SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU –
SROVNÁNÍ TEORIE A REÁLNÝCH
PODNIKOVÝCH DAT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Radek KLOUDA
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. František KALOUDA, MBA, CSc.
Znojmo, 2010
Poděkování
Touto cestou bych rád poděkoval svému vedoucímu práce Ing. Františku Kaloudovi,
MBA, CSc., za odborné rady a metodické vedení, které mi poskytl v průběhu zpracování
bakalářské práce.
Abstrakt
Bakalářská práce je zaměřena na majetkovou strukturu podniku. Majetek je nedílnou
součástí jak každého podniku tak veřejných institucí, státních institucí a dobrovolných
institucí. V teoretické části jsou definovány pojmy oběžný majetek, dlouhodobý majetek,
ocenění majetku, likvidnost a likvidita, poměrový ukazatelé, bankrotní modely, co je to
cizí a vlastní kapitál a finanční krize. Praktická část ze zabývá charakteristikou podniku,
finanční situací podniku, kterou určíme pomocí poměrových ukazatelů, bankrotních
modelů a pomocí vertikální analýzy. Ke zjištění finanční situace podniku nám poslouží pro
stanovení výpočtů zveřejněné účetní závěrky na internetových stránkách.
Klíčová slova: majetková struktura, ukazatelé likvidity, rentability, zadluženosti, aktivity,
vertikální analýza, bankrotní modely a účetní závěrka
Abstract
Bachelor thesis focuses on the ownership structure of the company. Property is an integral
part of how each company and public institutions, government institutions and voluntary
institutions. The theoretical parts are defined notions circulating assets, fixed assets,
valuation, liquidity and liquidity ratios, bankruptcy models, what is foreign and private
capital and the financial crisis. The practical part deals with the characteristics of the firm's
financial situation, which we identify with financial ratios, and bankruptcy models using
vertical analysis. To determine their financial situation we will calculations for determining
the financial statements on the website.
Keywords: asset structure, measures of liquidity, profitability, leverage, activity, vertical
analysis, bankruptcy models, and accounts
Obsah
1
Úvod....................................................................................................................................9
2
Cíl a metodika práce .........................................................................................................10
3
2.1
Cíl práce ...............................................................................................................10
2.2
Metodika práce ....................................................................................................10
Analytická část..................................................................................................................12
3.1
Úvod do majetkové struktury firmy.....................................................................12
3.2
Definice a obsah pojmů .......................................................................................14
3.3
Aktiva podniku ....................................................................................................15
3.3.1
Vymezení aktiv .................................................................................................16
3.3.2
Struktura aktiv...................................................................................................17
3.4
Dlouhodobý majetek............................................................................................18
3.4.1
Klasifikace dlouhodobého majetku ..................................................................18
3.4.2
Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)...........................................................19
3.4.3
Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)...............................................................19
3.4.4
Dlouhodobý finanční majetek (DFM) ..............................................................20
3.5
Oceňování dlouhodobého majetku ......................................................................21
3.5.1
Ocenění při nabytí dlouhodobého majetku .......................................................21
3.5.2
Ocenění k rozvahovému dni .............................................................................23
3.6
3.6.1
Zásoby...............................................................................................................25
3.6.2
Pohledávky........................................................................................................27
3.7
4
Oběžný majetek ...................................................................................................24
Zdroje financování majetku .................................................................................27
3.7.1
Vlastní kapitál ...................................................................................................28
3.7.2
Cizí zdroje.........................................................................................................28
3.8
Likvidnost a likvidita ...........................................................................................29
3.9
Bankrotní modely ................................................................................................30
3.9.1
Altmanovo Z – skóre ........................................................................................30
3.9.2
Index důvěryhodnosti .......................................................................................31
3.10
Ukazatelé aktivity ................................................................................................32
3.11
Ukazatelé zadluženosti ........................................................................................33
3.12
Ukazatelé rentability ............................................................................................33
3.13
Finanční krize podniku ........................................................................................34
Praktická část ....................................................................................................................36
4.1
Charakteristika podniku .......................................................................................36
4.2
Bankrotní modely ................................................................................................38
4.2.1
Altmanovo Z – skóre ........................................................................................38
4.2.2
Index důvěryhodnosti „IN 95“..........................................................................39
4.3
Analýza poměrových ukazatelů...........................................................................41
4.3.1
Ukazatelé likvidity............................................................................................41
4.3.2
Ukazatelé aktivity .............................................................................................43
4.3.3
Ukazatelé zadluženosti .....................................................................................45
4.3.4
Ukazatelé rentability .........................................................................................47
4.4
Vertikální analýza ................................................................................................49
4.5
Přehled celkových výsledků provedených metod................................................52
5
Závěr .................................................................................................................................56
6
Použité zdroje ...................................................................................................................58
Seznam schémat........................................................................................................................59
Seznam tabulek .........................................................................................................................59
Seznam grafů ............................................................................................................................60
Seznam příloh ...........................................................................................................................60
Přílohy.......................................................................................................................................61
1 Úvod
Téma „Majetková struktura podniku – srovnání teorie a reálných podnikových dat“ byla
vybrána proto, že majetek je neoddělitelnou součástí pro správné fungování podniku. Na
aktivech podniku bude vidět konkrétní složení majetkové struktury podniku.
Rozsáhlou strukturou majetku je dlouhodobý majetek, který se skládá z dlouhodobého
hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku a tento majetek může být nadále
členěn na dlouhodobý hmotný drobný majetek a na dlouhodobý nehmotný drobný majetek,
dalším členěním dlouhodobého majetku je členění na dlouhodobý finanční majetek kam
spadají zejména akcie, obligace a dluhové cenné papíry.
Další strukturou majetku je členění na oběžný majetek kam spadají převážně zásoby a to
zásoby materiálu, zboží , výrobků atd. Dále do oběžného majetku patří, dlouhodobé a
krátkodobé pohledávky, krátkodobý finanční majetek pod kterým si představíme peníze
v hotovosti v pokladně a peníze u bank.
Posledním členěním aktiv, nebo-li majetku podniku je členění na ostatní aktiva kam
spadají přechodné účty aktivní a aktivní účty časového rozlišení.
Nemusí to přímo znamenat, že podnik musí mít zrovna toto členění majetku. Každé
členění závisí čistě na podniku. Každý podnik nemusí mít ve svých aktivech dlouhodobý
finanční majetek.
Podnik na kterém bude prováděno posouzení jeho finanční situace s dopadem na
majetkovou strukturu podniku, zda podnik v době finanční krize bude či nebude ohrožen
touto krizí budou ukazovat metody výpočtu z kterých bude uveden závěr, zda se podnik
dostane do situace, která by vedla k ukončení jeho činnosti.
9
2 Cíl a metodika práce
2.1 Cíl práce
Cílem práce bude na firmě Jatky Moravský Krumlov spol. s r. o. ilustrovat analýzu
poměrových ukazatelů majetkové struktury s mírou ovlivnění rizika spojeného s finanční
krizí.
Teoretická část se bude věnovat rozebrání jednotlivých složek majetku, které vstupují do
podnikání. Bude zde podrobně vysvětleno co je to dlouhodobý majetek, oběžný majetek.
Nadále zde bude popsaná finanční krize podniku, kdy se poprvé finanční krize objevila a
jak drahé je financování hospodářské krize. Poslední část se bude zabývat výkladem
analýzy poměrových ukazatelů a popsáním Altmanova Z-skóre s porovnáním s Indexem
důvěryhodnosti.
2.2 Metodika práce
V praktické části bude v krátkosti popsána charakteristika a činnost podniku, nadále zde
bude prováděna analýza poměrových ukazatelů, vertikální analýza, Altmanovo Z- skóre a
Index důvěryhodnosti.
Do analýzy poměrových ukazatelů patří:
•
ukazatelé likvidity,
•
ukazatelé rentability,
•
ukazatelé zadluženosti a
•
ukazatelé aktivity.
Analýza bude prováděna z účetních závěrek, které jsou přístupny a zveřejněny na
internetových stránkách. Budou se srovnávat výkazy za předchozích 6 období hospodaření
10
podniku. Na těchto výpočtech bude vidět jak na tom firma v předešlých letech byla a
jakým cílem se bude vyvíjet nadále jeho hospodářská činnost.
11
3 Analytická část
V analytické části budou vysvětleny základní pojmy, jako jsou například majetková
struktura podniku, co je to dlouhodobý majetek a oběžný majetek a pojem likvidnost a
likvidita, ukazatelé likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti, bankrotní modely a
finanční krize.
3.1 Úvod do majetkové struktury firmy
„Problematika majetkové struktury zahrnuje především otázku celkové výše majetku,
kterým podnik disponuje. V druhé rovině je zde předmětem diskusí alokace disponibilních
peněžních prostředků do fixních a oběžných aktiv. Tato záležitost je řešena v souvislosti
s provozní pákou podniku a analýzou jeho kritického množství“ (Kalouda, 2009, s. 77).
„Kromě kvalifikovaných manažerů a ostatních pracovníků každé podnikání vyžaduje
hmotné i jiné hospodářské prostředky: výroba vyžaduje budovu, stroje, suroviny, doprava
dopravní prostředky, pohonné hmoty, dopravní cesty atd. Konkrétní složení prostředků se
označuje jako majetek (majetek podniku, firmy), jeho jednotlivé položky jako aktiva. Aby
podnik (živnostník, společnost) získala potřebná aktiva, musí mít finanční zdroje, tj.
kapitál. Zdrojem může být buď vlastní kapitál, nebo cizí kapitál (dluhy). Majetek tedy
vyjadřuje, „co podnik vlastní“ a kapitál „komu to patří“. Písemný přehled obvykle ve
formě účtu, na jehož levé (debetní) straně je zachyceno konkrétní složení majetku podniku,
tj. všechna jeho aktiva, a na pravé (kreditní) straně všechny kapitálové zdroje (prameny),
tj. pasiva, se nazývá rozvaha (bilance) podniku. Tento dvojí pohled na majetek se označuje
jako bilanční princip a rovnost obou stran (aktiva=pasiva) jako bilanční rovnice“ (Synek,
2007, s. 46 ).
„Každý podnik potřebuje k plnění své činnosti různé prostředky (budovy, stroje, dopravní
prostředky, zásoby, peněžní prostředky apod.). S těmito prostředky hospodaří (vyrábí,
prodává, poskytuje služby), proto se jim říká hospodářské prostředky. Jejich konkrétní
složení v jednotlivých podnicích závisí na specifických zvláštnostech činnosti každého
podniku. Souhrn hospodářských prostředků podniku se označuje jako obchodní majetek.
12
Obchodním majetkem jsou tedy všechny prostředky, které podnik při své činnosti užívá.
Pro účetnictví je charakteristické, že se na majetek dívá ze dvou hledisek:
•
z hlediska jeho konkrétní formy, tj. podle jeho složení,
•
z hlediska zdrojů, ze kterých byl financován“ (Štohl, 2008, s. 20).
„Majetkem podniku rozumíme souhrn prostředků, které podnik při své hospodářské
činnosti užívá. Zahrnuje nejen nejrozličnější věci hmotné povahy, ale i pohledávky a
nehmotné majetkové hodnoty, jako např. licence, průmyslová práva apod.
Jde o dva úhly pohledu na jedinou podstatu – na majetek. Toto dvoj-jediné chápání
majetku je vyjádřením skutečnosti, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel
být financován z určitého finančního zdroje. Máme-li na mysli majetek z hlediska jeho
konkrétní formy, v níž se projevuje, hovoříme o aktivech. Chceme-li vyjádřit původ
majetku (z jakých finančních zdrojů byl pořízen), hovoříme o pasivech v širším smyslu (v
užším smyslu se pojem pasiva užívá jen pro cizí zdroje financování). Souběžná dvojí
klasifikace majetku představuje úhelný kámen, na němž je založeno účetnictví jako
systém, je jeho ústřední charakteristikou, výchozím metodickým znakem, nazývaným
bilančním princip. Je základem konstrukce jednoho z klíčových účetních výkazů - rozvahy
neboli bilance, v níž platí tato (bilanční) rovnice“ (Kovanicová, 2003, s. 3).
