propojit počítač. To umožní jednodušší programování a diagnostiku
ústředny.
Modulární typy ústředen pomocí sběrnice propojují jednotlivé
moduly (nejčastěji se využívají rozšiřovací a komunikační moduly).
Na obrázku je konektor takovéto sběrnice naznačen v části 4.
Část 4:
Tato část obsahuje paměť se záložní baterií a mikroprocesor. Paměť
se záložní baterií slouží pro zachování systémové konfigurace
a naprogramovaných atributů.
Část 5:
Zdrojová část je označena číslem 5. Zde připojujeme jak hlavní tak
záložní zdroj systému. Hlavní zdroj je realizován transformátorem,
který je připojen do elektrorozvodné sítě. Záložní zdroj je realizován
baterií.
Část 6:
Část 6 zobrazuje programovatelné výstupy. Jedná se zpravidla
o reléové i tranzistorové výstupy. Rozdíl je ve velikosti spínané
proudové hodnoty. Jejich hlavní úlohou je spuštění prvku, který
signalizuje poplach ústředny (např. siréna). Dále lze tyto výstupy
využít v široké škále aplikací např. i ve spojitosti s řízením
inteligentních budov. Zvláště pokud je ústředna vybavena GSM
komunikátorem, což umožní sepnutí výstupů např. po přijetí SMS.
Část 7:
Tato část znázorňuje ochranu ústředny v souvislosti s napájením.
Ochrana je realizována hlavně v napájecí části a to především proti
nadproudu.
vychází ze zažitých a ustálených informací. Současným trendem
je integrace technologií a nejinak je tomu i v oblasti ústředen PZS
a PZS obecně. S tím souvisí fakt, že na trhu můžeme najít ústředny, které se částečně popsané problematice vymykají. Důvodem je
integrace s ostatními poplachovými systémy (např. systémy kontroly vstupu a kamerovými systémy) a integrace nových technologií
a přístupů. Takováto integrace a posun v technologiích jsou trendem
a při pohledu do budoucna jsou perspektivní.
Seznam použité literatury
[1] P
ROIS. Prois.cz [online]. [cit. 2012-04-12]. EZS. Dostupné z:
http://www.prois.cz/ data/image/sluzby/EZS.jpg
[2] Č
SN EN 50131-1 ed. 2. Poplachové systémy- Poplachové
zabezpečovací a tísňové systémy- Část 1: Systémové požadavky.
Praha: Český normalizační institut, 2007. 40 s.
[3] Instalační manuál ústředny Galaxy G3 [online]. Honeywell
Security, 2000 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: <http://www.
dvisystems.co.uk/sitebuildercontent/sitebuilderfiles/ galaxy_g3_
installation_manual.pdf>
[4] K
ŘEČEK, Stanislav. Příručka zabezpečovací techniky. Vydání 3.
Blatná: Cricetus, 2006. ISBN 80-902938-2-4. 314 s.
Další části ústředny, které nejsou na obrázku znázorněny, můžou
být část pro bezdrátovou komunikaci nebo část pro komunikaci
po LAN/WAN.
Závěr
Tento článek si neklade za cíl poskytnout vyčerpávající informace
o dané problematice, nicméně měl by seznámit čtenáře se základním účelem, dělením, terminologií a charakteristikou ústředen PZS.
Na tomto místě je nutné zmínit omezení, že popsaná problematika
Ing. Luboš Nečesal
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Fakulta aplikované informatiky
Ústav bezpečnostního inženýrství
[email protected]
Poplachové zabezpečovací a tísňové
systémy z hlediska prostorového zaměření
Cílem tohoto článku je vytvořit čtenářům přehled o poplachových zabezpečovacích a tísňových systémech z hlediska perimetrické,
prostorové, předmětové a tísňové ochrany. U jednotlivých typů ochran je popsán princip činnosti nejvyužívanějších detektorů.
V dnešní době, kdy kriminalita neustále stoupá, vyvstává potřeba chránit sebe i majetek mnohem obezřetněji, než tomu bylo
v ­minulosti. Případy vloupaní jsou dle policejních statistik objasněny z pouhých 20%. Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy
jsou i přes poměrně nízké pořizovací náklady stále málo využívaným
způsobem zabezpečení, přestože jsou v současné době nejúčinnější
ochranou před vniknutím do objektu nepovolanou osobou, krádeží
nebo zneužitím chráněných zájmů.
Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy (PZTS) jsou souhrnem technických prostředků, které slouží k vyvolání tísňového
­poplachu a ochraně objektu před vniknutím nebo pokusu o vniknutí
nepovolaných osob do střeženého prostoru. Jedná se o komplexní
systém ochrany, který lze z hlediska prostorového využití rozdělit
na perimetrickou, plášťovou, prostorovou, předmětovou a tísňovou
ochranu.
