Vážení spoluobčané
v dnešním Zpravodaji se krátce vrátím k událostem,
které nás v minulých týdnech poměrně výrazně ovlivnily a to
jsou přívalové srážky a s tím spojené povodně. V noci z 1. na
2. června zaznamenalo nejen Brložsko zvýšené srážkové
úhrny v řádu až 70 mm na jeden metr čtvereční za den.
Vzhledem k nasycení půdy v předcházejících deštivých dnech
a týdnech se tyto srážky projevily velmi rychlým vzestupem
hladiny brložského potoka. Pro zajímavost přikládám tabulku
s hydrologickými daty za měrného profilu v Brloze:
datum
čas
průtok m3/s výška hladiny cm
1.6.2013
18:00
0,562
22
1.6.2013
19:00
0,6241
22,9
1.6.2013
20:00
0,9425
27,3
1.6.2013
21:00
1,724
37
1.6.2013
22:00
3,751
57
1.6.2013
23:00
5,708
72
2.6.2013
0:00
5,9205
73,5
2.6.2013
1:00
6,901
80,2
2.6.2013
2:00
7,006
80,9
2.6.2013
3:00
7,9796
87,2
datum
2.6.2013
2.6.2013
2.6.2013
2.6.2013
2.6.2013
2.6.2013
2.6.2013
2.6.2013
2.6.2013
2.6.2013
2
čas
4:00
5:00
6:00
7:00
8:00
9:00
10:00
11:00
12:00
13:00
průtok m3/s
9,742
9,4571
10,148
13,7782
19,7195
21,1462
19,9145
18,3964
16,9098
15,897
výška hladiny cm
98
96,3
100,4
120,8
151,9
159,2
152,9
145,1
137,4
132,1
Velmi prudký vzestup hladiny byl v nedělních ranních
hodinách, kdy se projevily noční vydatné srážky na Prachaticku, Lipensku a Vojenském prostoru Boletice, mezi sedmou
a půl osmou ráno stoupl potok o 30 cm (na 148,8 cm).
Naštěstí se pak vzestup hladiny zpomalil a kulminace
proběhla kolem deváté hodiny na výšce 160 cm a průtoku
kolem 21,5 m3 za vteřinu. Povodňovou komisi jsem svolal
v neděli ráno se srazem v 7:00 v mé kanceláři, ale vzhledem k rychle rostoucí hladině jsme se operativně sešli ještě
dříve. Zároveň byla aktivována Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Brloh a její členové byli vysláni plnit pytle
s pískem. Potok v té chvíli prakticky nikde nevybřežil (za Brlohem směrem k pile byla zaplavena silnice), ale preventivně
se stavěly protipovodňové hráze na známých místech (pod
KD, u pošty, u Šebelků, u Paulů...). V souladu s povodňovým
plánem obce jsme kontaktovali majitele vytipovaných lokalit
a informovali je o možném zhoršení situace. Členové
povodňové komise vyrazili do te-rénu a monitorovali situaci
nejen v Brloze, ale i na osadách v místech občasných
problémů s velkou vodou. Rozvodněny byly prakticky
všechny toky (Olešnice, Janský potok) a někde se tvořily potoky i tam kde dříve nebyly. Voda z kopců stékala nasyceným
terénem velmi rychle a brala s sebou hodně materiálu, zejména z cest. Před sedmou hodinou jsme dostali informaci
z obce Ktiš, že voda v jejich velkém rybníku (po rekonstrukci
hráze a okolí) mírně přetéká bezpečnostní přeliv, ale situace
není nijak drama-tická, absolutně nehrozí poškození hráze.
Konečně po několika letech obav z velké vody, kdy po roce
2002 byl Ktišský rybník značně poškozen, voda nestačila
bezpečnostním přelivem vytékat a proud šel přes hráz,
kterou znatelně narušoval, přestal být tento rybník mementem, které nenechávalo v klidu zřejmě nejen mne. I přes
poměrně značnou zásobu pytlů jsem vyrazil pro dalších
100 kusů pytlů od HZS do Křemže. Potok stoupal a postupně
se vylil na silnici pod bytovkami u bývalého splavu, dále
před Šebelků a silnice k pile byla pro osobní auta už
neprůjezdná, neboť v dolíku bylo přes půl metru vody.
Ochranný protipovodňový val vybudovaný po velké vodě
2002 za cestou u Paulů louky byl platný, ale ukázalo se, že
potřebuje ještě prodloužit, neboť potok se rozléval níže přes
silnici směrem ke čtyřem novým rodinným domkům.
Kolem půl desáté jsme byli nuceni vydat příkaz
k uzavření lávek, protože voda je ohrožovala, jejich povrch
byl kluzký a někteří lidé nedbajíc nebezpečí pádu do potoka
sledovali velkou vodu z lávek i s kočárky... Jsou to věci, které
se nevidí každý den, ale aby se při pytlování museli hasiči
s technikou uhýbat hloučkům přihlížejících dospělých i dětí,
to je trochu moc. Voda v potoce mírně klesala, srážky ustávaly a zase začínaly.
Ve čtvrt na jedenáct jsem dostal od HZS Jihočeského
kraje telefonickou informaci o protržení hráze nového rybníka ve Ktiši. Více informací mi bohužel nebyli schopni
poskytnout (jaký to je vlastně ten nový rybník, kolik je tam
vody, jak moc je ta hráz protržená atp.) a tak jsme po krátké
poradě raději urychleně vyhlásili rozhlasem informaci
o možném nárazovém zvýšení hladiny na potoce, a že
případná evakuace občanů bydlících kolem potoka bude
vyhlášena sirénou. Mezitím jsme telefonovali na Obecní
úřad do Ktiše, aby nám podali více informací. Dostalo se
nám sdělení, že se zřejmě jedná o právě stavěný rybník pod
oním velkým ktišským, že měl být prázdný a že po obhlídce
místa nás budou informovat. Po pár minutách se nám
dostalo sdělení, že problém je skutečně na tomto budovaném
rybníce Dobročkov, voda z potoka se nekontrolovaně
přelila přes nátokovou hranu a napustila přibližně dvouhektarový rybník a ten začal nedokončeným bezpečnostním
přelivem vytékat ven (zpět do potoka). Vyrazili jsme
s ing. Pechou do Ktiše, zbytek komise připravoval plány na
evakuaci osob z míst, kde jsme předpokládali možné
zaplavení obytných budov. Situace u rybníka nebyla vůbec
dobrá, navíc kolem špatně založených bezpečnostních pasů
tohoto přelivu začala voda značně vymílat hráz a hrozilo
i to, že betonové pasy nevydrží nápor vody a svalí se
z podemleté hráze dolů. Tím by došlo k prakticky
okamžitému vypuštění celého rybníka a přívalové vlně,
kterou později vodohospodáři odhadli na 40 až 50 cm nad
tehdejší stav v Brloze. Z rozhodnutí tamní povodňové komise
začaly práce na zamezení přítoku do rybníka, které se protáhly až do večerních hodin a následně i do pondělí. To ale
trochu předbíháme. Po návratu z Ktiše jsme situaci vyložili
ostatním členům povodňové komise a rozhodli jsme o tom,
že evakuace osob není neodkladná a že vyčkáme na další
vývoj. Připraveni jsme byli materiálně i kapacitně (škola)
a část zasahujících osob (z řad hasičů i zaměstnanců obce)
byla vyslána na odpočinek. Situace se i přes střídavé
dešťové přeháňky uklidňovala, přesto jsme monitorovali
situaci až do ranních hodin. Paní starostkou přivolaný velký
bagr začal ve Ktiši zasypávat nátok do poškozeného
rybníka a voda klesala i v potoce, situace se pozvolna
uklidňovala. Po opadnutí vody jsme začali sčítat škody na
obecním majetku a dospěli jsme k číslu téměř dva miliony
korun. Při záchranných a neodkladných pracích jsme
spotřebovali cca 50 tis. korun. Největším popovodňovým
nákladem bude oprava mostku u Pohodníků přes Olešnici,
dále sanace břehu při místní komunikaci z Brloha k pile
a opravy cest poškozených přívaly vody. Práce začnou
jakmile bude trochu jasnější financování, odhaduji, že do
měsíce započneme s opravami cest.
Ještě si neodpustím několik slov k rozestavěnému rybníku ve Ktiši. Sečetlo se zde několik dílčích problémů, které
vyústily v jeden velký. Pokud toto dílo stavebník staví dle
projektu, pak je projekt s největší pravděpodobností špatný.
Nepočítá s větší než 5-10 letou vodou, na nátokové hraně,
betonové bezpečnostní pasy jsou špatně založeny a hlavně
nekvalitně provedeny (mělké založení, absence armatur,
nevhodné bednění) a materiál hráze samotné je nejen dle
mého názoru nevyhovující (příliš kamenitý). Byl jsem ve
Ktiši nakonec přítomen asi čtyřem jednáním s orgány
Povodí Vltavy, Městského úřadu Prachatice – odbor
vodohospodářů i nezávislou institucí, která vydá (možná se
tak již stalo) posudek na stavbu celého díla a všichni
shledali nedostatky ve stavbě tohoto rybníka. Než bude
stavba bezpečná, podařilo se mi při jednáních docílit vynucení přehrabání hráze v dostatečné šířce a hloubce, aby se
nemohlo při případných dalších přívalech akumulovat
nebezpečné množství vody v rybníce. Toto bylo provedeno
následující víkend ovšem ne z popudu majitele, ale ktišské
povodňové komise (velký dík patří paní starostce Mikešové,
že jí není lhostejný osud obcí níže po toku ktišského/brložského/křemežského potoka). Chápu, že následné úpravy
a opravy stavby budou stát nemalé peníze, ale s tím musí
investor počítat a pokud na to nemá dostatek financí, do tak
velké akce se pouštět nemůže. Budu se zasazovat o to, abych
byl přítomen jednáním ohledne dostavby rybníka a zejména
o zvýšení bezpečnosti celého hotového díla. Přece jen objem
vody 30-35 tisíc kubických metrů vody by při poškození
hráze významně změnil vodní poměry v Brloze i při standardní hladině našeho potoka.
Vzhledem k tomu, že nikdo z místních občanů ani firem
nehlásil žádné výrazné škody (krom zemědělců – zatopené
pole, louky, pastviny), obešla se letošní červnová velká voda
bez dalších větších škod. Za zmínku ale určitě stojí ještě demolice stodoly poškozené v roce 2002, o které na základě
místního šetření rozhodla naše povodňová komise. S majitelem se podařilo v poklidu dohodnout, a tak za pomoci
naší techniky, zaměstnanců a členů HZS ze Křemže
a Českého Krumlova byla stržena větší část objektu, který
hrozil zřícením. Majiteli bych rád vyslovil velký dík za
pochopení, v tomto případě dostala přednost ochrana obyvatel před soukromým vlastnictvím.
Závěrem chci upřímně poděkovat všem, kdo se podíleli
na minimalizaci následků povodně (hasiči, pracovníci obce,
členové povodňové komise). Odvedli velmi dobrou práci
a tím se podařilo ochránit před poškozením ještě více majetku
soukromého i obecního. Za perfektní považuji i spolupráci
s Krizovým štábem ORP Český Krumlov v čele s panem
starostou Daliborem Cardou a stejně tak jako tradičně
bezproblémovou hodnotím i spolupráci s HZS, zastoupeným
Pavlem Rožboudem.
Takhle vypadá funkční a bezpečnostní přeliv při přívalech v akci (velký ktišský rybník).
3
Poškozený bezpečnostní přeliv, hráz se vymílá.
4
Poškozený přeliv po opadnutí vody (pasy mělce založené na kamení v blátě).
Hurá, prázdniny!
Blíží se nám konec školního roku a tak mi dovolte
poděkovat všem, kdo se věnovali a věnují práci s dětmi a mládeží (učitelé, vychovatelé, hudebníci, kroužkaři, trenéři a další)
za jejich práci pro děti a obec samotnou. Dětem pak za jejich
vystupování při našich akcích a i jim přeji, aby si prázdniny
užily co nejlépe a v pořádku se vrátily do školních lavic.
Úprava veřejného prostranství
Možná jste zaznamenali, že jsme dovybavili další
přídavnou technikou novou obecní multikáru – tentokrát
zametačem s nádobou na smetky. Oproti dosavadnímu stroji
je práce rychlejší a nemusíme ručně „kopičkovat“ zametený
materiál. Chtěl bych požádat všechny majitele stromů a keřů,
které zasahují nad obecní komunikace, aby vhodným
způsobem upravili větve těchto stromů tak, aby nebránily
bezpečnému provozu na pozemních komunikacích. Ideální
hranice je kolmice od hrany komunikace do výšky alespoň
3 m nad povrch vozovky. Tyto větve často brání důkladné
zimní údržbě, trpí přitom naše technika a podruhé tam už
řidič nepojede blízko vašich domovů tak, jak by se dalo. I při
jarním úklidu se např. na silnici z Klondajku ke hřbitovu nedá
jet strojem u obrubníku ani s aktivním přimetacím kartáčem,
natož autem samotným. Problém nastává i na chodnících, kdy
např. pod tíhou sněhu či deště klesnou větve níže, chodci je
musí obcházet a často musí vstoupit až do vozovky samé.
V úsecích, kde to bude kritické a majitel větve neodstraní sám,
učiníme tak v době vegetačního klidu my a náklady s tím spojené přeúčtujeme vlastníku přilehlého pozemku. Tato prosba
se týká i osad a rekreačních zařízení. Děkuji za pochopení.
Realizace zateplení školy a výměna oken
Bohužel Vám musím oznámit, že vzhledem k vleklým
problémům s dokončením projektových úprav na výše jmenované akci jsme byli nuceni posunout termín realizace
stavby na rok 2014. Výběrové řízení bylo zahájeno 24. 6.,
otevírání obálek s nabídkami proběhne 22. 7. 2013.
Martin Toman, starosta obce
Z jednání zastupitelstva obce
Vážení občané, zastupitelstvo se v uplynulém čtvrtletí
sešlo oficiálně jednou, a to 15. dubna na výjezdním zasedání
v Jaroníně. Zasedání začalo obvyklým tanečkem, tedy
rozpočtovou změnou. Následovalo schválení závěrečného
účtu obce, včetně zprávy auditora. Byla schválena již
předjednaná smlouva na prodej části obecního pozemku
a dílčí změna územního plánu. Dále byla schválena již
několik měsíců projednávaná směna pozemků mezi obcí
Brloh a Lesy ČR. Také byl navýšen počet zaměstnanců
obce, aby mohlo být vytvořeno jedno pracovní místo s podporou úřadu práce. Všechny tyto body byly projednány
a schváleny. Diskuse byla pouze kolem usnesení o situaci ve
škole. Část zastupitelstva nesouhlasila s odůvodněním
výroku, měla jiný názor. Nakonec tedy bylo schváleno
pouze usnesení, tedy že zastupitelstvo nepovažuje situaci za
tak vážnou, aby bylo důvodem k odvolání vedení školy.
V bodě různé vedl starosta především diskusi s občany
Jaronína o místních problémech. Na pracovních schůzkách
zastupitelstvo řešilo více méně běžné provozní záležitosti.
V minulých třech měsících zahýbaly republikou dvě věci.
Tou první byly přívalové srážky a následné povodně v české
části. Nás se nakonec dotkly, dá se říci okrajově, voda sice
způsobila nějaké škody, ale k rozsáhlým záplavám nedošlo.
