Ing. Eliška Galambicová
1. Teorie racionální volby spotřebitele a neoklasická ekonomie
Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje svůj užitek. Přitom je omezen důchodem a užitek plyne z preferencí spotřebitele.
Teorie racionální volby sleduje, jak se spotřebitel chová na trhu a jak může v rámci svého rozpočtového omezení
maximalizovat svůj užitek.
A) Rozpočtové omezení spotřebitele
Je to omezené množ. finančních prostředků, které může spotřebitel vynaložit na nákup určitého spotřebního koše. Předpoklad:
v ekonomice existují jen dva statky (x a y – jejich kombinace tvoří spotřební koš). Na nákup statků vynaloží celý svůj důchod
(ekonomika, ve které se netvoří úspory).
Rozpočtové omezení je dáno výší jeho důchodu: p x x  p y y  I
Soubor spotřebních košů, které může spotřebitel získat při dané úrovni důchodu a daných cenách, označujeme jako množinu
tržních příležitostí.
stateky
Hranici množiny tržních příležitostí tvoří linie rozpočtu (BL), která zachycuje
množinu spotřebních košů, na které spotřebitel vynaloží celý svůj důchod (I). Je
graf. znázorn. rozpočt. omezení spotřebitele. p x x  p y y  I
ymax = I/py
Linie rozpočtu je negativně skloněnou přímkou, jejíž sklon určíme jako podíl
ceny jednoho statku na ceně druhého statku (je roven –px/py) a tato přímka
protíná osu y v bodě ymax = I/py a osu x v bodě xmax = I/px. Průsečík linie
rozpočtu s osou x zachycuje max množství statku x, které může daný spotřebitel
získat pokud při daném důchodu a daných cenách nakupuje pouze statek x
(xmax), a průsečík BL s osou y ukazuje max množství statku y (ymax).
BL
C
y3
A
y1
množina
tržních příležitostí
B
y2
MRSE = -px/py
0
MRS E 
x1
xmax = I/px
statekx
Sklon linie rozpočtu ukazuje „ochotu“ trhu nahrazovat jeden statek druhým.
Proto je tento sklon také označ. jako mezní míra substituce ve směně (MRSE).
Px
o kolik musíme ↓spotřebu statku y, abychom mohli ↑ spotřebu statku x.
Py
B) Vlivy působící na změnu linie rozpočtu
BL je ovlivněna cenou poptávaných statků a velikostí důchodu.
(a)
ymax
stateky
BL1
ymax;1
BL2
ymax;2
BL1
BL2
y1
Sklon BL je ovlivněn cenou statku x
nebo y.
Poloha BL je ovlivněna velikostí
důchodu.
(b)
stateky
↑ px, (py a I se nezmění) BL se stane
strmější, tj. vzroste sklon linie rozpočtu.
↑py → BL plošší
1.
B
A
y1
B
A
MRSE,1 < MRSE,2
↓ I → BL se posune doleva dolů.
MRSE,1 = MRSE,2
1.
0
x2
x1
xmax;2
xmax;1 statekx
0
x2
x1
xmax;2
xmax;1
statekx
C) Preference spotřebitele a indiferenční analýza
Preference: konstatování spotřebitele, že statek x je z jeho pohledu lepší než statek y. Uspořádání preferencí je zachyceno v tzv.
preferenční fci a jejich směr je vyj pomocí užitku. Užitek: způsob, kterým lze popsat preference daného spotřebitele. Preference
jednotlivých spotřebitelů se liší, existují ale určité společné rysy = axiomy (tvrzení, které se pokládá za platné a už se nedokazuje).
1) axiom úplnosti srovnání: má-li spotřebitel 2 spotřební koše (A a B), tak je schopen je porovnat a říci, že A preferuje před B
(A > B), nebo že B preferuje před A (B > A), nebo že A má stejný užitek jako B (A = B, indiferentní vztah). Proto lze najít IC
v každém bodě grafu.
2) axiom tranzitivity: má-li k dispozici 3 spotřební koše a víme, že A preferuje před B a zároveň B preferuje před C, pak musí
platit, že A preferuje před C. Proto se IC nesmí protínat.
3) axiom nepřesycení (nenasycenosti): spotřebitel bude vždy dávat přednost spotřebě většího množství statku před menším
množstvím a platí, že větší spotřeba nesníží jeho užitečnost. Díky tomu mají IC negativní sklon.
1
Ing. Eliška Galambicová
D) Užitek a jeho měření
Ekonom. teorie pohlíží na problematiku užitečnosti buď z pohledu kardinalistické nebo ordinalistické verze teorie užitečnosti.
