2012
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
04/12
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
Energetická
náročnost
staveb
reportáž: realizace
Jurkovičova odkazu
osobnost stavitelství:
Theodor Ježdík
cena 68 Kč
www.casopisstavebnictvi.cz
K CIHLOVÉMU DOMU CIHLOVÝ KOMÍN HELUZ
KOMÍNOVÝ SYSTÉM HELUZ
MINI IZOSTAT, METAL, PLAST
ˆ
pro přetlakový i vysokopřetlakový provoz
ˆ
malé rozměry komínového tělesa
ˆ
vhodný pro zabudování do vnitřních stěn
ˆ
pro novostavby i rekonstrukce
ˆ
finančně úsporný stavebnicový systém
ˆ
broušené cihelné komínové tvarovky
zajišťují rychlý a přesný způsob výstavby
MINI IZOSTAT
Srdečně Vás zveme na návštěvu našeho stánku číslo 137 v pavilonu V
na veletrhu IBF Brno ve dnech 24.–28. dubna 2012.
HELUZ cihlářský průmysl v. o. s., 373 65 Dolní Bukovsko 295,
tel.: +420 385 793 030, fax: +420 385 726 145, e-mail: [email protected],
www.heluz.cz, zákaznická linka: 800 212 213
Vážení čtenáři,
letošní konference Fórum českého stavebnictví, která uzavírala
první březnový týden, byla dle
očekávání bouřlivá. Fakt, že se
před zástupce stavebnictví postavili hned tři ministři (resortů
průmyslu a obchodu, dopravy
a místního rozvoje) a úvodní slovo si vzal premiér Petr Nečas, byl
po organizační stránce rozhodně
úspěchem. A na rozdíl od loňského ročníku této konference,
kdy si zástupci zmíněných ministerstev hráli na „schovávanou
za Kalouska“, padly i některé
konkrétní návrhy, jak alespoň
trochu posílit otřesnou pozici
českého stavebnictví. Jednou
z těchto myšlenek je přesunutí
tzv. měkkých prostředků z evropského sociálního fondu do
tzv. tvrdých infrastrukturních
projektů. Jako jeden ze zástupců stavební veřejnosti nemám
rozhodně nic proti a občas mně
zůstává rozum stát, jak bizarní
projekty lze za pomoci evropských peněz realizovat, zvlášť
pokud si v tomto kontextu slovo
priorita definuji jako co nejvíce
užitku pro co největší množství
lidí. Nicméně „priorit“ bude vždy
více než peněz a tak se ocitáme
v prostředí, kdy je daleko důležitější schopnost tu kterou „prioritu“ prosadit. Stavebnictví tuto
schopnost dlouhodobě hledá,
takže tento první náznak z úst
ministra průmyslu a obchodu
Martina Kuby lze vnímat jako
pokrok.
Ještě před debatou s ministerskou reprezentací vystoupil jako
jeden z předřečníků americký
novinář Erik Best se svou zprávou o stavu kapitalizmu v České
republice. Především v narážce
na silnou tuzemskou enklávu
držitelů neformálního vlivu na
státní investiční rozhodování
(pohybujících se na hranici zákona a daleko za hranicí morálky,
dobrého vkusu a lidskosti vůbec)
konstatoval, že v České republice je téměř nemožné a minimálně hrdinské poctivě podnikat.
Naštěstí toho vím jen velmi málo
o „kriminálním kapitalizmu“
v České republice. Je však otázkou, zdali se ekonomický systém
nejen České republiky dá ještě
nazývat kapitalizmem, který je
obecně definován soukromým
vlastnictvím výrobních prostředků, jejichž směnu určuje volný
trh. Globální, evropské i národní
regulační tendence všech možných druhů vytvořily z českého
i evropského ekonomického
systému jakéhosi schizofrenního mutanta, spojujícího dvě
protichůdné ideje volného trhu
a centrální regulace. Za tímto
konstatováním nehledejte žádný
můj osobní postoj klonící k jednomu či druhému systému. Spíše je to stav věcí, jemuž je třeba
se přizpůsobit. Není však právě
jedním z důsledků tohoto stavu
věcí hypertrofovaný kriminální
kapitalizmus v České republice
popsaný Bestem?
Dubnové číslo díky přetlaku
informací narostlo na neuvěřitelných sto stránek. V závěru
svého editorialu bych chtěl
upozornit alespoň na jeden
článek. Téměř jako UFO na mě
zapůsobila stavba rozhledny
v Rožnově pod Radhoštěm,
která je do nejmenšího detailu
navržena podle více než sto let
staré kresby Dušana Jurkoviče.
inzerce
editorial
Hodně štěstí přeje
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
stavebnictví 04/12
3
obsaha v ýzkum v praxi
věda
8–10
text A | grafické podklady a
16–18
Jurkovičův (ne)uskutečněný návrh
Češi staví metro v Helsinkách a učí se finsky
Více než sto let čekal na svou realizaci návrh rozhledny Dušana S.
Jurkoviče. Za její výstavbou v Rožnově pod Radhoštěm stojí velké
úsilí jak současného projektanta, tak investora.
Česká stavební firma Metrostav realizuje svou další zahraniční zakázku.
Po extrémních podmínkách na Islandu musí čeští raziči zvládat nejen
nástrahy geologického podloží Helsinek, ale i finského jazyka.
Celková cena elektřiny
68–71
20–21
■
Prices - Euro, total
EU: 1995=100%; CZ: 2001=100%
250
250
200
200
150
Vliv politiky
klimatických
změn
podpora OZE
EU ETS – cena
povolenky
100
50
EU
CZ
0
2000 2001 2002 2003 2004
2004 2005
2005 2006 2007 2008
2008 2009
2009 2010 2011
1995 1996 1997 1998 1999 2000
6
Osobnost stavitelství Theodor Ježdík
Ceny elektrické energie průmyslu nepomáhají
Profesor Theodor Ježdík ovlivnil několik generací stavebních inženýrů.
Byl vedoucím katedry Vodních staveb na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze a později jejím rektorem.
„Cena elektrické energie v ČR je v současné době pro průmyslovou
výrobu velmi vysoká. Dalo by se říci, že je nejdražší na světě,” říká Roman Blažíček, zástupce SVPS v ČR.
Stanovisko SPS v ČR
k jednání tripartity
Mimořádného březnového jednání tripartity se za stranu
zaměstnavatelů zúčastnil kromě jiných subjektů také Svaz
podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS).
Na programu mělo být projednávání aktuální ekonomické situace a návrhů na její řešení, konkrétně prorůstových opatření vlády a Národního programu reforem. Premiér ve svém vystoupení
připomněl pět okruhů, kterými by vláda chtěla podpořit růst
české ekonomiky, kromě jiného například mobilizací státních
aktiv a efektivním využitím 12 miliard korun z prostředků státu
ve společnosti Lesy ČR.
4
stavebnictví 04/12
Prezident SPS Václav Matyáš reagoval na jeho vystoupení
upozorněním, že ve výčtu mu chybějí investiční opatření, zejména v oblasti stavebnictví. Vláda prý však podle Petra Nečase
nebude moci udělat nic nad letošní schválený rozpočet. Prezident Matyáš inicioval svolání Poradního sboru předsedy vlády
pro sektor stavebního průmyslu, který projedná, jak přispět
k oživení ekonomiky. Na jednání poradního sboru by mělo dojít
ke shodě prorůstových opatření s protikrizovými efekty vlády.
Teprve potom chce jít svaz na jednání mimořádné tripartity,
aby přišel s konkrétními návrhy. Zástupci zaměstnavatelů také
požadovali na příštím jednání tripartity projednat stav čerpání
evropských fondů.
inzerce
04/12 | duben
3 editorial
4 obsah
STAVÍME
PROFESIONÁLNĚ
6 aktuality
reportáž
8 Jurkovičova rozhledna:
mistrovské dílo řady profesí
stavba roku
12 Zklidnění dopravního uzlu
zlepšilo kulturní prostředí města
interview
16 Češi staví metro v Helsinkách
68 Liberalizace trhu s energiemi z pozice
velkých průmyslových spotřebitelů v ČR
osobnost stavitelství
0 Theodor Ježdík
2
fotodokumentace stavby
2 Lidský rozměr tunelu Blanka
2
téma: energetická náročnost staveb
4 Transpozice druhé evropské energetické
2
směrnice do českých právních předpisů
30 „Otazník” – první administrativní budova
v pasivním energetickém standardu v ČR
Ing. arch. Radim Václavík
40 Výzkumné a inovační centrum MSDK
Ing. Josef Pavlík
54 Příběh jedné dřevostavby: Lesovna
na Flekačkách – názor odborníka
Ing. arch. Josef Smola
47 stavební výrobek – technologie
www.smp.cz
fotoreportáž
60 Tunelový komplex Blanka,
aktuální stav k 15. březnu 2012
podzemní stavby
62 Větrací systém tunelu Blanka
historie ČKAIT
74VI. díl: Informační centrum ČKAIT
zahájilo svou činnost v roce 1998
80 svět stavbařů
právní předpisy
84 Změny v úrazovém pojištění
90 infoservis
97 firemní blok
98 v příštím čísle
fotokoláž na titulní straně: rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm,
Tomáš Malý
stavebnictví 04/12
5
ak tuality
text redakce | foto Blue Events
Fórum českého stavebnictví 2012
Politická a právní nejistota škodí podnikání ve
stavebnictví a k blahobytu a bohatství se nelze
prošetřit, shodlo se na již osmém ročníku fóra,
které proběhlo 6. března 2012, na 250 profesionálů a klíčových osobností z oboru stavebnictví.
Nejčastěji skloňovanými tématy setkání, jehož se zúčastnili i předseda
vlády Petr Nečas a ministři průmyslu
a obchodu, dopravy a pro místní rozvoj, byly otázky, jak zastavit sestupnou spirálu českého stavebnictví, jak
zvýšit jeho konkurenceschopnost či
jak navzdory nutné úsporné ekonomické politice vlády prosadit některá
prorůstová opatření.
Petr Nečas ve své úvodní řeči konstatoval, že vláda pod jeho vedením
musí mířit k vyrovnaným veřejným
rozpočtům, schválit finanční ústavu
a snižovat vládní výdaje. Přítomné
stavbaře, mezi kterými bylo cítit
napětí a pesimizmus, se pokusil
uklidnit tím, že nejde pouze o škrty,
ale také o odstranění byrokratických překážek pro podnikání,
tj. mnohdy nadbytečných ekologických, stavebních a technických
regulací, a především o zprůhlednění pravidel pro zadávání veřejných
zakázek. „Kdyby zpřísnění pravidel
pro ně vedla k poklesu zakázek
zadávaných veřejnými rozpočty
o pouhá 3 %, znamená to reálnou
úsporu veřejných rozpočtů mezi
13 až 15 miliardami korun,“ prohlásil. Vláda považuje za nutné
nepodvazovat rozvoj firem a podnikatelů zvyšováním korporátních
daní a odvodů, především nákladů
práce. Období ekonomické stagnace je třeba podle něj využít pro
posílení konkurenceschopnosti ČR.
Politická a právní nejistota podnikatelského prostředí
Vladimíra Dvořáková, vedoucí katedry politologie na FMV VŠE v Praze,
se zabývala faktory bránícími vzniku
stabilního podnikatelského prostředí
v ČR. Patří k nim neexistující dlouhodobá vládní koncepce s jasně
vytyčenými prioritami a také zodpovědnost, kterou by měli nést vládní
experti a poradci na ministerstvech
6
stavebnictví 04/12
za svá rozhodnutí. „Pokud děláme
škrty a nemáme stanoveny jasné,
veřejně známé dlouhodobé priority,
vytváří se obrovský prostor pro
korupci,“ zdůraznila Dvořáková. Důležitá je i nezpochybnitelná autorita
Ústavního soudu, dodržování právních pravidel a procedur a předvídatelnost rozhodování státní správy.
Zdrcující kritice podrobil české
podnikatelské prostředí Erik Best,
vydavatel internetového deníku
Fleet Sheet, v příspěvku s názvem
Lze v ČR vůbec podnikat? V tuzemsku se dle jeho slov běžně praktikuje
podfukářský kapitalizmus či dokonce kriminální kapitalizmus, jenž má
podobu legální či nelegální, přičemž
legální kriminální kapitalizmus se
pohybuje v rámci stávajících mezer
v zákonech, takže kriminální je zatím
jen z morálního hlediska.
Kritickými slovy nešetřil ani Václav
Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
V posledních třech letech se dle
něj téměř zastavila i investorská
příprava dopravních staveb, takže
až stát bude mít opět prostředky
na investice, nebude kde a co
stavět. „Stát by měl svojí investiční
strategií působit proticyklicky, měl
by stabilizovat, nikoliv deformovat,“
zdůraznil Matyáš.
Podpora rozvoje stavebního
trhu v ČR
Ve velmi živé panelové diskuzi na
toto téma ministři nastínili stavbařům nástin prorůstových opatření.
Ta by mohla přispět alespoň k udržení současného stavu. Ministr
průmyslu a obchodu Martin Kuba
považuje za hlavní možnost překlopit měkké prostředky z evropského sociálního fondu do tvrdých
infrastrukturních projektů. Podle
ministra dopravy Martina Dobeše
existuje možnost využít disponibilní
▲ Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR
finanční prostředky, jež má stát uloženy ve společnostech, jakými jsou
například Lesy ČR, či postupného
splácení formou odložených plateb.
S tím souhlasil i Petr Zahradník, člen
NERVu – podle něho je tuzemský finanční sektor stabilní a má
dost prostředků na to, aby mohl
do takové výstavby vložit peníze.
K návrhu se souhlasně přihlásil
i Dan Ťok, generální ředitel firmy
Skanska. Domnívá se, že je třeba
investovat podle potřeby, tedy do
infrastruktury. Nejostřejší reakce
na vládní politiku ve stavebnictví
přišly od významného investora,
generálního ředitele společnosti
Agrofert Holding, Andreje Babiše:
„Tato země nemá investiční plán,
ani vůli jej vytvořit,“ řekl a český
stát přirovnal ke společnosti, která si
zvolí 200 poslanců do dozorčí rady,
jež toho „akorát spoustu rozkrade“.
Tomáš Březina, generální ředitel
firmy BEST, přítomné panelisty
osočil, že nediskutují o českém
stavebnictví v ryzí podobě, ale
řeší pouze infrastrukturu a reporty
nadnárodních stavebních firem
do svých ústředí ve Francii, Švédsku a dalších zemí. České stavební
firmy pomalu hynou, k čemuž
napomáhají i nesmyslné administrativní bariéry, s nimiž si menší
podnikatelé neporadí. Stavebnictví
by mělo pohlédnout kriticky samo
na sebe, jeho kvalita mnohdy
pokulhává. Ministr Kuba kontroval,
že tento problém je věcí podnikate-
lů, jeho základ pak lze hledat hlavně
v rozpadu učňovského školství.
Změny legislativy a principy
udržitelného stavění
Panelovou diskuzi zaměřenou na
budoucnost udržitelného stavění
zahájil ředitel společnosti Deloitte
Luděk Niedermayer. Krize podle
něj není zapomenuta, ale výhled
krizově nevypadá. Podle Miloslava
Maška, generálního ředitele SPS
v ČR, je třeba se smířit s poklesem
stavebních investic, avšak nelze
se smířit s pouhým prováděním
škrtů. „Nové principy udržitelného stavění nesmíme chápat jako
pohromu, která na nás spadla,
ale jako příležitost pro obor stavebnictví a průmyslu,“ konstatoval
a doložil svoje slova příkladem
obnovy ve stavebnictví ve Francii.
Vliv legislativy na stavebnictví
Náměstek ministra pro místní
rozvoj Jan Sixta i ostatní účastníci
se v závěrečné panelové diskuzi věnovali změnám zákonů, především
v novelách stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách, a jejich
vlivům na stavební podnikání.
Za významný nedostatek schvalovacího procesu považují zúčastnění
populizmus, často přehlušující
rozumné věcné návrhy. ■
Zdroj:
Blue Events, Svaz podnikatelů
ve stavebnictví v ČR
text Petr Zázvorka
Výstava fotografií
Tomáše Malého
Fotografie Tomáše Malého představují do jisté
míry tvář pětileté historie časopisu Stavebnictví.
Téměř všechny fotografie na titulní straně, velká
část záběrů doprovázejících odborné články
a všechny virtuální prohlídky jsou jeho dílem.
Od dubna 2012 je možné zhlédnout jeho nejlepší
práce na putovní výstavě ve formátech, odpovídajících technické kvalitě i uměleckému záměru
autora, který chce spolu s časopisem bilancovat
uplynulé období.
Tomáši, jak jsi se dostal k fotografování staveb?
Začátky mého zájmu o fotografování sahají do středoškolských let,
kdy jsem se věnoval astrofotografii
a podílel se na projektu Astronomického ústavu Akademie věd
ČR. Později jsem asistoval řadě
významných českých i zahraničních
fotografů – poznal jsem způsob
práce osobností, jako jsou Tono
Stano, Nikola Tačevski (Chorvatsko), David Radler (USA), David
Benchitrid (Kanada) nebo Vincent
Sung (Jižní Korea) a současně
studoval na Pražské fotografické
škole. Po jejím ukončení jsem začal
pracovat jako komerční fotograf,
což je dosud mým zaměstnáním
i hlavním zájmem. Rozsah prací je
poměrně široký, zahrnuje například
tvorbu osobních i firemních portrétů, reklamní fotografie, fotodesignu,
architektury, interiérů, virtuální
prohlídky hotelů a staveb. Mými
zákazníky jsou stavební společnosti, architekti, reklamní agentury,
vydavatelské domy, pracovníci v automobilovém byznysu atd. Kromě
časopisu Stavebnictví jsem vytvořil
▼ Univerzitní kampus v Brně
na fotografii Tomáše Malého
inzerce
ak tuality
NECHTE SE
UNÉST...
titulní stranu řady časopisů a knih,
včetně odborných publikací.
Co bude obsahem tvé výstavy
a kde ji zájemci naleznou?
Půjde o výběr realizovaných zakázek. Velká část z předpokládaného
počtu 25 fotografií budou titulní strany časopisu Stavebnictví, ale budou
na ní i jiné fotografie, které širší veřejnost dosud nezná. Výstava byla
zahájena 2. dubna 2012 ve dvoraně
Stavební fakulty ČVUT v Praze –
Dejvicích a bude v průběhu roku
instalována na různých místech, aby
ji mělo možnost zhlédnout pokud
možno co nejvíce návštěvníků.
Putovní výstavu tak bude možné
navštívit na výstavišti v průběhu
Stavebních veletrhů Brno, v Galerii
Nadace ABF v Praze na Václavském náměstí. Při vyhlášení Staveb
roku bude výstava instalována na
nádvoří Senátu Parlamentu ČR,
další pokračování bude možné
zhlédnout v rámci veletrhu For Arch
v Praze a v průběhu konference
Křižovatky architektury.
Jde o tvoji první výstavu?
Moje práce byly již vystaveny na
řadě autorských výstav, včetně
celosvětové putovní soutěže Czech
Press Photo.
... novou deskou
s konzolovým zatížením až 80 kg.
RigiStabil je konstrukční sádrokartonová deska nejen do
dřevostaveb. Jedinečný stavební materiál, který lze na stavbách
všestranně použít. V kombinaci se sádrovláknitou deskou
Rigidur je určena pro nosné obvodové stěny dřevostaveb.
Nosné i nenosné příčky s opláštěním deskami RigiStabil.
S deskou se řeší konstrukce se zvýšenými požadavky na
mechanickou, protipožární odolnost iv prostorách se zvýšenou
vzdušnou vlhkostí. Nižší hmotnost desky a ekonomickou
výhodnost ocení realizátoři i investoři.
K ohlasům na putovní výstavu se
vrátíme v dalších číslech, časopis
Stavebnictví přeje autorovi fotografií
úspěch a zájem veřejnosti. ■
Centrum technické podpory Rigips,
Tel.: 296 411 800, E-mail: [email protected],
www.rigips.cz
stavebnictví 04/12
7
repor táž
text Petr Zázvorka, dle podkladů investora | foto Tomáš Malý, archiv města Rožnov pod Radhoštěm
rozhledny na Karlově kopci nad
městem se stal Jurkovičův neuskutečněný návrh, který v roce
2011 realizoval projektant Ing.
Antonín Závada. Záměr vystavět
Jurkovičovu rozhlednu v katastru
Rožnova pod Radhoštěm souvisel s vytvářením optimálních
podmínek pro rozvoj cestovního
ruchu, který by měl primárně
čerpat inspirace z lokálních a regionálních tradic. Stavba, využívající
finanční podpory Evropské unie
(ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj) a nadace Děti, kultura,
sport, vycházela ze skutečnosti,
že architekt slovenského původu
Dušan S. Jurkovič působil v osmdesátých a devadesátých letech
19. století na území Valašska, což
mu umožnilo důkladně se seznámit
s místní stavební tradicí a využít
jejích specifických rysů nejen pro
realizaci Valašské osady v tzv. Výstavní vesnici Národopisné výstavy
českoslovanské v Praze v roce
1895, ale i pro vlastní projekty a následné stavební realizace.
Původní Jurkovičův
návrh
▲ Jurkovičova rozhledna na Karlově kopci bezprostředně sousedí s areálem Valašské dědiny, jednou z expozic
Valašského muzea v přírodě
Jurkovičova rozhledna:
mistrovské dílo řady profesí
Město Rožnov pod Radhoštěm obohatila ojedinělá rekonstrukce návrhu architekta Dušana
S. Jurkoviče, předznamenávající národní architektonický styl jeho pozdějších realizací.
8
stavebnictví 04/12
Ty se nacházejí na nedalekých
Pustevnách či jako lázeňská
architektura v Luhačovicích.
Východiskem pro předlohu stavby osmnáctimetrové dřevěné
Návrh rozhledny vznikl v době, kdy
Jurkovič působil ve vsetínské stavební kanceláři Michala Urbánka.
V roce 1896 jej oslovil turistický
odbor ve Valašském Meziříčí s žádostí o vypracování návrhu dřevěné
rozhledny pro lokalitu Brňov, tedy
nedaleko města. Podle dochovaných informací Jurkovič vypracoval
dvě varianty. Návrh předznamenal
budoucí směřování autora k hledání
specifického národního architektonického stylu, vycházejícího mimo
jiné i z lidového prostředí. Ke konečné realizaci této rozhledny nedošlo.
Rozhledna
na Karlově kopci
Návrh rozhledny, využívající materiály běžně užívané v regionálních
formách lidové architektury Valašska, uměřená zdobnost, originální,
avšak přitom výrazově střídmé
architektonické pojetí a především
využití tradičních stavebních postupů, zvláště ve sféře tesařských
konstrukcí – to vše byly základní
přednosti Jurkovičova návrhu. Bylo
jej však nutné rozpracovat a v interiéru zčásti upravit podle požadavků
současných norem, přičemž exteriéru se drobné nezbytné zásahy nedotkly. Stavba byla zamýšlena jako
vědecká rekonstrukce s důrazem
na užití tradičních technologií, především ručního tesání, kovářských
a klempířských prací.
Kontakt s lidovou
architekturou
Jurkovičův návrh byl vybrán
mimo jiné také s ohledem na bezprostřední blízkost Valašského
muzea v přírodě a jeho vesnického areálu. Užitým materiálem
i celkovým vzhledem nenarušuje
rozhledna prohlídku Valašské dědiny, ani různé prezentace lidové
kultury. Základem zadávacích
podmínek pro projektovou dokumentaci a výstavbu rozhledny se
stala realizace formou vědecké
rekonstrukce podle kolorované
▲ Výhled jedním z oken rozhledny
kresby (pohledu) z roku 1896.
Místo stavby bylo vybráno již
před čtyřiceti lety, kdy město
předpokládalo výstavbu rozhledny, k níž měla být postavena
sedačková lanovka. Záměr byl
zapracován do zastavovací studie. Významným příspěvkem se
stala odborná studie Mgr. Daniela Drápaly, Ph.D., z roku 2009,
jež posloužila jako rozhodující
dokument pro schvalovací řízení
vědecké rady Valašského muzea.
Projektant Ing. Antonín Závada,
jenž se ujal rozpracování předlohy
podle Jurkovičova náčrtku, zachoval původní záměr a vytvořil
opravdový architektonický skvost
v Jurkovičově stylu. Snahou
investora, města Rožnov pod
Radhoštěm, je rovněž obnovit
přístupovou cestu. Staré promenádní chodníčky zaniklých lázní,
jež do prostoru dnešní rozhledny
zasahovaly, vedly okolo areálu
Valašské dědiny, jedné z expozic
Valašského muzea v přírodě.
Architektonické
řešení
Nové zpracování respektuje
původní návrh architekta Jurkoviče. Poloha stavebního místa
se nachází v mírném spádu,
nebylo třeba provádět větší
terénní úpravy, konfigurace stávajícího terénu se zachovala.
Architekturu vyhlídkové věže
ovlivnil charakter využívání objektu. Základní půdorys rozhledny je čtvercový, o rozměrech
8,18 x 8,18 m, včetně pavlačí.
Stavba je výrazně vertikální,
k vrcholu se zužuje. Uzávěr
tvoří zastřešení osmibokým
jehlanem. Rozhledna je z požárního hlediska vyhodnocena jako
otevřená. Nosná konstrukce je
▲ Původní náčrt rozhledny architekta Dušana S. Jurkoviče z roku 1896
inzerce
stavebnictví 04/12
9
▲ Kamenná podezdívka rozhledny s provozní místností, detail stěny srubu ve druhém podlaží, kruhové schodiště s nosnými schodnicemi a vřetenovým dubovým
sloupem, nosné trámy střechy rozhledny
▲ Konstrukční detaily rozhledny
▲ Postup prací při stavbě rozhledny: stavba kamenné podezdívky, trámové vazby ve tvaru Ondřejských křížů, zužující se trámová konstrukce stěn, jehlanová střecha
krytá šindelem před vyzvednutím na vrchol rozhledny
v pohledech přiznána. Konstrukce je celodřevěná, na kamenné
podezdívce. Tvar dílčích ploch
a prvků ovlivnila původní regionální architektura. Při stavbě
se používal materiál daného
regionu, přírodní dřevo a kámen. Opracování materiálu bylo
provedeno pracovními postupy
obvyklými u těchto staveb.
Stavebně-technické
řešení
Vyhlídková věž se vertikálně člení
na sedm podlaží. První podlaží je
zděné a je v něm umístěna provozní místnost. Druhé podlaží –
přízemí, je nástupní, s nástupem
na kruhové schodiště. Další
podlaží tvoří podesty schodiště.
Vyhlídková plošina – ochoz – se
nachází na sedmém podlaží. Jednotlivá podlaží propojuje točité,
dřevěné schodiště s nosnými
oboustrannými schodnicemi,
opatřené oboustranným madlem.
■ Svislé konstrukce
Zdivo nad úrovní 1.NP bylo vyzděno z lomového kamene, pískovce
a plných cihel. Svislé nosné konstrukce jsou vytvořeny dřevěnými
10
stavebnictví 04/12
prvky. Nosné sloupy byly navrženy z hranolů. Po délce je propojují tesařské spoje s ocelovými
šrouby se vsazenými ocelovými
hmoždíky. Konstrukce obvodových stěn se k vrcholu zužuje.
Ukončuje ji osmiboká jehlanová
střecha. Sloupy jsou kotveny do
válcových ocelových U nosníků
zabetonovaných do železobetonových konstrukcí. Po obvodě jsou
sloupy v každém podlaží osazeny
rámy nesoucími podlahové trámy
a rámy nesoucími madla zábradlí.
Obvodové plochy jsou zavětrovány ve tvaru tzv. Ondřejských křížů.
Nosné konstrukční prvky spojují
šroubové spoje tak, aby nedocházelo k nežádoucímu zatékání.
Obvodovou konstrukci v přízemí
uzavírá srub, ve vyšším podlaží
obklad ze šindele.
■ Vodorovné konstrukce
Strop nad provozní místností je
železobetonový. Nosnou část
jednotlivých podlaží tvoří dřevěné
stropní trámy, osazené na obvodové nosné rámy.
■ Podlahy
Podlaha prvního podlaží (–3,00 m)
je z lomového kamene, osazeného
do cementové malty.
Podlahy ostatních podlaží tvoří dubové fošny o síle 60 a 80 mm.
■ Schodiště
Nástupní schodiště je jednoramenné, přímočaré, zhotovené z dubového dřeva. Síla stupnic činí 100 mm.
Schodiště z přízemí na vyhlídkovou
plošinu je točité, s podestami, je
opatřeno madly po obou stranách.
Nosnou část schodiště tvoří dřevěné schodnice a vřetenový dubový
sloup. Stupně mají sílu 80 mm,
všechny prvky jsou dubové.
■ Střecha
Konstrukce jsou dřevěné, z hranolu
a ze skruží (lepených prvků). Krytinu
tvoří ručně štípaný šindel. Ručně tepané prvky z mědi (okapy, chrliče),
musely rovněž vystihovat ducha
Jurkovičových staveb, včetně hrotnice, u níž bylo vypracováno několik
návrhů, než došlo k její realizaci.
■ Úprava povrchů
Všechny dřevěné konstrukce
(mimo šindel) jsou vyrobeny ze
smrku a jedle v jakosti I. třídy
a z dubu. Šindel je vyroben ze smrku a jedle. Dřevo bylo impregnováno proti rostlinným a živočišným
škůdcům, následně byl proveden
protipožární nátěr. Plochy, určené
k barvení, byly natřeny podle
projektové dokumentace po konzultaci s restaurátory. ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Jurkovičova rozhledna
Objednatel, investor:
Město Rožnov pod Radhoštěm
Autor projektové dokumentace,
zodpovědný projektant:
Ing. Antonín Závada,
ARSTAV ateliér & stavitelství
Architektonická spolupráce:
Ing. arch. Antonín Závada
junior
Zhotovitel:
Commodum, s.r.o., Valašská Bystřice
Stavbyvedoucí:
Robert Pavelka a Karel
Kadlec
Výška vyhlídkové plošiny:
18,87 m
Výška rozhledny:
31,09 m
Náklady:
10, 4 mil. Kč, včetně DPH
Doba výstavby:
10/2010–11/2011
Kolaudace: duben 2012
Zateplete
své hnízdo
Inspirujte se přírodou – POROTHERM 36,5 a 42,5 T Profi
Vzali jsme si příklad z přírody a přinášíme nové, revoluční cihelné zdivo. Novou kvalitu zrozenou z přírodních
materiálů – pálené hlíny a minerální vaty. Díky velmi nízké tepelné vodivosti 0,08 W/(m·K) jej nemusíte
dodatečně zateplovat, neboť vyhovuje nárokům na stavbu nízkoenergetických a pasivnich domů již při
tloušťce zdiva 36,5 cm! Sníží se vám náklady nejen na stavbu, ale i následné vytápění a údržbu domu.
Izolace uvnitř stěny je trvalá, nemůže dojít k jejímu poškození povětrnostními vlivy, hmyzem či jinými škůdci.
www.wienerberger.cz
www.porotherm.cz
stavba roku
text Ing. arch. Martin Hájek | foto Michal Horák, Ing. arch. Martin Hájek
▲ Dopravní terminál s budovou ČD, autobusovým nádražím, podzemním parkovištěm a městským mobiliářem komplexně řeší dopravní situaci Pernerova
náměstí v České Třebové
Zklidnění dopravního uzlu
zlepšilo kulturní prostředí města
Předmětem stavby Multifunkčního dopravního
areálu bylo řešení prostoru Pernerova (dříve
Bezručova) náměstí v centrální zóně města
Česká Třebová, který přímo navazuje na nádražní budovu Českých drah. V soutěži Stavba
roku 2011 stavba postoupila do finále a získala
několik dalších ocenění.
K hlavním problémům, které se
vyskytovaly v řešeném území, bylo
křížení pěšího pohybu s motorovou
dopravou, a to jak automobilovou,
tak autobusovou.
Původní stav náměstí preferoval
motorovou dopravu (velkou část náměstí zabírala parkoviště osobních
automobilů a vlastní autobusové
nádraží). Docházelo ke kolizím mezi
chodci a motorovou dopravou
12
stavebnictví 04/12
i mezi osobní a autobusovou dopravou.
Urbanistické řešení
Návrh řešil celkové zklidnění lokality, preferenci pěšího pohybu, parkování vozidel (kapacitní podzemní
parkoviště) a provoz autobusového
nádraží v návaznosti na zprovoznění
železničního koridoru, kdy jednotlivá
stání autobusových linek jsou oproti
minulému stavu průjezdná, bez
nutnosti couvání. Navíc se podařilo
propojit autobusovou a železniční
dopravu jak v úrovni terénu, tak
podzemních garáží (podchod propojil podzemní garáže s podchodem
k jednotlivým nástupištím železniční stanice).
Stavbu přímou investicí podpořilo
město Česká Třebová s podporou
Regionálního operačního programu
NUTS II Severovýchod, jenž slouží
k podpoře projektů zlepšujících
dopravní obslužnost území.
K zachování kontinuity přispěla
i navazující investice města Česká
Třebová do rekonstrukce ulice
Nádražní. Vozovka a chodníky se
v ní částečně prolínají, nejsou od
sebe odděleny obrubníky a sjízdný
pás pro provoz motorových vozidel
je oddělen vizuálně od výhradně pěších ploch jinou strukturou
a barevností dlažby. Tak by měl
být vytvořen jasný pěší tah mezi
prostorem řešeným v rámci stavby
Multifunkčního dopravního terminálu a centrem města se Starým
náměstím.
Realizací projektu vznikl nový,
dopravně integrovaný uzel autobusové a železniční dopravy a tím
i místo přirozené koncentrace osob,
vybavené potřebným městským
mobiliářem. Multifunkční dopravní
terminál je vybaven přehledným
informačním systémem, jenž je
doplněn o informační systém pro
neslyšící a nevidomé osoby. Celý
prostor náměstí je řešen bezbari-
érově pro bezproblémový pohyb
osob s omezenou schopností pohybu. Bezbariérový je i přístup do
podzemních garáží pomocí výtahu
pro osoby s omezenou schopností
pohybu a eskalátorů. Navržené
řešení vycházelo především z požadavků investora a provozovatelů
vlakového a autobusového nádraží.
Zachovala se možnost průjezdu
prostorem náměstí pro veškerou
dopravu, čímž se zachovalo dopravní propojení ulic Sadová a Nádražní
s ulicí Slovanskou. Tento požadavek
zabezpečuje a propojení zajišťuje
městská obslužná komunikace,
probíhající jako páteřní komunikace řešeného území podél severní
části náměstí. Umožněno je tím
maximální rozšíření rozptylové
plochy pro pěší v prostoru před
nádražní budovou a jejím hlavním
vstupem. V západní části náměstí
se tato komunikace napojuje na
ulici Sadovou a Nádražní malou
okružní křižovatkou. Z této kruhové
křižovatky je dopravně napojeno
pomocí sjezdové a výjezdové rampy kapacitní podzemní parkoviště.
Významnými architektonickými
prvky řešení parteru jsou:
■ barevné odlišení plochy autobusového nádraží od plochy
obslužných komunikací;
■ použití úrovňového pěšího přechodu před nádražní budovou;
■ použití malé okružní křižovatky na
vyústění ulic Sadová a Nádražní;
■ jednotný design městského
mobiliáře, spoluvytvářející architektonickou identitu náměstí;
■ barevné řešení fasád jednotlivých
objektů prostoru včetně architektonického řešení zastřešení venkovních ploch a řešení přístavby
objektu ČD;
■ architektonické a barevné řešení
zastřešení autobusového nádraží
s propojením nádražní budovy;
■ doplnění prostoru náměstí o sochu Jana Pernera, slavného
železničního stavitele, úzce spjatého s Českou Třebovou;
■ doplnění prostoru o vodní prvky,
jako je vodní kaskáda podél
hlavní pěší spojnice přednádražního prostoru s centrem města
a kamenné fontány přímo před
nádražní budovou.
Architektonické řešení
Výhodou pro celkový výsledek
stavby se ukázala dohoda s vlastníky
nemovitostí v prostoru náměstí, aby
došlo i k opravě fasád jejich objektů.
Opravily se tak fasády Železniční
polikliniky, administrativní budovy
ČD Cargo a nádražní budovy Českých drah. Ani po dlouhých jednáních
se naopak nepodařilo dohodnout
opravu fasád budovy České pošty.
Všechna architektonická a urbanistická řešení prostoru podtrhují
sadové úpravy náměstí.
U povrchů zpevněných ploch odlišuje architektonické řešení barevně, strukturou, materiálově
a rozsahem vybavení městským
mobiliářem plochy pro motorovou
dopravu od ploch pro pěší pohyb.
Plochy pro motorovou dopravu se
barevně a materiálově člení tak,
že návrh rovněž odlišuje plochu
autobusového nádraží od ploch
parkovišť a plochy městské obslužné komunikace. Městský mobiliář
a městský informační systém spolu
s veřejným osvětlením, sadovými
úpravami a povrchy ploch pro pěší
i motorovou dopravu tvoří jednotný
celek.
Barevné řešení
■ Plochy městských obslužných
komunikací tvoří šedočerný litý
▲ Systém zastřešení autobusového nádraží s propojením na budovu ČD
(vizualizace)
asfalt, čímž se odlišují od ploch autobusového nádraží, kde se plocha
vyhrazená pouze pro autobusovou
dopravu skládá z šedomodrých
drobných žulových kostek. Plocha
parkovišť je z šedých drobných žulových kostek. Barevně i materiálově
se odlišují i retardéry úrovňových
přechodů pro pěší. Plochy pro pěší
pohyb kombinují řezané žulové
desky s šedou žulovou mozaikou,
případně jsou vyvedeny pouze
v žulové mozaice.
■ U zastřešení autobusového
nádraží převládá neutrální odstín
stříbrných žárově zinkovaných
kovových konstrukcí v kombinaci
s čirým sklem a barevným sklem
ve dvou odstínech modré. Zastřešení v podélné ose je rozděleno
do dvou křídel. Křídlo vně prostoru
autobusového nádraží je přitom
zastřešeno čirým sklem, vnitřní
křídlo pak tmavomodrým sklem.
Zastřešení kolmé na hlavní vchod
do nádražní budovy tvoří mozaika z desek bezpečnostního skla
v kombinaci čiré sklo, světlemodré
sklo a tmavomodré sklo. Celý prostor zastřešení osvětlují nástěnná
svítidla osazená na sloupech ocelové nosné konstrukce. Zastřešení
by tak nemělo konkurovat barevně
pestřejším fasádám stávajících objektů. U nich je nosným barevným
odstínem červenohnědá a ta je stejným základem pro všechny objekty.
Tento základní odstín doplňuje další
barevný odstín, který je již pro různé
objekty odlišný. Nosný barevný
odstín červenohnědé barvy je dodržen i v případě přístavby k objektu
ČD. V tomto případě je dodržena
barevnost vycházející z fasádních
barev stávající fasády a na přístavbě
se objevují fasádní plastické prvky
použité na stávající fasádě.
■ Barevné řešení mobiliáře vychází z barevnosti zastřešení
autobusového nádraží. Převládá
tak stříbrný odstín, doplněný
v případě litinových částí o odstín
tmavošedé.
■ Stejný princip je dodržen i v případě sloupů veřejného osvětlení, kde
je navržen opět odstín stříbrný. Stejný odstín, případně v nerezovém
provedení, mají i prvky ostatních
svítidel, jako svítidla zapuštěná do
dlažby, zápustná svítidla v opěrných
zídkách, nízká sloupková svítidla
a svítidla zapuštěná v podhledu
zastřešení.
Socha Jana Pernera
O umístění sochy Jana Pernera
a přejmenování náměstí bylo rozhodnuto až těsně před realizací
stavby a v jejím průběhu. Bylo
vytipováno vhodné stanoviště pro
sochu a v součinnosti s autorem
sochy došlo k návrhu nezbytných
úprav navazujícího parteru oproti
původnímu řešení.
inzerce
stavebnictví 04/12
13
▲S
oučástí městského mobiliáře je i vodní kaskáda se symbolikou zeměkoule
Městský mobiliář
■ Všechny prostory Multifunkčního
dopravního areálu jsou komplexně
vybaveny městským mobiliářem.
Řešení mobiliáře navazuje na koncepci řešení veřejného osvětlení
a doplňují jej komplexní sadové
úpravy.
Součást městského mobiliáře
tvoří řada prvků, jako jsou lavičky,
odpadkové koše, vodní prvky (vodní
kaskáda, vodní clona, vodotrysky),
pítka, zahrazovací sloupky, různé
druhy informačních panelů, stožáry
vlajek, stojany pro kola, ochranné
mříže ke stromům, pergola pro
pnoucí se rostliny, směrové tabulky
městského informačního systému,
prosvětlené sloupky s označením
nástupiště atd.
■ Za hlavní materiály pro městský
mobiliář byly zvoleny nerezová ocel,
případně povrchově upravená ocel
a litina žárovým zinkováním i vypalovací práškovou barvou. U většiny
prvků se jedná o kombinaci jednotlivých materiálů. Jako doplňkový
materiál je použit pohledový beton
a kalené bezpečnostní sklo.
■ V případě kovových částí se
jedná o kombinaci žárového zinkování a práškové vypalovací
polyesterové barvy v požadovaném odstínu dle vzorkovnice RAL
nebo NCS. Litinové části jsou
vždy povrchově upraveny dvěma
vrstvami práškové polyesterové
vypalované barvy.
■ Většina prvků městského
mobiliáře je konstruována tak,
aby bylo možné je dle dohody
s investorem ukotvit k podkladní ploše, a to přišroubováním
14
stavebnictví 04/12
k betonové patce, dlažbě nebo
přímým zabetonováním.
Zvolené materiály odpovídají požadavku na dlouhou životnost a požadavku minimální záruky na všechny
výrobky v délce deseti let.
Podzemní parkoviště
■ Podzemní parkoviště má kapacitu
256 stání. Obvodové stěny a střední pilíře jsou z monolitického, pohledového železobetonu, stavba byla
založena na plovoucích, vrtaných pilotách. Zastropení podzemních garáží tvoří železobetonové trámové
panely, podlaha je z drátkobetonu
s barevným, zpevňujícím vsypem.
■ V úrovni parteru se nachází pouze
parkování pro občany s omezenou
pohyblivostí a vozidla taxislužby.
Omezené parkování též umožňuje
příjezd vozidla, krátkodobé zastavení, vyložení osob a zavazadel
přímo pod zastřešením prostoru
a následný odjezd vozidla. Dlouhodobé parkování umožňuje pouze
podzemní kapacitní parkoviště.
■ Podzemní parkoviště je s parterem propojeno v místě návaznosti na ulici Nádražní rampou pro
pěší, s parametry odpovídajícími
i potřebám pro invalidní občany.
V místě hlavního vstupu je možné
do nádražní budovy vstoupit eskalátorem, schodištěm a výtahem
pro invalidy, v prostoru vstupu do
budovy České pošty pak dalším
schodištěm. Z úrovně podzemního
parkoviště je řešen i bezbariérový
vstup do prostoru podchodu na
nástupiště Českých drah. S ohle-
▲ Možnost průjezdu náměstím zůstala pro autobusy i osobní dopravu
zachována
dem na finanční náročnost se však
zatím nepodařilo zajistit navazující
investici Českých drah – v rámci
podchodu by se jednalo o vybudování výtahů pro invalidní občany na
jednotlivá nástupiště.
Obslužná komunikace
a autobusové nádraží
■ Městská obslužná, páteřní
komunikace, spojující ulice Sadová a Slovanská, umožňuje ve
východní části dopravní napojení
autobusového nádraží a jeho zásobování a budovy České pošty.
Plynulost pěšího pohybu přes tuto
komunikaci je zachována pomocí
úrovňových přechodů ve formě
mírně zvýšeného prahu pro pěší,
s velice mírným úhlem náběhové
rampy a retardéry.
■ Mezi přechody s retardéry je
umístěno výstupní stanoviště
autobusového nádraží, s přímou
návazností na nádražní budovu
a zastřešenou plochu před ní. Ve
▼ Socha Jana Pernera od Ing. Jaromíra Garguláka
občany i stání pro sanitní vozidlo.
Zabezpečena je rovněž úprava
zpevněné plochy pro zásobování
lékárny. Směrem od autobusového nádraží přístup pro pěší
ve svahu umožňuje schodiště
kombinované s odpočivnými terasami doplněnými mobiliářem,
jako jsou lavičky, odpadkové
koše i pítko.
inzerce
východní části náměstí se nacházejí již pouze nástupní stanoviště,
sdružená do kompaktní plochy
s podélnou osou východ – západ.
Plocha nástupišť je v celém svém
rozsahu zastřešena. Zázemí pro
řidiče autobusů včetně rozšíření prostor čekáren je řešeno
přístavbou k nádražní budově
Českých drah.
■ Autobusové nádraží je situováno do jihovýchodní části náměstí.
Uspořádání nástupiště umožňuje
volné řazení šesti autobusů,
jedno výstupní stanoviště je
umístěno u rozptylové plochy
v centru náměstí.
Autobusy najíždějí k jednotlivým
nástupním stanovištím podél
zmíněné centrální plochy pro
pěší. To umožňuje jejich pohodlný příjezd i odjezd.
■ Podél bočního (východního)
křídla nádražní budovy Českých
drah je umístěno stání pro výlukové a turistické autobusy. Toto
stání lze výjimečně využít ke
krátkodobému odstavení autobusů. Odstavení autobusů po
delší časový interval je možné
v prostoru před objektem České
pošty a lze použít i další plochy
mimo lokalitu.
■ Zastřešení autobusového
nádraží a plochy pro pěší před
nádražní budovou se skládá ze
dvou částí. Rozsáhlejší a zároveň vyšší část s podélnou
osou ve směru východ – západ
přestřešuje nástupní i výstupní
stanoviště včetně eskalátorů,
schodiště a výtahu z podzemního parkoviště. Druhá část, kolmá
na předchozí a nižší část, navazuje na hlavní vstup do nádražní
budovy Českých drah. Umožňuje
tak pěší pohyb suchou nohou
mezi autobusovým a vlakovým
nádražím.
Řešení a situování parkoviště
v parteru náměstí se stáním
pro invalidní občany a taxislužbu umožňuje i příjezd řidičů,
kteří vyloží zavazadla a cestující
a poté opět odjíždějí. Vyložení cestujících a zavazadel tak
probíhá pod zastřešením autobusového nádraží, jež zasahuje
až na tuto úroveň.
■ Úpravu doznala i plocha před
Železniční poliklinikou. Jsou v ní
vyčleněna stání pro invalidní
Multifunkční dopravní areál
splňuje všechny požadavk y
dle zadaného úkolu, tedy zklidnění doprav y př i zachování
dosavadních funkcí a vysoké
kulturní a estetické hodnoty
důležité lokality města Česká
Třebová. ■
Základní údaje o stavbě
Investor:
Město Česká Třebová
Název stavby:
Multifunkční dopravní
terminál Pernerovo náměstí, Česká Třebová
Projektant studie:
Ateliér Hájek Hradec
Králové – Ing. arch.
Martin Hájek
Projektanti následujících
stupňů PD:
Projekční kancelář Optima s.r.o., Vysoké Mýto,
a Ateliér Hájek Hradec
Králové
HIP a stavební část:
Ing. Bohuslav Shejbal
Architektonické a urbanistické řešení:
Ing. arch. Martin Hájek
Dopravní řešení:
Ing. Zbyněk Neudert
Nosné konstrukce:
Ing. Josef Pořický
Generální dodavatel:
OHL ŽS a.s. Olomouc
Stavbyvedoucí:
Ing. Jan Vykopal
Dodavatel zastřešení a mobiliáře: mmcité a.s., Bílovice
Dodavatel technologie vodních prvků:
KTS – AME s.r.o., Hradec Králové
Autor sochy Jana Pernera:
Ing. Jaromír Gargulák
Doba výstavby:
10/2008–09/2010
Náklady: 300 mil. Kč bez DPH
Zateplovací
systémy
Cemix THERM
Slušivé a funkční řešení
pro Váš dům
Úspora nákladů
na energie
Zvýšení komfortu
bydlení
Oživení vzhledu fasády
LB Cemix, s.r.o.
Tel.: +420 387 925 275
Fax: +420 387 925 214
E-mail: [email protected]
www.cemix.cz
stavebnictví 04/12
15
interview
text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv Metrostav a.s., divize 5
▲ Vrtací souprava při ražbě přístupových tunelů LU7-8AL
Češi staví metro v Helsinkách
Inženýr Václav Pavlovský patří ke skupině pracovníků Metrostavu, kteří dokázali ve složitých
geologických a klimatických islandských podmínkách úspěšně dokončit náročnou zakázku, jejímž
předmětem byla ražba silničních tunelů, vysoce
hodnocených dobrou kvalitou odvedených prací.
Raziči nyní pracují ve Finsku, kde česká stavební firma spolupracuje na rozšíření helsinského
metra. Za zmínku stojí, že běžná komunikace při
poradách s investorem probíhá v místním jazyce,
tedy ve finštině.
Opravdu komunikujete finsky?
Při oficiálním jednání se musím
dorozumět finsky, kvůli přesnosti
pochopitelně za pomoci tlumočníka, ale popisky na plánech a běžné
termíny již ovládám. Ve smlouvě
máme jako komunikační jazyk finštinu a tomu se musíme přizpůsobit.
16
stavebnictví 04/12
Můžete konkrétně popsat profesní dráhu, která vás k práci ve
Finsku přivedla?
Svoji činnost v Metrostavu jsem
zahájil po absolvování vysoké školy,
a to rovnou při stavbě tunelů na
Islandu, kde jsem měl na starosti
zahraniční zakázku jako asistent
stavbyvedoucího. Na této stavbě
jsem pracoval tři roky a domnívám
se, že to byla životní a profesní zkušenost, kterou nelze jinak než při
takové praxi získat. Po dokončení
zakázky jsem zhruba rok pracoval
v rámci divize 5, a to na přípravě
technologie TBM pro pražské
metro. Rovněž jsem se zúčastnil
přípravy zakázek pro razicí práce
ve Finsku, kde jsme vyhráli tendry
na veřejné zakázky. Realizací těchto
zakázek jsem byl pak pověřen.
V současné době jsem vedoucím
skupiny, s níž jsem pracoval již na
Islandu. Domnívám se, že pokud
jde o získání dalších zakázek, má
působení firmy Metrostav ve Finsku dobrou perspektivu.
Mohl byste zakázky ve Finsku
blíže popsat?
Společnost Metrostav působí
ve Finsku od roku 2010. V zemi
probíhá několik projektů, na nichž
participujeme. Jde o stavbu společnosti Länsimetro, pro kterou jsme
razili přístupové tunely LU7-8AL, jež
jsme již dokončili, a traťové tunely
LU6E, které jsou v realizaci. Druhou
investicí je stavba Kalasataman
keskus, kde máme na starosti zakázku ražby servisních tunelů. Tunel
Kalasataman keskus I je v realizaci
a Kalasataman keskus II v přípravě.
Společnost Länsimetro (v překladu
to znamená západní metro) provádí
prodloužení helsinského metra
o 15 kilometrů směrem na západ
od centra. Zakázka LU7A-8AL
představuje ražbu trojice přístupových tunelů k traťovým tunelům:
LU7A Koivusaari, LU8AL Myllykallio
a LU8AI Lauttassari. Hloubení se
provádělo z povrchu na úroveň
traťových tunelů metra, celkem se
jednalo o 1,2 km ražeb. Tunely mají
běžný profil cca 40 m² (v rozmezí
od 31 m² až do 55 m² v zatáčkách,
kde je nutné vyhýbání nákladních
automobilů). Razily se úpadně
vrtacími soupravami o velkém
průměru z uliční úrovně do hloubky
West metro
Munkkiniemi
Feeder traffic
station
Current metro line
tie
Taka-Töölö
10 000
Jousenpuisto
ule
ritu
Me
e
nti
ink
Länsiväylä
t.
