svařování
vytvrditelných hliníkových slitin,
DST 2009, Vamberk, 2009
<
Poznámka:
Tento výzkum vznikl v rámci řešení projektu
SGS ČVUT 2010 – s číslem OHK2-038/10.
Článok recenzoval:
prof. Ing. Jan Suchánek, CSc., ČVUT v Praze,
Fakulta strojní, Ústav strojírenské technologie
Z VÁ R AN I E PR E P R A X
Použitie nového ochranného plynu pri zváraní
tlakových nádob
Application of new shielding gas for welding of pressure vessels
MARIANNAKOZ
RENÁTA
MATYSOVÁ
MOVÁ – PAVOL SEJČ
Ing. R. Kozmová, Messer Tatragas spol. s r. o., Bratislava, Slovensko, [email protected]
Binárna zmes ochranného plynu Ar+O2 (Ferroline X4, Messer Tatragas) a jej použitie  Vlastnosti zvarového
spoja tlakových nádob z ocele P355NL2 s použitím novej zmesi ochranného plynu  Hodnotenie spôsobu
prenosu kovu, rozstreku a čistoty povrchu zvarového kovu  Použitie na zváranie tlakových nádob
s prevádzkovou teplotou do –60 °C
Binary mixture of shielding gas Ar+O2 ( Ferroline X4, Messer Tatragas) and its application was analysed. The
properties of weled joint of pressure vessels of P355NL2 steel with use of new shielding gas mixture were
described. The mode of metal transfer, spatter and surface purity of weld metal were evaluated. Application
for welding pressure vessels operating at down to –60 °C temperature was outlined.
Na zváranie uhlíkových, jemnozrnných ocelí metódou MAG sa
používa ako ochranný plyn binárna
zmes plynov Ar+CO2, ktorá však pri
zváraní stredne hrubých a hrubších
materiálov zapríčiňuje zvýšenú tvorbu rozstreku a povrchových nečistôt
zvarov a ich okolia. Tieto povrchy si
pred nanášaním ochranných povlakov z farieb a lakov vyžadujú dôkladné a hlavne nákladné čistenie. Preto sa pri zváraní takýchto tlakových
nádob v súčasnosti začína vo väčšej
miere používať ako náhrada za zmes
plynov Ar+CO2 binárna zmes argón-kyslík (Ar+O2).
Pri zváraní nelegovaných materiálov nie je možné použiť čistý Ar ako
ochranný plyn. Hlavným dôvodom
>
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
je nestabilné horenie oblúka. Čistý
Ar naviac spôsobuje vysoké povrchové napätie vo zvarovom kúpeli,
čo spôsobuje horšie zmáčanie základného materiálu roztaveným kovom. Primiešaním malého množstva kyslíka do argónu sa stabilizuje
elektrický oblúk, zvyšuje sa rýchlosť
tvorby odtavovaných kvapiek a prenos kovu v oblúku sa mení od kvapkového (skratového) k sprchovému
prenosu kovu [1].
Zmes 96%Ar+4%O2 [2] má zhruba dvojnásobný oxidačný potenciál
ako zmes Ar+CO2. Pri zváraní ocelí
s použitím tejto ochrannej zmesi plynov sa zvyšuje tekutosť zvarového
kovu, ale pritom zostáva zvarový kúpeľ kontrolovateľný a s menším roz-
strekom roztaveného kovu a následným menším znečistením povrchu
a okolia zvaru. Body varu argónu
a kyslíka sú veľmi blízke a oba plyny
je teda možné zmiešať aj v kvapalnom stave.
1 EXPERIMENTÁLNA ČASŤ
Experimentálna časť bola zameraná na overenie vplyvu tejto ochrannej atmosféry na výsledné mechanické vlastnosti zvarových
spojov. Na overenie možnosti použitia binárnej zmesi Ar a 4 % kyslíka
sa zvarili skúšobné vzorky z ocelí
používaných na tlakové, kryogénne nádoby [3] na použitie média do
teplôt –60 °C.
263
Použitie nového ochranného plynu pri zváraní tlakových nádob
Tab. 1 Chemické zloženie prídavných a základných materiálov a ochranného plynu
Tab. 1 Chemical composition of filler and parent metals and shielding gas
Druh materiálu
Type of material
Základný materiál
Parent metal
P 355 N L2
Prídavný materiál
Filler metal
G 46 5 MG3 Ni1
Ochranný plyn
Shielding gas
Ferroline X4
Podmienky zvárania tupého
V spoja a zariadenie pracoviska:
Chemické zloženie (%)
Chemical composition (%)
0,12 C; 1,44 Mn; 0,32Si; 0,014 P; 0,006 S; 0,15 Ni; 0,038Al; 0,029 Nb
0,08 C; 1,11Mn; 0,73 Si; 0,007 P; 0,015 S; 0,84 Ni
96 Ar + 4 O2 (obj. %)
Tab. 2 Fyzikálne hodnoty plynu Ferroline X4
Tab. 2 Physical values of Ferroline X4 gas
Molová hmotnosť
Molar weight
Teplota varu
Boiling temperature
Hutnosť plynu ku vzduchu
Density of gas to air
(1 bar, 15 °C)
Merná hmotnosť plynu
Specific weight of gas
(1 bar, 15 °C )
Argón
Argon
Kyslík
Oxygen
39,95 g/mol
32,0 g/mol
–185,9 °C
–182,98 °C
1,38
1,106
1,669 kg/m3
1,337 kg/m3
Tab. 3 Parametre zvárania a namerané mechanické vlastnosti zvaru
Tab. 3 Welding parameters and measured mechanical properties of weld
Zvárací prúd / Welding current (A)
245
Zváracie napätie / Welding voltage (V)
26
Polarita / Polarity
Prietok ochranného plynu / Shielding gas flow rate (l.min-1)
Prenos kovu / Metal transfer
+DC
16
Sprchový / Spray
Zváracie zariadenie – KEMPPI FAST
MIG 400 s podávačom MSF 57,
Základný materiál – oceľ P355NL2
s hrúbkou 12 mm (tab. 1),
Prídavný materiál – drôt G46 5M
G3Ni1 podľa EN ISO 14 341 (obchodné označenie LNMNi1, Ø1,2 mm),
Ochranný plyn – 96%Ar+4%O2,
podľa EN ISO 14 175 M22 (obchodné označenie Ferroline X4, Messer
Tatragas) s prietokom 16 l/min (fyzikálne hodnoty plynu sú v tab. 2),
Poloha zvárania – PA,
Parametre zvárania a namerané mechanické vlastnosti zvaru sú v tab. 3,
zdroj bol nastavený na „sprchovým
prenos – V spoj“.
Vyhodnotenie tupého V spoja:
Povrch zvaru bol bez rozstreku, povrchových nečistôt s jemnou kresbou. Prechod zvarového kovu do
základného materiálu bol plynulý.
Zvarový kov bol čistý, bez známok
pórovitosti a prasklín (obr. 1).
Podmienky zvárania T spoja:
Líšia sa od podmienok zvárania
tupého V spoja len hrúbkou prídavného materiálu 10 mm a polohou
zvárania PB.
Rp 0,2 (MPa) min. 355
372
Vyhodnotenie T spoja:
Rm (MPa) 490 – 630
532
Povrch zvaru s jemnou kresbou bol
tiež bez znečistenia rozstrekom roztaveného kovu a povrchových nečistôt. Pri zváraní kútových zvarov
má zvarový kov v koreni silnejší penetračný účinok, čo je výhodné pri
zváraní tenkých plechov, ale trocha
náročnejšie na správne držanie horáka zváračom (vyššia tekutosť zvarového kúpeľa). Typický makroskopický rez jednovrstvového kútového
spoja je na obr. 2.
Z uvedených skúšok môžeme
konštatovať, že skúšaná binárna
ochranná zmes je výhodná nielen
z hľadiska čistoty povrchu, ale skúšané zvarové spoje dosahujú aj výborné mechanické vlastnosti.
Skúšky lámavosti / Crackability tests d = 180° D = 3xt
Bez trhlín /
Free from cracks
KV (J) ( –60 °C, min. 32 kJ) – TOO / HAZ
125
KV (J) ( –60 °C, min. 32 kJ) – ZK / WM
254
2 PRÍKLAD PRAKTICKÉHO
VYUŽITIA
Obr. 1 Makroskopická snímka tupého V-spoja
Fig. 1 Macrograph of welded V-joint
264
Pri zváraní tlakových nádob, kde
okrem hlavných nosných zvarov nádoby, ktoré sa uskutočňuje automatickým zváraním pod tavivom, sa
ostatné komponenty, ako vnútorné
výstuhy, podporné nosníky nádoby zvárajú metódou MAG. Výsledné
zvary a hotové tlakové nádoby sú na
obr. 3 a 4.
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
Z VÁ R AN I E PR E P R A X
ZÁVER
Použitie
ochranného
plynu
96%Ar+4%O 2 umožňuje vytvárať
kvalitné zvarové spoje, čo sa dokumentovalo vykonanými mechanickými skúškami a vysokými nameranými hodnotami nárazovej práce
aj pri nízkych teplotách. S touto binárnou zmesou sa ľahko dosahuje
sprchový prenos zvarového kovu.
Použitie ochranného plynu prináša pre svoj nízky rozstrek a vyššiu
povrchovú čistotu po zváraní minimálne náklady na čistenie zvaru
a okolia.
Táto binárna zmes je štandardizovaná v EN ISO 14 175 M22 so 4 % kyslíka a má logistickú výhodu v možnostiach dodávok v kvapalnom
stave v prenosnom kryogénnom zásobníku (obr. 5). Eliminuje sa tým
nutnosť použitia zmiešavača plynných zložiek ochranného plynu.
Obr. 2 Typický prievar jednovrstvového kútového zvaru
Fig. 2 Typical penetration of single fillet weld
CONCLUSIONS
Application of 96%Ar+4%O2 shielding gas allows to fabricate highquality welded joints what was
documented by carried out mechanical tests and high measured impact
toughness values also at low temperatures. Spray transfer of weld metal
is easily achieved with this binary
mixture. The application of shielding
gas allows minimum costs for cleaning of weld and its vicinity due to its
low spatter and higher surface purity
in as-welded condition
This binary mixture is standardised
in EN ISO 14 175 M22 standard with
4 % oxygen and it has a logistic ad-
Obr. 3 Povrch kútového zvaru
Fig. 3 Fillet weld surface
vantage in possible deliveries in liquid state in portable cryogenic tank
(Fig. 5). Hence, the necessity of use
of mixer of gaseous components is
eliminated.
Literatúra
[1] Sejč, P. – Ochranné plyny vo zváraní,
2002
[2] Firemné materiály Messer Tatragas
[3] Čomaj, M. – Kozmová, R.: Zváranie
spojov tlakových nádob z feritických
ocelí rúrkovými drôtmi
metódou RCAW, Kvalita vo
zváraní 2010 Nový Smokovec
<
Obr. 4 Tlakové nádoby zvárané touto metódou
Fig. 4 Pressure vessels welded by this method
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Článok recenzoval:
doc. Ing. Milan Čomaj, PhD.,
Taylor Wharton Slovakia s. r. o., Košice
Obr. 5 Prenosné kryogénne zásobníky
s ochranným plynom
Fig. 5 Portable cryogenic tanks with shielding
gas
265
KU R ZY
Vzdelávanie v oblasti zvárania
oceľových výstuží
V poslednej dobe sa zo strany stavebných firiem, ktoré sa zaoberajú
stavbou betónových konštrukcií, objavuje zvýšený nárast požiadavky
na vzdelávanie personálu v oblasti zvárania oceľových výstuží.
Na Slovensku v roku 2007 vyšla norma STN EN ISO 17660 na zváranie
oceľovej výstuže, kde časť 1 je určená pre zaťažené (nosné) zvarové spoje
a časť 2 pre nezaťažené (nenosné) zvarové spoje. Tieto normy stanovujú
požiadavky na materiály, zváranie, na zváračský personál, požiadavky
na kvalitu, kontrolu a na skúšky zvarov a základného materiálu.
Tieto normy tiež stanovujú, že výrobca zvarových spojov z oceľových
výstuží musí mať minimálne jedného pracovníka zváračského dozoru,
ktorý má špecifické znalosti zo zvárania oceľových výstuží a pracovníci,
ktorí pracujú v tejto oblasti, si musia
rozšíriť svoju kvalifikáciu podľa dokumentu Európskej zváračskej federácie (EWF) č. 544-01 o špecializovaný
kurz na zváranie oceľových výstuží. Takýto kurz môžu absolvovať len
v Autorizovanom výučbovom stredisku (ATB), zatiaľ iba vo Výskumnom
ústave zváračskom – Priemyselnom
inštitúte SR (VÚZ – PI SR), kde sa
prvýkrát na Slovensku takýto kurz
konal v januári 2011. Vstupnou podmienkou na absolvovanie tohto kurzu
je diplom IWE/EWE, IWT/EWT, IWS/
EWS alebo IWP/EWP a tvorí ho 20 hodín, z toho 16 hodín teórie a 4 hodiny
ukážok. Teória sa skladá z úvodu do
oceľových výstuží, materiálov a technológií na oceľové výstuže, navrhovania konštrukcií a výroby, inžinierskych
aplikácií a bezpečnosti. Absolventi,
ktorí úspešne zložia skúšky u Autorizovaného národného orgánu (ANB),
získajú „Osvedčenie“ o absolvovaní
tohto kurzu a môžu pracovať ako zváračský dozor v súlade s ISO 3834.
V tejto norme sú uvedené aj požiadavky na skúšky zváračov na zváranie oceľovej výstuže. Výrobca musí
mať k dispozícii na každý spôsob
zvárania oceľovej výstuže dostatočný počet kvalifikovaných zváračov.
Aby zvárač mohol robiť skúšky na
zvarové spoje na zaťaženej oceľovej
výstuži, musí najskôr prejsť kvalifikačnou skúškou na kútový zvar v súlade s STN EN 287-1, ak ju ešte nemá,
a potom sa môže zúčastniť kurzu na
zváranie oceľových výstuží, ktorý trvá
14 hodín, z toho 6 hodín tvorí teória
a 8 hodín prax. Pri skúške musí zvá-
266
rač zvariť tri skúšobné tyče na jeden
typ spoja (napr. tupý, preplátovaný,
styčníkový, krížový) a zároveň sa vykoná vizuálna skúška, skúška ťahom
alebo na krížový spoj a tiež skúška
strihom. Na základe toho zvárač získa certifikát – osvedčenie. Certifikát
– osvedčenie zvárača platí 2 roky, po
ich uplynutí sa musí zvárač rekvalifikovať alebo si môže kvalifikáciu predĺžiť. Na predĺženie kvalifikácie zvárača
sa musia zdokumentovať doplňujúce záznamy o výrobnej skúške zvaru
v najťažšej polohe (napr. najmenej 8
skúšok za čas 24 mesiacov, z ktorých
musia byť najmenej 2 skúšky z predchádzajúcich šiestich mesiacov).
Operátori a zoraďovači odporového
zvárania musia mať certifikát o platnej kvalifikačnej skúške podľa STN
EN 1418 na operátora, ktorá sa robí
na oceľovej výstuži.
Pre firmy, ktoré pracujú na pozemných komunikáciách aj v Českej republike, platí nové nariadenie vydané
Ministerstvom dopravy Českej republiky TP 193 „Svařování betonářské vý-
stuže a jiné typy spojů“. Týka sa práve
firiem, ktoré stavajú betónové konštrukcie na pozemných komunikáciách. Toto nariadenie definuje technické podmienky na stavby pozemných
komunikácií, kde sú špecifikované požiadavky na kvalitu materiálu, na zváranie oceľových výstuží, na kvalifikáciu zváračov a na skúšky základného
materiálu a zvarov v súlade s normou
ISO 17660. Oproti norme sú niektoré
predpisy v tomto nariadení ešte prísnejšie z dôvodu veľmi častých problémov na niektorých stavbách, ktoré
sa vzťahujú na kvalitu zvárania i kvalitu použitého základného materiálu.
V Českej republike kurzy pre zváračov a koordinátorov zvárania oceľových výstuží už prebiehajú dlhší čas.
V prvom polroku 2011 plánuje divízia vzdelávania vo VÚZ – PI SR otvoriť
ďalší špecializovaný kurz na zváranie
oceľových výstuží pre koordinátorov
zvárania a každý mesiac otvárame aj
kurzy pre zváračov oceľovej výstuže.
Ing. Beáta Machová
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
I N FO R M ÁCI E CE R TI FI KA ČN ÝCH O R G Á NOV
Zoznam osôb kvalifikovaných
a certifikovaných vo zváraní vo VÚZ – PI SR
v roku 2010
A. Autorizovaný národný orgán EWF/IAB pri VÚZ – PI SR predĺžil platnosť cer tifikátov zváračským odborníkom
(od roku 2006 vydáva zváračským odborníkom v rámci predĺženia platnosti odbornej spôsobilosti európske
cer tifikáty, namiesto pôvodných národných, všetkým držiteľom európskych diplomov) v nasledovnom členení:
Európsky zváračský inžinier
Európsky zváračský technológ
Priezvisko, meno, titul
Č. certifikátu
Platný do
Agh Robert, Ing.
Belán Marián, Ing.
Dvorský Michal, Ing.
Farkaš Michal, Ing.
Kováčik Vladimír, Ing.
Krivošík Miloslav, Ing.
Kurák Miroslav, Ing.
Kurnický Ján, Ing.
Markovič Peter, Ing.
Olejár Miloš, Ing.
Pakši Miroslav, Ing.
Pavlenko Miroslav, Ing.
Pavlík František, Ing.
Porhajaš Milan, Ing.
Révay Ľubor, Ing.
Sabo Martin, Ing.
Smolka Ľuboš, Ing.
Šolopová Zuzana, Ing.
Szabó Tibor, Ing.
Vrťo Ondrej, Ing.
CertEWE/SK/07013
CertEWE/SK/07005
CertEWE/SK/07008
CertEWE/SK/07001
CertEWE/SK/07006
CertEWE/SK/06003
CertEWE/SK/07011
CertEWE/SK/07009
CertEWE/SK/06038
CertEWE/SK/06041
CertEWE/SK/06042
CertEWE/SK/07012
CertEWE/SK/06043
CertEWE/SK/09013
CertEWE/SK/06044
CertEWE/SK/07010
CertEWE/SK/02010
CertEWE/SK/06047
CertEWE/SK/06039
CertEWE/SK/07007
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
01. 02.2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
01.02. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
01. 2. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
Európsky zváračský špecialista
Priezvisko, meno, titul
Mego Marián
Ponc Jozef
Tomovič Ivan
Č. certifikátu
Platný do
CertEWS/SK/07002
CertEWS/SK/01007
CertEWS/SK/07003
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
Priezvisko, meno, titul
Adamkovič Ľubomír, Bc.
Chalachan Štefan
Góri Jozef Ing.
Hlava Viliam, Ing.
Hrušovský Pavel, Bc.
Kabáč Pavel, Ing.
Kerekeš Štefan
Koppán Ján, Ing.
Kováč Marián, Ing.
Liščák Rastislav
Major Viliam
Mészáros Ladislav
Mihajlovič Peter
Očovský Július
Ondira Jozef, Ing.
Peťko Tibor, Ing.
Pribula Peter, Ing.
Šloseríková Gabriela
Tlacháč Peter
Tvrdoň Milan, Ing.
Vandák Daniel, Ing.
Č. certifikátu
Platný do
CertEWT/SK/06026
CertEWT/SK/07017
CertEWT/SK/06003
CertEWT/SK/07004
CertEWT/SK/07016
CertEWT/SK/07005
CerEWT/SK/07018
CertEWT/SK/07006
CertEWT/SK/07007
CertEWT/SK/06032
CertEWT/SK/97034
CertEWT/SK/06007
CertEWT/SK/07020
CertEWT/SK/97014
CertEWT/SK/07008
CertEWT/SK/07009
CertEWT/SK/07010
CertEWT/SK/05001
CertEWT/SK/07026
CertEWT/SK/07011
CertEWT/SK/06034
01. 02. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
B. Autorizovaný národný orgán EWF/IAB pri VÚZ – PI SR predĺžil platnosť európskych cer tifikátov zváračským
odborníkom v nasledovnom členení:
Európsky zváračský inžinier
Priezvisko, meno, titul
Aujesky Milan, Ing.
Bagala Gabriel, Ing.
