AKTUALIZOVÁNO
v říjnu 2014
20. část
Rok 1982
Místní národní výbor. Předseda Miloslav Blažek musel být uvolněn pro funkci
v podniku služeb Sázava Havlíčkův Brod a na jeho místo byl dnem 1. července jmenován [!] Ladislav Pospíšil, tajemníkem Josef Bříza z VČDZ. Ždírec byl současně novelizovaným zákonem o NV ustanoven střediskovou obcí, kde bude nově matriční úřad a
stavební úřad – ten zatím není obsazen ... Byly zřízeny nové komise: správní (předseda
Bedřich Marek), komise péče o rodinu a děti (předsedkyně Jarmila Lédlová) a výbor
lidové kontroly [nazývaný VLK] s předsedou Zdeňkem Mísařem.
Ždírecký zpravodaj únor 1982, Josef Bílek: Budeme mít ve Ždírci muzeum?
Věřím, že budeme. Snad až někdy, až postavíme poslední pavilon naší školy. Nebude to snad pravé muzeum, bude to jen „síň tradic“, jakou již mají u sousedů
v Křížové. Tam potom uložíme poslední zbytky památek které se snad ještě najdou a budeme se na ně chodit dívat a vzpomínat. My už asi ne, ale ti po nás. A
budou na nás žehrat, jací jsme to byli nevděčníci, co jsme všechno zničili a zanedbali. A tak si myslím, že bychom měli ty věci a památky z minulých století na
našich půdách ještě nějaký čas zachovat, nespálit je a odevzdat je pak na místo,
kam patří. Jde o staré kalendáře, fotografie, obrázky, sošky, různé upomínky
válečné, předměty a pomůcky z hospodářství, domácnosti a mnohé jiné. Též případné nálezy při kopání základů či sklepů patří jistě mezi ně. Prozatím by mohly najít umístění někde v koutku rodícího se klubu důchodců nebo agitačního
střediska.
Ždírecký zpravodaj červen 1982, Miloslav Blažek: Slova předsedy MNV (k zamyšlení) ... Vybudovat školní areál včetně kotelny v hodnotě 17,5 mil. Kčs není jednoduchá záležitost ... chceme to dokázat za 5 až 7 let. Jsme si vědomi, že 50 procent úspěchu je v rukou současných funkcionářů MNV, ale těch druhých 50 procent mají v rukou naši občané. Mrzí mě, když sobotu co sobotu počítáme s brigádnickou pomocí, ale bohužel aktivita je téměř nulová ...
Ždírecký zpravodaj listopad 1982, Ladislav Pospíšil: Vážení spoluobčané!
Dubnové 6. zasedání ÚV KSČ projednalo úkoly národních výborů po XVI. sjezdu ÚV KSČ. Jedním z úkolů je pružněji zabezpečovat a dále rozvíjet placené
služby pro obyvatelstvo. [Nejdřív je likvidovali, teď je budou „rozvíjet“!] ... Závěry z jednání na ONV byly zcela konkrétní ...
Rozšíření holičské a kadeřnické provozovny od 1.1.1983 o jednoho pracovníka
a na dva dny v týdnu.
Zřízení služby sklenářské a rámování obrazů ve dvou dnech v týdnu.
Zakázková výroba a opravy oděvů. VD Vzor je schopno svojí kapacitou pokrýt
veškeré požadavky zákazníků.
Poskytování služeb v nákladní dopravě. MNV již poskytuje služby nákladním
vozidlem Praga S5T a zakoupí vlek za traktor. Vyvážení fekálií budeme
zabezpečovat v r. 1983 po zakoupení fekálního přívěsu.
Drobné kovářské práce bude zabezpečovat JZD.
Zvýšení pohotovosti v opravnách obuvi. Při uvedení „Domu služeb“ do provozu
bude zřízena rychloopravna obuvi OPMP Havlíčkův Brod.
