energeticky
2 0
1 3
1
soběstačné
budovy
První český titul zaměřený
na výstavbu a provoz budov
s nízkou energetickou náročností
Téma:
Architektura
a energetická koncepce
Profil: doc. Ing. Josef Chybík, CSc.
OZE: německá energetická strategie
79 Kč
Slavte
s námi
20 let na českém trhu!
Atraktivní barevné tóny fasádních omítek z kolekce Baumit Life získáte nyní
za základní cenu – bez příplatků za barevný odstín.
Vyberte si tu nejhezčí barvu pro Váš dům a slavte s námi 20. narozeniny, využijte jedinečnou nabídku
od Baumitu! Váš kompetentní prodejce stavebnin Vám nyní nabídne prvotřídní fasádu za mimořádných
podmínek. Naše nabídka se vztahuje též na výrobky pro originální ztvárnění fasád v designu dřeva
a pohledového betonu.
Všechny omítky Baumit bez příplatku za barevný odstín
Více informací naleznete na www.baumitlife.com
Nejrozsáhlejší barevný systém pro fasádu
Baumit. 20 let nápadů s budoucností.
editorial
Architektura a energetická koncepce
Energetická koncepce budovy determinuje
vzhled exteriéru, její vnitřní dispozici i umístění
na pozemku.
Samozřejmě že ano. Ale je to snad nějaká novinka?
Proč měly staré vesnické stavby podlahu z dusaného jílu
nebo severní stranu domu obloženou dřívím na otop…?
Jsou pasivní domy (většinou) nevzhledné? V lepším
případě fádní?
Jsou. Některé jsou dokonce tak ošklivé jako nespočet
domů postavených v běžném energetickém standardu.
Podléhá architektura kvůli současným trendům
energetickému diktátu?
Podléhá a bude stále víc. Architektura vždy byla,
je a bude ovlivňována společenskou poptávkou
a možnostmi technického vývoje.
Je dům s nízkou energetickou náročností
zbytečný luxus?
Je to funkční luxus. Pokud vůbec. Zbytečný luxus
jsou diamanty (dámy prominou) a Rolls Royce
(pánové prominou).
Budovy s nízkou energetickou náročností
jsou součástí udržitelné výstavby.
Měly by být. Nicméně je tento pasivní dům
„sustainable“?
Mgr. Jan Táborský,
předseda redakční rady
2–3
obsah
reakce
Otevřený dopis rektorce ARCHIPu Ing. arch. Regině Loukotové
aktuálně
6
7
pohled experta
Odolný obor a co s ním
11
EPBD II
Rizika spojená s implementací energetických požadavků do stavební praxe
12
architektura a energetická koncepce
Architektura pasivních domů
18
Hledat rovnováhu a krásu v sevřených mantinelech je vzrušující
24
Budování kvalitního prostředí by mělo být na prvním místě
26
Nerozeznávám domy energeticky úsporné, či neúsporné – dům je buď dobrý, nebo špatný
realizace
Konferenční centrum GreenWell v rakouském Stollhofu
zkušenosti z praxe
Navrhování pasivních domů z pohledu architekta
28
30
36
profil
Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. – když se stavař stane děkanem architektury... a třikrát
40
obnovitelné zdroje energie
Zelené strategie vstříc udržitelnému zásobování energií ve Spolkové republice Německo
44
stavební konstrukce
Školicí centrum MSDK – výsledky měření tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí
měření a regulace
Nová budova centrály Komerční banky v pražských Stodůlkách
recenze
Recenze knihy LCA a EPD stavebních výrobků
52
54
termovize
Termovizní kamery od firmy FLIR pomáhají řešit optimalizaci nízkonákladového bydlení
56
48
reakce
Otevřený dopis rektorce ARCHIPu
Ing. arch. Regině Loukotové
Vážená paní rektorko,
v těchto dnech se mi dostal do rukou výtisk
časopisu Energeticky soběstačné budovy,
kde v otištěném interview očerňujete svou
Alma mater – Fakultu architektury ČVUT
v Praze. Interview by nestál za reakci,
pokud byste se ve Vašem veřejném vyjádření pod titulem Vzdělávání architektů
v ČR nezmínila i o Vaší nové roli – členky
Pracovní skupiny ČKA pro vzdělávání
budoucích architektů. Po přečtení všech
polopravd, lží a překroucených faktů nemohu jinak, než proti Vašemu jmenování
důrazně protestovat. Zneužíváte Vaší pozice
rektorky a nyní i členky Pracovní skupiny
ČKA k tomu, abyste se snažila znovu oživit
a vybojovat dříve prohrané soukromé bitvy
a navíc se vracíte k argumentům, které byly
již mnohokrát vyvráceny. Diskvalifikujete
se tím pro posuzování jiných škol.
Dovolte, abych se zastavil u nejpodstatnějších bodů Vašich soudů o naší fakultě:
• Z fakulty architektury jste v roce 2004
nebyli „odejiti“, ale Váš zesnulý životní
partner M. Roubík nebyl při výběrovém
řízení schopen doložit doklad o ukončení
vysokoškolského studia, který byl a je pro
vykonávání funkce vedoucího ateliéru
zákonnou podmínkou. Proces skončil
ve chvíli, kdy se naprosto hrubým způsobem dožadoval něčeho, na co právo
neměl. O trestním oznámení, jež bylo
výsledkem jen jeho vlastního chování, se
raději nezmiňujete. Vy sama jste nikdy
nebyla zaměstnancem fakulty, pracovala
jste na fakultě „na dohodu“ a ve výběrovém
řízení, do kterého jste se hlásila, jste prostě
neuspěla. Doklady jsou k dispozici.
• Vaše přihláška do děkanského řízení
v roce 2005 byla motivována Vaší představou, že tuto „křivdu“ na základě předpokládané solidarity studentů napravíte, což
se nezdařilo. Pokud se dobře pamatuji, byla
jste jedním ze čtyř kandidátů, a ve volbách
jste skončila na předposledním místě. Váš
program sestával z šedesáti populistických
otázek, které tehdy nikoho nemotivovaly
a ke kterým se dnes zbytečně vracíte.
• Vaše současná obsahová kritika je založena
na Vaší povrchní znalosti školy z doby, kdy
jste na ní studovala, a ani vaše posuzování
tehdejšího stavu není skutečně objektivní.
• Hrubě zkreslujete fakt výběru našich
pedagogů: nejen Milan Knížák na AVU
vypsal konkurzy na všechna pedagogická
místa. Fakulta architektury prošla v první
polovině devadesátých let dvěma celoplošnými zcela otevřenými konkurzy na všechna pedagogická pracoviště a následně se
vyvíjela kontinuálním procesem opakovaných konkurzů na jednotlivá místa. Není
pravda, že v roce 2007 byli nazpátek všichni předlistopadoví vyučující, jejich podíl
se postupně stále zmenšoval. O to méně
je to pravda dnes, kdy z šestnácti vedoucích ústavů jich bylo dvanáct vyměněno
ve velmi otevřených výběrových řízeních,
jejichž rozhodování se vždy účastnili externí
architekti z ČKA.
• Vaše připomínky ke studijnímu plánu
naší fakulty jsou více než povrchní. Jsme
součástí technické univerzity a vychováváme „inženýry – architekty“, jejichž výchova
spočívá ve vyrovnaném poměru znalostí,
dovedností a schopností získaných v předmětech humanitního, technického a návrhového charakteru. O studijním plánu
vedeme otevřené debaty, kterých se účastní
i naši studenti. Ostatně fakulta architektury byla první českou školou architektury,
která získala evropskou notifikaci dovolující
našim absolventům práci po celé Evropě.
• Vaše tvrzení, že se v ČR dodnes neučí
územní plánování, urbanizmus a krajinářská tvorba, svědčí o Vaší neinformovanosti
nebo záměrném překrucování skutečnosti,
které nechcete vidět. FA ČVUT i další
architektonické školy v ČR mají ČKA
uznané vzdělání pro územní plánování
a urbanizmus, jejichž předměty tvoří významný segment výuky.
• Jeden charakteristický detail z Vašeho rozhovoru na závěr: kritizujete, že se
nevěnujeme dostatečně „udržitelnému
stavění“ – tým studentů z FA ČVUT získal
v minulém roce možnost pracovat v americké soutěži SOLAR DECATHLON,
jako jeden ze dvou evropských týmů. Věřte,
že za tímto úspěchem je dlouholetá práce
mnoha lidí z fakulty!
Z Vašich vyjádření čiší hluboká nenávist
vůči fakultě architektury, která Vám, dle
mého názoru, nedovoluje objektivně posuzovat důsledky výchovy pro další činnost
architektů a budoucnosti architektonických
škol v této zemi ve zmíněné pracovní skupině ČKA. Podle Vašich dřívějších prohlášení
bylo hlavním motivem k založení soukromé školy ARCHIP etablování „opravdové
kvality“ ve výuce mladých architektů. Nikdy jsme se vzniku soukromé školy v oboru
architektury nebránili. Instituce, jako je
Vaše nová soukromá škola, žije a bude žít
díky důvěře odborného publika a otevřenosti vůči odlišným názorům. Způsobem,
kterým začínáte, tj. mediální manipulací
a bezprecedentními pomluvami ostatních
škol, si tuto důvěru těžko získáte.
Přesto Vám přeji ve Vaší práci úspěch.
Autor:
prof. Ing. arch. ir. Zdeněk Zavřel,
děkan FA ČVUT v Praze,
26. listopadu 2012
Rektorka ARCHIPu Regina Loukotková reagovala na otevřený dopis děkana
Zavřela odpovědí uveřejněnou na portálu Archiweb (http://www.archiweb.cz),
kde je možné se k tomuto tématu zapojit
do diskuze.
aktuálně
Siemens a RD Rýmařov:
nové standardy v energetické
účinnosti budov
Energeticky úsporné budovy se postupně stávají standardem i v oblasti
rezidenčního bydlení. Důkazem tohoto
trendu je i úzká spolupráce mezi českým
výrobcem energeticky úsporných domů,
firmou RD Rýmařov, a společností
Siemens, která dodává produkty a řešení
snižující energetickou náročnost. Obě
společnosti navázaly na předchozí
spolupráci a pro zájemce o úsporné
a komfortní bydlení připravily nový
produkt s názvem Inteligentní domy
RD Rýmařov 2013.
Dobře izolované a těsné domy v současnosti musí svým uživatelům poskytovat
nejen optimální tepelnou pohodu v každé
místnosti, ale i zajistit dobrou kvalitu
vnitřního prostředí pomocí nuceného větrání. Vedle izolačních vlastností obvodového pláště domu tak získává mimořádný
význam také kvalitní regulace systémů
vytápění a větrání, a to jak z hlediska
maximálního uživatelského komfortu, tak
z hlediska úspory provozních nákladů.
Stále přetrvávající praxí na českém
trhu s nemovitostmi je označovat za nízkoenergetické všechny domy vykazující
odpovídající izolační vlastnosti, vybavené
systémem řízeného větrání. Výsledky
tohoto hodnocení se také posuzují podle
použitého zdroje vytápění. Často se přitom
zapomíná na objektivní posouzení energetické efektivity těchto systémů, především
z pohledu řízení a regulace. Evropská
norma EN 15232 Energetická náročnost
budov – vliv automatizace, řízení a správy
budov člení posuzované budovy podle
energetické efektivity hospodaření s dodanou energií. Zavedením zásad z tohoto
předpisu lze snížit spotřebu energie až
o 30 %, a to při současném zachování,
respektive zlepšení kvality vnitřního prostředí v budově.
Společnost RD Rýmařov se proto
rozhodla o inovované řešení. Elektroko-
tel a teplovodní
rozvody byly
nahrazeny účinnými přímotopy
a doplněny novou
větrací přetlakovou jednotku, kterou lze řídit pomocí
systému automatizace domácnosti Synco
Living značky Siemens. Tento systém
umožňuje efektivně řídit vytápění a větrání
budovy v souladu s normou EN 15232.
Komfort a úspory
Systém sám identifikuje počátek i konec
otopného období na základě vnitřních
a venkovních teplot. Požadovanou
teplotu řídí autonomně v jednotlivých
místnostech pomocí týdenních programů a podle přání obyvatel domu.
Systém hlídá kvalitu vnitřního vzduchu
pomocí čidla hladiny CO2 a zajišťuje automaticky přívod venkovního vzduchu
podle aktuální potřeby. Celý systém lze
také ovládat doplňkově pomocí aplikací
v chytrých telefonech, tabletech či osobních počítačích.
Přesně hlídaná požadovaná teplota
v každé místnosti s ohledem na její využití
zajišťuje stabilní teplotu v budově. Inteligentní řídicí systém reaguje na aktivity
obyvatel v domácnosti (vaření, koupání,
návštěvy apod.) tak, aby větrací jednotka
vždy dodávala odpovídající množství čerstvého vzduchu.
Systém měří aktuální vnitřní teplotu
v každé místnosti s přesností ±0,2 °C
(standardní termostaty spínají s přesností
±1°C). Pro každou místnost se tak spíná
vždy jen aktuálně potřebný zdroj tepla,
a to jen po dobu nezbytnou k dosažení
komfortní teploty. Díky přesnosti měření
nedochází k zbytečnému zpoždění při aktivaci, nebo vypnutí zdroje tepla. Neustálý
monitoring kvality vnitřního vzduchu
a detekce vybraných činností zajišťuje
optimalizaci přívodu větracího vzduchu
tak, aby při zachování komfortu a zdravého vnitřního prostření systém pracoval
co nejefektivněji. Toto řešení umožňuje
minimalizovat tepelné ztráty domu při větrání a současně snížit spotřebu pomocné
elektrické energie pro větrání. Maximálně
efektivního využití energie lze dosáhnout
také díky týdenním programům pro řízení
teplot v jednotlivých místnostech a větrací
jednotky. Důležitou systémovou funkcí
plní rovněž centrální tlačítko (ne)přítomnosti osob.
V základní konfiguraci systému činí
úspory na vytápění typového domu
(150 m2 podlahové plochy, výpočtová
tepelná ztráta při –15 °C činí 6,3 kW)
přibližně 4000 Kč za rok (v závislosti
na dodavateli elektrické energie).
Spolupráce společností Siemens
a RD Rýmařov je dlouhodobá. Obě firmy
se v nedávné době zúčastnily projektu
návrhu a výstavby dvoupodlažní budovy
Výzkumného a inovačního centra při
Vysoké škole báňské – TU Ostrava, který
zrealizoval Moravskoslezský dřevařský
klastr (viz článek na straně 48–51). Budova přibližuje studentům i pedagogům
prostředí pasivní dřevostavby v reálných
podmínkách. Společnost Siemens do ní
dodala řídicí systém Desigo PX, který
umožňuje testovat a ověřovat fyzikální
veličiny uvnitř konstrukce a v jednotlivých
místnostech. Cílem je vývoj standardů pro
nízkoenergetické a pasivní domy s následnou možností uvádění nových poznatků
do výrobní a obchodní praxe.
Zdroj: RD Rýmařov, s.r.o., Siemens, s.r.o.
6–7
aktuálně
Stavební veletrhy Brno ve znamení energeticky úsporného stavění
Již 18. ročník jarních Stavebních
veletrhů Brno, které se konají
od 23. do 27. dubna, se ponese
ve znamení úspor energií
a energeticky úsporného stavění.
S touto problematikou se návštěvníci
setkají jak na stáncích jednotlivých
vystavovatelů a v doprovodném
programu, tak i v poradenských
centrech vládních institucí
a oborových asociací.
Zvýrazněná problematika úspor energií,
energeticky úsporného stavění se dotýká každého z nás, a to nejenom z pohledu úspory finančních prostředků,
ale i z pohledu nové legislativy a nově
zavedených energetických štítků. Důležitým aspektem je také implementační
proces evropské směrnice o energetické
náročnosti budov, která je známa pod
zkratkou EPBD II. Této problematice
se bude věnovat také zahajovací konference Stavebních veletrhů Brno, které
se tak stanou místem otevřené diskuze
zástupců odborných asociací, vlády
a veřejnosti k této směrnici.
PANEL 2013+
Státní fond rozvoje bydlení organizuje
poradenské centrum k programu
PANEL 2013+. Jedná se o program
úvěrů na opravy a modernizace bytových
domů. Inovovaný program nízkoúročených úvěrů na opravy a modernizace je
určen pro všechny vlastníky bytových
domů, bez rozdílu technologie výstavby
(panelové, cihlové). Program mohou
využít družstva, společenství vlastníků,
fyzické a právnické osoby, stejně jako
města či obce, jež mají ve vlastnictví
bytový dům.
Stavební materiály
Nezávislá odborná poradenská centra
pomohou také s výběrem vhodných
stavebních materiálů a správných technologických postupů. Stavební centrum,
které organizuje Česká komora autori-
zovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, se bude věnovat nejen
novinkám ze světa stavebních materiálů,
ale i nové legislativě a jejím dopadům
na vydání stavebního povolení nebo
provoz budovy.
Dřevěné a montované domy
Oblasti dřevěných a montovaných domů
se bude věnovat první ročník veletrhu
DSB – Dřevo a stavby Brno, který se
koná pod záštitou Asociace dodavatelů
montovaných domů. Nabídku vystavovatelů rozšiřuje doprovodný program
veletrhu, který je připraven jak pro
odborníky, tak i pro zájemce o dřevěné
stavění z řad široké veřejnosti. Inspiraci
z hotových domů mají návštěvníci mož-
nost načerpat v Národním stavebním
centru Eden 3000, které se nachází
v blízkosti brněnského výstaviště.
Komunální technika a investiční
příležitosti
Souběžně se Stavebními veletrhy Brno
a Mezinárodním veletrhem interiéru
a bydlení MOBITEX se uskuteční také
trojlístek veletrhů ENVIBRNO, URBIS
INVEST a URBIS TECHNOLOGIE,
na kterém se prezentují na straně jedné
novinky a trendy v oborech komunálních a environmentálních technologií
a služeb, na straně druhé regionální
inovační strategie a rozvojové plány
jednotlivých regionů.
Více informací:
www.bvv.cz/stavebni-veletrhy-brno.
Rekonstrukce panelového domu na brněnském výstavišti
Obnova panelové zástavby je v kontextu stárnoucího bytového fondu velmi
aktuálním tématem. Na Stavebních
veletrzích Brno (23.–27. dubna 2013)
proto bude poprvé představena interaktivní expozice Rekonstrukce panelového domu, kterou pro zájemce z řad
odborníků i veřejnosti připravilo Centrum pasivního domu a jeho partneři.
Doprovodný program brněnských
veletrhů bude věnován komplexnímu
přístupu k rekonstrukcím.
Unikátní model panelového bytu
v rozměru cca 5 x 8 m na konkrétních
stěnách ukáže tři fáze rekonstrukce
domu – před rekonstrukcí, po standardní rekonstrukci a po komplexní energetické sanaci budovy. Na modelu si tak
návštěvníci budou moci již od prvního
dne veletrhu prohlédnout konstrukci
vhodných oken, jejich správné osazení
do zateplených stěn, ošetření osazovací
spáry i zajištění vzduchotěsnosti. Protože
se v současnosti kvůli jednostrannému
pohledu na zateplování a utěsňování
budov stává vnitřní prostředí zdravotně
závadným, nezbytnou součástí bude také
rekuperační jednotka, jež nastíní možnosti instalace systému řízeného větrání
do panelových domů.
Celý model bude koncipován jako
edukační nástroj – na stěnách a v okolí modelu budou informační postery
a tabule, které usnadní porozumění
technickým parametrům dílčích komponent (např. porovnání kvality vnitřního
vzduchu při běžném zateplení a při
komplexní rekonstrukci – běžné koncentrace CO2, relativní vlhkosti v interiéru,
povrchové teploty aj.). Odborný komentář k expozici budou podávat odborníci
z Centra pasivního domu. Účastníci
se tak budou moci zeptat na vše, co je
ohledně rekonstrukcí panelových domů
zajímá.
I když ukázka představí model panelákového bytu, probrány budou i zásady a možnosti komplexní energetické
sanace i jiných typů budov (rodinných
domů, bytových domů, škol a podobně). Současně s expozicí proběhnou
také přednášky pro odbornou i laickou veřejnost, které osvětlí probíhající
a chystané legislativní změny i aktuální
dotační tituly pro stavění a rekonstrukce. Na stánku Centra pasivního domu
budou jeho členové již tradičně poskytovat poradenství zdarma.
Nové kurzy CPD
V souvislosti s novou legislativou připravilo Centrum pasivního domu nové
vzdělávací kurzy pro všechny zájemce
o vzdělávání v oblasti energeticky úsporného stavitelství. Celkem šest nových
kurzů bude pilotně probíhat v květnu
až srpnu 2013. Inovací prošel i tradiční
desetidenní kurz Navrhování pasivních
domů, který se v nové podobě uskuteční
již 6.–10. května 2013 a 20.–24. května
2013. První pilotní běh kurzů bude
probíhat v Brně a bude pro účastníky
zdarma. Kapacita kurzů je omezená, registrace je otevřena od 11. března 2013.
Podrobné informace jsou uvedeny
na www.pasivnidomy.cz.
Půdorys modelového bytu
8–9
aktuálně
Praha bude hostit prestižní konferenci a kongres CLIMA 2013
CLIMA 2013 je jednou z nejvýznamnějších událostí oboru technických
zařízení budov, a to v celosvětovém
měřítku. Společně se koná 11. světový
kongres organizace REHVA a 8. mezinárodní konference o kvalitě vzduchu
ve vnitřním prostředí IAQVEC. Akce
s podtitulem Energeticky účinné,
chytré a zdravé budovy proběhne
v Praze 16.–19. června 2013.
O významu akce svědčí počet přihlášených abstraktů, který překročil hranici
tisíc příspěvků. Hlavní témata letošní
konference jsou: energeticky účinné
systémy vytápění, chlazení a větrání,
obnovitelné a účinné zdroje energie,
úsporné systémy ohřevu teplé vody,
hospodaření s vodou v domácnostech,
moderní metody stavební akustiky,
umělé a denní osvětlení, technologie pro inteligentní budovy, kvalita
vnitřního prostředí, certifikace budov,
integrované navrhování budov, vzorové
příklady aplikací TZB v praxi, směrnice EPBD II, nulové budovy, požární
bezpečnost.
Kongres CLIMA tradičně nabízí
větší zapojení firem a byznysu než jiné
samostatně pořádané odborné konference. Je proto skvělou příležitostí
k získání nejen odborných teoretických poznatků, ale i zkušeností z praxe
a kontaktů. Konferenci a kongres pořádá Společnost pro techniku prostředí
(STP).
Více informací o konferenci
i registrační formulář najdete na www.clima2013.org.
Konference o udržitelných
budovách CESB13
Workshop: LEED 201
a LEED Green Associate
Třetí ročník mezinárodní
konference Central Europe
towards Sustainable Building
2013 (Udržitelná výstavba budov
ve střední Evropě) se uskuteční
v Praze 26. až 28. června 2013.
Česká rada pro šetrné budovy pořádá
v dubnu dvoudenní workshop, jehož cílem
je orientace v certifikaci LEED a příprava
na zkoušku pro akreditaci LEED Green
Associate, což je první stupeň k dosažení
statutu akreditovaného profesionála pro
certifikaci LEED (tzv. LEED AP).
Hlavní odborná témata konference jsou: šetrné rekonstrukce stávajících
budov, regenerace průmyslového dědictví, low-tech a high-tech materiály pro udržitelné budovy, integrované navrhování budov, metody
a nástroje pro hodnocení a udržitelná výstavba budov ve výuce. Počet
příspěvků přihlášených na konferenci aktuálně vzrostl na 340 abstraktů
z 45 zemí světa.
Akce je součástí skupiny mezinárodních konferencí pořádaných
pod záštitou čtyř mezinárodních organizací iiSBE, CIB, UNEP-SBCI
a FIDIC. Místními organizátory jsou Česká společnost pro udržitelnou výstavbu budov a tři instituty ČVUT v Praze: Centrum udržitelné
výstavby při Fakultě stavební ČVUT v Praze, Kloknerův ústav a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB).
Profesní organizace ČKAIT zařadila konferenci CESB13 Prague
do programu celoživotního vzdělávání, účast bude ohodnocena třemi
kreditními body. Zvýhodněná registrace byla prodloužena do 15. března 2013.
Více informací je uvedeno na stránkách konference www.cesb.cz.
Akreditace LEED Green Associate je jako první
stupeň v hierarchii LEED určená profesionálům
mimo technické obory, kteří se chtějí zorientovat v agendě šetrných budov a certifikace LEED.
Workshop poskytne účastníkům základní vědomosti z oblasti udržitelného navrhování, stavby
a provozování budov. Žádné předchozí znalosti
z oboru nejsou vyžadované. Samotná akreditace
LEED Green Associate není součástí workshopu,
je potřeba ji vykonat on-line.
Workshop se skládá ze dvou částí: první je
LEED 201 Core Concepts and Strategies
(18. dubna 2013, 9.00–17.00 hod.) a druhá
LEED Green Associate Exam Prep (19. dubna
2013, 9.00–13.00 hod.).
Více informací: www.czgbc.org.
pohled experta
Experimentální dům Philips v Cáchách (1974)
účinná izolace:
součinitel prostupu tepla U = 0,14 W/m2.K;
okna s dvojitým zasklením a žaluziemi; řízené
větrání, 90% zpětné získávání tepla systémem
vzduch – vzduch a tepelné čerpadlo; požadavky
na vytápění: 20–30 kWh/(m2a)
Zdroj: www.passipedia.passiv.de
Odolný obor a co s ním
Stavebnictví lze vnímat jako obor mimořádně odolný, zejména vůči novým poznatkům, přinejmenším ve stavebně energetických otázkách. A to i přesto, že si mnozí jeho klíčoví představitelé stěžují, jak se stále něco mění – v současnosti například požadavky na energetickou náročnost budov. Doba potřebná k uplatnění nové technologie je neuvěřitelně dlouhá.
Pohled do dějin
stavebně-energetických řešení
je velmi poučný.
Definice pasivního domu je
z roku 1988 (tj.
již před 25 lety,
Wolfgang Feist
a Bo Adamson).
Už v roce 1981 Petr Kučera z Výzkumného ústavu pozemních staveb v Praze
navrhoval zpřísnění součinitele prostupu tepla obvodových stěn na hodnotu
0,23 W/(m2.K), jako jednu z podmínek
pro využití solární energie k vytápění
budov v kombinaci s tepelnými čerpadly, a konstatoval, že prosadit taková
řešení lze až v průběhu deseti let (!).
Přibližně taková hodnota součinitele
prostupu tepla šla obtížně prosadit jako
doporučená teprve v roce 2010. Principy solární architektury se ověřovaly
například na experimentálním domě
Philips v Cáchách z roku 1974 s trubicovými vakuovými solárními kolektory,
tepelným čerpadlem a akumulací tepla,
ale i na dalších zahraničních i několika
českých projektech z této doby. Některé
zásady energeticky úsporné výstavby je
možné číst v české brožuře z roku 1949.
V roce 1939 byl na MIT postaven experimentální dům se solárním systémem
integrovaným ve střešní krytině. Velký
parabolický solární koncentrátor byl
předveden na světové výstavě v Paříži
v roce 1878. Ve výčtech by se dalo pokračovat k Newtonovu základnímu vztahu pro výpočet tepelné ztráty obvodové
stěny z roku 1701 nebo ještě hlouběji
do historie.
Pokud stavebnictví nebude samo
investovat do aplikovaného výzkumu
a vývoje, nebude mít žádnou snahu výsledky výzkumu, (nedostatečně) financovaného z veřejných prostředků, využívat.