Béder Ivan, Ing., CSc.
Beňo František, Ing.
Beňo Miloš Ing.
Bernasovský Peter, doc. Ing., PhD.
Bošanský Ján, doc. Ing., CSc.
Březík Ján, Ing.
Brziak Peter, Ing., PhD.
Čáky Jaroslav, Ing.
Frkáň Boris, Ing.
Guizon Alexander, Ing.
Č. certifikátu
Platný do
CertEWE/SK/04001/2
CertEWE/SK/01001/2
CertEWE/SK/97046/2
CertEWE/SK/99038/2
CertEWE/SK/04003/2
CertEWE/SK/97030/2
CertEWE/SK/97047/2
CertEWE/SK/98002/2
CertEWE/SK/04004/2
CertEWE/SK/07013/2
CertEWE/SK/04030/2
CertEWE/SK/04005/2
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Priezvisko, meno, titul
Hančinský Peter, Ing.
Hornigová Viera, Ing.
Hudák Július, doc. Ing., PhD.
Illés Gejza, Ing.
Jambor Jozef, Ing.
Jančarik Miroslav, Ing.
Kantor Rastislav, Ing.
Kašiar Pavol, Ing.
Kende Peter, Ing.
Kohut Marián, Ing.
Kolóny Pavol, Ing.
Kontra Richard, Ing.
Č. certifikátu
Platný do
CertEWE/SK/98023/2
CertEWE/SK/99001/2
CertEWE/SK/98024/2
CertEWE/SK/04006/2
CertEWE/SK/99004/2
CertEWE/SK/98026/2
CertEWE/SK/04019/2
CertEWE/SK/01007/2
CertEWE/SK/04007/2
CertEWE/SK/04033/2
CertEWE/SK/06030/2
CertEWE/SK/04034/2
14. 10. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
267
Zoznam osôb kvalifikovaných a certifikovaných vo zváraní
vo VÚZ – PI SR v roku 2010
Priezvisko, meno, titul
Kováts Jozef, Ing.
Krajčovič Roman, Ing.
Krčmár Peter, Ing.
Kuběnka Martin, Ing., PhD.
Kucej Jozef, Ing.
Kulcsár Alexander, Ing.
Kulla Štefan ,Ing.
Leždík Viliam, doc. Ing., PhD.
Loudín Jiří, Ing.
Macejka Martin, Ing.
Machová Beáta, Ing.
Magula Vladimír, doc. Ing., PhD.
Minarovič Peter, Ing.
Mišanko František, Ing.
Mlynár Pavel, Ing.
Mucha Miroslav Ing., PhD.
Nagy Rudolf, Ing.
Németh Robert, Ing.
Novák Ľubomír, Ing.
Orság Ján, Ing.
Pásztor Adrián, Ing.
Pavlovič Ján, Ing.
Pecha Jozef, doc. Ing., CSc.
Petőcz Gabriel, Ing.
Č. certifikátu
Platný do
CertEWE/SK/00006/2
CertEWE/SK/99007/2
CertEWE/SK/98005/2
CertEWE/SK/98021/3
CertEWE/SK/02023/2
CertEWE/SK/04021/2
CertEWE/SK/99008/2
CertEWE/SK/99036/3
CertEWE/SK/99060/2
CertEWE/SK/04022/2
CertEWE/SK/02024/3
CertEWE/SK/97056/3
CertEWE/SK/01006/2
CertEWE/SK/04009/2
CertEWE/SK/99011/2
CertEWE/SK/98035/3
CertEWE/SK/99013/2
CertEWE/SK/04010/2
CertEWE/SK/04023/2
CertEWE/SK/01009/2
CertEWE/SK/04011/2
CertEWE/SK/04024/2
CertEWE/SK/97059/2
CertEWE/SK/97039/2
14. 10. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
Priezvisko, meno, titul
Petró Peter, Ing.
Pilc Peter, Ing.
Provazník Ján, Ing.
Radič Pavol, Ing.
Radičová Helena, Ing., PhD.
Rajtar Róbert, Ing.
Repčík Jaroslav, Ing.
Schwing Stanislav, Ing.
Sklenár Rudolf, Ing.
Smrčková Jaroslava, Ing.
Sochor Jaroslav, Ing.
Šoška Anton, Ing.
Steier Libor, Ing.
Straka Štefan, Ing.
Švec Stanislav Ing.
Talač Martin, Ing.
Tarcsi Attila, Ing.
Turan Ján, Ing.
Vadkerti Jozef, Ing.
Valčuha Jaroslav, Ing.
Višňovský Pavol, Ing.
Vitásek Martin, Ing.
Výboh Jozef, Ing.
Zálešák Milan, Ing.
Zetek Jozef, Ing.
Č. certifikátu
Platný do
CertEWE/SK/06033/2
CertEWE/SK/02030/2
CertEWE/SK/01010/2
CertEWE/SK/02032/3
CertEWE/SK/98029/3
CertEWE/SK/04025/2
CertEWE/SK/04012/2
CertEWE/SK/01011/2
CertEWE/SK/00010/2
CertEWE/SK/99066/3
CertEWE/SK/99024/2
CertEWE/SK/04014/2
CertEWE/SK/04013/2
CertEWE/SK/98037/2
CertEWE/SK/06029/2
CertEWE/SK/01012/2
CertEWE/SK/06032/2
CertEWE/SK/98009/2
CertEWE/SK/04015/2
CertEWE/SK/98010/2
CertEWE/SK/97024/2
CertEWE/SK/02013/3
CertEWE/SK/97065/2
CertEWE/SK/04041/3
CertEWE/SK/04017/2
01. 02. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
Č. certifikátu
Platný do
CertEWT/SK/97108/2
CertEWT/SK/97066/2
CertEWT/SK/98007/2
CertEWT/SK/98090/2
CertEWT/SK/98114/2
CertEWT/SK/98129/3
CertEWT/SK/97029/2
CertEWT/SK/00037/2
CertEWT/SK/98011/2
CertEWT/SK/97072/2
CertEWT/SK/01001/2
CertEWT/SK/04001/2
CertEWT/SK/98130/3
CertEWT/SK/97100/2
CertEWT/SK/00053/2
CertEWT/SK/01025/2
CertEWT/SK/98027/2
CertEWT/SK/02045/2
CertEWT/SK/01028/2
CertEWT/SK/00051/2
CertEWT/SK/07002/2
CertEWT/SK/00057/2
CertEWT/SK/98118/2
CertEWT/SK/01003/2
CertEWT/SK/01031/2
CertEWT/SK/01032/2
CertEWT/SK/98046/2
CertEWT/SK/97122/2
CertEWT/SK/98019/2
CertEWT/SK/99108/2
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
Európsky zváračský technológ
Priezvisko, meno, titul
Barsi Ladislav
Barvirčák Juraj
Beňo Marcel, Bc.
Beňo Pavol, Ing.
Čavajda Ján
Čermák Jiří
Černý Petr, Ing.
Červinka Pavol, Ing.
Česnek Emil
Chýlek Petr
Čief Ján, Ing.
Čukan Branislav
Daniel Karol, Ing.
Demko Adrián, Ing.
Ďurovičová Anna, Ing.
Dvořák Vladimír
Fajnor Marián
Formanko Peter
Galbo Štefan
Gallus Dušan
Ganzarčík Ľubomír
Gazdík Marek
Geletka Daniel
Glejtek Ľubomír, Ing.
Grajciar Milan, Ing.
Gurník Ladislav
Hlavačka Radovan, Ing.
Hudáček Marián, Ing.
Hudec Ľubomír
Husár Peter, Ing.
268
Č. certifikátu
Platný do
CertEWT/SK/98054/2
CertEWT/SK/97053/2
CertEWT/SK/98073/2
CertEWT/SK/01015/2
CertEWT/SK/98104/3
CertEWT/SK/98056/2
CertEWT/SK/98074/2
CertEWT/SK/01017/2
CertEWT/SK/01010/2
CertEWT/SK/98005/2
CertEWT/SK/98028/2
CertEWT/SK/97057/2
CertEWT/SK/01019/2
CertEWT/SK/01020/2
CertEWT/SK/98026/2
CertEWT/SK/98051/2
CertEWT/SK/01021/2
CertEWT/SK/98127/3
CertEWT/SK/06023/2
CertEWT/SK/98108/2
CertEWT/SK/00054/2
CertEWT/SK/00006/2
CertEWT/SK/97062/2
CertEWT/SK/00032/2
CertEWT/SK/00033/2
CertEWT/SK/98037/2
CertEWT/SK/00011/2
CertEWT/SK/97099/2
CertEWT/SK/98031/2
CertEWT/SK/98109/2
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
Priezvisko, meno, titul
Jakubec Zlatko, Ing.
Janás Jozef
Jasenka Vladimír
Klimeš Oldřich
Koleda Milan, Ing.
Komár Peter
Komendát Andrej
Kopča Pavel, Ing.
Kováč Miroslav
Kovaľ Emil
Krempaský Jozef
Krištof Miroslav
Kulifaj Alexander
Kútny Ivan
Letko Peter
Lifka Peter, Ing.
Mikláš Vladimír
Paldanová Iveta, Ing.
Pauček František
Pavlásek Pavol, Ing.
Pavlištík Zdeněk
Pinka Marian, Ing.
Reichmann Ladislav, Ing.
Révész Igor, Ing.
Ruža Pavel
Satina Ivan
Sliacky Ján, Ing.
Slušný Robert
Smékal Ivo
Šomšák Stanislav, Ing.
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
I N FO R M ÁCI E CE R TI FI KA ČN ÝCH O R G Á NOV
Priezvisko, meno, titul
Č. certifikátu
Platný do
Šrank Michal
Štefanička Marián
Štrauch Jozef
Suhaj Pavel, Ing.
Švec Jozef
Takács Arpád, Ing.
Tavač Štefan
Tebinka Ľubomír, Ing.
Timko Kamil, Ing.
Tomlein Anton
Treplán Imrich, Ing.
Vaľko Michal, Ing.
CertEWT/SK/98102/2
CertEWT/SK/99041/2
CertEWT/SK/97123/2
CertEWT/SK/98081/2
CertEWT/SK/98040/2
CertEWT/SK/98021/2
CertEWT/SK/01035/2
CertEWT/SK/98067/2
CertEWT/SK/00047/2
CertEWT/SK/04003/2
CertEWT/SK/97093/2
CertEWT/SK/01036/2
14. 10. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
Priezvisko, meno, titul
Vašíček Vojtěch
Világoš Tomáš, Ing.
Výboh Marián, Ing.
Č. certifikátu
Platný do
CertEWT/SK/98124/3
CertEWT/SK/00023/2
CertEWT/SK/98025/2
14. 10. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
Európsky zváračský špecialista
Priezvisko, meno, titul
Bariak Ondrej
Haršány Stanislav
Lančarič Peter
Nociar Peter
Paninár Július
Richnák Jozef
Šebők Tibor
Smilek Pavel
Č. certifikátu
Platný do
CertEWS/SK/01001/2
CertEWS/SK/01003/2
CertEWS/SK/01004/2
CertEWS/SK/01005/2
CertEWS/SK/01006/2
CertEWS/SK/01008/2
CertEWS/SK/02025/2
CertEWS/SK/01009/2
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
14. 10. 2013
C. Autorizovaný národný orgán EWF/IAB pri VÚZ – PI SR vydal na základe výsledkov skúšok a splnenia
podmienok absolventom príslušných prípravných kurzov diplomy (trvale platné) a následne Cer tifikačný
orgán pre cer tifikáciu personálu vo zváraní a NDT vydal príslušné národné cer tifikáty zváračským
odborníkom v nasledovnom členení:
Európsky zváračský inžinier – EWE (diplom), Medzinárodný zváračský inžinier – IWE (diplom)
a Zváračský inžinier – E (národný certifikát)
Priezvisko, meno, titul
Č. diplomu EWE
Č. diplomu IWE
Č. národ. certifikátu
Certifikát platný do
Čizmadia Juraj, Ing.
Fedák, PhD. Miroslav, Ing.
Füry Jozef, Ing.
Galbička Daniel, Ing.
Gulaš Martin, Ing.
Kohout Ján, Ing.
Kollár Ján, Ing.
Kováč Gejza, Ing.
Krajči Michal, Ing.
Kyseľ Milan, Ing.
Majtényi Jozef, Ing.
Matiaš Jozef, Ing.
Matkobiš Martin, Ing.
Mlčoch Mário, Ing.
Murčo Miroslav, Ing.
Orinčák Jozef, Ing.
Šlebodník Peter, Ing.
Štaba Ján, Ing., PhD.
Svoboda Martin, Ing.
Turek Ladislav, Ing.
Višňovský Peter, Ing.
EWE-SK-10001
EWE-SK-10016
EWE-SK-10002
EWE-SK-10003
EWE-SK-10017
EWE-SK-10018
EWE-SK-10004
EWE-SK-10005
EWE-SK-10019
EWE-SK-10006
EWE-SK-10007
EWE-SK-10008
EWE-SK-10009
EWE-SK-10010
EWE-SK-10011
EWE-SK-10012
EWE-SK-10013
EWE-SK-10014
EWE-SK-10020
EWE-SK-10021
EWE-SK-10015
IWE-SK-10001
IWE-SK-10016
IWE-SK-10002
IWE-SK-10003
IWE-SK-10017
IWE-SK-10018
IWE-SK-10004
IWE-SK-10005
IWE-SK-10019
IWE-SK-10006
IWE-SK-10007
IWE-SK-10008
IWE-SK-10009
IWE-SK-10010
IWE-SK-10011
IWE-SK-10012
IWE-SK-10013
IWE-SK-10014
IWE-SK-10020
IWE-SK-10021
IWE-SK-10015
E-1/2010
E-16/2010
E-2/2010
E-3/2010
E-17/2010
E-18/2010
E-4/2010
E-5/2010
E-19/2010
E-6/2010
E-7/2010
E-8/2010
E-9/2010
E-10/2010
E-11/2010
E-12/2010
E-13/2010
E-14/2010
E-20/2010
E-21/2010
E-15/2010
16. 03. 2013
19. 08. 2013
16. 03. 2013
16. 03. 2013
19. 08. 2013
19. 08. 2013
16. 03. 2013
16. 03. 2013
19. 08. 2013
16. 03. 2013
16. 03. 2013
16. 03. 2013
16. 03. 2013
16. 03. 2013
16.03. 2013
16. 03. 2013
16. 03. 2013
16. 03. 2013
19. 08. 2013
19. 08. 2013
16. 03. 2013
Európsky zváračský technológ – EWT (diplom), Medzinárodný zváračský technológ – IWT (diplom)
a Zváračský technológ – T (národný certifikát)
Priezvisko, meno, titul
Č. diplomu EWT
Č. diplomu IWT
Č. národ. certifikátu
Certifikát platný do
Barcaj Ján, Ing.
Čechvala Ján, Bc.
Grobár Mário
Kováčik Róbert
Krivánek Marián
Laurenčík Jozef, Bc.
Pavlik Lukáš
Šebők Tibor
Straka Ľuboš
EWT-SK-10002
EWT-SK-10003
EWT-SK-10004
EWT-SK-10005
EWT-SK-10006
EWT-SK-10001
EWT-SK-10007
EWT-SK-10009
EWT-SK-10008
IWT-SK-10002
IWT-SK-10003
IWT-SK-10004
IWT-SK-10005
IWT-SK-10006
IWT-SK-10001
IWT-SK-10007
IWT-SK-10009
IWT-SK-10008
T-2/2010
T-3/2010
T-4/2010
T-5/2010
T-6/2010
T-1/2010
T-7/2010
T-9/2010
T-8/2010
14. 06. 2013
14. 06. 2013
14. 06. 2013
14. 06. 2013
14. 06. 2013
16. 03. 2013
14. 06. 2013
14. 06. 2013
14. 06. 2013
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
269
Zoznam osôb kvalifikovaných a certifikovaných vo zváraní
vo VÚZ – PI SR v roku 2010
Európsky zváračský špecialista – EWS (diplom), Medzinárodný zváračský špecialista – IWS (diplom)
a Zváračský špecialista – S (národný certifikát)
Priezvisko, meno, titul
Č. diplomu EWS
Č. diplomu IWS
Č. národ. certifikátu
Certifikát platný do
Cesnak Rastislav
Chlebo Jaromír
Čulík Július
Fazekašová Anna
Fraňo Dušan
Hajko Branislav
Horváth Peter
Janó Martin
Ješko Miroslav
Korec Ctibor
Kršjak Vladimír, Ing.
Kútik Jozef
Macák Dušan
Mokoš Michal, Bc.
Pastier Peter
Pekarovič Peter
Polcsák Róbert
Révai Ernest
Richter Ján
Rubaninský Igor, Ing.
Sadovská Ľudmila, Ing., CSc.
Šebo Martin
Šulák Ladislav
Švec Milan
Szusztor Ernest
Tamáš Štefan
Tašký Štefan
Teliar Ján
Tirala Miroslav
Varga Martin
Vido Marek, Ing.
Vinarčíková Ružena
Volentier Ondrej
EWS-SK-10001
EWS-SK-10005
EWS-SK-10002
EWS-SK-10003
EWS-SK-10028
EWS-SK-10004
EWS-SK-10029
EWS-SK-10006
EWS-SK-10030
EWS-SK-10007
EWS-SK-10008
EWS-SK-10009
EWS-SK-10010
EWS-SK-10011
EWS-SK-10012
EWS-SK-10031
EWS-SK-10013
EWS-SK-10014
EWS-SK-10032
EWS-SK-10033
EWS-SK-10015
EWS-SK-10017
EWS-SK-10018
EWS-SK-10019
EWS-SK-10016
EWS-SK-10020
EWS-SK-10021
EWS-SK-10022
EWS-SK-10023
EWS-SK-10024
EWS-SK-10025
EWS-SK-10026
EWS-SK-10027
IWS-SK-10001
IWS-SK-10005
IWS-SK-10002
IWS-SK-10003
IWS-SK-10028
IWS-SK-10004
IWS-SK-10029
IWS-SK-10006
IWS-SK-10030
IWS-SK-10007
IWS-SK-10008
IWS-SK-10009
IWS-SK-10010
IWS-SK-10011
IWS-SK-10012
IWS-SK-10031
IWS-SK-10013
IWS-SK-10014
IWS-SK-10032
IWS-SK-10033
IWS-SK-10015
IWS-SK-10017
IWS-SK-10018
IWS-SK-10019
IWS-SK-10016
IWS-SK-10020
IWS-SK-10021
IWS-SK-10022
IWS-SK-10023
IWS-SK-10024
IWS-SK-10025
IWS-SK-10026
IWS-SK-10027
S-1/2010
S-5/2010
S-2/2010
S-3/2010
S-28/2010
S-4/2010
S-29/2010
S-6/2010
S-30/2010
S-7/2010
S-8/2010
S-9/2010
S-10/2010
S-11/2010
S-12/2010
S-31/2010
S-13/2010
S-14/2010
S-32/2010
S-33/2010
S-15/2010
S-17/2010
S-18/2010
S-19/2010
S-16/2010
S-20/2010
S-21/2010
S-22/2010
S-23/2010
S-24/2010
S-25/2010
S-26/2010
S-27/2010
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
13. 07. 2013
23. 03. 2013
13. 07. 2013
23. 03. 2013
13. 07. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
13. 07. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
13. 07. 2013
13. 07. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
23. 03. 2013
Európsky zváračský praktik – EWP (diplom), Medzinárodný zváračský praktik – IWP (diplom)
a Zváračský praktik – P (národný certifikát)
Priezvisko, meno
Č. diplomu EWP
Č. diplomu IWP
Č. národ. certifikátu
Certifikát platný do
Mališ Roman
Matovič Peter
EWP-SK-10002
EWP-SK-10001
IWP-SK-10002
IWP-SK-10001
P-2/2010
P-1/2010
13. 07. 2013
23. 03. 2013
D. Autorizovaný národný orgán EWF/IAB pri VÚZ – PI SR vydal diplomy EWF (trvale platné)
v nasledovnom členení:
Európsky zváračský inžinier
Priezvisko, meno, titul
Č. diplomu
Platný od
Priezvisko, meno, titul
Č. diplomu
Platný od
Agh Robert, Ing.
Dvorský Michal, Ing.
Holásek Ivan, Ing.
Kožička Ján, Ing.
