2012
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
02/12
stavebnictví
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
nosné konstrukce staveb
FČS
201
8. ro
čn
setk ík nejv
ý
ání
klíč znamn
ovýc
ějšíh
h
o
trhu hráčů s odborn
Již 6 v ČR tavebníh ého
o
.b
řezn
2
a!
exkluzivně: Jiří Stráský k mostům na D47
fotoreportáž: Muzeum barokních soch v Chrudimi
cena 68 Kč
www.casopisstavebnictvi.cz
Cihly pro budoucnost
U až 0,11 W/m2K
HELUZ FAMILY 2in1
broušené cihelné bloky s integrovanou tepelnou izolací
ˆ pro jednovrstvé obvodové zdivo šířky 50, 44 a 38 cm
s nejvyššími tepelněizolačními parametry
tepelněizolační parametry jako 36 cm polystyrenu
nebo jako zeď z plných cihel tloušťky 7 m
20let
R
A
ˆ zdivo z cihel HELUZ FAMILY 50 2in1 má stejné
SK Á FI
M
ˆ pro nulové, pasivní a nízkoenergetické domy
ČE
na tr
hu
ˆ zajistí optimální mikroklima pro zdravé bydlení
ˆ tradiční materiál - nadčasové řešení
Vývoj produktu HELUZ FAMILY 2in1 byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
HELUZ cihlářský průmysl v. o. s., 373 65 Dolní Bukovsko 295,
tel.: 385 793 030, mobil: 602 451 399, e-mail: [email protected],
www.heluz.cz, zákaznická linka: 800 212 213
editorial
vůbec se mně nechce do komentáře sporu mezi Ředitelstvím silnic
a dálnic ČR a firmou EUROVIA
CS, a.s., a jejími subdodavateli.
Koneckonců je to mediálně tak
vděčná kauza, že ji lze srovnat
s předloňským humbukem kolem
tunelového komplexu Blanka, a většina odborníků, ale i laiků (bohužel)
si už dokázala vytvořit svůj názor
na základě dosti zjednodušujících
informací z masmédií. Vezmeme-li
v úvahu, že základním předmětem
činnosti Ředitelství silnic a dálnic ČR
je výkon vlastnických práv státu
k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení
správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic
I. třídy, pak nelze v kontextu dosažitelných informací než konstatovat,
že většina příčin celé patálie leží
na bedrech investora. Je tudíž pro
mě velkým potěšením, že se nám
podařilo získat exkluzivní vyjádření
projektanta mostních konstrukcí
na inkriminovaném úseku dálnice
D1 profesora Jiřího Stráského.
Jeho komentář najdete hned na
straně šest a přestože jde o osobu
sporem bezprostředně dotčenou,
lze z jeho slov vyčíst profesionální
přístup a objektivní pohled na problematiku mostních konstrukcí ve
výše uvedeném sporu – v kontrastu s tiskovými zprávami ŘSD ČR.
V březnovém čísle pak chceme
za pomoci odborného autora informovat o limitech (především
administrativních) při používání
odvalu ocelárenské strusky v podloží komunikací. Tolik zatím ke
kauze D1, respektive v dřívějším
označení D47.
Nikoliv v návaznosti na předchozí
odstavec bych se s Vámi rád podělil
o něco, co lze nazvat dlouhodobě
špatným pocitem z ekonomických
vztahů v naší (rozuměj české) společnosti, a předem se omlouvám za
svůj pesimizmus. Zdaleka nejde jen
o oblast stavebnictví, ale o jakési
pokroucené vnímání principů směny hmotných či nehmotných statků.
Abych vybředl z abstraktních termínů, nabídnu jednoduchý příklad.
Několik mých známých potkala
v poslední době nemilá příhoda.
Jejich automobily renomovaných
značek jim vypověděly poslušnost
zhruba v polovině své předpokládané životnosti s tím, že cena opravy
se velmi blíží zůstatkové hodnotě
samotného vozidla. Mají se ale
čemu divit? Automobily jsou stále
levnější, přitom, v nepřímé úměře,
nabízejí více v oblasti prostornosti,
výbavy či výkonů. To znamená,
že někde ve výrobě muselo být
ušetřeno, což má bezesporu vliv
na celkovou kvalitu a životnost
produktů. Pomalu si zvykáme na
krátkozrakost při pořizování věcí
běžné spotřeby, stejně jako při zásadnějších investicích, a upřednostňujeme téměř v každém případě
cenu před kvalitou (kterou mnohdy
nejsme schopni ani odhadnout).
Důsledkem je jedno velké rozčarování. Přitom jsme si tato pravidla
hry v podstatě nechali podsunout
a občas je s radostí vítáme. Tento
problém samozřejmě nelze zjednodušit na levné rovná se špatné
a drahé rovná se dobré. Spíše jde
o to, že pomalu ztrácíme soudnost
a kvitujeme fakt, že zodpovědná
a profesionální lidská práce je luxus,
za nějž se nám nechce platit. Tím
pádem ale dáváme malou šanci na
přežití těm, kteří se za nedostatek
zodpovědnosti a profesionality
ještě dokáží stydět.
inzerce
Vážení čtenáři,
Váš partner
pro komplexní dodávky
velkých technologických celků
v oblasti dopravních staveb
5. 9. 2011 byla uzavřena smlouva
s polskou firmou Warbud SA, členem
skupiny VINCI Construction, na
dostavbu 9 objektů na novém úseku
dálnice A2 mezi Lodží a Varšavou.
Divize 1 - dopravní stavby
zde
postaví 4 dálniční nadjezdy a 5 dálničních mostů do května 2012.
Hodně štěstí přeje
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
www.smp.cz
stavebnictví 02/12
3
obsaha v ýzkum v praxi
věda
6
text A | grafické podklady a
8–12
Exkluzivně: profesor Stráský o mostech na D47
Nejhezčí nemocnice? Onkologie v Plzni
Redakci časopisu se podařilo získat exkluzivní vyjádření od projektanta mostních konstrukcí na dálničním úseku D4708, které jsou
pod trvalou kritikou Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Novostavba Onkologického centra Fakultní nemocnice Plzeň – Lochotín je s největší pravděpodobností nejpříjemnějším a nejmodernějším zařízením svého druhu v České republice.
16–20
54–58
■
Osobnost stavitelství: Stanislav Bechyně
Vodní hospodářství krajiny ČR
Profesor Stanislav Bechyně byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších českých projektantů. Nicméně jeho věhlas je spojovaný především s celoživotním úsilím o propagaci betonových konstrukcí.
Ekologická stabilita krajiny a koncepce vodního hospodářství je
v právních předpisech celkem rozumně zakotvena. Schází však programově jasná vize jejího soustavného uplatnění v prostoru a čase.
Memorandum: Podpora rozvoje a prestiže stavebnictví
V polovině ledna se v Humpolci sešli představitelé českých vysokých škol stavebního zaměření a zástupci mnoha odborných
svazů, které jsou činné ve stavebnictví, na workshopu, jehož téma
bylo Podpora rozvoje a prestiže stavebnictví. Uspořádání
workshopu bylo iniciováno obavami ze současného postavení
stavebnictví a hlavně z jeho dalšího vývoje v období, kdy hrozí
výrazný propad v celém hospodářství.
Účastníci tohoto workshopu na závěr přijali následující
memorandum ve formě tzv. Humpolecké výzvy, kterou se
obracejí jak na nejširší odbornou i neodbornou veřejnost, tak
zejména na zástupce státní správy ve všech úrovních:
■ Stavebnictví tvoří významnou část HDP, zaměstnává přes 9 %
práceschopného obyvatelstva a stát v nejširším slova smyslu je
největším investorem a zadavatelem stavebních zakázek. Přesto
stavebnictví není zaštítěno vlastním ústředním orgánem.
■ Stavebnictví má v ČR kvalitní základ v propracovaném vzdělávacím systému, a to na všech úrovních (učňovské, středoškolské,
vyšší odborné, vysokoškolské i celoživotní).
■ České stavební společnosti realizační, projektové a inženýrské mají kvalitativní úroveň srovnatelnou i v mezinárodním
měřítku.
4
stavebnictví 02/12
Pro zvýšení rozvoje a prestiže stavebnictví je nutno:
■ Změnit systém zadávání veřejných zakázek, kdy jediným hodnoticím kritériem je pouze cena.
■ Odpovědně vyřešit legislativu v oblasti stavebního zákona,
zejména zjednodušit příliš komplikovaný systém připomínkování
ve všech stupních schvalování.
■ Obnovit tvorbu vizí, dlouhodobě plánovat a připravovat výstavbu a tím i stabilizovat obor.
■ K tomu je nutno samozřejmě také naplánovat a zajistit odpovídající zdroje financí.
■ Odpovědně a efektivně využívat zdroje v rámci EU a nepřipustit
jejich nevyužití.
■ Dbát na profesní odbornost úředníků ve státní správě a investorských
organizacích, stabilizovat je bez ohledu na politickou reprezentaci.
■ Dbát na kvalitu díla (příprava, projekt, realizace, dozor, provoz
a údržba během životnosti stavby).
Účastníci workshopu proto vyzývají všechny odborníky a představitele
státní správy k zahájení společného dialogu, který povede k racionálnímu
přístupu ke stavebnictví, tak k jeho využití pro společenský a ekonomický
růst a k dalšímu rozvoji odpovídajícímu jeho postavení v České republice. ■
02/12 | únor
3 editorial
4 obsah
6 aktuality
stavba roku
8 Plzeň má nejmodernější
onkologické centrum v ČR
interview
14 Moderní výstavba na bázi technologie
lehké prefabrikace dřeva v ČR
osobnost stavitelství
16Stanislav Bechyně
fotoreportáž
2Chrudim: ze zdevastovaného
2
kostela je muzeum barokních soch
téma: nosné konstrukce staveb
24 Prefabrikované, monolitické
nebo hybridní konstrukce?
Ing. Pavel Čížek
34 Oprava pilířů historického domu
Ing. Viktor Beneš
38Rekonverze plynojemu v NKP Dolní
oblast Vítkovic na multifunkční aulu
Ing. Miloslav Lukeš
44 Ocelová střešní konstrukce tribun
fotbalového stadionu v Plzni
Ing. Jaroslav Sedláček
46 Zavěšená lávka přes dálnici D1
v Bohumíně
Ing. Lenka Zapletalová
50Posudzovanie panelových budov podľa
požiadaviek platných európskych noriem
Doc. Ing. Ivan Harvan, PhD.
54Vodní hospodářství krajiny ČR –
právní předpisy a praxe
Ing. František Kulhavý, CSc.
0 historie ČKAIT
6
Ukončení platnosti průkazů zvláštní
způsobilosti – boj o existenci komor
2 judikát
6
Zrušení veřejné zakázky na vypracování
PSP, DVZ, DSP pro Národní filmový archiv
4 eurokódy
6
Uplatňování Eurokódů pro navrhování
staveb a další rozvoj podle CEN/TC 250
70 infoservis
74 v příštím čísle
foto na titulní straně: Muzeum barokních soch v Chrudimi, Tomáš Malý
inzerce
stavebnictví 02/12
5
ak tuality
Ocelobetonové mosty dálnice D47: vyjádření projektanta
Dálnice D1, která byla dříve označena jako
D47, vyžadovala v oblasti Ostravy stavbu pěti
velkých ocelobetonových mostů. Tři z nich,
označené 201, 216 a 221, jsou situovány na
nyní diskutovaném úseku dálnice označeném
jako D4708.
Mosty délek 580, 717 a 402 m mají
rozpětí od 28 do 102 m. Mosty
byly postaveny v oblasti ovlivněné
účinky od poddolování. Konstrukce
byly proto navrženy tak, aby odolaly
nejenom účinkům od rozdílných
svislých deformací podpěr, ale také
účinkům vyvolaným jejich vodorovným pohybem a natočením.
Návrh mostů byl ovlivněn nejen
účinky poddolování, ale také velmi
špatnými geotechnickými poměry. Vlivem tíhy násypů se podloží
značně deformuje, někde je jeho
deformace až 750 mm, přičemž
v době výstavby proběhlo jen
75 % této deformace, zbytek probíhá za provozu. Analýza a prognóza
sedání opěr, provedená firmou
Geostar, spol. s r.o., určila velikost
sedání opěr až 210 mm. S ohledem
na požadovanou dobu výstavby
nebylo možné u opěr provést
konsolidační násypy. Proto bylo po
dohodě s investorem dohodnuto,
že mosty budou navrženy tak, aby
je bylo možné výškově rektifikovat.
Po dobu výstavby byly nosné
konstrukce u opěr uloženy na hydraulických lisech a ložiska byla osazena před uvedením do provozu.
Je samozřejmé, že konstrukce snesou značné rovnoměrné poklesy,
jsou však citlivé na nerovnoměrné
poklesy. Podle povahy přemostění
a rozpětí polí jsou jednotlivé mosty
navrženy na nerovnoměrné poklesy velikosti +/–10 až +/–50 mm.
To znamená, že konstrukce bez
omezení únosnosti přenesou rozdílný pokles sousedních podpěr
20 až 100 mm. V projektu údržby
mostů projektant žádal, aby při
nerovnoměrném poklesu větším
než 10 mm byl o tom informován,
aby mohl konstrukci posoudit a navrhnout její výškovou rektifikaci.
Mosty mají ocelobetonové nosné
konstrukce, jsou tedy tvořeny ocelovými nosníky spřaženými se železobetonovou mostovkovou deskou.
Na základě požadavku investora
byly konstrukce mostů navrženy
z patinující oceli – konstrukční oceli
se zvýšenou odolností proti atmosférické korozi. Je nutno si uvědomit, že charakteristickým rysem
této oceli je vytváření korozních
produktů (patiny) na svém povrchu,
zpomalujících další proces koroze.
Proto tato ocel na první pohled
vypadá jako rezavá.
Monolitická deska působí jako
železobetonový prvek, tedy jako
prvek, ve kterém je tah přenášen
ocelí a tlak betonem. To znamená,
že ocel působí, až když je beton
porušen trhlinami.
Všechny mosty byly předány do
užívání v roce 2007, přičemž most
přes Odru byl postaven v předstihu
v roce 2003, odkdy sloužil staveništní dopravě. Funkce mostů byla
ověřena podrobnými zatěžovacími
zkouškami. V mostě přes Odru jsou
v kritických průřezech osazeny strunové tenzometry, umožňující ihned
posoudit stav konstrukce. Poslední
měření provedená v roce 2008
potvrdila správnou funkci mostu.
Trhlinky v betonu, které vznikly při
stavbě mostů 201 a 216, byly tenzometricky sledovány a nezávisle
posouzeny profesorem Zdeňkem
Šmerdou.
Stav patinující oceli byl posouzen
v roce 2009 předními odborníky
z Institutu ocelových konstrukcí
(IOK), Frýdek-Místek, SVÚOM,
Praha, a Vysokou školou báňskou,
Ostrava. Za provozu byly prováděny
běžné prohlídky mostů, naposledy
na podzim roku 2011 inženýrskou
kanceláří renomovaného odborníka v oboru ocelových konstrukcí
Ing. Antonína Pechala, CSc. Zprávy
z prohlídek uložené v databázi Ředitelství silnic a dálnic poukazovaly
na nedodělky a na nedostatečnou
údržbu, žádná zpráva však nezpochybnila únosnost mostů a neurčila
stav mostů jako špatný.
V listopadu roku 2011 Ing. Pošvářová, Ph.D., z firmy Mott MacDonald
CZ, spol. s r.o. provedla mimořádnou prohlídku mostů a určila jejich
stav jako špatný. Dále doporučila
omezit rychlost na mostech na
60 km/hod. Podle její zprávy jsou
důvodem špatného stavu převážně nadměrné deformace nosné
konstrukce, koroze oceli a trhliny
v betonové desce. K tomu přistupují
nedodělky ze stavby, rozkrádání prvků mostů a nedostatečná údržba.
Je samozřejmé, že nedodělky je nutno
v rámci reklamace odstranit. Ostatní
důvody jsou však neopodstatněné.
Podle našich výpočtů nosné konstrukce mostů bezpečně přenesou změřené deformace, stav patinující oceli
odpovídá předpokladům a trhlinky
v železobetonové desce neovlivňují
únosnost mostů. Snížená rychlost
na mostech vyvolá kumulaci vozidel
a jejich popojíždění. Následně se tak
zvýší dynamické účinky. ■
Autor: prof. Ing. Jiří Stráský, DSc.,
Stráský, Hustý a partneři s.r.o.
ŘSD a reklamace na D4708.2
EUROVIA CS vítá postup ŘSD
Jedná se o úsek nové dálnice, kde
došlo nedlouho po uvedení do
provozu ke zvlnění vozovky. To způsobilo pochybení v konstrukčních
vrstvách vozovky a násypů během
výstavby. Laboratorními testy na
tomto úseku bylo zjištěno, že se při
výstavbě hmota z tzv. studeného
odvalu a bobtnavé ocelárenské
strusky objevuje v aktivní zóně,
což je technicky špatně. Chybí také
nutné vrstvy vysokopecní strusky
v zemním tělese nebo se objevují
nebezpečně vysoké hodnoty jemných částic ve vrstvách mechanicky
zpevněného kameniva a štěrkodrtě.
Společnost EUROVIA CS vítá
informace Ředitelství silnic a dálnic,
že budou prověřeny i další úseky
D47. Věříme, že ŘSD tímto ustupuje od nesmyslné mediální války
proti spol. EUROVIA CS a snaží se
poctivě řešit technické problémy se
všemi dodavateli D47.
Ředitelství silnic a dálnic poskytlo
médiím informaci o údajných problémech na další části D47 v úseku
mezi Hrušovem a Bohumínem,
kde na jednom z úseků byla v době
stavby EUROVIA CS pouze členem,
na druhém pak lídrem sdružení.
Ukazuje se tedy, že potíže vzniklé
6
stavebnictví 02/12
Zvyšuje se tím riziko namrzavosti
(vše zcela mimo soulad perfektní
stavby), a tedy i bobtnání mrazem.
Právě uvedená pochybení způsobená při výstavbě komunikace
jsou příčinou tak velkého počtu
reklamací, které úřad vůči zhotoviteli uplatňuje. Z celkového počtu
901 reklamovaných vad, který je
na běžné poměry vysoce nadprůměrný, jich nejvíce připadá na
mostní objekty (460 reklamací),
na hlavní trasu (343) a zbývajících
98 reklamací je vedeno na dálničních mimoúrovňových křižovatkách.
Zdroj: www.rsd.cz
na D47 jsou problémem systémovým, který bohužel postihuje i další
generální dodavatele.
Předpokládáme, že tento krok
ŘSD přispěje ke konci dosavadních jednostranných mediálních
útoků proti společnosti EUROVIA
CS a technické problémy začnou
řešit opravdoví odborníci věcně
a s patřičnou erudicí. Stejně jako
v předešlém případě, i v tomto je
EUROVIA CS, byť jen jako člen
sdružení, připravena zodpovědně
řešit oprávněné reklamace, pokud
se jedná o námi stavěnou část.
Zdroj: EUROVIA CS a.s.
stavba roku
text Ing. Luděk Tomek | grafické podklady fotografické studio Dvadva
▲ Pohled na lůžkovou část z terasy přednáškového sálu
Plzeň má nejmodernější
onkologické centrum v ČR
Novostavba Onkologického centra (OC) je začleněna do areálu Fakultní nemocnice Plzeň – Lochotín. Budova OC se nachází v jeho severovýchodní
části, v blízkosti severní vrátnice. V soutěži Stavba roku 2011 byla stavba, která splňuje vysoké
estetické i technické standardy, oceněna Cenou
předsedy Senátu Parlamentu ČR a také Cenu
mediálních partnerů v soutěži Fasáda roku 2010.
8
stavebnictví 02/12
Architektonické
řešení
Koncepce hmotového řešení
pětipodlažní budovy vychází
především z topografie místa,
(pozemek je mírně svažitý s jižní
až jihovýchodní orientací) a provozních potřeb Onkologického
centra. Komplex je rozdělen do
dvou základních částí – horní
(nadzemní) a spodní (podzemní).
Spodní dvoupodlažní část o téměř čtvercovém půdorysu se
zařezává do svahu a je protknuta
několika atrii, jež dovolují průchodu přirozeného světla i v prostorách uprostřed poměrně hluboké
dispozice. Úrovně jednotlivých
podlaží umožňují bezbariéro vý nástup v různých výškách.
2.PP se váže na úroveň parcely
v jižní části (provozní vstup do
OC), 1.PP navazuje na terén na
západní straně stavební parcely
(hlavní vstup do OC pro pacienty),
1.NP – střešní terasa – navazuje na
severní hranu parcely (vstup do
OC pro pacienty od parkoviště).
2.PP po 4.NP a 5.NP. Okolní
ozeleněný terén plynule přechází
do střešní zahrady mezi spodní
a horní částí.
Provozní řešení
Onkologické centrum je v rámci areálu FN Plzeň relativně nezávislá stavba. S výjimkou napojení
na inženýrské sítě, komunikační
systém a na další centrálně řešené systémy FN může fungovat
víceméně jako autonomní celek.
■ Onkologické centrum a jeho
zásadní provozní celky
Jedná se o vstupní část včetně
komerčního zázemí, ambulantní
trakt, aplikační část (úsek chemoterapie), radioterapeutickou
část (úsek ozařoven), radiodiagnostickou část, lůžkovou část,
úsek vedení, personální zázemí,
část pro výuku s přednáškovým
sálem, provozní zázemí, technické zabezpečení.
Horní třípodlažní hmota je odsazena od spodní části, vzájemné
propojení zprostředkovávají komunikační jádra probíhající od
■ Základní koncepce stavby
V úrovni částečně zapuštěné do
svažitého terénu se nacházejí dvě
podlaží – 1.PP a 2.PP, jež obsahují
většinu uvedených provozních
celků s výjimkou lůžkové části,
která je situována odděleně v klidové poloze nadzemního bloku
se vstupy v úrovni terénu (1.NP)
a se třemi NP. Uvedené řešení je
velmi praktické a výhodné především pro pacienty. Zatímco dolní
dvě podlaží jsou vyčleněna převážně pro ambulantní pacienty
a panuje zde čilý ruch s pohybem
řádově stovek osob, v lůžkové
části, umístěné v horní části OC,
je zajištěn pro hospitalizované
pacienty maximální klid.
Mezi horní a spodní hmotou je
ve formě zelené střešní zahrady
vytvořen prostor pro relaxaci pacientů a jejich doprovod, čekající
zde po dobu probíhajících vyšetření nebo ambulantní aplikace.
Také základní komunikační řešení
se dvěma hlavními vertikálami je
navrženo s ohledem na logické
provozní vazby a především
na soukromí hospitalizovaných
pacientů. Jedna komunikační
vertikála (umístěná v jižní části
OC) slouží proto pro zásobování,
pohyb personálu a transport pacientů na lůžku (lůžkové výtahy),
avšak s vyloučením pohybu veřejnosti. Druhá vertikála (v severní části OC) je určena především
pro pohyb veřejnosti, studentů
a personálu. Obě vertikály fungují zároveň jako požárně únikové
cesty – obsahují vždy schodiště
a dva výtahy.
Jižní zásobovací vertikála je zapuštěna až do úrovně 3.PP a je
napojena na podzemní koridory.
Tím je umožněno nejen zásobování (strava, prádlo, materiál,
odpad), ale i transport pacientů
mezi OC a ostatními budovami
fakultní nemocnice.
Dispoziční řešení
Ve 2.PP se nacházejí především
technologicky velmi náročné
provozy, jako radioterapie, radiodiagnostika, fyzikální laboratoře
a také technické a provozní zázemí budovy.
Je zde umístěna velmi náročná,
tzv. těžká zdravotnická techno-
logie, především čtyři lineární
urychlovače, RTG a CT simulátory, terapeutický RTG, magnetická rezonance, brachyterapie
a zákrokový sál. Z důvodu účinné
ochrany proti záření lineárních
urychlovačů je blok čtyř ozařoven
umístěn mimo hlavní objekt a je
zapuštěn pod terén.
Prostorné čekárny pacientů
uprostřed dispozice budov y
jsou prosvětlovány díky ote vřeným dvojúrovňovým atriím.
Personální zázemí je umístěno
při jižní fasádě. Má přirozené
osvětlení a přímou vazbu na
odborná pracoviště. Velká část
2.PP se využívá pro technické
a pomocné prostory budovy
(tj. strojovna VZT, UT a chlazení,
serverovna, trafostanice, šatny,
sklady a archiv).
V úrovni 1.PP je situován hlavní
ambulantní provoz Onkologického centra. Na nástupní plochu při
západní fasádě budovy navazuje
prostorné foyer s recepcí a hlavním příjmem. Vstupní prostor
doplňuje komerční plocha a zelená zahrada – atrium. Za blokem
příjmu pacientů se provoz dělí na
ambulantní část s vyšetřovnami,
čekárnou a potřebným zázemím,
dále na ambulantní stacionář
s oddělenou čekárnou, šatnami
a zázemím pacientů a především
s prostorným aplikačním sálem
pro chemoterapie. Na ten bezprostředně navazuje blok přípravy
cytostatik.
Samostatný segment podlaží
tvoří lékařské pokoje, vedení kliniky a knihovna. Vazbu na vstupní
prostory má výuková část centra
s přednáškovým sálem disponující kapacitou 91 osob.
inzerce
Life®
NOVÉ
fasádní barvy
Baumit
Všechny barvy
vašeho života
Váš dům. Vaše barvy.
vy. Váš Life.
stavebnictví 02/12
9
ŘEZ A-A
▲ Podélný řez
Všemi podlažími procházejí dvě
komunikační jádra, severní s veřejným provozem a jižní, jež
slouží především pro zásobování
a transport pacientů na lůžku.
V úrovni 1.NP se rozkládá prostorná střešní zahrada s atraktivními
výhledy na město. Zahrada navazuje na parkoviště pro pacienty
a slouží jako hlavní relaxační
plocha jak pro pacienty, tak pro
jejich doprovod.
V nadzemních podlažích 2.NP,
3.NP a 4.NP se opakuje téměř
totožná dispozice tří lůžkových
oddělení. Každé oddělení má kapacitu třiceti lůžek rozmístěných
v jedno- až třílůžkových pokojích.
Oddělení disponují veškerým
potřebným provozním zázemím
včetně aplikační místnosti chemoterapie. Na jižním konci křídla je vždy umístěna komfortně
prosvětlená jídelna a návštěvní
místnost s navazující prostornou
lodžií. Ta opět poskytuje atraktivní výhledy do krajiny a na město
Plzeň.
Stavební řešení
■ Založení, hydroizolace
Stavba je založena plošně na základové desce tl. 600 a 800 mm
z betonu C30/37-XC1, a vyztuženého vázanou výztuží 10 505 (R).
Do desek jsou vetknuty nosné monolitické stěny a sloupy.
10
stavebnictví 02/12
Od hlavní čtvercové části podzemních podlaží budovy je vysunuta a dilatací oddělena samostatná část monobloku čtyř
ozařoven lineárních urychlovačů
a brachyterapie. Pod dilatací mezi
hlavním objektem a monoblokem ozařoven je masívní základ
z prostého betonu pro zajištění
rovnoměrného sedání dilatovaným objektů. V základové desce
jsou vytvořeny instalační kanály
pro technické instalace a dojezdy
výtahových šachet.
Hydroizolace proti zemní vlhkosti
sestává ze dvou modifikovaných
SBS pasů celkové tl. 8 mm a je
vytažena min. 300 mm nad upravený terén.
■ Nosné konstrukce
Konstrukčně je stavba řešena
jako monolitický železobetonový
bezprůvlakový skelet, kombinovaný se ztužujícím stěnovým
systémem. Převládající modulové rozpětí je 6,0 x 6,0 m. Železobetonové stěny jsou umístěny
kolem komunikačních jader s výtahem a schodištěm, respektive
po obvodu částí suterénu, zapuštěných do terénu. Schodiště
jsou pojata jako monolitická.
Čtyřhranné sloupy skeletu mají
rozměry 400 x 400 mm, stropní
bezprůvlakové desky tloušťku
250–300 mm. Část obvodových
konstrukcí stěn horních podlaží
v jižní části budovy je železo-
betonová a plní funkci nosníku
vynášejícího konzolu délky 8,4 m.
Také obvodové zdi obou podzemních podlaží jsou z větší části
z monolitického železobetonu
a převážně tl. 250 mm.
Dilatačně oddělený robustní monoblok s provozem ozařoven,
situovaný na východní straně 2.PP,
je konstrukčně řešen jako stěnový
systém zastropený rovnými deskami. Konstrukční prvky kobek pro
umístění lineárních urychlovačů
jsou velmi masivní. V místech s dopadem sekundárního záření mají
železobetonové stěny tloušťku
600–1800 mm, v místech primárního záření úctyhodných 2300 mm
a jsou z barytobetonu. Tloušťky
stínicích konstrukcí byly stanoveny
výpočtem, kdy byly uvažovány
reálné objemové hmotnosti stínicích betonových konstrukcí.
Objemová hmotnost stínicích obyčejných betonových konstrukcí je
2250 kg/m3 a stínicích těžkých
barytbetonových konstrukcí je
2950 kg/m3. Kombinace těchto
konstrukcí se ukazuje po technické
i ekonomické stránce nejvýhodnější. S ohledem na požadavky
technologie lineárního urychlovače bylo nutné striktně dodržovat
předepsanou technologii betonáže
a kvalitu betonu, což průběžně
kontrolovala autorizovaná osoba.
Na severní straně 2.PP budovy
a nad monoblokem ozařoven se
nachází instalační kanál pro ob-
0
2,5
5
jemné rozvody VZT k jednotlivým
vyšetřovnám lineárních urychlovačů a brachyterapie. Konstrukce
kanálu je opět železobetonová,
s tloušťkou stěn a stropní konstrukce 200–300 mm.
Konstrukční výšky podzemních
podlaží činí 4,0 m a 4,2 m, v 1.NP
(střešní zahrada) pak 5,0 m
a v dalších NP 3,6 m.
Jako samostatný konstrukční
a dilatační celek je v úrov ni 3.PP navržen propojovací
železobetonov ý koridor, jež
napojuje onkologické centrum
na rozsáhlý stávající podzemní
komunikační systém fakultní
nemocnice.
■ Střecha
Střecha horních podlaží je pojata
jako plochý jednovrstvý střešní
plášť, se spádováním do vnitřních
střešních vpustí.
Střecha nad 1.PP je řešena jako
prostor s intenzivní zelení a pobytovou funkcí. Všechna atria v 1.PP
fungují jako zelené extenzivní
střechy, atria v 2.PP se nacházejí
na rostlém terénu v kombinaci
se vzrostlou zelení (nižší stromy,
keře).
■ Obvodový plášť
Obvodov ý pláš ť 2.– 4.NP je
převážně zděný, z keramických
bloků. Je zateplený kontaktním
zateplovacím systémem s použitím minerální vlny. Obvo -
7,5 M
ONKOLOGIE
ŘEZ B-B
▲ Příčný řez
dov ý pláš ť 1.PP a 2.PP má
obdobnou skladbu jako horní
lů žková č ást, avš ak v pod zemních podlažích je doplněn
směrem do exteriéru o předsazenou provětrávanou fasádu,
kde exponovaným pohledovým
prvkem je alkalické profilové
lité stavební sklo ve tvaru U.
Prosklení, jež má bránit přímému pohledu do vyšetřoven, je
neseno ocelovou konstrukcí,
kotvenou přímo do nosné ŽB
konstrukce.
■ Podhledy
Převážnou část stropů s ohledem
na rozvody instalací zakrývají
podhledové konstrukce. Jsou to
především kazetové podhledy,
a to v běžném nebo hygienickém
standardu ve speciálních vyšetřovnách. V přednáškovém sále
je akustický podhled vytvořen
v bezesparém provedení.
■ Vnitřní dělicí konstrukce
Vnitřní nenosné dělicí konstrukce
jsou zděné z AKU cihel tloušťky
115 mm, 190 mm a z děrovaných keramických cihel tloušťky
80 mm.
Příčky ve speciálních vyšetřovnách (simulátory, terapeutický
RTG a vyšetřovna CT) jsou vyzděny z plných cihel s barytovou
omítkou tloušťky cca 40 mm
(20 + 20 mm) podle výpočtů
stínění a veškeré prostupy a oslabení těchto stěn se řeší speciálními konstrukcemi s vloženými
olověnými pláty.
U vyšetřovny magnetické rezonance tvoří povrch stěn vlastní
vyšetřovny speciální obklady –
systémové panely.
Vzhledem k mimořádně náročnému zdravotnickému provozu, především v podzemních podlažích,
je i řešení technického vybavení
budovy velmi rozsáhlé a složité.
Technické zabezpečení tvoří především strojovny VZT, MaR, UT,
chlazení a místnosti pro elektro
a slaboproud. Převážná část technických provozů se nachází ve
2.PP, menší (ale nezbytná) část
v jednotlivých podlažích, zbývající
pak na střeše OC v 5.NP.
V úrovni 2.PP se nachází v jednom
dispozičním bloku především
velká strojovna VZT a klimatizace,
strojovna MaR, dále strojovny
chlazení a UT s výrobou TV a páry
pro vlhčení. V další části budovy
je umístěna trafostanice (náhradní
Technické
zařízení budovy
zdroj elektřiny je v sousedním
Energocentru) a veškeré elektrorozvodny, na něž dále navazuje
v zásobovací vertikále hlavní
vertikální šachta elektro a v jednotlivých podlažích pak patrové
rozvodny. U druhé (veřejné) vertikály je naopak řešena hlavní vertikální šachta pro slaboproudy se
serverovnou ve 2.PP a patrovými
rozvodnami pro datové rozvaděče
a jiná slaboproudá zařízení.
V úrovni 5.NP je pak situována
především strojovna VZT pro
požární zabezpečení, strojovna
VZT pro lůžkové jednotky a také
vakuová stanice. Zdroj stlačeného vzduchu je stávající, umístěný
v sousedním Energocentru.
Všechny prostory, jež to z hlediska zdravotnického či technologického vyžadují, jsou nuceně
větrány, respektive klimatizovány.
Zařízení VZT a KLM jsou rozděleny podle logických funkčních celků. Technologicky nejnáročnější
prostory (magnetická rezonance,
lineární urychlovače) jsou osazeny zálohovými systémy VRF.
Centrální V Z T jednotky jsou
vybaveny zpětným získáváním
tepla. Součástí každé jednotky
jsou jednotlivé stupně filtrace (dle druhu obsluhovaného
prostoru) a ohřev čerstvého
0
2,5
5
vzduchu, vybraná zařízení mají
vodní chladič, parní zvlhčovač,
případně vodní dohřívač pro
letní odvlhčování.
Letní úprava tepelné pohody
v konkrétní místnosti (mimo čisté
prostory) se řeší individuálně,
pomocí vodních oběhových jednotek typu fan-coil.
Topnou vodu pro vytápění, ohřev
TV a vzduchotechniku zajišťuje
výměníková stanice ve 2.PP.
Napojení na dopravní
infrastrukturu
Onkologické centrum je dopravně
napojeno na stávající vnitroareálovou komunikaci novou příjezdovou komunikací. Ta tvoří spojku
mezi severní a jižní vrátnicí. Napojení se nachází v blízkosti severní
vrátnice. Nová komunikace u OC
je včetně nových parkovacích
stání s návazností na vstup do
OC v úrovni 1.NP, a to především
pro pacienty (kapacita 59 míst).
Příjezd sanitních vozů řeší ze
západní strany v úrovni ambulancí
v 1.PP odbočení z hlavní stávající
areálové komunikace, v tomto
místě jsou před OC vytvořena
i stání pro jejich krátkodobé zaparkování. Další napojení budovy
inzerce
stavebnictví 02/12
11
7,5 M
▲ Jižní pohled
▲ Pohled na předsazenou prosklenou fasádu
▲ Vstupní hala s recepcí
▲ Atrium s únikovým schodištěm
je navrženo v úrovni 2.PP, v jižní
části, před stávajícími budovami
Dialýzy a Energocentra. Zde se
nachází další parkovací plocha,
především pro zaměstnance,
v návaznosti na personální zázemí OC. Nové OC v úrovni 3.PP je
také přímo napojeno na stávající
podzemní dopravní koridor nemocnice. ■
12
stavebnictví 02/12
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Onkologické centrum Fakultní nemocnice Plzeň
Investor:
Fakultní nemocnice Plzeň
Zpracovatel PD:
K4-LT sdružení (sdružení
firem K4 a.s. a LT PROJEKT a.s.)
Projektant:Ing. arch. Zdena Němcová, Ing. Luděk Tomek
Spolupráce:
Ing. arch. Jan Lacina,
Ing. Martin Foral, Martin Kyselovič, Ing. Jan
Korbut, Ing. Jana Kuřitková
Zhotovitel:
SKANSKA a.s.