Sběr skleněných střepů bude po dodání kontejnerů zajišťovat n. p. Sběrné suroviny,
Z uvedeného vyplývá, že pro zkvalitnění placených služeb pro občany byl v naší
střediskové obci učiněn další vážný krok ...
Počasí. Rok 1982 byl jedním z nejúrodnějších roků tohoto století ... Vyskytl se
však škůdce brambor – háďátko bramborové v Havlíčkově Borové. Byla přijata karanténní opatření, mj. zakázáno pěstování brambor a rajčat ... 7. a 8. listopadu přišla
vichřice a způsobila vývraty a polomy v lesích. Odnesly to i střechy na nové školní budově a částečně na budově MNV, na kině, klubovně pionýrů a na některých rodinných
domcích. [Je zajímavé, že vichřice poškodila převážně střechy budované v akci „Z“]
Následky vichřice
7. – 8. listopadu 1982
Cenové úpravy. Ke 30. lednu byly zvýšeny ceny masa v průměru o třetinu, rýže
na dvojnásobek, alkoholických nápojů o 20 % a cigaret o 40 %. Ceny restauračního
stravování se zvýšily o 15-25 %. Před těmito změnami vypukla opět nakupovací horečka. Současně s tím byly zvýšeny minimální důchody pro jednotlivce o 100,- Kčs na 880
korun a pro manželské dvojice o 170,- Kčs na 1500 korun. Ostatní důchody do 1 200,Kčs byly zvýšeny o 40,- a nad 1 200,- o 30,- Kčs.
Spolky. Myslivecké sdružení bylo sloučeno s Křížovou a současně přišlo o honitbu v Horním lese. Předsedou společné honitby o rozloze asi 2 500 ha byl zvolen
MVDr. Zítka, hospodářem Jan Ondráček /1 ... V místnostech bývalého MNV nad poštou byl otevřen Klub důchodců a vybaven barevným televizorem. Na náměstí bylo instalováno šest oboustranných propagačních tabulí ... Na prvního máje napadl sníh,
účastníky manifestace to však neodradilo.
1. máj 1982 – děti na seřadišti ...
a papaláši na tribuně
Jednotné zemědělské družstvo. Výnosy obilovin v průměru 4,21 t/ha, brambor
24,8 t/ha, pokusně pěstované krmné mrkve se sklidilo 59 tun. Dojivost 3 158 l mléka na
jednu dojnici. Nová sušárna lněných tobolek je využívána i k dosoušení sena. Byla zahájena stavba silážního žlabu v Křížové a nového seníku na teletníku ve Ždírci.
Průmysl. Podnik Bytex zakoupil nové švýcarské stavy Rütti za 80 mil. Kčs s 280
obrátkami, což zvýšilo výrobu o 60 %. (Staré stavy měly 90 obrátek.) Vedoucí s. Rychlíček z Vojnova Městce odchází do důchodu, novým vedoucím je Ing. Jaroslav Starý ze
Sobíňova ... Na pile byla zahájena stavba nové sušárny řeziva.
1
- Komunistické vedení postupně zjišťovalo, že i přes tuhou „normalizaci“ poměrů ve všech oblastech života
dochází k vytváření uzavřených společenství v různých zájmových organizacích, které se tak vymykaly
náležité kontrole. Proto přišli se „slučováním“. Údajně z důvodů lepšího hospodaření ve větších celcích, ve skutečnosti ale proto, aby se sloučením rozbily malé „spřáhnuté“ kolektivy. Tak tomu bylo i při
násilném slučování mysliveckých sdružení. Zde navíc přistupovala snaha dostat po vzoru „bratrské“
NDR pod přísnější kontrolu střelné zbraně v držení myslivců. Následovala proto propaganda se zdůrazňováním úrazů střelnými zbraněmi, povinné odvážení zbraní ke kontrole do zkušebny zbraní, kde byly
často záměrně ničeny pod záminkou jejich opotřebení. (Zde mohu posloužit osobním příkladem, kdy mi
zničili rodinnou památku – brokovnici dvojku s hlavněmi z kvalitní Kruppovy oceli. Kuriózním případem bylo i zničení kulovnice místního komunisty Mindy Janáčka, se kterou nastřílel bezpočet srnců a
která neměla jinou vadu, než tu, že byla vyrobena před rokem 1930.) Dále mělo následovat uzamykání
zbraní na služebnách SNB, kde by si je myslivci vyzvedávali pouze před honem, nebo před plánovaným
lovem. Podobná praxe byla v NDR zavedena už řadu let. Českoslovenští soudruzi se v tom zhlédli a připravovali něco obdobného. Slučování mysliveckých sdružení bylo k tomu pouze prvním krokem.