Rozdělení PTZS z hlediska prostorového zaměření:
1.Perimetrická (obvodová) ochrana – jedná se o technické prostředky, které signalizují narušení obvodu vyhrazeného území
a prostor kolem střeženého objektu. Obvod objektu tvoří jeho
katastrální hranice, které jsou vymezené přírodními nebo umělými bariérami (vodní toky, zdi, ploty apod.)
2.Plášťová ochrana – jedná se o technické prostředky, které
Bezpečnostné a zabezpečovacie systémy
s­ ignalizují narušení pláště budovy. Plášťová ochrana zabezpečuje a zabraňuje narušení, vstupu do všech stavebních otvorů
objektu: dveře, okna, balkónová a střešní okna, vikýře, šachty
apod.
3.Prostorová ochrana – zabezpečuje ochranu prostoru uvnitř
chráněného objektu. Potenciální pachatel již překonal plášťovou
ochranu a vnikl do vnitřních prostor objektu, přičemž bezpečnostní systém reaguje převážně na pohyb pachatele a signalizuje
jevy s charakterem nebezpečí v chráněném prostoru.
4.Předmětová ochrana – signalizuje pokus o napadení nebo
­neoprávněnou manipulaci s chráněným předmětem. Chráněným
předmětem se rozumí umělecké předměty, klenoty, úschovná
místa (trezory), kde jsou uloženy cennosti, apod., jejichž zcizení
případně zneužití by způsobilo újmu subjektu, který předměty
vlastní. Předmětová ochrana je využívána např.: v muzeích,
­galeriích, bankách.
5.Tísňová ochrana – signalizuje ohrožení života nebo zdravotní
problémy fyzických osob, které jsou napadeny, ohroženy působením přírodních živlů (požár, voda, plyn) nebo vystaveny
­mimořádné události, při níž je nutno objekt evakuovat (teroristický útok). Signalizace je vyvolána manuálně (stisknutí tlačítka),
definovaným způsobem manipulace (nášlapná tísňová lišta),
­automaticky (hlásič nehybnosti “mrtvý muž“).
3/2012
27
Kombinované (mikrovlnné-infračervené) bariéry
Jedná se o kombinaci fyzikálních principů infračervených
a ­mikrovlnných závor s možností doplnění kamery pro redukci
planých poplachů. Elektromagnetické pole funguje jako aktivátor.
Pokud během definovaného časového úseku (zpravidla 20-120 s),
nedojde rovněž k narušení infračervených paprsků, není vyhlášen
poplach. Tento systém je využíván v objektech s vysokým stupněm
zabezpečení. Vysokou odolnost vůči planým poplachům (zvířata,
povětrnostní vlivy) doplňuje kamera, která poskytuje okamžité
ověření příčiny poplachu.
Obr. 1 PTZS z hlediska prostorového zaměření
Obr. 3 Kombinované MW-IR bariéry [2]
Detektory perimetrické ochrany a jejich princip
činnosti
Detektory plášťové ochrany a jejich princip činnosti
Detektory perimetrické ochrany mají za úkol detekovat pachatele
před vniknutím na pozemek střeženého objektu. Detektory pracují
na různých fyzikálních principech. Jejich využití se liší dle charakteru pozemku, stupně zabezpečení a působení vnějších vlivů (vítr,
sníh, proudění vzduchu apod.), které mohou způsobovat plané
poplachy. Pro snížení výskytu planých poplachů bývá perimetrická
ochrana doplněna o kamerové systémy. Mezi nejvyužívanější detektory perimetrické ochrany patří:
Infračervené závory a bariéry
Infračervené závory (bariéry) pracují vždy v páru vysílač – přijímač.
Vysílač vysílá pomocí generátoru pulsů kódovaný infračervený paprsek k protilehlému přijímači, který informuje o svém okamžitém
stavu řídící jednotku. Dojde-li k přerušení paprsku nebo poklesu
detekované úrovně vyhlásí řídící jednotka poplach.
Detektory plášťové ochrany mají za úkol detekovat pokus o překonání otvorových výplní (okna, dveře), případně destrukci pláště
budovy. Detektory pracují na různých fyzikálních principech. Mezi
nejvyužívanější detektory plášťové ochrany patří:
Magnetické kontakty
Magnetický kontakt tvoří jazýčkový kontakt, který je zataven
do ­trubičky z olovnatého skla a permanentní magnet. Magnet se
umisťuje na pohyblivou část dveří, kontakt se připojuje na pevnou
část (okenní rám, zárubeň). V klidovém stavu je jazýčkový kontakt
sepnut. Při oddálení magnetu se naruší magnetické pole, kontakt je
rozepnut a je vyhlášen poplachový stav.