Koivusaari
Westend
Lautt
Haukilahti
Ma
Railwaystation
City of
Helsink
Ruoholahti
asaare
nt.
Punavuori
Lauttasaari
Eira
Länsisatama
tink
ylä
ntie
ntie
aja
ast
Kal
Tiistilä
Ka
nie
Etu-Töölö
Kamppi
iväylä
Läns
ari
Isoka
e
ionti
nkall
Haue
Matinkylä
10 000
10 000
iHaukenk.
lahd
ion
all
30 000
Keilaniemi
Tapiola
Tapiolantie
Niittykumpu
Kalli
Lehtisaari
30 000
Etelä ntie
tuule
tu
ka
rin
Ola
is
Fri
Kuitinmäki
Tontunmäki
Kuusisaari
katu
elinin
Mech
Olarinluoma
Olari
Otaniemi
ie
ä
äyl
onv
Kil
City of
Espoo
I
nt
ivu aa
Ko ankk
M
g II
Ri n
Henttaa
10 000
PohjoisTapiola
in
e im
rh
Passengers
daily
Access tunnels
Alppiharju
ne
Shaft building
Meilahti
an
Shopping centre
M
Terminus
Reserve station
Ring
Metro station
Jätkäsaari
Koukkuniemi
20 000
Nuottalahti
Vattuniemi
Nuottaniemi
500 m
▲ Länsimetro – trasa prodloužení helsinského metra o 15 km západním směrem do města Espoo
LITNÍ KOM
A
ÍN
KV
SCHIEDE
L
Kolik pracovníků Metrostavu na
zakázce pracuje?
Pokud hovoříme o dělnických profesích, máme zavedený systém tří
osádek. Jedna z nich je v ČR a dvě
jsou ve Finsku. Dělníci v zahraničí
Jaké geologické podmínky se na
stavbě vyskytly?
Jako jinde ve Skandinávii, jde
i na této stavbě o tvrdé horniny,
většinou žuly a ruly. Požadavky
na ostění jsou z tohoto důvodu
nesrovnatelně jiné než například
při budování tunelů pražského
metra. Všechno se proto razí
v plném průměru tunelů. Postupy dosahují délky 5 – 6 m.
S ražbou v podmínkách, jaké
se vyskytují většinou v ČR, kde
jsou nutné mnohonásobně větší
betonáže a nezbytná zajištění
ostění, se nedají tyto podmínky
srovnávat.
inzerce
JE ŠTĚSTÍ M
ÍT
Můžete se zmínit o vašich finských partnerech?
Prostřednictvím společnosti Länsimetro financuje výstavbu metra
město Helsinky a město Espoo.
Přibližně 30 % se na prodloužení
pracují šest dnů v týdnu a dvacet
čtyři hodiny denně, kdy se střídají
dvě směny, denní a noční. Osádky
se navzájem vystřídají a po šesti
týdnech pak má každá z osádek tři
týdny volno. Na Islandu byl cyklus
vzhledem k dopravě náročnější,
osádky se střídaly po osmi týdnech
a čtyři týdny odpočívaly v ČR. Jedna
osádka se skládá ze šesti dělníků,
takže na stavbě je dvanáct dělníků
na jedné zakázce. Nezbytnou podporu stavbě zajišťuje dalších cca
devět členů technického personálu,
tedy mistři strojů, geodeti, přípravář,
ekonom projektu, stavbyvedoucí
a vedoucí zakázky.
I PLUS K
O
UN
D ÁOTRĚ 1E40K
0,- Kč
22 400 Kč
ZA
Proč Destia neprovádí stavbu
sama?
Specializací firmy Destia je především stavba dálnic a mostů a jejich
údržba. Metrostav je v potřebných
razicích technologiích více specializovaný. Spolupráce s touto
firmou, kdy se technologie této
firmy a Metrostavu dobře doplňují,
vznikla na základě předchozího
hledání zahraničního partnera.
Vytvořili jsme velmi silné sdružení
(ve Finsku je toto sdružení vlastně
nejsilnější stavební společností).
Metrostav založil ve Finsku i svoji
organizační složku, další spolupráce má velmi dobrou perspektivu.
V rámci zakázky dochází k dělbě
prací – Metrostav provádí vrtací a trhací práce při ražbě tunelů, včetně
zajištění ostění, a partner zajišťuje
zařízení stavenišť, odvoz rubaniny
a její uložení na skládku. Konkrétně
na zmíněné zakázce traťových tunelů Destia také realizuje tři větrací
šachty do hloubky 30 m.
linky metra podílí stát. Metrostav
spolupracuje na stavbě ve sdružení
s místním partnerem, společností
Destia, což je poměrně velká
stavební společnost (počtem zaměstnanců i ročními obraty se blíží
Metrostavu).
LET
MP
30–35 m podle zvlněného profilu
trati metra. Jednalo se o ražby v tvrdých žulách se skalním nadložím
v síle 5–40 m, pod HPV, v blízkosti
moře, v intravilánu hlavního města. Ražby se prováděly metodou
Drill and Blast, tedy s probíráním
v plném profilu tunelu. Ražby provázela systematická injektáž na
bázi cementu. Definitivním ostěním
byla svorníková výstroj a stříkané
betony. Vzhledem k situování tunelů uprostřed městské výstavby
provázela ražby četná hluková
a seismická omezení a velký důraz
na ochranu životního prostředí. Realizace této zakázky se uskutečnila
v období 09/2010–01/2012.
V současné době probíhá druhá
stavba nazvaná LU6E. Jedná se
o ražbu dvojice jednokolejných
traťových tunelů v délce 2 x 1,3 km
mezi městy Helsinky a Espoo,
jehož zástavba na hlavní město
navazuje. Běžný profil traťových tunelů je 36 m², součástí stavby jsou
tři technologické komory vzduchotechniky, dvakrát o profilu 330 m²
a jedenkrát o profilu 380 m², a tři
svislé větrací objekty. Zvláštností
je skutečnost, že část trasy (cca
300 m) vede pod dnem moře. Tato
stavba byla zahájena v červnu 2011
a dokončena má být v březnu 2013.
V HODN
stavebnictví 04/12
17
▲ Aplikace stříkaného betonu před ústím tunelu Myllykallio
▲ Nabíjení vývrtů na čelbě tunelu M
yllykallio trhavinou
▲ Užití razicí metody Drill and Blast umožňují geologické podmínky trasy
▲ Vrtací souprava za protitlakovou zábranou
Když informoval časopis Stavebnictví o ražbě islandských
tunelů, hlavním problémem se
tehdy zdály výrony vody a jejich
zvládnutí. Jaká je situace v zemi
tisíce jezer?
Vzhledem ke skutečnosti, že část
traťových tunelů prochází pod
mořem, na vodu narážíme. Je
poměrně agresivní, pokud jde
o její chemické složení. Není však
zásadním problémem. Pokud ražby
zastihují geologické poruchy, je
nutné instalovat bezpečnostní svorníky, bezpečnostní nástřiky betonu,
ojediněle i instalaci samozávrtných
IBO kotev. Provádíme rovněž injektáže, a to ve větším množství,
než předpokládal původní projekt.
Vzhledem k hloubce 30 m pod
povrchem, kde jsou traťové tunely
raženy, voda ani pod dnem moře
nemá tlak, který by vážněji ohrozil
ražbu tunelů. Oproti geologickým
podmínkám na Islandu v tomto
případě nedochází k výronům
tlakové vody.
umístěna na čelbu. Je geodeticky
pomocí laserových paprsků ustanovena. Čelba se pak navrtá (jde
o sto až dvě stě vývrtů až šest
metrů dlouhých, podle geologických podmínek). Vývrty se nabijí
trhavinou (používáme kombinaci
dvou typů trhavin). Vývrty se
rozčasují, aby se vznítily v řádu
milisekund rozdílně. Tak dochází
k minimálním vibracím v okolí
tunelu. Tyto vibrace se velmi pečlivě kontrolují, aby nemohlo dojít
k narušení povrchové zástavby.
Průměrně dochází ke dvěma,
maximálně třem posunům na
čelbě za den, včetně sady dalších
operací. Poté je výrub očištěn nahrubo bagrem, aby se eventuálně
nepoškodily další stroje. Následuje
příjezd nakladače. Ten odtěží uvolněnou rubaninu, která je naložena
na nákladní automobily a odváží
se přes město do přístavu, kde
vznikne posléze umělý poloostrov.
Před dalším krokem a usazením
vrtacího stroje je třeba zkontrolovat
ostění a případné pukliny, začistit
stěnu a instalovat primární výstroj
tunelu s bezpečnostními svorníky,
eventuálně provést nástřik betonu,
pokud je to třeba. Cyklus se opakuje
na všech čtyřech čelbách, které
postupují na obě strany v obou
tunelech současně. Při tom se
Jak je to se stavebním dozorem,
který kontroluje vaši práci?
Technický stavební dozor provádí
místní firma. Nemáme s ní žádné
problémy, námi odvedená práce je
hodnocena velmi dobře. Dvakrát
jsme byli oceněni za pracoviště,
18
stavebnictví 04/12
jež nejlépe splňuje podmínky bezpečnosti práce v rámci zakázky
Länsimetro. Ta je z tohoto hlediska
vyhodnocována každého půl roku
v rámci jedenácti stavebních úseků,
na kterých pracuje celkem devět
dodavatelů.
Jak se vám pracuje s technickou
dokumentací dodávanou finskými projektanty?
Jedná se o standardní evropskou
dokumentaci, v podstatě se příliš
neodlišuje od české. Jazykem kontraktu je, jak jsem se zmínil, finština,
používaná při všech oficiálních
výstupech, oficiálních jednáních
a kontrolních dnech. V průběhu
jeden a půl ročního pobytu na stavbě však opravdu základní pojmy,
důležité pro úspěšné řízení stavby,
známe. S finskými partnery ze sdružení komunikujeme hlavně anglicky
a můžeme tak i složité finské výrazy
objasnit.
Můžete popsat vámi používanou metodu ražení tunelů Drill
and Blast?
Jde o metodu zvanou navrtej
a střel, neboli skandinávskou
tunelovací metodu. Tato metoda
je mimořádně vhodná do soudržných hornin. Základní mechanizaci
tvoří vrtací souprava, která je
pochopitelně snažíme, aby práce
na nich byly koordinované.
Nemohla by v tomto případě být
použita technologie TBM?
Teoreticky ano, ale v daných podmínkách je používaná technologie
optimální. Na jedenácti zakázkách
razíme všemi směry, což odpovídá
menším úsekům stavby a většímu
počtu firem, jež se stavby metra
v Helsinkách účastní.
Můžete se zmínit i o dalších
zakázkách v hlavním městě
Finska?
Další zakázkou je tak zvaná stavba Kalasataman – Rybí trh. Jde
o stavbu největšího administrativně
rezidenčního centra, kde se staví
tři výškové budovy. V rámci tohoto
velkého projektu je nutné vybudovat přeložku inženýrských sítí v servisním tunelu 20 m pod povrchem,
který se napojí na stávající kolektor.
Tento nově budovaný tunel je
220 m dlouhý, s průměrným profilem 33 m². Práce, které na výstavbě tunelu děláme, by měly skončit
již za dva měsíce. Jde o práce
relativně malého objemu, ale velkého významu, protože zakázku
Kalasataman zajišťuje finský partner a máme cíl v dobře zahájené
spolupráci pokračovat. ■
osobnost stavitelství
text Petr Zázvorka | foto archiv ČVUT v Praze
▲ Theodor Ježdík (1921)
Theodor Ježdík
„Hle, odstrašující příklad nestejnoměrného
výcviku. Tělo zanedbávám, jen hlava se cvičila.
Ale o hlavě jen nemůže být člověk živ. A ta má je
bez těla. Jak se hanbím!“ napsal dne 20. prosince
1912 na rub fotografie, zaslané rodičům z Vídně,
Theodor Ježdík (9. listopadu 1889 – 27. února
1967), pozdější akademik, profesor, doktor technických věd, vedoucí katedry vodních staveb na
Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze,
její rektor, významná osobnost v oboru stavitelství, která vzbuzovala pro své odborné i lidské
vlastnosti mezi kolegy i studenty právem úctu.
Theodor Ježdík se narodil na Kladně. Zájem o techniku, a zejména
o vodní stavby, v něm podnítil již
20
stavebnictví 04/12
jeho otec, který byl jako tzv. staveb – vedoucí zaměstnán u firmy
Lanna. Po maturitě na pražské
staroměstské reálce se dal v roce
1907 zapsat na stavební obor tehdejší České vysoké školy technické
v Praze. Studia skončil s vyznamenáním již v roce 1912. Nenašel
ihned zaměstnání. Pracoval nějaký
čas jako praktikant na vídeňském
ministerstvu veřejných prací –
v mostním oddělení. Od roku 1914
byl pak zaměstnán u stavební firmy
Ing. Mysliveček, dále krátce působil
při regulaci řeky Cidliny. Následně
byl povolán do vojenské služby,
kterou konal až do konce války.
Po převratu nastoupil Theodor
Ježdík v roce 1919 do nově vytvořeného oddělení Zemského výboru
pro využití vodních sil, kde setrval
dalších jedenáct let. V roce 1930
byl vyzván k působení na Vysoké
škole inženýrského stavitelství při
ČVUT v Praze.
Svoji učitelskou činnost zahájil již
dříve, v roce 1924, přednáškami
a cvičeními na tehdejší Ukrajinské
hospodářské akademii v Poděbradech. Po habilitaci vyučoval v roce
1928 na ČVUT, kde suploval od roku
1929 přednášky z oboru hydrologie
a úprav toků.
Ještě v roce 1929 byl jmenován
mimořádným profesorem a v roce
1934 řádným profesorem. Po úmrtí
profesora Dr. Ing. Antonína Jílka
(1. června 1871 – 21. dubna 1934)
byl pověřen správou Ústavu pro
hydrauliku, vodní nádrže a využití
vodní energie.
Ve školním roce 1937–1938 zastával funkci děkana Fakulty inženýrského stavitelství. Od roku 1939
byl předsedou komise pro II. státní
zkoušku. Po násilném uzavření
českých vysokých škol byl dán
jako řada jeho kolegů na dovolenou
s čekatelným.
Vodní stavby
Zabýval se výzkumem několika
vodních děl. Intenzivní činnost
vyvíjel zejména v České matici
technické, zvláště při záchraně
jejího majetku. Zajímavý je jeho
posudek ze 14. října 1940, který
vypracoval jako expert pro tehdejší
Ředitelství pro stavbu vodních
cest, v souvislosti s uvažovanou výstavbou labsko-oderského
průplavu, s eventuální možnou
odbočkou z Přerova do Olomou-
ce, kdy posoudil tento záměr jako
realizovatelný.
Od roku 1945 působil Theodor
Ježdík až do svého penzionování
v roce 1959 jako vysokoškolský
profesor. Přednášel předměty,
týkající se zejména vodních nádrží,
přehrad a staveb k využití vodní
energie. Jeho přednášky byly
velmi oblíbené a byly považovány
za vynikající. Vědecky přispěl do
oborů hydrauliky, úpravy toků, řešení nádrží a přehrad. Z původních
vědeckých prací se nejvíce oceňuje
jeho odvození vztahu pro kritický
stav průtoku v korytě obecného
průřezu – na vzorec pro výpočet
přišel podle svého vyprávění při
procházce v pražské Stromovce
v roce 1924 – a odvození původní
metody návrhu příčného profilu
tížných přehrad.
Angažoval se v odborných problémech vodohospodářské praxe,
zvláště výstavby přehrad a vodních
elektráren. Zabýval se i problematikou vodních staveb ve vztahu
k životnímu prostředí.
V padesátých letech 20. století,
kdy došlo k plánování a intenzivní
realizaci přehrad Vltavské kaskády,
byl předsedou Komise ČSAV pro
vodní hospodářství, která vycházela
z návrhů, pocházejících již z období
první republiky. Z jeho iniciativy byla
komise pověřena kromě energetických a hydrologických úkolů rovněž
dokumentací památek a jejich
technickým zabezpečením v oblasti
Slap (1953), orlické zátopové oblasti
(1954) a Lipna (1956).
Vědecká činnost
Zastával významné akademické
funkce. V letech 1955–1960 působil jako rektor ČVUT v Praze.
Stál u zrodu ČSAV a stal se prvním
předsedou její technické sekce. Od
roku 1957 byl rovněž předsedou
Státního výboru pro vysoké školy.
Jeho odborná činnost byla oceněna
řadou poct a vyznamenání. V roce
1957 mu byl udělen čestný doktorát honoris causa ČVUT.
Po penzionování pracoval profesor
Ježdík v ČSAV a jako vedoucí
vědecký pracovník i na katedře
hydrotechniky při Stavební fakultě
ČVUT v Praze až do své smrti
v roce 1967.
▲ Návrh na pokusnou stanici vodní a turbínovou na Vltavě, podélné a příčné profily (1921)
V roce 1980, u příležitosti 90. výročí narození akademika Ježdíka,
vyhlásil tehdejší Český ústřední
výbor vodohospodářské společnosti ČSVTS z podnětu profesora
Ing. Dr. L. Votruby, DrSc., Diplom
akademika Ježdíka, jako cenu za
stěžejní díla z oblasti teorie, výzkumu, vývoje, přípravy, výstavby
a provozu vodohospodářských děl
a zařízení. Tato cena byla obnovena
s dvouletým intervalem pro hodnocení, s mírně upraveným statutem, Českou vědeckotechnickou
vodohospodářskou společností
v roce 2004.
Uspořádaný archiv
písemností
Pozůstalost akademika Ježdíka
byla po jeho smrti soustředěna do
archivu ČVUT, kde byla uložena
a zpracována. Některé z písemností
jsou velmi vzácné jak pro poznání
osoby zůstavitele, tak i pro neobyčejný rozsah jeho zájmů a činností.
Jsou uspořádány podle systému,
vypracovaného pracovníky archivu.
Základem pozůstalosti bylo prvních
▲ Návštěva v Pittsburgu, USA (1936)
pět kartonů materiálů, jež ještě za
svého života, v letech 1965–1966,
profesor Ježdík archivu odkázal.
Zároveň projevil přání, aby se archiv
ČVUT stal správcem jeho pozůstalosti. Na základě jednání s Archivem
ČSAV a po převzetí písemností od
členů rodiny z bytu v Argentinské
ulici v Praze 7 představuje kompletní
pozůstalost profesora Ježdíka celkem 65 kartonů většinou aktového
materiálu, záznamů přednášek, stu-
dijních materiálů, návrhů na realizace
staveb, plánů, výpočtů, zápisků, komentářů, korespondence, ocenění
a fotografií, které pracovníci archivu
ČVUT umožnili redakci časopisu Stavebnictví s ochotou zpřístupnit. ■
inzerce
stavebnictví 04/12
21
fotodokumentace stavby
text a foto Jakub Karlíček, SATRA, spol. s r.o.
▲ Lidský rozměr (ražená strojovna vzduchotechniky, červenec 2011)
Lidský rozměr tunelu Blanka
V průběhu výstavby tunelového komplexu Blanka
v Praze vzniká souběžně rozsáhlý fotografický
archiv stavby. Od začátku prací v roce 2007 až
do konce roku 2011 obsahuje již 14 000 snímků
ze všech stavenišť. Některé jsou pořizovány pro
účely prezentace stavby, jiné mají čistě fotodokumentární charakter nebo slouží k zařazení do
časosběrných galerií jednotlivých stavenišť.
V roce 2011 nakladatelství Progressive Media Group, vydávající
časopis Tunnels & Tunnelling, vypsalo T&T International Awards,
jejichž součástí tentokrát byla
i fotografická soutěž T&T Photo
Competition 2011. Zadání znělo
zachytit na snímku pravou podstatu podzemního stavitelství –
charakter konkrétní stavby, typické vlastnosti díla, konkrétního
procesu nebo technologie. Pro
fotografa, který je jinak nucen
ustoupit z vlastních měřítek kvality a pořizovat dokumentaci spíše
s důrazem na kvantitu (protože
tak si to doba žádá), je podobné
zadání skutečnou výzvou. Může
prezentovat svoje vidění, svůj
22
stavebnictví 04/12
názor a individuální pohled na
podzemní dílo. Během šesti měsíců vznikla série fotografií, jež
zachycují vizuálně nejzajímavější
části ražených objektů. Jedná se
především o raženou strojovnu
vzduchotechniky pod Letnou
a propojovací vzduchotechnické
kanály. Snímky pracují s perspektivou, barevnou a tonální kompozicí. Jejich smyslem je zachycení
nejvíce specifických vlastností
zmíněných objektů, jejichž rozsah a vzájemné propojení je
výjimečné i z pohledu světového
podzemního stavitelství.
Všechny soutěžní příspěvky posuzovala odborná porota, v níž zasedali mimo jiné fotografové Nick
Kozak a David Vintiner, kreativní
ředitel nakladatelství Progressive
Media Henrik Williams, a šéfeditor
pořádajícího magazínu Jon Young.
Snímek s názvem Lidský rozměr (Human dimension) obsadil
v soutěži druhé místo. Fotografie
zachycuje raženou strojovnu vzduchotechniky pod Letnou ve fázi
dokončeného definitivního ostění.
Autorským záměrem bylo prezentovat velikost podzemního díla poměrem k měřítku lidské postavy.
Komentář poroty k oceněnému
snímku zní: The photograph is well
thought out in its composition and
the use of light. The large area of
tunnel wall is what makes this photograph powerfull. The scale of it
all is immediately apparent thanks
to the contrast created between
the people and the surrounding
space. Information on spaces
outside the edges of the photo is
provided thanks to a great use of
light. (Fotografie má promyšlenou
kompozici, i z hlediska rozvržení
světla. Její účinek spočívá především v zachycení masivu stěny
tunelu. Na první pohled je patrný
kontrast mezi lidmi a okolním pro-
storem. Skvělá práce se světlem
zachycuje části přesahující okraje
fotografie.)
S vítěznými snímky se lze seznámit v příloze prosincového čísla
časopisu Tunnels & Tunnelling,
která je věnována výsledkům
T&T International Awards. První
místo obsadila Kathrine Du Tiel,
vítěznou trojici doplnil Robin
Scheswohl, oba shodou okolností se snímky ze San Francisca.
Tunel Blanka tak důstojně reprezentoval nejen české, ale s nadsázkou můžeme říci i evropské
podzemní stavitelství. Od března
je celý cyklus fotografií, inspirovaný tunelem Blanka, vystavený
v prostorách informačního střediska stavby na Letné.
Jako fotografa mne těší, že početná porota, složená jak z odborníků v oblasti vizuální komunikace
a fotografie, tak z odborníků na
„tunelařinu“, rozuměla sdělení
mých snímků bez nutnosti dodatečné prezentace nebo vysvětlování. Potvrdilo se, že fotografie
je médiem, které při dobrém
zvládnutí řemesla a promyšlené
kompozici hovoří univerzálním
jazykem. A samozřejmě mne těší
také mezinárodní ocenění, kterého se dočkalo tak výjimečnému
technickému dílu, jakým tunel
Blanka bezesporu je. ■
inzerce
Systémové řešení od
Samostatné pohony a automatické vstupní systémy fa GU vyrábí,
dodává a také montuje. Vše dle
přání zákazníků z různých materiálů a v barevných provedeních, ale
hlavně v několika různých typech
otvírání – karusely, posuvné jednoa dvoukřídlové automatické dveře
a teleskopy.
Jen silný partner se 100% výrobním mezinárodním zázemím jako GU BKS je
schopen pokrýt kompletní požadavky na
vybavení i těch největších staveb a objektů.
Firemní skupina GU BKS je naprostou
světovou špičkou v oblasti výroby kování
na okna a dveře, panikového kování –
hrazdy a tlačná madla, dveřní zámky
mechanické i elektronické, zavírače, cylindrické vložky, automatické
dveře atd.
Do všech objektů, ve kterých pracují, baví se a setkávají lidé, jako jsou
kancelářské budovy, kina, nemoc-
nice, školy, … všude tam dnes každý zodpovědný projektant navrhuje
únikové cesty s použitím adekvátního
panikového kování.
Pracovníci firmy GU
jsou schopni dle
požadavků norem
ČSN EN 1125 a 179
pomoci všem architektům a projektantům s návrhem nejvhodnějšího kování i pro ty
nejnáročnější objekty.
Buďte nároční na kvalitu, design
a bezpečnost, spolehněte se na
výrobky
!
Více na www.g-u.com
Náskok se
so systémem
systémom
Securing technology for you
Otvárať,
zabezpečiť
Otvírat, pohybovať,
pohybovat,zatvárať,
zavírat, zabezpečit
Okenná
technika
Okenní technika
Dverová
technika
Dveřní technika
Automatické
vstupnésystémy
systémy
Automatické vstupní
Systémy managementu
manažmentu budov
budov
www.g-u.com
www.g-u.com
GU SLOVENSKO
s.r.o., Priemyselný
parkUNitra
- Sever,
Dolné
9518,41Tel.:
Lužianky,
Tel.:155,
037Fax.:
/ 28525
[email protected]
/ 28525 99, offi[email protected]
GU-stavební
kování CZ,
Pekařky
314/1,
180Hony
00, 24,
Praha
283 840
28300,
840Fax:
165,
stavebnictví 04/12
23
energetická
náročnost
věda
a v ýzkum
v praxi staveb
texttext
A |a foto
grafické
Hana
podklady
Dušková
a
■Účastníci diskuze. Zleva: Ing. Jiří Šála, CSc., Ing. Karel Vaverka, CSc., Marie Báčová, Ing. Roman Šubrt, Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., Ing. Petr Veleba,
▲
prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
Transpozice druhé evropské energetické
směrnice do českých právních předpisů
Další z debat u kulatého stolu, kterou redakce uspořádala na téma energetická náročnost
budov, byla věnována druhé evropské energetické směrnici (Směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2010/31/EU). Jednalo se zejména o problémech souvisejících s transpozicí této směrnice do příslušných českých právních předpisů.
Účast v debatě zabývající se výše uvedenou problematikou, z níž prezentujeme nejzajímavější výstupy, přijali tito odborníci: Marie Báčová,
Kancelář ČKAIT; prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Fakulta stavební ČVUT
v Praze; Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., Centrum stavebního inženýrství a.s.;
Ing. Jiří Šála, CSc., Ing. Roman Šubrt, Energy Consulting České Budějovice; Ing. Karel Vaverka, CSc., ČKAIT; a Ing. Petr Veleba, SPS v ČR.
■ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne
19. května 2010 o energetické náročnosti budov (EPBD II, Energy
Performance of Buildings Directive) vstoupila v platnost 8. července 2010. Jaké podstatné změny zavádí oproti první energetické
směrnici (2002/91/ES)? Spatřujete v těchto úpravách určitá konkrétní rizika, případně nejasnosti v souvislosti s přípravou novel
příslušných českých právních předpisů?
Ing. Šála: Směrnice zavádí používání některých nových pojmů, z nichž
bych v této souvislosti zejména upozornil na dva zásadní.
24
stavebnictví 04/12
Úroveň požadavků na energetickou náročnost staveb, která byla podle
předchozí směrnice ponechána na národních úrovních, se v současnosti
sjednocuje v metodický postup, jak příslušné požadavky stanovit. V této
souvislosti je zaveden termín nákladově optimální úroveň požadavků
po dobu životnosti stavby. Jedná se o úroveň energetické náročnosti,
vedoucí k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického
životního cyklu budov, která bude zjišťována ekonomickým hodnocením. Jedním z klíčových podkladů pro hodnocení energetické náročnosti v rámci technických systémů budov je platná evropská norma
ČSN EN 15459 (060405):2010 Energetická náročnost budov – Postupy
pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách. Pro stanovení vlastních nákladově optimálních úrovní požadavků na energetickou
náročnost budov (dále ENB) Evropská komise zpracovala srovnávací
metodický rámec, který určuje některé okrajové podmínky pro uvedené
výpočty, základní směry těchto výpočtů a zpracování dat. Z hlediska
nákladově optimální úrovně směrnice vyžaduje prověřit jak požadavky na
celé stavby, tak požadavky na jednotlivé prvky budov. V České republice
se optimalizační výpočty uskutečňují na několika pracovištích.
Druhý nový pojem je budova s téměř nulovou spotřebou energie. Tento
termín se vztahuje na nové stavby, přičemž směrnice ukládá členským
státům povinnost zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné
orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději do 31. prosince 2018 a úplně všechny nové budovy do
31. prosince 2020. Jedná se tedy o požadavek, aby od uvedených dat
dokončené nové budovy již měly téměř nulovou spotřebu energie. S tímto
pojmem jsou spojeny následující dva problémy.
Ten první souvisí s vlastním obsahem pojmu, který je směrnicí definován takto: tzv. budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova,
jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I je velmi nízká. Téměř
nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném
rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných
zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí. Jedná se tedy o souběh energetické náročnosti na úrovni dodané energie a energetické náročnosti na
úrovni primární energie (kde již do požadavku vstupují ve značné míře
obnovitelné zdroje).
Za druhé: nejsme také zvyklí – na rozdíl od směrnice – vázat požadavky na
konec výstavby, proto se v novele zákona o hospodaření energií navrhuje
zavést tento požadavek s vazbou na termín zahájení výstavby. Tato změna
způsobí drobné odchylky v termínu plnění, nerozšiřuje však povinnosti
pro projektanty a zhotovitele nebo rozsah staveb, kterých se to týká.
Ing. Vaverka: Nepochopení pojmů a z toho vyplývající nedorozumění
způsobuje velké potíže v následných fázích jakéhokoliv programu, takže
je třeba sporné termíny vyjasnit, definovat. Například zmiňovaný pojem
životnost stavby, s kterým se doposud nepracovalo.
Ing. Šubrt: Budova blízká nulovému domu je již poměrně striktně definována v platné ČSN 730540-2:2011 Tepelná ochrana budov – Část 2:
Požadavky v Části 5, Přílohy A, svými vlastnostmi, jako je průměrný součinitel prostupu tepla či měrná potřeba tepla na vytápění. Je třeba, aby
tyto pojmy byly v rámci novely zákona o hospodaření energií a příslušných
prováděcích vyhlášek v souladu.
Ing. Šafránek: Chtěl bych zmínit ještě další dva problémy. K zpracování
projektových dokumentací staveb s téměř nulovou spotřebou je třeba
zavést zcela nový postoj. Nebude již možné, aby – jako je tomu doposud –
energetickému expertovi, jenž bude projektovou dokumentaci posuzovat,
byla tato dokumentace předložena až ve stádiu jejího vyhotovení pro
stavební povolení nebo pro ohlášení stavby, aby pak následně vypracoval
certifikát energetické náročnosti. Je třeba tuto praxi opustit. Energetický
expert musí spolupracovat s projektantem od počátku přípravné fáze
celého projektu. Již v rámci návrhu stavby lze totiž významně ovlivnit její
výslednou energetickou náročnost – například velikostí oken, dispozicí
místností a podobně. Myslím, že bude velmi složité zejména architekty
k takovémuto přístupu přimět.
Dalším problémem je finanční dotace státu. Směrnice na tuto oblast
pamatuje v článku 10, odstavci (1) – Finanční pobídky a překážky trhu,
kde je uvedeno:
(1) S ohledem na význam poskytování odpovídajících finančních a jiných
nástrojů s cílem podnítit energetickou náročnost budov a přechod k budovám s téměř nulovou spotřebou energie přijmou členské státy odpovídající
opatření k posouzení nejvhodnějších nástrojů s ohledem k vnitrostátním
okolnostem. Evropská unie si uvědomuje, že je třeba, aby stát nejprve
poskytl stavebníkům určité prostředky na realizaci těchto budov, a může
následně profitovat. A toto téma je v ČR zatím při jednáních v příslušných
komisích opomíjeno.
Ing. Veleba: Spatřuji v rámci novely zákona o hospodaření energií dvě
rizika. Došlo k převzetí dat, od kterých by měly být budovy již navrhovány jako domy s téměř nulovou spotřebou energie, přičemž součástí
stavebního řízení má být kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu –
Státní energetické inspekce. Když si uvědomím, že se tato povinnost
bude (pominu-li několik v zákoně citovaných výjimek) týkat v podstatě
veškerých budov nad 50 m2, spatřuji velké riziko jakéhosi úředního šimla,
který může zabrzdit v podstatě jakékoliv schvalování návrhů. Bude mít
vůbec státní aparát kapacitu se s takovým množstvím projektových dokumentací vypořádat? Zároveň to pro projektanty znamená další nutný
doklad k projektové dokumentaci nad dosavadní rámec.
Chtěl bych zmínit ještě jeden problém. První požadavky na domy s téměř nulovou spotřebou energie jsou již zmíněny v současné novele
tepelně technické normy ČSN 730540 – Část 2. Tyto požadavky jsou
však informativní, byly dodány zpracovatelem normy a nebyly technic-
kou komisí projednány. V rámci zmiňovaných termínů výstavby budov
s téměř nulovou potřebou energie vidím určitou výhodu v tom, že stát
má nejdříve v dvouletém předstihu na vlastních zakázkách ukázat soukromým investorům, jak si představuje výstavbu těchto budov a jak ji bude
financovat. Uvidíme, jakým způsobem budou na domy s téměř nulovou
spotřebou energie stanoveny požadavky, a zda tato výstavba bude vůbec
ekonomicky reálná a možná.
■ Jaké dopady budou mít zmiňované skutečnosti na výrobce
stavebních hmot a materiálů?
Ing. Veleba: Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR má – vzhledem
k současnému vývoji stavebnictví v České republice – z dopadů na výrobce obavy. Pokles stavební produkce za tento rok činí více než 11, 6 %.
Vezmeme-li v úvahu, že ve stavebnictví pracuje půl milionu lidí, může se
tato situace odrazit již příští rok, což znamená cca 50 000 lidí bez práce.
Rádi bychom proto, aby administrativně právních, ale i technických obtíží
v rámci stavebních zakázek spojených s realizací domů s téměř nulovou
spotřebou energie bylo co nejméně. Zároveň je třeba, aby se v rámci
novel souvisejících právních předpisů co nejvíce využívaly národní podmínky – stavebnictví v ČR lze velmi těžko srovnávat se stavebnictvím
např. v Bavorsku nebo v Rakousku.
Ing. Šála: Program Zelená úsporám a jiné dotační programy však prokázaly, že motivace k úsporám energie vede k významnému oživení
stavebních aktivit.
■ Spatřujete ještě další problémy v souvislosti se zaváděním
směrnice?
Prof. Kabele: Jedním z problémů, jenž vidím, jsou některé matoucí
definice. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejsou budovami
energeticky soběstačnými, které realizujeme na odlehlých místech, kde
neexistuje napojení na žádné silové sítě a je třeba poměrně nákladným
způsobem řešit, jak energii v budově vyrobit, případně ušetřit. Budova
s téměř nulovou spotřebou energie je v pojetí, jak já ho chápu, pojmem,
který se používá pro výstavbu v hustě osídlené Evropě, a není tedy
otázkou individuální budovy, ale celého urbanistického celku nebo sídla.
Celá Evropa v současnosti pracuje s pojmem Smart Grids, tedy chytrých
vzájemně propojených decentralizovaných zdrojů energie. Je snahou, aby
se energie, jež v těchto budovách vznikají, případně které se nespotřebují, převedly do dalších částí území. Pokud bychom se zaměřili pouze
na úroveň jednotlivých budov, budou výsledkem velmi problematické
situace. Ty budou pro uživatele neekonomické a pro stát velmi zatěžující.
Řešením není zaměřit se jen na samostatné budovy navržené s nízkou
energetickou náročností a vybavit je obnovitelnými energetickými zdroji
s malou účinností, které budou uživatelé sami složitě provozovat. Řešení
této, v daném okamžiku komplikované oblasti následně samozřejmě
předurčí vývoj celého stavebnictví v ČR. Pokud přijmeme definici, jež
povede k rytmu individuálního přístupu, posílí se vývoj určitého typu
příslušných technologií. Jiný vývoj nastane, pokud přijmeme definici
odlišnou. Nacházíme se tedy v klíčovém okamžiku vývoje stavebnictví
v ČR pro příští období.
Druhým problémem, který vidím, je způsob, jakým jsou budovy energeticky hodnoceny. Připravujeme různé teoreticky zvládnuté hodnoticí metody,
ale musíme si uvědomit, že na konci bude energetický specialista a ten
bude budovy hodnotit na základě dostupné projektové dokumentace. Pokud do různých hodnoticích metod a požadavků zavedeme příliš podrobné
detaily, jež podle platné vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,
nejsou v projektové dokumentaci obsaženy, povede to specialisty k tomu,
aby si jednotlivé údaje domýšleli. V tom vidím další nebezpečí – abychom
příslušná hodnocení z hlediska zadávaných údajů nepřehnali do takové
polohy, která povede k příliš velkému vlivu osoby konečného hodnotitele.
Ing. Vaverka: Shrnu-li to, tak v první fázi klient objedná projektovou
dokumentaci. Architekt nebo stavební inženýr pak za spolupráce s ener-
stavebnictví 04/12
25
věda a v ýzkum v praxi
getickým specialistou zpracuje projektovou dokumentaci pro stavební
povolení, která bude prvně hodnocena podle vyhlášky o energetické
náročnosti budov. Předpokládejme, že projektová dokumentace vyhoví
daným kritériím. V dalším kroku dotčený orgán – Státní energetická
inspekce – ověří stanovisko energetického specialisty, a je-li v pořádku,
následuje stavební řízení. V dalším stupni – tj. u projektové dokumentace
pro provádění stavby – se vyznačí menší či větší korekce a do následné
realizační dokumentace dodavatelská firma vloží své nápady a další řešení.
Výsledná realizace tak nemusí mít vlastnosti hodnocené ve fázi stavebního
řízení. Kdo poté při závěrečné kontrolní prohlídce stavby prověří, zda budova splňuje, nebo nesplňuje parametry průkazu energetické náročnosti?
Bude to úředník stavebního úřadu, pracovník SEI, nebo specialista, který
již hodnotil projektovou dokumentaci při stavebním řízení? Pokud budova
vyhoví, bude následně užívána s danými parametry po dobu její životnosti.
Jak se však bude postupovat, pokud stavba nevyhoví?
Prof. Kabele: Ideální stav je samozřejmě takový, že budova bude odpovídat příslušnému posudku a vyhodnocení. Myslím, že podstata myšlenky
evropské směrnice EPBD II je ukázat směr, nastavit určitou cestu. Jejím
cílem není kontrolovat budovy do posledního okamžiku jejich životního cyklu. Byl by to samozřejmě ambiciózní cíl, avšak technicky neproveditelný.
Ing. Šála: Změny stavby v průběhu jejího užívání jsou běžné. Obvykle
se řeší podle stavebního zákona. Příslušné nástroje existují, nejde o nic
neobvyklého. Jen v energetické oblasti se takto doposud většinou nepostupovalo. Podle stavebního zákona je také stavebník povinen zajistit
■
dokumentaci
skutečného provedení stavby v souladu s postavenou stavbou. V případě změny stavby před dokončením musí stavebník požádat
o souhlas stavební úřad. K odůvodněné žádosti se připojí projektová
dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace
s vyznačením navrhovaných změn. Pokud se taková změna dotkne energetické náročnosti budovy, bude třeba doložit změny průkazu energetické
náročnosti budovy.
M. Báčová: Uvítala jsem, že z novely zákona o hospodaření energií
vypadává termín podlahová plocha. Doposud se za podlahovou plochu
považovala definice podle dřívějších, již zrušených stavebních předpisů
a např. v rámci programu Zelená úsporám docházelo v této souvislosti
k problémům. Dnes je již v zákoně zaveden termín celková energeticky
vztažná plocha.
Stále mi však ještě vadí některé další termíny. Proč je například nutné
definovat, co je to typické užívání budovy, které stavební předpisy vymezují. Stavební zákon říká jasně: Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému
zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní
smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení,
v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu
užívání stavby je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního
úřadu. Žádné jiné typické užívání budovy nepřipadá v úvahu.
Ing. Šála: Nejedná se o nové definování účelu užívání budovy, ani
o změnu tohoto účelu, ale o potřebu sjednocení vstupních údajů, které
souvisí s typickým užíváním budovy při kolaudovaném účelu. Možná
by byl jasnější dříve používaný pojem standardizované užívání budovy.
■ Navažme na problematiku domů s velmi nízkou energetickou
náročností podle Směrnice EPBD II. V rámci navrhování a výstavby
těchto budov je nejprve nutno získat prakticky ověřené zkušenosti.
Zatím v ČR existuje určitá praxe pouze v oblasti navrhování domů
v pasivním energetickém standardu.
Ing. Šafránek: Například nastartování výstavby panelových domů koncem třicátých let 20. století předcházela řada experimentů. V současnosti
možnost otestovat si v ČR nulové domy není. Nejen v oblasti jejich výstavby, ale i vnitřního prostředí – technického vybavení, a také ekonomické
návratnosti. Jestliže je budova vytápěna např. solární energií, v případě,
že zajde slunce, bude třeba okamžitě zatáhnout žaluzie, aby nevznikly
nadměrné tepelné ztráty. Jaká bude životnost technických systémů?
26
stavebnictví 04/12
text A | grafické podklady a
Kolikrát je po dobu životního cyklu budovy bude třeba obnovit? To vše
se promítá do ceny. Bude v těchto budovách skutečně zajištěno kvalitní
vnitřní prostředí? Vždyť budovy se nestaví jenom proto, aby šetřily energii,
ale zejména proto, aby se v nich dalo dobře bydlet. Jestliže se kupříkladu
spálí na sporáku mléko, bude třeba otevřít okno, i když je venkovní teplota
–15 ºC. Vytopí se potom tato budova? I když podobné situace mohou
nastat, myslím, že se tímto způsobem zatím nepřemýšlí.
Ing. Šubrt: V ČR reálné určité možnosti vyzkoušet si, jak fungují stavby
v pasivním energetickém standardu, existují. Sídliště třinácti rodinných
domů v Koberovech je v provozu více než tři roky. Ale např. ve Vídni existují
v pasivním energetickém standardu i budovy hotelů.
Ing. Veleba: Je třeba si však uvědomit ekonomickou realitu. Za dobu
běhu programu Zelená úsporám, v rámci něhož byly budovy v pasivním
energetickém standardu dotovány, bylo požádáno o dotace cca pěti set
bytových jednotek. Za stejné období bylo podle ČSÚ nově vystavěno
nově přes 47 000 bytových jednotek. Hovoříme-li tedy o domech v pasivním energetickém standardu, bavíme se o cca půl procentu českého
stavebnictví.
Ing. Šála: Potřebné zkušenosti lze načerpat zejména v zahraničí.
Ing. Šafránek: Hovořil jsem s lidmi bydlícími v domě realizovaném
v pasivním energetickém standardu, kteří si stěžovali, že špatně snášejí
neustále zavřená okna, zejména pokud venku svítí slunce. I když mají
rekuperaci, na noc ji vypínají, protože ruší šuměním, pootvírají okno,
aby vyvětrali, a podobně. Když jsme pak vypočítali skutečnou spotřebu
energie na vytápění, vyšla tato budova stěží v klasifikační třídě C.
Prof. Kabele: Jedná se o velký problém, který se v současnosti v oblasti
budov v pasivním energetickém standardu řeší. Lidé jsou dnes choulostivější, citlivější a požadavky na kvalitu vnitřního prostředí stoupají.
Aby situace nebyla tak jednoduchá, paralelně s vývojem požadavků na
budovy se vyvíjejí i požadavky na vnitřní prostředí. Stále více se dbá na
komplexní pojetí celkového působení prostředí na člověka. I když podle
platných norem je vše z hlediska návrhu v pořádku, často se setkáváme
s případy, kdy uživatel není spokojen.
Ing. Šafránek: Nepříjemné je také oslunění místnosti při nízké poloze
slunce. Jediným řešením je zaclonění, které na druhou stranu zabraňuje
tepelným ziskům.
Ing. Šubrt: Otázkou také je, jak definovat ekonomickou optimalizaci
staveb, které se budou užívat za dalších 20–50 let. Domnívám se, že se
v současném českém stavebnictví velké množství staveb bohužel realizuje na základě projektové dokumentace pro stavební povolení, nikoliv
podle dokumentace pro realizaci stavby. To je tristní a vlivem toho vzniká
mnoho nevhodných stavebních detailů, jež neřeší tepelné mosty, výrazně
zvyšují energetickou náročnost stavby, ale jsou také příčinou vzniku plísní.
Ing. Šála: Příčinou vzniku plísní je také nedostatečné větrání. Stavba
domu s nízkou energetickou náročností musí zabezpečit nezávisle na
stavebníkovi dodávku čerstvého vzduchu, což zatím není v žádných
předpisech zajištěno. V této oblasti chybí pokyny pro navrhování budov
tak, aby se přiváděl čerstvý vzduch, který by v daných prostorách snižoval relativní vlhkost. Výrobci plastových oken se sice brání, že lze jejich
výrobky nastavit na odtěsněnou polohu, v tom případě je však stavba
z hlediska pojistného plnění posuzována jako nezajištěná, a tedy z hlediska
užívání nebezpečná.
Problém panuje také v osvětě. Samozřejmě že jde o překonání určité
tradice. Stavebníci vycházejí z toho, co se naučili před cca 20–30 lety od
lidí, kteří tyto znalosti získali před dalšími 20–30 lety. Příslušná poučenost
o současném stavění je ve výsledku bohužel velmi nízká, což bude, myslím, největší problém zavádění směrnice EPBD II. Ta vyžaduje zcela jiné
návyky při navrhování i realizaci staveb. U domů s nízkou energetickou
náročností jsou velmi důležité konstrukční detaily – je třeba navrhovat je
podstatně sofistikovaněji, a je tedy nutné mít příslušné znalostí. Doposud
stavíme domy postupy, které se velmi blíží výrobě aut před technickou
revolucí. Je to v současnosti jediná oblast lidského snažení, v níž dané
postupy doznaly změny pouze v oblasti přípravy daných výrobků, kde
se uplatňuje průmyslová výroba. V oblasti vlastní výstavby však veškerá
průmyslová výroba končí, a jedná se o relativně rukodělnou a manufakturní činnost. Co stavba – to originál. Už to vede nutně k zvýšenému riziku
vad. A kontrolní mechanizmy, jež máme k dispozici, jednak nejsou plně
využívány, a také nejsou tak dokonalé, jako je tomu v průmyslové výrobě.
Ing. Šubrt: Tento přístup je skutečně třeba změnit – řešit tepelné mosty,
větrání budov. Stavby jsou navrhovány a také realizovány v tomto směru
nekvalitně, podle již překonaných teorií. To je bohužel realita i u současných staveb, a dokonce i takových, které vyhrály architektonické ceny
za kvalitní dílo.
Ing. Šafránek: Největší problém nevidím ve stavební části. Existují již
stavební výrobky, keramické tvarovky pro stěnové konstrukce se součinitelem prostupu tepla 0,16, 0,11 W/m2K. Problém však spatřuji v rámci
technického zařízení budov. Majitelé chtěli např. vytápět rodinný domek
kotlem na peletky, ale příslušný kotel, jenž by pokryl tepelnou ztrátu 4 kW,
na českém trhu neexistuje. Budou pro domy s velmi nízkou energetickou
náročností na trhu výrobky požadovaných výkonů dostupné?
Ing. Šubrt: U tepelných čerpadel to asi nepředstavuje problém, kotle
na peletky lze naštěstí zapalovat elektricky, lze tedy navrhnout určité
cyklování provozu. Samozřejmě že v návrhu je třeba doplnit je akumulační
nádrží, na což současní projektanti nejsou zvyklí. Je skutečně nutné
změnit přístup k navrhování a realizaci těchto budov.
■ V rámci dalšího vývoje této debaty je také třeba nezaměňovat
pojmy budova v pasivním energetickém standardu a budova
s nízkou energetickou náročností.
Prof. Kabele: Definice domu v pasivním energetickém standardu vznikla
před cca patnácti lety a tento způsob výstavby se jistě určitým směrem
posunul. Podle mě je však míchání těchto pojmů skoro nebezpečné.
Pokud si koupím dům postavený v pasivním energetickém standardu,
neznamená to, že nebudu potřebovat žádnou energii.
Ing. Šála: Nízká energetická náročnost stavby se s obchodním označením nízkoenergetické domy a pasivní domy velmi často zaměňuje.
Je to chyba, poněvadž se jedná o dvě zcela odlišné oblasti hodnocení.
Hodnocení energetické náročnosti se mění ve vazbě na určité určující
parametry, není tedy konstantní. U pasivních a nízkoenergetických domů
jsou naopak v rámci hodnocení předepsány konstantní hodnoty. Odlišují
se i podrobnosti postupu hodnocení. Tyto dva světy pojmů tedy nelze mísit, přestože mají společné cíle i předmět zájmu a navzájem se podporují.
■ U nové budovy s nízkou energetickou náročností bude stavebník povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení
stavby doložit kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu, tedy
v ČR Státní energetické inspekce.
M. Báčová: V rámci uplatnění závazných stanovisek dotčeného orgánu
v rámci splnění požadavků na energetickou náročnost budovy (ENB) se
mi z hlediska stanovené účinnosti a termínů jeví novela zákona o hospodaření energií jako zbytečně složitá: V případě výstavby nové budovy bude
stavebník povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení
stavby doložit kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu podle paragrafu 13. Účinnost splnění požadavku na ENB na nákladově optimální
úrovni se v paragrafu 7 navrhuje od 1. ledna 2013. Pro účinnost splnění
požadavků na ENB budovy s téměř nulovou spotřebou energie se v něm
pak stavby dělí do třech kategorií podle plochy a kladné stanovisko se
podle kategorie budovy dokládá rok, dva až tři před uvedenými termíny –
tedy před 1. lednem 2019 pro budovy, jejichž vlastníkem a uživatelem
bude orgán veřejné moci – nebo před 1. lednem 2020 pro ostatní budovy.
Matoucí je také termín závazné stanovisko. Z další souvislosti usuzuji, že se
jedná o stanovisko, jenž se vydává k dokumentaci pro stavební povolení.
Z hlediska stavebních předpisů je mnohem jednodušeji upraven stavební
zákon, jehož každá nová právní úprava vždy obsahuje větu, že pokud je
stavební řízení zahájeno podle předcházejícího starého předpisu, před
datem účinnosti novely nebo nového stavebního zákona, dokončí se také
podle staré právní úpravy.
Další otázkou je, co konkrétně bude odborník příslušného dotčeného
orgánu, tedy Státní energetické inspekce, posuzovat. Uvedu zkušenost
z rozhovoru se členy ČKAIT, autorizovanými inspektory. V současnosti
je součástí žádosti o vydání certifikátu energetické náročnosti budov
v pasivním energetickém standardu dokumentace pro stavební povolení. Nicméně tato dokumentace slouží k ověření zabezpečení ochrany
veřejných zájmů, nikoliv k ověření hodnoty spotřeby energie na vytápění
a ohřev vody. Autorizovaný inspektor tedy žádá doplnění projektové dokumentace o určité vybrané detaily. Na jejich základě teprve posuzuje, zda
se jedná o dům v pasivním energetickém standardu. Tento problém ČR
samozřejmě teprve čeká. Jedna věc je to, co se objeví v dokumentaci
pro stavební povolení, v závazných stanoviscích, v průkazu energetické
náročnosti, a jiná to, jak bude budova nakonec skutečně postavena.
