Seminá z Obecné psychologie
FF UK, LS 2012/2013
PhDr. Lud k Stehlík
Katedra psychologie FF UK Celetná 20 Praha 1 [email protected] http://psychologie.ff.cuni.cz
PhDr. Lud k Stehlík
Info:
• Doktorand a asistent na Odd lení obecných základ a historie psychologie
• Specializace: psychodiagnostika a kognitivní psychologie
(výpo etní/konekcionistické modelování kognitivních funkcí)
•
ednášky z OP v ZS a seminá e k OP v LS
Konzultace:
• ZS, úterý, 14:00 – 15:50 i po p edchozí emailové dohod
• Celetná 20, místnost 333
Kontaktní informace:
• E-mail: [email protected]
Jak reformovat studium psychologie
PhDr. Filip Smolík, PhD.
(Psychologický ústav AV R)
Studenti absolvují základní obory jako obecnou, vývojovou a sociální psychologii, absolvují
metodologické základy jako statistiku a metodologii výzkumu, ale nejmén polovinu
studia stráví úvody do r zných aplikovaných disciplín: klinické a pedagogické psychologie,
psychologie práce, organizace a ízení, psychoterapie a psychologie dopravy, manželského
poradenství i psychodiagnostiky. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o opravdu
náro né studium, které pokrývá všechny možné aplikace psychologie. Když ale vezmeme v
úvahu, že typická hodinová dotace pro tyto p edm ty je jednosemestrální dvouhodinová
ednáška (a asto formáln vypsaná jako kombinace p ednášky a cvi ení), je z ejmé, že
studenti nemají reálnou možnost dosáhnout rozumné kompetence v žádném z t chto
obor . To platí tím spíše, že v tšina aplikovaných obor je vyu ována bez vazby na
soudobý výzkum v daných oblastech. Dochází tak k tomu, že studenti získají velmi
povrchní p ehled o široké škále obor , ale nemají v bec as se specializovat hloub ji.
V d sledku p ílišné r znorodosti a nedostate né hloubky studia vzniká u mnoha absolvent
dojem, že psychologie nemá k dispozici žádná "tvrdá" data o lidském chování a lidské
mysli. Metodologický a tematický pluralismus psychologie je vykládán tak, že v psychologii
vlastn neexistuje žádná pravda i pravd -podobnost, že všechny p ístupy k lidem jsou
potenciáln stejn hodnotné. Od toho je jen kr ek k tomu, zavrhovat psychologii jako
nauku obecn . Nap íklad mladí psychoterapeuti se asto nechávají slyšet, že pot ebují
hlavn klinickou zkušenost a že abstraktní pojmy a formální metody nejsou adekvátní pro
postižení lidské zkušenosti, s níž má psychoterapeut pracovat. To sice m že být pravda,
ale psychoterapeut také pot ebuje v
t, do jaké míry se na n které své úsudky a
zkušenosti m že spolehnout. A k tomu slouží práv ta abstraktní a formální ást
psychologie. Ba dokonce je to její hlavní nápl : klinická i poradenská zkušenost je jist
ležitá u všech pomáhajících profesí, od medicíny po sociální práci. Ale u léka nem že
nahradit znalost anatomie a fyziologie, stejn jako u sociálních pracovník nem že
nahradit znalost legislativy. Psycholog m zkrátka chybí znalost sou asné psychologické
dy, která je nutná pro každého psychologa, i když se nechce stát v dcem.
Experimenty
Top-down processing
Senzorické
procesy
Pam
Percep ní
procesy
Rozhodování
Jazyk
Plánování
Usuzování
ení
Exekutivní
ízení
Vnímání
Pozornost
Mentální
reprezentace
Emoce
Tvo ivost
Motorika
domí
ešení
problém
Bottom-up processing
Základy kognice jsou postaveny na senzoricko-motorickém okruhu – zpracovávání senzorických vstup za
elem ur ení toho, kterou motorickou akci vykonat. Toto je ta nejzákladn jší funkce jakéhokoli
nervového systému.
