MOTEJL
ČTVRTLETNÍK FONDU OTAKARA MOTEJLA
3/2014
Občan
a samospráva:
České radnice
se otevírají
Referendem proti hazardu
Poradíme vám, jak pomocí místního referenda
omezit ve vaší obci herny
Není důvod něco tajit
Zpřístupňování informací přinese úřadům větší
efektivitu a důvěru lidí, říká šéf CZ.NIC Ondřej Filip
Data ukážou politiku
v jasnějším světle
Sdružení KohoVolit.eu stojí za vznikem volební
kalkulačky i aplikace, jak stát využívá naše daně
pár slov na začátek
Pozitivní zprávy
Politici
v pokřiveném zrcadle
Víte, že…
podle novely tiskového zákona z listopadu 2013 by
měly radniční zpravodaje
být objektivní a vyvážené
a dát přiměřený prostor
i opozičním zastupitelům?
O
braz politiků v regionálních
médiích před komunálními vol­
bami je mé velké téma. Vždy na
mě působí velmi nevěrohodně
rozhovory s politiky, z nichž je na hony znát,
že za nimi stojí týmy PR agentur a školite­
lů. Představuji si, jak takový rozhovor asi
vzniká: najatí zaměstnanci PR agentury
obracejí politika či političku ze všech stran,
generují záliby ve stylu „po večerech ráda
plete, ale největším koníčkem je rodina“, le­
tují díry v osobnostních profilech a upravují
fotografie v postprodukci, aby úsměv vedl
2
přes celou tvář. Zkrátka vyrábějí produkt.
Rozhovory jsou vykalkulované, umělé, trou­
fám si říct – manipulativní. Nečtu je a vlastně
nevěřím, že by je četl kdokoli, kdo by se
chtěl opravdu o svém kandidátovi něco
dozvědět a rozhodnout se ve volbách podle
vlastního uvážení na základě hodnověrných
a realitu odrážejících informací.
Politici této možnosti samozřejmě rádi
využívají, protože je to prostor, ve kterém
se mohou představit v takovém světle,
v jakém chtějí sami sebe vidět. Ale voliče tím
podceňují a mnohdy i uvádějí v omyl. Je to
skoro stejné jako na sociálních sítích, kde se
může vydávat kdokoli za kohokoli a profily
velmi často nemají se skutečnou osobou na
druhé straně nic společného. Rozdíl je však
v tom, že nepravdivý obraz na sociální síti
nikoho nic nestojí, zatímco lokální periodika
obvykle platí daňový poplatník. A ten by se
měl bránit.
Politikům samotným by značně prospělo,
kdyby ke svým voličům i v radničních novi­
nách přistupovali férově a otevřeně: každý
má za dobu svého politického působení v té
či oné funkci nějakou kauzu nebo kontro­
verzní rozhodnutí. Nechat se konfrontovat
novinářem, který si danou kauzu do hloubky
nastuduje a podrobí politika rozhovoru,
vedenému v duchu kritické analýzy, chce
odvahu. Ale působilo by to daleko důvěry­
hodněji a navíc by politik či politička mohli
argumentačně své kroky obhájit a celou
kritickou analýzu třeba i rozbít! Mnoho kauz
totiž vypadá daleko horších, než ve skuteč­
nosti jsou, a dají se vysvětlit.
Samozřejmě pokud má funkcionář máslo
na hlavě, obhajuje se těžko. Ale tím spíš by
se voliči měli bránit jeho prezentaci v regio­
nálních médiích ve stylu „politik s dcerami
okopává ředkvičky v malé komunitní zahrád­
ce“. Vždyť si je platí: politiky i ta média.
Referendem
proti hazardu
Od dubna 2013 mohou obce na svém úze­
mí regulovat hazard. Pokud to radnice sama
neučiní, mohou občané ovlivnit její rozhod­
nutí uspořádáním místního referenda. Jeho
výsledky jsou pro vedení obce závazné.
Jak uspořádat referendum?
