16. Architektura funkcionalismu
Základní charakteristika
Architektonická teorie a směr ve 20. – 50. letech 20. století. Některé jeho principy, postupy a vzory se však užívají i v současnosti. Vycházel z
předpokladu, že „ forma následuje funkci“. Stavba se bezvýhradně podřizuje funkci, bez ohledu na ostatní složky díla. Funkcionalismus je v širším pojetí
názvem pro moderní architekturu dvacátých a třicátých let, jejím hlavním záměrem bylo navrhovat domy podle jejich funkce. Protože konstrukce staveb
byla někdy až demonstrativně přiznána, nazýval se tento směr také architektura konstruktivistická. V anglosaských zemích se ujal název International
Styl, čímž měl být vyjádřen mezinárodní charakter tohoto trendu.
Hlavní myšlenkou funkcionalismu je, že architekt musí navrhovat budovu nebo stavbu pouze na základě jejího zamýšleného účelu – žádné
rozmáchlé ozdoby a detaily, jen čisté linky. Tři cíle klasické antické architektury byly utilitas, venustas et firmitas, tedy užitkovost, krása a pevnost.
Funkcionalismus je v širším pojetí názvem pro moderní architekturu dvacátých a třicátých let, jejím hlavním záměrem bylo navrhovat domy podle jejich
funkce. Protože konstrukce staveb byla někdy až demonstrativně přiznána, nazýval se tento směr také architektura konstruktivistická. V anglosaských
zemích se ujal název International Styl, čímž měl být vyjádřen mezinárodní charakter tohoto trendu.
Funkcionalisté byli přesvědčeni, že při splnění funkčních potřeb budovy musí vyniknout i její přirozená architektonická krása. Slavné rčení
Louise Sullivana, že forma vždy vyplývá z funkce, zdůrazňovala názor, že skutečnou krásu najdeme ve funkčnosti budovy, nikoli v ozdobách.
Na fukcionalismu byly založeny i pseudoumělecké směry socialistický realismus či rurální funkcionalismus a architektonická stylizace v třetí říši.
Charakteristické rysy
Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů. Používají se v ní převážně nové materiály (např.
šarlatové cihly, železo nebo beton). Téměř pravidlem jsou ploché (později i sklonité) střechy, pásová okna, hladká fasáda.
Příčiny vzniku
Ve druhém desetiletí dvacátého století začaly bouřlivé názorové střety jednotlivých skupin krystalizovat. Postupně se začal vyvíjet směr
víceméně jednotný, který nesl řadu společných rysů a obecně bývá trochu nepřesně nazýván moderní architektura.Každý předcházející historický sloh
je obrazem společenské, historické, politické situace. Podobně jako renesance věřila ve znovuzrození člověka a návrat života na zem, což se projevilo
pochopitelně také v architektuře, hledala moderní architektura svou řeč ve formách vyjadřujících její filozofii.Renesance svůj názor vyjádřila především
lidským měřítkem architektury. Byla to přirozená reakce na předcházející monumentalizující gotiku. Moderní architektura podobně reagovala na baroko,
klasicismus, historismus, eklektismus a secesi. Společenské poměry byly stejně obrodné jako v renesanci i když pochopitelně řešící věci o mnoho let
později a tedy dále. Opět to tedy byly tendence očistné se snahou jít k jádru věci, tedy k její podstatě.Ve druhé dekádě dvacátého století to znamenalo
především reagovat na požadavky průmyslu, které sebou nesly celospolečenské změny a v konečném důsledku změny také v oblasti architektury.
Polevovaly společenské konvence, móda se stávala pohodlnější a život byl v jistém smyslu radostnější a perspektivnější.
Bohužel tento vývoj přerušil krach na newyorské burze (1929) a následná celosvětová krize. Útlum ve stavebnictví nepřispíval k výraznému
vývoji ve stavitelství. V Německu nastoupil fašismus a schylovalo se ke druhé světové válce. Meziválečné období bylo velmi důležité pro evropskou
architekturu, protože dalo základ architektuře soudobé.