V porovnání s rokem 2002 můžeme říci, že mnohem lépe dnes
funguje systém varování a vlastní organizace prací. Z konkrétních opatření je dobře, že se koryto potoka přes Brloh udržuje
bez stromů. Ukazují se ale problémy, v horní části Brloha, kde
po likvidaci jezu, který byl zničen při povodní 2002, voda dnes
nabírá rychlost a vymílá břehy. Škoda, že se nepovedlo
postavit uvažovanou halu pro parkování obecních strojů
a skladování posypu pro zimní období a dostatečné zásoby
písku pro podobné události. Bohužel se také ukázalo, že
někteří lidé se nepoučili nebo mají krátkou paměť, jak ukazuje
rozestavěná stavba rybníka pod Ktiší. Chyby v projektu a „úspory“ při vlastní stavbě způsobily hodně starostí a obav při
povodních a měli jsme štěstí, že hráz se nakonec neprovalila
a situaci se podařilo zvládnout.
Druhá věc stále ještě probíhá. Tou je pád vlády. Na
jednu stranu musíme přiznat dnes již bývalému premiérovi
jednu zásluhu. A to je značné omezení zásahů vysokých
politiků do práce policie. Obávám se, že za kteréhokoliv
dřívějšího premiéra by vyšetřování bylo „vyšším“ zásahem
zastaveno a zameteno pod koberec. Jak se situace bude
vyvíjet dál, dnes těžko odhadneme. Případ ale ukázal na
rozdílné chápání, co se může a co je již za hranicí. Jistě,
jedna věc je politická dohoda o tom, že „my budeme mít
předsedu tohoto výboru a vy tamhle toho“. Ovšem slučovat
to s placenými posty na úřadech, či firmách, to již většinou
chápeme jako sice zákonné, ale nemorální. A tady právě je
ten rozdíl. Pánové politici to cítí jako naprosto samozřejmé,
podle výroku jednoho z nich je třeba se postarat o bývalé
kolegy, oni přece pobytem ve vysoké politice ztratili kontakt
se svojí původní profesí a přece nemohou skončit na pracovním úřadě. Díváme se na to a kroutíme hlavou. Připadá
nám to vzdálené. Ale možná si neuvědomujeme, že podobné
praktiky jsou i blízko nás. Kdysi jsme na setkáních starostů
některé praktiky vysoké politiky kritizovali a jako příčinu
jsem viděl v tom, že v devadesátých letech naskočili do
vysoké politiky lidé bez zkušeností v komunální politice.
A hrdě jsme si říkali, až se do vysoké politiky dostanou komunální politici, musí se ty vztahy a praktiky zlepšit. My
přece víme, že různé návrhy nemůžeme zamítat jen proto, že
je dává někdo z opozice, že je vždy lepší dohoda, než
násilné přehlasování a podobně. A pak jsme někteří z nás se
zděšením sledovali, jak praktiky z vysoké politiky prorůstají
dolů do komunální. Najednou lidé odstupují ze zastupitelstva, aby se tam dostal člověk, který nedostal dost hlasů,
aby byl vzápětí prohlasován za starostu, rozlišování pomocí
podle toho zda je žadatel v té správné straně nebo ne a s tím
hlasy, že starostou musí být člověk z vládnoucí strany
a podobně. I Jihočeský kraj měl svou aféru, že z určitých
fondů můžete získat peníze jen tehdy, když vám projekt
zpracuje ta správná firma a zajdete za tím správným
člověkem. Naštěstí většina programů je řízena a administrována lidmi, kteří hlídají, aby docházelo k rozdělování
spravedlivému a podle kvality projektu. Občas jsem měl
i pocit, že úředníci jsou mnohem vstřícnější, když za mnou
necítili stín mocného ochránce. Bohužel tlak „mocných
5
politiků“ není jen v oblastech, kde se jedná o peníze. Setkal
jsem se i se steskem jiných pracovníků, že je na ně vyvíjen
tlak, aby rozhodovali podle politické příslušnosti
nadřízeného, a nikoli v souladu platných zákonů. Dnes
vidíme, že podobné praktiky byly uplatňovány především
ve státech, které mají dnes vážné problémy, jako například
Řecko. A naopak, státy, kde podobné věci jsou mnohem
méně přijatelné, jsou stabilnější jak po politické stránce, tak
hospodářské. Takže se musíme rozhodnout, kterou cestou
chceme jít. Zda různé trafiky a strýčkování přijmout za standardní nebo je postavit mimo. Netvrdím, že jsem svatý, a že
jsem se nikdy v minulosti o nějaké podobné způsoby
nepokusil. Ale právě proto jsem toho názoru, že by neměly být.
Libor Lev, místostarosta
Z historie naší obce
6
Dnes bych vás chtěla seznámit s třicetiletým působením zahrádkářské organizace v Brloze. Podklady jsem
získala od paní Marie Klementové (Ráblovy tety), se kterou
jsem si povídala v minulém Zpravodaji.
Podnětem k založení organizace byla hlavně výstava
ovoce, konaná v listopadu 1960 v místní knihovně.
Uspořádala ji Osvětová beseda, jejímž správcem byl František
Nejedlý a Místní lidová knihovna, tedy manželé Miloš a Anna
Vejvarovi. Odborný učitel Josef Šálek z Českého Krumlova
dokázal určit všechny jednotlivé druhy. Bylo vystavováno
ovoce pěstitelů z Brloha i okolí a zájem o výstavu byl velký.
Myšlenku založit zde místní organizaci uvítal okresní
i krajský výbor zahrádkářského svazu. Na 5. března 1961
svolala Osvětová beseda ustavující schůzi, na níž pozvala
předsedu okresního spolku přítele (oslovení členů) Losenického. Vzápětí se přihlásilo 17 zakládajících členů: z Jaronína
učitel František Nejedlý, z Jánského Údolí Jan Tancer a z Brloha učitel Miloš Vejvara, Josef Borovka, Tomáš Borovka,
farář František Honsa, obuvník Jan Hrubeš, František
Jakubec, František Kafka, Jakub Mikeš, zahradník František
Prűher, František Sixl, František Skorunka, Václav Švarc,
Václav Vacko, kolář Václav Vacko a Tomáš Kouba. Prvním
předsedou byl zvolen František Prűher a zápisy (kroniku)
dělal František Nejedlý. Hned v prvním roce se konala
přednáška s filmem o pěstování a ochraně ovocných stromů,
zájezd do Průhonic a Žehušic, bylo odpracováno zdarma asi
250 hodin (hlavně na úpravě kolem pomníku padlých) a pro
členy hromadně objednány stromky, keře, květiny a hnojiva.
Tyto objednávky si všichni velmi pochvalovali a byly praktikovány každý rok dvakrát, zjara a na podzim. Navíc se
rozrostly o semena a hlízy květin i zeleniny, růže, ochranné
postřiky, rašelinu a další potřeby pro sad a zahradu.
Nechyběly ani praktické ukázky roubování nebo prořezávání
ovocných stromů a odborné přednášky na různá témata.
U potoka od pošty až ke kovárně byl vysázen pámelník.
Učitel zdejší školy Miroslav Slanec prováděl na požádání rozbor půdy. V roce 1962 měl spolek 21 členů, o rok později už
31, z toho první dvě ženy Lenku Haklovou a Marii Šafářovou,
v roce 1964 – 35 a ve dvou následujících – 39 členů.
V roce 1966 byla uspořádána výstava ovoce. Asi na 100
podnosech bylo vystaveno na 60 druhů jablek a 4 druhy
hrušek pěstovaných na Brložsku. K vidění byly i některé méně
známé druhy zeleniny, domácí výrobky a odborná zahrádkářská literatura. O výstavu byl zájem, v neděli ji shlédlo
asi 120 občanů a v pondělí ještě 140 starších žáků s učiteli
z místní školy. Podle usnesení výboru byla potom část ovoce
rozdělena dětem, které pomohly při přípravě i likvidaci výstavy a navíc při ní během trvání držely služby, a zbytek byl
dán do školní jídelny. Pro informovanost členů i občanů byla
(spolu se včelaři) na vsi zřízena informační skříňka.
Na začátku roku 1967 měla organizace 43 členů.
Přistoupila třetí žena, v úvodu zmiňovaná Marie Klementová,
která pak od roku 1969 pracovala ve výboru. Později (od roku
1975) se stala jednatelkou a po Františkovi Nejedlém
(odstěhoval se do Mříčí) převzala i velice záslužnou činnost
zapisování událostí a zpráv spolku, díky nimž se dnes můžeme
o jeho působení a historii dozvědět. V roce 1967 členové
odpracovali na 200 brigádnických hodin při stavbě obecního
vodovodu, F. Jiřička a M. Vejvara usušili vagon sena, do
zásobování bylo dodáno 35 q ovoce, vysázeno 80 ovocných
stromků, na hřišti vysazeno 5 francouzských jív, zvýšen taras
potoka u Šebelků a dosázen živý plot z pámelníku
a v klubovně na hřišti uskutečněna přednáška s promítáním
J. Šálka z Č. Krumlova o pěstování pokojových rostlin.
V roce 1968 zemřel František Kafka, který byl více jak
tři roky předsedou. Po něm funkci převzal Tomáš Borovka.
Až do roku 1974 počet členů pohyboval do čísla 45
a celkem obhospodařovali asi 8 hektarů zahrádkářské
plochy. V dalších letech členská základna pomaloučku ubývala. V roce 30. výročí konce II. světové války bylo odpracováno 128 hodin při výstavbě kulturního domu (KD) a při
zvelebování obce. Po dostavbě vysázeli zahrádkáři
u parkoviště KD záhon 50 růží a později dosázeli k obrubníku sedmikrásky a pomněnky. Samozřejmě, že se o vše
také starali, pleli, ošetřovali i zazimovávali. V roce 1978
převzal předsednictví Jan Máče. V roce 1986 byla abnormální úroda ovoce. Pan Jiřička vykoupil pro Jednotu
Kaplice od místních obyvatel 50 q třešní, 50 q švestek, 5 q
borůvek, 5 q rybízu, 1600 q jablek.
Většina aktivit spolku se každoročně opakovala. Byly to
především hromadné objednávky stromků, semen, sazenic,
hnojiv, atd., praktické odborné ukázky řezu a ošetřování
i roubování stromů přímo na zahradách členů, vzdělávací
přednášky a besedy s promítáním naučných snímků, výstavy,
sušení sena, péče o květiny a celý prostor u pomníku padlých,
stříhání pámelníku okolo potoka, udržování květin u KD,
brigádnické hodiny na budování v obci, pomoc při špičkových pracích v JZD, sběr druhotných surovin i zájezdy. Jan
Máče byl předsedou organizace až do roku 1990, kdy funkci
převzal Ing. Pavel Pešek. Po „sametové revoluci“ se hodně
věcí změnilo a spousta spolků zaniklo, a přesně to postihlo
i místní zahrádkáře. Hodně starých členů zemřelo, mladí
neměli zájem, a proto na konci roku 1991 definitivně ukončil
svaz své bohulibé třicetileté působení v obci.
Dnešní mladí lidé asi těžko chápou, že se tady rozplývám nad činností zahrádkářského spolku. Vždyť stačí
otevřít internet a najít potřebné informace, nebo si vybrat
z nepřeberného množství odborné literatury či zajet do
některého z mnoha supermarketů, kde na vás čeká hned
několik stojanů se semeny a celá oddělení veškerých potřeb
pro zahrádkáře. Bohužel v minulosti tomu tak nebylo
a téměř vše se pracně shánělo, i auto měl málokdo. Proto
byla činnost zahrádkářského spolku pro místní občany
velkým přínosem. Navíc každý takový spolek lidi sdružuje.
A všimli jste si, kolik hodin zdarma odpracovali pro blaho
obce a zemědělství? Je bezvadné, že i dnes se najdou lidé,
kteří vidí dál než jen ke svému plotu a snaží se zvelebit
i společná obecní prostranství. A nejsou to nezaměstnaní!
Všem těm patří velký dík. Bohužel pro někoho je problém
uklidit si alespoň kolem vlastního domu a dokonce se najde
i pár jedinců, kteří dílo jiných ničí. To je moc smutné!
Marta Tomanová
Jak se žije „deváťákům“ v Brloze…
Dnes jsem si k povídání pozvala mládí, naší budoucnost,
vycházející devítku. Ve třídě je jen deset žáků, a to na
rozhovor ještě tři chyběli. Na slovo byli celkem skoupí, přesto
doufám, že vás budou názory nejstarších žákovské generace
naší školy zajímat. A s kým jsem si povídala? S Radkem
Žofčákem, Jiřím Švarcem, Kateřinou Hummlerovou, Anetou
Florkovou, Markem Jungwirthem, Dominikem Šolcem
a Veronikou Mauerovou. Chyběla Veronika Tomešová, Lenka
Klimešová a Tomáš Kapoun.
Jste rádi, že vám povinná školní docházka končí,
nebo budete na školu rádi vzpomínat? Všichni odpověděli,
že se jim určitě bude stýskat, akorát Radek pronesl, že si
možná posteskne.
Změnila se škola za těch devět let, co jste ji
navštěvovali? Všichni se shodli, že se změnila, a to k lepšímu. Nové lavice, technické vybavení, počítače, interaktivní tabule a dokonce uvedli jako plus, že přichází noví
učitelé. (Vzpomínám si, že na veřejném lednovém zasedání
ve školní jídelně to naopak některým rodičům vadilo!)
Myslíte si, že malý počet žáků ve třídě je výhoda nebo
ne? (Ve městech to bývá 2 až 3 krát více i nás bylo některý
rok 32). Většina to brala jako výhodu, že se lépe poznají,
mají k sobě bližší vztah, učitelé se jim mohou více věnovat.
Marek s Dominikem by radši, kdyby jich bylo o trochu víc,
měli by více kamarádů a méně zkoušení.
Chodili byste radši do jiné školy? Jednoznačně ne. A to
jsou jenom tři z Brloha a tři z Nové Vsi a Českých Chalup
a po jednom ze Chmelné, Stupné, Borové a Českého Krumlova.
Káťa to má z vás nejdál, jak ti vyhovuje dojíždění?
Tady ve škole se mi líbí, ale dojíždění ne. Protivné je to
brzké ranní vstávání a odpoledne zase pařák v autobuse.
Závidíte školy dětem ve městě, nevnímáte to jako, že
byste byli na vesnici o něco ochuzeni? Ne, vesnické školy
jsou lepší, známe se lépe i s dětmi z jiných tříd a učitelé nás
taky dobře znají. Navíc ve městě je určitě víc nebezpečí jako
šikana, drogy, ale i provoz na silnicích...
Jakou máte tady ve škole oblíbenou pani učitelku?
Všechny jsou prima i pan učitel je fajn.
Určitě víte, že v zimě si několik nespokojených rodičů
stěžovalo na školu, na její vedení. Co vy na to jako nejstarší z generace, o jejichž vzdělání se jedná. Jak vás to
ovlivnilo, co vám ve škole vadí? My jsme to nijak nevnímali, škola je v pohodě, vyučování to neovlivnilo. (Děti jsou
v pohodě, tak proč my dospělí vyvoláváme konflikty
a zbytečně se stresujeme?)
O dnešní mládeži se tvrdí, že nejvíce času tráví
u počítače nebo televize, je to pravda? 4x ne, 3x ano.