EWE-SK-07013
EWE-SK-07008
EWE-SK-08020
EWE-SK-08019
10. 05. 2010
30. 03. 2010
10. 05. 2010
10. 05. 2010
Kurák Miroslav, Ing.
Kurnický Ján, Ing.
Pavlenko Miroslav, Ing.
Sabo Martin, Ing.
EWE-SK-07011
EWE-SK-07009
EWE-SK-07012
EWE-SK-07010
10. 05. 2010
10. 05. 2010
10. 05. 2010
10. 05. 2010
E. Autorizovaný národný orgán EWF/IAB pri VÚZ – PI SR vydal na základe žiadosti a skôr vystavených
európskych diplomov ekvivalentné medzinárodné diplomy IIW (trvale platné) zváračským odborníkom
v nasledovnom členení:
Medzinárodný zváračský inžinier
270
Medzinárodný zváračský technológ
Priezvisko, meno, titul
Č. diplomu
Platný od
Hančinský Peter, Ing.
Okasa Jozef, Ing.
IWE-SK-98023/10
IWE-SK-02028/10
15. 10. 2010
15. 10. 2010
Priezvisko, meno, titul
Čukan Branislav
Mikláš Vladimír
Č. diplomu
Platný od
IWT-SK-97057/10
IWT-SK-98027/10
10. 05. 2010
27. 09. 2010
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
I N FO R M ÁCI E CE R TI FI KA ČN ÝCH O R G Á NOV
F. Cer tifikačný orgán pre cer tifikáciu personálu vo zváraní a NDT pri VÚZ – PI SR vydal na základe výsledkov
skúšok a splnenia podmienok absolventom príslušných prípravných kurzov – zváračským odborníkom
národné cer tifikáty v nasledovnom členení:
Zváračský inštruktor
Priezvisko, meno, titul
Č. národ. certifikátu
Platný do
Baranyai Jozef
Gábor Alexander, Mgr.
Golis Ján, Mgr.
Jahnátek Miroslav
Kadaši Stanislav
Kiss István
I-8/2010
I-5/2010
I-9/2010
I-3/2010
I-10/2010
I-11/2010
02. 11. 2012
01. 06. 2014
02. 11. 2014
30. 03. 2013
02. 11. 2014
02. 11. 2014
Priezvisko, meno, titul
Kolačkovský Jozef, Mgr.
Macko Roman
Repiský Peter
Šebest Ján
Šipikal Anton
Slovák Jozef
Štetina Dušan
Č. národ. certifikátu
Platný do
I-4/2010
I-13/2010
I-1/2010
I-12/2010
I-2/2010
I-7/2010
I-6/2010
26. 05. 2014
02. 11. 2014
01. 02. 2014
02. 11. 2014
01. 02. 2014
26. 09. 2014
01. 06. 2014
G. Cer tifikačný orgán pre cer tifikáciu personálu vo zváraní a NDT pri VÚZ – PI SR vydal po splnení
podmienok národné cer tifikáty zváračským odborníkom na predĺžené obdobie trvania dohody o informačnej
spolupráci v nasledovnom členení:
Zváračský inšpektor – základná úroveň
Priezvisko, meno, titul
Banáš Roman
Baran Marián
Čanky Milan
Chovanec Tibor
Ertel Marián
Foltíny Ivan
Geletka Daniel
Gurník Ladislav
Hajas Ľubomír
Knapik Štefan
Krčmár Peter, Ing.
Krška Jozef
Č. národ. certifikátu
Platný do
WI-B-59/2000
WI-B-57/2000
WI-B-1/2003
WI-B-67/2000
WI-B-85/2000
WI-B-72/2000
WI-B-32/2000
WI-B-15/2000
WI-B-84/2000
WI-B-70/2000
WI-B-92/2000
WI-B-68/2000
09. 05. 2013
09.05. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
14. 10. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
Priezvisko, meno, titul
Kulich Pavel
Lamoš Michal
Sliacky Ján, Ing.
Strna Juraj
Tovera Karol
Uhnák Ivan, Ing.
Valocký Miroslav
Vrťo Emil
Zaťko Martin
Č. národ. certifikátu
Platný do
WI-B-54/2000
WI-B-83/2000
WI-B-50/2000
WI-B-5/99
WI-B-3/2003
WI-B-41/2000
WI-B-86/2000
WI-B-56/2000
WI-B-58/2000
09. 05. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
01. 02. 2013
09. 05. 2013
09. 05. 2013
H. Cer tifikačný orgán pre cer tifikáciu personálu vo zváraní a NDT pri VÚZ – PI SR vydal na základe
výsledkov skúšok národné cer tifikáty podľa normy STN EN 1418 nasledovným zváračom – operátorom:
Priezvisko, meno
Č. národ. certifikátu
Platný do
Andráš František
Besta Jiří
Blanárik Miroslav
Drahoš Peter
Dudžák Ján
Dvorský Ladislav
Dziak Zdenek
Fanta Robert
Findorák Marián
Focko Peter
Gajdošík Vladimír
Gajdošík Jozef
Gál Jozef
Giertl Jaroslav
Hirko Peter
Horný Ivan
Hudák Martin
Hyll Ľubomír
Joura Jiří
Kokles Erik
Koprda Marek
SK - 23/2010
SK - 6/2010
SK - 17/2010
SK - 27/2010
SK - 22/2010
SK - 37/2010
SK - 8/2010
SK - 20/2010
SK - 13/2010
SK - 2/2010
SK - 34/2010
SK - 38/2010
SK - 29/2010
SK - 43/2010
SK - 24/2010
SK - 18/2010
SK - 11/2010
SK - 45/2010
SK - 5/2010
SK - 32/2010
SK - 31/2010
09. 07. 2012
11. 03. 2012
11. 05. 2012
16. 07. 2012
11. 06. 2012
16. 07. 2012
24. 03. 2012
24. 05. 2012
14. 04. 2012
05. 02. 2012
16. 07. 2012
16. 07. 2012
16. 07. 2012
14. 10. 2012
06. 09. 2012
11. 05. 2012
26. 03. 2012
12. 11. 2012
11. 03. 2012
16. 07. 2012
16. 07. 2012
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Priezvisko, meno
Koprda Ladislav
Koprda Štefan
Kosár Peter
Krass Ladislav
Kukuča Peter
Lavička Milan
Lokaj Pavol
Lukáč Ján
Lülei Pavol
Maliček Milan
Mališ Marián
Meliška Pavel
Meškan Matúš
Minka Jozef
Mlaka Jozef Bc.
Novotný Anton
Paulis Peter
Pavlovský Radoslav
Petržel Pavol
Sabo Ivan
Schulte Viliam
Č. národ. certifikátu
Platný do
SK - 33/2010
SK - 35/2010
SK - 46/2010
SK - 1/2010
SK - 19/2010
SK - 36/2010
SK - 16/2010
SK - 39/2010
SK - 28/2010
SK - 14/2010
SK - 3/2010
SK - 42/2010
SK - 44/2010
SK - 4/2010
SK - 10/2010
SK - 7/2010
SK - 30/2010
SK - 48/2010
SK - 21/2010
SK - 40/2010
SK - 15/2010
16. 07. 2012
16. 07. 2012
13. 12. 2012
18. 01. 2012
12. 05. 2012
16. 07. 2012
30. 04. 2012
16. 07. 2012
16. 07. 2012
20. 04. 2012
24. 02. 2012
16. 07. 2012
14. 10. 2012
24. 02. 2012
26. 03. 2012
24. 03. 2012
16. 07. 2012
10. 12. 2012
24. 05. 2012
16. 07. 2012
30. 04. 2012
271
Zoznam osôb kvalifikovaných a certifikovaných vo zváraní
vo VÚZ – PI SR v roku 2010
Priezvisko, meno
Č. národ. certifikátu
Platný do
Sijarto Pavol
Silicai Alexander
Šulík Mikuláš
Šuster Jozef
SK - 25/2010
SK - 47/2010
SK - 9/2010
SK - 49/2010
06. 09. 2012
13. 12. 2012
24. 03. 2012
16. 12. 2012
Priezvisko, meno
Szabó Ladislav
Ürge Juraj
Vavro Michal
Zloch Jaroslav
Č. národ. certifikátu
Platný do
SK - 26/2010
SK - 41/2010
SK - 12/2010
SK - 50/2010
06. 09. 2012
16. 07. 2012
29. 03. 2012
16. 12. 2012
I. Autorizovaný národný orgán EWF/IAB pri VÚZ – PI SR vydal na základe výsledkov skúšok a splnenia
podmienok cer tifikáty Európsky zvárač plastov 477 absolventom príslušných prípravných kurzov.
J. Cer tifikačný orgán pre cer tifikáciu personálu vo zváraní a NDT pri VÚZ – PI SR vydal po splnení podmienok
podľa noriem STN EN 287-1+A2, STN EN ISO 9606-2 a 9606-4 národné cer tifikáty 5367 zváračom.
Ing. Viera Hornigová
Poznámka redakcie: Zoznam osôb certifikovaných vo zváraní vo VÚZ – PI SR v roku 2009 bol uverejnený v časopise Zváranie-Svařování v číslach 7-8/2009 a 5-6/2010.
Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR
v nedeštruktívnom skúšaní v súlade
s normou STN EN 473 v roku 2010
Výskumný ústav zváračský – Priemyselný inštitút SR, Cer tifikačný orgán pre cer tifikáciu personálu
vo zváraní a NDT v Bratislave v roku 2010 v súlade s STN EN 473 cer tifikoval 198 osôb a vydal 229
cer tifikátov. Zoznam cer tifikovaných osôb s príslušnou kvalifikáciou a číslom cer tifikátu:
Priezvisko, meno, titul
Astrovskis Sergejus
Babic Patrik
Babic Patrik
Baláž Stanislav, Ing.
Baláž Stanislav, Ing.
Balcune Tatjana
Balej Peter
Balej Peter
Banevicius Arunas, Ing.
Barcaj Jaroslav
Barcaj Jaroslav
Barinová Dana
Barinová Dana
Bartolen Branislav
Bazylev Anatolij, Mgr.
Bazylev Anatolij, Mgr.
Beleckis Aivaras
Benčík Ivan
Bitarovský Juraj
Bogadelscikovas Viktoras, Ing.
Bogadelscikovas Viktoras, Ing.
Božik Stanislav, Ing.
Bříza Jaroslav
Bugaev Vladimir
Buchta Miroslav
Búran Marián
Búran Marián
Burnejka Kestutis
Cselédka Ladislav, Ing.
Cselédka Ladislav, Ing.
272
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
MT2
VT2
VT2
VT2
PT2
UT2
RT2
VT2
VT2
VT2
MT2
MT2
PT2
VT2
RT3
UT2
UT2
MT1
VT2
MT2
VT2
PT2
VT2
PT2
VT2
VT2
PT2
UT2
VT2
PT2
1A 201/10
3A 123/10
3A 123/10
2B 104/10
2B 171/10
1A 082/10
3A 050/10
2B 053/10
2B 130/10
2B 075/10
3A 129/10
3A 197/10
3A 100/10
3A 028/10
1A 151/10
1A 114/10
1A 083/10
3A 188/10
1A 229/10
2B 132/10
2B 131/10
1A 210/10
2B 054/10
1A 103/10
3A 124/10
2B 055/10
2B 015/10
1A 136/10
1A 212/10
1A 213/10
Priezvisko, meno, titul
Daraboš Tomáš
Diomin Aleksandr
Doktor Jaroslav
Dosedla Miroslav
Dudáš Daniel, Ing.
Duffek Jozef
Duffek Jozef
Foltín Marcel, Ing.
Fomkin Stanislav
Frtús Vladimír, Ing.
Galimov Sergej
Galovič Pavel
Gargasas Justinas
Gerega Maxim, Ing.
Gluzunov Oleg
Grigorjevs Andrejs
Grikpedis Paulius
Guga Peter, Ing.
Guizon Alexander, Ing.
Györi Ladislav, Ing.
Hajdú Ondrej, Ing.
Halán Martin, Bc.
Hambálek Peter
Hanák Martin, Ing.
Hanáková Alena
Hanus Miroslav
Havel Vladimír
Hlohinec Ladislav, Ing.
Hodoň Martin
Holečko Viktor, Ing.
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
PT2
PT2
VT2
VT2
VT2
MT2
PT2
VT2
MT2
VT2
UT2
VT2
UT2
RT2
UT2
UT2
UT-T2
PT2
VT2
VT2
UT2
VT2
UT1
VT2
MT2
PT2
VT2
VT2
VT2
UT2
2B 071/10
2B 219/10
1A 030/10
1A 175/10
2B 017/10
1A 160/10
1A 074/10
1A 086/10
1A 202/10
1A 176/10
1A 143/10
1A 087/10
1A 115/10
2B 148/10
1A 116/10
1A 003/10
1A 032/10
3A 166/10
2B 009/10
1A 177/10
1A 043/10
1A 178/10
1A 192/10
2B 126/10
1A 161/10
3A 167/10
2B 056/10
1A 068/10
2B 145/10
2B 045/10
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
I N FO R M ÁCI E CE R TI FI KA ČN ÝCH O R G Á NOV
Priezvisko, meno, titul
Hronček Peter, Ing.
Chaloupka Andrej
Chrastina Pavel
Isajev Vladislav, Bc.
Isajev Vladislav, Bc.
Ivan Marián
Ivanič Ivan, Bc.
Jakubis Branislav, Ing.
Jakubovicius Viktoras
Jakubovicius Viktoras
Janov Miroslav, Ing.
Jonauskas Vidmantas
Júnoš Pavol
Kacerauskas Laimutis
Kaliuzhny Aliaksandr
Kán Ján
Karosas Donatas
Kasperavicius Arturas
Kavulič Pavol
Kellner František
Kereš Roman
Kery Michal, Ing.
Kisel Juraj
Klevcova Elena
Klusaček Ivan
Kmeť Milan
Kovalenko Oksana
Kovalenko Oksana
Krakovská Ivana
Krčmár Peter, Ing.
Krivda Tomáš
Križan Michal, Ing.
Kršiak Július, Ing.
Kubala Anton, Ing.
Kučerka Ľubomír, Ing.
Kupec Boris
Kyseľ Peter
Langer Ladislav
Langer Ladislav
Larionov Igor, Ing.
Laucevicius Vaidas, Ing.
Libiak František
Lipsnis Danil
Lisoň Peter
Lovás Juraj, Ing.
Lukaitis Vidas
Lukaitis Vidas
Makarenkov Sergej
Marazas Andrejus, Bc.
Martoňák Jozef
Martoňák Jozef
Maslov Jevgenij
Mateja Roman
Matlák Jaroslav
Medveď Marián
Mihálová Eva
Michálek Lukáš
Michálek Lukáš
Mikelsons Maris
Molčan Rudolf
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
Priezvisko, meno, titul
VT2
VT2
VT2
RT3
UT3
MT2
VT2
VT2
UT2
MT2
MT2
VT2
VT2
PT2
MT2
MT2
UT-T2
UT2
PT2
VT2
RT2
VT2
VT2
UT2
UT2
UT1
MT2
UT2
MT2
VT2
VT2
VT2
RT2
VT2
VT2
RT2
UT2
UT1
VT2
UT2
UT-T2
PT2
VT2
UT2
MT1
RT2
UT2
PT2
PT2
VT2
UT2
PT2
VT2
UT2
UT2
MT2
MT2
UT1
UT2
UT2
2B 018/10
1A 179/10
1A 158/10
2B 214/10
2B 215/10
1A 010/10
1A 198/10
1A 152/10
1A 137/10
1A 203/10
3A 190/10
2B 225/10
2B 057/10
1A 040/10
1A 078/10
2B 069/10
1A 033/10
1A 138/10
1A 147/10
3A 023/10
2B 046/10
1A 088/10
1A 070/10
1A 117/10
2B 095/10
3A 125/10
1A 204/10
1A 139/10
1A 162/10
2B 013/10
1A 112/10
2B 058/10
3A 021/10
2B 065/10
1A 020/10
3A 049/10
1A 098/10
1A 168/10
1A 154/10
1A 084/10
1A 034/10
1A 144/10
1A 199/10
2B 096/10
3A 189/10
1A 001/10
1A 085/10
1A 041/10
1A 081/10
1A 159/10
1A 172/10
2B 220/10
2B 059/10
1A 024/10
2B 011/10
2B 111/10
1A 228/10
1A 173/10
1A 118/10
2B 012/10
Molnár Dušan
Morkis Kestutis
Mucha Marián
Murčo Miroslav, Ing.
N. Kovács Benjamin, Ing.
Nekoranec Ivan, Ing.
Nekoranec Lukáš
Novák Pavol, Mgr.
Novatorov Roman
Nozdrovický Juraj, Ing., PhD.
Obrin Jaroslav
Olechnovic Jevgenij
Páleník Karol
Paulovič Miroslav
Petkevich Evgenij
Pikunas Gintaras
Pinkava Peter
Pocevicius Giedrius
Podhradský Jozef
Podojová Alena
Pochyba Rajmund, Ing.
Pochyba Rajmund, Ing.
Pochyba Rajmund, Ing.
Potkány Tibor
Prachár Ivan, Ing.
Priehradník Milan, Ing.
Priehradník Milan, Ing.
Prištic Viliam
Prištic Viliam
Privrel Peter
Prstek Pavol, Ing.
Rajnoha Jozef, Mgr.
Razumejeva Anna
Reichmann Ladislav, Ing.
Rigáň Rudolf, Ing.
Rigáň Rudolf, Ing.
Rončák Kamil
Rozdestvenskij Ruslan, Bc.
Rukavicius Raimondas
Rybár Ján
Rybár Mário
Sadauskas Deividas, Ing.
Sadauskas Deividas, Ing.
Sakys Vygantas
Sakys Vytautas, Bc.
Savkin Aleksandr
Savkin Aleksandr
Semančík Štefan
Senka Marián
Senka Marián
Sereika Saulius, Ing.
Sibjakov Andrej
Sikula Pavel, Ing.
Skachkov Alexey
Skachkov Alexey
Sliacky Ján, Ing.
Smagin Jurij
Smriga Ján, Ing.
Smuraga Aleksej
Sneider Rostislavas
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
VT2
MT2
PT2
VT2
VT2
RT2
UT2
PT2
PT2
UT2
MT2
UT2
PT2
UT2
UT2
MT2
VT2
UT-T2
PT2
PT2
UT2
PT2
MT2
VT2
VT2
LT
RT2
VT2
PT2
VT2
VT2
VT2
PT2
VT2
RT2
VT2
PT2
UT3
MT2
VT2
VT2
UT-T2
VT2
UT-T2
MT2
RT2
PT2
RT2
RT2
UT2
VT2
RT2
VT2
MT2
UT2
RT2
UT2
UT1
RT3
VT2
1A 089/10
1A 205/10
2B 016/10
1A 094/10
2B 014/10
3A 048/10
2B 113/10
1A 076/10
1A 042/10
2B 097/10
3A 110/10
1A 140/10
1A 077/10
1A 185/10
1A 119/10
1A 216/10
1A 029/10
1A 035/10
1A 195/10
1A 196/10
3A 164/10
3A 108/10
3A 109/10
1A 047/10
2B 072/10
2B 105/10
3A 022/10
1A 102/10
1A 211/10
2B 174/10
1A 044/10
2B 186/10
1A 027/10
1A 101/10
3A 051/10
2B 060/10
3A 165/10
1A 005/10
1A 217/10
1A 180/10
1A 181/10
1A 036/10
2B 226/10
1A 037/10
1A 218/10
2B 221/10
2B 222/10
3A 007/10
1A 153/10
2B 157/10
2B 227/10
1A 200/10
2B 061/10
1A 209/10
1A 149/10
3A 191/10
1A 120/10
3A 099/10
1A 079/10
1A 150/10
273
Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR v nedeštruktívnom skúšaní
v súlade s normou STN EN 473 v roku 2010
Priezvisko, meno, titul
Srb Čenek, Ing.
Stanek Jozef
Stanek Jozef
Szalai Imrich
Szalai Imrich
Szalai Petr
Szuh Koloman, Ing.
Šály Ľuboš, Ing.
Šidelský Pavol, Ing.
Šimkus Dainius
Šimo Branislav
Škodáček Peter
Špaňo Roman, Ing.
Štefánek Peter, Ing.