Schéma 3.1: Bilanční pravidlo
Aktiva=Pasiva
Zdroj: upraveno podle knihy Abeceda účetních znalostí pro každého (Kovanicová, 2003, s.
3).
13
3.2 Definice a obsah pojmů
„Majetková struktura je definována strukturou aktiv podniku. Tento přístup je sice
v některých případech vnímán jako statický, nicméně je považován za tradiční a do jisté
míry za základní. Je definován přehledem majetku podniku na dané rozlišovací úrovni levé
strany účetního výkazu rozvahy.
Majetková struktura je při odlišném přístupu k této problematice vnímána jako:
•
funkce ekonomické praxe v dané zemi,
•
funkce právní normy podnikání.
Z pohledu potřeb praktického finančního řízení podniku je zřejmě nejšťastnější vnímání
majetkové struktury podniku komplexně, jako složky majetkově – finanční stability firmy.
Jde o vyjádření potřeb definovat vztah mezi majetkem a použitým kapitálem, který je
popsán finanční strukturou firmy“ (Kalouda, 2009, s. 77).
„Majetkem podniku (v našem obchodním zákoníku se používá výraz „obchodní majetek“)
se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří
podnikateli a slouží k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků, které se
liší dobou, po kterou slouží v provozu podniku, než se vrátí do peněžní formy: první
skupinou je dlouhodobý (neoběžný) majetek, nazýván též investiční majetek, v rozvaze též
jako stálá, fixní aktiva. Druhou skupinou je oběžný majetek, v rozvaze je označen jako
oběžná aktiva. Další skupinou aktiv jsou přechodná aktiva, což jsou položky přechodného
charakteru mezi majetkem a náklady nebo výnosy. Jsou předmětem zájmu účetnictví.
Majetkovou strukturou podniku zachycuje levá strana rozvahy a je označována jako aktiva.
Kdo chce znát podrobné členění aktiv a pasiv, nahlédne do účetního výkazu rozvaha“
(Synek, 2007, s. 46).
14
3.3 Aktiva podniku
„Podnik potřebuje ke své činnosti určité hospodářské prostředky, určitý majetek (aktiva).
Aktiva umožňují podniku produkovat zboží či služby, které jsou určeny k upokojování
potřeb nebo požadavků zákazníků. Zákazníci jsou ochotni za ně zaplatit a tím přispívají
k peněžnímu toku (pozitivnímu cash flow) podniku. Při průchodu aktiv podnikem (jeho
produkčním cyklem) dochází k jejich postupné přeměně v peníze. Smyslem podnikání je
potom získat větší množství peněz, než činila hodnota spotřebovaných aktiv.
Aktiva podniku mohou mít jednak fyzickou (hmotnou) podobu a jednak nehmotnou
podobu např. patentů, autorských práv, projektů apod. V české legislativě je podnik
vymezen jako soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání včetně věcí,
práv a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku.
Je objektem obchodně právních vztahů a součástí obchodního jmění podnikatele“
(Sedláček, 2005, s. 18).
„Aktiva jsou vložené prostředky kontrolované (ovládané) podnikem, které jsou výsledkem
minulých událostí a u nichž se očekává, že přinesou podniku budoucí ekonomický
prospěch, budoucí užitek.
Budoucí ekonomický prospěch ztělesněný v aktivech se může projevit různými způsoby.
Nejčastěji bývá aktivum:
•
užito při výrobě výrobků (či při poskytování služeb) určených k prodeji (např.
spotřebované suroviny či materiál),
•
přeměněno v jiné aktivum (např. pohledávka se přemění v peněžní prostředky při
přijaté úhradě od odběratele),
•
použito k úhradě dluhu (např. zaplacení závazku dodavateli),
•
případně rozděleno vlastníkům podniku (např. výplata dividend), apod.
15
Budoucí užitek aktiva se tedy nechápe úzce – jen jako potenciální (očekávaný, velmi
pravděpodobný) přímý prospěch (přímé zvýšení peněz), ale i jako potenciální nepřímý
příspěvek směřující ke zvýšení peněžních prostředků či peněžních ekvivalentů.
Z hlediska funkce v hospodářské činnosti (a tím i z hlediska potřeb financování) se aktiva
člení na:
•
majetkové složky, které podniku slouží dlouhodobě (stálá, fixní, dlouhodobý
majetek), převážná část tohoto majetku se postupně opotřebovává,
•
majetkové složky krátkodobé, které se užijí (spotřebují, realizují) v průběhu
normálního provozního cyklu podniku, popřípadě u nichž proces přeměny v peníze
nepřesáhne jeden rok (oběžná, krátkodobá aktiva, oběžný majetek)“ (Kovanicová,
2003, s. 6-7).
3.3.1 Vymezení aktiv
Subkapitoly 3.3.1 a 3.3.2 jsou ocitovány z knihy Účetnictví pro manažery od Jaroslava
Sedláčka.
Za aktivum se v účetnictví považují ty položky majetku podniku, které vykazují následující
vlastnosti:
•
představují pro podnik budoucí ekonomický užitek a tento užitek patří výhradně
jemu,
•
očekávání budoucího užitku musí být dostatečně spolehlivé a prokazatelné,
•
aktivum je důsledkem hospodářských operací uskutečněných v minulosti,
•
aktivum musí být s dostatečnou mírou spolehlivě ocenitelné (v penězích).
Většina aktiv je spojena se zákonnými právy vč. práva vlastnického. Existence aktiva však
nemusí být nezbytně spojena s jeho vlastnictvím, jestliže podnik kontroluje očekávané
16
užitky z aktiva. Budoucí užitky z aktiva mohou plynout do podniku např. tím, že aktivum
bude:
•
spotřebováno (samostatně nebo v kombinaci s jinými aktivy) při produkci zboží,
•
vyměněno za jiná aktiva,
•
použito k vypořádání dluhu,
•
rozděleno mezi vlastníky podniku.
Množství i forma aktiv, která podnik vlastní, bude záviset zejména na charakteru
vykonávaných aktivit (např. průmyslová produkce bude vyžadovat vyšší objem aktiv než
obchodní činnosti).
3.3.2 Struktura aktiv
Vedle formy, ve které podnik aktiva vlastní je pro klasifikaci významná doba jejich
použitelnosti (životnosti) tj. doba, po kterou podniku slouží, než dojde k jejich přeměně
v jiná aktiva, aby v konečném stádiu představovala peněžní tok plynoucí do podniku.
Aktiva se rozdělují podle doby jejich použitelnosti na dvě základní skupiny: stálá a oběžná
aktiva a třetí skupinu pak tvoří ostatní aktiva (Sedláček, 2005, s. 18-19).
Schéma 3.3.2: Struktura aktiv
17
3.4 Dlouhodobý majetek
Kapitola 3.4 a subkapitoly 3.4.1, 3.4.2, 3.4.3 a 3.4.4 jsou ocitovány z knihy Účetnictví pro
manažery od Jaroslava Sedláčka.
Dlouhodobý majetek by měl představovat nejvýnosnější aktiva podniku, která jsou
pořizována na delší dobu a proto rozhodování o nich patří k strategickým rozhodnutím,
prováděným top managementem nebo vlastníky podniku.
Nespotřebovává se najednou, ale postupně formou odpisů. V některých případech
nedochází k jeho spotřebě, neztrácí hodnotu, ale naopak ji získává (např. pozemky, sbírky,
kulturní památky). Jeho likvidnost je nejnižší, a proto je v rozvaze umístěn na počátku
aktiv. Člení se na tři základní složky.
3.4.1 Klasifikace dlouhodobého majetku
Směrná účtová osnova vymezuje dlouhodobému majetku následující účtové skupiny:
01 – Dlouhodobý nehmotný majetek
02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý
finanční majetek
05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
06 – Dlouhodobý finanční majetek
07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
18
09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku
3.4.2 Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)
Není fyzické povahy a poskytuje určitá práva podniku na ekonomický prospěch. Výši
ocenění, od kterého bude tato práva považovat za dlouhodobý nehmotný majetek, si
stanoví podnik sám (s výjimkou goodwillu a technického zhodnocení) a sice s ohledem na
principy významnosti, věrného a poctivého zobrazení aktiv v účetnictví podniku.
Doba použitelnosti tohoto majetku je delší než jeden rok a rozumí se jí doba, po kterou je
majetek použitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost podniku.
Dlouhodobý nehmotný majetek se reprodukuje prostřednictvím odpisů. Způsob i dobu
odpisování si volí podnik v odpisovém plánu s výjimkou zřizovacích výdajů a goodwillu,
které se odpisují po dobu 5 let rovnoměrně. K evidenci dlouhodobého nehmotného
majetku používá obvykle podnik následující účty:
•
zřizovací výdaje,
•
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje,
•
software,
•
ocenitelná práva,
•
goodwill atd.
3.4.3 Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)
Je charakterizován fyzickou, hmatatelnou podobou. Stávají se jím věci uvedené do stavu
způsobilého k užívání, kterými se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a
povinností stanovených zvláštními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Může být
odpisovaný nebo neodpisovaný. Dobu odpisování, která je závislá na době použitelnosti a
způsob odpisování si opět volí podnik v odpisovém plánu s výjimkou oceňovacího rozdílu
k nabytému majetku, který se odpisuje rovnoměrně po dobu 15 let. Ocenění, od kterého
19
bude podnik považovat aktivum za dlouhodobý hmotný majetek, si může podnik zvolit u
samostatných movitých věcí, které musí být daňově odpisovány od limitu 40 tis. Kč.
O dlouhodobém hmotném majetku účtuje podnik v účtových skupinách 02 a 03, v nichž
obvykle zřizuje tyto účty:
•
pozemky,
•
stavby,
•
samostatné movité věci a soubory movitých věcí,
•
pěstitelské celky trvalých porostů,
•
základní stádo, tažná zvířata,
•
umělecká díla a sbírky atd.
3.4.4 Dlouhodobý finanční majetek (DFM)
Podnik pořizuje tato aktiva za účelem:
•
získání vlivu v jiném podniku,
•
dosažení vyšších výnosů než při jiné formě investování.
V obou uvedených případech je konečným cílem získat touto investicí ekonomický
prospěch ve formě dividend, podílů na zisku, úroků či výnosů z prodeje dlouhodobých
finančních aktiv. K evidenci dlouhodobého finančního majetku jsou v podniku obvykle
voleny v rámci účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek tyto účty:
•
podíly v ovládaných a řízených osobách,
•
podíly v podnicích pod podstatným vlivem,
20
•
realizovatelné cenné papíry a podíly,
•
dlužné cenné papíry držené do splatnosti atd.
Dlouhodobým majetkem není:
•
drobný nehmotný a hmotný majetek, o němž podnik rozhodl, že není dlouhodobým
majetkem. V tom případě se nehmotný majetek vyúčtuje při pořízení do nákladů
(na vrub účtu Služby) a o hmotném majetku se účtuje jako o zásobách (a o jejich
předání do užívání se účtuje na vrub nákladového účtu Spotřeba materiálu).
•
Krátkodobý finanční majetek, který je evidován na účtech účtové třídy 2 – Finanční
účty (Sedláček, 2005, s. 94-96).
3.5 Oceňování dlouhodobého majetku
3.5.1 Ocenění při nabytí dlouhodobého majetku
„Při nabytí dlouhodobého majetku přicházejí v úvahu tři oceňovací základny:
•
pořizovací cena,
•
vlastní náklady
•
reprodukční pořizovací cena.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že určitá specifika oceňování vyplývají z nabytí
podniku nebo jeho části zejména koupí a vkladem, jakož i z přeměn společností. Při těchto
transakcích vzniká goodwill (jako položka dlouhodobého nehmotného majetku).