Ing. Šála: Problém spočívá v tom, že koncept dokumentace staveb tak,
jak je v současné době zakotven ve vyhlášce 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, je vhodný pro stavby, které stěží odpovídají požadovaným
hodnotám uvedeným například v tepelných normách, ale také spíše
starším verzím technických zařízení budov než těm současným. Veřejný
zájem, jenž má být stavebním řízením sledován – je však založen na sedmi
základních požadavcích na stavbu, z nichž jedním je právě úspora energie.
Bez znalosti detailního provedení a jednotlivých parametrů již v době,
kdy se dimenzují budovy nízkoenergetické a pasivní úrovně a speciální
technická zařízení, není možné dokumentace z hlediska úspor energie
posuzovat. Kontrola tohoto veřejného zájmu tedy není dokumentací
v současném provedení umožněna. Pokud jde například o stavební část
dokumentace, bez řešení základních detailů nejsme schopni zjistit tepelné ztráty prostupem a z toho se odvíjející spotřeby energie. To je vážný
problém, protože v tom případě očekávání, která jsou vložena do stavby
při stavebním řízení, nemusí být naplněna. Podle mého názoru je tedy
v současné době nutné některé skutečnosti změnit také ve vyhlášce
499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Bylo by záhodno, aby se v ní objevilo, že nová energetická úroveň staveb vyžaduje doplnění projektové
dokumentace pro stavební povolení o rozhodující stavební detaily.
Ing. Veleba: Bylo zmíněno, že stavebník nebude dodržovat projektovou
dokumentaci, a postaví si dům podle svého. Je v zájmu stavebníků, aby
dům byl co nejkvalitnější, ale zároveň ne každý má, pokud hovořím o nové
stavbě, potřebné finanční možnosti. Věřím tedy tomu, že nikdo svoji stavbu neošidí. Nemám strach o to, že tyto stavby budou realizovány zásadně
jinak, ale mohou být například dány do předčasného užívání, a některé
technické systémy, nebo případné zateplení, se může realizovat později.
M. Báčová: Chtěla bych upozornit ještě na jeden související problém.
Ustanovení o výši nájemného v novém občanském zákoníku (účinnost
1. ledna 2014) dává pronajímateli v případě stavebních úprav možnost
navrhnout zvýšení nájemného:
§ 2250 občanského zákoníku
(1) Provede-li pronajímatel stavební úpravy, které trvale zlepšují užitnou
hodnotu pronajatého bytu či celkové podmínky bydlení v domě, anebo
mají za následek trvalé úspory energie nebo vody, může se s nájemci
dohodnout o zvýšení nájemného, nejvýše však o deset procent z účelně
vynaložených nákladů ročně. Souhlasí-li s návrhem na takové zvýšení nájemného alespoň nájemci dvou třetin bytů v domě, platí zvýšené nájemné
i pro ostatní nájemce.
(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, může pronajímatel navrhnout
zvýšení nájemného z těchto důvodů ročně o tři a půl procenta z vynaložených nákladů; má se za to, že náklady byly vynaloženy účelně. K návrhu,
který neobsahuje výši nájemného nebo nedokládá splnění podmínek
podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.
Zkušenost z programu Zelená úsporám naproti tomu ukazuje, že téměř
o žádnou dotaci nežádali soukromí majitelé činžovních domů. Pokud
stavebnictví 04/12
27
věda a v ýzkum v praxi
totiž dostanou dotaci, musí své prostředky investovat do stavební
úpravy bez toho, že by se jim vrátily zpátky – veškerá získaná úspora
jde ve prospěch nájemníků. Občanský zákoník v současnosti nedává
majitelům možnost, aby změnu dokončené stavby mohli v určitém
procentním poměru promítnout do zvýšení nájemného. Důsledkem
je, že soukromí majitelé v podstatě nejsou ke komplexním změnám
v rámci snížení energetické náročnosti motivováni a raději volí pouze
výhodnější formu částečných úprav.
■ Přejděme k tématu metodiky stanovení energetické náročnosti
budov na nákladově efektivní úrovni. Jakou roli v této souvislosti
mají například vazby hodnocené budovy na daný sídelní celek?
Ing. Šála: Pokud jde o primární energii, hodnotí se včetně veškerých
externích dodávek. To znamená včetně všech vazeb na daný sídelní
celek. Nejde jen o obnovitelné zdroje typu solárních panelů a malých
větrných elektráren, ale jde také o společně využívanou energii z dalších zdrojů v místě. Je to pouze otázka fundovanosti a širšího rozhledu
hodnotitele. Vlastní metodika hodnocení to bez problémů umožňuje.
Prof. Kabele: S tím samozřejmě souhlasím. V současnosti se velký
tlak klade na hodnocení energetické náročnosti jednotlivých budov. Jde
o to, aby se do tohoto hodnocení vložil také systém centralizovaného
zásobování teplem, chladem a podobně.
Ing. Šála: Pokud se tento směr navrhování nepodaří promítnout do
urbanistického konceptu, nastanou v tomto směru velké problémy.
■
Jedná
se o oblast, jež směrnice neřeší.
Prof. Kabele: Ale také opačně – je třeba tuto problematiku hlídat a nenechávat řešení na koncových uživatelích jednotlivých domů.
■ Nová vyhláška o energetické náročnosti budov má být připravena do 9. dubna 2012. Je již vypracována příslušná metodika
hodnocení nákladové efektivnosti z hlediska primární energie?
Ing. Šafránek: Hodnocení nákladově efektivní úrovně z hlediska primární energie vidím jako nejsložitější oblast v rámci aplikace směrnice
EPBD II, protože při jakékoliv změně ceny energií se dané kritérium bude
měnit. Směrnice na to pamatuje a každých pět let se musí nákladová
efektivnost přepočítávat. V tom vidím základní problém. Na tvorbě
příslušné metodiky se v současné době pracuje.
Ing. Šála: Problém vytvoření a zavedení této metodiky byl v průběhu
února 2012 opožděně dořešen. Vzhledem k tomu, že se Evropská
komise s dodáním metodického rámce opozdila, je snahou nahradit nedostatek času možností porovnat nezávisle vzniklé výsledky tří různých
pracovišť a vybrat z nich reálně použitelný. V ČR tento problém souběžně řeší tři odborná pracoviště: STÚ-E a.s., ČVUT v Praze a SEVEn –
Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.
M. Báčová: Pokud jsem zatím četla příslušné úvahy a studie, vycházely z předpokladu, že se bude v příštích letech zvyšovat cena
energií. Zapomínaly však na to, že – jak vyplývá z celkového pohybu
ekonomiky – se budou současně zvyšovat také ceny stavebních prací.
Ty se doposud považovaly za stálé a neměnné. Je tedy potřeba vzít
v úvahu obojí.
■ Jak se v daném hodnocení projeví zohlednění hlediska celého
životního cyklu stavby?
Ing. Šála: Myslím, že se nejedná o zásadní problém z hlediska životnosti. Použitý ekonomický nástroj totiž pracuje s hodnocením, kde se
zbytek životnosti dopočítává zůstatkovou hodnotou stavby. Životnost
jednotlivých prvků stavby tedy lze do hodnocení zavést.
Dříve existovala vyhláška, která udávala, v jakých termínech se mají
opravy stavby realizovat. Tento předpis, jenž by byl jakousi oporou pro
to, jak by se dala životnost stavby úředně uvažovat, v současnosti chybí.
Pro technické systémy směrné údaje o lhůtách oprav a výměn udává
ČSN EN 15459, zmiňovaná na začátku diskuze.
28
stavebnictví 04/12
text A | grafické podklady a
Ing. Šafránek: V oceňovacích vyhláškách jsou definovány prvky krátkodobé životnosti, prvky dlouhodobé životnosti a jejich životnost v rámci
životního cyklu stavby.
Ing. Veleba: Chtěl bych upozornit na článek 9, odstavec 6 směrnice,
podle kterého se členské státy mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat požadavky stanovené dle odstavce 1 (což jsou požadavky na domy
s energetickou náročností blížící se nule), v konkrétních a odůvodněných
případech, pokud je analýza nákladů a přínosů během ekonomického
životního cyklu budovy negativní. Znamená to možnost, jak například
auditem ukázat, zda ekonomická šance postavit daný typ budovy
existuje, či nikoliv, a takovéto budovy realizovat. Vnímám to jako velmi
důležitý článek a nástroj, jakým způsobem v ČR reagovat.
■ V rámci vyhlášky o energetické náročnosti budov je také nově
zpracována grafická podoba průkazu ENB.
Ing. Šála: Kromě stávajících údajů se zveřejňují i dílčí toky energií
a jejich spotřeby. Musí existovat také fotografie budovy, což pomáhá
k její identifikaci. Podstatné je to, že ve vyhlášce je zaveden nový
způsob stanovení požadavků na energetickou náročnost. Ten se dá
charakterizovat jako způsob porovnávací (referenční) budovy. Doposud
jsme nehodnotili energetickou náročnost budovy, ale hodnotili jsme
souběžně jednak odchylku této budovy od jakéhosi průměru budov
dané kategorie a energetickou náročnost. Nebylo zřejmé, jak tato odchylka od průměru ovlivnila vlastní hodnocení. V tom byl nedostatek,
který se odstraňuje tímto novým hodnocením, doporučeným i normou
ČSN EN 15217 (730324):2008 – Energetická náročnost budov – Metody
pro vyjádření energetické náročnosti a pro energetickou certifikaci budov.
■ Jaké je třeba řešit problémy související s výstavbou domů
s nízkou energetickou náročností z pohledu technických zařízení
budov (TZB)?
Prof. Kabele: Dostáváme se do situací, kdy se zcela mění využití systémů TZB v průběhu roku – ten byl rozdělen na otopnou sezónu a období,
kdy se budovy musí chladit. V současnosti se tato dvě období prolínají.
Výjimkou není případ, kdy velmi dobře zateplené budovy potřebují chladit
i v otopné sezóně a vytápění je využíváno jen v největších mrazech.
Velkou část roku tak tyto systémy musí být v pohotovostním stavu, kdy
není požadován žádný výkon, nicméně dochází ke spotřebě energie.
Pokud je navržen např. systém vytápění s akumulační nádrží, který bude
využíván cca pět až deset dní v roce, bude po zbylé dny v roce čekat
v tzv. teplé rezervě. Bude třeba řešit chování systému v průběhu celého
roku, nikoliv pouze v okamžiku maximálního výkonu.
Dalším problematickou oblastí se stanou systémy větrání, zvláště v oblasti obytných budov. Projektant má v současnosti možnost se v tomto
směru opřít o normu ČSN EN 15665:2009 Větrání budov – Stanovení
výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov. Žádným
právním předpisem sice není uložena povinnost dodržet její požadavky,
ale v národní příloze NA, která vyšla v rámci změny Z1 této normy v roce
2011, se popisují možné způsoby řešení větrání těchto budov. Zajímavostí je, že podle této normy již není možné použít u nové obytné budovy
pouze přirozeného větrání. Norma nabízí několik konceptů větrání.
Objevuje se tak velký problém – dořešit vhodný způsob technického
řešení větrání obytných budov. Ten by neobtěžoval hlukem, a přitom
byl funkční a ekonomicky zajímavý.
Stálý energetický odběr představuje příprava teplé vody. Omezit její
spotřebu se zatím nedaří a solární kolektory vyřeší tuto oblast jen
částečně.
Je také třeba dořešit problematiku letního období. V domě, který je
dobře tepelně izolován a má dobře vyřešenu zimní etapu, může být
v létě horko. V případech, kdy v domě celý den nejsme a vypneme
vzduchotechniku, se dům nahřívá. Je zatím otázkou, zda tento problém
budeme řešit hmotou stavby, nebo speciálním chladicím zařízením.
Ing. Šála: V budovách s nízkou energetickou náročností bude možnost
zajistit nízkou spotřebu energie, pokud se daný dům bude správně užívat.
Vhodné užívání se částečně liší od běžných návyků. Pokud si pořídím
auto, mám deklarovanou spotřebu, a buď ho užívám tak, že této spotřeby dosahuji, anebo nikoliv. Stejně tak je to s užíváním domu – v rámci
budovy s nízkou energetickou náročností mám možnost si zvolit režim.
Jsem velmi rád, že se začínají navrhovat budovy, jež tuto volbu umožňují.
■ Zatím jsme hovořili o nových stavbách a nezmínili jsme se
o související problematice v rámci stávajícího fondu budov.
Ing. Šála: Existující budovy představují samozřejmě hlavní cíl, na
který se zaměřuje snaha o snižování energetické náročnosti budov.
Jejich množství a stávající vysoká energetická náročnost znamenají
největší zdroj možných úspor. Energetický potenciál těchto úspor je
srovnatelný s náhradou výstavby několika klasických elektráren. Proto
jsem přesvědčen o tom, že nový energeticky úsporný trend výstavby
bude směřovat zejména na revitalizaci těchto budov. Technologie, jež
máme k dispozici, jsou jen zčásti na tyto změny staveb připraveny,
takže nás v této oblasti čeká hodně práce. Jsem rád, že požadavky
směrnice nastartují potřebu změn v této oblasti a že se nové technologie začnou orientovat právě tímto směrem, aby se stávající stavební
fond začal lépe využívat.
Ing. Šafránek: Směrnice na to pamatuje v rámci již citovaného článku 9,
odstavce 6. Znamená to možnost pro změny stávajících staveb stanovit
poněkud jiné požadavky než pro nové budovy.
Ing. Šála: V nové vyhlášce se to projeví zejména v nastavení referenčních vlastnosti stavební části budov.
M. Báčová: V této souvislosti bych chtěla upozornit na okolnost, že
z daných požadavků na energetickou náročnost budov jsou vyňaty budovy památkově chráněné – tedy budovy v památkových rezervacích
a památkových zónách měst i jejich ochranných pásmech. V rámci
českých měst tyto plochy tvoří jejich významnější části.
■ Považujete tedy za reálné, aby byla od roku 2021 v ČR realizována veškerá nová výstavba v trendu Směrnice EPBD II?
Ing. Šála: Je třeba, aby zaznělo, že je bytostným zájmem ČR mít
stavební fond s nízkou energetickou náročností. Výstavba nových
budov s velmi nízkou spotřebou energie představuje sice vážný, avšak
řešitelný problém, protože se týká poměrně malého segmentu výstavby. Větší problém však představují úpravy stávajících budov. Kromě
technických a kulturně historických obtíží čeká v takových případech
na stavebníka past v podobě tzv. lock-in efektu, tj. ekonomická nemožnost vrátit se k již provedeným úpravám, které byly energeticky
poddimenzované. Z tohoto pohledu bude velmi důležité promýšlet
úpravy konstrukcí obálky každé stávající budovy s perspektivně vyšší
tepelnou ochranou.
Ing. Šafránek: Zatím není zřejmé, zda ustanovení směrnice nevyvolá
zvýšení cen staveb. Pokud nebude vytvořen výhodný dotační program, lze těžko očekávat – zvláště v současné hospodářské situaci
našeho státu, výrazný zájem o výstavbu budov v téměř nulovém
standardu.
M. Báčová: Šedá je každá teorie... a v českém prostředí i každý nový
právní předpis. Příliš překotné změny mají vždy za následek, že právní
předpis neumí předvídat všechny okolnosti praxe a vždy se najde cesta,
jak předpisy obcházet. Viz současná platná vyhláška č. 148/2007 Sb.,
o energetické náročnosti budov; ta se příliš nepovedla.
Ing. Šubrt: Nevidím problém v realizaci směrnice pro nové stavby
a myslím si, že ani v oblasti tepelné ochrany budov stávajícího bytového fondu, samozřejmě s výjimkou staveb, které jsou památkově
chráněny. Určitý problém však spatřuji v oblasti užívání stávajících
budov – významně se např. omezilo větrání, což v budoucnu může
negativně ovlivnit životnost těchto staveb.
Prof. Kabele: Myslím si, že najdeme způsob, jakou cestou směrnici
realizovat. Jedná se v podstatě o přirozený vývoj stavebnictví, které
je předurčováno trhem.
Ing. Vaverka: Osobně směrnici vítám i z toho důvodu, že se jedná
o velmi výrazný, účinný nástroj, který zkvalitní projektantské prostředí.
Ing. Veleba: Reálnost směrnice je velmi úzce svázána s reálností
požadavků, jež budou touto směrnicí uzákoněny. V tuto chvíli věřím
ve zdravý rozum a v erudici zpracovatelů souvisejících právních
předpisů. ■
english synopsis
EPBD II Directive Transposition into Czech Legal
Regulations
Another round table discussion held by our editor´s office on
energy performance of buildings was dedicated to the second
directive issued by the European Parliament and Council 2010/31/EU
(EPBD II, Energy Performance of Buildings Directive). The
discussion primarily focused on issues associated with the
directive implementation in the applicable Czech legal regulations.
klíčová slova:
První směrnice 2002/91/ES, Druhá směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2010/31/EU, energetická náročnost budov
keywords:
the first directive 2002/91/ES, the second directive
of the European Parliament and Council 2010/31/EU,
energy performance of buildings
inzerce
Vyrábí, montuje a dodává
›jednoramenné mechanismy o nosnosti 2,5 - 30 tun,
včetně přepravníků stavebních sil
›dvouramenné nosiče kontejnerů o nosnosti 6 - 18 tun
› výměnný systém nástaveb
›kontejnery 2 - 34 m3
›hydraulické nakládací jeřáby
Seznamte se při příležitosti 20 let výročí
značky s dalšími možnostmi naší široké
nabídky na www.cts-servis.cz
stavebnictví 04/12
29
energetická
náročnost
věda
a v ýzkum
v praxi staveb
text Radim Václavík | grafické podklady architektonická
text A | grafické
kancelář
podklady
ATOS-6
a
■
▲ Demonstrace poklesu okenních otvorů na méně osluněných stranách je uplatněna na fasádě v barevném řešení
„Otazník” – první administrativní budova
v pasivním energetickém standardu v ČR
Ing. arch. Radim Václavík
Autorizovaný architekt, absolvent VUT
v Brně (1993). Je společníkem projektové a architektonické kanceláře ATOS-6.
Je členem autorizační rady ČKA a oborové rady studijního programu Architektura a stavitelství, VŠB-TU Ostrava.
E-mail: [email protected]
Administrativní čtyřpatrová budova je navržena jako sídlo firmy se školicím střediskem pro
prezentaci výstavby domů v pasivním a nízkoenergetickém standardu.
Dům je koncipován jako vzorová stavba pasivního domu a zároveň
slouží jako školicí pomůcka, na které si návštěvníci mohou prohlédnout nejmodernější technologie používané při realizaci těchto staveb.
30
stavebnictví 04/12
Výstavba budovy ověřila reálnost nízkoenergetického navrhování
v pasivním standardu i pro vícepodlažní administrativní budovy lokalizované na území České republiky. Především se však prokázalo,
že tyto stavby nemusí být cenově nedostupné a jsou vhodné pro
běžnou výstavbu.
▼ Situace
Studie solárního domu
Cesta k finální podobě návrhu nebyla ze začátku přímočará, ověřovalo se více koncepčních variant. Byl navržen koncept solární
budovy. Nicméně po vyhodnocení všech tepelně-technických
výpočtů se ukázalo, že v podmínkách České republiky není solární
koncept splňující pasivní standard dle stávajících předpisů vhodný
a realizovatelný. Budova splňovala kritéria pouze nízkoenergetického
domu, což samo o sobě není špatné, ale zadání znělo postavit dům
v pasivním standardu. Pro ten je však v ČR nedostatečný počet
slunečních dnů.
Urbanistické řešení
Stavba je umístěna na pozemcích v průmyslové zóně Ostrava – Hulváky,
na rozvojové ploše v sousedství stávajícího areálu logistického centra.
Rozvojová plocha se nachází severozápadně od areálu a navrhovaná
budova je umístěna v její jižní části, hned při vjezdu do stávajícího areálu.
Orientace ke světovým stranám akceptuje pravoúhlý systém daný stávajícími objekty a ulicí Varšavskou. Areál leží v samém středu města
Ostravy a je napojen na dálniční síť, která zajišťuje snadný a rychlý
přístup k budově.
Koncepce stavby
Základní elementární forma stavby je výsledkem přiměřené optimalizace
jednotlivých základních nároků kladených na objekt.
Jednalo se o tyto požadavky:
■ nízké pořizovací náklady: navrhnout dům levný a současně dobrý;
■ nízké provozní náklady: nevyčerpat provozními náklady významný podíl
z ceny nájmu;
■ opakovatelnost projektu.
Nízké pořizovací náklady
Jednotlivé prvky stavby byly vybírány s ohledem na optimální poměr
ceny a výkonu. Při dílčím rozhodování ze strany architekta i investora byla
volena řešení jednoduchá a levná. Cenově náročnější detaily se navrhovaly
v přesně stanoveném poměru, aby si stavba udržela ty nejvyšší estetické
a kvalitativní parametry. Až asketickou vnější formu vyvažuje v interiéru
propojení jednotlivých pater kruhovým průhledem – světlovodem, kterým
symbolicky prorůstá popínavá zeleň. Společný komunikační prostor na
každém patře oživuje vpouštění světla do střední části domu.
Jeden m3 stavby stál 5100 Kč bez DPH. Jeden m2 užitné plochy stál
25 000 Kč bez DPH.
Nízké provozní náklady
Prvotní byla eliminace povrchu budovy. Ideální z hlediska plochy povrchu
budovy by byla koule či kruhový válec, ale toto řešení je pro běžné kancelářské prostory nevýhodné. Proto byl navržen obdélníkový půdorys
blížící se čtverci. Oblé nároží budovy odkazuje na ideální zaoblenou formu.
Následně se pomocí výpočtových modelů optimalizovala velikost otvorů
v plášti budovy. Demonstrace poklesu okenních otvorů na méně osluněných stranách se uplatňuje na fasádě v barevném řešení.
Opakovatelnost projektu
Tvar pláště je záměrně jednoduchý, aby byl použitelný v jakémkoli prostředí. Dispozice vyjadřuje obvyklé požadavky na kancelářský prostor.
Je možné modifikovat počet pater. Stavbu lze také vnímat jako základní
funkční jednotku, kterou lze slučovat ve větším počtu.
Architektonické řešení
Prostorové uspořádání budovy představuje jednoduchý rastr
2 x 4 pole vycházející z potřeb flexibilního dispozičního řešení,
jednoduché konstrukce a kompaktního tvaru budovy. Základní modulový rastr tvořený montovaným skeletem se opakuje ve čtyřech
podlažích nad sebou, takže budova má objem čtyřpodlažního, mírně
podélného kvádru.
Čistý bílý objem vyrůstá ze země, s níž je propojen ve vstupním
podlaží přírodním prstencem soklové části, a je oživen dřevěným
provětrávaným obkladem kladeným ve vertikálním směru. Horní
podlaží jsou opatřena vnějším tepelně izolačním kompozitním systémem s omítkou v bílé barvě, jež je místy akcentována zelenými
obdélníky. Ty doplňují v modulu celé stavby rastr oken a demonstrují
zásady navrhování v pasivním standardu, kdy je nutné okenní plochy
omezovat. Přízemí s dřevěným obkladem od omítané části odděluje
římsa. Hlavní vstup do objektu je zvýrazněn orámováním dřevěnými
biodeskami s šedou lazurou, jež nahradily původně uvažovaný sklocementový provětraný obklad. Zvýrazněna je také lodžie ve 4.NP.
Výrazné prvky na fasádě tvoří venkovní hliníkové žaluzie s přiznanými
pouzdry. Na severním průčelí je situováno venkovní schodiště spojující střešní úroveň s 4.NP. Toto řešení umožňuje provádět prohlídky
instalovaných technologií na střeše objektu. Severní fasáda bude
ozeleněna popínavou zelení.
Aby budova splnila požadavky na pasivní dům, je opatřena silným
tepelným štítem a prosklené plochy v tomto plášti jsou minimalizovány. Omezení tepelných ztrát dále napomáhá umělé větrání s rekuperací. Otevíravá okna, vždy minimálně jedno v každé místnosti,
jsou tedy navržena spíše z psychologického hlediska. Před přílišnými
tepelnými zisky ze slunce jsou okna opatřena účinným venkovním
stíněním s regulací. Díky těmto opatřením není třeba velkých vkladů
tepla v zimním období či chladu v letním období. Detaily provedení
stavebních konstrukcí jsou řešeny tak, aby se v plášti budovy eliminovaly veškeré tepelné mosty, způsobující úniky tepelné energie.
Při vytápění budovy se počítá s veškerými zisky tepla z pobytu osob
a z kancelářské techniky. Bilanci spotřeby tepla ke krytí ztrát, hlavně
v zimním období v noci, doplňuje teplovodní vytápění. Dále jsou
tepelné ztráty minimalizovány nuceným větráním s velmi účinnou
rekuperací. Chlad v letním období se získává z reverzního tepelného
čerpadla, ukládá do zásobníku chladu a využívá ve větracích jednotkách. V zimním období se z tohoto tepelného čerpadla získává teplo
pro teplovodní vytápění. Bivalentní zdroj pro ohřev vody představuje
Skladba
Celková
U tloušťka W/(m2K)]
Bet mazanina tl. 100 mm
PE fólie
Perimetr tl. 260 mm
410 mm
HI PVC fólie
Geotextilie
Bet. mazanina tl. 50 mm
Obvodová ŽB montovaný skelet, Vyzdívky v VPC cihel
425 mm
stěna
tl. 175 mm, KZS EPS Greywall tl. 250mm
Zastřešení Hydroizolační fólie
(plochá
Geotextilie
střecha)
Spád. beton. mazanina tl. 100–150 mm
Samolepicí asfaltový pás
850 mm
EPS 100 S 100 mm
EPS Greyroof 2 x 200 mm
1x ALP + 1x HI oxid. asfaltový pás typu S
ŽB stropní panel
Základové
konstrukce
(základová
deska
na zemině) 0,126
0,118
0,062
▲ Tab. 1. Skladby obvodových konstrukcí
stavebnictví 04/12
31
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Oblé nároží budovy odkazuje na ideální zaoblenou formu
■
▲ Kruhový průhled – světlovod, kterým symbolicky prorůstá popínavá zeleň
▲ Přírodní dubová podlaha v kombinaci s pohledovým betonem
▼ Propojení jednotlivých pater kruhovým průhledem
32
stavebnictví 04/12
▲ Prostorové uspořádání budovy představuje jednoduchý rastr 2 x 4 pole
vycházející z potřeb flexibilního dispozičního řešení, jednoduché konstrukce
a kompaktního tvaru budovy
elektrická energie. Řízení vnitřního prostředí budovy z hlediska optimálního stavu, stability a kvality je automatizováno řídicím systémem
s nejmodernějšími prvky a flexibilním programem. Řešení tepelného
čerpadla a schéma zapojení s akumulací tepla a chladu umožňuje
prakticky současně do budovy dodávat teplo i chlad, což lze využít
zejména v přechodném období – např. na severní fasádě přitápět
a vzduch přiváděný do zaplněného přednáškového sálu chladit.
Dispoziční řešení
Dispozice budovy je podřízena modulu celé stavby. Ten umožňuje
během její životnosti variabilně upravovat velikost jednotlivých kanceláří. Toto členění dle potřeby uživatele je umožněno také rozmístěním
okenních otvorů v jednotném modulu celé stavby.
Vertikální komunikace a místnosti sociálního a technologického zázemí
jsou umístěny podél severní fasády objektu. Ostatní partie zabírají
podél všech fasád v podstatě libovolně dělitelné kancelářské prostory,
propojené spolu navzájem a se zázemím střední komunikační halou.
Zázemí typového patra obsahuje WC, úklidovou komoru a místnost
technologie. Na východním konci spojovací chodby se nachází prostor
respiria s kuchyňkou a dvěma přilehlými místnostmi pro kopírování
a datové technologie. Toto uspořádání se opakuje ve všech podlažích
s tím rozdílem, že v 1. a 4.NP je do dispozice vloženo zádveří a terasa,
čemuž odpovídá návaznost sousedních prostor. Chodby v kancelářských podlažích lemuje ze strany kanceláří prohnutá stěna tak, že se
na západním a východním konci rozšiřují. Prostory jsou tak vzdušnější
a světlo dopadající na zaoblenou plochu stěny a kruhových sloupů vnáší do vnitřního prostředí dynamiku. Chodby před výstupem z výtahů
navíc prosvětluje průběžný kruhový světlík, jenž ve střeše prosvětlují
světlovody. Tento zazeleněný tubus umocňuje nástupní prostory do
budovy i do jednotlivých podlaží a zprostředkovává vizuální propojení
mezi jednotlivými úrovněmi. Symbolicky také podporuje sounáležitost
uživatelů této administrativní budovy.
Stavebně konstrukční řešení
Založení objektu je navrženo na monolitické základové desce
o tloušťce 600 mm na roznášecí polštář z hutněného štěrku. Nosnou
konstrukci tvoří železobetonový montovaný skelet se systémem
dělených sloupů a průběžných průvlaků s vloženými klouby. Stropní
rovina je z předpjatých dutinových panelů. Prefabrikovaný systém
byl zvolen z důvodu provádění nosné konstrukce v zimním období.
Sloupy jsou děleny vždy na výšku jednoho podlaží. Obvodové sloupy
jsou čtvercového průřezu 400 x 400 mm, vnitřní sloupy jsou kruhové,
o průměru 400 mm. Stropní průvlaky mají průřez obráceného T, staticky působí jako spojitý nosník s vloženými klouby. Výška průvlaků
činí 450 mm. V místě schodišť, kolem velkých prostupů a ve štítech,
jsou doplněna ztužidla – výměny. Stropní rovina je z předpjatých
dutinových panelů tloušťky 250 mm, ukládaných na ozuby průvlaků.
V místě velkých prostupů je doplňují filigránové dílce. Malé prostupy
do 100 mm jsou provedeny vrtáním v ose dutiny stropních panelů.
Prostorovou tuhost konstrukce zajišťuje jednak tuhost rámových
styčníků skeletu, jednak ztužující stěny, tedy výtahová šachta a stěny
kolem schodiště. Tyto jsou kotveny navzájem a do stropní roviny.
Použité materiály a technologie
K zateplení objektu jsou použity izolační desky Isover EPS GreyWall
a Greyroof, tedy grafitový izolant nové generace se zvýšeným
izolačním účinkem. Kontaktní zateplovací systém je z důvodu eliminace tepelných mostů navržen bez mechanického kotvení. Rovněž
tepelná izolace střechy je kotvena bez mechanických kotev a je přitížena betonovou vrstvou ve spádu. V místech, kde bylo nutno použít
tepelnou izolaci se sníženou tloušťkou (u nadpraží oken v místech
osazení žaluzií, nebo podlahy lodžie ve 4.NP), se použily izolace se
zvláště izolačními vlastnostmi, jako je Kooltherm K5 a vakuové desky
VARIOTEC. Veškeré konstrukce vystupující na fasádu a narušující
KZS (římsa, provětrávaná fasáda v 1.NP, žaluzie, zábradlí) jsou kotveny pomocí kotev s přerušeným tepelným mostem DOSTEBA.
Okenní otvory jsou osazeny plastovým profilovým systémem REHAU
GENEO ® MD plus s konstrukční hloubkou 86 mm. Okno s modelem středového těsnění a integrovaným termomodulem dosahuje
hodnoty Uf = 0,85 W/m2K. Rámy jsou osazeny izolačním trojsklem
SGG Planitherm Ultra N a SGG Planitherm LUX. Okna jsou napojena
na obvodovou konstrukci (ostění, nadpraží a parapet) pomocí těsnicího systému TREMCO illbruck i3.
Pro nucené větrání objektu je navrženo pět samostatných zařízení
ATREA DUPLEX S, jež zajistí větrání jednotlivých prostor.
Vytápění a pokrytí tepelných ztrát budovy prostupem probíhá pomocí
otopných těles v každé místnosti. Na každém tělese je instalován termostatický ventil, jímž si uživatel může přizpůsobit teplotu v místnosti
dle vlastních požadavků. Tepelná ztráta infiltrací bude kryta pomocí
instalovaného větracího zařízení s rekuperací tepla.
Chlazení vzduchu je zajištěno ve vodním chladiči, integrovaném ve
větrací jednotce.
Ohřev teplé vody (TV) zabezpečuje zásobníkový ohřívač TV o objemu 570 l s elektrickou topnou vložkou. Bojler je napojen i na solární
ohřev, kolektory jsou umístěny na střeše. Tato kombinace však není
potřebná a nesouvisí se základní koncepcí. Je instalována pro studijní
a školicí důvody.
Hlavním zdrojem tepla a chladu pro vytápění a chlazení budovy a rovněž pro ohřev TV je tepelné čerpadlo vzduch/voda NIBE LWSE 18.
Celý systém je navržen tak, aby bylo možné provozovat současně
vytápění (případně ohřev TV) a chlazení – obojí s využitím instalovaného tepelného čerpadla. Oba systémy jsou (až na malý úsek potrubí
u tepelného čerpadla) odděleny a vybaveny akumulačními nádobami
pro možnost přerušovaného provozu.
Na střeše budovy se nachází celkem 48 kusů fotovoltaických panelů
S-Energy 225Wp o celkovém výkonu 10,8 kWp. Předpokládaný roční
energetický zisk systému včetně započtených ztrát při uvedení do
provozu je 9440 kWh. Vyrobená elektrická energie bude využívána
pro vlastní spotřebu v budově. Tato kombinace opět není nezbytná
a nesouvisí se základní koncepcí, je instalována pro studijní a školicí
důvody.
Osvětlení
Osvětlení v kancelářích, přednáškovém sále, na chodbách, v recepci
a na fasádě budovy se ovládá řídicím systémem Luxmate. Systém
řízení osvětlení a žaluzií Luxmate má plnit několik úloh. V první řadě
jde o řízení výkonu jednotlivých svítidel v závislosti na denním světle,
jeho směrovosti a využitelnosti přímé složky denního světla. Intenzitu
a směr oslunění budovy denním světlem měří centrální všesměrové
čidlo denního světla, umístěné na střeše budovy v necloněné poloze
s rozhledem 360°. Údaje z čidla se zpracovávají regulačními algoritmy
a podle individuálně nastavených charakteristik jsou pro každé svítidlo
zvlášť vypočítávány akční veličiny.
Spolu s regulací svítidel pracuje fasádní regulace vnějších žaluzií (tzv.
3D regulace), kdy je každá žaluzie individuálně řízena podle oslunění
fasády a výšky slunce nad horizontem. Žaluzie jsou mechanicky
stavebnictví 04/12
33
věda a v ýzkum v praxi
upraveny tak, aby horní čtvrtina lamel umožňovala tzv. harvesting.
Po mechanickém přetočení lamel se do místnosti vpouští přímé
sluneční světlo i při zavřené žaluzii. Tato složka, za běžných okolností
nežádoucí (způsobuje oslnění a přehřívání interiéru), je přes povrch
stropu transformována na difuzní světlo. To přispívá k přirozenému
osvětlení vnitřního prostoru a snižuje potřebný výkon umělého
osvětlení. Díky precizní konfiguraci regulačních charakteristik je vazba
mezi svítidly, žaluziemi a denním světlem zcela přirozená a zaručuje
konstantní hladinu osvětlenosti a maximální zrakový komfort.
Dalším úkolem systému je podporovat automatickou ochranu vnitřního prostředí, resp. eliminaci tepelných ztrát v noci a maximalizaci
tepelných zisků v zimních měsících.
Regulace vnějších žaluzií tedy zajišťuje úplné zavření lamel na celé
budově v určeném časovém intervalu během noci a o víkendech
v letních měsících. V zimních měsících je naopak o víkendech požadováno úplné otevření a vytažení žaluzií ve dne, aby mohla budova
akumulovat energii ze slunečního záření. Noční uzavření budovy
probíhá stejně jako v letních měsících.
Při zmínce o automatických funkcích žaluzií nelze opomenout meteostanici. Z údajů jejích senzorů se vyvozují poplachové stavy, tedy
překročení maximální dovolené rychlosti větru a námrazový alarm.
Z hlediska bezpečnosti provozu vnějších fasádních žaluzií jde o nezbytnou funkci, jež je v případě systému Luxmate ještě podpořena
provozní autodetekcí senzorických převodníků meteostanice: při
■
poruše
senzorů je aktivován poplachový stav. Systém Luxmate rovněž zajišťuje ovládání osvětlení v prostorách chodeb a schodiště na
základě detekce pohybu osob, přičemž i v těchto prostorách aktivní
regulace osvětlení závisí na denním světle a regulační vazbou na
žaluzie. Venkovní osvětlení budovy se spíná při soumraku a podtrhuje architekturu stavby do nočních hodin, kdy je podle časových
plánů vypnuto. Aktivuje se opět následujícího dne při soumraku.
Díky digitálnímu řízení jednotlivých svítidel a žaluzií má systém
k dispozici podrobné údaje o stavech zařízení a jejich případných
poruchách. Tyto informace se přehledně zobrazují v uživatelské
grafické vizualizaci. Ta kromě diagnostiky osvětlení a žaluzií v celé
budově umožňuje také řídit jednotlivé místnosti do předdefinovaných
režimů (světelných scén) nebo stmívat osvětlení a polohovat žaluzie
podle aktuální individuální potřeby. Tato funkce centrálně zastupuje
lokální ovladače umístěné v každé řízené místnosti budovy.
Digitální řízení svítidel ovšem provozovateli kromě již uvedených
výhod poskytuje ještě jeden důležitý analytický nástroj, a tím je
měření spotřeby jednotlivých svítidel v reálném čase. Systém každou
minutu integruje podle aktuálního výkonu jednotlivých svítidel jejich
příkon a dílčí údaje ukládá v denních záznamech. Provozovatel má
díky tomu možnost zpětně ověřovat efektivitu provozu celé instalace.
Budova je rovněž vybavena nouzovým LED osvětlením Zumtobel,
jež je automaticky monitorováno a testováno řídicí jednotkou Onlite
local SB128. Tato jednotka je kromě oživení a úvodní parametrizace systému nouzového osvětlení určena k pravidelným testům
nouzových svítidel (funkčním i výdržovým), přičemž výsledky testů
ukládá v paměti s kapacitou pro denně prováděné testy po dobu tří
let. Paměť je nezávislá na napájení, tudíž záznamy o dílčích testech
nemohou být ztraceny. Jednotka je rovněž vybavena komunikačním
rozhraním, které se využívá pro přenos dat do servisního softwaru
řídicího procesoru Luxmate, odkud lze dálkově spravovat instalaci
nouzového osvětlení.
Návrh koncepce vytápění a větrání
Koncepce byla přizpůsobena specifikům administrativní budovy,
která se ve svých požadavcích liší například od rodinných domů.
34
stavebnictví 04/12
text A | grafické podklady a
Hlavními odlišnostmi jsou:
■ rozdílný režim využívání budovy jako celku i jednotlivých částí;
■ vyšší počet osob (ve vztahu k prostoru);
■ proměnlivý počet osob;
■ v yšší podíl vnitřních zisků tepla (trvale užívané kancelářské přístroje).
Jako zásadní řešení bylo tedy navrženo:
■ použití pouze čerstvého vzduchu bez recirkulace;
■ decentralizované větrání;
■ oddělení větracího a topného systému.
Použití pouze čerstvého vzduchu
Z hygienických důvodů bylo třeba uvažovat o větrání pouze čerstvým
vzduchem – není možné vzduch recirkulovat, což je hlavní rozdíl ve
srovnání s rodinnými domy, kde je koncepce teplovzdušného vytápění v drtivé většině případů postavena právě na recirkulaci vzduchu
a kde tento přebytek vzduchu umožňuje zajistit vyhovující regulaci
dodávky tepla do jednotlivých místností.
Dimenzování množství větracího vzduchu se odvíjelo dle těchto
zásad:
■ zimní provoz: 0,5 výměny/hod, s tím, že minimální množství vzduchu na osobu je 30 m3/h;
■ ve shromažďovací místnosti v 1.NP bylo větrací zařízení dimenzováno dle počtu přítomných osob, v době nepřítomnosti osob se však
množství větracího vzduchu pomocí instalovaného regulačního
zařízení razantně sníží;
■ letní provoz: 1 výměna/hod s tím, že vzduch bude chlazen.
Decentralizované větrání
Větrací systém byl navržen jako decentralizovaný – vybavený jednotkovým větracím zařízením pro jednotlivé zóny. Zónami se rozumí jednotlivá podlaží a také exponované místnosti z hlediska pobytu osob
(shromažďovací sál v 1.NP). Hlavními důvody pro toto řešení jsou:
■ možnost samostatného ovládání, tedy lepší regulovatelnosti
množství vzduchu a lepší možnosti se přizpůsobit momentálnímu
režimu užívání ve větraném prostoru než u centrálního systému
(zejména ve vztahu k počtu přítomných osob a vnitřních tepelných zisků);
■ možnost řešení zcela bez strojoven (případně pouze s malými
technickými místnostmi);
■ nižší nároky na prostor pro vzduchotechnická potrubí (menší rozměry, řešení bez nutnosti prostupů vodorovnými konstrukcemi);
■ lepší možnost obchodní prezentace celého systému (přehlednost
zařízení).
Oddělení větracího a topného systému
Hlavní důvody tohoto řešení jsou:
■ rozdílné požadavky na množství dodané energie v jednotlivých
místnostech;
■ lepší regulovatelnost dodávky tepla;
■ potřeba nižšího množství větracího vzduchu (s tím související nižší
potřeba elektřiny na pohony a lepší mikroklimatické podmínky –
relativní vlhkost vnitřních prostor);
■ jednodušší a levnější způsob distribuce tepla i vzduchu do jednotlivých místností.
Jednoduše lze říci, že bez možnosti recirkulace vzduchu (hygienické
důvody) bylo výhradně teplovzdušné vytápění (tj. bez jiného topného
systému) vyhodnoceno jako vysoce riskantní – s reálným rizikem, že
nedojde ke splnění požadavků na odpovídající a požadované vnitřní
prostředí v jednotlivých místnostech.
Geometrie
Podlahová plocha
Výška podlaží
Vytápěný objem
Povrch obvodového pláště
Geometrická charakteristika
Jednotka
m2
m
m3
m2
1/m
1.NP
303
3,15
954,45
2.NP
303
3.NP
303
3,1
3,1
939,3
1497
0,437
939,3
4.NP
303
Celkem
1212 (22,5 x 15 x 0,9)
3,1
939,3
3772
13,7 x (2x 22,5 + 2 x 7,5) + 2 x (22,5 x 15)
A/V
▲ Tab. 2. Hlavní údaje geometrie budovy
Podklady pro navrhování
Geometrie budovy
Důležitým podkladem pro dimenzování obvodových konstrukcí se
staly geometrické údaje budovy. Byly zvoleny jako poměrně velmi
příznivé pro dosažení nízké potřeby tepla na vytápění i chlazení (půdorysný tvar, výška jednotlivých podlaží, poměr povrchu obvodového
pláště a objemu budovy – A/V – apod.). Hlavní údaje geometrie
budovy uvádí tab. 2.
Parametry obvodového pláště
Tepelná ztráta celková
Tepelná ztráta větráním
Tepelná ztráta prostupem
Započitatelné vnitřní zisky
Vnitřní výpočtová teplota
Venkovní výpočtová teplota
Průměrné U
Snížení U – vliv tepelných mostů
Jednotka
kW
kW
kW
kW
°C
°C
W/m2 /K
W/m2 /K
12,12
4,45
7,67
3,03
20
–15
0,204
0,184
▲ Tab. 3. Parametry obvodového pláště budovy a součinitel prostupu tepla
Výpočtové parametry
Aby bylo dosaženo parametrů pasivního standardu, tedy celkové
spotřeby tepla na vytápění (a ohřev větracího vzduchu) do 15 kWh/m2
podlahové plochy za rok, muselo být dosaženo průměrné hodnoty
součinitele prostupu tepla obvodovým pláštěm U = 0,184 W/m2 /K,
jak vyplývá z tab. 3.
Výpočet byl proveden s určitým zjednodušením. Rezervu jednoznačně tvoří vnitřní zisky a ty budou v kancelářské budově nezanedbatelné.
Vytápění, ohřev TV, chlazení
Zdroj tepla a chladu, strojovna ÚT
Jako zdroj tepla pro vytápění a ohřev vody a zároveň zdroj chladu bylo
zvoleno tepelné čerpadlo vzduch/voda NIBE LWSE 18 s možností
reverzního chodu (pro volbu režimu vytápění/chlazení). Důležitou
součást řešení tvoří akumulační nádoby jak topné, tak chladicí vody,
umístěné ve strojovně. Tepelné čerpadlo je 100% zálohováno elektroohřevem (bivalentní zdroj tepla). Ve strojovně jsou dále umístěny
rozdělovač a sběrač topného systému, oběhová čerpadla a malý
zásobníkový ohřívač teplé vody.
inzerce
Zajistěte vzduchotěsnost a ochranu
domu před vlhkostí
Chytré parobrzdy
Isover Vario
Pro komfortní bydlení s malou spotřebou energie je mimo dobré tepelné
izolace nutno zajistit i vzduchotěsnost obvodového pláště. Parobrzda
Isover VARIO KM Duplex UV umožňuje „dýchání“ budovy a představuje
tedy milník ve výstavbě domů. Chraňte konstrukci Vašeho domu před
nežádoucí vlhkostí a zajistěte tak její dlouhodobou životnost.
✓ úspora energie
✓ umožnění „dýchání“
budovy
Divize Isover
Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.
[email protected]
800 ISOVER (476 837)
www.isover.cz
✓ ochrana proti
vlhkosti
✓ regulace vlhkosti
stavebnictví 04/12
35
Nejširší nabídka tepelných, zvukových a protipožárních izolací
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
Z rozdělovače ÚT jsou vyvedeny následující topné větve:
■ otopná tělesa sever (se směšováním);
■ otopná tělesa jih (se směšováním);
■o
hřívače vzduchotechnických jednotek (bez směšování – směšovací uzly jsou umístěny před jednotlivými VZT jednotkami);
■ ohřev TV (pouze oběhové čerpadlo, bez směšování).
Otopná soustava
V objektu byla instalována klasická otopná soustava – otopná tělesa
však byla navržena pouze pro krytí tepelných ztrát prostupem obvodovým pláštěm. Jsou tedy relativně malá, přestože otopná soustava
je s ohledem na topný faktor tepelného čerpadla nízkoteplotní. Tělesa
jsou opatřena ventily s termostatickými hlavicemi. Instalovaný topný
výkon otopných těles činí cca 7,7 kW (pro topnou vodu 50/40°C). Orientační rozložení topného výkonu v jednotlivých patrech uvádí tab. 4.
Otopná tělesa kryjící tepelnou ztrátu prostupem
(bez započítání tepelných zisků)
1.NP
2.NP
3.NP
4.NP
kW
2,30
1,53
1,53
2,30
Celkem
7,67
▲ Tab. 4. Orientační rozložení topného výkonu v jednotlivých patrech budovy
Ohřev teplé vody
■
Ohřev
teplé vody (TV) v objektu zajišťuje opět vzduchové tepelné
čerpadlo. Potřeba TV je relativně malá. Pro ohřev TV pomocí topné
vody je ve strojovně instalován malý zásobníkový ohřívač. Rozvod
TV se děje cirkulací, cirkulační čerpadlo je opatřeno časovým
programátorem.
Chlazení
Navržené tepelné čerpadlo slouží rovněž jako zdroj chladicí vody,
instalován je také akumulátor chladicí vody. Chladicí voda se
samostatným rozvodem přivádí ke chladičům všech vzduchotechnických jednotek a fan-coilům ve vybraných prostorách s vyšší
tepelnou zátěží (zejména přednáškový sál). Bilance chlazení je
uvedena v tab. 5.
Tepelná zátěž
Vnitřní zisky od osob
trvalé
maximální
Vnitřní zisky od přístrojů
trvalé
maximální
trvalé
maximální
započ. do zimní bilance
Tepelné zisky osluněním
Max. chladicí výkon
Přeneseno vzduchem
Jednotlivá podlaží
Sál v 1.NP
Celkem
Dochladit fan-coily
kW
5,50
9,00
6,60
13,20
12,10
22,20
3,00
4,00
29,55
13,40
4,20
17,60
11,95
▲ Tab. 5. Bilance chlazení v budově
Kromě aktivního chlazení pomocí vzduchového tepelného čerpadla
jsou navrženy rovněž prvky pasivního chlazení, zejména důsledné
venkovní zastínění proti sluneční zátěži.
36
stavebnictví 04/12
Větrací systém
Základní zásady návrhu
Základní koncepce vychází z hodnot v tab. 6.
Zajištěna je základní hygienická výměna vzduchu (0,5 výměny/hod –
v zimním období). V letním období je intenzita výměny vzduchu vyšší
(1x za hod). Instalováno bylo pět samostatných větracích jednotek
ATREA DUPLEX S s vysokou účinností rekuperace (zpětného získávání tepla i chladu).
Technické řešení
V budově je instalováno pět větracích jednotek – dle rozpisu v tab. 7.
Jednotky jsou umístěny ve strojovnách v jednotlivých podlažích –
vždy ve větraném prostoru. V 1.NP se nacházejí dvě zařízení (kanceláře + sál) ve společné strojovně.
Čerstvý vzduch je přiváděn ze severní fasády. Odvod vzduchu je
zajištěn do bezokenní fasády, případně nad střechu objektu.
Veškeré rozvody jsou vedeny pod stropem. Ocelové pozinkované
nebo hliníkové potrubí vede nad podhledy, některé části jsou přiznané. Vzduchu se přivádí do kanceláří a chodby, odvod je zajištěn ze
sociálního zařízení, chodeb i kanceláří (obraz proudění zajišťuje mírný
přetlak v kancelářích a podtlak v chodbě a sociálním zařízení). Vlastní
distribuce vzduchu probíhá pomocí vyústek, případně vířivých vyústí
nebo talířových ventilů.
Co se napojení na rozvody tepla a chladu týče, veškeré vzduchotechnické jednotky jsou vybaveny ohřívači a chladiči včetně regulačních
uzlů pro jemnou deregulaci teploty v létě i v zimě. Topná a chladicí
voda se rozvádí pomocí měděného potrubí. Veškeré části rozvodů
(včetně zařízení ve strojovně) jsou opatřeny tepelnou izolací (pro
rozvody chladu, tj. parotěsnou).
Plánovaná potřeba energie
Návrh předpokládal roční potřebu energie dle tab. 8.
Velmi důležitým předpokladem pro dosažení uvedených hodnot je
instalace a provozování řádného regulačního systému, který musí
trvale zajišťovat:
■ základní regulaci tepelného čerpadla (v topném i chladicím režimu);
■ samostatnou regulaci teploty v obou topných větvích (severní
a jižní fasáda) včetně nastavení útlumů vytápění v době nepřítomnosti osob;
■ regulaci teploty a množství přiváděného vzduchu v každém z pěti
větracích zařízení samostatně – dle režimu užívání; v době nepřítomnosti lze větrání velmi omezit;
■ regulaci teploty teplé vody (konstantní hodnota) včetně časového
ovládání cirkulačního čerpadla TV;
■ doregulace teploty v místnostech bude probíhat na instalovaných
termostatických ventilech (ovládat je budou přímo uživatelé
kanceláří).
Skutečná spotřeba energií se nyní teprve vyhodnocuje a po
ukončení topné sezóny a ročního cyklu od zahájení provozu bude
zveřejněna.