Tak mi řekněte, co vás baví. Marek – být v přírodě,
někam jít, povídat si s kamarády, něco dělat venku je pro
mne určitě lepší, než sedět u počítače. Káťa – počítač. Aneta
– televize. Radek – občas venku, ale u notebooku to taky
není špatný. Jirka – sport, jakýkoliv. Dominik – fotbal a motorky. Veronika – být venku, jezdit na kole.
Věnujete se aktivně sportu? Jirka a Dominik hrají
fotbal za FK Nová Ves-Brloh a chodí na florbalový kroužek
ve škole. Ostatní ne.
7
Jsme v knihovně, mnozí z vás sem dříve pravidelně
chodili, ale poslední roky nic. Nabízí se otázka: Čtete ještě?
Ne, moc ne, jen když nás něco zaujme.
Jaký žánr preferujete? Fantazy a dobrodružné příběhy.
Máte připravené závěrečné divadlo? Hrajeme pohádku Hrátky s čertem. Líbí se nám, zkoušení nás bavilo.
Doufáme, že se bude líbit i obecenstvu. Hodně nám pomohla paní učitelka Kratochvílová a za to jí chceme moc
poděkovat.
Co se vám v Brloze líbí a naopak, co byste změnili?
Bezva, líbí, dobrý, v pohodě... Marek a Dominik: Až na tu
čekárnu, je moc pěkná, ale nepraktická. Zahání tam déšť
i sníh a nejde pořádně uklidit. Káťa: A taky se mi nelíbí
chování některých lidí.
Nic vám tu nechybí, třeba diskotéka? Aneta: Merkury!
(pro ty kdož neznají, Merkury je trojpodlažní obchodní
centrum v Českých Budějovicích). Dominik: nějaký
florbalový tým.
Jaké máte plány a přání do budoucna? Radek – já se
jdu učit do Budějovic na automechanika. Jirka – já jdu na
střední stavební do ČB a pak bych rád, kdyby mi to vyšlo,
na vysokou. Káťa – do Krumlova na obor kuchař – číšník.
Aneta – já jdu na hotelnictví a turismus a chtěla bych být
průvodkyně. Marek - já jdu na provoz a ekonomiku dopravy
do ČB, chtěl bych hlavně tu školu dodělat a pak třeba zkusit
vysokou. Dominik – já jdu taky na automechanika a také
bych chtěl na té škole nějak vydržet. Veronika – do Lišova
na pečovatelskou službu pro jesle a dětské domovy.
A ti co chyběli? Z Tomáše se ve Velešíně stane mechatronik, z Veroniky bude zahradnice a Lenka jde na žurnalistiku.
Děkuji za rozhovor. Přeji vám všem, aby se vám
podařilo zdárně dokončit vybrané školy a také abyste
potom byli v zaměstnání úspěšní a spokojení. Hlavně vám
přeji pevné zdraví, splnění všech přání a ať potkáváte jen
samé dobré lidi.
MT
Pozvání do knihovny
Literární Šumava 2013
Letos jsme se na květnový
seminář Literární Šumavy, s podnázvem „Chodská putování včera
a dnes“, vydali do plzeňského
kraje, přímo do chodské metropole Domažlic. Po ubytování
v Sokolském domě nás na radnici přivítal starosta města
Ing. Miroslav Mach. Poté jsme si poslechli zajímavou
přednášku ředitele Muzea Chodska Josefa Nejdla o hrdince
knihy Manka Římanka. Je to pravdivý příběh z období
konce 19. století, kdy prostá žena Marie Bílková z Mrákova
(obec nedaleko Domažlic), se odhodlala k činu do té doby
téměř nevídanému, vydala se na pěší pouť do italského
Říma, a tu dokonce za svůj život podnikla dvakrát.
V podvečer nás historickou částí města provedl
Bc. Stanislav Antoš a večer jsme shlédli několik filmečků
Jana Nováka, na kterých už mnoho let zachycuje tradici,
řemesla i folklor Chodska. Obzvlášť unikátní byla výroba
čepic z chorošů (dokument vysílala i televize).
Druhý den ráno jsme si kousek za hranicemi ve Waldmünchenu prohlédli Pohraniční a Trenckovo muzeum a před
polednem jsme se už s fundovaným průvodcem, ředitelem
Městských lesů Domažlice Ing. Janem Bendou, kochali výhledem z nejvyšší hory Českého lesa Čerchov. Škoda, že byla
taková zima. V objektu „Stará pošta“ v Klenčí pod
Čerchovem byly pro nás připraveny ukázky chodského folklóru. Uším lahodil zvučný zpěv chodských písní s dudáckým
doprovodem a s úctou a obdivem jsme sledovali zručné ruce
žen při vytváření kraslic, paličkování, vyšívání krojů a malování chodské keramiky. Naší pozornosti neunikl ani místní
kostel sv. Martina, s jehož historií nás seznámil a na zvědavé
otázky ochotně odpovídal P. Libor Buček. Samozřejmě, že
jsme nevynechali návštěvu a výměnu zkušeností v Městské
knihovně Klenčí pod Čerchovem, Místní knihovny v Peci
pod Čerchovem a Městské knihovny Boženy Němcové v Domažlicích. V Peci pod Čerchovem jsme ještě zavítali do
dřevorubeckého muzea, na jehož založení v roce 2006 měl
největší zásluhu místní nadšenec, člen místního Spolku na
ochranu památek a manžel paní knihovnice Jan Riederer.
Převážná část exponátů v muzeu je zapůjčena nebo darována
současnými obyvateli obce, kteří je uchovávali jako památku
po svých předcích. Škoda, že se takový obětavec nenajde
i u nás, aby příští generace viděly, s čím pracovali a co
vyráběli naši předkové. Večer zakončila přednáška PhDr. Jana
Štolby, redaktora Literárních novin a dlouholetého zpravodaje ČTK.
V sobotu jsme si ještě vyšlápli na Veselou horu
a s odborným průvodcem, již zmiňovaným panem Antošem,
navštívili kostel sv. Vavřince. Celý seminář s námi
absolvoval (již po několikáté) známý filozof a publicista
Erazim Kohák (letos oslavil 80. narozeniny) s manželkou
Dorothy, který obohatil program vyprávěnými příběhy ze
života.
Tyto knihovnické akce mám ráda. Setkáme se se
starými přáteli, poznáme nové, potěšíme srdíčko, nasytíme
ducha, rozšíříme obzory, ochutnáme dobroty od kolegyň
(chodské koláče neměly chybu a na šneky najdete návod
u receptů) a prozkoumáme další kousek naší krásné vlasti.
A to je i tip pro Vás na výlet či dovolenou, opravdu všude
kam jsme přišli, byli přívětiví a ochotní lidé.
Vzpomínka
9. května by se byla dožila 100 let paní Anna Vejvarová. Do historie Brloha se zapsala nesmazatelným písmem.
Od roku 1940 učila na zdejší škole a učení ji provázelo prakticky až do smrti, protože ještě v devadesáti letech dávala
několika zájemcům hodiny němčiny. Přes třicet let vedla kroniku obce a stejnou dobu se se svým manželem starala
o knihovnu. Navíc založila citerový a pěvecký kroužek. Vychovala své dvě děti a spousty žáků, kteří na ni dodnes
vzpomínají. I já jsem jedna z nich. Zemřela před devíti lety v úctyhodném věku 91 let.
8
Pasování na čtenáře
Letošní pasování prvňáčků na čtenáře proběhlo v knihovně ve středu 12. června. Děti, které tentokrát přivedla třídní
učitelka Mirka Pouzarová, ukázaly, co se za ten první rok v naší škole naučily. A musím je všechny moc a moc pochválit.
Každé z nich přečetlo jednu vtipnou básničku a nikdo nekoktal, všichni se podepsali a nikdo neškrtal a všichni věděli, jak
se s knihami správně zachází. Pasoval je pan starosta a přidal přání, aby se pro ně knížky staly kamarády na celý život. Na
památku si děti odnesly knihu s věnováním, CD s pohádkou, záložku, kterou vyrobily děti v družině a něco dobrého na zub.
Také všem přeji, aby je čtení bavilo a v knížkách našly moudrost, poučení i zábavu.
Nové knihy
Pro nejmenší čtenáře máme NEJKRÁSNĚJŠÍ
ČESKÁ ŘÍKADLA, druhou knihu vtipných básniček Jiřího
Bartoše NEMRAČTE SE NA SVĚT, knížku písní Zdeňka
Svěráka a Jaroslava Uhlíře, která obsahuje i dvě operky
(O šípkové Růžence a O dvanácti měsíčkách) – KDYŽ JE
PĚKNÉ POČASÍ, texty písniček Jiřího Žáčka s notami i CD
– JAK POČÍTAJÍ KOŤATA, čtyři knížečky bohatě ilustrovaných MINIPOHÁDEK, tři příběhy z edice
„Nejkrásnější pohádky“ s poučením: O LVU A MYŠCE –
o pomoci druhým, ŽABÍ PRINC – o dodržení slibu,
MÁŠENKA A TŘI MEDVĚDI – o ohleduplnosti, fantasy
všedního dne – CO SI VYPRÁVĚJÍ ANDĚLÉ? a BAJKY
– tentokrát ve formě oblíbeného obrázkového čtení. Větší
9
děti se mohou vydat na dobrodružnou cestu do světa, kde
všichni rodiče spí a ony se musí pustit do nemilosrdného
boje o přežití – SPÍCÍ MĚSTO nebo se zamyslet nad
příběhem inspirovaným irským eposem z 12. Století –
PTAČÍ SNĚM.
Naučná literatura pro mládež se nám tentokrát
rozrostla hlavně o zajímavé a poučné publikace pro chovatele: PES MALÉHO PLEMENE – aktivní, veselý chytrý,
KOČKA – chov, bydlení, hry, ČINČILA – aktivní, zábavná,
hbitá, KANÁR – zpěvný, čilý, aktivní, TERARIJNÍ
ZVÍŘATA – exotická, vzrušující, tajuplná a MOJE NEJMILEJŠÍ KOČIČÍ KNÍŽKA. Z edice „Šikovné ruce“ nám
přibyly KVĚTINY – 28 originálních nápadů na výrobu
z papíru, textilu, keramiky, šustí a dřeva a SKLÁDÁNÍ
ČAJOVÝCH SÁČKŮ – 40 jedinečných blahopřání, jmenovek a ozdob.
Beletrii pro dospělé dominuje tentokrát krimi,
všechny jsou z edice „Původní česká detektivka“: KEJKLÍŘ
SMRT A BLÁZEN, ZLÁ PANENKA, JEN VRAH MLUVÍ
PRAVDU, SMRT KAZÍ OBCHOD, ŠPAGÁT, ŠTVANICE,
TŘI PANÁKY PRO EVŽENKU, STAŘEC A MORD,
KLETBA MARKOMANSKÉ KRÁLOVNY, KRÁSNÁ
NETÝKAVKA, VIDINY POPLETENÉ TLUMOČNICE,
ABCHAZSKÝ MED, SLANÁ CHUŤ CIGARET a PO
SEZONĚ SE NEVRAŽDÍ. Čtivé a hlavně u žen oblíbené
jsou historické romance: TŘETÍ KRUH, SPLNĚNÁ
PŘÁNÍ, ČAS NEVINNOSTI, PROVINILÉ RADOSTI,
KRÁSNÁ SLEČNA a ZÁZRAK LÁSKY. Nechybí ani
příběhy ze současnosti, některé dokonce autentické: OBEJMI MĚ LÁSKO, JUMARORO, ZAPOMENUTÁ,
NÁDHERNĚ TLUSTÁ, MEZI TÍM, ŠTIKA V RYBNÍCE,
ANEB, JAK UKRÁST ČESKOU MILIARDU a MÝM
MARODŮM, ANEB, JAK VYROBIT PACIENTA. Velmi
žádané jsou i historické romány: GENESIS, ŠARLATOVÝ
PLÁŠŤ, KRÁLOVNA A LORD M, NEHODNÁ DCERA
RODU SMIŘICKÝCH, DŮM OZVĚN, nebo lékařského
příběhy - DOKTORKA KATEŘINA – SVÉRÁZNÝ PACIENT. Nové jsou i dva erotické bestsellery OTROK
a HRAČKA, válečný román SIRÉNY Z DUNKERQUE,
novely TÓNY a NECHTĚL JSEM BÝT LENINEM,
poutavý román Barbary Woodové PANENKY Z RÁJE
a třetí závěrečnou část sebraného díla Jana Balabána ve dvou
svazcích – PUBLICISTIKA A HRY. Beletrii uzavírá pět fantasy knih J. R. R. Tolkiena: HOBIT, ANEB CESTA TAM
A ZASE ZPÁTKY, tři díly PÁN PRSTENŮ a SILMARILLION.
V oddělení naučné literatury pro dospělé najdete nejvíce přírůstků pod číslem 159, které je spojeno s psychologií.
Můžete se například dozvědět TAJNÉ TRIKY, JAK ZÍSKAT
VYŠŠÍ PLAT – šéf prozrazuje, jak přesvědčit každého šéfa,
40 NEJVĚTŠÍCH MÝTŮ O BUDOVÁNÍ KARIÉRY – na
čem opravdu záleží, SETKÁNÍ S ANDĚLY – pravdivé
příběhy o lidech, kteří viděli anděly a pro ty, kteří se chtějí
s nimi setkat, další dvě knihy psychiatra Briana L. Weisse
JEN LÁSKA JE SKUTEČNÁ – neuvěřitelné svědectví
o tom, že naši milovaní nás nikdy neopustí a MINULÝMI
ŽIVOTY K UZDRAVENÍ – objevte sílu regresní terapie
k zahojení duševních traumat a zázračné proměně mysli, těla
i vztahů, OBJEVTE SVÉ MIMOSMYSLOVÉ SCHOPNOSTI, o kterých jste možná neměli tušení, ale můžete je
využívat k vlastnímu osobnímu i duchovnímu vzestupu,
FENG ŠUEJ – cestami k domovu podle našich předků
a ČTYŘI DOHODY – modlitby – inspirace a řízené meditace
pro život v lásce a ve štěstí. Z edice „Největší malíři“ mohu
nabídnout šest publikací: MICHELANGELO, MONET,
PICASSO, REMBRANDT, RENOIR, VAN GOGH a ještě
ZÁKLADY REALISTICKÉ KRESBY – kreslení pravou
mozkovou hemisférou. Pro ty, kdož by si chtěli sami něco
vybudovat, máme příručky: STAVBA PECE NA PIZZU
A CHLEBA v domě i na zahradě, ZIMNÍ ZAHRADY – vše
od návrhu přes stavbu až po užívání a KACHLOVÉ
SPORÁKY – konstrukce, řečení, stavba svépomocí. Své obzory si můžete rozšířit s knihou OMYLY ZNÁMÉ
A NEZNÁMÉ, velká encyklopedie DŘEVO vás podrobně
provede „strom za stromem“ 150 druhy dřeva, TEXTILNÍ
DOVEDNOSTI nabízí 54 zajímavých návrhů na pletení,
háčkování, prošívání a plstění, NAVŽDY SE OSVOBOĎTE
OD DIET – obnáší 8 kroků fungujících postupů k dosažení
a udržení ideální váhy, BIO KUCHAŘKA – obsahuje více než
120 receptů na zdravé vaření pro celou rodinu a ŠŤASTNÉ
DÍTĚ – přináší to nejlepší z kurzů pro miminka, co můžete
provádět sami doma. Z historie si můžete přečíst publikaci
MOSKVA 1941 – Hitlerova první porážka, nebo zabrousit do
ještě hlubší historie, kde na vás čeká VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ
(221 př. n. l. – 1644 n. l.) a KŘIŽÁCKÉ HRADY VE SVATÉ
ZEMI (1192 – 1302). Velmi zajímavý je i výbor z cestopisů
českého cestovatele a fotografa E. Stanko Vráze (1860 - 1932)
s názvem V DÁLAVÁCH SVĚTŮ.