Ocenění pořizovací cenou
Touto cenou se ocení dlouhodobý (nehmotný, hmotný i finanční) majetek pořízený za
úplatu. Do této ceny patří nejen tzv. cena pořízení, ale i náklady s jeho pořízením
21
související. V případě pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je
snazší uvést (zejména) ty náklady, které do tohoto ocenění zahrnout nelze:
•
výdaje na opravy a údržbu,
•
kursové rozdíly,
•
smluvní pokuty a úroky z prodlení, popř. jiné sankce ze smluvních vztahů,
•
daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, jež zákon o daních z příjmů
neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a dále daň z převodu
nemovitosti,
•
náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu.
Po nabytí majetku se ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a
odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku zvyšuje o provedené technické
zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněn vlastník. Pro obsah pořizovací ceny
technického zhodnocení platí tatáž pravidla jako pro dlouhodobý hmotný a nehmotný
majetek (vlastně ustanovení o dotaci).
Pořizovací cenou se ocení i dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou,
jsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
U cenných papírů a podílů jsou (vedle emisního ážia) součástí pořizovací ceny i přímé
náklady s pořízením související, jako jsou poplatky makléřům, poradcům, burzám apod.
Naproti tomu do této ceny se nezahrnují zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů
a podílů, ani náklady spojené s držbou těchto aktiv.
Ocenění vlastními náklady
Takto se ocení dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek, je-li vytvořen vlastní činností.
Do vlastních nákladů se zahrnují nejen veškeré přímé náklady, ale i nepřímé náklady
bezprostředně související s vytvářeným dlouhodobým hmotným či nehmotným majetkem
22
– tzv. výrobní režie, popř. i správní režie, pokud byl majetek zhotovován dlouhodobě –
podobu delší než jeden rok.
Ocenění reprodukční pořizovací cenou
Tímto oceněním se rozumí cena, za kterou by byl dlouhodobý majetek pořízen v době, kdy
se o něm účtuje. Zákon vymezuje případy, u nichž lze tuto cenu použít. V podstatě jde o:
•
majetek nabytý bez úplaty (např. přijatý dar, přebytek zjištěný při inventarizaci
apod.),
•
majetek vytvořený vlastní činností, jestliže jeho vlastní náklady nelze zjistit nebo
jestliže tyto náklady převyšují reprodukční pořizovací cenu“ (Kovanicová, 2003, s.
226-228).
3.5.2 Ocenění k rozvahovému dni
„Ekvivalence, kterou se přeceňují majetkové účasti k rozvahovému dni, resp. k okamžiku
sestavení účetních výkazů, pokud tak podnik rozhodl.
Reálná hodnota, kterou se přeceňují realizovatelné cenné papíry a podíly k rozvahovému
dni, resp. k okamžiku sestavení účetních výkazů.
O trvalém snížení ocenění dlouhodobého majetku se účtuje prostřednictvím oprávek,
přitom je nutno opravit odpisový plán podniku.
O přechodném snížení ocenění dlouhodobého majetku se účtuje při uzavírání účetních knih
pomocí opravných položek (na účtech účtové skupiny 09). Jde např. o tržní cenu akcií,
obchodovaných na burze cenných papírů, která je na konci účetního období nižší než je
jejich ocenění v účetnictví podniku. Dočasné snížení se vyjádří opravnou položkou
k příslušné majetkové složce. U odpisovaného dlouhodobého majetku, jehož užitná
hodnota se běžně snižuje opotřebením, se opravná položka vytvoří v případě, kdy je jeho
užitná hodnota zjištěná při inventarizaci výrazně nižší než je jeho ocenění v účetnictví po
23
odečtení oprávek. Když důvody pro snížení ocenění majetku pominou, opravná položka se
zruší“ (Sedláček, 2005, s. 97).
Schéma 3.5.2: Dočasné snížení dlouhodobého majetku
55X – Zúčtování
09X – Oprav.položky
2
55X – Tvorba oprav.
1
1. snížení užitné hodnoty dlouhodobého majetku (účtové skupiny
01,02, 03, 06) podle zjištění inventarizace.
2. zrušení opravné položky v následujícím účetním období,
pominou-li důvody pro snížení.
Zdroj: upraveno podle knihy Účetnictví pro manažery (Sedláček, 2005, s. 98).
3.6 Oběžný majetek
„Oběžný majetek (krátkodobý, provozovací, provozní, v rozvaze označený jako oběžná
aktiva, dříve oběžné prostředky) je v podniku přítomen v různých formách: ve věcné
podobě jako zásoby materiálu, rozpracované výrobky a hotových výrobků, v peněžní
podobě jako peníze v pokladně a na účtech v bance, pohledávky (především z obchodního
styku, tj. dosud neuhrazené faktury, které podnik vystavil svým odběratelům, a ostatní
pohledávky, např. vůči svým zaměstnancům nebo jiným osobám), krátkodobý finanční
majetek (krátkodobé cenné papíry) aj.
24
Schéma 3.6: Koloběh oběžných aktiv
peníze
inkaso
pohledávky
nákup
materiál
výroba
prodej na úvěr
hotové výrobky
rozpracovaná výroba
výroba
Zdroj: upraveno podle knihy Manažerská ekonomika (Synek, 2007, s. 48).
Jedna forma oběžného majetku přechází v jinou (za peníze jsou nakoupeny suroviny, ty se
změní v nedokončené výrobky, ty v hotové výrobky, hotové výrobky v pohledávky,
pohledávky v peníze na účtech nebo v hotové peníze). Oběžný majetek je tedy neustále
v pohybu „obíhá“ – odtud jeho název. Na rozdíl od dlouhodobého (stálého) majetku, jehož
obrat je velmi pomalý (např. stroje se „obrátí“ jednou za pět, deset i více let, budovy za
dvacet, padesát i více let), oběžný majetek se obrací velmi rychle (v obchodě např. za
několik dní, ve výrobě za několik dní až týdnů). Čím rychleji se obrací, tím za stejných
podmínek přinese větší zisk. Důležitými ukazateli využití oběžného majetku jsou ukazatele
rychlosti jeho obratu. Oběžný majetek však slouží i k úhradě závazků (dluhů) podniku.
Jsou to především peníze, kterými podnik vyrovnává své závazky, nemá-li peníze, musí
použít i ostatní oběžný majetek, resp. i stálý majetek (pak ovšem většinou jako podnik
zaniká)“ (Synek, 2007, s. 48-49).
3.6.1 Zásoby
„Zásoby se skládají ze surovin, nedokončené výroby a hotových výrobků. Firma do zásob
investuje. Náklady na držení zásob nezahrnují jen skladovací náklady a riziko poškození
nebo zastarání, ale také kapitálové náklady, tj. výnosovou míru, kterou by poskytlo jiné,
stejně rizikové „uložení“ peněž vázaných v zásobách. Výhody z držení zásob jsou často
nepřímé. Například velká zásoba hotových výrobků (vzhledem k očekávanému odbytu)
25
snižuje možnost, že „zásoby dojdou“, když poprávka neobvykle vzroste. Výrobci s malými
zásobami se snáze může stát, že nebude schopen pohotově vyřídit objednávky.
Objednávky surovin ve velkém mohou být výhodné, i když vedou k velkým průměrným
zásobám, pokud firma může dostat množstevní slevu od dodavatelů. Ze stejných důvodů
firmy často drží velké zásoby hotových výrobků v důsledku výroby větších, a tím i
ekonomičtějších výrobních sérií. Velkými sériemi tak výrobní manažer vlastně poskytuje
firmě množstevní slevu.
Cílem správy zásob je zvážit všechny tyto (a další) přínosy a náklady a najít rozumnou
rovnováhu“ (Kolář, s. 118).
„Zásoby zahrnují dvě velké skupiny:
•
nakupované od dodavatelů, tj. především materiál a zboží,
•
vyrobené vlastní hospodářskou činností, tj. (hotové) výrobky, nedokončenou
výrobu (včetně polotovarů) a zvířata (určitého charakteru a určení). Spíše
výjimečně se ve vlastní režii pořizuje materiál.
Zásobami jsou:
( 1 ) Materiál, kam patří zejména:
suroviny (základní materiál), tj. hmoty, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo
zčásti do zhotovovaného výrobku a tvoří jeho podstatu,
pomocné látky, které rovněž přecházejí do zhotovovaného výrobku, ale tvoří jeho podstatu
(např. lak na výrobky),
látky (provozovací), jichž je zapotřebí pro zajištění provozu podniku (např. palivo,
mazadla, čisticí prostředky apod.),
náhradní díly,
26
obaly a obalové materiály (sloužící k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a
vlastních výrobků),
další movité věci s dobou použitelnosti 1 rok a kratší bez ohledu na výši ocenění.
( 2 ) Nedokončená výroba a polotovary, zahrnující:
nedokončenou výrobu,
polotovary.
( 3 ) Výrobky, tj. věci vlastní výroby určené k prodeji externím odběratelům (popř. i ke
spotřebě uvnitř podniku).
( 4 ) Zvířata
( 5 ) Zboží – tj. movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud podnik s těmito věcmi
obchoduje. Patří sem výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních
prodejen.
( 6 ) Poskytnuté zálohy na zásoby“ (Kovanicová, 2003, s. 251-252).
3.6.2 Pohledávky
„Pohledávka je nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka. Podnikatel tedy
vystupuje ve finančním vztahu v roli věřitele. Typickým příkladem je faktura vystavená
odběrateli jako předpis částky, kterou má dlužník uhradit ve smluvené lhůtě. Dalším typem
pohledávky může být poskytnutá záloha zaměstnanci, přeplatek na daních, nárok na
pojistnou náhradu od pojišťovny v případě pojistného plnění atd.“ (Štohl, 2008, s. 22).
3.7 Zdroje financování majetku
Kapitola 3.7 a subkapitoly 3.7.1 a 3.7.2 jsou ocitovány z knihy Učebnice účetnictví od Ing.
Štohla.
27
Zdroje financování majetku vyjadřují, jakým způsobem si podnik opatřil svůj majetek.
Základním kritériem je hledisko vlastnictví, podle něho se zdroje rozdělují na:
•
vlastní zdroje (označují se jako vlastní kapitál),
•
cizí zdroje.
3.7.1 Vlastní kapitál
Vlastní kapitál účetní jednotky je tvořen součtem dlouhodobého majetku, peněžních
prostředků, cenin, zásob, pohledávek po odečtení stavu závazků (úvěry, ostatní závazky).
Obecně lze říci, že Vlastní kapitál = Majetek – Závazky. Typickým příkladem vlastního
kapitálu jsou vklady podnikatele z osobního majetku do firmy (a to jak na začátku
podnikání, tak v jeho průběhu) a zisk z podnikání.
3.7.2 Cizí zdroje
K cizím zdrojům financování patří bankovní úvěry a také závazky vůči dodavatelům,
závazky vůči zaměstnancům, finančním úřadům, institucím sociálního zabezpečení a
zdravotního pojištění apod.
Úvěr – představuje peněžní prostředky, které peněžní ústav (banka, spořitelna) půjčí firmě
na základě smlouvy o poskytnutí úvěru. Jedná se o dluh firmy, tj. povinnost do určitého
data splatit úvěr a platit poplatek za úvěr (tj. úrok). Úvěry mohou být zdrojem
krátkodobým (doba splatnosti do 1 roku) i dlouhodobým (doba splatnosti nad jeden rok).
Ostatní závazky – závazek = dluh. Závazek má účetní jednotka tehdy, když jiné něco dluží.
Rozeznáváme tyto druhy závazků:
Závazky vůči dodavatelům – tj. závazek vznikne účetní jednotce tehdy, pokud od jiné něco
odebere (zboží, výrobky, službu), dodavatel dodávku fakturuje a odběratel je povinen
zaplatit fakturu do sjednané doby (Štohl, 2008, s. 23).