Zkušenosti z navrhování a realizace stavby
Při výstavbě budovy vše začalo osvíceným investorem Závadou,
který jasně nastavil zadání a cenové limity, do nichž bylo třeba se
vejít. Zásadní pro návrh budovy se stala spolupráce mezi architekty
m3/h/os
Návrh větrání
Počet osob
Celkem
30
Bez kouření
–
10
–
35
–
40
300
650
Množství vzduchu
m3/h
Jednonásobná výměna
m3/h
15
Celkem
15
15
55
15
450
800
85
přednáškový sál
15
450
950
15
450
950
3350
Potřeba tepla
max. nárazová
kW
6,7
trvalá
kW
3,35
Přednáškový sál
m /h
3
1050
Potřeba tepla na větrání (sál a jednací místnost)
max. nárazová
kW
0
trvalá
kW
0
Celková trvalá potřeba tepla
kW
3,35
▲ Tab. 6. Základní koncepce návrhu větrání
Větrání – návrh
Technické řešení
Větrání 100% čerstvým vzduchem s rekuperací s vysokou účinností ZZT
Zařízení
Větrat prostor
I
II
III
IV
V
1.NP –
kancelář
1.NP – sál
2.NP
3.NP
4.NP
650
325
650
1050
dle osob
dle osob
950
475
950
950
475
950
800
400
800
2,10
0,70
4,20
1,90
0,95
3,80
1,90
0,95
3,80
1,60
0,80
3,20
8,80
4,05
17,60
Jednotka
kWh/rok
GJ/rok
kWh/r/m2
kWh/rok
18 180
65,448
15,0
10 080
Množství vzduchu
max. dimenzování
zimní provoz
letní provoz
m3/h
m3/h
m3/h
Topný výkon
max. nárazový
kW
1,30
trvalý
kW
kW
0,65
2,60
Chladicí výkon – maximální
▲ Tab. 7. Návrh pěti větracích jednotek v budově
a specialisty, a to od prvního konceptu. Na základě průběžných
ověřovacích výpočtů se neustále redukovaly v návrhu okenní otvory,
protože na počátku bylo zvoleno rozsáhlé prosklení, nevhodné pro
splnění parametrů pasivního standardu. Při této opakující se činnosti
lze ocenit projektování pomocí parametrického systému Autodesk
Revit, protože jednotlivé úpravy namodelovaného fasádního pláště probíhaly rychle a provedené změny se okamžitě projevovaly
na všech částech dokumentace.
Roční potřeba energie
Teplo na vytápění
Měrná potřeba tepla
Elektřina na výrobu chladu
(předpoklad)
▲ Tab. 8. Návrh roční potřeby energie
inzerce
Life
Nová kolekce
fasádních barev
Všechny barvy
vašeho života
Váš dům. Vaše barvy.
vy. Váš život.
stavebnictví 04/12
37
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
Jihozápadní pohled
Severovýchodní pohled
Jihovýchodní pohled
Severozápadní pohled
▲ Pohledy na stavbu. Horní podlaží jsou opatřena vnějším tepelně izolačním kompozitním systémem s omítkou v bílé barvě, jež je místy akcentována zelenými obdélníky.
■
Půdorys 1.NP
Půdorys 2.NP
Půdorys 3.NP
Půdorys 4.NP
 Studie solárního domu. Cesta k finální podobě návrhu nebyla ze začátku
přímočará, ověřovalo se více koncepčních variant. Byl navržen koncept
solární budovy. Nicméně po vyhodnocení všech tepelně-technických
výpočtů se ukázalo, že v podmínkách České republiky není solární koncept
splňující pasivní standard dle stávajících předpisů vhodný a realizovatelný.
38
stavebnictví 04/12
▲ Severovýchodní pohled na stavbu (vizualizace)
▲ Severozápadní pohled na stavbu (vizualizace)
Průvzdušnost budovy
Dne 23. 6. 2011 byl proveden test průvzdušnosti budovy (BLOWERDOOR TEST) dle ČSN EN 13829:2001, Tepelné chování budov
- Stanovení průvzdušnosti budov - Tlaková metoda. Byla stanovena
výsledná hodnota n50 = 0,17 h-1.
Vytápění a větrání: MAXXI – THERM, spol. s r.o. - Ing. Michal
Havlíček
Partneři projektu:ALUMONT plast s.r.o. – dodavatel okenních
výplní, ATREA s.r.o. – teplovzdušné vytápění a větrání domů, CPD - Centrum pasivního domu, GIENGER spol. s r.o. – odborný
dodavatel TZB, ISOTRA a.s. – dodavatel
stínící techniky, MEROPS spol. s r.o. –
dodavatel solárních systémů, MSEK –
Moravskoslezský energetický klastr,
Saint-Gobain Construction Products CZ
a.s. – Divize Isover – výrobce tepelných
izolací, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. – Divize Rigips – výrobce
materiálů pro suchou výstavbu, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. – Divize Weber – vnější kontaktní zateplovací
systémy, Tremco illbruck s.r.o., VŠB-TU
Ostrava, Zumtobel Lighting s.r.o. - dodavatel profesionálního osvětlení
Stavbyvedoucí:
STASPO, spol. s r.o. – Ing. Aleš Vacula
Náklady:32 mil. budova, 8 mil. zpevněné plochy,
oplocení, inženýrské sítě
Doba výstavby: 08/2010–06/2011
Závěr
Výstavba budovy ověřila reálnost nízkoenergetického navrhování
v pasivním standardu i pro vícepodlažní administrativní budovy lokalizované na území ČR. Především se však prokázalo, že takové stavby
nemusí být cenově nedostupné a hodí se i pro běžnou výstavbu. Je
však nutné po celou dobu přípravy budovy týmově spolupracovat
napříč jednotlivými profesemi a s jednotlivými dodavateli stavby. Klíčovou roli sehrává období vlastní realizace, jež se často za návrhovou
fází opožďuje a dochází k drobným změnám stavebních předpisů
i technologických vlastností jednotlivých elementů stavby. Tyto korekce je nutné zohledňovat v dodavatelské dokumentaci a následné
realizaci. Trh stavebních materiálů je v současnosti již velice pestrý,
ale zásadním problémem je orientovat se v nabídce a zvolit řešení
technicky správné a cenově výhodné. Vzhled je tedy pevně definován
funkcí, zároveň silně omezen matematickým výpočtem a cenou. Je
vzrušující v takto sevřených mantinelech hledat rovnováhu a krásu. ■
Projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj
a MPO ČR.
Základní údaje o stavbě
Investor:
INTOZA, spol. s r.o.
Autor návrhu:ATOS-6, spol. s r.o. – Ing. arch. Radim
Václavík

































PRŮKAZENERGETICKÉ
NÁROČNOSTIBUDOVY
Důmslužebaškolicístřediskoenergetickýchúspor,Intozas.r.o.
ul.Varšavská,Ostrava–MariánskéHory
Celkovápodlahováplocha:1267,4m2
Hodnocení
budovy
























MěrnávypočtenáročníspotřebaenergievkWh/m2zarok

A






CelkovávypočtenáročnídodanáenergievGJ
253,14
A
B
C
D
G
58
Podíldodanéenergiepřipadajícína:
12%
21%
Větrání
Teplávoda
Osvětlení,el.
16%
19%
32%
Dobaplatnostiprůkazudo
duben2019
Průkazvypracoval
Ing.MichalHavlíček
Osvědčeníč.0764
klíčová slova:
školicí středisko energetických úspor INTOZA, budova v pasivním
energetickém standardu
INTOZA energy savings training centre, building in the passive
energetic standard
F
Chlazení
The article presents an architectural, structural and technological
design of a building designed in the passive energetic standard.
The house was designed as the company´s headquarters plus
a training centre for the presentation of services and products for
the construction of passive buildings. The concept of the house is
in line with the company´s philosophy targeted at energy savings,
as a sample building in the passive energetic standard.
keywords:
E
Vytápění
english synopsis
”OTAZNÍK” – first administrative building
in the passive energetic standard in Czech Republic
▼ Průkaz
energetické náročnosti budovy













Použitá literatura:
[1] Havlíček, M.: Koncepce vytápění a větrání, MAXXI – THERM, spol. s r.o.
[2] Zumtobel Lighting s.r.o.
odborné posouzení článku:
Ing. arch. Josef Smola, autorizovaný architekt
stavebnictví 04/12
39
energetická
náročnost
věda
a v ýzkum
v praxi staveb
text Josef Pavlík | grafické text
podklady
A | grafické
RD Rýmařov
podklady
s.r.o.
a
■
▲ Výzkumné a inovační centrum MSDK (vizualizace)
Výzkumné a inovační centrum MSDK
Ing. Josef Pavlík
Absolvent MZLU v Brně, Fakulta Lesnická a dřevařská, obor dřevostavby.
Je vedoucím technického úseku
RD Rýmařov s.r.o.
E-mail: [email protected]
je Moravskoslezský dřevařský klastr o.s. Výsledkem je moderní
dřevostavba v pasivním energetickém standardu s možností sledovat teplotní a vlhkostní chování konstrukce a vnitřního prostředí,
se sestavou nejčastěji používaných topných zdrojů, a dále také
sledování deformace a sedání pod základy a další výstupy. Výstavba
je financována z Operačního programu podnikání a inovace (OPPI),
program Školicí střediska.
▼ Situace
cca 39,9m
12m
Projekt Výzkumného a inovačního centra Moravskoslezského dřevařského klastru o.s. (dále
MSDK) vznikl na základě snahy přiblížit studentům, pedagogům a široké veřejnosti prostředí
nízkoenergetické a ekologické stavby.
SO 01
SO 02
7,47m
ø100
5,7m
SO 03
Ve spolupráci MSDK a Fakulty stavební Vysoké školy báňské –
Technické univerzity Ostrava (dále VŠB – TUO) vzniklo základní
zadání rozsahu a výzkumného potenciálu projektu, jehož nositelem
PLOCHY:
LEGENDA:
- objekt školícího střediska
SO 02 - objekt školícího střediska
- přístupová komunikace
SO 03 - sadové úpravy
- stavební pozemek
40
stavebnictví 04/12
11,39m
SO 01 - přístupová komunikace pro pěší
28,0m
cca 16000
Základní funkce centra:
■ dlouhodobé monitorování fyzikálních veličin prostředí staveb;
■p
raktické vzdělávání studentů VŠB v oboru TZB, MaR a chytré elektroinstalace;
■ tvorba seminářů a školení pro potřeby MSDK.
Význam projektu
Objekt má velikost rodinného domu a bude sloužit pedagogům a studentům pro testování a ověřování fyzikálních veličin a parametrů uvnitř
konstrukce a vnitřního prostředí v místnostech. Je možné ověřovat
hodnoty součinitelů prostupu tepla, povrchových teplot, naměřených
vlhkostí uvnitř konstrukce a vzduchu uvnitř místností (při přirozeném
i nuceném větrání). Umístěním kombinace všech základních druhů
tepelných zdrojů (elektrický kotel, plynový kotel, tepelné čerpadlo, solární ohřev, peletková kamna, teplovzdušné vytápění, elektrická topná
spirála) lze porovnávat jejich účel a vhodnost použití, účinnost a jejich
vliv na prostředí uvnitř centra. Dále lze v centru sledovat změny sedání
a napjatosti základové desky a podloží v závislosti na čase a změně
zatížení, měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti v insitu, vliv
druhu zasklení na tepelné parametry vnitřního prostředí. V neposlední
řadě je k dispozici možnost zapojení zjednodušených otopných sestav
s regulačními armaturami.
▲ Pohled JV
Urbanizmus a architektonické řešení
Dvoupodlažní stavba je situována v areálu Fakulty stavební VŠB – TUO,
v části směřované na jih. Určený prostor je rovný a travnatý. Stavba
výškově a tvarově nenarušuje okolní zástavbu a pultový tvar střechy
s nízkým sklonem doplňuje zastřešení okolních domů. Orientací je dům
směřovaný téměř ideálně pro potřeby solárních zisků. Vchod do domu
spolu se zádveřím, komunikačními a sociálními prostory je umístěn ze
severní strany. Prostory učeben a haly (obývací prostory) směřují na jih.
K tomuto účelu jsou přizpůsobeny i velikosti výplní otvorů. Fasádu tvoří
kombinace nejčastěji používaných materiálů – kontaktní zateplovací systém s tenkovrstvou omítkou, provětrávaná fasáda s dřevěným obložením
a provětrávaná fasáda s obkladovými fasádními deskami. Střešní krytinu
tvoří poplastovaná plechová krytina.
Dům o rozměru 12,1 x 8,2 m a sklonem střechy 15° stojí samostatně bez
podsklepení s osazením horní stavby na plovoucí ŽB desce. Horní stavba
domu je řešena v technologii moderní dřevostavby, využívá maximální
prefabrikace stavebních dílů. Stavební pozemek tím není dlouhodobě
zatížen a rychle se dostává do původní kondice.
Dispoziční a koncepční řešení
Objemové parametry
Obestavěný prostor
Zastavěná plocha
Plochy v přízemí
Plochy v podkroví
horní stavba (termofasáda)
horní stavba (termofasáda)
základní (obytná)
užitková
základní (obytná)
užitková
668,0 m3
96,92 m2
52,87 m2
74,57 m2
51,35 m2
68,95 m2
▲ Tab. 1. Objemové parametry centra
V přízemí je k dispozici strojovna topného systému, hala, učebna, zádveří
a sociální prostory. V podkroví dvě učebny pro dvanáct studentů, kancelář,
▲ Pohled SV
koupelna a chodba. Užívání osobami s omezenou schopností pohybu
a orientace je možné v celém přízemí.
Konstrukční a materiálové řešení stavby
Spodní stavbu tvoří plovoucí ŽB monolitická deska tloušťky 200 mm,
uložená na hutněném podsypu z drceného kameniva tloušťky 800 mm.
Přímo pod deskou je provedena tepelná izolace z XPS polystyrenu tloušťky 200 mm. Hydroizolace je navržena ve skladbě proti zemní vlhkosti a je
provedena na horním líci ŽB desky. Průzkumem se zjistilo nízké zatížení
radonem.
Horní stavba domu je řešena v technologii moderní dřevostavby, používající při montáži stěnové, příčkové a stropní panelové dílce na bázi
dřeva. Skladba obvodových konstrukcí je provedena v difúzně otevřeném
systému s parobrzdou. Teplotní a vlhkostní čidla jsou svedena do centrálního serveru a poskytují okamžité hodnoty v kterémkoli ročním období.
Venkovní fasádu tvoří kombinace nejčastějších zateplovacích systémů.
Konkrétně kontaktní zateplovací systém, provětrávaná fasáda s dřevěným
obložením a provětrávaná fasáda s fasádními deskami. Plošná hmotnost
nosných panelů nepřesahuje hodnotu 100 kg/m2. Při navrhování dispozice
se využívá modulové koordinace a unifikace stavebních dílů. Základním
rozměrem je stavební modul šířky 600 mm. Z těchto pravidel následně
vyplývají půdorysné a výškové proporce domu. Spojování je provedeno
šroubovými a hřebíkovými spoji. Použitý stavební a izolační materiál
z přírodních produktů klade důraz na ekologii.
Obvodové stěny
Nosnou konstrukci obvodových stěn tvoří dřevěná rámová konstrukce
z Ι-nosníků (60 x 300 mm, 90 x 300 mm), opláštěná z vnější strany
sádrovláknitou deskou tloušťky 15 mm a z vnitřní strany parobrzdnou
sádrovláknitou deskou tloušťky 15 mm. Toto opláštění přenáší horizontální
a diagonální zatížení ze stropní konstrukce do úložné desky. Dutiny rámové
stavebnictví 04/12
41
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Detail skladby obvodové stěny
▲ Detail skladby střešní konstrukce
12 084
PT 279,50
UT 279,50
1 800
150
A3
180
552
3 157
PT 279,30
UT 279,50
2 280
DLAŽBA
627
sklo ornament
840
1 200
90
sklo ornament
v.1150mm
1 167
v.1150mm
600
870
F
EL.KOTEL+
EL.BOILER
250
VODA
Rozdělovač
otopné soustavy
VOLITELNÝ
ZDROJ TEPLA
105
ZÁSOBNÍK
TV
200L
DLAŽBA
ZEMNÍ VÝMĚNÍK
PŘÍVOD
800L
Atrea
IZT -U-TTS
1000x2460
VZT
Atrea
RB 3EC
VZDUCH. CHLADIČ
Danfoss DHP-A 12kW
630x1175x1200
PLECHOVÝ KOMÍN
T.Č. VNITŘNÍ JEDNOTKA
Viesmann - Vitocal 200G
600x726x1135
PLYN.KOTEL
EL. KOTEL
Protherm Ray 6K Geminox THRi 1-10C
360x540x760
310x410x740
AUTOMATICKÁ
PELET. KAMNA Cola Termo Ovetta
360
552
552
PLYN
venkovní žaluzie
PT 279,60
A1
O - OKNA
G -STŘEŠNÍ KONSTRUKCE
UT 279,60
PLECHOVÁ KRYTINA
STŘEŠNÍ LATĚ 50/50
KONTRALATĚ 60/60
DIFÚZNÍ FÓLIE
NADKR. IZOLACE Steico Universal
NADKR. IZOLACE Steico Therm
NOSNÍK 60/240 mm
TEPELNÁ IZOLACE Steico Flex
FERMACELL Vapor
LATĚ 120/60
TEPELNÁ IZOLACE Steico Flex
SÁDROKARTON GKF 1x
▲ Půdorys 1.NP
TLOUŠŤKA
CELKEM
▼ Příčný
řez
stavbou
-2
FASÁDA Baumit open
IZOLACE Steico Therm
FERMACELL
I NOSNIK (300mm)
1 000 RÁM
240
1 000
TEPEL. IZOLACE
Steico Flex
2325(-60)
1440(825)
FERMACELL Vapor
PRAVÉ
LEVÉ
TEPEL. IZOLACE Steico Flex
FERMACELL
-1
Uw= 0,71 Wm K
3 387
DV - VCHODOVÉ DVEŘE
552
240 mm
15 mm
Profil rámu
78 mm
-2
~7 mm
100 mm
15 mm
830
10 980
1 000 240
300 mm
1440(825)
15 mmPRAVÉ
60 mm
15 mm
TLOUŠŤKA CELKEM
-2
~512 mm
-1
1 739
G
~552 mm
-1
75
~437 mm
1 898
2 100
120
E -VNITŘNÍ NOSNÁ STĚNA
A2
+3,317
3 000
5 865
317
735
1 440
200
825
TLOUŠŤKA CELKEM
120 mm
120 mm
30 mm
25 mm
PODLAH. KRYTINA
LITÝ POTĚR Z BETONU
POLYST. PODLAHOVÝ EPS 200S
FOLIE PE
KONSTRUKCE ÚLOŽNÉ DESKY
TEPELNÁ IZOLACE
~5 mm
60 mm
140 mm
300 mm
200 mm
TLOUŠŤKA CELKEM
-2
~700 mm
-1
U= 0,12 Wm K
752
2 130
8 166
C
≥1%
-0,200
15 mm
120 mm
15 mm
TLOUŠŤKA CELKEM
150 mm
ROŠT Z CW-PROFILŮ
SÁDROKARTON GKF
60 mm
15 mm
TLOUŠŤKA CELKEM
~75 mm
F -VNITŘNÍ NENOSNÁ PŘÍČKA
FERMACELL
RÁM (60mm)
TEPEL. IZOLACE Orsil Uni
FERMACELL
15 mm
TLOUŠŤKA CELKEM
90 mm
60 mm
15 mm
±0,000
≥1%
PT
300
B
UT
≥1%
800
≥1%
FERMACELL
RÁM (120mm)
TEPEL. IZOLACE Orsil Uni
FERMACELL
A3
200
UT
stavebnictví 04/12
120 mm
22 mm
D -ZAVĚŠENÝ PODHLED
±0,000
≥2%
B -PODLAHA PŘÍZEMÍ
KONSTRUKCE PODLAHY
DTD
STROPNÍ NOSNÍK (240mm)
VZDUCHOVÁ MEZERA
TEPEL. IZOLACE Orsil Uni
ROŠT Z LATÍ
SÁDROKARTON GKB 2x12,5
+5,512
+6,202
2 765
635
75
2 765
-2
U= 0,10 Wm K
+8,350
437
3 000
200
100
300
200
1 200
TLOUŠŤKA CELKEM
▼ Východní pohled
+3,437
750
~552 mm
-1
U= 0,10 Wm K
C -STROP NAD PŘÍZEMÍM
D
42
TLOUŠŤKA CELKEM
652 mm
+8,350
PT
300 mm
15 mm
60 mm
15 mm
FASÁDA Baumit open
~7 mm
SOLÁRNÍ
TRUBICOVÉ
IZOLACE Steico Therm
a Protect
80 a 60 mm
KOLEKTORY 2ks
FERMACELL
15 mm
RÁM I NOSNIK (300mm)
TEPEL. IZOLACE Steico Flex
300 mm
FERMACELL Vapor
15 mm
TEPEL. 552
IZOLACE Steico Flex
60 mm
FERMACELL
15 mm
-2
U= 0,10 Wm K
+8,016
-0,150
~50 mm
100 mm
15 mm
-1
Uw= 1,0 Wm K
120 mm
15 mm
-1
A1
A3 -OBVODOVÁ STĚNA
FASÁDA Dřevěná nebo Cetris
IZOLACE Steico Special
FERMACELL
RÁM I NOSNIK
1 000 (300mm)
TEPEL.
IZOLACE Steico Flex
2325(-60)
FERMACELL
LEVÉ Vapor
TEPEL. IZOLACE Steico Flex
FERMACELL
3 387
-1,450
V1 - VNITŘNÍ STĚNA VELOX
V2 - VNITŘNÍ STĚNA VELOX
ŠTĚPKOCEMENT. DESKA
TEPEL. IZOLACE
ŠTĚPKOCEMENT. DESKA
TEPEL. IZOLACE
ŠTĚPKOCEMENT. DESKA
ŠTĚPKOCEMENT. DESKA
TEPEL. IZOLACE
ŠTĚPKOCEMENT. DESKA
TLOUŠŤKA CELKEM
25 mm
50 mm
25 mm
50 mm
25 mm
175 mm
TLOUŠŤKA CELKEM
25 mm
50 mm
25 mm
175 mm
OZ.
ÚČEL MÍSTNOSTI
101
ZÁDVEŘÍ
102
WC ŽENY
103
WC MUŽI
3,91
104
HALA
20,45
105
TECH.MÍSTNOST
106
UČEBNA
PLOCHA (m2)
5,86
3,11
13,49
27,64
74,46 m2
venkovní žaluzie
A2 -OBVODOVÁ STĚNA
279,85 m.n.m
92 mm
-2
52 mm
100 mm
venkovní žaluzie
-0,150
A1 -OBVODOVÁ STĚNA
Profil rámu
50 mm
60 mm
venkovní žaluzie
U= 0,10 Wm K
-0,250
TABULKA MÍSTNOSTÍ
PLOŠNÝ KOLEKTOR
180
PŘEKLAD POD STROPEM
PŘEKLAD POD STROPEM
3 343
900
1440(825)
LEVÉ
venkovní žaluzie
±0,000
280,00 m.n.m
E
šatní
skříň
Rozdělovač hydraulické stěny
104
1 527
EL.ROZVADĚČ
1 730
180
150
106
DLAŽBA
103
DLAŽBA
O
výška klozetu 480mm,
ovládání max.1200mm a
madla 780mm nad
podlahou
1 800
plné
1 060
VZT
DLAŽBA
700
1 970
sklo
180
A2
7 050
8 154
900
1 970
Hasící přístroj
34A
102
800
1 970
101
DLAŽBA
3 347
900 120
900
1440(825)
1440(825)
LEVÉ
PRAVÉ
venkovní žaluzie venkovní žaluzie
2 207
plné
900
Zámek dveří
odjistitelný zvenku,
800
DV
777
1 000
2 223
17 x 240 x 202
1 150
1 527
552
ø100
552
1 795
1 200
2360 (-25) LEVÉ
600
1125(1150)
LEVÉ
150
7 727
1 710
2 830
600
1125(1150)
1 577 LEVÉ
150
5 127
■
3 925
3 523
552
konstrukce stěn vyplňuje tepelná izolace z dřevěných vláken. Z vnitřní
strany je stěna navíc opatřena předstěnou (rám z dřevěných profilů
60 x 60 mm, opláštěný sádrovláknitou deskou tloušťky 15 mm), opět
vyplněnou tepelnou izolací z dřevěných vláken. Vnější stranu tvoří zateplovací systém z dřevovláknitých desek opatřený tenkovrstvou omítkou
s nízkým difúzním odporem. Celková tloušťka obvodové stěny je 552 mm.
Vnitřní stěny
Vnitřní nosné stěny jsou z dřevěné rámové konstrukce (tloušťky
120 mm) a oboustranného opláštění sádrovláknitými deskami (tloušťky
15 mm). Rám vyplňuje tepelná izolace z minerální plsti. Tloušťka stěny
činí celkem 150 mm.
Vnitřní dělicí stěny (nenosné) jsou z dřevěné rámové konstrukce (tloušťky
60 mm a 120 mm) a oboustranného opláštění sádrovláknitými deskami
(tloušťky 15 mm). Rám je vyplněn tepelnou izolací z minerální plsti. Celková
tloušťka stěny činí 90 nebo 150 mm.
Stropy nad přízemím
Nosnou část stropu mezi přízemím a podkrovím tvoří dřevěné stropní
nosníky 60 x 240 mm, na kterých je položen záklop z dřevotřískové desky
(22 mm). Mezi nosníky je v tloušťce 120 mm umístěna akustická izolace
z minerální plsti. Podhled ze sádrokartonových desek (2 x 12,5 mm) je
přichycen do dřevěného laťování (30 x 60 mm). Konstrukce podlahy se
skládá z kročejové izolace, anhydritového potěru a podlahové krytiny.
Celková tloušťka stropu činí cca 467 mm.
Střešní konstrukce
Konstrukce střechy nad podkrovím využívá prostoru mezi dřevěnými
nosníky z Ι-nosníků (90 x 240 mm) pro uložení tepelné izolace tloušťky
240 mm z dřevěných vláken. Na krokvích je připevněno další tepelně
izolační souvrství, určené pro nadkrokevní aplikace v celé ploše. Nad
izolací je větraná vzduchová mezera a střešní laťování pro upevnění plechové krytiny. Zespodu je na krokvích zavěšen sádrokartonový podhled
s prostorem vyplněným tepelnou izolací z dřevěných vláken tloušťky
60 mm. Funkci parobrzdy zajišťuje sádrovláknitá deska s nakašírovanou fólií.
Celková tloušťka šikmého stropu (krovu) bez střešní krytiny činí 652 mm.
Schodiště
Je dřevěné schodnicové bez podstupňů se dvěma bočními schodnicemi,
do nichž jsou osazeny schodišťové stupně.
Výplně otvorů
Okna jsou dřevěná, lepený profil se zasklením je určen pro nízkoenergetické domy. Součinitel prostupu tepla činí Uw = 0,71 W/m2.K. Vstupní dveře
jsou dřevěné. Součinitel prostupu tepla Uw = 1,0 W/m2.K.
Materiály a jejich ohled na životní prostředí
a zdravotní nezávadnost
Materiály tvoří:
■Ž
B deska – na výrobu je potřeba méně betonu než při založení na
základových pasech;
■ nosné prvky – stavební smrkové řezivo;
■ opláštění – sádrovláknité a sádrokartonové desky;
■ izolace – dřevovláknité desky, polystyren je z technických důvodů použit
pouze pod spodní stavbu;
■ výplně otvorů – dřevěné;
■ fasáda – dřevovláknité desky, ze strany severní dřevěné obložení.
Při dodržování pravidelné běžné údržby je životnost horní stavby stanovena na sto a více let.
Technologické řešení
Vytápění
Systém vytápění obsahuje nadřazenou regulaci navržených tepelných zdrojů s možností využití pro výzkumné a výukové účely.
Systém bude umožňovat měření všech potřebných veličin, toků,
výkonů a tepelné energie. Výstupy MaR budou vyvedeny na PC
s grafickým zobrazením daného schématu, zvoleného zdroje
i otopné soustavy. Jelikož se jedná o nízkoenergetickou stavbu,
bude nutno při prováděné výuce a potřebných měřeních zajistit
chlazení topné vody tak, aby byl zajištěn vždy odvod přebytečné
tepelné energie.
Výuková sestava tepelných zdrojů:
■ přímotopný elektrokotel o příkonu 6 kW;
■ elektrická spirála o příkonu 2 kW;
■ plynový kondenzační kotel o regulovatelném výkonu v rozsahu
2–10 kW;
■ automatický kotel na spalování pelet o výkonu do cca 12 kW;
■ tepelné čerpadlo země/voda o výkonu 6 kW;
■ solární systém s vakuovými trubicemi o ploše cca 4m2.
Otopné soustavy objektu:
■ desková otopná tělesa dimenzovaná na tepelný spád 50/43 °C;
■ podlahové vytápění dimenzované na tepelný spád 40/35 °C;
■ vytápění VZT dimenzované na teplený spád 50/43 °C;
■ chlazení VZT dimenzované na tepelný spád 6/12 °C;
■ ohřev teplé vody (TV) dimenzovaný na tepelný spád 55/48 °C.
Rozvody potrubí pro vytápění a vzduchotechniku budou v prostoru
strojovny viditelné. Navíc bude v prostoru strojovny možnost připojit vlastní zdroj pro výzkumné účely. Pro studijní účely je možná
ukázka a demonstrace vnitřního zařízení tepelných zdrojů. Mezi
zdroji lze porovnat účinnost a vliv na vnitřní prostředí vytápěného objektu. Na základě snímaných energií u tepelného čerpadla
(spotřebované elektrické energie a vyrobené tepelné energie) lze
v relativně krátkých časových úsecích sledovat vliv změn teplot
primární i sekundární strany na velikost faktoru násobnosti COP.
VZT je možné používat dvěma způsoby – jako teplovzdušné vytápění a řízené větrání, oboje s rekuperací odpadního tepla (koupelna, sociální zařízení) a s možností sledování významu přívodního
podzemního registru.
Hydraulická sestava otopného systému
Hydraulická sestava umožní zapojovat zjednodušené otopné sestavy s různými regulačními armaturami a sledovat jejich chování.
K dispozici bude praktická ukázka vyvažování otopných sestav a na
měřicí stolici určení charakteristik regulačních a pojistných armatur.
V prostorách strojovny je možné ukázat zapojení kotlového okruhu,
kaskádu dvou kotlů, zapojení do rozdělovače/slučovače, THR nebo
by-passu.
Dlouhodobé testy a měření
Tepelně technické vlastnosti stavební konstrukce a vnitřního
prostředí v místnosti
Dlouhodobě budou prováděna měření součinitelů prostupu tepla obvodových konstrukcí , povrchových teplot a vlhkosti, teplot vnitřního
vzduchu a parametrů vnitřního prostředí při nuceném i přirozeném
větrání.
stavebnictví 04/12
43
▲ Schéma strojovny topného systému a VZT
44
stavebnictví 04/12
Napjatost základové desky a kontaktního
napětí v podloží
V nejvíce zatížených bodech pod základy jsou umístěny tlakové
buňky snímající kontaktní napětí od horní stavby. V samotné
ŽB desce se bude nepřímo měřit napětí pomocí odporových
tenzometrů. Pravidelné odečty se zaznamenávají do centrálního
serveru.
Další význam, výzkum a sledování
Týká se následujících položek:
■ a kustika – měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti
v insitu a porovnání s výpočtovými nebo laboratorními hodnotami;
■ prostorová akustika – hluk a reakce dřevostavby;
■ chytrá elektroinstalace – instalace KNX – otevřený systém pro
potřeby výuky a zkoumání pro katedru elektrotechniky;
■ vliv druhu zasklení na tepelné parametry vnitřního prostředí –
solární zisk a ochrana před ním;
■ n ázorná ukázka zapojení ZTI v instalačních stěnách pomocí
odklopných obložení;
■ praktická ukázka regulačních a pojistných armatur.
Energetická koncepce
Z hlediska základních požadavků je tvarová a konstrukční
koncepce řešena ve shodě se zásadami a pravidly, jež jsou
pro pasivní domy definovány v ČSN 75 0540 -2 (2002). V níže
uvedeném textu jsou popsány maximální parametry, které byly
zohledněny.
Celková koncepce budovy:
■ t varové řešení budovy (kompaktnost a členitost budovy) – poměr A/V v nízkých hodnotách;
■ maximální omezení příčin tepelných mostů v konstrukci a výrazných
tepelných vazeb mezi konstrukcemi;
■u
spořádání vnitřní dispozice a tepelných zón s ohledem na orientaci
ke světovým stranám;
■ v olba umístění prosklených ploch fasády a jejich přiměřená velikost pro
pasivní solární zisky a omezené přehřívání vnitřního prostoru.
Vytápění a chlazení:
■ vhodná koncepce a propojení systémů technického zařízení budovy;
■ účinná regulace pro snížení spotřeby energie na vytápění a chlazení;
■ rekuperace odváděného teplého a chladného vzduchu s využitím chlazení nočním vzduchem nebo zemním registrem a maximální omezení
strojního chlazení;
■ u budov s vyššími prosklenými plochami zabezpečení vnitřního prostoru proti přehřívání;
■ využití stínících prostředků (žaluzie a slunolamy).
Tepelné charakteristiky obvodových konstrukcí
Součinitel prostupu tepla všech obvodových konstrukcí na hranici vytápěného prostoru:
■ střešní konstrukce: U ≤ 0,10W/m2.K;
■ obvodová stěna: U ≤ 0,10W/m2.K;
■ podlaha přilehlá k zemině: U ≤ 0,12W/m2.K;
■ okna: Uw ≤ 0,8W/m2.K;
■ vstupní dveře: Uw ≤ 1,2W/m2.K;
■ propustnost solárního záření výplněmi otvorů – okna g ≥ 0,5;
■ průměrný součinitel prostupu tepla: Uem ≤ 0,21W/m2.K.
inzerce
NOVA 101
TOP2012
DÙM
DÙM&ZAHRADA
5 +1 s garáží
NOVA 101
www.rdrymarov.cz
Nejprodávan
ìjší dùm!
stavebnictví 04/12
45
PRŮKAZ ENERGETICKÉ
text A | grafické podklady a
NÁROČNOSTI
BUDOVY
věda a v ýzkum v praxi
Hodnocení budovy
Odborné školící středisko MSDK
70833 Ostrava, ul. Ludvíka Podéště 1875/17
stávající
stav
Celková podlahová plocha: 154,8 m2
po realizaci
doporučení
A
A
B
C
D
E
F
G
Měrná vypočtená roční spotřeba energie v kWh/m2rok
Celková vypočtená roční dodaná energie v GJ
35
19,77
Podíl dodané energie připadající na:
▲ Pohled na hrubou stavbu budovy
Lineární činitele prostupu tepla:
■ v nější stěna navazující na další vnější konstrukci, např. základ, strop nad
nevytápěným prostorem, jinou vnější střechu, střechu, lodžii, balkón,
arkýř, atd.: ψk ≤ 0,2W/m.K;
■ vnější stěna navazující na výplň otvoru: ψk ≤ 0,03W/m.K;
■ střecha navazující na výplň otvoru: ψk≤0,10W/m.K.
■
Kvalita
vnitřního prostředí a tepelná ztráta výměnou vzduchu:
■ z pětné získávání tepla – účinnost zpětného získávání tepla z odváděného
vzduchu η ≥ 85 %;
■ spárová průvzdušnost – neprůvzdušnost obálky budovy ve fázi hrubé
stavby n50 ≤ 0,6 h-1;
■ neprůvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby n50 ≤ 0,6 h-1;
■ teplotní pohoda v interiéru v přechodném a letním období – nejvyšší
teplota vzduchu v letním období θi ≤ 27oC;
■ potřeba tepla na vytápění – měrná potřeba tepla na vytápění
EA ≤15kWh/m2.a;
■ potřeba primární energie – z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé užitkové vody a technické systémy budovy PEA ≤ 60kWh/m2.a.
Základní technické
a energetické parametry stavby
Objekt bude splňovat energetické parametry pro pasivní domy dle ČSN
730540-2(2002). Při započítání solárních zisků a uvolňovaného tepla
přítomnými obyvateli lze uvažovat o malém rozdílu mezi spotřebovanou
a potřebnou energií na vytápění. Přidáním fotovoltaických panelů, na které
je středisko do budoucna připraveno, je možné dosáhnout parametrů
nulového domu.
Základní výpočtové parametry:
■ měrná spotřeba energie budovy EPa: 35 kWh/m2.a;
■ měrná potřeba tepla na vytápění budovy Ea: 10 kWh/m2.a;
■ průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem: 0,13 W/m2.K;
■ tepelná ztráta Φi: do 2kW.
Další výpočtové parametry:
■ součinitel prostupu tepla střešní konstrukce: U ≤ 0,09W/m2.K;
■ součinitel prostupu tepla obvodové stěny: U ≤ 0,10W/m2.K;
■ součinitel prostupu tepla podlahy přilehlé k zemině: U ≤ 0,12W/m2.K;
■ součinitel prostupu tepla okna: Uw ≤ 0,71W/m2.K;
■ součinitel prostupu tepla vstupních dveří: Uw ≤ 1,0W/m2.K;
■ propustnost solárního záření výplněmi otvorů: g ≥ 0,5;
■ účinnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu: η ≥ 85 %;
46
stavebnictví 04/12
Vytápění
Chlazení
Větrání
Teplá voda
Osvětlení
28,0 %
15,0 %
17,0 %
27,0 %
13,0 %
Doba platnosti průkazu
do 2.6.2021
Průkaz vypracoval
Ing. David Ondra
Osvědčení č. 750
▲ Průkaz energetické náročnosti budovy
■ neprůvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby: n50 ≤ 0,6 h-1;
■ nejvyšší teplota vzduchu v letním období: θi ≤ 27 oC.
Závěr
Vybavení inovačního a výzkumného objektu je v České republice ojedinělé. Zejména zapojení strojovny topného systému je originální a poskytuje
možnost trvalého vytápění všemi topnými zdroji. Nadřazený systém
měření a regulace řídí jak topné zdroje, tak systém vzduchotechniky.
Získaná data lze dále analyzovat a využít pro studijní a výzkumné účely.
V tomto odborném článku byly zmíněny pouze základní využití objektu
a jeho vybavení. Další význam a výzkum může být dále rozšiřován. ■
Tento příspěvek je originálem a autor v textu vědomě nečerpá z dosud
vydaných odborných literatur. Technické informace v něm obsažené jsou
majetkem firmy RD Rýmařov s.r.o.
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Výzkumné a inovační centrum MSDK
Místo stavby: Vysoká škola báňská – Technická univerzita
Ostrava, Fakulta stavební, Ostrava – Poruba
Investor: Moravskoslezský dřevařský klastr o.s.
Generální dodavatel: RD Rýmařov s.r.o.
Projektant: PPS Kania s.r.o.
english synopsis
Research and Innovative Centre of MSDK
The object built to passive energetic standards has the size of a family
house and it will serve both pedagogues and students for testing and
verification of quantities and parameters inside of the construction and
within the internal environment in rooms. It is possible to examine the
values related to heat transfer coefficients, surface temperatures, and
moisture indicators inside of the construction as well as in the air in
rooms. The implementation of a combination of all basic types of heat
sources enables the comparison as for the purpose and the suitability
of the given heat source as well as its efficiency and its influence with
respect to the environment inside of the object.
klíčová slova:
nízkoenergetická stavba v pasivním standardu, otopná soustava
keywords:
low-energy building in passive energetic standard, heating set
2012
Příloha časopisu
Stavebnictví 04/12
stavebnictví
časopis
l
á
i
c
e
sp
Stavební výrobek – technologie
roku 2011
www.casopisstavebnictvi.cz
výrobek 2011
technologie
stavební v ýrobek – technologie
Zlaté, stříbrné a bronzové
ceny za rok 2011 uděleny
Čtvrtý ročník celostátního hodnocení inovací, technologií a výrobků
pro stavebnictví významně podpořil
původní záměr soutěžního hodnocení výrobků a technologií pro stavby.
Důvodů je několik. Stavebnictví
samo zažívá propad poptávky a zostření konkurence. Takový proces
vždy přináší nové inovace a nové
technologie, které jsou nositeli
následného oživení. V důsledku
nových požadavků na energetickou
efektivnost budov je s horizontem
let 2018–2020 vyžadován pro nové
stavby pasivní standard. I to si žádá
významné změny jak v řešení obálky
budov, tak v systémech vytápění,
větrání, ohřevu vody, osvětlení a dalších. Nejen nové nároky na výrobky
stanovené EU, ale i snaha o ochranu českého trhu před dovozem
nekvalitních materiálů významně
posílila tlak na inovace a ověření
kvality jednotlivých výrobků a jejich
vhodnosti a postupů správného
zabudování do stavby. Hodnocení
výrobků a technologií za rok 2011
proběhlo v prosinci 2011 a lednu
2012 a vyústilo v udělení 23 známek
České stavební akademie s označením Stavební výrobek – technologie
roku 2011.
Známky České stavební akademie uděluje sdružení nevládních
a vládních institucí, jež se zapojily
do programu Nadace pro rozvoj
architektury a stavitelství pro toto
hodnocení výrobků a technologií.
Výrobci a realizátoři technologií
předložili podrobnou dokumentaci
včetně všech osvědčení, hodnocení
zkušeben, certifikátů a technologic-
kých postupů na zabudování výrobků do stavby, fotografií a dalších
dokumentů. Předložené materiály
posuzovala odborná porota složená
ze zástupců stavební praxe, akademické sféry, stavebních zkušeben
a expertů vyslaných jednotlivými
partnerskými organizacemi. Její
činnost řídí rada programu, která
navrhuje odbornou porotu, spolu
s ní pak probírá systém hodnocení
a navržené známky ověřuje.
Porota posoudila předložené návrhy a navrhla udělit šest Zlatých
cen za nejinovativnější výrobky
a technologie, udělila ale i Stříbrné
a Bronzové ceny za významný přínos a celkovou kvalitu posuzovaných
výrobků a technologií. Konečně
udělila i čtyři Čestná uznání, kterými
porota osvědčila kvalitu posuzova-
ných výrobků a jejich doporučení
pro stavební trh. Tato ocenění byla
radou programu potvrzena a dne
28. února 2012 proběhlo v Nadaci
pro rozvoj architektury a stavitelství
v Praze slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Stavební výrobek –
technologie roku 2011. Poprvé v historii soutěže byla udělena i Cena
veřejnosti na základě internetového
hlasování.
Pokud tedy najdete na obalu, prospektu, technickém popisu nebo
webové prezentaci některou z udělených značek, vězte, že tyto výrobky a technologie, na rozdíl od
mnohých jiných, nesou odborníky
udělenou značku kvality České
stavební akademie.
Více o jednotlivých výrobcích se
dozvíte na webových stránkách
www.stavebnivyrobekroku.cz nebo
na výstavě v Nadaci pro rozvoj
architektury a stavitelství v Praze 1
na Václavském náměstí 31. ■
Autor:
Ing. arch. Jan Fibiger,
předseda rady programu soutěže
Stavební výrobek – technologie roku
Seznam oceněných výrobků a technologií roku 2011
Zlatá cena České stavební
akademie
■ Technologie TX Active
Výrobce: Českomoravský cement,
a.s., nástupnická společnost
Patentovaný způsob využití fotokatalýzy pro výrobu cementu
a cementových kompozitů; výrobky s touto technologií mají
samočisticí vlastnosti a schopnost
snižovat koncentrace škodlivých
látek v ovzduší.
■ Tunelovací razicí stroj – zeminový štít
Výrobce: Metrostav a.s.
Stroj schopný ražby ve specifických
podmínkách pražské geologie pro
projekt Prodloužení trasy A metra
v Praze, úsek V.A, Dejvická – Motol.
■ HELUZ FAMILY 50 2in1
Výrobce: HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.
48
stavebnictví 04/12
Broušený cihelný blok s integrovanou tepelnou izolací s unikátními
tepelně izolačními parametry.
■ Solární stanice SolaVentec II
Výrobce: Meibes s.r.o.
Významné inovační systémové
řešení pro solární soustavy, které
vylučuje energetické ztráty způsobené gravitační cirkulací a snižuje
náklady na energie u větších kolektorových ploch.
■ VIAPHONE®
Výrobce: EUROVIA CS, a.s.
Inovované složení asfaltové směsi pro
tenké obrusné vrstvy, jež podstatně
snižuje hluk od pneumatik a zajišťuje
velmi dobré protismykové vlastnosti.
Výrobce: Baumit, spol. s r.o.
■ Zateplovací systém Baumit
TWINNER
Unikátní zateplovací systém s velmi
příznivými hodnotami součinitele
tepelné vodivosti; spojuje snadnou
zpracovatelnost polystyrenu a požární bezpečnost minerální vlny.
Stříbrná cena České stavební
akademie
■ Systém lodžií STAVO-LODEM
Výrobce: STAVOPROJEKTA stavební firma, a.s.
Originální řešení a komplexní systém přistavěných lodžií u zděných
i panelových bytových domů, jež
nahrazují či doplňují původní balkony nebo lodžie.
■ Energetický sloupek – ESJP 01
Výrobce: SITEL, spol. s r.o.
Optimální řešení přívodu elektrické
energie na volné plochy pro příležitostné použití, jako jsou např. náměstí, sportoviště nebo výstaviště.
■ weber.pas topdry – tenkovrstvá omítka s velmi vysokou odolností vůči mikroorganismům
Výrobce: Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Divize
WEBER
Omítka s vynikajícími vlastnostmi, získaná speciální technologií Weber topdry,
založenou na nejnovějších technických
poznatcích a zkušenostech z praxe.
■ Akustický závěs Rigips
Výrobce: Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Divize Rigips
Moderní systémové řešení vzduchové
neprůzvučnosti stropu s podhledem
ze sádrokartonových, sádrovláknitých
a cementových desek Rigips.
■ Deska DIAMANT
Výrobce: KNAUF Praha, spol. s r.o.
Deska s výrazně lepšími mechanickými a akustickými vlastnostmi oproti
běžným sádrokartonovým deskám.
Bronzová cena České stavební
akademie
■ GRANISOL
Výrobce: CEMEX Czech Republic, s.r.o.
Unikátní systém provádění dekorativních betonových ploch s vymývaným povrchem betonu s vysokou
užitnou hodnotu a možností citlivého a estetického zakomponování
do okolního prostředí.
Výrobce: Saint-Gobain Construction
Products CZ a.s., Divize WEBER
Lepicí tmely s výbornou zpracovatelností a s nižší prašností významně zkvalitňují
práci na obkladech a dlažbách.
Čestné uznání České stavební
akademie
■ Twinson O-Wall
Výrobce: Deceuninck, spol. s r.o.
Kvalitní obkladový systém vnějších
stěn, založený na bázi unikátního
kompozitního materiálu Twinson.
■ Systém podlahového topení
Top heating PROFI REFLEX 3000
Výrobce: EUROSYSTEMY GROUP,
s.r.o.
Úspěšná a efektivní inovace podlahového systému vytápění.
■ Cemix Spárovací hmota
BIOFLEX
Výrobce: LB Cemix, s.r.o.
Hmota s výrazně lepšími hygienickými vlastnostmi povrchu obkladů
a dlažeb, s vysokou odolností proti
plísním, bakteriím a řasám.
■ RECYFIX HICAP
Výrobce: HAURATON ČR, spol. s r.o.
Bezpečný vysokokapacitní liniový
odvodňovací systém s vysokou
flexibilitou a snadnou montáží,
který slučuje retenci vody a liniové
odvodnění rozsáhlých ploch.
■ Podlahové vinylové dílce
GERFLOR Creation Clic System
Výrobce: STEP STYLE spol. s r.o.
Rozměrově stálé dílce s možností
rychlé výměny, jež se snadno a bez
lepení pokládají, s věrohodným
designem dekorů dřeva, dlouhou
životností a odolností i při velmi
vysoké zátěži.
■ Systém multikanálů pro výstavbu kabelovodů
Výrobce: SITEL, spol. s r.o.
Vysoce efektivní, variabilní a snadnou manipulovatelný systém, jež lze
jednoduše namontovat.
■ STX.THERM GAMA – vnější
tepelně izolační kompozitní
systém z pěnového polystyrenu
s omítkou pro dřevostavby
Výrobce: STOMIX, spol. s r.o.
Kvalitní systém zateplení montovaných dřevostaveb s požadovanou
energetickou náročností v pasivním
nebo nízkoenergetickém standardu.
■ Ucelená řada nízkoprašných lepicích tmelů na obklady a dlažby
■ TERMALIKA – přesné tvárnice
z bílého pórobetonu
Výrobce: CD GROUP s.r.o.
Kompletní stavební program pro
výstavbu budov do pěti podlaží
se zárukou příjemného stabilního
mikroklimatu a vysokého komfortu
bydlení.
■ CIKO PROSTUPY – sortiment
parotěsných a tepelně odolných
prostupů komínu stavebními
konstrukcemi
Výrobce: CIKO s.r.o.
Ucelený program pro bezpečné
a zároveň parotěsné prostupy
zděných i nerezových komínových těles stavebními konstrukcemi.
■ BOSCH GLL 3-80 P Professional
Výrobce: Robert Bosch odbytová
s.r.o.
Kompaktní multifunkční čárový laser pro použití ve vnitřním prostředí
s rychlou samonivelací a jednoduchým ovládáním k usnadnění
každodenní práce profesionálů.
Cena veřejnosti
■ Energetický sloupek – ESJP 01
Výrobce: SITEL, spol. s r.o.
Optimální řešení přívodu elektrické energie na volné plochy
pro příležitostné použití, jako jsou
např. náměstí, sportoviště nebo
výstaviště.
inzerce
ZATEPLENÍ
– nechejte si
navrhnout
zateplení domu
na míru
STĚNY V INTERIÉRU
– zkuste něco nového
Jednoduše, elegantně i netradičně
podle typu domu
a místních podmínek.
Naše systémy řady
STX.THERM® můžete
použít jak při rekonstrukci
starších budov, tak při
stavbě nových domů.
BALKONY
– i ty si
zasluhují péči
Použitím konstrukční
desky S-BOARD TERRACE
odstraníte větší část
mokrých procesů.
FASÁDA
a široké možnosti
jejího provedení
Nabízíme materiály pro všechny
etapy sanačních prací.
nová protipožární řešení
zakládání zateplovacího
systému nad terénem
řešení bez pásů
z minerální vlny
pomocí
speciálních lišt
Vyberte si ze škály
odstínů, vzorů, struktur
a typů omítek i barev
či z obkladových pásků
imitujících cihlu.
SANACE BETONU
– potřebujete opravit schody,
zídku, balkon, terasu či plot?
nová protipožární řešení
ostění a nadpraží
PODLAHY
– renovace či zcela
nová podlaha?
Komplexní nabídka výrobků
včetně možnosti využití výhod
konstrukční desky S-BOARD.
značka kvality CE i na
zateplovací systém pro
dřevostavby
bezplatná linka ✆ 800 555 300
www.stomix.cz
stavebnictví 04/12
49
stavební v ýrobek – technologie
Přelom v zateplování dřevostaveb –
evropská certifikace kvality
Společnost STOMIX se zařadila mezi první
držitele Evropského technického schválení podle CUAP pro zateplovací systém na podklady
užívané v dřevostavbách. Získané osvědčení je
základním předpokladem pro označování výrobku – zateplovacího systému – symbolem CE.
systém STX.THERM® GAMA má
tak zákazník možnost nakoupit
systém, u něhož byly v Evropě
uznávaným způsobem ověřeny
předpoklady pro zajištění
dlouhodobé životnosti
zateplení. Systém nese
označení CE.
