Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a
okrajových podmínek
Oblast podpory B – Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou
náročností
Pro účely programu Nová zelená úsporám 2013 se rozumí:
A. Výpočetní postupy a okrajové podmínky pro výpočet součinitele prostupu tepla
neprůsvitných konstrukcí
1. Výpočet součinitele prostupu tepla bude proveden dle ČSN 73 0540-4:2005 a
ČSN EN ISO 6946:2008.
2. Tepelné odpory při přestupu tepla pro výpočet součinitele prostupu tepla se uvažují
pro zimní období dle ČSN 73 0540-3:2005.
Tepelný odpor při přestupu tepla
Povrch
Konstrukce / povrch
Rsi, Rse [(m2.K)/W]
Vnější
Zemina
Vnitřní
jednoplášťová
0,04
dvouplášťová
Stejné jako Rsi
styk se zeminou
0
stěna (horizont. tep. tok)
0,13
střecha (tep. tok vzhůru)
0,10
podlaha (tep. tok dolů)
0,17
Pozn.: Hodnoty platí pro běžnou emisivitu vnitřního povrchu 0,9. Je-li emisivita
vnitřního povrchu jiná, lze pro účely výpočtu tepelných toků použít výpočet tepelného
odporu při přestupu tepla podle ČSN EN ISO 6946:2008, příloha A.
3. Součinitel prostupu tepla konstrukce se stanoví bez vlivu zeminy a přilehlých
nevytápěných prostor. Přídavné tepelné odpory Ru [(m2.K)/W] se do výpočtu
součinitele prostupu tepla nezahrnují.
4. Do tepelného odporu se započítávají pouze ty vrstvy, které jsou účinně chráněny před
účinky vlhkostí. U střech se jedná o vrstvy pod hydroizolací, u podlah o vrstvy nad
hydroizolací s výjimkou nenasákavých tepelně izolačních materiálů (oblast použití
uvádí výrobce v listu výrobku) jako jsou např. extrudovaný polystyren, pěnové sklo,
1/16
v.01
apod. U dvouplášťových konstrukcí se započítávají pouze vrstvy vnitřního pláště, tj.
vrstvy mezi interiérem a větranou vzduchovou vrstvou.
5. Ve výpočtu součinitele prostupu tepla je uvažováno s návrhovou hodnotou součinitele
tepelné vodivosti λu [W/(m.K)]. Ta je odvozena z ČSN 73 0540-3:2005, tab. A.1, A.2,
B.1, C.1 a C.2, dle typu materiálu a předpokládané objemové hmotnosti. U ostatních
materiálů neuvedených v ČSN 73 0540:2005 se postupuje odborným odhadem dle
míry vlhkostní nasákavosti materiálu. Standardně se uvažuje s přirážkou 7-10% u
nasákavých materiálů (minerální vlna) a 3-5% u méně nasákavých materiálů (EPS).
6. Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších konstrukčních (např.
dřevěné konstrukce ve vrstvě izolace) a dalších prvků se zohlední pomocí
ekvivalentního součinitele tepelné vodivosti dle ČSN EN ISO 6946:2008, odst. 6.2 a
ČSN 730540-4:2005. Pouze vlivy, které takto zahrnout nelze (např. vliv srážkové
vody na obrácené střechy, vliv mechanicky kotvících prvků procházejících tepelně
izolační vrstvou, vliv opakujících se kovových prvků, apod.), se zohlední ve formě
přirážky ΔU [W/(m2.K)] dle ČSN EN ISO 6946:2008.
Kvalita řešení
Přirážka ∆U [W/(m2.K)]
Konstrukce téměř bez tepelných mostů
0,02
Konstrukce s mírnými tepelnými mosty
0,05
Konstrukce s běžnými tepelnými mosty
0,10
Konstrukce s výraznými tepelnými mosty
0,20
Součinitel prostupu tepla dané konstrukce se může vypočítat také pomocí
dvourozměrného vedení tepla dle ČSN EN ISO 10211:2009.