28
3.8 Likvidnost a likvidita
„Schopnost jednotlivých aktiv (majetkových složek podniku) přeměnit se rychle a bez
větších ztrát na peněžní prostředky, označujeme jako jejich likvidnost (likviditu v užším
slova smyslu nebo též absolutní likviditu). Z hlediska likvidnosti jsou peníze
nejlikvidnějším majetkem, stroje a budovy nejméně likvidním. Podobně můžeme hovořit o
likviditě pasiv (krátkodobé dluhy jsou likvidní, vlastní kapitál nejméně likvidní).
Vezmeme-li v úvahu i výši splatných závazků podniku (jsou na straně pasiv) a poměříme ji
s výší likvidních aktiv, hovoříme o likviditě podniku (likviditě v širším slova smyslu,
relativní likviditě). Ta vyjadřuje míru schopnosti podniku uhradit své závazky „v blízké
budoucnosti“. Vyjadřuje se formou poměrových ukazatelů zvaných stupně likvidity, které
v čitateli mají složky likvidních aktiv a ve jmenovateli krátkodobé závazky včetně
krátkodobých bankovních úvěrů.
Likvidita podniku je předpokladem jeho finanční rovnováhy (stability). Je-li podnik trvale
nelikvidní (finanční rovnováha je porušena), hovoříme o platební neschopnosti
(insolvenci). To je tedy stav, kdy podnik není schopen platit dluhy v termínech jejich
splatnosti (někdy se uvádí 12 měsíců jako maximální doba pro prodej aktiv a vyrovnání
dluhů). Jinými slovy insolvence znamená, že splatné dluhy jsou vyšší než realizovatelná
hodnota aktiv. Nevýhodná je i nadbytečná likvidita, tj. vyšší stav likvidních prostředků,
než je jejich potřeba.
Obecně platí, že vyšší likvidita (vyšší podíl aktiv s vyšším stupněm likvidity, především
peněz a pohledávek) snižuje nebezpečí platební neschopnosti, ale současně snižuje
výnosnost podniku (peníze v pokladně mají nulovou výnosnost, peníze na účtech velmi
nízkou), výnos totiž zvyšují především nové stroje a technologie, nové druhy materiálu
apod., tj. málo likvidní aktiva. Management podniku proto musí usilovat o optimální
likviditu a optimální strukturu veškerého majetku (aktiv), a současně i o co nejvyšší
rentabilitu. Likvidita a rentabilita jsou považovány za kritéria finančního zdraví“ (Synek,
2007, s. 49).
29
Schéma 3.8: Ukazatelé likvidity
pohotové peněžní prostředky
hotovostní likvidita =
krátkodobé závazky
pohotové peněžní prostředky + pohledávky
pohotová likvidita =
krátkodobé závazky
oběžný majetek celkem
běžná likvidita =
krátkodobé závazky
Zdroj: převzato z učebních textů (Kalouda).
3.9 Bankrotní modely
„Mají informovat o možnosti hrozícího bankrotu v blízké budoucnosti a vycházejí
z předpokladu, že ve firmě dochází již několik let před úpadkem k určitým anomáliím,
které signalizují budoucí problémy“ (Růčková, 2008, s. 46).
3.9.1 Altmanovo Z – skóre
„Pro ostatní podniky, tedy pro podniky, které jsou finančně řízeny s větší mírou razance a
tedy riskantněji jsou váhy u jednotlivých proměnných korigovány do níže uvedené podoby.
V domácích pramenech je tato verze Altmanova vzorce označována jako verze pro
společnosti s ručením omezeným.
Z (s.r.o.) = 0,717 x X1 + 0,847 x X2 + 3,107 x X3 + 0,42 x X4 + 0,998 x X5
X1 = (oběžná aktiva-krátkodobé zdroje)/suma aktiv
X2 = nerozdělený zisk/suma aktiv
X3 = EBIT/suma aktiv
30
X4 = účetní hodnota základního kapitálu/celkové dluhy
X5 = tržby/suma aktiv
Situace firmy: - Z >2, 9 uspokojivá finanční situace
- 1, 2 < Z ≤ 2, 9 šedá zóna (neprůkazný výsledek)
- Z ≤ 1, 2 přímí kandidáti bankrotu
Je třeba zdůraznit, že firmy s neurčitou situací jsou tak hodnoceny jen proto, že v tom
intervalu nedává metoda spolehlivé výsledky. Problém tedy není ve firmách, které se do
tohoto intervalu dostanou, nýbrž v metodě.
Výhrady o jen omezené použitelnosti Z-funkce v našich podmínkách je třeba brát s
rezervou. Není totiž jasné, v čem zásadně a proč výbec by se měly současné podmínky v
ČR lišit od poměrů v ekonomice americké době vzniku Z-funkce“ (Kalouda, učební texty).
3.9.2 Index důvěryhodnosti
„Autoři celé množiny diskriminačních funkcí jsou Ivan a Inka Neumaierovi. Vytvořili
s ohledem na specifika ČR obdobu Z-funkce.
IN 95 = V1 x A + V2 x B + V3 x C + V4 x D + V5 x E + V6 x F
A = aktiva/cizí kapitál
B = EBIT/nákladové úroky
C = EBIT/celková aktiva
D = tržby/celková aktiva
E = oběžná aktiva/krátkodobé závazky
31
F = závazky po lhůtě splatnosti/tržby
V1 až V6 jsou váhy jednotlivých podílových ukazatelů. Tyto hodnoty jsou oborově
závislé, s výjimko vah V2 a V5, jejichž hodnoty jsou stejné pro všechna odvětví
ekonomiky ČR.
Situace firmy: - IN > 2 lze předpovídat uspokojivou finanční situaci
- 1 < IN ≤ 2 podnik z nevyhraněnými výsledky
- IN ≤ 1 podnik je ohrožen vážnými finančními problémy“ (Kalouda, učební
texty).
3.10 Ukazatelé aktivity
„Měří efektivnost podnikatelské činnosti a využití zdrojů podle rychlosti obratu vybraných
položek rozvahy, jejich rozbor má sloužit k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme
s aktivy a jaké má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu“ (Růčková, 2008, s. 45).
Schéma 3.11: Ukazatelé aktivity
obrat celkových aktiv =
obrat DHM =
tržby za prodej zboží + tržby za vl. Výrobky a služby
celková aktiva
tržby
dlouhodobý hmotný majetek
tržby
obrat zásob =
zásoby
tržby
obrat pohledávek =
pohledávky
zásoby
doba obratu zásob =
tržby/365
pohledávky
doba obratu pohledávek =
tržby/365
32
závazky
tržby/365
doba obratu závazků =
Zdroj: převzato z učebních textů (Živělová).
3.11 Ukazatelé zadluženosti
„Posuzují finanční strukturu firmy z dlouhodobého hlediska. Slouží jako indikátor výše
rizika, které firma podstupuje při určité struktuře vlastních a cizích zdrojů. Zároveň slouží
jako míra schopnosti firmy znásobit své zisky využitím vlastního kapitálu“ (Růčková,
2008, s. 45).
„ celková zadluženost = celkové závazky/celková aktiva x 100
krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky/celková aktiva x 100
dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky/celková aktiva x 100
míra samofinancování = vlastní kapitál/celková aktiva x 100“ (Živělová, učební texty).
3.12 Ukazatelé rentability
„Poměřují zisk s jinými veličinami tak, aby se zhodnotila úspěšnost při dosahování
podnikových cílů. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje,
dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je třeba si uvědomit, že dlouhodobě
existuje velmi silná vazba mezi rentabilitou a likviditou a je proto vhodné pracovat s těmito
ukazateli zároveň“ (Růčková, 2008, s. 44).
„ rentabilita celkových aktiv = HV před zdaněním + úroky/celková aktiva
rentabilita tržeb = HV za účetní období/tržby“ (Živělová, učební texty).
33
3.13 Finanční krize podniku
„Roky 2007, 2008 2009 se zcela jistě zapíší do dějin světové ekonomiky jako časy první
opravdu globální hospodářské krize. Dnes ještě neumíme docenit její velikost, hloubku a
novost, ale asi již všichni cítíme, že se zrodila ekonomická recese s vlastnostmi
počítačového viru. Se začnou dávkou ironie musíme připustit, že tato krize měla a svým
způsobem stále má všechny vlastnosti, které by podle teorie a vědy měl mít moderní a
dynamický podnik v globální ekonomice.
Světová odborná a politická veřejnost napnula v posledním roce (od poloviny roku 2008
do poloviny roku 2009) veškeré síly k tomu, aby připravila různorodé recepty na boj
s touto nebývale tvrdou krizí, a objevilo se obrovské množství názorů na její řešení.
Z hlediska podniku působícího v prostředí nové ekonomiky a v prostředí moderní, vyspělé
a bohaté spotřebitelské společnosti ukázalo období let 2007-2009 naprosto nové pohledy
na mnoho otázek – mimo jiné na problematiku vlastních a cizích zdrojů, na otázky řízení
rizik, zajištění proti rizikům atd.
Krize mimo jiné ukázala, že v budoucnosti nezbývá než přehodnotit vztah k veřejně
publikovaným datům o fungování ekonomických subjektů. Roky 2007-2009 změnily
zřejmě s konečnou platností naši společnou důvěru v nástroje hodnocení kvality závazků,
znovu ukázaly na problematičnost práce auditorů a na riskantnost praxe, kdy se investoři či
firmy spoléhali na zveřejňovaná hodnocení jako na rozhodující doklad kvality.
Bylo by laciné říci, že nic již není takové, jaké to bylo dříve. Je ale možné prohlásit, že
otázky vedení podniků nyní projdou velmi kritickou recenzí a diskusí, že mnohé tradiční
odpovědi budou velmi znejistěny a nahrazeny novými. Pokud se tedy ptáme, co jsme
v posledních dvou nebo třech letech opravdu prožili, pak zřejmě velmi zásadní zrelativnění
některých postulátů či pocitů, na kterých bylo postaveno ekonomické chování podniků.
Především tato krize znovu dokázala, že jak finanční otřesy tak i recese výrobní jsou
opravdu nedílnou součástí demokratického kapitalismu, tedy systému založeného na
volném trhu, soukromém vlastnictví a svobodě jedince.
34
Na druhé straně se zdá, že se přece jenom soustavným pumpováním peněz do finančního
sektoru podařilo vládám vyspělých zemí zastavit krizi v této oblasti, a tedy ze pád Lehman
Brother a některých dalších institucí zůstane spíše ojedinělým případem. Ve třicátých
letech zkrachovalo jenom ve Spojených státech několik tisíc bankovních domů, což vedlo
k zásadnímu poklesu kupní síly středních vrstev a k dramatickému oslabení finanční
stability tisíců malých podniků a živnostníků. Nemusíme asi mnoho znát o tajných
zákoutích finančnictví, abychom si uměli představit, že cosi podobného se mohlo velmi
dobře stát na podzim roku 2008. Nicméně mohutné vládní injekce, převzetí mnoha bank a
další kroky obnovily alespoň v tomto směru důvěru v existenci stability ve finančnictví.
Avšak za jakou cenu se tak stalo? Za cenu obrovských nákladů v řádu několika bilionů
dolarů, které finanční ekonomika spolkla pro zalátání děr po rázem bezcenných aktivech,
jež byla ale původně vedena v účetních hodnotách v řádu bilionů dolarů. Jde o slavné
deriváty vydané k americkým hypotéčním půjčkám, americkým kreditním kartám atd.
Zatímco tedy pádům bankovních domů se podařilo zabránit, z trhu byla stažena likvidita
v asronomickém objemu, která nutně musí někde chybět a která již začala výrazně
zatěžovat vládní rozpočty všech států vyspělého světa. A to povede k potřebě dalších
půjček na trhu, aby bylo možné financovat deficity, když rozpočty v důsledku krize trpí na
jedné straně snížením příjmů a na straně druhé zásadními sanačními výdaji a vyššími
náklady na dosavadní dluhy“ (Kislingerová, 2009, s. 10-38).