Přijďte, nabídka je bohatá. Ještě jsem vás chtěla upozornit, že už konečně funguje on-line katalog naší knihovny.
Dostanete se na něj přes oficiální stránky obce:
www.obecbrloh.cz/knihovna nebo: www.knihovnabrloh.
estranky.cz, kde si můžete knihu případně i zarezervovat.
Těší se na vás knihovnice Marta Tomanová.
Základní a Mateřská škola Brloh
Strašidla ze mlejna a okolí
V průběhu měsíců březen a duben žáci 2. třídy zapojili do výtvarné soutěže. Malovali a potom vystřihávali vodníky
nebo čerty, v květnu dvě žákyně malovaly pozadí (strašidelný mlýn) na balicí papír formátu A1 a potom tam nalepily
vystřižená strašidla. Při českém jazyce potom všichni vymýšleli jména jednotlivých strašidel.
Resuscitace
- oživování (masáž srdce a umělé dýchání)
9. dubna jsme v páté třídě na Ambumenovi nacvičovali poskytování první pomoci při život ohrožujících situacích.
10
Šlo nám to velmi dobře a první pomoc bychom poskytnout uměli. Je to však velmi náročné a vysilující. Rychle nám ubývalo sil a nevím, zda bychom v tempu vydrželi do příchodu dospělého člověka nebo do příjezdu rychlé záchranné pomoci.
Den Země
Žáci 1. - 4. třídy uklízeli naše vesnice Brloh a Novou Ves, žáci 5. - 9. třídy dělali pořádek v prostorách školy.
Pohádková kovárna - SELIBOV
Odměnou za celoroční práci byl pro žáky 1., 2. a 3. třídy výlet do malebné vesničky Selibov nedaleko Tálínského rybníka. Čerti, hastrmani, víly a skřítci nás provázeli v průběhu dopoledne.
Další zastávkou bylo MUZEUM EXOTIKY V PROTIVÍNĚ. Expozice Městského muzea jsou zasvěceny exotické
přírodě. Vystavené exponáty byly pro nás všechny neobyčejným zážitkem. Pozorovali jsme svět pod mořskou hladinou,
exotický svět pobřeží, jezer a řek, savan, pouští a také exotický svět pralesů.
Výlet do Prahy
Děti z výtvarného kroužku se vydaly na výlet do Prahy. Navštívily úžasný malý svět Království železnic a prohlédly si pozoruhodný model Prahy.
Poděkování za uskutečnění výletu patří panu starostovi, který poskytl finanční příspěvek z rozpočtu obce a panu J. Kukačovi
a panu J. Jakešovi, kteří se podíleli na dopravě dětí.
Poděkování
Základní škola a Mateřská škola děkuje hudební skupině Nočník za velice pěkný výchovný koncert.
11
Škola nanečisto
Budoucí prvňáčci se formou různých her v květnu a červnu seznamovali s prostředím „velké školy“.
První slet brložských čarodějnic a čarodějů
Dvůr školy se v úterním dopoledni stal místem reje
čarodějnic a čarodějů. Rok 2013 byl vyhlášen rokem kamenů.
Co Vás letos nemine, ukáže Vám teď deset bodů stupnice, co stvořil Mohs skřet.
Prvňáci, ti se promění na mastek – hebké kamení.
Druháci v sůl, však znáte to, dražší nám budou nad zlato.
Na třeťáky se dostaly z kalcitu krásné krystaly.
Ze čtvrťáků se nakonec vyklube čistý kazivec.
A páťáci to není vtip, znehybní jako apatit.
Šesťáci nebudou stranou, v momentě se živcem stanou.
Sedmáci, v očích plamínky, rozzáří čiré křemínky.
Osmáky, jen tak pro krásu, zaklejeme do topasu.
Devátou pak žáků rundu ukryjeme do korundu.
A co naše pedagožky?! Diamantů září plošky!
Však každá chyba přijde draze, z diamantů jsou jen saze!
12
Po slavnostním zahájení sletu zazněla píseň brložských
čarodějnic v podání pedagogického sboru SABAT MATER
za doprovodu kytary.
Součástí programu bylo také vystoupení čaroděje
Himel Hergot Hilman Hároše. Pod jeho vedením na sletu
vybouchly i dvě sopky.
Čarodějnice a čarodějové se naučili zaříkávadlo
zkamenění a zaříkávadlo proti zkamenění.
Bylo odhaleno kouzlo mlýnku všechnodám, který
všem malým i velkým čarodějnicím a čarodějům vyčaroval
krásný polodrahokam.
Součástí sletu bylo vyhlášení výsledků Atletické
olympiády z předešlého dne.
Zbytek vyučovacího dopoledne se v jednotlivých
ročnících a hodinách nesl v čarodějném duchu.
Škola jinak
Na přání dětí a rodičů připravili učitelé ZŠ Brloh pro
své žáky dětský den nazvaný Škola jinak. Žáci byli
rozděleni do skupin tak, aby v každé skupině spolupracovaly děti z různých tříd. Společně se pak zapojovaly do
práce na jednotlivých stanovištích. Každý učitel se věnoval
výuce svého předmětu zábavnou formou.
Například paní učitelka Němcová seznámila děti
s morseovou abecedou, paní učitelka Korchová s nimi
rozebírala vtipná anglická přísloví, u paní učitelky
Anderlové ochutnaly léčivé bylinné čaje, v hudebně si
zazpívaly latinskou písničku, s panem učitelem
Hilmanem se učily poznávat různé druhy rostlin a pátraly
po jejich názvech ukrytých v textu, s paní učitelkou
Markovou objevovaly nebezpečí silničního provozu
a u paní učitelky Pouzarové luštily veselé křížovky
s přírodovědnou tématikou.
Školní den velice rychle ubíhal a po splnění všech
úkolů čekala na malé i velké žáky sladká odměna. Tato akce
se všem líbila a určitě ji zase do výuky zařadíme.
H. Kratochvílová
13
Exkurze Pokorný-sítě
Dne 22. 5. 2013 se 9. ročník zúčastnil exkurze v místní
firmě Pokorný sítě. Žáci si připravili informace o uměle vyrobených materiálech, které našly uplatnění v životě člověka.
V trojicích si zpracovali plakáty na témata: (PP) polypropylén,
(PE) polyetylén a (PAD) polyamid. Povídání o umělých
vláknech jim pan Pokorný doplnil a přidal vzorky konkrétních
výrobků, které se ve firmě vyrábí. Žáci si prohlédli ukázky
různě silných lan, ukázky sítí s různě velkými oky apod.
Dozvěděli se, že mezi odběratele „hokejových“ sítí patří
evropské severské země i Rusko. Práce na sítích je kolektivní.
Ušití jedné sítě do fotbalové brány trvá 15 minut. Pan Pokorný za dobu svého působení ve firmě a z životní zkušenosti dal
žákům do života jednu radu... výrobků „šmejdů“ je na světě
víc než dost, budete-li něco vyrábět, dělejte to kvalitně.
Sportovní den
V pondělí 29. 4. proběhla na zdejším místním hřišti Školní atletická olympiáda za účasti všech tříd. Soutěžilo se ve
čtyřech disciplínách (vytrvalý běh, sprint 60 m, hod míčkem nebo koulí, skok daleký). Nejlepší žáci byli oceněni diplomy.
Tabulky zobrazují výsledky nejlepších žáků v jednotlivých soutěžních disciplínách.
(1.-3. třída)
Chlapci
Dívky
Disciplína
1
2
3
1
2
3
Vytrvalý
Říha
Vácha
Turchetta
Polášková
Šolcová
Konzalová
běh (300 m)
Michal
Václav
Matteo Cl.
Karolína
Nikola
Jana
Sprint
Hrubeš
Burda
Říha
Hrubešová
Fišerová
Steinbauerová
(60 m)
Daniel
Daniel
Michal
Petra
Kristina
Tereza
Hod
Turchetta
Plánský
Zwiefelhofer
Valešová
Urbanová
Fišerová
míčkem
Matteo Cl.
Václav
Vojtěch
Adéla
Kateřina
Kristina
Skok
Sklář
Burda
Vácha
Polášková
Šolcová
Konzalová
daleký
Matěj
Daniel
Václav
Karolína
Nikola
Jana
14
(4.-5. třída)
Disciplína
Vytrvalý
běh (300 m)
Sprint
(60 m)
Hod
míčkem
Skok
daleký
Chlapci
1
Zwiefelhofer
Václav
Zwiefelhofer
Václav
Zwiefelhofer
Václav
Hemmer
Vojtěch
2
Hakr
Mikuláš
Jakeš
Tomáš
Pavlík
Karel
Zwiefelhofer
Václav
3
Říha
Marek
Říha
Marek
Kocian
Marek
Kellner
Robin
Dívky
1
Russfellová
Denisa
Russfellová
Denisa
Pavlíková
Jana
Postlová
Jana
2
Pavlíková
Jana
Postlová
Jana
Russfellová
Denisa
Russfellová
Denisa
3
Konzalová
Jana
Pavlíková
Jana
Žofčáková
Tereza
Pavlíková
Jana
(6.-7. třída)
Disciplína
Vytrvalý
běh (300 m)
Sprint
(60 m)
Hod
míčkem
Skok
daleký
Chlapci
1
Veber
Jakub
Tancer
Lubomír
Hlaváček
Josef
Tancer
Lubomír
2
Tancer
Lubomír
Veber
Jakub
Veber
Jakub
Hrubeš
Jan
3
Ihnačák
Milan
Jungwirth
Jan
Tancer
Lubomír
Veber
Jakub
Dívky
1
Jakešová
Kristýna
Jakešová
Kristýna
Vávrová
Veronik
Jakešová
Kristýna
2
Šustová
Michaela
Šustová
Michaela
Šustová
Michaela
Proboštová
Tereza
3
Vávrová
Veronik
Proboštová
Tereza
Kukačová
Markéta
Šustová
Michaela
(8.-9. třída)
Disciplína
Vytrvalý
běh (300 m)
Sprint
(60 m)
Hod
míčkem
Skok
daleký
Chlapci
1
Švarc
Jiří
Šolc
Dominik
Šolc
Dominik
Šolc
Dominik
2
Šolc
Dominik
Švarc
Jiří
Švarc
Jiří
Švarc
Jiří
3
Podhora
René
Žofčák
Radek
Podhora
René
Podhora
René
Dívky
1
Hummlerová
Kateřina
Hummlerová
Kateřina
Hummlerová
Kateřina
Maurerová
Veronika
2
Maurerová
Veronika
Maurerová
Veronika
Klimešová
Lenka
Hummlerová
Kateřina
3
Maurerová
Jana
Maurerová
Jana
Maurerová
Veronika
Maurerová
Jana
Ve středu 5. června se vybraní žáci 4. a 5. třídy zúčastnili okresní atletické olympiády konané v Kaplici. Přestože ze
sebe vydali své maximum, na nejlepší místa to nestačilo. Ovšem bez medaile jsme nezůstali. Závodilo se ve čtyřech disciplínách: sprint, vytrvalostní běh, skok do dálky a hod míčkem. A právě v hodu míčkem vybojovala Jana Pavlíková
3. místo. Děkuji všem zúčastněným za vzornou reprezentaci školy.
Alena Pulkertová
BRLOŽSKÝ ZVONEK
Pěveckou soutěží jsme navázali na tradici v sólovém
zpěvu lidových a umělých písní. Chlapci i děvčata zpívali
ve třech kategoriích. Pětičlenná porota hodnotila jejich
pěvecké výkony. Tou nejdůležitější kategorií pro nás
všechny však zůstává radost, kterou nám zpívání přináší.
I. Kategorie:
1. Petra Hrubešová
2. Adéla Pulkertová
3. Tereza Farská
II. Kategorie:
1. Adéla Valešová
2. Jana Postlová
3. Karel Pavlík
III. Kategorie:
1. Klára Štindlová
2. Markéta Kukačová
3. Jakub Veber
Výhercům blahopřejeme.
Na čtvrtém místě se umístili: Lukáš Postl, Anežka
Procházková, Lukáš Skýpala, Magdalena Hrubešová,
Michal Krejčíř, Tereza Steinbauerová, Ondřej Stropek,
Nikola Šolcová, Kristina Fišerová, Jana Konzalová, Vítek
Hakr, Daniel Hrubeš, Tereza Žofčáková, Martin Masáček,
Milan Ihnačák, Anežka Váchová, Eliška Salzerová
a Kristýna Jakešová.
Blahopřejeme.
Hudba a rytmus nacházejí cestu
k nejskrytějším místům duše.
Platón
15
Schola ludus aneb když deváťáci hrají divadlo
Na počátku druhého pololetí se naši deváťáci rozhodli,
že se – v duchu tradic naší školy – rozloučí se svojí povinnou školní docházkou divadelním představením. Letos byla
vybrána pohádka Hrátky s čertem. Jednak proto, že osloví
děti i dospělé, a pak také proto, že počet rolí zhruba odpovídal možnostem nepříliš početné třídy.
Scénář jsme dotvořili společnými silami a pro dospělé
diváky jsme se do něj snažili zapracovat několik aktuálních
vtipných narážek. Role jsme rozdělili tak, aby hercům co
nejlépe seděly. Princeznu Dišperandu si zahrála Aneta
Florková, jejího tatínka krále Radek Žofčák, doktora
Solferna usilujícího o její duši Jiří Švarc, strašlivého
loupežníka Sarka Farku Dominik Šolc. Jako zástupce
pekelné sňatkové kanceláře se představil Tomáš Kapoun,
jeho herecký výkon pěkně doplňovaly naše hezké čertice
v podání Veroniky Maurerové a Lenky Klimešové.
Statečného Martina Kabáta ztvárnil Marek Jungwirth a jeho
divokou Káču, snažící se rychle dostat pod čepec, Kateřina
Hummlerová. Chybujícím lidským duším pomáhal ze všech
sil anděl, tedy Veronika Tomešová. Práci jevištního technika
zastali naši kamarádi osmáci Pepa Anderle a René Podhora.
Byl zvažován i návrh, aby byla do role poustevníka
nasazena naše paní učitelka, ale ubránila se.
Rádi bychom touto cestou poděkovali všem, kteří nám
pomáhali, učitelům naší školy za pomoc při výrobě kulis,
a to i těch zvukových, rodičům a známým za zapůjčení
kostýmů, obci, která nám umožnila použít místní kino,
a vám všem, kteří jste nám přišli zatleskat.
Kdosi moudrý řekl, že člověk opouští dětství, když se
poprvé ohlédne zpátky, místo aby se bezhlavě řítil vpřed.
Myslím, že naši deváťáci, když před vámi stáli, se už ohlédli...
Helena Kratochvílová a její herci
1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
U příležitosti jubilejních oslav příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu jsme v pondělí 24. června zhlédli ve školní
tělocvičně divadelní a hudební představení souboru ,,Rovnátka" (studenti Gymnázia v Kaplici) pod vedením Mgr. Štěpánky Talířové.