Naše společnost patří mezi první držitele
tohoto schválení v Evropě. Jeho získání bylo
podmíněno splněním přísných
požadavků a je tak potvrzením, že
Dosažením evropského technického schválení pro zateplovací
Podklad (např. desky CETRIS,
OSB, DTD, FERMACELL)
Zakládací lišta
50
stavebnictví 04/12
Penetrace podkladu
Izolační desky
náš zateplovací systém pro dřevostavby – STX.THERM® GAMA –
plně vyhovuje stanoveným technickým požadavkům, jež jsou
vyžadovány ve všech zemích EU.
Zateplovací systém
STX.THERM® GAMA
Představuje jedno z prvních řešení
zateplení na dřevostavbách a montovaných konstrukcích s evropskou
certifikací ETA v Evropě.
Systém je určen na podklady tvořené dřevotřískovými (OSB a DTD),
cementotřískovými
(např. cetris) a sádrovláknitými deskami (např.
fermacell). Systém je vhodný
pro všechny, kteří hledají kvalitní zateplení objektů s vysokou odolností
Lepicí hmota
Kotvení
vůči prasklinám a mechanickému
poškození za přijatelnou cenu. Zvýšený tepelný odpor vede k okamžitému výraznému snížení nákladů
na vytápění a návratnost investice
je velmi rychlá. K výhodám systému patří nízké přitížení konstrukce
a relativně nenáročné provedení zateplení. Variantou tohoto systému je
skladba s šedým polystyrenem, díky
kterému je možno použít až o 20 %
menší tloušťku izolantu při zachování
stejných tepelně izolačních vlastností.
V celé síti prodejních míst společnosti
STOMIX je tak dispozici zateplovací
systém pro dřevostavby ověřený
v souladu s nejnovějším stavem
technického poznání. ■
bezplatná linka 800 555 300
www.stomix.cz
Zesílení vyztužení
Základní vrstva
Povrchová úprava
Penetrace
stavební v ýrobek – technologie
Estetické a spolehlivé řešení
pro komunikace a chodníky
Jedním z řešených problémů při dokončování
staveb je otázka, jak citlivě a esteticky zakomponovat venkovní komunikační plochy do okolí
stavby. Zároveň bývá požadována únosná plocha spolehlivě odolávající zatížení, posypovým
materiálům a teplotnímu namáhání.
Při výběru vhodného materiálu
platí nepsané pravidlo, že čím je
skladba jednodušší, tím menší
je pravděpodobnost následných
poruch. Beton se vyznačuje mimořádnou odolností, vysokou
životností, příznivou cenou, rychlou
realizací, kompaktností, což z něj
činí univerzální stavební materiál.
Jediné, co šlo betonu vytknout,
je jeho pohledová kvalita. Avšak
i tento poslední podstatný detail se
podařilo vyřešit. Řešení se jmenuje
GraniSol – dekorativní vymývané
betonové plochy.
Vymývané betony GraniSol můžete
použít na přístupové chodníky,
garážová stání, dopravní komunikace, pěší zóny, stejně jako na
terasy a okolí bazénů rodinných
domů. Vzhledem k možnosti volby
ze široké palety barevných odstínů
probarvení betonu a různorodé
škály přírodního kameniva GraniSol
snadno sladíte beton s domovní
fasádou a okolním prostředím.
Díky tomu už nemusíte dělat žádné
kompromisy ohledně volby mezi
estetičností a funkčností.
Tajemství GraniSolu spočívá ve
speciálním technologickém postupu. Po aplikaci směsi se její
povrch ošetří speciálním postřikem.
Během procesu kontrolovaného
vymývání cementového tmele vodou do hloubky 2–5 mm vystoupí
na povrch drobné oblázky nebo
kamenná drť. Ty jsou pevně ukotveny v betonovém podloží, takže
zhotovená plocha nepostrádá vynikající vlastnosti, kterými disponují
kvalitní betony.
Hlavní výhodou při realizaci je především rychlost. Během užívání
pak oceníte nízké nároky na údržbu,
dlouhou životnost, kompaktnost
plochy, stejně jako fakt, že odolává
slunci, dešti, mrazu, ale i veškerým
zátěžovým zkouškám.
Pokud se chcete dozvědět více
o dekorativních betonech GraniSol
a dalších produktech společnosti
Cemex, navštivte stánek 076
v pavilonu V na Stavebním veletrhu
Brno.
Navštivte také www.cemex.cz a www.specialni-produkty.cz.
stavebnictví 04/12
51
inzerce
Proč navštívit jarní Stavební veletrhy Brno?
Obnova památek a historických církevních staveb
Letošní zahajovací konference se bude
věnovat problematice rekonstrukcí historických a církevních památek, a to
hned z několika úhlů pohledu. V teoretické rovině bude řešit především
právní problematiku, možnosti financování nebo správu církevního majetku,
v praktické části pak stavebně technickou problematiku a samotnou realizaci
rekonstrukce památek.
Opět po roce přinášejí jarní Stavební
veletrhy Brno komplexní informace ze
světa stavebnictví, technického zařízení
budov a interiéru, letos nově doplněné o prezentaci investičních a inovačních příležitostí, komunální technologie
a služby a stále aktuální aspekty ochrany životního prostředí.
Klíčové otázky a odpovědi – to jsou
Stavební veletrhy Brno!
Jaký vliv bude mít nová směrnice
o energetické náročnosti budov na
vydávání stavebních povolení? Co
všechno bude třeba změnit v aktuální
legislativě? Jaké jsou k dispozici nové
materiály a technologické postupy,
které nám k dosažení těchto limitních
hodnot mohou pomoci? Kde získat
odpovědi na tyto otázky – zaručeně
správné, zaručeně nezávislé? Přece
na Stavebních veletrzích Brno, které se
uskuteční v tradičním jarním termínu od
24. do 28. dubna na brněnském výstavišti.
Udržitelné stavění v centru pozornosti
V souladu se směrnicí o energetické
náročnosti budov jsou v letošním roce
zvýrazněnými obory nízkoenergetické
stavby a bydlení, úspory energií. Tato
stále aktuální problematika zahrnuje
52
stavebnictví 04/12
například oblast dřevostaveb, alternativních zdrojů energie, vytápěcí techniky či
klimatizací. Dotýká se i oblasti technického zařízení budov, zdicích a izolačních
materiálů, oken, dveří, konstrukčních
systémů a dalších stavebních materiálů.
Energeticky úsporná řešení budou prezentována jak na stáncích jednotlivých
vystavovatelů, tak i v odborném doprovodném programu, který je již tradičně
připravován ve spolupráci s odbornými
asociacemi a partnery veletrhu.
Úsporná řešení na stáncích vystavovatelů
Sestavu, která umožňuje využití srážkových a vyčištěných odpadních vod,
představí na Stavebních veletrzích
Brno firma ASIO. Dochází tak k vydatné
úspoře pitné vody a tím k úspoře financí. Společnost Danfoss představí novou řadu radiátorových termostatických
hlavic living by Danfoss, které mohou
snížit spotřebu tepla až o 23 %. FENIX
Jeseník přiváží do Brna nízkoteplotní velkoplošné vytápění v energeticky úsporných domech i moderní designové
sálavé topné panely pro interiéry bytů,
domů a veřejných objektů. Více z nabídky vystavovatelů naleznete již nyní na
www.stavebniveletrhybrno.cz.
Nezávislá poradenská centra jsou tu
pro Vás!
I v letošním roce pokračujeme v pořádání nezávislých odborných poradenských center. Jedním z nich bude
i poradenské centrum Centra pasivního
domu, kde mají návštěvníci jedinečnou
možnost získat zaručeně odborné odpovědi na své otázky, které se mohou
týkat všech oborů tzv. úspor energií
a energeticky úsporného stavění. Letošní novinkou je možnost živě sledovat výstavbu plně funkčního mobilního
pasivního domu. Novinky ze světa stavebních materiálů, novinky v legislativě
a jejich dopady na vydání stavebního
povolení nebo provoz budovy získáte
ve Stavebním centru Stavebních veletrhů Brno na stánku České komory autorizovaných inženýrů a techniků a Svazu
podnikatelů ve stavebnictví ČR.
Získejte vstupenku na veletrh výhodněji!
Využijte on-line registrace na internetu
a získejte vstupenku na Stavební veletrhy Brno za zvýhodněnou cenu! Po
vyplnění několika identifikačních otázek
vám bude zasláno elektronické potvrzení registrace. Po jeho předložení na registračních místech při vstupu do areálu
brněnského výstaviště bude vyměněno
za plnohodnotnou vstupenku. Registrace probíhá již nyní na internetových
stránkách veletrhu.
Více informací naleznete na
www.stavebniveletrhybrno.cz.
Výstavba Jihozápadní části Pražského okruhu
Golf Klub Čertovo břemeno, Jistebnice
Vypisovatelé:
NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY
SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE
ECONOMIA a. s., ČASOPIS STAVITEL
20. ročník
soutěž vyhlášena!!!
TITULY STAVBA ROKU 2011
Partnerská záštita:
ČESKá KOMORA AUTORIZOVANýCH INžENýRŮ A TECHNIKŮ ČINNýCH
VE VýSTAVBě
20. ROČNÍK SOUTĚŽE STAVBA ROKU
VYHLÁŠEN
Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas
OTEVŘEN I PRO ČESKÉ STAVBY V ZAHRANIČÍ
UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK 31. 5. 2012
Univerzitní kampus Masarykovy univerzity
v Brně-Bohunicích, školská část
Soutěž je vypsána pod záštitou:
Předsedy Senátu Parlamentu České republiky
Primátora hlavního města Prahy
Ministra životního prostředí
Ministra pro místní rozvoj
Ministra dopravy
Soutěžní podmínky, přihlášku
a registraci do soutěže naleznete na:
Krytý plavecký bazén v Litomyšli
Partneři:
Mediální partneři:
www.stavbaroku.cz
energetická
náročnost
věda
a v ýzkum
v praxi staveb
text Ing. arch. Josef Smola | foto Ing. arch. Josef Smola,
textIng.
A |Michaeala
grafické podklady
Václavská
a
Příběh jedné dřevostavby: Lesovna
na Flekačkách – názor odborníka
Ing. arch. Josef Smola
Autorizovaný architekt, absolvent FA
ČVUT. Dlouhodobě se věnuje problematice bydlení, individuálním návrhům
domů včetně tvorby interiérů a designu.
Je místopředsedou občanského sdružení Centrum pasivního domu, členem
Asociace interiérových architektů a
předsedou Stavovského soudu ČKA.
E-mail: [email protected]
Základy tvoří na severní straně betonové pasy a na jižní straně subtilní
betonové patky. Spodní a vrchní dřevěnou stavbu odděluje provětrávaný
(původně neprůlezný) prostor.
Vytápění a ohřev teplé vody zajišťují tepelná čerpadla, chlazení kanceláří
ručně ovládané klapky (z prostoru zimní zahrady), s přepouštěním vzduchu
z podzákladí. Střechy jsou ploché, jednoplášťové, převážně se zaatikovými
žlaby a vnitřními svody. Hydroizolaci perforují styčníky otevřené konstrukce krovu pultové střechy.
Provedení stavby
Stavba Lesovny na Flekačkách v Písku je jednou
z největších veřejných budov, jež byla dosud ze
dřeva v ČR postavena. Stal se z ní však spíše pilotní
projekt,
což je určitým poučením pro širokou od■
bornou veřejnost. Nikterak mě tento příběh netěší.
Z pohledu architekta a příznivce moderních dřevostaveb se jedná o promarněnou příležitost a nepochopení vědomostí, které o dřevu, jako
výjimečném a z hlediska životního prostředí plně obnovitelném stavebním materiálu, máme. Zároveň jde, mimo jiné, o názornou encyklopedií
porušení prakticky všech pravidel konstrukční ochrany dřeva i obecně
technických požadavků a norem.
Město Písek se rozhodlo, že pro správcovskou firmu, Lesy města Písku
s.r.o., postaví nové administrativní sídlo – fořtovnu, spojenou s informačním centrem pro veřejnost, jejíž součástí je byt správce. Jde tedy o stavbu
investovanou z veřejných prostředků.
Zprvu veřejnou architektonickou soutěž připravovanou v roce 2005 na
projektanta stavby (s doložkou regulérnosti České komory architektů)
město nahradilo vyzvaným výběrovým řízením v roce 2006. Podmínkou
bylo zejména splnění následujících kritérií:
■ materiálové řešení stavby – dřevo jako převažující konstrukční materiál,
který stavbu exteriérově i interiérově definuje;
■ maximální zřetel na hospodárnost provozu objektu s důrazem na nalezení vhodného (alternativního) způsobu vytápění a ohřevu TV;
■ představa investora o celkových nákladech stavby je 10 mil. Kč.
Návrh stavby
Výběrové řízení vyhrál na základě studie (předložené ve dvou variantách)
ateliér e-MRAK (Martin Rajniš, Martin Kloda, David Kubík, autorská
spolupráce: David Pavlišta a Eliška Janečková). Ten následně zpracoval
projektovou dokumentaci, podle které byla stavba realizována.
Autoři navrhli řešení vrchní stavby jako jednopodlažní – s galeriemi v prostoru otevřeného krovu, nepodsklepenou transparentní „stavebnici“ lehkého skeletu z nosných, subtilních, dřevěných profilů spojených ocelovými
styčníky se svorníkovými spoji. Obvodový plášť užitné části stavby je
z převážné většiny (včetně částí střechy) plně prosklený, s předsazenou
zimní zahradou z jižní osluněné části. Zimní zahrada měla podle záměru
autorů plnit funkci pasivního solárního kolektoru. Plné stěny jsou vně
obloženy vodorovnými dřevěnými prvky s výraznou profilací.
54
stavebnictví 04/12
Provedením stavby byla pověřena firma Kočí a.s., která s rozsáhlou
dřevostavbou tohoto typu zřejmě doposud neměla žádné zkušenosti.
V rámci subdodávky proto najala malou firmu z Nových Hradů, kterou
pověřila realizací dřevěné části stavby. S realizací dřevostavby neměl
pravděpodobně zkušenosti ani technický dozor stavebníka. Stavba byla
realizována v letech 2009–2010.
Do nových prostor se nastěhoval uživatel, Lesy města Písku s.r.o., v dubnu
2011. Infocentrum přivítalo první návštěvníky v květnu 2011. Letošní zima
2011–2012 byla tedy první, kterou stavba absolvovala při plném provozu.
V průvodní zprávě k soutěžnímu návrhu z února roku 2006 (viz
www.archiweb.cz) autoři (mimo jiné) uvádějí:
■ Rádi bychom zdůraznili, že nepřekračujeme investiční limit 10 mil. Kč.
■ V letech 2000–2005 jsme u dřevěných staveb srovnatelného standardu s obytnou a administrativní částí fořtovny dosahovali cen (bez DPH)
2900 až 3500 Kč/m3 na brutto obestavěného prostoru.
■ Stavba respektuje důležité ekologické zásady, je šetrná ve spotřebě,
minimálně ovlivňuje prostředí.
■ Vodorovné i svislé nosné konstrukce tvoří rámy z profilů (180 x 35 mm),
osová rozteč rámů a sloupů je 3300 mm.
■ Zasklení je převážně pevné, doplněné otvíravými výklopnými křídly nade
dveřmi, stavba má poměrně rozsáhlé prosklené plochy, je však užita celá
řada opatření, aby byly zachovány pozitivní vlastnosti prosklených stěn
a eliminována negativa.
■ Stínění tvoří systém vodorovných lamel (masiv douglaska 200 x 18 mm)
v distanci po 180 mm.
■ Všechny vnější dřevěné konstrukce jsou z nehoblovaných a nesušených
dřevěných profilů (!).
■ Stavba má vyvážené tepelně technické vlastnosti; lehká, dokonale
izolovaná dřevěná konstrukce.
■ Kombinace všech těchto opatření spolu s dobrou regulací činí tuto
stavbu energeticky velmi málo náročnou.
Uvedený výčet vybraných parametrů je v rozporu s požadavky právních
předpisů a takto koncipovaná stavba nemůže fungovat správně. Rovněž
nesplňuje kritéria výběrového řízení.
Chování uvedené stavby ve skutečnosti
Na tomto místě by jistě bylo možné jmenovat desítky, možná stovky
připomínek, týkajících se provozního a dispozičního řešení, neexistujícího
bezbariérovému přístupu, nerespektování závazných ustanovení tech-
▲ Obr. 1. Lesovna, celkový pohled na začlenění do krajiny. Přes 50 % obestavěného prostoru je v otevřené části krovu. Dispozičně nevyužitelný prostor
je vystavený povětrnosti. V přízemí se nachází průběžný prosklený obvodový plášť s předsazenou zimní zahradou. (Foto z léta 2011, před odstraněním
zemního valu v popředí).
▲ Obr. 2. Interiér zimní zahrady, schůdky do kanceláří
▲O
br. 3. Exteriér zimní zahrady, amatérská konstrukce obvodového pláště, převážně pevné zasklení, styčníky procházející pláštěm z exteriéru do
interiéru
▲ Obr. 4. Detail styčníku nosných prvků krovu, pohled z interiéru
▲ Obr. 5. Vpravo na fotografii nefunkční lamely z prken jako stínění proti slunci
▲ Obr. 6. Detail neodborně provedené konstrukce prosklení zahrady
▼O
br. 7. Nasávání vzduchu z plesnivého rozbahněného prostoru otvory
z podzákladí
▼ Obr. 8. Ručně ovládané klapky z prostoru zimní zahrady
stavebnictví 04/12
55
věda a v ýzkum v praxi
nických norem (požadavků bezpečného užívání, například: schodiště,
zábradlí, prosklení střechy apod.), požárního řešení. Cílem článku však
není předložit elaborát či znalecký posudek, ale poukázat na zásadní
problémy týkající se nevhodné koncepce a konstrukčního řešení stavby,
přecenění možností materiálu, včetně hodnocení dosažených parametrů
chráněného vnitřního prostředí.
text A | grafické podklady a
rozbahněnou plochou v prostoru pod stavbou. Zvýšená a neodvětraná
vlhkost vedla ke vzniku koberců plísní na spodním líci dřevostavby,
kde byly užity (v souladu s projektovou dokumentací) nedostatečně
kotvené MDF desky, které nejsou určeny pro exteriér. Vzdušná, následně zkondenzovaná vlhkost nasytila tepelnou izolaci – minerální
vlnu podlahy – mezerami ve styku zborcených desek a znehodnotila jí.
Prohlídka po odstranění valů v rámci první reklamace odhalila na spodní
stavbě další vady.
Stavebně konstrukční řešení
Celý koncept je od první skicy v rozporu s racionálním inženýrským
úsudkem, s technickými normami a Eurokódy. Zvolené konstrukční profily
prken tl. 35 mm, z masivního, palivového (!) řeziva, spojené ocelovými
styčníky se svorníkovými spoji a zavětrování táhly a lany v modulu 3,30
m nezajišťují odpovídající prostorovou tuhost a bezpečnost stavby. Důsledkem jsou následné nepřípustné průhyby podlah, stropní konstrukce,
vybočování profilů stropu, krovu, sloupků, ale také drcení skleněných
výplní pláště a zatékání do interiéru.
Stavba nerespektuje, že nosné dřevěné profily nesmí být vystaveny
povětrnosti. Představy autorů o porostu zelení by expozici ještě
zhoršily. Nereálný je také požadavek projektanta v pravidelných intervalech dotahovat svorníky. Několik tisíc spojovacích prvků je často
nepřístupně zabudováno v konstrukci či ve výšce, jež znemožňuje
běžnou údržbu.
■
Ocelové
styčníky systémově procházejí konstrukcí z exteriéru do vytápěného interiéru. Tvoří kondenzační pásma, která vedou k plísním, hnilobě
a destrukci zhlaví nosných profilů prken, a posléze ke ztrátě stability stavby.
V této souvislosti z hlediska stavební fyziky nelze hovořit ani o tepelných
mostech a vazbách, spíše o systémových „černých dírách“.
Prosklená část obvodového pláště
Prosklené plochy jsou na základě návrhu projektanta necertifikovanou,
amatérskou konstrukcí, kdy jsou továrně vyrobená dvojskla kotvena na
stavbě vruty přes kovové profily do dřevěných nosných prvků. Výplně
mezer pod kovovými lištami jsou provedeny černým, mazlavým, trvale
pružným tmelem, který vlivem tepla ze spár vytéká. Většinu plochy
pláště tvoří pevné zasklení bez možnosti přirozeného větrání. Vzhledem
k nedostatečné dilataci a malé tuhosti dřevěné nosné konstrukce popraskaly bezprostředně po montáži dvě třetiny okenních prvků a musely
být vyměněny. Bez zásadní úpravy nosné konstrukce bude tento jev
i nadále pokračovat.
Podíl plochy prosklené části obvodového pláště (stěny a střešní rovina) má
rozhodující vinu na energetickém chování a nárocích stavby. Neúměrný
rozsah prosklení vytváří ze stavby v zimě tepelný zářič a v letním období
vede k přehřívání kanceláří. Vedlejším efektem je zatékání do interiéru.
Prosklené části nedosahují ani závazných tepelně technických parametrů.
Založení stavby
Oddělení spodní stavby a úrovně upraveného terénu od vrchní stavby je
u moderní dřevostavby ekonomickým a standardním řešením nazývaným
v anglosaských zemích tzv. crawl space.
Zásadní podmínkou je pak prostor vzniklý pod stavbou dostatečně
odvětrávat, s možností odvodnění, a zajistit odpovídající ochranu
spodního líce dřevěné konstrukce a úrovně terénu proti rostlinám,
které mohou stavbu poškodit, případně rovněž proti přirozeně vzlínající
vlhkosti z podloží.
Skutečnost je však jiná. Upravený terén v podobě valů kolem stavby
vytvořil špatně provětrávaný „bazén“, který se stal po zaplnění vodou
56
stavebnictví 04/12
Řešení střechy
Nad přízemím jsou jednoplášťové ploché střechy bez odvětrání, s minimálním spádem. Hydroizolace je povlaková. Odvodnění je řešeno
prostřednictvím mělkých zaatikových žlabů a vnitřních svislých svodů.
Hydroizolace je v ploše střechy násobně perforována styčníky dřevěných
sloupků otevřené části krovu. Vnikání vody do skladby střechy brání
v místech průniku pouze stavební tmel, jehož životnost se pohybuje, jak
je známo, pouze v řádu jednotek let.
Žlaby jsou po pár měsících provozu stavby nefunkční, plné zahnívající
vody, s ucpanými odtoky vlivem zanesených nečistot z blízkého lesa.
Samostatnou kapitolou je návrh a provedení oplechování s mnoha nekorektními řešeními.
Parametry vnitřního prostředí
V době návštěvy (léto 2011) nás již po několika minutách strávených
v zasedací místnosti pálily oči. Přes klapky v prostoru zimní zahrady je
do kanceláří přiváděn vlhký zapáchající vzduch z podzákladí, plný spor
plísní. Jiná možnost větrání místností s převážně pevným zasklením
neexistuje. Lze předpokládat vysokou a zdraví škodlivou koncentraci
CO2. Akustické mosty v rámci celé konstrukce vedou k velice nepříjemnému vnitřnímu prostředí. V létě měly kanceláře proti přehřátí chránit
mechanicky ovládané vnější žaluzie ze subtilních dřevěných profilů – ty
jsou vzhledem k poddimenzování konstrukce zkřížené v zafixované
poloze, takže s nimi nepohne, dle tvrzení uživatele, ani pár chlapů.
Chybí jejich ovládání.
V důsledku toho je v kancelářích v létě vedro, nedýchatelný vzduch
a vzhledem k nefunkčním žaluziím i tma, takže se celý den svítí.
Tolik praktická zkušenost s touto takzvaně ekologickou a provozně úspornou budovou, a to ani ne po roce jejího užívání.
Dosažené parametry stavby
(viz www.archiweb.cz):
■ zastavěná plocha: 598 m²;
■ užitná plocha: 520 m2;
■ obestavěný prostor: 2040 m³;
■ celkové náklady stavby: oficiálně 20 mil. Kč, tj. 10 000 Kč/m3,
dle sdělení uživatele však v současnosti činí již přes 25 mil. Kč, tzn. cca
12 000 Kč/m3 (bez DPH).
Energetická náročnost není z přístupných informací ověřitelná, dle
zkušeností autora článku s energeticky efektivními stavbami se bude
pohybovat podle realizované koncepce kolem 200 kWh/m2/rok, což spadá
do kategorie G – mimořádně neúsporná, PENB.
Shrnutí
Shrnu-li celou problematiku z pohledu architekta, stavba nesplňuje
náležitosti z hlediska právních předpisů. Je staticky nestabilní, zdravotně
▲ Obr. 9. Hydroizolace ploché střechy bez spádu je mnohačetně perforována ocelovými kotvami nosných sloupků krovu
▲ Obr. 10. Detail průniku kotvy hydroizolací – pronikání vlhkosti do souvrství střechy brání pouze nekvalitně provedené olepení tmelem
▲ Obr. 11. Několik pochybení – neexistující bezbariérový hlavní vstup do
administrativní části, vchod bez zádveří přímo do vytápěného prostoru,
špatná konstrukce a netěsnost vstupních dveří
▲ Obr. 12. Interiér zasedací místnosti. Lze si klást otázky v rámci bezpečnosti užívání schodiště, zábradlí a jednoduchého zasklení stropu
▲ Obr. 13. Detail skrumáže oplechování římsy střechy s prostupem nosného prvku krovu (bez komentáře)
▼ Obr. 15. Čelo zaatikového žlabu. Nosný ocelový prvek perforuje hydroizolaci střechy u dna žlabu. Dřevěný obklad je trvale vystaven vlhkosti. Otázky
vzbuzují oplechování zapuštěná do dřevěného obkladu, kovová lišta střešních
oken nalepená a připevněná vruty k oplechování římsy žlabu.
▲ Obr. 14. Detail prostupu ocelového táhla krovu oplechováním římsy.
Dřevěný nosný sloupek zapuštěný do oplechování.
▼ Obr. 16. Vodorovné členění obkladu s výraznou profilací násobí plochy,
na kterých se uchovává vlhkost. Blízkost lesa povede brzy k zanesení
mechy a plísněmi. Výplně otvorů jsou systémově ve vnějším líci pláště,
s rámy kotvenými v místě odvětrávané mezery.
stavebnictví 04/12
57
věda a v ýzkum v praxi
závadná, z hlediska parametrů chráněného vnitřního prostředí pro uživatele zdraví nebezpečná, o energetické úspornosti a hospodárném provozu
nelze při zvoleném konceptu hovořit.
Měli jsme možnost spatřit projektovou dokumentaci změny stavby
vypracovanou autory na základě první reklamace investora. Překvapivé bylo, že navržené řešení opravy již tak špatné parametry stavby
ještě zhoršovalo.
Lesovna delší dobu naplňuje stránky internetu i titulní stranu místního
deníku. Zaměstnanci, pro něž byla stavba určena, si ji neoblíbili. Mladší
návštěvníci infocentra se dle investora ptají: Kdy to natřete?, ti starší pak:
Kdy to spadne?
Aktuálně probíhá reklamační řízení, kde se vytýkané vady, stvrzené
znaleckými posudky, shodují s předběžným hodnocením autora článku
a jeho kolegů.
Celý příběh však evokuje nelichotivý obraz a nabízí obecně jistě širší paletu otázek zacílených na běžnou praxi investiční výstavby v ČR. Ukazuje
na reálné fungování systému, který selhává jako celek, není-li schopen
zachytit a eliminovat profesní pochybení jednotlivců v průběhu procesu.
Lze si položit několik otázek:
■ Jaká byla kvalifikace a zodpovědnost komise, která ve výběrovém řízení
vybrala právě ateliér e-MRAK jako nejvýhodnější nabídku? Již z průvodní
zprávy ke studii bylo jasné, že se jedná o nereálný příběh, který je „řádově“
v rozporu s požadavky právních předpisů, což se dá poznat i obyčejným
selským rozumem.
■■Dostojí skutečně všechny projektující autorizované osoby požadavkům
na ně kladeným právními předpisy, architekty nevyjímaje? Jak se k tomu
staví profesní komory?
■ Jaká je zodpovědnost dotčených orgánů a organizací státní správy?
V tomto příběhu nepochybně jak při povolování stavby, tak i při kolaudaci selhal také institut hygienické služby, hasičů, organizace tělesně
postižených a dalších…
■ Jaká je zodpovědnost stavebního úřadu, když projektová dokumentace
zásadním způsobem co do obsahu i rozsahu nesplňovala požadavky
stanovené vyhláškami? Pozoruhodným čtením by v této souvislosti bylo
stavebně konstrukční řešení stavby včetně statického výpočtu a průkaz
energetické náročnosti budovy, pokud by ovšem byly vypracovány. Jak
byly prováděny kontrolní prohlídky stavby? Leccos se dalo zachytit alespoň
při kolaudaci. Proč se tak nestalo?
■ Co na to technický dozor stavebníka, který u stavby financované
z veřejného rozpočtu musel být jmenován? Měl alespoň ten odpovídající
reference a kvalifikaci v oblasti dřevostaveb?
■ Jaká je korektnost výběrového řízení na zhotovitele stavby, když vybraná firma neměla zkušenosti s moderní dřevostavbou s chráněným
vnitřním prostředím?
■ V neposlední řadě budou zajímavým čtením stavební deníky. Byly
vůbec řádně vedeny?
■ Co na to zastupitelstvo města, které bylo investorem akce? Jaký má
případný podíl viny jako správce veřejného statku a jakou odpovědnost
za navýšení ceny?
■ Vyslechne zastupitelstvo názory odborníků, nechá stavbu rozebrat,
nebo z ní vytvoří věčnou pokladničku, kam bude pravidelně každým rokem v rámci odstraňování dalších vad sypat peníze z městského rozpočtu,
které by byly potřebné na jiné akce?
Stavbu jsem navštívil v širším týmu opakovaně. Je předmětem jednoho
z našich profesních zájmů kvůli budoucnosti velmi perspektivního oboru,
dřevostaveb. Nabízí pozoruhodnou zkušenost a zároveň poučení, proto
její prohlídku lze všem vřele doporučit.
O to více mě mrzí, že verdiktem mých kolegů, technologa a soudního znalce
z oboru, se stalo dobrozdání, že nejekonomičtějším způsobem opravy této
stavby by bylo její odstranění. Jinou možnost (v zájmu investora) neviděli.
Pro srovnání uvedu, že člen představenstva České komory architektů,
Petr Lešek, o projektu řekl (viz www.piseckysvet.cz): „Lesovna je určitě
58
stavebnictví 04/12
text A | grafické podklady a
kvalitní stavbou a přispívá k variabilitě věcí, které se postaví. Jestli je
o něco dražší, než by měla být, a jestli funguje o něco hůř, než se očekávalo, tak bohužel.”
Dovolte mi, prosím, osobní poznámku. Stěží si dokážu představit, že bych
před klienty, kteří do projektu vložili vlastní peníze, takto argumentoval –
a nepovedenou stavbu označil za kvalitní stavbu, která funguje pouze
o něco hůře, a doposud známé cca 2,5násobné zvýšení nákladů stavby
oproti soutěžním podmínkám prezentoval jako jen o něco dražší, než by
měla být.
Martin Rajniš je nepochybně charizmatickou osobností. Jeho přednášku
v NTK v Praze, kterou jsem na podzim minulého roku absolvoval, zahájil
obrazně řečeno slovy Každý příběh končí katastrofou. V případě Lesovny
mám za to, že se to podařilo na 100 %.
Kolik obdobně problematických staveb financovaných z veřejného rozpočtu unikne běžné pozornosti jen proto, že například nejsou dostatečně
výtvarně provokativní, či je neprojektuje známý architekt?
Poznámka na závěr
Jako architektovi mi zcela jistě nepřísluší hodnotit urbanistickou, architektonickou stránku Lesovny, ta je věcí výtvarné licence autorů. Každý
kolega bude mít pravděpodobně určitě odlišnou hladinu vidění. Komentuji
proto pouze nepochybná, technicky a fyzikálně zdůvodnitelná tvrdá data
a prokazatelně (ne)dosažené parametry stavby. ■
odborné posouzení článku:
Předmětem hodnocení je neobvyklá dřevostavba Lesovna na Flekačkách
v Písku. Je určena jako kanceláře organizace Lesy města Písku s.r.o. a jako
enviromentální informační centrum. Předmětnou stavbu jsem navštívil
a při prohlídce jsem se nestačil divit. Hodnocení stavby autorem není
nikterak nadsazené, je spíše zdrženlivé a smířlivé.
V článku není dostatečně popsáno značné množství vad z hlediska
bezpečnosti užívání stavby. Z nešťastného výsledku nelze obviňovat
pouze autora-architekta, ale podíleli se na něm také jak investor a všichni účastníci výstavby, tak i stavební úřad a všechny dotčené orgány
a organizace, které se účastnily kolaudace stavby. Toto dílo představuje
příkladný výtvor kolektivního nerespektování stavebního zákona a dalších
právních předpisů regulujících vlastnosti staveb. Všem, kteří se zajímají
o energeticky neúsporné stavby a stavby obsahující školácké vady, tuto
stavbu doporučuji.
Ing. Ladislav Bukovský,
autorizovaný inženýr pro pozemní stavby a zkoušení a diagnostiku
staveb, znalec se specializací na technické obory různé, stavebnictví a projektování.
english synopsis
The Story of a Timber House: the Forester´s
House na Flekačkách – expert's opinion
It is one of the biggest public buildings so far built of timber in the Czech
Republic. Unfortunately, it has become more of a pilot project and a kind
of illustration for the wide professional audience – it is rather a wasted
opportunity and misunderstanding of the knowledge we have about
timber as an exceptional and in environmental terms fully renewable
building material. It is also an encyclopaedia of infringements of virtually
any and all rules governing structural protection of timber and general
technical requirements and standards.
klíčová slova:
dřevostavby, technické požadavky na stavbu
keywords:
timber houses, building technical requirements
fotorepor
táž v praxi
věda
a v ýzkum
text a foto Jakubtext
Karlíček,
A | grafické
SATRA,podklady
spol. s r.o.
a
Tunelový komplex Blanka,
aktuální stav k 15. březnu 2012
Výstavba tunelového komplexu Blanka, součásti severozápadního segmentu Městského
okruhu v Praze, se posunula opět o něco
blíže svému dokončení. I když byly zkráceny finanční prostředky na výstavbu, což
ovlivňuje i termín dokončení stavby, který je
posunut na rok 2014, práce pokračují poměrně intenzivním tempem. V uplynulém roce
byly zcela dokončeny veškeré razičské práce,
značným tempem rostou konstrukce tunelů
a technologických center ve stavebních jámách v západní části stavby. Od Hradčanské
■
k portálu v Tróji probíhají dokončovací práce
v tunelech, a byly také zahájeny montáže
technologického vybavení v prvních montážních úsecích. Aktuální stav výstavby tunelu
Blanka mapuje následující fotoreportáž. Informace o dění na staveništích lze nalézt na
adrese www.tunelblanka.cz.
▼P
řed portálovou stěnou ražených tunelů navazují klenbové tunely na objekt technologického centra TGC1, do nějž je napojen vzduchotechnický
kanál, kterým bude odváděn vzduch z tunelu do výdechového objektu
v ulici Nad Octárnou. V technologickém centru je téměř dokončena
úroveň tunelové části, v současnosti se budují stěny druhé úrovně nad
dopravními tunely. Trasa Městského okruhu zde přechází do raženého
úseku Brusnice dále k Prašnému mostu. Definitivní ostění severního
tunelu je dokončeno v celém rozsahu. V jižním tunelu zbývá dokončit
klenbu definitivního ostění v cca patnácti sekcích u portálu Myslbekova.
▲ Na staveništi Patočkova pokračuje výstavba hloubených tunelů mezi
křižovatkou Malovanka a technologickým centrem TGC1. V prosinci
roku 2011 byl obnoven provoz nad stropem tunelu, budovaném mezi
zástavbou metodou podzemních konstrukčních stěn. Na snímku v pozadí je vidět provoz v části obnovené ulice Patočkova. V současnosti jsou
budovány klenbové tunely, které navazují na objekt technologického
centra TGC1. V severním tunelu (na snímku vpravo) zbývá dokončit
klenbu u dilatačního dílu D15. V jižním tunelu se dokončuje spodní část
dilatačního dílu D16 a klenba v rozsahu dilatačních dílů D12–D16.
▼N
a Prašném mostě pokračují práce na výstavbě hloubených tunelů hlavní
trasy, vjezdové a výjezdové rampy, technologického centra TGC2 (umístěného mezi dopravními tunely) a podzemních garáží. Na obrázku je vidět dilatační díl PG2, kde byla dokončena betonáž stropu na celou šířku objektu.
V současnosti pokračuje výstavba podzemních garáží nad tunely a technologickým centrem. V pozadí lze vidět navazující úsek dilatačního dílu SJ6
hloubených tunelů v ulici Milady Horákové. V prostoru dosud chybějících
konstrukcí, mezi díly PG2 a SJ6, probíhal v loňském roce záchranný archeologický průzkum. Při hloubení stavební jámy bylo nalezeno 77 kostrových
hrobů. Na základě nálezů šperků a keramiky bylo možné toto pohřebiště
datovat do sklonku 9. století, respektive první poloviny 10. století.
60
stavebnictví 04/12
▲ Stavební jáma na Letné je již téměř beze zbytku zaplněna tunely hlavní
trasy, rampami křižovatky U Vorlíků, technologickým centrem TGC3
a několikapodlažními garážemi. Zbývá dokončit 1.PP v dilatačním dílu G6
garáží a rampu vedoucí z garáží.
▲V
hloubených tunelech mezi Prašným mostem a Letnou probíhají
dokončovací práce. Ty zahrnují především začišťování stěn a stropu
tunelu a jejich nátěry, dále betonáž podkladních bloků pod odvodňovací žlábky a obrubníky, pokládku těchto prvků, instalaci chrániček do
chodníků včetně osazování rámů protahovacích šachet. Zároveň jsou
pokládány jednotlivé podkladní vrstvy vozovky. Na snímku jsou vidět
chráničky v chodníku jižního tunelu na rozhraní staveb 0079 a 0080
u Špejcharu.
▼V
ražené strojovně vzduchotechniky již můžeme jen tušit, v jak rozlehlém podzemním objektu se nacházíme (na snímku na straně 22 se
můžeme přesvědčit, jak vypadal stejný prostor v červenci roku 2011).
Vnitřní konstrukce ve strojovně oddělují jednotlivé prostory pro přívod
a odvod vzduchu. Na snímku je vidět napojení poloviny kanálu 04,
který propojuje dopravní tunely a strojovnu, na prostor pro ventilátory.
Klenbu rozlehlé kaverny lze z této úrovně vidět jen několika průhledy
mezi konstrukcemi.
▲ V ulici Nad Královskou oborou jsou dokončena definitivní ostění
dvou šachet, které budou propojovat výdechový a nasávací objekt
s přívodními a odvodními kanály, ústícími do ražené strojovny vzduchotechniky.
▼ V dopravních tunelech úseku Královská obora probíhají dokončovací
práce. Na snímku je zachycen jižní dvoupruhový tunel s dokončeným
nátěrem stropu včetně zvýraznění signální zelenou barvou v místě tunelové propojky TP14 a výklenku pro skříň SOS. V místě se také pokládají
obrubníky, odvodňovací žlábky a po instalaci kabelových chrániček se
betonují chodníky. V Tróji navazují dokončovací práce nejen v dopravních tunelech, ale především v objektu technologického centra TGC6,
kde byly zahájeny montáže technologií na prvních montážních úsecích.
Podrobný článek o nejzajímavějších novinkách na stavbě tunelového
komplexu Blanka, včetně nového Trojského mostu, je připravován do
některého z letních čísel časopisu.
stavebnictví 04/12
61
podzemní
stavby
věda
a v ýzkum
v praxi
text Ing. Jiří Zápařka | grafické podklady SATRA,
textspol.
A | grafické
s r.o., archiv
podklady
autora
a
■
▲ Obr. 1. Situace tunelu Blanka v severozápadní části Městského okruhu
Větrací systém tunelu Blanka
Ing. Jiří Zápařka
Vystudoval Vysoké učení technické
v Brně. Od roku 1998 je externím spolupracovníkem společnosti SATRA,
spol. s.r.o., v oboru větrání silničních
tunelů.
E-mail: [email protected]
Příspěvek se zabývá problematikou návrhu, realizace a uvedení do provozu u systému větrání tunelu Blanka. Popisuje základní požadavky, popis
funkce systému a jeho částí, představuje závěry
studie o využití filtrace odváděného vzduchu
pomocí elektrostatických odlučovačů. Závěrem
jsou zmíněny zkoušky větracího systému a jeho
prvků před uvedením do provozu.
Funkce a výběr systému větrání
Silniční tunely jsou vybavovány větracím systémem ze dvou
základních důvodů:
62
stavebnictví 04/12
■ při všech dopravních stavech musí zabránit akumulaci výfukových
zplodin v prostoru tunelu;
■ musí zabránit šíření tepla, kouře a výparů při požáru nebo jiných
mimořádných událostech, osobám v tunelu pak musí během této
události zajistit cestu do bezpečí bez kouře a výparů.
Pro dosažení těchto cílů existují dvě základní koncepce větrání:
■ podélné větrání, kdy je proudění vzduchu v tunelu zajištěno podélně s osou tunelu;
■ příčné větrání, kdy je čerstvý vzduch přiváděn zvláštním kanálem
vedeným paralelně s tunelem a je zaústěn po určitých vzdálenostech do tunelu. Vzduch provětrává tunel příčně k ose tunelu a je
odváděn do paralelního odvodního kanálu.
O výběru systému větrání rozhoduje řada dalších okolností:
■ zda se jedná o tunel jednosměrný, nebo obousměrný; městský,
nebo dálniční; bez sklonu, nebo s velkým podélným sklonem;
■ předpokládaná intenzita provozu, podíl těžkých nákladních vozidel
z celkového počtu, výskyt dopravní kongesce, doprava nebezpečných nákladů tunelem;
■ místní požadavky na životní prostředí, které určují, zda je možné
vypouštět znečištěný vzduch přímo z portálu, nebo ne;
■ zvláštní požadavky provozovatele nebo jiných dotčených orgánů;
■ místní meteorologické podmínky (vítr, teplota, tlak na portály tunelu);
■ v ýběr větracího systému ovlivňuje řadu dalších aspektů souvisejících úzce s projektem tunelu (strojovny, výdechy pro přívod
a odvod vzduchu na povrchu, příčný řez, únikové cesty, elektrický
příkon silového napájení).
▲ Obr. 2. Schéma větrání – provozní režim
Větrací systém tunelu Blanka
Tunel Blanka se délkou 5,5 km řadí k dlouhým tunelům. Kromě
vjezdových a výjezdových portálů má také ve dvou místech obou
tunelových těles, u křižovatky U Vorlíků a Na Prašném mostě, výjezd a nájezd. Předpokládaná intenzita dopravy je 30–50 000 vozů
za 24 hodin, podíl osobní dopravy činí 95 % a podíl těžkých nákladních vozidel méně než 2 %.
Koncepce větrání tunelu Blanka vznikala od druhé poloviny 90. let.
V roce 1998 byla vybrána trasa varianty Blanka (další dvě posuzované
varianty byly Hana přes Holešovice a Dana přes Dejvice) a stanovila
se poloha strojoven Střešovice, Letná a Trója.
Provozní větrání
Provozní větrání musí zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu
a odvod výfukových zplodin. Motorová vozidla vypouštějí celou řadu
polutantů, které škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí, jako je
oxid uhelnatý CO, oxidy dusíku NOx – skládající se z oxidu dusnatého
NO a oxidu dusičitého NO2 – dále potom pevné částice PM1-10, uhlovodíky včetně benzenu, olovo a příspěvek k fotochemickému smogu,
jehož hlavní součást tvoří ozon a sekundární aerosoly.
U tunelu Blanka, vzhledem k jednosměrnosti, během plynulého
provozu projíždějící vozidla nasají vjezdovým portálem vlivem pístového efektu dostatečné množství čerstvého vzduchu. Za posledních
10–15 let se kvalita motorových vozidel na základě EURO 1–5 zlepšila
na takovou úroveň, že by během plynulého provozu z hlediska vnitřního prostředí tunelu nebylo třeba nucené větrání vůbec provozovat.
Výjimkou je dopravní stav kongesce, kdy se situace prudce změní,
koncentrace znečištění začnou prudce narůstat a čerstvý vzduch je
třeba přivádět nuceně.
▲ Obr. 3. Schéma větrání – provozní režim, ochrana portálu proti výnosu
znečištěného vzduchu
stavebnictví 04/12
63
věda a v ýzkum v praxi
■
▲ Obr. 4. Schéma větrání – požární režim
▼ Obr. 5. Pohled na vstup do propojky do vedlejšího tunelu po levé straně, napravo skříň SOS (vizualizace)
64
stavebnictví 04/12
text A | grafické podklady a
Požadavkem Odboru životního prostředí hl. města Prahy bylo
minimalizovat výnos znečištěného vzduchu z tunelu do předportálí
křižovatky Malovanka. Při tomto režimu se ukazuje energeticky
výhodné pomocí proudových ventilátorů snižovat průtok tunelem
(za podmínky nepřekročení limitní koncentrace uvnitř tunelu) a tím
snížit objem vzduchu, s nímž musí strojovny pracovat, vzhledem
k energetické náročnosti režimu ochrany portálu. Minimalizace
výnosu z výjezdového portálu probíhá v prvním stupni odvodem
a přívodem čerstvého vzduchu strojovnou Střešovice.
Ve druhém stupni je systém schopen zajistit nasávání všemi
portály. Strojovna Střešovice odvádí znečištěný vzduch jako
v předchozím případě, čerstvý vzduch přivádí pouze v množství
potřebném pro Severní troubu a před výjezdovým portálem se
znečištěný vzduch převádí do Jižní trouby a je odsáván strojovnou
Střešovice z Jižní trouby. Pro převod slouží převodní strojovna
Malovanka a převodní klapky mezi tunely.
inzerce
Ochrana portálu
KERAMICKÉ
STŘEŠNÍ TAŠKY
BRAMAC
Řízení provozního větrání
Při dosažení spínací hodnoty v tunelu NO x = 10 mg, CO (počítaná)
= 70 ppm, OP = 5.10 -3 /m bude zvýšen průtok v tunelu. Systém
větrání je řešen jako podélný, s odsáváním. Mimo tunel, v oblasti
křižovatky Malovanka, budou probíhat dvě kontinuální měření
koncentrací NO x; NO; NO 2. Na základě těchto měření bude řízena úroveň ochrany podle zákona o ochraně ovzduší, konkrétně
NV 597/2006 Sb. Ten udává limitní koncentrace NO2: roční 40 µg/m3
a denní 200 µg/m 3.
Vzhledem ke komplikovanosti tunelu s vjezdovými a výjezdovými
rampami, odvodními, přívodními a převodními strojovnami bylo
třeba vypracovat model řízení, jenž hledá vždy energeticky nejméně náročné řešení, při kterém jsou splněny požadované podmínky.
Byl také vytvořen model tunelu, na kterém budou algoritmy řízení
prověřeny, než dojde k implementaci na skutečném díle.
Granát 11
Granát 13
Rubín 13
Topas 13
Smaragd
Opál
Posouzení využití filtrace
Elektrostatické odlučovače se užívají přes devadesát let v různých průmyslových podobách. Jejich funkce spočívá ve třech základních krocích.
Nejprve se pevné částice pomocí vysokého napětí ionizují. Tím se elektricky neutrální částice polarizují. Následně jsou zachyceny na opačně nabité elektrodě a odstraněny do zásobníku. V tunelech se začaly používat
kvůli zlepšení viditelnosti. Odlučovače umístěné v by-passu paralelně
s tunelem vracejí očištěný vzduch do tunelu. Následně začaly probíhat
pokusy s využitím odlučovačů kvůli snížení imisního zatížení mimo tunel
po způsobu spaloven. Oproti spalovnám se však filtruje vzduch o koncentraci o mnoho řádů nižší (musí splňovat PEL-přípustné expoziční limity v tunelu), což se ve výsledku projevuje nízkým efektem i přes vysokou
účinnost vlastního odlučovače. U elektrostatických odlučovačů prachu
se uvádí katalogová účinnost 85–95 %, zachycují částice PM 0,3–10 µm.
Součástí studie se stalo nezávislé posouzení dopadu na imisní
situaci PM10 v okolí výdechu Octárna (strojovna Střešovice) předepsanou metodikou SYMOS (2007–2008) s filtry a bez nich. Při
dopravní špičce došlo při použití odlučovačů k poklesu o 2–3 ng/m3
(tj. o 2–3 tisíciny µg/m3) primárního prachu oproti situaci bez odlučovačů
prachu (ulice Sibeliova).
Při započítání všech mobilních zdrojů znečištění (veškerá povrchová doprava) dosahuje koncentrace znečištění ve stejné oblasti
VÝJIMEČNÉ VLASTNOSTI KERAMICKÝCH TAŠEK BRAMAC:
• tradiční střešní krytina
• výroba z kvalitních surovin zajišťující přírodní půvab
• široká nabídka příslušenství střešního systému, barevně
a tvarově sladěná s krytinou
• čtyři povrchové úpravy: režná, engoba, glazura, glazura TOP-LINE
• 30-ti letá záruka na materiál
• 15-ti letá záruka na funkčnost střešního systému
www.bramac.cz
90x254 mm Bramac 2012 keramika p1 1
stavebnictví 04/12 14.3.2012
65
12:55:12
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
5 µg/m 3 primárního prachu. Použitím odlučovačů prachu čtrnáct
hodin denně, 261 dní v roce, lze snížit negativní dopad na imisní
koncentraci řádově o tisícinu, což je méně než chyba měření.
Na celkové prašnosti se z větší míry podílí sekundární prašnost
(až 90 %). Studie ve výsledku upřednostňuje oproti filtraci investice do údržby komunikací a častějšího mytí silnic a tunelů.
Závěry týkající se pokusů s využitím filtrace pro snížení koncentrace mimo tunel potvrzuje Norská veřejná správa silnic ve
své hodnoticí zprávě. Podle ní při krátkodobých zkouškách v optimálních podmínkách vykazují elektrostatické odlučovače slibné
výsledky. Měření před a za sběrnými deskami ukázala snížení
podílu pevných částic o 80–95 %. Praktický efekt filtrace ovšem
oproti těmto zkouškám, které vykazují garantovaný standardní
výkon, není poznatelný ve střednědobém nebo dlouhodobém
výhledu [1].
Požární větrání
■
▲ Obr. 6. Zkouška požární odolnosti hlavního ventilátoru ZVVZ – APH 2800 mm;
400 ºC. Začátek zkoušky.
▼ Obr. 7. Ventilátor během zkoušky
Tunel je součástí Městského okruhu a během provozu je nutné
počítat s výskytem dopravní kongesce. Tento stav klade zvláštní
požadavky na větrací systém v požárním režimu. Pokud by za
takového dopravního stavu nastal požár, pak by běžně používaný
způsob podélného odvětrání kouře pomocí proudových ventilátorů, který je použit v dálničních tunelech jako Panenská, Klimkovice,
Cholupice nebo Lochkov, ohrozil osoby ve vozidlech za požárem
ve směru jízdy. Při přirozeném proudění v tunelu 2–3 m/s a tím
i šíření kouře hrozí při rychlosti vozidel pod 10 km/hod riziko, že
budou zasažena kouřem.