35
4 Praktická část
V praktické části bakalářské práce bude popsaná charakteristika podniku Jatky Moravský
Krumlov, spol. s r. o. a nadále zde budou dělány výpočty pro zjištění hospodářské situace
podniku a výpočty pro zjištění zda je podnik zasažen finanční krizí či nikoli tyto výpočty
budou dělány pomocí bankrotních modelů, poměrových ukazatelů a vertikální analýzy.
4.1 Charakteristika podniku
Jatky v Moravském Krumlově (viz Příloha č. 2) zahájily svou činnost už v roce 1956 a
byly provozem větších závodů masného průmyslu. Odloučením v roce 1991 vznikl
samostatný státní podnik, který byl v roce 1993 odkoupen společností Jatky Moravský
Krumlov, spol. s r.o. V posledních letech prošla společnost rozsáhlou rekonstrukcí. Byla
vybudována hygienická smyčka, chladírna na pozastavené maso, šoková mrazírna,
expediční boxy. Jatka splňují nejpřísnější evropské a české hygienické normy.
Od roku 2004 jsou schváleným podnikem pro společný trh, se zavedeným systémem
HACCP a certifikací ISO 9001.
Systém HACCP znamená analýza rizik a tvorba kritických bodů. Tento systém je zákonem
stanovená povinnost, která platí pro celý výrobní proces potravin. HACCP stanovuje a
vyhodnocuje rizika, která by mohla ovlivnit zdravotní nezávadnost potravin. Je to systém,
který řídí kvalitu potravin. Podstatou HACCP je 7 principů do kterých patří např.:
•
analýza rizik,
•
určení kritických bodů,
•
stanovení kritických limitů,
•
vypracování nápravných opatření atd.
36
Předmětem podnikání je obchodní činnost a to koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje
a prodej - vyjma zboží vyhrazeného zvláštními předpisy. Dalším předmětem podnikání je
řeznictví a uzenářství. Dříve předmětem podnikání také bylo porážka za mzdu a tato
porážka spočívala v tom, že si odběratelé jako jsou například vysoké školy zemědělské a
mnoho dalších dovezlo své vlastní sele na jatkách mu ho zabily, rozbouraly do ½ a nebo ho
rozbouraly na maso. Odběratelé pak zaplatily příslušnou mzdu plus náklady s bouráním
spojené. Tento předmět podnikání se na jatkách vyskytuje už jen výjimečně, ale klasická
domácí porážka se na jatkách dělá skoro každý týden.
Od prosince loňského roku na jatkách zřídili svou vlastní pojízdnou prodejnu. Tato
prodejna jezdí hlavně část okresu Znojmo a okrajově Břeclav a Brno venkov. Nejezdí do
velkých měst, ale hlavně po malých vesničkách. Po malých vesničkách hlavně proto, že je
tam složitější zásobování. Díky této prodejně mají lidé z vesniček možnost zakoupit
čerstvé maso než, aby na ně čekaly v místní prodejně 14 dní. Tato prodejna jezdí celkem 4
krát do týdne. Výsledky pojízdné prodejny jsou zatím vynikající, ale kdo ví co bude za pár
měsíců či za další rok.
Veškerou produkci si zákazníci mohou zakoupit v podnikové prodejně (viz Příloha č. 3)
v areálu jatek a nebo v prodejně ve Znojmě. Jatka nabízí prodej čerstvého výsekového
masa z jejich produkce a uzeniny z produkce místních výrobců. Nabízí produkty jako je
vepřové maso v ½, vepřové kostry, vepřové maso dělené, chlazené, hovězí maso ve ¼,
hovězí chlazené, hovězí droby vedlejší jatečné produkty a škvařené sádlo a mnoho dalších
produktů. Základní kapitál společnosti je 1 000 000 Kč.
37
4.2 Bankrotní modely
4.2.1 Altmanovo Z – skóre
Pro výpočty tohoto modelu byl použit vzorec pro podniky, které jsou řízeny s větší mírou
razance. V domácích podmínkách je tato verze Altmanova vzorce označována jako verze
pro společnosti s ručením omezeným.
Tab. 1: Vývoj Altmanova Z-skóre
Ukazatel / rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
0,717 x 1
0,3
0,1
0,2
0,2
0,2
0,2
0,847 x 2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
-0,1
3,107 x 3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
-0,1
0,42 x 4
0,6
0,6
0,7
0,7
0,6
0,6
0,998 x 5
3,0
3,1
3,8
3,5
3,5
3,9
Z - skóre
3,5
3,5
4,2
3,9
3,9
3,9
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
Vývoj Altmanova Z – skóre nám ukazuje, že firma má uspokojivou finanční situaci. Pro
uspokojivou finanční situaci se uvádí hodnoty větší jak 2,9. Hodnoty výpočtu se pohybují
od 3,50 do 4,22. Nejvyšší hodnotu měla firma podle Altmanova Z – skóre v roce 2005 kdy
tato hodnota dosáhla 4,22 a nejmenší hodnotu měla v roce 2004 kdy dosahovala 3,49.
Nejmenší naměřená hodnota neměla vůbec vliv na ovlivnění finanční situace podniku.
Nejvíce se asi na vývoji Z – skóre podílel ukazatel x5.
38
Graf 1: Vývoj Altmanova Z-skóre
4,4
4,1
3,8
3,5
3,2
Z - skóre
2,9
2,6
2,3
2,0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
4.2.2 Index důvěryhodnosti „IN 95“
Pro výpočty indexu důvěryhodnosti firmy jsou použity váhy pro odvětví výroby
potravinářských výrobků a nápojů.
Tab. 2: Vývoj indexu důvěryhodnosti
Ukazatel / rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
0,26*1
0,42
0,41
0,44
0,44
0,42
0,40
0,11*2
0,27
0,00
0,19
0,20
0,29
-1,25
4,99*3
0,08
0,05
0,06
0,05
0,06
-0,41
0,33*4
1,00
1,04
1,25
1,14
1,14
1,29
0,10*5
0,16
0,12
0,13
0,13
0,14
0,13
17,38*6
0,07
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
IN 95
1,99
1,62
2,07
1,96
2,04
0,17
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
39
Výpočty na základě indexu důvěryhodnosti ukazují, že během sledovaného období tento
index kolísá v letech 2003, 2004 a 2006 se podnik pohybuje v šedé zóně. V letech 2005 a
2007 je podnik v uspokojivé finanční situaci. V roce 2008 tento index ukazuje, že je
podnik ohrožen vážnými finančními problémy. To, že se podnik dostal do vážných
finančních problémů způsobilo to, že podnik v tom roce vykazoval záporný výsledek
hospodaření před zdaněním.
Ukazatel srovnání závazků po lhůtě splatnosti se srovnání s tržbami, nebo-li ukazatel x6
(viz Příloha č. 1) vykazuje v letech 2004, 2005, 2007 a 2008 nulovou hodnotu jen v letech
2003 a 2006 vykazuje minimální hodnotu. Tento ukazatel nemá skoro žádný vliv na
ovlivnění finančního zdraví podniku. Ukazatel x2, nebo-li srovnání provozního zisku
s nákladovými úroky (viz Příloha č. 1) vykazuje v roce 2004 nulovou hodnotu a tato
hodnota je dána tím, že společnost v tomto roce nevykazuje žádné nákladové úroky.
Graf 2: Vývoj indexu důvěryhodnosti
2,50
2,00
1,50
IN 95
1,00
0,50
0,00
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
40
2008
4.3 Analýza poměrových ukazatelů
4.3.1 Ukazatelé likvidity
Tab. 3: Vývoj ukazatelů likvidity
Likvidita
2003
2004
2005
2006
2007
2008
hotovostní likvidita(likvidita I.stupně)
0,01
0,04
0,09
0,06
0,13
0,14
pohotová likvidita (likvidita II.stupně)
1,53
1,1
1,19
1,21
1,31
1,22
běžná likvidita (likvidita III.stupně)
1,63
1,16
1,3
1,31
1,36
1,28
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
Doporučená hodnota hotovostní likvidity by se měla pohybovat minimálně okolo 0,2. Tato
likvidita měří momentální platební schopnost podniku. Do hotovostních platebních
prostředků se zahrnují pohotové peněžní prostředky a to sou peníze v hotovosti a na
běžných účtech u bank.
Naměřené hodnoty hotovostní likvidity společnosti ukazují, že mají vzrůstající tendenci.
Tyto hodnoty ukazují, že podnik je ohrožen vážnou platební neschopností. Je to dáno tím,
že má málo pohotových peněžních prostředků a vysoké krátkodobé závazky.
U pohotové likvidity by se doporučená hodnota měla pohybovat okolo 1. V této likviditě
se porovnávají pohotové peněžní prostředky plus pohledávky s krátkodobými závazky.
Hodnoty tohoto ukazatele nám ukazují, že má kolísající trend nejmenší hodnoty dosáhla
v roce 2004 kdy naměřená hodnota ukázala 1,1 a nejvyšší naměřená hodnota byla v roce
2003 kdy tato hodnota ukázala 1,53. Naměřené hodnoty dokázaly pokrýt krátkodobé
závazky společnosti až 1,5 násobně. Do dalších let bych na této likviditě nic neměnil,
protože z mého pohledu je to optimální udržitelná výše pro společnost.
U běžné likvidity je doporučená hodnota okolo 2 – 2,5. Naměřené hodnoty běžné likvidity
měly ve sledovaném období kolísající trend. To, že se běžná likvidita pohybuje v rozmezí
od 1,16 do 1,63 způsobilo to, že společnost nemá příliš velké zásoby oběžného majetku.
41
Nejvyšší naměřená hodnota v roce 2003 ukazuje, že 1 Kč krátkodobých závazků
společnosti je kryta 1,63 Kč oběžného majetku. Ve sledovaném období si společnost u
věřitelů nezachovala dobrou platební schopnost a proto by do budoucna měla uvažovat
tak, že by měla snížit krátkodobé závazky a o něco zvýšit oběžný majetek, aby mohla
dosahovat lepších výsledků nebo aby se dotkla doporučené hodnoty.
Graf 3: Vývoj ukazatelů likvidity
2
1,8
1,6
hotovostní
likvidita(likvidita I.stupně)
1,4
1,2
pohotová likvidita (likvidita
II.stupně)
1
0,8
běžná likvidita (likvidita
III.stupně)
0,6
0,4
0,2
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
42
4.3.2 Ukazatelé aktivity
Tab. 4: Vývoj ukazatelů aktivity
Ukazatel/rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Obrat celkových aktiv
3,04
3,14
3,78
3,88
3,84
4,31
Obrat DHM
8,89
10,11
12,35
15,44
16,41
18,49
Obrat zásob
72,48
82,83
66,57
72,61
132,43
112,28
Obrat pohledávek
5,01
5,02
6,57
5,96
5,9
6,78
Doba obratu zásob
5,03
4,4
5,48
5,05
2,76
3,25
Doba obratu pohledávek
72,83
72,7
55,58
61,24
61,86
53,83
Doba obratu závazků
38,53
45,93
40,67
42,19
36,91
35,37
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
V této tabulce jsou vypočítány ukazatelé aktivity, které zobrazují efektivní hospodaření
společnosti se svým majetkem.
Graf 4: Vývoj ukazatelů aktivity
80
70
60
50
Doba obratu zásob
Doba obratu pohledávek
40
Doba obratu závazků
30
20
10
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
43
Obrat celkových aktiv během následujících 6 roků vykazoval vzrůstající trend. Obrat od
roku 2003 do roku 2008 vzrostl z 3,04 obrátek na 4,31 obrátek za rok. Tyto obrátky během
sledovaného období vzrostly v průměru asi o 0,22 obrátek za rok. Konečný výsledek ve
sledovaném období byl v přepočtu asi 1,27 obrátek za sledované období.