16
Výtvarný kroužek
Model Brloha
Děti z výtvarného kroužku po několikaleté a usilovné práci završily své dílo. Stavba modelu Brloha je ukončena.
O úplné umělecké ztvárnění modelu se postarali studenti Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České z Českého
Krumlova pod vedením pana profesora J. Hanusche, který byl konzultantem během celé tvorby modelu a má obrovské
zásluhy na jeho vytvoření.
Model zachycuje naší vesnici po druhé světové válce a veřejnosti bude zpřístupněn o srpenské pouti v kině.
Letní zprávičky z naší školičky
Školní rok 2012/2013 je pomalu u konce a s ním i malé ohlédnutí co naše děti dokázaly, co se dověděly, co se naučily...
Je toho hodně a tak v úvodu našich zpráviček použijeme výstižná slova „lidového“ filozofa Roberta Fulghuma: „Všechno, co
opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.“
Nejprve se vrátíme do měsíce dubna a května.
16. dubna naši předškoláčci navštívili 1. třídu. Společně s prvňáčky usedli do lavic a začala hodina českého jazyka i matematiky. Jak se dětem líbilo, jaké byly jejich prožitky? Děti dostaly otázku: Co se ti líbilo v základní škole, v první třídě?
17
• Paní učitelka v první třídě byla hodná a hezky nám četla. V pracování byla sranda – udělal jsem jeden zelenej knedlík.
• Mně se líbilo ga, ga (písmenka) – „Gábinka – kreslila je maminka.“ Jak jsem pracovala s Anežkou a jak jsem dostala od
p. učitelky jedničku, za odměnu jsem si mohla odnést obrázek.
• Mně se líbily obrázky – malování koníka a taky jak mi to Honzík četl a já udělal dvě uši pejskovi.
• Že jak jsme malovali, že u mě byl kamarád a pomáhal mi.
• Mně se líbilo, že jsme tam dělali úkoly. Líbilo se mi, jak tam cvičili žabičku. Četli dobře.
Předškoláčci to ještě neví, ale brzy zjistí, že platí:“ ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA!“
V měsíci květnu jsme se s dětmi obou tříd zaměřili na nácvik besídky pro maminky. Kuřátka i Koťátka předvedla pestrá
pásma plná básniček, písniček, pohádek i tanečků (9. 5. 2013).
Kuřátka
18
Koťátka
Naše maminky i babičky si to zaslouží. V týdenních
blocích jsme si povídali o rodině a dávali dětem otázky na
toto téma.
Kuřátka:
Jak je nám doma dobře s maminkou, tatínkem, babičkou?
• Já ráda vařím, maminka si se mnou hraje s panenkama.
• Já rád pomáhám, také jí vyndavám z auta nějaké věci.
• My spolu s mamkou a taťkou spinkáme.
• Pomáhám mamince vařit a uklízet. Stavíme si spolu lego.
• My hrajeme s mamkou a taťkou doma pexeso.
• Prohlížíme doma s taťkou knížky, třeba dinosaury.
• Moc rád se doma s tatínkem mořím, a taky mám rád, když
mamka čte večer příběhy na dobrou noc.
Koťátka:
1) Jaká je moje maminka? (přídavná jména)
• hodná
• hezká
• krásná
• usmívá se
• šikovná
• roztomilá
• laskavá
• skvělá
• úžasná
• nejúžasnější
• milá
• Hodná. Když jí zlobíme, tak se taky zlobí a je zlá.
• pracovitá
• usměvavá
2) Co všechno umí moje maminka? (slovesa)
• Umí péct bábovku a buchty.
• Umí žehlit, vařit, umí dělat „blombičky“ (v práci), umí
nás stříhat, Janičce dělá copánky a umí háčkovat.
• Umí zasadit kytky, umí vařit. Když zlobíme, tak se taky
zlobí.
• Umí lézt po horolezecké stěně, umí uklízet.
• Péct bábovku, péct beránka, umí sekat dříví. Umí dávat
pusy, starat se o Míšu.
• Uklízí, vaří, umí osedlat koníka, umí zalévat kytky, sázet
kytky a umí vozit hnůj na kolečku, umí sázet bylinky.
• Vařit dobrý jídlo, hraje si se mnou, jezdí na výlety
(se mnou).
• Malovat princezny, vyrábět, vybarvovat, balit zelňáky.
TAK VIDÍTE: „TA DĚLÁ TO A TA ZAS TOHLE!“
30. května jsme se, společně s dětmi z MŠ Nová Ves, vydali na výlet do ZOO Hluboká nad Vltavou. Zážitků měly
děti dostatek. O všechny se s Vámi formou odpovědí podělí. Kromě cesty autobusem a návštěvy zvířátek byly hodně vykulené z toho, že se cizí chlapeček v ZOO ztratil – strašně plakal. My jsme mu pomáhali najít jeho kamaráda ze školky.
Povedlo se. Najednou se všichni ptali: „Jak se to stalo? Zlobil? Lezl, kam neměl? Utíkal?“ Tato situace nám učitelkám
hodně pomohla, neboť i některé naše děti nás dokázaly v ZOO pěkně potrápit.
19
Odpovědi k výletu ze ZOO:
Co se ti líbilo v ZOO?
• Papoušci, atilopa, klokan, ryby.
• Vousatej opičák, velbloudi, ptáci, opice, co jedly listy,
medvědi, hadi, želvy, velkej čáp s dlouhým zobákem.
• Malá opička, co dělala bl, bl, bl, bl….
• Jak tam byli koně a les.
• Vydry.
• Vydry nejvíc. Chudák vlk jak běhal pořád dokola, kočka
s dlouhýma ušima.
• Mně se líbila všechna zvířátka, ale nelíbilo se mi, jak se
tam jeden kluk ztratil.
Jako každoročně, tak i letos s nejstaršími dětmi připravujeme program na loučení se školkou. Nazvali jsme ho: „Pojďte
s námi do pohádky“ a uskuteční se 25. června. Do velké školy odchází 17 předškoláků a Ti nám všem (až na jednoho)
odpověděli na otázku:
20
„CO JSI SE NAUČIL(A) V MATEŘSKÉ ŠKOLCE?“
Pája:
Naučil jsem se kytičky – tulipány.
Honzík: Já už umím ze školky malovat.
Matýsek: Stavět ze stavebnice, kde jsou bílé kostky –
SEVA i z LEGA pro velký.
Martínek: Vyrábět z chlupatého drátku, z papíru např.
okýnka. Cvičit, hrát si.
Rozárka: Umím cvičit „větrné mlýny“, cvik krokodýla, jak
se kouká na ocásek, hada, jak se vyhřívá na
sluníčku (cvik). Tancovat MAZURKU.
Natálka: Hrát si, cvičit, hrát pohybovou hru např. Na lišku
a Budulínka, Na medvěda…
Anička: Cvičit s kroužkama, jíst. Jako malá jsem se v
jídle „vrtala“ a teď jako velká jsem se naučila jíst.
S kamarádkama jsem se naučila si hrát.
Milánek: Hrát si s kuchyňkou a s hasičema.
Honzík: Hraní s hračkama – LEGO ZOO. Ve školce jsem
se naučil lvy z papíru. Líbilo se mi divadlo od
Vás – O Koblížkovi a líbí se mi, jak jsme se
naučili hrát pohádky. A jak já hraju Kašpárka.
Tadík:
Hezky malovat a taky cvičit klek na kolena,
otočit se a kouknout „na ocas krokodýlovi.“ Jo
a taky si hezky hrát.
Víťa:
Uklízet kuchyňku, chodit s chůdama, plnit úkoly,
skládat puzzle, nalévat si pití, jíst polívku (doma
jsem jí „nejedl“), držet malýho z Kuřátek za ruku
na procházce.
Matýsek: Hezky si hrát s kamarádem, lepit, vystřihovat,
taky „bejt“ na kamarády hodnej. Rozdělit se
třeba o hračku, a když se přinesou bonbóny do
školky, taky se o ně rozdělit.
Filípek: Naučil jsem se těžké úkoly, básničku, písnička –
Kam koníčky pojedeme a Mámo, táto.
Matýsek: Vyrábět, malovat a hrát si.
Terezka: Malovat a lepit a stříhat, hrát si a neprat se, cvičit.
Martínek: Cvičit, kreslit, vyrábět.
Co dodat na závěr našich zpráviček? Snad jen to, že
naše dětičky mají šikovné hlavičky a ve školce se toho
naučily dost a slovy R. Fulghuma se rozloučíme:
„Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý
den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj!“
Pěkné prázdniny přeje ŠKOLIČKA
Z dětské vikariátní poutě „S FRANTIŠKÁNY DO NEBE“
v Horní Pěně u Jindřichova Hradce – 25. 5. 2013
Horní Pěna je vesnička, kde se narodil jeden ze
čtrnácti pražských mučedníků P. Bedřich Bachstein. Tito
mučedníci byli františkáni. Roku 1604 byli povoláni
z různých zemí Evropy – Čech, Itálie, Německa,
Španělska, Holandska a Francie, aby zde opravili
polorozbořený kostel a klášter Panny Marie Sněžné
v Praze. Do Prahy přišli jako misionáři, aby zde pastoračně
sloužili katolické menšině. Klášter se stal místem, kde
společně žili, modlili se a pracovali. 15. února 1611 do jejich kláštera vtrhla pražská lůza a bratry bez milosti pobila. Tito mučedníci jsou zde pohřbeni.
10. 5. 2012 schválil papež Benedikt XVI. dekret Kongregace pro blahořečení a svatořečení o jejich mučednictví
a 13. 10. 2012 byli prohlášeni za blahoslavené.
Tento příběh nám i dnes nabízí prostor k zamyšlení.
Marie Marková
Okresní soutěž Hlídek mladých zdravotníků
28. května završil kroužek mladých zdravotníků svoji
činnost účastí v okresní soutěži Hlídek mladých
zdravotníků. Už mnoho let nemáme na této soutěži dobrou
pozici, protože obhajujeme svá vítězství a vystupujeme
v roli favorita. I porotci naše děti dobře znají a já si myslím,
že je hodnotí přísněji než družstva, která jsou na soutěži
poprvé. K nim jsou benevolentnější, snaží se je podpořit
a i trochu pomoci.
Naproti tomu naše děti, zvlášť ty z druhého stupně, už
nemají silnou motivaci. Tak nějak si na svá vítězství zvykly. To
se projevuje i v jejich pracovitosti v kroužku po celý školní
rok. Mladší děti jsou činností v kroužku nadšené, těší se, co
nového se naučí, starší děti mají novinek málo a hlavně své
znalosti už jen zdokonalují.
Musím však ocenit, že i přes problémy, které se svou
docházkou na kroužek mají, stále v něm pracují. Pro děti
z druhého stupně je obtížné najít v rozvrhu den a hodinu,
kdy by se mohly společně sejít. Ještě k tomu se mnozí učí
hrát na hudební nástroje nebo jezdí na sportovní tréninky
mimo obec. Musela jsem proto letos pracovat s dětmi
ve třech skupinách zdravotnického kroužku. Děvčata ze
sedmičky mi pomáhala s nejmladšími dětmi při obvazové
technice. Všem dětem děkuji.
A nyní k našim výsledkům.
Děvčata z druhého stupně své prvenství obhájila
a přivezla pohár i medaile. Vítězství však bylo velmi těsné,
pouze o jeden jediný bod.
Těsné umístění o pouhé tři body připravilo děti z prvního
stupně o 3. místo. Hlídka byla složena ze žáků 3. – 5. třídy, na
soutěži byla poprvé a vedla si velmi dobře. Škoda zbytečných
chybiček. Bohužel pohár za 3. místo jsme neobhájili.
Složení soutěžících hlídek
I. stupeň Tomáš Jakeš
Filip Švarc
Tereza Žofčáková
Marie Švarcová
Kateřina Urbanová
II. stupeň Kristýna Jakešová
Markéta Kukačová
Anežka Váchová (onemocněla)
Eliška Salzerová
Lenka Hrubešová
Eva Chudá
Vítězné družstvo II. stupně postoupilo do regionálního kola,
které se konalo hned za dva dny 31. května v Prachaticích.
Zde se naše hlídka dopustila hned na prvním stanovišti tří
zásadních školáckých chyb, které jim pak neumožnily
soupeřit o lepší místo než o to poslední. Když jsem se dívala,
jak děvčata ošetřují, nevěřila jsem vlastní očím. Na opařeninu
nepoužila ochranné rukavice, opařeninu nechladila a hlavně
ošetřovala uprostřed silnice mezi jedoucími auty a nenapadlo
je odvést raněnou k okraji, aby nebyla ohrožována jejich
bezpečnost. Mají další zkušenost, že je může v soutěži
i v životě cokoliv překvapit a že nemohou spoléhat na svou
rutinu, že se musí stále zdokonalovat a neztrácet hlavu.
Součástí této zdravotnické soutěže je i soutěž v požárnických disciplínách Mladý Záchranář – dokaž, co umíš.
Zde jsme se také dříve umisťovali na předních místech, letos
jsme obsadili místa u konce pořadí. Družstvu II. stupně to
pokazila „džberovka“, kterou v daném limitu děti nesrazily
láhve s vodou a odnesly si 60 trestných bodů. Co bylo
platné, když na ostatních stanovištích pracovali dobře,
takovou ztrátu nelze dohnat. Mrzí mě to tím víc, že právě
toto družstvo loni vyhrálo a na regionální soutěži se dělilo
o třetí a čtvrté místo. Disciplíny soutěže byly stejné jako
loni, ale nesmí se nic podceňovat. Věřím, že příští rok
v Záchranáři opět uspějí.
Ještě jednou dětem děkuji za jejich práci v kroužku
Mladých zdravotníků a za vzornou reprezentaci školy a obce.
Místní skupině ČČK děkuji za proplacení jízdenek dětí na tuto
soutěž. Při čtení této zprávy si možná někteří z vás s nostalgií
zavzpomínají na svoji práci v tomto kroužku. Od jeho založení
v roce 1965 jím úspěšně prošlo mnoho žáků školy.
Marie Anderlová
21
První sv. přijímání v naší farnosti
9. června 2013
Poprvé přijali ve Svátosti oltářní Pána Ježíše:
František Farský – 3. třída, Daniel Burda – 3. třída, Alexandra Jakešová – 4. třída, Ivana Máčová – 4. třída,
Martin Hajduch – 5. třída
Přijímejte Tělo Kristovo a stávejte se Tělem Kristovým.