Mgr. Filip D cht renko (Matematicko-fyzikální fakulta UK)
http://www.ms.mff.cuni.cz/~dechf7am/
Koordinátor laborato e
(zajiš uje b žný chod laborato e a stará se o rozvržení asu pro
experimenty; je hlavní kontaktní osobou)
Filip D cht renko studuje na MFF UK a FF UK. Zabývá se zrakovou
pozorností a modelováním o ních pohyb .
Experimenty
• Nejvíce strukturovaný zp sob sb ru dat
• Využití všech metod sb ru dat, ale v situaci, kdy jsou zárove ovliv ovány
které nezávislé prom nné, aby byl zjišt n jejich vliv na studovanou
závislou prom nnou
• Umož uje kauzální analýzu (prokázání p
inné souvislosti mezi jevy)
• Experimentální x Kontrolní skupina
• Náhodné p
azování subjekt jednotlivým úrovním nezávislé prom nné
(intervence x jiná intervence – viz zkoumání efektu kognitivního tréninku a viz Hawthornský
efekt)
Experimenty – základní pojmy
• Závislá x nezávislá prom nná
• Nežádoucí prom nná
• Experimentální x kontrolní skupina
• Typy experimentální design
• Jednoduché/Dvojité zaslepení
Nežádoucí prom nné
• Eliminace
• Stabilizace, zkonstantn ní
• Znáhod ování
• Vyrovnávání
• Zahrnutí do experimentu (jako nezávislá prom nná)
• Zaslepení (jednoduché x dvojité)
Kauzalita
• K prokázání kauzality mezi jevy A a B (A zap
uje B)
- A musí asov p edcházet B
- A i B musí spolu kovariovat ( ím více, tím lépe)
- Neexistuje alternativní vysv tlení (kontrola nežádoucích
prom nných)
dec pozoruje chování blechy a d lá si poznámky:
1)
2)
3)
Když jsem ekl bleše aby sko ila, poslechla m a sko ila.
Po opakovaném požadavku blecha op t sko ila.
Odejmeme-li bleše nohy, blecha ohluchne.
Prom nná
• Závislá x nezávislá prom nná
Stimulus
Organismus
Reakce
Diagram p in a následk , též Išikaw v diagram (Ishikawa diagram) nebo též díky
vzhledu Diagram rybí kosti (anglicky fishbone diagram), který p edstavil poprvé Kaoru Išikawa, eší
úlohu ur ení pravd podobné p iny problému. Je používán nap íklad p i brainstormingu, b hem
hož jsou hledány všechny potenciální zdroje problému. P i sestavování diagramu tvo í problém
hlavu pomyslné rybí kosti a hlavní kosti vedoucí od páte e znamenají oblasti i kategorie, ve
kterých se m že problém nacházet. Vedlejší kosti pak znamenají konkrétní potenciální p iny.
Takto lze diagram vést ve více úrovních p in a podp in, obvykle se však doporu uje použít
nejvýše 2 úrovn . Išikaw v diagram je jedním ze sedmi základních nástroj zlepšování kvality.
Stimulus - reakce
http://www.youtube.com/watch?v=u6XAPnuFjJc
Velikost odm ny » pracovní výkon
http://www.ted.com/talks/dan_pink_on_m
otivation.html
Organismus - reakce
Inteligence žáka » školní prosp ch
Stimulus - organismus
Typ výchovy/pé e » míra neuroticismu
Stimulus - organismus
Hraní ak ních po íta ových her » kognitivní funkce
Neuroplasticita
Vliv hraní ak ních po íta ových her na lidský mozek
Neuroplasticita
Vliv hraní ak ních po íta ových her na lidský mozek
Neuroplasticita
Trénink kognitivních funkcí (zvýšení kapacity pracovní pam ti a zvýšení inteligence)
Oblasti v parietální a
pre/frontální k e, které jsou
aktivní b hem úloh
zat žujících pracovní pam .
