Přednáška 4
Mikroekonomie a chování
PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
Aplikace teorie racionální spotřebitelské volby
Aplikace: modelování (znázornění) obecných povahových rysů.
Altruismus a egoismus, individuální hranice spravedlivého rozdělení.
a) Vymezení definičního oboru
Kombinace znázorňující rozdělení příjmů (výnosů, bohatství, majetku, aktiv) mezi dva ekonomické subjekty, mezi
aktéra A a jeho partnera P. Interpretace rozpočtového omezení.
A
Q1
A
A
Q2
0
P
obr. 1
P
obr. 2
P
obr. 3
b) Interpretace nejjednodušších map indiferenčních křivek:
b 1) Znázornění „přirozené“ preference rozložení dvou příjmů lineární indiferenční křivkou.
obr. 1
Viz obr. 2
b 2) Preference typu: Homo oeconomicus.
b 3) Znázornění preferencí příznačných pro altruismus.
b 4) Altruismus nestejné intenzity.
Viz obr. 3
b 5) Závist nestejné intenzity.
b 6) Obsedantní altruismus a obsedantní závist.
b 7) Souhrnný graf. Všechny typy preferencí rozložení příjmů mezi aktéra a partnera.
b 8)
Viz obr. 4
DEFINICE: Individuální hranice spravedlivého rozdělení bohatství (IHS).
Technické vlastnosti IHS. Model je relativně abstraktní.
Zkusme naplnit vlastní zkušeností, pokusme se model interpretovat, aplikovat.
a) Dráha nejrychlejšího růstu užitku. Analogie spádnice.
b) Rozdíl mezi povahou veličin: blízké substituty, nebo blízké komplementy. Rozdíl v chování.
Žijeme v několika sociálních prostředích: rodina, škola, firma, obec, region, země, stát, kontinent.
Kolem sebe pozorujeme jednotlivce, kteří upoutají naši pozornost. Referenční osoby (subjekty). Slouží nám
jako normy vlastního chování. Normy hodné následování, ale i normy odstrašující, negativní, nežádoucí.
Návrat k modelu IHS. Každý člověk může stanovovat zásady vlastního chování. Navíc sami kontrolujeme, jak
vlastní zásady dodržujeme. (Nekradu, ani když se nikdo nedívá. Já „se dívám“ na každé své chování neustále. Co je svědomí?)
1
Přednáška 4
Mikroekonomie a chování
PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
Normy vlastního chování si můžeme představit jako nevlastní limity. Nevlastní limita vlastního chování
znamená zpětnou vazbu. Kontrolu, reflexi mého chování, jestli jsem opravdu jednal podle své normy. Znamená
připravenost pochybovat o vlastní dokonalosti.
Některé příklady a interpretace různých tvarů IHS.
A
IHS
A
IHS
A
IHS
P
P
P
Další aplikace
Chování subjektů (aktérů) v sociálním prostředí (Gary. S. BECKER, Nobelova cena v roce 1992)
Pozitivní analýza a příklady aplikací. (Nepřímá kritika teorie racionální spotřebitelské volby, rozšíření jejích předpokladů.)
Člověk je tvor společenský. Příslušnost ke komunitě může jedince naplňovat pocitem většího bezpečí, může
zvyšovat jeho užitek (příjem) atd. Nebo naopak může příslušnost ke komunitě jedinci způsobovat újmu, škodu.
Sociálním prostředím bývá rodina, kamarádi a přátelé, spolužáci, škola. Jiná sociální prostředí vytvářejí
spolupracovníci, firma, instituce (například akademická obec, policie, soud atd.). Též sousedé, vesnice, ulice, čtvrť,
město, region, etnikum, národ, politická strana atd.
Vliv sociálního prostředí na rozhodování jednotlivce modelujeme pomocí produkční funkce a pomocí mapy
indiferenčních křivek. Volíme technicky nejjednodušší produkční funkci (parabolu) a primitivní, tj. lineární
indiferenční „křivky“.
Závisle proměnná Z vyjadřuje objem produkce (= spotřeby) měřený v penězích. Nezávisle proměnnou je na
horizontální ose společenský příjem (Social Income), (ordinální) veličina R.