Regulace Doubravky. Byl dokončen most u Kopaniny a zahájeny meliorace luk
pod Pobočákem.
Ždírecký zpravodaj únor 1982. Josef Bílek: Uchráníme naši přírodu?
... Dokud bylo v koželužně v Křížové používáno přírodní tříslo, byla voda Doubravky sice zahnědlá, přežíval tu však i rak a řada druhů ryb. Použitím chemických činidel zmizel život z této říčky téměř úplně a nevrátil se ani ve zmenšené
míře po desetileté činnosti vystavěné čistící stanice ... V našem století dosáhla
situace narušování přírody takového stupně, jenž nemá dosud obdoby ...
Výstavba. Na Hamerské bylo kolaudováno 22 bytů, z toho 9 v řadové zástavbě.
[Pokud bylo možno zjistit: Vlastimil Trnka čp. 85, Jiří Švanda čp. 393, Josef Plíhal čp.
433, Jan Hochman čp. 434, Josef Němec čp. 435, Václav Tabi čp. 437, Stanislav Slezák čp. 438, Stanislav Sodomka čp. 439, Jiří Málek čp. 452, Bedřich Marek čp. 453,
Jaroslav Hájek čp. 454, Miroslav Smíšek čp. 455, Jan Mrtka čp. 456 a Josef Pavlásek
čp. 457.] Pokračuje se ve stavbě školního pavilonu a kotelny. Na místě bývalé Bělouškovy sádky byla zahájena stavba požární nádrže.
Výsledné dílo
Organizátoři
Různé události. U Chotěboře vyhořel Závorkův Horní mlýn na Doubravce (rodiště spisovatele Ignáta Herrmanna), který předtím koupil na rekreaci kterýsi pražský
podnik. Bylo rozhodnuto, že mlýn nebude obnovován, pouze bude umístěna pamětní
deska v chotěbořském muzeu ... Na křižovatce u Lázničkových došlo k další havárii, u
které při střetu osobního s nákladním autem zahynuly čtyři osoby.
Obyvatelstvo. Narodilo se 27, dětí, zemřelo celkem 30 občanů. V tom někteří
ždírečtí: 4. března zemřel Jaroslav Pecka, ve věku 68 let, 15. března Josef Daniel, 68
let, 24. března Rudolf Matějka, 72 let, 27. března Pravoslav Pelikán, 79 let, 31. května
František Novotný, bývalý železničář z čp. 107, 71 let, 19. června bývalý cukrář Bohumír Ronovský. 4. srpna zemřela Alžběta Valíková, vdova po autodopravci, 77 let, 6.
srpna Milada Vápeníková, 62 roků. 21. srpna zemřel Jan Fiala, bývalý rolník, pak dělník na pile, 70 let, 5. října zemřel u dcery ve Žďáře Bedřich Daniel, řečený Froněk,
obuvník, železničář a pracovník JZD, 78 let. 14. října zemřela osamělá Milada Šulcová, 58 let a 11. listopadu Hedvika Chvátalová, 76 let. 10. prosince údajně náhle zemřel při pracích na stavbě plynovodu v SSSR Jaroslav Holcman, rodák z Hluboké, ve
věku 47 let. [Údajně při rvačce.]