V případě
kombinace
zhoršujících
vlivů,
které
lze
stanovit
dle
ČSN EN ISO 6946:2008 a ČSN 73 0540-4:2005, a ostatních vlivů opakovaně se
vyskytujících tepelně vodivějších prvků, je možné postupovat jedním z následujících
postupů:
-
-
Pomocí výpočtu dvourozměrného vedení tepla dle ČSN EN ISO 10211:2009.
Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších prvků
jednotlivých
vrstev
konstrukce
se
určí
dle
metodiky
uvedené
v ČSN EN ISO 6946:2008 a ČSN 73 0540-4:2005. Nelze-li tuto metodiku pro
konkrétní vrstvu konstrukce použít, stanoví se ekvivalentní součinitele tepelné
vodivosti této vrstvy dle příslušných technických norem nebo výpočtových
metodik, které je nutno uvést.
Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších prvků
jednotlivých
vrstev
konstrukce
se
určí
dle
metodiky
uvedené
v ČSN EN ISO 6946:2008 a ČSN 73 0540-4:2005. Zhoršující se vlivy vrstev
konstrukce, kde nelze tuto metodiku použít, se zohlední přirážkou ΔU určenou
2/16
v.01
odborným zhodnocením energetického specialisty (výše přirážky se v tomto
případě nemusí shodovat s hodnotami uvedenými v tabulce).
7. Hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce se zkosenými vrstvami, která se použije
do výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění EA [kWh/m2.rok] a v případném
posouzení splnění podmínek Programu na součinitel tepelné vodivosti, se vypočte dle
ČSN EN ISO 6946:2008, příloha C.
B. Protokol výpočtu součinitele prostupu tepla obsahuje minimálně:
Výčet norem a metodik, podle kterých je výpočet proveden
Jméno zpracovatele
Datum zpracování výpočtu (den/měsíc/rok)
Typ konstrukce / název konstrukce (název je shodný s názvem konstrukce ve výpočtu
měrné roční potřeby tepla na vytápění)
5. Skladba konstrukce ve formě:
- Číslo vrstvy
- Název vrstvy
- Tloušťka vrstvy [m]
- Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti λ [W/(m.K)]
- Ekvivalentní hodnota součinitele tepelné vodivosti λ [W/(m.K)]
1.
2.
3.
4.
6. Okrajové podmínky výpočtu
7. Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi [(m2.K)/W]
8. Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse [(m2.K)/W]
9. Přirážku součinitele prostupu tepla ΔU [W/(m2.K)]
10. Výslednou hodnotu tepelného odporu konstrukce R [(m2.K)/W]
11. Výslednou hodnotu součinitele prostupu tepla U [W/(m2.K)] zaokrouhlená na tisíciny
3/16
v.01
C. Výpočetní postupy a okrajové podmínky pro výpočet měrné roční potřeby tepla na
vytápění, průměrného součinitele prostupu tepla, dodané energie a měrné
neobnovitelné primární energie
1. Geometrická charakteristika budovy
1.1. Obálka budovy se uvažuje dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve
znění zákona č. 318/2012 Sb., §2, písm. t). Obálkou budovy se rozumí soubor
všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny,
které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá
zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné
budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu.
1.2. Systémová hranice, která určuje plochu obálky budovy, se stanoví z vnějších
rozměrů dle ČSN EN ISO 13789:2009 v souladu s vyhl. č. 78/2013 Sb., o
energetické náročnosti budov.
-
Přečnívající konstrukce nebo jejich části (balkóny, lodžie, atiky, atd.) se do
systémové hranice budovy nezahrnují.
Vnější rozměry se měří vždy na rovině vnější hrany poslední vrstvy směrem
do exteriéru, která je započitatelná do tepelného odporu konstrukce.
Pokud na posuzovanou budovu navazuje budova sousední (řadové rodinné
domy, dvojdomy apod.) se shodným druhem užívání, je stěna tyto budovy
oddělující chápána jako stěna vnitřní a její půdorysná plocha až k systémové
hranici se zahrnuje do celkové podlahové plochy. Plocha této stěny se
nezahrnuje mezi teplosměnné plochy a není součástí plochy obálky budovy.