Tyto oblasti rovn ž vykazují
zvýšenou aktivitu u osob, které
podstoupili kognitivní trénink
zam ený na pracovní pam .
Zvýšení inteligence se v
podobných studiích vždy
pohybuje okolo 10%.
Neuroplasticita
Vliv hraní po íta ových her na lidský mozek
• Zlepšená schopnost ešit
vizuospaciální úlohy
• Zlepšená bezd ná pozornost
(stimulus-driven attention)
• Rychlejší reak ní as
• Kratší doba „pozornostní
slepoty“ (schopnost detekovat
rychleji po sob následující cíle)
Reakce - reakce
Vlastnictví drahého auta «» po et dopravních nehod
Reakce - reakce
Sebekontrola v ur ité situaci «» Školní výsledky, úsp ch v
žném život …
http://www.youtube.com/watch?v=4ZikfUI0G5o
Experiment s bonbóny poprvé realizoval
Walter Mischel na Stanfordské univerzit v 60.
letech 20. století. Skupin ty letých d tí byl
nabídnut bonbón a p islíben ješt jeden
navíc, když vydrží po kat se sn dením toho
prvního dvacet minut. N které d ti dokázaly
po kat, jiné nikoli. Úsp šné d ti se p itom
chovali tak, že nemuseli myslet na bonbóny
(hráli si, dívali se z okna…), což jim zna
usnadnilo úkol p kat on ch 20 minut.
The self-control is really about “the strategic allocation of
attention.” If you’re thinking about the ice cream in the fridge,
you’re going to eat the ice cream, which is why you need to think
about something else. (Our willpower is so weak that the only way
we can resist anything is by finding a way to forget about it,
directing the spotlight elsewhere.)
Síla v le (Roy Baumeister; pracovní pam , ovocná místa x
okoládový dort; studenti, seminární práce a ponožky)
Výzkumníci rovn ž sledovali vývoj t chto d tí
až do adolescence a prokázali, že ty d ti,
které dokázaly po kat a odložit okamžité
uspokojení svých pot eb, byly lépe
izp sobené a spolehliv jší (podle výpov dí
jejich rodi a u itel ) a v testu školních
schopností (Scholastic Aptitude Test, SAT)
skórovaly v pr
ru o 210 bod výše. Rovn ž
se ukázalo, že výsledek experimentu s
bonbóny p edpovídal pozd jší reálnou
úsp šnost d tí lépe než test inteligence
administrovaný ve stejné dob , kdy prob hl
experiment s bonbóny.
Ben Goldacre
Publication Bias
Jadad Score
In general, the studies which are flawed tend to be the ones that
favour homeopathy, or any other alternative therapy; and the wellperformed studies, where every controllable source of bias and
error is excluded, tend to show that the treatments are no better
than placebo. This phenomenon has been carefully studied, and
there is an almost linear relationship between the methodological
quality of a homeopathy trial and the result it gives. The worse the
study— which is to say, the less it is a ‘fair test’— the more likely it
is to find that homeopathy is better than placebo. Academics
conventionally measure the quality of a study using standardised
tools like the ‘Jadad score’, a seven-point tick list that includes
things we’ve been talking about, like ‘Did they describe the method
of randomisation?’ and ‘Was plenty of numerical information
provided?’
This graph, from Ernst’s paper, shows what happens when
you plot Jadad score against result in homeopathy trials.