Kdyby se jiné obory rozvíjely v podobném tempu a logice jako stavebnictví,
možná by lidé psali zprávy sms pomocí
Morseovy abecedy a oheň rozdělávali
třením dřev. Obojí je jistě možné, ale
nepříliš praktické. Na dobrou myšlenku
by nenavazovalo využití potenciálu technického rozvoje ani využití poznatků
z jiných oborů.
Zástupci českého stavebního průmyslu chtějí již v současnosti vědět, jaké
stavebně-energetické vlastnosti budou
požadovány v roce 2020 v souvislosti
s takzvanými budovami s téměř nulovou spotřebou energie, ale současně
si intervencemi do odborné diskuze
chtějí vynutit záruky, že se toho mnoho
nezmění, i kdyby to mělo znamenat
podstatnou odlišnost od cílů v dalších evropských zemích. Nervozitu
také vyvolává evropský tlak na využití
obnovitelných energetických zdrojů,
a to i v souvislosti s budovami. Manipulace generované zájmovými skupinami,
vhodně podsunuté spolupracujícím nebo
méně bystrým úředníkům státní správy
(co je horší?), dovedně šířené v médiích,
pomáhají přesvědčit občany, že solární
systémy jsou příčinou všeho zla. Obdivuji všechny, kteří se těmto tendencím
snaží vzepřít.
Provedené studie na velkém vzorku
budov ukázaly, že celkové náklady – tedy
investiční a provozní náklady za třicet
let – jsou prakticky shodné bez ohledu
na stavebně-energetickou kvalitu řešení
budov a jejich energetické systémy.
Neexistuje tedy žádný důvod nevybrat
si takové řešení, které charakterizuje co
nejnižší energetická náročnost a minimální negativní vliv na životní prostředí.
Podpora veřejnými prostředky nemusí
být nijak velká – postačila by možná
kombinace finanční podpory snížením
úroku pro úvěry a zajištěním odloženého
zahájení jeho splácení, spolu s prémií
za skutečně progresivní řešení. Tedy
žádný dotační tunel, na který se kdekdo
velmi rychle umí nalepit. Není třeba
příliš vymýšlet, fungující modely lze najít v okolních zemích. Bonusem lepšího
řešení budovy je menší závislost na budoucím nejasném vývoji cen energie
a vyšší kvalita vnitřního prostředí (dosud
finančně neoceňovaná).
Autor:
prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc.,
Fakulta stavební ČVUT v Praze,
katedra konstrukcí pozemních staveb
E-mail: [email protected]
Literatura:
[1] Humm, O.: Nízkoenergetické domy.
Praha: Grada, 1998.
[2] Hegger, M.; Fuchs, M.; Stark, T.;
Zeumer, M.: Energie Atlas.
Nachhaltige Architektur.
Birkhäuser Verlag, 2008.
10–11
EPBD II
autorka: Marie Báčová
Rizika spojená s implementací
energetických požadavků
do stavební praxe
V předchozím čísle časopisu Energeticky soběstačné budovy byla publikována první část tohoto
článku, popisující problematická místa týkající se implementace novely zákona o hospodaření energií.
V tomto čísle přinášíme volné pokračování – podrobněji jsou popsány výjimky ze zákona, změny
dokončených budov, sporné otázky týkající se zateplování budov na hranici pozemku a další témata.
Dokládání energetické
náročnosti budov – výjimky
podle § 7 a § 7a zákona
o hospodaření energií
V § 7 ukládá zákon o hospodaření
energií povinnosti stavebníkovi při
výstavbě nové budovy a vlastníkovi
při větší změně dokončené budovy:
musí splnit požadavky na energetickou
náročnost budovy podle prováděcího
právního předpisu a při podání žádosti
o stavební povolení nebo ohlášení stavby toto splnění doložit stanovenými doklady. K nim patří závazné stanovisko
Státní energetické inspekce (SEI) jako
dotčeného orgánu a průkaz energetické
náročnosti budovy. V odst. 5 pak zákon
stanoví výčtem budovy, u kterých
nemusí být splněny požadavky na energetickou náročnost.
Požadavky na energetickou náročnost
budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být
splněny:
a) u budov s celkovou energeticky
vztažnou plochou menší než 50 m2;
b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale
nacházejí se v památkové rezervaci nebo
památkové zóně12, pokud by s ohledem
na zájmy státní památkové péče splnění
některých požadavků na energetickou
náročnost těchto budov výrazně změnilo
jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo
společenství vlastníků jednotek doloží
závazným stanoviskem orgánu státní
památkové péče;
c) u budov navrhovaných a obvykle
užívaných jako místa bohoslužeb a pro
náboženské účely,
d) u staveb pro rodinnou rekreaci13;
e) u průmyslových a výrobních provozů,
dílenských provozoven a zemědělských
budov se spotřebou energie do 700 GJ
za rok;
f ) při větší změně dokončené budovy
v případě, že stavebník, vlastník budovy
nebo společenství vlastníků jednotek
prokáže energetickým auditem, že to
není technicky nebo ekonomicky vhodné
s ohledem na životnost budovy a její
provozní účely.
(Poznámka č. 12 odkazuje na zákon
č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, ve znění pozdějších předpisů; poznámka č. 13 na vyhlášku č. 501/2006
Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších
předpisů, § 2 písm. b): stavbou pro
rodinnou rekreaci se rozumí stavba, jejíž
objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci
a která je k tomuto účelu určena; stavba
pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše
dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží
a podkroví.)
V § 7a stanoví zákon povinnosti vlastníků budov zajistit zpracování průkazů
energetické náročnosti stávajících budov
také v dalších stanovených případech,
aniž by byl prováděn jakýkoliv technický
zásah do budovy (větší nebo jiná změna
dokončené budovy). Je tomu tak u všech
budov při pronájmu nebo prodeji budovy, vždy u vybraných budov (budovy
užívané orgánem veřejné moci, bytové
domy, administrativní budovy) ke stanovenému termínu v závislosti na celkové
energeticky vztažné ploše budovy. Také
u § 7a je stanovena výjimka v odst. 5:
Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5
písm. a), c), d) a e). Výjimka se tedy
netýká budov uvedených v § 7 odst.
5 písm. b), tj. budov památkově chráněných. Budovy památkově chráněné
nemusí splňovat požadavky na energetickou náročnost, ale musí pro ně být vypracován průkaz energetické náročnosti
ve stanoveném termínu podle charakteru
vlastníka a podle celkové energeticky
vztažné podlahové plochy.
Výjimky pro domy a byty
bytových družstev
Existuje však ještě další výjimka z ustanovení na doložení průkazu energetické
náročnosti budovy při jejím prodeji
nebo pronájmu. Není obsažena v zákoně o hospodaření energií, ale vyplývá
z charakteru vlastnictví u bytových
družstev. Týká se družstevních domů,
kde nejde právně o prodej družstevní-
ZÁKON
.
2000 Sb
č. 406/
novelizová
no
ho bytu, ale o převod práva k užívání
a nejde o pronájem družstevního bytu,
ale o podnájem. Bytový dům v majetku
bytového družstva ovšem musí, v závislosti na své velikosti (vyjádřené celkovou energeticky vztažnou plochou),
získat k datu stanovenému zákonem
průkaz energetické náročnosti.
Změny dokončených budov
V době, kdy probíhalo projednání
novely zákona o hospodaření energií,
se souběžně řešila i novela stavebního zákona (provedená zákonem
č. 350/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2013). Na ni navazuje novelizace prováděcích vyhlášek stavebního
zákona. Stávající i nová úprava stavebního zákona dává stavebním úřadům
možnost rozhodnout o provedení
stavebních úprav bez ohlášení a bez stavebního povolení. Podle § 103 novelizovaného znění (tj. účinného od 1. ledna 2013) stavební povolení ani ohlášení
stavebnímu úřadu nevyžadují mj.
stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje
do nosných konstrukcí stavby, nemění se
vzhled stavby ani způsob užívání stavby,
nevyžadují posouzení vlivů na životní
prostředí11 a jejich provedení nemůže
negativně ovlivnit požární bezpečnost
stavby a nejde o stavební úpravy stavby,
která je kulturní památkou.
(Poznámka č. 11 odkazuje na zákon
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona
č. 93/2004 Sb.)
Novelizované znění zákona o hospodaření energií stanoví v § 7 odst. 2:
V případě větší změny dokončené budovy
jsou stavebník, vlastník budovy nebo
společenství vlastníků jednotek povinni
plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního
předpisu a stavebník je povinen při
podání žádosti o stavební povolení nebo
ohlášení stavby, anebo vlastník budovy
nebo společenství vlastníků jednotek jsou
povinni před zahájením větší změny
dokončené budovy, v případě, kdy tato
změna nepodléhá stavebnímu povolení či
ohlášení, doložit průkazem energetické
náročnosti budovy.
Zákon o hospodaření energií tedy
zná situace, kdy se provádí změna dokončené stavby bez ohlášení a bez stavebního povolení. Je otázkou, jak bude
v tomto případě prováděna kontrola
doložení průkazu energetické náročnosti. Státní energetická inspekce má
postavení dotčeného orgánu ve stavebním řízení. Podle § 13 novelizovaného
znění zákona o hospodaření energií
odst. 3: Státní energetická inspekce
je dotčeným orgánem státní správy
při ochraně zájmů chráněných tímto
zákonem v řízeních, která provádějí jiné
stavební úřady, než jsou stavební úřady
uvedené v odstavci 1 (pozn. k odst. 1:
u některých staveb vykonávají působnost stavebních úřadů ministerstva).
V těchto řízeních vydává na základě
žádosti stavebníka závazná stanoviska,
vzor žádosti a rozsah závazného stanoviska stanoví prováděcí právní předpis.
Zmíněný prováděcí předpis není zatím
k dispozici. Není jasné, jak bude SEI
provádět kontrolu zpracování průkazu energetické náročnosti u změn
dokončených budov prováděných bez
ohlášení a bez stavebního povolení.
Podobně právní předpis neřeší
provádění kontroly doložení průkazu
energetické náročnosti při prodeji
a pronájmu budov/bytových domů
a bytů.
Návrh novely vyhlášky o dokumentaci staveb již nepožaduje doložení
průkazu energetické náročnosti budovy k projektové dokumentaci pro stavební povolení nebo ohlášení stavby,
ale až při poslední kontrolní prohlídce
stavby. Je to požadavek velice rozumný
a oprávněný, zaručující kontrolu nikoliv návrhového, ale skutečného plnění
požadavku na energetickou náročnost
budovy.
Dodatečné zateplení budov
stojících na hranici pozemku
Stavební zákon stanoví v § 2 odst. 5,
že dodatečné zateplení budov je vždy
stavební úpravou. To znamená, že ani
v případě, kdy dodatečným zateplením se rozšíří zastavěná plocha budovy
(např. o 300–400 mm každá strana
obálky budovy), se nejedná o přístavbu.
Stavební úprava – na rozdíl od přístavby – nevyžaduje ani rozhodnutí
o umístění stavby ani územní souhlas
(§ 79 odst. 6 stavebního zákona).
Problém nastane u budov stojících
na hranici pozemku a sousedících
s jiným soukromým pozemkem nebo
s veřejným prostranstvím. Ze soudních judikátů je zřejmé, že v případě
takových soudních sporů, kdy majitel
budovy její přístavbou (nebo stavební
úpravou) překročil hranici pozemku,
soud rozhodne o odstranění stavby
(přístavby, stavební úpravy). Je proto
nutné vždy předem před provedením
dodatečného zateplení řešit soukromoprávní vztah s majitelem sousedního
pozemku (odkoupením potřebné části,
věcným břemenem) nebo s obcí (v případě veřejného prostranství). Kolize
nastává v situaci, kdy veřejnoprávní
předpis ukládá povinnost dodatečného
zateplení (aby byly splněny požadavky
na energetickou náročnost budovy),
ale soukromoprávní předpis (ochrana
vlastnictví) to neumožňuje. Tady bude
mít zřejmě přednost předpis vyšší právní síly, kterým je Ústava ČR, respektive Listina základních práv a svobod
(zákon č. 2/1993 Sb., usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod
jako součásti ústavního pořádku ČR).
Potvrzuje to řada judikátů, kdy soudy
v takových případech nařizují odstranění stavby stojící na cizím pozemku.
Tento problém se často opakoval
u programu Zelená úsporám. Častou
námitkou projektantů a stavebních firem bylo, že podle právního předpisu se
izolační přizdívky nezapočítávají do zastavěné plochy. Vyhláška č. 3/2008 Sb.,
12–13
EPBD II
autorka: Marie Báčová
o provedení některých ustanovení
zákona č. 151/97 Sb., o oceňování
majetku a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), obsahuje následující
definici zastavěné plochy:
(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními
průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních
podlaží do vodorovné roviny. Izolační
přizdívky se nezapočítávají.
(2) Zastavěnou plochou nadzemní
části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího
líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.
(3) Zastavěnou plochou podzemní
části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce
svislých konstrukcí všech podzemních
podlaží do vodorovné roviny. Izolační
přizdívky se nezapočítávají.
Co se rozumí izolační přizdívkou,
vyhláška nespecifikuje. Z technické
praxe a technické terminologie jednoznačně vyplývá, že se jedná o přizdívku umístěnou pod přilehlým terénem,
která má hydroizolační funkci nebo
hydroizolaci chrání. V žádném případě se nejedná o dodatečnou tepelnou
izolaci obálky budovy.
Energetické požadavky
na budovy a ochrana
autorských práv
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu
autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje mezi autorská díla
také díla architektonická, včetně
děl urbanistických, pokud splňují
podmínku, že jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné
podobě včetně podoby elektronické,
trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho
rozsah, účel nebo význam. Za architektonické autorské dílo považuje
autorský zákon návrh stavby – stavba
je rozmnoženinou architektonického
díla. Autorský zákon obsahuje u dokončených staveb výjimku z ochrany
autorských práv v § 38d: Do práva
autorského nezasahuje ten, kdo ... b)
navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického díla, v míře nezbytně nutné
a při zachování hodnoty díla; je-li to
opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě
požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby
včetně vyobrazení, vystihující stav před
provedením změn.
Změnu dokončené stavby, která je
vyjádřením architektonického autorského díla, lze provést i bez souhlasu
autora tehdy, jestliže to vyžaduje
ustanovení právního předpisu nebo
technický stav budovy.
Zakotvení energetických požadavků na budovy do právního předpisu,
včetně povinnosti provést při větší
změně dokončené stavby technická
opatření snižující energetickou náročnost budovy na stanovenou úroveň,
má oporu a posiluje ustanovení autorského zákona podle § 38d.
Výkon technického dozoru
při provádění staveb
nízkoenergetických budov
a budov s téměř nulovou
spotřebou energie
Navrhování a provádění staveb nízkoenergetických budov a budov s téměř
nulovou spotřebou energie, včetně
změn dokončených budov, přinese zvýšené nároky na kvalitu jejich
návrhů a provádění, na odbornou
úroveň projektantů, stavbyvedoucích
a dalších osob zúčastněných v procesu
výstavby. Výkon činnosti projektantů
a stavbyvedoucích je spojen s vysokou
profesní náročností a osobní odpovědností, s naplněním povinností,
které stanoví stavební zákon a autorizační zákon – jedná se o osoby
autorizované. Musí splňovat předepsané požadavky na vzdělání a praxi,
absolvují autorizační zkoušku, jsou
disciplinárně odpovědni příslušné
profesní komoře (Česká komora
autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě a Česká komora
architektů), jsou povinni se celoživotně vzdělávat.
Jak ukázal průběh programu Zelená úsporám, nejslabším a nejméně
kvalitním článkem v procesu výstavby
jsou osoby, vykonávající technický
dozor. Podle živnostenského zákona
se jedná o živnost volnou, nevyžadující žádnou kvalifikaci ani autorizaci;
může ji tedy vykonávat kdokoliv. Je
žádoucí stanovit pro výkon technického dozoru kvalifikační požadavky,
nebo zahrnout tento výkon mezi
vybrané činnosti ve výstavbě.
Zákaz střetu zájmů při výkonu
funkce technického dozoru je právně
ošetřen u veřejných zakázek. Zákon
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
stanoví v § 46d (§ 46d je vložen novelou zákona publikovanou ve Sbírce
zákonů pod č. 55/2012 s účinností
od 1. dubna 2012):
§ 46d Obchodní podmínky veřejné
zakázky na stavební práce
(1) Veřejný zadavatel u veřejné
zakázky na stavební práce stanoví
obchodní podmínky v souladu s prováděcím právním předpisem.
(2) Zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže
stavby nesmí provádět dodavatel ani
osoba s ním propojená 13. To neplatí,
pokud technický dozor provádí sám
zadavatel.
(Poznámka č. 13 odkazuje na § 66a
obchodního zákoníku – Podnikatelská
seskupení.)
Příkladem pro postavení a výkon
funkce technického dozoru investora
mohou být vzorové Smluvní podmínky FIDIC (FIDIC = Fédération
Internationale des Ingénieurs-Conseils, v češtině byl zaveden překlad
Mezinárodní federace konzultačních
inženýrů). Smluvní podmínky FIDIC
jsou nejrozšířenějšími vzorovými
smluvními (obchodními – v češtině
častěji používaný termín) podmínkami smlouvy o dílo na zhotovení
stavby v zemích s vyspělou tržní
ekonomikou. Jsou respektovaným
doporučeným dokumentem (International best practice documents). Více
než polovina veškeré světové výstavby
v současnosti podléhá režimu FIDIC.
Technický dozor investora je
v anglické verzi smluvních podmínek
FIDIC označován jako „engineer“;
v českém překladu je používán termín
„správce stavby“. Správce stavby je
klíčovou osobou – pokud jde o řízení
zakázky – v systému vzorů FIDIC.
Jmenuje jej objednatel, který s ním
uzavírá příslušnou smlouvu a hradí jeho odměnu. Správcem stavby
je většinou obchodní společnost,
skupina konzultačních inženýrů nebo
projektantů. V prostředí FIDIC se
považuje za nepřijatelné, aby objednatel a správce stavby pocházeli
z jedné organizace. Správce stavby je
nezávislou a neutrální třetí stranou,
jež je profesně vybavena a připravena
k udržení spravedlivé rovnováhy mezi
zhotovitelem a objednatelem. Správce
stavby není v českém prostředí něčím
úplně novým. Téměř totožnou náplň
měla tzv. „správa stavby“, respektive
„stavební správa“ ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Správce
stavby dává zhotoviteli pokyny týkající se realizace díla (zhotovitel plní
své povinnosti v souladu se smlouvou
o dílo a s pokyny správce stavby),
musí závazně objasňovat dvojjazyčnosti nebo nesrovnalosti ve smlouvě,
potvrzuje dílčí a konečné faktury,
potvrzuje převzetí díla atd.
Zákon o daních z příjmů
a plnění energetické
náročnosti budov
V průběhu doby, po kterou je stavba
(neboli hmotný investiční majetek
ve smyslu účetních předpisů) užíván,
jsou vynakládány výdaje na její udržování, opravy a úpravy stavebních
konstrukcí, případně na změny staveb;
na udržování, opravy a výměny technického zařízení budov. Zákon o daních
z příjmů rozlišuje v tomto případě dvě
kategorie nákladů (aniž by při tom
respektoval terminologii stavebních
předpisů):
a) Opravy, údržbu, udržování majetku, sloužící k dosažení zdanitelných
příjmů, které jsou daňově uznatelným
výdajem v tom zdaňovacím období
(roce), kdy byly vynaloženy.
b) Technické zhodnocení majetku,
které zvyšuje vstupní (zůstatkovou)
cenu příslušného majetku ve zdaňovacím období, kdy bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání, a do daňového základu vstupuje formou ročních
daňových odpisů.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
vymezuje v § 33 technické zhodnocení
majetku; pojem oprava, údržba nebo
udržování tento zákon sice na několika
místech používá, ale blíže nespecifikuje. Zákon tak ponechává na daňovém
poplatníkovi, aby odlišil technické
zhodnocení a opravy ve svém daňovém
přiznání a případně prokázal správci
daně (finančnímu úřadu) charakter
výdajů, stav nemovitosti před úpravou a po úpravě. Z pohledu daňového
poplatníka je výhodnější kategorie
oprav; pro stát (správce daně) z hlediska
daňových příjmů je výhodnější kategorie technického zhodnocení. Povinností
daňového poplatníka je shromáždit
důkazní prostředky pro zařazení výdajů do příslušné kategorie, na straně
správce daně je povinnost tyto důkazní
prostředky posoudit a právo rozhod-
nout o zařazení do kategorie oprava
nebo technické zhodnocení. Daňový
poplatník (zpravidla stavebník) by měl
důkazní prostředky shromažďovat již
ve fázi přípravy projektu (investiční
záměr, technicko-ekonomické studie
aj.) a v celé realizační fázi (dokumentace pro stavební povolení, smlouvy
o dílo, objednávky, faktury, stavební
deník, kolaudace aj.). Pokud je např.
ve smlouvách, v technické a obchodní dokumentaci používán opakovaně
termín rekonstrukce a modernizace panelového domu, bude daňový poplatník
obtížně prokazovat správci daně, že se
ve skutečnosti jednalo o opravu.
Technické zhodnocení definuje zákon o dani z příjmů v § 33 následovně:
(1) Technickým zhodnocením se pro
účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby
a stavební úpravy,89 rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily
u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč
a počínaje zdaňovacím obdobím 1996
částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč.
Technickým zhodnocením jsou i uvedené
výdaje nepřesahující stanovené částky,
které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle
§ 24 odst. 2 písm. zb).
(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto
zákona rozumí zásahy do majetku, které
mají za následek změnu jeho účelu nebo
technických parametrů.
(3) Modernizací se pro účely tohoto
zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo
použitelnosti majetku.
(Poznámka č. 89 odkazuje na § 1 již zrušené vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů;
§ 1 obsahuje definici změn dokončených
staveb.)
Zákon o dani z příjmů tak u technického
zhodnocení v případě nemovitostí jednoznačně odkazuje na stavební předpisy;
14–15
EPBD II
autorka: Marie Báčová
za technické zhodnocení označuje změny dokončených staveb.
Z uvedeného vyplývá, že provádění
„větších změn dokončených budov“
a naplnění požadavků na energetickou
náročnost budov bude vždy technickým
zhodnocením. Nasvědčuje tomu i okolnost, že stavební zákon stanoví, že zateplení budovy je vždy stavební úpravou.
Je tu však ještě ustanovení § 24 zákona o dani z příjmů, odst. 2 písm. p):
Výdaji (náklady) podle odst. 1 (výdaje
vynaložené na dosažení, zajištění, a udržení zdanitelných příjmů) jsou také ...
p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě
je poplatník povinen podle zvláštních
zákonů. Publikovaný výklad pracovníků
Ministerstva financí ČR k tomu uvádí:
Zbytkové písmeno p) se odvolává
na rozsáhlou a v úplnosti těžko vyčíslitelnou řadu právních předpisů a z nich
plynoucích výdajů (nákladů). Uvádíme
jen pár známějších příkladů:
• Náklady zaměstnavatele na zákonné
pojištění zaměstnanců při pracovních
úrazu nebo nemoci z povolání (vyhláška č. 125/1993 Sb.).
• Povinné havarijní pojištění u firemních automobilů.
• Náklady spojené se zákonem předepsanými srážkami ze mzdy.
• Náklady vydavatelů spojené s tzv.
povinnými výtisky.
Z logiky věci vyplývá, že za výdaje
podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona
o dani z příjmů bude možné po 1. lednu 2013 považovat náklady vynaložené
na dosažení stanovených parametrů
energetické náročnosti budovy. Pro
jednoznačnost výkladu je třeba projednat toto stanovisko s Ministerstvem
financí ČR.
Pokyn Generálního finančního ředitelství č. D-6 k jednotnému postupu
při uplatňování některých ustanovení
zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
vydaný v roce 2011, se k ustanovení
§ 24 zákona o dani z příjmů, odst. 2
písm. p) nevyjadřuje.
V roce 2002 vydal ministr financí
Ing. Jiří Rusnok stanovisko v obdobné věci pro Svaz českých a moravských bytových družstev, pod č. j.
122/5036/2002. Ve stanovisku uvádí:
Vážený pane předsedo,
k Vašemu dopisu č. j. 31/17//Sk/Tr,
ze dne 9. ledna 2002, ve věci posouzení charakteru odstranění panelových
vad, v návaznosti na použití prostředků
státního rozpočtu, sděluji následující
stanovisko.
Ministerstvo financí ČR z hlediska odborného posouzení charakteru odstranění
výše zmíněných vad požádalo o stanovisko
jednak Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
jako poskytovatele dotace a dvě nezávislé
odborné instituce, a to Centrum stavebního inženýrství, a.s., a Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.
Na základě stanovisek těchto tří
subjektů je zřejmé, že při použití zateplovacího systému k odstranění vad statického rázu se jedná o uvedení konstrukce
do provozuschopného stavu, tedy je možné
zateplení definovat jako opravu. Ve smyslu tohoto stanoviska zpracuje Ministerstvo
financí ČR metodický pokyn jednotného
postupu všech finančních úřadů v této
oblasti.
Doporučené metodické
pomůcky pro stavební praxi
Dobrou pomůckou a podporou pro stavební praxi (tj. pro projektanty, zhotovitele staveb, osoby prováděcí technický
nebo stavební dozor či inženýrskou
činnost) budou doporučené metodiky,
návody a pravidla, vzorové obchodní
(smluvní) podmínky, technické podmínky. Obchodní a technické podmínky se zpracovávají tak, aby se staly
přílohou smlouvy o dílo (na provedení
stavby, na provedení změny dokončené stavby, na zpracování projektové
dokumentace). Smlouva pak může být
jednoduchá a stručná. Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů) upravuje v § 273
postavení a používání všeobecných
obchodních podmínek, a to shodně
s praxí v zemích s vyspělou tržní ekonomikou:
(1) Část obsahu smlouvy lze určit
také odkazem na všeobecné obchodní
podmínky vypracované odbornými nebo
zájmovými organizacemi nebo odkazem
na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo
k návrhu přiložené.
(2) Odchylná ujednání ve smlouvě
mají přednost před zněním obchodních
podmínek uvedených v odstavci 1.
(3) K uzavření smlouvy lze užít
smluvních formulářů užívaných v obchodním styku.
Ve světě nejrozšířenějšími vzorovými
obchodními (smluvními) podmínkami
ve výstavbě jsou smluvní podmínky FIDIC, zmíněné výše v textu. V německy
mluvících zemích zpracovávají nevládní
organizace ve výstavbě doporučené
metodické pomůcky, označované jako
„směrnice“. Některé se do ČR dostávají
v překladu (viz Směrnice pro bílé vany
vydané Českou betonářskou společností, Směrnice Společnosti WTA aj.).
V anglosaských zemích se podobné
dokumenty označují jako technické
specifikace. V České republice je nejobsáhlejší soubor obchodních, technických, kvalitativních podmínek a dalších
dokumentů pro stavby pozemních komunikací a pro stavby drah a na dráze
vydávaný jako technické předpisy Ministerstva dopravy ČR. Technická pravidla pro oblast zateplování budov vydává
Cech zateplování budov. Česká komora
autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě (ČKAIT) vydává
(od roku 2005), udržuje a rozšiřuje
metodické pomůcky pro autorizované
inženýry a techniky nazvaný Profesní
informační systém ČKAIT (zkráceně
PROFESIS).
Je žádoucí věnovat pozornost přípravě a vydávání obdobných dokumentů
pro oblast snižování energetické náročnosti budov.
Energetičtí specialisté –
úprava jejich činnosti
v zákoně o hospodaření
energií a vazba na stavební
a autorizační zákon
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření
energií, stanoví v § 10 (Energetický
specialista) odst. 1:
Energetickým specialistou je fyzická
osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k:
a) zpracování energetického auditu a energetického posudku,
b) z pracování průkazu,
c) provádění kontroly provozovaných kotlů
a rozvodů tepelné energie, nebo
d) provádění kontroly klimatizačních
systémů.
Přechodná ustanovení, vložená novelou
zákona o hospodaření energií, tj. zákonem č. 318/2012 Sb., stanoví:
Osoba oprávněná vykonávat kontrolu
účinnosti kotlů, klimatizačních systémů,
zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický audit přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
je povinna podat žádost o průběžné
vzdělávání podle §10 odst. 7 zákona
č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná
do 31. prosince 2007, pro oprávnění
vydaná do 31. prosince 2009 do dvou let
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci
2009 do tří let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Pokud má oprávněná
osoba více oprávnění s různým termínem
jejich vydání, vztahuje se povinnost podat žádost o průběžné vzdělávání podle
věty první k termínu vydání nejstaršího
oprávnění.
Rovněž z dalších souvisejících ustanovení zákona o hospodaření energií
vyplývá, že v případě energetického
specialisty se nerozlišuje odborná specializace na stavební část stavby a technická
zařízení budov.
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu
povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
ve znění pozdějších předpisů, stanoví,
že autorizovaná osoba je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou
jí byla udělena autorizace, oprávněna
vykonávat vybrané a další odborné
činnosti k: zajištění řádného výkonu
vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace,
k jejímuž výkonu byla autorizované osobě
autorizace udělena, je autorizovaná osoba
povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací (§ 12 autorizačního zákona).
Podobně stavební zákon (zákon
č. 183/2006 Sb.) stanoví v § 159: Není-li projektant způsobilý některou část
projektové dokumentace zpracovat sám,
je povinen k jejímu zpracování přizvat
osobu s oprávněním pro příslušný obor
nebo specializaci, která odpovídá za jí
zpracovaný návrh.
Zákon o hospodaření energií
a jeho dopady na programy
podpory z veřejných
prostředků
Zákon o hospodaření energií stanoví
v § 9a (Energetický posudek) odst. 1,
písm. d):
(1) Stavebník, společenství vlastníků
jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický
posudek pro (…)
d) posouzení proveditelnosti projektů
týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie,
snižování emisí ze spalovacích zdrojů
znečištění nebo využití obnovitelných
nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních,
evropských finančních prostředků nebo
finančních prostředků pocházejících
z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů;
e) vyhodnocení plnění parametrů
projektů realizovaných v rámci programů
podle písmene d).
V prosinci 2012 bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů nařízení vlády
č. 468/2012 Sb., o použití prostředků
Státního fondu rozvoje bydlení formou
úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace
domů (dříve program PANEL). Nařízení sice ukládá v § 3 odst. 4 obecnou
povinnost splnění požadavků podle
zvláštního právního předpisu upravujícího
energetickou náročnost budov, ale ve výčtu konkrétních dokladů, které je třeba
připojit k žádosti o úvěr, uvádí pouze
průkaz energetické náročnosti budov
podle zákona o hospodaření energií,
nikoliv energetický posudek.
Poznámka redakce: Článek byl
redakčně krácen z důvodu omezeného
prostoru v tištěné verzi časopisu.
V elektronické verzi je dostupný text
v plném znění a také obsáhlá studie
Centra pasivního domu Nové energetické požadavky na budovy – Analýza
bariér v oblasti legislativy a návrh
možnosti jejich odstranění. Autorkou
studie je Marie Báčová, článek z této
studie vychází.
Autorka:
Marie Báčová,
odborná poradkyně předsedy ČKAIT
E-mail: [email protected]
www.ckait.cz
16–17
architektura a energetická koncepce
autor: Ing. arch. Josef Smola
Architektura pasivních domů
Budovy v sobě skrývají obrovský potenciál úspor, jejichž podíl na celkové spotřebě energie
v EU činí 40 %. S tím do budoucnosti souvisí i velká zodpovědnost architektů, kteří by neměli
rezignovat na svoji roli, ale měli by přinášet nové podněty a vize a znovu tak posunout hranice
architektury o kousek dál.
Klasický kánon požadavků na architekturu stanovil již v době říše římské
geniální architekt, inženýr a vynálezce
Markus Vitruvius Pollio (narozen v letech 80–70 př. n. l.). Mám za to, že jeho
dobové požadavky jsou v principu platné
a nepřekročitelné až do současnosti. V jeho
Deseti knihách o architektuře nalezneme
tři základní požadavky: utilitas, venustas,
firmitas.
Málokterý bonmot moderní doby dokáže lépe vyjádřit to, co od moderní architektury očekáváme. Při velmi volném překladu
– užitečnost a správnou funkci stavby,
líbivou formu a krásu stavby, tj. invenční
výtvarnou licenci a pevnost, správnost konstrukčního řešení. Nechť slouží jeho názory
i pro další generace architektů k poučení.
Kdykoliv se mainstream odchýlil od těchto
klasických kánonů, vedl způsob stavění
k degradaci stavební kultury.
Moderní doba by přidala ještě čtvrtý
požadavek – situování, orientaci a umístění stavby na pozemku se zohledněním specifických parametrů místního klimatu.
V tomto ohledu je současný přístup EU,
respektující odlišné klimatické poměry
členských zemí, tolerantní.
Domy normální
a méně povedené
V titulku článku je skryt protimluv – pasivní domy pomalu i v tuzemsku přestávají
být něčím mimořádným. (V sousedním
Rakousku je aktuálně realizováno takřka
20 % nové výstavby v pasivním standardu). Vlastně bychom měli diskutovat
o architektuře normálních domů a těch
ostatních, „méně povedených“. Požadavky
na úspory energií a tepelnou ochranu jsou
nejen po celou řadu let zakotveny v tuzemských předpisech, ale jejich naplnění by
mělo být standardní součástí každého kvalitního projektu a automatickou vlastností
všech nových staveb. Že tomu tak není,
je nasnadě, analýza příčin by však vydala
na samostatné pojednání.
Čtenáře možná překvapí, že pro zajištění závazných ustanovení právních předpisů
(například ohledně maximální přípustné koncentrace CO2, jež je 1500 ppm,
požadované výměny vzduchu a povrchové
teploty rámů oken v obytných a pobytových místnostech) je již v současnosti
nepodkročitelný alespoň nízkoenergetický
standard. To znamená dosažení měrné
roční potřeby tepla na vytápění nižší než
50 kWh/m2, relativní vzduchotěsnost
dobře tepelně izolované obálky domu bez
obvyklých tepelných mostů a instalaci
řízeného větrání. Na tomto místě je vhodné zmínit, že prakticky ve všech školách
se v průběhu vyučování běžně překračují
povolené limity koncentrací CO2, přičemž
CO2 představuje pouze dobře měřitelný
referenční plyn, na který se váže celá řada
dalších nebezpečných znečištění.
EPBD II
Transpozice evropské směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU (agenda
20/20/20 EPBD II) prostřednictvím novely zákona o hospodaření energií a jeho prováděcí vyhlášky směřuje k využití principů
pasivní výstavby v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie (OZE), při zohlednění
„nákladově optimálních požadavků“.
Z postupu prací na právních předpisech
vyplývá, že od konce roků 2018/2020
nebudou povolovány jiné veřejné/privátní
budovy, než ty, jež splňují požadavky téměř
nulových domů. To však znamená pro
investory zahájit jejich předprojektovou
přípravu nejpozději v letech 2014–2016.
Klíčem k úspěchu je komplexní holistický
přístup – kvalitní urbanistický koncept,
poučené architektonické a konstrukční
řešení, odpovídající technologie a přiměřené využití potenciálu automatizace řízení
procesů budovy. Architekti by se měli
do tohoto procesu aktivně zapojit – domy
s téměř nulovou spotřebou energie by
měly být především kvalitní architekturou
s automatickou přidanou hodnotou nízké
energetické náročnosti a šetrnosti k životnímu prostředí.
Faktem je, že domácí architektura svoje
specifické výrazové prostředky v oboru
energeticky efektivních staveb dosud
hledá, ta rakouská je již našla. Zřejmě je to
úměrné náskoku, který úspěšnější rakouští
kolegové mají. Zdařilým příkladem v ČR
je první pasivní administrativní budova v ČR – budova Otazník (viz článek
na straně 30–31), kde se snoubí střídmý architektonický výraz a konstrukce
s efektivním využitím OZE (fotovoltaika
a tepelná čerpadla), automatizované řízení
osvětlení a stínění.
Passivhaus Institut
Nejvýznamnějším evropským střediskem
podporujícím rozvoj a výstavbu pasivních
domů je Passivhaus Institut v Darmstadtu,
vedený Dr. Wolfgangem Feistem (založen v roce 1996). Jedná se o nezávislou
a nevládní instituci, která výsledky svých
výzkumů a zkušeností zahrnuje do průběžně aktualizovaného softwaru (PHPP),
určeného pro návrh a výpočtové ověření
1, 2Bytové domy v pasivním standardu v rakouském
Innsbrucku – řádově tisíc bytů je součástí sousedící obytné zóny Lodennareal a nové olympijské
vesničky. Charakteristické jsou nerezové věže
zemních kolektorů a posuvné stínicí prostředky
na fasádách.
3Solar city – Pichling, Rakousko; první město
vybudované s ohledem na požadavky šetrnosti,
urbanistické řešení: architekt Treberspurg,
zdroj: Google
parametrů (certifikaci) pasivních domů.
Jeho česká verze je dostupná prostřednictvím Centra pasivního domu
(www.pasivnidomy.cz).
Za několik desítek let byla experimentálně i prakticky ověřena celá řada významných konceptů. Ukázalo se, že je nezbytné
případ od případu pečlivě zvážit a ekonomicky vyhodnotit navrhovaná úsporná
opatření vždy v závislosti na specifikách
místa, požadavcích investora a orientovat
se spíše na jednoduché systémy, které svojí
obsluhou stavebníka nezatěžují. Cílem je
ekonomická návratnost vložených vícenákladů a pořizovací cena, která se nebude
výrazně lišit od běžné výstavby. Komplexnost, vyváženost a vnitřní provázanost
navrhovaných opatření – jedině tak bude
možné myšlenku energeticky nenáročné
výstavby prosadit do praxe a získá přitažlivost pro běžné stavebníky či investory.
1
2
Urbanistický koncept
V rámci pasivních domů jsme si zvykli
hovořit pouze o parametrech jednotlivých
staveb, kde preferovaným tématem je
potřeba (spotřeba) energií. V měřítku sídelního útvaru či města je základem nízké
energetické náročnosti kvalitní urbanistický koncept. Je důležité si uvědomit, že
udržitelná výstavba zahrnuje další aspekty,
mezi které patří nejen spotřeba energií,
ale také hospodaření s dešťovými vodami,
hospodaření s odpadem a recyklace urbánní struktury po dožití. V neposlední řadě
se klade důraz na maximální využití OZE.
Při plánování měst již nejde jen o výtvarný a kompoziční záměr, ale také o už
zmíněnou udržitelnost, kterou je možné
dosáhnout vhodnou orientací komunikací,
jejich dimenzí vůči plochám zástavby a její
promyšleně komponovanou podlažností.
Vytvořené koncepty mají vliv na proudění
větru, stínění okolí, oslunění a osvětlení obytných průčelí domů (obr. 1 a 2).
Poměr zatravněných ploch, s odpovídající
dimenzí vsakovacích průlehů, a zpevněných ploch, jejich zabarvení, výraznou
měrou přispívá ke změnám lokálním
3
mikroklimatickým poměrům (teplota,
vlhkost). Korektní orientaci při umisťování energeticky efektivních staveb v ČR
nezřídka brání formální regulace (uliční
čáry, tvary střech a orientace hřebenů),
které v rozporu s právními předpisy obsahuje mnoho územních plánů.
Prvním realizovaným městem, kde se
optimalizovaly nároky na hospodaření
s energiemi, vodou a odpady, je Solar city
v Pichlingu, poblíž rakouského Lince
(obr. 3). Následovala další města, například Stockholm, městská část Hammarbysjostad, relativně soběstačná a šetrná
k životnímu prostředí. V současnosti je
v přípravě řada lokalit, které jsou energeticky úsporné, šetrné a trvale udržitelné,
čímž směřují ke koncepci chytrého města
(tzv. smart city) v rámci „bezuhlíkové
Evropy“. Jsou to například dánská Kodaň
nebo švýcarský Curych. V Dánsku potom
najdeme i celé regiony.
Aktuálně jsou vyvinuty softwarové
nástroje, dostupné již i v České republice, které jsou schopné posoudit kvalitu
urbanistického návrhu z hlediska proklamované udržitelnosti. Cílem je dosáhnout
komplexní energetické soběstačnosti
na principu ostrovních systémů, které
jsou odolné vůči „dominovému efektu“
18–19
architektura a energetická koncepce
v podobě blackoutu. „Vlastně nic nového
pod sluncem, než návrat k soběstačnosti
historických zemědělských usedlostí ve velkém měřítku,“ jak říká Jiří Šála. V měřítku
státu je potom cílem dosáhnout energetické nezávislosti. Vždyť země EU spotřebují
27 % celkové globálně vyrobené energie,
přestože se na jejich území nachází pouze
3 % fosilních zdrojů. Se znepokojením
musím konstatovat, že tato problematika
se dosud neučí na žádné vysoké škole
v České republice.
Objemové a dispoziční řešení
Pro architekturu pasivní budovy platí
zásada, jež hledá takové výtvarné a hmotové řešení, aby byla splněna podmínka
vměstnat co největší objem stavby do co
nejmenšího povrchu obvodového pláště
(poměr A/V). Ideální, avšak nereálný
je tvar koule. Jako optimální řešení se
ukázal ležatý vícepodlažní kvádr orientovaný delší stranou na jih s plochou
střechou (je výhodnější než pultová nebo
sedlová). Dalším významným aspektem
při navrhování pasivních domů je snaha
eliminovat různé výčnělky – arkýře, rizality, věžičky, balkony, ale i lodžie zapuštěné
do objemu, které podstatně zvětšují
ochlazovaný povrch. Pokud se tato zásada
poruší, je důležité si uvědomit, že na vybalancování takovéto situace je nutná
další investice do stavby. Od architekta
pak především vyžaduje léta zkušeností
s navrhováním a realizací energeticky
efektivních domů.
Renesanci zažívají i netradiční tvary,
jako válec, nebo elipsa, které mají dobrý
poměr povrch/objem, zejména u větších
veřejných staveb (obr. 4, 5 a 6). Zároveň
platí, že čím menší stavba, tím hůře se
dosahuje pasivního standardu. Z tohoto
hlediska je nejnáročnější úlohou rodinný
dům. Forma přízemního bungalovu jen
výjimečně dosáhne parametrů pasivního
domu. Výbornou příležitost pro rekonstrukci v pasivním standardu představují
svým jednoduchým tvarem panelové
domy.
autor: Ing. arch. Josef Smola
Konkrétní aspekty návrhu
Z hlediska návrhu dispozice se u staveb
preferuje pro bydlení tepelné zónování dispozice. Obytné místnosti jsou
orientovány na osluněné strany (dosažení pasivních solárních zisků), komunikace, servisní a sociální místnosti
převážně na sever. Místnosti se sdružují
do skupin podle nároků na parametry
vnitřního prostředí (teplota a vlhkost).
Vstupy chrání tepelný filtr – zádveří.
Jsou definovány provozy, které nebudou zahrnuty do tepelné obálky domu,
případně budou mít vlastní obálku
s odlišným režimem, například vnitřní
bazén, zimní zahrady, nebo podzemní
podlaží. Tvorbu dispozice (u větších
bytových domů) může ovlivňovat rovněž volba systému(ů) řízeného větrání
(lokální, centrální, decentrální, semicentrální), proto je nezbytné s touto
informací pracovat již od úrovně zrodu
konceptu – respektovat komplexní,
holistický přístup.
U větších nebytových, administrativních či školních staveb se osvědčil model
kompaktní hmoty s vnitřním atriem
prosvětleným střechou. Vnitřní víceúčelová převýšená hala tvoří z hlediska
požadovaných parametrů vnitřního prostředí zároveň „nárazníkové pásmo“ před
jednotlivými kancelářemi či učebnami.
Důraz se musí klást kromě ztrát tepla,
kvality vzduchu, světelnou pohodu a požární bezpečnost rovněž na akustické
poměry (obr. 8).
Podmínkou správné funkce je komplexní stavebně architektonický přístup,
vynikající úroveň zateplení, relativně
vzduchotěsná obálka a návrh vhodných
technologií. Budovy ČSOB, Národní
technické knihovny v Praze (NTK),
nebo nové Fakulty architektury ČVUT
v Praze představují stavby, které bohužel
zůstaly na půl cesty, z čehož vyplývají
důsledky pro uživatele i provozovatele.
Koncept budovy vedoucí ke studii je
nejdůležitější etapou návrhu energeticky
efektivní stavby. Chyby, které jsou v této
fázi provedeny, nelze žádnými následnými ekonomicky přiměřenými opatřeními
odstranit. Promyšlené architektonické
řešení je zdrojem největších energetických úspor.
Důležitá role oken
Diskutovaným tématem je velikost
a umístění oken a jejich členění. Návrh
okenních otvorů by nikdy neměl být
pouhou samoúčelnou výtvarnou hrou.
Plocha okenního otvoru má (i u běžné
výstavby) vždy třikrát až čtyřikrát horší
tepelně technické vlastnosti oproti sousedícímu plnému plášti; obdobný poměr
platí i cenově. Z hlediska normových
hodnot pro osvětlení a oslunění postačuje
poměr jedna šestina vůči podlahové ploše
místnosti (za zmínku stojí, že jsme jediná
evropská země, která má v právních předpisech zakotvený požadavek na oslunění
obytných místností). Obecně cokoliv nad
to zatěžuje stavbu z hlediska konstrukce,
tepelné techniky, rozpočtu i technologií.
Nejslabším prvkem konstrukce okna
z hlediska tepelné ochrany je okenní rám.
Proto je výhodné navrhovat menší počet
větších oken než opačně. Dosáhne se tím
lepších parametrů z hlediska stavební
fyziky (menšího obvodu okenního rámu
vůči zasklené ploše okna). Rozhoduje
rovněž tvar a výškové umístění. Typickým
prvkem pasivních domů je členění oken,
kdy pouze menší části jsou otvíravé (zajištění vzduchotěsnosti, nižší pořizovací
cena). Dalším momentem je užití rámů
s větší konstrukční hloubkou, případně
užití bezrámového zasklení trojskly s teplým rámečkem, a to rovněž u rohových
oken (obr. 9). Větší vrstva tepelné izolace
v obvodovém plášti vede k hlubšímu ostění oken. To vytváří na fasádě výraznější
hru stínů. I tvarování ostění, v kombinaci
se stínicími prostředky, se však může stát
výrazným výtvarným prvkem pasivního
domu. Výhodné je užít špaletová okna.
Obecně lze konstatovat, že realizace
plně prosklených fasád, nezohledňující
ani orientaci ke světovým stranám, je
technicky i ekonomicky nekorektní. Rovněž dvojité prosklené fasády nenaplnily
4Malý pasivní rodinný dům – typový projekt dřevěné
stavby určený pro opakovanou výstavbu, malý objem je
kompenzován válcovitým tvarem stavby; architekt:
J. Smola
5Dům stromů – informační a vzdělávací centrum v dendrologické zahradě v Praze – Průhonicích je koncipováno
jako pasivní, moderní dřevostavba s vegetačními fasádami
a střešní zahradou; architekti: A. Brotánek, J. Preisler,
J. Smola
6Rozestavěný projekt nadstandardního pasivního bytového
domu s plně vegetační fasádou; architekti: J. Masák,
P. Němejc, J. Smola
7Vegetační fasáda – muzeum Quai Branly v Paříži; dosud
jedna z největších realizací v Evropě; architekt: J. Nouvel
naděje tvůrců. Generují vysoké tepelné
ztráty (chladné období, noc) a letní přehřívání, které se standardně řeší problematickou klimatizací, jež v tuzemském
klimatickém pásmu přitom není nezbytná. Strojové chlazení je přitom energeticky třikrát náročnější než vytápění
(kromě obvyklého vedlejšího efektu
„syndromu nemocných budov“). Cenově nenáročnými stavebně technickými
opatřeními a soft technologiemi lze
dosáhnout kvalitního vnitřního prostředí
i bez užití klimatizace. Prosklené parapety administrativních budov reprezentují pouze ztráty, žádné zisky. Nezřídka
užívaný argument autorů takových staveb
o vizuálním propojení s exteriérem vzápětí popírají zatažené rolety, které jediné
umožňují práci s počítačovými monitory
(stačí navštívit například BB Centrum
v Praze).
U staveb pro bydlení existuje snaha
odclonit vysoké letní slunce architektonickými a stínicími prostředky, zatímco
nízké zimní slunce pomáhá při průchodu
do hloubky interiéru většími prosklenými
plochami orientovanými na jih s pasivními solárními zisky.
Dilema se objevuje u školských a administrativních budov, kde se musí plnit
přísné požadavky intenzity světla v úrovni
pracovní plochy 500 luxů. Na jednu
stranu se snažíme z důvodů vysokých
energetických nároků umělého osvětlení
prodloužit den, na druhou stranu bránit
letnímu přehřívání. I v zimním období
kromě problematiky tepelných ztrát hrají
u tohoto typologického druhu významnou roli vnitřní tepelné zisky (osoby,
spotřebiče).
Korektní, funkční návrh oken, rozměr
nadpraží a parapetů, stínicích prostředků je
proto náročným rébusem, který má zároveň
klíčový dopad na celkový design a proporce
budovy. I v této oblasti se vyvíjejí nové technologie. Například dělené vnější žaluzie,
které umožňují zároveň stínit sluneční záření, ale i osvětlovat pracovní prostory, nebo
nanopotisk skel Fresnelovými čočkami,
které propouštějí tepelné záření selektivně
podle polohy zdroje.
4
5
6
7
20–21
architektura a energetická koncepce
Konstrukční řešení pasivních
domů má vliv na design
Požadavky pasivního standardu představují pro architekty nové výzvy a vyžadují větší přesah znalostí, zkušeností
a kompetencí do souvisejících disciplín,
zejména stavební fyziky.
Začíná to již výběrem materiálů nosné
části stavby. S ohledem na šetrnost vůči
životnímu prostředí dostává větší prostor
i při veřejných budovách technologie
moderní dřevostavby. Inspirována rakouskými zkušenostmi vzniká i v ČR
první budova s těžkým železobetonovým
akumulačním jádrem vybaveným dřevěným obvodovým pláštěm. Znamená to
však osvojit si kromě klasického silikátového stavitelství rovněž adekvátní znalosti dřevěných konstrukcí, a to v oblasti
technologie, statiky, požární bezpečnosti,
akustiky, a zejména znát a respektovat
při návrhu principy konstrukční ochrany dřeva. Nekorektní přístup může mít
bohužel fatální následky (obr. 10). Rozvíjejí se také netradiční řešení silikátových
plášťů.
Návrh spodní stavby nabízí u nepodsklepených budov nové formy založení
na zámrznou hloubku na železobetonové
desce na vrstvě tepelné izolace, zvolené
podle charakteru podloží. V případě
dřevostaveb je ekonomickým způsobem
založení na pilotech s provětrávaným
prostorem pod stavbou. To má vliv
na nové formy a design vstupů do budovy, včetně možností bezbariérového
řešení (rampy, můstky, anglické dvorky,
terénní úpravy apod.).
Vrchní stavba se navrhuje kompaktní,
pokud možno bez konvexně a konkávně
modelovaných částí stavby. Terasy, balkony a jiné výčnělky pláště se přednostně
řeší jako konstrukčně samonosné části,
s přerušením tepelných mostů, což má
svůj odpovídající obraz v designu.
Střecha by měla opět mít jednoduchý
tvar. Upřednostňují se pultové a ploché
střechy bez atik a střešních nástaveb
s eliminací prostupů ventilačních hlavic.
Preferuje se vnější odvod dešťových vod
autor: Ing. arch. Josef Smola
před vnitřními vpustěmi. Výhodné jsou
zelené vegetační střechy.
Při návrhu konstrukce i designu
„páté fasády“ je nutné zohlednit plochu,
umístění a kotvení fotovoltaických a termických solárních kolektorů, zejména
v případě budov v památkových zónách,
či budov, jejichž střešní krajina ovlivňuje
dálkové pohledy. Zvažuje se i případná
možnost integrace do konstrukce střechy.
Novinkou, mající perspektivní budoucnost, představují z hlediska životního
prostředí zelené vegetační fasády z prefabrikovaných prvků. Výrazně ovlivňují
mikroklima a vlhkostní režim v blízkosti
oken obytných místností. Dávají stavbám
další rozměr, dobře je integrují do okolního prostředí (obr. 7).
Interiéry budov, zejména větších veřejných, doznávají rovněž změn. Technologie aktivovaných betonových stropů,
8
v případě pasivních staveb hospodárná,
vyžaduje bezprostřední kontakt s vnitřním prostředím. To předpokládá eliminovat podhledy, případně ponechat stropní
desky v pohledové kvalitě. S tím souvisí
vývoj vzduchovodů i z netradičních materiálů (textil, sklo, dřevo). U dřevostaveb
se ve zvýšené míře užívají nepálené hliněné výrobky, které mají podíl na regulaci
vnitřní vlhkosti. Novinkou jsou fotovoltaické interiérové fólie.
Nové technologie
Boom energeticky efektivních staveb,
zejména v německy mluvících zemích,
generuje rychlý vývoj nových technologií,
které bychom si před deseti lety jen stěží
dokázali představit. Jen stručně: energeticky vysoce účinné obvodové pláště,
8Dispoziční řešení první administrativní budovy v pasivním standardu Energon
(ENERgie + triGON) v německém Ulmu; architekt: studio Oehler
9Pasivní „Dům snů“ (z televizního pořadu); detail zasklení výkladců s trojskly v nároží, v bezrámovém provedení. Architekt: J. Smola, spolupráce: K. Mertenová.
10Lesovna u Písku, realizovaná na základě vyzvané architektonické soutěže. Oproti soutěžním
podmínkám byla cena takřka trojnásobná. O splnění požadavku, nízké energetické náročnosti, nelze u plně prosklené stavby hovořit. Výtvarně zajímavé dílo je učebnicovým příkladem
nerespektování pravidel konstrukční ochrany dřeva a právních předpisů. Architekt: M. Rajniš.
11Příklad designu průhledných fotovoltaických panelů s potiskem jako výplň zábradlí pasivního
rodinného domu v Innsbrucku. Foto: M. Václavská.
12Jeden z prvních prakticky využitelných vodíkových článků, který je schopen konzervovat
energii z fotovoltaických panelů v rámci ostrovního systému a v případě potřeby ji aktuálně
uvolňovat – řešení v rozsahu rodinného domu. Zdroj: Fronius.
9
vakuové a gelové tepelné izolace (trendem
je dosáhnout vysoké účinnosti při minimální tloušťce). Samostatným oborem je
integrace výplní otvorů a různých druhů
solárních kolektorů a design průhledných fotovoltaických panelů s volitelnou
možností průsvitného potisku (obr. 11).
Křemíkové fotovoltaické panely mohou
být už v současnosti nahrazeny subtilními
polymerovými fóliemi, které jsou účinné
také při instalaci v interiéru budovy. Dále
existují inteligentní parozábrany a těsnicí
prostředky.
V energetice se pracuje na různých formách konzervace elektrické energie v úrovni rodinných domů, ale i průmyslových
aplikací určených pro rozsáhlejší ostrovní
systémy. Slibně se rozvíjejí technologie
vodíkových článků (obr. 12). Cenově jsou
všechny tyto komponenty dosud méně
dostupné, ale vzpomeňme na cenové relace
prvních PC, nebo mobilů.
Významnou změnu čeká i proces
projektování staveb. Intuitivní navrhování
bude stále více nahrazováno exaktními
metodami. Mění se nejen hardware, ale
i pokročilý software – informační model
budovy (BIM) umožňuje všem účastníkům procesu projektové přípravy sdílet
informace o připravované stavbě on-line. Investorovi například v každé fázi
umožňuje kontrolu, jak splňuje stavba
požadavky šetrnosti a energetické úspornosti. Usnadňuje facility managment, ale
i případný budoucí zásah hasičů (tedy to,
co například chybělo 11. září zasahujícím
jednotkám ve WTC v New Yorku).
Závěrem
V obecné rovině musím s politováním
konstatovat, že se nám i při projektech
běžných domů výjimečně výtvarně invenčních někdy vytrácí běžný inženýrský
úsudek a pokora před fyzikou a technikou,
jako standardní součásti profese a zodpovědnosti architekta. Bohužel pasivní
domy jsou mnohem citlivější na podobné
nekorektnosti, kvalitu návrhu a provedení
než dosud běžně realizované stavby.
10
11
12
Architektům se nabízí historicky zcela
nové procesy a možnosti v navrhování
designu budov. Jako výzva, nikoliv jako
omezení. Energeticky úsporný standard
není nutné zlo, ale nový styl, který se stává
znakem kvalitní architektury. A co může
být pro architekta větší motivací, než se
podílet na vývoji nového směru v architektuře? Osvícení architekti přece vždy stáli
v čele technického pokroku.
Autor:
Ing. arch. Josef Smola,
Projektový a inženýrský ateliér
E-mail: [email protected]
Neoznačené fotografie: autor článku
Poznámka: V textu byly užity úryvky z knihy
Stavba a užívání nízkoenergetického a pasivního domu, Josef Smola, Grada 2011.
22–23
architektura a energetická koncepce
autor: Ing. arch. Radim Václavík
Hledat rovnováhu a krásu
v sevřených mantinelech je vzrušující
Architektonický návrh je ovlivněn a často také omezen požadavky na nízkou spotřebu energie
na vytápění a související provozní funkce. Můžeme však takové omezení vnímat úplně stejně,
jako omezení finanční nebo třeba funkční. Komentář přibližuje vývoj projektu budovy Otazník,
hledání rovnováhy mezi architektonickým výrazem a úsporami energie.
Otazníky nad Otazníkem
Při výstavbě první pasivní administrativní budovy Otazník vše nastartoval
osvícený investor pan Závada, který
jasně nastavil zadání a cenové limity,
do kterých jsme se museli vejít. Zásadní
pro návrh budovy byla těsná spolupráce
mezi architekty a specialisty už od prvního konceptu. Na základě průběžných
ověřovacích výpočtů jsme neustále
v návrhu redukovali plochu a počet
okenních otvorů, protože jsme na počátku zvolili rozsáhlé prosklení, bohužel nevhodné pro splnění pasivních
parametrů v České republice. Realizace
této stavby ověřila reálnost navrhování
v pasivním standardu i pro vícepodlažní
administrativní budovy také v českých
podmínkách. Především se však prokázalo, že takové stavby nemusejí být
cenově nedostupné a jsou vhodné pro
běžnou výstavbu. Je však nutné po celou dobu příprav týmově spolupracovat
napříč profesemi a jednotlivými dodavateli stavby.
Klíčovou roli sehrává období vlastní
realizace, která je často za návrhovou
fází opožděna a dochází k drobným
změnám legislativy i technologických
vlastností jednotlivých elementů stavby.
Tyto korekce je nutné zohledňovat
v dodavatelské dokumentaci a při následné realizaci. Trh stavebních materiálů je v současnosti již velice pestrý,
zásadním problémem současné doby je
v nabídce se orientovat a zvolit řešení,
které je technicky správné a cenově
výhodné.
Prvotní koncept budovy založený na využití solární energie – solární dům
Postupný vývoj návrhu budovy – snižoval se podíl
zasklení fasády a měnila se barevná kompozice
Výsledný vzhled tedy pevně definuje
funkce, zároveň jej silně omezuje matematický výpočet a cena. Je vzrušující
v takto sevřených mantinelech hledat
rovnováhu a krásu.
Architektonická krása,
a/nebo úspory energie?
Obojí je důležité a má být v rovnováze.
Vychýlení z rovnováhy určuje stavebník.
V každé době má společnost (reprezentovaná stavebníkem-investorem)
priority, podle kterých hodnotí. Každá
společnost či civilizace může mít a také
vytrhnout jeden aspekt – architektonickou krásu. Domy stavíme k tomu, aby
sloužily svým investorům (a nepřímo
samozřejmě celé společnosti).
NÁ
ARCH
Česká specifika
Český investor je však oproti rakouskému jiný. Jsem přesvědčen, že současný český nespekulující investor nemá
prostředky na to, aby použil například
na dům ty nejkvalitnější povrchové materiály, jež známe z jiného ekonomického prostředí. „Architektonickou krásu“
ovlivňuje především výkon komplexní
PRA
PE
OD JIH

DM SLUŽEB A ŠKOLÍCÍ STEDISKO PRO STAVEBNICTVÍ, INTOZA s.r.o.



Každá země má jiné podnebí, jinou ekonomiku,
jinou kupní sílu. Jde o sebevědomí a pohled
vpřed. To, co vnímáme jako škaredé, mohou jinde
považovat za krásné – a naopak.
DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ÍZENÍ
-+ 0,000 = XXX,XXX m. n m.
PROFESE:
PROJEKTANT
ING. ARCH. RADIM VÁCLAVÍK
AUTOR:
Objednatel:
ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBN TECHNICKÉ
VYPRACOVAL
BC. PETR HÝL
ING. ARCH. R. VÁCLAVÍK
INTOZA s.r.o., Nemocniní 2902/13, 702 00 Ostrava
Stavba:
Srovnání s Rakouskem
Pasivní domy se v tuzemsku ve většině
případů například nestaví příliš „architektonicky krásné“, v zahraničí je tato
situace obecně lepší (např. Rakousko).
V Rakousku mají však výrazně vhodnější klimatické podmínky, což se projeví
v tom, že stavby mohou mít více prosklených ploch. Mají také jinou metodiku,
podle které se hodnotí, zda je budova
energeticky pasivní. Mají jiný stavební
průmysl a celou ekonomiku. Pokud
bychom některé rakouské stavby přenesli
do ČR, zjistili bychom, že v tuzemsku nefungují nijak ideálně a jsou pro
investory cenově nepřijatelné. Nemůžeme
ekonomiky ve všech významech. (V českém prostředí vypusťme z této úvahy
Prahu, která je svou ekonomikou odlišná, a také veškeré investování pomocí
dotací a úvěrů).
Pasivní domy v tuzemsku také někdy
projektují odborníci, kteří se upínají více
na splnění čísel než na celkovou architektonickou koncepci, jejíž součástí je
i vizuální a estetické vyznění stavby.
To se však projevuje i v běžné výstavbě, jenom se o tom nemluví.
Architektonická koncepce stavby
neznamená jen pěknou fasádu. Jde
o vyvážený souhrn všech složek architektonického díla, kterým je budova.
Autor:
Ing. arch. Radim Václavík,
ATOS-6, spol. s r.o.
E-mail: [email protected]
www.atos6.cz
ATOS-6, spol. s r.o.,
STAVEBN PROJEK
TEL./FAX: 596 114 57
E-MAIL: VACLAVIK@
ZAPSANÁ V KOS V OSTRAV
ING.ARCH.VÁCLAVÍK
.zak.
28-54-1
DM SLUŽEB A ŠKOLÍCÍ STEDISKO ENERGETICKÝCH ÚSPOR,
INTOZA s.r.o.
Datum 1.v.
CAD
intoza_DUR.rvt
Obsah:
.výkresu
PERSPEKTIVA OD JIHU
mívá jiné preference. Záleží také na typu
stavby či na ekonomických podmínkách.
U kostela budou důležité jiné priority
než u bytového domu.
Je nerozumné se stále dívat do zahraničí a povrchně přenášet hodnocení.
SCHVÁLIL
ING.ARCH. VÁCLAVÍK
ZODP.PROJ.
22.8.2008
Mítko
Stupe
FA4
12
DUR
WWW.A
DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ
PROFESE:
PROJEKTANT
ING. ARCH. RADIM VÁCLAVÍK
AUTOR:
Objednatel:
ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBN TECHNICKÉ
VYPRACOVAL
BC. PETR HÝL
ING. ARCH. R. VÁCLAVÍK
INTOZA s.r.o., Nemocniní 2902/13, 702 00 Ostrava
Stavba:
SCHVÁLIL
DM SLUŽEB A ŠKOLÍCÍ STEDISKO ENERGETICKÝCH ÚSPOR,
INTOZA s.r.o.
Datum 1.v.
CAD
intoza_DUR.rvt
Obsah:
.výkresu
PERSPEKTIVA OD JIHU
ATOS-6, spol. s r.o.,
STAVEBN PROJEK
TEL./FAX: 596 114 57
E-MAIL: VACLAVIK@
ZAPSANÁ V KOS V OSTRAV
ING.ARCH. VÁCLAVÍK
ZODP.PROJ.
ING.ARCH.VÁCLAVÍK
.zak.
12
28-54-1
9. 9. 2008
Mítko
Stupe
FA4
DSP
WWW.ATOS6.CZ
PERSPEKTIVA OD JIHOZÁPADU
09a
WWW.ATOS6.CZ
24–25
ATO
WWW.A
ATOS-6
DM SLUŽEB A ŠKOLÍCÍ STEDISKO ENERGETICKÝCH ÚSPOR, INTOZA s.r.o.
ATO
architektura a energetická koncepce
autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D.
Budování kvalitního prostředí
by mělo být na prvním místě
Přestože se pozornost současného stavebnictví věnuje především energetické koncepci,
architektonická kvalita staveb by měla zůstat v centru našeho zájmu. S Ing. arch. Klárou
Bukolskou ze společnosti VELUX Česká republika, s.r.o., jsme si povídali o kvalitě
vystavěného prostředí a přístupu k návrhu staveb v tuzemsku i v zahraničí.
Vaše společnost pořádá národní
i mezinárodní soutěže – posouzení
architektonické kvality či krásy
budovy jsou však poněkud sporné
otázky. Jak k nim v soutěžích
přistupujete?
Právě v tom, že je neuchopitelná a nevyčíslitelná, je podle mě největší hodnota
architektury. Tento iracionální, emoční
náboj staveb a prostoru totiž vytváří
náš vztah k domům, místům. Maximální objektivitu hodnocení soutěžních
návrhů se snažíme zajistit renomovanou
mezinárodní porotou tak, jak je u architektonických soutěží obvyklé. Kritéria
máme nastavena u měřitelných požadavků, jako je kvalita vnitřního prostředí
(především kvalita denního osvětlení)
nebo hodnocení environmentálních
dopadů.
Omezují požadavky na nízkou
energetickou náročnost volnost
architekta při návrhu budovy?
To je těžká otázka, protože spojení těchto dvou požadavků nás nutí se na celou
problematiku dívat z většího nadhledu.
Pokud navrhnu budovu výhradně podle
doporučovaných principů ke snížení
energetické náročnosti, nemusím získat
esteticky přijatelné řešení – a naopak.
Neumím říct, jestli je to omezení
volnosti tvorby. Jde o nový, jiný, možná
komplexnější přístup k přemýšlení o architektuře, který nám obecně zatím není
vlastní. Právě hledání této nové cesty je
cílem naší soutěže Active House Award
(hodnotí environmentální dopady stavby i architektonickou kvalitu a pohodlné
1
1Dostavba historické tržnice ve městě Mainz
v Německu, autor: Massimiliano Fuksas
2Rekonstrukce továrny na žárovky OSRAM v komunitní, environmentálně šetrné centrum, Kodaň,
Dánsko (foto: Adam Mørk)
užívání stavby). V loňském ročníku
byla přihlášena řada zajímavých staveb
a těším se, že letos se dočkáme nových
pohledů na tuto problematiku.
Co má mít podle vás přednost, co je při
návrhu nadřazeno – architektonická
koncepce, či úspory energie?
Takto bychom se při tvorbě našeho prostředí vůbec neměli ptát. Přednost bychom
měli dát vybudování kvalitního prostředí,
které je v celkovém hodnocení přínosem
pro své okolí i majitele. Hodnotím tím
urbanistické začlenění, pohledovou kvalitu, pohodlné užívání, kvalitu vnitřního
prostředí, náklady na provoz i životnost
či případnou recyklaci. Rozhodně nechci mluvit o kompromisu, ale o hledání
optimálního řešení pro investora, ulici,
město atd. Způsob, jakým je tato otázka
položena, charakterizuje z mého pohledu
současný postoj tuzemského stavebnictví
k této problematice: na obou stranách
špičkový odborník a žádná komunikace.
Na jedné konferenci jsem viděla příspěvek,
kde autorka představovala program, kam
člověk zadal prostorové požadavky na jednotlivé místnosti a program „vyplivl“
nejlepší dispozici z pohledu energie. Udělalo se mi, přiznám se, poněkud mdlo, že
existují vědecká pracoviště, která se něčím
tak odlidštěným zabývají.
Liší se v tomto směru přístup
zúčastněných stran (architekt,
projektant, investor, realizační firmy)
v České republice a v zahraničí?
V zahraničí vidím daleko větší nadhled
a lehkost v práci na environmentálních
stavbách. Každý krok kupředu i jiný úhel
pohledu je vnímán pozitivně. Je třeba
poznamenat, že většina mých zkušeností
je ze Skandinávie. Nehodnotím jen část
špičkové architektury, spíše průměrnou
stavební produkci se slušnou estetickou
kvalitou. Cílem této architektury je přispět
k celkové kvalitě života, ne honba za každým kilowattem energie nebo na druhé
straně expresivním vyjádřením. Jde o celkový postoj společnosti ke společnému
soužití. Také průběh výstavby v tuzemsku
2
a v zahraničí je rozdílný; největší rozdíl
vidím v přístupu a motivaci jednotlivých
složek na stavbě.
Mají výrobci stavebních komponent
a výrobků nějakou možnost podpořit
architektonickou kvalitu staveb, kde se
jejich výrobky používají?
Tou nejjednodušší cestou, kterou hojně
využíváme i my, je ukazování způsobu
použití výrobků ve stavbách od renomovaných architektů. V naší galerii referenčních
staveb máme budovy od Massimiliana
Fuksase, ateliéru MVRDV a dalších. Stavíme také modelové aktivní domy, kde se
snažíme ukazovat fungující principy použití výrobků v aktivních domech s vysokou
architektonickou hodnotou. Pořádáme
soutěže pro studenty středních i vysokých
škol, a to v ČR i v zahraničí. V mateřské
firmě máme také školicí programy pro studenty zaměřené na kvalitu denního osvětlení a podobně. Musím říct, že u odpovědi
na tuto otázku se u mě projevila „výchova
architekta v Čechách“, protože to první,
co mi vytanulo na mysli, bylo: Přece by si
architekt nenechal od výrobce radit, jak
dělat svou práci! A to je možná i odpověď
na předchozí otázku.
Autorka:
Ing. Petra Šťávová, Ph.D.,
šéfredaktorka
E-mail: [email protected]
26–27
architektura a energetická koncepce
autor: Ing. Jan Žemlička
1 Muzeum Lothara Fishera
v Německu – původní návrh
2 Muzeum Lothara Fishera – realizace
3 Kulturní dům v České Lípě
Nerozeznávám domy energeticky
úsporné, či neúsporné – dům je
buď dobrý, nebo špatný
K tématu tohoto čísla Architektura a energetická koncepce mi byla položena otázka, zda
požadavky na nízkou spotřebu energie omezují volnost při architektonickém návrhu budovy.
Osobně si myslím, že tato otázka nemá v normálně se vyvíjející společnosti opodstatnění.
Podobně bychom se mohli například ptát, zda střecha omezuje architektonické řešení, nebo
jestli mě helma omezuje v jízdě na kole.
Existují věci a vztahy, nad kterými
neuvažujeme, ke kterým jsme v dané
době a daném čase dospěli na základě
zkušeností, které máme zažité a které
cítíme. Bohužel v současné rychlé době
nemáme a nebo nechceme mít čas pro
pohled zpět. Přitom fáze zpětného
pohledu je nejdůležitější pro budoucí
rozvoj.
Volnost při architektonickém návrhu
budovy neomezují požadavky na nízkou spotřebu energie, ale nepřeberné
množství předpisů, vyhlášek a norem,
jež jsou velice často samy o sobě a nebo
si dokonce odporují. Normy a předpisy vytváří ohromný aparát lidí, kteří
přestali normálně uvažovat a všechnu energii nasadili na to, aby šetření
energií v podstatě znemožnili. K zátěži
vyhlášek, předpisů a norem pak přistupují ještě úřady státní správy, které se
vyjadřují ke všemu a které navíc bohužel často interpretují předpisy po svém.
Architektura, krása, nebo
úspory energie?
Absolutní přednost má celková pohoda uživatele. Podle prof. Masáka musí
dobrý dům splnit tři skupiny požadavků: za prvé – sociologické, městotvorné, ekologické; za druhé – psychologické, fyziologické, estetické; za třetí
– technické, ekonomické, provozní.
Teprve v nadstavbě k těmto základním
požadavkům můžeme hovořit o dobré architektuře. A to tehdy, jestliže se
tato vyznačuje „zřetelnou myšlenkou,
vzrušivým konceptem a harmonickým
poměrem obvyklého a neobvyklého”.
Architektura a ostatní profese mají
jít ruku v ruce. Nejde o přednost, omezování, ústupky nebo kompromisy mezi
jednotlivými skupinami na projektu
zúčastněných. Jde o nalezení optima
pro uživatele, o shodu.
Současná architektura se však stále
častěji odklání od původního poslání.
Vytrácí se dobré řemeslo a v mnoha
případech nastupuje exhibicionizmus.
Oproti tomu se odklánějí technické profese od jednoduchého myšlení, zacyklovávají se čím dál více do „energetického
fanatizmu”. Propast mezi architektem
a technickými profesemi se zvětšuje.
Architekt, ale i technik používají stále
častěji slovo „já”. Dříve běžně používané týmové „my” se vytrácí. Architektura
současné doby vytváří často jen ikony
(architekti sobě), poplatné době co
největšího zisku.
V normálně vyvíjející se společnosti
začíná vše u klienta a architekta. To
však neznamená, že architektura má
přednost. U architekta by se měly setkat
všechny informace a on by měl zvážit, co
je prvotní, co na druhém a třetím místě.
Z mého pohledu neexistuje prosklený, či
neprosklený dům, nebo dům energetic-
ky úsporný, či neúsporný. Dům je dobrý,
nebo špatný – to v sobě zahrnuje vše
podstatné. Důležité je, za jakým účelem
se dům staví, kdo je investor a kdo uživatel, jaké jsou funkce domu, jeho vnitřní dispozice, jaká je skladba jednotlivých
místností a jaké nároky jsou na tyto
místnosti kladeny. Architekt by se neměl
soustředit jenom na design. Základní
údaje a souvislosti, které si architekt
častokrát neuvědomí, vedou v zaslepenosti „designéra“ k návrhu domu, jenž
není bez náročných technických řešení
funkční. Podle slovníku cizích slov je
architekt „umělecky nadaný a technicky
vzdělaný stavitel“ – musí umět všechno.
Lépe řečeno musí umět položit otázku a rozpoznat, jestli je daná odpověď
rámcově správná. Musí rozpoznat, kde
by mohl nastat nějaký problém a kde lze
řešení ostatních profesí vylepšit. Když
to rozpozná, má technik jenom doplňující funkci a nemá šanci znehodnotit
architektonické řešení řešením technickým. Technik (ale i ostatní profese) musí
naopak umět říct, na co se má dát pozor.
Ozřejmit důsledky rozhodnutí a ukázat,
kterým řešením lze ušetřit finance.
Příklady vhodného řešení
Muzeum Lothara Fischera v Německu
Budova muzea (www.museum-lothar-fischer.de) na ploše celkem
1
2
3
1000 m 2 byla otevřena v roce 2004,
projekt řešila architektonická kancelář
Berschneider-Berschneider (www.berschneider.com). Tato stavba ukazuje,
jak požadavky na snížení energetické
náročnosti budovy mohou přispět
k výraznému zlepšení architektonického řešení výstavních prostor.
Původní návrh budovy zahrnoval
jedno podzemní a dvě nadzemní
podlaží; fasády byly navrženy jako
kompletně prosklené. Některé místnosti neměly hloubku ani 3 m při
výšce místností 3,5 m. Budova měla
jenom jedno venkovní celoprosklené
schodiště, jež se mělo v zimě vytápět
na teplotu 20 °C. Architektovi se tak
podařilo navrhnout perfektní skleník s vysokými nároky na vytápění
v zimním a chlazení v letním období.
Architekt vůbec nepochopil nejenom
zadání, ale ani otázku provozních
nákladů. Jeho tvrdošíjný postoj mě
donutil obrátit se přímo na investora
a na základě předložených bilancí
provozních nákladů prosadit změnu
projektu.
Vznikla budova s rozumným
poměrem prosklení a se střešními
světlíky orientovanými na sever. Bylo
doplněno vnitřní schodiště. Venkovní sice zůstalo, ale jen jako únikové
s výtahem pro zdravotně postižené;
v létě odvětrané přirozeně otvíravými
okny, v zimě nevytápěné. Betonové
jádro s výtahem slouží jako akumulátor tepla/chladu. Přestože v zimě se
schodiště nevytápí, neklesne teplota
uvnitř pod 5 °C a v létě se v budově
teploty pohybují maximálně na úrovni venkovní teploty. Změna architektonického řešení navíc díky snížení
energetické náročnosti architektovi
umožnila realizovat požadavky na čistý výstavní prostor, kde nejsou ani
otopná tělesa ani vzduchotechnika.
Pro vytápění byl zvolen systém s tepelným čerpadlem, na primární straně
s teplosměnnými plochami v zemních
pilotech (piloty pro zakládání byly
nutné s ohledem na statiku budovy),
na sekundární straně s aktivací betonových ploch a podlahovým vytápěním. Tento systém umožňuje zároveň
v letním období využít chlazení
vodou, jejíž teplota je snížena v pilotách. Vytápění budovy podporují
solární kolektory (18 m 2). Větrání
budovy je kombinované – přirozené
okny a nucené s minimální intenzitou
výměnou vzduchu (0,3 h -1).
Po změně architektonického řešení
má budova takovou schopnost akumulace, že výpadek vytápění/chlazení se
projeví změnou vnitřního klimatu až
za několik dní.
využívat. Sluneční vzduchový kolektor
se stal bez údržby rovněž nepoužitelným.
Přestože tato technická zařízení
nejsou využívána, jsou energetické nároky budovy díky architektonickému
řešení v porovnání se srovnatelnými
typy budov výrazně nižší. Budova tak
potvrzuje, že vyvážený architektonický
koncept přispívá k úsporám energie
více než sebelepší technická zařízení,
jež nejsou správně využívána.
Kulturní dům v České Lípě
Jako příklad architektonického řešení
v návaznosti na minimalizaci energetických nároků budovy lze zmínit kulturní dům v České Lípě. Byl
zkolaudován v roce 1990, po patnácti
letech od počátku projektových prací.
Autorem návrhu je architekt Jiří
Suchomel. Od počátku projektových
prací šlo o hledání optimálního řešení
ve všech směrech. V té době ještě
neexistovaly tak komplikované energetické předpisy, a proto jsme mohli
zcela neomezeně používat normální
myšlení a využívat zkušeností minulých generací.
Základ energetické koncepce
kulturního domu tvoří vyvážené
architektonické řešení, které minimalizuje nároky na energii potřebnou
pro vytápění i chlazení. Využívá se jak
ohřev větracího vzduchu vzduchovými
slunečními kolektory (cca 800 m 2), tak
akumulace tepla a následné předehřátí
nebo předchlazení větracího vzduchu
v zemním výměníku (cca 2200 m 2).
Hned po uvedení kulturního domu
do provozu se bohužel několikrát
změnil nájemce a technický personál.
Provoz celého důmyslného systému
tedy ztroskotal na faktu, že provozovatel budovy asi ani netuší, na jakém
principu budova funguje. Výměníky
jsou v současné době natolik znečištěné, že jimi nasávaný vzduch nelze dále
Na tomto místě se dostáváme ke zcela
novým otázkám:
Jsme vůbec na takovém vývojovém
stupni, abychom si zasloužili chytrou
budovu, když ji neumíme provozovat?
Je budova vlastně „chytrá“, když ji neumíme provozovat?
Kolik architektury a kolik techniky
potřebuje budova a její uživatel?
Závěrem
Výše uvedená slova jsou mým osobním názorem bez nároku na úplnost,
vycházející z projektové praxe v letech
1976–1984 v ČSSR, z projektové praxe
od roku 1984 v NSR a po roce 1989
v České republice.
Autor:
Ing. Jan Žemlička,
Zemlicka + Pruy Ingenieur-Planung GmbH
E-mail: [email protected]
28–29
1
Konferenční centrum GreenWell
v rakouském Stollhofu
Konferenční centrum se nachází přibližně 80 km od Vídně v přírodním parku Hohe Wand
v podhůří Alp. Záměrem investora bylo vybudovat moderní komplex respektující principy
udržitelného stavění. Návrhu se ujal mladý vídeňský architekt Christian Prasser, který navrhl
vzdušnou soudobou stavbu splňující jak požadavky uživatelů budovy, tak i ekologické aspekty.
Centrum GreenWell má kapacitu pro
skupinu 35 lidí, kteří mají k dispozici
kompletní komfortní zázemí. Hlavní
provozní náplní centra je školení vyššího
managementu velkých nadnárodních
korporací. K dispozici je konferenční sál
o rozloze 95 m2, tři menší jednací místnosti o ploše 35 m2, recepce a lobby.
V areálu centra se nachází také třicet
apartmánů s balkony vybavenými podlahovým vytápěním a klimatizací (s ohledem
na jižní orientaci a velké prosklené plochy). Apartmány jsou propojeny otevřenými zastřešenými koridory; v prvním
podlaží jsou osazeny střešními okny. V této
časti areálu je i jídelna s kuchyňským zázemím, posilovna a společenské prostory.
Součástí areálu je i malý zámeček a hospodářské budovy.
Technologie použité při výstavbě i technologie sloužící k provozu budov v komplexu splňují kritéria udržitelného stavění.
Stavebně konstrukční řešení
Centrum je postaveno jako dřevostavba. Konstrukční systém horní stavby je
založen na bázi lehké prefabrikace. Plošná
hmotnost nosných stěn nepřesahuje hodnotu 100 kg/m2. Při navrhování dispozice
se využívá modulové koordinace a unifikace stavebních dílů. Konstrukce sestává
z prefabrikovaných panelů, sestav a dílů.
Spojování bylo provedeno šroubovými,
hřebíkovými a lepenými spoji.
Obvodové stěny
Nosnou konstrukci obvodových stěn
tvoří dřevěná rámová konstrukce
(120 × 120 mm, 120 × 60 mm), opatřená
z obou stran sádrovláknitými deskami
a vyplněná tepelnou izolací z minerální
vlny. Toto opláštění přenáší horizontální
a diagonální zatížení ze stropní konstrukce do základové desky. Z vnitřní strany
je stěna povrchově upravena stěrkou
v povrchové kvalitě Q2. Vnější stranu
tvoří kontaktní zateplovací systém s tenkovrstvou omítkou nebo provětrávaná
plechová/dřevěná fasáda.
realizace
autor: redakce
1Konferenční a školicí centrum GreenWell
ve Stollhofu – pohled na budovy s apartmány
Autor: Christian Prasser
Investor: GreenWell, Revina SA
Generální dodavatel: RD Rýmařov
Investiční náklady: cca 5 milionů eur
Místo: Stollhof, Rakousko
Realizace: 2011 až 2012
Zastavěná plocha: 10 184 m2
Plocha pozemku: 31 068 m2
Vnitřní stěny
Vnitřní nosné stěny jsou z dřevěné rámové
konstrukce (120 mm) a oboustranného
opláštění sádrovláknitými deskami. Celková tloušťka stěny činí 150 mm.
Vnitřní dělicí stěny (nenosné) mají dřevěnou rámovou konstrukci (60 mm,
120 mm) a oboustranné opláštění sádrovláknitými deskami. Celková tloušťka
stěny je 90 nebo 150 mm.
Stropy nad přízemím
Nosnou část stropu mezi přízemím
a podkrovím tvoří dřevěné stropní nosníky
60 × 240 (300) mm, na kterých je položen
záklop z dřevotřískové desky o tloušťce
22 mm. Podhled ze sádrokartonových desek (2 × 12,5 mm) je kotven do kovových
akustických profilů. Konstrukce podlahy
se skládá z kročejové izolace (30 mm),
anhydritu (65 mm, včetně podlahového
vytápění) a podlahové krytiny. Celková
tloušťka stropu je 487 mm.
Střešní konstrukce
Krov je vaznicový, s různými sklony střešních ploch cca 8°, 30° a 45°. Krokve mají
dimenzi 80 × 240 mm, jsou zaklopené
deskami DHF o tloušťce 15 mm. Podhled
je z dřevěného laťování a protipožárních
sádrokartonových desek (1 × 15,0 mm).
Mezi nosníky je umístěna tepelná izolace
z minerální vlny v tloušťce 240 mm. Celková tloušťka stropu je cca 460 mm.
Fasáda
Fasáda obsahuje tři druhy zateplení. Hlavní zateplení je z kontaktního zateplovacího
systému ve složení kontaktní lepidlo,
polystyrol 100–150 mm, cementová stěrka
s armovací sítí (5 mm), venkovní strukturovaná omítka (2 mm).
2.NP zatepluje provětrávaná fasáda z vlnitého plechu. Tepelná izolace z minerální
vlny má tloušťku 100 mm a nachází se pod
provětrávanou mezerou o tloušťce 30 mm.
Částečně se použilo dřevěné obložení s provětrávanou mezerou. Zateplení
pod dřevěným obložením má tloušťku
100 mm.
Vytápění
Spotřeba tepla pro budovu byla zjištěna
podle EN 12831 a ÖNORM H 7500.
Z výpočtu vyplynula standardní spotřeba
220 kW. Pro decentralizovaný ohřev teplé
vody pomocí bytových stanic, topné registry a větrání se počítá s odpovídající výko-
novou rezervou. Budovy vytápí výhradně
podlahové vytápění. Ohřev teplé vody je
decentralizovaný, průtokový, prostřednictvím takzvaných bytových stanic. Jako
teplonosná látka se používá voda ohřátá
peletovými kotli.
Zásobování teplem
Jako zdroj tepla slouží centrální kotelna
na pelety – teplo dodávají dva peletové
kotle s výkonem 150 a 250 kW, pro
akumulaci slouží zásobník tepla o objemu 3000 l. Kotelna zároveň slouží pro
vytápění přilehlého zámku. Peletový kotel
včetně skladu pelet je umístěn v suterénu
budovy III. Pelety se ze zásobníku odebírají prostřednictvím dávkovacího šneku
poháněného převodovým motorem.
Palivo se přes šikmý šnekový dopravník
a shoz se zabudovanou násypnou stanicí
s komorovým kolem dostává k mechanickému šnekovému podavači. Ten se zapíná
současně s dávkovacím šnekem, je však
opatřen doběhovým relé, které umožňuje
chod šneku naprázdno a brání tedy zpětnému šlehnutí plamene.
Za účelem snížení emisí NOx a na
ochranu šamotu při použití jakostních,
suchých paliv (obsah vody menší než
30–31
realizace
autor: redakce
2 Schéma obvodové stěny s izolační předstěnou
(tloušťka celkem 297 mm, součinitel prostupu tepla
U = 0,16 W/m2.K)
3 Detail napojení střešní a stěnové konstrukce
4 Situace umístění ve stávající zástavbě
5 Umístění hlavní budovy ve svahu
6 Půdorys přízemí budovy s recepcí – správní a kongresová část komplexu
20 %) lze zařízení vybavit recirkulací
spalin. Přitom se část spalin odsává
ventilátorem pro recirkulaci spalin
a ještě jednou se přes rotační šoupátka
se servomotorem žene jako primární
a sekundární cirkulační vzduch do spalovací komory.
Regulace
Vytápění je regulováno zařízením DDC
namontovaným na peletovém kotli. Regulační obvod znamená, že regulace teploty
přiváděného média závisí na venkovní
teplotě. Podle venkovní teploty se vypočte směrná hodnota teploty přiváděného
média a dojde k odpovídajícímu nastavení
regulačního ventilu. Navíc lze nastavit
pokles teploty v noci a o víkendech. Jednotlivé pokoje hostů, respektive skupiny
místností, mají samostatné termostaty pro
regulaci teploty v místnosti.
Tepelná izolace
Veškerá potrubí procházející nevytápěnými úseky, šachtami nebo mezistropy
jsou za účelem minimalizace tepelných
ztrát opatřena tepelnou izolací. Tepelné
rozvody v konstrukci podlahy chrání
izolační hadice pro instalaci pod omítkou či v podlaze.
Chlazení
Pro chlazení pokojů pro hosty, fitness,
jídelny, lounge, jednacích a seminárních
místností a chodeb se instalují klimatizační systémy VRV (Variable Regiferant
Volume) s nástěnnými klimatizačními
jednotkami.
Do chladicích registrů (přímé vypařování) ve ventilačních přístrojích se přivádí
chlad rovněž prostřednictvím klimatizací
VRV. Venkovní jednotky jsou venku
nebo ve strojovnách domovní techniky.
Větrání
Řízené větrání mají výhradně místnosti, u kterých je z důvodu jejich užívání
nebo podle předpisů nutné instalovat
systém řízeného větrání. Klimatizační
zařízení byla dimenzována podle normy
ÖNORM H 6000. Přívod vzduchu
nezpůsobuje průvan – rychlost proudění vzduchu v místnostech v oblasti
pobytových zón se pohybuje v rozmezí
0,1–0,15 m/s.
Pro klimatizaci seminární místnosti
Seminar V o ploše 100 m2 je ve strojovně vzduchotechniky v podkroví
budovy III instalována dílčí klimatizace
(zařízení pro přívod čerstvého vzduchu
s funkcí cirkulace pro úpravu tepelného
komfortu). Obdobně je řešena klimatizace fitness a jídelny včetně pomocných
místností.
1. S ádrovláknitá deska
Fermacell 15 mm
2. Dřevěný rám
(vyplněn tepelnou
izolací) 40 mm
3. Parozábrana
4.Dřevěný rám
120 x 60 mm
(vyplněn tepelnou
izolací)
5. S ádrovláknitá deska
Fermacell 15 mm
6. Termofasáda s výstužnou
stěrkou 107 mm
2
3
budova I
budova III
budova II
4
5
6
32–33
realizace
autor: redakce
7 Správní a kongresová část s recepcí
8 Budovy s apartmány (po stranách), níže kuchyňský
trakt a část správní a kongresové budovy s recepcí
(dole v pozadí)
Přirozené větrání
Prostory, kde předpisy nevyžadují
nucené větrání, se větrají přirozeně.
Jde například o přechodové místnosti ke kotelně, serverovně, strojovně
a kotelně. Přívody čerstvého vzduchu
a vývody odváděného vzduchu z přechodových místností končí v přízemí
na fasádě. Vzduchová potrubí v místnostech jsou vyrobena z pozinkovaných
trubek a ukončují je mřížky z drátěného
pletiva. Vývody odváděného vzduchu
na fasádě jsou vybaveny protidešťovými
žaluziemi z pozinkovaného ocelového
plechu. Serverovna, strojovna a strojovna
kotelny se větrají pomocí světlíkových
šachet vybudovaných při stavbě (velikosti otvorů odpovídají požadavkům
v normách).
7
Klimatizace
Všechny pokoje pro hosty, jednací místnosti, místnosti Seminar I–IV, lounge
a foyer v budově III mají chlazení. Chlazení pokojů pro hosty probíhá výhradně klimatizačními zařízeními typu VRV s vnitřními nástěnnými jednotkami. Jednací
místnosti Seminar I–III, lounge a foyer
v budově III jsou chlazeny jednak předem
upraveným vzduchem z dílčích klimatizací
a jednak klimatizačními zařízeními VRV
(ty pokrývají špičkové zatížení).
Pokrytí tepelné zátěže z pobytu osob
v seminární místnosti IV a v jídelně je
zajištěno výhradně upraveným vzduchem z dílčích klimatizací. Pro chlazení
místností v budově I a budově II jsou
v prostoru parkovišť a popelnic situo-
vány venkovní klimatizační jednotky.
Chladicí jednotka pro větrací zařízení
L02 budovy I se nachází přímo ve strojovně pro větrání. Odpadní teplo se
odvádí příslušnými otvory v obvodové
stěně, respektive ve střeše. Venkovní klimatizační jednotky pro budovu III jsou
zvenčí, na fasádě budovy.
Zásobování vodou
Pitnou vodu přivádí nově vybudovaná
domovní přípojka z veřejného vodovodu
obce Stollhof.
Splašková voda se v budovách shromažďuje a vede se gravitační kanalizační
přípojkou do stávající veřejné splaškové
stoky u pozemku.
8
Automatizace budov
Domovní instalace monitoruje, reguluje a řídí systém Direct Digital Control
(DDC). Zařízení pro měření, řízení a regulaci dostává všechny potřebné informace
o periferních přístrojích, zabudovaných
v domovních instalacích, např. čidlech,
termostatech, binárních snímačích atd.
Na základě získaných informací se s pomocí software v podstanicích DDC aktivují
příslušné motory a regulační články.
Autor:
redakce na základě podkladů firmy
RD Rýmařov s.r.o.
Foto: GreenWell
Zkušenosti z realizace
Lehká prefabrikace na bázi rámových konstrukcí dřeva bývá často spojována s uniformitou, malou architektonickou kreativitou a nízkou vůlí spolupráce s architekty. V naší firmě si tyto nedostatky uvědomujeme a hledáme možnosti, jak uvedené
argumenty vyvracet. Proto jsme možnost realizovat GreenWell Conference & Coaching Centre brali jako velkou výzvu.
Protože šlo o realizaci velkého rozsahu, byly při ní použity pro nás atypické výrobní postupy – kombinace ocelové a dřevěné konstrukce. Musely se neustále porovnávat statické, energetické a ekonomické parametry pro optimalizaci výsledku.
Nelehkým úkolem bylo osazování skleněných výplní kongresového sálu vzhledem k rozměrům a vizím architekta. Nové pro
firmu bylo i řešení akustiky jednotlivých sálů – výsledkem se stalo použití akustických desek. V ubytovací části komplexu
s jídelnou, posilovnou a společenskými prostory bylo velmi náročným prvkem řešení detailů vzduchotechniky v prostupech
standardních konstrukcí naší firmy.
Celý areál je vytápěn centrálně kotlem na dřevěné pelety. Pochopitelně jsme se snažili navrhnout a realizovat celý projekt jako energeticky co nejúspornější. V maximálním možném rozsahu byly použity konstrukce se součinitelem tepla
U = 0,16 W/m2.K; a v některých případech se konstrukce vylepšovala na U = 0,12 W/m2.K.
Rozhodujícím prvkem byly skleněné konstrukce, které v mnoha případech nahrazují obvodové stěny. Musely tedy plnit
i funkci statickou, navíc ještě s komplikovaným požadavkem koeficientu světelné prostupnosti g = 0,26. Všechny skleněné
stěny byly dodány s koeficientem prostupu tepla U = 1,2 W/m2.K.
Při dokončování realizace se prověřovaly stavební konstrukce z hlediska vzduchotěsnosti. Průměrná hodnota intenzity výměny vzduchu n50,N v celém areálu činila 1,2 h-1, což je blízko hodnotám požadovaným pro nízkoenergetické stavby. K tomuto výsledku výrazně přispěly zateplovací fasádní systémy Baumit použité v celém komplexu.
Při návrhu realizace jsme se snažili o co největší využití standardních konstrukcí RD Rýmařov. Vzhledem ke specifickým
požadavkům architekta se musely některé konstrukce řešit na místě, zejména střešní konstrukce s oplášťováním falcovaným
titanozinkovým plechem v bílém provedení.
Výsledkem je stavba evropského formátu, jež ukazuje další možnosti začleňování technologií prefabrikace dřevěných konstrukcí do soudobé moderní architektury. Pro nás bylo důležité i získání obsáhlých zkušeností, ověření nových konstrukčních
detailů a technologických postupů.
Ing. Jiří Pohloudek, RD Rýmařov s.r.o.
34–35
zkušenosti z praxe
autor: akad. arch. Aleš Brotánek , Mgr. Klára Brotánková
Navrhování pasivních domů
z pohledu architekta
V předchozím čísle časopisu jsme přinesli recenzi knihy „Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech“ akad. arch. Aleše Brotánka a jeho dcery Mgr. Kláry Brotánkové. V tomto článku exkluzivně přinášíme ukázku z knihy, ve které autor popisuje svoje zkušenosti z návrhu pasivních domů a jednání s investory.
Spolupráce a důvěra
Především je třeba říci, že každý klient je
úplně jiný ve svých zkušenostech, poznatcích, individuálních potřebách, přemýšlení
o bydlení. Každý si musí najít architekta, jehož přístup pro něj bude vhodný a bude mu
vyhovovat. Platí to i naopak. Pokud za mnou
přijde klient s tím, že „to má vše vymyšlené“
a architekta s kulatým razítkem potřebuje
jen jako zařízení, které to má nakreslit, rád
jej odmítnu. Ke spolupráci je nezbytná
vzájemná důvěra i vyladění. Potřebuji, aby
si klient udělal představu o mém přístupu
a věřil v mou schopnost provést jej změtí
informací a sladit fakta s jeho potřebami. Své
potřeby však musí formulovat sám, nebo se
mi otevřít, aby je z něj bylo možné vyčíst.
Potřebuji, aby si byl klient jistý tím, že mám
snahu odvést pro něj práci co nejlépe a jako
nezávislý architekt, nezatížený skrytými
zájmy. Nejsem sice neomylný, ale pokud
důvěru ve mne nezíská, bude se vysilovat
obavami a jen s obtížemi se soustředit na to
podstatné – na sebe, na své potřeby a na to,
aby si dokázal ujasnit a srovnat své priority.
Osobní rozhovor na začátku spolupráce
je důležitý právě proto, aby si obě strany
vyjasnily, zda spolu dokážou sladit komunikaci na stejné vlny, aby tvůrce návrhu, který
má v tomto procesu uvolnit svůj tvořivý
potenciál, nebyl blokován zavádějícími
signály. Na klientech je, aby se rozhodli
a pak se již soustředili na proces navrhování.
V jeho průběhu někdy musím překonat
plachost klienta, který se nesmí bát zeptat,
jestliže něčemu nerozumí. Je to důležité, aby
pochopil fungování domu. A na druhou
stranu, já bez jeho otázek zase neporozumím
jeho individuálním zvláštnostem.
Muži versus ženy
Nutno říci, že nevolám po klientově slepé
důvěře, takový extrém není zdravý. Pokud
ovšem klient paralelně vše konzultuje ještě
jinde, „ověřuje si“ u jiných zdrojů, má
v hlavě v lepším případě velký zmatek.
V tom horším de facto dům řeší s někým jiným. Klienti vyhranění do tohoto
druhého extrému jsou lidé, kteří si mnoho
nastudovali, týdny brouzdali po internetu
a z rozporných informací mají v hlavě
zmatek. Od začátku pak mají tendenci řešit
detaily na úrovni prováděcího projektu
ještě předtím, než je jasná celková koncepce. Pokud témata z prováděcího projektu
předsunujeme před diskuzi o celkovém
pojetí, hrozí, že věnujeme energii něčemu,
co se později ukáže být slepou uličkou,
protože jsme došli k řešení jiné povahy.
Vedle toho nám pak nezbývají síly na fázi
diskuze, v níž se skutečně nacházíme. Z mé
zkušenosti mají k takovému nelogickému
přeskakování etap navrhování sklon spíše
muži-technici.
Nejčastějším příkladem takové zkratkovitosti je spojování rozhodnutí „chci
postavit pasivní dům“ s jedním dechem
pronášeným požadavkem „a v něm chci
tepelné čerpadlo“. Od této věty pak klient
rozhovor stáčí k tomu, který typ má
nejlepší parametry. Rozhovor s klientem
popsaného ustrojení je náročnější, protože
s architektem nediskutuje, ale v rozhovoru
jej zkouší, jestli skutečně zná to, co vystudoval. Protože informace shání opravdu
důkladně, může se někdy stát, že dokonce
najde nějakou technickou vychytávku,
o které jsem sám ještě neslyšel. Často jsou
to úžasné věci, které ovšem v domě nejsou
potřebné, nebo v dané době není jejich
uskutečnění v České republice reálné
(například z důvodu absence servisních
kapacit). Technika ale v domě není na prvním místě. Dům má především sloužit
uskutečňování životních potřeb jeho obyvatel a techniku do něj dávkujeme v přesné
míře – aby posloužila jejich správné
realizaci. Proto je důležitější poznat potřeby
dříve, než se budu zabývat prostředky.
Projekty, kde jsou ženy jejich tahouny nebo
rovnocennými partnery v diskuzi, obvykle
probíhají logičtěji a zachovává se posloupnost jednotlivých etap.
Cena za projekt, dům
a formulace zadání
Někteří klienti chtějí znát cenu projektu
dříve, než jsou schopni formulovat jakékoli
zadání. Na takový požadavek nelze seriózně
odpovědět. Pokud klienti trvají na sdělení
ceny bez předběžného setkání, spolupráce většinou ani nezačne. Jiní zájemci při
prvním kontaktu e-mailem předkládají
promyšlené dílčí požadavky vytržené
z kontextu (většinou pod vlivem nějaké
reklamy) a očekávají, že rychle potvrdím jejich představu včetně vytoužené nízké ceny
domu (naprosto nereálně nízké pro jakýkoli dům). K tomu samozřejmě požadují
také přesnou cenu za projekt, aniž bychom
jenom tušili jeho koncept, objem či cokoli
o sobě navzájem. Lze jen zopakovat, že
postupovat je třeba v logickém sledu.
Pro první komunikaci se mi osvědčil
pozitivní test. Z ateliéru zašleme k vyplnění excelovou tabulku – dotazník, v němž
lze specifikovat předpokládané prostory
v domě a odhad jejich plochy v metrech
Návrh pasivního RD 2012 – 14 kWh/(m2a); individuální solitérní dům v prostorné zahradě původního
velkostatku; při realizaci se zvažuje koncepce energeticky
soběstačného domu – domu s téměř nulovou spotřebou
energie (autoři: A. Brotánek, J. Praisler)
čtverečních. To je pak podklad pro první
setkání, v jehož průběhu lze i na základě rozhovoru odhadnout cenu stavby
z objemu obestavěného prostoru a stanovit
koeficient sazby za 1 m3 domu. Podle
metodiky výpočtu, kterou doporučuje
ČKA, pak můžeme stanovit cenu za studii,
v níž klient získává přímou zpětnou vazbu
své představě. Pokud se mu odhadované
ceny zásadně nelíbí, musí buď změnit své
představy, nebo si přiznat, že sní nereálné
sny.
jaké přednosti má z jejich pohledu každá
varianta, a v rozhovoru nad nimi se poznáváme. Může se stát, že klienti k tomu,
aby si spolu vyjasnili, co jim vyhovuje, co
preferují a na čem se shodnou, potřebují
samotnou schůzku s architektem, aby jim
diskuzi moderoval. Ačkoli dostanou varianty s sebou domů, spolu se nejsou schopni
dohodnout nebo na sebe nemají čas.
Někdy je to jen tím, že si neumějí představit, co výkres sděluje. Každopádně je to
náročný, někdy i bolestivý proces, protože
Pokud se ukáže, že ani s prostředníkem se klienti mezi
sebou nejsou schopni domluvit, protože mezi nimi
nefunguje komunikace (a tedy jejich vztah), potom nemůže
fungovat ani dům, který bych jim měl navrhnout. Pak se tu
otevírá prostor pro jinou profesi, než je architekt.
Diskuze nad návrhy
Proces navrhování domu vyžaduje vzájemné vyladění architekta a klienta. Klienti
přicházejí z nejrůznějších profesí a společenských vrstev, s nejrůznějšími životními
zkušenostmi, a přesto spolu musíme najít
pojmový aparát se shodnými významy.
Potřebujeme najít společnou řeč. Zadáním by měly být požadavky, na kterých
se shodnou na tom, co oba chtějí. Tyto
představy se následně v rozhovoru se mnou
mohou změnit, nebo se v nich naopak
zadavatelé utvrdí. Já se z diskuze dozvím
víc i o takových praktických věcech, jako je
umístění domu na pozemku, orientace pokojů vzhledem ke světovým stranám nebo
směrem ke vstupu do domu, ale i o jejich
životním stylu a prožívání, a mohu se tím
inspirovat.
Velikost domu
První dilema, před nímž klienti stojí, je
rozhodnutí o velikosti domu a volba mezi
přízemním nebo patrovým uspořádáním. K rozhodování vytvořím v ateliéru
několik variant, které mají klienti čas
doma prodiskutovat. Architekt se pak ptá,
poznat své potřeby znamená zamýšlet se
nad sebou a nad svým životem. Pro většinu
klientů jde o radost, kterou si vychutnávají
a užívají, ale neplatí to vždy a pro každého.
K individuálnímu návrhu ale sebezkoumání jednoduše patří a bez této práce by
klientům stačil typový projekt.
Pro mě jako pozorovatele, který si má
zachovat odstup, je důležité, aby si klienti
nezvolili něco, co ve skutečnosti nepotřebují a co se nám bude vracet a způsobovat
potíže v dalších fázích projektu. Nad
připomínkami k prvním skicám a v diskuzi nad nimi se rodí inspirace pro další
návrhy a teprve postupně se jejich výběr
zužuje. Někdy se klienti v určité fázi vracejí
o několik kroků zpět. Nejčastěji si ujasní,
že původní volba velikosti, přízemí nebo
patrová varianta, na které trvali, není
optimální nebo reálná. Dalším klíčovým
rozhodnutím je volba stavební technologie
a s tím souvisí i volba materiálu k zateplení. Rozhodování mezi zděnou stavbou
a dřevostavbou představuje spíše psychické
dilema. Zděná budova přináší jistotou
vyzkoušeného a tradičního, zatímco dřevostavba je z hlediska potřeby umístit silnou
vrstvu izolace výhodnější a mohla by být
i levnější.
Studie
V první fázi navrhování vzniká půdorys
domu a z něj se logicky utváří jeho vnější
podoba. Pokud se podaří s klienty vzájemně vyladit, inspirace pramenící z jejich
hodnot, životů a názorů snáze vede k řešením, která by mě samotného nikdy nenapadla. Někteří přicházejí, protože se jim
líbil jiný dům, který jsem navrhoval. Jindy
formu předurčují místní konzervativní
regulace. I v otázce vnější formy je ideální,
pokud jsou architekt a klienti v souladu.
Osobně se snažím, abych vnější formu
nepodřizoval v prvé řadě svým představám
a své estetice.
Jakmile se od obsahu domu dostaneme ke zpřesňování vnější formy, bereme
si na pomoc návrhový program PHPP,
abychom přesně věděli, jak se která podoba
a technické řešení odrazí ve fungování
domu. Tak můžeme zjistit, že v konkrétním domě na konkrétním místě požadovaná velikost oken zlepšuje nebo zhoršuje
celoroční energetickou bilanci, případně
jak moc, a výsledek klientovi předvést
ve 3D modelu. Díky programu PHPP
víme, jak si nepřidělávat starosti. Architekt
již nehádá, ale ví, co navrhuje pro konkrétní místo, orientaci domu i nadmořskou
výšku. Tvar stavby, okna i tloušťka izolace
jsou voleny tak, aby optimálně naplňovaly
potřeby obyvatel.
V tomto ohledu spočívá radikální
odlišnost pasivních domů od domů nízkoenergetických. Domy nízkoenergetické
vyžadovaly mnohé z toho, co příslušelo
k „běžným“ domům, a navíc řadu dalšího
vybavení, ale měly málo izolace. I z toho
důvodu byly drahé. Oproti nízkoenergetickým domům navrhovaným na základě
zkušeností zahraničních kolegů a také
obecných zkušeností a dojmů se v současnosti studie – návrh stavby pasivního
domu mnohem více podobá přesně seřízenému hodinovému stroji. Není důvod,
aby v něm bylo něco zbytečně. Tedy ani
nic, co by bezdůvodně navyšovalo cenu
stavby. Klient má sice možnost rozhodnout
se i pro něco, co cenu navýší, ale jde o jeho
vědomou, svobodnou volbu.
36–37
zkušenosti z praxe
autor: akad. arch. Aleš Brotánek , Mgr. Klára Brotánková
Během práce na studii poskytujeme
klientům zpětnou vazbu výpočtem hrubé
ceny stavby z jejího plánovaného objemu.
Právě odhadovaná cena je nejčastějším
důvodem změn v projektu. Klienti jsou
konfrontováni s tím, kolik by zaplatili
za realizaci své představy, a zpravidla v té
chvíli začínají uvažovat, co je pro ně skutečně důležité a čeho jsou schopni se vzdát.
Spolupráce s profesemi
Po studii následuje příprava podkladů pro
jednotlivé profese. Pro úspěch je zásadní
spolupráce s projektanty vzduchotechniky
a všeho, co souvisí s hospodařením s energií v domě (solární systém, zdroj na spalování biomasy, případně tepelné čerpadlo,
fotovoltaika). Důležité je, abychom vybrali
řešení, které bude nejlépe vyhovovat z hlediska uživatelského ovládání a zároveň
klientům zajistí komfort, který očekávají.
V souvislosti s teplotou vyvstává otázka,
zda systém dimenzovat spíše na extrémy
požadavků provozu (zvolit větší a dražší
otopné plochy, které budou po naprostou většinu topné sezony zbytečné, ale
dodají jistotu, že v domě bude za každých
okolností zajištěn komfort požadované
teploty), nebo zvolit o třetinu menší otopnou plochu těles a v extrémních zimních
teplotách přejít na vyšší teplotu vytápě-
„vzduch-voda“, kterému v mrazech zásadně klesá topný faktor, a to na účinnost
přímotopu. Jiné typy tepelných čerpadel,
pokud fungují na vodu z řeky nebo vrty,
jsou zase výrazně nákladnější. Projektant
vzduchotechniky určí, kudy povedou její
trasy a jaké bude mít parametry. Obojí je
důležité i pro koordinaci s elektroinstalacemi a zdravotechnikou.
V této fázi práce na projektu je klíčové,
aby jednotlivé profese navzájem znaly své
problémy a svá omezení a všichni dohromady vytvořili funkční pracovní organizmus. Architekt jako nositel projektu
musí tuto diskuzi profesí moderovat.
Ideální je zorganizovat společné setkání,
aby každý mohl popsat problémy, s nimiž
se z hlediska své profese na dané stavbě
potýká, a společně dospět k optimálnímu
řešení, které zohlední všechny profese.