Pokud je takové oddělení dvou navazujících rodinných domů tvořenou stěnou
dvojitou, do podlahové plochy posuzovaného domu se započte pouze plocha
přiléhající části takové stěny. Pokud navazující budova slouží odlišnému
účelu, zvolí se typ budovy a k ní příslušná hodnota vnitřní teploty pro režim
vytápění podle TNI 73 0331, příloha B. Přenos tepla do přiléhajících budov se
vypočítá
pomocí
redukčního
činitele
b
vypočítaného
podle
ČSN EN ISO 13789:2009:
b = (θi - θa) / (θi - θe), kde
-
θi je návrhová vnitřní teplota budovy, která je předmětem posudku
θa návrhová vnitřní teplota přiléhající budovy
θe návrhová teplota venkovního prostředí
1.3. Celková energeticky vztažná plocha se uvažuje dle zákona č. 406/2000 Sb., o
hospodaření energií, ve znění zákona č. 318/2012 Sb., §2, písm. r), z vnějších
rozměrů dle ČSN EN ISO 13789:2009.
4/16
v.01
-
Energeticky vztažná plocha schodiště a místností přes více podlaží se
započítává jedenkrát v každém vytápěném podlaží.
Redukce energeticky vztažné podlahové plochy u snížených částí místností se
neuvažuje.
1.4. Vnitřní objem vzduchu se stanoví dle TNI 73 0331:2013, B.2.2.2, a to
vynásobením světlé výšky podlaží a podlahové plochy stanovené z vnitřních
rozměrů podle ČSN EN 13789:2009 (zpravidla odpovídá užitné podlahové ploše).
Pro zjednodušení lze uvažovat také podlahovou plochu stanovenou z celkových
vnitřních rozměrů podle ČSN EN 13789:2009. V případě místně snížené světlé
výšky se postupuje přiměřeně tak, aby vzduchový objem odpovídal co nejlépe
skutečnosti.
1.5. Podlahová plocha pro potřeby výpočtu dodané energie ve vztahu k měrným
parametrům vyjádřeným k podlahové ploše např. pro stanovení měrných
tepelných zisků z vybavení, od osob, či pro stanovení obsazenosti budovy, atd. se
stanoví dle TNI 73 0331:2013, odst. B.2.2.1, z celkových vnitřních rozměrů podle
ČSN EN ISO 13789:2009.
-
Redukce celkové vnitřní podlahové plochy se u snížených částí místností
neuvažuje.
Celková vnitřní podlahová plocha schodiště a místností přes více podlaží se
započítává jedenkrát v každém vytápěném podlaží.
2. Zónování budovy
2.1. Rodinný dům se zpravidla uvažuje jako jednozónový model s okrajovými
podmínkami Rodinný dům – obytné prostory dle TNI 73 0331:2013 pro měsíční
krok výpočtu. Pro zónování energetického modelu dále platí následující:
-
-
Nevytápěné a temperované prostory jako jsou skladové prostory, verandy,
zimní zahrady, schodiště ať už přímo nebo nepřímo vytápěné šířením tepla
prostupem a výměnou vzduchu ze sousedních vytápěných prostor se uvažují
jako vytápěný prostor uvnitř systémové hranice v případě, že v těchto
prostorech nedochází k významné výměně venkovního vzduchu a že
převažující nebo shodná plocha obálky tohoto temperovaného prostoru sousedí
s vytápěným prostorem budovy. V opačném případě se takové prostory uvažují
jako nevytápěný prostor vně systémové hranice nebo se mohou uvažovat jako
venkovní prostředí.
Garáže a sklepní prostory se uvažují jako nevytápěný prostor nebo jako
venkovní prostředí.
V případě, že konstrukce nevytápěné půdy na rozhraní půda - exteriér jsou bez
souvislé vzduchotěsné vrstvy (pojistná hydroizolační fólie a střešní krytina se
jako tato vrstva neuvažuje), prostor se vždy uvažuje jako venkovní prostředí.