• založit přípravný výbor s minimálně
3 členy s trvalým bydlištěm v obci
• jednoznačně a srozumitelně formulovat
referendovou otázku, na kterou lze odpo­
vědět ano/ne
• připravit návrh na vyvolání referenda
a získat dostatek podpisů osob starších
18 let, které mají v obci trvalé bydliště:
• 30 % osob v obcích do 3 000 obyvatel
• 20 % osob v obcích do 20 000 obyvatel
• 10 % osob v obcích do 200 000 obyvatel
• 6 % osob v obcích nad 200 000 obyvatel
Návrh a podpisové archy musí radnice
posoudit do 15 dnů. Nenajde-li nedostat­
ky, předává rada obce návrh k projednání
zastupitelstvu. Zprávu o konání referenda
(termín, místo, otázky) musí obec zveřejnit
nejméně 15 dnů před jeho uskutečněním.
Aby bylo referendum platné, musí se
zúčastnit alespoň 35 % oprávněných vo­
ličů. Rozhodnutí je závazné, hlasovala-li
pro nadpoloviční většina zúčastněných,
která musí tvořit alespoň 25 % oprávně­
ných voličů.
Vyplatí se
• mít vyšší počet podpisů, pokud by část
z nich nebyla platná (např. signatář nemá
v místě trvalé bydliště)
• upozornit občany, že kdo podepíše návrh
na konání referenda vícekrát, či uvede
nepravdivé údaje, může dostat pokutu
do výše 3000 Kč
• spojit referendum s volbami: podle analý­
zy společnosti Frank Bold jsou obce po­
vinny referendum vyhlásit na termín voleb,
protože tak pomohou zajistit dostatečnou
účast a zároveň ušetří veřejné peníze
Kde se zúčastnit referenda?
Sběr podpisů byl dokončen v 11 městech,
v dalších 12 obcích se podpisy sbírají.
Daniela Drtinová
Moderátorka DVtv, členka správní rady Nadace
Open Society Fund Praha
Společně otevíráme data
Více informací:
www.ceskobezhazardu.cz
Fond Otakara Motejla odstartoval druhý
ročník soutěže o nejlepší aplikace využívající
otevřená data. Do 31. října 2014 mohou
studenti, neziskové organizace i firmy přihlá­
sit na www.otevrenadata.cz své aplikace,
které s otevřenými daty pracují či použitá
data zpřístupňují. Vítězné projekty získají
finanční a věcné ceny i odborné konzultace
firemních partnerů. Cílem soutěže je popu­
larizace otevřených dat v Česku.
Zakázky pod drobnohledem
Sdružení Oživení opět hodnotilo transpa­
rentnost českých krajů. Odhalilo přitom,
že nelze dohledat smlouvy u téměř každé
třetí krajské zakázky, tedy účty za celkem
4,5 miliard korun. Uhrazené ceny chyběly
dokonce u každé druhé zakázky, přestože
dle zákona musí kraje tyto údaje zveřejňo­
vat. Situaci může výrazně zlepšit připravo­
vaný zákon o registru smluv, který by nasta­
vil účinné sankce za nedodržení povinností.
Více najdete na www.hodnocenikraju.cz.
Webové aplikace poradí
ve volbách
Vybrat ty správné kandidáty v komunálních
a senátních volbách vám pomůže praktic­
ký předvolební rádce na www.nasstat.cz.
Můžete si tu vyzkoušet volební kalkulačky
pro vybrané obce od sdružení KohoVolit.eu,
s projektem Demagog si ověřit, zda politici
mluví v médiích pravdu, nebo si prostudo­
vat profily pražských kandidátů připravené
sdružením Naši politici. Lék na děravou
povolební paměť politiků pak nabízí archiv
předvolebních slibů od Slibujeme.cz.
Internet v kostce
Iuridicum Remedium vydalo český překlad
příručky Jak funguje internet. Dvacetistrán­
ková brožura srozumitelně vysvětluje tech­
nickou strukturu webu či základní pravidla
bezpečné komunikace a ochrany soukromí.
Publikace je ke stažení na www.iure.org.
3
Téma
České radnice
se otevírají
Vyhrát volby a pak čtyři roky nerušeně bez kontroly vládnout? Dřívější
smutná realita komunální politiky se v posledních letech mění, naopak
častěji se skloňují pojmy transparentnost a zapojení veřejnosti. Za zlepšením stojí neziskové organizace prosazující právo na informace a místní lidé, kteří se nebojí svých zastupitelů ptát, co a proč dělají.
K
aždý podzim vyhlašuje nezisková
organizace Otevřená společnost
vítěze soutěže Otevřeno x Za­
vřeno, tedy úřady, které se velmi
dobře, nebo naopak velmi špatně vypo­
řádávají s tím, jak poskytovat informace
občanům. Když se soutěž konala v roce
2003 poprvé, byl problém pozitivní příklady
najít, dnes je ale situace jiná.