První návrh vycházel z příčného odvodu kouře kanálem po celé
délce tunelu. V hloubených úsecích se však tato koncepce ukázala
jako neprůchodná z důvodu křížení s inženýrskými sítěmi a trasou metra A. Náhradní variantou bylo doplnění dvou strojoven:
Špejchar a Prašný most, výlučně pro odvod kouře tak, aby mezi
místy odvodu byla doporučovaná vzdálenost 400–600 m. V ražených úsecích, vzhledem k technické chodbě pod vozovkou, je
spodní klenba, vyklenuta tak, že v ní vznikl prostor na kanál pro
odvod kouře.
Oproti kanálu v klenbě tunelu má toto řešení výhody v tom,
že nezmenšuje volný příčný řez tunelu, jenž hraje velkou roli
v prvních minutách požáru. Větší prostor představuje nižší výchozí rychlost při požáru, protože ve větším profilu se projevuje
pístový efekt méně. To je při požáru pozitivní jev, protože kouř,
kromě toho, že má více prostoru, bude mít při nižších rychlostech
větší pravděpodobnost šíření pod klenbou tunelu. U vozovky tak
během prvních minut zůstane nezakouřená vrstva, jež umožní
osobám opustit vozidla a utéci přes propojky do vedlejšího
tunelu. Propojky se nacházejí každých přibližně 200 –250 m
a jsou značeny příčným zeleným pruhem.
Tunelové propojky budou využívány pro únik osob z tunelové trouby, kde hoří, do tunelové nezasažené trouby. Výměna je navržena
tak, aby se přetlak v propojce vůči tunelu, kde hoří, pohyboval mezi
30–50 Pa. K tomu slouží přetlakové klapky umístěné nad dveřmi.
Řízení požárního větrání
U městských tunelů je nutné zvolit způsob odvětrání kouře,
který prodlouží čas k evakuaci i osobám, za požárem, ve směru podélného proudění vzduchu v tunelu. Toho lze dosáhnout
udržováním nízké rychlosti proudění, ale pouze za cenu snížení
úrovně bezpečí pro osoby na straně před požárem, protože při
66
stavebnictví 04/12
▲ Obr. 8. Zkouška požární odolnosti uzávěru Trox
nízkých rychlostech se kouř šíří proti směru jízdy nad zablokovaná vozidla. Kouřová vlečka se šíří pod stropem tunelu oběma
směry. Při rychlostech podélného proudění v tunelu obvykle do
2 m/s se kouř často šíří u stropu ve vrstvě, jasně oddělené od
čistého, nezakouřeného prostoru u vozovky. Režim požárního
větrání se proto dělí do dvou fází. V první fázi je cílem vytvořit
v zasaženém tunelu optimální podmínky pro stratifikaci, a to po
co nejdelší dobu, pomocí udržování rychlosti podélného proudění
1,2 m/s. V nezasaženém tunelu se zajistí proudění ve stejném
směru jako v zasaženém tunelu, aby se zabránilo nasátí kouře
do nezasaženého tunelu.
Kouř je stropem tunelu se vzrůstající vzdáleností od požáru více
a více ochlazován, až se vlivem ztráty vztlaku začne míchat do
čistého vzduchu nasávaného směrem k požáru a následně zakouří
celý profil. Tomu je možné zabránit zvýšením rychlosti proudění
na tzv. kritickou rychlost u krit. Tu je pak třeba udržovat, aby se kouř
šířil od požáru pouze jedním směrem.
Zkoušky
Ventilátory budou svým provedením, výkonnostními a kvalitativními parametry před montáží a po ní v souladu dle požadavků
a předpisů: ČSN EN 12101-3 Zařízení pro usměrňování pohybu
kouře a tepla. Všechna zařízení, jež jsou součástí systému
větrání, musí splňovat požadavky podle funkce v rámci systému (hlavní ventilátory, proudové ventilátory, klapky, uzávěry,
napájení). Po instalaci a zapojení jednotlivých zařízení probíhají
individuální zkoušky. Po funkčních zkouškách a zprovoznění řídicího systému lze přistoupit ke komplexním zkouškám návazností
s dalšími soubory.
▲ Obr. 9. Mobilní ventilátor při komplexních zkouškách umožní nastavení počátečních podmínek scénářů potřebných k prověření větracího systému
Zkoušky požárního režimu je nutné provést před otevřením tunelu
do provozu. Provozní režim však lze plně odzkoušet až po zprovoznění, během zkušebního provozu. ■
Použitá literatura:
[1] Henning, J.E.: The Efficiency of Particle Cleaning in Norwegian
Tunnels, June 1997, Roads and Traffics Authority of New South
Wales, Australia (Silniční a dopravní úřad Nového Jižního Walesu
v Norsku), aurotizovala Norwegian Public Roads Administration
(Norská veřejná správa silnic).
english synopsis
Ventilation System of the Road Tunnel Blanka
The article describes ventilation system of the tunnel. It describes
in detail the design and implementation of such a system and its
parts, as well as putting the system into operation. Conclusions
of the study on electrostatic precipitators are described as well.
Tests of the system and its parts before putting the system into
operation are listed in the article too.
klíčová slova:
větrání městského silničního tunelu, provozní větrání, emise
z portálu, filtrace vzduchu, elektrostatické odlučovače, požární
větrání, zkoušky před uvedením do provozu
keywords:
ventilation of urban road tunnel, operational ventilation, portal
emissions, air filtration, electrostatic precipitators, smoke control,
testing before opening for operation
inzerce
stavebnictví 04/12
67
interview
text Hana Dušková | grafické podklady SVPS v ČR
Liberalizace trhu s energiemi z pozice
velkých průmyslových spotřebitelů v ČR
Ceny elektrické energie pro průmysl v ČR patří
v současné době k nejvyšším v Evropě. Co je
třeba podniknout pro zlepšení této pozice? Jak
může český průmysl čelit světové i evropské konkurenci? Názory Sdružení velkých průmyslových
spotřebitelů v ČR v následujícím rozhovoru prezentuje Ing. Roman Blažíček, jednatel společnosti
LASSELSBERGER, s.r.o.
Jak hodnotíte z pozice představitele společnosti, která je jako výrobce keramických obkladových
materiálů a dlažeb významným
průmyslovým spotřebitelem
energie, současnou situaci v oblasti cen dodávaných energií?
Cena elektrické energie v ČR je
v současné době pro energeticky
náročný průmysl velmi vysoká,
dalo by se říci, že nejdražší na světě. Velcí průmysloví spotřebitelé
energie očekávali, že liberalizace
trhu s elektřinou – jako nástroj k naplnění lisabonské strategie, která
si vytkla za cíl vytvořit v Evropské
unii do roku 2010 nejdynamičtější
a nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku světa, schopnou
udržitelného hospodářského růstu,
vytváření kvalitnějších pracovních
příležitostí a s větší sociální soudržností – naopak povede ke snížení
celkových nákladů na energie. Předpokládali, že bezpečnost dodávek
a snížení cen elektřiny a plynu bude
působením konkurence v energetických odvětvích směřovat k rozvoji trhu s energiemi, že regulované
služby budou zajišťovat bezpečnost dodávek za přijatelnou cenu
a že odpovídající právní předpisy
budou nástrojem pro vytvoření
nediskriminačního prostředí.
Lisabonská smlouva, definující budoucí směry evropské energetické
politiky, byla v oblasti energetiky
historicky vyhlídkou na zlepšení situace. Stanovila jednotlivé cíle jak
v rámci problematiky vnitřního trhu,
tak v rámci bezpečnosti dodávek
v EU, podpory úspor energie, ener-
68
stavebnictví 04/12
getické účinnosti a rozvoje nových
a obnovitelných energetických
zdrojů. Postupně se však objevovala
určitá negativa. Do cen elektrické
energie se začala zásadním způsobem promítat zejména opatření na
snižování emisí skleníkových plynů,
stanovená v rámci evropské politiky
klimatických změn, reagující na tezi
oteplování planety.
Jak tuto problematiku vnímáte?
Jak se projevila politika klimatických změn v cenách energie
v rámci EU?
Názory na tuto oblast klimatických
změn nejsou jednotné. Jisté však
je, že důsledkem evropské politiky
klimatických změn došlo v zemích
Evropské unie ke zvýšení ceny elektrické energie oproti cenám jinde ve
světě až o jednu třetinu. Přitom je
známo, že podíl zemí Evropské unie
je – včetně ohledu na významnou
průmyslovou kapacitu EU – v rámci
světové produkce skleníkových
plynů pouze 13 %.
Ostatní země světa politiku klimatických změn nepřijaly a v rámci
emisí skleníkových plynů de facto
nemají nastaveny žádné limity.
Celou problematiku tedy nelze
vyřešit pouze úspornými opatřeními v rámci Evropy. Je proto třeba
postupovat uvážlivě, nikoliv extremisticky. Závazky v rámci politiky
klimatických změn se v oblasti
průmyslové výroby EU začínají projevovat zejména zhoršením pozice
na celosvětovém trhu. Firmám
orientovaným na export významně klesá konkurenceschopnost.
▲ Ing. Roman Blažíček, jednatel společnosti LASSELSBERGER, s.r.o.
V této souvislosti je třeba upozornit
také na skutečnost, která se týká
většiny výrob, jejichž produkce je
uplatňována na globálním trhu.
Začíná docházet k situacím, kdy
zejména nadnárodní majitelé
přesouvají výrobu mimo Evropskou
unii, tedy do zemí s nižšími náklady.
Důsledkem tohoto procesu je tzv.
carbon leakage (únik uhlíku). Pokud
se totiž výroba přesune do zemí,
které politiku klimatických změn
nepodporují, emise skleníkových
plynů vzrostou. Výsledek bude tedy
z hlediska cíle omezování emisí kontraproduktivní a současně způsobí
zásadní škody vlastní ekonomice.
Tyto záměry nemají smysl, pokud
nejsou podporovány všemi vyspělými zeměmi světa.
Opatření v oblasti snižování dopadů změny klimatu začala v posledních letech také významně ovlivňovat ceny elektrické
energie v ČR. Jaký máte v tom-
Prices - Euro, total
Vliv politiky
klimatických
změn
200
podpora OZE
EU ETS – cena
povolenky
150
100
50
EU
CZ
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
2005 2006 2007 2008 2009
2009 2010 2011
6
▲ Graf 1. Vliv politiky klimatických změn na ceny energie
0,16
0,14
0,12
Euro/kWh
EU: 1995=100%; CZ: 2001=100%
250
250
0,10
0,08
0,06
0,04
0,02
0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Německo (včetně východního)
EU (27 států)
Rakousko
Česká republika
▲ Graf 2. Ceny elektřiny pro průmysl
to směru názor na současnou
situaci?
Politika klimatických změn stanovila, že do roku 2020 by mělo být
v rámci celé EU dosaženo 20%
podílu obnovitelných zdrojů na
celkové spotřebě energie, přičemž
závazky jednotlivých členských
zemí jsou stanoveny odlišně. Pro
Českou republiku tento cílový podíl
obnovitelné energie činí 13 %.
Přijaté zákony, jež mají motivovat in-
vestory k výrobě elektrické energie
z obnovitelných zdrojů, jsou zároveň
spojeny s náklady, které se následně
přenášejí na všechny spotřebitele
elektrické energie. Výše těchto nákladů, kterými se financuje podpora
z obnovitelných zdrojů energie (dále
jen OZE), dosahuje v ČR druhých
nejvyšších hodnot a pro energeticky
náročný průmysl jsou nastaveny
vůbec nejvýše v Evropě. Vlivem
příspěvků na politiku klimatických
7 7 stoupá
77 cena elektřiny o 5–7 %
změn
ročně. Navíc existuje také potenciální riziko zavedení plateb na podporu
OZE i do plynárenství.
Jaké složky v současné době
tvoří cenu elektrické energie
v ČR? Jaké faktory ovlivňují cenu
energie nejvíce?
Výsledná cena dodávané elektrické
energie se skládá ze dvou základních
částí. Konkrétně ze složky regu-
lované Energetickým regulačním
úřadem (ERÚ) a z neregulované
složky dané smluvním vztahem
mezi dodavatelem a odběratelem.
V rámci výsledné ceny je připočítána daň z elektrické energie a daň
z přidané hodnoty.
K neregulovaným složkám konečné ceny energie patří cena
vlastního média. Ta závisí na
nabídce jednotlivých obchodníků
s elektřinou, přičemž cena za
dodávku elektřiny se odvozuje
od ceny na energetické burze.
Mezi regulované složky ceny
energie patří všechny činnosti
spojené s dopravou elektřiny od
výrobce prostřednictvím přenosové a distribuční soustavy až ke
konečnému spotřebiteli – tedy
distribuce, činnost operátora
trhu, systémové služby. K regulovaným složkám ceny energie
náleží také zmiňované krytí nákladů spojených s podporovanými
zdroji energie (na základě zákona
č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby
obnovitelných zdrojů, a energetického zákona č. 458/2000 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů).
Tento podíl podporovaných zdrojů
na celkové regulované ceně se
velmi rychle zvyšuje. Pokud v roce
2006 činil cca 2 %, v roce 2011 již
zaujímal významnou částku 30 %
z ceny komodity – což představuje
například každoroční výstavbu
jedné nové moderní výrobní linky
s energetickou úsporou 20 %.
V roce 2011 spotřebitelé zaplatili za
1 MWh částku 370 Kč, v roce 2012
je již patrný nárůst na 420 Kč. Vývoj
cen dodávaných energií tedy není
zásadním způsobem ovlivňován
cenou vlastní elektrické energie,
ale poplatky souvisejícími s OZE.
Můžete pro představu uvést
konkrétnější údaj, kolik činil
příspěvek na podporované
zdroje energie za uplynulý rok
v rámci vaší firmy?
inzerce
stavebnictví 04/12
69
Vývoj průmyslové výroby v ČR
Skutečnost
Předpověď
25
Předpovědi dalšího vývoje jsou
spíše pesimistické
20
15
10
5
0
namika růstu regulované složky cen
-5
-10
-15
-20
V roce 2009 propadla průmyslová
výroba o více než 20%, z toho
některé obory až o 40%
Růst cen regulovaných služeb - elektřina
-25
-30
1/01
5/02
9/03
1/05
5/06
8/07
12/08
8 4/10
8/11
12/12
Při naší spotřebě elektrické energie znamená částka 420 Kč za
1 MWh roční příspěvek cca
50 milionů Kč. V loňském roce tento
příspěvek činil cca 40 milionů Kč.
Za dva roky tedy celkem zaplatíme
90 milionů Kč na podporu OZE. To
znamená čistý odtok peněz, které
průmysl dává tomu, kdo vytvořil
podnikatelský záměr na výrobu elektrické energie z OZE. Místo toho,
aby například investoval do řešení
problematiky úspor energií a tuto
částku vložil do zateplování nebo
nových technologií, které by byly
výrazně šetrnější na spotřebu – ať
už plynu, nebo elektrické energie.
Příslušná motivace by měla být
zaměřena na stranu spotřebitelů.
▲ Graf 3. Vývoj průmyslové výroby v ČR, pozn.: meziroční reálný růst průmyslové výroby (%)
Podpora OZE je na úrovni cca 30% ceny komodity
Jedná se o nejrychleji rostoucí složku ceny elektřiny
P''#''
800,00
D''#''
700,00
O''#'' růstu regulovaných cen síťových služeb =
600,00
Dynamika
2,8%/rok
%
JK
Kč/MWh
8''#''
500,00
?''#''
400,00
C''#''
300,00
&''#''
200,00
$''#''
100,00
2006
2007
'#'' 0
2006
&''O
2008
2007
&''D
2009
2008
&''P
Průmerná cena
reg.služeb
Průměrná
cena
reg. služeb
2010
2009
&''7
2011
2010
&'$'
2011
&'$$
11
Průmerná cena
reg.služeb
bez podpory
OZE a KVET
Průměrná
cena
reg. služeb
bez podpory
OZE a KVET
▲ Graf 4. Dynamika růstu regulované složky ceny elektrické energie v ČR
Země
Francie
Německo
Náklady na podporu OZE (eur/MWh)
Úlevy průmyslu (2011)
7,5
0,5 % z GVA
35,3
0,5 % z GVA
Belgie
7,6
cca 50 %
Dánsko
8,0
snížená taxa
SR
8,3
0
14,8
0
ČR
▲ Tab.
1. Náklady na podporu OZE a úlevy průmyslu ve vybraných zemích EU (stav v roce 2011)
Jak řeší situaci v oblasti politiky
klimatických změn ostatní země
Evropské unie?
Všechny země EU sice přijaly vůči
politice klimatických změn podobné
závazky, ovšem realizace v rámci jednotlivých zemí a příslušné právní předpisy jsou již nastaveny individuálně.
Evropské sdružení průmyslových
odběratelů energie (IFIEC EUROPE)
zpracovalo výsledky zjišťování úrovně
podpory OZE v jednotlivých členských
státech, z nichž vyplývá, že v roce 2011
byl v porovnání s ČR vyšší příspěvek na
OZE pouze v Německu. Ve zbývajících
státech je hodnota tohoto příspěvku
maximálně poloviční. Pro energeticky
náročný průmysl mají navíc ostatní
státy významné úlevy. Platba na
OZE se různými způsoby snížila –
většinou na cca 0,5 eur/MWh (Německo), nebo je zastropována na
určitou absolutní výši (Francie), či je
hrazena přímo ze státního rozpočtu
(Nizozemsko).
Tímto stavem, kdy ostatní výrobci
v Evropě nemají nastaveny stejné
podmínky, je tedy bezprostředně
ohrožena konkurenceschopnost
české ekonomiky. Z tohoto důvodu
pokládám za nezbytné srovnání
podmínek pro český průmysl s jeho
zahraniční konkurencí.
Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh)
420,05
Odvětví
Celkem
Chemie
Hutnictví
Papírenství
Automobily
Teplárny
Ostatní
Počet respondentů
57
9
4
4
17
6
17
Fiktivní zisk 2010/2011 (Kč)
31 473 378 468 4 217 908 043 –203 039 404 1 714 218 348 13 985 852 859 168 876 619 11 590 462 004
Navýšení nákladů za OZE (Kč)
4 408 931 461 1 186 327 713 948 259 011 437 906 982
548 879 713 18 626 056 1 268 931 985
Procento poklesu zisku
14,01 %
28,13 %
-464,97 %
25,55 %
3,92 %
11,03 %
10,95 %
▲ Tab.
70
2. Vliv nákladů na OZE na jednotlivá průmyslová odvětví v roce 2012
stavebnictví 04/12
Která odvětví českého průmyslu současný stav nerovných
podmínek v oblasti závazků
vůči politice klimatických změn
nejvíce postihuje?
Je třeba si uvědomit, že většina
energeticky náročných průmyslových odvětví působí na komoditním
trhu. Nejvíce citlivý na zvyšování
nákladů na podporu OZE je průmysl
chemický, hutnický, papírenský,
sklářský, keramický a průmysl stavebních hmot.
možnosti plátců dotací (obyvatelstva, státního rozpočtu, podnikatelů)
a konkurenceschopnost průmyslu.
Podpora OZE by měla být časově
omezena až do doby dosažení jejich
konkurenceschopnosti s ostatními
druhy paliv. U fotovoltaických elektráren (FVE) by tento postup býval
ušetřil 500 mld. Kč. Úkoly v rámci
plnění závazků EU je třeba nastavit
jako maximální cíl, kterého bude
dosaženo nejdříve ve stanoveném
termínu (tedy v roce 2020).
Jaké změny byly v rámci zlepšení
pozice českého průmyslu v tomto směru očekávány od nového
zákona o podpoře výroby obnovitelných zdrojů energie?
K tomu, aby byly nastaveny podmínky srovnatelné s konkurencí, je
třeba omezit výdaje průmyslu na
pokrytí nákladů na OZE. Ochrana
průmyslu by měla být stejná jako ve
vyspělých státech – jak pro udržení
růstu HDP, tak životní úrovně obyvatel. Je třeba, aby Národní akční plán
MPO v rámci řízení plnění závazků
ČR vůči EU v oblasti podpory OZE
respektoval omezené ekonomické
Přinese tedy podle vašeho názoru v březnu schválený zákon
určitá pozitiva v rámci řešení
zmiňovaných negativních dopadů na spotřebitele energie?
Umožní nastavit optimální podmínky pro český průmysl?
Zákon přináší pozitivní i negativní
stránky. Pozitivní je, že umožní
podporu OZE pro spotřebitele
určitým způsobem limitovat. K nastavení její výše bude přistupováno
diferencovaně podle daných kritérií,
stanovených regulačními zásadami
ERÚ. Zásadní změnou je i to, že
míra plnění závazků ČR vůči EU
v oblasti OZE bude řízena prostřednictvím Národního akčního plánu
MPO, nikoliv trhem. Budou tedy
poskytnuty nástroje nutné k tomu,
aby šlo například zabránit opakování
nedávné situace v oblasti neúměrně vysokých podpor na výstavbu
fotovoltaických elektráren, jejichž
realizace v čase byla naprosto
chybně zvolena. Na druhou stranu však zákon zavádí zcela nový
poplatek na podporu OZE v rámci
výroby biometanu, jenž může
v budoucnu negativně ovlivnit také
ceny v oblasti plynárenství.
Sdružení velkých průmyslových spotřebitelů energie v ČR (SVSE) vidí
v rámci nového zákona o podpoře
obnovitelných zdrojů příležitost k postupnému vytvoření nového modelu, který je srovnatelný se zahraniční
konkurencí. Navrhuje, aby ERÚ
stanovil podobné limity platby na
OZE, které jsou na úrovni ostatních
zemí EU. Jako vhodný způsob se
jeví odstupňování plateb v pásmech
podle výše spotřeby. Odběratel
postupně "projde" jednotlivá pásma
s příslušnou sazbou, celková platba
by pak byla součtem těchto položek.
Výhodou tohoto modelu je administrativní jednoduchost a rovněž to, že
nevznikají ostré přechody. Úroveň
platby v počátečním pásmu by měla
být zakonzervována na úrovni roku
2012, tj. cca 420 Kč/MWh.
Nutno podotknout, že stanovení
vhodného způsobu je plně v kompetenci ERÚ. Náš návrh je jen
jednou z možností. V každém případě se na konstrukci systému
úlev budeme ochotně podílet.
Na hrazení nákladů na podporu OZE
by se pak měl podílet stát ze svého
rozpočtu využitím části výnosů
aukčního prodeje emisních povolenek určených pro tyto účely.
Průmysl potřebuje ochránit především svoji konkurenceschopnost
a zabránit jeho neúměrně rostoucímu zatěžování. ČR není nejsilnější
ekonomikou v Evropě, tudíž
bychom neměli být ani těmi, kteří
přispívají nejvíce. Je třeba investovat
především do nových technologií,
bez kterých není možné udržet
potřebnou produktivitu a efektivitu
výroby. Vždyť průmysl tvoří téměř
40 % zaměstnanosti obyvatelstva
v této zemi. ■
inzerce
Originální komín Schiedel za vynikající cenu
Chcete si dopřávat romantické chvíle u rozpáleného
krbu nebo kamen? Každý,
kdo touží po sálavém teplu
živého ohně přímo v domácnosti, může nyní získat
prémiový komínový systém
za exkluzivně nízkou cenu.
Univerzální komín od největšího evropského výrobce s nadstandardní zárukou koupíte již za 22 400 Kč
ve všech kvalitních stavebninách.
na veškeré spotřebiče
kromě
kondenzačních.
UNI*** PLUS je
stylově ukončen
nerezovou krycí
deskou a prvky v imitaci cihly.
Záruka na tento prémiový komín činí
plných 30 let.
Celý komín na jediné nevratné paletě
Součástí balení UNI*** PLUS KOMPLET je kompletní příslušenství od
ústí komínu až po jeho zakončení, stejně jako podrobný montážní
návod. Unikátní komínovou sadu
si odvezete na jediné nevratné paletě. Kromě třísložkového komína
s keramickou vložkou odolnou vůči
vlhkosti a vyhoření obsahuje balení
od 1. března také zajímavý bonus –
kupon na odběr napojovacího dílu
pro připojení spotřebiče zcela zdarma. Více informací o unikátní komínové sadě Schiedel UNI*** PLUS
KOMPLET naleznete na stránkách
www.schiedel.cz.
Špičkový komínový systém Schiedel
UNI*** PLUS lze nyní pořídit extrémně
výhodně. Komín o průměru 160 mm
získáte za pouhých 22 400 Kč bez DPH.
Univerzální komínový systém připojíte
stavebnictví 04/12
71
inzerce
Masivní střecha pro celoroční pohodlí
Střešní systém z materiálu Ytong a Ytong Multipor
Zájem o masivní střechy, které výrazně
přispívají k příjemnému bydlení, roste a ten, kdo se pro takovou střechu
rozhodne, nemusí klestit žádné vlastní
a nevyzkoušené cesty.
Dlouhodobě nejvyvinutější systém masivních střech nabízí společnost Xella.
Jeho základem byly a i dnes jsou stropní dílce Ytong. Pro jejich montáž platí
všechny přednosti známé pro pórobetonový systém Ytong, tzn. jednoduché
řešení detailů a rychlost výstavby.
Nový impulz
Nový impulz dostaly masivní střechy
poté, co Xella uvedla na trh pórobetonové tepelněizolační desky Ytong Multipor. Ty se „lepí“ na nosné dílce shora,
tedy z venkovní strany. Tento krok dál
zásadně zbrzdí nežádoucí toky tepla
střechou ven (v zimě) či dovnitř (v létě).
Především se však zesílí tepelně akumulační potenciál vnitřních masivních
dílců. Velké množství tepla (v létě pak
„chladu“), které dílce pojmou, je tak
plně využito pro ustálení příjemné vnitřní
teploty. Podle střechařských pravidel se
na desky Ytong Multipor dává pojistná
hydroizolace (ta se někdy klade na kontralatě), následují latě a nakonec krytina,
v zásadě libovolná. Jde v podstatě o difúzně otevřenou střechu.
Teplotní chování lehké a masivní
střechy
Tradiční lehké střechy jsou tvořeny z izolace, většinou z minerální vlny, a nosných dřevěných trámů; z interiérové
strany je pohledová deska. Navrhují se
tak, aby vedly co nejméně teplo. Postupující teplotní vlna – ať kladná nebo záporná – však kvůli malé hustotě prostředí rychle ohřívá či chladí místa, kterými
postupuje.
V případě těžké, tj. masivní střechy,
teplotní vlna také ohřívá či chladí místa,
kterými postupuje, avšak protože těžký
materiál střechy má velkou tepelnou kapacitu, trvá ohřev daného místa i celé
střechy až několikanásobně déle. To
přispívá k dalšímu zbrzdění a útlumu
teplotní vlny.
Lze to shrnout tak, že teplotní vlna postupuje v lehké střeše mnohem rychleji než v masivní, v níž vlna spotřebuje
velkou část své energie na ohřev těžké hmoty, což ji významně vyčerpává
a „zdržuje“.
teplota (°C)
úhel dopadu ve stupních
6
8
10 12 14 16
denní čas v hod.
18 20 22
▲ Obr. 1. Celodenní průběh úhlu dopadu slunečního záření
na střechu se sklonem 45° orientovanou na sever, východ, západ a jih ke dni 30. června.
72
60
30
20
10
0
0
10
20
30
40 50 60
čas (hod)
vnitřní povrch
4
stavebnictví 04/12
Časový průběh povrchových teplot stěny
40
Sklon střechy 45°; orientace: sever, východ, jih, západ
sever
východ
jih
západ
Slabá místa běžných střech
Ukážeme si je na letních teplotních extrémech, které jsou většinou nejvíc nepříjemné. Za extrémních mrazů je situace podobná, s tím, že tepelné izolace
vykazují v mrazech lepší vlastnosti.
Časový průběh povrchových teplot stěny
Úhel dopadu slunečního záření na střešní plochu
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Reálné teplotní podmínky střech
Střecha je nejen teplotně nejvíce exponovanou částí obálky budovy, ale zaujímá také její podstatnou část; u domů
typu bungalov převyšuje často plochu
obvodových stěn. Vliv střechy na vnitřní
teplotu tedy nelze přehlížet. K tomu je
třeba dodat, že třeba v létě bývá osluněna nejen jižně, východně a západně
orientovaná střecha. Při sklonu 45° je to
i severní střecha, a to dokonce po celou dobu, kdy je slunce nad obzorem.
Ukazuje to graf na obr. 1.
Z výpočtů [1] i zkušeností plyne, že se
na přímém slunci může střešní krytina
rozpálit až k teplotě 70 °C (a sálat tak na
izolaci podle Stefanova – Boltzmannova
zákona tok 800 W/m2!). Naopak v zimě
při jasné noční obloze se střešní krytina může ochladit hluboko pod teplotu
vzduchu. Při teplotě –10 °C by stejně
teplá střecha sálala teplo s intenzitou
272 W/m2. Pokud střecha tentýž energetický výkon nepřijme, nutně se musí
ochladit. To nastává u silně izolovaných
střech, kdy střecha není ohřívána zevnitř, a tehdy, je-li bezvětří (přestup tepla
ze vzduchu do střechy je malý) a jasná
obloha (záření oblohy má velmi nízkou
teplotu). Pak může teplota povrchu střechy klesnout k cca –20 °C, kdy je její
vlastní záření už jen ca 233 W/m2.
teplota (°C)
Střecha je na domech nejvíce zatěžována extrémními
teplotami. V létě se může
na slunci rozpálit až k 70 °C,
v zimě zase ochladit o desítku i více stupňů pod teplotu vzduchu. Pro celoroční
příjemné bydlení je vhodná
těžká, masivní střecha s vysokou schopností akumulovat teplo i chlad. Typicky ji
vídáme v horkém podnebném pásmu. V našich podmínkách je doplněna silnou
tepelnou izolací.
70
80
90
venkovní povrch
▲ Obr. 2. Teplotní odezva masivní střechy Ytong, z panelů
Ytong tloušťky 200 mm a desek izolace Ytong Multipor
také o tloušťce 200 mm, na teplotní zátěž v podobě
harmonického střídání venkovní povrchové teploty. Venkovní povrch střechy je harmonicky ohříván s periodou
24 hod. a amplitudou 10 °C (červená křivka); modrá
křivka představuje odezvu na vnitřní straně. Fázový posun je 14 h 24 min; útlum A1 /A2 = 60.
40
20
0
0
10
20
30
40 50 60
čas (hod)
vnitřní povrch
70
80
90
venkovní povrch
▲ Obr. 3. Teplotní odezva masivní střechy Ytong z grafu na
obr. 2 na náhlý nárůst průměrné venkovní teploty z 20
°C na 32,5 °C a teplotní amplitudy z 10 °C na 17,5 °C.
Fázový posun je 14 h 24 min; útlum A1/A2 = 60. Za 4 dny
po nástupu uvedených tropických veder vzroste vnitřní
teplota z 20 °C jen na 27 °C.
Je-li horkému dni vystavena lehká střecha, potom se od rozpálené krytiny
rychle ohřeje povrch izolace a vznikne
jakási „teplá fronta“, která se šíří izolací
dovnitř. Jejímu šíření brání hlavně nízká
tepelná vodivost izolace, která brzdí difúzi tepla. Nikoliv fakt, že by izolace ve
větší míře pohlcovala šířící se teplo.
Lehká vzdušná izolace má navíc vlastnost, že se v ní teplo šíří částečně sáláním a že jeho podíl s teplotou roste. To
způsobuje citelnou teplotní závislost její
celkové tepelné vodivosti λ. Ukazuje to
tab. 1. Má-li vzdušná izolace při teplotě +2,5 °C součinitel tepelné vodivosti
λ = 0,036 W/(mK), pak při teplotě 70 °C
je to už λ = 0,052 W/(mK). Čím je venku
vyšší teplota a čím víc a déle svítí slunce, tím hůře střecha chrání.
Etablované výpočty pracující s ustálenými podmínkami přehlížejí i jinou podstatnou věc. Šíří-li se teplo vzduchopropustnou izolací, (například minerální vatou), musí se v ní při změně teploty šířit
teplo i prouděním s tím, jak se v ní rozpíná či stlačuje vzduch. To může vysvětlit
i nečekané výsledky srovnávacích testů
na skutečných stavbách, které pod dohledem evropské instituce NORMAPME provedla přední evropská pracoviště zabývající se stavební fyzikou [2]. Ani
velmi silná tepelná izolace z minerální
vaty se v neustálených podmínkách
neprosadila před mnohem tenčími, ale
vzduchotěsnými fóliovými izolacemi.
Výhody masivní střechy
Masivní střechy a zejména systémové
masivní střechy Ytong/Ytong Multipor
všechny uvedené nepříjemnosti lehkých střech řeší.
Základem je jejich vysoký tepelně absorpční neboli akumulační účinek. I při
extrémních venkovních teplotních změnách prochází izolací Ytong Multipor jen
velmi malý difúzní tok tepla – totožný
s ustálenými hodnotami pro běžné izolace. Ovšem bez nevítaného příspěvku
proudění a s tím, že cca 3× hustší izolant Ytong Multipor akumuluje 3× více
tepla. Také teplo, které doputuje do masivních panelů, je jimi v prvé řadě účinTeplota v °C
λ, W/(mK)
–15
0,0329
–10
0,0339
0
0,0356
ně akumulováno;
akumulační schopnost masivních panelů Ytong je ca
15× větší než u minerální vlny a ca
40× větší než u pěnového polystyré4. Masivní střešní konstrukce z panelů Ytong a izolace Ytong Multipor s dokonalýnu. Akumulace při- ▲ Omibr.izolačními
parametry a optimální tepelnou akumulací
spívá k podstatnému utlumení venkovních teplotních změn, z 20 °C jen na 27 °C. Ve všech případech jsme pro jednoduchost neuvakteré se projeví na vnitřním povrchu.
Teplotní odezvu masivní střechy Ytong, žovali vliv větrání a odlišných tepelných
sestavené z panelů Ytong tloušťky parametrů otvorových výplní.
200 mm a stejně silných desek izolace Ytong Multipor, na teplotní zátěž Úspory za vytápění a chlazení
v podobě harmonického střídání ven- Vysoká a dlouho trvající stabilita vnitřní
kovní povrchové teploty ukazuje graf na teploty, která je u domů postavených
obr. 2. Je z něj patrné, že se odezva na z těžkých stěn a zejména těžkých střech
vnitřní straně projeví až za cca 14 ho- typická, významně přispívá k úsporám
din po spuštění zátěže s maximem na energie za vytápění a chlazení. Je-li průměrná, 24hodinová denní teplota mezi
úrovni jen 1/60 venkovní amplitudy.
Pro porovnání: stejně silná vrstva izo- 15 až 25 °C, není většinou třeba tyto
lace minerální vlny, která reprezentuje domy vytápět ani chladit, i když denlehkou střechu s o dost vyšší, výpo- ní extrémy vzrostou nad 30 °C nebo
čtovou tepelnou izolací, má za stejných spadnou pod 10 °C. Stejně tak mohou
podmínek odezvu cca jen za 8 hodin bez temperování přečkat i několikadens maximem na úrovni 30 % venkovní ní extrémní výkyv průměrné celodenní
teploty.
amplitudy.
Graf na obr. 3 ukazuje extrémní, avšak
reálný případ, kdy průměrná denní tep- Závěr
lota venkovního povrchu střechy vzros- Masivní střecha systému stropních
te v období veder na 32,5 °C s nočním panelů Ytong / izolace Ytong Multiminimem 15 °C a denním maximem por je vítaným produktem, který zpes+50 °C, kdy je střecha rozpálená slun- třil běžně dostupnou nabídku na trhu
cem. Výchozí stav je stejná vnitřní a stej- v České republice o masivní typ střená průměrná venkovní teplota na úrovni chy s výjimečnými užitnými vlastnost20 °C, což může prezentovat oblačnou mi, které zajišťují celoroční příjemné
letní oblohu. Typ masivní střechy je také bydlení a významné úspory energie za
stejný, její fázový posun je 14 h 24 mi- vytápění či chlazení.
nut a útlum 60. Závěr výpočtu je, že za
čtyři dny po nástupu uvedených tro- Autor
pických veder vzroste vnitřní teplota RNDr. Jiří Hejhálek
▲ Obr. 5. Pórobetonová teleplněizolační deska Ytong Multipor
10
0,0379
20
0,0401
40
0,0448
70
0,0525
▲ Tab. 1. Teplotní závislost součinitele tepelné vodivosti vzdušných izolací, v nichž teplo prostupuje jak čistým vedením, tak
sáláním. Střední součinitel tepelné vodivosti izolace, na níž je teplotní spád (např. od –15 °C do +20 °C), se stanoví jako
průměr součinitelů λ pro krajové teploty (λ = (0,0329+0,0401)/2=0,036).
Literatura a zdroje:
[1]
Hejhálek Jiří: Tepelné izolace ve
střechách a jejich chování, Stavebnictví a interiér č. 5/2011, str. 44,
www.stavebnictvi3000.cz/c3847.
[2]
NORMAPME: Oficiální výsledky
srovnávacího měření účinnosti minerálních a fóliových tepelných izolací na hotových domech,
www.normapme.com/docs/tmip/
synthese_des_tests_in_situ.pdf.
stavebnictví 04/12
73
historie ČK AIT
text Marie Báčová
VI. díl: Informační centrum ČKAIT
zahájilo svou činnost v roce 1998
Do působnosti Komory patří podle autorizačního zákona vedle zabezpečení procesu autorizace také péče o vysokou úroveň výkonu činnosti
autorizovaných osob, podpora odborného
vzdělávání a napomáhání šíření odborných
informací. K povinnostem autorizovaných osob
náleží další odborné vzdělávání a sledování
vývoje ve své profesi i informací nezbytných
pro správný výkon činnosti. Představenstvo Komory se otázkami ediční a informační činnosti
zabývalo od roku 1993; intenzivně pak v letech
1996–1997. Výsledkem úvah, názorů a diskuzí
bylo zřízení Informačního centra ČKAIT.
Při formulování náplně Informačního centra ČKAIT a jeho působení bylo třeba vzít v úvahu jak
specifika stavebních oborů, tak
historický vývoj a souvislosti. Byl
to především předseda Komory
Ing. Václav Mach a ekonomický
mandatář Komory, Ing. Vladimír
Blažek, kteří výrazně přispěli
k přípravě projektu a programu
činnosti Informačního centra
ČKAIT jak v jeho počátcích, tak
v pozdějším rozvoji a formulaci
nových zadání a úkolů.
Sektorový pohled
na potřebu informací
Stavebnictví je odvětvím s vysokým podílem kompletací a užití
výrobků z jiných odvětví (podíl
výrobků jiných odvětví zabudovávaných do staveb činí více
než 74 %); tím je ovlivněna šíře
informací, které potřebuje. Největší podíl na této mezispotřebě
patří průmyslu stavebních hmot
(až 60 %). K charakteristickým
znakům stavebnictví patří nestálost místa realizace staveb – svou
činností se stavební firmy pohybují po území státu, případně i za
jeho hranicemi. Významný podíl
z ceny stavebního díla připadá na
74
stavebnictví 04/12
dopravní náklady. Doba realizace
stavby je relativně dlouhá, zvláště
když do této doby započteme
proces navrhování a správní
řízení. Výsledkem jsou stavební
díla s dlouhodobou životností –
patří – z důvodu ochrany veřejného zájmu – k oblastem, kde
je uplatňována řada právních
předpisů, technických norem
a doporučených standardů. Podílí
se na tvorbě krajiny a má výrazný
dopad na životní prostředí, ovlivňuje faktory vnitřního prostředí
budov.
Technici a další odborníci působící ve výstavbě potřebují informace nejen o současně vyráběných
výrobcích a materiálech či používaných technologiích, ale také
o vlastnostech a užití výrobků
používaných ve výstavbě v nedávné i dávné minulosti, o dobových technologiích, v dané
době platných, v současnosti již
zrušených, právních předpisech
a technických normách.
Uvedené charakteristiky předznamenávají šíři, pestrost a hloubku
informačních potřeb stavebnictví.
Dvě hlavní zásady při vyhledávání a hodnocení
informací: Jediný informační zdroj je krajně nespolehlivý. Každá informace musí být označena
bibliografickou citací.
ta je zpravidla delší než délka
lidského života a v případě nejvýznamnějších staveb se počítá na
staletí – a s vysokou náročností
na údržbu a opravy.
Stavebnictví historicky patřilo
a patří k nejvíce regulovaným
oblastem lidské činnosti. Stavební řády mají svůj původ ve
středověkých městských řádech
a regulích. Výkon profesí v navrhování a řízení staveb se pojí
s vysokou osobní odpovědností,
náročnou odbornou přípravou
a celoživotním vzděláváním.
K odborné přípravě patří vedle
osvojení si technických vědomostí i znalost stavebního práva,
orientace ve správním řízení ve
výstavbě a v dalších souvisejících oblastech. Stavebnictví
Potřeba informací, požadavky na
znalosti a zkušenosti se liší podle
místa a profesního postavení
účastníků stavebního procesu.
Stavebníci, projektanti, stavební
a montážní firmy, stavební úřady,
vlastníci a správci nemovitostí,
nájemci, realitní kanceláře, finanční ústavy mají specifické informační požadavky a nároky na
dostupnost informačních zdrojů.
Přes tuto náročnou informační
potřebu patří stavební profese
ve vztahu k využívání moderních
informačních systémů a technologií spíše k těm konzervativnějším. Jak konstatoval ve své zprávě Národní úřad pro hospodářský
rozvoj ve Velké Británii v roce
1985, projektanti a jiní uživatelé
dávají přednost zkušenosti (vlast-
ní nebo svých kolegů) před publikovanými informacemi, pokládají
normy a jiné oficiální dokumenty
za příliš složité a vyhýbají se jim
a často ani neznají celkový rozsah
dostupných informací. Zpráva
vyslovuje rovněž požadavek, aby
si řídicí, tvůrčí a výrobní pracovníci zvykli začínat každou práci
přehledem dostupných informací
(tj. informačním a marketingovým
průzkumem).
Dvě hlavní zásady při vyhledávání a hodnocení informací:
■ Jediný informační zdroj je krajně nespolehlivý.
■ Každá informace musí být
označena bibliografickou citací.
Historický exkurs
K historicky prvním místům, která se cíleně věnovala shromažďování, zpracování a zpřístupňování
technických informací, patřily
technické knihovny, odborné školy, profesní a stavovské spolky
a svazy. První stavovský inženýrský spolek v českých zemích,
Spolek architektů a inženýrů
v Čechách, vznikl v roce 1865.
Spolková činnost se zaměřovala
na vydávání odborných časopisů,
teoretických publikací a příruček
pro stavební praxi, pořádání
tzv. debatních večerů a přednášek věnovaných otázkám inženýrské profese a praxe, provozování knihovny, čítárny, budování
a uchovávání knihovního fondu,
podporu specializovaných výstav
a přehlídek.
Také někdejší Inženýrská komora
(1913 –1951), na jejíž činnost
ČKAIT navazuje, zřídila pro své
členy a rozvíjela knihovnu, čítárnu odborných knih a časopisů
národních i zahraničních. Bohužel, kontinuita takto vzniklých
knihovních fondů se zpravidla
ztrácí v politických proměnách
času; podobně tomu bylo s osu-
dy mnoha kvalitních odborných
podnikových knihoven nedávno
minulé doby. Je paradoxem,
že zejména starší odborná stavební literatura je dnes velmi
obtížně dostupná. Za největší
odbornou stavební knihovnu na
světě označuje britský Institut
of Civil Engineering svou knihovnu. Buduje se téměř 200 let.
Zatímco v Československu spolková činnost ustala po roce 1948,
v západním světě dále pokračovala a specializovala se podle
nově vznikajících oborů. Potřeba
organizace informačních fondů,
získávání informací z jiných zemí
a jejich mezinárodní výměny
vedly v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století
ke vzniku národních stavebních
informačních středisek v mnoha západních zemích (státem
podporovaných) a k založení
celosvětové Unie stavebních informačních středisek (UICB).
Organizaci mezinárodního sdílení
informací, spolupráci v oblasti
tvorby stavebních informačních
systémů má ve svém statutu také Mezinárodní rada pro
stavební výzkum, projektování
a dokumentaci (CIB), sdružující
výzkumné, projektové a informační instituce ve stavebnictví
v mnoha zemích světa. Rada CIB
se podílela na vzniku mezinárodní
databáze stavební odborné literatury ICONDA. Vznikla v roce
1980 a navazovala na mezinárodní systém CIBDOC, vytvořený
koncem sedmdesátých let. Provozovatelem databáze ICONDA
je IRB Stuttgart, databáze je
jednojazyčná (pracovním jazykem
je angličtina), má jednotný formát
a selekční jazyk (FINDEX). Dokumentografické databáze z národní odborné stavební literatury
byly vybudovány a jsou provozovány ve všech vyspělých zemích
světa (např. databáze PASCAL
ve Francii, ARCHITEXT a částečně COMPENDEX v USA,
BYGGDOK ve Švédsku, PICA ve
Velké Británii, RSWB v Německu). Skandinávské země přijaly
v roce 1975 dohody o integraci
informačních systémů.
Ve snaze vyrovnat předstih západních zemí v budování informačních systémů bylo rozhod-
nuto v zemích tzv. východního
bloku vybudovat Mezinárodní
automatizovaný systém vě deckotechnick ých informací
ve stavebnictví členských zemí
RVHP (MASV TI). Na národní
československé úrovni byl systém budován a provozován jako
tzv. Automatizovaný systém stavebních informací (ASSI) od roku
1981. MASVTI ve stavebnictví
byl součástí celého komplexu
mezinárodních odvětvov ých
a druhově specializovaných systémů vědecko-technických informací členských zemí RVHP.
V jednotlivých sektorech (tedy
i ve stavebnictví) vznikala oborová a odvětvová informační
střediska (OBIS a ODIS). Funkci
stavebního odvětvového informačního střediska plnil Ústav
stavebních informací se sídlem
v Praze a s pobočkou v Bratislavě. Jednalo se především
o systémy dokumentografických
informací (informace o vydaných
knihách, publikovaných článcích
v odborných časopisech). Dokumentografické informace měly
sloužit především pracovníkům
stavebního výzkumu. Pro stavební praxi byly určeny faktografické informace, k nimž patřily
především systémy informací
o výrobcích. Náležel k nim především Československý katalog
výrobků pro výstavbu, katalog
stavebních strojů, malé mechanizace a pomůcek. Důležitou
pomůcku pro stavební praxi představují informační systémy o vadách staveb, budované v zemích
s vyspělou tržní ekonomikou od
šedesátých let minulého století
buď s podporou státu (např. Německo, Švédsko a další), nebo
na komerční bázi s podporou
pojišťovacích ústavů (Francie).
V České republice takový informační systém dosud chybí. Proti
jeho vybudování (návrh připravil
TZÚS v 80. letech) se postavila
stranická organizace Ministerstva
stavebnictví ČR s odůvodněním,
že socialistické stavebnictví nemá
žádné vady.
Přednosti mezinárodní spolupráce při v ýměně informací
prostřednictvím Unie stavebních informačních středisek
nebo mezinárodních odvětvo-
vých systémů vědecko-technických informací členských
zemí RVHP se uplatnily zejména ve druhé polovině minulého
století. Nástupem internetu se
vyhledávání a přístup k informacím celosvětově zjednodušil
a ur ychlil; tím klesl v ýznam
institucionální mezinárodní spolupráce. Za přínosný výsledek
Mezinárodního automatizovaného systému vědeckotechnických informací ve stavebnictví
zemí RVHP lze považovat mezinárodní stavební tezaurus
(řízený slovník) databáze MASVTI, jenž vznikl jako výsledek
spolupráce zemí bývalé RVHP.
Obsahuje kolem deseti tisíc
deskriptorů (klíčov ých slov)
a jejich podob v osmi jazycích.
Využívá jej Informační centrum
ČKAIT ve svých databázích. Byl
jednou ze základních podkladů
při tvorbě nomenklatury Mezinárodního stavebního veletrhu
v Brně aj.
Počátky ediční
činnosti ČKAIT
V roce 1993 vydala Komora první
publikaci – Výkonový a honorářový řád (pro ČKAIT vydal ČSSI).
V roce 1994 vyšly publikace
Finance a daně autorizovaných
osob v roce 1994; Předpisy z oblasti tepelné techniky platné k 1.
1. 1995 a Smluvní vzory pro autorizované osoby. V únoru 1995
byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi Sdružením dodavatelů investičních celků (SDIC) a ČKAIT.
Součástí dohody byl projekt
společné ediční řady Systematika inženýrsko -dodavatelské
účasti na projektech spojených
s výstavbou, nazvané později Doporučené standardy metodické
ve výstavbě. V září 1995 byla na
zasedání představenstva ČKAIT
předložena koncepce informační, vzdělávací a ediční činnosti
Komory. Český svaz stavebních
inženýrů vydal pro ČKAIT v roce
1995 první Stavební ročenku.
V témže roce připravil ČSSI
ve spolupráci se SDIC a vydal
první publikace ediční řady Doporučené standardy metodické
(DOS M): Dokumentace staveb,
Slovník pojmů ve výstavbě a Dodavatelské systémy ve výstavbě.
V září 1996 rozhodlo představenstvo České komory autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě o založení
samostatné edice – Technické
knižnice autorizované inženýra
a technika. Vydávání jednotlivých
titulů svěřila Komora Českému
svazu stavebních inženýrů (ČSSI).
Podle charakteristické modré
barvy obálky byla tato ediční
řada označována jako tzv. modrá
knižnice. V roce 1996 byl rovněž
schválen záměr a tematické
zaměření edičních řad doporučených standardů metodických
(DOS M) a doporučených standardů technických (DOS T). V listopadu 1996 připravil ČSSI druhé
vydání Výkonového a honorářového řádu pro výkony a honoráře
architektů, inženýrů a techniků
činných ve výstavbě. Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem vydala Komora v roce 1996
první malou statistickou ročenku
Česká republika v číslech 1996.
V ediční řadě doporučených
standardů metodických vyšla
v roce 1996 publikace Zařízení
staveniště; v roce 1997 pak tituly
Síťová analýza a projekt (plán)
organizace výstavby, Zkoušky
technologických zařízení staveb
a Členění technologických zařízení staveb.
V roce 1997 vyšly první tituly
ediční řady Technické knižnice:
Stavební izolace, Navrhování
dřevěných konstrukcí a Vytápění
budov. Plánované termíny pro
vydání publikací této řady se
ukázaly příliš optimistické a knihy
vycházely s časovým skluzem.
Potvrdilo se, že nejslabším článkem v procesu vydávání knih je
autor, resp. jeho nereálný odhad
termínu předání rukopisu k redakční a grafické přípravě tisku.