(sv. Augustin)
Český červený kříž
22
Měsíc květen je vždy bohatý na akce Místní skupiny
Červeného kříže
8. květen je celosvětově připomínán jako Den
Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Český červený kříž
(ČČK) se ke Světovému dni připojí tradičním slavnostním
shromážděním v Senátu Parlamentu ČR i akcemi oblastních
spolků. Za Den Červeného kříže byl 8. květen vybrán jako
den narození zakladatele Mezinárodního hnutí Červeného
kříže a Červeného půlměsíce Henri Dunanta. Letošní rok je
významný tím, že uplynulo právě 150 let od vzniku této
celosvětové humanitární organizace, jejíž součástí je i Český
červený kříž, jako jedna ze 188 národních společností
Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Hnutí ČK&ČP
sdružuje 84 milionů členů, zaměstnanců a spolupracuje
s 13 miliony dobrovolníků na všech kontinentech. Jeho
pomoc se zaměřuje na oběti válek, katastrof, epidemií,
hladomorů a jiných mimořádných událostí, svou pomoc
každoročně poskytne více než 200 milionů osob. Významně
se angažuje také v předcházení těmto situacím. Základními
principy Červeného kříže a Červeného půlměsíce jsou humanita – nestrannost – neutralita – nezávislost – dobrovolnost – jednota – světovost a zavazují jej pomáhat bez ohledu
na národnost, rasu, náboženské vyznání, společenský status či
příslušnosti člověka v nouzi k té nebo oné straně ozbrojeného
konfliktu. Český červený kříž má v současnosti na tři desítky
tisíc členů a dobrovolníků a působí po celém území republiky. V červnu si ČČK připomíná 20. výroční svého vzniku,
jako nástupce Československého Červeného kříže, založeného r. 1919 Alicí Masarykovou, dcerou prvního čs. prezidenta. V pondělí 13. května se uskutečnilo v Senátu
Parlamentu ČR slavnostní shromáždění zasloužilých členů
a dobrovolníků ČČK a jeho kolektivních členů, i těch, kteří
ČČK pomáhají pomáhat. Záštitu nad oslavami Světového dne
ČK převzal předseda Senátu Parlamentu pan Milan Štěch.
Český den proti rakovině je za námi!
UPŘÍMNĚ DĚKUJEME všem ochotným dárcům i nadšeným dobrovolníkům, kteří ve středu 15. května za krásného slunečného počasí sbírku podpořili! V naší obci jsme opět prodali 250 kytiček, za které se vybralo 5 384,- Kč.
Zdejšími občany jsme byli mile vítáni, někteří z nich už měli předem připravené peníze a čekali na nás.
Díky nezištné pomoci můžeme s radostí konstatovat, že letošní sbírka bude i přes složitou ekonomickou situaci
ve společnosti úspěšná. Podrobné informace o rozdělení finančních prostředků najdete po ukončení sbírky (31. 12. 2013)
na www.Ipr.cz.
Jménem všech, kterým vámi darované peníze pomohou či dokonce možná zachrání život, vám ze srdce děkujeme
a doufáme, že se na spolupráci s vámi můžeme těšit i v příštím roce. Příští „Květinový den“ proběhne ve středu 14. května 2014.
Moc bychom si přáli, aby občané četli letáčky, které jim spolu s kytičkou dáváme a pokud mají i sebemenší potíže,
zašli k lékaři. Raději jděte dvakrát zbytečně než jednou pozdě.
20. května jsme na členské schůzi Místní skupiny Českého červeného kříže oslavili Den matek. Oslava tohoto dne se
také už stala tradicí. Členky si připravily bohaté pohoštění, které nám zpříjemnilo setkání. Všechny matky pak při odchodu
obdržely hezkou kytičku.
Marie Anderlová ZO ČČK
Informace obecního úřadu
Dovolená: celý obecní úřad i knihovna bude uzavřen v době
- od 29. července do 2. srpna
- od 26. do 31. srpna
Nakupte si včas žetony a vyřiďte vše potřebné!
Provoz mateřské školy o prázdninách:
Od 1. do 19. července je v provozu MŠ v Nové Vsi.
Od 22. července do 9. srpna jsou obě školky zavřené.
Od 12. srpna začíná provoz v MŠ Brloh a od 2. září i v Nové Vsi
Upozornění: z důvodu nízkého obratu byla na obecním
úřadě zrušena sběrna prádla do prádelny a čistírny a prodej
propanbutanových lahví.
Přijďte na pouť v neděli 4. srpna, bude se hrát:
- tradiční fotbalový turnaj "O putovního ptáka starosty obce".
Zájemci se mohou hlásit Janu Postlovi ml., Brloh 71,
tel.: 607 717 770.
- volejbalový turnaj "O putovní dřevák" v mixech (4+2).
Zájemci se mohou hlásit u Martina Tomana, Brloh 204,
tel.: 607 643 202.
- v kině na podiu bude vystaven Historický model Brloha,
a to od 10,00 do 15,00 hodin. Dílo dětí z výtvarného kroužku
vedeného Janou Kukačovou a Boženou Němcovou.
Obec Brloh pořádá dne 14. 8. 2013
zájezd pro seniory
Program zájezdu:
7.30 – odjezd z Brloha – autobusová zastávka
10.00 – 11.00 – prohlídka zámku Orlík
11.00 – 13.00 – volno na oběd, možná individuální
procházka zámeckým parkem nebo
návštěva zámeckého akvária
13.00 – 14.00 - odjezd výletní lodí z přístaviště Orlík ke
hradu Zvíkov
14.30 – 15.30 – prohlídka hradu Zvíkov
16.00 – odjezd zpět do Brloha
Předpokládaný návrat do 18.00 hodin.
Cena zájezdu:
- pro seniory a invalidní důchodce z Brloha a přilehlých
osad = 150,- Kč
- pro ostatní účastníky = 300,- Kč
V ceně je zahrnuto veškeré vstupné.
Závazné přihlášky v Domě s pečovatelskou službou
u p. Sixlové, telefon – 607 185 570 do 9. 8. 2013
23
Společenská kronika
Blahopřání jubilantům.
Červenec:
Honsová Růžena
90 let
Prüherová Věra
65 let
Pártlová Růžena
65 let
Srpen:
Binderová Růžena
94 let
Borovková Jiřina
88 let
Září:
Vacková Růžena
88 let
Pechová Ludmila
85 let
Dufek Josef
82 let
Máčová Růžena
81 let
Mikeš Václav
75 let
Brloh
Brloh
Brloh
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme
a přejeme do dalších let hodně štěstí a spokojenosti. Ať prožijete další léta ve zdraví, s úsměvem
na tváři a v pohodě, v blízkosti svých příbuzných,
přátel a známých.
Brloh
Brloh
Brloh
Jaronín
Brloh
Brloh
Brloh
Vítání občánků
V úterý 28. 5. 2013 se uskutečnilo v obřadní síni v Brloze vítání nových občánků do naší obce. Přivítali jsme tři
holčičky a jednoho chlapečka. Obřad zahájil dětský pěvecký sbor Zpěváčci z Brloha pod vedením Kláry Remsové. Po projevu starosty se rodiče podepsali do kroniky obce, maminky obdržely květinu a děti dárky. Nakonec se všichni vyfotografovali a fotografie dostali rodiče zdarma.
Přejeme rodičům hodně lásky, spokojenosti a trpělivosti při výchově jejich dětí.
24
Petr Dvořák
Zoja Trávníčková
Bára Prayerová
Eliška Mikešová
25
FK Nová Ves – Brloh sezóna 2012/2013
Po nějakém čase opět zdravím čtenáře místního
zpravodaje. Fotbalová sezóna začala jednou novinkou. Byla
založena Fotbalová asociace České republiky – FAČR. Co
to znamená pro jednotlivé kluby? Každý registrovaný fotbalista, funkcionář a člen musí platit členské příspěvky,
které se odesílají přímo na FAČR. Ty se vybíraly i v předchozích sezónách, ale pokud je někdo nezaplatil, byl to
problém pouze členské organizace. Nyní když hráč
nezaplatí příspěvek a je uveden v zápise o utkání, zápas je
kontumován. V případě funkcionáře jde o peněžní pokutu.
To byla jen krátká informace ohledně změny, která platí pro
všechny fotbalové kluby v ČR.
Do této sezóny vstoupily celkem čtyři fotbalové týmy
FK Nová Ves – Brloh, dva týmy mužů a dva žákovské týmy.
V hráčských kádrech nenastaly žádné velké změny. Podzim
se výsledkově mužům moc nevydařil. Naše „Áčko“
skončilo na posledním místě s devíti body. B tým na 9. místě
s dvanácti body. Přes zimu tedy bylo o čem přemýšlet.
Oddíly se připravovaly na druhou polovinu sezóny
ve sportovních halách. „Áčko“ v Českých Budějovicích,
„Béčko“ ve Chvalšinách a žákovské týmy v místní
tělocvičně. V únoru měla družstva dospělých zimní
soustředění na Šumavě v Srní. Kluci tam během čtyř dnů
naběhali kolem 100 km na běžkách. Bylo třeba nabrat
nějakou fyzickou kondici na jaro. Přípravné zápasy
naznačovaly herní zlepšení, vyléčili se nám dlouhodobě
zranění, a tak bylo odhodlání udržet A tým v druhé nejvyšší
krajské soutěži vysoké. To se povedlo už jedno kolo před
koncem sezóny. Na jaře jsme získali 22 bodů a v tabulce
Tabulka
Team
26
jara jsme skončili na 5. místě. V celkovém součtu tedy
krásné 8. místo se ziskem 31 bodů. „Béčko“ má před sebou
ještě jedno odložené utkání, ale jakýkoliv výsledek jeho
pozici v tabulce již nezmění. B tým tedy zakončí letošní
sezónu na perfektním pátém místě a oproti podzimu se kluci
dokázali posunout o čtyři místa v tabulce. Žákovské týmy
před sebou mají také ještě jeden zápas. Oba týmy, jak starší
žáci, tak přípravka, se pohybují u dna tabulky.
Potýkáme se s nedostatkem mladých hráčů a to hlavně
u dětí 6-9 třídy. Budeme mít velký problém mužstvo
starších žáků dát vůbec dohromady. Jen pro zajímavost.
Pokud mužstvo dospělých hraje 1. A třídu (naše „Áčko“)
musí mít klub zaregistrované dva oddíly dětí, jinak platí
pokutu 20 000 Kč.
Dále malá informace pro více znalé novoveského fotbalu. Tato sezóna byla poslední pro „velkého“ hráče
a výborného parťáka Martina Wohlgemutha, který si po
ligové kariéře odskočil, strávit konec své fotbalové životní
dráhy do našeho oddílu. „Áčku“ pomáhal doufám i pro něho
krásných pět sezón. Nezbývá než mu popřát, když už ne
hráčských tak hodně trenérských úspěchů.
Závěrem bych Vás rád pozval na pouťový turnaj
dospělých do Nové Vsi, který se koná 30. 6. od 13:00 hodin.
Krom domácího týmu budou o vítězný pohár hrát týmy
Jankova, Vrábče a pětatřicítka Dynama České Budějovice.
Nesmím také zapomenout poděkovat všem fanouškům za
vynikající povzbuzování a sponzorům za finanční podporu.
Sportu zdar a fotbalu zvlášť.
Jan Postl
Tabulka
Z V R P Skóre B
Team
Z V R P Skóre B
1 FC Mariner Bavorovice
26 18 4 4 62:23 58
1 Sokol Kájov
21 16 3 2 90:22 51
2 SK Čtyři Dvory
26 18 4 4 57:32 58
2 Sokol Přídolí
21 16 0 5 51:25 48
3 FK Spartak Kaplice
26 17 4 5 87:39 55
3 Sokol Chvalšiny
21 14 5 2 60:21 47
4 Lokomotiva Č. Budějovice
26 12 5 9 36:33 41
4 FK Dolní Dvořiště
20 13 1 6 52:34 40
5 SK Vacov
26 12 4 10 55:50 40
5 FK N.Ves-Brloh B
20 8
5 7 42:46 29
6 SK Dobrá Voda
26 11 4 11 36:40 37
6 SK Zlatá Koruna
21 7
7 7 45:37 28
7 Slavoj Hrdějovice
26 11 3 12 55:50 36
7 Hraničář Malonty
20 6
5 9 29:26 23
8 FK Nová Ves-Brloh
26 8
7 11 53:72 31
8 SK Holubov
21 6
4 11 30:48 22
9 SK Slavia Č. Budějovice
26 7
9 10 34:35 30
9 TJ Černá v Pošumaví
21 6
4 11 46:69 22
10 Spartak Trhové Sviny
26 9
2 15 47:58 29
10 FC Šumava Frymburk B
20 6
3 11 47:55 21
11 Šumavan Vimperk
26 8
4 14 34:52 28
11 Sokol Soběnov
20 5
2 13 28:76 17
12 FC Velešín
26 7
5 14 41:62 26
12 Dynamo Světlík
20 0
1 19 18:79 1
13 SK Lišov
26 7
3 16 35:60 24
14 Jiskra Nová Bystřice
26 6
4 16 43:69 22
Další včelí produkty
V minulých číslech Zpravodaje jsme se věnovali významu a účinkům medu pro zdraví člověka a nyní se podívejme na další včelí produkty. Dnes je tématem PYL. Ano,
čtete správně, pyl, respektive pylová zrna,...
Nejdříve trošku botaniky. Pylová zrna jsou samčí
pohlavní buňky rostlin, které slouží k jejich rozmnožování.
Kromě genetické informace obsahují také bílkoviny, volné
aminokyseliny, nukleové kyseliny, minerální látky, vitamíny, cukry, tuky, enzymy, vonné a chuťové složky.
Včela – podobně jako člověk – nedokáže ve svém těle
vytvářet bílkoviny, které potřebuje k růstu a obnově tkání, je
v tomto směru zcela odkázána na její příjem z potravy. Zatímco
med včele slouží jako zdroj energie, pyl je nutný jako zdroj
stavebních látek. Pylové zrno je obaleno tuhou blankou
chránící jeho obsah před poškozením. Díky ní je surový pyl
pro včelu i člověka nestravitelný. Včela však „objevila“ již
dávno způsob, jak pylovou blanku rozrušit a uvolnit obsah
zrna. Tento způsob se nazývá fermentace a podobá se
mléčnému kvašení, kdy se pyl s trochou nektaru, vody
a výměšků trávicích žláz včely napěchuje hlavičkou do buněk
zrn a ponechají se určitou dobu v klidu. Po nabobtnání zrna
a protržení blanky se stane pyl využitelným a zároveň
se mnohonásobně zvýší jeho výživová hodnota. Mezi včelaři
se takto upravený pyl nazývá včelí chléb. Francouzi, známí
gurmáni, mu říkají včelí biftek.
Tuto vitamínovou „bombu“ můžeme včelám buď pracně
vybírat dřevěným kolíčkem (činí tak včelaři, kteří chovají včely
zejména pro pyl) nebo si sami vyrobit pylovou konzervu. Do
převařeného čtvrt litru vody rozmícháme 150g květového
medu a posléze ještě 1 kg rouskového pylu1, vlijeme do
zavařovací sklenice a překryjeme plátnem. Za 3-4 dny směs
krémovitě zhoustne. Sklenici zavíčkujeme a obsah můžeme
užívat. Pyl je v lidské výživě vítaný všude tam, kde tělo rychle
potřebuje obnovit tkáně (po operacích, těžkých vyčerpávajících
nemocech, vleklých nervových onemocněních, při stavech
vyčerpanosti.) Je dobré ho využívat třeba jen přechodně při
duševním vypětí nebo stresových situacích. Celkově posiluje
organizmus, jeho mírného hormonálního působení se využívá
k léčbě zánětu prostaty nebo ke zmírnění jejího růstu ve stáří.
Doporučená denní dávka pylu pro dospělého člověka je 1-2
kávové lžičky. Pyl by neměli užívat samozřejmě alergici na
pyl, lidé s nemocnými ledvinami, těhotné ženy, při nádorových
onemocněních (pyl by mohl podporovat jejich rozvoj).
PS: Vzhledem k letošnímu špatnému přezimování
včelstev, současnému vývoji počasí a dosavadní malé medové
snůšce, doporučujeme si již nyní zajistit med od svého včelaře.