Projektový manažer:
Martin Žák
Hlavní stavbyvedoucí:
Martin Šíp, Ing. Jaroslav Bastl
Doba výstavby:
12/2008–12/2010
Náklady: cca 1 mld. Kč
Náklady stavby bez zdravotnické
technologie:
560 mil. Kč bez DPH
PARKDECK
POVRCH
POVRCH PRO
PRO STŘEŠNÍ
STŘEŠNÍ PARKOVIŠTĚ
PARKOVIŠTĚ
❱ STŘÍKANÁ POJIŽDĚNÁ IZOLAČNÍ VRSTVA
❱ PROTISKLUZNÝ ODOLNÝ POVRCH
❱ APLIKACE I NA VLHKÝ PODKLAD
DÍKY PAROPROPUSTNOSTI
❱ SYSTÉMOVĚ ŘEŠENÉ DETAILY
OBJEKTOVÁ DILATACE
NAPOJENÍ NA ATIKU
UTESNĚNÍ VPUSTÍ
nebo přímo volejte našim techniků na
A
0
0
8
M
V
LEJTE
www.stresni-parkoviste.cz
O
Více se dozvíte na
ZDAR
800 100 219
Průmyslové podlahy Plaček, a.s. | Pod lesem 2650 | 756 61 Rožnov pod Radhoštěm | Česká Republika
interview
text Hana Dušková | grafické podklady archiv autorky
Moderní výstavba na bázi technologie
lehké prefabrikace dřeva v ČR
„Sendvičový systém na bázi dřeva je technologií
třetího tisíciletí, kde spojení tradičního, v přírodě
obnovitelného materiálu spolu s kvalitními moderními materiály vytváří systém suché výstavby,
který splňuje všechny parametry současných
požadavků na stavbu,“ zdůrazňuje v následujícím
rozhovoru Ing. Jiří Pohloudek, obchodní ředitel
firmy RD Rýmařov s.r.o.
▲ Ing. Jiří Pohloudek, obchodní ředitel
firmy RD Rýmařov s.r.o.
Společnost RD Rýmařov působí
na českém stavebním trhu již
40 let a její činnost je spojena
s vývojem průmyslové technologie výstavby na bázi lehké prefabrikace dřeva. Jaká je historie
tohoto způsobu stavění v České
republice?
Technologie lehké prefabrikace na
bázi dřeva má v České republice
více než čtyřicetiletou tradici. První
pokusy hledání alternativ k výstavbě klasickými zdicími technologiemi
v tomto směru v České republice
vznikaly již na začátku šedesátých let
20. století. Rozhodující pro postup-
ný rozvoj lehké prefabrikace na
bázi dřeva v rámci ČR bylo později
zakoupení know-how od západoevropské firmy. Postupně se začaly
připravovat projekty nejen v rámci
individuální výstavby, ale také
v oblasti občanské vybavenosti.
V sedmdesátých a osmdesátých
letech bylo touto technologií postaveno okolo 18 000 objektů, z toho
300 vícepatrových bytových domů.
Koncem osmdesátých let nastal
v ČR v oblasti bytové výstavby
útlum. V západní Evropě však
byla technologie na bázi lehké
prefabrikace dřeva velmi populární
a o stavby z České republiky začal
být zájem především v nově
sjednoceném Německu. V devadesátých letech se tím v ČR
umožnilo zachování, ale také další
rozvoj výrobních kapacit. Tlak
investorů a developerů v zemích
západní Evropy na srovnatelné kvalitativní parametry v rámci výstavby
znamenal další příliv zkušeností
ze strany významných zahraničních firem. Když se na začátku
nového tisíciletí bytová výstavba –
jak v oblasti individuálních, tak
bytových staveb – opět začala
rozvíjet, mohly být investorům nabízeny stavby skutečně srovnatelné
s těmi, které se stavěly v západní
Evropě. Současně bylo samozřejmě třeba zajišťovat v rámci potenciálních zákazníků příslušnou osvětu.
Pro další rozvoj výstavby na bázi
lehké prefabrikace dřeva měl
jistě význam rostoucí důraz na
energetické, ale i environmentální parametry budov.
Jistě, vytvořením sendvičového
systému lze docílit vysokých energetických parametrů, bez nároků na
zvětšování zastavěného prostoru
nebo na úkor bytových ploch. Jedná se o systém suché výstavby,
ve kterém jsou spojeny tradiční,
v přírodě obnovitelné materiály
s moderními stavebními hmotami.
Systém tak splňuje všechny parametry současných požadavků na
ekologickou stavbu v souladu s trvale udržitelným způsobem života.
Veškeré materiály jsou obnovitelné
a recyklovatelné bez dalších zátěží.
Individuální investoři, ale i developeři mají o stavby na bázi lehké
prefabrikace dřeva zájem i z toho
důvodu, že průmyslová výroba
panelů na automatických linkách
současně zaručuje přesnost, jež
umožňuje realizovat dokončovací
práce ve vysoké jakosti. V rámci
výstavby tak žádným způsobem
nedochází ke kvalitativní degradaci.
Důležité je v tomto směru zmínit
spolupráci firmy se stavebními
fakultami v ČR v rámci řešení
evropských výzkumných projektů.
▼ Realizace atraktivní stavby developerského projektu kongresového centra s ubytovacím zázemím v rakouském
městě Stollhof
14
stavebnictví 02/12
Výsledkem je například současná
stavba Inovačního výzkumného
centra MSDK (Moravskoslezského
dřevařského klastru) v Ostravě, realizovaná v pasivním energetickém
standardu. (Ta bude podrobněji
prezentována v dubnovém čísle
časopisu. Pozn. autorky.)
Jaká je například délka realizace
individuálních staveb dodávaných na klíč?
Zdokonalování technických parametrů a maximální přesnost při
zabezpečování kvality technologie
výstavby z prefabrikovaných dílců
umožňuje velice rychlou dobu
realizace, jež navíc nezatěžuje stavebníka ani okolí. U objektů na klíč
trvá stavební proces maximálně
20 až 25 dní.
Základní nabídka firmy RD Rýmařov
obsahuje přes dvě desítky typových projektů, včetně mnoha jejich
variant a různých architektonických
doplňků. Je tak možné vyhovět i individuálním požadavkům investorů,
aby dům splnil jejich představy.
Firma RD Rýmařov vykazuje
i v době určitého útlumu v oblasti
bytové výstavby vysokou prodejnost, 20% meziroční nárůst. V čem
vidíte základ tohoto úspěchu?
Důvěryhodnost je dána zejména
zkušenostmi. Za více než čtyřicet
let praxe se firma stala významným
představitelem výroby lehkých
prefabrikovaných staveb na bázi
dřeva. Realizovali jsme více než
21 000 staveb, a to nejen rodinných
či bytových domů, ale také celých
developerských projektů. Neustále
sledujeme vývoj na stavebním trhu.
Základ úspěchu vidím v tom, že se
podařilo vystihnout vkus a potřeby
zákazníka a skloubit kvalitativní
vlastnosti, užitné hodnoty a zajímavé dispozice staveb, jejichž cena
odpovídá požadavkům investora.
Je také třeba pružně reagovat na
stavební vývoj odpovídajícími inovacemi v oblasti stavebních tech-
nologií. V této souvislosti připravujeme v rámci standardní nabídky
modifikace směřující k snižování
energetické náročnosti budov a využití obnovitelných zdrojů energie.
RD Rýmařov také klade velký důraz
na zdravotní nezávadnost používaných materiálů. Ve všech požadavcích splňuje jak národní normy, tak
požadavky norem Evropské unie.
Důkazem kvality výrobků je evropský certifikát ETA podle ETAG 007,
jež společnost získala jako první
v České republice.
O jaký typ staveb je v současné
době mezi investory největší
zájem?
V současnosti je nejprodávanější stavbou dvoupodlažní dům
NOVA 101, s dispozicí 5+1, s garáží,
v ceně cca 2 milióny korun, který
realizujeme podle přání investora
v různých obměnách. Veřejnost
tento typ stavby velmi zaujal,
protože přesně splňuje dnešní
požadavky běžné rodiny. Zajišťuje
hodnotnou úroveň bydlení s kvalitní
dispozicí, a to jak pocitem soukromí, tak místa pro společné trávení
času, s důrazem na úložné prostory
a ideálně i garáž. Stavba je tedy
zacílena na střední vrstvy, které
běžně dosáhnou na finanční limity
hypoték.
Od roku 2009 prodej tohoto typu
domu strmě roste. Předpokládá
se, že koncem roku 2012 bude
těchto domů postaveno kolem
tisíce – což je v současné ekonomické situaci českého stavebnictví
v rámci jednoho typového objektu
rekordní počet. Tato stavba má také
své modifikace – typ NOVA 101
v pasivním provedení byl zároveň
prvním vzorovým domem v pasivním energetickém standardu v ČR.
Nebrání realizaci současných architektonických představ určitá
unifikace jednotlivých typových
řad v rámci systému výstavby?
Vlivem postupných inovačních
trendů lze v současnosti ze systému stavět architektonicky velmi zajímavé realizace. V určitých
srovnatelných parametrech dokážeme stavět i náročnější stavby
ve vyšších podlažích – v tomto
směru je však zatím v ČR výstavba
limitována určitými legislativními
tlaky, zejména v požární, ale také
konstrukční a akustické oblasti.
Jaký je potenciál firmy v rámci
jejího působení na evropském
stavebním trhu?
Výše zmiňovaná stavba typu NOVA 101
již byla realizována ve všech okolních zemích, v současné době je
testována také v Moskvě. V rámci
našich současných exportních aktivit
působíme například v Rakousku, kde
ve městě Stollhof realizujeme atraktivní stavbu developerského projektu
kongresového centra s ubytovacím
zázemím. V rámci atypického architektonického řešení této stavby
spolupracujeme s přední vídeňskou
architektonickou kanceláří.
Pro firmu se stává zajímavým také
polský trh, kde jsme se v první fázi
nepředstavili individuální výstavbou,
ale zvolili jsme strategii realizace bytových domů. V polské Lodži budujeme sídliště s čtyřpodlažní výstavbou
o cca 180 bytových jednotkách.
Uvažuje firma o rozšíření svých
výrobních závodů?
RD Rýmařov má zatím dostatečnou kapacitu, pokrývající všechny
narůstající požadavky. Jsme si však
vědomi toho, že v zemích směrem
na východ od českých hranic je
účelnější výrobní jednotku realizovat. V současné době budujeme
výrobní závod u ukrajinského Lvova,
který by měl požadavky východních
trhů plně uspokojit. ■
▲ Další z variant rodinného domu NOVA 101 v pasivním energetickém
standardu
▲ Nejprodávanější stavbou firmy RD Rýmařov s.r.o. je dvoupodlažní rodinný
dům NOVA 101
▲ Varianta rodinného domu NOVA 101 v pasivním energetickém standardu
▲ Realizace bytových domů v polské Lodži v rámci sídliště s čtyřpodlažní
výstavbou o cca 180 bytových jednotkách
Skladba obvodové stěny dvoupodlažního domu Nova 101
firmy Rýmařov s.r.o.
■ Sádrovláknitá deska Fermacell:
15 mm
■ Dřevěný rám (vyplněn tepelnou
izolací): 40 mm
■ Parozábrana
■ Dřevěný rám (vyplněn tepelnou
izolací): 120 mm
■ Sádroláknitá deska Fermacell:
15 mm
■ Termofasáda: 107 mm
Skladba obvodové stěny domu
NOVA 101 v pasivním energetickém standardu
■ Sádrovláknitá deska Fermacell:
15 mm
■ Dřevěný rám (vyplněn tepelnou
izolací): 60 mm
■ Parozábrana
■ Dřevěný rám (vyplněn tepelnou
izolací): 120 mm
■ Sádroláknitá deska Fermacell:
15 mm
■ Termofasáda: 157 mm
Tloušťka celkem: 297 mm
Součinitel prostupu tepla
U = 0,16 W/m2.K
Tloušťka celkem: 367 mm
Součinitel prostupu tepla
U = 0,12 W/m2.K
stavebnictví 02/12
15
osobnost stavitelství
text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv ČVUT v Praze
o soutěži na most Ferdinanda I.
(dnešní most Legií ) v Praze
posuzuje komise (v roce 1891)
návrh z betonu takto: Jest to
nejslabší práce ze všech návrhů
na kamenný most, takže o ní
ani vážně mluviti nelze. Jakkoliv v programu výslovně jest
předepsáno pro pilíře a klenby
kvádrové zdivo žulové, navrhuje
se obojí z betonu, a to ještě
způsobem příliš odvážným.
Klenby na rozpětí 30 m navrhuje
v závěru toliko 74 cm (proti obvyklé tloušťce 100 až 120 cm)
a pilíře v patce klenby toliko
2 m tlusté – rozměry to, které
by ani při nejlepší žule nebyly
připustitelné.
Ani ve střední Evropě se však
vývoj stavitelství z betonu nezastavil a Stanislav Bechyně
patřil k jeho průkopníkům jak
v oblasti teorie, tak praxe.
V ro c e 19 2 0 by l jmenován
ř ádný m profesorem (tehd y
nejmladším) pro statiku, dynamiku a betonové stavitelství
na Vysoké škole inženýrského
stavitelství ČVUT. Stejnou problematikou se zabýval při navrhování řady staveb, zejména
u statických výpočtů nosných
konstrukcí. Realizována byla
řada jeho mostů a podílel se
na konstrukci mnohých staveb.
Betonové mosty
a průmyslové stavby
▲ Akademik Stanislav Bechyně
Stanislav Bechyně
Narodil se 20. července 1887 v Přibyslavi, kde
také navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Maturitu složil s vyznamenáním na reálném
gymnáziu v Novém Městě na Moravě. V letech
1905–1910 studoval na odboru stavebního inženýrství České vysoké škole technické. Studia
ukončil v roce 1910 druhou státní zkouškou
s vyznamenáním.
16
stavebnictví 02/12
V roce 1911 nastoupil do právě zakládané stavební beto ná ř ské firmy dr. Ing. K arla
Skorkovského. V roce 1915 se
habilitoval na doktora technických věd. O tom, že prosadit
betonové stavitelství na konci
19. a počátku 20. století nebylo
v českých zemích jednoduché,
svědčí citace z jeho publikace
Stavitelství betonové (Díl I.,
Vlastnosti složek a zásady vyztužování, str. 8), která vyšla
nákladem České matice technické v roce 1934. Ve zprávě
Pro Bechy ňov y most y jsou
typické smělé oblouky a jejich
často průkopnické konstrukční řešení. K nim patří například realizace obloukového
mostu v Hořepníku na Pel hřimovsku v roce 1913, most
v Křinci (Nymburk) přes Mrlinu
(1917–1918) a především most
přes Chrudimku v Pardubicích
(1935). Řadu let se Bechyně
věnoval návrhu mostu přes
nuselské údolí. Již v roce 1919
spolupracoval s architektem Bohumírem Kozákem (1885–1978)
n a n áv r hu n ové h o s í d li š t ě
v Nuslích a na Pankráci, jehož
souč ástí byl i návrh mostu
přes nuselské údolí, jako tehdy
unikátního řešení dopravního
spojení s centrem Prahy. Od
▲ Návrh na stavbu mostu přes nuselské údolí (1942)
roku 1919 se zúčastnil několika
dalších soutěží na jeho realizaci
a v roce 1937 získal první cenu
za projekt Nuselského mostu
se dvěma mostovkami. Kvůli
válečným událostem se však
stavba mostu neuskutečnila.
Poslední návrh na stavbu Nuselského mostu předložil v roce
1950, kdy vyprojektoval obloukový most se třemi oblouky.
Bechyně se rovněž podílel na
řadě průmyslov ých staveb.
Navrhl betonovou konstrukci
ocelárny v Hrádku u Rokycan
(1914) či konstrukč ní řeše ní stavby automobilky Praga
(v roce 1916, kde poprvé v Rakousko-Uhersku použil hřibové
stropy a sloupy z ovinuté litiny),
skladiště v Kostelci nad Labem
či ocelárnu v Kladně. Z veřejných budov pracoval např. na
návrzích Paláce Lucerna v roce
1919, ve kterém použil rámové
patrové konstrukce – spojení
betonových sloupů a trámů. Šlo
o první budovu v Československu, kde se nepoužilo nosných
částí z cihel nebo dřeva. Navrhoval i hangáry v Letňanech
a v Karlových Varech, Veletržní
palác v Praze, výškovou budovu Penzijního ústavu v Praze
na Žižkově. Statickými výpočty se rovněž účastnil tvorby
návrhu Národního památníku
na Vítkově.
▲ Návrh na stavbu mostu z železového betonu přes Tichou Orlici (1916)
▲ Dálniční most přes údolí Šmejkalky (1950)
inzerce
stavebnictví 02/12
17
▲ Prospěchové vysvědčení Stanislava Bechyně na c.k. České
vysoké škole technické v roce 1910
Akademická
činnost a výzkum
Nedílnou součástí jeho činnosti
byla rovněž oblast vědy. Své
výzkumy si profesor Bechyně
ověřoval na stavbách. Jednalo se
například o práce s cementem
v zimě, zpracování betonu vibrátory, vodotěsnost betonu, zvláštní
způsoby vyztužování či o užití
oceli s vysokou mezí průtažnosti.
Za druhé světové válk y byl
jako většina vysokoškolských
ped agog ů p oslán na dovo lenou s čekatelným. V roce
1945 zahájil přednášky o železobetonových konstrukcích
a kamenných a betonov ých
mostech. Zájem posluchačů
18
stavebnictví 02/12
získával názorným výkladem,
učil je technickému myšlení.
Kladl důraz na praxi, se kterou
byl sám v aktivním kontaktu –
u firmy Skorkovský zastával až
do roku 1945 pozici hlavního
inženýra. Řada jeho projektů se realizovala po válce –
např. závod Mier a autobusové
garáže v Bratislavě, v Žilině,
v Nitře či most přes řeku Váh
v Komárně (1955). Konstrukční
řešení tohoto mostu s plochým
obloukem o rozpětí 112,5 m mu
přineslo mezinárodní uznání.
Bechyně realizoval také stavbu
největšího obloukového dálničního mostu přes údolí Šmejkalka u Senohrab, jež byl dokončen
v roce 1950 (250 m dlouhý most
s rozpětím oblouku 120 m).
▲ Jedna ze stran Bechyněho šalovacího plánu a statického výpočtu pro
Národní památník na Vítkově (1930)
Velmi rozsáhlá byla i jeho publikační činnost – je autorem
mnoha odborných knih, článků
a skript.
Poradní hlas
Po odchodu do důchodu roku
1958 nepřerušil Bechyně zcela kontakt se školou a i nadále
se zapojoval do významných
úkolů. Jako poradce působil
na četných stavbách, např.
na výstavbě metra či stavbě
p o dcho du na Václavském
náměstí v Praze. Podílel se
i na rekonstrukcích památkov ýc h o b j e k t ů – p ř e su n u
arcidiecézního kostela v Mostě či přesunu kapličky Máří
Magdalény u Čechova mostu
v Praze.
P ůsobil jako č len v mnoha
domácích i zahraničních profesních organizacích, nap ř.
mezinárodní organizaci RILEM
(Mezinárodní sdružení zkušebních a výzkumných laboratoří
zabývajících se stavebními konstrukcemi) a AIPC (Mezinárodní
sdružení pro mosty a inženýrské
stavby) se sídlem v Curychu.
Za svou vědeckou práci byl vyznamenán Řádem práce, Zlatou
Felberovou medailí, Řádem
republik y a Zlatou plaketou
ČSAV v letech 1962 a 1972.
V roce 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1972
mu byl udělen čestný doktorát
honoris causa.
▲ Model hangáru v Letňanech (originál je na SPŠS v Havlíčkově Brodě)
▲ Hřibové stropy (nepojmenovaná fotografie z pozůstalosti)
i při plánování a údržbě rozsáhlé
zahrady u jeho vily v pražské Troji
(později majetku firmy Vodní stavby, která vilu obhospodařovala až
do svého zániku).
Bechyňovy
písemnosti
▲ Stavba druhého vinohradského železničního tunelu (1940)
Akademik Bechyně se nezabýval pouze vědou. Zajímal se
o výtvarné umění a krásnou
literaturu. Svůj vztah k přírodě
realizoval jako spoluzakladatel
pražské zoologické zahrady
v roce 1931 (podle jeho návrhu
byl postaven jeden z pavilonů)
▼ Rektor ČVUT prof. Ing. Dr. Bohumil Kvasil, Dr.Sc.; a prof. Ing. Stanislav
Bechyně, Dr.Sc., při slavnostní promoci dne 4. prosince 1972
20
stavebnictví 02/12
Profesor Bechyně zemřel
15. října 1973. Pochován byl
v Přibyslavi, kde mu byla na
rodném domě v roce 1978
odhalena pamětní deska a rovněž otevřena pamětní síň v tamějším zámku. Později byla
síň zrušena a prostory sloužily účelům požárního muzea.
Materiály z pozůstalosti, vystavené v síni, získala Střední
pr ů myslová š kola st avební
v Havlíčkově Brodě, která nese
jméno akademika Bechyně.
Některé písemnosti z pozůstalosti akademika Bechyně byly
předány do Archivu ČVUT ještě
za jeho života. Při zřizování pamětní síně v Přibyslavi vybrala
jeho manželka z pozůstalosti
četné důležité dokumenty a předala je tehdejšímu Městskému
národnímu výboru v Přibyslavi. Pracovníci Archivu ČVUT
k nim získali přístup teprve po
dlouhém jednání v roce 1987.
Za daného technického stavu
je nebylo možné již sejmout
z panelů bez poškození. Byly
z nich proto pořízeny fotokopie,
jimiž byla pozůstalost doplněna.
Písemnosti předané do archivu
nebyly roztříděné. Některé originály jsou poškozené poznámkami psanými propisovací tužkou.
Přesto je většina pozůstalosti
uchována, včetně zachování
metodiky, kterou při vědecké
práci akademik Bechyně používal. Pozůstalost včetně fotografií je uložena v depozitu ČVUT
ve vzdálenosti 70 km od Prahy. ■
Poděkování
Děkujeme Mgr. Magdaleně Tayerlové, vedoucí archivu, i ostatním pracovníkům archivu ČVUT,
kteří umožnili časopisu Stavebnictví autentické dokumenty
zpřístupnit.
inzerce
Stropní konstrukce Spiroll
Jedná se o ucelený konstrukční systém předpjatých stropních panelů Spiroll. Kromě samotných panelů Spiroll
do něj patří i jejich úpravy a doplňkové
konstrukční prvky – průvlak s nízkým
ozubem a výměna pro konzolový Spiroll. Doplňkové konstrukční prvky byly
vyvinuty společností Prefa Brno a.s.
a umožňují využití panelů Spiroll i v případech, kde by to dříve nebylo možné.
Prefa Brno a.s. jako přední výrobce předpjatých stropních panelů v ČR patří ke
špičce ve vývoji tohoto systému. Nabízí
ucelený systém úprav stropních panelů
a zejména doplňkové konstrukce umožňující širší využití celého stropního systému.
MOŽNOSTI DÍLCŮ SPIROLL
8
DETAIL UCHYCENÍ BALKÓNU
Systém stropních konstrukcí Spiroll
lze rozdělit do tří částí:
1. s amotné stropní panely
NÍZKÝ PRůVLAK
10
4
2. ú
pravy stropních panelů
■ podélné řezy
■ šikmé řezy
■ prostupy
2
3. d
oplňkové konstrukce
■ nízký průvlak
■ nadokenní výměna pro konzolový
Spiroll Předpjaté stropní panely je nyní možno při
dodržení několika zásad upravit prakticky
libovolným způsobem. Do panelů lze
provést prostupy v čerstvém či ztvrdlém
stavu, ve výrobně či až přímo na stavbě,
eventuálně do nich zhotovit vývrty.
Prefa Brno a.s. vyvinula dvě nové konstrukce – nízký průvlak a nadokenní výměnu pro konzolově vyložený stropní
panel. Obě konstrukce prošly úspěšně
zkouškami v Technickém a zkušebním
ústavu stavebním.
Nízký průvlak zasahuje pouze minimálně
do podhledu místnosti, a tudíž nenarušuje volný prostor. Nadokenní výměna pro
konzolově vyložený panel slouží k uchycení panelu do ztužujícího věnce budovy.
Prefa Brno a.s. vyvinula i způsob uchycení balkónů ke stropní konstrukci Spiroll pomocí tepelně izolačních balkónových nosníků. Ve stropních panelech se
naruší horní deska, do dutin se vsune
výztuž balkónových nosníků a dutiny se
pak zalijí betonem.
5
3
1
9
NADOKENNÍ VÝMĚNA PRO UCHYCENÍ
KONZOLOVÉHO PANELU
1. Šikmé řezy
Panel lze seříznout šikmým řezem pod úhlem.
2. Podélné řezy
Panely lze zúžit vždy v rozmezí od žebra do poloviny dutiny.
3. Vývrty
Do stropních panelů lze zhotovit vývrty s průměrem až 400 mm,
které mohou sloužit jako prostupy pro inženýrské sítě.
4. Výřez přes celý průřez panelu
Slouží jako prostup pro komíny a instalační šachty.
5. Výřez se zachováním spodní desky
Při výrobě panelu se odstraní pouze horní deska panelu. Spodní deska se
odřízne či navrtá až na stavbě dle přesného rozmístění instalací.
6. Klasická výměna
Slouží pro vytvoření otvoru přes celou šířku dílce. Tento typ výměny je
zespodu viditelný, jeho použití je proto vhodné pouze tam, kde to nebude
na závadu nebo kde se v místnosti počítá se zhotovením podhledu.
6
7
KLASICKÁ A SKRYTÁ VÝMĚNA
7. Skrytá výměna
Tato výměna není v pohledu viditelná, a její použití je tedy vhodné
do prostor, kde bude strop bez úpravy či pouze s nátěrem.
8. Uchycení balkónů
K panelům Spiroll lze uchytit balkóny pomocí tepelně izolačních nosníků.
V tomto případě se naruší horní deska panelu v místě dutin, vloží se do
nich tahová a smyková výztuž balkónových nosníků a dutiny se zalijí
betonem.
9. Nadokenní výměna pro konzolový Spiroll
Používá se při konzolovém vyložení stropního panelu. Výztuž výměny je
provázána s armaturou ztužujícího věnce budovy. Nevýhodou tohoto prvku
je nutnost zateplit celou konzolu, aby se zabránilo tepelným mostům.
10. Nízký průvlak
Tento typ průvlaku zasahuje pouze minimálně do podhledu.
stavebnictví 02/12
21
fotorepor táž
text Mgr. Leoš Strouhal | foto Tomáš Malý, Ing. Petr Pecina
▲ Muzeum barokních soch v Chrudimi – hlavní loď
Chrudim: ze zdevastovaného
kostela je muzeum barokních soch
Památkově chráněný komplex kapucínského kláštera s dominantou kostela sv. Josefa je součástí
centra města Chrudimi. Po padesáti letech devastace se bývalý kostel stává městskou kulturní institucí a svou expozicí zaměřenou na venkovskou
barokní plastiku přesahuje regionální význam.
Součástí komplexu kláštera jsou zahrady, jejichž
rekonstrukcí vznikl veřejný prostor s funkcí městského parku. Rekonstrukce areálu získala titul
Stavba roku 2011 Pardubického kraje.
Jako církevní komunita zanikl chrudimský kapucínský klášter, založený v druhé polovině 17. století, po
druhé světové válce, když z něj odešli poslední příslušníci řádu. Stalo se
tak 6. července 1949. Od této doby
byl kostel, jenž sloužil například jako
skladiště, devastován. Teprve změna ideologického přístupu umožnila
pojetí jeho současného využití jako
kulturní instituce.
Kostel
Inspirací pro architektonické řešení
rekonstrukce bývalého klášterního
kostela byl prostý život ve víře
a službě, který se promítal i do
vlastní architektonické typologie
kapucínských klášterů. Tuto jednoduchost až strohost vložili architekti
i do návrhu řešení nové funkce
22
stavebnictví 02/12
prostoru kostela – má sloužit nejen
jako galerie soch, ale rovněž i jako
místo kulturních a společenských
událostí města, například pro pořádání koncertů nebo občanských
svatebních obřadů.
Při studiu podkladů a historických
plánů byla objevena neobvyklá
původní vestavba Lorety do kaple
(patrné jsou její zbytky na západní
vnitřní stěně). Toto umístění se
architektům zalíbilo a připadalo jim
jedinečné. Navrhli proto v interiéru
kostela vestavěný objekt připomínající tuto svébytnou prostorovou
náladu.
Hlavní důraz se klade na původní
prostor kostela. Při řešení instalace galerie bylo cílem navodit
u návštěvníka pocit odpovídající
představě „já v prostoru a sochy”
oproti představě „já se sochami
v prostoru”, aby nebyl vyvolán
dojem lapidária s mnoha předměty,
kdy je potlačen výraz prostoru. Návštěvníkovi je přístupný celý kostel
včetně sakristie. Prostor je bílý – nástěnné a nástropní malby jsou zčásti zakryty – přetřeny, a to jemnou
bílou poloprůhlednou lazurou. Dochází tak k potlačení pestrosti a ke
sjednocení prostor galerie, což je
nutné pro instalaci plastik. Pestrost
poslední výmalby kostela z počátku
19. století tak není v ostrém kontrastu s instalovanými plastikami.
Původní hierarchie členění prostoru
je převedena do různého podlahového materiálu. Stávající drobné
detaily kostela zůstaly zachovány
jako připomínky původní funkce.
Vstup moderního – současného
výrazu je omezen na vestavěné
prvky. Jedná se o schodiště vedoucí dolů do 1.NP (kostel je vestavěn
do městského příkopu, je tedy
směrem k zahradám dvoupodlažní)
a dále o vestavěný objekt s kanceláří či v loretánské kapli a sociální
zázemí i projekční místnost v 1.NP.
Tyto prvky jsou jednoduché tvarově i materiálově tak, aby pouze
připomínaly geometrie původních
vestavěných prvků a přitom sloužily
nové funkci galerie.
Expozice
Exponáty muzea – kamenné sochy a dřevěné plastiky špičkové
kvality – reprezentují fenomén
východočeského sochařství závěru
17. a první poloviny 18. století. Osu
kolekce vystavených prací tvoří díla
Bernarda Matyáše Brauna a tvorba
jeho následovníků (Jiřího Františka
Pacáka, Ignáce Rohrbacha), působících v kraji. Perlami expozice jsou
velká skupina Kalvárie (vznikla okolo
roku 1725) od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a sousoší Apoteózy
sv. Jana Nepomuckého, ale i další
sochařská a řezbářská díla, jež
prošla nákladným restaurováním. ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Muzeum barokních soch
a rekonstrukce klášterních zahrad
Investor:Město Chrudim
Projektant:
PROJEKTIL ARCHITEKTI
s.r.o.
Zhotovitel:
PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s.
Stavbyvedoucí:
Lubomír Mutňanský,
Lukáš Mareček
Celkové náklady:
kostel – cca 92 mil. Kč
(z toho 34,9 mil. Kč
dotace EU), zahrady –
cca 23,3 mil. Kč (z toho
18,1 mil. Kč dotace EU)
Doba výstavby:
01/2009–11/2010
▲ Varhanní kruchta – původní stav
▲ Sakristie – nové využití
▲ Loretánská kaple – stav před rekonstrukcí
▲ Pohled do hlavní lodi a místnosti vybavené audiovizuální technikou
▲ Hlavní loď – současná podoba
▲ Krypta – nová podoba
inzerce
nosnéa v
konstrukce
staveb
věda
ýzkum v praxi
text Pavel Čížek | grafické podklady archiv
text
spol.
A | STATIKA
grafické podklady
Čížek s.r.o.
a
▲ Obr. 1. Čelní pohled na budovu víceúčelové sportovní haly v Pardubicích
Prefabrikované, monolitické
nebo hybridní konstrukce?
■
Ing. Pavel Čížek
Absolvoval Fakultu inženýrského
stavitelství ČVUT v Praze, směr
konstruktivně dopravní. Zabývá se
navrhováním betonových konstrukcí.
Je autorem konstrukčních soustav INTEGRO a PREMO. Působil
v projektových ústavech i výrobních
organizacích v České republice i na
Slovensku. Je spoluzakladatelem
ČBS a ČSSI.
E-mail: [email protected]
Návrhy tří konstrukcí pro budovy zcela odlišného určení, které byly uvedeny do provozu
v roce 2011, se výrazně liší. Vždy se nabízí více
možných řešení. Výběr z množství konstrukčních systémů a jejich materiálové podstaty je
rozsáhlý. V následujících ukázkách jsou představeny nosné konstrukce budov, které podle
našeho názoru beze zbytku splnily požadavky
jak uživatelů, tak i stavebních organizací.
Víceúčelová sportovní hala v Pardubicích
Nová víceúčelová sportovní hala s hledištěm pro 300 diváků se
nachází v areálu Sportovního gymnázia Pardubice a Gymnázia
24
stavebnictví 02/12
Pardubice na ulici Dašická. V první řadě bude hala sloužit pro obě
tyto školy, ale také pro veřejnost, sportovní kluby, eventuálně jiné
školy. Hrací plocha umožňuje variabilní využití pro různé míčové
hry, trénink a výuku. Halu lze také používat pro kulturní nebo i jiné
společenské akce. Do provozu byla uvedena koncem léta roku
2011 (obr. 1, 2, 3).
Nosná konstrukce stavby
Pro nosnou hybridní konstrukci víceúčelové sportovní haly byly
aplikovány tři základní materiály: beton v monolitickém i prefabrikovaném provedení, zdivo a dřevo ve shodě se stavebně statickými
požadavky a architektonickým záměrem. Ten spočíval v maximálně
možném přiznání použitých materiálů konstrukce v interiéru i exteriéru budovy. Dominantou stavby je ústřední hala s dřevěnou střešní
konstrukcí tvaru válcového výseku vázanou na prefabrikované železobetonové podpory – vše v asymetrickém uspořádání nad půdorysem
45,25/39,67 m (obr. 4).
Primární nosný systém tvoří soustava devíti trojkloubových rámů
s roztečemi 5,4 m. Oblouková část s vrcholovým kloubem sestává
ze zakružených nosníků z lepeného lamelového dřeva šířky 0,2 m,
s proměnnou výškou 1,8 m v úložné oblasti na betonové prefabrikované podpory a 0,92 m ve vrcholu s kloubem.
Prefabrikované podpory jsou součástí trojkloubového rámu a jejich
tvarování vyplynulo z logiky statického působení s přenosem ohybového výpočtového momentu cca max. Me = 1470 kNm ve vazbě
na dřevěný nosník (s výpočtovou tahovou silou cca Ft = 1010 kN pro
návrh kotevní desky) a kloubového uložení na základovou konstrukci.
Rozdíl výškového uložení činí 1,0 m. Podpory mají na obou stranách
stejný charakter, liší se však rozměry v důsledku asymetrického
uspořádání rámové soustavy. Železobetonové podpory mají tloušťku
0,45 m a nepravidelný tvar značně převýšeného pětiúhelníku se
▲ Obr. 2. Interiér stavby víceúčelové haly v Pardubicích s přiznanou střešní
konstrukcí
▲ Obr. 3. Vhodná kombinace dřevěných lavic na betonových stupních tribun
▼ Obr. 5. Tvarované prefabrikované podpory trojkloubového rámu situované
do exteriéru
▲ Obr. 4. Půdorys 1.NP a příčný řez konstrukcí stavby víceúčelové haly
▲ Obr. 4.
základnou 0,3 m v uložení na základ. Z estetických důvodů rozsáhlou
boční plochu opticky vylehčuje vlys, jenž tvarově koresponduje s bočním obvodem sloupu (obr. 5). Ve styčné ploše sloupu s dřevěným
nosníkem jsou zabudovány tři kotevní desky, z nichž vrchní přenáší
tahovou sílu a spodní dvě stabilizují dřevěný nosník v uložení (obr. 6).
Z horní části sloupu ve styku se střešní plochou vyčnívá výztuž určená pro spřažení se ztužujícími prefabrikovanými deskami. Ty zajišťují
tuhost podpor ve stádiu montáže a v uživatelském stádiu spolu se
sloupy vytvářejí podélné osmipólové rámy, přenášející veškerá vodorovná zatížení do základů (obr. 7) – ve své rovině v hodnotě cca
400 kN, od stabilitních sil a vnějšího zatížení (vítr), tj. cca 229 kN, je
výslednice zatížení na jeden osmipólový rám.
Vyztužování železobetonových podpor byla věnována mimořádná
pozornost. Ve styku se základy je vytvořen vrubový kloub v kontaktu
s tvarovanými prefabrikovanými bloky 600/600/505 mm opatřenými
otvory pro vložení dvou trnů Æ R28 vyčnívajících z paty podpory.
Bloky jsou uloženy na hlavice pilot a dodatečně po obvodu zabetono-
stavebnictví 02/12
25
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 6. Detail styčníku dřevěného nosníku s prefabrikovanou podporou
■
▲ Obr. 7. Podélný ztužující rám složený z prefabrikovaných podpor
a střešních desek
▲ Obr. 8. Postup montáže dřevěné střešní konstrukce
vány i s vyčnívající výztuží po obvodu hlavice. Tento detail umožňuje
bezpečný přenos charakteristických hodnot: svislého zatížení (cca
max. 386 kN – konstrukce železobetonu, konstrukce střechy a vnější
zatížení) a vodorovného zatížení (cca max. 220 kN) do pilotových
základů (obr. 8, 9, 10).
Výroba, přeprava a montáž tvarově komplikovaných prefabrikovaných
podpor vyžadovala pečlivou přípravu. Náročná byla zejména jejich
stabilizace do konečné polohy s požadovanou přesností pro návaznost lepených dřevěných nosníků.
▼ Obr. 9. Postup montáže dřevěné střešní konstrukce
Prostor nad podélně a jednostranně situovaným suterénem s provozním zázemím je zastropen prefabrikovanou konstrukcí hlediště (obr. 11).
Tribunové zalomené nosníky s roztečí 5,4 m slouží pro uložení lavic.