Šulák Dušan
Tarasov Andrey
Thím Rastislav
Thím Rastislav
Thím Rastislav
Torda Peter
Tóth Ondrej
Trnik Július
Vaiciulis Mindaugas
Vaiciulis Mindaugas
Valašík Štefan
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
Priezvisko, meno, titul
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
MT2
MT2
VT2
UT1
VT2
UT2
VT2
UT2
VT2
MT2
VT2
VT2
VT2
VT2
VT2
VT2
RT2
MT2
VT2
VT2
UT2
PT2
MT2
UT2
PT2
1A 163/10
3A 127/10
2B 062/10
1A 169/10
1A 155/10
2B 019/10
2B 067/10
1A 194/10
1A 170/10
1A 206/10
1A 107/10
1A 156/10
1A 090/10
3A 008/10
1A 091/10
2B 133/10
3A 052/10
3A 128/10
2B 063/10
1A 182/10
1A 135/10
2B 187/10
1A 207/10
1A 141/10
1A 073/10
Valentík Miroslav
Vallo Richard
Vasiljevs Aleksandrs
Vaško Tomáš, Ing.
Vážan František
Veselský Roman, Ing.
Vezauskis Paulius
Vezauskis Vidmantas
Vilkas Darius
Voronin Viktor
Vrba Zdeněk, Ing.
Vrecko Ivan
Výrostek Marek, Ing.
Wehle Milan
Yakushkin Vasily, Ing.
Yaskevich Hanna
Zaťko Milan, Ing.
Zelenay Ľubomír
Zhuravliov Aliaksandr
Zilcov Viaceslav
Zilcov Viaceslav
Zmiejauskiene Galina
Zmiejauskiene Galina
Želipský Martin
Žernovič Ján, Ing.
VT2
VT2
UT2
VT2
VT2
VT2
UT-T2
UT-T2
UT2
UT2
PT2
LT
UT2
RT2
RT2
ET2
PT2
UT2
UT2
PT2
UT2
UT2
MT2
UT2
VT2
1A 183/10
1A 092/10
1A 004/10
1A 193/10
1A 184/10
1A 031/10
1A 038/10
1A 039/10
1A 121/10
1A 122/10
1A 093/10
2B 106/10
1A 025/10
2B 064/07
1A 002/10
1A 080/10
3A 134/10
2B 066/10
1A 026/10
2B 224/10
2B 223/10
1A 142/10
1A 208/10
2B 006/10
1A 146/10
Dana Barinová
Poznámka redakcie: Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR v súlade s STN EN 473 v roku 2009 bol uverejnený v časopise Zváranie-Svařování v číslach 7-8/2009 a 7-8/2010.
Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR
v súlade s STN EN 473 a v zmysle Smernice 97/23/EC
pre tlakové zariadenia (PED) v roku 2010
Výskumný ústav zváračský – Priemyselný inštitút SR, Cer tifikačný orgán pre cer tifikáciu personálu
vo zváraní a NDT, v roku 2010 v súlade s STN EN 473 cer tifikoval a v zmysle ustanovení prílohy č. 1,
odseku 3. 1. 3 Smernice 97/23/EC pre tlakové zariadenia vydal 96 osobám 117 cer tifikátov na vykonávanie
nedeštruktívnych skúšok nerozoberateľných spojov na tlakových zariadeniach III. a IV. kategórie. Zoznam
cer tifikovaných osôb s príslušnou kvalifikáciou a číslom cer tifikátu:
Priezvisko, meno, titul
Agh Robert, Ing.
Astrovskis Sergejus
Balcune Tatjana
Banevicius Arunas, Ing.
Bazylev Anatolij, Mgr.
Bazylev Anatolij, Mgr.
Beleckis Aivaras
Bogadelscikovas Viktoras, Ing.
Bogadelscikovas Viktoras, Ing.
Božik Stanislav, Ing.
Bříza Jaroslav
Bugaev Vladimir
274
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
Priezvisko, meno, titul
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
VT2
MT2
UT2
VT2
UT2
RT3
UT2
VT2
MT2
PT2
VT2
PT2
PED-736/438/07/I
PED-750/201/10
PED-693/082/10
PED-710/130/10
PED-701/114/10
PED-729/151/10
PED-694/083/10
PED-711/131/10
PED-712/132/10
PED-761/210/10
PED-700/054/10
PED-698/103/10
Burnejka Kestutis
Cselédka Ladislav, Ing.
Cselédka Ladislav, Ing.
Diomin Aleksandr
Dosedla Miroslav
Fomkin Stanislav
Frtús Vladimír, Ing.
Galimov Sergej
Gargasas Justinas
Gerega Maxim, Ing.
Gluzunov Oleg
Grigorjevs Andrejs
UT2
VT2
PT2
PT2
VT2
MT2
VT2
UT2
UT2
RT2
UT2
UT2
PED-717/136/10
PED-762/212/10
PED-763/213/10
PED-769/219/10
PED-737/175/10
PED-751/202/10
PED-738/176/10
PED-724/143/10
PED-702/115/10
PED-726/148/10
PED-703/116/10
PED-663/003/10
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
I N FO R M ÁCI E CE R TI FI KA ČN ÝCH O R G Á NOV
Priezvisko, meno, titul
Grikpedis Paulius
Györi Ladislav, Ing.
Halán Martin, Bc.
Holeša Milan, Ing.
Chaloupka Andrej
Isajev Vladislav, Bc.
Isajev Vladislav, Bc.
Ivanič Ivan, Bc.
Jakubis Branislav, Ing.
Jakubovicius Viktoras
Jakubovicius Viktoras
Jonauskas Vidmantas
Kacerauskas Laimutis
Kaliuzhny Aliaksandr
Karosas Donatas
Kasperavicius Arturas
Klačková Želmíra, Mgr.
Klevcova Elena
Koryťák Karol
Kovalenko Oksana
Kovalenko Oksana
Larionov Igor, Ing.
Laucevicius Vaidas, Ing.
Lipsnis Danil
Lukaitis Vidas
Lukaitis Vidas
Makarenkov Sergej
Marazas Andrejus, Bc.
Martius Róbert
Maslov Jevgenij
Mikelsons Maris
Morkis Kestutis
Novatorov Roman
Olechnovic Jevgenij
Petkevich Evgenij
Pikunas Gintaras
Pocevicius Giedrius
Pochyba Rajmund, Ing.
Pochyba Rajmund, Ing.
Pochyba Rajmund, Ing.
Pochyba Rajmund, Ing.
Razumejeva Anna
Reichmann Ladislav, Ing.
Rozdestvenskij Ruslan, Bc.
Rukavicius Raimondas
Rybár Ján
Rybár Mário
Sadauskas Deividas, Ing.
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
UT-T2
VT2
VT2
VT2
VT2
RT3
UT3
VT2
VT2
UT2
MT2
VT2
PT2
MT2
UT-T2
UT2
RT2
UT2
VT2
UT2
MT2
UT2
UT-T2
VT2
RT2
UT2
PT2
PT2
RT2
PT2
UT2
MT2
PT2
UT2
UT2
MT2
UT-T2
PT2
MT2
UT2
VT2
PT2
VT2
UT3
MT2
VT2
VT2
UT-T2
PED-670/032/10
PED-739/177/10
PED-740/178/10
PED-715/138/09
PED-741/179/10
PED-764/214/10
PED-765/215/10
PED-759/198/10
PED-730/152/10
PED-718/137/10
PED-752/203/10
PED-775/225/10
PED-678/040/10
PED-689/078/10
PED-671/033/10
PED-719/138/10
PED-681/141/09
PED-704/117/10
PED-699/347/07
PED-720/139/10
PED-753/204/10
PED-695/084/10
PED-672/034/10
PED-748/199/10
PED-661/001/10
PED-696/085/10
PED-679/041/10
PED-692/081/10
PED-734/298/09
PED-770/220/10
PED-705/118/10
PED-754/205/10
PED-680/042/10
PED-721/140/10
PED-706/119/10
PED-766/216/10
PED-673/035/10
PED-685/087/05
PED-686/088/05
PED-687/111/05
PED-688/098/09
PED-669/027/10
PED-697/101/10
PED-665/005/10
PED-767/217/10
PED-742/180/10
PED-743/181/10
PED-674/036/10
Priezvisko, meno, titul
Sadauskas Deividas, Ing.
Sakys Vygantas
Sakys Vytautas, Bc.
Savkin Aleksandr
Savkin Aleksandr
Senka Marián
Senka Marián
Senka Marián
Sereika Saulius, Ing.
Sibjakov Andrej
Skachkov Alexey
Skachkov Alexey
Sliacky Ján, Ing.
Smagin Jurij
Smuraga Aleksej
Sneider Rostislavas
Šidelský Pavol, Ing.
Šimkus Dainius
Štanga Ján
Tarasov Andrey
Torda Peter
Vaiciulis Mindaugas
Vaiciulis Mindaugas
Valentík Miroslav
Vasiljevs Aleksandrs
Vážan František
Vezauskis Paulius
Vezauskis Vidmantas
Vilkas Darius
Voronin Viktor
Vozár Miroslav, Ing.
Vozár Miroslav, Ing.
Vozár Miroslav, Ing.
Vozár Miroslav, Ing.
Weisenbacher Ján
Wittner Radoslav
Yakushkin Vasily, Ing.
Yaskevich Hanna
Zaťko Milan, Ing.
Zhuravliov Aliaksandr
Zilcov Viaceslav
Zilcov Viaceslav
Zmiejauskiene Galina
Zmiejauskiene Galina
Žernovič Ján, Ing.
Metóda
a stupeň
Číslo
certifikátu
VT2
UT-T2
MT2
RT2
PT2
VT2
RT2
UT2
VT2
RT2
UT2
MT2
RT2
UT2
RT3
VT2
VT2
MT2
RT2
VT2
VT2
UT2
MT2
VT2
UT2
VT2
UT-T2
UT-T2
UT2
UT2
VT2
MT2
UT2
UT2
RT2
UT2
RT2
ET2
UT2
UT2
UT2
PT2
UT2
MT2
VT2
PED-776/226/10
PED-675/037/10
PED-768/218/10
PED-771/221/10
PED-772/222/10
PED-731/129/09
PED-732/153/10
PED-733/157/10
PED-777/227/10
PED-749/200/10
PED-727/149/10
PED-758/209/10
PED-747/191/10
PED-707/120/10
PED-690/079/10
PED-728/150/10
PED-735/170/10
PED-755/206/10
PED-667/016/07
PED-713/133/10
PED-744/182/10
PED-722/141/10
PED-756/207/10
PED-745/183/10
PED-664/004/10
PED-746/184/10
PED-676/038/10
PED-677/039/10
PED-708/121/10
PED-709/122/10
PED-682/257/09
PED-683/317/09
PED-684/0480/UT2
PED-760/0480/UT2
PED-666/015/07
PED-716/322/07
PED-662/002/10
PED-691/080/10
PED-714/0284/UT2
PED-668/026/10
PED-773/223/10
PED-774/224/10
PED-723/142/10
PED-757/208/10
PED-725/146/10
Dana Barinová
Poznámka redakcie: Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR v súlade s STN EN 473 v roku 2009 bol uverejnený v časopise Zváranie-Svařování v číslach 7-8/2009 a 7-8/2010.
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
275
XXXVIII. medzinárodná konferencia
ZVÁRANIE 2010 a Národný deň zváračov
Na sklonku jesene uplynulého roku
(10. až 12. novembra 2010) Slovenská zváračská spoločnosť (SZS) a jej
Západoslovenská regionálna skupina v spolupráci s Výskumným ústavom zváračským – Priemyselným inštitútom SR, Bratislava usporiadali
v Tatranskej Lomnici už XXXVIII. medzinárodnú konferenciu ZVÁRANIE
2010 spojenú s II. Národným dňom
zváračov.
Zváračskú konferenciu s najdlhšou
tradíciou na Slovensku otvoril nový
predseda SZS, Ing. Pavol Radič. Prítomným sa prihovoril aj Ing. Peter Klamo, generálny riaditeľ Výskumného
ústavu zváračského – Priemyselného
inštitútu SR. Vo svojom príhovore vyzdvihol význam spolupráce medzi odborníkmi zo zváračskej komunity.
Odbornú časť konferencie otvoril predseda SZS prednáškou s názvom História, súčasnosť a perspektíva SZS.
Nasledovali prednášky, ktoré boli rozdelené do 10 tematických okruhov:
ekológia zváracích technológií; pokroky vo zváraní; inovačný potenciál výskumnej a vývojovej základne; progres v technickom zabezpečení výroby
zvarkov – stroje a zariadenia; prídavné
materiály na zváranie; technické plyny
na zváranie a rezanie; zváranie hliníkových konštrukcií; opravárenské zváranie a naváranie; adhézne spájanie – lepenie kovov; vzdelávanie, certifikácia,
normalizácia a legislatíva v oblasti zvárania.
Uvádzame názvy prednášok, ich autorov a abstrakty:
História, súčasnosť a perspektíva
SZS
Ing. Ladislav Šimončič, Ing. Pavol
Radič, Slovenská zváračská spoločnosť
História Slovenskej zváračskej spoločnosti. SZS ako člen Zväzu vedecko-technických spoločností a člen
Medzinárodného zváračského inštitútu. Súčasný stav a perspektíva
SZS. Smerovanie SZS v najbližšom
trojročnom období.
Smerovanie SZS
Ing. Pavol Radič, Slovenská zváračská spoločnosť
Slovenská zváračská spoločnosť,
ako člen Zväzu vedecko-technických spoločností a člen Medzinárodného zváračského inštitútu, sa
prihovára nielen svojim, ale aj per-
276
Ide o využitie vysokoenergetického 8 kW vláknového (fibe) laseru na
hybridné zváranie MAG rúrovej ocele L 485MB. Overoval sa vplyv dvoch
drôtov (plný a FCW) a rôznej úpravy
úkosov na štruktúrne (makro a mikro)
a mechanické vlastnosti (Rm, HV, KV
a CTOD) zvarových spojov. Výsledky
boli získané v rámci európskeho projektu RFCS-CT-2006-0029, pričom
zvary boli vyhotovené v BIAS Brémy
a analýzy vo VÚZ – PI SR. (uverejnené v Z-S č. 7-8/2010)
Kvalita aluminotermických zvarov
koľajníc podľa STN EN 14 730
Generálny riaditeľ VÚZ – PI SR, Ing. Peter Klamo
Predseda SZS, Ing. Pavol Radič
spektívnym členom formou krátkeho anketového prieskumu. Tento
prieskum by mal prispieť ku skvalitneniu práce výboru Slovenskej zváračskej spoločnosti a tiež k naplneniu očakávaní od členstva v SZS.
63. výročné zasadnutie
Medzinárodného zváračského
inštitútu (IIW) – Istanbul, Turecko
Ing. Viera Hornigová, VÚZ – PI SR,
Bratislava
Výročné zasadnutie, udelenie cien, delegáti a experti za SR, zasadnutie odborných komisií, konferencia, plánované výročné zasadnutia a kongresy.
Aplikácia hybridného laserového
zvárania vysokopevnej rúrovej
ocele
Doc. Ing. Peter Bernasovský, PhD.,
Ing. Ivan Hamák, Ing. Miroslav Paľo,
VÚZ – PI SR, Bratislava, Stefan Grunenwald, Thomas Seefeld, Frank
Vollertsen, BIAS Bremen, Germany
Ing. Anton Furjel, TAVROS a. s., Žilina
Aluminotermické (AT) zváranie koľajníc patrí ku kritickým technológiám
z hľadiska zabezpečovania prevádzkovej spoľahlivosti železničných tratí. Táto technológia sa využíva najmä
pri budovaní bezstykovej koľaje (BK)
vysokorýchlostných a modernizovaných železničných tratí u všetkých
technicky vyspelých železničných
správ, a to bez ohľadu na štátne hranice. Norma EN 14730 je prvou európskou normou, ktorá v európskom
rozsahu definuje súbor základných
požiadaviek, kladených na kvalitu AT
zvarov koľajníc, zhotoviteľov týchto
zvarov (súkromné spoločnosti), ich
zváračov, ako aj dodávateľov technológie tak, aby sa zabezpečovala
vysoká a trvale rovnomerná kvalita
bezstykovej koľaje. Táto norma platí
u nás od roku 2006, ale je vydaná iba
v angličtine. Predovšetkým zástupcovia železničnej infraštruktúry, ktorí schvaľujú použitie danej technológie, ale aj zhotovitelia BK by sa mali
dôsledne oboznámiť s obsahom tejto normy.
Opravy defektov potrubí
objímkami bez prerušenia
prevádzky
Ing. Anton Šoška, Ing. Martin Varga,
SEPS spol. s r.o., Bratislava
Potrubné systémy sú počas svojej
prevádzky vystavené mnohým negatívnym vplyvom spôsobujúcich rozvoj a vznik rozličných defektov, ktoré významne ovplyvňujú bezpečnosť
a hospodárnosť ďalšej prevádzky. Na
základe diagnostiky stavu potrubia
možno v závislosti od konkrétnych
podmienok zvoliť vhodný spôsob
opravy defektov objímkami tak, aby
nebolo potrebné prerušiť prevádzku
potrubia.
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
ČI N N O SŤ S Z S
Zvýšenie kvality a produktivity
pri zváraní MIG hliníka a jeho
zliatin
Ing. Miroslav Mucha, PhD., IWE, AIR
LIQUIDE SLOVAKIA s. r. o., Bratislava
Špecifické problémy pri zváraní hliníka a jeho zliatin v ochrannej atmosfére
(GMAW) sú analyzované v článku.
Uvedené problémy sa dajú riešiť niekoľkými spôsobmi. Namiesto ochrannej atmosféry čistého argónu N 4.6
alebo N 4.8 treba použiť argón-héliové zmesi. Ďalšia z možností použiteľná
v budúcnosti sú novovyvíjané atmosféry s mikroprídavkom dusíka alebo
dokonca aktívneho plynu v množstve
0,1 – 0,2 %. Ďalšia možnosť sa týka
ovplyvňovania procesu zváracím zdrojom. Zmení sa napr. zvárací mód tak,
aby sa zlepšilo odplynenie kúpeľa.
tě i nenahraditelnou pomůckou při
návrhu technologického postupu.
Příspěvek uvádí typické výstupy simulace v oblasti oprav svařováním
a podává praktické příklady výpočtů,
zejména z oblasti oprav komponent
pro energetický průmysl.
zvárania. Ocele na zušľachťovanie sú
medzi týmito materiálmi. Aj keď boli
k dispozícii už mnoho rokov, sú naďalej predstaviteľom neľahkej odlišujúcej sa výzvy pre zváračov. Úspešné
zváranie týchto materiálov je otázkou
chápania niektorých kľúčových fak-
Laserové mikrozváranie
kovových materiálov
Ing. Jaroslav Bruncko, PhD., Medzinárodné laserové centrum, Bratislava
Laserové mikrozváranie predstavuje veľmi zaujímavú oblasť laserových
technológií. K najdôležitejším parametrom lasera patrí dĺžka pulzu a výkonová hustota žiarenia. Výsledné
efekty interakcie laserové žiarenie –
materiál sa výrazne líšia v závislosti
od kombinácie hodnôt týchto dvoch
parametrov. Pohybujú sa od stabilného zvarového kúpeľa v laserom ožiarenej časti, cez nežiaduci explozívny
rozstrek až po abláciu bez natavenia.
Príspevok sa zaoberá základnými aspektmi zvariteľnosti kovových materiálov laserom s dôrazom na impulzné zváranie. Uvedené sú príklady
rôznych materiálových kombinácií
a zásady návrhu technologických
parametrov zváracieho procesu pre
získanie kvalitného spoja. (uverejnené v Z-S č. 9-10/2010)
Aplikace počítačové simulace
pro plánování a validaci
technologie oprav svařováním
Ing. Josef Tejc, Ing. Marek Slováček,
PhD., Ing. Jiří Kovařík CSc., MECAS
ESI s. r. o., Plzeň, Česká republika
Numerická simulace se již stala uznávanou podporou při analýzách a optimalizacích během návrhu technologií svařování. Slouží také k dosažení
vyšší kvality finálního výrobku. Kromě aplikací pro svařování v samotném výrobním procesu je simulace
obzvláště zajímavým prostředkem
v oblasti oprav svařováním, kde obvykle narážíme na celou řadu technologických překážek. Také možnosti provádění praktických experimentů
nebo odběru zkušebních vzorků bývají často velmi omezené. Simulace
se tak stává nejen velmi zajímavou
a poměrně levnou, ale v podstaZ VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Zľava: prof. Ing. Milan Turňa, PhD., Ing. Pavol Radič, Ing. Peter Klamo, doc. Ing. Peter Bernasovský,
PhD., Ing. Jozef Hornig za predsedníckym stolom
Výber prídavných materiálov pre
dostavbu 3. a 4. bloku JE
v Mochovciach
Ing. Lucia Grünermelová, ENSECO,
a. s., Trnava, Slovenská republika
Oboznámenie s fungovaním JE
a systémov, ktorých dostavbu zabezpečuje firma ENSECO, a. s., nakoľko
okrem reaktora tvorí elektráreň ešte
zopár systémov, ktorých bezproblémové fungovanie je pre bezpečnú
prevádzku nevyhnutné. Problémom
dostavby JE je prienik pôvodných
predpisov a noriem so súčasnými,
zosúladenie s novou legislatívou a jej
požiadavkami a zároveň realizovateľnosť. Pri prídavných materiáloch
zohráva dôležitú úlohu atestácia,
porovnanie vlastností pôvodne využívaných materiálov a ich zloženia
s novými materiálmi + špecifiká pre
JE Mochovce.