Teorie se liší názorem, zda je užitek měřitelný nebo ne.
Kardinalistická verze předpokládá, že užitek je veličina, která je měřitelná v tzv. kardinálních jednotkách („utilech“).
Představitelé, např. Jevons, Menger, Walras, Marshall, Bohm-Bawerk,..
Kopec užitečnosti: trojrozměrné zobr. fce užitku, kdy pro každou úroveň y existuje křivka TU plynoucího ze spotřeby statku x.
Celkový užitek (TU) je fcí celkového spotřebovan.
množství statků obsažených v přísluš. spotřebním
koši. TU = f ( x, y ). Jsme-li schopni stanovit TU,
jsme také schopni určit výši mezního užitku
(MU). Vyj. změnu TU vyvolaná změnou spotřeby
statku x o jednotku.
(a)
TUx
(b)
N = bod nasycení
MUx
 x1 =  x2
TU
 TU1 >  TU2
MU1 > MU2
MU0
TU2
TU rostoucí – MU kladný
TU klesající – MU záporný
TU konstantní – MU nulový
TU1
Kladná část křivky MU vyjadřuje individuální
poptávkovou křivku.
TU0
MU1
 TU2
MU2
 TU1
MU1
MU2
 x1  x2
Zákon klesající mezní užitečnosti (první Gossenův
N´ = bod nasycení
zákon) - říká, že MU spotřebitele má s růstem
0
x1 x2 x3
xN
statekx
0
x1 x2 x3
xN
statekx
spotřebovaného množství statku tendenci klesat.
MU
x x
Spotřebitel považuje za nejvýznamnější první
spotřebovanou jednotku příslušného statku, protože ta mu přinese největší přírůstek užitečnosti. S každou další se bude zmenšovat
přírůstek užitečnosti. Tzn. že s růstem spotřebovaného množství statku se bude TU zvyšovat stále pomaleji, až v určitém okamžiku
dosáhne svého maxima, tzv. bod nasycení (viz bod N, resp. N´). Od tohoto bodu začíná TU klesat a MU začíná nabývat záporných
hodnot. Ne všichni spotřebitelé dosahují bodu nasycení u stejného množství daného statku – záleží na preferencích a typu statku.
Spotřebitel může, ale nemusí toho bodu dosáhnout.
1
2
Ordinalistická verze předpokládá, že užitek nelze měřit, ale pouze seřadit na ordinální škále (preferenční stupnici), což je
východisko pro indiferenční analýzu. (V. Pareto).Spotřebitel je schopný říci který statek nebo spotřební koš preferuje, ale ne,
jak velký je jeho užitek. Také jsme schopni sestavit trojrozměrný graf (kopec užitečnosti), můžeme propojit body, zachycující
spotřební koše, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek – vrstevnice. Vrchol kopce určíme díky směru preferencí a podstavec je
mapou indiferenčních křivek. Používáme zde indiferenční analýzu a využíváme indiferenční křivky = křivka znázorňuje
kombinace statků, přinášející spotřebiteli stejný užitek a tvar IC je dán preferencemi spotřebitele.
E) Teorie mezní užitečnosti a Gossenovy zákony
Wilhelm Hermann Gossen – předchůdce rakouské školy, kardinalista. Poprvé zformuloval teorii mezní užitečnosti.
 hodnotu statku chápal jako jeho subjektivní ocenění spotřebitelem,
 mezní užitečnost def. jako užitečnost poslední jednotky statku a ukázal, že právě mezní užitečn. určuje hodnotu statku.
Zabýval se teorií chování spotřebitele (vysvětluje volbu spotřebitele mezi různými statky): součástí této teorie jsou tzv. tři
Gossenovy zákony:
 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku říká, že s postupným uspokojováním určité potřeby klesá její
intenzita. Subjektivní užitečnost statků klesá s růstem jejich množství. Celkový užitek roste s růstem spotřebovávaného
statku, přírůstky tohoto užitku se zpomalují a mezní užitek klesá. Bod nasycení – TU přestává růst a MU je nulový.
 2. Gossenův zákon – zákon vyrovnaných mezních užitků říká, že spotřebitel max.. svůj TU, když mu poslední koruna
vynaložená na nákup statku x přinese stejný přírůstek užitečnosti jako poslední koruna vynaložená na nákup statku y.
MU x MU y

px
py

3. Gossenův zákon řeší, za jakých podmínek spotřebitel upřednostní volný čas před vynakládáním práce a tedy
možností nakupovat statky. Jak velké pracovní úsilí bude člověk vynakládat, aby získal statek. Racionální člověk má
pracovat do té doby, kdy se MU z reálné mzdy vyrovná mezní újmě z práce.