Ukládají se na zhlaví vnitřních sloupů a do výřezu obvodové monolitické stěny. Přístup k tribuně v horní části při monolitické stěně je
v šířce 1,6 m sestaven z prefabrikovaných stropních desek. Pravidelnost hlediště narušuje přístupové schodiště ze suterénu s jedním
ramenem šířky 2,5 m. Celý prostor schodiště je prostorově náročný,
s velkým množstvím komplikovaných atypických prefabrikovaných
dílců (obr. 12, 13).
Obvodové podélné stěny, eventuálně s návazností na monolitickou
soustavu sloupů s uzavírajícím průvlakem s otvory pro vývody rozvodů nebo oken, jsou monolitické. Konstrukce čelně navazujících
přízemních přístavků se vstupy, sklady a technickým zázemím je
tvořena soustavou půdorysně zaoblených zdí ze zdiva Porotherm
30 P+D P15/M10 se střešními filigránovými deskami tloušťky 0,15 m.
Stěny přístavku jsou navázány na hlavní štítové stěny délky 43,2 m,
▼ Tab. 1. Použité materiály ve víceúčelové sportovní hale v areálu Sportovního gymnázia Pardubice a Gymnázia Pardubice, ulice Dašická
Dřevo LLD GL28c
Ocel S 355
Monolitický beton
Prefabrikované dílce
26
stavebnictví 02/12
Tyčové dílce
Desky
Stěny
Lavice
Ostatní
(stupně, patky)
Filigrány
Souhrn
Typy
25
20
8
17
4
26
100
38,9 t oceli
449 m3
beton C25/30 až C45/55
Ks
Četnost
52
2,08
44
2,20
9
1,12
48
2,80
46
11,50
32
231
1,23
2,31
▲ Obr. 10. Postup montáže dřevěné střešní konstrukce
▲ Obr. 12. Úprava tribunových nosníků v uložení při schodišti
▲ Obr. 11. Tribuna s lavicemi vytváří překryv zázemí umístěného v suterénu
s maximální výškou 10,7 m a ukončenými monolitickými věnci
0,3/0,25 m, s horní plochou sledující zaoblený tvar střešní konstrukce.
Štítové stěny jsou vyztuženy žebříčky Murfor navazujícími na skryté
svislé monolitické výztuhy v rastru 5,5 m, propojené s dalším monolitickým věncem na kótě 5,15 m.
Budova je založena na vrtaných pilotách průměru 1,0 m a 0,6 m z betonu C25/30 XC2, jenž byl použit také pro základové pasy nosných
zdí uložených na piloty.
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Víceúčelová sportovní hala Sportovního gymnázia Pardubice a Gymnázia
Pardubice
Investor:
Pardubický kraj
Architektonický návrh:
Ing. arch. Miroslav Petráň (BP Projekt)
Projektant stavební části:Ing. Ivan Záruba (MAC Projekt)
▲ Obr. 13. Konečná podoba sestavy prefabrikovaných dílců v prostoru schodiště
Projekt statiky zakládání, betonových a zděných konstrukcí:
STATIKA Čížek s.r.o.
Projekt statiky dřevěné konstrukce:
Ing. David Mikolášek (TAROS NOVA s.r.o.)
Generální dodavatel:
STAEG spol. s r.o., Vyškov
Dodavatel prefabrikované konstrukce:
ŽPSV a.s., závod Litice nad Orlicí
Dodavatel dřevěné střešní konstrukce:
TAROS NOVA s.r.o.
Stavbyvedoucí:
Ing. Ladislav Kudlička
Doba výstavby: 08/2010–09/2011
inzerce
Dodávky a realizace
dřevěných konstrukcí
Projekce - Konstrukce
Střechy - Odborné posudky
rozhledna Bohdanka
inzerce_na_sirku.indd 1
farma Čapí Hnízdo
kostel Košice
kontakt
TAROS NOVA s.r.o.
Chodská 697
Rožnov pod Radhoštěm
756 61, Česká republika
[email protected]
tel.: +420 571 655 176
www.taros-nova.cz
11/7/2011 9:36:30 AM
stavebnictví 02/12
27
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 14. Vizualizace architektonického návrhu (Ing. arch. Boris Chmel)
▲ Obr. 16. Půdorys stropní konstrukce typického nadzemního podlaží
■
▲ Obr. 15. Pohled na dokončenou budovu Dátového centra Slovak Telekom
v Bratislavě
Dátové centrum Slovak Telekom
Nová budova Dátového centra Slovak Telekom v Bratislavě byla
slavnostně otevřena koncem léta roku 2011. Stran technologického
zařízení je vybavena na nejvyšší možné současné úrovni, včetně vysokých nároků na dispoziční uspořádání, vertikální a horizontální rozvody, zvýšenou čistotu prostředí a energetickou spotřebu.
Architektonické ztvárnění budovy vyplynulo také z lokality staveniště
s vymezením půdorysu na ploše 28,0/26,5 m a nepřekročitelným
výškovým limitem 20,0 m (obr. 14, 15).
Budova má pět podlaží včetně suterénu. Z dispozičního hlediska je
půdorysně rozčleněna na oblasti: rozsáhlejší se sálovými prostory
a užší s obslužným provozem včetně schodiště, výtahů a šachet
(obr. 16, 17, 18).
Suterén a přízemí slouží převážně pro strojní vybavení. Ve 2.NP,
3.NP a 4.NP se nacházejí sálové prostory pro umístění datových
jednotek uložených na 1,0 m vyvýšené podlahové sestavy s volným prostorem, určeným ke skrytému vedení rozvodů včetně
vzduchotechnických. Vzduchotechnické jednotky jsou umístěny na
střeše. Požadované celkové proměnné zatížení na stropní konstrukce
10 kNm -2 se dělí na poloviční dlouhodobou a krátkodobou složku.
Všechny uvedené skutečnosti podstatně ovlivnily návrh nosné
konstrukce.
Nosná konstrukce
Nosná konstrukce stavby byla navržena a realizována jako kompaktní
tuhý celek, a to zcela logicky v monolitickém železobetonovém
provedení (obr. 19). Výhradně deskové útvary základové, střešní
a stropních konstrukcí propojuje vertikální nosný systém obvodových a vnitřních dělicích stěn komunikačních jader a šachet pouze
s nejnutnější perforací. Stěny mají tloušťku 0,2 m, výjimečně 0,25 m
28
stavebnictví 02/12
▲ Obr. 17. Příčný řez konstrukcí s volnou dispozicí
▼ Obr. 18. Podélný řez konstrukcí stavby Dátového centra Slovak
Telekom
▲ Obr. 22. Otvory mezi žebry kazetového stropu určené pro vertikální
vedení technologických rozvodů
▲ Obr. 19. Model konstrukce pro výpočet celku v 3D
▲ Obr. 23. Pravidelné a přehledné uspořádání výztuže kazetové desky
▲ Obr. 20. Kazetová stropní deska s dočasnými podporami při výstavbě
a po obvodu suterénu 0,3 m. Sloupy v sálových prostorech mají kruhový průřez průměru 0,6 m a v oblasti obslužného zázemí čtvercový
průřez se stranou 0,45 m.
Návrh deskových stropních konstrukcí umožnil minimalizovat konstrukční výšky stropů. Pro menší rozpony se použily bezprůvlakové
desky tloušťky 0,25 m, pro větší rozpony do 10,5 m byly navrženy
vylehčené kazetové desky tloušťky 0,37 m s žebry v rastru 0,7/0,7 m
provázané 0,1 m silnou deskou (obr. 20). Na bednění kazet byly použity plastové formy UNINOX, typ 70/27, v plochách 2 x 9,1/20,3 m s vylehčením odpovídajícím srovnané tloušťce betonu 0,21 m (obr. 21).
▼ Obr. 21. Kazetový systém UNINOX
Tento návrh stropních desek umožnil splnit požadavky nejen uživatelské, ale také požadavky na mezní stavy únosnosti a použitelnosti.
Výhodou kazetových desek je z uživatelského hlediska možnost
snadného systémového i dodatečného vytváření otvorů pro vertikální
prostupy (obr. 22). Předností je také přehledná a snadno kontrolovatelná pokládka výztuže (obr. 23). Estetický vzhled ortogonálně uspořádaného žebroví působí v interiéru příznivým dojmem (obr. 24, 25).
Přenos zatížení do řad kruhových sloupů se děje prostřednictvím
plných skrytých pasů s průřezy 1,5/0,37 m (obr. 26).
Základové konstrukce
Požadavek na volný prostor pod podlahou pro vedení rozvodů také
v suterénu a současná snaha situovat základovou spáru nad úroveň
hladiny spodní vody předurčily koncepci návrhu založení budovy. Ta
ze statického hlediska kopíruje statické působení nosného systému
stropních konstrukcí, avšak s podstatně vyšším a odlišně rozlože▼ Obr. 24. Montáž zvýšené podlahy v sálových prostorách
stavebnictví 02/12
29
věda a v ýzkum v praxi
▲ Obr. 25. Sálové prostory se zvýšenou podlahou
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 27. Pohled na základovou konstrukci se suterénními stěnami
■
▲ Obr. 26. Skryté deskové průvlaky kazetových stropních desek
▲ Obr. 28. Vhodné použití zdiva Liapor s nároky na prostupnost technologických rozvodů
ným zatížením. Základové poměry jsou komplikované, se značně
proměnlivou horizontální i vertikální vrstevnatostí zemin rozdílných
vlastností a úrovní hladiny spodní vody.
Staveniště se nachází v seizmické oblasti zatříděné do 7° makroseizmické intenzity MSK-64. V těsné blízkosti se plánuje výstavba
zapuštěného železničního koridoru. Základová deska má v polích
s rozpony 10,5 m tloušťku 0,3 m ve vzdálenosti 0,85 m nad maximální
úrovní hladiny spodní vody. Podpůrné dvoustupňové pasy s výškami
po 0,25 m a odstupňovanými šířkami mají celkovou výšku 0,8 m.
U vnitřního pasu jsou pod sloupy v rozteči 4,8 m situovány roznášecí
hlavice 2,1/2,1/0,25 m (obr. 27). Při obvodových suterénních stěnách
má základová deska tloušťku 0,55 m. Tím byly splněny všechny uživatelské nároky, ale i příznivé podmínky na provádění, včetně úspor
spotřeby betonu a oceli. Předpokládané celkové sedání budovy dle
výpočtu nepřesahuje hodnotu 19 mm.
Minimalizované tloušťky stropních konstrukcí umožnily snížit úroveň
atiky z 19,87 m na 18,97 m. Návrh základového útvaru umožnil zvýšit spodní úroveň základové desky z –5,6 m na –4,7 m. Došlo tak
k úspoře 1338 m3 obestavěného prostoru. Pro výstavbu monolitické
konstrukce se použil beton C30/37.
sledků prvního a druhého výpočtu bylo zjištěno, že výsledky prvního
výpočtu vnitřních sil nemají podstatné odchylky od druhého výpočtu.
Při porovnání výsledků druhého a třetího výpočtu maximální odchylky
hodnot vnitřních sil nepřevyšovaly hodnotu 10 % s maximy u sloupů
a byly při návrhu výztuže zohledněny. S ohledem na významnost
stavby jsou rezervy únosnosti konstrukce pro různé kombinace
zatěžovacích stavů dostatečné.
Vzhledem k charakteru monolitické konstrukce se pro výstavbu
zděných příček jevilo nejvhodnější použití zdiva Liapor z firmy
LIAS Vintířov, lehký stavební materiál k.s., bez nároků na dodatečné úpravy omítkami nebo stěrkami (obr. 28). Požadavek
na bezprašnost vnitřního prostoru budovy si vyžádal úpravy
povrchů betonových konstrukcí a zdiva, a to nátěry exteriérovou
fasádní barvou. Jednotlivá podlaží se odlišují šedou, zelenou
a modrou barvou, prostory s technologickým provozem mají
barvu bílou.
Statický výpočet
V rámci DSP a RDS byly vypracovány tři statické výpočty:
■ podrobný výpočet výseků nosné konstrukce s posouzením základních prvků na mezní stavy únosnosti a použitelnosti;
■ výpočet konstrukce jako celku v 3D – program Scia Engineer;
■ v ýpočet konstrukce v 3D na seizmické zatížení v interakci s podložím – program Scia Engineer.
Výše uvedený druhý a třetí statický výpočet vypracoval Ing. Stanislav
Bucheň (SR) nezávisle na prvním výpočtu. Na základě porovnání vý-
30
stavebnictví 02/12
Základní údaje o stavbě
Název stavby:Dátové centrum Slovak Telekom, Bratislava
Investor:
Slovak Telekom a.s.
Architektonické řešení:Ing. arch. Jaroslav Kilián – Architektonická kancelária
Projektant statického řešení:
STATIKA Čížek s.r.o.
Hlavní dodavatel:
IBM Slovensko spol. s r.o.
Dodavatel betonové konstrukce:
BeKo s.r.o.
Stavbyvedoucí:
Ing. Ján Šebo
Doba výstavby betonových konstrukcí:
09/2010–12/2010
▲ Obr. 30. Příčný řez konstrukce s příhradovým ocelovým vazníkem
1 – pomocné provozy, 2 – hala slévárny, 3 – provozní budova
▲ Obr. 29. Axonometrický pohled na prefabrikovanou skeletovou soustavu
stavby tlakové slévárny hliníku, Třemošnice – Hedvikov
Tlaková slévárna hliníku,
Třemošnice – Hedvikov
Nový výrobní areál akciové společnosti KOVOLIS HEDVIKOV, elitního
dodavatele hliníkových odlitků vyráběných technologií tlakového lití,
představuje kompaktní monoblok složený z pěti objektů: výrobní
haly – slévárny, obrobny – haly pomocných provozů, třípodlažní provozní budovy se suterénem, skladové haly a dvoupodlažní budovy
školicího střediska. Stavba je situována v mírně svažité úzké nivě
údolí sevřeného strmými svahy úpatí Železných hor.
Halové objekty, tří- a dvoupodlažní skelety, byly navrženy jako prefabrikované, suterén je monolitický. Celý monoblok je založen na
vrtaných pilotách. Projektové práce se prováděly ve dvou etapách:
DPS roku 2008 a RDS ve druhé polovině roku 2010.
Zatímco prefabrikovaná konstrukce přidružených hal a skelety mají
běžný standard, ústřední hala šířky 34,2 m, se světlou výškou 11,8 m
a délkou 86,4 m – s dvanácti poli po 7,2 m – je v prefabrikovaném
železobetonovém provedení unikátní (obr. 29).
Nosná konstrukce stavby
Ještě v dokumentaci DPS měla hala délku 96,0 m s šestimetrovými poli. Původně nosnou konstrukci tvořily kombinované rámy
sestavené z prefabrikovaných sloupů vetknutých do pilotových
základů a z příhradových ocelových sedlových vazníků s výškou
3,5 m v hřebeni. Pro nosnou část střešního pláště byly navrženy
těžké železobetonové kazetové desky nesené horními pasy vazníků
(obr. 30). Při výběrovém řízení byla iniciativně jedním z poptávaných
dodavatelů z úsporných důvodů navržena dvoulodní hala šířky
2 x 17,1 m, s prefabrikovanými sloupy a příhradovými vazníky. Na popud generálního projektanta byla před zahájením dokumentace RDS
vypracována porovnávací studie dvoulodní haly s železobetonovými
přímopasovými vazníky a jednolodní haly se sedlovými železobetonovými vazníky – obojí s lehkým střešním skládaným pláštěm. Variantu
dvoulodní haly s třemi řadami sloupů investor zamítl. Studie prokázala
a realizace potvrdila, že jednolodní hala je hospodárnější. Z hlediska
provozu navíc existuje v současnosti i v budoucnosti neocenitelná
možnost optimálního dispozičního uspořádání strojového parku
a technologických linek.
Primární nosnou soustavu výrobní haly tvoří rámové soustavy v rozteči 7,2 m, s obvodovými sloupy komplikovaného tvaru, vetknutými do
základů, a sedlovými železobetonovými vazníky, kloubově uloženými
na jejich zhlaví. Podélně jsou sloupy v střešní rovině propojeny ztužidly s uvolněnými vazbami v třetinách jejich celkové délky (obr. 31).
Sloupy jsou proměnné délky 14,64 m až 18,94 m a maximální hmotnosti 20,6 t. V délce 1,45 m jsou vetknuty do hlavic pilot s kalichy.
Ve spodní části má dřík sloupu průřez 0,4/1,2 m. Na kótě +8,89 m
jsou uloženy kolejnice jeřábové dráhy, které slouží pro pojezd dvou jeřábů
▲ Obr. 31. Příčný řez realizovanou konstrukcí se sedlovým železobetonovým vazníkem
nosnosti 160 kN. Nad touto kótou má sloup snížený průřez na 0,4/0,5 m.
Ve spodní části je sloup perforován dvěma otvory 0,45/1,5 m,
převážně určenými pro vzduchotechnické potrubí.
V této oblasti jsou také ve čtyřech výškových úrovních osazeny kotevní desky pro žebříčky vyhrazené k vedení horizontálních kabelů
a technologických rozvodů. Zhlaví sloupů je do boků rozšířeno dvojicí
konzol na plochu 1,0/0,5 m, s trny určenými k propojení s vazníky
a obvodovými ztužidly. Součástí sloupů jsou také konzoly, na něž
se ukládají prefabrikované dílce návazných dilatačně oddělených
a vně situovaných objektů. Tím se značně zvyšuje jejich druhovost
(obr. 32, 33, 34).
▲ Obr. 32. Hlavní sloupy komplikovaného tvaru na skládce před montáží
▼ Obr. 33. Řada osazených sloupů do kalichů hlavic pilotových základů
stavebnictví 02/12
31
věda a v ýzkum v praxi
▲ Obr. 34. Vedení technologických rozvodů včetně vzduchotechnického
potrubí po obvodu haly
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 38. Montáž vazníku
■
▲ Obr. 39. Ukládání vazníku na ložiska
▲ Obr. 35. Sedlový vazník délky 34,2 m na skládce ve výrobně
▲ Obr. 40. Celkový pohled na smontovanou halu
▲ Obr. 36. Přehledné a staticky logické uspořádání výztuže vazníku
▼ Obr. 37. Vazník připravený na transport
32
stavebnictví 02/12
Použití železobetonových sedlových vazníků délky 34,2 m, s výškou
2,1 m v hřebeni, má svoje opodstatnění (obr. 35). Mimo jiné plní rozpěrnou funkci s pevným kloubovým uložením ve zhlaví obvodových
sloupů. Tvarování a vyztužování vazníku byla věnována velká pozornost (obr. 36). Polozapuštěné snížené uložení s průřezem 0,6/0,6 m
umožňuje snadné navlékání na trny s předem osazenými dvojicemi nevyztužených gumových ložisek ESZ 200 – 150/150/15 mm
a dodatečné vyplnění volného prostoru betonovou zálivkou. Osa
uložení odsunutá o 0,25 m od čela vazníku zaručuje bezpečné
zakotvení výztuže v podporové oblasti a přenos svislého zatížení
v těžišti dříku sloupu. Pro montáž a skladování je výhodná stabilita
vazníku, kdy poloha jeho těžiště leží pod horizontální spojnicí kloubového uložení. Vazník byl vyroben z betonu C50/60 s nadvýšením
120 mm, objemem 14,65 m3 a vyztužením 260 kg/m3. Délka 34,2 m
a hmotnost 38 t si vyžádaly zvláštní opatření při manipulaci, dopravě
a montáži (obr. 37 až 42).
▲ Obr. 44. Nosné konstrukce stavby přilehlé provozní budovy
▲ Obr. 41. Pohled do halového prostoru stavby
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Tlaková slévárna hliníku,
Třemošnice – Hedvikov
Investor:
KOVOLIS HEDVIKOV a.s.
Generální projektant:
ATEKO a.s.
Projekt konstrukce a pilotového založení:
STATIKA Čížek s.r.o.
Generální dodavatel:
SOSTAF s r.o.
Montáž prefabrikované konstrukce:
A-Z PREZIP, a.s.
Výroba dílců prefabrikované konstrukce:
ŽPSV a.s., závod Litice nad Orlicí (vazník délky 34,2 m); VCES a.s., pobočka
Opatovice nad Labem – Pohřebačka;
GOLDBECK Prefabeton s.r.o. (stropní
panely)
Stavbyvedoucí:
Ing. Miroslav Říha
Doba výstavby:
11/2010–10/2011
Závěr
▲ Obr. 42. Montáž sofistikovaného technologického zařízení v hale
Z přilehlých objektů k ústřední hale si zaslouží pozornost monolitická
konstrukce suterénu, na které je uložen třípodlažní prefabrikovaný
skelet. Suterénní stěny a základová deska byly realizovány jako bílá
vana bez dodatečné hydroizolace. Dvoupólová stropní deska tloušťky
0,3 m byla navržena na užitné zatížení 40 kNm -2. Minimální závislost
montáže skeletu na monolitickém suterénu byla dosažena použitím
prefabrikovaných sloupů s přímou vazbou na skeletovou soustavu
tak, že jsou sloupy uloženy na základovou desku tloušťky 0,3 m.
Obvodové sloupy mají zabudovány třmeny na propojení s předsazenými, dodatečně prováděnými suterénními stěnami tloušťky 0,3 m,
resp. 0,4 m. Na vnitřní a obvodové sloupy jsou uloženy podélné průvlaky, dodatečně spřažené s monolitickou stropní deskou (obr. 43).
Pro stěny byl použit beton C30/37 – XC3 XF1 XA1 (CZ) a pro základovou desku beton C30/37 – XC2 XF1 XA1 (CZ). Konstrukce
pomocných provozů či školicího střediska představují rozmanitost
použitých konstrukcí při výstavbě pětidílného monobloku výrobního
areálu (obr. 44).
▼ Obr. 43. Výstavba monolitické vany suterénu v kombinaci s prefabrikovanými dílci v zimním období
Na tvorbě tří zcela rozdílných konstrukcí pro budovy diametrálně odlišného určení bylo možné se podílet už od koncepčních návrhů až po
zpracování realizační a výrobní dokumentace. V dnešní době se jedná
o dosti vzácný pracovní proces, který se však osvědčil. Předpokladem
je vhodné složení projektového týmu, jenž musí disponovat pracovníky
nadanými koncepčním myšlením, empatií v komunikaci s uživatelem
a architektem a pracovníky s teoretickými i praktickými znalostmi jak
z realizační sféry, tak se zázemím inženýrského přístupu při navrhování,
s důrazem na kvalitní detailing. Možnosti uvedeného přístupu při navrhování konstrukcí jsou neocenitelné. Získaná schopnost předvídavosti
umožňuje již v koncepčním stadiu vyvarovat se chyb a potíží, které
v opačném případě vyvolávají později nesoulad mezi účastníky výstavby
a obvykle znehodnocují realizované stavební dílo. Odpověď na titul článku,
zda prefabrikované, monolitické nebo hybridní konstrukce, je z uvedených
příkladů tří realizovaných konstrukcí zřejmá. ■
english synopsis
Prefabricated, Monolithic or Hybrid Structures?
The designs of three structures for buildings of a very different
character put into operation in 2011 vary considerably. There are
always several solutions, and the choice of various building systems
and their material basis is vast. A presentation of supporting structures
of buildings that, in our opinion, fully complied with the requirements
of both the users and building organisations.
klíčová slova:
betonové konstrukce – hybridní – prefabrikované – monolitické
keywords:
concrete structures – hybrid – prefabricated – monolithic
stavebnictví 02/12
33
nosnéa v
konstrukce
staveb
věda
ýzkum v praxi
text Viktor Beneš | foto Viktor Beneštext
– Projektová
A | grafické
kancelář,
podklady
s.r.o.
a
■
▲ Obr. 1. Historický dům U Svatého Michala na pražském Pohořelci před obnovou průčelních pilířů
Oprava pilířů historického domu
Ing. Viktor Beneš
Absolvoval Stavební fakultu ČVUT
v Praze, obor pozemní stavby. Pracoval
jako projektant statik, převážně v Projektovém ústavu VHMP. V roce 1991
založil projektovou kancelář zaměřenou
na projekty železobetonových konstrukcí a na rekonstrukce staveb.
E-mail: [email protected]
Dům U Svatého Michala na pražském Pohořelci je historickou stavbou, jejíž nejstarší
části pocházejí z období gotiky. Budova se
v minulosti několikrát stavebně upravovala,
její současná podoba je výsledkem sjednocení
dvou původních domů (obr. 1).
Před obnovou byl stavebně technický stav domu velmi špatný. Zdivo bylo
porušeno četnými trhlinami, průčelní pilíře byly vážně narušeny svislými
trhlinami soklů (obr. 2), rozpadem opukových bloků (obr. 3) a odpadáváním
34
stavebnictví 02/12
neprovázaných dozdívek provedených při dřívějších opravách (obr. 4).
Na základě těchto skutečností vydal příslušný stavební úřad rozhodnutí
o provedení nutné zabezpečovací práce.
Zabezpečovací práce byly navrženy a provedeny ve třech etapách.
V rámci I. a II. etapy průčelí stavby provizorně podepírala těžká tesařská
konstrukce a dům byl stažen ocelovými táhly. Ve III. etapě došlo k přezdění vadné části pilířů. Článek popisuje práce realizované ve III. etapě
zabezpečovacích prací.
Stavebně technický průzkum
konstrukcí pilířů
V rámci stavebně technického průzkumu realizovaného v roce 2006 bylo
provedeno a vyhodnoceno několik sond. Pilíře jsou převážně vyzděny
z opuky a doplněny cihelnými dozdívkami. Obložení soklů pilířů činí
pískovcové bloky tloušťky 0,15 až 0,2 m. Dříky sloupů mají průřez cca
1 x 1 m. Vyhodnocením se určila výpočtová pevnost zdiva pilířů 0,4 MPa.
Před návrhem III. etapy zabezpečovacích prací byl vypracován doplňující
detailní průzkum zaměřený na konstrukce zdiva všech průčelních pilířů
včetně hloubkových sond do jejich dříků a založení. Tímto průzkumem
se potvrdila hodnota výpočtové pevnosti zdiva 0,4 MPa. Jádrovými vrty
▲ Obr. 2. Průčelní pilíře byly vážně narušeny svislými trhlinami soklů
▲ Obr. 3. Narušení pilířů rozpadem opukových bloků
▲ Obr. 4. Odpadávání neprovázaných dozdívek provedených při dřívějších
opravách pilířů
▲ Obr. 5. Provizorní podepření zdiva stavby při obnově pilířů. Opásání pilířů
dvojicemi ocelových převázek, vzájemně spojenými předepnutými vysokopevnostními závitovými tyčemi.
▲ Obr. 6. Převázky byly podepřeny dvojicí ocelových rámů, tvořených stojkami
a příčníkem. Rámy se aktivovaly čtyřmi hydraulickými lisy umístěnými mezi
příčníkem a základovým prahem.
▲ Obr. 7. Po provizorním podepření ubourané části se vyboural zbytek pilíře
do základů se zjistilo, že do hloubky 1,1 m je základová konstrukce pilířů vyzděna z opukových bloků, pod touto úrovní se nachází opuková
rovnanina.
zdí nad pilíři a podporovány odsazenou uliční zdí v přízemí. Prostorové
spolupůsobení, zajištěné smykovou únosností příčných zdí, je nad nejvíce
poškozenými pilíři prakticky vyčerpáno, příčné zdi jsou porušeny v oblasti
styku s uliční zdí významnými trhlinami.
Zatížení pilířů, spolupůsobení
uliční zdi a příčných zdí
Spolehlivým podkladem pro výpočet zatížení pilířů se stalo zaměření a stavebně technický průzkum stavby. Provozní zatížení pilířů má velikost 1020 kN,
z toho stálé zatížení 950 kN. Tlakové napětí v dřících pilířů překračuje
více než dvojnásobně výpočtovou pevnost zdiva pilířů a způsobuje jejich
deformaci (obr. 2–4).
Při přenosu svislého zatížení zřejmě došlo ke spolupůsobení pilířů a odsazené uliční zdi v přízemí. Prostorové spolupůsobení těchto konstrukcí
zajišťují příčné zdi v 1.NP a 2.NP, jež jsou provázány s obvodovou uliční
Princip obnovy
Všech deset poškozených průčelních pilířů se muselo vyměnit, bylo třeba vybourat vadné zdivo a nově prostory vyzdít. V souladu s požadavky
památkářů byly neporušené kamenné bloky, případně jejich neporušené
části, zachovány. Zásadním problémem při návrhu obnovy pilířů se stalo
provizorní podepření zdiva. Nebylo možné realizovat průrazy pro provlečení
ocelových příčníků, které by konstrukci pilířů významně oslabily a ohrozily
jejich stabilitu. Proto bylo navrženo opásání pilířů dvojicemi ocelových převázek vzájemně spojených vysokopevnostními závitovými tyčemi (obr. 5, 9).
stavebnictví 02/12
35
▲ Obr. 8. Příčný řez historickým domem U Svatého Michala
▲ Obr. 10. U většiny pilířů bylo možné zachovat části soklů, u některých
i nepoškozené části dříků
▼ Obr. 11. Pohled na novou konstrukci pilíře
▼ Obr. 9. Schéma ocelových podpor pilířů (dílenská dokumentace
firmy OK-BE, spol. s r.o.)
▲ Obr. 12. Pohled na historikou stavbu domu U Svatého Michala po obnově konstrukcí pilířů
Předepnutí limitovala tlaková únosnost zdiva v kontaktu s ocelovou převázkou. Svislá síla z pilířů se přenáší do převázek třením.
Převázky podepírala dvojice ocelových rámů tvořených stojkami a příčníkem. Rámy se aktivovaly čtyřmi hydraulickými lisy umístěnými mezi
příčníkem a základovým prahem (obr. 6). Celková aktivační síla vnesená
do podpor činila 600 kN.
Jak bylo zmíněno v úvodu, celé průčelí domu bylo před zahájením prací
podepřeno těžkou tesařskou konstrukcí, jež se vždy před bouráním pilíře
aktivovala dubovými klíny.
Základní údaje o stavbě
Stavba: dům U Svatého Michala
Investor: CPI Group a.s.
Projektant: ATREA spol. s r.o.
Projektant statické části: Viktor BENEŠ – Projektová kancelář, s.r.o.
Stavebně technický průzkum:
Diagnostika staveb Dostál a Potužák s.r.o.
Dodavatel: BM Construction, spol. s r.o.
Stavbyvedoucí:
Ing. Michal Vrána
Realizace výměny pilířů
Výměna pilířů se realizovala postupně po dvojicích tak, aby se vybourané
pilíře neovlivňovaly. Po aktivaci ocelových podpor byla vybourána polovina
průřezu pilíře v délce jeho poškození. U většiny pilířů bylo možné zachovat
části soklů, u některých i nepoškozené části dříků. Po provizorním podepření ubourané části se odstranil zbytek pilíře (obr. 7, 10). U pilířů, kde byla
zachována část konstrukce soklu, se do kamenných bloků osadily nové
kamenické skoby. Pilíře byly postupně dozděny z plných cihel. Po dosažení
pevnosti malty 2,5 MPa mohly být uvolněny ocelové podpory (obr. 11).
Všechny etapy realizace se kontrolovaly pomocí přesné nivelace. Celková
průměrná deformace pilířů od zahájení do dokončení prací činila 4,4 mm.
Závěr
Obnova silně zatížených pilířů byla technicky náročná. Navržený způsob
jejich výměny vyžadoval přísnou technologickou kázeň při postupném
předpínání závitových tyčí, aktivaci podpůrných rámů při postupném
bourání, zdění a uklínování nového zdiva. Obnova byla úspěšně dokončena
v květnu roku 2011 (obr. 12).
english synopsis
Repair of Piers of a Historical House
The St. Michael´s House at Pohořelec in Prague is a historical
building the oldest parts of which date back to the gothic period.
Before the renovation, the house was in a very bad civil engineering
condition. The renovation was designed and completed in three
stages. Within stages I and II the forefront was temporarily
supported with a heavy carpentry structure and the house was
tied with iron ties. In stage III, defective parts of the piers were
repaired. The article gives a description of the works completed
in stage III of the renovation.
klíčová slova:
dům u Svatého Michala, Pohořelec, obnova pilířů, předpínání
závitových tyčí, aktivace podpůrných rámů
keywords:
St. Michael´s House, Pohořelec, renovation of piers, pre-stressing
of threaded rods, activation of support beams
stavebnictví 02/12
37
nosnéa v
konstrukce
staveb
věda
ýzkum v praxi
text Miloslav Lukeš, Vladimír Janata | grafické
text A podklady
| grafickéEXCON,
podklady
a.s.
a
Rekonverze plynojemu v NKP Dolní
oblast Vítkovic na multifunkční aulu
Ing. Miloslav Lukeš
Ve firmě Excon, a.s., působí jako
projektant-statik od ukončení studií na
FSv ČVUT, obor konstrukce a dopravní
stavby. Projektoval mnoho významných
staveb, z nichž lze jmenovat např. velkorozponový hangár v Mošnově, stožáry,
komíny. V současné době působí jako
vedoucí projektu rekonverze plynojemu
a vysoké pece ve Vítkovicích.
E-mail: [email protected]
Spoluautor:
Ing. Vladimír Janata, CSc.
E-mail: [email protected]
Národní
kulturní památka Dolní oblast Vítkovic
■
nedaleko centra Ostravy s unikátním komplexem industriální architektury je v současné době
svědkem velmi zajímavé, citlivé rekonverze původně průmyslové stavby odstaveného plynojemu. V jeho vnitřním prostoru se buduje hlediště,
jeviště a další konstrukce potřebné pro zajištění
provozu nového multifunkčního centra. Vzniká
tak gigantický prostor o objemu cca 110 000 m3,
který bude využíván pro pořádání kulturních
a společenských akcí.
▲ Mokrý plynojem o objemu 50 000 m3 byl postaven v letech 1924–1925
k zesílení konstrukce zvonu a její úpravě pro nový účel. Úprava zahrnovala
zejména novou konstrukci tamburu a přípravu konstrukce pro vytvoření
velkoplošného proskleného otvoru.
Ve druhé etapě byla střecha a stěna zvonu zateplena novým obvodovým pláštěm, pod který se umístily vzduchotechnické jednotky
a další technologie. Opravila se také konstrukce nádrže, v jejíž stěně
byl vytvořen velkoprostorový prosklený otvor. Uvnitř plynojemu byly
nezávisle na samotné stavbě plynojemu postaveny ocelové a betonové
konstrukce pro hlediště, jeviště, knihovnu a další provozní části budoucí
multifunkční auly.
Historie a funkce plynojemu
Plynojem byl postaven v letech 1924–1925 a sloužil až do roku 1998, kdy
byla ve Vítkovických vysokých pecích po 162 letech ukončena výroba
železa. První větší oprava byla zahájena v roce 1969. Tehdy došlo k opravě
zejména netěsného zvonu plynojemu, aby nedocházelo k únikům plynu.
Generální rekonstrukce v roce 1983 zahrnovala výměnu zvonu a vyrovnání náklonu nádrže vzniklého vlivem nerovnoměrného sedání podloží
poddolovaného území. Po této opravě plynojem sloužil až do ukončení
provozu v roce 1998.
Z funkčního hlediska se jedná o tzv. mokrý plynojem s proměnným
objemem plynu stálého tlaku. Má pevnou spodní část v podobě válcové
nádrže, do níž se zasouvá pohyblivý zvon ukončený vrchlíkem. Úniku plynu zabraňuje vodní těsnění. Plynojem o maximálním objemu 50 000 m3
jímá vyčištěný vysokopecní plyn a udržuje stálý tlak v plynové síti.
▲ Příčný řez stavbou plynojemu po vybudování nové ocelové a betonové
konstrukce pro hlediště, jeviště, knihovnu a další provozní části budoucí
multifunkční auly
Konstrukce plynojemu
Cíle rekonverze
V první etapě stavebních úprav byl zvon plynojemu vyzdvižen o cca 13 m
do polohy maximálního objemu plynu, čímž vznikl prostor pro vybudování
vnitřních konstrukcí multifunkční auly. Před samotným zdvihem došlo
38
stavebnictví 02/12
Průměr nádrže plynojemu činí 71,7 m, výška vodní hladiny dosahuje cca
14 m, průměr pohyblivého zvonu je 70 m a výška plynojemu včetně
vrchlíku o vzepětí 5,3 m je 18,5 m. Stěny zvonu plynojemu sestávají ze
sloupů a kruhových prstenců v obou okrajích a v polovině výšky. Sloupy
i prstence mají truhlíkový průřez. Stěnu zvonu oplášťuje plech, přivařený
▲ Imperfekce spodních pasů příhradových nosníků
▲ Stěna zvonu plynojemu (vizualizace), detail styku prvků stěny
na horním a spodním prstenci a na horizontálních úhelníkových výztuhách.
Nosnou konstrukci kulového vrchlíku tvoří 64 radiálně se sbíhajících
IPE270, resp. IPE300 profilů na středním kruhovém svařenci a 13 tangenciálně vedených kruhových prstenců, jež spolu s radiálními prvky tvoří
prostorovou strukturu kupole. Celkem 32 radiálních prvků je zakončeno
na tangenciálním prstenci o průměru 20,5 m. Příhradovou konstrukcí
z válcovaných profilů je ve spodní části vyztuženo 24 radiálních prvků
(vždy ve trojicích vedle sebe). Konstrukci pokrývá pětimilimetrový plech.
Pouze dva krajní pasy plechů na okraji skořepiny mají tloušťku 12 mm
(šířka pasu činí 1,2 m) a 10 mm (šířka pasu je 1,04 m). Radiální vazníky
se společně se sloupy zvonu sbíhají v rámovém rohu.
Válcová konstrukce nádrže sestává z plechů tloušťek 10–32 mm. Plechy
byly vzájemně nýtovány, styky musely být řešeny vodotěsně. Konstrukci
nádrže doplňuje 32 příhradových sloupů, jež měly zejména funkci podpory
pro vysunutý zvon při zatížení větrem. Zvon byl pomocí kladek umístěných
na vrcholu sloupů nádrže zavěšen a úpravou vyrovnávacího závaží byl poté
nastaven požadovaný tlak plynu na výstupu z plynojemu.
na spodním stěnovém prstenci došlo k většímu koroznímu poškození, jež
bylo zohledněno redukcí jeho únosnosti. Z funkčního hlediska však bylo
nalezeno mnoho nedostatků, se kterými bylo třeba počítat ve statickém
posudku. Stěnový a střešní plášť například nebyl přivařen k nosným prvkům zvonu plynojemu. Spodní pasy příhradových nosníků pod radiálními
nosníky vykazovaly nadměrné imperfekce ve vodorovném směru (cca
150 mm). Provedení svarů se ukázalo často na velmi nízké úrovni.
Plynojem před stavebními úpravami a po nich z hlediska
statického namáhání
Po rekonverzi jsou zatížení na konstrukci výrazně odlišná (opačná) oproti
zatížením působícím na plynojem při jeho provozu.
Při provozu plynojemu nastával ve zvonu přetlak, hlavní nosné radiální
prvky střechy byly namáhány tahem, vnější prstenec tlakem. Pouze
v případě odstávky byla střecha zatížena svislým zatížením od vlastní tíhy.
Po rekonverzi dochází u objektu k zatížení jak vlastní tíhou konstrukce,
tak novými stálými zatíženími (skladba nového střešního pláště, jednotky vzduchotechniky, konstrukce tamburu) a proměnnými zatíženími od
nových technologií. Dále je zatížen vyššími hodnotami od klimatického
zatížení (sněhem a větrem), které odpovídají normám řady EN. Radiální
tlačené prvky a obvodový prstenec namáhaný výraznou tahovou silou
v rámci nové konfigurace zatížení nevyhověly. Při návrhu bylo také třeba
věnovat zvýšenou pozornost posouzení jak globální, tak lokální stability
střechy.
První etapa stavebních úprav
▲ Model konstrukce plynojemu
Stav plynojemu před konverzí
Nové prostorové vzpínadlo
Netradičním řešením problému nevyhovujících prvků zvonu, jež nahradilo
plošné zesilování všech prvků, bylo umístění předpjatého prostorového
radiálního vzpínadla. Tvořilo jej šestnáct předpjatých táhel Macalloy M64,
střední příhradový vodorovný prstenec s vnějším průměrem 22,6 m,
vzepřený o vrchlík šestnácti sloupy se vzpěrami.
Po ukončení provozu v roce 1998 byl zvon plynojemu uložen na 32 provizorních podporách. Spodní hrana zvonu se nacházela ve výše cca 1,5 m
nad podlahou plynojemu. Před započetím stavebních úprav byl vnitřní
povrch plynojemu mechanicky očištěn. Následně byl proveden podrobný
průzkum stavu ocelové konstrukce zvonu a nádrže se zaměřením na
zjištění korozních úbytků a na ověření dimenzí a stavu jednotlivých prvků.
Zároveň se pomocí technologie 3D scanování zaznamenala skutečná
geometrie zvonu.
Závěry z průzkumu konstrukce
Korozní úbytky, které byly měřeny na cca 7500 místech, byly většinou na
takové úrovni, že neměly významný vliv na snížení únosnosti prvků. Pouze
▲ Plynojem před stavebními úpravami. Statický model zvonu (vizualizace).
▼S
tav před rekonverzí – zvon plynojemu byl spuštěn a uložen na provizorních podporách
▲ Plynojem po stavebních úpravách. Statický model zvonu na nových
sloupech (vizualizace).
stavebnictví 02/12
39
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Nové zesilující příhradové nosníky na střeše
plynojemu popisovaly rozvoj teploty plynů v čase. Tyto křivky činily vstup
pro požární posudek jednotlivých nosných prvků v plynojemu.
▲ Nové prostorové vzpínadlo, s prstencem o průměru 22,6 m
Táhla jsou na vnější straně kotvena ke stávajícímu vnějšímu kruhovému
prstenci, na vnitřní straně pak k novému střednímu prstenci. Vzpínadlo
zajistilo příznivou redistribuci vnitřních sil tak, aby většina stávajících prvků
vyhověla své nové funkci. Síla ve vnějším kruhovém prstenci se snížila
o cca 25 %, a zesilovat jej tedy nebylo nutné. Zesíleny byly pouze některé
tangenciální prvky poblíž rámového rohu.
Konstrukce vzpínadlem byla výhodně zesílena před zdvihem zvonu, kdy se spodní hrana
kulového vrchlíku nacházela ve výšce cca
13 m. Táhla se předpínala přes napínákové
matice, přičemž síly na všech táhlech byly
■
měřeny on-line, nalepenými tenzometrickými plnými můstky. Předpínací postup,
připravený s použitím matice vzájemného
ovlivňování táhel, zajistil optimální předpínání
ze stavu sil změřených po montáži k projek▲ Tenzometrické měření
sil v táhlech
tovaným silám (cca 250 kN).
Zesilující příhradové nosníky na střeše
V rámci první etapy byly namontovány zesilující příhradové nosníky
přivařené z vnější strany ke všem 64 radiálním hlavním nosným prvkům
střechy zvonu. Ty tvořily spodní pas nově vytvořeného příhradového
nosníku. Nově vyrobené konstrukce sestávají z dílců horního pasu,
svislic a diagonál. Horní pas je tvořen T profilem s pasnicí šířky 120 mm
pro uložení nosného trapézového plechu. T profil je osazen cca 600 mm
nad povrchem stávajícího plechu. Nové konstrukce se stávajícím nosníkem byly spojeny tak, že ve střešním plechu byly nejprve vyříznuty
otvory, jejichž okraje se vodotěsně přivařily k hornímu pasu stávajících
nosníků. Svislice jsou přivařeny přímo na horní pas stávajícího nosníku
ve vzniklém otvoru. Diagonály byly přivařeny na svislice. Konstrukce
zesilujících radiálních nosníků pokračuje i na sloupech zvonu v délce cca
2,0 m. Zesilující nosníky mají zásadní příznivý vliv na stabilitu tlačených
prvků i na globální stabilitu skořepiny.
Celkem 64 nových radiálních příhradových nosníků doplňují dva kruhové
tangenciální příhradové prstence, připojené k tangenciálním kruhovým
nosným prvkům střechy obdobným způsobem jako radiální příhradové
nosníky.
Touto konstrukční úpravou se mezi stávajícím plechem zvonu plynojemu
a zateplenou skladbou střešního pláště vytvořil větraný prostor, jenž je
využit pro uložení technologie (vzduchotechnika, sprinklery, elektroinstalace apod.).
S ohledem na požadovanou požární odolnost konstrukce je objekt vybaven zařízením pro nucený odtah tepla a kouře (OTK) a sprinklery. Potrubí,
instalované ve druhé etapě výstavby, je umístěno na stávající střeše.
Potrubí OTK je tvořeno tangenciálním kruhovým potrubím a radiálními
rozvodnými paprsky, umístěnými v prostoru mezi příhradovými nosníky.
V místě průchodu tangenciálního prstence novými příhradovými nosníky
je konstrukce zesilujících nosníků rámová. V návaznosti na instalaci OTK se
stanovily parametrické požární křivky, které pro jednotlivé prostory uvnitř
40
stavebnictví 02/12
Nová konstrukce tamburu
Nad středem střešního vrchlíku byla umístěna nová kruhová konstrukce tamburu o průměru 20,6 m. Střešní konstrukce, jejíž vnitřní
povrch má akustický účel, má tvar obráceného kulového vrchlíku
s radiální strukturou vazníků. Pasy těchto vazníků se sbíhají na centrálním kruhovém příhradovém válci. Obvodové sloupy z čtvercových
trubek slouží jako podpory pro prosklený plášť. Střecha tamburu je
po celém obvodu rozšířena konzolami o cca 2,5 m, nad nimiž budou
zavěšeny žaluzie. Voda zachycená obvodovými žlaby se pomocí čtyř
svodů odvádí z tamburu na střechu zvonu.
▲ Nová konstrukce tamburu (celkový průměr s konzolou činí cca 25,5 m)
Zdvih zvonu plynojemu
Konstrukce zrekonstruovaného zvonu plynojemu o hmotnosti 800 t
byla šplhavým způsobem vyzdvižena o cca 13 m, a to s použitím
hydraulických lisů o nosnosti 100 t, uložených na šestnácti nově instalovaných sloupech. Výška zdvihu každého z 29 technologických kroků
činila cca 460 mm. Konstrukce se během každého kroku dorovnávala
po 90 mm. Sloupy tvořené dvěma dříky z U profilů byly umístěny
z obou stran pláště zvonu v osové vzdálenosti 390 mm. Při postupném
zdvihu se mezi dříky sloupů odspodu montovaly diagonály. Příhradový
sloup se tak postupně kompletoval.
Práce na všech šestnácti stanovištích probíhaly synchronizovaně,
komunikaci zajišťovaly vysílačky. Během zdvihání zvonu se kontrolovaly síly na jednotlivých stanovištích a výšky zdvihu. Jako maximální
rozptyl výšek zdvihu se určila hodnota 20 mm. V rámci jednotlivých
technologických kroků byly nosná konstrukce, resp. lisy, ukládány
na pomocné montážní překlady, které se montovaly na nové sloupy.
Tyto překlady se na závěr zdvihu využily pro finální uložení zvonu
na sloupy. Zvon byl do výšky cca 13 m vyzdvižen za jedenáct dní
(v lednu roku 2011).
Po zdvihu se doplnilo dalších šestnáct sloupů. Pomocí lisů se
aktivovaly tak, aby v závěru všech 32 sloupů přenášelo shodnou
reakci současně s kontrolou geometrie spodního pasu zvonu. Nové
sloupy byly v polovině výšky a ve vrcholu vzpěrami stabilizovány ke
konstrukci nádrže proti vybočení a rotaci celé konstrukce zvonu. Tyto
vzpěry dále slouží k přenosu sil vzniklých od horizontálního zatížení
ze zvonu do konstrukce nádrže.
▲ Zdvih zvonu plynojemu, montážní nosníky, hydraulická jednotka
▲ Zdvih zvonu plynojemu
▲ Detail styčníku lávky +20,3 m po otryskání a po aplikaci základního
nátěru PKO
mezi stávající povrch zvonu a novou skladbu pláště. Střešní plášť je
uložen na trapézové plechy kladené na příhradové nosníky doplněné v rámci první etapy stavebních úprav. Stěnový plášť spočívá na
trapézových plechách kotvených na příhradové nosníky doplněné
v rámci druhé etapy.
▲ Zdvih zvonu plynojemu – cca polovina výšky zdvihu (+6,5 m)
Příprava dílenské dokumentace, výroby a montáže
Pro vypracování dílenské dokumentace byly využity výstupy z 3D scanování konstrukce, zejména pro tvorbu výkresů příhradových nosníků na
střeše a zesílení rámových rohů. Nové příhradové sloupy pod zvonem
respektovaly skutečnou výšku podlahy, která má převýšení cca 1 m.
Podkladem pro dílenskou dokumentaci se stala také dokumentace z kontroly stavu ocelové konstrukce. Celý postup zdvihu byl pečlivě připraven
a zdvih samotný probíhal v přímé koordinaci projektant – hlavní montér.
Druhá etapa stavebních úprav
Rekonstrukce nádrže plynojemu, aplikace protikorozní ochrany
Opravily se především detaily poničené korozí. Pro přípravu povrchu
před nátěry byla zvolena metoda tryskání abrazivem. Původně uvažovaná metoda tryskání vysokotlakovou vodou se po zkouškách ukázala
jako nevhodná, nedostatečná. Nátěr se aplikoval nástřikem ve třech až
čtyřech vrstvách, finální vrstva je dle požadavků architekta v odstínu
kovářské černi.
Úprava konstrukce nádrže v návaznosti na vytvoření velkoplošného proskleného otvoru
Jako hlavní vstup do vnitřního prostoru bude sloužit nově vytvořený
velkoplošný prosklený otvor v nádrži plynojemu. Spodní hranu otvoru
definuje terén – začíná v místě kotvení pláště nádrže plynojemu, horní
hrana otvoru se nachází ve výšce cca 13 m. Otvor má šířku přes devět
polí (celkový počet polí je 32), celkem měří cca 64 m, což je přibližně
jedna třetina obvodu plynojemu.
Nové konstrukce v interiéru plynojemu
Opláštění zvonu plynojemu
V druhé etapě byla střecha a stěna zvonu opláštěna. Samotnému
opláštění předcházela montáž technologických zařízení do prostoru
Uvnitř plynojemu byly namontovány nové ocelové konstrukce jeviště
a hlediště v návaznosti na nové betonové konstrukce divadelního
prostoru.
▼ Provizorní opláštění stěny tamburu a opláštění střechy zvonu plynojemu
Nová konstrukce jeviště
Ocelová konstrukce jeviště je situována v severozápadní části plynojemu.
Spodní hrana OK leží na úrovni +12,0 m, horní hrana na úrovni cca +24,4 m.
Celková půdorysná plocha jeviště zabírá cca 410 m2. Nosnou konstrukci jeviště tvoří šestnáct příčných vazeb, sestávajících z vodorovného
příhradového nosníku, a vždy čtveřice sloupů. Část vazníků spočívá na
betonové konstrukci a v zadním úseku jeviště jsou vazníky uloženy přímo
na sloupech. Stabilitu konstrukce zajišťují příhradová ztužidla, dostupnost
je možná pomocí ochozů a lávek. Ocelová konstrukce jeviště slouží pro
zavěšování divadelní technologie (18 t na každé dvojici vazníků) a pro
instalaci technologie pro jevištní transportní plošinu.
stavebnictví 02/12
41
věda a v ýzkum v praxi
■
▲ Ocelová konstrukce hlediště
▼ Ocelová konstrukce jeviště, pohled z hlediště po položení filigránů
42
stavebnictví 02/12
text A | grafické podklady a
▲ Plynojem po opláštění, montáž zasklení otvoru za jevištěm
Nová konstrukce hlediště
Ocelová konstrukce hlediště s půdorysnou plochou 1450 m2 navazuje
na jevištní prostor. Je navržena jako tuhá prostorová příhradovina
lasturovitého tvaru. Skládá se z šestnácti vějířovitě se rozbíhajících
rovinných příhradových zaoblených vazníků, podepřených u jeviště
kruhovým betonovým lemem a v zadní části dlouhými trubkovými
sloupy (22 m). Vazníky jsou doplněny tangenciálními ztužidly do
prostorově působícího celku. U příhradových vazníků se v každém
styčníku střídají diagonály a svislice. Horní pas má tvar lomeného
polygonu, spodní pas je kruhový, o poloměru cca 70 m. Horní a spodní pas, diagonály i svislice jsou navrženy z H profilů. Konstrukce je
pohledová, viditelná z rozptylových prostorů mimo hlediště. Železobetonovou konstrukci podlahy hlediště tvoří filigrány tloušťky 60 mm
s nadbetonovanou deskou tloušťky 120 mm.
Závěr
Projektant ocelové konstrukce:
Excon, a.s., Ing. Vladimír Janata, CSc.,
Ing. Miloslav Lukeš
Generální dodavatel: GEMO OLOMOUC, spol. s.r.o.
Výroba a montáž ocelové konstrukce:
Hutní montáže Ostrava, a.s.
Dodávka a předepnutí táhel: Tension systems, s.r.o.
Tenzometrická měření, předpínací postup, technologický postup
zdvihu zvonu: Excon, a.s.
Stavbyvedoucí ocelové části: Ing. Aleš Zemánek
Doba výstavby: 03/2010–01/2011, 06/2011–05/2012
english synopsis
Reconversion of the Steel Structure of the Gas
Holder in Vítkovice in a Multi-purpose Hall
Zahájení provozu multifunkční auly se plánuje na květen roku 2012.
Celá rekonverze tvoří nesmírně zajímavou a pestrou kombinaci obnovy
původně průmyslové stavby a její adaptace pro výstavbu moderního
prostoru multifunkční auly. Použity přitom byly náročné technologie,
jako je redistribuce vnitřních sil předpínáním a zdvih mohutného
objektu. ■
Large premises of Vítkovice Steel Works feature a unique set of industrial architecture. The shut-down gas holder will be converted into
a new multi-purpose hall. The project offers a combination of sensitive
renovation of an originally industrial facility and its adaptation for the
construction of a modern multi-purpose room using sophisticated
technologies.
Základní údaje o stavbě
Investor: Dolní oblast Vítkovice, z.s.p.o.
Architekt: Ing. arch. Josef Pleskot
Generální projektant stavební části:
AP atelier, Ing. arch. Josef Pleskot
multifunkční aula, předpjaté prostorové vzpínadlo, hydraulický zdvih,
plynojem
klíčová slova:
keywords:
multi-purpose auditorium, prestressed space beam-string structure,
hydraulic lifting, gas holder
stavebnictví 02/12
43
nosnéa v
konstrukce
staveb
věda
ýzkum v praxi
text Jaroslav Sedláček, Vladimír Janata | grafické
text A podklady
| grafickéEXCON,
podklady
a.s.
a
■
▲ Konstrukční řešení tribun fotbalového stadionu ve Štruncových sadech v Plzni
Ocelová střešní konstrukce tribun
fotbalového stadionu v Plzni
Ing. Jaroslav Sedláček
Statik od ukončení studií v roce 1991
na FSv ČVUT, obor konstrukce
a dopravní stavby. Je autorizovaným
inženýrem v oboru mosty a inženýrské konstrukce. Projektoval mnoho
významných staveb, z nichž lze
jmenovat např. zastřešení celnice
Rozvadov nebo vysílací stanice pro
mobilní operátory.
E-mail: [email protected]
Spoluautor:
Ing. Vladimír Janata, CSc.
E-mail: [email protected]
Na fotbalovém stadionu ve Štruncových sadech
v Plzni, rekonstruovaném pro evropské poháry,
byly vybudovány tři nové tribuny shodného
konstrukčního řešení. Dvě z nich jsou situovány
44
stavebnictví 02/12
za brankami a jedna po délce hřiště, proti hlavní
tribuně. Nosná konstrukce tribun byla navržena
železobetonová, za jejich zadní stranou jsou
vztyčeny železobetonové prefabrikáty pylonů
pro kotvení ocelové střešní konstrukce.
Konstrukční řešení zastřešení tribun
Střešní konstrukci tribun tvoří rovinné příhradové vazníky lichoběžníkového
tvaru s vyložením 16 m. Konstrukční výška vazníků je proměnná – činí
2050 mm v místě kotvení a 1000 mm na konci konzoly. Horní pasy mají
sklon 1,75° ve směru od hrací plochy a je na nich přímo uložen trapézový
plech střešního pláště. Projektová dokumentace pro stavební povolení
počítala s tím, že konstrukce vazníků bude trubková, se závěsy z trubek
o průměru 194 mm.
V rámci realizace střešní konstrukce tribun byly profily vazníků optimalizovány. Horní trubkové pasy byly nahrazeny profily HEA, jež umožňují
uložení trapézového plechu střešního pláště bez dalších úprav detailů.
▲ Příčná vazba střešní konstrukce
▲ Střešní konstrukce tribun. Horní trubkové pasy byly nahrazeny profily HEA,
jež umožňují uložení trapézového plechu střešního pláště bez dalších úprav
detailů. Táhla systému Macalloy 460 nahradila závěsy z trubek.
totiž k ovlivnění sousedních vazeb, které způsobuje tuhost podélného
tužidla a konstrukce pro opláštění v čele vazníků. Výsledky všech metod
byly v dobré shodě a ukázalo se, že není nezbytné tenzometricky měřit
všechny vazby, pokud se do výpočtu předpětí z vlastních frekvencí zavedou odpovídající okrajové podmínky.
Závěr
Úpravami konstrukce, jež vycházejí především z předepnutí závěsu, se
docílilo snížení nebo odstranění tlakových sil v konstrukčních prvcích
s velkými vzpěrnými délkami. Při dimenzování se tak dosáhlo snížení
hmotnosti ocelové konstrukce o téměř 20 %. Na druhé straně bylo nutné
při montáži měřit předpětí. Přesto je ekonomický efekt předepnuté konstrukce nesporný. V neposlední řadě je třeba zmínit estetické hledisko, kdy
závěsy z kulatiny o průměru 52 mm působí mnohem příznivějším dojmem
než trubka, která musí být dimenzovaná na vzpěr. Použití předpjatého
táhla řeší také tolerance vzdálenosti čepů závěsu. ■
▲ Obalová křivka normálových sil v závěsu a spodním pasu vazníku
(nahoře varianta bez předpětí)
Táhla systému Macalloy 460 nahradila závěsy z trubek s možností jejich
předepnutí za použití hydraulického zařízení technotensioner.
Předepnutím došlo k redistribuci vnitřních sil. Závěsy byly předepnuty tak,
aby při působení maximálního vztlaku větru na konstrukci bylo táhlo stále
namáháno tahem. Celé zatížení při této kombinaci zatížení nese pouze
vazník, jako by nebyl zavěšen. Při maximálním zatížení v kombinaci se
zatížením sněhem a tlakem větru je nejvíce namáhán spodní pas a závěs.
V porovnání s variantou, kdy závěs není předepnut, vznikají v závěsu o cca
50 % větší tahové síly. Tlakové síly však chybí, takže není třeba závěsy
dimenzovat na vzpěr. Tlakové síly v horním pasu vazníku, který ve variantě
bez předpětí nebyl využit, výrazně vzrostly – proti vzpěrnému vybočení je
však tato část zajištěna trapézovým plechem střešního pláště. Ve spodním pasu, který není na vzpěr zabezpečen, jsou tlakové síly o cca 35 %
menší a tahové síly vzrostly o 80 %. Pro porovnání variant byl použit
shodný model vazníku, který se liší jen profilem závěsu a jeho předpětím.
Měření předpětí závěsů
Předpětí závěsů se měřilo kombinací několika metod. Na vybraných
táhlech byly nalepeny tenzometry zapojené do plného můstku, přímo
napájené kabely. Na všech táhlech bylo zajištěno měření vlastních frekvencí pomocí akcelerometrů. Při předpínání každého závěsu byl také
sledován tlak v hydraulickém napínacím zařízení. Síla vnášená do táhel byla
stanovena s ohledem na pořadí, v jakém byly vazby aktivovány. Dochází
Základní údaje o stavbě
Projekt: Ocelová střešní konstrukce tribun
fotbalového stadionu v Plzni
Investor:
Město Plzeň
Projektant statické části: Excon, a.s., Ing. Vladimír Janata, CSc.,
Ing. Jaroslav Sedláček
Výroba a montáž ocelové konstrukce:
Excon, a.s.
Dodávka a předepnutí táhel: Tensions Systems, s.r.o.
Tenzometrická měření, předpínací postup:
Excon, a.s.
Stavbyvedoucí části OK: Štěpán Trantina
english synopsis
Steel Roof Structure of the Football Stadium
Tribunes in Pilsen
The supporting roof structure of the football stadium tribunes in Pilsen,
Štruncovy sady, renovated for European cups is made of parallel
panel girders of trapezoidal form, with 16 m outreach. Modifying the
steel structure mainly by pre-stressing the suspension resulted
in a reduction or elimination of pressure forces in structural elements
of big effective lengths. As a result of the dimensioning the weight
of the steel structure managed to be reduced by nearly 20%.
klíčová slova:
fotbalový stadion, ocelová střešní konstrukce, přímopasé
příhradové vazníky, profily HEA, táhla Macalloy 460
keywords:
football stadium, roof steel structure, parallel panel girders,
HEA profiles, Macalloy 460 bar system
stavebnictví 02/12
45
nosnéa v
konstrukce
staveb
věda
ýzkum v praxi
text Lenka Zapletalová, Petr Mojzík, Jiří Stráský, Peter Pitoňák | grafické podklady Stráský,
text A |Hustý
grafické
a partneři
podklady
s.r.o.
a
Zavěšená lávka přes dálnici D1 v Bohumíně
Ing. Lenka Zapletalová
Fakultu stavební VUT v Brně absolvovala
v roce 1987. Je vedoucí projektantkou
ve firmě Stráský, Hustý a partneři, s.r.o.
V současné době zastává pozici vedoucí
střediska MOSTY 4. Je autorizovanou
inženýrkou v oboru Mosty a inženýrské
konstrukce.
E-mail: [email protected]
Spoluautoři článku:
Ing. Petr Mojzík
E-mail: [email protected]
prof. Ing. Jiří Stráský, DSc.
E-mail: [email protected]
Ing. Peter Pitoňák
E-mail: [email protected]
▲ Obr. 1. Lávka přes dálnici D1 v Bohumíně
Lávka celkové délky 115,26 m převádí pěší a cyk■
listickou
dopravu přes dálnici D1, silnici I/67
a upravené koryto potoka Bajcůvky. Je navržena
s dvěma poli o rozpětí 54,94 + 58,29 m (obr. 2).
Architektonické a konstrukční řešení
Osa lávky je ve vrcholovém zakružovacím oblouku s poloměrem 500 m
a ve výrazném půdorysném oblouku s poloměrem 220 m. Mostovku
celkové šířky 7,60 m tvoří páteřní nosník vystupující nad povrch komunikací a tvoří přirozené rozhraní mezi částí pro pěší a cyklisty (obr. 3 a 4).
Chodník šířky 2,25 m a cyklostezka šířky 3,00 m jsou vedeny po oboustranných konzolách. Delší konzolu vylehčuje kazeta, aby nosník nebyl
namáhán kroucením.
Mostovka je zavěšena na středním pylonu tvaru písmene V prostřednictvím mnohonásobných závěsů semiradiálního uspořádání. Pylon je
ocelový, vyplněný betonem. Most tvoří integrální konstrukční systém, ve
kterém je mostovka rámově spojena s pylonem a je vetknuta do krajních
opěr. Konstrukce v půdorysu působí jako oblouk vetknutý do krajních
opěr, proto vyvolávají objemové účinky změnu jeho vzepětí. Pylon je
v příčném směru co nejštíhlejší, aby bylo namáhání pylonu co nejmenší.
Snahou projektantů bylo navrhnout úspornou konstrukci jemných rozměrů
odpovídajících lidskému měřítku, jejíž krása vychází ze statické funkce,
současně však také takřka bezúdržbovou konstrukci tvořenou robustním
průřezem bez dutin, ložisek, kloubů a tlumičů vibrací. Štíhlou konstrukci,
jež nevyvolává u chodců nepříjemné pocity způsobené vibracemi od
pohybu chodců a větru.
Mostovka
Mostovka je zhotovena z monolitického dodatečně předpjatého vysokopevnostního betonu C55/67-XF1. Zavěšení mostovky na ocelobetonový
pylon je realizováno sedmnácti symetrickými páry lanových závěsů.
Mostovku šířky 7,60 m tvoří lichoběžníkový páteřní nosník konstantní
výšky 1,0 m, jenž vynáší konzolové desky pro pěší a cyklisty. V důsledku rozdílnosti šířkového uspořádání chodníku a cyklostezky jsou i délky
vyložení rozdílné. Delší vyložená deska cyklostezky na spodním povrchu
je vylehčena v pravidelném rastru 2,0 m velkoplošnými kazetami, aby se
46
stavebnictví 02/12
▲ Obr. 2. Podélný řez
▲ Obr. 3. Příčný řez: a) mostem, b) mostovkou
▼ Obr. 4. Příčný řez (vizualizace)
Spojení pylonu s mostovkou je rámové. Předpínací výztuž prochází komorami pylonu v ocelových trubkách, betonářská výztuž je napojena na pylon
prostřednictvím mechanických šroubovaných spojek, přenos smykového
napětí zajišťují smykové trny přivařené k plechům pylonu. Ocelová kapotáž
zajišťuje zachování vnějších hran páteřního nosníku i v místě styku mostovky s pylonem. Pylon musel být zhotoven s příčným nadvýšením cca
500 mm v jeho hlavě, neboť zavěšení půdorysně zakřivené mostovky
způsobuje jeho příčnou deformaci. Spodní, více namáhaná část, je vyrobena z konstrukční oceli S460, horní pak z oceli S355. Injektáž betonem
C30/37-XF1 probíhala s ohledem na velké příčné deformace pylonu při
napínání závěsů až po zavěšení a předepnutí mostovky.
▲ Obr. 5. Mostovka je zavěšena na ocelobetonovém středním pylonu
tvaru písmene V o výšce 25,40 m, prostřednictvím mnohonásobných
závěsů semiradiálního uspořádání
eliminovaly účinky kroucení. Hloubka vylehčení je proměnná od 100 do
150 mm, vlastní tvar kazety kombinuje tvar lichoběžníku a na něj navazující
půlkruh (obr. 12). Kotvení lanových závěsů k mostovce zajišťují ocelové
kotevní přípravky tvořené svislými plechy kapkovitého tvaru, které jsou
doplněny o vodorovné a svislé koncové plechy, zabetonované do páteřního nosníku. Přímka každého závěsu prochází rovinou styčníkového
plechu, plechy jsou tudíž různoběžné s osou páteřního nosníku. Tvar
každého styčníkového plechu je originální. Přípravky byly osazeny na
čtyři šrouby umožňující jejich výškovou rektifikaci. Podélné předpětí je
vyvozeno čtyřmi dvanáctilanovými kabely systému SKANSKA. Průběh
kabelů byl navržen tak, aby radiální síly od kabelů vyrovnávaly účinky
stálého zatížení v nezavěšených částech mostovky. Předpětí bylo vyvozeno až po zavěšení mostovky.
Závěsy
Nosná konstrukce je zavěšena prostřednictvím plně uzavřených lan
systému PFEIFER s charakteristickou pevností 1440 MPa a modulem
pružnosti 160 GPa. Horní vidlicové koncovky lan, kotvené ke styčníkovému plechu pylonu, jsou pevné, spodní, kotvené v kotevním přípravku
zabetonovaném v páteřním nosníku, jsou rektifikovatelné (obr. 13). Prvních
sedm párů závěsů u pylonu tvoří lana PV 115 (průměr 35 mm), ostatních
deset párů pak lana PV 150 (průměr 40 mm). Hlavním důvodem použití
rozdílných průměrů lan je zaručení lineárně pružného chování i u méně
namáhaných závěsů.
Pylon
Ocelobetonový pylon tvaru písmene V má výšku 25,40 m. Tvoří jej dvojice
ocelových komůrkových průřezů 600 x 800 mm vyplněná betonem, ve
spodní a horní části spojená ocelovou stěnou tloušťky 80 mm. V horní
části jsou komory zkráceny na 315 mm a spojující stěna jimi prochází.
Na tuto stěnu je navařeno pod rozdílným úhlem šest kotevních plechů
závěsů. Úhel, pod kterým jsou plechy přivařeny, je dán půdorysným
zakřivením konstrukce. Kotevní vidlice závěsů jsou chráněny krycím
plechem navazujícím na tvar typického průřezu (obr. 5).
Založení a spodní stavba
Most je založen na velkoprůměrových pilotách průměru 900 mm, které
jsou vetknuty do předkvartérního podloží, tvořeného neogenním jílem až
jílovcem s vysokou plasticitou.
Spodní stavbu tvoří krajní opěry integrované s nosnou konstrukcí a dvoustupňový základový blok pylonu.
Opěry sestávají ze základu, závěrné zídky a dominující střední stěny
šířky 800 mm, jež vybíhá přes okraj základu směrem k pylonu a podepírá páteřní nosník mostovky, s nímž je monoliticky spojena. Tuto stěnu
vylehčuje otvor eliptického tvaru. Vetknutí pylonu do základového bloku
je realizováno prostřednictvím kotevního přípravku tvořeného dvanácti
šrouby M100. Je zabetonován do spodního základového bloku. Horní
pohledová část základu vystupující nad terén má v půdorysu kruhový
tvar průměru 3,60 m.
Příslušenství
Povrch lávky pokrývá přímopochozí hydroizolační stěrka šedé barvy,
přičemž finální posyp křemenným pískem je na páteřním nosníku
a římsových parapetech vynechán. Zábradlí na cyklostezce je dvoumadlové, výšky 1,40 m nad přilehlým povrchem vozovky, v části pro
pěší pak jednomadlové, výšky 1,10 m nad římsovým parapetem. Výplň
ocelových rámů mezi svislými zábradelními sloupky osazenými v rastru
2,0 m je z tahokovu. Zábradlí na mostě ukončují železobetonové zídky
obdélníkového tvaru.
Prostor lávky osvětlují LED diodové pásky umístěné v madle zábradlí.
Pylon nasvětluje čtveřice reflektorových svítidel situovaná na římsách.
V čelech páteřního nosníku se nachází dvojice orientačních LED diodových světel.
Realizace lávky
Po provedení pilot a spodní stavby došlo na pylon. Ten byl již ve výrobně
svařen do jednoho montážního celku a takto byl dopraven na stavbu.
Zde byl osazen s velmi vysokou přesností, již vyžadoval projekt nad
rámec prováděcích norem, a to z důvodu vysoké citlivosti koncovek lan
na vstřícnost styčníkových plechů.
Mostovku nebylo možné vybetonovat a následně zavěsit v jednom pracovním taktu. Při jejím zmonolitnění s krajními opěrami by při zavěšování
půdorysně zakřivené konstrukce byla do páteřního nosníku vnášena
vysoká napětí od kroucení, jež výrazně překračují dovolená namáhání.
Betonáž tedy probíhala po etapách (obr. 6). V první fázi se vybetonovala
střední část mostovky délky 88,0 m, tj. 2 x 44 m na obě strany od pylonu.
Betonáž této etapy probíhala na kombinované pevné skruži složené z věží
Doka, doplněných MTP podpěrami situovanými v ose páteřního nosníku
v rastru 4,0 m a dvojicí MTP podpěr situovaných na konci obou vahadel.
Po betonáži a dosažení předepsané pevnosti betonu byla skruž Doka odstraněna, neboť by bránila volné deformaci mostovky při zavěšování. Konstrukci od tohoto okamžiku podepíraly již pouze MTP podpěry (obr. 7, 10).
Uložení muselo umožňovat pohyby konstrukce v příčném a podélném
stavebnictví 02/12
47
a) b) c) d) věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 8. Výpočtový model
▲ Obr. 6. Schéma postupu výstavby
■
▲ Obr. 10. Podepření mostovky
▲ Obr. 11. Kontrola napětí v závěsech
▼ Obr. 12. Bednění kazet
48
stavebnictví 02/12
▲ Obr. 7. Podepření mostovky
▲ Obr. 9. První dvě vlastní frekvence ve svislém směru : a) f1 = 1,358 Hz,
b) f2 = 2,060 Hz
směru a zároveň její volné pootáčení. Zhlaví MTP podpěr věží bylo proto
opatřeno kluznými modulárními ložisky, jejichž horní povrch se opatřil
silikonovým mazivem. Kvůli zajištění stability vahadel byly na krajní dvojice
podpěr osazeny ocelové příčníky HEA 1000, jež byly prostřednictvím
tyčí Schwupp spřaženy s průřezem mostovky (obr. 7). Tyto dvojice
koncových MTP podpěr byly při zavěšování mostovky v několika přesně
definovaných krocích výstavby výškově rektifikovány tak, aby se uvolnilo
napětí, které bylo do mostovky vneseno jejím postupným zkrucováním
vyvolaným napínáním závěsů.
U zpracování výrobní technické dokumentace podpěrné skruže spolu
zhotovitel a projektant mostu kvůli její složitosti těsně spolupracovali.
Betonáž první etapy NK se prováděla s nadvýšením, jež sestávalo ze
tří složek: nadvýšení výškového, nadvýšení vyvolaného deformací
v horizontální rovině a předtočení mostovky. Všechna tato nadvýšení
byla navržena s cílem eliminovat deformace NK při zavěšování. Před
betonáží této etapy musely být rovněž osazeny kotevní přípravky závěsů,
a to s vysokou přesností, předepsanou projektem. Vzhledem k vysoké
hmotnosti těchto přípravků bylo třeba uchytit pomocí závitových tyčí M20
přes bednění k nosným prvkům skruže, za současného použití matic
a spojek umožňujících rektifikaci polohy.
Samotná montáž závěsů probíhala od středu mostu k jeho koncům,
střídavě po dvou závěsech na levé a pravé straně lávky (obr. 13). Napínání
závěsů bylo možné pouze za podmínky, že rozdíl teplot mezi osluněnými
a neosluněnými částmi konstrukce nepřekročí hodnoty předepsané
v projektu. Vzhledem k montáži v červencovém termínu a teplotám
převyšujícím 30 ºC se musely montážní práce provádět především v nočních hodinách. Napětí v závěsech bylo pečlivě monitorováno měřením
poměrného protažení koncových tyčí závěsů (obr. 11).
Následnými kroky výstavby se stalo dobetonování krajních úseků mostovky, předepnutí nosné konstrukce kabely podélného předpětí, rektifikace
lanových závěsů na základě geodetického zaměření a měření sil v závěsech. Posledním krokem byla betonáž pylonu. Beton byl vytlačován od
základu vzhůru.