Světové události. 9. dubna vypukla válka o Falklandské ostrovy mezi Argentinou a Velkou Británií. 11. listopadu zemřel v SSSR L. I. Brežněv a jeho nástupcem se
stal Jurij Andropov.
Ze školní kroniky
Kromě oslav Husákových narozenin bylo oslaveno 34. výročí února, 112. výročí narození V. I. Lenina a 61. výročí založení KSČ.
Oslavy 1. máje byly i letos v naší obci. Přestože bylo počasí velmi nepříznivé,
účast byla veliká ... Žáci školy tvořili čelo průvodu.
Kladně lze hodnotit i brigádnickou činnost, sběr odpadových surovin a léčivých
rostlin. Na akcích MNV bylo odpracováno 1744 hodin, v JZD 4132 hodin, při výsadbě stromků pro LZ 432 hodin ...
[Kromě toho se žáci ve škole také učili.]
... Již 4 roky po sobě odchází 1 žák na některou z vojenských škol. [A zpravidla
do Vánoc už je zase u maminky. Viz Milan Holcman a Jindřich Ptáček.
Prémii 1200,- Kčs za získaného kadeta ovšem ředitel školy nevrací.]
Soudruh ředitel si pro starosti s oslavami a sběrem odpadových surovin zřejmě
nepovšiml, že za jeho zády probíhá výstavba prvního pavilonu nové školy a stavba kotelny a nezmínil tuto skutečnost ve školní kronice.
Stavba prvního pavilonu školy – 1982
Rok 1983
Místní národní výbor. Prvním referentem nově ustaveného stavebního úřadu ve
Ždírci byl jmenován František Kazík. V domě odkoupeném od Valíkových byla umístěna sběrna prádla a šatstva, obuvi a elektrospotřebičů do opravy, a pneumatik k protektorování. Je tu i sklenářská dílna. Na náměstí byl zřízen nájemní stánek k prodeji
zahradnických a zemědělských přebytků.
Výstavba. Na podzim t.r. byla dokončena stavba školní kotelny a prvního školního pavilonu se šesti třídami za 5 mil. Kčs, který byl slavnostně otevřen 1. prosince
1983. Byla zahájena stavba dalšího pavilonu. Na podzim byla v akci „Z“ dokončena
kotelna a prvním topičem se zde stal Miloslav Janáček. Provizorní třídy v bývalé pazderce a na Slavíkově byly zrušeny. Dům po paní Kasalové byl namísto původně zamýšlených jeslí adaptován na školní družinu mládeže. Na bytovce Rudných dolů prosakovala střecha, proto namísto ploché byla přestavěna na sedlovou pokrytou plechem.
V akci „Z“ bylo odpracováno celkem 16 tisíc brigádnických hodin. V okresní soutěži
obsadil Ždírec 1. místo, obdržel odměnu 25 tis. Kčs a postoupil do krajského kola.
Nová
škola
(1983)
Stará školička
z roku 1899
Kronikář se nezmiňuje o stavbách rodinných domů. Pokud bylo možno zjistit,
dokončili v tomto roce svoje domy Jaroslav Košťál čp. 395, Václav Culek čp. 427,
Zdeněk Landsman čp. 428, Václav Dopita čp. 430 a Jan Zdražil čp. 436.
Po 110 letech provozu byla provedena generální opravy železniční tratě v úseku
z Havlíčkova Brodu do Chrasti. Položeny betonové pražce a únosnost zvýšena na 20 t
na osu. Opravu prováděla armáda [civilní vězňové a vojenští trestanci].
V Křížové dokončena úprava silnice přes obec. V prostoru mlýna byla vozovka
napřímena přes bývalý mlýnský rybník a ostrá zatáčka u hráze, po které vedla silnice
150 let, byla zmírněna. Nová zpevněná účelová komunikace pro vozidla JZD byla vybudována přes kopec z Křížové do Benátek. Cesta tak byla zkrácena o 2 km.