F) Subjektivní teorie hodnoty a myšlenky Rakouské školy
Rakouská škola je reakcí na klasickou školu. Všechny ekonomické jevy je možné vysvětlit pomocí subjektivních pocitů a
preferencí jednotlivce. Zakladatel Carl Menger. Rakouská škola se od ostatních ekonom. škol liší metodologií.
Subjektivní teorie hodnoty: je psychologická metoda, která říká, že jednotlivec uspokojuje své potřeby na základě neměnné
psychologie (nemění své postoje). Nejdůležitější je zde princip užitečnosti a vzácnosti: pokud je něco vzácné, musí to být
užitečné). Odmítá studium velkých ekonomických celků a matematizaci ekonomie. Subjektivní x objektivní hodnota =
objektivní smysl je schopnost zboží uspokojit potřebu, subjektivní smysl udává význam pro blahobyt jednotlivce.
2
Ing. Eliška Galambicová
G) Představitelé Rakouské školy – Carl Menger, Eugen Bohm-Bawerk, Friedrich von Wieser.
Carl Menger (1840 – 1921) – kardinalista. Stál u zrodu Rakouské školy. Hodnota je subjektivní význam, který má statek pro
určitého jedince. Ekonomizující člověk se snaží co nejplněji uspokojovat své subjektivní potřeby a využívá k tomu všech svých
prostředků a znalostí. Teorie hodnoty: statky prvního řádu (uspokojují lidské potřeby přímo), statky vyšších řádů (uspokojují
potřeby nepřímo, tím že slouží k výrobě statků prvního řádu). Teorie směny: směna je možná jen tehdy, pokud prodávající
hodnotí svůj statek níže než kupující. Mengerova škála: seřazení statků dle naléhavosti. Subjektivní hodnota statku je závislá
na MU, který je klesající. Max. užitku je dána vyrovnáním jednotlivých MU.
Eugen Bohn-Bawerk (1851 – 1919) – kritik K. Marxe
Teorie ceny: cena se vytváří střetem nabídky a poptávky. Směnu podstoupím jen tehdy, když získám víc, než jsem chtěl
minimálně. Rozdělil VF na původní (práce a půda) a jimi vyráběný (kapitál). Proč se platí úrok? – lidé preferují současné
statky před budoucími a budoucí tedy mají nižší hodnotu než přítomné – úrok je dorovnáním současné hodnoty.
Friedrich von Wieser /vízr/ (1851 – 1926). Teorie nákladů obětovaných příležitostí – chápe N na daný statek jako mezní
užitečnost statků, které se nevyrobily, protože se výrobní zdroje použily na výrobu daného statku. Nevyrobené statky jsou
obětovanou příležitostí.
H) Matematická verze teorie užitečnosti, William Stanley Jevons a jeho pojetí mezní užitečnosti.
William Stanley Jevons (1835 – 1882) /dževons/ - kardinalista. Počátek marginalistické revoluce. Kladl důraz na užití
matematiky v ekonomii, jen tak se ekonomie stane skutečnou vědou. Vycházel ze subjektivní teorie hodnoty.
Teorie hodnoty – člověk porovnává subjektivní slasti a strasti, hodnota zcela závisí na mezní užitečnosti, ne na celkové. Mezní
užitečnost definoval jako první derivaci celkové užitečnosti.
Zabýval se teorií směny, ale to se mu nepodařilo vyřešit.
Teorie mzdy – dospěl nezávisle na Gossenovy ke stejným závěrům. Člověk porovnává mezní užitečnost mzdy s mezní újmou
z práce. Řešil tak jen nabídkovou stranu práce (na poptávkovou by musel použít teorii mezní produktivity).
I) Ordinalistické pojetí a názory Vilfreda Pareta
- významný představitel ordinalistů. Lausannská škola (také Walras). V rámci teorie hodnoty přešel z kardinalistického přístupu
na ordinalistický. Místo mezní užitečnosti používal pro analýzu chování spotřebitele indiferenční křivky (Edgeworth). Byl
matematizujícím ekonomem. Zabýval se teorií blahobytu – řešením je Paretovo optimum, budeme spotřebovávat tak, aby
nebyla omezena spotřeba budoucích generací.
J) Indiferenční křivky a problematika preferencí
Východiskem indiferenční analýzy je indiferenční křivka (IC), která znázorňuje všechny kombinace statků x a y (spotřební
koše), které danému spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Množina indiferenčních křivek tvoří indiferenční mapu, pro kterou
platí, že každá výše položená IC, odpovídá vyšší úrovni užitečnosti spotřebitele.