„Za jedenáct let došlo k velkému roz­
voji. Úřady dnes samy rozsáhle zveřejňují
smlouvy, zápisy a záznamy zastupitelstev,
mnohdy i podklady a jmenovitá hlasování.
Patrné je i zlepšení při vyřizování žádostí
o informace,“ pochvaluje si garant soutěže
a poradce pro otevřenost veřejné správy
Oldřich Kužílek. A příklady oceněných obcí
mu dávají za pravdu.
rozpočet. Na webových stránkách si může
kdokoli prohlédnout příjmy a výdaje radnice
a postupně se proklikávat až do takových
detailů, jako kolik město zaplatilo za dodáv­
ky elektřiny do místního kina nebo kolik stál
Náš občan, náš pán
„Lidé mají právo vědět všechno o každé
koruně, kterou utratíme,“ říká Michal Šmarda,
starosta desetitisícového Nového Města na
Moravě, když prezentuje městský rozklikávací
mandl pro mateřskou školu. Na webu také
lidé najdou veřejné zakázky, smlouvy a faktury
a u každé položky je kontakt na úředníka,
který za ni zodpovídá.
Podobně je tomu i u středočeských Psár,
které na svých stránkách zveřejňují i ty veřejné
zakázky, jež se radnice teprve chystá vypsat.
Tato praxe podle starosty Milana Váchy zlevni­
la obecní zakázky asi o třicet procent.
Transparentnost hospodaření patří mezi
hlavní požadavky, které Češi v poslední době
na své radnice vznášejí. Samotná komunikace
s občany a jejich zapojení do řešení obecních
problémů jsou ale neméně důležité.
Radnice Černošic proto kromě pečlivého
zveřejňování informací na internetu výrazně
rozšířila úřední hodiny. Pomocí cedulí v obci
také sama upozorňuje například na díry v že­
lezničním přejezdu a informuje, do kdy cestu
opraví. Kolín a desítka dalších měst zase za­
vedla službu Lepší místo. Prostřednictvím této
webové a mobilní aplikace mohou občané
sami nahlásit úředníkům problémy veřejného
prostoru a město se postará o nápravu.
Co se dál tají?
Situace samozřejmě není zcela růžová,
a dokonce i dobře hodnocené obce mají
mnohdy co zlepšovat. Informací, které by
úřad mohl poskytovat, a způsobů, jak to
udělat, je totiž mnoho a snahám být trans­
parentní mnohdy chybí koncepce.
„Často jde o náhodně volenou kombi­
naci rutiny a dobrých úmyslů. Typická je
situace, kdy se někdo zeptá na informaci,
jejíž poskytnutí je pro úřad či jeho vedení
překvapivé, neobvyklé, anebo se velmi
přesně dotýká nějakého dosud skrývaného
problému. Bez ohledu na jinak dobrou sna­
hu být otevřený pak často přijde zkratová
reakce typu – tak to teda ne,“ popisuje
Oldřich Kužílek.
Někde stojí občané i před cíleně zatajo­
vanými aktivitami zastupitelů. Bodem
střetů bývají nákladné nové stavby,
neprůhledné veřejné zakázky
Anketa: Jaká by měla být vaše radnice a co byste na ní zlepšili?
Josef Ryšavý, Občanské sdružení přátelé Račetic a okolí, Račetice
Olga Richterová, Zaostřeno na Desítku, Praha 10
Chtěl bych změ­
nit přístup radnice
k plánování a rád bych
více zapojil sousedy
do rozhodování o dění
v obci. V komunitním
pojetí společnosti
vidím hlavní tvář venkova. Chtěl bych také,
aby stávající vedení nezneužívalo svého
postavení k vlastnímu prospěchu a nerov­
Především bych chtě­
la, aby naše radnice
zůstala tam, kde je.
Hrozí totiž stavba
nového úřadu za mi­
liardu korun. V jiných
oblastech bych byla
ráda, aby radnice nezůstávala stát, ale šla
příkladem. Třeba aby místo přestavby ob­
rovského paneláku na 150 sociálních bytů
4
nému boji proti svým domnělým nepřáte­
lům. A aby síly, které obec dělí na několik
táborů, byly využity na společné dobré věci.