Magnetické kontakty jsou vhodné pro střežení všech otvorových
výplní proti otevření.
Pro snížení rizika planých poplachů pracují infrazávory v pulzním
režimu (odolnost proti cizím zdrojům světla) a bývají doplněny o ­vyhřívání, aby nedocházelo k orosení optiky nebo nánosům
vlhkosti.
Přes nízké pořizovací náklady je hlavní nevýhodou obtížná montáž, jelikož musí být zajištěna přímá viditelnost a rovný povrch
mezi vysílačem a přijímačem. Infračervené závory je možno použít k ­zastřežení na vzdálenost 50 – 150 m. Dosah se může lišit
v ­závislosti na parametrech udávaných výrobcem.
Obr. 4 Magnetický kontakt
Akustické detektory rozbití skla (Glass break)
Obr. 2 Infračervené závory a bariéry [1]
Mikrovlnné závory (bariéry)
Mikrovlnné závory (bariéry) pracují na principu vytvoření vysokofrekvenčního elektromagnetického pole mezi vysílačem a přijímačem, který následně detekuje a vyhodnocuje změnu přijaté energie.
Změna energie je způsobena vnikem osoby nebo předmětu do elektromagnetického pole. Tato změna vyvolá poplach. Velikost změny
je přímo úměrná velikosti předmětu (osoby), která detekční pole
naruší.
Typický tvar svazku mikrovlnného záření je rotační elipsoid (doutníkový tvar). Mikrovlnné závory pracují na frekvencích 2,5 – 24 MHz
s dosahem 30 – 450 m. Jelikož jsou odolné proti povětrnostním
vlivům, jsou ideální pro střežení rozsáhlých prostor např.: letišť,
areálů apod.
28
3/2012
Akustické detektory rozbití skla mají zabudovaný elektretový nebo
piezoelektrický mikrofon, který přijímá akustické vlnění, charakteristické pro tříštění skla. Pokud se přijatý zvuk nachází v definovaných
frekvenčních mezích, je vyhodnocovacími obvody vyvolán poplach.
Detektory prostorové ochrany a jejich princip
činnosti
Detektory prostorové ochrany střeží otevřené plochy uvnitř objektu (místnosti, chodby). Podle principu činnosti se dělí na pasivní
a aktivní.
Pasivní – pouze registrují fyzikální změny v chráněném prostoru
Aktivní – vytvářejí své pracovní prostředí vyzařováním energie
a ­detekují jeho změnu
Bezpečnostné a zabezpečovacie systémy
Nejvyužívanější detektory prostorové ochrany
PIR (Passive Infra Red) detektor
Každé těleso, jehož teplota je v rozmezí -273,15 až 560 °C je zdrojem elektromagnetického záření. Pro teplotu lidského těla cca 35 °C
je charakteristická vlnová délka 9,4 µm. Tohoto jevu je využito k zachycení pohybu těles, jež mají odlišnou teplotu od teploty okolí.
Jako detektor je užit materiál vykazující pyroelektrický jev. Detekční
prvek je měnič gradientní povahy, což znamená, že je schopen detekovat pouze změny záření dopadající na detektor. Obraz střeženého
prostoru je v infračerveném pásmu transformován pomocí optiky
na plochu senzoru. Zorné pole je rozděleno na aktivní a neaktivní
zóny, které si lze představit jako viditelné a zakryté části střeženého
prostoru. Pohybuje-li se těleso, jehož teplota je odlišná od teploty
okolí v zorném poli PIR, zachycuje detektor změny při přechodu cíle
z aktivní do neaktivní zóny a naopak. Elektronika vyhodnotí signál
vyvolány těmito změnami a způsobí vyhlášení poplachu. [1]
Pro předmětovou ochranu lze využít detektory, které jsou původně určené pro jiné účely (PIR detektor s charakteristikou záclony,
­magnetické kontakty, mikrovlnné detektory atd.)
Nejvyužívanější detektory předmětové ochrany
Tlakové kontakty
Na mikrospínač se umístí chráněný předmět, který spínač stlačí (klidový stav). Při jakékoli manipulaci s chráněným předmětem ­dojde
k rozepnutí spínače, což vede k vyhlášení poplachového ­stavu.
Tlakové kontakty je možno využít i pro ochranu obrazů a ochranu
hotovosti při převozu tzv. detektor poslední bankovky.