Cesta z Benátek do Stružince přes les úplně zarostla a snad i zmizela. Dnes již
téměř nikdo z Benátek na zastávku do Stružince pěšky nechodí. Ještě před 60 léty dojíždělo do Hlinska na 20 tkalců denně a chodili touto cestou.
Počasí. Podle meteorologů byl tento rok po teplotní stránce „rokem století“.
Tak teplý červenec nebyl za posledních 150 let. Ve druhé polovině roku bylo mimořádné sucho s vodními srážkami na 20-50 % normálu. Vzdor tomu byla dobrá úroda a mimořádně medný rok s výnosy až 50 kg medu na včelstvo. V listopadu se však již projevoval nedostatek vody. Na peckovinách se projevila ve větší míře obávaná houbová
choroba šarka, takže je nutno likvidovat staré a napadené stromy a vysazovat dovážené nové odolné odrůdy.
Spolky. Byla založena odbočka Svazarmu, předsedou je příslušník VB Pospíšil
z Křížové. V Tatranu je předsedou Karel Starý ml. U areálu sportoviště byl zbourán
domek čp. 152 po Marii Němcové.
Domek Němcových u hřiště v roce 1979 ...
a 1983
Jednotné zemědělské družstvo. Výnosy obilovin 4,42 t/ha (loni 4,21, předloni
3,4), kvalitního stonku lnu 4,86 t/ha (loni 4,16). Dojivost 3 493 litrů, denní průměr na
dojnici 9,57 litru. Odchováno v průměru 19,8 selete na jednu prasnici. Družstvo dokončilo stavbu seníku u teletníku ve Ždírci a stavbu velkokapacitní silážní jámy v Křížové. Průměrná mzda v JZD 2 351,- Kčs.
Regulace Doubravky v našem obvodu byla po pěti letech dokončena nákladem
30 milionů. Bylo odvodněno celkem 272 ha luk a postaveno sedm mostů. Výsadba
stromků na březích vodotečí byla odložena na další rok. Zmizel val i příkop po levé
straně cesty k Ransku kde hnízdila řada druhů ptactva a kde nalézala úkryt polní zvěř.
Bývalé tzv. poštmistrovy louky pod hrází Pobočáku, po jejichž okraji byly ještě zarostlé
zbytky strusky z dávných železných hutí a hamrů, se dočkaly zplanýrování a přeměny
v zemědělskou půdu. Tím však zmizel i kus málo narušované přírody. Úprava musí mít
nutně za následek podstatný úbytek ptactva a zvěře i dalších drobných živočichů, kteří
zde nacházeli úkryt a živobytí. Místní název „poštmistrovy louky“ vznikl asi před 150-
200 léty, kdy koňská spřežení vozila cestující a poštu z Pardubic do Vídně. Ve Ždírci se
přepřahalo a pro koně bylo třeba krmiva. Byly proto vyčleněny louky do správy a pravomoci správce zdejší pošty. V posledních létech už se nesklízely, a tak zarostly a zplaněly do neprostupnosti.
Ani nový větší most přes Doubravku
při povodni nestačí někdy pojmout přívaly vody
(Foto z jara 2006)
Bytex. Zpracovává pouze umělé vlákno. Vyrobil 2,5 mil. metrů bytového textilu
převážně pro Sovětský svaz.
Družstvo Vzor. Zpracovává jen syntetické vlákno polyakrylnitril. Ústředí a prodejnu má ve Ždírci u Korejtků, provozovny na Novém Ransku, Sobíňově, na Benátkách, v Rohozné, Borové a Přibyslavi. Pracuje zde 325 zaměstnanců, obrat 50 mil.
Kčs. Kromě zakázkového a pleteného zboží vyrábí 1 milion metrů tkanin.
Počet obyvatel 2 373. Narodilo se 32 dětí, zemřelo 25 občanů. 11. ledna zemřel
Josef Ondráček, 73 let, hudebník, montér v Kovo Chotěboř, vdovec od roku 1952.