Radnice by měla být transparentní a pod­
porovat iniciativy občanů a spolků – nelíbí
se mi názor, že vše musí pořádat a vést jen
jednou za 4 roky zvolené vedení obce.
raději konzultovala problém s odbornou ve­
řejností a v souladu s celkovou koncepcí si
pak pro sociální účely ponechala jednotlivé
byty rozptýlené po městské části. Také bych
si přála, aby zvolení zástupci dodržovali své
sliby. Dříve se Praha 10 tvářila jako prů­
kopník zapojování veřejnosti, nyní dostává
pokuty za nezveřejňování smluv.
pokračování
5
Téma
Aktivisté jdou do voleb
Kritikou a upomínáním radnice zvenčí
to nekončí. Spolu se stejně smýšlejícími
obyvateli pražské části se Čižinský rozhodl,
že chce změnit fungování radnice zevnitř,
a se sdružením Praha 7 sobě kandiduje
v říjnových komunálních volbách. Případ
to není ojedinělý, do voleb jdou i občanská
uskupení Lepší Kladno, Volba pro Teplice,
Změna pro Plzeň či Žít Brno, známé svými
recesistickými akcemi proti dosavadnímu
vedení Brna. Společnými cíli těchto a dal­
ších skupin je snaha zvýšit transparentnost
hospodaření a více zapojit veřejnost do
sestavování rozpočtu, územního plánu či
kulturního života obce.
Zda se hnutím podaří ve volbách uspět
a poté uskutečnit své cíle, zůstane ještě
nějakou dobu otázkou. Samotný fakt, že
se tolik občanských uskupení o změnu své
radnice pokouší, ať už zevnitř či zvenčí,
však dokládá celkový posun v nahlížení na
práva obyvatel vůči svým obcím. Otevírat
a zprůhledňovat je heslem doby.
Jak změnit svou obec k lepšímu?
Návštěva zastupitelstva
Účast na zastupitelstvu je nejsnazším
způsobem, jak kontrolovat, co vaše radnice
dělá, a dát jí vědět váš názor. Zastupitelstvo
rozhoduje o rozpočtu, vyhláškách a dalších
důležitých věcech. Zasedání jsou veřejná
a každý, kdo má v obci trvalé bydliště,
nebo je vlastníkem nemovitosti, může vy­
stoupit s příspěvkem. O slovo se přihlaste
dle jednacího řádu.
Žádost o informaci
Svůj úřad můžete oslovit s žádostí dle zákona
o svobodném přístupu k informacím. Rady,
jak na to, najdete na www.otevrete.cz, kde
také můžete vždy během léta nominovat
svou radnici do soutěže Otevřeno x Zavřeno.
Kontrola obecního
rozpočtu
Orientaci v hospodaření radnice vám
usnadní rozklikávací rozpočty. Na webu
www.rozpocetobce.cz najdete příjmy
a výdaje všech českých obcí za posledních
13 let. Snadno tak zjistíte, kolik vaše město
investuje do kultury či bydlení a jak si vede
v porovnání s ostatními.
či sporné zásahy do územního plánu.
A především fakt, že vedení radnice tyto
problémy s lidmi nekonzultuje. Obyvatelům
pak nezbývá než podat žádost o informaci,
uspořádat referendum či využít dalších zá­
konných možností, jak přimět radnici, aby
vyslechla jejich názory.
Své o tom ví učitel Jan Čižinský, kterého
po přistěhování do Prahy 7 vyděsil plán na
stavbu nové radnice za více než miliardu
korun, navíc na špatně přístupném místě
a bez architektonické soutěže. Po týdnech
strávených sbíráním podpisů se mu podaři­
lo prosadit referendum. V něm pak občané
radnici přiměli, aby nový úřad nestál více
než půl miliardy korun a byl vybrán ve
veřejné soutěži.
Zlepšování veřejného
prostoru
Upozornit radnici na rozbitou lavičku či přijít
s nápadem na nové hřiště je snazší než
kdy dříve. Díky službě Lepší místo stačí
problém vyfotit, krátce popsat a nahrát
na www.lepsimisto.cz. Tam jej najde od­
povědný úředník a začne jej řešit. Tipy lze
posílat i z chytrého telefonu.
Sepsání petice
Petice je účinným nástrojem, jak poukázat
na konkrétní problém. Od signatářů musíte
získat jméno, bydliště a podpis. Úřad,
kterému je petice zaslána, je povinen k ní
do 30 dnů zaujmout stanovisko. Využít lze
i online petici, která není právně závazná,
ale snadněji se šíří a může problém zviditel­
nit. Lze ji založit na www.jednej.cz.
Další tipy najdete na www.nasstat.cz.
Martin Mrkos, Žijeme Žďárem, Žďár nad Sázavou
Magdalena Myslivcová, Občanské sdružení Písecký svět, Písek
Není v tom žádná
věda. Člověk chce
prostě žít v místě, kde
je mu dobře. A pro­
tože občané jsou krví
města, měli by oni hrát
prim při jeho utváření.
Aby tomu tak bylo, potřebují radnici, která
bere komunální politiku jako službu lidem,
zajímá se o jejich názory a podněty, ba
Radnice v Písku se
v posledních letech
viditelně otevírá
občanům. Především
díky vytrvalému tlaku
našeho sdružení se
podařilo dosáhnout
zveřejňování materiálů, zápisů a hlasování
z jednání rady i zastupitelstva a audiozázna­
mů ze zastupitelstva města. Přesto je stále
6
dokonce je k nim sama vybízí a společně
s nimi definuje vizi, jak život ve městě zlep­
šovat. Radnice by měla být transparentní,
respektovat závěry odborných komisí a klást
důraz na etické jednání. Je také důležité,
aby byla schopna přijmout konstruktivní
kritiku a sledovala trendy. V neposlední řadě
bych si přál, aby skutečně řídila město a při­
tom se snažila nepoužívat slova „to nejde“.
co zlepšovat. Úředníci se musí naučit jednat
s občany jako s klienty, kteří si jejich služby
platí. Starostové i zastupitelé musí začít
osobně komunikovat s lidmi, zajímat se
o jejich potřeby, informovat je a zapojovat
do rozhodování o věcech veřejných.
7
rozhovor
Ondřej Filip
Není důvod
něco tajit
Pracovní vytížení známého IT odborníka Ondřeje Filipa je obrovské,
přesto neváhá a vždy si najde čas
na téma otevřených dat. Zpřístupformátu, který umožňuje s daty
dále pracovat, by podle něj mělo
Úřadům to přinese větší transparentnost i efektivitu.
CZ.NIC je generálním partnerem soutěže
o nejlepší datovou aplikaci Společně otevíráme data, vy sám jste už podruhé členem
poroty. Co vás přesvědčilo?
Naše společnost dlouhodobě podporuje
využívání internetu a tato soutěž do naší práce
dobře zapadá. Zpřístupňování dat je prospěš­
ná věc, kterou zatím nikdo jiný nedělá. Konec­
konců loňské soutěžní projekty jasně ukázaly,
kde mohou otevřená data pomoci, ať už šlo
o kontrolu léčiv či měření kvality ovzduší. Mně
se velmi líbila i aplikace Vozejkmap, která
pomáhá hendikepovaným. Podobné aplikace
mohou přispět ke zlepšení situace a upozornit
na nečekané souvislosti. Díky nim lépe rozumí­
me tomu, co se kolem nás děje.
Očekáváte od letošního ročníku nějaký
posun?
Vím, že se opět objeví něco nového, co
mě příjemně překvapí. Kreativita lidí, jak data
využít, je obrovská. Jen se obávám, zda bude
dost nových dat. Některé úřady mají sice ote­
vírání ve své agendě, ale zatím jsme bohužel
na straně zdrojů příliš nepokročili.
8
Ondřej Filip (1977) je výkonným ředitelem sdružení
CZ.NIC, jež spravuje národní
doménu .cz. Působil v řadě
mezinárodních asociací,
například v poradním orgánu
generálního tajemníka OSN
pro přípravu Internet Governance Forum a v poradním výboru pro bezpečnost a stabilitu nejvyššího
nění informací ve strojově čitelném
být běžnou součástí IT systémů.
Jak by otevírání veřejné správy mělo
vypadat?
Nejjednodušším receptem je, aby se ote­
vřená data stala součástí základních pravidel
při zavádění IT systémů. Informační systémy
se neustále inovují. Úřady by tak v každém
novém projektu měly rovnou myslet na to, aby
se data, jež systém zpracovává, zveřejňova­
la. Na inovaci už stejně vynakládají finance
a cena za schopnost systému data posky­
tovat je v celém projektu mizivou položkou.
Ani bychom se nemuseli zabývat staršími IT
systémy, protože jejich životnost není dlouhá,
a přesto bychom poměrně rychle došli ke
stavu, který chceme.
Jak hodnotíte otevírání dat veřejné správy
v Česku?
Jsme opravdu na začátku. První instituce
začaly data uvolňovat, dobrým příkladem je
Český telekomunikační úřad. Ale pořád máme
velké dluhy. Například jízdní řády – bolestivé
a mediálně známé téma – měly být už dávno
volně zpřístupněny veřejnosti.
Která další data by mělo Česko otevřít?
Zajímavá jsou data týkající se životního
prostředí, bezpečnosti a kriminality. Velkou
oblastí je i hospodaření státní správy – napří­
klad mezi loňskými soutěžními projekty byla
vizualizace státního rozpočtu, která mě velmi
zaujala. Hodně by se dalo otevřít i v dopravě
a medicíně. Už se například objevují žebříčky
nemocnic, které mohou jejich vedení nasmě­
rovat k přemýšlení, jak lépe fungovat. To jsou
oblasti, které se týkají nás všech.
Proč je u nás otevírání dat takový
problém?
Celá oblast IT ve státní správě je v útlumu.
Možná k tomu přispívá fakt, že většina IT
zakázek poslední doby – kauzy jako bezdrá­
tová Praha, Opencard a různé registry – po
sobě zanechala negativní pachuť. Mám pocit,
jako by se politici zalekli a rozvoji IT se raději
nevěnovali. Na druhou stranu otevírání dat
není žádná věda, stojí jen na vůli úředníků.
Ať každý požádá úřad
o data, která chce. Všichni
tak můžeme vytvářet tlak,
aby úředníci pochopili, že
o data je zájem a že je někdo
dokáže využít možná i lépe
než oni sami.
Samotné úřady se ale do otevírání dat
zatím nehrnou, co s tím?
Byl bych rád, kdyby se otevřená data
dostala do vládní agendy a vzniklo nařízení, jež
by úřady přimělo data zpřístupnit. A abychom
nezůstali jen u státní správy, tuto cestu by
měly následovat i polostátní firmy, například
energetické společnosti. Pozadu nemusí
zůstat ani komerční firmy, které se snaží být
společensky odpovědné. Zpřístupněním dat
by mohly ukázat, jak jsou transparentní.
Jak jste na tom s otevíráním dat v CZ.NIC?
Neříkám, že se nemůžeme dál zlepšovat,
ale snažíme se publikovat vše, co můžeme.
Počty transakcí a statistiky typu, kolik je
v Česku serverů, jaké mají operační programy
či jak roste počet domén, najdete na webu
stats.nic.cz. Můžete si je vizualizovat i stáh­
nout ve strojově čitelné podobě. Ale budeme
rádi, když se kdokoli přihlásí, že má zájem
o data, jež nás zatím publikovat nenapadlo.
Není pro nás problém to napravit.
správce internetu, organizace ICANN. Vystudoval
Matematicko-fyzikální fakultu
Univerzity Karlovy a University of Pittsburgh – Joseph
M. Katz Graduate School of
Business. Ve volném čase
hraje basketbal a programuje open source software.
Co byste poradil firmě či úřadu, který
s otevíráním dat začíná?
Nejprve je důležité identifikovat, která data
považují za důvěrná a jejichž vyzrazení by je
mohlo poškodit. Často ale zjistíte, že takových
dat je velice málo. Pak musí zvolit vhodnou
formu publikování – formát PDF je opravdu ne­
použitelný, data musí být strojově čitelná, aby
z nich mohla vzniknout aplikace. A pak už data
jen sdílet. Je to opravdu jednoduchý proces.
Mají si na něco dát pozor?
Samozřejmě je nutné být v souladu se záko­
nem o osobních údajích a nepustit data něja­
kého strategického významu, ale to u běžných
úřadů nepředpokládám. Naopak myslím, že
právě u nich není důvod nic tajit, uvolnění infor­
mací by jen přispělo k větší důvěře občanů.
9
naši partneři
KohoVolit.eu
Data ukážOU politiku
v jasnějším světle
Přestože hlavní doménou Michala Škopa jsou čísla, vždy se zajímal i o práci politiků a její dopad na naše životy. Před osmi lety začal porovnávat,
jak kdo hlasuje v českém parlamentu, a z večerní zábavy vzniklo sdružení
KohoVolit.eu. Jeho volební kalkulačky ukazující, která strana má vašim
názorům nejbližší volební program, vyzkoušel loni každý čtvrtý český volič.
spustit ve dvacítce obcí. Místním iniciativám
poskytují technické řešení i rady, jak správně
formulovat otázky pro kandidáty.
Jak hlasují poslanci
O
smatřicetiletý Michal Škop
je především akademik. Na
pražské Matematicko-fyzikální
fakultě vystudoval matema­
tiku a statistiku, navázal doktorátem
z demografie na Přírodovědecké fakultě
Univerzity Karlovy a nyní dokončuje dok­
torát z politologie na Univerzitě v Hradci
Králové. Znalosti z různých oborů mu
daly schopnost rozumět datům, je to ale
především jeho novátorská práce s mo­
derními technologiemi, která data činí pro
lidi srozumitelnější a ukazuje jim politiku
v nových souvislostech.
Sdružení KohoVolit.eu založil Škop se sloven­
ským spolužákem Jaroslavem Semančíkem,
dnes ale leží hlavní činnost organizace v Česku.
Nejznámější je stále jejich první projekt – volební
kalkulačka. Tato webová aplikace funguje na
principu názorové shody – kandidáti dodají své
odpovědi na společensko-politické otázky a vo­
liči pak stejné dotazy vyplňují v kalkulačce. Dle
shody odpovědí kalkulačka spočítá, se kterými
stranami či kandidáty volič názorově souzní.
V roce 2013 si tak své názory porovnalo
s volebními programy 1,2 milionu lidí v prezi­
dentských a téměř milion osob ve sněmovních
volbách. Nyní pracuje Škop s kolegy na kalku­
lačkách pro říjnové komunální volby, které chtějí
10
Škála projektů KohoVolit.eu je ale mnohem pest­
řejší. V roce 2012 se například sdružení zaměřilo
na otevření dat českého parlamentu, tedy zpří­
stupnění informací, který poslanec jak hlasoval,
ve strojově čitelných formátech a pod otevřenou
licencí, aby mohl data využít kdokoli. I původně
sice byla data dostupná online, jejich formát však
Baví mě zkoušet pořád
nové věci. Prošlapávat
cesty je podle mě jedna
z úloh občanského
sektoru, neboť nezisková
organizace, na rozdíl od
ministerstva, si může
dovolit více riskovat.
neumožňoval hromadné zpracování a každá
analýza zabrala hodně času. Škopovi a jeho
kolegům se s pomocí tehdejší poslankyně Lenky
Andrýsové a sněmovního IT oddělení podařilo
informace zpřístupnit jako celistvou databázi.
Díky tomu vytvořilo KohoVolit.eu například
analýzu, jak se při různých hlasováních chovají
poslanečtí přeběhlíci, a s databází dnes pracují
i další neziskovky, politologové nebo novináři.
„To, co bylo pro sněmovní techniky běžným úko­
nem, nám ušetřilo asi 80 % práce s přípravou
podkladů. V podkladech pro analýzy je teď díky
tomu také mnohem méně chyb,“ uvádí Škop
další přínosy.
Kromě práce politiků se organizace zamě­
řuje i na veřejné finance. Spolu se sdružením
Naši politici vytvořili portál Budování státu, kte­
rý infografikami přibližuje složení státního roz­
počtu. V jejich aplikaci Kam jdou moje daně
zase může každý zjistit, kolik korun z jeho daní
jde na zdravotnictví nebo energetiku. „Každý
by se měl zajímat, jak jeho země hospodaří.
Státní rozpočet je možná pro mnoho lidí příliš
abstraktní, když ale ukážete výdaje státu ve
vztahu k vašim daním, vše vidíte jasněji,“
vysvětluje Škop.
Vyvezeme
kalkulačku do ciziny
Sdružení, které se letos transformovalo ve
spolek, se rozrůstá. Druhou vůdčí osobností
se stal datový analytik a tiskový mluvčí Kamil
Gregor, další členové mají na starosti admini­
strativu nebo správu sociálních sítí a desítky
stážistů pomáhají s digitalizací podkladů a re­
šeršemi. Prostředky na svou činnost získávají
především z grantů, důležitá je ale i podpora
individuálních dárců.