Seismické detektory
Slouží k ochraně trezorů a trezorových místností. Pracují na principu selektivního vyhodnocení vlnění, které je způsobeno násilným
vstupem (kladivo, páčidlo) do chráněného prostoru. Toto vlnění je
snímáno piezoelektrickými keramickými senzory, které jsou napevno namontovány na trezoru. [2]
Tísňové hlásiče a jejich princip činnosti
Obr. 5 Princip zachycení pohybu PIR detektorem [1]
Tísňové hlásiče lze podle umístění a způsobu vyvolání poplachu
rozdělit na:
1.Veřejné tísňové hlásiče
2.Speciální tísňové hlásiče
Mikrovlnné detektory
Veřejné tísňové hlásiče
Pracují na principu Dopplerova jevu. To znamená, že vysílač vysílá elektromagnetické vlny dané frekvence (2.5, 10 nebo 24 GHz)
s ­výkonem řádu jednotek mW. Přijímač přijímá odražené elektromagnetické vlnění a elektronická část vyhodnocuje kmitočet,
vzniklý interferencí vlnění vyslaného a přijatého. Pokud se vyslané elektromagnetické vlnění odráží od nepohyblivých objektů, je
interference nulová. Při odrazu vlnění od pohybujícího se ­objektu
­dochází ke změně kmitočtu odraženého elektromagnetického
­vlnění, interferenční frekvence se změní o jednotky Hz, což způsobí
vyhlášení poplachu. [2]
Jsou tvořeny mikrospínači nebo magnetokontakty, které jsou
­zapouzdřeny do tlačítka. Umísťují se na viditelná místa (schodiště,
chodby), aby mohl kdokoli v případě nebezpečí vyvolat poplach.
Proti náhodnému stisknutí jsou opatřeny krycím sklíčkem.
Ultrazvukové detektory
Pracují rovněž na principu Dopplerova jevu. Na rozdíl od mikrovlnných detektorů vysílají do střeženého prostoru ultrazvuk ve frekvenčním pásmu 20 – 45 kHz.
Používají se především v uzavřených prostorách, ve kterých se
­nesmí vyskytovat předměty pohlcující ultrazvuk. Tento typ detektorů
se využívá v kombinaci s PIR detektorem (duální technologie).
Kombinované detektory [3]
Jedná se o sloučení více senzorů pohybu do jednoho zařízení,
s cílem zajistit účinné odhalení narušitele s minimálním výskytem
planých poplachů.
Jejich aplikace je vhodná v náročných prostředích, kde je bezpečnostní systém vystaven mnoha okolním vlivům, které negativně
ovlivňují spolehlivou detekci systému.
Speciální tísňové hlásiče
Slouží k nepozorovanému vyvolání tísňového hlášení v případě
ohrožení. Jejich umístění musí být známo pouze osobám, kterým
jsou hlásiče určeny. Tyto hlásiče se vyrábějí v lištovém, tlačítkovém
nebo výklopném provedení. Využití naleznou nejčastěji v bankovních ústavech, benzínových pumpách, obchodech apod.
Litratura
[1] K
ŘEČEK, S. A KOL.: Příručka zabezpečovací techniky. Blatná,
2003. ISBN 80-902938-2-4.
[2] U
HLÁŘ, J. Technická ochrana objektů II. Díl - Elektrické
zabezpečovací systémy. Praha : Policejní akademie ČR, 2001.
ISBN 80-7251-076-2
[3] C
AHLÍK, Marek. Metodika zjišťování falešných poplachů
s využitím moderních technologií. Zlín, 2009. bakalářská práce
(Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta aplikované
informatiky
[4] K
IND J. Projektování bezpečnostních systémů I. Zlín: UTB
2004. ISBN 80-7318-165-7
[5] Č
ANDÍK M. Objektová bezpečnost II. Zlín: UTB 2004. ISBN
80-7318-217-3
Pracují na principu narušení minimálně dvou senzorů v definovaném
časovém intervalu. To znamená na příklad, že pokud je narušen
prostor střežený mikrovlnným senzorem, musí být v průběhu určité
doby narušen prostor, střežený PIR senzorem. Za těchto okolností
dojde k vyhlášení poplachu.
Detektory předmětové ochrany a jejich princip
činnosti
Jsou využívány především pro ochranu uměleckých děl (obrazy,
­sochy apod.) Při převozech hotovostí a cenin je nedílnou součástí
tzv. detektor poslední bankovky.
Bezpečnostné a zabezpečovacie systémy
Ing. Marek Cahlík
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Fakulta aplikované informatiky
Ústav bezpečnostního inženýrství
[email protected]
3/2012
29
Download

Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy z