Součást Komunity SOLACE
Modlitby matek
Zpravodaj pro ČR • červen 2014
„Jděte do celého světa a kažte
evangelium všemu stvoření.“
(Marek 16, 15)
70
Modlitby matek
Milé sestry v Kristu, pokoj a radost!
Nacházíme se před příjemnou částí roku, kdy se můžeme
více věnovat svým rodinám i osobnímu odpočinku, většina
z nás si vybírá dovolenou…Období prázdnin je dobou nových zážitků, poznávání, dobou, kdy přijímáme nové podněty a poznáváme nová místa a lidi. Radujme se tedy z krás
přírody, poznávejme kulturní bohatství cizích zemí i naší
vlasti, kochejme se vším, co nás obklopuje, a načerpejme
sílu do dnů náročnějších. Vždyť vše je Božím dílem.
Nezapomínejme však, že i v tomto blahodárném odpočinku může být čas oddychu zároveň časem svědectví o Bohu. Nemusí to být
konkrétní práce, je to život sám. Je to jednoduché svědectví lásky našeho každodenního života, toho, jak žijeme, jak působíme na ty, s kterými se setkáváme. Je
to ochota vyjít ze sebe, vydat svědectví. V květnovém poselství z Medjugorje nás
Panna Maria vyzývá, abychom byly svědky. Matka Boží říká: „… Já, děti moje,
rozumím vašim bolestem a trápení. Kdo by vám rozuměl lépe než matka. A vy, děti
moje? Je malý počet těch, kteří mně rozumějí a následují mne. Veliký je počet ztracených, těch, kteří ještě nepoznali pravdu v mém Synu. Proto, apoštolové moji, modlete
se a působte. Přinášejte světlo a neztrácejte naději. Já jsem s vámi…“
Ať jsme kdekoliv, mějme na zřeteli, že jsme křesťané. Ježíš nás v evangeliu jasně
vybízí, abychom hlásali evangelium po celém světě. Apoštol Marek píše: „Jděte do
celého světa a kažte evangelium všemu stvoření“ (Mk 16, 15) a Matouš: „Získejte
za učedníky všechny národy.“ (Mt 28, 19)
Pokud si někdo myslí, že předávání víry je záležitostí několika v církvi zasvěcených osob, nepochopil smysl křesťanství. Maminky, nebojme se zvěstovat evangelium! Víra, to není záležitost elitní, vyvolené skupiny. I my jsme povolány jít hlásat
Boží slovo, je to povinnost každé z nás! Kdo skutečně poznal Boží lásku, nemůže
totiž otálet, ale touží se rozdat dále. Naše svědectví není založeno na vědomostech, nýbrž na lásce. Nevymlouvejme se tedy na osobní nedokonalosti a neznalosti, naopak převeďme je ve svém životě na výzvu k osobnímu růstu. Svatý otec
ve své apoštolské exhortaci Evangelii Gaudium píše: „Na základě křtu se každý
člen Božího lidu stává učedníkem, kterému je svěřeno poslání. Každý pokřtěný bez
ohledu na svoji funkci v církvi či stupeň vzdělání své víry je aktivním subjektem
evangelizace…“
Doprovázejme každého, s kým se setkáme, s láskou, napomínejme a pomáhejme objevovat špatnost hříchu, ale zdržme se soudů a kritiky. Vždyť život každého
člověka, který je velkým tajemstvím, můžeme vidět jen povrchově, nikdy ne zcela
2
Úvod
do hloubky. To, co je pouze mezi člověkem a Bohem, je lidským očím skryto. Ať
se tedy nepohoršujeme nad těmi, kteří absenci Boha ve svém životě vnímají jako
svobodu. Nabídněme Bohu svá osobní charizmata jako nástroje, dostali jsme je
právě k tomu. Dnešní církev potřebuje lidi, „kteří se vyznačují rozvážností, schopností porozumět druhému, uměním čekat a poddajností Ducha,“ píše Svatý otec.
K tomu, abychom nebyly jen lidé slov, ale i skutků, potřebujeme svůj život proměnit, a to lze jen v Boží přítomnosti. Všechny naše nejupřímnější snahy se tedy
nemohou obejít bez dialogu s Bohem, tedy bez modlitby. Pokud je jí málo, brzy se
unavíme, vyhoříme a těžkosti nás ochromí.
Maminky, nebojme se osobních slabostí. V 2. listu Korintským můžeme číst:
„Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla. A tak se budu raději
chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. Proto rád přijímám slabost,
urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb,
jsem silný.“ (2. Kor. 12, 9-10).
Srdečně vás po prázdninách zvu na setkání v Písku a Liberci a také na naši národní konferenci v Praze. Kéž jsou nám tato setkání vzájemným povzbuzením,
načerpáním síly a sdílením v lásce. Přeji vám, ať toto vše prožíváte i ve svých mateřských skupinkách.
Krásné léto!
V modlitbě zůstávám
Markéta
3
Modlitby matek
Slovo kněze
Zamyšlení před letnicemi…
Někdy máme pocit, že křesťanství je sice krásné, ale velmi náročné. A to nejen
v okolním nevěřícím světě, ale paradoxně i mezi námi, věřícími, uprostřed farnosti, kdy se farní společenství často omezí na návštěvu nedělní bohoslužby a možná
ještě prohození pár slov před kostelem…
Prožíváme každý z nás v konkrétním čase radosti i starosti, chvíle, kdy se daří,
a naopak. Jistě je to i v oblasti vztahů jak k člověku, tak k Bohu. Jeden obraz: Pokud
se nepřikládá do krbu, je zima. Pokud jeden čeká, že druhý přiloží, mohou „zmrznout“ oba… Co tím chci říci? Vždy je to o vůli a věrnosti vůči slibu, který člověk
dal Bohu (křest) nebo člověku (svatba). Pokud se nepečuje vědomě o vztahy, tak se
pomalu vytrácí jejich „jiskra“. Celý život je o úsilí a odvaze znovu začínat. Jinými
slovy uvěřit, že Bůh nepočítá naše pády, ale povstání! Však všichni dobře známe
podobenství o Milujícím otci… Stále aktuální ve všech etapách.
Záleží tedy na tom, jaké jsou priority v rodině a zodpovědnost, jaký vztah k církvi a druhým lidem chtějí předat rodiče svým dětem jako ten „nejlepší“. Je to velká
zodpovědnost i investice do budoucnosti! Ta moc i Bůh přitom je na naší straně!
Kéž v těchto rovinách často proběhne „aktualizace a synchronizace“, samozřejmě
za podpory antiviru .-)
V dubnu jsem velice rád byl na svatořečení dvou velkých papežů v Římě a děkoval za dar kněžství. Jejich hesla jsou pro mne živými povzbuzeními ve víře, rád
se o ně podělím i s vámi:
* Sv. Jan XXIII. – Kde je vůle, tam je i cesta…
* Sv. Jan Pavel II. – Nebojte se!
P. Antonín Forbelský
4
Duchovní okénko
Duchovní okénko
Milé maminky, rády bychom vám v této kapitole postupně přibližovaly témata
ze spirituality Modliteb matek. Kéž jsou vám tato slova povzbuzením ve vašich
modlitebních společenstvích.
Hlavní zásady MM
Hlavní zásady v MM jsou: neradit, nepomlouvat a nevynášet ze skupinky, co
bylo při setkání řečeno.
Neradíme si
Někdy se nás maminky ptají, proč si nemůžeme radit. Je to proto, že každá z nás
je jedinečná a Pán Ježíš má pro nás připravený také jedinečný plán. Jen on zná celý
náš život a vidí i to, co jsme neřekly, ať už jsme si toho vědomy či ne. Když mluvíme
o svých problémech, je to jen jeden úhel pohledu, je to náš pohled. Ježíš vidí naši
situaci celou v pravdě a nadčasově. I když máme několik variant řešení a maminky
nám třeba řeknou další, může pro nás mít Ježíš připravené ještě úplně jiné řešení,
které je jedinečné. Můžeme se ho dozvědět jen tehdy, když mu budeme plně důvěřovat a otevřeme se modlitbě a naslouchání. Je rozdíl mezi tím, když někomu
radím, nebo když někoho vyslechnu, což je v pořádku. Proto má-li některá z vás
problém, ostatní se s ní spojte v modlitbě a modlete se společně za vyřešení. To je
opravdová síla, to je důvěra!
Nepomlouváme
Milé maminky, každá z nás má své přednosti, zároveň tak i své nedostatky. Jsou
pro okolí oboje v různé intenzitě jistě viditelné. My se však nescházíme v modlitbě,
abychom se hodnotily a porovnávaly, nýbrž abychom se společně modlily. V naší
skupince jsme si už mnohokrát uvědomily, jak jsme rozdílné – nejen věkem, ale
i vzděláním, sociálním zabezpečením, názory na život, výchovu dětí apod. Uvědomily jsme si, jak by bylo jednoduché se pohádat a rozejít. Modlitba nás ale spojuje
a v ní se cítíme silné i šťastné. Není nutné, abychom ve skupince byly všechny kamarádky, ale to nám nebrání, abychom se společně modlily. Nedávno nám to nečekaně na skupince zadrhlo. Přišlo to znenadání a nás to zaskočilo, každá z nás řekla
něco, co bylo zbytečné, zkrátka navíc. Naordinovaly jsme pak si měsíční období
5
Modlitby matek
„ticha“. Probíhalo to tak, že jsme se scházely v tichosti a v tichosti se po modlitbě
rozcházely. Víc si tak uvědomíme hloubku modlitby a křehkost našeho společenství, které se tak snažíme chránit. Třeba máte jiný způsob, ale v každé skupince dřív
nebo později proběhne nějaká disharmonie. Uvědomme si, že: „Ďábel obchází jako
lev řvoucí a hledá, koho by mohl polapit. Vzepřeme se mu ve víře…“ Nedejme se
oklamat závistí, nesnášenlivostí, hašteřivostí, domýšlením… Dávejme si pozor na
pomlouvání. Hlídejme si osobní pýchu, aby nás nepřerostla. Mocnými zbraněmi
jsou modlitba, půst a oběť. Tak i pýchu udržíme na uzdě. Říká se, že pýcha umírá,
až hodinu po smrti, tedy buďme ostražité, aby nás nepřerostla.
Modleme se za jednotu v našich skupinkách i mezi skupinkami navzájem. Mnohé jste již jistě pochopily a pocítily, jak velmi důležitá je modlitba za jednotu.
Nevynášíme
Je naprosto nepřípustné, aby některá z maminek vynesla, co bylo řečeno při
modlitbě ve společenství. Pokud byste věděly, že k tomu došlo, je třeba s láskou,
ale jasně a otevřeně říct, že toto se nesmí. Je také na místě zvážit setrvání maminky
v této skupině, pokud by se problém opakoval. Některým maminkám trvá delší
dobu, než se otevřou, jiné se neotevřou nikdy. Důvěra je velmi křehká věc, chraňte
si ji.
Problémy ve skupince
Když máte ve skupince nějaké problémy, zamyslete se, zdali dodržujete všechny
zásady, které jsme dostaly od naší zakladatelky Veroniky. Je možné, že problém je
právě tam. Někdy se maminky, které vedou skupinku, snaží udržet skupinku za
každou cenu a začnou se přizpůsobovat všem rozmarům některých žen ve skupince. Postupně se tak úplně odchýlí od pravidel, která jsme dostaly. Když zjistíte,
že je tomu tak i u vás, vraťte se na začátek. Nebojte se! Pán Ježíš sám povolává do
skupinek maminky, On sám se o nás také postará. Není tak důležité, kolik se nás
v MM modlí, ale důležitější je, abychom svým životem svědčily o Ježíšově lásce,
o tom, jak On koná v našich životech, a o síle odevzdání.
Kdybyste měly nějaké nedorozumění ve svých skupinkách ohledně modlitby,
ozvěte se nám, rády pomůžeme. Doporučujeme každé skupince DVD o MM. Veronika tam výstižně a jasně mluví o modlitbě. Pokud je nemáte, napište si o ně,
obratem vám je pošleme (cena DVD je 50 Kč).
6
Duchovní okénko
Čistota modlitby a modlitba srdcem
Nedávno mi jedna maminka, která nechodí do MM, ale zná naše modlitby, říkala, že máme všechno moc předepsané, že v našem společenství není místo pro
tzv. „spontánní“ modlitbu či modlitbu srdce. Nemohla jsem s ní souhlasit. Další
dotaz byl při jednom z diecézních setkání od maminky, která se ptala, proč v části, kde „Velebíme Boha modlitbami a písněmi“, vkládáme vlastní chvály, když na
druhé straně říkáme, že modlitba má zůstat čistá. Byla jsem za tento dotaz velmi
vděčná, neboť jsem si uvědomila, jak některé pro mě samozřejmé věci nemusí být
jasné jinému. Proto také vyzývám na všech diecézních setkání, modlete se tak,
jak se modlíme na těchto společných setkání, tam je modlitba vedena vždy podle
zásad a pravidel společné spirituality MM.
Modlitba srdce, to není modlitba opsaná z nějaké knihy. Je to modlitba, která
vytryskne z vašeho srdce. Když se modlíte ve skupince MM, a pokud k tomu dojde,
dejte jí prostor, nechte ji vytrysknout! Spontánní modlitbu můžeme vložit právě
do chval a díků, stejně tak do proseb a samotného odevzdání. Domnívám se, že
prostoru pro tento druh modlitby je v naší modlitbě dost. K modlitbám z brožurky
MM nepřidáváme žádné napsané nebo opsané modlitby. Některé ženy jsou v tomto směru velmi obratné a vynalézavé, bohužel toto není vhodné. Zaznamenaly
jsme už celé manuály modliteb, která je prý „potřeba“ se pomodlit před začátkem
samotné MM. Jsme přesvědčeny, že to tyto maminky dělají v nejlepší vůli, ale je
nutné napsat, že toto do MM nepatří. Je to v rozporu se spiritualitou jednoduchosti a odevzdáním. Na zahájení MM je možné se na ztišení pomodlit např. desátek
růžence.
7
Modlitby matek
Ohlédnutí
Rekolekce v Kroměříži, 28. – 30. 3. 2014
Postní rekolekce MO a MM jsem se zúčastnil poprvé, a to pouze sobotní části, ale
bylo to pro mě skvělé setkání. Jednak tím, že jsem mohl prožít den v modlitbě společně se svou ženou bez hlídání našich čtyř ratolestí. Ale to, co mě nejvíce oslovilo,
byla společná modlitba nás otců a matek. Bylo pro mě úžasné zažít tu propojenost
MM a MO. Jsem moc rád, že jednou za rok se můžeme sejít otcové a matky z celé ČR
a společně se modlit, povzbudit se, nebo jen tak si popovídat. Díky moc všem organizátorům a přednášejícím. Těším se na příští rok a i na roky budoucí, kdy budeme
moci přijet na celý víkend a nejen na sobotní den.
Zdeněk
Součástí rekolekce bylo také Modlitební triduum, které jsem zažila poprvé. Sobotní část, kdy jsme měli odpouštět těm, kteří zranili naše děti a kdy jsme Pána odprošovali za hříchy světa a za naše hříchy, kterých jsme se dopustili na našich dětech,
byla pro mě velmi silným a mocným zážitkem …..V tu chvíli jsem znovu prožívala
všechny momenty, které byly pro mě a mou Anežku bolestné, pociťovala jsem hluboce
lítost, bolest a žal, ale zároveň jsem cítila, jak mě to očišťuje … to, že jsem to prožila
znovu a s Pánem….požádala jsem ho, aby do těchto okamžiků vstoupil a uzdravil je,
jak pro mě, tak pro Anežku… škoda jen, že jsme neměly více času….
Vím, že i tak jsme náš odměřený čas přetáhly… jelikož v životě každé z nás je
hodně momentů, které potřebují uzdravit a do jedné hodinové modlitby se všechny
nevejdou …. Krásné prostory kroměřížského AG a školní kaple na mě taky působily
velice konejšivě a poeticky. Bylo to úžasné ….
Helena
Stejně jako minulý rok, tak i letos jsme se s manželem zúčastnili postní duchovní
obnovy v Kroměříži, jejichž hlavním tématem byla modlitba. Já jsem sem přijela
naplněna obavami a strachem, protože jsem za několik dní měla nastoupit po téměř
devíti letech mateřské dovolené do nového zaměstnání. Dělala jsem si velké starosti,
jak tuto novou situaci naše rodinka zvládne.
Nicméně postní obnova byla pro mě velkým povzbuzením. Na přednáškách paní
doktorky Krausové a také otce Engelmana jsem si znovu uvědomila, jak velikým
8
Ohlédnutí
darem je křesťanské manželství a jak důležitá je společná modlitba manželů. Nejvíce mě oslovila myšlenka paní doktorky Krausové, že muž má být knězem rodiny
a společná modlitba manželů je stan setkání mezi Bohem a člověkem. S vděčností
a radostí v srdci jsem Bohu děkovala za svého manžela, se kterým se mohu společně
modlit a který je pro mě tím nejlepším knězem rodiny. Toto vědomí mě naplnilo novou nadějí a silou, že spolu s Pánem si nemusíme dělat starosti o svoji rodinu a naši
budoucnost. Kéž mohou všechny maminky tak jako já prožívat svá manželství v plném spojení s Bohem.
Monika
Setkání MM pražské diecéze v Praze, 5. 4. 2014
Modlitba matek při setkání v Praze
Naše první setkání MM v pražské diecézi proběhlo v sobotu 5. 4. 2014 v prostorách komunitního centra sv. Prokopa v Praze – Butovicích. Při ohlédnutí za tímto
setkáním pociťujeme velkou vděčnost a uvědomujeme si, jak nás Bůh neustále ve
všem vede.
Především bych chtěla poděkovat všem maminkám, které mezi nás přišly, i těm,
které nás provázely svou modlitbou. Sešlo se nás kolem 50, což je na poměry v naší
diecézi velký počet. Zatím máme registrováno 40 skupinek, i když víme, že fungují
9
Modlitby matek
i další, o kterých zatím nemáme informace, a také stále nové skupinky vznikají.
Pro mě osobně bylo velmi milé setkání s maminkami, které jsem do té doby znala
jen z emailové korespondence. Často to bylo i úsměvné, když se mi představila
milá babička tam, kde jsem byla přesvědčena, že si dopisuji se svou vrstevnicí,
maminkou na mateřské :-) .
Úvodní mši sv. sloužil otec Šebestián, který si myslím získal každou z nás, která
měla možnost se s ním poznat. I tentokrát mě oslovil svojí láskou, radostí, pokorou
a tichostí (s níž se po skončení mše sv. nenápadně vytratil, a tak se připravil o naše
vřelé díky a marcipánový dort :-)). Otec Šebestián má i velký dar slova. Při kázání
se zmínil, že by byl býval raději kázal na radostnější texty, přesto jeho kázání bylo
povzbudivé. V textu z proroka Jeremiáše dal Bůh prorokovi poznat zlé úmysly lidí
v jeho okolí. I my někdy potřebujeme, abychom si uvědomili realitu zla kolem
nás. Důležité ale je, jak zareagujeme potom. Jedinou správnou odpovědí je láska.
Protože jen tak se může stát, že i v lidech kolem nás se pozvolna začne něco měnit.
Nebude to hned a často naopak naše dobré jednání ještě vyprovokuje větší projevy
zla. Přesto jedinou cestou dál je vytrvat v lásce. Při těchto myšlenkách z kázání otce
Šebestiána mi přicházel na mysl vznik Modliteb matek. Vždyť i tady vše začalo
poznáním zla ve světě, zla, které ohrožuje naše děti. A díky správné odpovědi na
toto poznání – lásce a modlitbě – vzniklo toto požehnané dílo.
Po mši sv. měla slovo naše koordinátorka Markéta, které jsme také vděčné za
čas, který si pro nás udělala. Povzbudila nás k modlitbě za naše děti a připomněla
nám, jakou jedinečnou ochranu svým dětem poskytujeme – naše modlitby jsou
„košilkou“, která je chrání, i když je neviditelná. Zároveň s námi Markéta sdílela
krásné svědectví o cestě ke křtu svého manžela. Nejvíce mě oslovilo to, že ač si to
nemusíme ani uvědomovat, naše modlitby proměňují především nás, a to je tím
nejdůležitějším svědectvím pro naše okolí.
Vrcholem setkání byla společná modlitba s odevzdáváním našich dětí. Po ní
se přidaly další maminky se svými svědectvími. Je pro nás velkým povzbuzením
vidět, jak Bůh stále působí v našich skupinkách i v našich rodinách. I samotné toto
setkání bylo svědectvím o působení Ducha svatého – už jen třeba tím, že přineslo
ovoce v podobě vzniku nové skupinky MM v této farnosti. Velký dík patří také
maminkám, které se postaraly o zajištění agapé na závěr našeho setkání. Myslím,
že nám všem bylo spolu dobře.
Pro mě osobně bylo toto setkání první větší akcí, jejíž přípravu jsem měla na
starosti, a byla jsem z toho poněkud nervózní. O to více jsem pak vnímala Boží
pokoj, který mě naplnil, jakmile jsem vzala poprvé do ruky mikrofon. (Takže pokud se u vás chystáte také něco udělat poprvé, nebojte se. Bůh se opravdu postará,
10
Ohlédnutí
když ho pozveme.) Postará se i o to, co jsme samy nezvládly, jak jsem mohla dobře
dosvědčit i na našem diecézním setkání. Koho by napadlo, že ti hudebníci, kteří
tak krásně doprovodili naši společnou modlitbu, se mi vlastně „náhodou“ ozvali
teprve dvě hodiny před začátkem setkání, protože já jsem úplně zapomněla, že
mám nějaký hudební doprovod zajistit :-). Bohu díky.
Jana Kalendová
Chci moc poděkovat a myslím, že i za ostatní maminky za krásné a požehnané
odpoledne na setkání MM. Byla jsem dopoledne na duchovní obnově u sv. Ignáce s P.
Armbrusterem , byla jsem překvapená při kázání o. Šebestiána, jak přesně navazoval
na to, co o. Armbruster říkal. Je vidět, že Boží milost působí, i když je každý jako
kněz úplně jiný. Bylo radost poznat i Markétu, ze které čiší radost a Boží láska. Díky
vám.
Jana O.
Oblastní setkání MM v Uherském Hradišti, 26. 4. 2014
Setkání MM v Uherském Hradišti bylo požehnané. Už to, že se mohlo odehrát
v sobotu před svátkem Božího milosrdenství, byl milý dárek od Pána. Zúčastnilo
se kolem 80 maminek, mnohé z čerstvě založených skupinek, ale i maminky, které
se v Modlitbách matek modlí už 15let. Myslím, že jsme všechny odcházely lehčí
o starosti, které jsme předaly do Božích rukou a bohatší o sdílenou radost. Bohu
díky!!!
Marie Borošová
Je týden po Velikonocích, sobota před nedělí Božího milosrdenství, 15. hod., – začíná hodina Božího milosrdenství a matky z Uherského Hradiště a blízkého i dalekého
okolí se sešly k modlitbám. Budou se celé odpoledne modlit před vystavenou Nejsvětější Svátostí za své i adoptivní děti.
Není jim to zatěžko, ale naopak s touhou, rozechvěním a velkou důvěrou poklekají, prosí a odevzdávají děti, které jim Pán svěřil. Děti, které porodily nebo je snad porodila jiná matka, to je dnes úplně jedno. Všechny, spojeny v srdci i mysli, odkládají
do košíčku postupně papírová kolečka se jmény dětí, vnuků a všech, které chtějí vložit
do Ježíšovy náruče, do jeho Nejsvětějšího Srdce. Všechny věří, že v kostele Zvěstování Panně Marii (Zvěstování Páně) je přítomna ta největší a nejlaskavější Maminka
Maria osobně. Vždyť ona má tu milost od svého Syna Ježíše, zahalit všechny své děti
svým ochranným pláštěm a neustále se za nás přimlouvá. V jejím Neposkvrněném
Srdci je místo pro všechny.
11
Modlitby matek
Oblastní setkání MM v Uherském Hradišti
Než společné i osobní modlitby začaly, paní Maruška Borošová – diecézní koordinátorka – všechny přivítala, seznámila nové maminky se spiritualitou MM a také
jako první řekla silné svědectví o tom, jak se vlastně k MM dostala, jak ji Pán oslovil
a vedl. Na setkání se k radosti všech přítomných dostavila i zakladatelka MM v České
republice paní Růženka Fialová a Oldřiška Langášková z Brna. Z jejich promluv bylo
všem jasné, že MM jsou dílo Boží, dílo Ducha sv. Prostor pro osobní svědectví měly
i jiné maminky.
Závěr celého odpoledne nemohl být jiný než při společném slavení Eucharistie.
Tam jsme cítily, že Ježíš je živý a je s námi.
Díky Bohu i všem, kdo se podíleli na uspořádání oblastního setkání MM. Velký dík
patří citlivému hudebnímu doprovodu skvělé Capelly z Hluku a samozřejmě i bratřím františkánům, kteří nám umožnili setkat se v jejich kostele a sloužili také mši
svatou.
Anička
12
Ohlédnutí
Setkání MM královéhradecké diecéze v Pardubicích, 3. 5. 2014
Děkuji za Vaše pozvání na setkání „Modliteb matek“. Kdykoliv se setkám v nějaké farnosti se skupinkou lidí, kteří se společně modlí, potěší mne to. Toto bylo
setkání matek z celé diecéze a řadu žen znám osobně, včetně jejich životních příběhů, a tak jsem byl svědkem, jak v síle modlitby nesou své životní kříže. A tak
mne mše svatá i hodinka modlitby před eucharistickým Pánem povzbudila a posílila, že jsem mohl být s nimi. S tímto dojmem jsem odjížděl z Vašeho setkání, díky.
† Josef Kajnek, pomocný biskup královéhradecký
Mši svatou na setkání MM v Pardubicích celebroval pan biskup Kajnek
Modlitby matek a já
První moje setkání bylo v kapli svaté Markéty v Litomyšli před cca 13 lety (tehdy
tam přijela Růženka podpořit a představit Modlitby matek). Mám čtyři děti, byla
jsem hodně úzkostlivá a přísná maminka. Bála jsem se o děti, hodně jsem je monitorovala, hlídala, nerada jsem je někam posílala a pouštěla. Modlitby Matek mne
osvobodily od strachu, stále se učím víc a víc své děti odevzdávat do rukou Božích,
posílily moji důvěru a víru v Boha. Moje děti jsou všichni skauti a pořád se někde
toulaly a toulají. Svoji změnu jsem si uvědomila v okamžiku, když moje nejmladší
13
Modlitby matek
Markétka odjížděla autem se skauty ze sousední vesnice na skautskou víkendovou
akci. Když se vrátila, povídaly jsme si a ona se mě ptala, jestli jsem se bála, protože
maminka kamarádky se o ni bála. A já jsem si uvědomila, že jsem se NEBÁLA. Jsem
za Modlitby matek moc vděčná. Moje děti o tom vědí a je úžasné, když mi moje starší
dcera napíše: Mami, prosím Tě, můžete se modlit za moji kamarádku, která touží po
miminku, nebo moje snacha, když prosí o modlitbu za miminko kamarádky, které
má špatné krevní testy… Vidím, že se učí důvěře přes moji zkušenost, a to je přeci
super. Jednou se určitě taky zapojí do Modliteb matek. Každý a všechno má svůj čas.
Snažím se svou zkušenost doporučovat lidem kolem sebe. Jsem šťastná, když vidím,
že se někdo zajímá, ptá, chytá, pátrá…
Nevím, jak se žije lidem, kteří nemají víru, myslím, že musí mít všechno komplikovanější a těžší. Mě víra osvobozuje a posiluje, povznáší…
Markéta
Setkání MM brněnské diecéze v Brně, 7. 6. 2014
Setkání MM v brněnské diecézi proběhlo v sobotu před slavností Seslání Ducha
Svatého. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Salesiánském středisku mládeže
uprostřed sídliště na mě působil jako „duchovní oáza“.
Při mši svaté se otec Šebestián zamýšlel nad texty čtení Gn 11,1-9 a Evangelia
J 7,37-39. Babylonskou věž máme každý z nás v sobě, když prosazujeme své „já“,
i když je to s „naším dobrým úmyslem“. Na Pána Ježíše se máme obracet s větší důvěrou, přestože to není jednoduché a většinou nás to bolí. „Jestliže kdo žízní, ať přijde
ke mně a pije. Kdo věří ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra.“ Čím více
po Bohu toužíme, tím máme větší srdce, On nám ho může více zaplnit. Ježíš neříká,
že všechny problémy pominou, my ale můžeme mít v srdci Jeho pokoj a budeme se
na vše kolem sebe dívat z jiného úhlu pohledu a s nadhledem. Naše srdce tak budou
naplněná radostí a proudy živé vody jsme schopny předávat dál, naše srdce budou
k sobě a tím i k Ježíši Kristu přitahovat naše okolí.
Při modlitbě odevzdání dětí jsme je mohly odevzdávat do košíčků v tváři tvář
Ježíši přítomném v Nejsvětější svátosti oltářní. Oslovily mě také myšlenky z Deníku
sv. Faustyny.
Velkým povzbuzením byla pro mě svědectví maminek o vytrvalých modlitbách,
které obrátily manžela a přivedly děti zpět do církve. Také jak působí Ježíš v jejich
životech, když se mu plně odevzdávají a nenechávají si pro sebe ani 5%.
Chtěla bych poděkovat všem maminkám, které pro nás setkání s láskou připravovaly.
14
Ohlédnutí
Protože současně s naším setkáním probíhala na Výstavišti duchovní cvičení s o.
Jamesem Manjackalem, chtěla bych se podělit o svědectví zázračného uzdravení své
dcery (veřejně vystoupit jsem neměla odvahu).
Asi před pěti roky se dceři udělaly na krku boule. Pediatr odebral krev, během
měsíce se postupně všechna laboratorní vyšetření vracela jako negativní, ultrazvuk
potvrdil cystický útvar neznámého původu cca 7x3 cm. Byli jsme objednáni na další
odborná vyšetření do dětské nemocnice v Brně. Tři dny před vyšetřením jsme jeli
na nedělní mši svatou do Koclířova, kterou sloužil o. Manjackal za uzdravení. Neměli jsme v té době auto, od nás není do Koclířova prakticky žádné spojení, ale Pán
měl vše v režii, nakonec jsme mohli jet. Při modlitbě po mši svaté otec říkal jména
a nemoci, z kterých Ježíš lidi uzdravil. Čekala jsem, zda uslyším i její jméno. Ale on
řekl, že všechny nemoci krku budou uzdraveny. Boule na krku zůstaly. Zmizely úplně
den před odjezdem na vyšetření. Měla jsem obavu, co nám lékař v Brně řekne, proč
k němu jezdíme, když nikde nic nemá. A boule ráno v den odjezdu byly zase zpátky.
Uvědomila jsem si, že místo toho, abych děkovala Pánu, řeším nepodstatné věci (co
si asi doktor bude myslet…). Díky Bohu boule během pár dní úplně zmizely i ultrazvukové vyšetření bylo negativní. Pediatři říkali, že i kdyby se boule samy vstřebaly,
nebylo by to ze dne na den.
V tu neděli byla také v Koclířově jedna paní z našeho města, která měla rakovinu
(její svědectví vyšlo v časopise Milujte se). Byla už v takovém fyzickém stavu, že se
domnívala, že cestu i mši svatou už není schopna absolvovat. Díky péči dcery nakonec mohla jet. Sama potom říkala, že cítila, jak dostává novou sílu, veškerá únava
zmizela. Pán ji obdaroval dvěma roky dalšího života. Vnímala je tak, že má svědčit
o Ježíši nejen ve své rodině. Za vše chvála Kristu.
Helena Šislerová
Dávám ti Pane všechny touhy, co mám, dávám a věřím, že stačíš jen ty sám…
Tato píseň zazněla na závěr oblastního setkání Modliteb matek a nás provázela
celou cestu domů. Právě důvěra a žízeň byla slova, která během těch několika hodin
zazněla nejčastěji. Důvěra, bez níž nikdy neuděláme ten poslední krok k odevzdání
a žízeň nás vlastně žene k „proudu živé vody“. Vlastně jsme tohle všechno už mnohokrát slyšely, ale díky svědectví několika odvážných maminek získala tato slova konkrétní význam. Uvědomily jsme si znovu důležitost společenství a tohoto hnutí. Téměř každý příspěvek končil ujištěním, že Modlitby matek jsou nejlepší J. Bylo hezké,
jak jsme se poznávaly už po cestě na toto setkání. Jak se z neznámých stávaly známé.
Občerstvily jsme nejen duši; při agapé a osobním setkání jsme vzpomínaly na první
krůčky Modliteb matek v naší republice právě na tomto místě. Je hezké vidět Boží dílo
15
Modlitby matek
a být jeho součástí. Děkujeme Růžence za to, že tehdy tolik Bohu důvěřovala a že díky
ní dnes spousta maminek z tohoto pramene pije. Děkujeme i za povzbuzení, že i když
ve výchově všechno nestihneme, máme vždy šanci svou modlitbou všechno nahradit.
Moc děkujeme i Markétce a ostatním maminkám, které toto setkání zorganizovaly.
Je to pro nás velké povzbuzení. Těšíme se už na příští setkání. Bůh vám všem žehnej!
Mirka, Marta a Maruška z Jaroměřic nad Rokytnou
Modlitby otců na Sv. Hostýně
Drahé maminky,
vzhledem k tomu, že jsem o to byl vaší koordinátorkou Markétou požádán, napíši vám pár řádek o VII. národním setkání Modliteb otců v ČR.
Od roku 2008, kdy starost o Modlitby otců na Moravě a v Čechách převzali
muži od matek, pravidelně v jarním termínu pořádáme národní setkání. Podobně
je tomu na Slovensku, kde je tradice setkávání delší, a kde pro změnu bývají setkání
na podzim. Místo setkání v ČR se v průběhu let měnilo, vystřídali jsme Moravskou
Třebovou, Albeřice a Rajnochovice, až jsme nakonec zakotvili na Sv. Hostýně. Toto
místo na vysokém kopci s bazilikou, kaplemi, křížovou cestou a poutními domy je
jako stvořené pro setkání chlapů, kteří se chtějí modlit za své rodiny, navzájem se
povzbudit a načerpat sílu. Letošní setkání se uskutečnilo 7. – 9. 3. 2014. Na setkání
bylo celkem 88 chlapů (z toho 6 kněží) z Moravy, Čech, Slovenska a Holandska.
Setkání začalo v pátek večer mší svatou v bazilice, kterou sloužil otec arcibiskup
Jan Graubner. Otec arcibiskup k nám chlapům měl ještě po mši promluvu na téma
otcovství a po ní jsme mu mohli klást otázky. A jak se setkání líbilo otci arcibiskupovi? Cituji z e-mailu: „Zatím přišlo i pár pěkných ozvěn, za které děkuji. Bylo
mezi vámi dobře, bylo to i pro mne povzbuzením. Často na vás myslím a všem ze
srdce žehnám. †Jan Graubner“.
Tématem letošního setkání MO bylo Písmo svaté – Boží Slovo. V pátek po večeři měl promluvu P. Šebestián (františkán, Moravská Třebová) o své zkušenosti
s Božím slovem – jak k němu Pán promlouvá skrze Písmo svaté, a dále o tom, že
Pán je přítomen mezi námi, když tvoříme společenství.
Mě osobně velmi potěšila a překvapila celonoční adorace v kapli sv. Josefa z pátku na sobotu. Nečekal jsem, že se chlapi budou střídat u Nejsvětější svátosti v tiché
modlitbě až do rána. Já jsem přišel na adoraci v 5 ráno. Těšil jsem se, že budu sám
s Ježíšem, a nakonec jsem tam nebyl sám ani malou chvíli. Pořád přicházeli další
chlapi. A tak jsem si uvědomil, že Pán po mně tady na Hostýně chce právě to společenství.
16
Ohlédnutí
V sobotu nám po snídani P. Kamil Obr přiblížil Písmo svaté rozborem tří osob
– otce (Abraháma), matky (Chany) a dítěte (Davida). Dopoledne jsme se rozdělili
do skupinek po šesti mužích a ve skupinkách jsme probírali naše osobní zkušenosti s Božím slovem a s Božím vedením. Před obědem bylo ještě krátké vystoupení
koordinátorek Modliteb matek (Markéta a Růženka), které se za námi cestou do
Ostravy zastavily.
Odpolední program zahrnoval mši svatou v bazilice, křížovou cestu (venku),
svědectví ze skupinek a společné Modlitby otců. Po večeři následovala svědectví
a sliby. Slib člena Modliteb otců složilo tento rok sedm mužů.
V neděli jsme měli mši svatou v kapli sv. Josefa s P. Petrem Bulvasem. Otec Petr
nám pak po mši přiblížil ignaciánský způsob čtení Písma svatého a prakticky ho
s námi probral na úryvku z evangelia, ve kterém Pán Ježíš kráčí po moři.
Celému setkání panovala přátelská, bratrská atmosféra, vždyť s některými otci
a kněžími se takto setkáváme již po dobu 6 let.
Pro mě osobně bylo toto setkání duchovní obnovou, která mi opět dodala podněty a sílu něco se sebou dělat. Pán k nám chce mluvit skrze Písmo svaté, chce
k nám promlouvat každý den, jde o to, jestli my každý den Písmo svaté otevřeme
a čteme.
Honza Brázdil, Modlitby otců
17
Modlitby matek
Pár řádků ze Slovenska
V januári sme boli spolu s Růženkou z Brna a Ankou (prekladateľkou) v našom
komunitnom dome v Anglicku v Star House. Mali sme spoločné modlitby za medzinárodné stretnutie národných koordinátoriek v Betleheme, ktoré má byť začiatkom roku 2015. Koncom roku 2015 budeme mať v Ríme oslavu 20. výročia vzniku
MM, spojenú s audienciou Svätého Otca na Námestí sv. Petra. Presný dátum vám
oznámime, hneď ako to budeme vedieť. Okrem toho k tomuto výročiu chystáme
preklad knižočky MM do aramejčiny, jazyka, ktorým hovorila svätá rodina. V Star
House sme prežili vzácny čas s Ježišom a ďakujeme vám všetkým, ktoré ste sa za
nás modlili. Cítili sme silu spoločných modlitieb. Okrem modlitieb sme mali čas
aj na osobné rozhovory a Veronica nám viackrát opakovala, aby sme nezabudli,
keď tu ona už nebude, alebo niekto po nej prevezme kormidlo MM, aby sme vždy
zachovávali všetko, čo jej Pán Ježiš dal pre MM. Aby sme sa v ničom neodchýlili
od cesty, ktorou nás Duch Svätý viedol cez ňu.