▼ Obr. 13. Napínání závěsů
▲ Obr. 14. Lávka přes dálnici D1
Statická a dynamická analýza
Konstrukci mostu analyzoval programový systém MIDAS. Mostovka,
pylon, závěsy a piloty byly modelovány pruty, koncové opěry včetně
střední stěny deskostěnou (obr. 8). Pružné vetknutí pilot do zeminy bylo
vystiženo pružinami.
Síly v závěsech a předpětí mostovky byly navrženy tak, aby pylon a mostovku namáhal centrický tlak [1]. Takto určený výchozí stav sloužil pro následnou
analýzu účinků nahodilého zatížení, větru a objemových změn betonu.
Důležitá se ukázala také dynamická analýza konstrukce. S ohledem
na skutečnost, že frekvence prvních vlastních ohybových tvarů se
pohybují v rozsahu frekvence lidských kroků (obr. 9), byla konstrukce
v souladu s postupem popsaným v [2] posouzena na vybuzené kmitání.
Maximální amplituda kmitání max u = 0,530 mm, maximální rychlost
kmitání max v = 0,005 m/s a maximální zrychlení amax = 0,260 m/s2. Toto
zrychlení je menší než přípustné zrychlení alim = 0,596 m/s2. Konstrukce
je velmi tuhá a uživatelé nemají nepříjemný pocit, když na lávce stojí
anebo se po ní pohybují.
V projektu mostu byly využity výsledky řešení projektu Ministerstva
průmyslu a obchodu Impuls FI – IM5/128 Progresivní konstrukce z vysokohodnotného betonu a projektu 1M0579 MŠMT. Příspěvek byl vypracován
v rámci výzkumného záměru MSM 0021630519 Progresivní spolehlivé
a trvanlivé nosné stavební konstrukce.
Použitá literatura:
[1]Strasky, J.: Stress Ribbon and Cable-Supported Pedestrian Bridges.
ISBN: 0 7277 3282 X. Thomas Telford Publishing, London 2005,
2nd edition 2011.
[2]Stráský, J., Nečas, R., Koláček, J.: Dynamická odezva betonových
lávek. Beton TKS 4/2009. ISSN: 1213-3116.
english synopsis
Cable Stayed Bridge across
the Motorway D1 in Bohumín
Závěr
Výstavba lávky byla zahájena v červnu roku 2008, po vybudování spodní
stavby však musela být na jaře roku 2009 pro nedostatek finančních prostředků přerušena. Stavba byla opět obnovena na jaře roku 2010. Lávka
byla předána veřejnosti v listopadu roku 2011 (obr. 14). ■
Základní údaje o stavbě
Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Projektant: Stráský, Hustý a partneři s.r.o.
Zhotovitel: Skanska a.s., divize Silniční stavitelství,
závod Mosty
Stavbyvedoucí:
Ing. Martin Šálek
Realizace: 06/2008–03/2009; 03/2010–11/2011
A cable stayed bridge across the D1 motorway is described
in terms of the architectural and structural solution, static
and dynamic analysis and technology of construction. The bridge
of the total length of 115.26 m has two spans that are suspended
on a central V shaped pylon. The bridge axis is in a plan curvature
with a radius of 220 m. The concrete deck is formed by a central
spine girder with non-symmetrical cantilevers. The pylon is formed
by two steel boxes that are filled with concrete. The bridge forms
an integral structural system in which the deck is frame-connected
with the pylon and abutments.
klíčová slova:
dálnice D1, Bohumín, zavěšená konstrukce lávky, střední pylon
keywords:
D1 motorway, Bohumín, cable stayed bridge structure, central pylon
stavebnictví 02/12
49
nosnéa v
konstrukce
staveb
věda
ýzkum v praxi
text Ivan Harvan | grafické
text Apodklady
| grafické
archiv
podklady
autora
a
Posudzovanie panelových budov podľa
požiadaviek platných európskych noriem
Doc. Ing. Ivan Harvan, PhD.
Autor je dlhoročným pedagogickým
a výskumným pracovníkom katedry
betónových konštrukcií a mostov na
Stavebnej fakulte STU v Bratislave.
Odborne sa orientuje na navrhovanie
a vyšetrovanie nosných betónových
konštrukcií budov. V tejto oblasti
publikoval 6 kníh, je spoluautorom
1 knižnej publikácie a autorom
3 vysokoškolských skrípt.
E-mail: [email protected]
Článok má oboznámiť odbornú verejnosť
so zásadami používania novej normy
■
STN
73 1211: 2011 Posudzovanie betónových
konštrukcií existujúcich panelových budov,
ktorá vstúpila do platnosti vo februári 2011.
Norma STN 73 1211: 2011 bola kompletne prepracovaná tak, aby spĺňala najnovšie požiadavky platných európskych noriem. V plnom rozsahu
nahradzuje normu STN 73 1211: 1987, ktorá bola zrušená zavedením
súboru Eurokódov v apríli 2010. Norma je určená na posudzovanie
existujúcich montovaných betónových konštrukcií panelových budov
pre bytovú a občiansku výstavbu, ktoré boli zhotovené z obyčajného
hutného betónu prostého, slabo vystuženého, vystuženého a predpätého. Používanie normy sa uplatní pri dodatočných rekonštrukciách,
nadstavbách a zásahoch do nosnej konštrukcie panelových budov
súvisiacich s obnovou bytového fondu. Nepredpokladá sa použitie
tejto normy na navrhovanie betónových konštrukcií nových panelových budov.
Norma STN 73 1211: 2011 Posudzovanie betónových konštrukcií existujúcich panelových budov
Posudzovanie existujúcich konštrukcií panelových budov je v súčasnosti
významnou technickou úlohou. Inžinieri môžu používať špecifické metódy hodnotenia, ktoré umožnia predĺžiť životnosť konštrukcií panelových
budov, obnoviť, prípadne zvýšiť úroveň užívania bytového fondu a znížiť
náklady objednávateľov. Konečným cieľom je obmedziť stavebné opatrenia na úplné minimum, pričom tento cieľ je v úplnom súlade so zásadami
trvale udržateľného rozvoja.
Niektoré rozsiahlejšie podrobnosti o výpočtových postupoch požadovaných v norme STN 73 1211: 2011 Posudzovanie betónových konštrukcií
existujúcich panelových budov [2] pri rekonštrukciách panelových budov
a ďalšie podrobnosti súvisiace so statickou analýzou panelových budov
sa uvádzajú v publikácii [1]. Táto publikácia obsahuje tiež prehľadný opis
konštrukcie a statického pôsobenia jednotlivých typov panelových
sústav aplikovaných v SR, históriu rozvoja ich výstavby v minulosti
a nadväzujúce problémy pri využívaní a rekonštrukciách bytového fondu
v súčasnosti.
50
stavebnictví 02/12
Materiály a základová pôda
Pri posudzovaní existujúcich panelových stavieb sa určí pevnostná trieda
betónu/stykovej malty podľa ustanovení STN ISO 13822 [4] uvedených
v NC.2. Vychádza sa z dokumentácie skutočného zhotovenia stenových
panelov, stropných dielcov, nosných stykov panelovej stavby a/alebo vyhodnotenia skúšok betónu/stykovej malty nosnej konštrukcie v súlade s ustanoveniami STN EN 1990 a STN ISO 13822 čl. NA.2.6. Na prevod starších
značiek a tried betónu/stykovej malty na pevnostné triedy podľa tab. 3.1
STN EN 1992-1-1 alebo STN EN 206-1 sa použije tab. NC.1 STN ISO 13822.
Pri posudzovaní existujúcich panelových stavieb sa určí druh betonárskej
výstuže podľa ustanovení STN ISO 13822 uvedených v NC.3. Vychádza sa z dokumentácie skutočného zhotovenia stenových panelov,
stropných dielcov, nosných stykov panelovej stavby a/alebo z prieskumu. Druh výstuže sa môže tiež identifikovať podľa úprav povrchu
betonárskej výstuže, ktoré sú znázornené v tab. NC.8 STN ISO 13822.
Vlastnosti betonárskej výstuže železobetónových nosných častí panelovej
stavby navrhnutých a zhotovených podľa platných noriem v minulosti sa
berú do úvahy podľa STN ISO 13822, tabuliek NC.2, NC.3 , NC.4 . Ak nie
je istota pri určení druhu betonárskej výstuže a jej charakteristík, možno
z konštrukcie odobrať vzorky výstuže na skúšky. Odber vzoriek nesmie
ohroziť nosnú funkciu konštrukcie panelovej stavby.
Únosnosť a pretvárne charakteristiky základovej pôdy (moduly pružnosti, prípadne pretvárnosti) sa určia podľa ustanovení normy STN EN 1997-1. Pri posudzovaní existujúcich panelových budov sa použijú charakteristiky zodpovedajúce
konečnému sadnutiu základov po skončení konsolidácie základovej pôdy.
Zaťaženia a ich kombinácie
Charakteristické hodnoty úžitkového zaťaženia
Charakteristické hodnoty úžitkového zaťaženia pôsobiaceho v bežných
podlažiach panelovej budovy sa určia s prihliadnutím na ustanovenia
STN EN 1991-1-1. Úžitkové zaťaženie sa vo väčšine prípadov uvažuje
ako rovnomerne rozložené po ploche stropnej dosky, môže pôsobiť
tiež ako líniové alebo sústredené zaťaženie, prípadne ako ich kombinácie. Úžitkové plochy panelovej budovy sa zatrieďujú do základnej
kategórie A. Pri plošnom rovnomernom úžitkovom zaťažení sa
dovoľujú brať do úvahy tieto charakteristické hodnoty: obytné priestory qk = 1,5 kN/m2, schodiská a vstupné priestory qk = 2,0 kN/m2,
balkóny a lodžie qk = 2,5 kN/m2.
Charakteristické hodnoty zaťaženia ľahkými priečkami
Charakteristické hodnoty zaťaženia ľahkými priečkami v bežných podlažiach panelovej budovy sa určia s prihliadnutím na ustanovenia STN EN
1991-1-1. Ak pozdĺžne styky stropných dielcov umožňujú priečny roznos
zaťaženia, môže sa vlastná tiaž premiestniteľných priečok uvažovať ako
náhradné rovnomerné zaťaženie, ak neprekročí charakteristickú hodnotu
3,0 kN/m dĺžky priečky. Toto zaťaženie sa pripočíta k úžitkovému zaťaženiu. Náhradné rovnomerné zaťaženie premiestniteľnými priečkami sa
dovoľuje brať do úvahy týmito charakteristickými hodnotami:
■ vlastná tiaž priečky £ 1,0 kN/m dĺžky priečky qk = 0,5 kN/m2;
■ vlastná tiaž priečky £ 2,0 kN/m dĺžky priečky qk = 0,8 kN/m2;
■ vlastná tiaž priečky £ 3,0 kN/m dĺžky priečky qk = 1,2 kN/m2.
uvádzajú v podkladoch, ktoré zabezpečí správca panelového domu.
smer vetra
Priečny rez
w 0h
H
zaťaženie z poľa stropnej dosky neprenáša.
atika
Wh
B
H
h
D
Wh
smer
vetra
Pôdorys
budovy
x
.
y
terén
hmin
.
.
.
.
.
.
.. .
.
.
.
.
.
.
D
n
W= 0
pod
terénom
B
Obr. 2. Schémy statického pôsobenia obvodovej steny: a) –
▲ Obr. 2. Schémy statického pôsobenia obvodovej steny: a) – nosná
stena,
– nesenástena,
stena,
– stropné
2 – priečna nos
stena, b)c)
– samonosná
c) – 1
nesená
stena; 1 –dielce,
stropné dielce,
2 – priečna
nosná stena v smere
kolmom
na
rovinu obvodového
plášťa,
rovinu
obvodového
plášťa,
3
–
obvodové
stenové
panely
3 – obvodové stenové panely
D
stenových
tučně)
Obr. 1. Výpočtová schéma budovy na výpočet síl pôsobením vetra v smere y , uvažovaný
a Analýza
premiestnení
celej nosnej panelov
konštrukcie(jen
panelovej
budovy, alebo len
▲ Obr. 1. Výpočtová schéma budovy na výpočet síl pôsobením vetra v smere y,
w
priebeh maximálneho
charakteristického
tlaku
0h
jejAnalýza
častí. Všeobecný
opis panelov
možností analýzy
konštrukcie
sa uvádza
stenových
je súčasťou
výpočtu
účinkov
uvažovaný priebeh maximálneho charakteristického tlaku w
0h
ko
v 5.1
STN EN 1992-1-1.
Overenienosných
existujúcej panelovej
budovy jestien.
potrebné
zaťažení
pri posúdení
a stužujúcich
Nosnú ko
Návrhové
kombinácie zaťažení
tučně)
Charakteristické
hodnoty(jen
vodorovného
zaťaženia vetrom
urobiť v rozhodujúcich prierezoch jej nosných prvkov a ich stykov podľa
budovy
vytvára priestorovo tuhý krabicový systém pozostáv
Návrhové
kombinácie zaťažení
prevodorovného
posúdenie panelovej
budovy
sa vytvoria
sa
Charakteristické
hodnoty
zaťaženia
vetrom
pôsobia-tak, aby
možností
porušenia pri dosiahnutí medzného stavu únosnosti, ako aj podľa
vodorovných
stropných(vznik,
dosiek
a zostavy
zvislých
nosných a
zohľadnila
skutočná
možnosť
súčasného
výskytu
zaťažení
pôsobiacich
z
rôznych
zdrojov
ceho na panelovú budovu sa určia s prihliadnutím na ustanovenia
medzných stavov používateľnosti
prípadne
šírka trhlín,
pretvorenia)
a tiež pravdepodobnosť súčasného výskytu premenných zaťažení v ich maximálnej nosného
hodnote systému na účinky zvislého a vodorovného zaťažen
STN EN 1991-1-4. Obyčajne postačuje uvažovať len dva smery
na príslušné kombinácie zaťažení.
(sneh, úžitkové zaťaženie, vietor a pod.). Návrhové kombinácie zaťažení pre medzné stavy
obojstranného pôsobenia vetra, v budovách vežového charaktepriestorovým 3D modelom metódou konečných prvkov so z
únosnosti na posúdenie mechanickej odolnosti nosných prvkov, ich stykov a konštrukcie
ru
s približne
štvorcovým
pôdorysom
sa
odporúča
uvažovať
aj
Predpoklady
pružného
pôsobenia
účinkov
oslabenia
stenových
panelov
dvernými
a zaťaženia
okennými otvorm
panelovej budovy sa vytvoria podľa kombinačných schém definovaných v STN EN■1990
ako lineárneho
smer
obojstranného pôsobenia vetra. Maximálny chaPredpoklady lineárneho pružného pôsobenia účinkov zaťaženia sa doSúbor Bdiagonálny
s označením
(STR/GEO).
■ zvýšenej poddajnosti zvislých stykov medzi stenovými pa
rakteristický tlak vetra woh zohľadňuje strednú rýchlosť vetra vmh
voľuje používať v stavebnej praxi na výpočet vnútorných síl (M, N, V, T)
v úrovni
stenovými
panelmi
stropnými diel
že sa zohľadnia
špecifické
vlastnostiapôsobenia
vonosnej
výške h
nad terénom
a účinky jeho
turbulencií.
Určí sa podľa normy
a/alebo
napätípodlaží
(s, t) s tým,medzi
Analýza
konštrukcie
existujúcej
panelovej
budovy
■ interakcie
so základmi
a konsolidovaným
podložím.
prvkov
a stykov montovanej
panelovej
budovy. Pri lineárne pružnostnej
STN EN 1991-1-4 v úrovni jednotlivých stropov panelovej budovy podľa
Všeobecné
na analýzu
nosnej
konštrukcie hodnoty
(jen tučně)
analýze sa uváži: pôsobenie prierezov bez trhlín, lineárna závislosť napätí
obr. požiadavky
1. Je podkladom
na určenie
charakteristickej
vodorovnej
Všeobecné
požiadavky
na analýzu zaťaženia
nosnej konštrukcie
majú
zav úrovni
úlohu určiť
priebeha pomerných
vnútorných pretvorení, stredná hodnota modulu pružnosti betónu E .
pôsobením
vetra
jednotvýslednice
wh kvázistáleho
Šmyková
poddajnosť zvislého styku (jen tučně) cm
síl, napätí,
pomerných
pretvorení
a
premiestnení
celej
nosnej
konštrukcie
panelovej
budovy,
livých stropov.
Šmyková
poddajnosť
zvislého styku medzi stenovými pane
alebo len jej častí. Všeobecný opis možností analýzy konštrukcie sa uvádza v 5.1 STN EN
Analýza stropných dielcov
1992-1-1. Overenie existujúcej panelovej budovy je potrebné urobiť v rozhodujúcich
zvýšenú,
ak sú
súčasne
splnené
tietodosky
požiadavky:
Hodnoty
vodorovného
zaťaženia
Analýza
stropných
dielcov,
prípadne
poľa stropnej
na účinky zvisprierezoch
jej nosných
prvkov a seizmického
ich stykov podľa
možností porušenia pri dosiahnutí
■
Zvislé
styky
stenových
panelov
a
pozdĺžne
styky
Hodnoty vodorovného seizmického zaťaženia F Ak pôsobiacelého zaťaženia, sa môže realizovať rovinným 2D modelom metódou
ko-stropnýc
ho na panelovú budovu sa určia s prihliadnutím na ustanovenia
nečných
prvkov
so
zohľadnením
pôsobenia
pozdĺžnych
stykov
stropných
posunuté o vzdialenosť st tak, aby platilo st  4 h , kde h
STN EN 1998-1.
dielcov na priečny roznos zvislého zaťaženia a konkrétneho podopretia
poľa stropnej dosky. Ak sa vo výpočte stropnej dosky zohľadnil priaznivý
Sadnutie základovej škáry
vplyv krútiacich momentov mxy na veľkosť ohybových momentov mx,
my, je nutné výstuž stropných dielcov posúdiť aj na interakciu účinkov
Sadnutie základovej škáry sa určí ako interakcia priestorovej krabicovej
ohybových a krútiacich momentov.
nosnej konštrukcie panelového domu, základov a poddajnosti podložia.
Podopretie stropných dielcov závisí od konštrukčného systému panePoddajnosť podložia sa vyjadrí prostredníctvom konečného (stabilizovalovej sústavy (obr. 2). V niektorých sústavách sú použité samonosné,
ného) sadnutia v úrovni základovej škáry s prihliadnutím na ustanovenia
nesené alebo stužujúce steny, na ktoré sa zaťaženie z poľa stropnej
STN EN 1997-1. Priestorová nosná konštrukcia panelového domu a základosky neprenáša.
dov sa modeluje so zohľadnením konečného dotvarovania betónu a poddajnosti zvislých stykov v nosných stenách. Hodnoty daného sadnutia
Analýza stenových panelov
základovej škáry spôsobeného prípadnými zmenami pomerov v podloží
Analýza stenových panelov je súčasťou výpočtu účinkov kombinácií
(poddolovaním, zmenou vlhkosti zemín a pod.) sa uvádzajú v podkladoch,
zvislých a vodorovných zaťažení pri posúdení nosných a stužujúcich stien.
ktoré zabezpečí správca panelového domu.
Nosnú konštrukciu existujúcej panelovej budovy vytvára priestorovo tuhý
krabicový systém pozostávajúci z rovinných nosných prvkov vodorovných
Návrhové kombinácie zaťažení
stropných dosiek a zostavy zvislých nosných a stužujúcich stien. Analýzu
Návrhové kombinácie zaťažení pre posúdenie panelovej budovy sa
tohto nosného systému na účinky zvislého a vodorovného zaťaženia je
vytvoria tak, aby sa zohľadnila skutočná možnosť súčasného výskytu
možné realizovať priestorovým 3D modelom metódou konečných prvkov
zaťažení pôsobiacich z rôznych zdrojov a tiež pravdepodobnosť súčasného
so zohľadnením:
výskytu premenných zaťažení v ich maximálnej hodnote (sneh, úžitkové
■ oslabenia stenových panelov dvernými a okennými otvormi;
zaťaženie, vietor a pod.). Návrhové kombinácie zaťažení pre medzné stavy
■ zvýšenej poddajnosti zvislých stykov medzi stenovými panelmi a vodoúnosnosti na posúdenie mechanickej odolnosti nosných prvkov, ich stykov
rovných stykov v úrovni podlaží medzi stenovými panelmi a stropnými
a konštrukcie panelovej budovy sa vytvoria podľa kombinačných schém
dielcami;
definovaných v STN EN 1990 ako Súbor B s označením (STR/GEO).
■ interakcie so základmi a konsolidovaným podložím.
Analýza nosnej konštrukcie
existujúcej panelovej budovy
Všeobecné požiadavky na analýzu nosnej konštrukcie
Všeobecné požiadavky na analýzu nosnej konštrukcie majú za
úlohu určiť priebeh vnútorných síl, napätí, pomerných pretvorení
Šmyková poddajnosť zvislého styku
Šmyková poddajnosť zvislého styku medzi stenovými panelmi sa považuje
za účinne zvýšenú, ak sú súčasne splnené tieto požiadavky:
■ Zvislé styky stenových panelov a pozdĺžne styky stropných dielcov sú
v pôdoryse vzájomne posunuté o vzdialenosť Dst tak, aby platilo Dst ³ 4 h,
kde h je hrúbka stenového panela.
stavebnictví 02/12
51
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
■ Stenové panely sú v zvislej škáre stykované betónovými
hmoždinkami a vodorovnými spojovacími prvkami. Vodorovné
spojovacie prvky v úrovni stropov pozostávajú z vencovej výstuže, zváraných príložiek alebo krátkych skobiek. V niektorých
sústavách sa po výške zvislého styku nenachádza žiaden spojovací prvok.
■ Zvislý styk nevykazuje výrazné poruchy. V prípade výskytu viditeľných porúch (nadmerných trhlín, chýbajúcich častí stykového betónu
alebo stykovej malty, obnaženej, prípadne skorodovanej výstuže
v škárach a spojoch) je potrebné rozhodnúť o prípadnom spôsobe
sanácie poškodených stykov. Ak je styk obvodových stenových
panelov upravený tak, že trhlina v ňom nemôže byť príčinou porúch
pri užívaní budovy (napr. tým, že by trhlinou prenikala dažďová voda
a pod.), a ak je výstuž v styku chránená proti korózii, môže byť
šírka trhliny väčšia, ako je povolená podľa 7.3 STN EN 1992-1-1,
ale najviac 1 mm.
Ak je šmyková poddajnosť zvislého styku účinne zvýšená, dovoľuje
sa urobiť analýzu stenových panelov bez modelovania stykov nosných prvkov (ako na monolitickej doskostenovej konštrukcii) s tým,
že poddajnosť stykov sa zohľadní použitím efektívneho modulu
pružnosti betónu Ec,eff a efektívneho šmykového modulu pružnosti
betónu Gc,eff takto:
pre betóny s hutným kamenivom:
Gc,eff = 0,80 Gcm
■ Ec,eff = 0,80 Ecm
Gcm = 0,417 Ecm;
pre ľahké betóny z pórovitého kameniva
Gc,eff = 0,60 Gcm.
Ec,eff = 0,60 Ecm
Ak sa vyskytnú poruchy v niektorom úseku vodorovných škár
nosných stien, nesmie sa pri analýze konštrukcie v týchto úsekoch
uvažovať zvislé ťahové namáhanie. Ak sa vyskytnú poruchy v zvislých
škárach, je potrebné zvážiť zníženie zvislého šmykového namáhania
medzi stenovými panelmi.
Rekonštrukcie a zásahy do nosnej konštrukcie existujúcich
panelových budov
Pred každým zásahom do nosnej konštrukcie panelového domu
(pri zmene využitia bytových priestorov za nebytové, pred vytvorením jedného, prípadne viacerých otvorov v nosnej stene alebo
v strope, pri nadstavbe budovy, pri zateplení budovy) je potrebné
uskutočniť odbornú diagnostiku. Rozsah potrebných diagnostických skúšok nosných konštrukcií panelového domu treba určiť
individuálne v závislosti od stavu nosnej konštrukcie a od druhu
a rozsahu predpokladaného zásahu v súlade s požiadavkami
STN ISO 13822. Východiskovým podkladom na diagnostiku je
dôsledná vizuálna kontrola stavu obvodových plášťov, nosných
stien, stropov a ich stykov.
Dokumentácia všetkých dodatočne vykonaných zásahov
Dokumentáciu všetkých dodatočne vykonaných zásahov do pôvodnej nosnej konštrukcie a ich polohopisu v priestoroch panelovej
budovy (opis, výkresy, statický výpočet, príslušný súhlas na zásah
do nosnej konštrukcie) musí evidovať správca budovy. Bez existencie
uvedenej dokumentácie nie je prípustný zásah do nosnej konštrukcie
budovy, pokiaľ si projektant nepreverí dovtedy vykonané zásahy do
nosnej konštrukcie panelovej budovy.
Rozsah statického výpočtu pri zásahoch do konštrukcie
panelovej sústavy
Rozsah statického výpočtu pri zásahoch do konštrukcie panelovej
sústavy vyplýva z požiadavky na zachovanie statickej bezpečnosti
52
stavebnictví 02/12
budovy. Dodatočné zásahy nemajú spôsobovať nadmernú koncentráciu šmykových napätí v okolí otvorov a v miestach prípadného
nového lokalizovaného podopretia nosných stien, zvislých tlakových
napätí medzi otvormi v stenách a vodorovných ťahových napätí v nadpražiach otvorov. V prípade potreby je nutné navrhnúť a realizovať
také dodatočné zosilnenie nosných stien alebo stropov, aby statické
funkcie nosnej sústavy neboli ohrozené.
Záver
Približne pred šesťdesiatymi rokmi sa začala rozvíjať hromadná bytová výstavba na báze panelových domov a jej použitie u nás trvalo
približne štyridsať rokov. V súčasnosti to znamená, že vek našich
panelových domov stúpa a dotýka sa priamo ich predpokladanej
životnosti. Stanovenie skutočnej technickej životnosti panelových
domov je odborne náročný proces a vyžaduje si znalosti princípov
konštrukčnej a statickej funkcie jednotlivých panelových sústav.
Zároveň je však potrebné odborne reagovať na veľký záujem našej
verejnosti o zmeny a úpravy bytov v panelových domoch. Medzi
vážne zásahy do statiky panelových domov patrí vytváranie nových
otvorov v nosných stenových paneloch, nadstavby panelových domov a v niektorých prípadoch tiež dodatočné zateplenie obvodových
plášťov. ■
Použitá literatúra:
[1]Harvan, I.: Analýza nosných sústav panelových budov. Bratislava:
Slovenská komora stavebných inžinierov, 2008, 307 s.
[2] STN 73 1201: Posudzovanie betónových konštrukcií existujúcich
panelových budov. Bratislava: SUTN, 2011.
[3] STN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhovanie betónových konštrukcií.
Časť 1-1: Všeobecné pravidlá a pravidlá pre budovy (73 1201).
Bratislava: SUTN, 2006.
[4]STN ISO 13822 Zásady navrhovania konštrukcií. Hodnotenie
existujúcich konštrukcií (73 0038). Bratislava: SUTN, 2010.
english synopsis
Assessment of Panel Buildings to the
Requirements of Applicable European Standards
The article tells the expert public about the principles of the new
Standard STN 73 1211: 2011 Assessment of the Concrete
Structures of the Existing Panel Buildings. The Standard is valid
from February 2011.
klíčová slova:
betónové konštrukcie, montované budovy, panelové budovy,
Eurokódy, rekonštrukcie budov, nadstavby budov, bytové domy,
zaťaženie budov, analýza nosnej konštrukcie
keywords:
concrete structures, assembled buildings, panel buildings, Eurocodes, buildings reconstruction, superstructures, flat-buildings,
buildings load, load-bearing structure analysis
odborné posouzení článku:
prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
ČVUT v Praze, FSv, katedra betonových konstrukcí a mostů
Nejnovější trendy ve stavebnictví, úsporách
energií a interiéru
24.–28. 4. 2012
Brno – Výstaviště
17. mezinárodní
stavební veletrh
13. mezinárodní
veletrh technických
zařízení budov
Souběžně probíhá:
www.stavebniveletrhybrno.cz
Mezinárodní veletrh nábytku
a interiérového designu
www.ceuv.cz
www.mobitex.cz
stavby
hospodářství
věda
a vvodního
ýzkum v praxi
text František Kulhavý
text| A
grafické
| grafické
podklady
podklady
autor
a
Vodní hospodářství krajiny ČR –
právní předpisy a praxe
IIng. František Kulhavý, CSc.
V
Absolvent
Fakulty inženýrského
stavitelství ČVUT v Praze, obor vodní
hospodářství. Vědeckou hodnost získal na Stavební fakultě ČVUT v Praze.
Pracoval v AGROPROJEKTU Pardubice (1959–1991) ve funkci hlavního
projektanta a specialisty pro hydromeliorační stavby. Byl spoluřešitelem
VÚ v oblasti využívání odpadních
vod v zemědělství s VÚZH Bratislava
(1969–1980) a v oblasti víceúčelového využívání drenážních soustav
s VÚM Praha (1974–1989) a s KPVS
Michalovce (1981–1985). Působí jako
autorizovaný inženýr v oborech stavby vodního hospodářství a krajinného
inženýrství a stavby pro plnění funkce
lesa.
E-mail: [email protected]
■
Hlavním environmentálním komunitárním požadavkem tohoto století je zajistit ekologickou
stabilitu krajiny při optimální koncepci jejího
vodního hospodářství a plánované zemědělské
a lesnické produkci. Právní předpisy tento problém principiálně řeší uspokojivým způsobem,
schází však programově jasná koncepce jejího
soustavného uplatnění v prostoru a čase, včetně
celistvé správy krajiny (managementu) a jejího
vodního hospodářství.
Motto: strategie zaměřená na management a ochranu vody, krajiny a biologických zdrojů, s cílem zachovat a obnovit zdravé, účinně prospívající
a klimatickým změnám odolné ekosystémy, jsou jedním ze způsobů
preventivního oddálení neštěstí pro naši planetu.
(Bílá kniha Evropské komise)
V preambuli Evropské úmluvy o krajině [1] je konstatováno, … že krajina
je klíčovým prvkem blaha jednotlivce i společnosti a její ochrana, správa
a plánování jsou spojeny s právy a povinnostmi pro každého… Naše laická,
odborná i zákonodárná společnost, i přes proklamativní přihlašování se
k principům komunitárního práva, přehlíží tyto principy i dobré zkušenosti
našich předků, ale také skutečnost, že základním manažerským prvkem
vodního hospodářství je krajina. V krajině [2] probíhají základní procesy
hospodaření s vodou ovlivňující život na Zemi. V hydrologicky vyrovnané
krajině, která je optimálně nasycená vodou a vodní párou, voda cirkuluje
v malých množstvích a na relativně krátké vzdálenosti, což má v našich
zeměpisných polohách zpětně příznivý vliv na vegetaci, a tím i na ekologickou stabilitu krajiny [3]. Je nutno přiznat, že jednání konkrétní osoby je
do značné míry ovlivněno generačním problémem, neboť starší generace
54
stavebnictví 02/12
byly vedeny k vnímání krajiny včetně jejího vodního hospodářství jako
národního bohatství, jež je nutno chránit, ošetřovat, a veškerá opatření
v krajině je třeba podřídit těmto zásadám. Prosazování politických ambic
a záměrů do vzhledu a exploataci české krajiny koncem minulého století
se odráží i do jejího aktuálního ekologicky a vodohospodářsky nepříznivého stavu.
Současné právní předpisy, ač v jednotlivých oborových zákonech řeší
problematiku ochrany krajiny a jejího vodního hospodářství uspokojivě,
neumožňují žádoucí oborovou koordinaci v oblasti správy (managementu)
krajiny a možnost kompromisně řešit protichůdné environmentální, hospodářské a jiné zájmy společnosti. Podle stávajících právních předpisů lze
z profesního hlediska rozdělit přístupy i odpovědnost za trvale udržitelný
rozvoj krajiny a jejího vodního hospodářství, včetně uspokojivého řešení
problematiky zmírnění dopadů klimatických změn a povodní na krajinu,
následovně:
■ územní plánování;
■ příprava, projektování a realizace staveb v krajině;
■ procesy projednávání a schvalování územní plánovací dokumentace
a ostatních činností v krajině;
■ procesy zajišťující dohled nad správou (managementem) trvale udržitelného rozvoje území (krajiny) a jeho vodním hospodářstvím.
Územní plánování
■ Stavební zákon [4] včetně příslušných prováděcích vyhlášek popisuje především pojem území a definici krajiny přebírá z Úmluvy [1] v § 18 odst. (4)
Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní
a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického
a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku
prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Zákon sice definuje
pojmy veřejně prospěšná stavba a veřejně prospěšné opatření v územním plánu, vymezeném území, z hlediska udržitelného využívání krajiny,
ale v souladu s Úmluvou [1] měla by celá krajina být v hlavě IV. zákona
legislativně chráněna „veřejným zájmem“ s podrobnou definicí vztahů
mezi soukromým zájmem (vlastnictvím) a veřejným zájmem (především
v oblasti vztahu ochrany soukromého vlastnictví pozemku a ochrany
půdy pod tímto pozemkem, která je veřejným statkem). Příklady necitlivé
krajinné politiky, která v mnoha případech nerespektuje české právní
předpisy, především z hlediska malé právní ochrany veřejného zájmu,
lze odvodit z následujících údajů.
–C
elospolečenská hodnota pozemku ve volné krajině je oproti pozemku
v zastavěném území města hluboce podceňována [5]. Z pohledu trvale
udržitelného rozvoje krajiny se jeví jako nejvýše potřebné současný trend
ve využívání území změnit, například návrhem vhodného ekonomického
nástroje [6, 7], jenž by skutečnou cenu pozemku ve volné krajině patřičně ohodnotil z komplexního hlediska všech složek životního prostředí.
Pak by nastala situace, kdy by se do veřejného povědomí i lokální a regionální investiční politiky dostala účinná ekonomická bariéra volným
investicím na zelené louce při plném využití stávajících průmyslových
zón (v roce 2009 využitých jen na 72 % ploch). Následovala by efektivní veřejná podpora a vytvořilo by se vhodné podnikatelské prostředí
pro využívání regenerace brownfieldů, kterých máme asi 2355, a to
o celkové rozloze přes 10 000 ha. Hlavními problémy těchto ploch jsou
▲ Obr. 1. Plošná eroze zhutněné nevhodně obhospodařované zemědělské půdy
▲ Obr. 2. Rýhová eroze zemědělské půdy po přívalovém dešti
staré ekologické zátěže, ale příznivým aspektem je obvykle vybudovaná
infrastruktura a celkově příznivý pracovní trh.
–N
eustále vzrůstá hodnota zastavěné a ostatní plochy (viz tab. 1). Např.
za období let 1976–2010 se zvýšila tato plocha o 143 500 ha (průmyslové zóny, bytové objekty a komunikace atd.), převážně na úkor
zemědělské půdy, a došlo k významnému zhoršení mikroklimatických
podmínek [6], snížení ekologické stability krajiny a její nepříznivé vodohospodářské bilanci.
– Kromě nepříznivých následků socialistické kolektivizace v české krajině
je nutno konstatovat, že kolem 24 % lesní půdy dnes patří fyzickým
osobám, obvykle bez zkušeností v hospodaření v lesích, a více než
86 % zemědělské půdy je obhospodařeno nájemníky, mnohdy bez
zájmu udržet nebo zlepšovat půdní úrodnost.
■ Zákon o vodách [12] na uspokojivé úrovni řeší plánování a ochranu
vodních zdrojů, citlivých a zranitelných oblastí, zásobování pitné vody,
vypouštění a částečně i čištění odpadních vod. Ačkoliv v § 66 a § 67
je uvedeno, že: v aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat,
povolovat ani provádět stavby…, v praxi jsou tyto zásady velmi často
porušovány. Vlivem nerespektování uvedené zásady a stále vzrůstající
plochy zastavěného území (viz tab. 1) významně vzrůstají také škody
způsobené povodněmi. Podle § 126 odst. 3 zákona: Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se
stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici,
vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné
odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví
nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem... Problémem plné
platnosti této části zákona v praxi je jeden fakt. Při restitucích nebylo
novým majitelům pozemků oznámeno, že na jejich pozemcích bylo
v minulosti vybudováno podrobné odvodňovací zařízení. Tito majitelé
přijali pozemky v dobré víře, že s převzetím nesouvisejí žádné další
závazky ani podzemní stavby.
■ Zákon o životním prostředí [13]: stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně
a zlepšování stavu životního prostředí… Kontrola a sankce při nedodržení
zásad uvedených v zákoně nejsou uplatněny preventivně a systematicky,
ale obvykle pouze při živelních pohromách, nebo upozornění nevládních
organizací a veřejnosti.
■ Podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí [14] se posuzují
vlivy v zákoně specifikovaných záměrů na: …ekosystémy, půdu, horninové
prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu…, přičemž podle § 1 odst. 3:
Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný
podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů…
■ Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu [15] mimo jiné ukládá:
Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci
pozemků tak, aby neznečišťovali půdu… nepoškozovali okolní pozem-
■ Zákon o pozemkových úpravách říká [10]: Pozemkovými úpravami se
ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, … aby se
vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy… Současně
se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability
krajiny. Podle statistiky Ministerstva zemědělství ČR ke dni 31. prosince
2010 byly v ČR realizovány komplexní pozemkové úpravy na ploše
507 007 ha a rozpracovány na ploše 404 493 ha, celkem tedy 911 500 ha.