Nevytápěná půda tvořená konstrukcemi na rozhraní půda - exteriér se
5/16
v.01
souvislou vzduchotěsnou vrstvou se uvažuje jako sousední nevytápěný prostor
nebo jako venkovní prostředí.
2.2. Postup výpočtu přenosu tepelných toků stavebními prvky přilehlých
nevytápěných prostorů se stanoví podle ČSN EN ISO 13789:2009. Použití
součinitele b podle ČSN 73 0540-3:2005, tab. F.2 se nepřipouští.
-
Pozn.: Intenzita výměny vzduchu se pro objemový tok vzduchu mezi vytápěným a
nevytápěným prostorem uvažuje rovna nule a mezi nevytápěným prostorem a
venkovním prostředím hodnotou v souladu s ČSN EN ISO 13789:2009, tab.2.
2.3. Postup výpočtu přenosu tepelných toků stavebními prvky přilehlými k zemině
(podlaha na zemině, zvýšená podlaha, podlaha do částečně či zcela nevytápěného
suterénu) se stanoví podle ČSN EN ISO 13370:2009. Použití součinitele b podle
ČSN 73 0540-3:2005, tab. F.2 se nepřipouští.
3. Okrajové podmínky
Okrajové podmínky, které vstupují do výpočtu se uvažují dle TNI 73 0331:2013.
3.1. Klimatická data
-
Pro výpočet celkové dodané energie do budovy s měsíčním krokem výpočtu se
použijí klimatická data uvedena v TNI 73 0331:2013, příloha C – Klimatická data
pro výpočet energetické náročnosti budov.
3.2. Vnitřní tepelná kapacita
-
Vnitřní tepelná kapacita se uvažuje podle ČSN EN ISO 13790: 2008, odstavec 12,
Tabulka 12.
3.3. Parametry pro vytápění a chlazení
3.3.1. Vytápění
-
-
Návrhová vnitřní teplota pro měsíční krok výpočtu se stanovuje pro režim
vytápění podle tab. B.2, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory
hodnotou 20 °C .
Vliv přerušovaného nebo redukovaného vytápění se nezohledňuje.
3.3.2. Chlazení
-
Uvažuje se pouze při existenci systému chlazení.
Návrhová vnitřní teplota pro měsíční krok výpočtu se stanovuje pro režim
chlazení podle tab. B.2, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory
hodnotou 22 °C.
6/16
v.01
3.4. Vnitřní tepelné zisky
3.4.1. Měrné tepelné zisky od osob
-
Uvažují se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.4, pro typ zóny Rodinný dům –
obytné prostory hodnotou 1,5 W/m2 při časovém podílu 70% přítomnosti
osob.
3.4.2. Měrné tepelné zisky z vybavení
-
Uvažují se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.4, pro typ zóny Rodinný dům –
obytné prostory hodnotou 3 W/m2 při časovém podílu 20% doby provozu.
3.4.3. Měrné tepelné zisky z osvětlení
-
Doba využití denního světla tD = 900 h.
Doba využití bez denního světla tN = 600 h.
Osvětlenost se uvažuje jednotně 90 lx.
Účinnost osvětlení se uvažuje jednotně 15 %.
Příkon osvětlení se uvažuje 0,05 W/(m2.lx) podle vyhl. č. 78/2013 Sb., o
energetické náročnosti.
Činitel závislosti na denním světle se uvažuje 1,0 podle
vyhl. č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti.
3.5. Obsazenost
-
Počet osob se stanoví z obsazenosti podle TNI 73 0331:2013, tab. B.1, pro typ
zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou 40 m2/os., vztaženo
na podlahovou plochu zóny stanovenou z celkových vnitřních rozměrů podle
ČSN EN ISO 13789:2009, a zaokrouhluje se na jedno desetinné místo.
3.6. Větrání
3.6.1. Nucené větrání
-
-
Objemový tok větracího vzduchu se stanovuje podle tab. B.3, pro typ zóny
Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h. Podíl
časového úseku s nuceným větráním se uvažuje 17 h/den z 24 h/den.
Účinnost zpětného získávání tepla se stanoví podle TNI 73 0331:2013, tab.