Funkcionalismus se pochopitelně nezrodil ze dne na den, ale byl důsledkem názorů, myšlenek a přístupů, které se objevovaly již v
devatenáctém století. Na to, aby byly nové myšlenky přijaty širokou veřejností, však bylo potřeba delší časové období a také určitá společenská
atmosféra, která byla nakloněna těmto změnám. Tento faktor byl právě v bývalém nově vzniklém Československu, kde se funkcionalismus stal mimo
jiné také proto základem pro „novou národní“ architekturu. „Národním slohem“ sice obecně nazýváme rondokubismus, ale vzhledem k jeho poměrně
krátkému trvání a lokálnímu výskytu, možná nejde o nejvýstižnější pojmenování.
Ve III.ročníku časopisu Stavba (1924-25/9, str. 157) Klub architektů uveřejnil články jež nazval „Náš názor na architekturu“ a v nich v podstatě definoval
hlavní zásady funkcionalismu.
Mohli bychom je stručně shrnout následovně:
- stavební dílo by mělo být totéž co dobrý stroj
- úkolem architektury je zlepšit všeobecnou životní úroveň
- nové konstrukce musí odpovídat zásadám ekonomie
- nové požadavky musí být uskutečňovány vědecky
- nové konstrukce nesmí předurčovat žádný estetický zámysl
- nová architektura musí být hygienická
- zamítání estetiky, která předurčuje stavební dílo
- není možné uznat pro novou architekturu tradici ve všech jejích směrech
- nová architektura by měla být mezinárodní
Tento směr se dále vyvíjel v mezinárodním měřítku a jedním z jeho významných momentů se stala mezinárodní soutěž na palác Společnosti národů
(1926, Ženeva), v níž došlo k ostrému střetu mezi moderní a konzervativní sekcí.
CIAM - Congrès International d'Architecture Moderne (CIAM) vznikla na popud řady významných a pokrokově smýšlejících architektů, kteří byli
rozčarováni výše zmiňovanou soutěží na palác Společnosti národů.
Hlavními organizátory prvního kongresu CIAM byli Le Courbusier a švýcarský teoretik Siegried Giedion. První kongres se konal na zámku La
Sarraz u Lausanne v roce 1928. Zabýval se tématy urbanismu, národohospodářství, architektury, veřejného mínění, architektury a státu.
Architekti vyslovili nesouhlas s nekritickým postavením akademismu a požadují nové formy vzdělání pro architekty.Pro nás je dnes poučné
vědět, že byl vysloven požadavek kolektivního pozemkového hospodářství a zprůmyslnění stavebnictví.
Manifest, který podepsala řada významných architektů (P.B. Berlage, H. Häring, Le Courbusier, A. Lurcat, E. May, Hanz Meyer, Th. G. Rietveld)
později vyvrcholil na posledním kongresu v podepsání tzv. Aténské charty (1933).
ATÉNSKÁ CHARTA - CIAM (Mezinárodní kongresy moderní architektury), 19.červenec 1933.Kongres se konal na lodi plující z Marseilles do Athény a
zpět. Principy a myšlenky charty jsou důležité stále.
Prvá část: VŠEOBECNĚ - MĚSTO A JEHO REGIÓNY
Druhá část: SOUČASNÝ STAV MĚST - KRITIKA A NÁPRAVA
a) Bydlení
b) Rekreace
c) Práce
d) Doprava
e) Historické dědictví měst
Třetí část: ZÁVĚRY – ROZHODUJÍCÍ ZÁSADY
Architektura, jak tvrdí Adolf Loos (jeden z předních představitelů funkcionalismu v Českých zemích), nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá
splňovat estetické ideály. Obdobně Le Corbusier představil funkcionalismus ve svém díle jako novou formu, která se dokázala oprostit od mnohé
okázalosti a kultu strojené estetiky přetrvávající ještě počátkem 20. let 20. století. Přeplácanost a zbytečná komplikovanost byla elegantně nahrazena
geometrickou čistotou tvarů. Obdobně jako Adolf Loos označil ornament za zločin, Le Corbusier říká: „dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně
jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“
(Není potom divné, že projekty Louise Sullivana překypovaly složitými ornamenty?) Architektonický funkcionalismus a modernu dále rozpracovali Le
Corbusier a Mies van der Rohe; Le Corbusier přece prohlásil, že dům je stroj na bydlení. Zajímavé funkcionalistické projekty se objevily i v Česku díky
českému architektu Adolfu Loosovi (autor Müllerovy vily) i Miesovi van der Rohe (slavná brněnský vila Tugendhat).