Činnost KohoVolit.eu také postupně překra­
čuje hranice. V rámci projektu Poplus, zamě­
řeného na online nástroje pro aktivní občany,
dnes Michal Škop s kolegy z Kanady a Velké
Británie vytváří jednotný standard pro práci
s parlamentními daty.
„Stejná struktura dat umožní, že zdrojový kód
či grafiku volební kalkulačky budou moci použí­
vat analytici i aktivisté z celého světa a nebudou
muset utrácet za vlastní software a neustále
vymýšlet totéž znovu a znovu. Bude také mno­
hem snazší vytvářet mezinárodní srovnání práce
politiků,“ přibližuje Škop svou vizi.
Již nyní KohoVolit.eu využívá například
data ze Slovenska. Díky jejich porovnání
vyšlo najevo, že se slovenští poslanci účastní
znatelně více hlasování než jejich čeští kole­
gové. Slováci totiž nesmí vykonávat funkci
ministra a poslance zároveň. V Česku takové
pravidlo chybí a politici s více funkcemi patří
mezi největší absentéry. Právě taková zjištění,
podložená pečlivě zpracovanými daty, jsou
argumentem pro jednání s těmi, kdo řídí naši
zemi, a pomáhají zlepšovat politické prostředí.
Kam jdou moje daně
Při příjmu 25 000 Kč měsíčně zaplatíte 12 139 Kč na daních.
3 800 Kč
Ministerstvo práce a sociálních věcí
1 300 Kč
Zdravotní pojišťovny
1 100 Kč
Obce (daně)
1 100 Kč
410 Kč
Ministerstvo obrany
390 Kč
Státní dluh
360 Kč
Kraje (daně)
280 Kč
Ministerstvo pro místní rozvoj
170 Kč
Všeobecná pokladní správa
Ministerstvo spravedlnosti
990 Kč
140 Kč
Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy
630 Kč
Ministerstvo dopravy,
SF dopravní infrastruktury
Ministerstvo průmyslu a obchodu
130 Kč
Ministerstvo financí
130 Kč
Ministerstvo životního prostředí
480 Kč
75 Kč
420 Kč
62 Kč
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo zemědělství, SZIF
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo kultury, SF kultury ČR,
SF kinematografie
11
Podpořte změny
200 Kč měsíčně
Klub Nadace OSF
Chtěli byste žít v lepší zemi, ale nechcete se stěhovat?
Věříte, že je nejvyšší čas zatočit s korupcí?
Fandíte transparentnosti ve veřejných institucích?
Odpověděli jste ANO, ale nemáte čas a sílu vše změnit sami?
Pak jste to právě vy, koho hledáme.
Staňte se členem Klubu Nadace OSF a pomozte nám zlepšit život v Česku!
Proč podporovat právě nás?
Jaké výhody získáte?
• Přispějete ke zlepšení života v Česku:
Jiní pomáhají v zahraničí, my měníme naši
zemi.
• Skvělý pocit z podpory aktivit, které
usilují o systémové změny
• Ušetříte čas: Otázku spolehlivých nezis­
kových organizací vyřešíme za vás.
• Informace z první ruky o našich akti­
vitách a využití finančních prostředků
• Pozvánky na akce
• Pomůžete smysluplně: S námi máte
jistotu, že se vaše peníze dostanou tam,
kde jsou potřeba.
• Zvýšíte dopad práce neziskových organizací: Podpora společných projektů, jako
je Rekonstrukce státu, je toho důkazem.
• Příležitost setkat se s představiteli
Nadace OSF a ostatními členy Klubu
• Možnost snížení základu daně
až o 15 %
Členství při platbě za rok: 2000 Kč
(365 Kč pro studenty a důchodce)
Členství při měsíčních platbách: 200 Kč
(35 Kč pro studenty a důchodce)
Jdete do toho? Stačí vyplnit přihlášku
na www.osf.cz/klub
Děkujeme!
Fond Otakara Motejla
Hradecká 18, 130 00 Praha 3, tel.: +420 226 227 703, e-mail: [email protected], www.motejl.cz
Fond Otakara Motejla spravuje Nadace Open Society Fund Praha. Redakční rada: Robert Basch,
Tereza Halbrštátová, Eva Karasová, Jiří Knitl, Michaela Rybičková a Marie Peřinová. Vydání čtvrtletníku Motejl podpořily Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe a Boomerang Publishing.
Download

Stáhnout PDF - Fond Otakara Motejla