Vznik Informačního
centra ČKAIT
Informační centrum ČKAIT, o jehož zřízení rozhodlo představenstvo koncem roku 1997,
zahájilo svou činnost 15. března
1998 na adrese Ostrovní 8, Praha 1. Bylo součástí Kanceláře
stavebnictví 04/12
75
ČKAIT. Jeho první pracovnice
(Marie Báčová, Helena Hájková,
Mgr. Eva Jirásková, Ing. Renata Karasová, Alena Šimková,
Ing. Jiřina Výmolová) mohly
vycházet ze své odborné praxe
a zkušeností z působení v Ústavu stavebních informací. Znaly
práci se stavebními informačními
databázemi, zásady a pravidla
pro činnost knihoven a evidenci knihovních a časopiseckých
fondů, ovládaly řemeslo vydavatelské činnosti či redakčních
prací – práci s autory, nakladatelské smlouvy, tiskový zákon,
korektury, přípravu grafických
podkladů pro tisk, spolupráci
s tiskárnou. Další pracovníci
a spolupracovníci měli zkušenost
z činnosti nevládních organizací
(např. SDIC – Ing. Václav Chalupa,
Ing. Vladimír Matějka). Informační centrum převzalo dosavadní
ediční řady (technická knižnice,
doporučené standardy metodické a doporučené standardy
technické), přidalo k nim Základní knižnici odborných činností
ve výstavbě. Pro řízení ediční
činnosti byla představenstvem
nově jmenována Ediční rada
ČKAIT v čele s doc. Ing. Karlem
Papežem, CSc.
V letech 1998–1999 bylo vydáno
v základní ediční řadě, určené pro
všechny členy ČKAIT, šest titulů,
mj. Stavební zákon a prováděcí
předpisy po novele, Veřejná zakázka, Finance a daně autorizovaných osob, Autorizovaný inženýr
a technik v procesu výstavby.
Ve vydávání ohlášených titulů
Technické knižnice pokračoval na
smluvním základě ČSSI. V průběhu roku 1998–1999 bylo vydáno
celkem dvanáct titulů (Stavby
hydrotechnické, Krajinné inženýrství, Ocelové a ocelobetonové
konstrukce, Poruchy a rekonstrukce zděných budov a další).
Z ohlášených dvaceti titulů vydal
ČSSI osmnáct publikací; poslední
titul v roce 2002.
V rámci ediční řady Doporučených standardů metodických
bylo vydáno deset publikací (např.
Management projektů spojených
s výstavbou, Správní řízení ve
výstavbě, Omezování tuhých
emisí, Vedení, dohled a dozory ve
výstavbě, Finanční analýza pro-
76
stavebnictví 04/12
jektu, Slovník pojmů ve výstavbě
a další). V ediční řadě Doporučených standardů technických
byl vydán první a druhý soubor
(21 a 35 titulů).
Mimo ediční řady bylo ve zmíněných letech vydáno pět titulů. Sedm publikací vyšlo ve
spolupráci s dalšími vydavateli.
Patří k nim např. Ročenka ELEKTRO, vydávaná ve spolupráci
s vydavatelstvím FCC PUBLIC,
Městské inženýrství (nakladatelství ACADEMIA), Stavební
ročenky (ČSSI), České stavebnictví v číslech (ČSÚ). Do nabídky
odborných publikací pro AO bylo
zařazeno 26 publikací jiných vydavatelů (např. Systémová technika budov, Atmosférická koroze
betonu, Česká architektonická
avantgarda).
V září 1998 v yšlo první číslo nového časopisu Tepelná
ochrana budov, vydávaného ve
spolupráci s Cechem pro zateplování budov, od roku 1999 jako
dvouměsíčník.
Na jednotlivé tituly edičních řad
(s výjimkou základní řady, kde
jsou publikace rozesílány všem
členům nebo vybraným oborům
automaticky) se vypisovaly subskripční objednávky uveřejňované ve Zprávách a informacích.
V Informačním centru ČK AIT
byl založen a veden systém
osobních účtů AO, na nichž byly
evidovány objednané, rozeslané
nebo osobně předané publikace.
V únoru následujícího roku bylo
vystaveno jednotlivým AO souhrnné vyúčtování k úhradě. Od
první vydané publikace, kterou
byl Stavební zákon a prováděcí
předpisy po novele, se publikací
ČKAIT dožadovaly i nečlenové
Komory. Prodávat je bylo možno
pouze prostřednictvím spolupracujících vydavatelů.
Pro kvalitní informační servis bylo
třeba vyhledávat, budovat a zpřístupňovat informační fondy. Na
prvním místě zřídilo IC odbornou
knihovnou s časopiseckým fondem. Knihovna odebírá všechny
vydávané odborné stavební časopisy, výměnou nebo koupí získává některé zahraniční časopisy.
Knihy a časopisy jsou k dispozici
členům ČK AIT, pedagogům
a studentům stavebních fakult
a odborných škol i další stavební
veřejnosti ve studovně k prezenčnímu studiu. Knihovní fond dosáhl ke konci roku 2008 počtu 3446
knihovních svazků (technická,
právnická a ekonomická odborná
literatura); knihovna odebírala
111 titulů odborných časopisů
(architektura, stavebnictví a související obory) vydávaných v ČR
a v SR a deset titulů odborných
zahraničních časopisů.
Z odborných časopisů se pořizuje
dokumentografické databáze
StavDokument. Tato bibliografická databáze odborných příspěvků, publikovaných ve stavebních časopisech, sbornících
ze seminářů aj., obsahuje dnes
více než třicet tisíc záznamů z let
1990–2011 a umožňuje zpětné
vyhledání relevantních záznamů
k vybranému tématu nebo problému. Od roku 2003 je databáze
rozšířena o záznamy o udělených
patentech ve stavebních oborech
a užitných vzorech. Přírůstky databáze jsou uveřejňovány formou
signálních informací na nosičích
CD-ROM (dnes DVD) PROFESIS.
V oblastních kancelářích se vytváří základní informační fond
OK, obsahující publikace ČKAIT,
vybraná periodika a vybrané
publikace a dokumenty důležité
pro výkon činnosti autorizovaných osob.
Koncem roku 1998 byla zřízena
samostatná doména Komory na
internetu, v roce 1999 internetové stránky Informačního centra
ČKAIT. Jejich prostřednictvím
začaly být zpřístupňovány členům Komory vybrané dokumenty a informace. V prosinci 1998
se uskutečnilo první zasedání
Pracovního aktivu oboru TZS
a TPS, konané dále pravidelně
dvakrát ročně. V roce 19 9 8
byly zahájeny práce na pro jektu Systém jakosti ČK AIT,
určeném pro certifikaci malých
projektových a inženýrských
firem. Členům ČKAIT byly podklady pro zpracování dokumentace systému managementu
jakosti ČK AIT zpřístupněny
k 1. lednu 2000. V dubnu 1998
Informační centrum organizačně
zabezpečilo Stavební poradenské
centrum na stavebním veletrhu
v Brně, pořádané ČKAIT, Vele-
trhy Brno, a.s., a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Je
organizováno na principu bezplatného poskytování informací,
rad a konzultací návštěvníkům
veletrhu. Odbornými konzultanty
jsou přední odborníci technických oborů, stavebního práva,
jednotného vnitřního trhu EU,
finančního poradenství. Stavební
poradenské centrum je pravidelnou součástí všech dalších ročníků veletrhu. V říjnu 1999 bylo
otevřeno regionální poradenské
středisko programu podpory
oprav panelových domů v Oblastní kanceláři ČKAIT v Hradci
Králové.
Ohlasy
členské základny
Na oblastních valných hromadách
Komory, konaných začátkem roku
1998, se často opakovaly kritické
dotazy a výhrady typu platíme
vysoké členské příspěvky a nedostáváme adekvátní výstupy pro
svou činnost. Již v dalším roce se
tato kritika změnila ve sledování
toho, co dělá Informační centrum
pro jednotlivé obory autorizace.
Řada oborů měla pocit, že je pro
ně určeno málo výstupů – na
rozdíl od dalších oborů. V informační činnosti je důležitá nejen
reakce na četnost dotazů, ale
také včasná příprava na budoucí
změny právního rámce výstavby.
Vysoká četnost opakujícího se
typu dotazu signalizuje informační problém, kterým může
být nejasně formulovaný nový
právní předpis, technická norma,
složitost evropského právního
předpisu aj.
Takovým problém se ukázala být
evropská technická harmonizace,
harmonizované evropské normy, zrušení závaznosti českých
technických norem. Tento stav
byl podnětem k vydání publikace České technické normy ve
výstavbě v roce 2002. Používání
evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí se
stalo povinným v roce 2010;
členové Komory byli informováni
o důvodu přechodu na Eurokódy
a stavu jejich přípravy postupně
již od roku 2005.
Z pohledu členské základny
můžeme výstupy informační
a ediční činnosti ČKAIT rozdělit do tří skupin:
■ produkty určené všem členům
ČK AIT (publikace základní
ediční řady, CD/DVD PROFESIS);
■ produkty určené AO ve vybraných oborech autorizace
(CD-ROM Technické předpisy
Ministerstva dopravy, Elektronický [email protected] PAVUS, publikace k Eurokódům, časopis
Tepelná ochrana budov), pro
něž jsou přístupné bezplatně,
ostatním za úhradu;
rodukty s možností individuál■p
ního výběru, objednání a úhrady.
Informační
centrum získává
právní subjektivitu
Zájem široké stavební veřejnosti o publikace i další produkty Informačního centra ČKAIT
a složitost vedení osobních účtů
AO s evidencí objednaných
a rozeslaných publikací vedly
k úvahám o změně postavení
Informačního centra ČK AIT.
Nejdříve se uvažovalo o formě
obecně prospěšné společnosti.
Ta však nepřipouštěla možnost
dvou rozdílných prodejních cen –
pro členy Komory a pro ostatní
veřejnost. Proto byla nakonec
vybrána forma společnosti s ručeným omezeným. O zřízení
společnosti Informační centrum
ČKAIT, s.r.o., ve stoprocentním
vlastnictví Komor y rozhodlo
představenstvo ČKAIT v březnu
1999. Následně jej schválilo
shromáždění delegátů. Informační centrum získalo právní
subjektivitu k 1. lednu 2000.
Samostatné pracoviště IC bylo
zřízeno v Hradci Králové (sklad,
distribuce a prodej publikací).
Od ledna 2002 sídlí Informační
centrum ČKAIT v Domě ČKAIT
v Praze 2, Sokolská 15. V přízemí
budovy je umístěna stálá výstava
a prodejna odborné literatury
spojená s recepcí. Prodejní ceny
publikací pro členy Komory jsou
o 20–30 % nižší než ceny pro
ostatní veřejnost. Pro knihovnu
a studovnu ČKAIT byly v roce
2004 nově upraveny prostory
v přízemí dvorního křídla a byl
zřízen depozitář v suterénu. Prodejna odborné literatury i studovna mají vybudován bezbariérový
přístup. Dále se také rozšiřovala
informační, publikační, konzultační a poradenská činnost Informačního centra ČKAIT. Prodej
publikací veřejnosti (mimo členy
ČKAIT), který činil za rok 2000
celkem 644 tisíc Kč, se každoročně zvyšoval a v roce 2007 dosáhl
více než 2,3 mil. Kč, což činilo cca
21 % z celkového objemu tržeb
u vydavatelské činnosti.
Program podpory
oprav panelových
domů
V listopadu 2000 byla ustavena poradenská a informační
střediska ČK AIT pro Program
podpory oprav panelových domů
v oblastních kancelářích ČKAIT.
V témže roce zahájilo IC vydávání
odborných publikací Ministerstva
průmyslu a obchodu ČR k programu oprav panelových domů
v samostatné ediční řadě.
Technické předpisy
Ministerstva
dopravy ČR
V roce 2000 byl vydán první
CD-ROM s technickými předpisy
Ministerstva dopravy ČR v oboru
pozemních komunikací, později
doplněný o technické předpisy
v oboru staveb drah a na dráze
(obchodní, kvalitativní a technické podmínky, metodické pokyny aj.). Jednotlivé dokumenty
jsou uloženy v hypertextovém
prostředí, umožňujícím v místě
odkazu otevřít dokument, na
který je odkazováno. Na CD byly
uloženy v plném aktuálním znění
vybrané právní předpisy relevantní pro stavebnictví a dopravu.
Pro spolupráci byla vybírána
firma zabývající se elektronickým
zpracováním textu právních předpisů v prostředí fulltextu, resp.
inzerce
Vidíme věci jinak.
Unikátní ocelové konstrukce
navrhujeme kreativně a ekonomicky.
Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových
konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně
a zároveň ekonomicky.
Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním
výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni.
Spoléhejte na profesionály v oboru.
NÁVRH
Zimní stadion, Chomutov
DODÁVKA A MONTÁŽ
Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové
SPOLEČNOST
JE ŘÁDNÝM
ČLENEM ČAOK
ŘÍZENÍ STAVEB
Konstrukce rozhledny
Velký Kamýk, Písek
DIAGNOSTIKA
Stanice metra Střížkov, Praha
EXCON, a.s.
Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9
Hangár, letiště Ostrava - Mošnov
Tel.: +420 244 015 111
Fax: +420 244 015 340
ELENZ - zauhlování, Ledvice
[email protected]
www.excon.cz
stavebnictví 04/12
77
hypertextu. Cenově a kvalitativně
nejlepší podmínky poskytla firma
Grand, s.r.o., České Budějovice,
s níž pak Informační centrum
připravovalo další elektronické nosiče informací, zejména
PROFESIS.
Projekt celoživotního vzdělávání členů
ČKAIT
V listopadu 2000 rozhodlo představenstvo ČKAIT předložit členské základně k diskuzi návrh koncepce celoživotního vzdělávání
členů ČKAIT. Při její přípravě využila jmenovaná odborná komise
zejména zkušeností britského
ICE (Institut stavebních inženýrů, obdoba české inženýrské
komory). O koncepci se – často
bouřlivě – diskutovalo na valných
hromadách 2001; bylo třeba trpělivě vysvětlovat záměry a cíle
projektu, důvody a způsob akreditace vzdělávacích programů.
Shromáždění delegátů ČK AIT
schválilo v březnu 2001 pilotní
projekt celoživotního vzdělávání pro období 1. září 2001 až
31. prosince 2003. Informační
centrum bylo pověřeno technickým, organizačním a administrativním zabezpečením průběhu
projektu. Pravidelnou přílohou
Zpráv a informací ČKAIT se stal
dvakrát ročně vydávaný přehled
akreditovaných vzdělávacích
programů, informace o akreditovaných programech byly
zpřístupňovány také prostřednictvím internetové databáze. Na
počátku bylo také třeba jednat
s pořadateli, vysvětlovat jim
důvod a způsob akreditace,
důležitost poskytovaných údajů,
překonat pochybnosti o zneužití
dat aj. Po ukončení a vyhodnocení pilotního projektu vyhlašuje
shromáždění delegátů vždy další
tříleté běhy celoživotního vzdělávání a nikdo již dnes nepochybuje o smyslu a významu projektu.
Členská základna již sama předpokládá a očekává u důležitých
změn právního rámce a dalších
aktivit organizaci a pořádání
seminářů v rámci celoživotního
vzdělávání (nový stavební zákon, program Zelená úsporám,
78
stavebnictví 04/12
zavedení Eurokódů, transpozice druhé evropské směrnice
o energetické náročnosti budov
aj.). Certifikát odbornosti o absolvování běhu CŽV ČKAIT je
důvodem pro sníženou spoluúčast v pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou při výkonu
profese, začíná být vyžadován
jako kvalifikační požadavek ve
veřejných soutěžích.
Profesní informační
systém ČKAIT – PROFESIS
Hlavním zdrojem právních,
technických a ekonomických
informací pro členy ČKAIT se
postupně stal Profesní informační systém ČKAIT – PROFESIS.
Pilotní CD-ROM PROFESIS byl
vydán v roce 2003, následně
byl připravován jako ročenka
rozesílaná všem členům ČKAIT
s posledním číslem čtvrtletníku
Z+i v roce. PROFESIS zahrnuje plné znění všech právních
předpisů (platných i zrušených),
vnitrokomorové předpisy, metodické, informační a technické
pomůcky pro výkon činnosti
autorizovaných osob a pomůcky
podnikatelského servisu. Na
CD, resp. DVD, jsou dokumenty
uloženy v prostředí hypertextu,
které umožňuje přímo z otevřeného dokumentu v místě
odkazu otevřít další dokument,
na který je odkazováno. V následujících letech je vydáván
pravidelně každoročně závěrem
roku. Od roku 2008 – s ohledem
na rostoucí počet dokumentů –
vychází na DVD. Přípravu profesního informačního systému
ČK AIT pro v ýkon v ybraných
profesí ve výstavbě řídí Rada
pro podporu rozvoje profese
ČKAIT. Autorsky se na přípravě
podílejí početné autorské týmy.
Technické, autorské a organizační zabezpečení provádělo
Informační centrum.
Přístup k ČSN
Přebírání evropských norem
do systému české technické
normalizace mělo za následek
zvyšování počtu norem, jejich
rozsahu a cen. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě dlouhodobě
usilovala spolu s dalšími nevládními organizacemi ve výstavbě
o změnu cenové politiky ČNI
a o zpřístupnění norem v elektronické formě prostřednictvím
internetu. V roce 2007 a 2008
se podařilo dosáhnout pro členy
ČKAIT přístupu k vybraným ČSN
ve formátu pdf prostřednictvím
služby ČSN on-line. Smlouva
uzavřená s Českým normalizačním institutem umožňovala registrovaným účastníkům
systému přístup k vybraným
třídám stavebních norem (třídy
72, 73, 74 a 75) v elektronickém
formátu pdf za poplatek 500 Kč
ročně. Technické normy bylo
možno otevírat pouze ke čtení,
nikoliv k tisku. Přístup k ČSN
organizovalo a zabezpečovalo
Informační centrum. Do systému ČSN on-line se přihlásilo
v roce 2007 celkem 3478 členů
ČK AIT, tedy podstatně více,
než bylo registrovaných klientů
v prodeji tištěných norem. Pod
tlakem nevládních organizací
došlo k 1. lednu 2009 rozhodnutím Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR k transformaci
technické normalizace. Zpracovatelem a vydavatelem českých
technických norem se stal Úřad
pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví
(ÚNMZ). Úřadu bylo uloženo
zlepšit dostupnost ČSN a provést výrazné zlevnění norem.
Způsob zpřístupnění a cenotvorby technických norem nabyl charakteru veřejné služby. Dálkový
přístup k ČSN může získat každá
právnická i fyzická osoba, podnikající či nepodnikající, se sídlem
nebo bydlištěm v ČR, která
má vlastní e-mailovou adresu.
Poskytnutí přístupových práv
k individuálnímu čtení elektronické formy českých technických
norem je zpoplatněno částkou
10 0 0 Kč za rok. Posk y tnutí
přístupových práv k individuálnímu čtení elektronické formy
českých technických norem
s možností individuálního tisku
je zpoplatněno částkou 3500 Kč
za rok.
Vydavatelská
činnost
Přestože po roce 20 03 stá le většího významu nabývala
elektronická forma informací,
pokračovalo dále i v ydávání
tištěných odborných publikací,
zejména v ediční řadě Technická
knižnice ČK AIT. V souvislosti se zaváděním evropských
norem pro navrhování stavebních konstrukcí, Eurokódů, bylo
v roce 2007 zahájeno vydávání
ucelené řady samostatných publikací, usnadňujících přechod
na Eurokódy. K v ýznamným
vydavatelským počinům patří
překlady knih předních světově
uznávaných odborníků. Jsou
to např. tituly Vysokohodnotný
beton (autor Pierre-Claude Aïtcin, první vydání E&FN Spon
Press Londýn 1998), Studie
budov a konstrukcí ve větrných
tunelech (kolektiv autorů, vydala American Society of Civil
Engineers USA 1999), Moderní
beton (autor a vydavatel Mario
Collepardi, Itálie 2006). Ve spolupráci s Českou betonářskou
společností byla př ipravena
samostatná edice Betonové
stavitelství.
Závěr
Není možné se v této stati zabývat podrobným výčtem vydaných publikací, provozovaných
informačních databází a dalšími činnostmi Informačního
centra. Při vzniku Informač ního centra jsme si uvědo movali zásadu, že produkt y
a služby Informačního centra –
pokud mají bý t smysluplné
pro Komoru a pro její členy –
musí splňovat dvě základní podmínky: musí garantovat vysokou
kvalitu, aktuálnost a objektivitu
obsahu a musí být ekonomicky
(nákladově) efektivní. Domnívám
se, že obě tyto podmínky Informační centrum naplnilo. ■
Autorka článku:
Marie Báčová, Kancelář ČKAIT,
ředitelka IC ČKAIT od jeho vzniku
do roku 2009
inzerce
Konstrukční deska RigiStabil umožní provádět
nové konstrukce nejen v dřevostavbách
Speciální sádrokartonová konstrukční deska
použitelná ze statického hlediska v dřevostavbách.
Rigips dlouhodobě nabízí komplexní
systém stavebních prvků pro montované dřevostavby.
Systémy suché výstavby jsou nyní
rozšířeny o konstrukční sádrokartonovou desku RigiStabil nejen do dřevostaveb. Jedinečný stavební materiál lze na stavbách v interiérech
všestranně upotřebit. Za určitých podmínek lze desku použít i ve vnějším
prostředí v chráněné expozici (podbití přesahu střechy, průjezdy atd.).
Deska s konzolovým zatížením až 80 kg
S deskou RigiStabil je možné řešit
konstrukce se zvýšenými požadavky
na mechanickou a protipožární odolnost i v prostředí se zvýšenou vlhkostí.
V zavěšování těžších předmětů se RigiStabil zcela vyrovná sádrovláknitým
deskám, neboť spolehlivě unese konzolově až 80 kg při použití vhodných
kotevních prostředků pro dutinové
konstrukce. Tvrdost povrchu desky
předurčuje její použití v místech se
zvýšeným rizikem nárazu. Realizátoři
i investoři ocení nižší hmotnost desky
a také ekonomickou výhodnost.
chanickému namáhání. Zkouškami byla
prokázána využitelnost do staticky zatížených nosných rámových konstrukcí.
Konstrukční desky RigiStabil jsou nehořlavé, podle reakce na oheň jsou zařazeny do třídy A2–s1, d0. Konstrukce
jsou klasifikovány podle evropské normy ČSN EN 13501-2.
Nové skladby konstrukcí
Ke konstrukcím ze sádrovláknitých desek Rigidur a sádrokartonových desek
přibyly nyní nové možnosti skladeb příček, předstěn, podhledů a podkroví na
dřevěných latích i kovových profilech.
Mezi konstrukcemi je možné najít nové
systémy pro dřevostavby:
■ nosný stěnový panel pro obvodové
stěny s kombinovaným opláštěním
sádrovláknitými deskami Rigidur
a konstrukčními deskami RigiStabil;
■ vnitřní nosné stěny s oboustranným
opláštěním deskami RigiStabil;
■ nenosné příčky s deskami RigiStabil na
dřevěných latích a kovových profilech.
Vysoká mechanická a protipožární odolnost
Vysoká ohybová pevnost desek je
předurčuje k použití v podmínkách, kde
mohou být vystaveny náročnému meNosný panel s deskami RigiStabil
je možné využít pro vnitřní nosné stěny.
Základní modulový prvek je tvořen obvodovým rámem s jedním středním
sloupkem. Maximální šířka základního
modulu je 1250 mm.
Stěnový panel je možno zatížit vodorovným zatížením působícím v rovině
stěny. Výška stěny musí být vždy stanovena na základě statického posouzení.
Nosná stěna na dřevěných sloupcích
60 x 100 mm s jednou vrstvou desek
RigiStabil vyhoví pro statické svislé zatížení 50 kN/m a je klasifikována pro požární
odolnost REI 30 DP3 a REI 15 DP2.
Výsledky zkoušek dokládají dobré vlastnosti stěnových systémů RigiStabil
z hlediska vzduchové neprůzvučnosti.
Centrum technické podpory Rigips
Tel.: 724 600 800, e-mail: [email protected],
www.rigips.cz
stavebnictví 04/12
79
svět stavbařů
text redakce | foto archiv soutěžících, Richard Davies
Ceny za osmý ročník soutěže ČKAIT
Cena Inženýrské Komory 2011
Na Shromáždění delegátů České komory
autorizovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě, které se konalo 17. března 2012
v Majakovského sále Národního domu v Praze
na Vinohradech, byly předány Ceny ČKAIT 2011
za 8. ročník soutěže Cena Inženýrské Komory.
■ Kongresové centrum Zlín –
ocelové konstrukce střešního
diatomu, skleněného pláště
a restaurace
Účastníci: Ing. Vladimír Ferkl,
Zdeněk Doležal, Ing. arch. Eva Jiřičná
Firma: SKÁLA & VÍT s.r.o., Hradec Králové
Hodnotitelská porota ve složení
Ing. Pavel Pejchal, CSc. – předseda; prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc.,
Ing. Svatava Henková, CSc.;
prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc.,
Ing. Jindřich Pater; Ing. Pavel
Štěpán; prof. RNDr. a Ing. Petr
Štěpánek, CSc., zohlednila zejména: původnost řešení, přínos
životnímu prostředí, funkčnost
řešení, technickou úroveň řešení,
použití nové technologie a schopnost aplikace a realizace.
Oceněné inženýrské
návrhy
Na základě návrhu hodnotitelské
poroty představenstvo ČKAIT
schválilo ocenění následujících inženýrských návrhů. Hodnotitelská
porota posoudila všechny došlé
přihlášky, navrhla ocenění Představenstvu ČKAIT a to odsouhlasilo
udělit Ceny ČKAIT 2011 následujícím inženýrským návrhům:
80
stavebnictví 04/12
▲ Kongresové centrum Zlín, foto: Richard Davies
■ Technologický postup rekonstrukce bývalého objektu Předního mlýna na hotel
Budweis v Českých Budějovicích
Účastník: Ing. Luděk Němec, Ph.D.
Firma: STATIKA – Jihočeská stavebně konstrukční kancelář s.r.o.,
České Budějovice
■ Plavební komora České Vrbné
včetně horní a dolní rejdy
Účastníci: Ing. Olgerd Pukl,
Miroslav Führer, Ing. Petr Holý
Firma: NAVIMOR – INVEST
S.A., organizační složka, Praha 7
▼ Plavební komora České Vrbné
▲ Kongresové centrum Zlín – detail zastřešení, foto: Richard Davies
inzerce
Současně Představenstvo ČKAIT
rozhodlo o udělení Zvláštních
ocenění následujícím inženýrským návrhům:
■ Oprava Karlova mostu – etapa 0003A – Oprava mostovky
Účastníci: Ing. Zdeněk Batal,
Milan Svoboda, Ing. Radim Cihlář,
Václav Vlček
Firma: SMP CZ, a.s., Praha
Účastníci: Ing. Vladimír Tvrzník,
CSc.; Ing. Daut Kara
Firma: Mott MacDonald CZ,
spol. s r.o., Praha
Účastníci: Ing. Václav Krch,
Ing. Ladislav Čabrádek, Bedřiška
Němečková
Firma: PUDIS a.s., Praha
▲ Hotel Budweis v Českých Budějovicích
■ ČD Brno – 1. část odstavného nádraží, I. etapa, projekt
stavby pro realizaci
Účastník: Ing. Miroslav Polák
Firma: SUDOP BRNO, spol. s r.o.,
Brno
■ Stavba koncertního sálu
v Praze 1, Na Rejdišti 1
Účastník: Ing. Karel Sehyl
Firma: ARCH TECH – Ing. Karel
Sehyl, Praha 6
▲ Hotel Budweis v Českých Budějovicích
▼ Oprava Karlova mostu
stavebnictví 04/12
81
Vyhlášení devátého
ročníku soutěže ČKAIT
Cena Inženýrské
Komory 2012
Poslání soutěže
Hlavním posláním soutěže je prezentace a zviditelnění kvalitních
stavebních a technologických
inženýrských návrhů ze všech
autorizačních oborů a specializací
ČKAIT, které se mohou uplatnit
v praxi ve stavebnictví, a seznámení s těmito návrhy včetně
představení jejich autorů širší
odborné i laické veřejnosti.
Kritéria soutěže
Inženýrské návrhy budou posuzovány na základě zaslané přihlášky
a připojených dokladů. Hodnotitelská porota ve svém návrhu
zohlední zejména:
■ původnost řešení;
■ přínos životnímu prostředí;
■ funkčnost řešení;
■ technickou úroveň řešení;
■ použití nové technologie;
■ schopnost aplikace a realizace;
inzerce
82
stavebnictví 04/12
■ splnění případného tematického zaměření.
Vyhlašovatel Ceny ČKAIT a organizační zajištění: Česká komora
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě (ČKAIT), Sokolská 15,
120 00 Praha 2. ■
▲ Odstavné nádraží v Brně
▲ Koncertní sál v Praze 1
inzerce
Chytré parobrzdy Isover VARIO
Současné parobrzdy a parozábrany
na trhu
Na trhu parozábran či parobrzd je
dnes možné nalézt celou škálu rozmanitých druhů a typů. Některé kromě vzduchotěsného materiálu mají
v sobě i speciální bublinky a zároveň
i tepelně-izolační vlastnosti, jiné mají
navíc reflexní hliníkovou vrstvu, aby
mohly odrážet teplo zpět do interiéru.
Jiné fungují jen jako vzduchotěsná
vrstva a už nic víc, ale svoji funkci samozřejmě také splní. Je vždy jen na
zákaznících, zda chtějí jen základní řešení, či dají přednost tomu mít i něco
navíc.
Parobrzdy VARIO KM Duplex UV
Isover ve svých systémech doporučuje „chytrou“ parobrzdu Isover
Vario KM Duplex UV. Tato unikátní parobrzda nejen že funguje jako
vzduchotěsná vrstva, ale má i jednu
unikátní vlastnost navíc a tou je proměnná ekvivalentní difuzní tloušťka
sd [m]. Co to ale v praxi znamená?
Tato parobrzda se chová v zimním
období jako každá jiná vzduchotěsná
▲ Parobrzda Vario KM Duplex UV
▲ Ukázka možných důsledků kondenzace u šikmé střechy
▲ Ukázka z montáže folie Vario KM Duplex UV
vrstva, ale v létě se její vlastnosti vlivem změn vlhkosti mění a ekvivalentní
difúzní tloušťka sd se snižuje z 5,0 až
na 0,2 m. Díky této vlastnosti je tato
parobrzda označována jako chytrá,
jelikož v případě potřeby nám umožní, aby stavba „dýchala“ i směrem do
interiéru a zabránila tak nepříjemnému
nárůstu vlhkosti v některých detailech
a špatně větraných místech střechy.
bránit hnilobě dřevěných
částí konstrukce, a tudíž ji chránit. Pokud
chcete výrazně snížit
riziko, které vždy na
stavbách existuje, je
parobrzda Vario KM
Duplex UV ideálním
řešením. Co vše tento materiál nabízí:
■ proměnná hodnota ekvivalentní
difúzní tloušťky sd
v závislosti na vlhkosti;
■U
V stabilita po dobu
min. 18 měsíců;
■ speciální
rouno
na rubové straně
k usnadnění montáže (přilne k nehoblovanému dřevu jako suchý zip).
Praktické využití
Kde je tedy dobré parobrzdu Vario KM
Duplex UV použít? Je to vždy tam, kde
chceme mít určitou jistotu, že v případě
netěsností vlivem různých přelepení, napojení či prostupů parobrzdy či parozábrany nám konstrukce i v případě jejího
provedení vyhoví. Parobrzda Vario KM
Duplex UV je jakási obdoba airbacku
u aut. Obdobně jako o airbacku nevíte, dokud ho nepotřebujete, a pak vám
může zachránit život, je tomu i u této
fólie. Také v případě, že konstrukce
funguje správně, o jejích výhodách ani
nevíte, ale v případě možného nárůstu
vlhkosti začne vykonávat svoji funkci
a propouštět vlhkost i do interiéru, kde
se pak může odvětrat, čímž může za-
Aby parobrzda funTmel pro napojegovala nejen v plo- ▲ ní parozábrany na
še, ale i v detailech,
okolní konstrukce
je v nabídce společnosti Isover i kompletní sortiment lepicích pásek a tmelů. Firma nenabízí jen
unikátní parobrzdu, ale celkové systémové řešení.
Ing. Karel Sedláček, Ph.D.
Divize Isover, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.
▲ Graf průběhu změny ekvivalentní difuzní tloušťky sd [m] v závislosti na změně vlhkosti [%]
stavebnictví 04/12
83
právní předpisy
text JUDr. Pavel Novák
Změny v úrazovém pojištění
V minulých dnech vzbudila pozornost otázka
zavedení funkčního úrazového pojištění zaměstnanců v České republice. Tato problematika se dotýká zaměstnavatelů i zaměstnanců –
v této situaci se velmi sblížila stanoviska zástupců zaměstnavatelů (především v podnikatelské sféře) a zástupců zaměstnanců.
Zástupce zaměstnanců reprezentují Českomoravská konfederace
odborových svazů. Za zaměstnavatelskou stranu se v uvedené
oblasti angažuje především Svaz
podnikatelů ve stavebnictví v ČR,
a to přímo i v rámci Konfederace
zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, a Svaz průmyslu
a dopravy.
Úrazové pojištění
v letech 1989–1993
Po roce 1989 bylo úrazové pojištění
legislativně zakotveno novelou zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.),
provedenou zákonem č. 37/1993 Sb.
a vyhláškou Ministerstva financí
ČR č. 125/1993 Sb. ze dne 5. dubna
1993, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění
odpovědnosti zaměstnavatele
za škodu vzniklou zaměstnanci
pracovním úrazem nebo nemocí
z povolání, a to v souvislosti s výkonem práce v určené pracovní
pozici. Tento předpis byl v dalších
letech opakovaně novelizován, ale
na podstatě úrazového pojištění se
nic nezměnilo.
Úrazové pojištění bylo uvedenou
vyhláškou koncipováno na odpovědnostním pojišťovacím principu,
kde byl pojištěn zaměstnavatel
s povinností nahradit zaměstnanci
škodu, a to v rozsahu, za který
odpovídal. Je pochopitelné, že příčinou pracovních úrazů může být zavinění nebo částečné zavinění i na
straně zaměstnance, což pak jeho
nároky na odškodnění omezuje.
Zaměstnavatel, který nahradil
škodu zaměstnanci, pak uplatnil
náhradu u příslušné pojišťovny
v rámci úrazového pojištění.
84
stavebnictví 04/12
Úrazové pojištění bylo dále koncipováno na komerčním principu s tím,
že provozováním systému byly
pověřeny Česká pojišťovna a.s.
a Kooperativa pojišťovna a.s. (dnes
Kooperativa pojišťovna a.s., Vienna
Insurance Group). Toto delegování
působnosti se následně stalo předmětem kritiky ze strany orgánů
Evropské unie, protože pojišťovny
byly určeny právním předpisem,
nikoliv vybrány na základě otevřeného výběrového řízení podle
zásad transparentnosti zadávání
veřejných zakázek.
Vyhláškou č. 125/1993 Sb. byly
pojišťovnám stanoveny i sazby
(náklady) správní režie z objemu
přijatého pojištění, jež v roce 1993
dosahovaly podílu 29,5 %. Tyto náklady se postupně snižovaly s tím,
že poslední novelou zákoníku práce
č. 262/2006 Sb., ve znění platném
k 1. lednu 2012, činí tato sazba 9 %.
V této souvislosti je nutné připomenout, že součástí kritiky výše
uvedených správních nákladů
byla typicky česká závist, která
se stala hlavním motivem k odnětí systému úrazového pojištění
pojišťovnám a tím i k následným
legislativním změnám.
Pro úplnost je třeba uvést i skutečnost, že ačkoliv se jedná o klasický
pojišťovací princip, pojišťovny nemohly vytvářet potřebné rezervy
na úhradu budoucího případného
nárůstu škod. Šlo tedy o kombinaci
průběžného systému, jejž známe
například u starobních důchodů,
kde stát svým způsobem garantoval, že převezme závazky za
odškodňování úrazů v případě, kdy
výběr pojistného nebude postačovat. Důvod byl však ve skutečnosti
jiný. Průběžný systém generoval
každoročně přebytky v úrazovém
pojištění. Ty se odváděly do státního rozpočtu, kde nenávratně
mizely a do systému se žádnou
formou nevracely. Tato metoda
byla pro stát výhodná, protože
saldo výběru a výplaty pojistného
bylo vždy aktivní a přebytky se
pohybovaly v řádu miliard korun.
Tento pojistný systém funguje dosud a na straně zaměstnavatelů ani
zaměstnanců nevykazuje zvláštní
poruchy.
Úrazové pojištění
a ČSSZ
V roce 2005 vznikl návrh, jak úrazové pojištění odebrat komerčním
pojišťovnám a inkaso i výplaty
převést na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako
subjekt státní správy. V návrhu
byly zatím ponechány některé
principy fondového hospodaření,
vrácení části vybraného pojištění
do systému na prevenci, výchovu, vzdělávání nebo výzkum, byl
nastaven i princip quasitripartitní
správy zřízením Rady úrazového
pojištění, která měla být tvořena
zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a státu. Navržená právní
úprava byla zakotvena zákonem
č. 266/2006 Sb., s účinností k 1.
lednu 2007.
Proti tomuto řešení se postavili
zaměstnavatelé od počátku – z důvodů, jež vysvětlím dále.
Vzhledem k tomu, že ČSSZ nebyla
připravena na převzetí tak rozsáhlé
a dosavadnímu zaměření činnosti
diametrálně odlišné agendy, byla
účinnost zákona dvakrát odložena
a podle poslední novelizace má
zákon nabýt účinnosti k 1. lednu
2013.
V období legisvakance vznikly
první pochybnosti o správnosti
této právní úpravy. V době, kdy
ministrem práce a sociálních
věcí byl současný premiér RNDr.
Petr Nečas, byly rozpracovány
další návrhy řešení úrazového
pojištění.
Předně bylo navrhováno zachovat
současný systém a odstranit
tzv. monopolní postavení dvou
pojišťoven vypsáním výběrového řízení na státní zakázku
provozování úrazového pojištění.
Druhou variantou bylo otevření
úrazového pojištění pro celou
komerční sféru pojišťoven, které
získají příslušnou licenci podle
zákona. Třetí alternativou bylo
založení nové Úrazové pojišťovny
jako instituce veřejného práva,
oddělené od státního rozpočtu, s fondovým hospodařením,
pod tripartitní správou zástupců
zaměstnanců, zaměstnavatelů
a státu. Poslední variantou pak
bylo převedení agendy pod ČSSZ
v souladu s odloženým zákonem.
Tyto návrhy však za působení tzv.
úřednické vlády nepostoupily do
další fáze legislativních prací.
Změna podstaty
úrazového pojištění
V posledním roce a zejména v posledních měsících se Ministerstvo
práce a sociálních věcí ČR podle
politického zadání (nikoliv podle logiky věci) rozhodlo oživit odložený
zákon a avizovalo jeho legislativně
technické úpravy související se
změnou právních předpisů, k nimiž došlo v období odkládání
účinnosti zákona. Jak se následně
ukázalo, ve skutečnosti tomu tak
není. Takzvaná technická novela
obsahuje celou řadu systémových
a parametrických změn. Ty se
od původního zákona podstatně
odchylují a negativní přístup sociálních partnerů tak posilují.
Jaké jsou tedy podle názoru zaměstnavatelů, podnikatelů v užším
smyslu, základní výhrady k systému jako celku, tj. jak k tezím
platného neúčinného zákona, tak
navrhovaným úpravám v novele?
Mění se základní podstata pojištění. Přestože zákon hovoří o úrazovém pojištění, nejde o pojištění
ve smyslu, jak jej chápe veřejnost.
Podnikatelé budou odvádět částku na pojištění jako další daň,
zaměstnanci nebudou dostávat
odškodnění, ale sociální dávku.
Tyto dávky budou výrazně nižší
než plnění z titulu pojištění.
První pochybení je tedy již v tom,
že Ministerstvo práce a sociálních
věcí ČR celý program zahrnulo do
skupiny sociálních pojišťovacích
systémů. Pokud zaměstnanec
nebude souhlasit s dávkou nebo
se závěrem posudkového lékaře,
bude se domáhat plnění na ČSSZ
jako státním orgánu v řízení podle
správního řádu, s možností soudního přezkumu, což velmi ztíží
postavení běžného občana.
Úrazové pojištění je ve vazbě na
další právní předpisy pojištěním
odpovědnostním. To znamená, že
pojištěn musí být ten, kdo za škodu odpovídá, tedy zaměstnavatel.
Jedná se v podstatě o obdobu
pojištění zákonné odpovědnosti
z provozu motorových vozidel.
Nelze pochopitelně ztotožňovat
věc a člověka, ale z hlediska pojišťovacích principů jde o stejnou
odpovědnost – odpovědnost za
škodu způsobenou jinému zaviněným porušením právní povinnosti.
Nebudou-li pojištěni zaměstnavatelé, zaměstnanci budou
dostávat sociální dávku. Pokud ve
správním řízení proti ČSSZ nedosáhnou příznivějšího výsledku,
vznikne pochopitelně rozdíl mezi
dávkou a skutečnou škodou, jíž
zaměstnanec pracovním úrazem
utrpěl (jde zejména o dlouhodobé
renty). Zaměstnanec se pak může
v občanskoprávním sporu domáhat na zaměstnavateli dalších
plnění. Toto nebezpečí, někdy
sice bagatelizované, je však zcela
reálné. Zaměstnavatelé, kteří
nejprve zaplatí úrazové pojištění
za zaměstnance formou daně,
budou nuceni uzavírat nové,
zvláštní pojistné smlouvy s pojišťovnami na krytí rizik plynoucích
z těchto sporů. Systém přinese
zvýšení administrativní náročnosti
zaměstnavatelů i rozsáhlé nebezpečí finanční újmy.
Úrazové pojištění je dosud stanoveno diferencovaně pro jednotlivá
odvětví a vyjadřuje rizikovost
podnikatelské činnosti z hledis-
ka možného ohrožení zdraví.
Nejvyšší pojištění platí výrobní
sféra, především hornictví, stavebnictví, zemědělství, nejnižší
pak administrativní služby, banky
apod. Nově navrhovaný systém
zavádí jednotnou výši pojistného
v sazbě 0,4 % ze základu pro
výpočet sociálního a zdravotního
pojištění, bez ohledu na odvětví.
Tento způsob je nazýván solidaritou odvětví, což je myšlenka sice
originální, avšak zcela nepochopitelná. Vrátíme-li se k příkladu
motorového vozidla, pak by provozovatel malého motocyklu platil
stejné pojistné jako provozovatel
vozidla s několikatisícovým obsahem. Tato metoda však již prošla
legislativním procesem v rámci
schválení zákonů, souvisejících se
zavedením Jednotného inkasního
místa.
Sankce
Návrh nepředpokládá individuální
přístup k zaměstnavatelům z hlediska jejich péče o bezpečnost
práce a vývoj úrazovosti. Systém
srážek a přirážek k pojistnému
(bonus – malus) se nahrazuje pouze sankcí ukládanou ve správním
řízení za porušení předpisů o bezpečnosti práce orgány dozoru,
Státního úřadu inspekce práce
a orgánů státního zdravotního
dohledu.
Systém je výrazně nemotivační,
i když ponecháme stranou možnost či nemožnost provádění
plošných, systematických, cílených kontrol bezpečnosti práce
ve firmách, při omezené kapacitě
kontrolních orgánů. Zaměstnavatel
bude tedy platit stejné pojištění
(daň) bez ohledu na počet pracovních úrazů a jejich vývoj v čase.
Vrátíme-li se k motorovým vozidlům – výše pojistného je stano-
vena stejně pro toho, kdo má za
rok několik zaviněných dopravních
nehod, tak pro toho, který má řadu
let bezeškodní průběh pojistného.
Tuto logiku neumí nikdo vysvětlit,
argumentuje se administrativní náročností pro ČSSZ. Zůstává ovšem
otázka, proč je převod systému od
pojišťoven navrhován. Z celého
záměru však po straně vykukuje
základní idea – prostřednictvím
Jednotného inkasního místa stáhnout do státního rozpočtu všechny
myslitelné položky a ponechat na
ústřední státní správě blahovolnost přerozdělování finančních
prostředků. Že tomu tak je, podporuje i další řešení – do Jednotného
inkasního místa budou odváděny
i prostředky na zdravotní pojištění,
které až dosud inkasovaly příslušné zdravotní pojišťovny, jimž však
zůstává povinnost přímých plateb
poskytovatelům zdravotnických
služeb.
Zákon sice vyčleňuje určitou část
vybraného úrazového pojištění na
prevenci. Nikde však není uvedeno kdo, jakým způsobem, jakou
formou a na jaké činnosti budou
tyto prostředky používány a jak
bude jejich použití kontrolováno.
Použijeme-li příklady z poskytování
jiných dotací, zjistíme, že se otevírá
nový a významný korupční prostor.
Zbývá ještě zamyslet se nad
vlastním převodem agendy z pojišťoven na ČSSZ. Není třeba
polemizovat o tom, jak dalece
je ČSSZ připravena na převzetí
systému z hlediska personálního
a technického vybavení. Ani nám
to nepřísluší, i když je třeba vzít
v úvahu stanoviska pojišťoven,
které upozorňují na problémy přechodných opatření zákona.
Obavy musí vzbuzovat i současný
složitý vývoj u sociálních dávek
vyplácených úřady práce. Riziko
převedení agendy od pojišťoven
a předání veškeré dokumentace
ČSSZ představuje nevratné kroky
a ty mohou mít fatální dopad na
následnou funkci systému. V důvodové zprávě k zákonu se hovoří
i o tom, že jednorázové náklady
na zavedení systému u ČSSZ si
vyžádají téměř 0,5 mld. korun, 370
nových pracovních míst a vlastní
provoz systému, který bude obsluhován s provozními náklady ve výši
cca 8 % vyplaceného pojistného.
Rozdíl proti nákladům pojišťoven
pak není tak zřejmý.
Závěr
Konstatujeme, že navrhovaná
právní úprava je nekoncepční,
nefunkční, nemotivační, a je
proto nezbytné znovu odložit,
a to nejméně o dva roky, účinnost zákona č. 266/2006 Sb.
Získaný čas je třeba věnovat kvalifikovaným návrhům možných řešení –
pracovat s odborníky z praxe, podnikateli, odborovými svazy, vědeckou, zdravotnickou i výzkumnou
sférou. Porovnávat funkční systémy ve vyspělých zemích Evropy,
ale hlavně pracovat bez politických
zadání, bez ideologických klišé.
Jsme přesvědčeni, že funkčnost
úrazového pojištění mohou zajistit
pouze individuální pojistné smlouvy uzavírané konkrétní pojišťovnou
s konkrétním zaměstnavatelem,
kde lze vyjádřit rizikovost podnikatelské činnosti, nastavit pravidla
podpory opatření ke snižování
úrazovosti, použití bonusů pro
zlepšování pracovních podmínek,
naopak přirážek k pojištění (malusů) při vyšší četnosti a závažnosti
pracovních úrazů atd. ■
Autor:
JUDr. Pavel Novák,
vedoucí sekce legislativně právní
Svazu podnikatelů ve stavebnictví
v ČR a člen Rady vlády pro BOZP
inzerce
stavebnictví 04/12
85
inzerce
Bezproblémové a kvalitní řešení podlahy
Hledáte komplexní a rychlé
řešení podlahy? Aplikací
na stavbě přímo z mixu
čerstvých litých směsí
ANHYMENT®, PORIMENT®
nebo CEMFLOW® z nabídky výrobce skupiny Českomoravský beton postavíte
během pár dní kvalitní pochozí podlahy.
Litý anhydritový potěr ANHYMENT
Při řešení lité podlahy se v současnosti
běžně setkáváme s litým anhydritovým
potěrem ANHYMENT® už v projektovém zadání a následně při použití na
stavbě. Tento stavební materiál odstartoval novou generaci podlahových
hmot určených pro vnitřní prostory novostaveb a rekonstrukcí. Jak už mnozí
ví, jedná se o homogenní, vysoce tekutou směs na bázi síranu vápenatého se
samonivelačním účinkem, vyráběnou
na centrální výrobně – maltárně nebo na
unikátních mobilních technologických
zařízeních. Na stavbu se již namíchaná tekutá směs dováží autodomíchávačem, kde se dále čerpá speciálním
dieselovým čerpadlem. Stavbaři velmi
ocení při samotné realizaci celý systém
dodávky, čerpání a zpracování je operativní a rychlé. Tekutá směs navíc zajišťuje nejen snadnou manipulaci a zpracování, ale také dostatečnou homogenitu směsi, možnost přesně deklarovat
pevnostní parametry potěru a perfektní
rovinatost povrchu. To vede k tomu, že
v porovnání s betonovou mazaninou je
ANHYMENT® možné aplikovat v menších tloušťkách, bez dodatečných ocelových výztuží a bez vyrovnávání povrchu stěrkovými hmotami. Nízké hodnoty smrštění umožňují provádět dilatační
spáry jen v omezeném množství. Směs
má také například vynikající zatékavost
kolem trubek podlahového topení,
a proto dochází k rychlému a stejnoměrnému přenosu tepla v podlahovém
topení. Standardní doba provádění lité
86
stavebnictví 04/12
▲ Anhyment® a poriment® – skladba podlahy
podlahy v běžném rodinném domku je
přibližně 2 hodiny, na velkých stavbách
je možné nalít až 1500 m2 podlah za
den. Tento způsob realizace litých podlah tak přináší investorům i stavebním
firmám nemalé finanční úspory.
Litý cementový potěr CEMFLOW
nejen pro vlhké prostory
Skupina Českomoravský beton zavedla
už v roce 2009 na trh litý cementový potěr CEMFLOW®. Dosáhnout samonivelačních vlastností cementového potěru
je velmi složité. Díky unikátní receptuře
je CEMFLOW® objemově stálý, s maximální hodnotou smrštění 0,5 mm/m,
při zachování vysoké tekutosti směsi.
Své využití najde pro podlahy, kde je
z důvodů zvýšené vlhkosti nutné použít právě cementový výrobek, ale také
umožňuje pokládat nášlapné vrstvy dříve než v případě anhydritových potěrů.
ČSN 74 4505 stanovuje maximální dovolenou vlhkost potěru před pokládkou
nášlapných vrstev. V případě cementových potěrů je například pod paropropustné podlahoviny (např. koberec)
nejvyšší dovolená hodnota vlhkosti 5 %.
U materiálu CEMFLOW® je jí dosahováno v závislosti na tloušťce potěru,
klimatických podmínkách a systému
větrání na stavbě již po 7–14 dnech.
To předurčuje tento stavební materiál
k použití pro výstavbu podlahy nejen ve
vlhkých prostorách, ale také v ostatních
běžných podlahových konstrukcích,
kdy se často stavbaři dostávají do kolize
s dílčími termíny předání díla a úspora
času v řádu až desítek dní pro ně má
velký význam. Další výhodou materiálu
CEMFLOW® je také možnost aplikovat
na jeho povrch lité úpravy povrchu, jako
např. lité teraco a speciální nátěry. Při
odborné ukládce a dodržení technologických zásad, se mohou odběratelé
těšit z perfektně rovného povrchu podlahy, která splňuje přísné požadavky
platných norem.
Komplexní řešení podlahy
Samotnou pokládkou dříve uvedených
litých potěrů předchází aplikace vyrovnávací vrstvy nebo tepelné izolace. Pro
toto řešení je ideální lehký silikátový materiál, cementová litá pěna PORIMENT®.
Používá se jako vyrovnávací vrstva (např.
na klenby), tepelná izolace (ploché střechy, místnosti nad nevytápěnými prostory), spádová vrstva na plochých střechách nebo jako náhrada pěnového
polystyrenu. Materiál je vhodný všude,
kde je třeba vyplnit hluché místo konstrukce bez nadměrného přitížení. Pevnost běžně používaných pěn se pohybuje v rozmezí 0,5 až 4 MPa, a nejsou
proto vhodné na nosné konstrukce.