Jan Kulhánek, jednatel ZO ČSV Brloh,o.s
1
Rouskový pyl lze zakoupit. Jinak jej donášejí včely jako svou základní potravu v „rouskách“ na zadním páru noh. Tvar a barva pylu
jsou pro každý druh rostliny charakteristické. Získávání rouskového
pylu umožňuje lapač pylu umístěný u česna, který ze zadních nožek
včel zachytí malou část pylových koláčků (ne více než 10% snůšky).
Příspěvky čtenářů Zpravodaje
Dobrý sluha, zlý pán na dosah – druhá část
Dávno se mluví o dostavbě dalších dvou bloků
Temelína. Možná jste také zaznamenali ve zprávách
návštěvu amerického velvyslance, který přislíbil v případě
získání zakázky také dostavění dálnice z Prahy k jižní
hranici a rekonstrukci letiště v Plané u Č. Budějovic pro
civilní použití. Koncem května český premiér, ministr
průmyslu a další kapitáni našeho vzkvétajícího hospodářství
byli při návštěvě v Rusku navnaděni slibem, že český
průmysl získá až 156 miliard Kč, pokud v tendru na
dostavbu Temelína zvítězí nabídka rusko-českého konsorcia. (Kdoví jak přišli na tuto částku a kde ve skutečnosti
skončí??) V září se tedy rozhodne, která velmoc získá lukrativní kšeft a koho si zase znepřátelíme. Kromě toho zřejmě
také Rakušany, alespoň ty Horní (Ober). Ti nám mohou
dávat za vzor Němce, kteří v panice po havárii ve Fukušimě
vyřadili většinu jaderných elektráren a do roku 2022 odstaví
i ty nejnovější. (Energii nakoupí snadno a levně z Čech!
Díky vyššímu exportu do Německa a fotovoltaice se zvýšila
cena proudu pro tuzemské odběratele o několik procent...)
A zdalipak víte, která země je po USA světovou atomovou dvojkou podle počtu funkčních reaktorů i ročního
výkonu elektráren? Je to země voňavek a módních návrhářů
a vinařů, ale i vlaků TGV, kdysi zajímavých aut a také
experimentálního reaktoru Superfénix – sladká Francie se
svými 80 % energie vyrobenými z jádra. (Bohužel Superfénix měl jen krátký, 20-tiletý život. Byl odstaven snad
z politických důvodů v roce 1997. Současný prezident
zastává spíše diverzifikaci energetických zdrojů a zároveň
využívání obnovitelných forem.)
V září se tedy rozhodne, kdo vyhraje zakázku. Další
otázka zní – je to vůbec nutné, potřebuje republika další
bloky? Elektřina nebude levnější, elektrárna nebude
bezpečnější, ale aspoň budou prosperovat betonáři,
cementáři a jiní dodavatelé, zvýší se zaměstnanost v regionu
a aktivita rakouských Zelených při jižní hranici.
Na co se ale zapomíná v budovatelském nadšení, je
opodstatněný strach z atomové havárie. Je hezké tvrdit, že elektrárna je bezpečná, pravděpodobnost komplikace může být jen
větší či menší, nikdy nulová. Všichni máme v živé paměti
havárii ve Fukušimě a ti starší i v Černobylu. Zatímco
Fukušima doplatila na svou polohu (kde v hornatém Japonsku
najít kus vhodné plochy neohrožené zemětřesením?). Její
blízkost moře způsobila, že ji zalila vlna tsunami a následkem
toho selhalo chlazení reaktorů. Ty se při úderu vodního živlu
automaticky zastavily, ale přesto se selhávajícím záložním
generátorům nepodařilo všechny dostatečně ochladit. Později
došlo k výbuchům a požárům. Při havárii uniklo také značné
množství radiace. Horší než ve Fukušimě byla jen katastrofa
v Černobylu v dubnu 1986. Tato elektrárna byla stavěna velmi
překotně a ve spěchu (hlavně stihnout nějaké bolševické
výročí!!) a pod fasádou se skrýval šlendrián. Na noc z 25. na
26. dubna byl naplánován bezpečnostní experiment. Ten měl
prověřit, jak se bude chovat reaktor v případě náhlého
odstavení, tj. jestli setrvačně dobíhající generátor bude schopen
napájet čerpadla havarijního chlazení. Pokus měli na starosti
tři odborníci, z toho hlavní slovo měl svéráz ze Sibiře, egocentrický, hlavní provozní inženýr Djatlov. Podle příkazů
Úřadu pro atomovou energii se měl nejdříve výkon reaktoru
27
snížit. Když začal reaktor vykazovat téměř nulový výkon,
Djatlov zuřil a nařídil zvýšení výkonu vytažením regulačních
tyčí. Ty fungují jako jakási brzda reaktoru. Pod víkem reaktoru
bylo 1661 uranových palivových tyčí. Štěpení uranu uvolňuje
z těchto tyčí teplo, které přemění vodu v páru. Ta poté pohání
turbínu k výrobě elektřiny. K regulaci této ohromné energie
sloužilo ve 4. černobylském reaktoru 211 tyčí vyrobených
z boru. Jejich povytažením se výkon zvýší. Když se tyče vytáhnou zcela nelze již reaktor regulovat. Jenže tak zněl Djatlovův
příkaz. I když operátoři protestovali, nadřízený svojí autoritou
a tvrdostí prosadil své. Tyče se začaly vytahovat a výkon reaktoru začal narůstat. Zatímco se reaktor stále více zahříval, byl
vydán příkaz k uskutečnění experimentu. Obsluha vypnula
nouzový systém, aby se předešlo automatickému havarijnímu
odstavení. Poté měl být odpojen pohon gigantické turbíny,
která by doběhla svou setrvačností. Mezitím do 40 sekund
měly naskočit záložní dieselové agregáty, které začnou vyrábět
elektřinu pro potřeby elektrárny. Jenže do rozpáleného reaktoru přitékalo nedostatečné množství chladicí vody a objem
páry začal narůstat. Stejně rychle rostl i výkon, čehož si
nemohla nevšimnout obsluha velína. Spustila nouzové tlačítko
a do jádra reaktoru se začaly zasouvat regulační tyče, které
měly snížit výkon. Naneštěstí tyče měly špičku z grafitu, který
v okamžiku ponoření do reaktoru naopak způsobí další
zvyšování výkonu každou vteřinou dvojnásobně. To nevydržely palivové články, které praskly a spadly do chladicí vody.
Všem bylo jasné, že exploze bude nevyhnutelná. Výbuch páry,
který následoval po uplynutí jedné minuty od nouzového zasunutí regulačních tyčí, byl nevyhnutelný. Přitom nadzvedl
víko reaktoru o hmotnosti tisíce tun. Jak dovnitř začal vnikat
vzduch a začal hořet grafit, kov palivových trubek začal reagovat s vodou a vzniklý vodík způsobil druhou explozi. Stěny
i střecha byly proražené a z reaktoru se vyvalil smrtící mrak.
Proč zeleným vadí zákon o Šumavě?
28
Od představitelů Hnutí Duha a členů stínové vědecké
rady Národního parku Šumava jsme zvyklí na nejrůznější
překrucování šumavských reálií. Deset let tvrdili, že regionálním politikům a šumavským starostům jde o těžbu
dřeva a opravdu trvalo dlouho, než jsme přesvědčili veřejnost,
že za jimi podporovaného „zeleného“ vedení parku se těžilo
nejvíce dřeva v historii Šumavy. Na další lži jim již veřejnost
neskočila. Tvrdili například, že Šumavu chtějí ovládnout
kmotři či že starostové chtějí ze Šumavy udělat lunapark.
Poslední mediální akcí je tvrzení, že Národní park Šumava
žádný zákon nepotřebuje. Samozřejmě se člověk musí ptát, proč
s tímto názorem nepřišli před dvěma lety, kdy představitelé
Hnutí Duha a stínové vědecké rady parku zasedali u kulatých
stolů na ministerstvu životního prostředí, kde se zákon rodil.
Není také pravda, že by od jednacího stolu odešli, či že
by jednání bojkotovali, jak dnes uvádějí. A také není pravda,
že ministr Chalupa žádnou z jejich připomínek neakceptoval. Výsledkem kompromisu a jejich návrhů jsou mimo jiné
i čísla 22+4, resp. 26 % prvních zón Národního parku.
Z mého pohledu je to moc a spíše se kloním k návrhu
Plzeňského kraje, kde je navrhováno 22% prvních zón.
Nicméně, dohoda mezi ministerstvem a kraji se hledá
a k vyřešení zbývají pouhé tři body: 1. Již zmíněná čtyři
procenta prvních zón, ve kterých se po určitou dobu bude
zasahovat proti škůdcům, 2. Tabulka povolených činností
v těchto zónách a 3. Uplatňování lesního zákona v druhých
a třetích zónách. A právě rýsující se dohoda napříč
politickým spektrem, dohoda mezi vládou a opozicí, resp.
Padesát tun vysoce radioaktivního paliva, desetkrát více než
v Hirošimě, se začalo rozprostírat nad západní Asií a Evropou.
Sdělovací prostředky východního bloku katastrofu prezentovaly jako zanedbáníhodný detail. Postupem času přiznávaly
rozsah škod, únik radioaktivity, ztráty na životech (možná znáte
krutý vtip z té doby: „Prý v Černobylu zařvali jen dva lidé...
Jeden zařval: „Vypni to!“ a druhý: „Nejde to!“) Ve skutečnosti
podle ukrajinských úřadů zemřelo v souvislosti s výbuchem
125 000 lidí, značný počet trpí následky z ozáření a kontaminací radioaktivním prostředím a potravou. A Djatlov? Ačkoliv
byl zasažen vysokou dávkou záření, přežil. Byl odsouzen
(podobně i vedení elektrárny) na 10 let káznice. Po 4 letech byl
propuštěn, v roce 1995 zemřel na infarkt. V jednom ze svých
posledních rozhovorů prohlásil, že černobylský reaktor neměl
být nikdy spuštěn a skutečnou vinu na havárii nese úřad pro
atomovou energii.
Černobylská havárie měla řadu následků. Byla také jedním z důvodů rozpadu SSSR bipolárního světa. Spustila také
diskuzi o bezpečnosti jaderné energie. Klidu nepřidala ani
fukušimská tragédie. Řada států od jádra ustupuje a plánuje
vyrábět energii ze (sporných?) obnovitelných zdrojů. A co
Česká republika a její údajná potřeba dostavět další dva
bloky? Vzhledem k nepřehledné situaci v Evropě a k zásadnímu vlivu Německa na naší energetickou síť není vůbec
jisté, zda se ona dostavba republice vyplatí. Diskuze o budoucnosti energetiky zde nejsou již dávno příběhem
o racionálních argumentech či potřebách, ale spíše o zájmech
betonářských či energetických lobby. Tak lze nakonec ironicky říci, že dostavba Temelína se vyplatí – tedy někomu
zcela určitě.
Krásné léto podle vašich (nejdivočejších) představ přeje
Ing. Marie Jurášová
PS: Příští téma bude ryze praktické, přízemní v pravém slova smyslu,
tedy jestli si to nerozmyslím.
mezi vládou a Plzeňským a Jihočeským krajem, je to, co
aktivistům vadí.
Tato rodící se dohoda by přinesla zákon schválený
naprostou většinou volených zástupců v Parlamentu, zákon,
se kterým by souhlasily oba kraje i šumavské obce. A to je
něco, co aktivisté nemohou potřebovat. Oni jsou přeci
nejsilnější tam, kde pravidla nejsou jasná, kde lze těžit dřevo
v nejcennějších zónách na výjimky a přitom obviňovat
ostatní, že chtějí kácet, kde se lze přivazovat ke stromům
a soudit se o to, zda patří k lidským právům lézt
dřevorubcům pod pilu.
Také ministr Bursík a ředitel Krejčí rozpoutali kůrovcovou
tragédii na Šumavě díky tomu, že pravidla nebyla jasná.
Soudům trvalo pět let, než o tom rozhodly. Pravidla také nebyla
jasná, když zelené vedení parku rozhodlo, že pokácené a
odkorněné stromy (!) musí zůstat ležet „v divočině“. Nejenom,
že to je nonsens, pokácet, odkornit a říkat tomu divočina, ale
tehdy si zelení správci parku mysleli, že se nepřijde na to, když
se pár tisíc kubíků těchto stromů z „divočiny“ ztratí. Divočina
je přeci divočina. Když nastoupila nová správa parku, zjistila, že
pařezy zůstaly a dřevo zmizelo. A tak z úst nejrůznějších
aktivistů a několika vědců slyšíme záplavu slov o tom, že není
kam spěchat, že Šumava zákon nepotřebuje, že se ostatní parky
bojí toho, že Šumava bude mít samostatný zákon, že je zákon
špatný a možná v rozporu s ústavou, atd. atd.
Bude to kolem nového zákona ještě mediální vřava. Víme,
že ji zelení dovedou rozpoutat. Ale také víme, že Národní park
Šumava konečně potřebuje jasná a dlouhodobá pravidla.
Tomáš Jirsa, senátor
Májová Kleť
Dne 7. 5. 2013 se skupinka devíti důchodců z Brložska
vydala na májový výšlap nejvyššího vrcholu Blanského lesa.
Na hladký průběh výstupu notářsky dohlížel a fotografickou
dokumentaci pořídil jediný ne-důchodcovký člen horalského
gangu. Počasí výletníkům přálo nadmíru, alespoň při cestě
vzhůru. Při zpátečním sestupu již přálo pod míru, neboť se
spustil klasický májový déšť, což s sebou přineslo i jeden
pozitivní aspekt – turistická rychlost účastníků se zvýšila ze
dvou kilometrů v hodině na kilometry tři.
Na poměrně narychlo organizovanou akci se nakonec
dostavil příjemně překvapivý počet výletníků. Samotný
výstup nezačal přímo v Brloze, přeci jenom nebylo na místě
příliš pokoušet paní štěstěnu, tedy zdraví a výdrž pochodujících, a tak se pomocí automobilů tito přiblížili k vrcholu na
Rohy - Nová hospoda. Kromě očekávaných báječných
výhledů do čarokrásného kraje, nespočtu ataků vůní lesa
a májově bujné zeleně na nás účastníky čekaly i jisté objevy.
Kupříkladu zjištění, že v lesním porostu se na půl schované
válí prastaré železné saně na stahování dříví, památka to již
hodna začlenění do etnografického či zemědělského muzea.
Jak dodal jeden z účastníků, z tohoto faktu bylo nasnadě, že
bezdomovci zřejmě v této lokalitě neoperují, jinak by saně
z divoké přírody jistě uklidily nejlépe směr sběrné suroviny.
Koncert
Anebo nově vystavěné bunkry s čímsi a k čemusi (kdoví?)
na pokraji turistické stezky. Také díky ní, místy opatřené
původními ukazateli z konce 70. let, jsme nakonec po
tříhodinovém výstupu dosáhli kýženého vrcholu, a to přesně
v okamžik, kdy se spustil slušný liják neboli, chcete-li, ryzí
chlístanec. V tu chvíli jsme vzali útokem horskou chatu,
zejména pak její restaurační útroby, v nichž jsme zvlažili
svá hrdla místní nabídkou, každý dle své chuti a potřeby.
Během této bohulibé činnosti jsme mimo jiné prolistovali
knihu návštěvníků, která dokumentuje počty výstupů
jedinců, kteří Kleť zdolávají častěji než jednou za uherský
rok jako my. Líder na čele žebříčku se může pochlubit tisícovkami výstupů, v průběhu uplynulých dvanácti let u něj
figuruje cca 300 výstupů ročně! Inu, inspirace...