Úraz na ruce mu zabránil v dalším muzicírování. 20. ledna zemřel (dobrovolně) ve věku 70 let Alfons Ondráček, který se do Ždírce přistěhoval v roce 1942 z Unčína jako
správce, později ředitel parní pily. Před důchodem působil na podnikovém ředitelství
VČDZ v Trutnově a na krajském dřevařském podniku v Hradci Králové. Neléčenou
cukrovkou oslepl a přišel o nohu. Byl velmi oblíben, dlouholetý hospodář mysliveckého sdružení, člen MNV a Tatranu, kde mohl pomohl. 20. ledna zemřel Antonín Lacina,
nejstarší občan Ždírce, poslední místní legionář z 1. světové války. Prodělal sibiřskou
anabázi a vrátil se do rodných Benátek až v roce 1919 přes Japonsko a Ameriku.
V meziválečném období byl krátce starostou obce a zavedl ve Ždírci výrobu textilního
zboží, jako byly postelové pokrývky, ručníky, nástěnky, šátky apod. Na křižovatce u
Lázničků postavil tkalcovnu [na jejíž střeše byl umístěn výrazný emblém „ALA“]
(předělanou nyní na kino, knihovnu a osm bytů) a po druhé světové válce postavil ještě
dům pro zaměstnance se čtyřmi byty. Za poslední války byl šest roků internován v kon-
centračním táboře Buchenwald jako rukojmí. Krátce po něm, dne 5. března, zemřela i
jeho druhá manželka Františka Lacinová. 27. března zemřela ve věku 83 let Jarmila
Fetterová, rozená Krupařová, dcera bývalého ždíreckého poštmistra, pak spolumajitelka restaurace u nádraží. 5. května zemřela ve věku 62 let Blažena Ondráčková z čp.
55, rozená Růžičková a téhož dne zemřel její bratr, tesař František Růžička, 71 let,
který pracoval celý život po stavbách v okolí. 19. června zemřela v domově důchodců
invalidní Světlana Včelanská. 27. června zemřel Josef Dočekal, 69 let, bývalý zemědělec, později skladník v JZD. 10. července zemřela Marie Novotná, manželka bývalého ždíreckého starosty, ve věku 72 let, 17. srpna ve věku 74 let Karolina Bláhová,
vdova po bývalém výpravčím. 2. září zemřel Karel Uchytil, 65 let, dělník a střelmistr
v Rudných dolech na Starém Ransku. 9. září zemřel ve věku 61 let lakýrník Miloslav
Růžička a 25. listopadu bývalý dělník na pile František Béna, 79 let.
Osobní vzpomínkou chci ještě připomenout Bedřicha Fouska, který zemřel ve
věku 72 let 25. prosince 1982 osamělý ve své chalupě na konci Kohoutova. Tento svérázný a z gruntu dobrý člověk ke konci života bohužel zcela propadl alkoholu, což
ovšem nijak neubírá na jeho ceně. Byl vyučen kovářem a pracoval téměř celý život ve
strojírně na Starém Ransku. Jako kluk šel bosý k ptáčníkovi do Přibyslavi pro křepelku. „Pět roků mně křepelala,“ vzpomínal. Když Bedřich v továrně žehral jednou na
nějaké novoty, komunistický vedoucí ho napomínal: „Snad bys nechtěl, Bedřichu,
abysme zase chodili v dřevákách?“ „A proč by né?“ opáčil Bedřich. „To by nám to jináč klapalo!“
Události. Hrubou nedbalostí správce na Hamerské nádrži došlo k neštěstí, kdy
při nedovoleném použití člunu utonulo 6 lidí. Hlídač byl opilý, nikoho z vody nezachránil. Byl odsouzen k sedmi rokům odnětí svobody ... V Angole bylo černošskými
vzbouřenci zajato 64 československých občanů.
Pokračování.
Download

20. část