Jedná se o 21,5 % zemědělské půdy, což prokazuje nedostatečné tempo
realizace těchto environmentálně významných opatření v krajině.
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny [11] se již v § 1 uvádí, že:
účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců
pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině. Tento
zákon v uspokojivé úrovni řeší oblast zvláště chráněných území; vlastní
ochranu zbývající části zemědělské a lesní krajiny řeší nedostatečně a jen
proklamativně. Vzhledem k tomu, že kontrola environmentální správy
(managementu) krajiny není v zákoně uspokojivě řešena, je důsledkem
špatné hospodaření ve volné krajině, což se odráží velkým plošným
rozsahem zranitelných oblastí, a to 44 % celkové výměry zemědělské
půdy, z toho 49 % z orné půdy [8].
▼ Tab. 1 Vývoj environmentálních charakteristik české krajiny, poznámky: O – součinitel odtoku srážek; V – výpar z půdy; E – evapotranspirace; I – intercepce,
podklady: MZe ČR: Půda; Zprávy o stavu vodního hospodářství; Veřejná databáze ČSÚ 2011
Struktura P. F.
Výměra území celé ČR v km
Zastavěné + ostatní plochy
Lesní půda
Vodní plochy
Zemědělská půda
Z toho orná + ostatní půda
TTP
2
Výměra v km2 / % celkové výměry území ČR
1927
1976
1991
2004
2010
78 870,0
78 870,0
78 868,0
78 868,0
78 865,0
4 144,0
6 890,0
8 145,0
8 160,0
8 325,0
5,3
8,7
10,3
10,3
10,6
23 530,0
26 130,0
26 293,0
26 457,0
26 574,0
29,8
33,1
33,3
33,6
33,7
246,0
1 410,0
1 581,0
1 605,0
1 631,0
0,3
1,8
2,0
2,0
2,0
50 950,0
44 440,0
42 849,0
42 646,0
42 335,0
64,6
56,4
54,4
54,1
53,7
32 476,0
32 929,0
34 208,0
35 430,0
38 110,0
41,2
41,8
43,4
45,0
48,3
9 859,0
9 717,0
8 641,0
9 010,0
12 840,0
12,5
12,3
11,0
11,4
16,3
O
V + E + I (Ø mm)
0,18–0,32
458–557 0,50–1,00
120–250
0,00–0,10
260–490
0,00–0,95
500–950
0,05–0,30
300–900
0,05–0,30
0,05–0,10
300–750
450–900
stavebnictví 02/12
55
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 3. Budování podzemní retardační nádrže pro srážkovou vodu [18]
▲ Obr. 4. Environmentální retardace srážkových vod u rodinného domku
vsakováním [18]
ky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy… Podle
podkladů Evropské komise je u nás zhutněním ohroženo kolem 50 %
zemědělské půdy (obr. 1), plošnou nebo rýhovou vodní erozí je poškozeno
45 až 50 % orné půdy (obr. 2) a větrnou erozí v Čechách 23 % a na Moravě
a ve Slezsku 41 % orné půdy. Na převážné ploše zemědělské půdy je
pak velmi nízký obsah organické hmoty. Důkazem nedodržování těchto
právních předpisů v praxi jsou výše uvedené údaje, ale i časté škody
v zaplavených obcích, způsobené přívalovými dešti.
■ Zákon o zemědělství [16] ukládá: vytváření předpokladů pro podporu
mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek
životního prostředí, jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené
■
a kulturní
krajiny.
Přírodní katastrofy ve formě povodní a sucha (jenom v letech 1997–2010)
s následnými škodami přesahujícími 200 miliard a ovlivňujícími život více
než 1,5 milionů obyvatel prokazují nerespektování nastavených legislativních zásad v územním plánování. K zajištění trvale udržitelného rozvoje
krajiny a jejího vodního hospodářství bude účelné ve všech stupních
územního plánování přijmout následující celospolečensky prospěšná
opatření.
■ V celé krajině řešit všechny prostorové, organizační a stavební záměry
v interdisciplinárním prostředí, při interakci hospodářských a sociálních aspektů, ale i dopadů na ekologickou stabilitu krajiny. Vytvářet podmínky pro
uplatnění soustavného managementu krajiny v prostoru i čase. Řešit kompromisně, při udržení nebo zvýšení ekologické stability krajiny, střety veřejných a soukromých zájmů. Nově navrhovat environmentálně přijatelné
využití vodní, fotovoltaické (optimálně na střechách budov a v prostorech
brownfieldů, nikoliv na úkor zemědělské půdy) i větrné energie. Navrhovat
snižování vlivu dopadajícího slunečního záření dlouhodobým vegetačním
pokryvem půdy (případně i střech) a minimalizací urbanizovaných a holých
ploch. Výparem vody se totiž sluneční záření přemění na latentní teplo
a zmírní tak akumulaci tepla na zemském povrchu (například při poklesu
průměrného výparu o 300 mm na přírůstku zastavěné části v letech
2004–2010 o rozloze 16 500 ha se zvýšila bilance tepla o 30 516 GWh).
Prosazovat optimalizaci vodohospodářské bilance v krajině, a to například
retardací vody na ploše povodí zlepšením půdních hydrolimitů a v nádržích, tedy jejich odbahněním, víceúčelovým využíváním vodních staveb
a hydromelioračních staveb, například jejich modernizací (viz tab. 2) a využíváním vhodných odpadních vod k závlaze, atd. V ohrožených lokalitách
budovat ochranné vodohospodářské stavby (suché poldry, odvedení vod
do lesů nebo zátopových luk, ochranné hráze, atd.).
– V urbanizované části krajiny podle místních podmínek preferovat
následující. V nové výstavbě urbánně celistvé skupiny pasivních (nízkoenergetických) domů, optimálně na jižně orientovaných svažitých
pozemcích s nízkou bonitou půdy. Maximálně využívat brownfieldů
k budování zelených ploch, parků, hřišť a vodních rekreačních nebo
protipožárních nádrží. U nových velkoplošných staveb včetně parkovišť, rekreačních objektů a rodinných domků vyžadovat budování retardačních vodních objektů (zasakovací objekty, otevřené nebo podzemní
nádrže s možností regulace odtoku, atd. (obr. 3, 4). Minimalizovat
pozemní výstavby v údolních nivách a tyto plochy využít k rekreačním
účelům (hřiště, vodní nádrže a parky) s možností rozlivu při povodni.
Budovat ochranné hráze v místech ohrožení větších sídlišť povodněmi.
Rozšiřovat plochy zeleně jak na střechách budov, tak i v pěších zónách
uvnitř zastavěné části a umožnit jejich rekreační využití. Realizovat
zelené protierozní ochranné pasy a příkopy kolem obcí, sídlišť a velkých
průmyslových objektů. Rozšiřovat otevřené vodní plochy (rekreační
bazény, požární nádrže, vodní sportovní areály apod.) a optimalizovat
vodní hospodářství (zdroje pitné vody, kanalizace, kořenové čistírny,
čistírny odpadních vod, využití vhodných odpadních vod a čistírenských kalů k závlaze zeleně nebo v zemědělství, atd. (obr. 5).
■ V zemědělské krajině preferovat následující. Realizovat komplexní
pozemkové úpravy včetně vhodné lokalizace cestní sítě a protierozních
opatření a staveb. V údolních nivách osazovat trvalé travní porosty (obr. 6)
a na půdě ve svažitém terénu obhospodařovat po vrstevnicích a osazovat
rostliny s dlouhou vegetační dobou při optimálním zastoupení lokálně vhodných meziplodin. Víceúčelově využívat hydromeliorační stavby včetně hnojivých závlah zvyšujících obsah humusu a živin v půdě, využívajících vhodné odpadní vody, čímž se zlepší vodohospodářská bilance krajiny (tab. 2).
Zvyšovat retenční kapacity půdy zlepšením její struktury a propustnosti
včetně odstranění zhutnělého půdního subhorizontu. V legislativě vytvářet podmínky možnosti kumulace dotací a podpůrných programů jako
soustavných ekonomických nástrojů ochrany krajiny.
■ V lesní krajině podle místních podmínek preferovat následující. Udržitelné hospodaření v obnově, výchově i těžbě přírodě blízkých lesů. Používat
šetrné technologie těžby a dopravy. Optimalizovat skladbu dřevin podle
stanovištních podmínek. Chránit lesní půdy před erozí, působením imisí
a škůdců. Optimalizovat vodní hospodářství lesní krajiny výstavbou, ob-
▼O
br. 5. Akumulační nádrže závlahy škrobárenskou odpadní vodou
▼O
br. 6. Optimální environmentální zemědělské využití údolní nivy
56
stavebnictví 02/12
novou a údržbou vodních nádrží, lesotechnických meliorací i strukturou
a výživnou hodnotou půdy (při vhodné skladbě a stanovištních podmínkách mohou lesy tlumit přívalové srážky o vydatnosti do 100 mm).
Vytvářet podmínky pro šetrné využívání rekreační, zdravotně hygienické
a esteticko-krajinotvorné funkce lesů.
Příprava, projektování a realizace staveb v krajině
Vlastní příprava, projektování a realizace staveb se provádí podle stavebního zákona [2] a příslušných prováděcích předpisů a podle zákona
o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě [17]. Podle těchto
zákonů převážnou část činností ve výstavbě provádějí autorizované
osoby, které odpovídají za jejich odbornou úroveň a jejich činnost je ze
zákona pojištěna. Ačkoliv podle této legislativy jsou kladeny požadavky na odborné zajištění uvedených činností, v některých případech,
vlivem konkurenčního prostředí, tj. ve snaze snižovat náklady, se někteří zpracovatelé dopouštějí porušování předpisů. Mohou tím ohrozit
ekologickou stabilitu krajiny i environmentální jakost díla, a to: zanedbáním, podceněním nebo neodborným provedením průzkumu (zvláště
u vodních staveb) a měřičských prací; řešením díla v individuálním
a nikoliv ve víceoborovém prostředí, jak ukládají předpisy [17]; návrhem
díla, obvykle jako jediného prostorového nebo technického řešení,
tj. bez posouzených variant řešení; prosazováním lokálních zájmů investora při zanedbání veřejných environmentálních zájmů; vypracováním
zjednodušené, neodborné a neúplné dokumentace; nerespektováním
připomínek vznesených při projednání vybrané činnosti; nedodržením
předepsaného postupu realizace, nebo technologie výstavby; nedodržováním zásad ochrany krajiny a přírody při realizaci staveb (např.
Environmentální systém řízení EMS, EMAS, atd.).
Orgány projednávající a schvalující územní plánovací dokumentace
a ostatní činnosti v krajině
Naplnění racionálního chování celé společnosti z hlediska ochrany krajiny
a jejího vodního hospodářství a dodržování platných právních předpisů je zá-
Popis položky
Celková plocha dílčího povodí
z toho zemědělská půda
lesní půda
zastavěná a ostatní plocha
vodní plochy
Plocha hydromelioračních staveb
z toho systematické odvodnění
závlaha postřikem
Studie navrhla modernizaci drenáže
na ploše (% zemědělské půdy / % drenáže)
z toho regulace drenážního odtoku
regulační drenáž
drenážní po dmok
impulzní drenážní závlaha
Studie navrhla modernizaci závlah na ploše (% zemědělské půdy / % závlah)
Realizací modernizace lze využít
ve vegetačním období srážky
Dtto, lze retardovat celoročně srážky
v rozsahu
Zemědělská
půda (%)
Výměra
(ha)
48
22
26
25 680
17 356
4 431
3 128
765
8 339
3 796
4 543
16/72
2 750
5/23
6/27
1/3
4/19
860
1 020
130
740
8/31
1 420
52 mm
13 mil. m3
77 mm
20 mil. m3
100
▲ Tab. 2. Základní technické a provozní charakteristiky zájmového území
řešeného ve studii optimalizace vláhových poměrů půdy v údolí řeky Labe
v pardubickém okrese [20]
vislé na odborné erudici zástupců státní správy (stavebních a vodoprávních
úřadů) a samosprávy (především členů obecní rady a zastupitelstva). Státní
správa z hlediska stávajících ekonomických podmínek v mnoha případech
nezaměstnává v příslušných odborech dostatečně erudované odborníky,
kteří by svými kvalifikovanými rozhodnutími významně přispěli k environmentální ochraně krajiny a také snížili náklady na veřejné investice. Stavební
zákon [2] sice v § 9 stanoví možnost dobrovolného zřízení Rady obcí pro
udržitelný rozvoj území – obsazení tohoto institutu je však opět bez odborného zázemí, neboť volení starostové obcí jsou jen výjimečně odborníky
v řešených oblastech. Vlivem dobrovolnosti zřízení této Rady a snahou šetřit
finanční prostředky obcí při spoluúčasti externích erudovaných odborníků
na jednáních Rady je zákonem uvažovaný aspekt Rady v oblasti ochrany
a správy krajiny minimální. Mnohdy vítězí lokální a okamžité zájmy nad zájmy celospolečenskými a dlouhodobými, což je důsledek vlivu stávajícího
volebního systému, neboť zvolení zastupitelé uvažují jednoduše: chci-li být
zvolen, musím být populární, a tedy prosadit něco, co preferují mí voliči
a přátelé, kteří mne nominují do volebních listů. Také propojení státní správy
a samosprávy často vede k velkému tlaku na úředníky, aby byli poslušní politických zájmů samosprávy. Racionálním řešením v této oblasti je preferovat
následující. Zvýšit úroveň environmentálního vzdělávání pracovníků státní
správy i samosprávy směřující k posílení osobní odpovědnosti za krajinu
a její vývoj. Řešit při projednávání a schvalování opatření a staveb v krajině
na základě víceoborové systémové spolupráce zástupců orgánu, odborné
i laické veřejnosti a povinnost všech zainteresovaných osob uplatňovat
demokratické principy. Svá vyjádření definovat jednoznačně, bez možnosti
dvojího výkladu. V samosprávě vytvořit takové osobní i technické podmínky
(vyhovující hardware a software), jež jí umožní nakládat s přesnými a úplnými informacemi o stavu krajiny, a kvalitně informovat veřejnost o vlivu
plánovaných opatření a zásahů do krajiny.
Orgány zajišťující dohled nad správou (managementem) trvale
udržitelného rozvoje území (krajiny) a jejího vodního hospodářství
Základním článkem vodního hospodářství ČR je zemědělské a lesnické
povodí, jako významný segment české krajiny. Úroveň hospodaření
(managementu) v těchto segmentech krajiny významně ovlivňuje v čase
i prostoru kvantitativní i kvalitativní prvky vodního hospodářství země. Podle současných právních předpisů dohled nad správou (managementem)
trvale udržitelného rozvoje krajiny mají zajišťovat ministerstva, krajské úřady, obecní úřady, stavební a vodoprávní úřady, orgány životního prostředí,
Česká inspekce životního prostředí a dobrovolné „stráže přírody“, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, státní podniky Povodí a Státní lesy ČR,
rostlinolékaři a v nedávné minulosti Zemědělská vodohospodářská
správa. V praxi je tento dohled realizován jen sporadicky, na základě
konkrétních požadavků nebo připomínek občanů, nevládních organizací
či zájmových skupin, případně po proběhlých katastrofických událostech (povodně, sucha, pohyb svážných území apod.), a vždy převážně
jen z hlediska odborné erudice dané instituce, nikoliv však komplexně
a preventivně, a jen výjimečně poradensky. Má-li správa (management)
krajiny zajistit její trvale udržitelný rozvoj a zachovat vše, co je vlastní naší
krajině, bude racionální v celé společnosti prosazovat následující principy.
■ V rámci novely právních předpisů státní správy (např. služební zákon
nebo novela zákona o úřednících veřejné správy) definovat jednoznačně
právní odpovědnost (přímou i přenesenou) jednotlivce i všech zainteresovaných stran podílejících se na rozhodování v oblasti využívání krajiny
a jejího vodního hospodářství. Při správě krajiny je nutné ve vhodných
případech účinně uplatnit metodu koregulace, která kombinuje legislativu
s dobrovolnými aktivitami, jež vykonávají přímo zainteresovaní občané
na základě svých odborných či praktických zkušeností. Legislativně
zajistit pro uživatele krajiny (především v oblasti zemědělství a lesnictví)
poradenskou činnost zajišťující preventivně management udržitelného
rozvoje krajiny a jejího vodního hospodářství (např. v rámci celoživotního
vzdělávání vázaného na poskytování dotací).
stavebnictví 02/12
57
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 7. Příklad nevyhovující funkce drenážních šachtic
▲ Obr. 8. Pozemek s přerušenou funkcí systematického odvodnění drenáží
■ Protože jsou v ČR vybudovány podzemní odvodňovací systémy
na celkové ploše 1 084 422 ha, tj. cca 25 % zemědělské půdy, které prakticky více než třicet let nejsou systematicky udržovány (obr. 7) a jejichž značná část je na hranici předpokládané fyzické životnosti, je nutno vlastníkům
půdy zajistit potřebné informace o jejich existenci. Pokud v nejbližším období nebude o tyto stavby řádně pečováno, případně nebudou modernizovány k víceúčelovému využití, hrozí vznik četných zamokřených míst (obr. 8),
někdy s tendencí k sesuvu půdních bloků, s nedozírnými materiálními
i environmentálními škodami. Bude tak významně ohrožena ekologická
stabilita krajiny v širším měřítku, která je podle článku 7. Ústavy ČR veřejným zájmem. Je nutné také uvést, že při vhodném managementu těchto
staveb lze zásadním způsobem regulovat (zvýšit) využití atmosférických
srážek, jež představují významný zdroj vody v naší krajině (tab. 2). V této
oblasti nepříznivě zapůsobila od 1. ledna 2011 transformace Zemědělské
vodohospodářské správy do státních podniků Povodí či státního podniku
Lesy ČR. To sníží počet dobře informovaných pracovníků v dané problematice a ohrozí dostupnost dokumentace těchto podzemních vodních děl,
čímž je významně ohrožen management vodního hospodářství krajiny.
■
Protože
tyto stavby byly realizovány bez ohledu na vlastnictví k půdě,
tj. na pozemcích spravovaných tehdejšími zemědělskými podniky, jejich
dodatečná identifikace je značně nákladná, a jejich technická dokumentace je proto celospolečensky významná a prakticky nenahraditelná. Ze
stejných důvodů nelze tyto stavby technicky udržovat podle dílčích ploch
jednotlivých současných vlastníků (s výjimkou lokalit, kde byly provedeny
komplexní pozemkové úpravy). K zajištění řádné údržby je v souladu
s § 56 a § 57 vodního zákona [12] a § 14 zákona 229/1991 Sb., o půdě
[19], bezpodmínečně nutná spolupráce všech vlastníků nebo uživatelů
na ploše jednotlivé drenážní skupiny nebo závlahové stavby. V současné
době schází osoba nebo instituce (v minulosti vodní družstva), zajišťující
management staveb k vodohospodářským melioracím.
■ Zajistit terénní koordinaci aktivit jednotlivých institucí pověřených ze
zákona dohledem nad dodržováním environmentální, vodohospodářské
a stavební legislativy v krajině (v praxi chybí hospodář, veřejný správce
nebo ochránce krajiny, jenž by tuto činnost zajišťoval). Jednou z možností,
jak řešit tuto problematiku a současně zajistit odpovědné využívání disponibilních fondů ministerstev a EU v krajině, je v rámci novely stavebního
zákona uložit tuto činnost tajemníkovi Rady obcí pro udržitelný rozvoj, která
by byla povinně ze zákona zřízena. Bylo by vhodné, aby tento odborně
erudovaný pracovník byl jako dislokovaný zaměstnanec kraje ustaven
na základě výběrového řízení vypsaného krajem. Zajišťoval by tak koordinaci lokálních záměrů a krajské koncepce. Tato osoba by měla být plně
zodpovědná za trvale udržitelný rozvoj daného segmentu krajiny včetně
jejího vodního hospodářství i za efektivní využívání finančních zdrojů
čerpaných z disponibilních fondů. Optimálním pracovníkem v této funkci
může být vysokoškolský vzdělaný krajinný inženýr nebo autorizovaný
inženýr z oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. ■
[5]Pletnická J. (2004): Regenerace brownfields a trvale udržitelný rozvoj
území. Informace ČSSI č. 2/2004, ISSN 1213 – 4112.
[6]Kulhavý F. (2006): význam managementu krajiny pro její vodní hospodářství. In: Sborník konference Krajinné inženýrství, s. 197–208,
ISBN 80-903258-5-8.
[7]Výzkumný ústav Silva Taroucy et al. (2005): Strategie odpovědnosti
za českou krajinu minulosti, dneška a budoucnosti. In: Sborník Tvář naší
země, část Krajina domova. Praha, str. 131–159, ISBN 80-86512-27-4.
[8]Ministerstvo zemědělství ČR: Půda. Situační a výhledová zpráva,
2003, 80 s.
[9]Petrucová A. (2007): Brownfieldy z celé republiky jsou nyní na internetu. In: Vědeckotechnický sborník ČD č. 23/2007.
[10]Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech, včetně novel.
[11]Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, včetně novel.
[12]Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), včetně novel.
[13]Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, včetně novel.
[14]Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně novel.
[15]Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
včetně novel.
[16]Zákon č. 252/97 Sb., o zemědělství, včetně novel.
[17]Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě, včetně novel.
[18]BÖHM – extruplast s.r.o. zastupující firmu GRAF v ČR (2008): Prospekt a CD.
[19]Zákon č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku.
[20]Agroprojekt Pardubice (1977): Studie optimalizace vláhových poměrů
v půdě v údolí řeky Labe v pardubickém okrese. Viz článek Vodní
hospodářství 4/83, s. 109–112.
Použitá literatura:
[1]Evropská úmluva o krajině. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
České republiky č. 13/2005, Sbírka mezinárodních smluv, částka 6.
[2]Anonym (2003): Protipovodňová prevence a krajinné plánování.
Sborník z konference ČSKI Pardubice, 323 s. ISBN 80-903258-1-5.
[3]Anonym (2004): Česká krajina – Střecha Evropy. Sborník z konference ČSKI Pardubice, 260 s., ISBN 80-903258-2-3.
[4]Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
58
stavebnictví 02/12
english synopsis
Water Management in the Czech Landscape –
Legal Regulations and Practice
The main environmental communitary requirement of this century
is to support environmental stability of the landscape by means
of an optimum concept of its water management and planned
agricultural and forestry production. Legal regulations deal with this
issue in a satisfactory way but what is missing is a clear plan of its
consistent application in space and time.
klíčová slova:
legislativa vodního hospodářství krajiny, plánování a management krajiny
keywords:
landscape water management, landscape planning and management
odborné posouzení článku:
prof. Ing. Pavel Dvořák, DrSc.
Emeritní profesor ČVUT v Praze
inzerce
Nízkoenergetický cihlový dům –
akumulace tepla i příjemné vnitřní klima
Komfortní bydlení
v cihlových domech je
dnes běžným standardem.
Z dnešních moderních
materiálů, jimiž jsou
například cihly plněné
minerální vatou
POROTHERM T Profi
nebo cihly POROTHERM
44 EKO+, lze jednoduše
a rychle postavit i nízkoenergetické a pasivní
rodinné domy formou
jednovrstvého masivního
zdiva, tedy bez zateplení.
Dokonalé zvládnutí technologie výroby
nových tvarů cihel a umění ovlivnit požadované vlastnosti páleného keramického střepu umožnilo výrobu cihelných
bloků vhodných pro masovou
výstavbu nízkoenergetických domů. Stavebníci, kteří si chtějí
pořídit nízkoenergetický dům,
se mohou rozhodnout, zda zvolí cihly
s klasickou technologií
zdění na tepelně▲ POROTHERM 44 EKO+
-izolační maltu –
POROTHERM 44 EKO+, nebo si vyberou cihly pro tenkovrstvé zdění (označované Profi), či technologii na zdicí pěnu
DRYFIX. Nové možnosti přinesly i cihelné bloky plněné minerální vatou, které
nesou označení POROTHERM T Profi.
Nízkoenergetický dům je možno postavit z těchto bloků již při tloušťce stěny
365 mm. Z cihel POROTHERM T Profi
v tloušťce 425 mm
je možné realizovat bez zateplení i cihlový
pasivní dům.
Nízkoenergetické bydlení vyžaduje
vzduchotechniku
Aby bylo dosaženo hodnot nízkoenergetického domu se spotřebou tepla na
vytápění pod 50 kWh/m2 za rok, jak jej
definuje norma, je nutné do domu instalovat vzduchotechnickou jednotku
umožňující získávat zpětně teplo z větraného vzduchu. Instalace této jednotky
je nutností u nízkoenergetických staveb
ze všech druhů materiálů, neboť bez ní
nelze požadovaných parametrů domů
efektivně dosáhnout.
Je fólie nutností?
Podmínkou pro dobré fungování vzduchotechniky je velmi těsná obálka
domu – jen tak je zaručeno, že nebude
docházet ke ztrátám tlaku a celý systém
bude účinně fungovat.
Na rozdíl od cihlových domů se mnoho
staveb, zejména na bázi dřevních hmot,
spoléhá na zajištění této těsné obálky
použitím tenké fólie, tzv. parozábrany
nebo parobrzdy. Zjednodušeně lze říci,
že se jedná o konstrukci domu obalenou „těsným pytlem“. Proražení této fólie nebo její netěsnost ve spojích či koutech může vést až k fatálním poruchám.
Při výstavbě z cihlového systému lze
pořídit nízkoenergetický dům, který nemusí být „obalen“ žádnou fólií. Omítnuté
cihelné zdivo je samo o sobě dostatečně těsné a vhodné pro použití vzduchotechniky, zanechává si však propustnost pro vodní páru a ostatní plyny.
Tato schopnost stěn propouštět vodní
páru a hospodařit s ní umožňuje udržovat optimální vlhkost v interiéru.
Akumulace tepla v cihlovém zdivu
Další výhodou zděných cihelných stěn
je dobrá tepelná akumulace. V parných
letních dnech je potřeba udržet teplotu
v místnostech na přijatelné hodnotě.
Norma povoluje vzestup teploty u nízkoenergetického domu na maximálních
27 °C. Než se zdivo stačí při vysoké
vnější teplotě prohřát v celé tloušťce,
slunce zapadá a stěna z vnějšku začíná
chladnout. V osluněných místnostech
domu, zejména s okny orientovanými
k jihu a západu, se postupně ohřívá
hmota cihelného zdiva a tlumí zvyšující se teplotu vzduchu. Tím prostředí
v místnostech umí cihelná stěna přirozeně a příjemně regulovat. Pokud by
akumulační schopnost stěn a podlah
nestačila, je potřeba se proti přehřívání
chránit ještě venkovní roletou nebo žaluzií. Jejich snadné zabudování do zděné konstrukce, a to i u rohových oken,
umožní nosný překlad POROTHERM
VARIO.
Informace o výstavbě nízkoenergetického domu v publikaci
Na otázky, jakým způsobem navrhnout
zděný nízkoenergetický dům, jaké jsou
limity a kritéria, jaké je řešení konstrukčních detailů včetně vypočtených
stavebně fyzikálních hodnot a mnohé
další odpovídá publikace Navrhujeme nízkoenergetický a pasivní dům.
Titul představuje odborné stavební
veřejnosti ověřená konstrukční řešení
hlavních a nejčastěji se opakujících detailů stavby. Publikaci lze stáhnout na
www.porotherm.cz.
Další informace o problematice difuze
vodních par, řešení detailů v souladu
s novelou tepelně-technické normy,
jakož i o problematice akustiky a statiky mohla odborná veřejnost získat na
seminářích Wienerberger fórum, které
probíhaly v průběhu ledna ve vybraných
městech.
Ing. Petr Veleba
produkt technik
Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.
POROTHERM 36,5 T Profi
stavebnictví 02/12
59
historie
věda a v ýzkum
ČK AIT v praxi
text Ing. Bohumil Rusek
Ukončení platnosti průkazů zvláštní
způsobilosti – boj o existenci komor
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), mimo jiné upravil vznik,
pravomoci a působnost České komory architektů
(ČKA) a České komory autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), způsob
a podmínky udělování autorizace, postavení, práva a povinnosti autorizovaných architektů a inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Tento zákon
stanovil, že vybrané činnosti ve výstavbě, kterými
jsou podle stavebního zákona projektová činnost
a vedení realizace staveb, mohou nadále vykonávat pouze fyzické osoby, které získají oprávnění
k výkonu těchto činností – autorizaci.
Tím vznikla ve stavebnictví zcela
nová situace. V minulosti zajišťovaly projektování a provádění staveb
socialistické podniky specializované na určité druhy staveb, které
za tuto činnost nesly kolektivní
odpovědnost. Novela stavebního
zákona v roce 1992 přenesla odpovědnost na fyzické osoby, jež
pro výkon činnosti musí být autorizovány v příslušných oborech
odpovídajících projektované nebo
realizované stavbě.
Autorizační zákon vzbudil hned
v počátku jeho platnosti mezi
projektanty a stavbyvedoucími
rozruch. V původních státních
a družstevních socialistických
projektových ústavech a prováděcích podnicích mělo být alespoň
75 % pracovníků s tzv. průkazem
zvláštní způsobilosti. Tyto průkazy
byly vydávány podle vyhlášky
z roku 1983 na základě úspěšného provedení zkoušky. Zvláštní
způsobilost měla být ověřována
u osob pověřených vedoucími
funkcemi ve výrobních a hospodářských jednotkách podniků.
Proto v první etapě dostali průkaz
zvláštní způsobilosti podle tehdejší
nomenklatury nejprve ředitelé,
60
stavebnictví 02/12
jejich náměstci, vedoucí odborů,
samostatných oddělení, hlavní
inženýři projektů, hlavní a vedoucí
projektanti a vedoucí referenti investiční výstavby státních podniků
a úřadů. Průkazy měly platit pět
let od jejich vydání. Poté se měli
držitelé průkazů povinně zúčastnit
doplňkového školení, kterými byly
pověřeny orgány ústřední zprávy
nebo jimi pověřené organizace. Tak
v letech 1981–1992 získalo, podle
různých odhadů, průkazy zvláštní
způsobilosti 80–100 tisíc osob.
Ústřední evidence všech vydaných
průkazů nebyla nikdy vedena.
Autorizační zákon
č. 360/1992 Sb. a § 34
Autorizační zákon v roce 1992 stanovil v § 34, že osoby, kterým bylo
uděleno oprávnění k projektové
činnosti nebo osvědčení zvláštní
způsobilosti k výkonu činností
ve výstavbě podle dosavadních
předpisů, mohou tyto činnosti
vykonávat ještě jeden rok po nabytí
účinnosti autorizačního zákona,
tj. do července roku 1993. V květnu roku 1993 poslanci Parlamentu
ČR – tehdy přes odpor vlády ČR –
přijali novelu zákona, jíž prodloužili
platnost průkazů o dalšího jeden
a půl roku, tj. do 31. prosince 1994.
To znamenalo, že vybrané činnosti
ve výstavbě v této době mohly
zajišťovat jak osoby s autorizacemi
získanými podle autorizačního zákona, tak držitelé průkazů zvláštní
způsobilosti.
Vláda ČR tehdy na své schůzi
19. května 1993 v usnesení č. 252
přijala stanovisko k poslanecké
iniciativě, ve kterém poslancům
sdělovala: Přijetí navržené úpravy
(zákona) se nedoporučuje. Představuje neodůvodněné prodloužení lhůty, v níž mohou osoby
bez státní autorizace vykonávat
vybrané činnosti, a stav právní
nejistoty na straně objednavatelů,
zda jde o osobu kvalifikovanou
k výkonu vybrané činnosti bez
státní autorizace, směřuje proti základní koncepční myšlence zákona.
S udělením autorizace a zapsáním
do seznamu vedeným příslušnou
komorou spojuje zákon závažné
právní důsledky (odpovědnost
těchto osob, povinné pojištění,
jimi podepsané dokumenty jsou
veřejnými listinami, vztahuje se na
ně působnost příslušné komory
apod.). S ohledem na charakter
vykonané činnosti, tj. projektové
a realizační ve výstavbě, je třeba
chránit veřejný zájem.
Poslanci tyto námitky vlády ignorovali a novelu autorizačního
zákona přijali.
V listopadu roku 1994 přišli poslanci s další novelou § 34. V té „pouze“ škrtli datum 31. prosinec 1994.
Tím prodloužili na neurčito souběh
průkazů zvláštní způsobilosti získaných v letech 1983–1992 pro zcela
odlišnou náplň činnosti, než jakou
vyžadoval stavební zákon po jeho
novele v roce 1992 od osob, které
získaly autorizaci podle zákona
č. 360/1992 Sb. Prezident republiky Václav Havel novelu zákona
nepodepsal a vrátil ji do Posla-
necké sněmovny Parlamentu
ČR s vysvětlením, ve kterém
poslancům mimo jiné sděloval:
Přijatý zákon ze dne 8. prosince 1994 vypustil z § 34 slova
„pouze do 31. prosince 1994“.
Tímto opatřením zrušil dočasnost
používání oprávnění vydaných na
základě předpisů platných před
účinností zákona č. 360/1992 Sb.
a v důsledku toho umožnil osobám, které zákon nerespektovaly,
anebo těm, které požadované
odborné zkoušky nevykonaly ve
stanovenou dobu, provozovat
projektovou a inženýrskou činnost ve stavebnictví a činnost
architektů bez autorizace i nadále.
Z přechodného opatření, jehož
smyslem bylo pouze překlenout
období po určitou omezenou
dobu od zavedení nové zákonné
úpravy, učinil tak stav trvalý, čímž
se vytvořily i nerovné podmínky
pro výkon stejných povolání. Přijatý zákon ponechává vedle sebe
několik zcela různorodých systémů opravňujících k činnostem,
na jejichž řádném a odpovědném
výkonu je veřejný zájem…
Poslanci námitky prezidenta odmítli a novým hlasováním o novele
zákona v prosinci roku 1994 zákon
přijali. Prezident se s tímto řešením
nespokojil a celou záležitost předal
k rozhodnutí Ústavnímu soudu ČR.
Ten svým rozhodnutím ze dne
7. června 1995 námitky prezidenta
odmítl a potvrdil platnost zákona
č. 275/1994 Sb. Soudci Ústavního
soudu ČR byli názorově rozděleni
na polovinu. Ti, kteří úsudek prezidenta sdíleli, ve svých vyjádřeních
upozorňovali na to, že v právním
státě by výrazně nerovné podmínky pro výkon povolání neměl
stvrzovat zákon.
Tento stav nakonec trval až do
přijetí velké novely autorizačního
zákona zákonem č. 224/2003 Sb.
Tato novela především implementovala do zákona příslušné
směrnice EU, jež upravují činnost
architektů a inženýrů ve stavebnictví. V přechodných ustanoveních
zákon stanovil, že: Oprávnění k projektování a oprávnění k provádění
staveb udělená podle vyhlášky
č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 73/1987 Sb.,
nebo vyhlášky č. 196/1990 Sb.,
o oprávnění k projektové činnosti,
zaniká uplynutím 12 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 224/2003 Sb. nabyl
účinnosti 30. srpna 2003, průkazy
zvláštní způsobilosti přestaly platit
30. srpna 2004.
Mezitím došlo k překvapivému
a zásadnímu obratu ze strany
tehdejší politické reprezentace
v nazírání na funkci a činnost komor, jež byly na počátku 90. let
ustanoveny příslušnými zákony.
Občanská demokratická strana
ještě ve svém volebním programu
v roce 1992 uváděla: V řadě oborů
chceme část státní správy přenést
na samosprávné profesní korporace – komory zřízené zákonem
jako veřejnoprávní subjekt. Státu
v takových případech zůstane
pouze dohlédací funkce… Vláda
se ještě v květnu roku 1993 jasně
zasazovala za dodržování autorizačního zákona.
Ministerský předseda Václav
Klaus v článku, jež vyšel v celostátním i regionálním tisku v březnu roku 1994, napsal, že je pro
něho naprosto nepřijatelné, když
je … stát, jako zástupce všech
občanů, nahrazen komorou, zástupcem velmi úzkého kroužku
občanů, a ta určuje, co je ve „veřejném zájmu“.
Po zveřejnění článku nastala masivní mediální kampaň proti komorám.
Boj proti komorám
Vláda na poradě ministrů uložila
příslušným ministrům, do jejichž
resortu kompetence činnost komor spadala, připravit příslušné návrhy týkající se profesí a profesních
sdružení. Doporučila zrušit povinné
členství v komorách, vymezit minimální profesní standardy, jejichž
kontrolu zajistí stát. Garantem
veřejného zájmu měl být tedy
pouze stát, nikoliv profesní sdružení. Jakákoliv regulace vstupu do
profese měla náležet pouze státu.
Státní orgán, pověřený kontrolou
minimálních profesních standardů,
měl výkonem kontroly pověřit
státní nebo soukromou instituci
s odbornými předpoklady, nikoliv
však profesní komoru. Bylo připraveno patnáct tezí k problematice
sdružování v komorách a přípravou
příslušného zákona byl pověřen
ministr Dyba.