Towards the top left, you can see rubbish trials with huge
design flaws which triumphantly find that homeopathy is
much, much better than placebo. Towards the bottom
right, you can see that as the Jadad score tends towards the
top mark of 5, as the trials become more of a ‘fair test’,
the line tends towards showing that homeopathy performs
no better than placebo. There is, however, a mystery in this
graph: an oddity, and the makings of a whodunnit. That
little dot on the right-hand edge of the graph, representing
the ten best-quality trials, with the highest Jadad scores,
stands clearly outside the trend of all the others. This is an
anomalous finding: suddenly, only at that end of the graph,
there are some good-quality trials bucking the trend and
showing that homeopathy is better than placebo. What’s
going on there? I can tell you what I think: some of the
papers making up that spot are a stitch-up. I don’t know
which ones, how it happened, or who did it, in which of the
ten papers, but that’s what I think. But this is a curiosity
and an aside. In the bigger picture it doesn’t matter,
because overall, even including these suspicious studies,
the ‘meta-analyses’ still show, overall, that homeopathy is
no better than placebo.
Stephane Doyen, kognitivní psycholog na Svobodné
univerzit v Brusselu (Université Libre de Bruxelles) s
negativními výsledky zopakoval experiment Johna Bargha z
Yalské univerzity v New Havenu, v Connecticutu, podle
hož lidé prý chodí pomaleji, pokud byli p edtím
podv dom ovlivn ni slovy souvisejícími se stá ím v
porovnání s t mi, kterým slova nenápadn navodila
edstavu mládí.
Jeho negativní záv ry nepotvrzující Bargh v efekt však
nikdo necht l publikovat.
Doyen v lánek se objevil pouze v otev eném internetovém
asopise v PLoS ONE pod vý ným názvem: Behavioral
Priming: It´s All in the Mind, but Whose Mind?(Behaviorální
priming (podn cování): Všechno je v mysli, jenže mysli
koho?).
The Reproducibility Project
Posted on 16. August 2012
Minule som prezentoval poh ad Briana Noseka na peer review. Zaslúžilo by sa spomenú aj Nosekov projekt Open
science framework. Ide o internetovú platformu, ktorá umož uje vedcom zdiela protokoly, materiály a výsledky
experimentov. Má slúži pre štandardizáciu a archiváciu výskumných projektov, o má zvýši možnosti replikácie
publikovaných prác. Najzaujímavejšou sú as ou je hromadný replika ný projekt (OSC, 2012). Jeho cie om je
replikova širokú vzorku publikovaných psychologických prác a tým získa odhad ich replika nej pravdepodobnosti.
Sú asný publika ný systém motivuje výskumníkov prichádza s novými nápadmi, experimentami a výsledkami.
Naopak tento systém odrádza od snahy replikova existujúce experimenty, ke že replikácie nikto nechce publikova .
Pritom replikácia je pre fungovanie vedy nevyhnutná. Takisto už existujúce pokusy o replikáciu nastavili vedcom ne
poh ad do zrkadla. Napríklad v snahe o komer né využitie medicínskych produktov farmaceutické spolo nosti overujú
publikovaný výskum a v plnej miere sa podarí replikova len 20-25 % štúdii (Prinz et al., 2011).
Replika ný projekt chce nastavi zrkadlo psychologickému výskumu. Vybraných bolo 90 štúdii z asopisov JEP, JSPS
a PsychScience z roku 2008. Replika ný projekt podporuje zhruba 80 výskumníkov, ktorí sa pokúsia dané štúdie
replikova . Projekt sa snaží o maximálnu transparentnos a štandardizáciu replika ných štúdii a výsledných správ.
Protokoly, materiály a správy budú sprístupnené na internete. Cie om je empiricky zisti pravdepodobnos replikácie a
v prípade mizerných výsledkov identifikova prí iny.
Myslím, že ide o ve mi ambiciózny projekt a pokia viem prvý svojho rozsahu naprie vednými obormi. Na druhej
strane mnohí psychológovia už šípia katastrofické výsledky. Tieto sa môžu sta argumentom pre premiestnenie
finan ných zdrojov do iných vedných oborov. Pritom v týchto oboroch ani nepoznáme pravdepodobnos replikácie a
môže by rovnako mizerná ako v psychológii. Na druhej strane z poh adu da ového poplatníka by boli mizerné
výsledky ur ite legitímnym dôvodom pre zváženie financovania (psychologického) výskumu. Ak pravdepodobnos
replikácie výskumu je rovnaká ako u predpovedí astrológa, tak rovnako ako nechceme financova astrológa,
nechceme financova ani mizerný výskum. Nateraz sú šance otvorené. Ja si netrúfam tipova . Myslím, že replika ná
pravdepodobnos môže by hocikde medzi 20-80 % publikovaných signifikantných efektov.