Keď som prišla domov, čítala som Prvý list Timotejovi. Bolo to, ako keby som
počula znovu hovoriť Veronicu: …Cieľom prikázania je láska vychádzajúca z čistého srdca, dobrého svedomia a nepokryteckej viery. Od toho niektorí odbočili a dali
sa na prázdne reči. Chcú byť učiteľmi zákona a nerozumejú ani tomu, čo hovoria,
ani tomu, čo tvrdia s takou istotou… Toto prikázanie ti zverujem… aby si mal vieru a dobré svedomie … buď vzorom veriacim v slove, v správaní, v láske, vo viere,
v čistote. …nezanedbávaj dar, ktorý je v tebe… Dávaj pozor na seba a na učenie,
buď v tom vytrvalý. Ak si budeš takto počínať, zachrániš seba aj tých, čo ťa počúvajú. … Usiluj sa o spravodlivosť, nábožnosť, vieru, lásku, trpezlivosť, miernosť. Bojuj
dobrý boj viery … Opatruj, čo ti bolo zverené, a vyhýbaj sa bezbožným a prázdnym
rečiam a námietkam nepravého poznania… Veronica hovorila podobne ako sv. Pavol. Znovu sme mohli žasnúť nad dielom MM a celej komunity Útecha, ktorú Pán
zveril Veronice. Ďakovali sme, že môžeme byť tak blízko toľkým milostiam, ktoré
Pán dáva na túto zem cez MM. Naša spiritualita je taká jednoduchá, že musíme byť
veľmi citlivé, aby sme ju neporušenú odovzdali ďalším generáciám.
Znovu sme si mohli uvedomiť, že MM nie sú o Veronice ani o mame Jane Pajanovej ani o iných koordinátorkách, ale sú o veľkom Božom dare, ktorý Pán Boh
poslal na túto zem pre matky celého sveta. MM sú o osobnom vzťahu každej jednej
matky s Pánom Ježišom. Boh prejavil veľkú dôveru Veronice, našej zakladateľke,
18
Pár řádků ze Slovenska
keď jej zveril myšlienku a spiritualitu MM, a dôveroval jej, že ona túto spiritualitu
odovzdá ďalej matkám na celom svete. Veronica s veľkou dôverou poverila národné koordinátorky, aby strážili túto spiritualitu, jej jednoduchosť a čistotu vo
svojich krajinách, a podobne národné koordinátorky poverujú diecézne koordinátorky a požehnávajú a vysielajú oblastné koordinátorky do diecéz a oblastí s veľkou dôverou, že ony tam, kde sú, sa budú modliť a budú ochraňovať v prvom rade
modlitbou spiritualitu MM.
Dôležitosť opakovania toho, čo a ako bolo na začiatku, potvrdil vo svojej homílii
o. Milan, ktorý hovoril, aké dôležité je každý rok oslavovať Veľkú noc a Vianoce
a iné sviatky svätých, aké veľmi dôležité bolo pre Izraelitov, keď vyšli z Egypta, každý rok si pripomenúť prechod cez Červené more, každý rok znovu a znovu hovoriť
to isté, aby si to zapamätali všetky generácie, aby nezabudli na nijakú maličkosť,
ktorá dopĺňala veľkosť Boha a jeho milosrdenstvo. Jeden kňaz vo Svite povedal pri
návšteve Veronicy, že hovorí stále to isté. Áno, stále to isté, ale my sme vždy trochu
iní. Vždy zachytíme niečo iné, čo je práve v tej chvíli veľmi dôležité pre nás a pre
tých, ktorí počúvajú, aby sme nezabudli, aby azda niekto nemohol povedať, že nepočul alebo nevedel…
Drahé mamy, ďakujme za našu zakladateľku Veronicu a chváľme Pána za milosti, ktoré dal na tento svet cez MM.
Vyprosujme si navzájom jednotu sŕdc a myslí, aby sme odovzdávali myšlienku
MM jednoduchú a čistú.
Jana Pajanová
19
Modlitby matek
Zamyšlení
Odevzdanost… a jak ji praktikovat
Asi deset dní po naší národní konferenci jsem v Brně navštívila přednášku francouzského kněze Cyrilla Debrise, postulátora beatifikačního procesu rakouské
císařovny Zity. Abbé Debris pak podepisoval zájemcům svou knihu o této kandidátce blahořečení. Věnování, které mi vepsal do mého výtisku, jsem přijala s velkou vděčností v úžasu nad tím, jak je výstižné: „Ať je vám císařovna vzorem ženy,
manželky a matky v odevzdanosti do Boží Prozřetelnosti.“ Otec Cyrille nemohl
s jistotou vědět, že jsem vdaná a mám děti. A to, že ve své dedikaci zmínil ještě
navíc odevzdanost, považuji za milou pozornost shůry.
Odevzdanost je základní pojem spirituality našeho hnutí. Jsem velmi vděčná
Veronice za její přítomnost na loňské konferenci a hlavně za to, že kladla důraz
na jednoduchost v naší duchovní orientaci. Modlitby matek, to nejsou konference
a jiné velké akce. Jsou to pravidelná setkávání, kde se prostě a jednoduše modlíme
za své děti v jednotě s matkami po celém světě. Vrcholem této modlitby je odevzdání dětí do Ježíšovy péče. Pokud v lidské rovině něco důležitého ve svém životě
někomu svěřujeme, něco mu odevzdáváme, jistě toho člověka dobře známe a důvěřujeme mu. Máme s ním nějaký vztah. Výstižným příkladem jsou slova manželského slibu: … „odevzdávám se ti…“ Když si dva lidé udělují svátost manželství,
předpokládáme, že se důvěrně znají a jejich vztah je pevný. Odevzdat svůj život
a své děti Bohu, nemusí být z hlediska logiky nijak obtížné. Bůh je svrchované
Dobro, jistě to s námi myslí dobře, takže nemůžeme udělat chybu. Byl by to však
pouze akt vůle a rozumu. Aby byla zapojena celá naše bytost, aby to byl akt lásky,
musí náš vztah k Bohu být pevný a důvěrný. Vztahy se pěstují a rozvíjejí komunikací. Ve vztahu k Bohu je to komunikace par excellence, modlitba. A na toto téma
vám nabízím myšlenky francouzského kněze, exercitátora Jeana Lafrance.
Modlitba je nejjistější test, že veškerou svou důvěru obracíme k Bohu a že pouze
od něho očekáváme milost, abychom ho ve všem poslouchali. Ten, kdo je na kolenou,
jednoduše projevuje naději a důvěru. Ti, kdo mají trochu zkušeností s mezními situacemi, dobře vědí, že jsou stavy, kdy nemohou dostat jinou radu, než aby pokorně
prosili.
Rozhodnutí pokorně prosit je mnohem důležitější než všechno ostatní. Jsou lidé,
kteří dělají transcendentální meditaci, jógu, zen, ale neprosí. Někteří dokonce odří20
Zamyšlení
kávají modlitby a chodí na mši, ale nepokleknou, neskloní se. Kristus by jim mohl
říct:“Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu“ (J 16, 24). Lidé většinou chtějí vlastním úsilím získat to, oč nechtějí prosebně žebrat. Když už o něco žádáme, chceme mít
náhradní řešení pro případ, že by pokorná prosba nezafungovala. A právě to působí,
že tato pokorná prosba nemá onu zoufalou sílu, která přinutí hory, aby se vrhly do
moře. Ponecháváme si náhradní řešení a neoddáváme se naplno prosebné modlitbě.
Někteří namítnou: „Svatost není v prosebné modlitbě, ale v lásce. Pokorná prosba
je etapa, kterou máme překonat tím, že přejdeme na cestu chval a díkůvzdání.“ Na to
by se dalo odpovědět: „Co je to za lásku, která neprosí? Vy jste už viděli lásku, která
nežadoní? Já takovou neznám.“ I Boží láska k nám nás pokorně prosí, protože on nás
miloval jako první (1 J 4, 10). Bůh je ten, kdo se zcela obrací k druhému v touze po
komunikaci a nebojí se prosit: „Chceš mi naslouchat, dát mi své srdce, svou svobodu?“
A když my pokorně prosíme, pouze tím odpovídáme na prosbu Boží. Bůh je jediný,
kdo vyřešil problém komunikace, protože uprostřed Nejsvětější Trojice jsou vztahy
dokonalé. Co už tak dokonalé není, jsou vztahy člověka k Bohu a lidí mezi sebou.
Jak konkrétně máme začít s pokornou prosbou? Odpověděl bych vám: „Dejte se do
toho kdekoliv, jakkoliv a v souvislosti s tím, co ve vašem životě nefunguje. Kdyby šlo
všechno dobře, bylo by to mrzuté, nemohl bych vám tuto radu dát. Ale je jistá naděje,
že ne všechno jde hladce. Využijte tedy této příležitosti a řekněte: „Pane, smiluj se
nade mnou.“ Zpočátku to budete říkat s námahou, jako už léta zrezivělá lokomotiva,
která se jen obtížně dává do pohybu. Pak za dva, za tři roky, pod vlivem soužení nebo
milosti, vaše zrezivělé srdce vydá druhý výkřik, jenž mu připomene ten první. A pak
se ta lokomotiva dá do pohybu a vy budete pokorně prosit bez ustání. Tento postoj
se může stát trvalým jako dýchání, jako u světců, kteří prosí ustavičně a nemohou
přestat, jsou „živoucí modlitbou“.
Je mým přáním, aby při četbě těchto řádků někteří pochopili, že už před stvořením
světa si je Otec vyvolil, aby byli „modlitbou před jeho Tváří“ a že toto poslání neskončí dnem jejich smrti, ale bude pokračovat na věčnosti.
Jana Šv.
21
Modlitby matek
Svědectví
Odevzdanost
Milé maminky, ráda bych se s vámi podělila o naši zkušenost s modlitbou.Máme
tři děti a čekáme další děťátko. Jako mnoho z nás jsme si dům pořídili na hypotéku.
Žili jsme si spokojeně, těšili se na příchod dalšího člena rodiny, ale najednou se vše
obrátilo jiným směrem, než jsme čekali.
Mému muži byla k 30. 11. 2013 dána výpověď. Protože jsme nevěděli, jak se
bude situace dále vyvíjet, vyjednal si přes úřad práce rekvalifikaci. Modlily jsme
se ve společenství Modlitby matek. Také doma, kdy nám hodně pomohla Novéna
odevzdanosti (v naších srdcích zavládl pokoj), nesmím opomenout naši rodinu
a známé, kteří nám s modlitbou pomáhali. Manžel rozesílal žádosti, životopisy,
účastnil se výběrových řízení, snažil se oslovit známé a budete se tomu divit, ale
přes známé to nikdy nevyšlo. Až jednoho dne ho oslovila firma, do které posílal
žádost, ale nebyl pozván k výběrovému řízení (vybrali jiného uchazeče), jestli má
ještě zájem u nich pracovat, aby se dostavil k pohovoru. Pohovor proběhl a čekal
na rozhodnutí. Dne 2. 12. 2013 nastoupil na již zmíněný rekvalifikační kurz do
Brna, kde si zajistil ubytování u salesiánů. (Mimo jiné se mohl připojit k Modlitbám otců, kteří se u salesiánů scházeli.) Pro manžela byl rozhodující okamžik, kdy
cítil, že by měl svému bývalému zaměstnavateli ze srdce odpustit. Asi všechny znáte pocit, kdy opravdu chcete odpustit, ale nejde to. Téhož dne (2. 12.) byl u svátosti
smíření. Další den pokračovala rekvalifikace. A ten den mu také volali, že může
nastoupit od 6. 1. 2014 do zaměstnání. Manžel byl tak překvapený, že tomu nemohl ani uvěřit a prosil je, aby mu toto rozhodnutí poslali i emailem. Tento týden
nastoupil do zaměstnání, zatím si zvyká a určitě to nebude „procházka růžovou
zahradou“, ale nyní je jasné, jak Bůh pomáhá těm, kteří ho prosí o pomoc. Proto
bych chtěla i vás vyzvat k odevzdanosti se Bohu – odevzdat mu všechno, co mám –
starosti, radosti, bolesti, a on to vše dokáže proměnit ke své chvále. Děkuji za vaši
trpělivost a přeji pěkné a požehnané dny.
Marcela
Síla modlitby
Jsem už nějakou dobu zapojená v Modlitbách matek. Podstatou jsou modlitby
za naše děti, manžely, přátelé, kněze, lidi, které máme na srdci. Naše setkání probí22
Svědectví
há 1x týdně. Modlíme se modlitby z brožurky k tomu určené a pak odevzdáváme
tyto všechny naše drahé napsané na lístečku do košíčku v soukromé modlitbě. Je
to symbol odevzdávání lidí, které milujeme, Ježíšovi do rukou. Nikdy jsem si tak
podstatně neuvědomovala sílu takovéhoto odevzdávání. Bůh mi ale dopřál vidět
sílu modlitby…..
Na svůj lísteček jsem na setkání maminek napsala také mně velmi blízkého člověka, za kterého se takto 1x týdně modlím. On ví, že na něj pravidelně 1x týdně
pamatuji. Loni v listopadu proběhlo jedno obyčejné úterní ranní setkání maminek
a já jsem toho člověka takto odevzdávala do košíčku Ježíšovi do rukou jako každé
úterý. Jenomže pro tohoto člověka tento den nebylo jen tak obyčejné úterý. Napsal
mi krátce na to email, ve kterém popisoval, jak se ono úterý večer vyhnul dopravní
nehodě. Znělo takto:
„V úterý večer jsem se vracel zpátky domů a předjížděl jsem jedno auto. Když
jsme byli přesně vedle sebe, z příkopu před námi vylezla srna a šinula si to jen
tak, co noha nohu mine. Považuji za zázrak, že když jsme oba skočili na brzdy, ani
jeden jsme tu srnu nesrazili, nedostali smyk, neťukli se a oba zůstali na cestě. Bůh
mě tu fakt ještě chce mít, došlo mi před usnutím.“ Za sebe jsem se jen pousmála,
vzpomněla si na úterní ranní modlitby ve společenství matek a odepsala mu: „Za
mě jste byl ten den ráno v Ježíšových rukou“.
Renáta
23
Modlitby matek
Z vašich dopisů
Děti víry
S dětmi jsme se začaly scházet na modlitbu růžence v měsíci květnu a pak v říjnu. Když skončil měsíc zasvěcený Panně Marii a tím i skončilo setkávání s dětmi,
jedna malá holčička Alenka po čase přišla a ptala se: Teto, kdy se zase budeme
modlit? Ona mi tenkrát dala ten impuls a začaly jsme se s dětmi scházet (listopad
2012). Nejprve jsme se modlily růženec a pak si děti hrály nebo něco vyráběly.
V té době jsem již věděla o společenství Dětí víry a ve skrytu duše jsem po něm
toužila. Loni v září 2013 jsme se začaly modlit s dětmi modlitby Dětí víry místo
růžence, ten se děti modlí před dětskou mší sv. v kostele. Schází se děti od 3 let až
po 14leté, starší sourozenci s sebou berou právě ty maličké, ale v průměru mají děti
tak 9 let. Někdy přijde 10 dětí, jindy 16 dětí, při posledním setkání jich bylo 22. Ve
farnosti jsme měli adorační den, tak jsem děti pozvala na společnou adoraci, kde
se pomodlily růženec, pak jsme šly na faru, kde si děti vyrobily svíčku. Pak jsme
se vrátily na mši sv. Setkáváme se 1x za 14 dní asi tak na 2 h. Musím říct z vlastní
zkušenosti, že je to nádhera, když se děti společně modlí za své rodiče, sourozence,
kamarády aj.
Všem, kdo se rozhodují, přemýšlejí nad společenstvím „Děti víry“, mohu jen
doporučit a povzbudit, nebojte se a zkuste to, Pán si to povede sám a především
vše má svůj čas.
Monika
Maminky, která z vás by měla zájem zúčastnit se neformálního setkání ohledně informací o tom, jak vést skupinky Dětí víry napište mi email. Do konce roku
bych ráda toto setkání v Brně ještě uspořádala. Více napíšu osobně.
Markéta
V našem společenství je nás sedm maminek, a když některá chybí na našem setkání, myslíme na ni a modlíme se za její úmysly a ona se k nám v duchu z domova
připojuje. Také se k nám připojuje na velkou dálku moje sestra, která se vdala do
Francie. Naše skupinka se schází každý sudý týden ve středu od 17 h., scházíme se
nad sakristií našeho kostelíčka v Bukovci. Hned po naší skupince MM má modlitební setkání další skupinka MM. Tam patří maminky, co už jsou i babičkami,
24
Z vašich dopisů
takže se střídáme a povzbuzujeme se úsměvem, že se stále někdo modlí za naše
děti a vnuky. Chválím Tě, Pane, a velebím, že máme takovou možnost a příležitost
odevzdávat Ti naše ratolesti a celé svoje rodiny. Konej v nich Ty sám podle svojí
lásky a moudrosti! Důvěřujeme Ti!
Lucka
Zeptali jsme se některých dětí, jejichž matky se modlí v našem hnutí, jak ony
vidí to, že se za ně jejich matky tímto způsobem modlí. Impulzem nám bylo svědectví mladého studenta, kterého jsme slyšely mluvit na letošní rekolekci v Kroměříži. Uvádíme ho níže. Kéž jsou vám jejich odpovědi povzbuzením k vytrvalé
modlitbě!
Drazí rodiče,
nedávno mě velmi potěšilo, když jsem se setkal se společenstvím otců a matek, kteří se pravidelně a vytrvale modlí za své děti. Bylo to právě vaše společenství Modliteb matek a Modliteb otců. Proto bych vám rád touto cestou poděkoval za sebe i za všechny děti, které takto podporujete. Možná jste se od nich
ještě nedočkali vděčnosti, věřte ale, že to má cenu. Vím z vlastní zkušenosti, že
mladí lidé chování svých rodičů, ať už vědomě nebo nevědomě, sledují, proto
prosím vytrvejte. Děkuji (Petr, 18 let)
Dobrý den,
moje babička mi říkala – pokud si tedy dobře pamatuju – že sv. Augustin byl
v mládí poměrně „divoký“ a jeho maminka z toho byla nešťastná. Sama na něj nedokázala působit tak, aby se jeho chování zlepšilo, a proto se obrátila na moc modlitby. Modlila se prý tak dlouho, až Augustin došel k velkému vnitřnímu obrácení.
Nevím, jestli se to takhle opravdu stalo, ale podle mě je tohle určitý symbol toho,
jak může matka skrze modlitbu udělat více dobrého než snahou přímo (a možná
nesprávně) působit na své děti. Podle mě je to znak obrovské vnitřní síly, pokud
dokáže matka určitou nespokojenost se svými dětmi nebo i svoji touhu po jejich
štěstí vložit do Božích rukou formou modlitby. (Jaroslav, 37 let)
Modlitby matek jsou fajn a vážím si toho! Je to krásné společenství matek, ve
kterých máme oporu. (Alžběta, 10 let)
25
Modlitby matek
V duchu děkuji svým rodičům, za to, že se za mě pravidelně vytrvale modlí ve
společenství MM a MO. Pro mne mají pravidelné modlitby obou mých rodičů
velkou váhu. Dávají mi jistotu a naději. Přeji si, aby vytrvali. Věřte, že i když se na
první pohled může zdát, že mají děti k Vašemu úsilí neutrální postoj a někdy ani
to ne, Vaše počínání se do našich srdcí hluboce vrývá. Jednou Vám za Vaše modlitby upřímně poděkujeme a stejně jako vy jste vytrvalí v modlitbách za nás, my se
budeme přinejmenším pokoušet o to, abychom byli stejně vytrvalí v modlitbách za
naše děti, vaše vnoučata. (Anna, 16 let)
Milí rodiče, děkuji, že se za nás společně modlíte, protože čím více lidí se dohromady modlí, tím je jejich modlitba účinnější. Proto prosím vytrvejte a modlete se
dál, Vaše modlitba pomáhá, vím to z vlastní zkušenosti. (Eliška, 11 let)
Dopis od Hansi…
Maminky, o tom kdo je Hansi (Marie Anna Hirschmann), jsme psaly v minulém čísle. Její knihy vyšly i v českém jazyce a je možné si je objednat v nakladatelství Life Tree. Nyní otiskujeme její dopis:
Shalom-Aloha, milí čtenáři,
V minulém dopise jsem mluvila o dvou královstvích, pro něž se každý člověk
může ve své mysli rozhodnout. Království nebeské nabízí lásku, království pekla
nás ovládá strachem. Hodně jsem o tom přemýšlela a hovořila s Pánem, protože já osobně bojuji se strachem v různých podobách celý život. Myslela jsem si,
že s přibývajícím věkem bude strachu ubývat, ale nefunguje to tak automaticky.
Pouze se mění to, čeho se bojíme. Narodí se vnoučata a pravnoučata, rodina se
rozroste a máme ještě více svých drahých, o které si děláme starosti. Ačkoliv se
rodinný kruh rozrůstá, babičky často bývají osamělé, protože mladá generace má
dost vlastních starostí a zájmů, takže se prohlubuje generační propast.
Satan má celou armádu démonů, kteří chtějí ovládat lidstvo. Zvláštní pozornost
však věnuje těm, kdo se rozhodli následovat Ježíše. Nemůže nás oddělit od Boží
lásky, tak se snaží alespoň nám ukrást plnost života, kterou nám Pán nabízí, ukrást
radost a pokoj, když dovolíme, aby do našeho myšlení vstoupil strach, z něhož se
pak mohou vyvinout i tělesné nemoci.
Vždycky jsem věřila Božím zaslíbením ohledně uzdravení, ale nechápala jsem,
proč se v západním světě tak málo projevuje uzdravující Boží moc. Bůh přece touží
své děti uzdravovat duchovně, duševně i tělesně.
Co v našich životech brání jeho uzdravení? Ukázal mi několik překážek, ale
nejzávažnější z nich je neodpuštění. Vím, že jsem o tom psala už v minulosti, ale
26
Z vašich dopisů
myslím si, že většina křesťanů nechápe správně, jak odpuštění funguje. I já sama
jsem si kladla otázky: Je neodpuštění projevem strachu? Proč Bohu tolik záleží na
tom, abychom nežili v neodpuštění?
Vše, co se týká lidského života, má kořeny ve strachu ze smrti, v našem základním pudu sebezáchovy, který máme společný se všemi živočichy. Ježíš přišel na
tuto zem, aby nad smrtí zvítězil a od tohoto vrozeného strachu nás vysvobodil (viz
Židům 2,14-15).
Ale jak tedy souvisí neodpuštění se strachem? Pán mi připomněl jeden moment
z doby, kdy jsem se v Izraeli se svou spolupracovnicí Betty učila hebrejsky. Přihlásily jsme se tam do jazykové školy, kterou vedla ortodoxní Židovka, s níž jsme
se spřátelily. Když se dozvěděla, že jsem bývalá nacistka, bylo to pro ni absolutně
nepřijatelné. Vyřešila si to po svém – prohlásila, že mě Hitler unesl, přestože jsem
byla českého původu (po mamince skutečně jsem poloviční Češka). Nevyvracela
jsem jí to. Během jednoho dlouhého rozhovoru o křesťanství jsem se jí zeptala:
„Šulamít, moje víra mě učí odpouštět. Co by se stalo, kdybyste vy, Židé, odpustili
Němcům?“
Podívala se na mě vyděšeně: „Ne, to nikdy nesmíme udělat! Kdybychom jim
odpustili, stalo by se to Židům znovu. Nikdy nesmíme zapomenout! Odpustit by
znamenalo zapomenout.“ Moje židovská přítelkyně byla tak vystrašená, že jsem
neměla to srdce připomenout jí, že i podle jejich vlastní židovské Bible strach přináší do našeho života právě to, čeho se bojíme (Job 3,25).
Proč člověk tak neochotně odpouští? Bojíme se, že se tím vystavíme dalšímu
zranění? Bojíme se, že odpuštěním uznáme svou porážku a zařadíme se mezi ty,
kdo svou při prohráli? Ano, mnohé obavy nás zatvrzují, abychom se nevzdali svých
pevností a neodhalili svou slabost.
Bůh na to ale hledí jinak! Naše neodpuštění neničí jen naše dočasné tělo, nezpůsobuje jen hněv, tvrdost a srdeční příhody. Pokud nezměníme svůj postoj, může
nás neodpuštění navždy oddělit od Boha. Do nebe nemůžeme vstoupit, pokud
nám nebeský Otec neodpustí hříchy, a on nám je nemůže odpustit, pokud my sami
neuděláme totéž!
To je velice vážné varování od Boha, který je Láska. Co je na lidské neochotě odpustit tak zoufale špatné? Minulou neděli jsem poslouchala v televizi svého oblíbeného kazatele, Dr. Stanleyho z Atlanty. Mluvil na téma „Proč musel Ježíš zemřít?“
Nikdy jsem o tom dřív nepřemýšlela, ale v poslední době se v církvích rozmáhá přesvědčení, že milující Bůh přijímá lidi, kteří nevěří, že Kristus zemřel a vstal
z mrtvých, aby nás vykoupil z hříchů. Prosazuje se myšlenka, že k Bohu vede
27
Modlitby matek
mnoho různých cest, nejen jedna skrze Ježíše Krista. Člověk se prý může vyvíjet
a duchovně růst, dosáhnout takové úrovně dokonalosti, že si zaslouží vyšší úroveň existence po své tělesné smrti. Tento směr představuje Boha lásky jako shovívavého rodiče, který se schválně dívá jinam, když neposloucháme nebo dokonce
vzdorujeme.
Přesně tak se někdy chováme my, když jsou naše děti neposlušné a uvádíme je
tím v neuvěřitelný zmatek. Své rodině můžeme nejvíce prospět důsledností. Dobro je dobré a zlo je zlé. Hřích nikdy nepřestane být hříchem! Hříšníky milujeme,
ale hřích máme nenávidět a platí to i pro naše nejbližší. Když přestupek jednou
potrestáme a podruhé ho přejdeme bez povšimnutí, vychováme ze svých dětí opovážlivce, kteří žádná pravidla neberou vážně. Ale také jim předkládáme nesprávný
obraz Boha!
Ano, náš Bůh je Bohem lásky, ale je také Bohem spravedlnosti, je čestný a jednoho dne nás všechny bude soudit. Stvořil nebesa i zemi, stanovil pevný řád a harmonii, stanovil duchovní zákony, přírodní zákony i pravidla vzájemného soužití.
Svět bez přírodních zákonů je beztvarou a temnou propastnou tůní (Gn 1,2).
Stvořitel Bůh stanovil zákony, podle nich vybudoval krásnou zemi a daroval zvířatům životní cykly. Prvním dvěma lidem svěřil vládu nad svým stvořením a dal jim
jedno jediné pravidlo, které měli dodržovat. Oni jeho zákon porušili – had ujistil
Evu, že Bůh nemyslel tak vážně to, co řekl. „Určitě nezemřete, ale stanete se lepším,
chytřejším stvořením, přiblížíte se božské přirozenosti, protože budete znát dobré
i zlé tak, jako Bůh.“
Adam a Eva se pak na vlastní kůži přesvědčili, že Bůh myslel vážně, co řekl:
Hřích plodí smrt! Poznamenali celé lidské pokolení, živočišnou říši i zemi samotnou. Jejich hřích měl následky i pro Stvořitele – Boha. Rozhodl se položit svůj život jako zástupnou oběť za všechny, kdo budou ochotni jeho vykoupení přijmout.
Bůh, který stvořil pravidla, se sám svým zákonům podřídil a zaplatil plnou cenu.
Proč prostě nezamhouřil oko a neprominul Evě její hloupou chybu? Proč neřekl:
„Tohle se ti moc nepovedlo, příště to zkus lépe! Mám tě moc rád, takže tě přece
nezabiju.“
Co by se stalo, kdyby Bůh jednal podle satana? Boží láska by se stala nepředvídatelnou a vzhledem k tomu, že právě jeho láska drží vesmír pohromadě, nastal by
neuvěřitelný chaos. Dalo by se věřit Bohu, který stanoví pravidla a pak přimhouří
oči, když je nedodržujeme? Byl by spravedlivý, kdyby nemyslel vážně to, co říká?
Prohlásil, že hřích plodí smrt, ale jeho láska smrt porazila a otevřela dveře
k novému životu. Bylo pro mocného Stvořitele snadné vydat takové prohlášení?
28
Z vašich dopisů
Spravedlivý Bůh, neměnný ve své věčné spravedlnosti, sám sebe vydal největší nespravedlnosti, jaká se pod sluncem vyskytla. Neposkvrněný Beránek Boží byl popraven, přestože se Bohu nikdy nevzepřel, nebyl neposlušný, nenesl žádnou vinu.
Zacházeli někdy s někým více nespravedlivě, než s nevinným „Synem člověka“?
Přišel na tuto zem vyučovat, uzdravovat, zjevit charakter svého Otce jako Boha,
který nás miluje. Za to ho přibili na kříž a nechali zemřít nejbolestivější smrtí,
jakou kdy člověk vymyslel. Až do posledního dechu, do poslední chvíle svého nesmírného utrpení odpouštěl svým nepřátelům!
Proto je odpuštění mostem mezi nebem a zemí. Věčný Bůh se nemění a Ježíš
Kristus je tentýž včera, dnes i na věky (Žd 13,8). Beránek byl obětován před založením světa (Zj 13,8) a cesta spásy pro padlého člověka byla připravena. Spravedlnost
nelze obejít, ale odpuštění je možné po zaplacení patřičné ceny: smrt krveprolitím.
Bůh sám tu cenu zaplatil v plné výši. Nic nepředstíral, jeho muka byla skutečná,
příšerná bolest naprosto reálná, krvavé pruhy od bičování na Spasitelových zádech
byly rovněž pravé. Stejně skutečná byla i bolest Otce a Ducha svatého, když Boží
Syn prožíval smrtelný zápas.
Po celou věčnost trojjediný Bůh věděl, že jednoho dne vstoupí do časoprostoru,
aby vybudoval nové propojení mezi zemí a nebem – Tak moc miloval Bůh svět, že
dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný
(Jan 3,16).
To vše mělo hluboký smysl: Obnovit narušený vztah, aby Bůh mohl odpustit
hříšníkovi a přijmout ho, aniž by byl porušen věčný zákon spravedlnosti.
Poprvé přišel Kristus na svět, aby skrze něho byl svět spasen. Jeho život, smrt
a vzkříšení umožnily odpuštění v souladu s Božím zákonem milosti. Až přijde
Ježíš podruhé, přijde soudit ty, kteří nabídkou jeho spasení pohrdli. Boží zákon
spravedlnosti nepřimhouří oko nad hříchem! Cena za vinu musí být zaplacena
buď krví Kristovou, nebo krví nevěřícího hříšníka samotného. Spravedlnost není
možné nijak obejít!
Když vznikal most jménem odpuštění, otřásla se nebesa i země. Můžeme si dovolit my křesťané rozhodovat, zda a kdy se nám chce odpouštět druhým lidem,
Bohu a sami sobě? Kterému duchovnímu království se poddáváme, když se rozhodneme žít v neodpuštění? Možná tvrdíš, že bys rád odpustil, ale nevíš, jak. To
moc dobře znám. Když jsem se v Německu po druhé světové válce stala křesťankou, prožívala jsem velký zmatek kvůli tomu, jak mi v mládí nacistická výchova
vymyla mozek.
29
Modlitby matek
Kdosi mi daroval Bibli a tam jsem se v Novém zákoně dočetla, že Boží dítě má
nejen odpouštět, ale dokonce milovat své nepřátele. Úplně mě to vyděsilo, protože
jsem byla přesvědčená, že to nikdy nedokážu. S pláčem jsem prosila Pána Ježíše,
aby změnil mou averzi vůči těm, kdo mi ublížili, ale milovat jsem je prostě nedokázala. Můj nevlastní otec mě týral a stále se mi vracel obraz ruského vojáka, který
mi před očima znásilnil kamarádku. Nakonec jsem dospěla k závěru, že nemám
šanci dostat se do nebe, ale snad aspoň tady na zemi bych snad mohla Pánu Ježíši
sloužit. Pokládala jsem to za spravedlivé, protože jsem si připadala velice hříšná.
Když jsem se modlila, Pán Ježíš mě ujistil, že jednoho dne všechno pochopím a že
jsem bezpečně v jeho ruce.
Teprve po mnoha letech a po přestěhování do Ameriky jsem některé věci skutečně pochopila. My lidé se dokážeme učit jen krok za krokem, určité základy se
nedají přeskočit. Když jsem přišla do USA, bylo mi 29 a nechápala jsem, co je svoboda, a připadalo mi to skoro strašidelné. Celý život mě učili, že mám především
poslouchat rozkazy – napřed od nevlastního otce, potom od Hitlera, nakonec od
poválečné německé vlády.
Teď jsem se potřebovala naučit žít ve svobodné společnosti, kde si lidé mohou
vybrat, co chtějí, a nikdo jim nerozkazuje. Bůh daroval člověku svobodnou vůli,
dokonce i náš vztah k němu stojí na našem svobodném rozhodnutí, nikoliv na
pocitech. Božími dětmi se stáváme, když se rozhodneme přijmout Ježíše Krista
a jeho spasení. Odpuštění je zrovna tak záležitostí volby. Je čistě na nás, zda si zvolíme poddanost Božímu království, nebo zůstaneme ve vazbě hořkosti a trpkých
vzpomínek na minulost.
Rozhodla jsem se odpustit a poprosila jsem Ježíše, aby uzdravil moje bolestné vzpomínky. Během let jsem postupně pochopila, proč je tak důležité nechat
se Božím darem odpuštění osvobodit. Neodpuštění je jako řetěz, který nás poutá
k minulosti, ale také otravuje naši přítomnost a omezuje budoucnost. Musíme odpouštět na třech rovinách – druhým lidem, sami sobě a také Bohu!
Ano, často se potýkáme s hořkostí, proč do našeho života dopouští utrpení,
proč se nám či jiným lidem stávají různé tragédie, proč nezakročí proti všemu zlu
a krutosti na světě. Pokaždé, když nerozumíme Bohu, když nejedná podle našich
„rozumných“ představ, tak ho vlastně soudíme. Totéž děláme sami sobě a druhým
lidem, ale to není Boží povolání pro náš život. Bůh jasně říká, že on sám je jediný,
kdo dokáže soudit spravedlivě, protože vidí do lidských srdcí. On jediný také ví, co
je v které situaci nejlepší udělat, ať už na zemi, nebo v nebi. Když jeho rozhodnutí
kritizujeme, tak nejen hřešíme, ale také zraňujeme jeho milující otcovské srdce.
30
Z vašich dopisů
Když změníme svůj postoj k těm, kteří nám ublížili nebo nás urazili, a začneme
o nich přemýšlet v duchu odpuštění, nic to nezmění na tom, jak velký či malý byl
a je jejich hřích. Není v naší moci odpouštět hříchy, to může jedině Bůh. My můžeme jen pustit z vlastní ruky to, co se stalo nám, a svěřit to cele do ruky Boží. On
si s tím poradí ze všech nejlépe. Pokud si nejsi jist, zda jsi odpustil, podívej se do
svého srdce. Dokázal by ses radovat, kdybys člověka, který ti ublížil, potkal v nebi?
Dokážeš se modlit za takový dobrý konec?
Snad nejtěžším bojem s neodpuštěním procházíme ve vztahu sami k sobě. Nikdo nás nezná tak dobře, jako my sami, a nezáleží na tom, zda máme sklon se odsuzovat, nebo naopak naparovat. Prostě otupujeme svou vnitřní bolest buď sebeodsouzením, nebo pýchou. Odsouzení sebe sama je hřích, protože nemám právo
soudit ani jedno milované Boží dítě, i když jsem to já. Pýcha je stejný hřích, protože krade slávu, která patří Bohu, a pokouší se tvrdit, že se dokážeme ospravedlnit
vlastní silou. Ať už sami sobě udělujeme hodnosti a vyznamenání, nebo ty nejhorší
rozsudky, zarmucujeme svého Pána.
Když přicházíme ke svému nebeskému Otci s upřímnou prosbou, aby nám odpustil tak, jako jsme my odpustili našim viníkům, zapomínáme někdy za svými
hříchy udělat tlustou čáru. Když přijímáme Boží milost a odpuštění, měli bychom
poprosit Pána Ježíše, aby nám ukázal, jak nás teď Bůh vidí – očištěné, ospravedlněné a připravené pro nový začátek. Naše minulost je skryta pod krví Kristovou,
už se nemusíme stydět a červenat, ani nemáme na co být hrdí. Odpuštění přináší
svobodu, lásku a radost!
Pokud máš problém uvěřit, že ti Bůh odpustil hříchy, které v pokání vyznáváš,
zkus to takto – nauč se nazpaměť verš Sofonjáš 3,17, opakuj si ho nahlas, ale doplň
si do něho své křestní jméno:
Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu, hrdina, který zachraňuje. Rozjásá se
nad
radostně, obnoví
svou láskou, zaplesá
nad
s výskáním.
Věř tomu a zvěstuj všude, že Bohu na nás záleží jako na velikém pokladu. Máme
v jeho očích nesmírnou cenu! Haleluja!
Babička Hansi
Šíření tohoto dopisu je nejen povoleno, ale i vřele doporučeno. Žádáme pouze, aby
nebyly v textu prováděny žádné změny ani krácení, které by zkreslilo jeho smysl.
31
Modlitby matek
Národní konference MM
10. – 12. 10. 2014
Milé maminky,
v říjnu proběhne jako každoročně naše národní konference MM. Když jsme se
modlily začátkem roku za tuto konferenci, vnímaly jsme, že nás Pán posílá víc „do
světa“. Jasně jsme cítily, že nám říká „Nebojte se, o vše se postarám, vy mi jen důvěřujte“. S odvahou jsme se tedy rozhodly udělat poprvé letošní konferenci v našem
hlavním městě. Vnímáme, že je důležité vyjít se svých stereotypů a ulit, vyjít a být
tam kde nás chce mít Pán. Ježíš říká: „Vy jste sůl země“ (Mt 5,13)…kéž tedy jako
matky i jako křesťanky „nepozbýváme chuti“.