Dvacet let
činnosti ČKAIT
S odstupem osmnácti let můžeme
konstatovat, že tehdejší bouře
kolem komor přešla bez následků a všechny komory zřízené zákonem dnes plní své povinnosti, hájí veřejný zájem a stát má
přitom dostatečné nástroje pro
jejich kontrolu. Novela autorizačního zákona zákonem č. 153/2011
z května roku 2011 v § 29 stanovila,
že členy autorizační rady ČKAIT, která dbá o to, aby Komora dodržovala
zejména veřejný zájem, jmenuje ministr pro místní rozvoj. Členy autorizační rady jsou zástupci Ministerstva
pro místní rozvoj ČR, Ministerstva
dopravy ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR. Navrhuje a jmenuje
je ministr. Členství v autorizační
radě náleží dále zástupcům komor,
jmenovaným ministrem na návrh
komor. Jedná se o jednoho zástupce navrženého Českou komorou
architektů a jednotlivé zástupce, jež
navrhuje ČKAIT pro každý z oborů,
pro který uděluje autorizace.
ČKAIT se může po dvaceti letech
svého působení s uspokojením
pohlédnout nazpátek. Stala se
uznávanou zastánkyní práv svých
členů, je dobrým partnerem svému zřizovateli, Ministerstvu pro
místní rozvoj ČR, a také organizacím, které působí ve stavebnictví
nejen v České republice, ale i ve
světě. ■
Autor:
Ing. Bohumil Rusek,
místopředseda ČKAIT od jejího
založení do roku 2008
inzerce
e
e zd
Jsm
...
Vá
o
r
p
• KVALITA
• RYCHLOST
• ZÁRUKY
• CERTIFIKACE
• STABILITA
• SOLIDNOST
Realizace staveb pro státní i soukromý sektor
• sportovní, průmyslové, zemědělské
a ostatní halové stavby
• administrativní, provozní a skladové
objekty
• rodinné domy, dvojdomy, řadové
domy, bytové domy
• střešní konstrukce (krovy, vazníky,
lepené prvky)
• ostatní stavby
www.Haas-Fertigbau.cz
Sídlo firmy a výrobní závod
Haas Fertigbau Chanovice s.r.o.
Chanovice 102
341 01 Horažďovice
tel.: 376 535 111 • fax: 376 535 867
[email protected]
Obchodní centrum v Praze
Černokostelecká 143
108 00 Praha 10
tel.: 281 000 111 • fax: 281 000 880
[email protected]
stavebnictví 02/12
61
judikát
text Marie Báčová
Zrušení veřejné zakázky na vypracování
PSP, DVZ, DSP pro Národní filmový archiv
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Č. j. ÚOHS-S516/2010/VZ2125/2011/540/Ku. Datum nabytí právní moci
rozhodnutí 19. března 2011.
V posledních letech se v praxi při
zadávání veřejných zakázek na
zpracování projektové dokumentace
stavby začal objevovat nezvyklý
požadavek zadavatelů, jež vyžaduje,
aby vítězný uchazeč uhradil autorské nároky zpracovatele předchozí
úrovně projektové dokumentace na
předmět zakázky. Tento požadavek
je přitom v rozporu jak s předpisy
obchodního práva, tak s autorským
zákonem. Definitivně se proti jeho
používání postavilo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které zrušilo veřejnou zakázku na
projektovou dokumentaci nové budovy Národního filmového archivu.
Zadavatel, Národní filmový archiv
Praha (NFA), vyhlásil veřejnou
zakázku na vypracování projektové
dokumentace v rozsahu nutném
pro podání žádosti o vydání stavebního povolení, projednání podmínek
stavebního povolení s dotčenými
orgány a účastníky řízení a zajištění
vydání pravomocného stavebního
povolení, vypracování dokumentace pro vyhledání zhotovitele
stavby a spolupráce při výběru
zhotovitele, vypracování projektové
dokumentace pro provedení stavby
a součinnost projektanta v průběhu výstavby, výkon autorského
dozoru a součinnost projektanta
při kolaudaci díla. Veřejná zakázka
byla zadávána v otevřeném řízení,
jehož oznámení bylo uveřejněno
v informačním systému o VZ dne
21. května 2010 (ev. č. 60045277)
a v Úředním věstníku Evropské
unie dne 22. května 2010 (ev. č.
2010/S 99-150021). Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky
stanovil zadavatel částkou 16 mil.
Kč bez DPH.
V zadávací dokumentaci zadavatel
stanovil, že uchazeč je povinen ve
62
stavebnictví 02/12
své nabídce doložit podepsanou
smlouvu s autorem studie a dokumentace pro územní rozhodnutí
na budovu NFA Nové Butovice,
Praha 13, na poskytnutí licence
k použití tohoto autorského díla.
Jako kritérium pro zadání veřejné
zakázky stanovil zadavatel nejnižší
nabídkovou cenu.
Zadavatel obdržel ve stanovené
lhůtě pět nabídek. Obálky s nabídkami byly otevřeny 2. července
2010. Jedním z uchazečů byl také
autor studie a dokumentace pro
územní rozhodnutí na budovu NFA
Nové Butovice, Praha 13 (v dalším
textu uveden jako vybraný uchazeč). Jeden z uchazečů nesplnil
požadavek zadavatele na doložení
podepsané smlouvy s autorem
studie a dokumentace pro územní
rozhodnutí, resp. předložil tuto
smlouvu nepodepsanou. Hodnoticí
komise dále konstatovala, že ve
smlouvě je za poskytnutí licence
uvedena částka 500 tis. Kč bez
DPH, zatímco v řádně uzavřených
smlouvách předložených ostatními uchazeči je uvedena částka
4200 tis. Kč bez DPH. Nabídku
tohoto uchazeče hodnoticí komise vyřadila a zadavatel rozhodl
13. července 2010 o jeho vyloučení.
V srpnu 2010 hodnoticí komise
požádala dva uchazeče o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové
ceny u fáze 3 požadovaného plnění – dokumentace pro stavební
povolení. Za účelem získat možnost
porovnání cen nabídnutých jednotlivými uchazeči požádala hodnoticí komise o zaslání písemného
vysvětlení ceny za fázi 3 i třetího
uchazeče, u kterého mimořádně
nízkou nabídkovou cenu neshledala.
K žádostem o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za fázi
3 požadovaného plnění přistoupila
hodnoticí komise proto, že v této
fázi lze předpokládat nejvyšší dopad
povinnosti zaplatit licenční poplatky,
proto se uchazeči uvedená nabídková cena jevila jako nereálná. V případě posledního, čtvrtého uchazeče
hodnoticí komise konstatovala, že
tento uchazeč uvedl cenu za fázi 3
v téměř shodné výši jako oslovení
uchazeči, avšak jelikož se jedná
o autora studie a tím i poskytovatele licence, je u něj navržená výše
ceny obhajitelná. Současně se však
hodnoticí komise rozhodla požádat
za účelem porovnání nabídkových
cen o písemné vysvětlení ceny za
fázi 3 i tohoto čtvrtého uchazeče
(tj. vybraného uchazeče).
Všem čtyřem uchazečům byly
v žádostech rozeslány totožné
tabulky k vyplnění, tj. rozpoložkování jimi nabídnuté nabídkové ceny.
Do tabulky zadavatel předepsal
položku 4200 tis. Kč jako honorář
za autorská práva. K žádosti zadavatele vybraný uchazeč ve svém
vyjádření z 6. srpna 2010, které je
přílohou protokolu o jednání hodnoticí komise ze dne 8. září 2010,
uvedl, že v tabulce ve sloupečku
cena celkem v řádku honorář za
autorská práva musí být v mém
případě 0. Rovněž k zadavatelem
předepsané částce 4200 tis. Kč
jako honoráři za autorská práva
v tabulce vlastní rukou připsal, že
v ní musí být v mém případě 0. Do
kolonky označené jako kontrolní
součet uvedl vybraný uchazeč po
zahrnutí částky 4200 tis. Kč částku
16 500 tis. Kč bez DPH, jež odpovídá součtu jeho celkové nabídkové
ceny a částky 4200 tis. Kč. Hodnoticí komise odečetla při posouzení
nabídkových cen uchazečů licenční
poplatek za autorská práva u tří
uchazečů; u vybraného uchazeče
konstatovala licenční poplatek není
započten, tudíž se neodečítá.
V říjnu roku 2010 si hodnoticí komise za účelem posouzení výše
nabídkových cen a určení obvyklé
ceny projektových prací nechala
zpracovat dva znalecké posudky.
První vypracoval autorizovaný
inspektor, druhý sekretář České
komory architektů. I na základě
těchto posudků rozhodla hodnoticí
komise o vyřazení nabídky dvou
uchazečů z důvodu neopodstatněného zdůvodnění mimořádně
nízké nabídkové ceny. Na základě
provedeného hodnocení se na
prvním místě umístila nabídka
čtvrtého uchazeče – autora studie
a dokumentace pro územní rozhodnutí. Zadavatel následně rozhodl
25. října 2010 o vyloučení prvních
dvou uchazečů a potvrdil výběr
nejvhodnější nabídky.
Správní řízení vedené Úřadem
pro ochranu hospodářské soutěže
Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže (ÚOHS)
pochybnosti, zda zadavatel při
stanovení podmínky na doložení
podepsané smlouvy s autorem
studie v zadávací dokumentaci postupoval v souladu s ustanovením
§ 6 a ustanovením § 45 odst. 3
zákona o veřejných zakázkách,
a proto zahájil správní řízení z moci
úřední. Účastníkem správního řízení
byl zadavatel a vybraný uchazeč.
Vzhledem k uvedeným pochybnostem o postupu zadavatele rozhodl ÚOHS o uložení předběžného
opatření zákazu uzavřít smlouvu
v zadávacím řízení, a to až do doby
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.
V lednu roku 2011 bylo ÚOHS
doručeno vyjádření zadavatele.
V něm uvedl, že zákon ne zcela
jasně řeší problematiku autorských
práv, přičemž předmětná studie
zpracovaná vybraným uchazečem
je jednoznačně autorským dílem;
v zadávací dokumentaci zvolil způsob vyrovnání se s autorskými
právy prostřednictvím vítězného
uchazeče, tuto podmínku dostateč-
ně specifikoval a stanovil ji stejně
a povinně pro všechny uchazeče;
vybraný uchazeč jako autor studie
byl také povinen danou částku započítat do celkové ceny. Dále uvedl, že
postupoval v daném případě podle
pokynů nadřízeného orgánu – Ministerstva kultury ČR, které zadávací
dokumentaci schválilo.
ÚOHS přezkoumal případ ve všech
souvislostech a po zhodnocení
všech podkladů, vyjádření zadavatele, vybraného uchazeče a na
základě vlastního zjištění konstatoval, že zadavatel při stanovení
podmínek zadání veřejné zakázky
nepostupoval v souladu s ustanovením § 6 zákona o veřejných
zakázkách.
Rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí ÚOHS
Ke svému rozhodnutí uvedl ÚOHS
rozhodné skutečnosti, mj. toto:
Podle ustanovení § 6 zákona o veřejných zakázkách je zadavatel
povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení
a zákazu diskriminace. Zásada
rovného zacházení znamená takový
postup zadavatele, kdy je zajištěn
stejný, nezvýhodňující přístup
zadavatele ke všem uchazečům
nebo zájemcům; žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním
dodavatelům jakkoliv zvýhodněn
či preferován, přičemž tento princip
je nutno aplikovat ve všech stadiích
zadávacího řízení.
Přílohu protokolu o jednání hodnoticí komise ze dne 22. října 2010
tvoří přehled cen projektových
prací předložených jednotlivými
uchazeči. V části tabulky týkající se
vybraného uchazeče je opakovaně
jako honorář za autorská práva uvedena částka 0 Kč, zatímco u ostatních tří uchazečů je uvedena vždy
částka 4200 tis. Kč. Pod tabulkou je
uvedeno, že u vybraného uchazeče
se částka 4200 tis. Kč za poskytnutí licence nezapočítává, platí
jím uvedená cena 12 300 tis. Kč.
Z citovaného vyjádření vybraného uchazeče včetně jím vyplněné tabulky je zřejmé, že částka
4200 tis. Kč není v nabídkové ceně
vybraného uchazeče zahrnuta, což
dokládá opakované vyjádření vybraného uchazeče, že jako honorář
za autorská práva musí být v jeho
případě uvedena 0 Kč. Tvrzení
zadavatele ze dne 25. ledna 2011
a vybraného uchazeče ze dne
26. ledna 2011, že nabídková cena
vybraného uchazeče obsahuje
částku 4200 tis. Kč, je tak v přímém
rozporu s jejich postupem při posouzení nabídkových cen uchazečů
v rámci zadávacího řízení.
Na základě výše popsaných skutečností dospěl ÚOHS k závěru:
zadavatel stanovením svého požadavku na doložení uzavřené smlouvy
s autorem studie způsobil, že uchazeči mimo vybraného uchazeče
museli do své ceny zakalkulovat
částku 4200 tis. Kč, kterou vybraný
uchazeč za poskytnutí dané licence
požadoval. Tato skutečnost vyplývá
nejen ze smluv, které museli jednotliví uchazeči s autorem studie,
tj. s vybraným uchazečem, v souladu s podmínkami zadání uzavřít,
ale i z tabulek, jež následně vyplnili
na žádost hodnoticí komise. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne
25. ledna 2011 uvádí, že tato podmínka byla povinná pro všechny uchazeče a danou částku musel tedy do své
nabídky zahrnout i vybraný uchazeč,
přičemž odkazuje na rozpis nabídkové ceny jeho nabídky. Jak však
ÚOHS zjistil z nabídky vybraného
uchazeče, u rozpisu nabídkové ceny
vybraný uchazeč uvádí, že nedílnou
součástí nabídkové ceny 12 300 tis.
Kč je částka 4200 tis. Kč, tj. licenční
poplatek za použití autorského díla,
který nebude nárokován, neboť
uchazeč je sám autorem díla. Pokud
daná částka nebude po zadavateli
požadována, nemůže být zahrnuta
ani v nabídkové ceně vybraného
uchazeče, ačkoliv vybraný uchazeč
i zadavatel tvrdí opak. V čestném
prohlášení vybraného uchazeče,
které je součástí nabídky a na které
rovněž ve svém vyjádření ze dne
25. ledna 2011 zadavatel odkazuje,
vybraný uchazeč pouze prohlašuje,
že je autorem předmětné studie.
Čestné prohlášení však neobsahuje
žádné vyjádření ohledně zahrnutí
ceny za poskytnutí dané licence do
nabídkové ceny vybrané uchazeče.
Na základě výše uvedených skutečností považuje ÚOHS za prokázané, že vybraný uchazeč částku za
licenční poplatky do své nabídkové
ceny nezahrnul, z čehož vycházel
i zadavatel, resp. hodnoticí komise
při posuzování jeho nabídkové ceny.
Vybraný uchazeč byl tak oproti
ostatním uchazečům na základě
podmínky stanovené v zadávacích
podmínkách ve zvýhodněném
postavení. Ostatní uchazeči museli
naopak danou částku zakalkulovat do
své nabídkové ceny a o tuto částku
své nabídkové ceny navýšit.
Daná částka se přitom vztahuje
k vypořádání závazků týkajících
se plnění, které není předmětem
této veřejné zakázky, ačkoliv na
něj šetřená veřejná zakázka přímo
navazuje. Úřad nerozporuje samotný
fakt, že autorovi studie, resp. vybranému uchazeči, svědčí ve vztahu
k jím zpracované studii autorské
právo. Samotná otázka existence
autorského práva podle autorského
zákona a důvody úhrady licenčního
poplatku však nejsou předmětem
přezkumu ÚOHS, navíc se vztahují
k plnění, které není přímo předmětem zadávacího řízení, a jsou tedy
z pohledu nyní šetřené veřejné
zakázky irelevantní. Úřad konstatuje, že finanční nároky vybraného
uchazeče jako zpracovatele studie
týkající se dřívějšího plnění poskytovanému zadavateli nelze přenášet
na vybraného uchazeče vzešlého
z nyní zadávané veřejné zakázky.
Neexistuje žádný objektivní důvod,
proč by měl zadavatel oprávněně
požadovat vyrovnání závazku, který vznikl na základě jeho jednání
v předchozím smluvním vztahu, po
uchazečích o zadávanou veřejnou
zakázku. Přenášení tohoto závazku
na uchazeče v rámci zadávacího
řízení je diskriminující a současně má
přímý vliv na zvýšení nabídkových
cen předložených jednotlivými uchazeči, kteří částku požadovanou autorem studie zakalkulovali do svých
nabídkových cen. Danou situaci
mohl přitom zadavatel řešit i jiným
způsobem, např. vlastní úhradou
licenčních poplatků autorovi studie.
Námitku účastníků řízení, že znění
zadávací dokumentace včetně požadavku na uzavření smlouvy s autorem
studie bylo odsouhlaseno MK ČR,
považuje ÚOHS za irelevantní. Za
svůj postup při zadávání veřejných
zakázek je odpovědný pouze zadavatel a případný souhlas MK ČR
není skutečností, která by zadavatele
opravňovala k porušení zákona či
vylučovala jeho odpovědnost za
správní delikt.
Vzhledem k tomu, že v šetřeném
případě zadavatel nedodržel postup
stanovený v ustanovení § 6 zákona
o veřejných zakázkách, rozhodl
ÚOHS o zrušení zadávacího řízení.
Jelikož zadavatel závažně pochybil
již při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, zrušil ÚOHS
celé zadávací řízení a dále rozhodl
o uložení povinnosti zadavateli
uhradit náklady řízení.
Doplňující komentář k rozhodnutí ÚOHS
Jak v odůvodnění rozhodnutí konstatoval ÚOHS, samotná otázka
existence autorského práva podle autorského zákona a důvody
úhrady licenčního poplatku nebyly
předmětem přezkumu ÚOHS.
Ten přesto dospěl k logickému
a správnému závěru, že zadavatel
veřejné zakázky nemůže oprávněně požadovat vyrovnání závazku,
jež vznikl na základě jeho jednání
v předchozím smluvním vztahu, po
uchazečích o zadávanou veřejnou
zakázku.
Z pohledu ustanovení autorského
zákona a obchodního zákoníku
se v případě zpracování studie
a dokumentace pro územní rozhodnutí na budovu NFA jedná
o dílo vytvořené na objednávku
(za předpokladu, že studie a dokumentace jsou autorským dílem),
na základě smluvního vztahu, kde
výkon majetkových autorských
práv přechází ze zákona na objednatele. Objednatel ovšem může
použít dílo jen k účelu vyplývajícímu z uzavřené smlouvy (zpravidla
smlouvy o dílo). Pokud by odměnu autorovi hradil třetí subjekt, pak
by výkon majetkových autorských
práv příslušel tomuto subjektu,
nikoliv prvnímu objednateli. K podrobnému posouzení by ovšem
bylo třeba znát podmínky smlouvy
o dílo, uzavřené mezi investorem
a zpracovatelem příslušné studie
a dokumentace pro územní rozhodnutí.
Celý text rozhodnutí ÚOHS v této
věci je možno najít na jeho webových stránkách www.compet.cz. ■
Autorka:
Marie Báčová,
Kancelář ČKAIT Praha
Odborné posouzení:
Mgr. David Dvořák,
legislativní komise ČKAIT
stavebnictví 02/12
63
eurokódy
text doc. Ing. Jana Marková, Ph.D., Ing. Karel Jung, Ph.D.
Uplatňování Eurokódů pro navrhování
staveb a další rozvoj podle CEN/TC 250
V polovině listopadu roku 2011 se uskutečnilo
v Praze 40. zasedání technické komise
CEN/TC 250, pověřené tvorbou a dalším
rozvojem Eurokódů pro navrhování staveb.
Technická komise se na zasedání zabývala
současným stavem zavádění Eurokódů
v členských zemích, potřebou harmonizace,
zjednodušování a také jejich dalším rozvojem.
Předsedové jednotlivých subkomisí
seznámili delegáty z členských
zemí CEN se stavem prací na revizích Eurokódů a s plány na jejich
další rozvoj. Zasedání se zúčastnil
také dr. A. Pinto ze Společného
výzkumného centra Evropské
komise (Joint Research Center –
JRC), jež pověřila Evropská komise
(EK) technickou podporou zavádění
Eurokódů v zemích CEN a databází
národně stanovených parametrů
NDP. JRC se také zabývá propagací Eurokódů v mimoevropských
zemích.
Na zasedání se probíral současný
stav národního zavádění Eurokódů
v členských zemích, jejich uplatňování v praxi a potřeby dalšího
rozvoje. Komise se shodla, že je
důležité, aby se Eurokódy v jednotlivých zemích zavedly korektně
(kompletně a nezkráceně) a aby se
v rámci každé země přijalo co možná nejvíce doporučených hodnot
národně stanovených parametrů
(NDP). Původní národní normy pro
navrhování konstrukcí je potřebné
zrušit a zpracovat pouze krátké
národní přílohy, které se zejména
budou vyjadřovat k výběru parametrů NDP na území každé země.
J e d n á ní te c hni c ké ko mi s e
CEN/TC 250 se zúčastnilo přes
50 delegátů zemí CEN a také hosté
ze stavební fakulty Moskevské státní univerzity. Zástupci moskevské
fakulty pak v rámci společenského
setkání v Betlémské kapli poděkovali prof. J. A. Calgarovi, předsedovi
technické komise, prof. H. Gulva-
64
stavebnictví 02/12
nessianovi a prof. M. Holickému
za jejich technickou pomoc při
zavádění Eurokódů v Rusku a udělili
jim čestné doktoráty.
Současný stav
zavádění Eurokódů
V současnosti se Eurokódy používají pro navrhování konstrukcí asi
v polovině členských zemí CEN
včetně Belgie, ČR, Dánska, Finska, Irska, Nizozemska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska
a Spojeného království. Některé
země dosud práce na překladech
Eurokódů a tvorbě národních
příloh nedokončily. Patří mezi ně
Chorvatsko, Maďarsko, pobaltské republiky, Polsko, Portugalsko a Španělsko. V Německu je
schvalovací období delší a zavedení Eurokódů se zde plánuje od
poloviny roku 2012. Švýcarsko, jež
původně revidovalo své národní
normy na základě předběžných
Eurokódů, se také rozhodlo Eurokódy zavést. Několik málo zemí se
zasedání CEN/TC 250 neúčastní
a o národním zavádění neposkytuje písemné materiály. Mezi ně
patří Polsko a Maďarsko.
Ve Francii se Eurokódy začaly
uplatňovat v souladu s oficiálním
termínem stanoveným CEN, tedy
od dubna roku 2010, s výjimkou
protipožárního a seizmického navrhování. Bylo totiž třeba schválit
novou národní seizmickou mapu
a také upravit související předpisy
pro protipožární navrhování konstrukcí.
EK a CEN/TC 250 požadují, aby
členské země přeložily své národní
přílohy do angličtiny, usnadnily
jejich používání dalšími státy a tím
také přispěly k větší harmonizaci
norem. Zatím do angličtiny překládá své přílohy pouze několik zemí,
patří mezi ně ČR, Finsko a Švédsko.
Většina zemí argumentuje nedostatkem finančních prostředků na
překlady příloh, což znesnadňuje
práce na sjednocování předpisů.
Zatím se očekává, že jednotlivé
země zpřístupní své národní přílohy
alespoň v národních jazycích, aby je
bylo možné použít pro porovnávací
účely v rámci pracovních skupin
v CEN/TC 250.
Schvalování programového mandátu
Technická komise CEN/TC 250 ve
spolupráci s členskými zeměmi
předložila v roce 2010 návrh programového mandátu M/466, na jehož
základě by se získaly nové finanční
prostředky na další rozvoj Eurokódů. Návrh mandátu byl projednán
na zasedání skupiny Evropských
korespondentů pro Eurokódy (ENC)
a po zapracování připomínek byl
předložen ke schválení v CEN a EK.
Proces schvalování mandátu
M/466 však probíhá pomalu, organizace CEN schválila návrh s připomínkami koncem června roku 2011,
které pak CEN/TC 250 zapracovala.
Předpokládá se, že EK schválí
návrh mandátu počátkem příštího
roku 2012 a CEN/TC 250 zapracuje případné další připomínky do
června roku 2012. Očekává se, že
EK vyzve CEN/TC 250 ke zvážení
priorit, neboť pro odhadnutý počet
pracovních týdnů (celkem 4660
člověkotýdnů) jsou zatím k dispozici
jen omezené finanční prostředky.
Mohlo by tak dojít k omezení plánovaných prací, nebo by je členové
pracovních týmů prováděli bez nároků na odměnu či úhradu cestovného. Konečný návrh mandátů má
být schválen EK koncem roku 2012.
V březnu 2013 se vyhlásí pětileté
období revize stávajících Eurokódů s třístupňovým charakterem.
Nejprve se připraví technické specifikace a technické zprávy JRC
(k počátku roku 2015) a po jejich
schválení v CEN/TC 250 se zpracují nové nebo upraví některé části
Eurokódů.
Podle komise CEN/TC 250 patří
mezi důležité požadavky na novou
generaci Eurokódů:
■ zvýšení srozumitelnosti a zjednodušení vnitřních vazeb mezi
Eurokódy;
■ snížení počtu NDP a omezení alternativních aplikačních pravidel;
■ odstranění pokynů s malou využitelností v praxi.
V rámci CEN/TC 250 vzniklo sedm
pracovních skupin (většinou patnácti- až třicetičlenné), z nichž některé
zahájily svou činnost. Jedná se
o tyto skupiny.
■ Expertní skupina pro EN 1990
(předseda: prof. H. Gulvanessian,
Spojené království) se již přes rok
zabývá tvorbou dosud chybějících
pokynů do EN 1990. Záměrem je
v předstihu před dalšími revidovanými Eurokódy doplnit zásady pro
navrhování konstrukcí na únavu,
upřesnit pravidla pro statickou rovnováhu pro případy interakce zeminy s konstrukcí a rozšířit přílohu B
pro management jakosti. Odkaz
na směrnici Rady 89/106/EHS
o stavebních výrobcích se v úvodu
vynechá a nahradí odkazem na
nařízení o stavebních výrobcích
CPR (Construction Product Requirement). Ke dvěma současným
přílohám A1 pro budovy a A2 pro
mosty se z EN 1991-3 převedou
zásady pro jeřáby, z EN 1991-4
zásady pro zásobníky a nádrže
a z EN 1993-3-1 zásady pro stožáry
a věže. Nová příloha E by měla
obsahovat zásady pro ložiska, dilatační závěry, mostní zábradlí i lana
a kabely.
■ Pracovní skupina WG1 (dr. J. Moore,
Spojené království) připravuje revizi
dokumentu N 250, jež stanovuje metodiku tvorby a zavádění Eurokódů
pro jejich novou generaci.
■ Pracovní skupina WG2 (dr. P. Lüchinger, Švýcarsko) pro hodnocení existujících konstrukcí zahájila
činnost v červenci roku 2011, kdy
se zasedání v Curychu zúčastnila
asi třetina z celkového počtu třiceti členů. WG2 se bude zabývat
pokyny pro hodnocení a zesilování
existujících konstrukcí. Obecné
zásady se budou moci použít i pro
historické budovy. Plánuje se také
doplnění pravidla pro zesilování
konstrukcí z hlediska seizmicity do
EN 1998-3. Při řešení se využije
současná tvorba pracovních dokumentů o existujících konstrukcích
v rámci mezinárodní organizace fib,
nové švýcarské předpisy pro hodnocení existujících konstrukcích SIA
a také nedávno připravené národní
přílohy ČSN ISO 13822 a TP 224
pro mosty.
■ Pracovní skupina WG3 (prof.
G. Sedláček, Německo) připravuje
pokyny pro nosné konstrukce ze
skla, její vedoucí je však dlouhodobě nemocen.
■ Pracovní skupina WG4 (prof.
L. Ascione) se zabývá tvorbou pokynů pro uplatnění polymerových
vláken pro nové konstrukce a také
zesilování existujících konstrukcí.
■ Pracovní skupina WG5 (prof.
M. Mollaert, dvacet členů) pracuje
na návrhových postupech pro membránové konstrukce, včetně účinků
zatížení větrem a součinitelů tlaků.
■ Pracovní skupina WG6 (prof.
R. van der Pluijm) pro robustnost
konstrukcí zatím nezahájila svou činnost, čeká se na oficiální schválení
mandátu M466.
Pracovní činnost
subkomisí CEN/TC 250
V technické komisi CEN/TC 250 se
projednal postup prací v subkomisích SC1 až SC9. Plán prací na dalším rozvoji Eurokódů je podrobně
uveden v návrhu mandátu M466.
■ Subkomise SC1: byly založeny
pracovní skupiny pro klimatická zatížení, pro zatížení mostů dopravou,
zatížení námrazou a hydraulická
zatížení. V plánu je prověřit vybrané
pokyny v EN 1991-4 pro zatížení
zásobníků a nádrží a jejich soulad
s návrhovými pravidly v souborech
EN 1992, EN 1993 a EN 1998.
■ Subkomise SC2: nová ad hoc
skupina se zabývá dalším rozvojem
EN 1992 pro navrhování betonových konstrukcí. Využijí se podklady
mezinárodních organizací včetně
fib (např. Model Code for Service
Life Design). Plánuje se příprava
pokynů pro zavěšené a obloukové
mosty, které dosud v Eurokódech
chybějí. V současnosti se formují
pracovní skupiny (předpokladem
jsou 2 až 3 WG), které se jednou
ročně budou setkávat. Budou také
spolupracovat s WG4 na pokynech
pro použití FRP polymerů při návrhu
nebo zesilování konstrukcí.
■ Subkomise SC3: plánováno je
zjednodušit a sjednotit návrhová
pravidla. Bude se řešit problematika
únavy, geometrických tolerancí,
provádění, trvanlivosti a robustnosti
spojů. Uskuteční se spolupráce
s SC4 pro protipožární navrhování
konstrukcí. V současnosti je navrženo sedmnáct pracovních skupin
o celkem 182 členech.
■ Subkomise SC4: připravují se
pracovní skupiny, jejich ustanovení
se plánuje na duben 2012.
■ Subkomise SC5: v plánu je nový
Eurokód pro provádění dřevěných
konstrukcí.
■ Subkomise SC6: v přípravě jsou
pokyny pro vybrané typy zděných
konstrukcí, doplní se dosud chybějící pravidla pro navrhování a pro
zkoušení.
■ Subkomise SC7: v současnosti
se zpracovává nová kapitola 8 o kotvení do EN 1997-1. Vzniklo dvanáct
pracovních skupin, uvažuje se ještě
založení skupiny pro tunely.
■ Subkomise SC8: rozvoj EN 1998
zahrnuje zpřesnění pravidel pro navrhování deskových systémů, pro
dřevěné a zděné konstrukce a také
pro zesilování existujících mostů.
■ Subkomise SC9: plánují se
pokyny pro zvýšení bezpečnosti,
provozuschopnosti, trvanlivosti
a robustnosti hliníkových konstrukcí
(podrobněji zohlednění nových
typů hliníkových slitin, protipožární
navrhování, souvislosti s návrhem
konstrukcí ze skla, navrhování na
seizmicitu).
Existuje propojení jednotlivých pracovních skupin WG1 až WG6 a skupin v rámci souborů EN 1990 až
EN 1999 i skupin HGB (Horizontal
Group for Bridges – horizontální
skupina pro mosty) a HGF (Horizontal Group for Fire – horizontální
skupiny pro požáry).
Plnění databáze JRC
pro hodnocení národních
parametrů
Mezinárodní organizace JRC připravila databázi, do které v současnosti podle požadavků EK
a technické komise CEN/TC 250
zadává parametry NDP asi polovina
zemí CEN. Záměrem je národně
zvolené parametry dále analyzovat
a harmonizovat, aby se jejich počet
co nejvíce zredukoval. Zadávání
parametrů do databáze JRC se
však v řadě zemí opožďuje. Mezi
▼ Tab. 1. Stav plnění databáze JRC k listopadu roku 2011 v členských zemích CEN
B
EN 1990
EN 1991
EN 1992
EN 1993
EN 1994
EN 1995
EN 1996
EN 1997
EN 1998
EN 1999
Součet
Součet v %
CZ
0
46
16 348
143 221
0 406
50
52
0
33
0
58
0
55
142 142
83
87
434 1448
30 100
DK FIN
10
46
227 294
155 188
139
63
36
50
26
30
0
0
0
0
0
0
78
0
671 671
46
46
GB IRL
34
38
289 266
0
0
0
0
0
0
0
0
0
48
0
24
0 142
85
0
408 518
28
36
NL
N
10
8
100 326
158 181
89 382
14
0
27
0
41
0
0
0
0 118
0
0
439 1015
30
70
PL
6
125
46
239
31
0
0
0
68
22
537
37
P
RO
11
4
157 301
158 205
59 270
36
51
0
29
23
43
0
53
0 122
0
46
444 1124
31
78
SK SLO
26
46
49 243
177
0
89 406
33
52
11
0
0
0
0
54
12 141
40
87
437 1029
30
71
hlavní důvody patří nedokončenost národních příloh (NP),
nebo fakt, že přílohy procházejí
připomínkovým a schvalovacím
řízením, např. v Německu. Stále
platí, že ČR je více než rok jedinou
zemí CEN, jíž se podařilo zadat
do databáze všechny parametry
NDP. Mezi země s největším
počtem zadaných parametrů dále
patří Norsko a Rumunsko (přes
dvě třetiny z celkového počtu asi
1500 parametrů), jednu třetinu
pak zadalo Dánsko, Finsko, Irsko.
Některé země mají všechny NP
schválené. Přestože jsou v databázi zaregistrovány, své parametry do ní nezadávají.
Když bude v databázi JRC dostatek
údajů o zvolených parametrech,
pak se ve spolupráci technické
komise CEN/TC 250 a jejích subkomisí SC1 až SC9 s výzkumným
centrem JRC a s vybranými národními experty provede analýza
NDP, která by měla umožnit snížit
počet těchto parametrů a přispět
tak k jejich sjednocení.
Stav plnění databáze JRC jednotlivými zeměmi CEN podle Eurokódů
EN 1990 až EN 1999 je uveden
v tab. 1, která ilustruje, že zadávání
parametrů pokračuje v řadě zemí
dosti pomalu. Z přehledu je zřejmé,
že analýza parametrů NDP by se
již mohla provádět u EN 1990 pro
zásady navrhování, EN 1991 pro
zatížení, EN 1992 pro navrhování
betonových konstrukcí a EN 1998
pro seizmická zatížení.
Propagace Eurokódů
ve vybraných oblastech
Výzkumné centrum JRC a Britský
standardizační institut BSI se ve
spolupráci s technickou komisí
CEN/TC 250 zabývají propagací
Eurokódů v dalších zemích světa.
O Eurokódy je zájem v Asii, Jižní
Americe a Africe. BSI v roce 2011
dokončil tříletý projekt zaměřený na
propagaci Eurokódů v šesti regionech zahrnujících země západního
a východního Středomoří, Rusko,
Ukrajinu, Jižní Afriku, Indii a jihovýchodní Asii. V těchto zemích se pořádaly semináře a kurzy a budovaly
kontakty se státními institucemi
a stavebními firmami. Jednotlivé
země pozitivně hodnotily možnost
stavebnictví 02/12
65
volby parametrů NDP. Některé již
požádaly o technickou pomoc při
zavádění Eurokódů. O Eurokódy
je zájem v Rusku, které překládá
EN 1990, EN 1991 a EN 1992
a připravuje k nim národní přílohy.
Výzkumné centrum JRC obdrželo
nový tříletý mandát od EK umožňující další propagaci Eurokódů,
cílem je dále se zaměřit na uživatele
v praxi, na pořádání kurzů a školení
v rámci EU i v mimoevropských
zemích.
JRC ve spolupráci s technickou
komisí CEN/TC 250 uspořádalo
pro vybrané účastníky zemí CEN
v Lisabonu dvoudenní workshop
(10.–11. února 2011) zaměřený na
navrhování konstrukcí na seizmicitu
podle souboru EN 1998 včetně
příkladů. V Bruselu se ve dnech
20.–21. října 2011 konal dvoudenní
workshop o navrhování betonových
konstrukcí podle EN 1992. Další
workshopy zaměřené na Eurokódy
EN 1993 až EN 1999 se uskuteční
v letech 2012 až 2013 a budou
koordinovány předsedy jednotlivých subkomisí. Na stranách
http://eurocodes.jrc.ec.europa.eu
jsou uváděny aktuální informace o Eurokódech, o plánovaných
workshopech nebo národních
kurzech a také mnoho podkladů
a technických zpráv o některých
částech Eurokódů nebo výsledcích
prenormativního výzkumu. Jsou
zde také k dispozici aktuální informace, jak jednotlivé země CEN
plní databázi JRC svými parametry
NDP.
Závěr
V současné době mají čeští projektanti již více než roční zkušenost s používáním nových evropských norem. Je to náročný úkol,
protože Eurokódy představují
značně obsáhlý soubor 58 norem.
Navíc některé pokyny mohou být
pro uživatele obtížněji srozumitelné, jiné, obsažené v českých
původních normách, mohou
i chybět. U některých původních
norem ČSN probíhá dosud jejich
revize – patří do nich zatížení pro
vodní stavby, které v Eurokódech
dosud chybí.
Díky spolupráci ČKAIT se zpracovateli národních příloh se podařilo
vydat několik příruček, jež poskytují
doplňující pokyny k některým částem Eurokódů včetně příkladů. Na
svých webových stránkách zřídila
ČKAIT helpdesk pro Eurokódy, ve
kterém jsou publikovány často
kladené otázky a odpovědi na ně.
V roce 2011 se uskutečnilo několik
školení o Eurokódech pro odbornou
stavební veřejnost, věnovány byly
navrhování nových i ověřování
spolehlivosti existujících konstrukcí.
V roce 2012 kurzy nadále pokračují.