Ocele na zušľachťovanie na
konštrukčné účely v technických
normách a zvariteľnosť
Ing. Peter Lakatoš, CSc., Slovenský
ústav technickej normalizácie, Bratislava, Ing. Jozef Gajdoš, VÚZ – PI
SR, Bratislava
Náklady a efektivita výroby určujú vo väčšine priemyselných odvetví výrobné trendy. Normy zohrávajú
v tejto oblasti dôležitú úlohu. Okrem
implementácie inovatívnej praxe sa
mnohé podniky orientujú na použitie materiálov vyššej pevnosti, redukovanie váhy zvarkov, zníženie nákladov a tým zvýšenie produktivity
torov, vrátane voľby zváracích materiálov a v nemalej miere správneho
predhrevu a požiadaviek na medzihúsenicovú teplotu.
Norma EN 1090 a jej uplatnenie
v praxi
Ing. Jozef Hornig, VÚZ – PI SR, Bratislava
Táto harmonizovaná európska norma
je časťou skupiny noriem zaoberajúcich sa návrhom a výrobou nosných
dielcov a konštrukcií vyrobených z ocele, alebo hliníka. Norma EN 1090-1
sa venuje požiadavkám na posúdenie zhody konštrukčných dielov. Norma EN 1090-2 uvádza požiadavky na
zhotovenie oceľových konštrukcií tak,
aby sa zabezpečila požadovaná úroveň mechanickej únosnosti a stability,
použiteľnosti a životnosti. Norma EN
1090-3 uvádza identické požiadavky
na zhotovenie hliníkových konštrukcií.
Rad týchto noriem nahrádza P ENV
1090-1 až 6.
Aktuálne o činnosti COP
vo VÚZ – PI SR
Ing. Attila Tarcsi, VÚZ – PI SR, Bratislava
Aktuálne o skúšaní a osvedčovaní
osôb vo zváraní v akreditovanej i neakreditovanej oblasti.
Schvaľovanie osôb na vyhotovovanie
nerozoberateľných spojov. ATB a ostatné školiace strediská v pôsobnosti COP pri VÚZ – PI SR. Elektronická databáza osôb v oblasti zvárania.
Skúšanie a certifikácia osôb v ob-
277
XXXVIII. medzinárodná konferencia
ZVÁRANIE 2010 a Národný deň zváračov
lasti NDT. Skúšanie a osvedčovanie
osôb v oblasti katódovej protikoróznej ochrany.
Vývoj mikroštruktúry
a degradačné charakteristiky
odstredivo liatych rúr typu
25Cr35Ni prevádzkovaných
v parnom reformingu
Ing. Peter Brziak, PhD., Ing. Peter
Zifčák, PhD., Ing. Annamária Petráňová, VÚZ – PI SR, Bratislava
Príspevok bol zameraný na identifikáciu karbidických častíc v mikroštruktúre prevádzkovaných odstredivo liatych rúr. Počas prevádzky parného
reformingu dochádza v mikroštruktúre OLR k nevratným degradačným
zmenám, ktoré je možné kvalitatívne
a kvantitatívne identifikovať pomocou
NDT analýzy metódou eddy current.
Identifikované zmeny boli potvrdené
aj deštruktívne pomocou elektrónovej mikroskopie. Výsledky je možné
použiť na presné stanovenie životnosti OLR po dlhodobej prevádzke.
Naváranie a žiarové striekanie
podávacích valcov vystavených
adhezívno – korozívnemu
opotrebeniu za vyšších teplôt
Doc. Ing. Milan Čomaj, CSc., Taylor-Wharton Slovakia, Košice
Valce zariadenia pre kontinuálne
odlievanie ocele do brám z nízkolegovanej ocele sú namáhané adhezívnym opotrebením, tepelnou
únavou v koróznom prostredí. Povrch sa navára automaticky pod tavivom. Novinkou je návar z vysokolegovanej chrómovej martenzitickej
ocele nasýtenej dusíkom. Vzniknuté nitridy typu Cr 2 N výborne odolávajú predčasnej degradácii návaru.
Spôsob navárania, výsledky: Podávacie valce navíjacích liniek teplej
širokopásovej trate sú namáhané
adhezívnym opotrebením za vyšších teplôt. Povrch valcov sa sintruje povlakom na báze C-Ni-Cr-B-Si, ktorý má výbornú odolnosť voči
opotrebeniu, únave, pri ultranízkom
súčiniteli trenia. Spôsob sintrovania, výsledky: Podávacie pecné
valčeky pre normalizačné žíhanie
pásov plechu majú časom nalepeniny, tzv. pickupy, ktoré poškodzujú
pás plechu. Riešenie je ochranným
bariérovým plazmovým nástrekom
z oxidickej keramiky. Spôsob plazmového striekania, druh povlaku,
výsledky.
Trendy vo vzdelávaní a ich
uplatnenie v školení zváračov
a vzdelávaní zváračských
odborníkov
Ing. Ľuboš Mráz, PhD., VÚZ – PI SR,
Bratislava
278
Pohľad do pléna konferencie Zváranie 2010
Projekty vzdelávania a ich príspevok
k modernizácii vzdelávania zváračov a zváračských odborníkov. Využitie interaktívnej tabule, trenažéra
zvárania, multimediálneho zváračského slovníka, modulárny systém
a mobilné elektronické zariadenia
(iPod, iTouch) v teoretickej výučbe.
Normy vo zváraní – tvorba a ich
revízie
Ing. Ľuboš Mráz, PhD., VÚZ – PI SR,
Bratislava, Ing. Peter Lakatoš, PhD.,
Slovenský ústav technickej normalizácie, Bratislava
Systém zavádzania a revízie európskych noriem do technickej praxe.
Prehľad pripravovaných a revidovaných európskych a medzinárodných
noriem. Činnosť normalizačnej komisie TK11.
Vysokopevné zušľachtené ocele
a ich zvariteľnosť
Ing. Ľuboš Mráz, PhD., VÚZ – PI SR,
Bratislava, Ing. Pavel Mlynár, Tatravagónka a. s., Poprad
Prehľad druhov, vlastností a chemického zloženia zušľachtených ocelí.
Spôsoby výroby zušľachtených ocelí. Návrh podmienok zvárania podľa EN 1011-2 a prístupov v TNI CEN
ISO/TR 17844. Prídavné materiály
na zváranie zušľachtených ocelí.
Aplikácie aluminotermického
zvárania
Ing. Miloš Chromčík, Ing. Vladimír
Viernus, VÚZ – PI SR, Bratislava
Základný princíp a chemické reakcie
pri aluminotermickom zváraní. Technológia aluminotermického zvárania vyvinutá vo Výskumnom ústave
zváračskom (WRI). Aplikácia na vertikálne a horizontálne zvary výstuží
do betónu a koľajníc. Príklady vyu-
žitia technológie v praxi. Samotný
výskum a vývoj aluminotermického
zvárania a možnosť jeho využitia.
Integrovaný systém manažérstva
vo výrobných organizáciách
Ing. Katarína Pupáková, VÚZ – PI SR,
Bratislava
Príspevok je určený nielen výrobným
organizáciám pôsobiacim v oblasti priemyslu, ale aj poskytovateľom
služieb ako sú napr. obchodné firmy,
dopravné a špeditérske firmy, konštrukčné kancelárie, geodetické kancelárie a pod. Zavedenie a certifikáciu systémov manažérstva využívajú
dodávatelia výrobkov alebo poskytovatelia služieb v záujme obstáť v súťaži pri verejnom obstarávaní alebo
za účelom stať sa dodávateľom pre
exportéra do EÚ. Integrovaný systém manažérstva vo väčšine prípadov pozostáva z 3 subsystémov: zo
systému manažérstva kvality, systému environmentálneho manažérstva
a systému manažérstva bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Autor
v príspevku uvádza aj ekonomické
aspekty zavedenia integrovaného
systému manažérstva
Best Practices spolupráce
VÚZ – PI SR, akademickej sféry
a slovenského priemyslu
Bc. Anna Hambálková, VÚZ – PI SR,
Bratislava
Prednáška informuje o pozitívnych
skúsenostiach VÚZ – PI SR so spoluprácou s rôznymi slovenskými priemyselnými a akademickými subjektmi. Jednou zo 4 základných hodnôt
Vízie rozvoja VÚZ – PI SR je excelentná spolupráca a strategické partnerstvá či už s výskumnými ale najmä s priemyselnými inštitúciami.
Výsledkom tejto snahy je významZ VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
ČI N N O SŤ S Z S
ný počet národných a medzinárodných výskumných a iných odborných
projektov, financovaných z rôznych
grantových schém, ktoré vedú k rozvoju inovatívnych technológií a najmä know-how, a ktoré poskytujú best
practice pre ďalšiu spoluprácu.
Predikce kvality koutových
svarů zhotovených metodou
135, na základě monitorování
svařovacího procesu
Ing. David Hrstka, doc. Ing. Heinz
Neumann, CSc., Technická univerzita v Liberci, Česká republika
Kvalita svarového spoje je komplexní pojem zahrnující vliv celé řady
faktorů. Tento příspěvek je zaměřen
na posouzení vlivu vybraných odchylek od předem ověřeného nastavení parametrů svařovacího procesu u koutových svarů. Během
experimentů byl hodnocen vliv
vzdálenosti kontaktní špičky a stanoveny kritické rychlosti svařování.
Svařovací proces byl monitorován
systémem WeldMonitor 3.5 s cílem
dokumentovat průběh základních
parametrů svařovacího procesu
a získat představu, jak se odchylky
v podmínkách vytváření svaru projeví na snímaných veličinách procesu a na změně kvality svaru v souladu s platnými normami. Snímané
veličiny jsou základem pro využití
metody statistické regulace procesu pomocí Shewhartova regulačního diagramu. (uverejnené v Z-S č.
9-10/2010)
Štúdium vplyvu teplôt
vysokopevného materiálu ocele
ARMOX 500S technológiou
plazmového rezania
Doc. Ing. Harold Mäsiar, CSc., Ing.
Daniela Antalová, PhD., Ing. Zuzana Lacková, Ing. Igor Barényi, PhD.,
Trenčianska univerzita A. Dubčeka,
Fakulta špeciálnej techniky
Témou práce je skúmanie možností
procesu plazmového rezania pri delení vysokopevných materiálov typu
ARMOX 500 S vyrobených tepelno-mechanickým spracovaním. Práca
obsahuje teoretické aspekty týchto
materiálov z hľadiska chemického
zloženia, mechanických vlastností ako aj využitia v špeciálnej technike. Najdôležitejšími faktormi tejto
ocele v podobe pancierových plechov sú teplota interpass, hrúbka
a rozmery skúmanej vzorky a parametre pri plazmovom rezaní.
CMT Advanced – vyššia úroveň
zváracieho procesu CMT
Dipl. Ing. Jörg Kazmaier, Ing. Heinz
Hackl, Walter Stieglbauer, Fronius International GmbH
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
Hlavná požiadavka pre procesne
bezpečný, hospodárny spôsob spájania vyžaduje – hlavne v oblasti tenkých plechov – zvárací proces s maximálnou stabilitou a nastaviteľným,
redukovaným vnesením tepla. Napriek tomu by mali byť predovšetkým
u nových aplikácií vysoké výkony odtavenia a precízny priebeh odtavovania drôtovej elektródy. Samozrejme
je tu požiadavka tvorby minimálneho
rozstreku až po prakticky úplne bezrozstrekový proces. Plnenie týchto
požiadaviek ponúka teraz v spodnej
oblasti výkonu oblúkového zvárania
doteraz nevídaný rozsah. Tento nový
postup, ktorý zahŕňa zmenu polarity zváracieho prúdu a spätný pohyb
zváracieho drôtu pri jeho posuve teraz ponúka väčší stupeň voľnosti, čo
má za následok, že tieto požiadavky
možno splniť v plnom rozsahu.
Výroba bimetalu pre
naprašovanie v mikroelektronike
Ing. Martin Gatial, US Steel Košice,
MtF STU, Trnava, prof. Ing. Milan Turňa, PhD., IWE, Ing. Jozef Ondruška,
MtF STU, Trnava
Príspevok informuje o vyhotovení bimetalu Ti-Cu vhodného pre výrobu
targetov používaných pri naprašovaní „sputtering proces“. Popísané sú
materiály použité pri výrobe targetu a taktiež technológia ich výroby.
V popise materiálov sa akceptovali
ich charakteristiky a taktiež ich čistota, čo je v procese naprašovania
veľmi dôležité. Kľúčová časť je venovaná technológii zvárania explóziou,
vrátane parametrov zvárania. Záverečná časť je venovaná kontrole kvality zvarových spojov bimetalu, t. j. ultrazvukovej kontrole, mechanickým
deštrukčným skúškam a metalografickej analýze.
Život a dielo prof. J. Čabelku
Prof. Ing. Milan Turňa, PhD., IWE, MtF
STU, Trnava
Študentské roky prof. J. Čabelku
(ZŠ, gymnázium, FS VUT Brno, Vysoká škola zváračská v Paríži). Informácie o odbornej činnosti doma
a v zahraničí. Problémy zvárania
Thomasových ocelí (lode Liberty)
s vyšším obsahom dusíka pre lodný a iný priemysel, vývoj prídavných
materiálov ČaKov 1, ČaKov 2, zváranie ultrastudenou metódou, izotermické zváranie, príklady opráv
odliatkov zo sivej liatiny zváraním
a spájkovaním. Publikačná činnosť.
Spoločenské a odborné uznanie
doma a v zahraničí.
Numerická simulácia indukčného
ohrevu pri spájkovaní
Ing. Kristína Demianová, doc. RNDr.
Mária Behúlová, PhD., Ing. Miroslav
Sahul, prof. Ing. Milan Turňa, PhD.,
IWE, MtF STU, Trnava
Príspevok sa zaoberá návrhom
a numerickou simuláciou procesu
indukčného ohrevu pri spájkovaní komponentov slnečných kolektorov z kombinovaných materiálov
meď-mosadz spájkou CuP. Cieľom
príspevku je na základe numerickej analýzy elektro-magnetických
a teplotných polí programovým systémom ANSYS posúdiť vhodnosť
navrhnutého induktora, jeho geometrických charakteristík a prevádzkových parametrov pre uvedenú
aplikáciu. Z dosiahnutých výsledkov
vyplýva, že pri navrhovanom usporiadaní indukčného ohrevu je možné
dosiahnuť natavenie spájky a vytvorenie dobrého spoja v požadovanom čase pri aplikácii viacerých variantných kombinácií parametrov
indukčného ohrevu.
Chování litiny s kuličkovým
grafitem při laserovém
svařování
Ing. Petr Vondrouš, Ústav strojírenské technologie, Fakulta strojní,
ČVUT v Praze, Česká republika, prof.
Seiji Katayama, Katayama Laboratory, Joining and Welding Research Institute, Osaka University, Japan, prof.
Ing. Jiří Dunovský, CSc., IWE, Ústav
strojírenské technologie, Fakulta
strojní, ČVUT v Praze
Při laserovém svařování litiny s kuličkovým grafitem se materiál chová
jinak než standardní ocel. U materiálu snadno dochází ke vzniku rozstřiku, který způsobuje výrazný úbytek
svarového kovu a tím nepřijatelný
tvar svaru. Vysokorychlostní kamery jsou využity pro pozorování a objasnění tohoto chování. V SK a TOO
vznikají trhliny způsobené přítomností cementitu v SK a vysokou tvrdostí SK. Svařování má také výrazný vliv na původní kuličkový grafit.
Částečně dochází k sublimaci grafitu interakcí s laserovým paprskem,
částečně k rozpouštění grafitu
a zbytek nerozpuštěných grafitických kuliček se shlukuje do větších
útvarů. Pomocí metalografických
metod, EPMA analýzy a jiných analytických metod je popsáno chování
LKG při svařování laserem.
Robotické svařování
vytvrditelných hliníkových slitin
pomocí metody GTAW
Ing. Ladislav Kolařík, IWE, Ing. Karel
Kovanda, Ing. Marie Válová, Fakulta
strojní, ČVUT v Praze, prof. Ing. Jiří
Dunovský, CSc., IWE, Fakulta dopravní, ČVUT v Praze
Příspěvek pojednává o GTAW svařování vytvrditelných hliníkových sli-
279
XXXVIII. medzinárodná konferencia
ZVÁRANIE 2010 a Národný deň zváračov
tin typu AlMgSi, často používaných
při výrobě dopravních prostředků,
a nutných úpravách robotických
pracovišť pro tyto účely. Autoři se
v příspěvku dále věnují vlivu jednotlivých hlavních i vedlejších parametrů
svařování a jejich optimalizaci. (uverejnené na str. 256)
Vývoj a výroba 3D microposuvu
3DMP01 pre zvárací automat na
zváranie pod tavivom
Ing. Pavol Višňovský, Ing. Mário Vantar,
Ing. Peter Višňovský, CONSULTING &
CONTROL OF WELDING, s. r. o., Žilina
Príspevok popisuje vývoj a výrobu
trojdimenzionálneho microposuvu
pre zváranie pod tavivom. Toto zariadenie rieši problematiku presného ustavenia zváracej hlavy automatu a jej presné ovládanie pre zmenu
polohy v 3 osiach.
Vliv svařovacích parametrů na
geometrii svarové lázně při
svařování metodou MAG
Ing. Jaromír Moravec, PhD., Doc. Ing.
Heinz Neumann, CSc., Katedra strojírenské technologie, FS, Technická
univerzita v Liberci
Tvar svarové lázně má významný
vliv na metalurgické procesy i na
celkovou kvalitu svarů. Tvar svarové
lázně je nutno znát i v případě aplikace simulačních výpočtů. Na základě zkušeností lze sice s určitou
pravděpodobností tento tvar předpokládat, ale skutečný tvar svarové
lázně musí být vždy experimentálně
ověřen. Při predikci svarové lázně
působí potíže fakt, že veškeré veličiny mající vliv na výslednou svarovou geometrii jsou mezi sebou
propojeny a ovlivňují se navzájem.
Proto počet experimentů potřebný
pro dokonalé prozkoumání všech
závislostí roste geometrickou řadou. Tento příspěvek si klade za cíl
ukázat vliv základních svařovacích
parametrů (rychlost svařování, napětí a proud) na tvar a rozměry svarové lázně u koutového svaru tloušťky 5 mm z materiálu S255J2G3. Vliv
základních svařovacích parametrů
na geometrii svarové lázně byl sledován na souboru 80 svarů. (uverejnené na str. 250)
Efekt technológie „riadenia
priebehu vlny“ na tvar zvarovej
húsenice, na mechanické
vlastnosti a nárazovú prácu pre
materiál B3 (CrMo2)
Loïc Verwaerde, Rajeev Katiyar, LINCOLN ELECTRIC EUROPE B.V. Praha, Česká republika
Zvárací inžinier pri zváraní pod tavivom môže optimalizovať percentuálny podiel energie zmenou kladnej
280
Cimbalová ľudová hudba Popradčan na spoločenskom večeri
a zápornej zložky. Zmeny vo frekvencii, vyvážení a ofset umožňujú
pracovať pri vysokom výkone a stabilnom procese. To dovoľuje zvýšiť
výkon odtavenia a zníženie chybovosti pri zváraní s jedným oblúkom,
viac-oblúkmi alebo s twin zváraním.