Slovo, které jsme pro konferenci vymodlily, vyplynulo z modlitby jasně a jednoznačně, je to verš z Listu Římanům (12,2):
„A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli,
abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“ Jsme
velmi vděčné, že Veronika Barátová z Komunity Blahoslavenství přijala naše pozvání a bude k nám na toto téma na konferenci promlouvat.
Nepochybujeme, že maminky z českého regionu budou mít z tohoto rozhodnutí
radost. Také věříme, že ty moravské budou mít zase chuť přijet, i když to bude dál,
než jsou zvyklé. Velmi se těším na společné sdílení, svědectví i četná osobní setkání a už nyní se s celým národním týmem i všemi koordinátorkami za konferenci
modlím.
Protože musíme akceptovat striktnější ubytovací podmínky, než jsme zvyklé,
prosím, abyste se, chcete-li se skutečně konference zúčastnit, přihlásily včas.
Děkuji
Markéta
Pražské koordinátorky zvou na národní konferenci
Milé maminky, drahé sestry!
Ráda bych Vás osobně pozvala na naši národní konferenci, která bude poprvé
v Praze. Vím, že to znamená pro část maminek náročnější cestování, pro jiné je to
naopak zjednodušení. Tak je to vždycky, ať zvolíme jakékoliv místo setkání.
32
Národní konference MM
Věřím, že toto setkání maminek z různých konců republiky přinese povzbuzení,
posilu ve víře a nová svědectví o Boží milosti, která se projevuje v našem každodenním životě. Ve všech skupinkách jsme navzájem spojeny v modlitbě a prosíme
o sjednocení v srdci i mysli, o sjednocení láskou. Naše společné setkání na konferenci by toho mělo být živým důkazem. I když má každá z nás svou vlastní cestu
k Bohu a každá skupinka je svým způsobem jedinečná, všechny nás sjednocuje
jeden Pán. Setkání v Praze je další příležitostí poznat se navzájem, předat si zkušenosti a navázat nová přátelství.
Milé maminky, všechny jste vítány a za každou z Vás děkujeme Bohu. Děkujeme
za každou Vaši přímluvnou modlitbu za naše děti. Upřímně se těšíme na osobní
setkání s Vámi v Praze.
Marie T. a Jana K.
Program národní konference Modliteb matek 10. – 12. 10. 2014
„A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“
(Řím 12,2)
Pátek 10. 10. 2014
17:30 h mše sv. v KCMT, celebruje R. D. Jan Maria Vianney Dohnal OFM
18:30 h křížová cesta k Božímu milosrdenství
19:00 h slovo duchovního otce Šebestiána „ O službě“
19:30 h sliby diecézních koordinátorek a národního týmu do komunity Solace
Sobota 11. 10. 2014
od 7:30 h registrace v KCMT
8:30–9:00 h ranní chvály
9:00–9:30 h zahájení
9:30–11:00 h přednáška Veronika Barátová
11:00–11:30 h přestávka
11:30–12:30 h mše sv. v KCMT, celebruje R. D. Šebestián Pavel Smrčina OFM
12:30–15:00 h oběd, adorace, zpověď, prodej knih
14:30–15:00 h modlitba vedoucích skupinek v kapli
33
Modlitby matek
15:00–16:00 h sdílení ve skupinkách „Co mě v dnešním světě nejvíce odvádí od
Boha? Jak tomu čelím?“
16:00–17:00 h svědectví
17:00–17:30 h přestávka
17:30–18:00 h slovo národní koordinátorky
18:00–19:00 h Modlitba matek
19:00–21:00 h agapé
Neděle 12. 10. 2014
9:00–10:00 h mše svatá v kostele sv. Františka z Assisi, celebruje R. D. ThLic. Michael Špilar, OCarm.
10:00-11:00 h dotazy na národní koordinátorku
11:00-12:00 h reflexe ze setkání
12:30 h společný oběd, rozloučení
Důležité adresy
Adresa ubytování:
Koleje VOLHA, K Verneráku 950, Praha-Kunratice
Adresa konference (pátek, sobota):
Komunitní centrum matky Terezy (KCMT), U Modré školy 2337/1, Praha 11 –
Háje
Adresa kostela sv. Františka z Asissi (neděle):
Kostel sv. Františka z Asissi, Na Sádce 1296/18, Praha 4 – Chodov
34
Národní konference MM
Přihláška na konferenci MM
10. – 12. 10. 2014 v Praze
Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bydliště:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Číslo OP a datum narození (nutné do ubytovací knihy):. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
E-mail:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tel.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Diecéze:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zaplatím:  bankovním převodem,  složenkou
Na konferenci jsem byla (napište, kolikrát):* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Jak dlouho jste v Modlitbách matek? (napište, kolik let):* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Žádám o zajištění (požadovanou možnost označte křížkem X):  Nocleh z pátku na sobotu se sobotní snídaní 350 Kč
 Nocleh ze soboty na neděli s nedělní snídaní 350 Kč
 Sobotní oběd 100 Kč (kuřecí řízek s bramborem, pití)
 Nedělní oběd 100 Kč (svíčková, omáčka s knedlíkem, pití)
 Konferenční poplatek 100 Kč (platí všichni účastníci bez ohledu na počet dnů,
které strávili na konferenci). Účastníci sobotního programu obdrží automaticky svačinovou bagetku, která je započítána v ceně konferenčního poplatku.
Celková cena………………Kč (vyplní účastník)
*nepovinný údaj
35
Modlitby matek
Informace k přihlášce na Celostátní konferenci Hnutí Modliteb matek
v Praze ve dnech 10. – 12. 10. 2014.
Každá účastnice setkání musí mít vlastní přihlášku (ne společnou, přičemž je
možné přihlášku kopírovat).
Přihlášku je možné zaslat dvěma způsoby
1) vytištěný formulář poštou na adresu:
Modlitby matek, P. O. BOX 400, 660 00 Brno 2
2) stáhnout na stránkách www.modlitbymatek.cz a poslat na email:
[email protected]
Způsob platby
1) Platbu proveďte na účet číslo: 2000168590/2010, variabilní symbol uveďte
11102014, do poznámky uveďte příjmení, jméno a město ve kterém žijete
(a které jste uvedly na přihlášce). Např. „Nováková Veronika, Kopřivnice“
2) Složenkou na adresu: Modlitby matek, P. O. BOX 400, 660 00 Brno 2
Prosíme, pošlete své přihlášky do 10. 9. 2014 vč. platby!
Pokud nebude platba na účtu k tomuto datu, nemůžeme brát přihlášku jako
závaznou. Tentokráte pozdější přihlášení skutečně nebude možné, nebo jen v případě, že si sami zajistíte nocleh, a bude-li volné místo v konferenčním sále.
Zároveň vám uveřejňujeme storno podmínky pro ubytování, které nám stanovil
ubytovatel:
od 30 dnů do 12 dnů před příjezdem je storno poplatek 20 % z ceny
od 12 dnů do 5 dnů před příjezdem je storno poplatek 35 % z ceny
od 4 do 1 dne před příjezdem je storno poplatek 50 % z ceny
nedojezd je 100% z ceny
• Budeme rády, když přivezete na sobotní agapé něco z vaší kuchyně, jak se stalo
dobrým zvykem. O většinu agapé se však tak jako každoročně postará firma
Váhala a spol. s. r.o., za což jim srdečně děkujeme.
36
• Doporučujeme se zapojit do společné novény za konferenci od 1. 10. do 9. 10.
2014 (modlíme se 3. desátek slavného růžence „Který Ducha svatého seslal“).
Národní konference MM
Informace k ubytování
Všechny pokoje jsou buňkového typu, tj. dva pokoje spojené společnou předsíní
a sociálním zařízením. Na pokoji je také k dispozici lednice. Ubytování je možné
v pátek od 15:00 hod.
Informace k dopravě
VEŘEJNÁ DOPRAVA
Spojení na kolej Volha:
• Potřebujete se dostat na stanici metra Chodov (výstup směr „Koleje Jižní město“), odtud jedete 3 zastávky autobusem 177 nebo 193 na zastávku Volha (v pátek jezdí často, v sobotu má 15 min interval), dále viz plánek okolí koleje Volhy.)
• z Hlavního nádraží – metro trasa C směr Háje, vystoupíte na stanici Chodov
• ze Smíchovského nádraží – metro trasa B směr Černý Most, na stanici Florenc
přestoupíte na metro trasu C, dále pojedete směr Háje, vystoupíte na stanici
Chodov
• z Masarykova nádraží – metro trasa B směr Černý Most, na stanici Florenc
přestoupíte na metro trasu C, dále pojedete směr Háje, vystoupíte na stanici
Chodov
• z autobusového nádraží Florenc – metro trasa C směr Háje, vystoupíte na stanici Chodov
• z autobusového nádraží Černý Most – metro trasa B směr Zličín, na stanici
Florenc přestoupíte na metro trasu C, dále pojedete směr Háje, vystoupíte na
stanici Chodov
Spojení do Komunitního centra matky Terezy:
• Potřebujete se dostat na stanici metra Háje (konečná trasy C), tam sledujte
směr „Modrá škola“ (výstup u zadní části vlaku, po schodech nahoru, tam doprava – stále směr „Modrá škola“, po dalších schodech na povrch na stanici
autobusů, dále doprava pěšky ke komunitnímu centru dle plánku).
• Pokud pojedete rovnou z nádraží, spojení viz výše, pouze pojedete metrem C až
na konečnou stanici Háje.
Z koleje Volha pojedete autobusem 177 nebo 193 na zastávku Chodov (viz plánek okolí koleje, jízdní řád autobusů bude k dispozici na koleji), dále metrem 2 stanice na konečnou stanici Háje.
37
Modlitby matek
Spojení do kostela sv. Františka z Assisi:
• Ze stanice Volha pojedete autobusem 177 (směr Poliklinika Mazurská – to je
opačný směr než KCMT) 3 stanice na zastávku Litochlebské náměstí, dále pěšky
dvěma podchody podle plánku okolí kostela.
JÍZDNÉ:
• jízdenka za 32 Kč – přestupní, platí 90 min (použijete pro cestu na kolej z Černého mostu, Smíchovského nádraží, Masarykova nádraží)
• jízdenka za 24 Kč – přestupní, platí 30 min (použijete pro cestu z Hlavního nádraží, Florence a pro přesuny mezi kolejí a Komunitním centrem)
• zdarma pro starší 70 let s občanským průkazem EU nebo cestovním pasem
Nákup jízdenek:
• v automatech na všech stanicích metra, v trafikách nebo SMS jízdenka – pošlete
SMS ve tvaru DPT32 nebo DPT24 (podle požadované ceny jízdenky) na číslo
90206 (je třeba zakoupit před nástupem do vozidla). Měla by vám přijít zpráva,
kterou nemažte, ale ukažte při případné kontrole.
AUTEM
Příjezd do Prahy:
Od Brna: Z dálnice D1 sjedete na Exitu 2A-B. To jsou vlastně dva sjezdy těsně
za sebou.
• První je značen na „Chodov“, tudy se dostanete ke komunitnímu centru (na
mapě naznačeno tečkovaně).
• Druhý je značen na „Šeberov“, tudy se dostanete ke koleji Volha (na mapě naznačeno čárkovaně).
Od Plzně či od Příbrami: Najeďte na Pražský okruh (R1, E50) směr Brno, na
jeho konci najeďte na dálnici D1 směr Praha a dále postupujte dle předchozího
odstavce.
Od Hradce Králové či od Liberce: Jeďte po E55/E65 směr Brno (Pražský okruh,
Štěrboholská spojka, Jižní spojka), najeďte na dálnici D1 směr Brno a opusťte ji na
Exitu 2 (Chodov, Šeberov).
V tomto směru je pouze jeden sjezd. Hned za sjezdem je kruhový objezd, kde
doprava vede cesta ke komunitnímu centru a rovně ke koleji Volha.
38
Národní konference MM
Kolej Volha:
GPS: 50°1‘14.838“N, 14°29‘25.568“E
Příjezd od dálnice:
Ulice na Jelenách – přes kruhový objezd rovně – ulice U Kunratického lesa –
doleva do ulice K Verneráku – hned doprava na parkoviště
Komunitní centrum Matky Terezy
GPS: 50°1‘47.802“N, 14°31‘25.050“E
Varování: Parkoviště přímo před KCMT je velmi malé a je vyhrazeno pro potřeby
KCMT a dvou dalších institucí. Využijte níže popsanou cestu na veřejné parkoviště. I to však má omezenou kapacitu, protože je využíváno obyvateli okolního
sídliště. Můžete-li, využijte veřejnou dopravu.
Příjezd od dálnice:
Ulice Opatovská – na kruhovém objezdu vlevo do ulice Metodějovy – jednosměrnou ulicí Konstantinovou – vlevo do ulice Černockého a na parkoviště.
Volha – KCMT
Z parkoviště vlevo do ulice k Verneráku – vpravo ulicí U Kunratického lesa –
přes kruhový objezd rovně – pokračovat ulicí Na Jelenách – na kruhovém objezdu
vlevo na most přes dálnici (ulice Chilská) – za mostem hned vpravo do ulice Opatovská – na dalším kruhovém objezdu vlevo do ulice Metodějovy – jednosměrnou
ulicí Konstantinovou do ulice Černockého a na parkoviště.