1) Předpoklady (grafického) modelu.
Obr. 5
1) Lineární indiferenční křivky vyjadřují, že aktér A považuje kombinace Z, R, (čili vlastní ekonomický a vlastní
společenský příjem)
na téže indiferenční křivce za dokonalé substituty.
2) První derivace dZ/dR v každé jednotlivé kombinaci (Z, R) vyjadřuje mezní míru substituce ekonomického
příjmu Z za příjem sociální R.
3) Kladná mezní míra substituce (dZ/dR > 0) charakterizuje aktérovu neochotu vyměňovat vlastní příjem za
příjem sociální. Záporná (dZ/dR < 0) naopak vyjadřuje aktérovu ochotu vzdát se části vlastního příjmu
s cílem zvýšit svůj příjem sociální.
2
Mikroekonomie a chování
Přednáška 4
PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
4) Když se mezní míra substituce rovná nule, chová se aktér jako Homo oeconomicus.
Čili při dZ/dR = 0 se A snaží dosáhnout maxima vlastní spotřeby a své sociální prostředí ignoruje.
2) Produkční funkce jedince v přínosném sociálním prostředí.
Interpretace grafu 1
Bod X0 (D, Z0) znázorňuje výši původního vybavení, jehož může aktér A v sociálním prostředí dosáhnout.
Aktér A si může polepšit, když se z bodu původního vybavení X0 přesune na nejvyšší hladinu spotřeby  0, tj.
do svého optima v bodě e0. Snížení spotřeby (šipka h’) je více než kompenzováno zvýšením sociálního příjmu
o vzdálenost h0.
Kdyby bylo aktérovi A sociální prostředí lhostejné (tj. mezní míra substituce dZ/dR = 0), zůstal by v bodě původního
vybavení X0 a vůči prostředí by se choval jako černý pasažér.
Kdyby A pociťoval vůči sociálnímu prostředí zášť (mezní míra substituce dZ/dR > 0), pak by se z bodu původního
vybavení X0 přesunul směrem nalevo, viz graf 2.
3) Produkční funkce jedince v nepřátelském sociálním prostředí.
Interpretace grafu 2
4) Chování tří typů ekonomických subjektů; 1) černý pasažér = „Homo Oeconomicus“, 2) obsedantní
altruista a 3) obsedantní samotář v sociálním prostředí.
5) Produkční funkce s individuální hranicí spolupráce v sociálním prostředí.
Interpretace grafu 3
Interpretace grafu 4
6) Produkční funkce s individuální hranicí tolerance v nepřátelském sociálním prostředí. Interpretace grafu 5
Tento příklad představuje situaci se dvěma veličinami, které určují chování: 1) produkční funkce + 2) IHT. Za těchto okolností se
subjekt musí rozhodnout, které veličině dá přednost. Tato volba může do původně pouze pozitivní analýzy vnést normativní pohled.
Jedinec se zachová buď podle preferencí daných kupeckými počty (tj. dá přednost optimální kombinaci na produkční funkci), nebo
dá přednost chování, které respektuje individuální hranici tolerance.
7) Zvýšení aktérova příjmu (výnosů, aktiv, bohatství, majetku) v přínosném sociálním prostředí. Interpretace grafu 6
8) Zvýšení aktérova příjmu v nepřátelském sociálním prostředí.
Interpretace grafu 7
9) Zvýšení aktérova příjmu způsobené zvýšením jeho produkce (výkonu) v nepřátelském prostředí.
Interpretace grafu 8
10) Zvýšení aktérova příjmu zásluhou jeho vyšší produkce a reakce v příznivém sociálním prostředí.
Interpretace grafu 9
11) Zvýšení aktérova příjmu jako následek podpory nepřátelského sociálního prostředí. Interpretace
korumpujícího vlivu sociálního prostředí.
Interpretace grafu 10
12) Zvýšení aktérova příjmu jako následek podpory nepřátelského sociálního prostředí za předpokladu, že
aktérovu reakci určuje jeho individuální hranice tolerance.
3
Interpretace grafu 11
Download

P 4.pdf