A.60 dle typu systému.
Průvzdušnost obálky budovy n50 [1/h] se uvažuje u žádostí podávaných
před realizaci hodnotou 0,6 1/h. U žádostí po realizaci nebo kde již
proběhla zkouška průvzdušnosti budovy se zadá změřená hodnota n50
uvedená v protokolu o měření průvzdušnosti budovy. Součinitel větrné
expozice a součinitel vlivu vztlaku se uvažují jednotně hodnotami e = 0,01
a f = 20 podle ČSN EN ISO 13789:2009.
7/16
v.01
4. Zadávání neprůsvitných konstrukcí
4.1. Pojmenování konstrukce
-
Zadávané konstrukce budou mít shodné označení s označením konstrukcí ve
výpočtu součinitele prostupu tepla.
4.2. Lineární tepelné vazby se zahrnují pomocí
4.2.1. Průměrného vlivu tepelných vazeb ∆Uem [W/(m2.K)]
-
Hodnota je definována v ČSN 73 0540-4:2005, čl. H.2.3 jako průměrný
vliv tepelných vazeb mezi ochlazovanými konstrukcemi na systémové
hranici budovy
Uvažované ∆Uem
[W/(m2.K)]
Poznámka
Vyšší
0,02
Je zajištěna souvislost vrstev ve všech napojeních,
převážně v neztenčené tloušťce, podle nejlépe dostupných
technických možností. Obvyklý projektový předpoklad
novostaveb.
Střední
0,05
Je zajištěna souvislost tepelně izolačních vrstev ve všech
napojeních převážně v neztenčené tloušťce.
Nízká
0,1
Není zajištěna souvislost tepelně izolačních vrstev ve
všech napojeních.
Kvalita
řešení
4.2.2. Přesným zadáním pomocí bodových a lineárních činitelů prostupu tepla
-
-
Hodnota se stanoví podle ČSN 73 0540-4:2005, příloha B.7 nebo
z katalogu tepelných mostů, ve kterém ale musí daný detail ve všech
parametrech odpovídat skutečnosti. Tento postup je povinný i v případě
zadání menší přirážky průměrného vlivu tepelných vazeb než ∆Uem =
0,02 W/(m2.K). Do výpočtu by měly být zahrnuty všechny lineární tepelné
vazby, které budova obsahuje. Musí však obsahovat minimálně tyto vazby
dle typu budovy:
nároží obvodové stěny
napojení obvodové stěny u základu
napojení obvodové stěny na plochou střechu (atika)
napojení obvodové stěny na šikmou střechu (u pozednice)
napojení štítové stěny na šikmou střechu
napojení šikmé střechy na kleštiny (případně napojení šikmé střechy v
hřebeni
ostění okna
8/16
v.01
-
nadpraží okna
parapet okna
ostění dveří (pokud je stejné osazení jako u oken, lze uvažovat s hodnotami
pro okno)
nadpraží dveří (pokud je stejné osazení jako u oken, lze uvažovat
s hodnotami pro okno)
práh dveří (pokud je stejné osazení jako u oken, lze uvažovat s hodnotami pro
okno)
5. Zadávání průsvitných konstrukcí
5.1. Plocha výplní otvorů
-
Plocha výplně otvoru se odvozuje od nejmenších světlých rozměrů daného
stavebního otvoru v neprůsvitné konstrukci.
5.2. Celkový činitel prostupu solární energie g
-
Zadávají se hodnoty uvedené výrobcem (v případě volby výrobku z SVT je
tato hodnota uvedena v technických parametrech). V případě že výrobce tuto
hodnotu neuvádí, použije se hodnota 0,5.
5.3. Korekční činitel rámu FF
-
Vypočítá se jako podíl plochy rámu podle skutečných rozměrů uvedených
výrobcem (v případě volby výrobku z SVT je tato hodnota uvedena
v technických parametrech) k celkové ploše výplně otvoru.
5.4. Korekční činitel stínění Fsh
-
-
Stínění vlastní budovou (nadokenní markýzy, boční žebra atd.) a dále stínění
jinými budovami a ostatními překážkami se stanovuje co nejblíže skutečnosti
výpočtem podle ČSN EN ISO 13790:2009, přílohy G5.
Stínění jinými budovami a ostatními překážkami se může uvažovat
zjednodušeně takto:
Okna a prosklené plochy v nejnižším nadzemním podlaží
Okna a prosklené plochy v ostatních vyšších nadzemních
podlažích
Fsh = 0,6
Fsh = 0,9
5.5. Součinitel prostupu tepla
-
Hodnota součinitele prostupu tepla jednotlivých výplní otvorů UW se vypočítá
postupem podle ČSN EN ISO 10077-1:2007 a ČSN EN ISO 10077-2:2012 při
zadání hodnot Ug a Uf uvedených výrobcem.
9/16
v.01
-
U lehkých obvodových plášťů se výpočtová hodnota součinitele prostupu tepla
Ucw stanovuje dle ČSN EN ISO 12631:2013 přes charakteristický výsek.
6. Průměrný součinitel prostupu tepla
6.1. Průměrný součinitel prostupu tepla dané budovy
-
Hodnota se vypočítá v souladu s ČSN 73 0540-4:2005 a výše uvedenými
postupy.
6.2. Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy
-
Hodnota se vypočítá v souladu s vyhl. č. 78/2013 Sb., o energetické
náročnosti budov, příloha č. 1.
7. Stanovení dodané energie
7.1. Obecné parametry
7.1.1. Procentuální pokrytí při více zdrojích tepla na vytápění
-
-
U spalovacího zdroje s ručním přikládáním bez teplovodního výměníku lze
uvažovat s podílem pokrytí potřeby tepla na vytápění maximálně do 20 %.
U spalovacího zdroje s ručním přikládáním a s teplovodním výměníkem,
který je napojen do otopné soustavy lze uvažovat s podílem pokrytí potřeby
tepla na vytápění maximálně do 50 %.
U ostatních zdrojů lze podíl pokrytí potřeby tepla na vytápění uvažovat
podle TNI 73 0331:2013, tab. A.1, kde se podíl jmenovitého výkonu
vypočítá jako jmenovitý výkon přednostního zdroje tepla ku celkovému
součtu jmenovitých výkonů všech zdrojů tepla na vytápění včetně
elektrických patron v zásobnících tepla.
7.1.2. Procentuální pokrytí při více zdrojích tepla na přípravu TV
-
Spalovací zdroje s ručním přikládáním a s teplovodním výměníkem, který
je napojen do otopné soustavy lze uvažovat s podílem pokrytí potřeby tepla
na přípravu TV maximálně do 30 %.
7.2. Vytápění
7.2.1. Zdroj tepla
-
Sezónní účinnost se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.1.1.
7.2.2. Pomocné energie
-
Pomocné energie systému vytápění se uvažují podle TNI 73 0331:2013,
odst. A.1.5.
10/16
v.01
7.2.3. Sdílení a distribuce energie
-
Účinnost systému distribuce energie na vytápění se uvažuje podle
TNI 73 0331:2013, odst. A.1.3.
Účinnost sdílení energie na vytápění se uvažuje podle TNI 73 0331:2013,
odst. A.1.4.
7.2.4. Zásobník a rozvody
-
Objem zásobníku se uvažuje podle projektového předpokladu.
Ztráta tepla zásobníku se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.1.2.
7.3. Chlazení (uvažuje se pouze při existenci systému chlazení)
7.3.1. Zdroj chladu
-
Celková účinnost výroby chladu se uvažuje podle TNI 73 0331:2013,
odst. A.2.1.
7.3.2. Pomocné energie
-
Pomocné energie na chlazení se uvažují podle TNI 73 0331:2013,
odst. A.2.4.
7.3.3. Sdílení a distribuce chladu
-
Účinnost systému distribuce energie na chlazení se uvažuje podle
TNI 73 0331:2013, odst. A.2.2.
Účinnost sdílení energie na chlazení se uvažuje podle TNI 73 0331:2013,
odst. A.2.3.