Architekt z tohoto důvodu musí proniknout do ostatních profesí, aby mohl být
partnerem schopným oponovat. Každý se
snaží udělat svou práci co nejjednodušeji,
každý má své zažité postupy, které nemusejí být kompatibilní s novinkami v oblasti
pasivních principů. Například se setkávám
s tím, že někdo umí řešit rozvody kanalizace pomocí odvzdušňovací hlavice, a šetří
tak prostupy vzduchotěsnou rovinou. Jiní
tomuto řešení nevěří a požadují vyvedení
potrubí na střechu. Cílem spolupráce
s profesemi je vytvořit budovu, která
Není nutné navrhovat technologie s velkou rezervou
v jejich výkonu. Když je všeho jen tolik, kolik je
skutečně třeba, realizace se neprodražuje.
cího režimu. V low-tech variantě systém
dimenzujeme na 95 % potřeb provozu
a v extrémních podmínkách některých
zim, při teplotách –20 až –30 °C, investoři
počítají s tím, že si oblečou svetr. Pokud je
v domě zdroj na spalování biomasy, problém se lehce vyřeší prodloužením doby
jeho provozu. Problém nastane, pokud
temperování zajišťuje tepelné čerpadlo
nebude zbytečně přetechnizovaná, a bude
tedy méně náročná na provoz i málo poruchová. Hlídat je třeba i konstrukci domu,
aby pro všechny prostupy přes vzduchotěsnou obálku zůstal prostor na správném
místě, aniž by kolidovaly s nosnými prvky
konstrukce, nebo aby rozvody vzduchotechniky nevedly do nosných průvlaků
a podobně.
Doba přípravy studie
Navrhnout dům, který bude svým majitelům dobře sloužit, a oni se v něm budou
dobře cítit, si žádá svůj čas. Optimální
doba na vytvoření studie je opět individuální. Doba kratší než půl roku je výjimečná
a pojí se s ní vysoké riziko, že se práce
uspěchá. Uvažovat o ní lze za předpokladu,
že klient je velmi poučený, například se
pohybuje v oboru. Ve skutečnosti ani rok
není příliš dlouhá doba. Klienti musejí mít
dost času a energie návrhy variant dobře
promyslet a nebát se klást otázky. Přípravu
studie může urychlit schopnost klientů
pojmenovat a oddělit kladné a záporné
postoje k diskutované variantě. Cílem totiž
není co nejrychleji vybrat jeden z návrhů
(jakkoli i to se někdy povede). Pro klienty
může být přínosnější celý proces, kdy si
uvědomují své potřeby a odlišnosti pasivního domu. Už se nám stalo, že jsme po sérii
variant dospěli zpět k té výchozí, ale již
s plným vědomím, že jde o optimální verzi.
Opět si musím pochválit spolupráci se ženami, které mají většinou schopnost (nebo
ochotu) dílčí postřehy oddělovat, známkovat a systematizovat. Právě to, co se jim
nelíbí, bývá důležité, protože to ukazuje,
kterým směrem se nevydávat.
Prováděcí projekt
Prováděcí projekt v sobě musí zkoordinovat požadavky jednotlivých profesí.
Z tohoto důvodu nechávám připravovat
vzduchotechniku v podobě do prováděcího projektu již ve fázi ke stavebnímu
povolení. Pro pasivní dům jde o klíčovou profesi a propojit vzduchotechniku
a navazující tepelnou techniku s ostatními
technologiemi není rutinní činnost. Když
se prováděcí projekt vzduchotechniky
připravuje až po stavebním povolení, práce
na stavební části prováděcí dokumentace
to velmi zdržuje. Vedle toho, elektro, voda
a kanalizace prováděcí projekt obvykle
nevyžadují, dodavatelé těchto profesí zvládají práce provést podle projektu ke stavebnímu řízení a dodatečných informací
Téměř pasivní přízemní RD 2012 – 21 kWh/(m2a); individuální přízemní dům na horizontu nad chodskou vískou z přírodních a recyklovaných materiálů v permakulturní
zahradě jižního svahu (autoři návrhu: A. Brotánek, J. Tlustý)
při realizaci. Navíc si klienti ještě ve fázi
realizace zpřesňují své představy a vybírají
si vhodné vybavovací prvky podle aktuální
nabídky a v závislosti na podobě interiéru.
Například rozmístění zásuvek si ujasníme
nejlépe, když již lze zažít hrubý prostor.
Nezbytné je ale domyšlení všech konstrukčních detailů, tak aby byla zajištěna
vzduchotěsnost stavby a vyřešeny tepelné
mosty (přesněji tepelné vazby). Proto se
téměř bez výjimky zpracovávají na úrovni
prováděcího projektu.
Finanční otázky
Vzhledem k tomu, jak je důležité, aby si
klienti vše dobře rozmysleli, jsou v mém
ateliéru všechny konzultace pro studii zahrnuty v jedné, předem domluvené paušální
ceně. U některých klientů by sice neškodilo, pokud by je trochu stresovalo účtování
v hodinové sazbě, ale více si cením možnosti neodvádět zbytečně pozornost od klíčových témat hrou o peníze. Ke zmatení
pojmů dochází, když klienti porovnávají
ceny projektů, které používají standardizované systémy s typovými detaily od výrobce (jde o projekty, které neřeší prováděcí
část, nezabývají se proto vůbec detaily),
s cenou za projekt individuálně navrženého
domu a ještě v pasivním standardu (což je
navíc oblast stavění v neustálém vývoji).
V neposlední řadě bohužel dochází i k pokřivení cen za projektové práce tím, že
výrobci některých rozšířených stavebních
systémů usilují o korupci projektantů nabídkou odměny v podobě procent z ceny
prodaného materiálu. Projektant tedy přestává být nezávislým tvůrcem, který hledá
optimální řešení pro klienta, ale prosazuje
řešení výhodná pro třetí subjekt a výnosná
pro projektanta samotného.
Všichni samozřejmě máme tendenci
srovnávat své finanční představy o stavbě
domu s realizacemi svých přátel, příbuzných a známých. Do ceny celého projektu
ale vstupuje mnoho proměnných, které podobná srovnávání činí nepoužitelnými a zavádějícími. Cena každého realizovaného
domu se liší v závislosti na místě realizace
a na schopnosti klienta zadávat práci a hlídat její provedení. Na ceně se významně
podílí cena pozemku, cena jeho zasíťování
a ovlivní ji i míra zapojení rodiny či přátel
do práce na stavbě. V neposlední řadě je
do celkové částky třeba započítat i takové
položky, jako je oplocení pozemku atp.,
tedy položky v řádu statisíců, jejichž cena
závisí na konkrétním pozemku a jeho velikosti. Co z toho do udávané ceny „jedna
paní povídala“ kdo započítává a co z toho
navíc souvisí s pasivním domem, prakticky
nejde dohledat. Nelze než varovat před
srovnáváním nesrovnatelného.
Rodinný dům v čase
Z hlediska ceny stavby je jejím hlavním
faktorem objem stavby. Najít tu správnou
velikost je pro spokojenost budoucích
obyvatel klíčové. Pokud klient velikost
budovy neodhadne správně, dům mu
nebude sloužit, ale stane se pro něj
přítěží. Nefunkčním se dům v určitou
chvíli stane i tehdy, není-li uzpůsoben
přirozenému vývoji rodiny. Generace se
přetvářejí jedna v druhou, a pokud dům
neumožňuje například soužití jakkoli
velkých (malých) rodinných jednotek,
nastane chvíle, kdy přestane vyhovovat.
To je nevyhnutelné například u budov
s centrálním schodištěm v obytném prostoru, které je samo o sobě impozantním
prvkem interiéru. V důchodovém věku
ale vede k obývání pouze přízemí. Patro
nelze bez narušení soukromí sdílet a nelze
ani provozně oddělit vytápění.
Pasivní dům v typovém provedení?
Po tomto řešení je dnes poměrně velká
poptávka, především jako po způsobu,
jak snížit cenu pasivního domu i v projektové fázi. Ve skutečnosti je typový
pasivní dům protimluv, protože pasivní
dům je ušitý na míru místu (a obyvatelům). Stejný dům není pasivní na jižní
Moravě a na horách. A jestliže lze projekt
upravit, pak už to není typový projekt.
Ačkoli dnes řada firem projekt na „typový pasivní dům“ nabízí, každý zájemce
nechť jej prověří otázkami formulovanými Centrem pasivního domu (dostupné
na webové stránce www.pasivnidomy.cz,
poznámka redakce).
Kam se ubírá pasivní stavění?
Pasivní stavění nejvíc posune jeho rozšíření
ve větší míře. Přinese širší sortiment specializovaných výrobků pro pasivní domy
a ovlivní i jejich ceny. Dnes je skoro každý
výrobce komponentu pro pasivní domy
monopolním dodavatelem téměř (snad příliš
nepřeháním) kusové výroby. Vyšší ceny ale
naznačují jasný trend ke snižování přímo
úměrně se zvyšováním produkce komponentů. Zároveň jak přibývá množství specializovaných dodavatelů, roste i jejich kvalita.
Tento trend je od Zelené úsporám doufám
nezvratný a určitě jej podpoří schválená legislativa doprovázející směrnici EPBD II.
Další významný posun závisí na rozvoji
chytrých, regionálně soběstačných sítí
a možnosti zálohovat energii pro specifické
funkce na záložní zdroje (zvyšováním jejich
kapacity, účinnosti a životnosti). Pasivní
dům pro své fungování vyžaduje relativně
malé množství energie (několik málo ventilátorů, čerpadel a řídicí systémy regulace).
S možností zálohovat si vlastní energii,
například z již dnes používaných solárních
kolektorů a fotovoltaických panelů, je
jen otázkou několika let, kdy se majitelé
pasivních domů přiblíží ideálu energetické
nezávislosti představovanému pojmy domy
téměř nulové nebo dokonce plusové.
Redakce děkuje autorům knihy Jak se žije
v nízkoenergetických a pasivních domech
a vydavatelství Grada Publishing, a.s., za laskavý souhlas s otištěním vybraného textu.
Část textu byla redakčně krácena.
Autoři:
akad. arch. Aleš Brotánek, Mgr. Klára Brotánková,
AB Ateliér
E-mail: [email protected]
[email protected]
www.abatelier.cz
38–39
profil
autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D.
Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. –
když se stavař stane děkanem
architektury... a třikrát
Vedoucí místa akademických pracovišť, ať už kateder či fakult, jsou ostře sledované a velmi
žádané pozice. Na veřejnost občas proniknou diskuze o politickém pozadí těchto voleb, které
si v lecčem nezadají s klasickými volbami tuzemských vládních představitelů. I proto překvapí,
když je některý kandidát zvolen opakovaně. Doc. Chybík zastává v současnosti funkci děkana
FA VUT v Brně již potřetí. Po osobním setkání jeho opakované zvolení neudivuje – k popisu se
nabízí přídavná jména jako inteligentní, skromný, erudovaný, slušný, oddaný své práci…
Co vás přivedlo ke stavebnictví?
Můj tatínek absolvoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku. Když jsem já
sám končil devítiletou docházku, přemýšlel
jsem, co dělat dál. Nakonec jsem se vydal
v jeho šlépějích – vystudoval jsem Střední
průmyslovou školu stavební v Opavě.
Potom jsem přešel na brněnské VUT, kde
jsem vystudoval v oboru pozemní stavby.
Ve stavebnictví jsem zůstal i po absolvování vysoké školy – v Brně jsem nastoupil
do projektové firmy Obchodní projekt
Praha, kde zrovna hledali někoho, kdo
by se zabýval stavební fyzikou. Umožnili
mi proto při práci dvouleté postgraduální
studium v Bratislavě na SVŠT, kde jsem
potkal řadu skvělých lidí a špičkových
odborníků.
Na VUT v Brně jste se tedy vrátil jako
pedagog až po revoluci?
Po revoluci jsem se přihlásil do vypsaného konkurzu. Na poprvé jsem neuspěl,
podruhé jsem byl – v roce 1994 – přijat
jako akademický pracovník. Jsem tedy
porevoluční síla. Měl jsem zájem i o předrevoluční působení, ale tehdy to nebylo
možné. Byla mi položena klasická otázka,
jestli jsem kandidát – odpověděl jsem,
že ano, zrovna jsem zahájil kandidátské
(postgraduální) studium. Otázka však
zněla, zda jsem kandidát strany – to jsem
ovšem nebyl, a možnost tehdejšího přijetí
byla vyřešena.
Projektová praxe
Projektové praxi jste se věnoval téměř
dvacet let, začínal jste v době, kdy svět
řešil energetickou krizi a první snahy
o úspory energie. Dotýkalo se již
tehdy toto téma vaší práce?
Na konci sedmdesátých let jsem tyto
tendence pozoroval, toto téma dorazilo
i do tuzemska. Tehdy jsem měl možnost
navštívit kongres v Karlových Varech,
tematicky zaměřený na aktuálně revidovanou stavební normu. Na kongresu
ve mně zahořel plamínek zájmu o stavební fyziku a stavební tepelnou techniku. Myslím, že jsem s výběrem tohoto
zaměření udělal dobře, protože jsem
mohl nakouknout do podstaty stavebnictví. Stavební fyzika přináší detailní
pohled do materiálového inženýrství,
návrhu stavebních konstrukcí i užívání
budov.
Utkvěl vám v paměti nějaký zajímavý
projekt, který jste v projektové
kanceláři řešili?
Na roky strávené v projektové kanceláři
velmi rád vzpomínám. Projektů byla celá
řada. Navrhovali jsme budovy pro jihomoravský venkov. Často to byla nákupní
střediska, hotely, kulturní domy apod.
Z období po revoluci, kdy jsem několik
let pracoval jako OSVČ, bych zmínil
celkovou rekonstrukci stanice Městské
policie Brno. Budova stojí dodnes –
chodím se tam dívat, jak po dvaceti
letech funguje zaizolovaný obvodový
plášť, jak pracuje polystyren, zda praská,
či nepraská.
Jak polystyren po tolika letech vypadá?
Stále žije, nevypařil se, je funkční. Našel
jsem nějaké trhlinky, které by v rámci
údržby bylo vhodné opravit, ale celkově
funguje pořád dobře.
Revoluce v roce 1989 vás tedy zastihla
v Obchodním projektu Praha?
Ano, dokonce jsem byl členem stávkového výboru, byť s velkou mírou strachu.
Řešili jsme změny týkající se brněnské
lokace. Tehdy se vlastně ještě v pondělí nevědělo, co bude po předchozím
shromáždění studentů následovat, přesto
jsme již manifestovali. Pak už vypukla
generální stávka a další dění bylo dané.
Po revoluci byla firma zrušena, pokračoval jsem v práci jako OSVČ.
Akademik a pedagog
Na VUT působíte od roku 1994. Baví
vás pedagogická práce?
Jistě, je to krásná práce. Kdyby mě
nebavila, nemohl bych ji dělat. Vnímám
ji jako občerstvující činnost, je to práce
s mladými lidmi. Nechci říci, že je to
Doc. Ing. Josef Chybík, CSc.
To je stále trochu problém. Architekti
skoro všichni chtějí vystudovat magisterský stupeň, což není možné. Vidím
i určitý problém ze strany průmyslu,
který si zatím na bakaláře nezvykl. Pod
pojem průmysl zahrnuji i stavební firmy.
Na bakaláře se nahlíží jako na „lepší
absolventy průmyslovek“, ale tak to není,
mají ukončené vysokoškolské vzdělání.
Ve firmách však chybí kolonky pro jejich
pracovní zařazení, platové třídy. To je
ale chyba těch firem – ne bakalářů ani
školského systému.
Nabízíte stejný počet míst pro bakalářský
i magisterský studijní program?
Zatím ano, vedení univerzity však do budoucna usiluje o snížení počtu míst v magisterském programu, a to zhruba o 20 %.
Do budoucna se uvažuje i o snížení počtu
studentů bakalářského studia. Jak už to
bývá, jde o peníze – ministerstvo přiděluje finance podle počtu studentů. A protože se šetří, šetří se i na tom, co je nám
nejdražší – na našich dětech. Na dětech,
které studují, chodí do školy.
poslání, je to prostě nádherná práce.
Vidíte, jak se noví studenti během čtyř
let změní, profesně vyrostou.
Jak se během uplynulých dvaceti let
změnilo VUT?
Škola se změnila určitě. Když jsem
nastoupil, rozhodně nebyla tolik elektronizovaná. Digitální technologie, které
jsou v současnosti ve škole k dispozici, dovednosti, kterých studenti nyní
dosahují díky novým technologiím, jsou
nesrovnatelné s dřívější dobou.
A samotná struktura studia?
Ta se samozřejmě změnila velmi výrazně.
Kromě toho, že zmizely předrevoluční
balasty v podobě marxizmu-leninizmu,
se změnila i struktura a obsahová náplň.
Musíme reagovat na aktuální podmínky,
měnící se normy, předpisy. Co se například energetiky týče, jsou změny markantní. V současnosti mimo jiné také více
zapojujeme samostudium. Dovolili jsme
si zkrátit týdenní rozsah z původních
30 hodin na 24. Nezkrátili jsme však délku studia na pět let – na škole stále zůstal
šestiletý model 4 + 2 (čtyřleté bakalářské
a dvouleté magisterské studium). Studium je strukturované – po čtyřech letech
dostanou absolventi bakalářský diplom.
Problém je v tom, že ne všichni se pak
dostanou na magisterské studium – na ně
musí opět projít přijímacím řízením,
do kterého se hlásí i uchazeči z Prahy,
Bratislavy, Košic a Ostravy.
Nachází již na trhu uplatnění
absolventi pouze bakalářského stupně
studia?
Změnili se během let sami studenti?
Studenti jsou pořád stejní. Nerad slyším,
že jsou současní studenti hloupější, než
jsme bývali my, nebo že nemají o studium
tolik zájem. To je nesmysl. Mezi studenty
fakulty najdete velmi talentované lidi, ale
i studenty, kteří v podstatě neměli být
přijati. Ale tak tomu bylo vždy.
Jak si stojíte se zájmem nových
uchazečů o studium? Některé technické
školy či obory se potýkají s úbytkem
nových studentů.
Zájem o studium je obrovský. Přijímáme
každoročně sto studentů, v loňském roce
se přihlásilo 670 studentů, letos 595.
Jsem rád, že je o studium na fakultě stále
velký zájem, velmi mě to těší.
Někdy zaznívá směrem k architektům
výtka, že jsou příliš umělecky zaměření
a chybí jim technické základy.
Nemyslím si, že by tomu tak bylo. Kromě
působení u nás na fakultě jsem členem
40–41
profil
autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D.
několika státnicových komisí různých
škol a všude studenti musí projít stavitelským vzděláním a zakončit studium
státní zkouškou. Myslím, že to platilo
pro generaci jejich předchůdců, starších
kolegů. V současnosti to již není možné –
i s ohledem na nové technické požadavky
na stavby. Na technické základy se klade
při studiu větší důraz. Od roku 2000
mají studenti nově povinnost složit státní
zkoušku ze stavitelství, jež zahrnuje nejen
znalosti z pozemního stavitelství, ale
i konstrukcí a stavební fyziky. Možná
tato neblahá pověst vzniká spíše z toho,
toto téma přitahuje? Jste přesvědčením
ekolog?
Neřekl bych o sobě, že jsem ekolog –
nemám rád úplně vyhraněné postoje a zařazení. Snažím se proniknout do různých
oblastí, alespoň v rámci svých možností.
Přírodní materiály jsou oblast, kterou by
stavební inženýr i architekt neměl opomíjet. Je to další možnost, jak stavět něco
nového, co mohou klientovi nabídnout.
Pravidelně pořádáme konferenci Zdravé
domy, na kterou zveme odborníky z celé
Evropy a snažíme se seznamovat stavební veřejnost s novými poznatky. Ve své
Vzdělání nikdy nikomu neuškodilo, je to deviza,
náš vklad do budoucnosti, na kterém se šetřit
nemá. Kdyby nemělo být na nic jiného, tak
na vzdělání a zdravotnictví se peníze najít mají.
že architekti jsou zkrátka trochu jiní, než
jsme my (smích). Jsou trochu bohémové,
kteří na tvorbu pohlížejí umělecky.
publikaci o přírodních materiálech jsem
chtěl uceleně shrnout posbírané poznatky
z této oblasti.
Nemáte s tím jako inženýr někdy
problémy?
Absolutně ne. Já se vlastně od svých patnácti let pohybuji mezi architekty a cítím
se mezi nimi dobře.
Domníváte se, že se zájem veřejnosti,
firem i klientů o udržitelné stavebnictví
postupně zvyšuje?
Připadá mi, že se o toto téma zajímá stále
více lidí. Není jich enormně hodně, ale
zájem v lidech je. Jde i o šetrný přístup
k životu, ke světu. Chci postavit dům
a mohu se přitom chovat ohleduplně,
moudře. Nemusím celý dům stavět
z těchto materiálů, ale mohu jimi nahradit určité komponenty, například omítky.
Musí však zůstat zachována svobodná
vůle – aby klient mohl mít možnost jít
touto cestou, aby věděl, na koho se může
v tomto směru obrátit, nemusel experimentovat. I v tuzemsku jsou již uznávaní
odborníci, kteří staví tímto způsobem –
zmíním například jména Brotánek,
Navrátil, Smola, Hudec, atd.
Udržitelné trendy
ve stavebnictví
Upravujete osnovy studia ve směru
nových trendů – udržitelnosti
a šetrného stavebnictví? Tato témata jsou zařazována do předmětů
plošně, inovovali jsme v tomto duchu
obsah předmětů. Navíc máme i volitelné
předměty, přímo zaměřené na ekologická
témata a udržitelnost – environmentální
vnímání světa, úspory energie a související aktuální témata. Snažíme se v této
oblasti i publikovat a vést studenty.
Jste, mimo jiné, autorem publikací
o přírodních materiálech. Čím vás
Snažíte se v tomto směru obměňovat
sestavu přednášejících na fakultě?
To není tak snadné. Univerzitní struktura
je přece jen trochu kamenná, petrifiko-
vaná. Je třeba pracovat s lidmi, kteří jsou
schopni zvládnout nejen pedagogickou
část práce, ale i další činnosti. Tedy tvůrčí
složku procesu, aby škola nestála jenom
na příjmech z ministerstva – do budoucna si totiž musíme vybudovat i další pilíře
financování.
Máte na mysli nějaké konkrétní
projekty, granty?
Snažíme se jít cestou grantové politiky, v současnosti máme na fakultě
několik menších projektů. Máme dva
projekty česko-rakouské spolupráce,
které umožňují studentům vycestovat.
S Centrem pasivního domu máme
projekt OPVK – Cesty na zkušenou.
Zatím se nám nedaří získat projekty
od grantové (GAČR) a technologické agentury (TAČR), v tomto směru
musíme být do budoucna aktivnější.
Stran průmyslu se nám podařilo navázat spolupráci s Výzkumným ústavem
maltovin a Sdružením výrobců cementu
a pořádáme již druhý ročník studentské
soutěže Beton a architektura.
K udržitelnému stavění nedílně patří
téma urbanizmu. Jak je zastoupeno
na vaší fakultě?
Urbanizmus je naprostý základ celého
studia, věnuje se mu velká část výuky
i projektů. Obor studia pro bakalářský
i magisterský stupeň se přímo jmenuje
architektura a urbanizmus. V doktorském
studijním programu pak je možné se
zaměřit cíleně přímo na urbanizmus.
Manžel, otec, entomolog
Co rád děláte ve volném čase?
Jsem amatérský entomolog. Běhám
po lesích a loukách a sbírám hmyz,
konkrétně brouky. Je to můj koníček
už od mládí, za ta léta mám již docela
pěknou sbírku. Kromě tohoto se také
zajímám o sport, politiku a historii.
A samozřejmě nesmím zapomenout
na rodinu – jsem ženatý už téměř třicet
let, máme dvě děti.
Pokračují ve vašich šlépějích?
Syn je architekt, studuje doktorský
studijní program. Dovolím si říci, že je
šikovný, talentovaný architekt. Dcera
studuje kunsthistorii – dějiny umění.
Žena je stavební inženýrka – celá rodina
tak vlastně máme k budovám blízko.
Projevilo se to nějak ve vašem stylu
bydlení?
Ne, vůbec (smích). Celý život bydlíme
v dvoupokojovém činžovním domě, nikdy jsme neměli potřebu si něco postavit,
vybudovat. Žijeme velice skromně – nemáme auto, nepoužívám mobilní telefon,
popravdě ani nechci. Lidé v mém okolí
i kolegové si na to už zvykli.
Architektura, estetika
a nulové domy
Tématem tohoto čísla je Architektura
a energetická koncepce. Myslíte, že
spolu tyto aspekty mohou koexistovat,
nebo si vzájemně odporují?
Podle mě spolu mohou koexistovat docela dobře. Jeden příklad za všechny – vila
Tugendhat od architekta Ludwiga Miese
van der Rohe. Byla postavena koncem
dvacátých let z materiálů, které byly
tehdy dostupné. Přitom je však skvěle
orientována ke světovým stranám, má
minimum oken na severní stranu, použité
materiály jsou schopny akumulovat sluneční energii, je v ní teplovzdušné
větrání, a to vše z období již téměř před
sto lety. A zároveň je to nejkrásnější
dům široko daleko, za kterým lidé jezdí
do Brna z celého světa. Zkrátka dobrý
architekt si poradí; našli bychom celou
řadu dalších příkladů. Připadá mi ale, že
architekti (myslím již ty zaběhlé v praxi)
nemají příliš zájem se v tomto směru
vzdělávat a posunovat dopředu. O nízkoenergetických budovách se mluví v tom
smyslu, že to jsou tlustokožci – kvůli
větší tloušťce tepelné izolace. Architekti si
stěžují, že tyto domy nemohou patřičně
vytvarovat, dát jim žádaný design atd., ale
to není tak docela pravda.
Budou architekty v budoucnosti
výrazněji omezovat požadavky
na téměř nulovou spotřebu energie,
které se v tuzemsku postupně
zavádějí?
Určitě ano. Ve svých návrzích budou
muset zohlednit i tyto požadavky. Stále
se nabízí otázka, jak to v tuzemsku proběhne. Čas do roku 2020 je velmi krátká
doba – uvidíme, jak se s touto výzvou
popasujeme. Jsem však přesvědčen, že je
to správná cesta a vývoj k tomu směřuje.
Je to trend, ke kterému nás bude vést
i nová stavební vyhláška.
Jak vnímáte směrnici EPBD II, která
do ČR tyto požadavky přináší?
My Češi jsme známí tím, že se snažíme
vše obejít, najít si nějakou cestu kolem.
Myslím si, že je pro nás dobré, mít nad
sebou pevnější, jasně definovaný rámec,
který nám vymezí určitý prostor pro
další pohyb. Z tohoto pohledu si tedy
myslím, že je to nezbytné. Jak říká architekt Brotánek – ropný večírek končí.
Nežijeme každý na vlastní planetě, ale
na jedné společné. A zdroje sice jsou
relativně nekonečné, ale za jakou cenu?
A v jakých oblastech jsou dostupné?
Souvisejí s tím i nové průkazy
energetické náročnosti budov.
Na průkazy samotné si teprve musím vytvořit jasný názor – trochu nám zasahují
do soukromí. Na druhou stranu přinášejí přehled, jaká budova vlastně je, jak je
kvalitní. To není nikdy na škodu.
Co připravujete do budoucna?
Jak jsem již zmiňoval, chceme a musíme
se více zapojit do grantových projektů,
zlepšit spolupráci s průmyslem, firmami.
Za rok mi končí funkční období a pak
bych chtěl připravit publikaci o recyklovaných stavebních materiálech. Bude
navazovat na přírodní materiály, kterým jsem se již věnoval. Jedná se o také
poněkud opomíjené, ale přitom důležité
téma.
Autorka:
Ing. Petra Šťávová, Ph.D.,
šéfredaktorka
E-mail: [email protected]
Foto: Tomáš Malý
Doc. Ing. Josef Chybík, CSc.
• Narodil se v Krnově v roce 1952.
• V letech 1972–1977 vystudoval Fakultu stavební
VUT v Brně.