The Open Science Collaboration (2012). An Open, Big Science Effort to Estimate the Reproducibility of Psychological
Science. Perspectives on Psychological Science, forthcoming.
Prinz, F., Schlange, T. & Asadullah, K. (2011). Believe it or not: how much can we rely on published data on potential
drug targets? Nature Reviews Drug Discovery, 10, 712-713.
Metaanalýza
Cochrane Collaboration, an international not-for-profit organisation of
academics, which produces systematic summaries of the research
literature on healthcare research, including meta-analyses.
A metaanalysis is a very simple thing to do, in some respects: you just
collect all the results from all the trials on a given subject, bung them into
one big spreadsheet, and do the maths on that, instead of relying on
your own gestalt intuition about all the results from each of your little
trials. It’s particularly useful when there have been lots of trials, each too
small to give a conclusive answer, but all looking at the same topic.
Meta-analyses have shown that a treatment previously believed to be
ineffective is in fact rather good, but because the trials that had been
done were each too small, individually, to detect the real benefit, nobody
had been able to spot it.
The logo of the Cochrane Collaboration features a simplified ‘blobbogram’, a graph of the results from a landmark meta-analysis which looked at an
intervention given to pregnant mothers. When people give birth prematurely, as you might expect, the babies are more likely to suffer and die. Some
doctors in New Zealand had the idea that giving a short, cheap course of a steroid might help improve outcomes, and seven trials testing this idea
were done between 1972 and 1981. Two of them showed some benefit from the steroids, but the remaining five failed to detect any benefit, and
because of this, the idea didn’t catch on. Eight years later, in 1989, a meta-analysis was done by pooling all this trial data. If you look at the
blobbogram in the logo, you can see what happened. Each horizontal line represents a single study: if the line is over to the left, it means the steroids
were better than placebo, and if it is over to the right, it means the steroids were worse. If the horizontal line for a trial touches the big vertical ‘nil
effect’ line going down the middle, then the trial showed no clear difference either way. One last thing: the longer a horizontal line is, the less certain
the outcome of the study was. Looking at the blobbogram, we can see that there are lots of not-very-certain studies, long horizontal lines, mostly
touching the central vertical line of ‘no effect’; but they’re all a bit over to the left, so they all seem to suggest that steroids might be beneficial, even if
each study itself is not statistically significant. The diamond at the bottom shows the pooled answer: that there is, in fact, very strong evidence indeed
for steroids reducing the risk— by 30 to 50 per cent— of babies dying from the complications of immaturity. Babies died unnecessarily because they
were deprived of this life-saving treatment for a decade. They died, even when there was enough information available to know what would save
them, because that information had not been synthesised together, and analysed systematically, in a meta-analysis.
Síla o ekávání
Maluma
X
Takete
•
Možné senzorické odlišnosti mezi podn ty mohou být snadno „p ekryty“ našimi
ekáváními a p esv
eními o tom, co zažíváme
•
To je dáno tím, že (i) informace se v mozku/mysli neší í pouze jedním sm rem (bottomup vs. top-down processing) a (ii) že vnímání je svého druhu pouhá percep ní hypotéza,
teorie i nejlepší možný odhad (daný kombinací senzorických dat a ur itých p edpoklad )
Síla o ekávání
Nápoje jako SoBe prokazateln
zvyšují mentální schopnosti
konzument . Nejvíce patrné je
to na nejr zn jších kvízech a
slovních h kách, které jdou se
SoBe mnohem rychleji od ruky.
baftol
lepras
dajen
rovnet
lene
íspoa
tolkes
alasov
_______________
_______________
_______________
_______________
_______________
_______________
_______________
_______________
tafron
culsen
ecep
leošik
kaštín
dohane
smikoe
_______________
_______________
_______________
_______________
_______________
_______________
_______________
Síla o ekávání
Vliv p ání a hodnot na vnímanou váhu mincí a stejn velkých disk (Bruner &
Goodmanová, 1947).
Síla o ekávání
Placebo/Nocebo
Dv cukrové pilulky mají v tší lé ebný ú inek
než jedna cukrová pilulka
Injekce se slaným roztokem má v tší tlumící
inek na bolest než cukrová pilulka (ne snad
proto, že by slaný roztok m l n jaký specifický
vliv na lidské t lo, ale proto, že píchnutí injekcí
se jeví být mnohem dramati jší intervencí, od
které o ekáváme odpovídající, tedy
dramati jší ú inek)
Na ú innost cukrových pilulek mají vliv jejich
barva, tvar, chu , název, balení, cena a také
esv
ení o ú innosti pilulky na stran lidí,
kte í pilulku lé enému lov ku podávají.
Viz také placebo operace (kardiostimulátor,
kolena, filipínští lé itelé), placebo vysv tlení…
Síla o ekávání
Behaviorálny výskum bolesti má jeden zásadný problém. Na implicitné alebo explicitné
odhady bolesti v podaní probantov a pacientov vplývajú rôzne sociálne faktory, ktoré ažko
izolova a odlíši . Napríklad ak dáme probantovi tabletku a ten nám povie, že už sa cíti
lepšie povedal to preto aby nepôsobil ako nev
ník? Cíti sa naozaj lepšie alebo zafungoval u
neho placebo efekt? fMRI umož uje tieto faktory rozplies .
Podarilo sa preukáza , že placebo vedie k zníženej aktivite v oblastiach mozgu spájanými s
vnímaním bolesti. Stupe redukcie aktivity súvisí so subjektívne vnímanou ú avou. Táto ú ava
je zrejme sprostredkovaná endogénne podmieneným vylu ovaním opiátov v strednom mozgu
a v mozgovom kmeni, ke že medikamenty zabra ujúce vylu ovaniu opiátov znižujú ú innos
placeba. fMRI doložilo zvýšenú aktivitu v týchto oblastiach po požití placeba.
alšie štúdie preukázali, že nasmerovanie pozornosti na ú avu (napríklad na presved ovanie
seba typu “Myslím, že sa už cítim lepšie, ale naozaj sa cítim lepšie, už som skoro zdravý”)
nie je potrebné na to, aby placebo fungovalo. V tomto prípade išlo o behaviorálne štúdie.
Tieto však boli motivované pozorovaním aktivácie oblastí spájaných s nasmerovaním
pozornosti v štúdiách placeba. Nakoniec, aj ke placebo funguje na báze opiátov vzory
aktivácie pozorované pri placebe sú odlišné od vplyvu medikamentov podporujúcich
vylu ovanie opiátov, o pasuje k pozorovanej aditívnosti efektu medikamentov a placeba na
vnímanie bolesti.
(Wager & Atlas, 2013).
Síla o ekávání
The effect of simply being told that you
are doing something healthy.
Eighty-four female room attendants working in
various hotels were divided into two groups:
one group was told that cleaning hotel rooms
is ‘good exercise’ and ‘satisfies the Surgeon
General’s recommendations for an active
lifestyle’, along with elaborate explanations of
how and why; the ‘control’ group did not
receive this cheering information, and just
carried on cleaning hotel rooms.
Four weeks later, the ‘informed’ group
perceived themselves to be getting
significantly more exercise than before, and
showed a significant decrease in weight, body
fat, waist-to-hip ratio and body mass index,
but amazingly, both groups were still reporting
the same amount of activity.