Je však potrebné posúdiť vplyv týchto zmien priebehu vlny na mechanické vlastnosti. S tradičným vzorcom na výpočet energie (I x U x 60) /
(rýchlosť zvárania) nedokážeme
správne stanoviť tieto vplyvy na mechanické vlastnosti.
Štúdie na materiály triedy B3 (CrMo2)
odhaľujú zmeny nárazovej práce v závislosti na použitom móde zvárania.
Aerodag® CERAMISHIELD™:
Šetriť peniaze. Zvýšiť produktivitu
Ing. Ján Čmiko, HENKEL SLOVENSKO s. r. o., Bratislava
Čo s odprskami? Poskytnúť dlhodobú ochranu voči uchytávaniu odprskov bola vždy veľká výzva. Typické produkty doteraz dostupné
na trhu poskytovali iba krátkodobú
ochranu a odprsky museli byť i tak
odstraňované manuálne prípadne pre robotickú aplikáciu čistiacimi
stanicami (brúsne kefy...). Za týmto účelom prichádza firma Henkel
s prípravkom pod označením Acheson Aerodag® CeramishieldTM (známym pod predošlým názvom Pulve
BN D 60A) keramickým ochranným
filmom. CeramishieldTM bol špeciálne vyvinutý pre dlhodobú ochranu
zváracieho „náradia, prípravkov, fittingov atď.“ Produkt je dodávaný vo
forme aerosolu s jednoduchou aplikáciou.
Lepení kovů na svařovnách
automobilek
Mgr. Jiří Krygel, HENKEL ČR, spol.
s r. o., Praha, Česká republika
Synergie svařování a lepení. Lepení
automobilových dílů ve stavu, v jakém opouštějí lisovnu je komplexní
téma. Z původního záměru – utěsnění kapiláry kvůli potenciálnímu
korozně-kritickému místu se postupem vyvinuly technologie pro antivibrační a protihlukové spoje, jakož
i technologie strukturního, vysokopevnostního lepení. Důležité je rovněž použití na pohledových dílech,
kdy není potřeba následně opravovat místa např. po bodovém svaru.
Lepidla, tmely a speciální 2D a 3D
díly na bázi epoxidů a butylkaučuků
dnes podstatnou měrou přispívají k trvanlivosti automobilových karosérií jakož i k jízdnímu komfortu
a pasivní bezpečnosti automobilu.
Na záver je ešte potrebné s radosťou konštatovať, že XXXVIII. ročník konferencie možno hodnotiť ako
veľmi úspešný a to nielen z pohľadu rekordného počtu účastníkov, ale
i z pohľadu ich priebežného hodnotenia odbornej časti a organizačného zabezpečenia konferencie a tiež
ďakovných prejavov po konferencii.
Účastníci ocenili možnosť príjemného posedenia po prednáškach, kde
mali vytvorený priestor nezáväzne
diskutovať na spoločné témy.
Tešíme sa na stretnutie opäť o rok.
Ing. Pavol Radič
predseda SZS
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
PR E D S TAV U JE M E Z VÁR AČS KÉ ČA S OP I S Y
Obsah časopisu WELDING Journal 2009
Pulsed Technology Increases Cladding Travel Speed.
Impulzová technológia zvyšuje rýchlosť pojazdu pri plátovaní.
J. Reppl, Miller Electric, Appleton, Wis.,
www.millerwelds.com (2 str., 4 obr.)
Výsledky výskumu vo zváraní
(Welding Research Supplement)
Č
Časopis
WELDING Journal patrí medzi
najvýznamnejšie zváračské časopisy.
Vydáva ho Americká zváračská spoločnosť (American Welding Society – AWS)
a v roku 2009 je to už 88. ročník. Vychádza v anglickom jazyku, 12x ročne, vo
formáte A4. Každé číslo obsahuje 4 – 5
odborných článkov z výrobnej praxe a 3
– 5 článkov z oblasti výskumu vo zváraní. Okrem nich prináša časopis správy
a informácie Americkej zváračskej spoločnosti, o novej literatúre, zoznam odborných akcií na najbližšie obdobie, prihlášky na odborné akcie a samozrejme
veľké množstvo drobných správ z rôznych organizácií a podnikov a inzerátov.
Rozsah jednotlivých čísel aj s prílohami je minimálne 85 strán, za rok 2009 to
bolo viac ako 1 500 strán. Kontakt: Campbell K. (editor) [email protected],
www.aws.org.
Časopis WELDING Journal 2009 je voľne prístupný v plnom rozsahu na internete na stránke www.aws.org/wj/2009.
V ďalšom texte je uvedený stručný zoznam odborných článkov a výsledkov
výskumu vo zváraní, publikovaných
za rok 2009, vrátane autorov, ich pracovísk (za názvom amerických pracovísk je skratka príslušného štátu USA),
počtu strán, obrázkov, tabuliek a literárnych zdrojov.
Január 2009
Odborné články (Features)
Examining the Mechanical Properties
of High-Strength Steel Weld Metals.
Skúmanie mechanických vlastností
zvarových kovov vysokopevných ocelí.
J. E. Ramirez, Edison Welding Institute, Columbus, Ohio, [email protected]
(6,5 str. 8 obr., 4 tab., 14 liter.)
Making Better Gas Metal Arc Welds.
Zhotovenie kvalitnejších zvarov metódou MIG.
A. Monk – G. Bauer, Bernard, Beecher,
Ilion, www.bernardwelds.com (2 str., 3 obr.)
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
A CCT Diagram for an Offshore Pipeline Steel of X70 Type.
Diagram ARA pre oceľ typu X70 pre
rúrovody morských plošín.
M. I. Onsøien – M. M'hamdi – A. Mo, Sintef, Tondheim, Norway (6 str., 10 obr.,
2 tab., 5 výpočt. rovníc, 24 liter.)
Metallurgical Investigation into Ductility
Dip Cracking in Ni-Based Alloys: Part I.
Metalurgický výskum praskania z poklesu ťažnosti zliatin na báze Ni: časť 1.
F. F. Noecker II – J. N. DuPont, Department of Materials Science and Engineering, Lehigh University, Bethlehem, Pa., [email protected] (14 str.,
19 obr., 5 tab., 68 liter.)
Frebruár 2009
Odborné články
In-Process Quality Assurance for
Aerospace Welding.
Zabezpečenie kvality pri zváraní
v kozme.
V. R. Davé – D. A. Hartman – M. J. Cola,
Beyond6-Sigma Div., Technology Management Co., Inc., Santa Fe, N. Mex.,
[email protected] (4,5 str.,
9 obr., 1 tab.)
Current Technology in Welding Guns
and Torches.
Súčasná technológia výroby zváracích pištolí a horákov.
A. Cullison, publisher, – K. Campbell,
editor – M. R. Johnsen, editor Welding
Journal, [email protected] (2,5 str.,
9 obr.)
How to Accurately Measure Fillet
Welds.
Spôsob presného merania kútových
zvarov.
J. Pavilanis, Woolf Aircraft Products,
Inc., Romulus, Mich., [email protected] (3 str., 5 obr.)
Optimizing Crash Resistance of Welded Aluminium Structures.
Optimalizácia zváraných hliníkových
konštrukcií proti havárii.
O. R. Myhr – T. Tryland, Hydro Aluminium Structures, Raufoss, Norway –
Øystein Grong, Norwegian University of Science and Technology, Dept.
of Materials Science and Engineering, Trondheim, Norway – O.-G. Lademo, Sintef, Materials and Chemistry,
Trondheim, Norway, Ole.Runar.Myhr@
hydro.com (3,5 str., 7 obr., 14 liter.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Hyperbaric GMA Welding of Duplex
Stainless Steel at 12 and 35 Bar.
Hyperbarické MIG zváranie duplexnej nehrdzavejúcej ocele pri tlaku 12
a 35 barov.
O. M. Akselsen – H. Forstervoll, Sintef,
Trondheim, Norway – C. H. Ahlen, StatoilHydro Research Center, Trondheim,
Norway (8 str., 13 obr., 5 tab., 22 liter.)
Control of Longitudinal Bending Distortion of Built-Up Beams by High-Frequency Induction Heating.
Kontrola pozdĺžnej deformácie zostavených nosníkov vysokofrekvenčnou indukciou.
J. U. Park, Chosun University – S. C.
Park, Mechatronics, Koje College –
C. H. Lee, Environmental Engineering
Dept., Chung-Ang University, Korea
(5,5 str., 14 obr., 2 tab., 8 liter.)
Three-Dimensional Analysis of Molten
Pool in GMA-Laser Hybrid Welding.
Priestorová analýza nataveného kúpeľa pri hybridnom MIG laserovom
zváraní.
J.-H. Cho – S.-J. Na, Department of
Mechanical Engineering, Korea Advance Institute of Science and Technology, Yuseong-gu, Daejeon, Republic of
Korea, [email protected] (9 str., 8 obr.,
1 tab., 20 výpočt. rovníc, 29 liter.)
Marec 2009
Odborné články
Laser Welding: It´s Not Just for Metals
Anymore.
Laserové zváranie: Už nielen pre kovy.
Steven A. Kocheny – Bill Miller, Leister
Technologies, LLC, Itasca, ILL., Steve.
[email protected] (3 str. 7 obr.,
4 liter.)
Using Hybrid Laser-Arc Welding to
Reduce Distortion in Ship Panels.
Využitie hybridného laserového oblúkového zvárania na zníženie deformácie lodných panelov.
S. M. Kelly – S. W. Brown, – J. F. Tressler – R. P. Martukanitz, Applied Research Laboratory, Pennsylvania State
University, College, Pa. – M. J. Ludwig,
Cianbro Corp., Pittsfield, Maine (5 str.,
7 obr., 3 tab., 20 liter.)
One Machine Does It All for Laser
Beam Welding and Cutting.
Jedno zariadenie vykonáva všetko
v oblasti zvárania a rezania laserovým lúčom.
D. Petring – F. Schneider, Fraunhofer-Institute for Laser Technology ILT, Aachen, Germany, [email protected] (4 str., 6 obr., 5 liter.)
Americký zvárač (The American Welder)
Welded Sculptures Pay Tribute to
Fallen Heroes.
Zvarené sochy na uctenie pamiatky
padlým hrdinom.
K. Campbell, editor Welding Journal,
[email protected] (4 str., 5 obr.)
281
Obsah časopisu WELDING Journal 2009
Optimizing Tungsten Electrode Performance.
Optimalizácia výkonu volfrámovej
elektródy.
M. Fletcher, Delta Consultants, UK
(2,5 str., 3 obr., 4 tab., 3 liter.)
How to Choose Ergonomic Hand Tools.
Spôsob výberu ergonomických ručných nástrojov.
P. Holstein, www.CableOrganizer.com
(1,5 str.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Welding Gun Inclination Detection
and Curved Fillet Weld Joint Tracking.
Zisťovanie sklonu zváracej pištole
a sledovanie zakriveného kútového
zvarového spoja.
Y. F. Gao – H. Zhang – Z. W. Mao, School
of Mechanical & Electrical Engineering, NanChang University, China,
[email protected] (9 str., 25 obr.,
5 tab., 37 výpočt. rovníc, 15 liter.)
Heat Transfer and Fluid Flow during Electron Beam Welding of 304L
Stainless Steel Alloy.
Prenos tepla a tok kvapalín počas
elektrónového zvárania zliatiny z nehrdzavejúcej ocele typu 304L.
R. Rai – T. A. Palmer – T. Debroy, Department of Materials Science and Engineering, The Pennsylvania State University, Pa. – J. W. Elmer, Lawrence
Livermore National Laboratory, Livermore, Calif. (8 str., 9 obr., 2 tab., 17 výpočt. rovníc, 48 liter.)
Metallurgical Investigation into Ductility Dip Cracking in Ni-Based Alloys: Part II.
Metalurgický výskum praskania z poklesu ťažnosti zliatin na báze Ni: časť 2.
F. F. Noecker II, – J. N. DuPont, Department of Materials Science and Engineering, Lehigh University, Bethlehem, Pa., [email protected] (16 str.,
15 obr., 4 tab., 69 liter.)
Apríl 2009
Odborné články
Know the Keys for Matching Filler
Metals to Your Base Material.
Vedomosti o spôsoboch zosúladenia
prídavných materiálov s daným základným materiálom.
D. Phillips, Hobart Brothers Co., Troy,
Ohio, www.hobartbrothers.com (3 str.,
2 obr.)
Addressing the Future Shortage of
Welding and Joining Technicians.
Problém nedostatku technikov z oblasti zvárania a spájania v budúcnosti.
J. Ondov, Lifelab Institute, Chanhassen, Minn. – K. Smith, National Weld-Ed Center, Elyria, Ohio, www.weld-ed.
org, (4 str., 3 obr.)
Brazing: An Important Joining Option.
Tvrdé spájkovanie: Významná alternatíva spájania.
C. Darling, Lucas-Milhaupt, Inc., Cudahy, Wis., [email protected]
(3 str., 3 obr.)
282
The Effects of Adding Silver and Indium to Lead-Free Solders.
Vplyv pridávania striebra a india do
bezolovnatých spájok.
G. B. Budi Dharma – M. Hamdi, Department of Engineering Design and Manufacture University of Malaya, Malaysia – T. Ariga, Department of Material
Science, School of Engineering, Tokai
University, Japan, [email protected]
com (4 str., 7 obr., 13 liter.)
Exploring Different Brazing and Soldering Methods.
Skúmanie rôznych metód tvrdého
a mäkkého spájkovania.
J. Arnold – E. Miller – G. Mitchell, Thermadyne Specialty Markets, St. Louis,
Mo., [email protected]
(2 str., 2 obr.)
Induction Soldering Gets Maglev Vehicle on Track.
Indukčné mäkké spájkovania na vlakoch pohybujúcich sa na magnetickom vankúši.
K. H. Holko, Holko Consulting, San Diego, Calif., [email protected] (5 str.,
18 obr., 3 liter.)
How to Choose Nickel-Based Filler
Metals for Vacuum Brazing.
Spôsob výberu prídavných materiálov na báze niklu na tvrdé spájkovanie vo vákuu.
M. Weinstein, Alloy Products Group –
R. L. Peaslee, Wall Colmonoy Corp. – F.
M. Miller, Brazing Engineering Center,
Wall Colmonoy Corp., Madison Heights, Mich., www.wellcolmonoy.com (7
str., 4 obr. 2 tab., 10 liter.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Development of a Multiline Laser Vision Sensor for Joint Tracking in Welding.
Vývoj viacriadkového obrazového snímača na sledovanie spoja pri zváraní.
K. Sung, School of Mechanical Engineering, Hanyang University, Seoul, Korea – H. Lee – Y. S. Choi, Department of
Mechanical Engineering, Hanyang University, Seoul, Korea – S. Rhee, School
of Mechanical Engineering, Hanyang
University, Seoul, Korea (7 str., 16 obr.,
1 tab., 20 liter.)
Effect of Buffer Sheets on the Shear
Strength of Ultrasonic Welded Aluminum Joints.
Vplyv plechov nárazníkov na pevnosť
v šmyku hliníkových spojov zvarených ultrazvukom.
M. Baboi – D. Grewell, Iowa State University, Ames, Iowa, [email protected]
edu (6 str., 13 obr., 1 tab., 12 liter.)
Methodology for Parameter Calculation of VP-GMAW.
Metóda výpočtu parametrov VP-MIG
zvárania.
L. O. Vilarinho – A. S. Nascimento –
D. B. Fernandes, Federal University
of Uberlandia, Laprosolda (Center for
F&D of Welding Processes), Uberlandia/MG, Brazil – C. A. M. Mota, Federal
University of Para, Belem, Pa., Brazil.
(7 str., 8 obr., 7, tab., 7 výpočt. rovníc,
15 liter.)
Máj 2009
Odborné články
Building on Experience.
Staviame na skúsenostiach.
S. McCracken, [email protected]
– E. Willis, [email protected] – J. Hamel, [email protected], Electric Power
Research Institute´s Nuclear Program.
More information on EPRI´s Advanced
Nuclear Technology Program (3 str.,
4 obr.)
Friction Stir Process Now Welds Steel
Pipe.
Trecie miešacie zváranie v súčasnosti dokáže zvariť oceľovú rúru.
J. DeFalco, Welding Automation, ESAB
Welding & Cutting Systems, Florence, [email protected] – S. C. Russell
Steel, [email protected], Smith MegaDiamond Inc., Provo, Utah (4,5 str.,
7 obr.)
Proper Preparation: The Key to Successful Pipe Welds.
Správna príprava: kľúč ku kvalitným
zvarom rúr.
M. Leska – E. H. Wachs, Lincolnshire,
ILL., [email protected] (2 str.,
2 obr.)
Automation Optimizes Nuclear Component Fabrication.
Automatizácia optimalizuje výrobu
dielcov nukleárnych zariadení.
J. Noruk – J. P Boillot, Servo-Robot
Group. Mequon, Wis., [email protected] (4 str., 8 obr., 2 liter.)
New Technology Doubles Contractor´s Pipe Welding Output.
Nová technológia zdvojnásobuje výkon zvárania rúr dodávateľa.
N. Peterson, Miller Electric Mfg. Co.,
Appleton, Wis., www.millerwelds.com
(2,5 str., 2 obr.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Influence of Nanoscale Marble (Calcium Carbonate CaCO3) on Properties of D600R Surfacing Electrode.
Vplyv nanošupinovitého mramoru
(uhličitan vápenatý CaCO3) na vlastnosti elektródy D600R na naváranie.
B. Chen – F. Han, University of Technology, Department of Material Process Engineering, Wuhan, – Y. Huang,
Sinosteel Xingtai Machinery & Mill Roll,
Hebei – K. Lu – Y. Liu, Wuhan Anchor
Welding Consumables, China – L. Li,
Department of Mechanical & Aerospace Engineering, Utah State University,
Logan, Utah, [email protected] (5 str.,
7 obr., 5 tab., 21 liter.)
The Effect of High- Temperature Eutectic-Forming Impurities on Aluminum 7108 Weldability.
Vplyv nečistôt vytvárajúcich eutektikum pri vysokých teplotách na zvariteľnosť hliníka 7108.
M. G. Mousavi, Department of Technology, University College of Buskerud,
Kongsberg, Norway – C. E. Cross, DiviZ VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
PR E D S TAV U JE M E Z VÁR AČS KÉ ČA S OP I S Y
sion for Safety of Joined Components,
Federal Institute for Materials Research
and Testing, Berlin, Germany – Ø. Grong,
Department of Materials Science and
Engineering, Norwegian University of
Science and Technology, Trondheim,
Norway, [email protected]
(6,5 str., 8 obr., 4 tab., 28 liter.)
Mathematical Modeling of Electrode
Cooling in Resistance Spot Welding.
Matematické modelovanie chladenia
elektród pri odporovom bodovom
zváraní.
Z. H. Rao – S. M. Liao, Central South
University, Changsha, China – H. L.
Tsai, Missouri University of Science and Technology, Rolla, Mo. – P. C.
Wang – R. Stevenson, GM R&D Center,
Warren, Mich. (8,5 str., 14 obr., 1 tab.,
17 výpočt. vzorcov, 18 liter.)
Jún 2009
Odborné články
Evaluating SMAW Electrodes for
Coke Drum Construction.
Vyhodnotenie elektród na oblúkové
zváranie obalenou elektródou na výrobu bubna koksovej pece.
J. J. Perdomo, CITGO Petroleum, Lake
Charles, La., [email protected]
com (2 str., 2 obr., 3 tab., 5 liter.)
1919 A Year of Innovation and Change.
1919 – rok inovácií a zmien
H. M. Woodward, Editor Welding Journal, [email protected] (2 str., 3 obr.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Vision-Based Spatter Classification
for Contaminant Detection.
Klasifikácia rozstreku na báze obrazu na zisťovanie nečistôt.
G. Schwab – J. P. H. Steele – T. L. Vincent, Engineering Division, Colorado
School of Mins., Golden, Colo., gunther.
[email protected] (10,5 str., 14 obr., 5
tab., 19 výpočt. rovníc, 20 liter.)
Ductility-Dip Cracking Susceptibility of Nickel-Based Weld Metals: Part
2 – Microstructural Characterization.
Náchylnosť zvarových kovov na báze
niklu na praskanie z poklesu ťažnosti:
časť 2 – charakterizácia mikroštruktúry.