Součinitel tepelné vodivosti se zvyšuje
se zvyšující se objemovou hmotností.
Do nejlehčích typů pěn se používá jako
plnivo recyklovaný drcený polystyren
nebo polystyrenové perly, čímž se součinitel tepelné vodivosti ještě více snižuje. Při použití na plochých střechách
nebo v jiných otevřených prostorech
je nutné zabránit rozplavení pěny (např.
deštěm). Díky vysoké objemové stálosti
není nutné provádět dilatační spáry.
Nejrozšířenějším způsobem výroby jsou
kompletní výroba na betonárně nebo
výroba ve speciálním zařízení Aeronicer®II na stavbě z dovezeného cementového mléka. Při výrobě materiálu na
stavbě se šetří dopravní náklady, jeden
autodomíchávač dokáže přivézt materiál až na 26 m3 hotové cementové pěny.
Pří zpracování pěna nevyžaduje vibraci,
stačí jen srovnání latí, tyčí nebo houpacím rádlem (jako u potěrů). Cemen-
tové pěny jsou pochozí za 2 až 3 dny.
Předpokládá se jen nezbytné zatížení
spojené s pokládkou dalších vrstev. Na
vrstvu cementové pěny je vždy nutné
položit vrstvu roznášející zatížení, například Anhyment® nebo Cemflow®.
Výše uvedené stavební materiály
ANHYMENT®, CEMFLOW® a PORIMENT®
se mohou kdykoliv uplatnit na stavbách vyžadujících komplexní, rychlou
a kvalitní výstavbu podlahy. Vyrábějí se
na centrálních betonárnách skupiny
Českomoravský beton po celé České
republice za nepřetržité kontroly kvality
výroby. Na stavbu jsou dodávány autodomíchávači a do konstrukce jsou ukládány pomocí mobilních čerpadel. Více
informací naleznete na produktovém
webu www.lite-smesi.cz.
▲ Příprava podlahového systému s teplovodním topením k aplikaci litého potěru
▲
Prostor s podlahovým topením připravený
k lití potěru
▲ Nastavení výšky litého potěru pomocí trojnožek
nad předem položené části podlahového souvrství
▲ Připravený prostor pro aplikaci
litého potěru
▲ Materiály se na stavbu dováží autodomíchávačem
▼ Litý cementový potěr CEMFLOW při aplikaci
před urovnáním do požadované roviny
▲ Zkouška konzistence CEMFLOW
▲ Čerpání na místo určení je zajištěno mobilním naftovým čerpadlem
▼ Ošetřování proti rychlému vysychání litého
cementového potěru CEMFLOW po aplikaci
▲A
plikace litého cementového
potěru CEMFLOW
▼ Urovnání litého potěru do požadované roviny pomocí nivelační tyče
▼ CEMFLOW – hotová podlaha
stavebnictví 04/12
87
inzerce
HELIOS SPEKTRA – vnější tepelně izolační kompozitní systém
Energie použitá na ohřev
a chlazení objektů představuje 40 % celkové spotřeby energie. Velká část této
energie přijde vniveč kvůli
nevhodné tepelné izolaci
objektů. Použitím HELIOS
SPEKTRA – vnějších tepelně izolačních kompozitních
systémů můžete spotřebu
energie snížit až o 60 %.
Tím můžete zlepšit kvalitu
bydlení a eliminovat znečišťování životního prostředí, ke kterému dochází
v důsledku používání fosilních paliv. Jestliže přihlédneme k neustálému růstu
cen zdrojů energie, má tato
investice v dlouhodobém
horizontu smysl.
Další důvody použití HELIOS SPEKTRA –
tepelně izolačních systémů jsou:
U objektů, které jsou izolované dle
předpisů, je teplota vnitřních zdí v zimních podmínkách vyšší. To sníží teplotní
rozdíl mezi vnitřními zdmi a zdroji tepla.
Tepelná izolace vnějších zdí zajistí stejnoměrnou teplotu vnitřních povrchů zdí.
To zabrání vzniku tzv. tepelných mostů,
které obyčejně vyvolají kondenzaci vodní páry a vznik plísní.
HELIOS SPEKTRA – tepelně izolační
systémy prošly procesem hodnocení a získaly certifikát evropského
technického schválení (podle požadavků ETA pro systémy s koncovými omítkami ETICS, ETAG 004):
ETA-08/0122 pro systém SPEKTRA EPS a ETA-08/0078 pro systém
SPEKTRA MW.
HELIOS SPEKTRA EPS – vnější tepelně izolační kompozitní systém
Fasádní izolační systém s deskami
z pěnového polystyrenu (EPS) pro te-
88
stavebnictví 04/12
▲ Ukázka vrstev tepelně izolačních systémů HELIOS SPEKTRA MW (vpravo) a HELIOS SPEKTRA EPS (vlevo)
pelnou i zvukovou izolaci starých a nových objektů. Charakteristická je pro něj
optimální tepelná izolace, výhodná cena
a jednoduché provedení.
Složení (ETICS) systému:
1) Lepidlo: HELIOS SPEKTRA – lepidlo na polystyrenové desky
2) Tepelná izolace: Fasádní polystyrenová deska (EPS-F)
3) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA –
lepidlo na polystyrenové desky
4) Zpevnění: zpevňující sklovláknitá síťovina určená k vyztužení ETICS systému
5) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA –
lepidlo na polystyrenové desky
6) Základní nátěr: HELIOS SPEKTRA –
základní nátěr univerzální
7) Konečná finální vrstva: HELIOS
SPEKTRA – akrylátová omítka nebo
HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka
HELIOS SPEKTRA MW – vnější tepelně izolační kompozitní systém
Fasádní systém izolace s lamelami z minerální vlny pro dodanou kvalitu zvukové
a protipožární ochrany starých a nových
objektů. Jedná se o ekologický, nehořlavý systém, který se vyznačuje vysokou propustností par.
Složení (ETICS) systému:
1) Lepidlo: HELIOS SPEKTRA – lepidlo pro minerální vlnu
2) Tepelná izolace: Fasádní MW deska
nebo lamela
3) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA –
lepidlo pro minerální vlnu
4) Zpevnění: zpevňující sklovláknitá
síťovina určená k vyztužení ETICS
systému.
5) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA –
lepidlo pro minerální vlnu
6) Základní nátěr: HELIOS SPEKTRA –
základní nátěr univerzální
7) Konečná finální vrstva: HELIOS
SPEKTRA – silikonová omítka
HELIOS SPEKTRA – finální ochrana –
dekorativní omítka
Jako konečná finální vrstva v obou typech HELIOS SPEKTRA – tepelně izolační systém mají HELIOS SPEKTRA –
akrylátové a silikonové omítky ochrannou
a dekorativní funkci. Omítky mají mikroporézní strukturu, která zabraňuje průchodu vodních kapek omítkou a zároveň umožňuje propustnost vodních par
ven ze zdi. Tím získáme suchou fasádu,
která dýchá, což sníží náklady ohřívání
a vytváří zdravé klima vnitřních prostorů.
Kromě toho široký výběr odstínů a textur
umožňuje různé dekorativní efekty.
HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky
Přestože jsou vyrobeny na bázi organického (akrylátového) pojiva, obsahují tyto omítky více než 80 % minerálních látek, které
jim dodávají pevnost a odolnost. Aditiva
dodaná kvůli lepšímu zpracování omítky
jsou také většinou přírodního původu.
Výhody HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek jsou následující:
■ Ochrana životního prostředí
HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky
neobsahují látky zdraví nebo životnímu
prostředí škodlivé.
■ Mechanizmus zasychání
Vzhledem k tomu, že je pojivová látka
organická, je mechanizmus zasychání
HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek fyzikální, což znamená, že omítka
zasychá pomocí odpařování vody. Zároveň to znamená, že rychlost zasychání závisí na klimatických podmínkách:
zasychání za teplých a suchých klimatických podmínek je značně rychlejší
než zasychání za studených a vlhkých
klimatických podmínek.
■ Pružnost
Jelikož jsou HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky pružné, můžou se malé mi-
krotrhliny trvale přemostit. Kromě toho
obsahují tyto omítky zpevňující vlákna,
která zabraňují vzniku mikrotrhlin kvůli
pozdějšímu mechanickému pnutí.
■ Možnost tónování
Široká paleta odstínů, od pastelových
až po tmavé barevné tóny splní téměř
každé přání. Přesto věnujte při výběru
odstínů HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek jako konečných vrstev
ve vnějších tepelně izolačních kompozitních systémech pozornost hodnotám HBW, které můžete propojit se
světlostí barevného odstínu. Povrch
omítek tónovaných do tmavých odstínů se totiž více zahřeje a může vyvolat
teplotní pnutí systému, které způsobí
trhliny. Proto doporučujeme výběr odstínů s hodnotami HBW vyššími než
25 (HBW>25).
■ Možnost čištění
HELIOS SPEKTRA – akrylátové barvy
můžete čistit vodou a kartáčem nebo
proudem vody pod tlakem.
■ Odolnost proti klimatickým vlivům
HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky
jsou odolné proti agresivním klimatickým podmínkám (např.srážky a vítr).
■ Přilnutí
HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky
výborně přilnou na téměř všechny suché a zaschlé podklady: základní minerální podklady (TIS), různé typy starých
nátěrů, umělé podklady a podobně.
■ Trvanlivost
Mírně vyšší cenu HELIOS SPEKTRA –
akrylátových omítek ve srovnání s minerálními omítkami kompenzuje jejich
trvanlivost, obzvláště v podmínkách
působení agresivních vlivů prostředí,
univerzální použití, širší paleta odstínů
a dobré mechanické vlastnosti.
■ Odolnost proti řasám a plísním
HELIOS SPEKTRA – akrylátová omítka
obsahuje biocidní látku, která brání vzniku plísní a řas v běžných podmínkách.
HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky
Základní vlastností HELIOS SPEKTRA
silikonových omítek je vysoká vodood-
pudivost a zároveň silná propustnost
par. Tyto optimální vlastnosti suchého
filmu omítky umožňuje silikonová smola,
která je vložena do suchého filmu omítky, a tím zajišťuje stálé hydrofobní působení. Tímto HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka sdružuje nejlepší vlastnosti
minerálních a disperzních systémů.
Výhody HELIOS SPEKTRA – silikonových omítek jsou následující:
■ Ochrana životního prostředí
HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky
jsou příznivé pro životní prostředí, neboť
jejich pojivo jsou emulgované ve vodě
a obsahují minimální množství organických rozpouštědel.
■ Zasychání
Mechanizmus zasychání je fyzikální (pomocí odpařování vody) a neodpařují se
žádné škodlivé látky.
■ Odolnost
HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky
jsou dlouhodobě odolné proti klimatickým vlivům.
■ Podklad
HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky můžete nanášet na téměř všechny
nosné minerální podklady. Díky vysoké
propustnosti par a vodoodpudivosti
jsou obzvláště vhodné k nanášení na
silně savé minerální podklady a k použití
v tepelně izolačním systému s deskami a lamelami z minerální vlny (HELIOS
SPEKTRA MW).
■ Možnost tónování
K dispozici je široká paleta odstínů, nicméně doporučujeme používat anorganické pigmenty.
■ Odolnost proti špíně
Díky výrazné vodoodpudivosti se voda
nasbírá do kapek na povrch. Špínu, která se usadí na povrchu, smyjí i dešťové
kapky a díky tomu zůstane fasáda čistá.
■ Odolnost proti řasám a plísním
HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka
obsahuje biocidní látku, která brání vzniku plísní a řas v podmínkách mírného
zatížení.
Pro rady v souvislosti s použitím barev a laků obchodní značky HELIOS
se můžete obrátit na naše poradce na
tel.: 572 432 285-6 nebo nám pošlete dotaz na e-mail: [email protected]
stavebnictví 04/12
89
infoservis
Veletrhy a výstavy
12.– 15. 4. 2012
FOR FAMILY
Soubor veletrhů pro rodinu
a volný čas
Součástí jsou veletrhy
FOR SENIOR 2012, FOR KIDS 2012,
FOR PETS 2012
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.forfamily.cz
životního prostředí
URBIS INVEST
Mezinárodní veletrh investičních
příležitostí, podnikání a rozvoje
v regionech
URBIS TECHNOLOGIE
Mezinárodní veletrh komunálních
technologií a služeb
Brno, BVV, Výstaviště 1
E-mail: [email protected]
www.bvv.cz
Odborné semináře
a konference
24.–28. 4. 2012
10.–12. 4. 2012
IBF + SHK 2012
AutoCAD_Architecture 2012
Stavební veletrhy Brno
Základní školení
IBF – 17. mezinárodní
Plzeň, CAD Studio a.s., Teslova 3
stavební veletrh
E-mail: [email protected]
SHK – 13. mezinárodní
Veletrh technických zařízení budov
10.–12. 4. 2012
Současně také:
AutoCAD/LT 2012
MOBITEX
Základní školení
Mezinárodní veletrh nábytku
Ostrava, CAD Studio a.s.,
a interiérového designu
Nemocniční 987/12
24.– 27. 4. 2012
E-mail: [email protected]
ENVIBRNO 2012
18.
mezinárodní veletrh techniky
12. 4. 2012
inz UIE 185x125+5:Sestava 1 1/20/12 8:30 PM Stránka
pro tvorbu a ochranu
Garáže z požárního hlediska
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
12. 4. 2012
Den otevřených dveří
společnosti Meva a.s.
Představení novinek v oblasti městského mobiliáře a nejnovějších
trendů v odpadovém hospodářství
(registrace nutná)
Roudnice nad Labem,
MEVA/Mevatec, Chelčického 1228
E-mail: [email protected]
16.–18. 4. 2012
AutoCAD Civil 3D 2012
Základní školení
Praha 4, CAD Studio a.s.,
Líbalova 1/2348
E-mail: [email protected]
17. 4. 2012
Zákon o pozemních komunikacích z hlediska stavební činnosti
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
1
www.studioaxis.cz
18.–20. 4. 2012
AutoCAD/ LT 2012
Základní školení
Pardubice, CAD Studio a.s.,
Nábřeží Závodu míru 2738
E-mail: [email protected]
19. 4. 2012
Řešení správních deliktů
v oblasti památkové péče
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
25.–27. 4. 2012
AutoCAD/LT 2012
Základní školení
Brno, CAD Studio a.s.,
Sochorova 23
E-mail: [email protected]
26. 4. 2012
Nová směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2010/31 EU
o energetické náročnosti budov
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
inzerce
Mezinárodní
veletrh
komunálních
technologií
a sluÏeb
www.bvv.cz/urbis-technologie
24. – 27. 4. 2012
Brno - V˘stavi‰tû
90
stavebnictví 04/12
Mezinárodní
Mezinárodní
veletrh investiãních
veletrh techniky
pfiíleÏitostí,
pro tvorbu a ochranu
podnikání a rozvoje
Ïivotního
v regionech
prostfiedí
www.bvv.cz/urbis-invest
SoubûÏnû
probíhají:
www.bvv.cz/envibrno
Stavební veletrhy Brno 2012: výběr z doprovodného programu
Ouvertura stavebních veletrhů
Již tradičně se první akce doprovodného programu uskutečňuje
v předvečer stavebních veletrhů,
23. dubna (administrativní budova
BVV, od 19.00 hod.). Rovněž tradičně bude představena Stavební
kniha 2012, tentokrát na téma
Církevní stavby. K tomuto tématu
vystoupí řada předních odborníků
(Ing. Václav Jandáček, Ing. Bohumil Rusek, Ing. Vladimír Kohút,
Ing. Michael Balík).
xe i teorie potvrzují, že pokud má
stavba vady, nejvíce se jich projeví
v prvním roce užívání. Následující
maraton přednášek je rozdělen
do čtyř bloků (I. Mosty v ČR – výstavba, správa a údržba, normy;
II. Mosty ve světě a v Evropě;
III. Mosty v ČR – věda, výzkum;
IV. Mosty v ČR – návrhy a realizace), které podle programu
obsáhnou vystoupení 71 přednášejících. Podrobné informace viz
www.sekurkon.cz.
17. mezinárodní sympozium
MOSTY
Pravidelně se v době konání stavebních veletrhů setkávají v hotelu
Voroněž odborníci v mostním stavitelství. Dvoudenní sympozium
(26. a 27. dubna) se koná pod záštitou ministra dopravy. Bude předáno
rovněž slavnostní ocenění Mostní
díla roku 2010. Profesionálové
(mostaři a betonáři) ctí zásadu, že
ocenění nejlepším stavbám se
předává s ročním odstupem; pra-
Obnova památek a historických
staveb
Tato konference (24. dubna,
10.00. hod., sál Morava v pavilonu A3) je hlavní oficiální akcí
doprovodného programu. Koná
se pod záštitou ministryně kultury
a pražského arcibiskupa. Na její
přípravě se podílí MK ČR, NPÚ,
Arcibiskupství pražské, ČKAIT,
ČSSI, SPS, Sdružení historických
sídel Čech, Moravy a Slezska,
Společnost majitelů hradů, zámků
a tvrzí. Program je rozdělen do tří
bloků (I. Ochrana, správa a obnova
památek; II. Projektová příprava
a průzkumy v obnově památek;
III. Příklady realizace obnovy).
Druhotné suroviny ve stavebnictví
Odborný seminář (25. dubna,
9.30. hod., administrativní budova
BVV, sál 102) pořádá Asociace pro
rozvoj recyklace stavebních materiálů ve spolupráci s Ministerstvem
průmyslu a obchodu a Českomoravskou komoditní burzou Kladno.
Přednášející se zaměří na recyklaci
inertních stavebních a demoličních
odpadů a na využití produktů z nich
vyrobených; na nové technologie
zpracování a využívání odpadů.
Bezbariérové užívání staveb
z pohledu právních předpisů
a technických norem
Odborný seminář pořádaný ČKAIT
(26. dubna, 9.30 hod., administrativní budova BVV, sál 103) je určen
zejména projektantům. Téma bezbariérového užívání staveb (nejen
budov, ale i např. pozemních komunikací) nabývá na důležitosti nejen
v národním, ale i v evropském
kontextu. Přednášející (Ing. Petr Novák, MMR; Ing. Renata Zdařilová)
budou věnovat pozornost vyhlášce
o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové
užívání staveb a praktickému naplňování těchto požadavků.
Uvádění stavebních výrobků
na trh EU a ČR podle nového
evropského nařízení
Nařízení EP a Rady EU č. 305/2011,
které nahrazuje směrnici o stavebních výrobcích, nabývá v podstatných částech účinnost od července
2013. Přináší řadu změn v požadavcích na stavební výrobky (prohlášení o vlastnostech), zdůrazňuje posuzování stavebních výrobků vždy
v souvislosti s jejich funkcí při zabudování do stavby, přináší některé
výjimky z povinnosti vypracovat
inzerce
NCE :
KONFEREÍ STAVEB
ČEN
ZABEZPE TECHNOLOGIE
N
T
N Í
I
INTELIGE KÉ BEZPEČNOST
IC
Z
Y
A
F
V
E
T
V
S
T
L
E
IC
A OBYVAT
OCHRAN
19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY, SYSTÉMŮ A SLUŽEB
19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁCHRANNÝCH ZAŘÍZENÍ
5. - 7. 6. 2012
N OV Ý
TERMÍN
www.pragoalarm.cz
Pod záštitou ministra vnitra
Generální partner
Odborní partneři
stavebnictví 04/12
91
prohlášení o vlastnostech, rozšiřuje šest základních požadavků
na stavby o sedmý požadavek
(udržitelné využívání přírodních
zdrojů). Nařízení klade vyšší odpovědnost na projektanta, který
navrhuje užití stavebních výrobků. Seminář organizuje Institut
pro testování a certifikaci Zlín,
koná se 25. dubna, 10.00 hod.,
v Kongresovém centru, sál C.
Návrh, hodnocení a certifikace
komplexní kvality budov metodikou SBTooICZ
Na odborném semináři (26. dubna, 10.00 hod., administrativní
budova BVV, sál 102) představí
přednášející z ČVUT v Praze,
VÚPS – Certifikační společnosti
Praha a TZÚS, pobočky České
Budějovice, (zatím dobrovolné)
hodnocení udržitelné výstavby
budov a hodnocení environ mentálních vlastností stavebních výrobků. Téma semináře
bezprostředně souvisí s novým
sedmým základním požadavkem
na stavby: Udržitelné využívání
přírodních zdrojů.
Využití mobilních prvků protipovodňové ochrany
Seminář pořádá Česká protipovodňová asociace v rámci pravidelné expozice Ochrana před
povodněmi; koná se 25. dubna,
10.00 hod., školicí centrum u vodního polygonu mezi pavilony
Z a G1. Představí konkrétní dostupné mobilní systémy.
Odpadové hospodářství od
legislativy po výzkum
25. dubna, 9.30 hod., Kongresové centrum, sál A.
Perspektivy bydlení – předpoklady nasazení tzv. chytrých
technologií
25. dubna, 9.00 hod., pavilon P,
sál P1. Moderní elektronické
prostředky v navrhování staveb.
Budovy s téměř nulovou spotřebou energie
25. dubna, 13.30 hod., Kongresové centrum, Sál C.
Efektivní využití energie v budovách a komplexech budov
26. dubna, 9.00 hod., pavilon P,
sál P1.
Aktuální problémy inženýrské
geodézie 2012
26. dubna, 9.30 hod., Kongresové centrum, sál B.
Srážkové vody v územním
plánování
26. dubna, 10.00 hod., Kongresové centrum, sál D.
Pasivní domy v teorii a praxi
26. dubna, 10.00 hod., pavilon
A3, sál Morava.
Uváděné akce jsou zařazeny do
programu celoživotního vzdělávání členů ČK AIT. Podrob nější informace o celém doprovodném programu jsou na
www.stavebniveletrhybrno.cz, či
na webových stránkách jednotlivých pořadatelů.
Semináře Národního stavebního centra
10. 4. 2012
Životní cyklus stavby. Ekonomika provozu. Oceňování
nemovitostí.
Garant: Ing. Eva Kadlecová
19. 4. 2012
Pokládka tepelně izolačních
desek v systémech ETICS
a nová norma ČSN 73 29 02
Garant: Ing. Zdeněk Kobza
17. 4. 2012
Stavební stroje a stavební
mechanizmy
Garant: Ing. Svatava Henková, CSc.
24. 4. 2012
Obnovitelné zdroje energie. Nízkoteplotní a ekologické vytápění.
Garant: doc. Ing. Petr Mastný, Ph.D.
18. 4. 2012
Tepelná ochrana budov a termodiagnostika
Garant: Ing. Jiří Šála, CSc.
Kontakt:
Tel.: 541 159 448
E-mail:[email protected]
www.stavebnicentrum.cz
inzerce
Investiční příležitosti, ochrana životního prostředí a komunální technika
Novinky a trendy v oborech komunálních a environmentálních technologií
a služeb, regionální inovační strategie
a rozvojové plány jednotlivých regionů
v kontextu aktuálních potřeb veřejné
sféry představí návštěvníkům vystavovatelé odborných veletrhů URBIS INVEST,
URBIS TECHNOLOGIE a ENVIBRNO.
Trojlístek odborných veletrhů se bude
konat v termínu od 24. do 27. dubna
na brněnském výstavišti souběžně se
Stavebními veletrhy Brno.
Aktuální informace ze světa odpadů
Aktuální problematice odpadů a jejich
následného zpracování se v doprovodném programu veletrhu ENVIBRNO
bude věnovat celá řada seminářů. Jmenujme například seminář Odpady 2012
a jak dál?, který pořádá Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické
využívání odpadů. Nesmíme zapomenout zmínit také seminář Odpadové
hospodářství od legislativy po výzkum,
92
stavebnictví 04/12
který pořádá Centrum pro hospodaření
s odpady při Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.M. Problematiku
srážkových vod bude ve svém doprovodném programu řešit Česká komora
autorizovaných inženýrů a techniků.
Druhotné suroviny ve stavebnictví
Seminář pořádá Ministerstvo průmyslu
a obchodu ČR ve spolupráci s Asociací
pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR a Českomoravskou komoditní
burzou Kladno. Je zaměřen na aktuality v oblasti využívání druhotných surovin
jako náhrady primárních přírodních zdrojů za účelem úspory primárních zdrojů
a zároveň jako prevence vzniku odpadů.
Zástupci jednotlivých podnikatelských
subjektů a výzkumných organizací budou prezentovat inovativní technologie na
zpracování a využívání druhotných surovin, zkušenosti s provozem těchto technologií a zkušenosti s uplatněním nových
výrobků z druhotných surovin na trhu.
Inovace a technologie v rozvoji regionů
Tradiční akci doprovodného programu
veletrhu URBIS INVEST pořádá Asociace inovačního podnikání ČR a Česká
asociace rozvojových agentur. Na semináři budou mimo jiné představeny
příklady regionálních inovačních strategií
dvou vybraných krajů – Středočeského
a Ústeckého kraje. Další témata se budou věnovat inovačnímu potenciálu ČR
nebo ceně Inovace roku 2012.
Novinky vystavovatelů v předstihu
Chcete již před veletrhem vědět, na co
se můžete těšit na stáncích vystavovatelů? Podívejte se na webové stránky
www.bvv.cz/urbis-invest, kde již nyní
naleznete pozvánky vystavovatelů na
své stánky – zjistíte tak, jaké novinky
a zlepšení pro Vás chystají zástupci
jednotlivých oborů nebo jaké investiční příležitosti jsou připraveny v jednotlivých regionech.
Více na www.bvv.cz/envibrno.
OBNOVA PAMÁTEK A HISTORICKÝCH
CÍRKEVNÍCH STAVEB
Zahajovací konference Stavebních veletrhů Brno 2012
24. dubna 2012 od 10.00 hod, sál Morava, pavilon A
Blok č. 1 Památkově teoretický blok
Blok č. 3 Příklady realizace obnovy památek
a historických církevních staveb
Garant:
Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., Odbor památkové péče MK ČR
Moderátor: Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D.
Garant:
doc. Ing. Ivan Moudrý, CSc., VUT v Brně
Moderátor: doc. Ing. Ivan Moudrý, CSc.
Doba trvání: celkem cca 1 hod 15 min., samostatné přednášky max. 20 min.
Přednášky
1. Právní problematika církevních památek v zahraničí
a v České republice
JUDr. Martin Zídek, ředitel Památkové inspekce MK ČR
Přednášky
1. Rekonstrukce a dostavba kláštera Nový Dvůr
Ing. Jiří Kovář, Starkon Jihlava
2. Financování obnovy kulturních památek
Ing. arch. Hana Šnajdrová, vedoucí oddělení regenerace kulturních
památek a památkově chráněných území MK ČR
2. Zámek a pivovar Chyše
Ing. Vladimír Lažanský
3. Sakrální památky – chlouba, či tíživé dědictví?
Mgr. Vladimír Kelnar, diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského
2. Příklady realizací statického zajišťování historických staveb
doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc., VUT v Brně
4. Péče o církevní památky v minulosti a dnes
PhDr. Zdeněk Vácha, náměstek pro památkovou péči ÚOP v Brně
Využijte možnost zvýhodněného nákupu Stavební knihy
2012 – Církevní stavby za 390 Kč (běžná cena 480 Kč)
Blok č. 2 Specifické podmínky při opravách
církevních památek
Garant:
Ing. Michael Balík, CSc.
Moderátor: Ing. Michael Balík, CSc.
Mediální partner:
Organizátor:
Přednášky
1. Nedestruktivní průzkumy podzemí církevních staveb
PhDr. Josef Unger, CSc., Přírodovědecká fakulta MU, RNDr. Vladimír Hašek, DrSc.,
Geopek, s.r.o., Jiří Šindelář, občanské sdružení Naše historie
2. Stavební specifika církevních staveb
Ing. Václav Jandáček, projektová, konzultační a inženýrská kancelář, člen ČKAIT
Partneři:
3. Sanace konstrukcí a prvků architektury církevních památek
Ing. Jan Vinař, ateliér MURUS – monumenta renovamus, s.r.o.
4. Sanace zdiva kaplí, kostelů a klášterů z hlediska vlhkostních poruch
Ing. Michael Balík, CSc.
5. Povrchy zdiva církevních staveb z hlediska jejich obnovy
prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc., vedoucí ústavu chemie FAST VUT v Brně
R E G I S T R U J T E
S E
N A
Z A H A J O V A C Í
2012
K O N F E R E N C I
Postup registrace na konferenci:
- jděte na stránky www.bvv.cz/ibf
- klikněte na odkaz „REGISTRACE NÁVŠTĚVNÍKŮ“
- zadejte Váš e-mail
- zadejte registrační kód PAMATKY2012
- vyplňte zobrazený formulář a odešlete
Potvrzení registrace a voucher (.pdf) od nás obdržíte e-mailem.
Poté stačí si tento voucher (.pdf) vytisknout a přijít na konferenci.
V případě problémů s registrací pozvánky volejte na Helpdesk,
tel.: +420 541 151 111
www.stavebniveletrhybrno.cz
Telefonní linka je v provozu vždy Po-Pá, 8.00–16.00 hod.
POZVÁNKA NA KONFERENCI
24. 4. 2012
Brno – Výstaviště
BEZ REGISTRACE JE POZVÁNKA NEPLATNÁ!
PAVILONY OTEVŘENY DENNĚ 9.00–18.00.
POSLEDNÍ DEN 9.00–17.00. PLATÍ POUZE JEDEN DEN.
inzerce
HELUZ Family 2in1
Společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., nyní nabízí řešení pro hrubou
stavbu nízkoenergetických a pasivních
domů. Jedná se o nový typ cihel s integrovaným izolantem generačně vycházejících z cihel HELUZ Family. V článku
jsou uvedeny základní vlastnosti zdiva
z těchto cihel a jejich použití.
Při zvyšování tepelněizolačních parametrů jednovrstvého zdiva bylo nutné zajistit také ostatní potřebné vlastnosti, jako
je např. pevnost cihelných bloků, pevnost zdiva, akustické vlastnosti. U cihel
HELUZ s integrovanou izolací byly zachovány i ostatní parametry, které jsou
pro zdivo z klasických cihelných bloků
samozřejmostí, a to: výhodné difuzní
a tepelněakumulační vlastnosti, požární
odolnost a zdravotní nezávadnost. Bylo
pamatováno také na praktickou stránku věci, jako je samotná výstavba stěn
z těchto cihelných prvků a běžné provádění detailů.
Tepelněizolační vlastnosti
Jak již bylo v úvodu řečeno, cihly HELUZ Family 2in1 jsou dalším vývojovým
stupněm řady cihelných bloků HELUZ
Family. Za zvýšením tepelného odporu
cihel o 40 % stojí potlačení sálavé složky
tepelného toku přes vzduchové dutiny
pomocí integrovaného expandovaného
polystyrenu, kterým jsou dutiny cihel vyplněny. Hodnota tepelného odporu zdiva z cihel HELUZ Family 50 2in1 při 1%
hmotnostní vlhkosti zdiva bez omítek je
8,64 m2.K/W (podle EN 12524 je pro keramický střep uvažováno s vlhkostí 0,7 %
ob., což je při přepočtu na hmotnostní
vlhkost cca 0,5 % hm.). Tepelný odpor
cihel byl stanoven na základě měření
v akreditované laboratoři CSI Praha a.s.
Se zlepšením tepelněizolačních vlastností se oproti neplněným cihlám zvyšuje
i akumulace tepla a teplotní útlum.
Název cihel
Family 50 2in1
Family 44 2in1
Family 38 2in1
Další parametry cihel
Cihly HELUZ Family 2in1 jsou vyplněny
samozhášivým expandovaným polystyrenem, jehož třída reakce na oheň
je E. Pálené cihly mají třídu reakce na
oheň A1. Cihly HELUZ Family 2in1 byly
podrobeny zkouškám pro klasifikaci
třídy reakce na oheň v akreditované laboratoři PAVÚS. I když na základě zkoušek by mohly být zařazeny do třídy A2,
podle výkladů platných technických
norem jsou zařazeny do třídy reakce na
oheň B-s1, d0. Požární odolnost zdiva s oboustrannou omítkou je REI 90.
Zdravotní nezávadnost výrobku byla
Rozměry
Pevnost zdiva fk (MPa)
Součinitel prostupu tepla
Ekvivalentní
dxšxv
celoplošná
zdicí pěna při praktické vlhkosti zdiva součinitel tepelné
bez omítek U (W/m2.K) vodivosti λ (W/m.K)
(mm)
tenkovrstvá malta HELUZ
247 x 500 x 249
0,11
0,058
247 x 440 x 249
2,37
2,0
0,14
0,061
247 x 380 x 249
0,17
0,066
▲ P řehled základních vlastností
94
Šíření vodní páry v konstrukci
Polystyren je všeobecně vnímaný jako
málo difuzně otevřený materiál. Toto tvrzení může do jisté míry platit o deskách
z expandovaného polystyrenu. V cihlách HELUZ Family 2in1 je pro vyplnění
dutin použita speciální technologie vyvinutá samotnými pracovníky firmy, která
zajišťuje, že polystyren nezhoršuje difuzní vlastnosti cihel. To potvrzují výsledky
zkoušky difuzních vlastností v laboratoři
CSI Praha a.s., a v rakouské uznávané
laboratoři BTI Linz. V pražské laboratoři
byly provedeny srovnávací zkoušky podle metodiky EN ISO 12572. Hodnota
ekvivalentního faktoru difuzního odporu
byla pro cihly bez polystyrenu μ = 9,3
a pro cihly s integrovaným polystyrenem μ = 9,7. Hodnoty jsou téměř identické, rozdíl na desetinném místě není již
z praktického pohledu podstatný. V rakouské laboratoři proběhly evropsky
unikátní zatěžovací testy ve speciálních
klimatických komorách simulujících reálné vnitřní a vnější klimatické podmínky.
Také tento test proběhl úspěšně. Prokázalo se, že se v cihlách nehromadí
kondenzát a absolutní vlhkost obsažená v cihlách nebyla vyšší jak 0,35 % hm.
stavebnictví 04/12
s kladným hodnocením otestována ve
Státním zdravotním ústavu a u rakouské společnosti Innenraum. Zkouškou
byla mimo jiné stanovena i hodnota
laboratorní vzduchové neprůzvučnosti
zdiva z cihel HELUZ Family 50 2in1 na
Rw = 44 dB. Pevnost cihel je obvyklých
8 MPa. Charakteristická pevnost zdiva
při použití celoplošné tenkovrstvé malty
je 2,37 MPa, při zdění na PU pěnu HELUZ pak 2,0 MPa.
Použití
Broušené cihly HELUZ Family 2in1 šířky
50, 44 a 38 cm jsou určeny pro stavbu
energeticky efektivních budov (nízkoenergetických či pasivních). Díky svým
tepelněizolačním parametrům představují v současné době špičku mezi zdicími materiály. Úniky tepla stěnami obvodového pláště domu však tvoří 20–30 %
z celkové tepelné ztráty, a proto je pro
dosažení co nejúspornějšího domu
nutné volit vhodně i ostatní konstrukce.
Další významnou otázkou je správná
volba technického vybavení.
Vývoj produktu HELUZ FAMILY 2in1
byl realizován za finanční podpory
z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR.
inzerce
Stavět? Jedině s profesionály
Ve dnešní uspěchané a rychlé době
může jen málokdo počítat s možností, že by si svoje nové vysněné bydlení budoval zcela sám a svépomocí
od základové konstrukce až po vybavení interiérů. Většina stavebníků
si na stavbu svého rodinného domu
najme stavební společnost, která jim
postaví vše právě od oněch základů
až např. po položení dlažeb a obkladů v koupelnách. Nebo vybrané
stavební společnosti svěří alespoň
realizaci uzavřené hrubé stavby rodinného domu – vždyť otázka seriózních záruk od profesionální stavební
společnosti je zejména ve dnešní
době velmi důležitá a dává každému
klientovi jistotu spokojeného a bezproblémového bydlení do budoucna.
Existuje mnoho kritérií pro výběr té
správné stavební společnosti. Jak však
poznat tu pravou? Není to v žádném
případě jednoduché, nicméně existuje několik základních parametrů,
kterými se profesionální stavební
společnosti vyznačují. Mezi takové
parametry patří zcela jistě např. dostatek kvalitních referencí. Zkušenosti
předchozích klientů jsou velmi cenné. Dále je to používání osvědčených
a certifikovaných materiálů, technologií a systémů výstavby, které zaručují
bezvadné a kvalitní provedení všech
staveb až do úrovně jejich nejmenších detailů. Profesionální stavební
společnosti se vyznačuje také aktivní
komunikací se svými klienty, jednoznačností technických i cenových
nabídek a podkladů, odbornou erudovaností svých pracovníků. Dodržováním dohod a termínů. Přehlednými a vyrovnanými smluvními vztahy. Odpovídajícím zázemím a svou
právní transparentností a dosažitelností. Minimálně toto vše je vhodné
ze strany každého klienta před finálním výběrem „té pravé stavební společnosti“ dobře posoudit, aby nebyl
posléze nemile překvapen.
Většina profesionálních stavebních
společností dává klientovi vždy také
možnost se svobodně rozhodnout,
v jakém stupni dokončení bude jeho
rodinný dům realizován
Např. u stavební společnosti HAAS
FERTIGBAU CHANOVICE platí, že
všechny montované rodinné domy –
dřevostavby – od této společnosti
je možno realizovat v různém rozsahu – od dodávky jednotlivých stavebních dílců přes hrubou stavbu
až po výstavbu kompletně na klíč.
A samozřejmě vždy s garancí pevné
ceny. Společnost HAAS FERTIGBAU
CHANOVICE nabízí kvalitní a praxí osvědčená řešení všem, ať již se
bude klient chtít výrazným způsobem
podílet vlastními silami na stavbě svého nového domova, nebo naopak –
bude jen z povzdálí sledovat, jak vše
probíhá – od projektu přes realizaci
základové konstrukce či podsklepení a výstavbu samotného rodinného
domu až např. po napouštění bazénu na jeho nové krásné zahradě...
O možnostech profesionální stavební společnosti je možné se přesvědčit mimo jiné také návštěvou jejích
referenčních a vzorových rodinných
domů. Společnost HAAS FERTIGBAU CHANOVICE patří mezi společnosti, jejíž vzorové domy můžete
najít po celé Evropě. V České republice se pyšní šesti vzorovými domy.
Navštívit vzorové domy společnosti
HAAS FERTIGBAU CHANOVICE můžete v Praze, v Dolanech u Kladna,
v Brně, v Mladé Boleslavi a v Chanovicích. Více informací získáte také na
www.haas-fertigbau.cz.
stavebnictví 04/12
95
inzerce
Rozdíly ve světlovodech jsou často zásadní
Český a slovenský trh je v poslední
době nebývale atakován novými produkty ze zahraničí. A bohužel ne každý
produkt je dostatečně kvalitní, aby uspěl
ve srovnání s českými produkty. Totéž platí i v oblasti nabídky tubusových
světlovodů. Proto bychom rádi předali
pár základních informaci, pomocí kterých byste se mohli řídit při výběru tubusového světlovodu.
Nejprve si položme otázku, co to
vlastně jsou tzv. TUBUSOVÉ SVĚTLOVODY?
Je to snazší, než to vypadá. Nejedná se, jak si často u světlovodů lidé
myslí, o speciální optické světelné
kabely, ale o prostý a v jistém smyslu
jednoduchý stavební prvek, funkčně
příbuzný vyzděným světlíkům, který
nám pomáhá prosvětlit ty místnosti v domě, kde není světla dostatek
nebo kde není světlo žádné.
Jaká je tedy funkce světlovodu?
Funkce je velmi prostá. Speciální potrubí, které umístíte na střechu a zakryjete kopulí, bude schopno přenášet jak
sluneční paprsky, tak i světlo z oblohy
potrubím až do místnosti, kam toto
potrubí vyvedete. Světelné paprsky
se přenášejí potrubím velmi snadno,
protože potrubí má speciální zrcadlový povrch, který v současnosti dokáže
odrážet až 98 % světelných paprsků.
Pozor, někteří dodavatelé záměrně zaměňují parametr odrazivosti povrchu
s parametrem složení povrchu. Povrch
totiž u kvalitních plechů dosahuje čistoty
stříbra 99,8 % a mnoho vykutálených
dodavatelů tento parametr udává jako
odrazivost materiálu. Jsou to zcela odlišné parametry, proto je dobré si na to
dávat pozor. Může to pak vypadat, že
někdo pak má kvalitnější tubus než ten
druhý, což nemusí být pravda.
Jaké důležité prvky světlovod
obsahuje?
Zde je to velmi snadné, protože tubusový světlovod je vlastně takový jed-
96
stavebnictví 04/12
noduchý montážní set, který obsahuje
tři základní části. Střešní díl, tj. střešní
základnu a střešní kopuli, dále střední
funkční část, tj. nejdůležitější prvek, tubus s reflexním odrazivým povrchem.
Poslední, také důležitý díl, je již v místnosti a je to stropní difuzér. Tento stropní
kryt má zásadní vliv na konečné rozložení slunečních paprsků.
Slyšel jsem, že střešní kopule musí
být vypouklá, aby měla lepší účinnost. Je to pravda?
Samozřejmě pravda to je, ale jen tak
napůl. Pokusím se to vysvětlit. Obecně pokud je na střeše díl, který je vypouklý, tak vytváří lepší úhel dopadu
světelného paprsku, a tudíž mu lépe
usnadní prostup do potrubí. Ovšem
za tuto pravdu se schovávají i výrobci
různých prvků, kteří se chtějí designově odlišit od ostatních a vytvářejí
tvarované kopule s různými obloučky, výřezy, vypouklinami a podobně.
Je důležité nenechat se zmást, protože tyto vzhledově krásné prvky nezajišťují již tak dokonalý prostup přímých paprsků, protože při vhodném
úhlu dopadajících paprsků již naopak
v prostupu brání. Proto je vhodné se
řídit základní logickou úvahou, že pokud je kopule čirá a je přes ni vidět,
tak to je nejideálnější z hlediska prostupu světla. Vždy si vzpomeňme na
reflektory u automobilů, vždyť v současnosti u každého moderního auta
naleznete tzv. čirou optiku a důvod
čistého prostupu světlených paprsků
je jasný.
Takže střešní prvek ve tvaru plochého
skla je nevhodný, nebo méně účinný?
Nelze to tak jednoduše říci. Pravdou
je fakt, že pokud na střeše budete mít
místo vypouklé kopule ploché sklo, tak
také chybu neuděláte. Každá má své
výhody a nevýhody, záleží na konkrétní situaci. U plochého skla již hraje roli
umístění na střeše vůči světovým stranám. Rozhodně bychom nedoporučili
ploché sklo umístit na severní stranu
střechy. Tam by dopadalo méně slunečních paprsků a to by světlovod
znevýhodnilo. Obecně je vhodné světlovod směrovat nejlépe na jižní stranu
střechy. Výhodou je zcela čirá plocha,
takže paprsky mohou do systému
vstupovat hladce a beze ztrát. Instalace na východ, nebo západ nemá až
tak zásadní vliv, tudíž je vhodné se řídit
základním principem, že pokud umístíme světlovod na východ, bude mí větší účinnost spíše v dopoledních a poledních hodinách a opačně je tomu
u strany západní.
Pro zjištění dalších podrobností o světlovodech můžete navštívit stavební
veletrh IBF v Brně, kde na volné ploše G1 naleznete expozici se světlovody a techničtí poradci vám poradí,
který typ je pro vás ten nejvhodnější.
A kdo se na veletrh nedostane, nemusí zoufat, více informací výrobci
světlovodů nabízejí na specializovaných internetových stránkách, např. na
www.abcweb.cz
nebo www.sunizer.cz.
firemní blok
Přestavba administrativní budovy
firmy JAF HOLZ v Rokycanech
Dřevo je náš život – to je firemní
slogan rakouské rodinné firmy
JAF HOLZ. Ze širokého sortimentu velkoplošných materiálů,
řeziva a dýh, které JAF HOLZ
nabízí, si skutečně vybere každý
výrobce i spotřebitel. Dnes má
koncern padesát dva poboček
ve čtrnácti zemích včetně České republiky. Jednou z nich je
i pobočka v Rokycanech, která
se po dvanácti letech existence
rozhodla rozšířit své administrativní zázemí. Stalo se tak v roce
2011 formou nástavby, kterou
s využitím materiálů FERMACELL
realizovali montážníci firmy Atrium
Horažďovice – společnosti, která patří mezi přední dodavatele
montovaných nízkoenergetických
a pasivních dřevostaveb v České
republice. Více než padesát kvalifikovaných pracovníků navrhuje
a zpracovává přes osmdesát domů
ročně. Na nosných montovaných
stěnách nástavby byla z důvodů
požadavků investora na požární
a statickou odolnost a vysoké
požadavky na útlum zvuku použita
stěna 1HT11 s dřevěnou konstrukcí
a předsazenou stěnou z 15milimetrových sádrovláknitých desek
FERMACELL. Stěna s touto konstrukcí má vzduchovou neprůzvučnost Rw = 43 dB a i díky tomu
je ideální kromě administrativních
budov pro nemocnice či bytovou
výstavbu. Na stropní konstrukci
rokycanské nástavby byla položena
40–60 mm silná vrstva vyrovnávacího podsypu FERMACELL,
150milimetrová vrstva polystyrenu
a 25milimeterový podlahový prvek
FERMACELL 2E22. Podlahový
prvek FERMACELL 2 E 22, tvořený
dvěma deskami FERMACELL o síle
12,5 mm, slouží jako nášlapná vrstva, současně však zlepšuje kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost.
V sprchách byl použit systém
FERMACELL Powerpanel TE
pro podlahovou vpusť, který tvoří
prvek podlahové vpusti/sprchy,
a odtoková souprava, volitelně
s vertikálním, nebo horizontálním
odtokem. Tento systém pro podlahové vpusti není jen podporou
bezbariérového bydlení, nýbrž
vychází vstříc i architektům a projektantům, kteří hledají moderní
ekonomická řešení. Prvky se skládají ze dvou desek Powerpanel TE
pro mokré prostory, dolní deska
▲ Nástavba JAF HOLZ v Rokycanech po realizaci
má tloušťku 10 mm a přesahuje
na obvodu jako instalační základ
o 50 mm, horní deska je na vnějším okraji silná 25 mm a snižuje
se spádem cca 2 % směrem
k otvoru. Realizace sprchového
prvku FERMACELL je velmi rychlá,
v nabídce jsou navíc různé velikosti
(500 x 500 mm, 1000 x 1000 mm
a 1200 x 1200 mm). ■
inzerce
Bramac nabídne zákazníkům i keramické tašky
Společnost Bramac rozšiřuje své produktové portfolio střešních krytin o variantu
keramických střešních tašek, které patří
k oblíbeným tradičním materiálům. Rozšířením nabídky chce Bramac nabídnout
řešení pro opravdu každého stavebníka.
K výrobě keramických střešních tašek
se používá směs zeminy a jílu, která se
smíchá s vodou, suší se vzduchem a následně se za vysokých teplot vypaluje
v pecích. Keramické střešní tašky představují vysoce pevný materiál, odolný vůči
povětrnostním vlivům a chemické zátěži.
Firma Bramac nabídne zákazníkům šest
modelů keramických tašek, jejichž základní
řady budou doplněny tvarovkami a dalšími
prvky, které na sebe vzájemně navazují.
Smaragd je ideální volbou pro ty, kteří
upřednostňují jednotný styl. Díky výjimečnému tvaru a elegantním barvám propůjčuje krytina domu exkluzivní vzhled. Taška má unikátní tvar, který vyniká v ploše.
Vybrat si lze z pěti barevných odstínů –
antracitová, kaštanově hnědá, tmavo-
hnědá, tmavomodrá, ebenově černá –
a ze tří povrchových úprav – engoba,
glazura nebo glazura Top Line.
Topas 13 představuje střešní krytinu
s jednoduchým a elegantním vzhledem. Díky čistému provedení linií získá
dům moderní vzhled. Lze si vybrat ze
sedmi barevných odstínů a ze třech povrchových úprav – režná, engoba a glazura. Díky své posuvné délce lze tašky
pokládat na různé vzdálenosti latí, proto
jsou vhodné i na rekonstrukce.
Rubín 13 nabízí Bramac s podtitulem
mistrovské dílo. Tato střešní krytina je
kombinací tradice a krásy ve spojení
s moderní technologií výroby. Tvar tašek
šetří čas pokládky. Zvolit lze ze čtyř barevných variant a z povrchových úprav
engoba a glazura.
Opál představuje tradiční bobrovku, jejíž
charakteristický kulatý tvar a hladký povrch sjednocuje historii a současnost.
Tašky jsou vhodné zejména pro rekonstrukce památkově chráněných objektů,
ale stejně dobře se budou vyjímat i na
novostavbách. Lze si vybrat z osmi barevných odstínů a z režného, engobovaného nebo glazovaného povrchu.
Granát 13 spojuje tradiční vzhled s moderní technologií. Krytinu lze pokládat
na vazbu i střih a hodí se k využití na
menších a středně velkých objektech
a na památkově chráněných stavbách.
K dispozici je sedm barevných odstínů
a povrchová úprava režná, engoba,
glazura nebo glazura Top Line.
Granát 11 je model střešní tašky tradičního vzhledu vhodný nejen pro historické budovy, ale zároveň i pro novostavby. Díky možnosti posuvu o 42 mm se
tento typ skvěle hodí pro rekonstrukce
objektů. Krytina je nabízena v pěti barvách s povrchovou úpravou režná, engoba a glazura.
Bramac poskytuje na všechny typy keramických střešních tašek záruku 30 let
na materiál a 15 let na funkčnost střešního systému.
stavebnictví 04/12
97
v příštím čísle
05/12 | květen
Květnové číslo časopisu bude
věnováno tématu Vybavení sídelních celků. Bude zaměřeno
na problematiku řešení sídel
z pohledu technické a dopravní
infrastruktury, na oblast občanské vybavenosti, ale také na
situaci v řešení intravilánu veřejných ploch i přechodových
zón mezi sídlem a krajinou.
Ročník VI
Číslo: 04/2012
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
Číslo 05/12 vychází 7. května
ediční plán 2012
předplatné
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného
a poštovného
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
■
ediční plán 2012
www.casopisstavebnictvi.cz
pozice na trhu
Objednávky předplatného
zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751,
DIČ: CZ44960751,
OR: Krajský soud v Brně,
odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno,
číslo účtu: 377345383/0300)
Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat
také prostřednictvím formuláře
na www.casopisstavebnictvi.cz.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktorka odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Inzertní oddělení:
Manažeři obchodu:
Daniel Doležal
Tel.: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Igor Palásek
Tel.: +420 725 444 048
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová
Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl
Tel.: +420 541 159 374
E-mail: [email protected]
Předplatné: Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Tisk: EUROPRINT a.s.
pozice na trhu
časopis
Stavebnictví je členem
Seznamu recenzovaných
periodik vydávaných
v České republice*
*seznam zřizuje
Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR
www.casopisstavebnictvi.cz
Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě:
Věra Pichová
tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
98
stavebnictví 04/12
Náklad: 33 280 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300502
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
Nejnovější trendy ve stavebnictví, úsporách
energií a interiéru
24.–28. 4. 2012
Brno – Výstaviště
17. mezinárodní
stavební veletrh
13. mezinárodní
veletrh technických
zařízení budov
Souběžně probíhá:
www.stavebniveletrhybrno.cz
Mezinárodní veletrh nábytku
a interiérového designu
www.ceuv.cz
www.mobitex.cz
Download

english synopsis - Časopis stavebnictví