Obrat dlouhodobého hmotného majetku také vykazoval vzrůstající trend. Nejlepšího
výsledku společnost dosáhla v roce 2008 kdy obrátky za rok dosáhly svého maxima 18,49
obrátek za rok. Vzrůstající trend obratu dlouhodobého hmotného majetku bylo zapříčiněno
snižováním majetku a tak podnik mohl během sledovaného období dosahovat dobrých
výsledků. Do dalších let by se situace mohla vyvíjet obdobným způsobem. Pokud by
společnost začala nakupovat dlouhodobý majetek tak by se obrátky snižovaly a efektivnost
majetku by se zhoršila.
Výsledky obratu zásob vykazují během sledovaného období kolísající trend. Nejlepších
výsledků tento ukazatel dosáhl v roce 2007 a 2008 kdy tyto výsledky ukazují 132,43 a
112,28 obrátek za rok. Pokles v roce 2008 byl způsoben zejména nárůstem zásob zboží a
materiálu na skladě oproti roku 2007. Nejmenších obrátek za rok dosáhl tento ukazatel
v roce 2005 kdy společnosti vzrostly veškeré zásoby na skladě oproti roku 2004.
Ukazatel obratu pohledávek ukazuje, kolikrát za rok společnost inkasuje pohledávky.
Během období roku 2003 a 2008 měl obrat pohledávek kolísající trend. Nejhorších
výsledků tento ukazatel dosáhl v roce 2003 a 2004 kdy společnost inkasovala pohledávky
5,01 a 5,02 krát za rok a nejlepších výsledků dosáhl v roce 2005 a 2008. Společnost by se
měla dále vydávat touto cestou.
V době obratu zásob se říká, že podnik by měl mít zásoby na 30 dní. Při výpočtu doby
obraty zásob na společnosti Jatka Moravský Krumlov vychází ukazatel nejlepšího
výsledku ve sledovaném období v roce 2005 kdy podnik měl zásoby asi na 6 dní naopak
nejhoršího výsledků dosáhnul v roce 2007 kdy měl zásoby na 3 dny. Krátká doba zásob je
hlavně dána potravinářským odvětvím do které společnost spadá, kdyby měla společnost
příliš velkou dobu obratu zásob tak by se mohlo stát, že se potraviny zkazí a staly by se
neprodejnými.
44
Nahlédneme-li do grafu číslo 4 tak z něho zjistíme, že doba obratu pohledávek v celém
sledovaném období převyšovala dobu obratu závazků. Z logického úsudku lze vyvodit, že
společnost v mnohem kratší době hradí své vlastní závazky, než inkasuje peníze od
odběratelů. Podle mého názoru by se spíše společnost měla odhodlat k cestě, aby zkrátila
dobru obratu inkasování pohledávek od odběratelů a zvýšila dobu obratu závazků, aby se
společnost nedostala do vážných finančních problémů. Tím by se dalo eliminovat riziko
neuhrazení pohledávek. Nejkratší doba inkasování pohledávek byla v roce 2008 kdy
pohledávky hrazeny v době 54 dnů za to nejdelší doba úhrady pohledávek byla v roce 2003
kdy byly hrazeny v době 73 dnů za to naopak u závazků nejkratší doba hrazení byla v roce
2008 kdy závazky byly hrazeny do 36 dnů a nejdelší doba hrazení byla v roce 2004 kdy
závazky společnosti byly hrazeny do 46 dnů.
4.3.3 Ukazatelé zadluženosti
V následující tabulce jsou vypočítány ukazatelé zadluženosti, které budou podrobně
rozebrány.
Tab. 5: Vývoj ukazatelů zadluženosti
Ukazatel / rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celková zadluženost (%)
62,17%
63,05%
58,91%
59,44%
62,25%
64,21%
Dlouhodobá zadluženost (%)
22,09%
4,12%
6,81%
2,95%
7,21%
5,32%
Krátkodobá zadluženost (%)
40,08%
58,93%
52,10%
56,49%
55,04%
58,89%
Míra samofinancování (%)
37,83%
36,95%
41,09%
40,56%
37,75%
35,79%
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
Ve sledovaném období vyplývá, že činnost společnosti byla financována převážně z cizích
zdrojů. Z uvedených hodnot v tabulce číslo 5 je vidět, že míra samofinancování,
krátkodobá zadluženost, dlouhodobá zadluženost a celková zadluženost měly ve
sledovaném období kolísající trend. Činnost společnosti je převážně financována
z krátkodobé zadluženosti. Celková míra zadluženosti ve sledovaném období dosahovala
rozmezí mezi 58 – 64%. Optimální výše celkové zadluženosti se pohybuje okolo 50%. Do
45
budoucna by se měl podnik zaměřit na zvýšení svého vlastního kapitálu a postupně
snižovat krátkodobé závazky (viz Příloha č. 1), aby se mohl pohybovat na doporučené
hranici celkové zadluženosti. Jelikož má společnost vysokou míru zadluženosti tak je zde
vysoké riziko pro věřitele podniku a pro jeho vlastníky.
Na velké míře celkové zadluženosti se převážně podílela krátkodobá zadluženost (viz
Příloha č. 1). Ve sledovaném období dosahovala hodnot v rozmezí mezi 40 – 58% z čehož
vyplývá, že krátkodobá zadluženost v letech 2004 až 2008 přesáhla optimální hranici
celkové zadluženosti. Největší vliv na krátkodobou zadluženost měly ve sledovaném
období narůstající závazky z obchodních vztahů v prvních 3 letech sledovaného období a
v posledních letech sledovaného období to bylo zapříčiněno financováním z krátkodobých
bankovních úvěrů. Dlouhodobá zadluženost v letech 2003 až 2008 dosahovala hodnot
v rozmezí mezi 2 – 22%. Dlouhodobou zadluženost po celou dobu tvořil odložený daňový
závazek a v letech 2003, 2005, 2006, 2007 a 2008 se zde objevilo financování
z dlouhodobého bankovního úvěru.
Graf 5: Vývoj ukazatelů zadluženosti a míry samofinancování
70,00%
60,00%
50,00%
Celková zadluženost (%)
40,00%
Dlouhodobá zadluženost
(%)
30,00%
Krátkodobá zadluženost
(%)
Míra samofinancování (%)
20,00%
10,00%
0,00%
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
46
Graf ukazatelů samofinancování a zadluženosti ukazuje, že podnik svoji činnost financoval
ve sledovaném období ze 2/3 z cizích zdrojů než z vlastních zdrojů. Jak je v grafu vidět tak
společnost byla převážně financována z krátkodobé zadluženosti.
4.3.4 Ukazatelé rentability
Tab. 6: Vývoj ukazatelů rentability
Ukazatel / rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rentabilita celkových aktiv (%)
1,51%
0,97%
1,16%
1,00%
1,27%
-8,20%
Rentabilita tržeb (%)
0,21%
0,30%
0,08%
0,13%
0,17%
-2,17%
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
Ukazatel rentability celkových aktiv ve sledovaném období měl kolísající trend. Naměřené
procentní hodnoty ve sledovaném období byly v rozmezí od -8,20 – 1,51. V roce 2003
vykazovala společnost na 1 Kč celkových aktiv zisk 0,015 Kč a v roce 2008 vykazovala na
stejnou hodnotu celkových aktiv ztrátu 0,082 Kč.
Ukazatel rentability tržeb měl ve sledovaném období také kolísající trend. Nejlepší
hodnoty, které tento ukazatel dosáhl ve sledovaném období bylo v roce 2004, kdy tento
ukazatel vykazoval na 1 Kč tržeb zisk 0,0030 Kč a nejhorší hodnoty tento ukazatel
dosáhnul v roce 2008 kdy na 1 Kč tržeb vykazoval tento ukazatel ztrátu 0,0217 Kč.
47
Graf 6: Vývoj ukazatele rentability celkových aktiv s porovnáním rentability tržeb
1,00%
-1,00%
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rentabilita celkových aktiv
(%)
-3,00%
Rentabilita tržeb (%)
-5,00%
-7,00%
-9,00%
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
V grafu číslo 6 můžeme vidět jak se v průběhu sledovaného období vyvíjely oba ukazatelé
rentability. Jak z grafu vyplývá Rentabilita tržeb během sledovaného období vykazovala
menší hodnoty oproti rentabilitě celkových aktiv. Oba ukazatele v posledním roce
vykazovaly zápornou hodnotu. To, že oba ukazatel v roce 2008 vykazovaly ztrátu na 1 Kč
celkových aktiv a na 1 Kč tržeb bylo způsobeno tím, že v tomto roce společnost vykázala
za účetní období ztrátu.
Graf 7: Vývoj ukazatele rentability tržeb
0,50%
0,00%
-0,50%
1
2
3
4
5
6
Rentabilita tržeb (%)
-1,00%
-1,50%
-2,00%
-2,50%
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
48
4.4 Vertikální analýza
Tab. 7: Vertikální analýza aktiv firmy Jatky Moravský Krumlov (2003-2005)
Rozvaha firmy
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Stálá aktiva celkem
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
Oběžná aktiva celkem
Časové rozlišení
Ostatní aktiva celkem
Aktiva Celkem
2003
tis.Kč
%
105
0,11%
31753 34,22%
0
0,00%
31858 34,33%
3894
4,20%
16
0,02%
56303 60,67%
427
0,46%
60640 65,35%
301
0,32%
301
0,32%
92799 100,00%
2004
tis.Kč
%
48
0,05%
29994 31,09%
0
0,00%
30042 31,14%
3661
3,80%
57
0,06%
60430 62,64%
2122
2,20%
66270 68,70%
153
0,16%
153
0,16%
96465 100,00%
2005
tis.Kč
%
0
0,00%
26284 30,59%
0
0,00%
26284 30,59%
4875
5,67%
0
0,00%
49415 57,51%
4128
4,80%
58418 67,99%
1222
1,42%
1222
1,42%
85924 100,00%
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
Tab. 8: Vertikální analýza aktiv firmy Jatky Moravský Krumlov (2006-2008)
Rozvaha firmy
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Stálá aktiva celkem
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
Oběžná aktiva celkem
Časové rozlišení
Ostatní aktiva celkem
Aktiva Celkem
2006
tis.Kč
%
0
0
21779 25,14%
0
0,00%
21779 25,14%
4631
5,35%
0
0,00%
56454 65,17%
2900
3,35%
63985 73,86%
861
0,99%
861
0,99%
86625 100,00%
2007
tis.Kč
%
0
0,00%
20396 23,40%
0
0,00%
20396 23,40%
2527
2,90%
0
0,00%
56734 65,09%
6104
7,00%
65365 74,99%
1407
1,61%
1407
1,61%
87168 100,00%
2008
tis.Kč
%
0
0,00%
16812 23,34%
0
0,00%
16812 23,34%
2768
3,84%
0
0,00%
45863 63,67%
5727
7,95%
54358 75,47%
859
1,19%
859
1,19%
72029 100,00%
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
Vertikální analýza nám zde znázorňuje, do čeho firma během sledovaného období
investovala. Jak můžeme z předcházejících tabulek vidět, místo aby firma ve sledovaném
období zvyšovala hodnotu dlouhodobějších aktiv tak se během tohoto období tato hodnota
49
snížila asi o 11%. Vždy platí pravidlo, že by spíše firmy měli investovat do
dlouhodobějších aktiv, protože díky těmto aktivům může společnost dosáhnout vyšší
výnosnosti.
Nejméně výnosové byly pro firmu během tohoto období dlouhodobé pohledávky, které
měly nulový výnos. Krátkodobý finanční majetek se z nulového výnosu dostal během
sledovaného období na hodnotu okolo 8%. Tento procentní narůst byl způsoben převážně
nárůstem peněžních prostředků firmy na bankovních účtech.
Společnost během sledovaného období zvýšila nárůst oběžných aktiv z 65% na 75%. Tento
nárůst byl způsoben na úkor stálých aktiv, které během tohoto období poklesly. To, že
oběžná aktiva vzrostly o 10% bylo je způsobeno převážně tím, že společnost má příliš
mnoho peněžních prostředků vázaných v krátkodobých pohledávkách. Vysoce likvidní
majetek společnosti hovoří o tom, že má nízkou efektivnost a právě tato efektivnost je
způsobena tím jak již bylo zmíněno, že společnost má příliš vysokou vázanost majetku
v krátkodobých pohledávkách.
Graf 8: Grafické znázornění vertikální analýzy aktiv podniku Jatky Moravský Krumlov
2003
35%
61%
4%
Dlouhodobý hmotný majetek
Zásoby
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
50
Krátkodobé pohledávky
Graf 9: Grafické znázornění vertikální analýzy aktiv podniku Jatky Moravský Krumlov
2006
1%
3%
25%
5%
66%
Dlouhodobý hmotný majetek
Zásoby
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
Časové rozlišení
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
Graf 10: Grafické znázornění vertikální analýzy aktiv podniku Jatky Moravský Krumlov
2008
8%
1%
23%
4%
64%
Dlouhodobý hmotný majetek
Zásoby
Krátkodobý finanční majetek
Časové rozlišení
Krátkodobé pohledávky
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
51
Předcházející grafy znázorňují, rozložení majetkové struktury aktiv. Podle těchto grafů
došlo k výrazným změnám v krátkodobých pohledávkách a v dlouhodobém hmotném
majetku firmy. Krátkodobé pohledávky během období rostly, ale dlouhodobý hmotný
majetek se snižoval. Během tohoto období z vzrostl i krátkodobý finanční majetek, který
v roce 2008 vykazoval hodnotu 8%. Nadále zde můžeme vidět, že zásoby během tohoto
období si zachovávaly hodnoty kolem 5 až 4%. To, že zásoby mají takovou nízkou
hodnotu může být způsobeno převážně tím, že společnost podniká v oboru, kde příliš
vysoké zásoby by mohly mít špatný vliv. Časové rozlišení vykazuje nepatrné výsledky.
4.5 Přehled celkových výsledků provedených metod
Tab. 9: Přehled celkových výsledků provedených metod
Ukazatel / rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Z-skóre
3,5
3,5
4,2
3,9
3,9
3,9
IN 95
1,99
1,62
2,07
1,96
2,04
0,17
hotovostní likvidita(likvidita I.stupně)
0,01
0,04
0,09
0,06
0,13
0,14
pohotová likvidita (likvidita II.stupně)
1,53
1,1
1,19
1,21
1,31
1,22
běžná likvidita (likvidita III.stupně)
1,63
1,16
1,3
1,31
1,36
1,28
Obrat celkových aktiv
3,04
3,14
3,78
3,88
3,84
4,31
Obrat DHM
8,89
10,11
12,35
15,44
16,41
18,49
Obrat zásob
72,48
82,83
66,57
72,61
132,43
112,28
Obrat pohledávek
5,01
5,02
6,57
5,96
5,9
6,78
Doba obratu zásob
5,03
4,4
5,48
5,05
2,76
3,25
Doba obratu pohledávek
72,83
72,7
55,58
61,24
61,86
53,83
Doba obratu závazků
38,53
45,93
40,67
42,19
36,91
35,37
Celková zadluženost (%)
62,17% 63,05% 58,91% 59,44% 62,25% 64,21%
Dlouhodobá zadluženost (%)
22,09%
4,12%
6,81%
2,95%
7,21%
5,32%
Krátkodobá zadluženost (%)
40,08% 58,93% 52,10% 56,49% 55,04% 58,89%
Míra samofinancování (%)
37,83% 36,95% 41,09% 40,56% 37,75% 35,79%
Rentabilita celkových aktiv (%)
1,51%
0,97%
1,16%
1,00%
1,27%
-8,20%
Rentabilita tržeb (%)
0,21%
0,30%
0,08%
0,13%
0,17%
-2,17%
Zdroj: Práce autora - výpočty na základě účetních výkazů
52
Z výpočtu uvedených v tabulce č. 9 vyplývá, že Z-skóre nedává spolehlivé výsledky oproti
indexu důvěryhodnosti. Altmanovo Z-skóre znázorňuje, že podnik má větší hodnotu jak
2,9 z čehož plyne, že je za hranicí uspokojivé finanční situace. Index důvěryhodnosti
udává, že se podnik pohybuje převážně na hranici podniku s nevyhraněnými výsledky
nebo také jinak řečeno, podnik se pohybuje v tzv. šedé zóně. V posledním roce, ale tento
index udává, že společnost vykazuje hodnotu menší jak 1 a pro podnik to znamená, že se
stává podnikem, který je ohrožen vážnými finančními problémy. To, že se podnik dostal
do vážných finančních problémů, je dáno tím, že podnik v tomto roce vykazoval ztrátu
z podnikání. Z výsledků vyplývá, že index důvěryhodnosti je spolehlivější než Altmanovo
Z-skóre.
Z likvidit vyplývá, že dobrých výsledků dosahuje likvidita hotovostní, která ve sledovaném
období sice nedosahuje požadovaného optima, ale během tohoto období vykazuje
vzrůstající trend. Pohotová likvidita během období vykazuje kolísající trend. Tato likvidita
by mohla dosahovat lepších výsledků. To, že se drží kousíček za uvedenou optimální
hranicí je převážně dáno tím, že společnost má příliš vysoké krátkodobé závazky. Do
dalších let z toho vyplývá, že by se firma měla ubírat směrem, kdy by snížila krátkodobé
pohledávky, zvýšila hodnotu pohodových peněžních prostředků a snížila hodnotu
krátkodobých závazků. Další likviditou je běžná likvidita, která taky během sledovaného
období vykazuje kolísající trend. Tyto hodnoty nedosahují požadovaného optima, je to
dáno převážně tím jak již v textu bylo uvedeno, že firma má příliš mnoho krátkodobých
závazků.
Hodnoty obrat celkových aktiv a obrat dlouhodobého hmotného majetku vykazují během
sledovaného období vzrůstající trend. Vzrůstající trendy obou ukazatelů bylo zapříčiněno
tím, že firma snižovala hodnotu dlouhodobého hmotného majetku během sledovaného
období. Nejlepších výsledků oba ukazatele dosáhly v roce 2008, kdy obrat celkových aktiv
vykazoval hodnotu 4,31 obrátek za rok a obrat dlouhodobého hmotného majetku
vykazoval hodnotu 18,49 obrátek za rok. Kdyby společnost začala zvyšovat hodnotu
dlouhodobého hmotného majetku mohlo by to vést k tomu, že by se efektivnost majetku
zhoršila a tím by mohly klesat obrátky.
53
Obrat zásob během období sledovaného období vykazuje kolísající trend. Nejlepších
výsledků dosáhl tento obrat v letech 2007 a 2008 kdy tyto obrátky byly v rozmezí od 112
do 132 obrátek za rok. Pokles obrátek v roce 2008 byl dán tím, že v tomto roce se zvýšilo
zboží a materiál na skladě.
Obrat pohledávek ve sledovaném období vykazoval také kolísající trend. Tento ukazatel
dosahuje nejlepších výsledků v letech 2005 až 2008, kdy společnost inkasuje pohledávky
od 5,9 do 6,7 krát za rok. Nejhorší inkasování pohledávek proběhlo v prvních dvou letech
sledovaného období. Firma by měla v dalších letech zvýšit inkasování pohledávek, protože
velké množství peněžních prostředků má vázaných v krátkodobých pohledávkách což by
mohlo v dalších letech vést k tomu, že by se firma mohla ubírat cestou, kde by nestačila
hradit své závazky a to by mohlo mít negativní dopady na celkovou společnost.
Společnost má nízkou dobu obratu zásob danou tím, že v tomto odvětví se nedoporučují
mít příliš vysoké zásoby na skladě. V tomto odvětví se spíše doporučuje mít každý den
čerstvé výrobky.
Z hodnot v tabulce 9 vyplývá, že doba obratu pohledávek má delší cyklus jak doba obratu
závazků. Doba obratu pohledávek je od 53 do 72 dnů a doba obratu závazků je od 35 do 45
dní. Do dalších roků by podnik měl snížit dobu obratu pohledávek. Pokud by společnost
snížila dobu obratu pohledávek mohla by mít více peněz v hotovosti nebo na účtech
v bankách a tím by se mohla stát podnikem, který by včas hradil své vlastní závazky. Doba
obratu pohledávek má i určitý vliv na hospodářský výsledek podniku, kdyby společnost
zvýšila inkasování pohledávek nemusela by jak tomu bylo v roce 2008 vykazovat účetní
ztrátu z podnikání.
Z tabulky č. 9 můžeme vidět, že činnost podniku je převážně financovaná z cizích zdrojů.
Doporučená celková zadluženost by se měla pohybovat na hranici 50%. Z uvedených
výpočtu v tabulce můžeme vidět, že krátkodobá zadluženost přesahuje doporučenou
hranici pro celkovou zadluženost. Tento nárůst byl ve sledovaném období způsoben
nárůstem jak krátkodobých závazků tak krátkodobých bankovních úvěrů a výpomocí. Do
dalších roků by měla firma snížit cizí zdroje financování, protože to může mít negativní
dopad pro věřitele společnosti a pro společníky. Pokud firma bude mít příliš vysoké krytí
54
z cizích zdrojů, nemusely by banky v dalších letech firmě poskytnout žádný dlouhodobý
ani krátkodobý úvěr což by mohlo vést, že by firma mohla také ukončit svoji činnost.
Velký vliv na míru samofinancování má příliš vysoká vázanost krátkodobých pohledávek
což způsobuje, že majetek společnosti je neefektivně využíván.
Jak můžeme vidět v předcházející tabulce obě rentability vykazují v posledním roce
zápornou hodnotu. Vykazují ztrátu na 1 Kč celkových aktiv a na 1 Kč tržeb. Tato ztráta je
způsobena hlavně tím, že společnost má příliš mnoho peněžních prostředků vázaných
v krátkodobých pohledávkách což způsobuje, že firma má nižší tržby oproti nákladům.
Můžeme to vidět jak na ukazatelích krátkodobé zadluženosti, doby obratu pohledávek a na
běžné likviditě.
Celá finanční situace firmy by se měla ubírat spíše cestou, že by zkrátila dobu obratu
pohledávek, tím by se společnosti navýšily peněžní prostředky a tržby. Podnik by mohl
navýšit stálá aktiva, snížit oběžná aktiva a tím by mohla společnost začít efektivně
využívat svůj majetek.
55
5 Závěr
V bakalářské práci je řešena majetková struktura s konkrétním zaměřením na majetkovou
strukturu firmy Jatky Moravský Krumlov spol. s r. o. V teoretické části je popsána
likvidnost a likvidita, co jsou to stálá aktiva, oběžná aktiva, struktura aktiv, ocenění aktiv a
v krátkosti je zde uvedeno co je to vlastní a cizí kapitál. Dále je zde popsáno vliv finanční
krize na podniky, kdy se objevili na našem trhu první příznaky finanční krize. V posledním
bodě teoretické části jsou rozebrány jednotlivé ukazatele, které pak budou aplikovány
v praktické části na účetních výkazech zveřejněných na webu justice. Pro znázornění
finanční situace podniku jsou na účetních závěrkách aplikovány Altmanovo Z-skóre a
Index důvěryhodnosti. Ukazatelé, které vypovídaly o struktuře majetku firmy:
•
ukazatelé likvidity,
•
ukazatelé rentability,
•
ukazatelé zadluženosti,
•
ukazatelé aktivity a
•
vertikální analýza.
Cílem bakalářské práce bylo určení, zda je firma ovlivněna finanční krizí, jak ovlivňuje
finanční krize majetkovou strukturu firmy. Dalším cílem bylo vyhodnocení aplikovaných
metod použitých v praktické části.