KCMT – Volha
Z parkoviště ulicí Černockého – vlevo do jednosměrné ulice Konstantinovy –
vlevo do ulice Metodějovy – na kruhovém objezdu hned vpravo ulicí Opatovskou
– druhou vlevo na most přes dálnici (ulice Chilská) – doprava do ulice Na Jelenách
(ještě před kruhovým objezdem, případně na něm) – přes kruhový objezd rovně
– ulice U Kunratického lesa – doleva do ulice K Verneráku – hned doprava na
parkoviště.
Volha – Kostel sv. Františka (50°1‘55.205“N, 14°30‘10.575“E)
Z parkoviště vlevo do ulice k Verneráku – vpravo ulicí U Kunratického lesa –
přes kruhový objezd rovně – pokračovat ulicí Na Jelenách – na kruhovém objezdu
vlevo na most přes dálnici (ulice Chilská) – za mostem rovně dál ulicí Chilská až
na kruhový objezd (Litochlebské náměstí) – objezd objet dokola a zpět ulicí Chilská – první doprava (ulice Bartůňkova) – po chvíli doprava ulicí Na Sádce a někde
zaparkovat.
39
Modlitby matek
Mapka č. 1. Místa kde se během konference budete pohybovat
Mapka č.2, kostel sv. Františka z Asissi
40
Národní konference MM
Mapka č. 3, KCMT
41
Modlitby matek
Mapka č. 4. Koleje Volha
Mapka č. 5. Sjezd z dálnice
42
Aktuality
Aktuality
Petice za mravní výchovu ve školách
Drahé sestry!
Přílohou tohoto zpravodaje je petice za výuku mravní výchovy. Tato petice dostala požehnání od otce kardinála Dominika Duky. Je třeba reagovat na dnešní
vývoj ve společnosti v oblasti sexuální výchovy dětí, gender ideologie apod.
Bůh nám svěřil děti ve velké důvěře, že je budeme vychovávat a chránit v duchu
evangelia. Jestliže dítě jde vstříc velkému nebezpečí a já se nesnažím tomu zabránit, pak selhávám v tom nejzávažnějším poslání. Světová kampaň proti přirozenému vývoji dítěte, o níž můžete získat podrobné informace v knize Globální sexuální revoluce, je svědectvím o aktuálním stavu a aktuálním nebezpečí, jemuž budou
naše děti a vnoučata vystaveny, pokud se proti tomu radikálně nepostavíme. Legitimním a nejjednodušším způsobem je protest formou petice, která, bude-li mít
patřičnou množstevní podporu, musí být ze zákona brána na zřetel.
My víme, že nejmocnější zbraní je modlitba podle 2. Kor. 10,4 Zbraně našeho
boje…, ale nevyužít přitom možnosti přičinit se o změnu, nebo zabránit nebezpečí,
znamená nenaplnit výzvu k lásce – mohli jsme učinit a neučinili.
Když je Bůh s námi, kdo proti nám? To je důvod k aktivitě i radosti. Děkujeme,
že nejste pasivní.
Petici můžete podepsat na archy, které je možné kopírovat, a tak rozšířit i ve
vašem okolí. Nejrychlejší způsob podpisu je však na stránkách: http://www.petice24.com/petice_za_vyuku_mravni_vychovy
Růžena a Markéta
Dny lidí dobré vůle na Velehradě, 4. – 5. 7. 2014
Program této tradiční akce je velmi bohatý a najdete jej kompletně na stránkách: www.velehrad.eu
Tak jako každý rok se zde budou prezentovat 4. 7. 2014 všechny komunity
a hnutí v ČR, které budou mít od 21:00–23:00 hod. připravený program v bazilice.
Tento večer pak vyvrcholí mší svatou ve 23:00 hod., kterou bude celebrovat plzeňský biskup Mons. František Radkovský.
Všichni jste srdečně zváni!
43
Modlitby matek
Diecézní setkání MM pro českobudějovickou diecézi 6. 9. 2014 v Písku
Kdy: sobota 6. září 2014 od 13.00 hod.
Kde: V kostele Narození Panny Marie a na děkanství v Písku, Bakaláře 43/6, 397
01Písek MHD: od nádraží ČD i ČSAD nejlépe pěšky – cca 15 minut – stále rovně ulicí
Nádražní až ke kostelu“ – je vidět věž kostela. MHD bus č. 6, 55 či 66 do zastávky
Budovcova.
Program: 13.00 hod. mše svatá, 14.00 – 16.00 děkanství – slovo národní koordinátorky – odpovědi na případné dotazy, neformální setkání, svědectví. Zajištěno
občerstvení káva, čaj, případné dobroty pro agapé vítány. 16.00 – 17.00 společná
Modlitba matek v kostele.
Písek je město vhodné pro rodiny s dětmi, klidně přijeďte i s manžely a s dětmi
– mohou strávit pěkné chvíle na mnohých dětských hřištích, v místní vyhlášené
Sladovně s interaktivními expozicemi pro děti či v muzeu u živých ryb. Přímo
před kostelem bude 6. 9. postaveno šapitó a bude zde probíhat festival loutkových
divadel, hlavně dětská představení. Info najdete také na webu: http://mmvpisku.
webnode.cz/, případné další dotazy rády zodpovíme na mailu či telefonicky. Těšíme se na setkání s Vámi. Katka a Eva
Připojte se prosím k modlitbě novény za průběh tohoto setkání od 29. 8. – desátek „který Ducha svatého seslal“.
Diecézní setkání MM pro litoměřickou diecézi 20. 9. 2014 v Liberci
Kdy: od 15.00 hod.
Kde: Farní úřad arciděkanství Liberec, Kostelní 7
MHD: Spojení na faru je od nádraží kteroukoliv tramvají směr Lidové sady, zastávka Šaldovo náměstí. Odtud se odbočí podél Plazy vlevo na náměstí E. Beneše
a odtud je kostel sv. Antonína již vidět. Fara je naproti kostelu.
Program: 15.00 hod. setkání s koordinátorkami MM, 16.00 hod. společná MM,
po té společné pohoštění, 18.00 hod. mše svatá. Předpokládané ukončení do 19.00
hod.
Připojte se prosím k modlitbě novény za průběh tohoto setkání od 12. 9. – desátek „který Ducha svatého seslal“.
44
Aktuality
TRIDUUM 27. – 29. 6. 2014
Doporučené čtení:
pátek Marek 12, 28-34; sobota Žalm 147; neděle Lukáš 10, 24-28
TRIDUUM 26. – 28. 9. 2014
Doporučené čtení:
pátek Ezechiel 18, 27-32, 28-34; sobota Žalm 144; neděle Lukáš 18, 9-14
Napište nám, kdy a kde pořádáte Triduum ve vaší farnosti, rádi tuto informaci
vyvěsíme na naše stránky.
Medjugorje květen 2015
Milé maminky, chystáme s otcem Šebestiánem pouť do Medjugorje. Předpokládaný termín je poslední květnový týden 2015, bude však ještě upřesněn. Kdo máte
zájem, hlaste se předběžně již nyní u Katky Kučerkové, abychom měly představu
o vašem zájmu a podle toho i domlouvaly ubytování. Závazné přihlášky pak budou v prosincovém Zpravodaji.
Kontakt: [email protected], tel. 604 919 709
POZOR změna poštovní adresy
Máme zprovozněnou novou adresu pro poštovní zásilky!
Hnutí Modlitby matek, P. O. BOX 400, 660 00 Brno 2
Vítáme nové modlitební skupinky! Přejeme vytrvalost v modlitbě a objevení
radosti z odevzdání do Dolního Němčí, Kostelce nad Černými lesy, Křenovic,
Boskovic, Říčan, Liberce, Uherského Hradiště, Prahy 5, Kunovic, Ostravy-Plesné,
Václavic nad Nisou, Domašova, Jaroměřic u Jevíčka, Hovoran, Návojné, Kyjova,
Bohumína, Rumburku, Lhoty Rapotiny, Kamenice u Jihlavy, Třince.
Poděkování za finanční dary
Protože bez vyžádání neposíláme písemné potvrzení o Vašem daru, rády bychom alespoň touto cestou chtěly poděkovat našim dárcům. V případě, že si přejete zaslat potvrzení, napište nám nebo zavolejte, učiníme tak. Děkujeme všem
dárcům, kteří nám přispěli jakoukoliv částkou. Bez Vašich darů by tato služba nebyla možná. Pán Bůh zaplať! Vaše peníze jsou použity na tisk materiálů, provoz
kanceláře, náklady na cesty při navštěvování nových skupinek, ale především na
poštovné a Zpravodaje, které nyní posíláme v různém počtu do 1 416 skupinek.
45
Modlitby matek
Milá zpráva
Ráda bych oznámila milou zprávu, že se našim českobudějovickým koordinátorkám narodily téměř ve stejnou dobu děti. Katce Pokorné v únoru Toníček a Evě
Záluské v dubnu Vašík. Také naše účetní Katka Jägerová má od února malou Karolínku. Blahopřejeme!
Děvčata ve službě neustávají, přestože zdaleka nejsou prvorodičkami, a já jim
za to děkuji!
Dva tipy na prázdniny pro vaše děti
• Křesťanský tábor s dvacetiletou tradicí pro děti od 6–15 let, 3. – 16. 8. 2014. Info:
[email protected], tel. 603 423 620.
• Tábor pro dívky od 14 – 18 let, 16. – 24. 8. 2014. „Jdi za Ježíšem a popros ho,
aby ti ukázal tvou krásu… a přijmi jeho dvoření“. Info: [email protected], tel.
736 786 103.
46
Do vašeho diáře
Do vašeho diáře
• Dny lidí dobré vůle na Velehradě, 4. – 5. 7. 2014
• Diecézní setkání MM pro českobudějovickou diecézi 6. 9. 2014
• Triduum 27. – 29. 6. 2014
• Diecézní setkání MM pro litoměřickou diecézi 20. 9. 2014
• Triduum 26. – 28. 9. 2014
• Národní konference MM v Praze 10. – 12. 10. 2014
Modlitební SOS skupinka
Marie Hamříková, tel. 731 208 537; Václava Smejová tel. 777 610 919; Anděla Suchá tel. 737 915 277; Mirka Prokopová tel. 724 510 727; Růžena Fialová, tel. 608
618 222; Jana Pláteníková tel. 774 838 824; Jana Bartáková tel. 774 706 626; Marie
Kadlecová tel. 724 819 614; Barbora Králíková tel. 775 642 385; Věra Papežová tel.
775 062 460; Marie Ventová tel. 736 779 178; Marcela Krejčí tel. 737 983 691; Noela
Frolková tel. 605 131 548; Františka Dvořáková tel. 737 875 974; Ludmila Králová
tel. 732 935 010; Kamila Varmusová tel. 608 746 472; Janka Pecherová, tel. 723 331
951; Marie Pietrasová, tel. 491 421 798; Marie Stehlíková, tel. 723 490 967; Jitka
Kořenková, tel. 728 063 676
Prosíme, obracejte se na pohotovostní skupinku pouze s prosbami v urgentních případech. Dlouhodobé prosby nebo přímluvy v tíživé životní situaci s důvěrou odevzdávejte ve svých mateřských skupinkách.
Pokud však z jakýchkoliv důvodů potřebujete v modlitbě podpořit, můžete
úmysl poslat také emailem na adresu Hnutí MM ([email protected]), kde
pro tento účel v našem hnutí slouží zvláštní modlitební skupina žen.
47
Milé maminky přejeme Vám,
ať všude tam, kam během prázdnin přijdete, přichází skrze vás
i Ježíš. Buďte mu svědky, ať už jste kdekoliv. Našim vzkazem do
dnů volna a odpočinku, do dnů nových setkání a zážitků jsou slova
ze Skutků apoštolů: „…dostanete sílu Ducha svatého, který na
vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku,
Samařsku a až na sám konec země.“ (Skutky 1, 8)
Radost z objevování krás a také z vydaných svědectví a šťastné
návraty z cest domů.
Markéta a ostatní maminky
Kontaktní adresa:
Hnutí Modlitby matek, P. O. BOX 400, 602 00 Brno
Pro osobní setkání: Brno, Jakubská 11
Národní koordinátorka: Markéta Klímová, mobil 774 618 822
e-mail: [email protected], www.modlitbymatek.cz
Číslo účtu: 2000168590/2010 Fio Banka
Zapsán do evidence period. tisku pod evid. č. MK ČR E 13146;
vychází čtvrtletně
Redakce: M. Klímová, J. Švancarová, R. Fialová
Korektury: A Hradilová, J. Švancarová, M. Macháčková
Fotografie použité ve zpravodaji: archiv MM, M. Štarmanová, M. Macháčková,
M. Borošová
Tisk: LITERA BRNO, Tábor 43a, Brno v nákladu: 4300 ks
Download

Zpravodaj_MM_70 - Hnutí Modlitby matek