• Postgraduální studium absolvoval na Stavební fakultě
STU v Bratislavě; dizertační práci vypracoval na téma
Tepelná stabilita u staveb obchodu.
• V letech 1977–1990 projektant v Obchodním projektu
Praha – ateliér Brno.
• V letech 1990–1994 soukromý projektant v oblasti investiční výstavby.
• Od roku 1994 akademický pracovník na VUT v Brně; vědeckou aspiranturu
vypracoval v oboru teorie a konstrukce pozemních staveb.
• Zvolen děkanem Fakulty architektury pro funkční období 2000–2003,
2003–2006 a 2010–2014.
• Autor mnoha odborných článků a publikací z oblasti stavebního inženýrství,
tepelné techniky, přírodních materiálů a energeticky úsporných domů.
42–43
obnovitelné zdroje energie
autor: prof. Dr. Carsten Ahrens
Zelené strategie vstříc
udržitelnému zásobování energií
ve Spolkové republice Německo
Po jaderné katastrofě ve Fukušimě se Německo rozhodlo zastavit výrobu elektrické energie
v jaderných elektrárnách, a to v krátkém a středně dlouhém časovém horizontu. Produkci jaderných elektráren má zastoupit výroba elektřiny z fosilních paliv (zůstane na stávající úrovni),
nově se má čím dále tím více uplatňovat „zelená“ energie z obnovitelných zdrojů. Páteří zásobování elektrickou energií v Německu se tak má stát energie ze slunce, větru a biomasy.
Toto politické rozhodnutí bylo založeno
na dosavadním pozitivním a důvěryhodném vývoji výroby obnovitelné energie
v Německu, ke kterému na druhé straně
mohlo dojít pouze díky spojitosti se zákonem o obnovitelných zdrojích energie (zákon Energie-Einspeisungs-Gesetz – EEG).
Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických
elektráren a biomasy jsou v současnosti
pod určitým tlakem. Ve výstavbě je obrovský projekt pro výrobu elektrické energie: pole mořských větrných elektráren
v Severním a Baltském moři. Vzhledem
k tomu, že hlavní odběratelé elektřiny
se nacházejí na jihu Německa, musí být
zároveň vybudována výkonná a inteligentní přenosová síť, což vyžaduje investice
poměrně značného rozsahu.
Je zajímavé, jakým způsobem jsou
do procesu udržitelné výroby a skladování
energie zapojeni stavební inženýři. Článek
se týká především tohoto aspektu a zajímavostí nad rámec běžné stavební praxe.
Úvod
„Bezpečné a spolehlivé, šetrné k životnímu prostředí a cenově dostupné – takové
mají být v budoucnu dodávky energie
v Německu. Poslední jaderná elektrárna
bude vypnuta a odpojena od sítě nejpozději v roce 2022.“ Tato slova pronesla
v dubnu 2012 německá kancléřka Angela
Merkelová. Německý ministr pro životní
prostředí, ochranu přírody a jadernou
bezpečnost Peter Altmaier následně uvedl,
že pro Německo je tento postoj velká
výzva, kterou bedlivě sleduje celý svět.
Německá vláda v dubnu 2012 vydala
prohlášení Energetická koncepce – cíle
a cesta vpřed [1]. Lze v něm nalézt tyto
základní body:
• Procento hrubé konečné spotřeby
z obnovitelných zdrojů energie vzroste
z 10 % v roce 2010 na 60 % v roce
2050.
• Nejpozději v roce 2050 bude minimálně 80 % dodávek elektrické energie
generováno z OZE (cíl byl upraven
v roce 2012 zákonem o obnovitelných
zdrojích energie EEG).
• Snižování spotřeby energie v dlouhodobém horizontu.
• V roce 2050 bude spotřeba primární
energie snížena na 50 % ve srovnání
s rokem 2008.
• Aby toho bylo dosaženo, musí růst
produktivita výroby energie v průměru o 2,1% ročně (z hlediska konečné
spotřeby energie).
• Spotřeba elektrické energie bude
do roku 2050 nižší o 25 %, ve srovnání
s rokem 2008; o 10 % bude snížena již
do roku 2020.
• Staré budovy budou postupně modernizovány (podle terminologie českého
stavebního zákona budou prováděny
„změny dokončených staveb“) tak, aby
se zvyšovala jejich energetická účin-
nost. V současnosti je modernizováno
1 % staveb ročně, objem modernizací se
zvýší na 2 % ročně.
• Celková spotřeba energie v dopravě
a rezortu dopravy se do roku 2050 sníží
o 40 % (ve srovnání se spotřebou v roce
2005).
Aktuální situace
V současnosti Německo překračuje všechny plány týkající se rozvoje fotovoltaiky.
Nárůst produkce energie z biomasy je
také výrazný. Expanze větrných elektráren
na pevnině převyšuje očekávání. A i když
je nárůst mořských větrných elektráren
nižší, než bylo plánováno, vyhlídky tohoto
typu výroby elektřiny energie jsou skvělé.
Na druhé straně existuje citelný deficit
v rozšíření rozvodné sítě, zavádění technologií pro skladování energie a rozšiřování
inteligentních sítí. Využívání potenciálu
účinnosti v různých odvětvích také významně zaostává za stanovenými cíli.
„V Německu, ale nejen tady, se
musíme naučit myslet a jednat systémově. V budoucnosti by neměly plánovat
svůj vlastní energetický směr jednotlivé
německé spolkové země. Pouze kroky
dohodnuté všemi spolkovými zeměmi
povedou ke smysluplné národní koncepci, která se nemusí zastavit na německých hranicích. Německo leží v srdci
Evropy, jejíž státy podepsaly smlouvu
Other energy resources
(e.g. hard coal, lignite,
mineral oils, natural gas)
and nuclear energy:
87.5 %
o vytvoření společného evropského trhu
s energií, která je závazná pro všechny
členské státy EU. Neměli bychom to
vnímat jako kámen úrazu, ale jako příležitost. Potřebujeme evropské obchodování s energií. Již v současnosti občas
musíme dodávat elektřinu do jiných
evropských zemí.“ [2].
Obnovitelné zdroje energie
Podíl obnovitelných zdrojů energie
na celkové konečné spotřebě energie
v Německu v absolutních hodnotách
v roce 2011 je znázorněn na obr. 1.
Podíl obnovitelných zdrojů činil 12,5 %
z celkových 8692 PJ. Je zřejmé, že daleko
největší podíl zaujímá energie z biomasy,
následuje větrná energie. Fotovoltaika,
solární a geotermální energie představují
stále malý podíl.
Všechny snahy o zvýšení výroby
energie z obnovitelných (zelených) zdrojů
jsou spojeny s mezinárodními požadavky
na snížení produkce CO2 či skleníkových
plynů. Přínos OZE k plnění tohoto závazku v Německu ukazuje tabulka 1.
Zavádění všech typů zařízení pro
výrobu energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje paušální investici ve výši
22,9 bil. eur. Z toho 13,8 bil. eur se vrací
zpět společnosti, což je pro různé sektory
energetického průmyslu významný zdroj
příjmu.
Pracovní příležitosti
Dalším velmi důležitým zdrojem příjmu
je zvýšení počtu pracovních míst přímo
spojených se sektorem obnovitelných
zdrojů energie (obr. 2). Nejvíce atraktivní
a poptávaná jsou místa v oboru: 1. solární
energie (32,8 %), 2. biomasy (32,6 %),
3. větrné energie (26,5 %).
Výroba „zelené“ elektřiny
Díky zákonu EEG rostl podíl výroby
elektřiny z OZE progresivním způsobem
(obr. 3). Je zřejmé, že výroba „zelené“
elektřiny se nejprve prudce zvýšila v oblasti větrné energie, potom v biomase a následně ve fotovoltaice. Výroba z vodních
elektráren zůstává více méně konstantní.
1Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové konečné spotřebě energie v Německu v roce 2011; celková
spotřeba byla 8692 PJ (podíl OZE činil 12,5 %: 0,7 % vodní elektrárny; 2,0 % větrné elektrárny; 0,8 %
fotovoltaika; 8,4 % biomasa; 0,5 % solární a geotermální energie)
2Pracovní místa v oblasti OZE (nárůst pracovních pozic v tomto sektoru v Německu v roce 2011 – celkem
381 600 pracovních pozic)
140,000
120,000
100,000
80,000
60,000
40,000
20,000
0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
3Vývoj produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Německu od roku 1990 (tmavě modře – vodní
elektrárny, zeleně – biomasa, světle modře – větrná energie, žlutě – fotovoltaika); rámečky v grafu zobrazují
zavádění souvisejících předpisů
Snížení emisí skleníkových plynů (mil. tun)
Výroba elektřiny
Elektřina z OZE s dotacemi
Produkce tepla
Produkce z biogenních pohonných hmot
Celkem
86,3
cca 70
39,1
4,8
130,1
Tab. 1 Snížení emisí skleníkových plynů v Německu díky využití OZE
(údaje z roku 2011)
44–45
obnovitelné zdroje energie
autor: prof. Dr. Carsten Ahrens
Stavebnictví
Energetická účinnost patří mezi důležitá
témata řešená jak v celosvětovém měřítku, tak v měřítku EU, na národních
úrovních a v neposlední řadě i na úrovni
firem, zejména v sektoru stavebnictví. Energetické průkazy znamenaly
pro realitní trh vysoké investice, tedy
i pro stavební firmy. DENA (Německá
energetická agentura) v úzké spolupráci
se zúčastněnými stranami připravuje
trh na změny spojené s novými předpisy a technologiemi, zajišťuje předávání
znalostí a podporuje strategický rozvoj
pilotních projektů. Tím otevírá cestu
novým exportním trhům pro německé
podnikání v oblasti energeticky efektivních produktů a služeb.
HERRENKNECHT AG | UTILITY TUNNELLING | TRAFFIC TUNNELLING
4
3. OFFSHORE FOUNDATION DRILLING (OFD®).
VORTEILE - SCHALLSCHUTZ.
Prognóza nárůstu výkonu německých větrných elektráren na pevnině (oranžově) a na moři (modře)
Bohren
Sluneční energie
Sluneční záření má hustotu toku záření
průměrně 165 W/m2 povrchu. Přibližně
2,3 mil. fotovoltaických a solárních tepelných elektráren v Německu využívá tuto
nekonečnou energii pro výrobu elektřiny
a tepla. Solární elektřina se ve velmi krátké době stala nosným sloupem decentralizovaného zásobování energií. V roce 2000
byla instalována fotovoltaická zařízení
o výkonu 75 MWp; na konci roku
2010 to bylo 17 320 MWp. Obdobně
se za toto období zvýšila výroba elektřiny z 64 GWh na 12 000 GWh. V roce
2010 sluneční energie pokryla poptávku
po elektrické energii více než 3,4 milionů
domácností v Německu a zajistila tak
snížení produkce CO2 o 6,2 mil. tun.
Solární tepelné soustavy
Dokonce i ve střední a severní Evropě jsou
velmi rozšířené solární systémy s teplou
vodou a hrají významnou roli ve výrobě
energie. V Německu jde spolu s fotovoltaikou celkem o 2,3 milionů solárních zařízení, která přispívají k pokrytí požadavků
na energie. Zapojení stavebních inženýrů
je zřejmé – každá nová budova musí zahrnovat solární tepelné zařízení.
Fotovoltaika
Kumulativní výroba elektřiny ze solární energie v Evropě, v zemích APEC
a v Severní Americe se výrazně zvýšila.
Účinnost solárních elektráren bude dále
narůstat, výrobní ceny zařízení se přitom
budou snižovat. Poptávka veřejnosti
i průmyslu proto poroste. Evropa je stále
lídrem v instalaci nových fotovoltaických zařízení, ale Čína již obsadila druhé
místo. Německo prohrálo své postavení
ve světovém vedení na úkor Itálie v roce
2011, ale stále je druhé na světě.
Větrná energie
5Porovnání hlučnosti různých metod pilotování;
zeleně – nová metoda OFD
!"##"$%$"&'()*+,
Větrná energie má v Německu nejvyšší
potenciál dalšího rozvoje. V jejím případě se uplatňují jak elektrárny umístěné
na pevnině, tak na moři, které mají být
hlavním zdrojem pro pokrytí poptávky
po energii jižního Německa. Priorita
mořských větrných elektráren je zcela
zřejmá z prognózy vývoje (obr. 4), kde je
porovnán nárůst výroby energie z pevninských a mořských větrných elektráren
s výhledem do roku 2030. Zatímco
instalovaný výkon větrných elektráren
na pevnině již téměř narůstat nemá,
nárůst výkonu elektráren na moři má
výhledově prudce narůstat [3].
Očekávaný nárůst je důsledkem
poptávky zákazníků a výrobců. Prvním krokem německé vlády směrem
k naplnění energetické koncepce bylo
schválení programu Mořská větrná
energie s podporou ve výši 5 bil. eur.
To umožňuje investorům získat zkušenosti nezbytné pro kompetentní řízení
a management s ohledem na technické
obtíže konstrukce mořských větrných
elektráren.
3. OFFSHORE FOUNDATION DRILLING (OFD®).
AKTUELLER STAND.
Großbohrtechnik (OFD-LD) für Monopile-
Gründungen
Kleinbohrtechnik
Großbohrtechnik
(OFD-SD) für
(OFD-LD)
aufgelöste
für Monopile-
Durchmesser 4-7m
!"##"$%$"&'()*+,
Výstavba elektráren na otevřeném moři
nabízí velký počet činností pro stavební
firmy, a tudíž pro stavební inženýry. Příkladem takové společnosti je společnost
Hochtief, která vlastní lodě, zajišťuje námořní logistiku, má výcviková střediska,
experty pro vrtné soupravy a výkopové
technologie [4].
Společnost uvádí: trh větrných elektráren na volném moři je na vzestupu.
V polovině roku 2012 bylo na moře
spuštěno první plavidlo pro stavbu
rozsáhlých větrných farem umístěných
v hlubokých vodách daleko od pobřeží.
Od minulého roku je v Evropě v plánu
výstavba více než 800 větrných elektráren ročně, přitom 80 % z nich bude
postaveno více než 50 kilometrů od pobřeží. Většina elektráren se staví v hloubce 35 až 50 m. Vzhledem k tomu, že
výkon turbín se stále zvyšuje (více než
6,5 MW), musí být základové konstrukce věží větrných turbín dostatečně silné.
Společnost Hochtief má vlastní
specializované vybavení k dispozici
již od roku 2004 – plovoucí základnu
Odin. V roce 2010 přibyla nová základna Thor. Od začátku společnost pracuje
se svou vlastní posádkou na moři, a to
od uklízeček až po kapitány.
Ekologické zakládání dříků
Společnost Herrenknecht je známá jako
světový lídr v oblasti horizontální vrtací
techniky. Po celém světě má za sebou
úspěšné realizace velkých tunelových
projektů pro železnice, metra, expresní
dálnice, vodovody apod. Poslední vývoj
společnost zaměřila na vrtání technikou
tzv. vertikální hřídele – touto metodou
již bylo vyhloubeno mnoho jam pro podzemní stanice, parkoviště a vodovody [5].
Společnosti Herrenknecht AG
a Hochtief Solutions ve vzájemné spolupráci vyvinuly účinnější, a především
ekologičtější způsob zakládání mořských
větrných turbín. Tato technika, nazývaná
Strukturen Gründungen
Kleinbohrtechnik (OFD-SD) für aufgelöste
Durchmesser
Durchmesser
2-3m
4-7m
Strukturen
Durchmesser 2-3m
7Zařízení pro vrtání malých
průměrů OFD-SD pro kotvení
rozvětvených konstrukcí
6 Technika vrtání OFD-LD pracující
s velkým průměrem vrtání pro monolitické zakládání dříků
Zapojení společnosti Hochtief
3. OFFSHORE FOUNDATION DRILLING (OFD®).
AKTUELLER STAND.
!"##"$%$"&'()*+,
-./0")12
OFD (Offshore Foundation Drilling), je
založena na kotvení dříku větrné turbíny
k mořskému dnu vrtáním. Metoda nabízí další technické možnosti řešení, jako
je vrtání průměrů větších než šest metrů,
OFD-LD (obr. 6), což je průměr označovaný jako limit pro konvenční vrtání,
a úspěšné výsledky práce i ve štěrkovém
a hliněném mořském podloží. Nový typ
přístroje pro malé průměry vrtání
(OFD-SD) se uplatní při kotvení rozvětvených konstrukcí, například trojitých
pilířů s průměrem menším než 3 m
(obr. 7).
Největším ekologickým přínosem
a výhodou této techniky do budoucna
je snížení hlučnosti při kotvení základů
na velmi nízkou úroveň akustického tlaku. Hluk generovaný pod mořskou hladinou při běžných kotvicích postupech
může vážně poškodit mořskou faunu,
zejména sviňuch obecných, a to nejen
v německém Severním moři. Akustický tlak dosahuje hodnot až 190 dB
ve vzdálenosti 750 m od místa kotvení.
Německé předpisy přitom povolují pro
tuto vzdálenost od zdroje hluku maximálně 160 dB. Všechny německé větrné
elektrárny byly tedy vlastně postaveny
nezákonně.
Proto popsaná nová metoda vrtání
s nízkou hlučností dává do rukou zúčastněným společnostem Herrenknecht
a Hochtief nejlepší karty. Na obr. 5
jsou ukázány účinky různých opatření
a metod na snižování hluku vypočítaného nebo změřeného ve vzdálenosti
750 m. Červená oblast znázorňuje
hladinu intenzity zvuku při pilotování
tradičními metodami, hodnoty leží mezi
165 a 175 dB. Modrá čára představuje
-./0")12
hodnotu 160 dB stanovenou předpisy.
Významně níže, a to o více než 40 dB,
leží hladina hluku generovaného novým
způsobem vrtání metodou OFD.
Závěr
Mořské větrné elektrárny představují
v Německu jeden z nejvýznamnějších
zdrojů zelené energie v budoucnosti.
Základové práce pro kotvení větrných
elektráren, logistika služeb na moři,
pokládka podmořských kabelů a budování pevninské kabelové sítě jsou nové,
do budoucna orientované pracovní
oblasti, na které se německé společnosti
Hochtief a Herrenknecht zaměřují.
Zároveň však je třeba hledat odpovědi a inženýrská řešení problémů se
skladováním kolísavé energie vyrobené
z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto projektů bude vybudování evropské
přenosové sítě propojené s různými tradičními gravitačními systémy, například
skladováním vody ve vyšších nadmořských výškách, nebo uměle vybudovaných úložištích v rovinaté krajině [6].
Autor:
prof. Dr. Carsten Ahrens,
Jade-HS, Oldenburg, Mnichov,
WCCE, Madrid
E-mail: [email protected]
Překlad: Ing. Petra Šťávová, Ph.D.
Foto a obrázky: BMU, DEWI, Hochtief,
Herrenknecht
Literatura:
[1] [2] [3] [4] [5] [6] www.bmu.de
www.dena.de, www.dewi.de
www.bmu.bund.de, www.erneuerbare-energien.de
www.hochtief.de, www.hochtief-solutions.com
www.herrenknecht.de
www.matthias-popp.poppware.de
46–47
stavební konstrukce
autoři: Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D., doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta
Školicí centrum MSDK – výsledky
měření tepelně technických
vlastností stavebních konstrukcí
Příspěvek navazuje na článek publikovaný v čísle 1/2012, ve kterém byla popsána realizace
pasivní dřevostavby výzkumného centra Moravskoslezského dřevařského klastru. V současné
době je již budova uvedena do provozu a průběžně se monitorují tepelně technické vlastnosti
stavebních konstrukcí. Příspěvek se zaměřuje na prvotní výsledky monitorování průběhů
teplot uvnitř stavebních konstrukcí a v zemině pod základovou deskou.
Cílem experimentálního měření je monitorování tepelného chování stavebních
konstrukcí dřevostavby a zeminy pod
základovou deskou za časově proměnných okrajových podmínek. Výsledky
dlouhodobého měření budou porovnány
s teoretickými výpočty pomocí dynamických simulačních metod.
Měřicí zařízení
Pro zaznamenávání naměřených hodnot slouží vícekanálová měřicí ústředna
dataTaker DT80G se čtyřmi moduly
CEM 20, jež zaznamenává všechny hodnoty měřených veličin v konstrukci v nastaveném časovém intervalu 15 minut.
Hodnoty teplot v zemině se zaznamenávají v časovém intervalu 1 hodina.
Pro měření teplot v zemině jsou použity odporové platinové teplotní snímače
TR 087B-60 Pt1000 (třída A, teplotní
rozsah –25 až +70 °C), pro měření
vnějších a vnitřních povrchových teplot
konstrukcí teplotní snímače TG68-60
Pt1000 a TG7 Pt1000, pro měření
teploty a vlhkosti uvnitř konstrukce
stěn a stropů snímače HC2-C04 RH/T
Rotronic.
Umístění snímačů
Teplotní sondy (S1-1 až S1-4) pro monitorování teplot v zemině jsou rozmístěny ve čtyřech pozicích pod základovou
1
deskou (obr. 2). Na každé pozici jsou
zabudována tři teplotní čidla ve třech
hloubkových úrovních pod povrchem terénu: 0,7 m; 1,5 m a 3,0 m. Další měření
teplot v zemině umožňují rovněž odporové tenzometry (čidla 5 a 6) umístěné
v základové desce (na výztuži) a zemní
tlakové buňky (čidla 1 až 4) umístěné
ve dvou hloubkách –0,7 m a 1,5 m pod
povrchem terénu (obr. 3).
Teplotní snímače pro měření povrchových teplot konstrukcí, teplot a vlhkosti uvnitř konstrukcí byly umístěny
celkem do osmi pozic v obvodové stěně
a do dvou pozic ve střešní konstrukci
(obr. 4). V každé pozici je umístěno vždy
pět snímačů, které monitorují průběhy
teploty a vlhkosti v příčném profilu konstrukce. Jednotlivé pozice mají umožnit
sledování tepelně vlhkostního chování
konstrukce s ohledem na různé faktory:
vliv skladby konstrukce, vliv orientace
konstrukce na světové strany, vliv tepelného mostu, vliv tepelné vazby (kout),
vliv odvětrávané mezery na vnější straně
konstrukce, vliv vnitřního a vnějšího
prostředí. Další tepelně vlhkostní čidla
byla ještě umístěna do půdního prostoru
1 Výzkumné a školicí centrum Moravskoslezského
dřevařského klastru (foto: MSDK)
2 Rozmístění teplotních sond do zeminy pod základovou deskou (zdroj: RD Rýmařov)
3 Rozmístění odporových tenzometrů a tlakových
buněk do zeminy pod základovou deskou
(zdroj: RD Rýmařov)
4 Rozmístění snímačů v obvodových konstrukcích
(zdroj: RD Rýmařov)
a do vnitřních prostorů místností pro
sledování parametrů vnitřního prostředí.
Umístění teplotních čidel do zeminy
i do stavebních konstrukcí muselo být
realizováno současně s výstavbou centra.
Na obr. 5 je ukázka ukládání teplotních
čidel do zeminy, obr. 6 a obr. 7 ukazují
montáž tepelně vlhkostních čidel do stěnové a střešní konstrukce.
Skladba obvodových konstrukcí
Obecně se předpokládá, že lehké
konstrukce bez výrazných akumulačních schopností přispívají k přehřívání
vnitřních prostorů. Jednou z možností,
jak eliminovat tepelnou zátěž vnitřního
prostředí, je volba vhodné materiálové
skladby obvodových konstrukcí. V tabulce 1 je uvedena skladba obvodové
konstrukce centra s popisem tepelně
technických vlastností jednotlivých
materiálů. Jako tepelně izolační materiál
byla do všech obvodových konstrukcí
navržena dřevovláknitá izolace, která
se vyznačuje vysokou hodnotou měrné
tepelné kapacity a nízkou hodnotou
součinitele teplotní vodivosti.
Součinitel teplotní vodivosti a v m2/s
vyjadřuje schopnost látky změnit teplotu v určitém místě uvnitř materiálu
vzhledem ke změně teploty na povrchu
materiálu. Čím je jeho hodnota nižší,
tím pomaleji se mění teplota uvnitř
materiálu vzhledem ke změně teploty
na jeho povrchu. Cílem experimentálního měření je ověřit, jakým způsobem se
projevuje působení přímého slunečního
záření na průběh teploty ve skladbě
obvodové konstrukce centra v letním
období.
2
3
Výsledky měření
4
Měření průběhů teplot uvnitř
obvodové stěny v letním období
Pro ukázku průběhu teplot uvnitř
obvodové konstrukce byl vybrán jeden
typický letní den (srpen 2012) s přímým
slunečním zářením. Vzhledem k relativně krátké době sledování a ukládání
měřených veličin nelze ještě z výsledků
odvodit nějaké zásadní závěry, ale je
možné pozorovat, jakým způsobem se
materiálová skladba konstrukcí vyrovnává s tepelnou zátěží. Na obr. 8 jsou
uvedeny časové průběhy teplot uvnitř
konstrukce obvodové stěny dřevostavby
během 24 hodin. Stěna je orientována
na jižní stranu s přímým slunečním
zářením. Vnější povrchová teplota
konstrukce kolísala během hodnocených
24 hodin mezi 41,2 °C a 16,5 °C, zatímco vnitřní povrchová teplota se měnila
pouze v intervalu 25,8 °C až 27,3 °C.
48–49
stavební konstrukce
Skladba obvodové stěny
s kontaktním zateplením
(od vnitřní strany)
autoři: Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D., doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta
Materiálové charakteristiky
Tloušťka vrstvy
d [m]
Objemová
hmotnost
r [kg/m3]
Měrná tepelná
kapacita
c [J/(kg.K)]
Součinitel tepelné
vodivosti
l [W/(m.K)]
Deska Fermacell
Dřevovláknitá izolace Steico Flex
Deska Fermacel Vapor
0,015
0,060
0,015
1000
50
1000
1250
2100
1250
0,13
0,039
0,13
Dřevovláknitá izolace Steico Flex /
nosník Steico Wall SW90
0,300
50
2100
0,039
Deska Fermacell
Dřevovláknitá izolace Steico Therm
Dřevovláknitá izolace Steico Protec
Omítka Baumit
0,015
0,080
0,060
0,007
1000
160
250
1800
1250
2100
2100
790
0,13
0,039
0,048
0,47
Typ a umístění
čidel
TG7
HC2-C04
HC2-C04
HC2-C04
TG68-60
Tab. 1 Skladba obvodové stěny (varianta s kontaktním zateplením)
Teplotní útlum konstrukce se dá stanovit jako poměr teplotní amplitudy
vnějšího povrchu a teplotní amplitudy
vnitřního povrchu, v tomto případě tedy
činí 16,5. Z průběhu teplot na obr. 8 je
patrné, že dřevovláknitá tepelná izolace
dokáže výrazně zredukovat tepelnou
zátěž obvodové konstrukce a zpomalit
proces přehřívání konstrukce.
Měření průběhů teplot v základové
desce a v podzákladí v letním období
Na obr. 9 je znázorněn průběh teplot
v zemině během vybraného letního dne
(srpen 2012). Teploty v zemině vykazují stabilní hodnoty a kolísají pouze
v závislosti na pozici umístění sondy pod
5
základovou deskou v rozmezí 15,8 °C
(okraj desky) až 13,4 °C (střed desky)
v hloubce 0,7 m. V závislosti na hloubce
teplota v zemině klesá. Nejnižší teploty v zemině je dosaženo v místě sondy
S1-4 (střed desky) v hloubce 3 m – a to
10,8 °C. Teplota v železobetonové základové desce se pohybovala v průběhu
24 hodin v rozmezí mezi 20,8 °C (střed
desky) až 21,8 °C (okraj desky), v závislosti na poloze umístění odporového
tenzometru (5 a 6).
stěny během vybraného zimního dne
(leden 2013), kdy venkovní teplota
vzduchu v noci klesla až na hodnotu
kolem –15 °C, což odpovídá normovým
okrajovým podmínkám používaným pro
teoretické výpočty vedení tepla. Z grafu
je patrné, že venkovní povrchová teplota
konstrukce během 24 hodin kolísala
v rozmezí 13 °C, vnitřní povrchová
teplota pouze v rozmezí 1 °C.