Vlastnosti IC:
a) IC mají negativní sklon: jsou konvexní
vůči počátku, plyne z axiomu nepřesycení.
Spotřebitel dává přednost spotřebě většího
množství statku před menším.
b) IC se v rámci jedné indif. mapy nesmí
protínat: plyne z axiomu tranzitivity
c) IC lze nalézt v každém bodě grafu:
platí axiom úplnosti srovnání.
d) IC jsou konvexní vůči počátku (pro
normální statky) – vyplývá z neochoty
nahrazovat statek, kterého máme relativně
méně statkem, kterého máme relat. více.
(a)
(b)
stateky
y2
stateky
IC2
B
IC3
IC4
IC
IC1
D
y4
y1
D
A
E
C
y3
B
y2
C
y3
0
x2
x1
x3
y1
statekx
0
A
x1
x2
x3
x4
statekx
Sklon IC:
Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC): ukazuje „ochotu“ daného spotřebitele nahrazovat jeden statek druhým ve
svém spotřebním koši. Sklon indifer. křivky označ. také jako mezní míru substituce ve spotřebě (MRSC)
- poměr, v němž může daný spotřebitel nahradit statek x statkem y bez toho, aby došlo ke změně celkového užitku:
y MU x

x MU y
o kolik musím snížit spotřebu statku y, když chci zvýšit spotřebu statku x o 1 jednotku.
MRS c  
3
Ing. Eliška Galambicová
„Standardní“ IC vykazují klesající mezní míru substituce ve spotřebě. Tato vlastnost vyplývá ze zákona substituce, který říká, že
vzácnější statek má větší relativní hodnotu substituce (nahrazení). Jinými slovy, bude-li spotřebitel zvyšovat svou spotřebu statku x a
současně s tím snižovat svou spotřebu statku y, pak se bude postupně zmenšovat jeho ochota nahrazovat statek y statkem x.
Tvar IC bude také závislý na druhu statku:
1) Dokonalé substituty: statky, které je spotřebitel ochoten nahrazovat jen v určitém neměnném poměru. Negativně skloněné
přímek a jejich sklon se nebude měnit. ↑ spotřebu statku x o jednotku, tak ↓ spotřebu statku y taky o jednotku.
2) Dokonalé komplementy: statky, které spotřebitel spotřebovává vždy společně, v přesně stanovených proporcích. Mají
podobu písmene L a jejich sklon se nebude měnit plynule, ale ve skocích.
3) Statky žádoucí: statky s pozitivní preferencí. S růstem spotřeby roste užitek spotřebitele.
4) Statky nežádoucí: s negativní preferencí. S růstem spotřeby klesá užitek spotřebitele. Spotřebitel určitý statek
nespotřebovává. Není naplněn axiom nepřesycení.
5) Statky lhostejné (neutrální): S růstem spotřeby se TU spotřebitele nemění. Je porušen axiom nepřesycení. Spotřebiteli je
jedno, který statek bude spotřebovávat.
K) Optimální výběr spotřebitele
Volba takového spotřebního koše, který maximalizuje spotřebitelův užitek při daném rozpočtovém omezení. Optimální
spotřební koš musí být součástí množiny tržních příležitostí.
statek
Z Kardinalistického hlediska vyjádříme optimum pomocí rovnic:
IC
IC
IC
y
1
MU x
p
 x
MU y p y
MRSC  MRS E
MU x MU y

px
py
Z Ordinalistického hlediska je optimálním spotřebním košem ten který kde se
nejvýše položená IC dotýká BL.
Optimální výběr spotřebitele – hraniční řešení
2
3
ymax
y3
C
D
y4
E
yopt
A
y1
B
y2
BL
stateky
IC1
IC2
IC3
0
IC4
x3
x1
x4
x2
xmax
statekx
xopt
ymax
Výše uved způsob nalezení optima
spotřebitele je označ. jako vnitřní řešení. Ne vždy lze nalézt bod, v němž je linie
rozpočtu tečnou příslušné IC. Pokud tato situace nastane, pak k nalezení bodu optima
bude využ. tzv. hraniční řešení, které se vyznač. tím, že spotřeba jednoho ze statků
je nulová a sklon BL neodpovídá sklonu IC. Hran. řešení je většinou spojeno
s dokonalými substituty. Neexistuje bod dotyku.
BL
Na obrázku: y = 0, cena y je příliš vysoká, důchod je vynaložen jen na statek x.
MRSC > MRSE
E
0
x1
x2
xmax
x3
statekx
4
Download

≤ + = + P P MRS =