Hlavní představitelé
LUDWIG MIES VAN DER ROHE 1886-1969
Architekt pocházel z chudých sociálních poměrů, a proto zakončil školní docházku v 15 letech. Poté již pracoval na stavbě. Později přichází do Berlína,
kde se mu podařilo získat místo v ateliéru Petra Behrense, kde působil v letech 1908-1911. Tato spolupráce má pro něj ohromný význam. Poznává
řešení moderních průmyslových staveb a techniky.
V roce 1913 se Mies osamostatňuje v Berlíně.
Ve dvacátých letech se Mies ztotožňuje s funkcionalisty a prohlašuje:
„Neznáme formových problémů. Pro nás existují toliko stavební problémy.
Forma není cílem, ale rezultátem naší práce.
Není formy o sobě.
Forma jako cíl, toť formalismus, jejž odmítáme.
Jde nám o to, zbavit architekturu estétkého spekulativismu a položit jí za úkol to, co ji má zaměstnávat: totiž stavba.“
Stavby
- Jako uznávaná osobnost je pověřen stavbou německého pavilónu na Mezinárodní výstavě v Barceloně (1929). Je to první realizace světové
pověsti, kterou Mies postavil.
- Vila Tugendhat [1] - Ve stejné době (1929-1930) staví architekt své další významné dílo vilu Tugendhat v Brně. Pro nás je to stavba pochopitelně
nejvýznamnější. To co ji činí tak zajímavou, je snaha o propojení obytného prostoru s prostorem vnějším. Ve vile je použita revoluční technologie
stahování oken, topení a klimatizace. Ve své době to byl první klimatizovaný dům v Evropě. Tato stavba byla několikrát dražší než vily v jejím okolí.
- V letech 1930-1933 působí Mies jako ředitel Bauhausu a projektuje méně.
- V roce 1938 se usadil natrvalo v Americe a vytvořil zde řadu vynikajících projektů například: obytné domy, budova Crown Hall [2] Vysoké školy
technické I.I.T. v Chicagu (1956), přístavbu muzea v Houstonu 1956-1959, návrh správní budovy podniku Bacardi v Santiagu de Cuba 1958
- Farnsworth House, Chicago (1945-1951)
[1] Vila Tugendhat
[2] Crown Hall
LE CORBUSIER (1887 - 1969)
Le Corbusier se stal téměř synonymem moderní architektury mezinárodního stylu od dvacátých let až do konce padesátých let 20. století. Svou
architektonickou činností, především však svými studiemi a manifesty ovlivnil architekturu, urbanismus, a koneckonců též životní styl po celém světě.
Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Edouard Jeanneret, pocházel ze Švýcarska, ale působil převážně v Paříži.
Nikdy nedosáhl formálního architektonického vzdělání, od počátku svého pařížského pobytu však vynikal a šokoval svými architektonickými a
urbanistickými návrhy.
Jako teoretik se prosadil po té, co založil avantgardní časopis L´Esprit Nouveau (Nový duch, 1920). V roce 1923 vydal knihu Za novou architekturu a
teprve pak přišly na řadu stavby, na nichž mohl svoje principy propagované na přednáškách, v knihách a magazínech ověřit v praxi.
Corbusier byl rovněž vynikající designer a to především na přelomu dvacátých a třicátých let. Nábytkové kusy z ocelových trubek vzniklé během
jediného roku, 1928, zejména pohovky LC2 a B 306, se dodnes vyrábějí, aniž by cokoliv ztratily ze své aktuálnosti.
Pracoval v několika významných ateliérech například u Auguste Perreta a Petera Behrense.
Corbusier o svém vzdělání prohlašoval:„Jsem samouk a jsem zvědavý. Nemám žádnou školu, nemusel jsem se tudíž pracně odnaučovat to, co bych se
v ní naučil. Nechci se míchat mezi akademiky, protože člověk nesmí myslet akademicky. Jedinou mojí školou je neustálé pozorování přírody a věcí
kolem nás. Mám slabost pro zázraky přírody a vše, co vyjadřuje a obsahuje v sobě harmonii."