Měření průběhů teplot uvnitř
obvodové stěny v zimním období
Na obr. 10 je zaznamenám časový průběh teplot uvnitř konstrukce obvodové
Měření průběhů teplot v základové
desce a v podzákladí v zimním období
Na obr. 11 je znázorněn průběh teplot
v zemině během vybraného zimního
dne (leden 2013). Teploty v zemině
vykazují stabilní hodnoty a kolísají
6
7
Teplota [°C]
5 Ukládání teplotních čidel do zeminy v hloubce 3 m pod úrovní
terénu a 1,5 m pod úrovní základové spáry
(foto: Lubomír Martiník)
6 Umísťování tepelně vlhkostních čidel do konstrukce obvodové
stěny
7 Umístění tepelně vlhkostních čidel do konstrukce střechy
(foto: Ing. Petr Zejda)
8 Časový průběh naměřených teplot uvnitř konstrukce obvodové
stěny v letním období
9 Průběh teplot v zemině pod základovou deskou v letním období
10 Časový průběh naměřených teplot uvnitř konstrukce obvodové
stěny v zimním období
11 Průběh teplot v zemině pod základovou deskou v zimním období
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
teplota
vzduchu
exteriéru
0,552 m
vnější
povrch
0,39 m
0,24 m
0,09 m
0,0 m
vnitřní
povrch
teplota
vzduchu
interiéru
Příčný řez konstrukcí (umístění teplotních čidel)
8
1:00 h
5:00 h
9:00 h
21:00 h
24:00 h
13.00
11.00
9.00
7.00
5.00
0,7 m
1,5 m
3,0 m
Hloubka pod povrchem terénu [m]
sonda S1_1
9
sonda S1_2
sonda S1_3
sonda S1_4
25
20
Teplota [°C]
15
10
5
0
-5
-10
-15
-20
teplota
vzduchu
exteriéru
0,552 m
vnější
povrch
0,39 m
0,24 m
0,09 m
0,0 m
vnitřní
povrch
teplota
vzduchu
interiéru
Příčný řez konstrukcí (umístění teplotních čidel)
10
1:00 h
5:00 h
9:00 h
13:00 h
17:00 h
21:00 h
24:00 h
16.00
12.00
Teplota [ºC]
Autoři:
Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D.,
doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta,
Fakulta stavební VŠB – TU Ostrava
E-mail: [email protected]
www.fast.vsb.cz
17:00 h
15.00
Závěr
Výsledky experimentálního měření
průběhů teplot uvnitř obvodových
konstrukcí dřevostavby zatím prokazují pozitivní vliv použitého izolačního
materiálu (s vyšší měrnou tepelnou
kapacitou) na eliminaci tepelné zátěže
konstrukcí v letním období. V zimním období je kromě sledování teplot
a vlhkosti věnována pozornost také
měření prostupu tepelného toku přes
stavební konstrukce. Na základě dlouhodobějších provedených měření bude
možné odvodit součinitel prostupu tepla
konstrukcí a porovnat výsledky teoretických předpokladů s reálnými naměřenými hodnotami. Závěry jsou zatím pouze
předběžné s ohledem na malý rozsah
měření a analýz.
13:00 h
17.00
Teplota [ºC]
pouze v závislosti na pozici umístění
sondy pod základovou deskou v rozmezí
6,3 °C (okraj desky) až 12,9 °C (střed
desky). V závislosti s rostoucí hloubkou
zeminy se teplota zvyšuje. K největšímu
nárůstu teploty dochází v místě sondy
(S 1-2), a to z teploty 5,4 °C na 11,4 °C
v hloubce 3 m. Teplota v železobetonové
základové desce se pohybovala v průběhu 24 hodin v rozmezí mezi 17,2 °C
(střed desky) až 12,0 °C (okraj desky),
v závislosti na poloze umístění odporového tenzometru.
8.00
4.00
0.00
0,7 m
1,5 m
3,0 m
Hloubka pod povrchem terénu [m]
sonda S1_1
sonda S1_2
sonda S1_3
sonda S1_4
11
50–51
měření a regulace
autor: redakce
Nová budova centrály Komerční
banky v pražských Stodůlkách
Komerční banka převzala do užívání novou budovu centrály v pražských Stodůlkách. Budova
o rozloze 17 000 m2 vznikla v rámci nově budované městské čtvrti CITY WEST a je postavena
v souladu s kritérii šetrného stavění. Důraz je kladen i na úsporný provoz. Ten zajišťuje inteligentní systém regulace, který řídí spotřebu energie v budově, ovládání žaluzií, rolet, atd.
Budova získala zelený certifikát BREEAM s hodnocením Very Good.
Inteligentní regulace
Úspor energie je v budově dosahováno
při každodenním provozu díky využití inteligentních technologií. Řídicí
systém kompletně reguluje systémy
technických zařízení v budově, jako
jsou klimatizace, větrání, vytápění
a osvětlení.
Ústředí řídicího systému připomíná
menší velín. Prostřednictvím měřidel
a senzorů systém kompletně monitoruje
spotřebu elektrické energie, vody, tepla
a chladu. Inteligentní systém rovněž
ovládá osvětlení a využití žaluzií a rolet,
a to nejen pro dosažení co nejvyšších
úspor energie, ale také pro zajištění většího pohodlí obyvatel budovy. Centrála
slouží také jako integrační platforma
dalších důležitých systémů v budově,
sledování záložních zdrojů napájení
dieselagregátů a UPS i sledování stavu
všech rozvaděčů.
Řízení osvětlení
Úsporný provoz je založen na průběžném vyhodnocování dat ze senzorů
v budově. Pokud například v kancelářích
či na chodbách nikdo není, systém sám
zhasne světla. Nemůže se tedy stát, že
by někdo při odchodu z práce zapomněl
zhasnout a celou noc se zbytečně svítilo.
Obdobně je tomu s denním svícením
a žaluziemi. Čidla v pobytových zónách osob kontinuálně měří intenzitu
1
Centrála Komerční banky:
•
•
•
•
•
•
•
•
17 500 m² užitné plochy;
1200 zaměstnanců;
certifikát BREEAM na úrovni VERY GOOD;
řízení osvětlení Merten KNX;
automatické ovládání žaluzií a rolet;
řídicí systém TAC Vista;
sledování spotřeby elektřiny, vody, tepla a chladu;
dodavatel technologií: Schneider Electric CZ, s.r.o.
1
2
3
4
5
6
Budova centrály Komerční banky ve Stodůlkách
Strojovna vzduchotechniky
Ing. Jaroslav Žlábek demonstruje technologické řešení v budově KB
Kancelářské prostory jsou ovládány bezdrátovými vypínači a tlačítky
Všechny rozvody jsou izolovány pro snížení ztrát energie
Kanceláře jsou vybavené čidly pro měření parametrů vnitřního prostředí
osvětlení a zároveň monitorují intenzitu
slunečního záření dopadajícího na okna
– podle toho pak mění polohu rolet
a žaluzií. Jestliže je jasný, slunečný den
a v kanceláři je velké množství přímého světla, automaticky se spustí rolety
a žaluzie. Pokud by po nějakou dobu
naopak bylo šero, systém sám vyhodnotí, jak intenzivně je třeba svítit uvnitř
budovy, aby se množství světla „dorovnalo“ na dobrou viditelnost. Plynulá regulace zdrojů světla umožňuje osvětlovat
prostor přesně podle aktuální potřeby,
což přináší další úsporu energie ve srovnání s běžnou kanceláří, kde osvětlení
funguje v režimu zapnuto/vypnuto.
2
Čtvrthodinová maxima
Budova se dělí do šesti elektrookruhů
podle úrovně priority. Použitý systém
regulace hlídá dodržování limitů čtvrthodinových maxim. V praxi to znamená, že pokud se blíží spotřeba elektřiny těchto maxim, těsně před jejich
dosažením se postupně odpojí nejméně
důležité okruhy. Počítače zaměstnancům budou stále fungovat, odpojí se
však například jedno ze dvou chladicích
zařízení apod. Docílí se tím toho, že
systém nebude přetížen a zároveň se tak
šetří.
3
4
5
6
Autor:
redakce s využitím podkladů firem
Schneider Electric CZ, s.r.o.,
a Komerční banka, a.s.
Foto: Petra Šťávová, archiv firem
Komentář
Ing. Jaroslav Žlábek, generální ředitel firmy Schneider Electric CZ, s.r.o.
Nová kancelářská budova Komerční banky v takzvané britské čtvrti patří mezi zelené budovy. Ty se obecně vyznačují tím,
že jsou energeticky velice efektní. Při návrhu a realizaci budovy se postupovalo tak, aby dopady na životní prostředí byly co
nejmenší a aby budova byla energeticky úsporná, ekologická a udržitelná. V praxi to znamená, že proti klasické budově jsou
náklady na energie u těchto budov nižší o čtvrtinu až polovinu. Například produkce CO2 je nižší o více než třetinu, spotřeba
vody o 40 %, objem pevného odpadu je menší dokonce až o 70 %. Budova proto získala jako jedna z prvních v České republice certifikát BREEAM na úrovni Very Good. Certifikát nehodnotí jen nakládaní s energiemi či vodou, ale i užití materiálů,
znečištění okolí stavby dopravou a hlukem. Jedním z hodnocených kritérií je i vnitřní prostředí.
52–53
recenze
autorka: Ing. Marie Tichá
Recenze knihy LCA a EPD
stavebních výrobků
Česká rada pro šetrné budovy vydala koncem roku 2012 odbornou publikaci zaměřenou
na hodnocení staveb z hlediska jejich dopadů na životní prostředí. Publikace se týká především
dvou významných nástrojů, které nabývají v otázce posuzování dopadů produktů na životní
prostředí stále většího významu. Jedním z nich je posuzování životního cyklu, druhým je EPD –
environmentální prohlášení o produktu.
Komu je kniha určena
Publikace je určena širokému spektru
čtenářů, především pak těm, kteří jsou
profesně zaměřeni na oblast stavebnictví a zajímají se o environmentální
dopady stavebních produktů, budov a staveb. Přínosná je zvláště pro
ty, jejichž cílem je nejen zjistit, ale
i smysluplně využít získané poznatky
o environmentálních dopadech svých
produktů jak k jejich snižování, tak
i k prosazení svých výrobků v konkurenčním prostředí trhu.
Jedná se především o výrobce stavebních komponent, investory, developery,
architekty, projektanty, dodavatele sta-
Vladimír Kočí a kolektiv
veb, konzultanty, státní správu, realitní
kanceláře či agentury a marketingové
odborníky. Nespornou výhodou publikace pro čtenáře je jednoduchá navigace, která mu v krátkých souhrnech
poskytuje návod na výběr příslušných
kapitol díla podle jeho odborného
zaměření.
Publikace je přehledně strukturovaná tak, že čtenář postupně získává
logicky navazující sled informací
týkajících se významu stavebnictví
a jeho podílu na environmentálních
dopadech lidské společnosti, způsobu
posuzování těchto dopadů metodou
LCA a jejich zveřejňování prostřednictvím EPD. Ve stručném přehledu se
seznámí i s dalšími nástroji hodnocení
budov a staveb, jako jsou certifikační
systémy SBToolCZ, BREEAM, LEED
a DGNB a informacemi o významu
databází materiálů v certifikačních systémech, včetně české databáze stavebních výrobků Envimat. Získá i základní
informace o normách z oblasti udržitelnosti budov a staveb.
Česká rada pro šetrné budovy | Czech Green Building Council
Drtinova 10, 150 00 Praha 5, Česká republika | www.czgbc.org
ISBN 978-80-260-3504-6
Hlavní téma knihy
Nosným tématem publikace je metoda
LCA a na ní založené environmentální
prohlášení o produktu. Problematice
LCA se věnuje kapitola 2, ve které je
čtenáři poskytnut teoretický základ
metody LCA s praktickými ukázkami řešení některých, z metodického
LCA a EPD stavebních výrobku
Posuzování životního cyklu, známé pod
zkratkou LCA, se díky svému holistickému pojetí celého produkčního, uživatelského a odpadového systému stále
více uplatňuje v environmentální praxi
firem, včetně stavebních, i ve státním
sektoru. EPD – environmentální
prohlášení o produktu – představuje
souhrnné výsledky LCA posuzovaného
produktu ve formalizované podobě veřejnosti. Česká rada pro šetrné
budovy učinila vydáním této publikace
významný krok k naplnění svého cíle,
kterým je podpora vzdělávání a vytvoření vhodného prostředí v České
republice pro kvalitní stavby, úspěšné
na trhu, a zároveň šetrné k životnímu
prostředí.
LCA a EPD
stavebních
výrobku
Posuzování životního cyklu a environmentální
prohlášení o produktu jako cesta
k udržitelnému stavebnictví
Vladimír Kočí
a kolektiv
hlediska klíčových bodů. Kapitola je
členěna podle fází metody LCA, takže
se čtenář v logickém sledu seznamuje
s obsahem jednotlivých fází, jako např.
stanovení cílů a rozsahu, inventarizační
analýza, posuzování dopadů a interpretace. Kapitolu doplňuje řada obrázků
a schémat, jež umožňují snadnější
porozumění textu. Čtenářsky příjemné
je i barevné odlišení různě zaměřených
částí textu, které usnadňuje orientaci.
Kapitola 3 je uceleným a přehledným souborem informací o environ-
Schematické znázornění životního cyklu budovy;
čísla ukazují relativní množství environmentálních dopadů během jednotlivých stadií.
(obrázek: Julie Hodková)
mentálním prohlášení o produktu.
Členěná je tak, aby se čtenář nejdříve seznámil s podstatou EPD, jeho
normativním zakotvením, hlavními
východisky a cíli. Pohled do zákulisí
EPD poskytují informace o programu
environmentálních prohlášení typu III
a jejich provozovatelích. Umožňují
čtenáři pochopit, jak program funguje,
co jsou a co pro něj znamenají obecné
programové instrukce, stejně jako pravidla produktových kategorií, a jak je
může využít při zpracování studií produktu LCA a následném vypracování
EPD. V tabulkovém přehledu se čtenář
seznámí s položkami, jež by mělo každé
EPD pro úspěšnou certifikaci obsahovat. Popsány jsou i výhody a nevýhody
sektorových EPD a informace důležité
pro praxi, týkající se ověřování EPD,
způsobilosti ověřovatelů a registrace
EPD.
Shrnutí
Publikace je zdařilým dílem, jež poskytuje ucelený přehled o LCA a EPD,
jejich vzájemných vazbách a možnostech jejich využití ke snížení environmentálních dopadů ve stavebnictví.
Z teoretického hlediska je kapitola
zabývající se LCA dobře zpracovaná.
Určitou rezervou je menší zaměření
na praktické postupy, využitelné ve firemní praxi. To se týká především fáze
inventarizační analýzy, která je na úzkou spolupráci zástupců firem a LCA
expertů nejnáročnější. Popis EPD je
naopak velmi prakticky zaměřený.
Čtenáři získají přehlednou a srozumitelnou formou informace o EPD, jeho
významu a možnostech využití. Přes
drobné nedostatky se jedná o publikaci
kvalitní, která poskytuje zainteresovanému okruhu čtenářů dobrou orientaci
v dané problematice a inspiraci pro
využití nástrojů na hodnocení staveb ku
prospěchu firem i životního prostředí.
Autorka:
Ing. Marie Tichá
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
E-mail: [email protected]
www.fzp.ujep.cz
LCA a EPD stavebních výrobků
Autoři: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. (vedoucí), Ing. Julie Hodková,
Ing. Petr Lhoták, Ing. Květoslava Remtová, CSc., Ing. Antonín Lupíšek,
Ing. Ondřej Šrámek, Ph.D.
Recenzovali: Ing. Lubomír Keim, CSc., Mgr. Tereza Votočková
Vydala: Česká rada pro šetrné budovy, o.s., Praha 2012
Počet stran: 175
ISBN 978-80-260-3504-6
Prodej: www.ice-ckait.cz
54–55
termovize
zdroj: FLIR Commercial Systems B.V.
komerční sdělení
Termovizní kamery od firmy
FLIR pomáhají řešit optimalizaci
nízkonákladového bydlení
Společnost ArcelorMittal vyvinula v rámci jednoho ze svých charitativních projektů dům s ocelovou konstrukcí, jako řešení pro rumunské rodiny v nouzi. Domy by měly být jednoduché, bezpečné, důstojné a především: dobře izolované. V oblasti izolací hrají důležitou roli termovizní kamery
FLIR. Odborníci výzkumu a vývoje ze společnosti ArcelorMittal Liège Research používají termovizní kamery FLIR pro optimalizaci návrhu tohoto řešení bydlení.
Přes 1,1 miliardy lidí po celém světě
žije v nevyhovujících bytových podmínkách. Centrum OSN pro lidská obydlí
(UNCHS) odhaduje, že každý rok by
bylo třeba dodat 21 milionů nových
bytových jednotek pro pokrytí nárůstu
počtu domácností. Jednou z organizací,
které se věnují řešení tohoto problému,
je organizace Habitat for Humanity.
Jejím cílem je stavět jednoduché, důstojné a cenově dostupné domy po celém
světě. Firma ArcelorMittal má v úmyslu
pomoci organizaci s dosažením tohoto
cíle vývojem domu s ocelovou konstrukcí pro rumunské rodiny v nouzi.
Firma ArcelorMittal patří mezi přední
světové ocelářské společnosti – působí
ve více než šedesáti zemích, na všech
hlavních světových trzích s ocelí, a to
včetně automobilového průmyslu, stavebnictví, domácích spotřebičů a obalů.
Důraz klade na výzkum, vývoj a nové
technologie, dostatečné zásoby vstupních surovin a vynikající distribuční sítě.
Dobrý dům
Tři měsíce vývoje vedly k prototypu
domu s názvem Casa Buna, což v rumunštině znamená dobrý dům. Prototyp
představuje dvoupodlažní dům pro čtyři
rodiny, který mohou snadno postavit
i nekvalifikovaní nebo jen částečně
vyškolení dobrovolníci a má minimální
životnost dvacet let. Model používá zjednodušenou metodu návrhu pro lehké
1
ocelové konstrukce vyvinutou společností ArcelorMittal Liège Research v Belgii.
Prototyp byl postaven v areálu společnosti ArcelorMittal ve čtvrti Pantelimon
v Bukurešti; jeho základem je lehká
ocelová konstrukce, ocelový lakovaný střešní systém, ocelový systém pro
svod dešťové vody a ocelové opláštění
vyrobené z lakovaných lisovaných částí.
Domy jsou navrženy tak, aby byly šetrné
k životnímu prostředí – ocelová rámová
konstrukce představuje odolnější strukturu s delší životností než ostatní podobně drahé konstrukce. Navíc je snadno
demontovatelná a po jejím rozebrání lze
téměř všechny použité materiály recyklovat. Konstrukce je také odolná vůči
zemětřesení a splňuje evropské požární
předpisy.
Termovizní inspekce
Společnost ArcelorMittal chtěla, aby
byl model domu s ohledem na ekologii
a ekonomičnost provozu energeticky
účinnější, ale také aby poskytoval pohodlí svým uživatelům. To není zanedbatelný požadavek, protože venkovní
teplota v Rumunsku může klesnout až
na –20 °C. Prototyp proto musel být
pečlivě testován. Tohoto úkolu se zhostil
Francis Lamberg, expert na termografii
ve firmě ArcelorMittal Liège Research:
„Ve výzkumném centru v Liège používáme termovizní kamery nejen pro
1Vizualizace prototypu domu Casa Buna
2Francis Lamberg provádí termovizní měření
kamerou FLIR v prototypu domu
3Termovizní měření ukázalo, že nosné profily
ve vnitřních příčkách mezi byty fungují jako
tepelné mosty, a byla proto i ve vnitřních příčkách
zvýšena izolace
4Střecha zůstává chladná, přestože jeden z bytů je
vytápěný, což dokládá kvalitní izolaci střechy
5Snímky ukazují úniky tepla skrze odvod z digestoře a překlady oken i dveří u původního modelu
3
4
2
5
testování stavebních izolací, ale také
například pro smykové zkoušky v laboratorních podmínkách.“
Pro energetický audit prototypu
domu Casa Buna použil Lamberg termovizní kameru FLIR S65. „Používám
tuto kameru pravidelně – je to opravdu
skvělý přístroj pro energetické audity.
Je lehký, kompaktní, snadno použitelný
a poskytuje přesně ty údaje, které pro
tento typ kontroly potřebujete.“
nosti nejlepší termovizní kamerou pro
inspekce budov na trhu.
Energetické audity však podle Lamberga vyžadují více než jen samotné kamery: „Musíte mít řádné školení a dobrý
software. Bez řádného výcviku je velmi
snadné vyvodit z měření falešné závěry.
Software je také velmi důležitý, neboť
umožňuje velmi detailně analyzovat
získaná data.“ Společnost FLIR Systems
nabízí zájemcům školení ve spolupráci
s centrem Infrared Training Center.
Kurzy jsou rozděleny do tří úrovní –
Lamberg se zúčastnil školení termografie
na první úrovni; následoval dvoudenní
kurz zaměřený speciálně na energetické
audity. „Vědomosti, které jsem získal
na školení první úrovně, se ukázaly být
cenným přínosem pro tento projekt.
Velmi mi pomohlo shromažďovat přesná
a spolehlivá teplotní data.“ Pro analýzu
dat Lamberg používá programy, jako
jsou QuickReport, ResearchIR a BuildIR.
Špičková kvalita obrazu
a speciální funkce
Termovizní kamera FLIR S65 obsahuje
mikrobolometrický detektor, který vytváří snímky s rozlišením 320 x 240 pixelů. V současnosti společnost FLIR
Commercial Systems již tento model
neprodává – nahradila jej termovizní kamera FLIR B660 s rozlišením
640 x 480 pixelů a citlivostí menší než
30 mK (0,03 °C). Nový model nabízí
kromě špičkové termální zobrazovací
schopnosti také speciální funkce, jako je
přiřazení dat GPS, možnost hlasového
komentování snímku, prolínání termo
a digitálního snímku nebo funkci obraz
v obraze. Díky těmto vlastnostem je
termovizní kamera FLIR B660 v součas-
Závady v izolaci
Teplotní data, která Lamberg shromáždil, prokázala, že prototyp domu
vykazoval některé nedostatky v izolaci.
Lamberg dokázal, že izolace v okenních
rámech i ve vnitřních dělicích stěnách
nebyla dokonalá. „Při kontrole jsme objevili několik tepelných oblastí s nedostatečnou izolací. Teplo vždy jde cestou
nejmenšího odporu. Často si najde
jakousi zkratku prostřednictvím prvku,
který má mnohem vyšší vodivost než
okolní materiál, tedy přes tepelný most.“
Naštěstí oba problémy s izolací bylo
možné snadno řešit. „Nová verze domu
byla z tohoto pohledu vylepšena. Opakované termovizní kontroly potvrdily,
že nový prototyp již nemá slabá místa
v podobě tepelných mostů.“
Lamberg vyjádřil celkovou spokojenost s uživatelskou podporou a kvalitou
produktů FLIR. „Trénink, kvalita kamery, poprodejní podpora – FLIR dodává
celé toto portfolio služeb.“ Termovizní
kamera FLIR S65, kterou Lamberg
používá i v současnosti, stále funguje
perfektně. Pro případ, že se s kamerou
něco stane nebo pokud by potřeboval
další termovizní kameru, má Lamberg
jasnou odpověď: „Byl by to opět FLIR.“
FLIR Commercial Systems B.V.
e-mail: [email protected]
www.flir.com
56–57
energeticky
soběstačné
budovy
Ročník: II
Číslo: 1/2013
Vydává
Informační centrum ČKAIT s.r.o.
Sokolská 1498/15, CZ – 120 00 Praha 2
www.ice-ckait.cz
Adresa redakce
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ – 648 03, Brno
Šéfredaktorka
Ing. Petra Šťávová, Ph.D.
Tel.: +420 607 633 408
E-mail: [email protected]
První český titul zaměřený na výstavbu a provoz
budov s nízkou energetickou náročností
Možnosti odebírání časopisu
Inzertní oddělení
Tištěná forma
Zahrnuje roční předplatné tištěné verze
i přístup do elektronického archivu
na 1 rok (elektronická interaktivní
on-line verze a PDF tištěné verze
ke stažení), navíc poslední vydané
tištěné číslo ZDARMA
Cena: 245 Kč vč. DPH
Manažeři obchodu
Robert Hrubeš
Tel.: +420 724 164 264
E-mail: [email protected]
Elektronická forma
Zahrnuje přístup do elektronického
archivu na 1 rok (elektronická
interaktivní on-line verze a PDF
tištěné verze ke stažení)
Cena: 195 Kč vč. DPH
Igor Palásek
Tel.: +420 725 444 048
E-mail: [email protected]
Redakční rada
Marie Báčová
prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA
Mgr. Jaroslav Pašmik
Ing. arch. Josef Smola
Mgr. Jan Táborský (předseda)
Pokud chcete objednat jen jedno
tištěné vydání, pak přímou žádostí
na e-mail: [email protected]
Cena jednoho tištěného vydání:
79 Kč vč. DPH.
Odpovědný grafik
Petr Fajkoš
Tel.: +420 541 159 374
E-mail: [email protected]
Roční předplatné objednávejte
elektronicky na
Daniel Doležal
Tel.: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Kontakt pro zasílání edičního plánu
v tištěné či elektronické podobě
Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
E-mail: [email protected]
Informace o inzerci viz rovněž
www.esb-magazin.cz
www.esb-magazin.cz
Tisk
Tiskárna Didot, spol. s r.o.
Trnkova 119, CZ – 628 00 Brno – Líšeň
Náklad
500 ks
Copyright
Informační centrum ČKAIT s.r.o.
Povoleno
MK ČR E 20539
ISSN 1805-3297
EAN 9771805329009
Obsah elektronického časopisu Energeticky soběstačné budovy je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu
vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce a za obsah textů externích redaktorů.
DETECTOR
FULL PRODUCT
WARRANTY*
WARRANTY*
DETECTOR
FULL PRODUCT
WARRANTY*
WARRANTY*
* After product registration on www.flir.com
* After product registration on www.flir.com
FULL PRODUCT
WARRANTY
FULL PRODUCT
WARRANTY
DETECTOR
WARRANTY
DETECTOR
WARRANTY
HELUZ – nejžádanější cihelný stavební systém
Cihelné KOMÍNY HELUZ
Keramické stropní
pro všechny typy paliv a spotřebičů
PANELY HELUZ
rychlá montáž
okamžitá únosnost
Keramické stropy
HELUZ MIAKO
tradiční strop
s vysokou variabilitou
Cihly pro budoucnost
HELUZ FAMILY
a HELUZ FAMILY 2in1
s nejvyššími tepelněizolačními
parametry v ČR
Nosné roletové a žaluziové
PŘEKLADY HELUZ
originální řešení zastínění
dále nabízíme cihly pro obvodové, vnitřní
zdivo, příčky, AKU cihly, nepálené cihly
ŠIROKÁ NABÍDKA SLUŽEB
9
9
9
9
zpracování cenové nabídky
technické poradenství
doprava materiálu na stavbu
technická pomoc na stavbě
9
9
9
9
půjčovna pomůcek
energetický průkaz budovy
služby statika
požárněbezpečnostní řešení
zákaznická linka 800 212 213 ■ info komíny 800 101 121 ■ [email protected] ■ www.heluz.cz
Download

Energeticky soběstačné budovy