Po necelé půldruhé hodince trénování a zahřívání
hýžďových svalů jsme se opětovně jali rozhýbat svaly
končetinové. I počasí se poněkud umoudřilo a sestup mohl
být zahájen. Tentokrát se jinak homogenní skupinka
rozdělila na sprintery a slabší kousky. Konec dobrý, všechno
dobré, kolem 18. hodiny jsme dosáhli našich vozů a než
jsme se rozjeli zpět do svých domovů, vyslovili účastníci
na závěr ještě poděkování panu Traplovi staršímu za zorganizování příjemného odpoledne. Příštího máje snad
vyrazíme znovu... a snad i ve větším počtu.
František Trapl, ml.
Ohlédnutí za kulturními akcemi
11. května vystoupila v brložském kině, dnes již legendární, skupina Blanket. Skupina vznikla začátkem osmdesátých
let. Na rozdíl od ostatních bluegrassových kapel se však vydala vlastní cestou, a to jak vlastní tvorbou, kdy její vedoucí Petr
Kůs je uznáván jako náš nejlepší textař v tomto oboru, tak citlivým překladem anglických textů, hlavně gospelů (písní
s náboženskou tematikou). Okolo padesáti návštěvníků zažilo vynikající večer. O dobré zázemí vystupující kapely se
postarali členové naší skupiny Nočník.
29
Oslava MDD
Avízovaný zábavný dětský den byl naplánován na hřišti, ale pro nepřízeň počasí se uskutečnil ve škole. Některé
disciplíny jsme museli narychlo změnit, ale jak se zdálo, dětem to nevadilo.
Všechno zvládli v pohodě, na konci je čekala sladká odměna a nechyběl ani obligátní opečený buřtík. Děkujeme vedení školy, že nám poskytlo na poslední chvíli azyl, paním uklízečkám za úklid všech prostor, které po nás daly do pořádku
a všem dobrým lidem, kteří nám pomohli oslavu pro děti zrealizovat.
30
Zpěváčci z Brloha
V sobotu 22. června měly v kině svůj závěrečný koncert děti z pěveckého kroužku Kláry Remsové a tentokrát i s
klavírním doprovodem. Myslím si, že kdo přišel, nelitoval. Děti se snažily seč mohly, tři dokonce zahrály na flétničku a
kinem se rozezněl i zvučný hlas samotné paní učitelky. Ta si zaslouží poděkování a uznání. Nejen za to, že děti mají další
možnost využití volného času, ale že dokáže tu početnou droboť zabavit, udržet jejich pozornost a něco je naučit. Ten
pokrok byl po roce opravdu znát!
31
…a teď něco na zub
Řezy „Pohádka“
8 vajec, 300 g práškového cukru, 160 g strouhaných ořechů,
300 g strouhaných syrových jablek, 6 polévkových lžic krupice
a 2 lžíce kakaa; čokoládová poleva
Žloutky s cukrem utřeme do pěny, přidáme po částech ořechy,
strouhaná jablka, krupici, kakao a lehce přimícháme ušlehaný
sníh. Těsto vylijeme na vymazaný a vysypaný plech a upečeme.
Na vychladlý korpus naneseme krém, rozetřeme, dáme ztuhnout do lednice a pak povrch polijeme čokoládovou polevou.
Krém: 120 g ztuženého pokrmového tuku, 120 g másla, 3 vejce,
3 lžíce kakaa, 6 lžic práškového cukru
Nad párou šleháme vejce, kakao a cukr do zhoustnutí.
Vychladlou hmotu po částech zašleháme do rozpuštěného
vychladlého tuku a změklého másla.
Pozn.: Dobré lehké řezy. Příště bych zkusila dát místo krupice dětskou
krupičku, nebo krupici předem promíchat s jablky, aby se namočila
(nabobtnala).
Šneci
Těsto: 300 g polohrubé mouky, 125 g másla, 100 ml mléka,
1 lžička soli
Náplň: 125 g másla, 100 g nastrouhané Nivy, 100 g nastrouhaného sýra Eidam, trochu soli – společně utřeme.
Z uvedených surovin vypracujeme těsto, rozdělíme na 4 díly,
které vyválíme na obdélníky. Pláty potřeme náplní, stočíme do
rolád a necháme do druhého dne v chladu. Potom z válečků
nakrájíme tenká kolečka (do ½ cm), rozložíme na pečící papír
na plech a upečeme, až začne kresba náplně jemně zlátnout.
Pozn.: Moc dobré a jednoduché slané pečivo. S těstem se dobře pracovalo, důležité je nechat válečky dobře ztuhnout, pak se nedeformují
a krájí se jedna radost.
Slovenské kremeše
Těsto: 350 g hladké mouky, 120 moučkového cukru, 1,5 lžíce
rumu, 60 g másla, 1 vejce, 2 žloutky, 1,5 lžíce medu, 1 lžička
jedlé sody, 2 lžíce mléka
Žloutkový krém: 1 litr mléka, 3 – 4 žloutky (podle velikosti),
2 vanilkové pudinky, 2 lžičky hladké mouky, 250 g změklého
másla, 150 g moučkového cukru. Ve ¼ l mléka rozmícháme
žloutky, pudink, mouku, vlijeme do horkého zbylého mléka
a uvaříme hustý pudinkový krém, který za občasného míchání
necháme vychladnout. Máslo vyšleháme s cukrem do pěny
a do ní po částech zašleháváme pudinkový krém.
Šlehačka: 1balíček šlehačky v prášku, 150 ml mléka
Na posypání: Práškový cukr s vanilkovou příchutí
Všechny suroviny pro přípravu těsta dobře propracujeme a těsto
dáme na dvě hodiny do ledničky ztuhnout. Pak ho rozdělíme na
dvě poloviny a vyválíme (nejlépe na pečícím papíru) dva stejné
pláty na plech. Upečeme (při 180 °C asi 10 – 12 minut) a necháme
vychladnout. Žloutkový krém natřeme na jeden upečený plát
a necháme ztuhnout v ledničce asi 30 minut. Poté na krém natřeme
ušlehanou šlehačku (podle návodu na sáčku), přiklopíme druhým
plátem, lehce zatížíme a necháme do druhého dne uležet. Před
podáváním nakrájíme a poprášíme moučkovým cukrem.
Pozn.: Tyto řezy jsem ještě nedělala, ale kolegyně Eva nám je přinesla
ochutnat. Byly ňam.
32
Citronové řezy
Těsto 2x: 5 vajec, 150 g cukru krupice, šťáva i kůra z ½ velkého
citronu, 100 g polohrubé mouky
Žloutky s cukrem vyšleháme do pěny, přidáme citronovou
šťávu i kůru, mouku a opatrně vmícháme sníh z bílků. Hmotu
rozetřeme na vymazaný a vysypaný plech a pomalu upečeme.
A ještě jednou to samé na stejně velký plech (proto je psáno
2x). Studené slepíme krémem a polijeme citronovou polevou.
Kdo nechce celý plech řezů, upeče jen jeden korpus a překrojí
na polovinu. Potom stačí ½ dávky krému i polevy.
Krém: 6 lžic hladké mouky (asi 50 g),
½ l mléka, z 1 citronu kůra i šťáva, 200 g
moučkového cukru, 250 g másla,
2 žloutky
Mouka se uvaří v mléce, přidáme
kůru i šťávu z citronu. Kostku másla
utřeme s cukrem a žloutky a postupně
zašleháme uvařenou vychladlou kaši.
Poleva: 200 g moučkového cukru, šťáva z 1 citronu, případně
i 1 lžíce vody – vše utřít nebo můžete použít koupenou citronovou polevu (2 sáčky).
Pozn.: Těsto je opravdu lepší šlehat na každý plech zvlášť. Já
používám místo vymazávání a vysypávání spray (kupuji v Makru a vydrží mi celý rok), kterým lehce vystříkám plech nebo formu na
bábovku a už ničím nevysýpám. Korpusy se krásně vyklopí, ještě se mi
to nikdy nepřilepilo. Citrony používám bio. Tentokrát bylo vedro, tak
jsem žloutky do krému nedala. Řezy jsou výborné, vydatné a vychlazené i pěkně osvěžující.
Křenový salát
30 dkg kysaného zelí, 1 cibule, 1 menší červená paprika,
10 dkg šunkového salámu, 1/2 skleničky krenexu, 1 malá
sklenička majonézy, sůl, pepř
Vymačkané a překrájené zelí dáme do misky, přidáme
nadrobno nakrájený salám, cibuli a papriku. Osolíme,
opepříme, přidáme majonézu a krenex. Podáváme vychlazené
s pečivem.
Pozn.: Salát byl opravdu dobrý (i bez salámu, někdo mi ho zbaštil)
a místo majonézy jsem dala zakysanou smetanu a trochu tatarky.
Kvašená zelenina neboli pickles
1 kg zeleniny vhodné na kvašení (např. zelí, mrkev, celer,
hokaido, 1 cibule, ředkve či kedlubny…), cca 15-20 g mořské
soli (pro krátké kvašení méně soli, pro dlouhé více), vhodná
keramická, dřevěná nebo skleněná nádoba
Očištěnou zeleninu nakrouháme, nastrouháme nebo nakrájíme
na nudličky, ve velké míse smícháme se solí a pořádně rukama
prohněteme. Můžeme přidat i koření, výborný je čerstvý nastrouhaný křen nebo kmín, ale není nutné. Propracujeme tak, aby
zelenina pustila trošku šťávy, napěchujeme do nádoby, zatížíme
a umístíme na místo se stabilní pokojovou teplotou. Hlavně ne
k topení nebo na slunce a necháme 3 – 5 dní kvasit. Přendáme do
uzavíratelných skleniček, vložíme do ledničky a takhle vydrží
i několik měsíců.
Na výrobu pickles existují speciální malé „pickles soudky“ vybavené keramickou pokličkou i tyčkou a gumičkou na zatížení.
Pokud je nemáte, použijte skleněnou čtyřlitrovou sklenici a zeleninu zatížíte klasickou (předem umytou) skleněnou lahví od minerálky naplněnou vodou, která pěkně do hrdla pasuje. Stává se,
že při kvašení ze sklenice přetéká šťáva, proto ji postavte do
hlubokého talíře. Dbejte na to, aby zelenina byla stále ponořená
v kysané šťávě (případně lze dolít studenou převařenou vodu).
Zeleninu si lze vyrobit i do litrové sklenice (např. z ½ kg bílého
zelí, jedné větší mrkve a 6 g soli). Na zatížení si musíme najít
odpovídající lahev. Nepoužívat kov ani plast! Konzumací picles
podporujeme trávení, udržujeme si zdravou střevní mikroflóru,
posilujeme si krev a imunitu, protože díky mléčnému kvašení se
obsah některých vitamínů dokonce zvyšuje. Nejlépe působí, když
se jí často po malých dávkách. Je to ideální příloha k jídlu, kdy
stačí malý kopeček, nebo jako součást salátů. Nikdy jí tepelně neupravujeme, zničili bychom vitamíny a enzymy. Více se dozvíte
na www.jimejinak.cz/2011/08/pickles-kvasena-zelenina.
Pozn.: Zeleninu mi přinesli ochutnat naši přátelé Jirsovi z chalupy ze
Strouhy a dělá ji už delší čas i moje neteř Helenka v Holubově. Je fakt
dobrá a výhodná obzvlášť v zimě, kdy čerstvou na záhoně nemáme.
Dobrou chuť a prima léto
přeje Marta Tomanová.
Křížovka byla vytvořena v programu Crosswords - ITPro CZ -http://crosswords.itpro.cz
Luštění s medvědem
V každém čísle Zpravodaje Vám přinášíme jeden obrázek (uprostřed křížovky) z našeho brložského regionu a Vaším úkolem je určit, kde se nachází.
K tomu si ještě vyluštíte křížovku, jejíž tajenka se též váže k naší obci. Pak stačí vše napsat a
přinést do knihovny, vhodit do schránky na OÚ nebo poslat poštou či e-mailem
[email protected], a to do konce srpna. Nezapomeňte na zpáteční adresu.
Dnes se po vyluštění křížovky dozvíte, že před 40 lety v roce 1973 (1. tajenka) 450 (2.
tajenka). (3. tajenka) 6797. Tři úspěšní vylosovaní dostanou tentokrát slatinný obklad (na
ramena, záda či ledviny) pro teplé nebo chladné mnohonásobné použití.
Jak dopadlo luštění z minulého čísla?
Správná odpověď: na obrázku je PAMĚTNÍ KÁMEN PŘED BUDOVOU ŠKOLY
Tajenka z křížovky zněla:
1. MÍSTNÍ ORGANIZACE
2. SVAZU ZAHRÁDKÁŘŮ
3. FRANTIŠEK PRŰHER
4. PAVEL PEŠEK
Tentokrát jsme od vás dostali 7 odpovědí, všechny správné. Dnes jsem o losování požádala slečnu Kateřinu Hrubešovou
a zde jsou výherci: Jaroslava Jakešová, Jaroslav Mach a Josef Brož, všichni z Brloha. Srdečně blahopřejeme! Výhra
(odměrka z ušlechtilé oceli) je pro Vás připravena v knihovně.
Poděkování
Rádi bychom poděkovali Sboru dobrovolných hasičů v Brloze, všem příbuzným, přátelům a známým za účast
a květinové dary při posledním rozloučení s panem Václavem Simandlem dne 17. dubna 2013.
Václav Simandl a Martina Vašková
Výstava
V sobotu 1. a v neděli 2. června uspořádala v KD Brloh Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola
z Jablonce nad Nisou, u příležitosti 20. výročí plenérového malování v Brloze, výstavu obrazů svých studentů, které
namalovali při každoročních pobytech u nás. Mnohá díla si naši občané i odnesli.
KULTURNÍ AKCE NA LÉTO
neděle 21. července vernisáž v 15.00 hodin – klášter Kuklov (i okolí)
SCHRÖDINGERŮV KOCOUR
výstava soch z přírodních materiálů potrvá do 5. srpna
neděle 28. července od 14.00 hodin na koupališti
TRADIČNÍ ŘEZBÁŘSKÁ VERNISÁŽ
„Člověk v krajině“
Na závěr opět proběhne dražba děl, ve prospěch plaveckého výcviku dětí naší ZŠ.
sobota 3. srpna od 20.00 hodin – KD Brloh
POUŤOVÁ ZÁBAVA hraje KREŠ
neděle 4. srpna
POUŤ
kino - od 10.00 hodin - odhalení modelu Brloha
kostel Sv. Šimona a Judy - od 11.00 hodin - mše svatá
hřiště - fotbalový turnaj “O putovního ptáka starosty obce”
- volejbalový turnaj “O putovní dřevák”
náves - pouťové atrakce a stánky
sobotu 31. srpna od 20.00 hodin na Kuklově
vystoupí duo manželé MARIANOVI ze skupiny KLÍČ
Renesanční folk umocněný historickými prostorami slibuje velmi zajímavý zážitek.
sobota 21. září – KD Brloh
OLDIES DISKOTÉKA PRO STARŠÍ
Vydavetel: obec Brloh, 382 06 Brloh, tel.: +420 380 745 119, www.obecbrloh.cz, evid. číslo: 10-403/16-38, IČO: 00245801,
redakce: Marta Tomanová, e-mail: [email protected]
Download

Zpravodaj Obce Brloh 2013/2