Le Corbusierovy skici a texty došly celosvětového ohlasu, ale pro jejich realizaci hledal autor dlouho a většinou marně dostatečně silného a nadšeného
sponzora. Měli se jím stát postupně francouzští automobiloví výrobci bratři Voisinové, sovětská vláda, český továrník Baťa, protagonisté loutkové
francouzské vlády ve Vichy za II. světové války. Realizace se jeho urbanistické návrhy dočkaly až po válce při obnově francouzských měst Saint-Dié a
La Rochelle, a pod jeho výrazným vlivem bylo založeno nové správní středisko Čandígarh indického spolkového státu Džammu a Kašmír.
Ve svých plánech na rozvoj měst zdůrazňoval tyto principy:
- odstranit přetížení center našich měst
- zvýšit jejich hustotu
- rozšířit prostředky pohybu
- zvětšit parky a volná prostranství
V samém středu by mělo být nádraží s přistávací plochou pro aerotaxi.
V Le Corbusierově teorii dále zaujímá pevné místo také jeho Pět bodů nové architektury, z roku 1926, které zde uvádíme:
SLOUPY – stavba domů na sloupech, přízemí je volné a lze jím protáhnout zeleň
STŘEŠNÍ ZAHRADY – zvětšuje se zelená plocha měst
VOLNÝ PŮDORYS – skeletová konstrukce umožní volit různou dispozici na patrech a v průběhu času
HORIZONTÁLNÍ OKNO – skeletová stavba umožňuje použití okna po celé šíři objektu
VOLNÉ PRŮČELÍ – krakorcovitě vysunuté stropy dovolují volný návrh oken
Další neopomenutelnou teoretickou prací architekta byl Modulor.Při studiu lidské postavy Corbusier zvolil nejdříve průměrnou výšku člověka 175 cm,
ale v roce 1946 ji změnil na 183 cm. Architekt přijímá starou hypotézu, že se lidská postava řídí zlatým řezem. Člověk se vztyčenou paží má pak udávat
výšku obytné místnosti, která podle toho je 226 cm. Sám svou teorii používal volně, jak se mu hodilo a nenechával se jí svazovat.
Stavby:
- Villa Savoye [3] (Francie, 1928 až 1929)
[3] Villa Savoye
Architektura funkcionalismu v Čechách a na Moravě
- rychle a hodně se u na rozšířil, vysoká úroveň
- 4 hlavní střediska moderní architektury: Praha, Hradec Králové, Brno, Zlín
- Karlova univerzita na Albertově – Budova patologického ústavu – 1920 – Alois Špalek – přešel od purismu k funkcionalismu
- Pro Česko se stalo synonymem funkcionalismu vybudování města Zlína. Zlín – architektura určená užitím jednotného modulu (vyžadován ze
strany Baťových závodů) - celá výstavba - 1 stavebník - místy až příliš jednotný charakter
Představitelé
Adolf Loos - prohlašoval ornament za zločin
- Müllerova vila v Praze [8], 1930
Josef Havlíček 1899 - 1961
- + K.Honzíkem, budova všeobecného penzijního ústavu v Praze na Žižkově
Jaroslav Fragner – budova pojišťovny Merkur
Josef Gočár 1880 - 1945
- období kubismu, moderny, funkcionalismu
- Kostel sv. Václava [6] v Praze Vršovicích
Bohuslav Fuchs 1895-1972 - Kotěrův žák, působil převážně v Brně
- hotel Avion [9] v Brně
- lázně v Zábrdovicích
Mojmír Kyselka st. - školy na Zemědělské
František Lydie Gahura - student J.Kotěry, dlouhodobá pozice na útvaru Baťova hlavního architekta
- 1.zákl. 9tiletá škola, Velké kino a Dům Umění 1933
- Baťův památník
- Obchodní dům ve Zlíně
Vladimír Karfík - spolupráce s Wrightem
- Hotel ,,Společenský dům “
- Správní budova Baťových závodů [7] (Zlínský mrakodrap)
[6] Kostel sv.Václava
[7] Správní budova Baťových závodů
[8] Müllerova vila
[9] hotel Avion
Download

16. Architektura funkcionalismu Základní charakteristika