N. E. Nissley, Ohio State University,
ExxonMobil Upstream Research, Houston, Tex. – J. C. Lippold, Welding Engineering Program The Ohio State University, Columbus, Ohio (10 str., 13 obr.,
2 tab., 30 liter.)
Júl 2009
Odborné články
Using Thermal Spray to Conserve
Resources.
Využitie tepelného striekania na zachovanie zdrojov.
F. V. Rodijnen, Sulzer Metco OSU, Duisburg, Germany (3,5 str., 10 obr.)
Cost-Effective Thermal Spray Coatings for the Boiler Industry.
Efektívne tepelne nastriekané povlaky na výrobu kotlov.
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
J. Carlos Nava, ME Technical Services,
ArcMeltTM Co, CIC Group, Inc., Bridgeton, Mo., www.arcmelt.com (3,5 str.,
4 obr., 3 tab., 3 liter.)
Thermal Sprayed Deposits Shield
Structures from Corrosion.
Tepelne striekané návary chránia
konštrukcie proti korózii.
D. Wixson, TMS Metalizing Systems,
Ltd., Silverdale, Wash., [email protected] (3 str., 3 obr., 4 tab., 6 liter.)
Nano Powders Improve wear Resistance of Coatings.
Nanoprášky zvyšujú odolnosť povlakov proti opotrebeniu.
C. Melnyk – S. Schroeder – D. Grant,
California Nanotechnologies Inc., Cerritos, Calif. – G. Saha – L. Glenesk, Hyperion Technologies, Inc., Calgary, Alberta, Canada – R. Gansert, Advanced
Materials & Technology Services, Inc.,
Simi Valley, Calif., [email protected]
net (6 str., 10 obr., 7 tab., 15 liter.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Error Analysis of a Three-Dimensional GTA Weld Pool Surface Measurement System.
Analýza chýb systému na priestorové meranie povrchu TIG zvarového
kúpeľa.
H. Song – Y. M. Zhang, Center for Manufacturing and Department of Electrical and Computer Engineering, University of Kentucky, Lexington, Ky.,
[email protected] (8 str., 11 obr.,
18 liter.)
Ultrasonic Metal Welding Process
Robustness in Aluminum Automotive Body Construction Applications.
Odolnosť procesu zvárania kovov ultrazvukom vo výrobe hliníkových automobilových karosérií.
E. T. Hetrick – L. V. Reatherford – A. J.
Grima – D. J. Scholl – D. E. Wilkosz – S.
M. Ward, – J. R. Baer – W. Zhu – S. Fatima, Ford Motor Co. Wayne State University (8 str., 21 obr., 3 tab., 16 liter.)
August 2009
Odborné články
Converting Waste into a Welding and
Cutting Fuel.
Premena odpadu na palivo na zváranie a rezanie.
Kristin Campbell, Welding Journal,
[email protected] (3,5 str., 5 obr.,
1 tab.)
Robotic Fabrication of Wind Turbine
Power Generators.
Robotická výroba generátorov turbín
veterných elektrární.
M. Sharpe, Material Joining Segment,
FANUC Robotic America, Inc., Rochester Hills, Mich., [email protected] (4,5 str., 7 obr.)
Advancements in Ultrasonic Phased
Arrays.
Pokrok v oblasti sfázovaných polí ultrazvuku.
C. Flanagan, [email protected] – M. Moles, Michael.Mo-
[email protected], Olympus NDT,
Waltham, Mass. (3 str., 5 obr., 3 liter.)
The Evolution of Weld Inspection in
the Automotive Industry.
Vývoj kontroly zvarov v automobilovom priemysle.
S. Frank, Ultrasonics, GE Sensign &
Inspection Technologies, Billerica,
Mass., www.gesensinginspectiontechnologies.com (2 str., 3 obr.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Hybrid Laser Arc Welding of HY-80
Steel.
Hybridné laserové oblúkové zváranie
ocele typu HY-80.
C. Roepke – S. Liu, Center for Welding,
Joining, and Coatings Research, Colorado School of Mines, Golden, Colo.
(9 str., 13 obr., 5 tab., 29 liter.)
Welding of Galvanized Dual-Phase
980 Steel in a Gap-Free Lap Joint
Configuration.
Zváranie pozinkovanej dvojfázovej
ocele typu 980 s konfiguráciou preplátovaného spoja bez medzery.
S. L. Yang – R. Kovacevic, Center for
Advanced Manufacturing and NSF I/
UCRC Center for Laser-Aided Manufacturing, Southern Methodist University, Dallas, Tex., [email protected]
(10,5 str., 20 obr., 1 tab., 48 liter.)
September 2009
Odborné články
Orbital Welding of Titanium Pipe for
U. S. Navy Ships.
Orbitálne zváranie titánovej rúry pre
lode námorných síl USA.
B. K. Henon, Arc Machines, Pacoima,
Calif. (3 str., 4 obr.)
Understanding Weld Cracking.
Poznatky o praskaní zvarov.
J. Bundy, Hobart Brothers, Troy, Ohio,
www.hobartbrothers.com (2,5 str., 3 obr.)
Barge Bulder´s Gantry Boosts Weld
Quality.
Žeriav firmy Barge Bulder sa honosí
kvalitou zvarov.
Ch. Bishop, Gunderson, LLC, Portland,
Ore., [email protected] (3,5 str.,
5 obr.)
Repairing Cracks in Refinery Heat
Exchangers.
Oprava trhlín vo výmenníkoch tepla
rafinérie.
S. Rao – D. C. Niemeyer – N. S. Al-Bannai, [email protected],
Saudi Aramco, Dhahran, Saudi Arabia
(3,5 str., 9 obr.)
Americký zvárač (The American Welder)
Minimizing Defects in Submerged
Arc Welding.
Minimalizovanie chýb pri zváraní pod
tavivom.
D. Gerbec, Arc Consumables, ESAB
Welding & Cutting Products, Hanover,
Pa., www.esabna.com (2 str., 3 obr.)
Plasma Arc Offers Cut Quality.
Plazmový oblúk umožňuje kvalitu
rezných hrán.
283
Obsah časopisu WELDING Journal 2009
Hypertherm, Hanover, N. H. (2 str.,
2 obr.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Crack-Free Electron Beam Welding
of Allvac 718Plus® Superalloy.
Bezchybné elektrónové zváranie superzliatiny Allvac 718Plus®.
O. A. Idowu – O. A. Ojo – M. C. Chaturvedi, Department of Mechanical and
Manufacturing Engineering, University
of Manitoba, Winnipeg, Manitoba, Canada (8,5 str., 13 obr., 1 tab., 33 liter.)
Mechanical Properties Characterization of Heat-Affected Zone Using the
Small Punch Test.
Charakteristika mechanických vlastností teplom ovplyvnenej oblasti použitím skúšky s malou sondovacou tyčou.
C. Rodriguez – E. Cárdenas – F. J. Belzunce – C. Betegón, Instituto Universitario de Tecnologia Industrial de Asturias (IUTA), Universidad de Oviedo – J.
Garcia Cabezas, Dynamic Santa Bárbara Sistemas Oviedo, Asturias (5 str.,
7 obr., 4 tab., 17 liter.)
Október 2009
Odborné články
Aluminum´s Role in Welded Fabrications.
Úloha hliníka vo výrobe zváraných
konštrukcií.
T. Anderson, ESAB North America, Florence, S. C., [email protected]
(3 str., 6 obr.)
Novinky v spájkovaní a letovaní
(Brazing & Soldering Today)
Evaluating Margins of Safety in Brazed Joints.
Vyhodnotenie tolerancií bezpečnosti
tvrdo spájkovaných spojov.
Y. Flom – L. Wang – M. Powell, NASA/
Goddard Space Flight Center, Greenbelt – M. A. Soffa – M. L. Rommel, ITT
Space Systems Division, Rochester,
N. Y., [email protected], (6,5 str.,
8 obr., 2 tab., 13 liter.)
Solving the Problems Inherent to
Torch Brazing Aluminum.
Riešenie problémov tvrdého plameňového spájkovania hliníka.
K. Allen, Bellman-Melcor, LLC, Tinley
Park, ILL., [email protected]
(2,5 str., 3 obr., 2 tab.)
Soldering Silver to Aluminum and
Copper for Cryogenic Applications.
Mäkké spájkovanie striebra s hliníkom
a meďou pre kryogénne aplikácie.
L. A. Shapiro, Titanium Brazing, Inc., Columbus, Ohio, [email protected] (5 str., 5 obr., 1 tab., 14 liter.)
Testing Sinter Braze Integrity Using
Resonant Inspection.
Skúšanie celistvosti aglomeračnej
tvrdej spájky použitím rezonančnej
kontroly.
R. W. Bono, Modal Shop, Cincinnati,
Ohio, [email protected] (5 str.,
3 obr., 1 tab., 5 liter.)
284
Výsledky výskumu vo zváraní
Transient High-Frequency Welding
Simulations of Dual-Phase Steels.
Simulácie dynamického vysokofrekvenčného zvárania dvojfázových
ocelí.
R. Baumer, Massachusetts Institute of
Technology, Cambridge – Y. Adonyi,
Welding and Materials Joining Engineering Le Tourneau University, Longview, Tex. (8,5 str., 9 obr., 5 tab., 10 výpočt. rovníc, 24 liter.)
Near Weld Interface Compositional Variations in Low-Alloy Steel Weldments.
Kolísanie chemického zloženia rozhrania v blízkosti zvaru vo zvarkoch
z nízkolegovanej ocele.
D. B. Knorr, GE Energy, Schenectady,
N. Y. – J. J. McGee, Bechtel Marine Propulsion – Kapl, Schenectady, N. Y., [email protected] (9,5 str., 15 obr., 4 tab.,
10 liter.)
November 2009
Odborné články
Using Tandem Gas Metal Arc Welding to Create Heavy Weldments.
Použitie MIG zvárania v tandeme na
zhotovenie veľmi veľkých zvarkov.
M. Purslow – S. Massey – I. Harris, Edison Welding Institute (EWI), Columbus,
Ohio, [email protected] (2 str., 6 obr.)
Metalurgical Characterization of Nitronic-60 to PH 15-5 Stainless Steel
Inertia Welds.
Metalurgická charakteristika odstredivo zvarených zvarov nehrdzavejúcich
ocelí typu Nitronic-60 až PH 15-5.
T. P. Savas, Parker Hannifin Corp., Aerospace Group, Irvine, Calif., [email protected] (4,5 str., 5 obr., 2 tab., 14 liter.)
Take the Path to Become a Certified
Welding Fabricator.
Spôsob ako sa stať certifikovaným
výrobcom zváraných konštrukcií.
S. Snyder, STS Welding Consultation,
Mandeville, La., www. weldconsul tant.
com (2,5 str., 2 obr.)
Výsledky výskumu vo zváraní
Al-toMg Friction Stir Welding: Effect
of Positions of Al and Mg with Respect to the Welding Tool.
Trecie miešacie zváranie hliníka
s horčíkom: Vplyv polôh Al a Mg
vzhľadom na zvárací nástroj.
V. Firouzdor – S. Kou, Department of
Materials Science and Engineering,
University of Wisconsin, Madison, Wis.
(11,5 str., 16 obr., 7 tab., 29 liter.)
Microstructural and Mechanical Characterization of Friction Stir Butt Joint
Welded 63 % Cu-37 % Zn Brass Plate.
Charakteristika mikroštruktúry a mechanických vlastností tupého spoja
zhotoveného trecím miešacím zváraním na mosadznej platni s obsahom
63 % Cu-37 % Zn.
G. Çam – S. Mistikoglu, Mustafa Kemal University, Faculty of Engineering,
Ískenderun/Hatay, Turkey – M. Pakdil,
Abant Izzet Baysal University, Faculty
of Engineering and Architecture, Bolu,
Turkey, [email protected] (8 str.,
10 obr., 1 tab., 25 liter.)
December 2009
Odborné články
Ways to Prevent Oxidation in Stainless Steel Pipe Welds.
Spôsoby prevencie oxidácie vo zvaroch rúr z nehrdzavejúcej ocele.
A. J. Schenk, Intercon Enterprises,
Blaine, Wash., [email protected]
com (2 str., 2 obr., 1 liter.)
Ensuring Quality in Resistance Spot
Welds.
Zabezpečenie kvality odporových
bodových zvarov.
D. Shirkey, Orbitform Group, Jackson,
Mich.,
[email protected]
(2 str., 2 obr., 1 tab.)
Validation of the Resistance Welding
Process.
Potvrdenie platnosti metódy odporového zvárania.
D. W. Steinmeier, microJoiningSolutions, Arcadia, Calif., [email protected] (5 str., 8 obr., 12 liter.)
Výsledky výskumu vo zváraní
A Novel Preweld Laser Surface Treatment for Enhanced Intergranular
Corrosion Resistance of Austenitic
Stainless Steel Weldments.
Nový spôsob opracovania povrchu
pred zváraním laserom na zvýšenie
odolnosti zvarkov z austenitickej nehrdzavejúcej ocele proti medzizrnnej
korózii.
R. Kaul – P. Ganesh – L. M. Kukreja,
Laser Materials Processing Division,
Raja Ramanna Centre for Advanced
Technology, Indore, India – N. Parvathavarthini – R. K. Dayal, Corrosion
Science and Technology Division, Indira Gandhi Centre for Atomic Research,
Kalpakkam, India – S. Mulki – I. Samajdar, Department of Metallurgical Engineering and Materials Science, Indian
Institute of Technology, Mumbai, India, [email protected] (9,5 str., 13 obr.,
4 tab., 38 liter.)
Steel Thermal Sprayed Coatings: Superficial Hardening by Nitrogen lon
Implantation.
Tepelne striekané povlaky ocelí: Vytvrdzovanie povrchu implantáciou
iónov dusíka.
M. Belotserkovsky – V. Kukareko – A.
Yelistratov, Institute of Mechanics and
Reliability of Machines, National Academy of Science, Belarus – A. Byeli,
Physical-Technical Institute, National
Academy of Science, Belarus. (6 str.,
7 obr., 3 tab., 11 liter.)
Poznámka: Časopis možno študovať v knižnici
Výskumného ústavu zváračského – Priemyselného
inštitútu SR v Bratislave, kontakt: tel.: +421/
(0)2/492 46 827, e-mail: [email protected]
a v plnom rozsahu je prístupný na internete na
stránke www.aws.org/wj/2009.
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O B S A H R O ČN Í KA 2 0 1 0
Obsah 59. ročníka časopisu
Zváranie-Svařování – rok 2010
PRÍHOVORY
Príhovor Ing. Miroslava Pisára, riaditeľa štátneho
podniku Agrokomplex – Výstavníctvo Nitra
1-2 / 1
Príhovor Ing. Petra Klama,
generálneho riaditeľa VÚZ – PI SR
3-4 / 49
Príhovor Ing. Pavla Radiča, predsedu SZS
5-6 / 97
Príhovor Ing. Viery Hornigovej,
vedúcej sekretariátu SV IIW
Príhovor dekana SjF STU Bratislava,
prof. Ing. Ľubomíra Šooša, PhD.
7-8 / 145
9-10 / 193
ODBORNÉ ČLÁNKY
Trecie miešacie zváranie príruby z hrubých hliníkových
plechov hliníkovej zliatiny 2124 preplátovaním
1-2 / 3
Wim Van Haver – Alban Geurten – Bruno De Meester
– Jacques Defrancq
Numerické simulace svařování – 1. část,
obecné základy
Marek Slováček – Josef Tejc
1-2 / 15
Tvrdé spájkovanie s aplikáciou spájky
ultrazvukovým nanášaním
1-2 / 18
Tobias Broda – Jörg Herrmann – Mathias Uhlmann
Zlepšovanie zručností vo zváraní
integráciou nových technológií
Laurent Da Dalto – Ferenc Benus, Jr. – O. Balet
1-2 / 25
3-4 / 67
Nové nástroje simulácie na vzdelávanie
a školenie zváračského personálu
John Birger Stav – Erik Engh
3-4 / 75
Využitie plazmového zvárania na metalurgické
spájanie pozinkovaných ocelí a hliníka
Pavol Sejč – Judita Belanová
Metalografická a fraktografická analýza
v inžinierskej praxi
Tibor Šmida – Ján Bošanský – Vladimír Magula
Zmáčanie medi a pevnosť spojov Cu-Cu
bezolovnatými spájkami
Pavol Šebo – Pavol Štefánik
Vlastnosti zvarov rúrovej ocele L485MB
zhotovených hybridnou metódou MAG
s vysokovýkonným vláknovým laserom
Peter Bernasovský – Ivan Hamák
– Miroslav Paľo – Stefan Grünenwald
– Thomas Seefeld – Frank Vollertsen
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
3-4 / 79
5-6 / 99
5-6 / 107
5-6 / 119
7-8 / 147
7-8 / 155
Vplyv nepresností polohovania dielcov na pevnosť
laserom spájkovaných spojov pozinkovaných
plechov pri výrobe automobilovej karosérie
7-8 / 157
Marianna Matysová – Pavol Sejč
Vysokoteplotné spájkovanie
nehrdzavejúcich ocelí
Robert Augustin – Roman Koleňák – Viliam Ruža
7-8 / 161
Vplyv legujúcich prvkov na vlastnosti zvarových
kovov duplexných nehrdzavejúcich ocelí
9-10 / 195
Leif Karlsson – Solveig Rigdal – Eva-Lena Bergquist
– Häkan Arcini
Únavová pevnosť odliatkov zo zliatiny AlSi7Mg
s povrchom zušľachteným metódou TIG
9-10 / 203
Antoni W. Orłowicz – Marek Mróz
Predikce kvality koutových svarů zhotovených
metodou 135, na základě monitorování
svařovacího procesu
9-10 / 206
David Hrstka – Heinz Neumann
Skúsenosti s použitím termomechanicky
a normalizačne valcovaných ocelí
pri výstavbe Mosta APOLLO
Karol Kálna – Martin Vitásek
Vliv svařovacích parametrů na geometrii
svarové lázně při svařování metodou MAG
Jaromír Moravec – Heinz Neumann
Vývoj mikroštruktúry a návrh hodnotenia
precipitačných zmien v oceli T14 vplyvom
creepovej exploatácie
Peter Zifčák – Peter Brziak – Miroslav Balog
– Ján Bošanský – Milan Srnka
Numerické simulace svařování – 2. část,
průmyslové příklady
Marek Slováček – Josef Tejc
Súčasné trendy vývoja vyššieteplotných
bezolovnatých spájok
Pavol Šebo – Peter Švec – Dušan Janičkovič
11-12 / 243
11-12 / 250
Robotické svařování vytvrditelných
hliníkových slitin pomocí metody GTAW
11-12 / 256
Ladislav Kolařík – Karel Kovanda – Marie Válová
– Jiří Dunovský
ZVÁRANIE PRE PRAX
Zváranie električkových koľajníc v tuneli
pod Bratislavským hradom
Peter Vyskoč
Zváranie spojov tlakových nádob z feritických
a austenitických ocelí rúrkovými drôtmi
metódou MAG v ochrane aktívnych plynov
Renáta Kozmová – Milan Čomaj
Eurokódy na Slovensku nahradili STN
Ivan Baláž
1-2 / 31
7-8 / 165
7-8 / 168
Problematika zvárania pri dostavbe
3. a 4. bloku jadrovej elektrárne Mochovce
Milan Kysel – Rudolf Hrivík
7-8 / 169
Spájkovanie, moja retrospektíva
a pohľad do budúcnosti
Viliam Ruža
7-8 / 171
Robotické zváranie rúr
Geof Lipnevicius
9-10 / 213
285
Montážne zváranie potrubí v jadrovej energetike –
Prídavné materiály – Kontrolné zvarové spoje 9-10 / 216
Milan Kysel – Rudolf Hrivík
Laserové mikrozváranie kovových materiálov
Jaroslav Bruncko
Použitie nového ochranného plynu
pri zváraní tlakových nádob
Renáta Kozmová
9-10 / 219
11-12 / 263
spájkovačov
Attila Tarcsi
7-8 / 175
Certifikácia odborníkov vo zváraní
Viera Hornigová
7-8 / 176
Spôsobilosť výrobcov podľa DIN 18800-7:2008
na výrobu zváraných stavebných konštrukcií
a EN 15085-2:2008 na zváranie železničných
koľajových vozidiel
7-8 / 178
Viera Hornigová
100. VÝROČIE NARODENIA PROF. JOZEFA ČABELKU
100 rokov od narodenia prof. Jozefa Čabelku,
nestora zvárania v Československu
a zakladateľa Výskumného ústavu zváračského
Milan Turňa
3-4 / 51
Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR
v nedeštruktívnom skúšaní v súlade
s normou STN EN 473 v 2. polroku 2009
Dana Barinová
7-8 / 179
Prof. Jozef Čabelka – zakladateľ
Ústavu materiálov a mechaniky strojov SAV
Karol Iždinský – Jaroslav Jerz
3-4 / 55
Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR
v súlade s STN EN 473 a v zmysle Smernice 97/23/EC
pre tlakové zariadenia (PED) v 2. polroku 2009 7-8 / 180
Dana Barinová
Doc. Ing. Dušan Čabelka, PhD.:
„Otec mal talent na prácu s ľuďmi“
Katarína Čiefová
3-4 / 59
Zoznam osôb kvalifikovaných a certifikových
vo zváraní vo VÚZ – PI SR v roku 2010
11-12 / 267
Viera Hornigová
Stále živé spomienky. Spomínajú Ing. Milan Lipa, CSc.,
a Ing. Július Lombardini, CSc.