Altmanovo Z-skóre s porovnáním Indexem důvěryhodnosti vykazují během sledovaného
období rozdílnou finanční situaci podniku. Z-skóre vypovídalo o tom, že je podnik na tom
se svoji finanční situací výborně, ale se srovnáním s Indexem důvěryhodnosti, který
vypovídal, že podnik se pohyboval spíše na hranici s nevyhraněnou finanční situací a
dokonce v posledním roce vypovídal o tom, že je podnik ohrožen vážnou finanční situací.
Proto sem při výpočtech spíše věřil Indexu důvěryhodnosti.
56
Ukazatelé likvidity určují jak je na tom podnik se splácením svých krátkodobých závazků.
Ukazatel hotovostní likvidity vypovídá o tom, že je společnost se splácením z pohotových
peněžních prostředků na tom docela špatně, protože velké množství peněžních prostředků
má vázaných v krátkodobých pohledávkách. Ukazatel pohotové likvidity vypovídá o tom,
že společnost z pohotových peněžních prostředků a pohledávek dokáže dostát svým
krátkodobým závazkům a ukazatel běžné likvidity vypovídá o tom, že společnost nedokáže
dostát svým krátkodobým závazkům z oběžných aktiv majetku.
Ukazatelé zadluženosti vypovídají z čeho je majetek podniku financován, jestli je
financován převážně z vlastních zdrojů a nebo z cizích zdrojů. Tyto ukazatelé nám
vypovídaly o tom, že společnost je kryta převážně z cizích zdrojů. Cizí zdroje podniku
dělají okolo 60% a vlastní zdroje 40%. Cizí zdroje tedy překračují doporučenou hranici,
proto by se firma měla zaměřit spíše na financování z vlastních zdrojů.
Ukazatelé aktivity vypovídají o tom v čem má firma největší vázanost svého kapitálu.
Z výpočtů, které byly provedeny bylo zjištěno, že podnik má velkou vázanost kapitálu
v pohledávkách a to zejména v krátkodobých pohledávkách. Z hodnot, které nám vyšly
vyplývá, že doba obratu pohledávek má delší inkasování od odběratelů podniku než doba
splácení závazků.
Ukazatelé rentability vypovídají o výnosnosti vloženého kapitálu. Byly zde aplikovány
rentabilita celkových aktiv s porovnáním rentabilitou tržeb. Oba ukazatele se v posledním
roce sledovaného období dostaly do záporných čísel z čehož pro podnik vyplývalo to, že
vykazoval ztrátu na 1 Kč jak celkových aktiv tak na tu stejnou korunu tržeb. Bylo to
převážně způsobeno tím, že podnik v tomto roce vykazoval ztrátu z podnikání a jak již
bylo popsáno velkým vlivem na tuto ztrátu měla velká vázanost kapitálu v krátkodobých
pohledávkách.
Vertikální analýza zde znázorňuje majetkové rozložení podniku. Z této analýzy vyplývá,
že podniku se během sledovaného období na úkor stálých aktiv zvýšily oběžná aktiva.
Můžeme zde vidět, jak se podniku vyvíjely během sledovaného období krátkodobé
pohledávky.
57
6 Použité zdroje
Kalouda, F. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380174-8.
Kalouda, F. Učební texty ke studiu.
Kislingerová, E. Podnik v časech krize. Praha: GRADA PUBLISHING, 2009. 208 s. ISBN
978-80-247-3136-0.
Kolář, P. Manažerské finance.
Kovanicová, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. aktualizované vyd. Praha:
Polygon, 2003. 444 s. ISBN 80-7273-084-3.
Růčková, P. Finanční analýza. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA PUBLISHING,
2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2481-2.
Sedláček, J. Účetnictví pro manažery. Praha: GRADA PUBLISHING, 2005. 228 s. ISBN
80-247-1195-8.
Synek, M. Manažerská ekonomika. Praha: GRADA PUBLISHING, 2007. 464 s. ISBN
978-80-247-1992-4.
Štohl, P. Učebnice účetnictví. 1. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2008.
153 s. ISBN 978-80-87237-00-7.
Živělová, I. Učební texty.
58
Seznam schémat
Schéma 3.1: Bilanční pravidlo...........................................................................................13
Schéma 3.3.2: Struktura aktiv............................................................................................17
Schéma 3.5.2: Dočasné snížení dlouhodobého majetku....................................................24
Schéma 3.6: Koloběh oběžných aktiv................................................................................25
Schéma 3.8: Ukazatelé likvidity ........................................................................................30
Schéma 3.11: Ukazatelé aktivity .......................................................................................32
Seznam tabulek
Tab. 1: Vývoj Altmanova Z-skóre .....................................................................................38
Tab. 2: Vývoj indexu důvěryhodnosti ...............................................................................39
Tab. 3: Vývoj ukazatelů likvidity ......................................................................................41
Tab. 4: Vývoj ukazatelů aktivity........................................................................................43
Tab. 5: Vývoj ukazatelů zadluženosti................................................................................45
Tab. 6: Vývoj ukazatelů rentability ...................................................................................47
Tab. 7: Vertikální analýza aktiv firmy Jatky Moravský Krumlov (2003-2005)................49
Tab. 8: Vertikální analýza aktiv firmy Jatky Moravský Krumlov (2006-2008)................49
Tab. 9: Přehled celkových výsledků provedených metod .................................................52
59
Seznam grafů
Graf 1: Vývoj Altmanova Z-skóre.....................................................................................39
Graf 2: Vývoj indexu důvěryhodnosti ...............................................................................40
Graf 3: Vývoj ukazatelů likvidity ......................................................................................42
Graf 4: Vývoj ukazatelů aktivity .......................................................................................43
Graf 5: Vývoj ukazatelů zadluženosti a míry samofinancování ........................................46
Graf 6: Vývoj ukazatele rentability celkových aktiv s porovnáním rentability tržeb........48
Graf 7: Vývoj ukazatele rentability tržeb ..........................................................................48
Graf 8: Grafické znázornění vertikální analýzy aktiv podniku Jatky Moravský Krumlov....
...........................................................................................................................................50
Graf 9: Grafické znázornění vertikální analýzy aktiv podniku Jatky Moravský Krumlov....
...........................................................................................................................................51
Graf 10: Grafické znázornění vertikální analýzy aktiv podniku Jatky Moravský Krumlov..
...........................................................................................................................................51
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Rozvaha a výkaz zisků a ztráty
Příloha č. 2 – Znak
Příloha č. 3 – Podniková prodejna
60
Přílohy
Příloha č. 1 – Rozvaha a výkaz zisků a ztráty
Rozvaha
Sledované období
Aktiva celkem
B. Dlouhodobý majetek
B.1 Dlouhodobý nehmotný majetek
B.2 Dlouhodobý hmotný majetek
pozemky
stavby
samos. Mov. Věci
Nedokončený dl. hmotný majetek
oceňovací rozdíly
C. Oběžná aktiva
C.1 Zásoby
materiál
Nedokončená výroba a plotovary
výrobky
zboží
C.2 Dlouhodobé pohledávky
C.3 Krátkodobé pohledávky
pohledá. Z obch. Vztahu
pohledá. Za společníky
stát- daňové pohledávky
krátkodobé poskytnuté zálohy
jiné pohledávky
C.4 Krátkodobý fin. Majetek
peníze
účty v bankách
D. Časové rozlišení
D.1 Náklady příštích období
2003
92799
31858
105
31753
1465
11103
8754
1348
9083
60640
3894
692
1735
1461
16
16
56303
54595
0
1708
0
0
427
427
0
301
301
2004
96465
30042
48
29994
1465
11827
8846
564
7292
66270
3661
468
0
3171
22
57
60430
59512
0
918
0
0
2122
270
1852
153
153
61
2005
85924
26284
0
26284
1465
11738
7250
330
5501
58418
4875
555
0
3841
479
0
49415
48324
0
371
674
46
4128
881
3247
1222
1222
2006
86625
21779
0
21779
1465
11440
5136
27
3711
63985
4631
607
0
3899
125
0
56454
54926
0
931
579
18
2900
312
2588
861
861
2007
87168
20396
0
20396
1465
10905
6105
0
1921
65365
2527
273
0
2205
49
0
56734
54887
0
904
903
40
6104
279
5825
1407
1407
2008
72029
16812
0
16812
1348
10236
5097
0
131
54358
2768
355
0
1303
1110
0
45863
44224
0
994
578
67
5727
367
5360
859
859
Sledované období
Pasiva celkem
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Rezervní fondy, nedělitelné fondy
zákonný rezervní fond
statutární a ostatní fondy
Výsledek hos. min. let
nerozdělený zistk min. let
Výsledek hos. běž. uč. období
Cizí zdroje
Rezervy
rezervy podle zvláš. práv. předpisů
Dlouhodobé závazky
odložený daň. Závazek
Krátkodobé závazky
závazky z obchod. Vztahů
závazky ke společníkům
závazky k zaměstnancům
závazky ze soc. zabez. a zdr. poj.
stát-daň. Závazky a dotace
krátk. Přijaté zálohy
dohadné účty pasivní
jiné závazky
Bankovní úvěry a výpomoci
bankovní úvěry dlouhodobé
krátkodobé ban. Úvěry
Časové rozlišení
výnosy příštích období
2003
92799
35102
1000
0
571
200
371
32949
32949
582
57697
3366
3366
1517
1517
37197
29797
0
6050
641
311
0
207
191
15617
15617
0
0
0
2004
96465
36644
1000
0
571
200
371
33170
33170
903
60821
2526
2526
1448
1448
43897
38167
0
4490
590
167
0
156
227
12950
0
12950
0
0
62
2005
85924
35298
1000
0
571
200
371
33473
33473
254
50626
0
0
1448
1448
40768
36170
0
3157
554
286
0
318
293
8410
4410
4000
0
0
2006
86625
35086
1000
0
571
200
371
33127
33127
388
51490
0
0
1448
1448
43932
38873
0
3586
640
150
0
283
400
6110
1110
5000
49
49
2007
87168
32909
1000
0
571
200
371
30815
30815
523
54259
1901
1901
1448
1448
42976
33837
5
7245
605
234
264
383
403
8744
3744
5000
0
0
2008
72029
25777
1000
0
571
200
371
30338
30338
-6132
46252
0
0
1157
1157
37419
30121
0
5649
544
94
269
417
325
7676
2676
5000
0
0
Výkaz zisků a ztráty
Sledované období
2006
2007
2008
tržby
299 971,00 301 546,00 282 227,00
Tržby z prodeje DM
0,00
84,00 1 600,00
Ostatní provozní výnosy
1 017,00
644,00 2 051,00
Obchodní marže
1 959,00 1 324,00
535,00
Spotřeba materiálu a služeb
275 587,00 273 998,00 260 512,00
Osobní náklady
18 005,00 17 574,00 16 858,00
Ostatní provozní náklady
1 350,00
933,00
890,00
Zůstatková cena prodaného DM
0,00
577,00
257,00
Změna stavu rezerv a OP
2 640,00 5 051,00 10 962,00
Odpisy
3 131,00 2 691,00 2 368,00
Daně a poplatky
375,00
376,00
476,00
Provozní výsledek hospodaření
1 859,00 2 398,00 -5 910,00
Ostatní finanční výnosy
63,00
342,00 1 572,00
Úrokové výnosy
5,00
4,00
2,00
Nákladové úroky
469,00
427,00
520,00
Ostatní finanční náklady
1 069,00 1 637,00 1 567,00
Finanční výsledek hospodaření
-1 470,00 -1 718,00
-513,00
Daň z příjmu
1,00
157,00
-291,00
Výsledek Hospodaření
388,00
523,00 -6 132,00
zisk před zdanenim
389,00
680,00 -6 423,00
63
Příloha č. 2 – Znak
Příloha č. 3 Podniková prodejna
64
Download

majetková struktura podniku - Index of