Důraz je kladen na praktické používání norem a na některé vybrané
části; probrány budou praktické poznatky a zkušenosti s užíváním Eurokódů. O seminářích, zařazených
do projektu celoživotního vzdělávání členů ČKAIT, bude Komora
informovat obvyklým způsobem.
Kurzy a workshopy je v plánu pořádat v roce 2012 i na evropské úrovni, budou podporovány EK a JRC.
Užitečné informace o plánovaných
kurzech, prezentace, technické
zprávy a různé další materiály k Eurokódům jsou pro zájemce uvádě-
ny na stránkách organizace JRC
(http://eurocodes.jrc.ec.europa.eu).
Rovněž Kloknerův ústav zahajuje řešení nového mezinárodního
projektu z programu Leonardo
da Vinci, zaměřeného na hodnocení
existujících konstrukcí a navrhování
rekonstrukcí podle zásad Eurokódů.
Na řešení bude spolupracovat pět
partnerských zemí z několika univerzit
či výzkumných ústavů z Itálie, Německa, Nizozemska, Španělska a Turecka.
V rámci projektu se připraví tři příručky
a uspořádá několik školení na národní
i mezinárodní úrovni. ■
Uznání: Tento příspěvek vznikl jako
součást řešení projektu Vocational
training in assessment of existing structures, CZ/11/LLP-LdV/
TOI/134005, podporovaného programem Leonardo da Vinci, a také
projektu INGO LG11043 Pravděpodobnostní metody hodnocení
spolehlivosti a rizik konstrukcí.
Autoři:
doc. Ing. Jana Marková, Ph.D.,
Ing. Karel Jung, Ph.D.,
Kloknerův ústav ČVUT v Praze
inzerce
NCE :
KONFERDEOPRAVNÍCH
19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY, SYSTÉMŮ A SLUŽEB
19TH INTERNATIONAL FAIR OF SECURITY EQUIPMENT, SYSTEMS AND SERVICES
OST
BEZPEČN EB, SYSTÉMY
V
STA
UDOV
NTNÍCH B
INTELIGE
19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁCHRANNÝCH ZAŘÍZENÍ
19TH INTERNATIONAL FAIR OF FIRE PROTECTION AND RESCUE EQUIPMENT
5. - 7. 6. 2012
www.pragoalarm.cz
Pod záštitou ministra vnitra
66
stavebnictví 02/12
Generální partner
Odborní partneři
N OV Ý
TERMÍN
SOUTěž VYHLÁšENA!
Vypisovatelé:
KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ,
ČKAIT OBLAST PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ, ČSSI OBLAST PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ, ČKA,
REGIONÁLNÍ STAVEBNÍ SPOLEČNOST SPS PRO PRAHU A STŘEDNÍ ČECHY, OBEC ARCHITEKTŮ,
KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA STŘEDNÍ ČECHY
Soutěž je vypsána pod záštitou:
Hejtmana Středočeského kraje
1. ročník soutěže
Stavba roku Středočeského kraje
vyhlášen
Uzávěrka přihlášek 29. 2. 2012
Soutěžní podmínky, přihlášku a registraci
do soutěže naleznete na
www.stavbaroku.cz
Hlavní mediální partner:
Mediální partneři:
VIDEOFILMSTUDIO
KUTNÁ HORA
INTERNETOVÁ TELEVIZE - ITV
inzerce
Dr.náhodou,
Eriksson když
svůj poren
betong,vjak
zní název
š
historické prameny. Došlo k tomu skoro
se vynálezce
časové
tísni ro
spatřil
světlo
světa
první
licencovaný
Y-Tong,
vytváření porézní hmoty v laboratorním autoklávu přídavkem hašeného vápna, vodyj
ze švédských
slov Yxhu
Dr. Eriksson svůj poren betong, jak zníznačka
názevY-Tong
švédsky,vznikla
patentoval
o rok později.
Až k
spatřil světlo světa první licencovaný Y-Tong, jehož výrobcem byl Karl August Carle
Ytong
Multipor
značka Y-Tong vznikla ze švédských slov
Yxhult
a betong.
Když byla v roce 2007 představena v Mnichov
odborníků zpozornělo. Dělo se tak v době nástu
Ytong Multipor
spotřebou energie.
Málokdo
sice pochyboval
o
Když byla v roce 2007 představena v Mnichově
na výstavě
BAU tepelná
izolace Yto
sliboval,
že
bude
ještě
lepší.
A
stalo
se.
odborníků zpozornělo. Dělo se tak v době nástupu šedého pěnového polystyrenu a do
– Dům,odostatečně
spotřebou energie. Málokdo sice pochyboval
významu azateplený
účinnostimateriálem
klasickýchYtong
izola
izolace
je
totožná
s
životností
celé
stavby.
sliboval, že bude ještě lepší. A stalo se.
– Izolační
desky Ytong
Multipor
tuhé
a pe
– Dům, dostatečně zateplený materiálem
Ytong Multipor,
nebude
třeba jsou
nikdy
„převlé
patentoval o rok později. Až koncem Transport
tepla a vodní
páry se
může
Velkou
výhodou
je
minimální
environmentální
izolace je totožná s životností celé stavby.
roku 1929 spatřil světlo světa první odehrávat
difúzí,
aleušetří
i prouděčinejen
skleněná
vata,
mnohem více
– Izolační desky Ytong Multipor jsou kamenná
tuhé a pevné.
licencovaný
Y-Tong,
jehož
výrobcem
ním
vzduchu
průvzdušnými
konstrukspotřebuje
při
jejich
výrobě.
Avšak
Ytong
Velkou výhodou je minimální environmentální zátěž. Ytong Multipor, stejně
jakoMult
pěn
byl kamenná
Karl August
Carlen
z Yxhultu.
cemi.
Transport
tepla
může
probíhat
prostředí
během
svého
životního
cyklu
(LCA).
či skleněná vata, ušetří mnohem více energie – a tedy i emisí skleníkových
homogenní
silikátový
odpad
bez lepidel,
Obchodní
značka
Y-Tong
vznikla
ze Ytong
speciálně
také
sáláním,
u něhož
se
spotřebuje
při jejich
výrobě.
Avšak
Multipor
dopadá
velmi
příznivě
i při aldeh
posuz
švédských
slov
Yxhult
a betong.
zastavíme.
Sálání
se
uplatňuje
nejen
prostředí během svého životního cyklu (LCA). Při likvidaci těžké stavby, kde je použ
Yton
Multipor
a tepelné
akonstrukcí.
termodynamické
v mezerách
a v dutinách
homogenní silikátový odpad bez lepidel,
aldehydů,
zhášedel
apod.
Vlastnosti
tepelných
izolací
se měří po desítká
Objevuje se i ve vysoce lehčených
Ytong Multipor
tepla
a
toky
vlhkosti
jako
ustálená
izolacích,vlastnosti
kde zaujímá vzduch řešení
až difúzn
a tepelné
a termodynamické
KdyžYton
bylaMultipor
v roce 2007
představena
okrajové
podmínky.
Jenže
v
praxi,
venku,
tako
Vlastnosti
se měří po
hodin
ustalování
teplot.cca
Také staveb
98desítkách
% objemu,
čemuž
odpovídá
v Mnichově
natepelných
výstavě izolací
BAU tepelná
Transport
tepla
a
vodní
páry
se
může
odehráva
tepla
a toky
vlhkostimnoho
jako ustálená
difúznípodíl
rovnice
(pro difúzi
tepla či vodní pá
třetinový
sálání
na celkovém
izolace
Ytong
Mutipor,
odbor- řešení
konstrukcemi.
Transport
tepla může probíhat s
okrajové
podmínky.
Jenže
v
praxi,
venku,
takové
podmínky
neexistují.
tepla. Pro zajímavost: jedníků zpozornělo. Dělo se tak v době prostupu
uplatňuje nejen
vdifúzí,
mezerách
v dutinách konstr
Transport
teplapěnového
a vodní páry
se může norozměrná
odehrávat
nejen
ale i aprouděním
difúzní
rovnice
pro teplo vzduch
nástupu
šedého
polystyzaujímá
vzduch
až
98
%
objemu,
čemužseodpov
Transport
může probíhat
speciálně také
sáláním, u něhož
zasta
se
započtením
dalekodosahového
renukonstrukcemi.
a domů s velmi
nízkoutepla
spotřezajímavost:
jednorozměrná
difúzní
rovnice
pro
nejen v mezerách
a v dutinách
konstrukcí.
Objevuje
sálání
má integrální
tvar se i ve vysoce lehčený
bou uplatňuje
energie. Málokdo
sice pochybotvar
zaujímá vzduch až 98 % objemu, čemuž odpovídá cca třetinový podíl sálání na celko
val o významu a účinnosti klasických
zajímavost: jednorozměrná difúzní rovnice pro teplo2 se započtením dalekodosahovéh
izolací, Ytong Multipor však sliboval,
∂T
∂ T
4
4
4
tvar
c
=
že bude ještě lepší. A stalo se.
2  f  x ,T 1 , T 2 ,T ∫ g  x
∂
∂
x
– Dům, dostatečně
zateplený mate∂ T Multipor,
∂2 T nebude4 třeba
4
4
4
4
4
riálem cYtong=
gje xhustota,
, y , T 1 c,Tje2 ,specifická
T  d y , tepelná kapacit
∫
2  f  x ,T 1 , T 2 ,T 
kde
ρ
∂

x
nikdy „převlékat“.∂Životnost
této izola- derivacích a funkcích f a g jsou okrajové a vni
ce je totožná s životností celé stavby. Účelem tohoto příspěvku není přehánět vliv čle
kde ρ je
hustota,
c je Multipor
specifickájsou
tepelná
kapacita,
τ je čas,
je součiniteltepeltepelné vodiv
ρ jejistotou
hustota,
c jeλ specifická
kde
– Izolační
desky
Ytong
velkou
tvrdit,
že vzhledem
k relativně
derivacích
a
funkcích
f
a
g
jsou
okrajové
a
vnitřní
termodynamické
teploty.
τnebude
je čas,mít
λ vliv.
je součinitel
ná
kapacita,
tuhé a pevné.
sálavá
složka
Účelem tohoto příspěvku není přehánět vliv členů f a g, v nichž vystupují čtvrté moc
Velkou výhodou je minimální environ- tepelné vodivosti, T1, T2 a T v derivelkou jistotou tvrdit, že vzhledem k relativně
vysoké objemové
hmotnosti
materiálu
f a g jsou
okrajové
mentální zátěž. Ytong Multipor, stejně vacích
Ytonga funkcích
P2-400 s izolací
Ytong
Multipor
sálavá složka nebude mít vliv.
termodynamické
jako pěnový polystyren nebo kamen- a vnitřní
Ytong Multipor
je tepelná teploty.
izolace vhodná prak
Účelem
tohoto
příspěvku
není pohled
pře- zaujme
ná čiYtong
skleněná
vata,
ušetří
mnohem
Ytong
vzniká
stěna,
jež
na
první
P2-400 s izolací Ytong Multipor
hánět
vliv
členů
f a g, která
v nichž
vystuvíce Ytong
energie
–
a tedy
i emisí
sklenítvárnic
Ytong
P2-400,
je
na
venkovní
stra
Multipor je tepelná izolace vhodná prakticky na jakékoliv stavby. V kombinac
pují
čtvrté
mocniny
teplot.
Lze
však
kových
plynů
– než
kolik
jsou
natolik
pozoruhodné,
že jednotou.
je odborníky
aktu
Ytong
vzniká
stěna,
jež se
na spotřeprvní pohled
zaujme
svou
materiálovou
Podrob
s velkou
jistotou
tvrdit,
že
vzhledem
bujetvárnic
při jejich
výrobě.
Avšak
Ytong
Ytong P2-400, která je na venkovní straně zateplena izolací Ytong Multipor. V
k relativně
vysoké
objemové
hmotMultipor
dopadápozoruhodné,
velmi příznivě
jsou natolik
že jei při
odborníky
aktuálně
považována
za hi-tech
řešení.
posuzování vlivu na životní prostředí nosti materiálu Ytong Multipor v něm
během svého životního cyklu (LCA). sálavá složka nebude mít vliv.
Při likvidaci těžké stavby, kde je použit, z něj zůstane homogenní siliká- Ytong P2-400 s izolací Ytong
tový odpad bez lepidel, aldehydů, Multipor
Ytong Multipor je tepelná izolace
zhášedel apod.
vhodná prakticky na jakékoliv stavby. V kombinaci s nosným zdivem
Yton Multipor a tepelné a termoYtong vzniká stěna, jež na první
dynamické vlastnosti
Vlastnosti tepelných izolací se měří pohled zaujme svou materiálovou
po desítkách hodin ustalování teplot. jednotou. Podrobněji popíšeme stěTaké stavební výpočty řeší ztráty tep- nu z tvárnic Ytong P2-400, která je
la a toky vlhkosti jako ustálená řešení na venkovní straně zateplena izolací
difúzní rovnice (pro difúzi tepla či vod- Ytong Multipor. Vlastnosti této sení páry), tj. pro pevné okrajové pod- stavy jsou natolik pozoruhodné, že
mínky. Jenže v praxi, venku, takové je odborníky aktuálně považována
za hi-tech řešení.
podmínky neexistují.
Vyspělá obvodová stěna
Ytong/Ytong Multipor – síla v jednoduchosti
U investorů, architektů
a stavitelů zůstávají nejdéle ve hře stavební systémy, které řeší architektonický a technický plán
bez ústupků. Spolehlivě,
snadno a rychle. Stavební systém musí být čitelný a spočítatelný. Stěna
Ytong/Ytong Multipor
nabízí ještě víc. Výjimečnou harmonii materiálů,
jež zlepšuje celou termodynamiku soustavy, které říkáme náš dům.
Pórobeton vynalezl v roce 1923
švédský vynálezce Dr. Axel Eriksson
v Královském technologickém institutu ve Stockholmu. V reakci na rostoucí požadavky ohledně zásobování
stavebním dřevem, jak říkají historické prameny. Došlo k tomu skoro náhodou, když se vynálezce v časové
tísni rozhodl urychlit vytváření porézní
hmoty v laboratorním autoklávu přídavkem hašeného vápna, vody a hliníkového prášku. Dr. Eriksson svůj
poren betong, jak zní název švédsky,
68
stavebnictví 02/12
Konstrukce s vysokou tepelnou
izolací
Izolace Ytong Multipor, kterou můžeme nazvat izolací bez sálavé složky,
dává v kombinaci s nosným zdivem Ytong P2-400 velmi kompaktní a hutnou skladbu, kde se zářivé
členy f a g nemohou projevit. Přestože výrobce pro Ytong Multipor deklaruje součinitel tepelné vodivosti
0,045, což je více než u pěnového
polystyrenu, v reálných proměnlivých podmínkách může Ytong Multipor polystyrenovou pěnu překonat
a účinkovat i lépe.
Ytong P2-400/Ytong Multipor –
difúzně otevřená stěna bez
kondenzace
Nosná tvárnice P2-400 deklaruje
faktor difúzního odporu μ = 5 až 10.
Vodní páru, jež postupuje většinu
roku zevnitř ven, brzdí nosná tvárnice. Když vstoupí do izolace s faktorem μ = 3, prostor pro difúzi se
otevře a pára uniká rychle ven. Je to
podobné, jako když se na dálnici za
překážkou zrychlí a rozptýlí auta.
Výpočet dokonce ukáže, že stěna
Ytong P2-400/Ytong Multipor při
vnitřní teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 60 % se ustaví do režimu vysoušení
již od teploty –20 °C. Stěna zateplená polystyrenem pak až od –5 °C.
Není divu, že pórobeton vynalezli
právě ve Švédsku!
je při rutinním postupu zdění zcela
neprůvzdušná. A pokud se někde
v místech vazeb na jiné konstrukce
vlhkost objeví, stěna ji odvede ven.
Závěrem...
Není divu, že dnes patří pórobeton
k nejrozšířenějším stavebním materiálům prakticky po celém světě
včetně Číny, USA, Austrálie... V Evropě se jeho podíl mezi konstrukčními materiály uvádí mezi 35–45 %.
Co do spotřebovaného objemu je
podle prezidenta Evropské asociace pórobetonu Jose Coxe v čele
Polsko, Německo, Rumunsko, Turecko, Spojené království a Česká
republika se Slovenskem. Stále populární je i ve Švédku, kde však žije
méně lidí.
Literatura:
[1] h ttp://www.hebel.co.nz/about/
history_AAC.html.
[2] Hejhálek, J.: Ytong dýchající a zdravý aneb difúzně otevřené zdivo,
Stavebnictví a interiér č. 9/2011,
str. 6, www.stavebnictvi3000.cz/
c3921.
[3] Hejhálek, J.: Součinitel tepelné
vodivosti – praxe a teorie, Stavebnictví a interiér č. 12/2011,
str. 38, www.stavebnictvi3000.
cz/c4059.
Ytong P2-400/Ytong Multipor –
dokonale neprůvzdušná stěna
V Německu a Rakousku se intenzivněji probírá vliv průvzdušných obvodových konstrukcí na výskyt vlhkostních vad. Situace souvisí hlavně
s rozvojem dřevostaveb a také podkrovního bydlení. Podle některých
autorů ztráta vzduchotěsnosti může
vyvolat až 1000x vyšší množství kondenzace než difúze vodní páry. Hlavní příčinou ztráty vzduchotěsnosti
jsou uživatelské invaze do obvodové
konstrukce, tedy vrtání děr, zatloukání hřebů apod., někdy se jedná také
o nekvalitní spojování fólií.
Difúzně otevřená stěna Ytong P2-400
s tepelnou izolací Ytong Multipor
stavebnictví 02/12
69
infoservis
Veletrhy a výstavy
8.–11. 2. 2012
FOR WOOD
7. veletrh dřevostaveb a využití
dřeva pro stavbu
Společně s výstavami Střechy
Praha 2012 a Solar Praha 2012
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.for-wood.cz
8.–11. 2. 2012
STŘECHY PRAHA
14. mezinárodní veletrh
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.strechy-praha.cz
8.–11. 2. 2012
SOLAR PRAHA
8. specializovaná výstava
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.strechy-praha.cz
23.–26. 2. 2012
DŘEVOSTAVBY 2012
7. mezinárodní veletrh dřevěných
staveb, konstrukcí, materiálů
a úspor energií
Výstaviště Praha – Holešovice,
Areál Výstaviště 67
E-mail: [email protected]
www.drevostavby.eu
inzerce
70
stavebnictví 02/12
29. 2.– 2. 3. 2012
KIEVBUILD 2012
16. ročník mezinárodního
stavebního veletrhu
Ukrajina, Kyjev,
International Exhibition Centre,
Brovarsky Prospekt
E-mail: [email protected]
www.kievbuild.com.ua
Odborné semináře
a konference
8. 2. 2012
Izolace 2012
Odborná konference –
stavební izolace, stavební fyzika
Praha 9, Výstaviště PVA,
vstupní hala, Beranových 667
E-mail: [email protected]
8. 2. 2012
Hrubá stavba energeticky
úsporného domu
Odborný seminář
Zlín, Interhotel Moskva, sál č. 201,
Náměstí Práce 2512
E-mail: [email protected]
www.azpromo.cz
8. 2. 2012
Cyklus poruchy a sanace –
část příčky a podhledy
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
13.–15. 2. 2012
Revit Architecture 2012
Základní školení
Praha 4,
CAD Studio a.s.,
Líbalova 1/2348
E-mail: [email protected]
14. 2. 2012
Setkání lídrů českého
stavebnictví 2012
Diskuzní setkání zástupců
státu, klíčových představitelů
největších stavebních společností
a médií
Praha 8, KPMG Česká republika,
Pobřežní 1a
E-mail: [email protected]
16. 2. 2012
Jak podat žádost
o stavební povolení nebo
ohlášení stavby
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
17.–18. 2. 2012
Soutěžní přehlídka
stavebních řemesel SUSO
Řemeslná soutěž
Lysá nad Labem, Výstaviště,
Masarykova 1727
E-mail: [email protected]
www.suso.cz
20.–22. 2. 2012
AutoCAD Civil 3D 2012
Základní školení
Pardubice, CAD Studio a.s.,
Nábřeží Závodu míru 2738
E-mail: [email protected]
21.–23. 2. 2012
AutoCAD Civil 3D 2012
Základní školení
Brno, CAD Studio a.s.,
Sochorova 23
E-mail: [email protected]
22. 2. 2012
Řešení budov s nízkou
potřebou tepla – úsporné
systémy přenosu
a jímání tepla
Odborný seminář
Ostrava – Hulváky,
Varšavská 95
E-mail: [email protected]
www.psmcz.cz
23. 2. 2012
Řešení budov s nízkou
potřebou tepla – úsporné
systémy přenosu
a jímání tepla
Odborný seminář
Praha 1,
Poradenské centrum PRE
Jungmannova 28
E-mail: [email protected]
www.psmcz.cz
28. 2.–1. 3. 2012
AutoCAD Plant 3D 2012
Základní školení
Ostrava, CAD Studio a.s.,
Nemocniční 987/12
E-mail: [email protected]
1. 3. 2012
Kontrolní prohlídky
stavebním úřadem
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
5.–7. 3. 2012
Revit Architecture 2012
Základní školení
Brno, CAD Studio a.s.,
Sochorova 23
E-mail: [email protected]
5.–7. 3. 2012
AutoCAD_LT 2012
Základní školení
Plzeň, CAD Studio a.s.,
Teslova 3
E-mail: [email protected]
6. 3. 2012
Fórum českého stavebnictví
8. ročník konference
Praha 8, Hotel Olympik Artemis,
U Sluncové 14
E-mail:
[email protected]
7. 3. 2012
Cyklus poruchy sanace – prosklené stěny a lehké obvodové
pláště
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
Semináře ČKAIT – 1. pololetí 2012
Katedra ekonomiky a řízení ve
stavebnictví Stavební fakulty ČVUT v Praze pořádá dne
22. února 2012 seminář Zadávání
veřejných zakázek ve stavebnictví – co přinese novela v roce
2012.
Novela přinese v mnoha směrech
nejzávažnější změny zákona
č. 137/2006 od jeho přijetí
Lektor: Mgr. David Dvořák, dlouholetý pracovník v této oblasti,
kontaktní pracovník: doc. Václav
Jelen, CSc.,
tel.: 224 354 531,
e-mail: [email protected]
Semináře Beton University
Již třetí ročník tzv. Beton University proběhne letos v termínech
21. února (Praha, hotel Olympik)
a 21. března (Ostrava, Harmony
Club Hotel) 2012. Letošním tématem jsou Moderní trendy v beto-
nu I. – vodotěsné betony. Probírat
se budou konstrukce, které se
z nich vytvářejí. Semináře jsou zařazeny do celoživotního vzdělávání
ČKAIT a ČKA. Podrobnosti naleznete na www.betonuniversity.cz.
Projektanti Hrotovice 2012
Ve dnech 22.–24. února 2012
se koná ve Sport-V- Hotelu
v Hrotovicích 2. ročník celostátního setkání projektantů
a elektrotechniků ČR. Účastníky zve na tuto konferenci
Ing. Pavel Hála z redakce časo-
pisu Elektrotechnický magazín,
odborníci z oblasti kabelové
techniky a protipožárních opatření i pracovníci Ministerstva
vnitra generálního ředitelství HZS
ČR. Více informací naleznete na
www.projektantihrotovice.cz.
LB Cemix a vzdělávací semináře
Společnost LB Cemix, s.r.o., výrobce suchých omítkových a maltových
směsí, zahajuje počínaje rokem
2012 vlastní bezplatný vzdělávací
program pro odborníky nazvaný Cemix škola. Účastníkům bude před-
staven sortiment firmy a technologické postupy včetně praktických
ukázek s využitím materiálů Cemix.
Termíny, místa konání a jednotlivá
témata lze nalézt na stránkách
www.cemix.cz.
inzerce
FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2012, 8. ročník, 6. 3. 2012, Hotel Olympik Artemis, Praha
www.construction21.cz
PODNIKÁNÍ V KLIMATU POLITICKÉ, EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ NEJISTOTY
08.30–09.00
Registrace účastníků
09.00–10.30
A. Politické a ekonomické
klima v ČR a jeho vliv
na stavební podnikání
Řídí Martin Veselovský,
moderátor, Česká televize
1. Zahájení fóra a úvodní
slovo
Petr Nečas, předseda vlády ČR
(v jednání)
2. Proměny české společnosti
a politiky
Vladimíra Dvořáková,
vedoucí katedry politologie,
FMV VŠE v Praze
3. Přístup slovenské vlády
k rozvoji investic
Pavol Baxa, generální ředitel
sekce výstavby a bytové politiky,
Ministerstvo dopravy, výstavby
a regionálního rozvoje SR
4. Lze v ČR ještě vůbec podnikat? Erik Best, novinář a vydavatel
internetového deníku Fleet
Sheet
5. Kde aktuálně jsme?
Václav Matyáš, prezident,
SPS v ČR
10.30–11.00
Přestávka na kávu/čaj 11.00–12.15
B. Co lze udělat pro podporu
rozvoje stavebního trhu v ČR?
Moderace
Martin Veselovský, moderátor,
Česká televize
6. Velká panelová diskuze:
Andrej Babiš, generální ředitel, Agrofert Holding, Martin
Borovka, generální ředitel,
EUROVIA CS, Pavel Dobeš,
ministr dopravy ČR, Kamil
Jankovský, ministr pro místní rozvoj ČR, Martin Kuba,
ministr průmyslu a obchodu
ČR, Pavel Pilát, generální
ředitel, Metrostav, Dan Ťok,
generální ředitel, Skanska,
Petr Zahradník, člen NERV
12.15–13.15
Pracovní oběd 13.15–14.45
C. Co přinese udržitelné
stavění?
Moderace a vstupní příspěvek
Luděk Niedermayer, ředitel, Deloitte
7. Panelová diskuse
Témata:
■ J aké objemy stavebních prací
v příštích letech ekonomika
dovolí?
■ Jak se vyrovnávají dodavatelé
staveb s dlouhodobým
snížením poptávky? Je řešením
expanze na zahraniční trhy?
■ Jak změní principy stavění
požadavek na úspory energií
a úbytek kvalifikovaných pracovníků?
■ Mění se odpovědnost
zhotovitelů staveb za výrobky
použité do stavby.
Jan Bárta, ředitel, Centrum
pasivního domu, Evžen Korec,
generální ředitel, Ekospol,
Miroslav Linhart, Senior
Manager, Deloitte, Miloslav
Mašek, generální ředitel, SPS v ČR,
Petr Moos, prorektor, ČVUT
Praha, Jiří Sobola, odborný
pracovník, TZÚS Praha
14.45–15.15
Přestávka na kávu/čaj 15.15–16.45
D. Vliv legislativy na stavebnictví
Moderace a vstupní příspěvek
Jan Sixta, náměstek ministra,
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
8. Panelová diskuse
Témata:
■V
liv legislativy na délku
přípravy staveb.
■S
oučasná legislativa
způsobuje prodlužování doby
výstavby a zdražování staveb.
■ J aké zlepšení přináší
současné změny zákonů?
■S
tavebnictví požaduje transparentní zadávání veřejných
zakázek. Jaká zlepšení a jaká
rizika přináší novela zákona
o veřejných zakázkách?
Karel Codl, Partner, AK Felix,
Jan Mareček, předseda,
Společnost pro stavební
právo, Pavel Švagr, ředitel
personalistiky, České dráhy,
Aleš Ullmann, obchodní ředitel,
PSG Zlín
16.45–17.15
Závěr konference
Organizátoři konference
stavebnictví 02/12
71
inzerce
Přípravy jarních Stavebních veletrhů Brno jsou již v plném proudu
Příští ročník Stavebních veletrhů Brno
se uskuteční v tradičním jarním termínu
od 24. do 28. dubna na brněnském
výstavišti. Tento termín by si měl již nyní
poznamenat každý, kdo se zajímá o novinky ve všech oborech stavebnictví,
technickém zařízení budov a vybavení
interiéru. Stejně jako v minulém roce
se souběžně uskuteční Mezinárodní
veletrh nábytku a interiérového designu
MOBITEX.
Udržitelné stavění v centru pozornosti
V souladu se směrnicí o energetické
náročnosti budov jsou v letošním roce
zvýrazněnými obory nízkoenergetické
stavby a bydlení a úspory energií. Tato
stále aktuální problematika zahrnuje
například oblast dřevostaveb, alternativních zdrojů energie nebo vytápěcí
techniky či klimatizací. Dotýká se i oblasti technického zařízení budov, zdicích a izolačních materiálů, oken, dveří,
konstrukčních systémů a dalších stavebních materiálů. Energeticky úsporná řešení budou prezentována jak na
stáncích jednotlivých vystavovatelů,
tak i v odborném doprovodném programu, který je již tradičně připravován
ve spolupráci s odbornými asociacemi
a partnery veletrhu.
Efektivní využití energie v budovách
a komplexech budov
Energie pro budoucnost VII patří mezi
tradiční odborné akce doprovodného
programu Stavebních veletrhů Brno.
V letošním roce bude řešit stále aktuální problematiku efektivního využití energie v budovách a komplexech budov.
Konferenci pořádají Veletrhy Brno, a.s.,
Českomoravská elektrotechnická asociace (Ela), organizátorem je FCC Public s.r.o. Spotřeba energie v budovách
představuje asi 40 % celkové spotřeby
energie v Evropě. Konference představí čtyři základní cesty, jak je možné
docílit při provozu budov až polovinu
spotřebovávané energie implementací
řešení, která jsou k dispozici již v současnosti.
Rekonstrukce historických památek
Letošní žhavou novinkou v prezentovaných tématech bude problematika
rekonstrukce historických památek –
a to nejen výstavou podařených, ale
i těch méně zdařilých rekonstrukcí.
S touto problematikou se návštěvníci
veletrhu budou moci seznámit účastí
na odborných diskuzích a přednáškách, ale i v rámci veletržních expozic
zainteresovaných subjektů.
Nezávislá poradenská centra jsou tu
pro Vás!
I v letošním roce pokračujeme v pořádání nezávislých odborných poradenských center. Jedním z nich
bude i poradenské centrum Centra
pasivního domu, kde návštěvníci mají
jedinečnou možnost získat zaručeně
odborné odpovědi na své otázky, které se mohou týkat všech oborů tzv.
úspor energií a energeticky úsporného stavění. Novinky ze světa stavebních materiálů, nové legislativy a jejích
dopadů na vydání stavebního povolení nebo provoz budovy získáte ve
Stavebním centru Stavebních veletrhů
Brno – na stánku České komory autorizovaných inženýrů a techniků a Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR.
Zkratka na Vaší cestě za kontraktem
Další, již tradiční součástí doprovodného programu Stavebních veletrhů
Brno je kooperační setkání KONTAKTKONTRAKT. Pokud hledáte během
letošních Stavebních veletrhů Brno
nové obchodní příležitosti, máte zájem rozšířit Vaši klientelu a zajímáte
se o navazování nových obchodních
kontaktů, a to nejen s tuzemskými,
ale i zahraničními firmami, KONTAKTKONTRAKT 2012 je tu právě pro
Vás! Všem zaregistrovaným zájemcům z řad vystavovatelů a návštěvníků nabízíme během jejich veletržní
účasti možnost předem připravených
schůzek v podobě individuálního plánu schůzek. Zájem o účast projevily
delegace rakouských, německých,
slovinských a slovenských firem.
Více informací naleznete na
www.stavebniveletrhybrno.cz
72
stavebnictví 02/12
inzerce
Přijměte pozvání na Akademii zateplování
▲ Ing. Milan Pokrivčák, MBA, při přednášce o šikmých
střechách
V roce 2011 jste rozjeli pomyslný
vlak vzdělávacích seminářů s názvem Akademie zateplování. Jak
tedy hodnotíte první nebo možná
nultý ročník co do návštěvnosti a co
do přínosu pro vaši společnost?
Pokud hovoříme o návštěvnosti, tak
jsme byli maximálně spokojeni, protože v podstatě předčila očekávání.
Akademie zateplování v roce 2011
proběhla v Ostravě, Brně a Praze. V Ostravě ji navštívilo kolem
130 posluchačů, v Brně něco přes
200 a v Praze pak dokonce kolem 320.
Zájem byl veliký. Akademii zateplování
jsme nepořádali proto, abychom propagovali naše výrobky. Hlavním smyslem bylo zprostředkovat účastníkům
naše vědomosti a zkušenosti. Naše
role v celém procesu zateplování není
jenom dodavatelská. Stojíme i na
konci procesu a řešíme případné reklamace. K prezentacím jsme přizvali
i odborníky z různých organizací, kteří
k daným tématům měli co nabídnout.
▼ Praktická ukázka zateplení fasády VKZS
Od účastníků jsme dotazníkovým systémem zase my získali cennou zpětnou vazbu. Ta nás nakonec utvrdila
i v tom, že jsme zvolili správný koncept i program celé akce.
Potřeba samotné akce typu akademie
vznikla již v roce 2010 v souvislosti
s dotačním programem Zelená úsporám. Tehdy se vyrojilo mnoho firem,
které sice věděly, jak s programem administrativně naložit, ale ve skutečnosti
nevěděly, jakými materiálovými a technologickými postupy docílit u stávajících i nových materiálů požadovaných
tepelně-izolačních vlastností. O systémech nemluvě. Jednoduše řečeno,
akademie ukázala tu skutečnost, že
pracovníci dodnes v mnoha případech
neznají technologické postupy při zateplování.
Jaké dotazy při řešení jednotlivých
témat (fasády, střechy, příčky) jste
od posluchačů zaznamenali?
Přednášky se skládaly ze dvou částí.
Teoretické a pak i praktické, kde probíhaly ukázky in natura od řemeslníků.
V teoretické části byly zahrnuty i normové požadavky k jednotlivým problematikám. V první části byl asi největší
zájem o normu ČSN 730810 týkající
se protipožární odolnosti a konkrétně
požárních, resp. protipožárních pasů
na fasádách. Jak mají být dlouhé, kde
se mají používat apod. Tuto přednášku vedl odborník z ČVUT Ing. Pokorný a posluchači ji posléze vyhodnotili
jako nejpřínosnější. Vznikl pak požadavek jak na přednášejícího, tak na
téma i pro další ročník.
Jaká jste tedy pro rok 2012 zvolili
témata?
Témata jsou pro letošek obdobná.
Probírat se budou fasády, ploché
střechy a podlahy. Ročně se v České
republice zatepluje okolo 16 mil. m2
ploch a přitom ještě více než
200 mil. m2 zbývá, což je asi ½ z celkového počtu m2 na bytovém fondu.
Role akademie je z tohoto pohledu
velmi přínosná.
Jaká jsou Vaše očekávání pro rok
2012?
Očekávání odpovídají zájmu z předchozího roku. Přidali jsme jedno přednáškové místo v Hradci Králové. Termíny konání jsou v období od 20. 3.
do 29. 3. 2012. Vše je uvedeno na
našich webových stránkách určených akademii. Stejnou kapacitu jako
loni jsme ponechali v Brně a Ostravě,
v Hradci Králové se do konferenčního
sálu ALDIS vejde až 500 účastníků.
V Praze jsme zvolili netradiční místo,
divadlo ABC ve Vodičkově ulici, kde
by se pro každého mělo najít místo. Počítáme jak s účastí posluchačů
z roku 2011, tak i nových, kteří se loni
akademie neúčastnili. Účast na akademii je zdarma a je odborně garantována
a hodnocena 1 bodem od ČKAIT.
Dodávám, že Akademie zateplování
není určena jen projektantům, ale i realizačním firmám, pro které jsou zařazeny i praktické ukázky. Možná jen
pro doplnění: na tento projekt nejsou
čerpány žádné dotační tituly, jde pouze o aktivitu firmy Knauf Insulation.
Děkuji za rozhovor a těším se na
shledanou na Akademii zateplování.
I já Vám děkuji a ještě jednou srdečně zvu vaše čtenáře na nový ročník
2012.
www.akademiezateplovani.cz
stavebnictví 02/12
73
v příštím čísle
03/12 | březen
Tématem březnového čísla časopisu jsou fasády. Příspěvky budou
zaměřeny zvláště na sanace a úpravy povrchů staveb, obnovu obvodových konstrukcí a zateplovacích
systémů budov. Seznámí čtenáře
rovněž s metodikami měření difúzních vlastností omítek. Současně
budou prezentována progresivní
řešení fasád za použití nových materiálů a konstrukčních prvků.
Ročník VI
Číslo: 02/2012
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
Číslo 03/12 vychází 7. března
ediční plán 2012
předplatné
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného
a poštovného
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
■
ediční plán 2012
www.casopisstavebnictvi.cz
pozice na trhu
Objednávky předplatného
zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751,
DIČ: CZ44960751,
OR: Krajský soud v Brně,
odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno,
číslo účtu: 377345383/0300)
Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat
také prostřednictvím formuláře
na www.casopisstavebnictvi.cz.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktorka odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Inzertní oddělení:
Manažeři obchodu:
Daniel Doležal
Tel.: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Igor Palásek
Tel.: +420 725 444 048
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová
Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl
Tel.: +420 541 159 374
E-mail: [email protected]
Předplatné: Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Tisk: EUROPRINT a.s.
pozice na trhu
časopis
Stavebnictví je členem
Seznamu recenzovaných
periodik vydávaných
v České republice*
*seznam zřizuje
Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR
www.casopisstavebnictvi.cz
Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě:
Věra Pichová
tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
74
stavebnictví 02/12
Náklad: 32 840 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300501
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
Download

nosné konstrukce staveb