3-4 / 62
Katarína Čiefová
Profesor Jozef Čabelka – stručný životopis
Vedecké pocty a vyznamenania udelené
profesorovi Čabelkovi
3-4 / 65
3-4 / 65
70. VÝROČIE STU
Minulosť a súčasnosť Slovenskej technickej
univerzity
Ľubomír Šooš
Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR
v súlade s STN EN 473 a v zmysle Smernice 97/23/EC
pre tlakové zariadenia (PED) v roku 2010
11-12 / 274
Dana Barinová
KURZY
9-10 / 223
EKONOMIKA
Kvalita a presnosť výroby oceľových
konštrukcií pre energetiku
Marian Bartoš
Zoznam osôb certifikovaných vo VÚZ – PI SR
v nedeštruktívnom skúšaní v súlade
s normou STN EN 473 v roku 2010
11-12 / 272
Dana Barinová
Vzdelávanie v oblasti zvárania
oceľových výstuží
Beáta Machová
11-12 / xx
AKCIE
5-6 / 122
NOVÉ NORMY
Nové normy STN, informácie TNI, zmeny a opravy
noriem vydané a oznámené a normy zrušené
v januári až marci 2010 z oblasti zvárania
a príbuzných procesov, NDT a konštrukcií
(triedy 01, 03, 05, 13, 69, 73 a 83)
5-6 / 128
Alojz Jajcay
Nové normy STN, informácie TNI, zmeny a opravy
noriem vydané a oznámené a normy zrušené
v období január až marec 2010 z oblasti materiálov
(trieda 42 – hutníctvo)
5-6 / 130
Alojz Jajcay
Odborné akcie v oblasti normalizácie
v roku 2009
Iveta Paldanová
1-2 / 34
Nové Laserové zváracie a testovacie laboratórium –
Rýchlosť, bezpečnosť, efektivita
1-2 / 36
Katarína Čiefová
Medzinárodný strojársky veľtrh rozširuje ponuku 1-2 / 38
Zborník prednášok Prvého medzinárodného IIW
kongresu v regióne strednej a východnej Európy
– 2. časť
1-2 / 40
Alojz Jajcay
Pripravované veľtrhy, výstavy, kongresy, konferencie
a semináre na rok 2010 v SR a ČR v roku 2010
1-2 / 46
Alojz Jajcay
INFORMÁCIE CERTIFIKAČNÝCH ORGÁNOV
Zoznam osôb kvalifikovaných a certifikovaných
vo zváraní vo VÚZ – PI SR v 2. polroku 2009
5-6 / 131
Viera Hornigová
Zoznam certifikátov výrobkov vydaných
AO SKTC-115, AO SK07 a NO 1297
pri VÚZ – PI SR v roku 2009
Milan Aujesky
5-6 / 134
VIENNA-TEC 2010, 12. – 15. októbra 2010 otvorí bránu
k našim južným susedom – najväčšia priemyselná
udalosť Rakúska Vás pozýva do Viedne 1-2 / 3. str. obálky
XXXVII. medzinárodná konferencia
ZVÁRANIE 2009
Alojz Jajcay
Strojárska olympiáda 2010 –
Mladí strojári súťažili
3-4 / 82
3-4 /86
Vzdelávanie, skúšanie a certifikácia
286
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
O B S AH R O ČN Í KA 2 0 1 0
Fórum ZSVTS 2010 a ocenenie pracovníkov
za rok 2009
Redakcia
3-4 / 87
Schweissen & Schneiden 2009 v Essene
Jozef Ondruška
3-4 / 88
Medzinárodný strojársky veľtrh Nitra 2010
Katarína Čiefová
3-4 / 90
Valné zhromaždenie a voľby do orgánov
Slovenskej zváračskej spoločnosti
Redakcia
3-4 / 91
5-6 / 135
Zváračské trenažéry – Budúcnosť vzdelávania
vo zváraní?
Tibor Zajíc – Ľuboš Mráz
5-6 / 136
Medzinárodný strojársky veľtrh rozširuje ponuku 5-6 / 144
Veletrhy Brno, a.s.
VIENNA-TEC 2010 – čaká na slovenských
a českých odborných návštevníkov vo Viedni
od 12. do 15. októbra 2010
5-6 / 3. str. obálky
Schwarz & Partner, spol. s r. o., Praha
63. výročné zasadnutie Medzinárodného zváračského
inštitútu (IIW) 11. – 16. júla 2010 v Istanbule
7-8 / 181
Viera Hornigová
Aj zváranie kráča s dobou – Dni otvorených dverí
v SOŠ Galanta
9-10 / 227
Ľuboš Mráz – Katarína Čiefová
9-10 / 229
ČINNOSŤ SZS
Zasadnutia výboru SZS – Príprava
medzinárodnej konferencie Zvárania 2010
Pavol Radič
MSV Brno 2010
Katarína Čiefová
Vienna-Tec 2010 – V znamení
energetickej efektivity
Katarína Čiefová
7-8 / 184
7-8 / 186
7-8 / 188
Pripravované akcie Slovenskej zváračskej
spoločnosti na rok 2011
Pavol Radič
9-10 / 231
XXXVIII. medzinárodná konferencia
ZVÁRANIE 2010 a Národný deň zváračov
Pavol Radič
11-12 / 276
Obsah časopisu Welding in the World 2009
– 1. časť
Alena Martykánová
Obsah časopis Welding in the World 2009
– 2. časť
Redakcia
Z VÁ R A N I E - SVA Ř OVÁN Í | 1 1 -1 2 /2 0 1 0
11-12 / 281
Verbindungen im Stahl- und Verbundbau,
KINDMANN Rolf – STRACKE Michael
Ivan Baláž
1-2 / 30
Aluminium Lieferzeichnis.
Aluminium Suppliers Directory 2010
Ivan Baláž
1-2 / 45
Stahltragwerker im Industriebau. Pasternak Hartmut,
Hoch Hans-Ullrich, Füg Dieter
5-6 / 138
Ivan Baláž
Aluminium Taschenbuch. Band 1: Grundlagen
und Werkstoffe
Ivan Baláž
5-6 / 139
Design of Steel Structures
Ivan Baláž
9-10 / 232
Understanding Bridge Collapses
Björn Åkesson
Ivan Baláž
9-10 / 232
JUBILEÁ
Ing. Viliam Ruža, CSc., osemdesiatpäťročný
3-4 / 93
Doc. Ing. Jan Hakl, CSc., nestráca elán ani
v sedemdesiatke
3-4 / 93
K životnému jubileu
Dr. h. c. prof. Ing. Václava Pilousa, DrSc.
5-6 / 140
Doc. Ing. Vladimír Magula, PhD., 60-ročný
5-6 / 142
Životné jubileum
Prof. Ing. Milana Turňu, PhD., EWE, IWE
7-8 / 190
Ing. Andrej Mašlonka oslavuje
životné jubileum
9-10 / 239
SPOMÍNAME
Ing. Ivan Bukový, významný technológ
a konštruktér VÚZ, nás navždy opustil
1-2 / 47
Prof. Andrej Havalda, DrSc., bývalý pracovník
ÚMMS SAV a STU, odišiel navždy
1-2 / 48
Ing. Vladimír Fabok, bývalý pracovník VÚZ,
zomrel vo veku osemdesiatsedem rokov
1-2 / 48
Za profesorem Karlem Mazancem
Ing. Viliam Ruža, PhD. – Naplnil sa jeho čas
PREDSTAVUJEME ZVÁRAČSKÉ ČASOPISY
Obsah časopisu Australasian
Welding Journal 2009
Alojz Jajcay – Alena Martykánová
9-10 / 237
NOVÉ KNIHY
JobFórum 2010 – Absolventi pre priemysel,
priemysel pre študentov
Katarína Čiefová
Generálny riaditeľ VÚZ – PI SR
na veľtrhu FABTECH v USA
Katarína Čiefová
Obsah časopisu Welding and Cutting 2009
Redakcia
Obsah časopisu Welding Journal 2009
Redakcia
5-6 / 143
9-10 / 239
NEWSLETTER
1-2 / 44
Zváračský veľtrh v Essene 2009
Najlepší koordinátor zvárania 2008
Projekty EWF
3-4 / 95
3-4 / 96
7-8 / 192
9-10 / 234
287
Obsah 59. ročníka časopisu Zváranie-Svařování – rok 2010
ABECEDNÝ ZOZNAM AUTOROV
Arcini Häkan | ESAB AB, Göteborg, Švédsko
| 9-10 / 195
Augustin Robert, Ing. | Katedra zváranie ÚVTE,
MtF STU, Trnava
| 7-8 / 161
Aujesky Milan | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 5-6 / 134
Baláž Ivan, prof. Ing., PhD. | Stavebná fakulta KKDK,
STU v Bratislave
| 1-2 / 30, 45, 5-6 / 138, 7-8 / 168, 9-10 / 232
Balet O. | CS, Toulouse, Francúzsko
| 1-2 / 25
Balog Miroslav, Ing., PhD. | Ústav anorganickej
chémie SAV, Bratislava
| 3-4 / 67
Barinová Dana | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 7-8 / 179, 180, 11-12 / 272, 274
Bartoš Marian, Ing., IWE
| ELEKTROVOD Holding, a. s. Bratislava
| 5-6 / 122
Belanová Judita, Ing.
| Strojnícka fakulta STU, Bratislava
| 5-6 / 99
Benus Ferenc, Jr. | MATRAI Welding Ltd, Visonta,
Maďarsko
| 1-2 / 25
Bergquist Eva-Lena | ESAB AB, Göteborg,
Švédsko
| 9-10 / 195
Bernasovský Peter, doc. Ing., PhD.
| VÚZ – PI SR, Bratislava
| 7-8 / 147
Bošanský Ján, prof. Ing., PhD.
| IBOK, a. s., Bratislava
| 3-4 / 67, 5-6 / 107, 142
Broda Tobias, Dipl.-Ing. | Schweißtechnische Lehr- und
Versuchsanstalt Halle GmbH, Saale, Nemecko
| 1-2 / 18
Brziak Peter, Ing., PhD. | VÚZ – PI SR, Bratislava | 3-4 / 67
Bruncko Jaroslav, Ing., PhD. | Medzinárodné
laserové centrum, Bratislava
| 9-10 / 219
Čiefová Katarína, Mgr. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 1-2 / 36, 3-4 / 59, 62, 86, 90, 91,
| 5-6 / 135, 7-8 / 186, 188, 9-10 / 227, 229
Čomaj Milan, doc. Ing., PhD. | Tatragas s. r. o.,
Bratislava
| 7-8 / 165
Dalto Laurent da | CS, Toulouse, Francúzsko
| 1-2 / 25
Defrancq Jacques | Universiteit Gent (UGent),
Belgicko
| 1-2 / 3
Dunovský Jiří | ČVUT, Fakulta strojní, Praha
| 11-12 / 256
Engh Erik | QM Soft, Trondheim, Nórsko
| 3-4 / 75
Geurten Alban | CEWAC, Industrial Research
and Services Institute, Belgicko
| 1-2 / 3
Grünenwald Stefan | BIAS – Bremen Institut
für angewandte Strahltechnik, Bremen, Germany | 7-8 / 147
Hamák Ivan, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 7-8 / 147
Haver Wim Van | Institut Belge de la Soudure
(Belgian Welding Institute), Belgicko
| 1-2 / 3
Herrmann Jörg, Dipl.-Ing. | Schweißtechnische Lehr- und
Versuchsanstalt Halle GmbH, Saale, Nemecko
| 1-2 / 18
Hornigová Viera, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 5-6 / 131, 134, 7-8 / 145, 176, 178, 181, 11-12 / 267
Hrivík Rudolf, Ing. | Slovenské elektrárne, a. s.,
Mochovce
| 7-8 / 169, 9-10 / 216
Hrstka David, Ing. | Technická univerzita v Liberci | 9-10 / 206
Iždinský Karol, Ing., PhD. | ÚMMS SAV, Bratislava | 3-4 / 55
Jajcay Alojz, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 1-2 / 40, 44, 46, 3-4 / 82, 87, 5-6 / 128, 130
Janičkovič Dušan, RNDr. | Fyzikálny ústav SAV,
Bratislava
| 7-8 / 155
Jerz Jaroslav, Dr., Ing. | ÚMMS SAV, Bratislava
| 1-2 / 48, 3-4 / 55
Jonšta Zdeněk, prof. Ing., CSc.
| VŠB – TU Ostrava
| 5-6 / 143
Kálna Karol, doc. Ing., DrSc. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 11-12 / 243
Karlsson Leif | ESAB AB, Göteborg, Švédsko
| 9-10 / 195
Klamo Peter, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 3-4 / 49
Kolařík Ladislav, Ing., IWE | ČVUT,
Fakulta strojní, Praha
| 11-12 / 256
288
Koleňák Roman, doc. Ing., PhD.
| Katedra zvárania ÚVTE, MtF STU, Trnava
| 7-8 / 161
Kovanda Karel, Ing. | ČVUT, Fakulta strojní, Praha | 11-12 / 256
Kozmová Renáta, Ing. | Messer Tatragas spol. s r. o.,
Bratislava
| 7-8 / 165, 11-12 / 263
Kysel Milan, Ing. | Slovenské elektrárne, a. s., Mochovce
| 7-8 / 169, 9-10 / 216
Lipnevicius Geoff | Lincoln Electric,
Automation Division, USA
| 9-10 / 213
Magula Vladimír, doc. Ing., PhD.
| IBOK, a. s., Bratislava
| 5-6 / 107
Machová Beáta, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava | 11-12 / 266
Martykánová Alena | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 1-2 / 44, 7-8 / 192, 9-10 / 234, 237, 11-12 / 281
Matysová Marianna, Ing. | VW SLOVAKIA, a. s.,
Bratislava
| 7-8 / 157
Minárik Roman, Ing. | konzultant, Bratislava
| 1-2 / 47
Moravec Jaromír, Ing. | Technická univerzita
v Liberci
| 11-12 / 250
Meester Bruno de | Université catolique de Louvain – Unité
Production Mécanique et Machines (UCL-PRM),
Belgicko
| 1-2 / 3
Mráz Ľuboš, Ing., PhD. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 5-6 / 136, 9-10 / 227
Mróz Marek, Dr. Ing. | Katedra zlievania a zvárania,
Technická univerzita, Rzeszów, Poľsko
| 9-10 / 203
Neumann Heinz, doc. Ing., CSc. | Technická univerzita
v Liberci
| 9-10 / 206, 11-12 / 250
Ondruška Jozef, Ing. | MtF, STU, Trnava
| 3-4 / 88
Orłowicz W. Antoni, prof. Ing., DrSc. | Katedra zlievania
a zvárania, Technická univerzita, Rzeszów, Poľsko | 9-10 / 203
Paldanová Iveta, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 1-2 / 34
Paľo Miroslav, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 7-8 / 147
Pisár Miloslav, Ing. | Agrokomplex – Výstavníctvo Nitra, š. p.
| 1-2 / 1
Radič Pavol, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
5-6 / 97, 7-8 / 184, 9-10 / 231, 11-12 / 276
Rigdal Solveig | ESAB AB, Göteborg, Švédsko
9-10 / 195
Ruža Viliam, Ing., PhD. | konzultant, Bratislava 7-8 / 161, 171
Seefeld Thomas | BIAS – Bremen Institut für angewandte
Strahltechnik, Bremen, Germany
| 7-8 / 147
Sejč Pavol, doc. Ing., PhD. | Strojnícka fakulta STU,
Bratislava
| 5-6 / 99, 7-8 / 157
Slováček Marek, Ing., Ph.D. | MECAS ESI, s. r. o., Plzeň
| 1-2 / 15, 3-4 / 79
Srnka Milan, Ing. | Železiarne Podbrezová, a. s.
| 3-4 / 67
Stav John Birger, Dr., prof. | Sør-Trødelag
University College, Trondheim, Nórsko
| 3-4 / 75
Šebo Pavol, RNDr., DrSc. | Ústav materiálov a mechaniky
strojov SAV, Bratislava
| 5-6 / 119, 7-8 / 155
Šmida Tibor, Ing., PhD. | IBOK, a. s., Bratislava
| 5-6 / 107
Šooš Ľubomír, prof. Ing., PhD. | Dekan SjF STU v Bratislave
| 9-10 / 193, 223
Štefánik Pavol, Ing., PhD. | Ústav materiálov
a mechaniky strojov SAV, Bratislava
| 5-6 / 119
Švec Peter, Ing., DrSc. | Fyzikálny ústav SAV,
Bratislava
| 7-8 / 155
Tarcsi Attila, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 7-8 / 175
Tejc Josef, Ing. | MECAS ESI, s. r. o., Plzeň | 1-2 /15, 3-4 / 79
Turňa Milan, prof. Ing. | MtF STU, Trnava | 3-4 / 51, 5-6 / 140
Uhlmann Mathias, Dipl.-Ing. | Schweißtechnische Lehr- und
Versuchsanstalt Halle GmbH, Saale, Nemecko
| 1-2 / 18
Válová Marie, Ing. | ČVUT, Fakulta strojní, Praha | 11-12 / 256
Vitásek Martin, Ing., PhD. | IBOK, a. s., Bratislava | 11-12 / 243
Vollertsen Frank | BIAS – Bremen Institut für angewandte
Strahltechnik, Bremen, Germany
| 7-8 / 147
Vyskoč Peter, Ing. | Trnavská stavebná
spoločnosť a. s., Trnava
| 1-2 / 31
Zajíc Tibor, Ing. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 5-6 / 136
Zifčák Peter, Ing., PhD. | VÚZ – PI SR, Bratislava
| 3-4 / 67
Z VÁRANI E-SVAŘOVÁNÍ | 11-12/ 2 0 1 0
KOMPLEXNÉ RIEŠENIE
ANORGANICKEJ
STOPOVEJ ANALÝZY
PureLabULTRA
ELGA LABWATER
ETHOS 1
MILESTONE
Ultraþistá voda pre
najnároþnejšie aplikácie
Mikrovlnné tlakové rozklady
s dynamickým riadením výkonu
contrAA 700
analytikjena
Duálny AAS s kontinuálnym
zdrojom žiarenia a vysokým
rozlíšením
CHROMSPEC-SLOVAKIA, spol. s r. o. ponúka nasledovné produkty:
•
•
•
•
•
•
•
•
UV-VIS spektrofotometre ANALYTIK JENA
Spektrofluorometria ISS
AAS ANALYTIK JENA
Vákuové systémy BOC EDWARDS
Mikrovlnné rozklady MILESTONE
ýistá voda ELGA
Elementárne analyzátory C,N,S,Cl ANALYTIK JENA
Analyzátory AOX ANALYTIK JENA
•
•
•
•
•
•
•
Analyzátory TOC, TNb ANALYTIK JENA
Bioanalytické aplikace ANALYTIK JENA
Meranie farebnosti HunterLab
Termická analýza NETZSCH
Elektrochémia Thermo ORION
Alkoholtestery LION
Pracovné prostredie Casella
Jánošíkova 1827/65, 927 01 ŠaĐa,
Tel.: 031/7707 994,5; fax: 031/7712 155
Email: [email protected]
WEB: www.chromspec.sk
Download

TRADÍCIA INOVÁCIA VEDOMOSTI