Síla o ekávání
What the doctor says, and what the doctor believes,
both have an effect on healing.
Gryll and Katahn [1978] gave patients a sugar pill before
a dental injection, but the doctors who were handing out
the pill gave it in one of two different ways:
either with an outrageous oversell (‘ This is a recently
developed pill that’s been shown to be very effective …
effective almost immediately…’);
or downplayed, with an undersell (‘ This is a recently
developed pill … personally I’ve not found it to be very
effective…’).
The pills which were handed out with the positive
message were associated with less fear, less anxiety and
less pain.
Síla o ekávání
What the doctor says, and what the doctor believes, both have an effect on healing.
Even if he says nothing, what the doctor knows can affect treatment outcomes: the information leaks out,
in mannerisms, affect, eyebrows and nervous smiles.
Gracely [1985] took patients having their wisdom teeth removed, and split them randomly into three
treatment groups:
-
they would have either salt water (a placebo that does ‘nothing’, at least not physiologically),
or fentanyl (an excellent opiate painkiller, with a black-market retail value to prove it),
or naloxone (an opiate receptor blocker that would actually increase the pain).
In all cases the doctors were blinded to which of the three treatments they were giving to each patient:
but Gracely was really studying the effect of his doctors’ beliefs, so the groups were further divided in half
again.
-
-
In the first group, the doctors giving the treatment were told, truthfully, that they could be
administering either placebo, or naloxone, or the pain-relieving fentanyl: this group of doctors knew
there was a chance that they were giving something that would reduce pain.
In the second group, the doctors were lied to: they were told they were giving either placebo or
naloxone, two things that could only do nothing, or actively make the pain worse. But in fact, without
the doctors’ knowledge, some of their patients were actually getting the pain-relieving fentanyl.
Just through manipulating what the doctors believed about the injection they were giving, even though
they were forbidden from vocalising their beliefs to the patients, there was a difference in outcome
between the two groups: the first group experienced significantly less pain. This difference had nothing to
do with what actual medicine was being given, or even with what information the patients knew: it was
entirely down to what the doctors knew. Perhaps they winced when they gave the injection.
Síla o ekávání
Dvojit zaslepené experimenty
One important feature of a good trial is that neither the
experimenters nor the patients know if they got the
homeopathy sugar pill or the simple placebo sugar pill,
because we want to be sure that any difference we
measure is the result of the difference between the pills,
and not of people’s expectations or biases. If the
researchers knew which of their beloved patients were
having the real and which the placebo pills, they might give
the game away— or it might change their assessment of the
patient— consciously or unconsciously.
Let’s say I’m doing a study on a medical pill designed to
reduce high blood pressure. I know which of my patients are
having the expensive new blood pressure pill, and which are
having the placebo. One of the people on the swanky new
blood pressure pills comes in and has a blood pressure
reading that is way off the scale, much higher than I would
have expected, especially since they’re on this expensive
new drug. So I recheck their blood pressure, ‘just to make
sure I didn’t make a mistake’. The next result is more
normal, so I write that one down, and ignore the high one.
Síla o ekávání
Some of the biggest figures in evidence-based medicine
got together and did a review of blinding in all kinds of
trials of medical drugs, and found that trials with
inadequate blinding exaggerated the benefits of the
treatments being studied by 17 %.
A review of trials of acupuncture for back pain showed that
the studies which were properly blinded showed a tiny
benefit for acupuncture, which was not ‘statistically
significant’.
Meanwhile, the trials which were not blinded— the ones
where the patients knew whether they were in the
treatment group or not— showed a massive, statistically
significant benefit for acupuncture. (The placebo control
for acupuncture is sham acupuncture, with fake needles,
or needles in the ‘wrong’ places, although an amusing
complication is that sometimes one school of
acupuncturists will claim that another school’s sham
needle locations are actually their genuine ones.)
Download

Síla očekávání - Katedra psychologie