7.4. Nucené větrání
7.4.1. Jednotka nuceného větrání se zpětným získáváním tepla
-
Účinnost zpětného získávání tepla se stanoví podle TNI 73 0331:2013,
tab. A.60, dle typu systému.
Objemový tok větracího vzduchu se stanovuje podle tab. B.3, pro typ zóny
Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h.
Procento časového úseku s nuceným větráním se uvažuje na 17 h/den z
24 h/den.
7.4.2. Pomocné energie
-
Pomocné energie na příkon ventilátorů se v případě uvedení konkrétního
typu jednotky uvažují hodnotou uvedenou výrobcem (v případě volby
výrobku ze SVT je tato hodnota uvedena v technických parametrech). Ta
musí být doložena. V případě, že v projektu není typ jednotky uveden,
postupuje se podle TNI 73 0331:2013, odst. A.4, dle projektem
specifikovaného objemového množství větracího vzduchu a typu
ventilátoru.
11/16
v.01
-
Váhový činitel regulace ventilátorů se uvažuje hodnotou 0,7. V případě
regulace větrání podle koncentrace CO2 nebo vlhkosti, lze zvolit činitel dle
odborného odhadu.
7.4.3. Úprava vlhkosti vzduchu
-
Zahrnuje se do výpočtu pouze v případě existence systémů na úpravu
vlhkosti vzduchu. Uvažuje se typickými parametry podle
TNI 73 0331:2013, odst. A.6.
7.5. Osvětlení
-
Viz. bod 3.4.3.
7.6. Solární termické systémy
7.6.1. Typ solárního kolektoru
-
Technické parametry solárního kolektoru se v případě uvedení konkrétního
výrobního typu kolektoru uvažují hodnotou uvedenou výrobcem (v případě
volby výrobku ze SVT je tato hodnota uvedena v technických
parametrech). Ty musí být doloženy. V případě, že v projektu není
konkrétní typ kolektoru uveden, postupuje se podle TNI 73 0331:2013,
odst. A.7, dle projektem specifikovaným obecným typem solárního
kolektoru.
7.6.2. Pomocné energie
-
Pomocné energie na příkon oběhových čerpadel se uvažuje podle
TNI 73 0331:2013, odst. A.7.1.
7.6.3. Výpočet produkce tepla
-
Výpočet roční produkce tepla solárním systémem se provede pomocí
TNI 73 0302:2009. V případě, že jsou k dispozici podrobné údaje o
komponentách soustavy (velikost zásobníku, výkon výměníku, tepelně
technické vlastnosti rozvodů kolektorového okruhu) lze použít
ČSN EN 15316-4-3 (postup podle metody B). Typ postupu bude uveden.
7.7. Solární fotovoltaické systémy
-
Uvažuje se projektovaný fotovoltaický systém. Celková účinnost
fotovoltaických panelů a parametry pro její výpočet se uvažují podle
TNI 73 0331:2013, odst. A.8.
7.8. Kogenerace
-
Technické parametry mikrokogeneračních jednotek se v případě uvedení
konkrétního výrobního typu uvažují hodnotou uvedenou výrobcem. Ty
musí být doloženy. V případě, že v projektu není konkrétní typ kogenerační
jednotky uveden, postupuje se podle TNI 73 0331:2013, odst. A.9.
12/16
v.01
7.9. Příprava teplé vody
7.6.4. Zdroj tepla
-
Sezónní účinnost se uvažuje podle TNI 73 0331:2013, odst. A.3.2.
7.6.5. Potřeba teplé vody
-
Uvažuje se hodnotou 40 l/(osobu.den).
Teplota studené vody se uvažuje 10 °C.
Teplota teplé vody ve zdroji ohřevu se uvažuje 55 °C.
7.6.6. Pomocné energie
-
Pokud je potřeba pomocná energie pro systém přípravy teplé vody, uvažuje
se podle TNI 73 0331:2013, odst. A.3.2.
7.6.7. Zásobník a rozvody
-
-
-
Objem zásobníku se uvažuje podle projektového předpokladu.
Ztráta tepla zásobníku se v případě uvedení konkrétního výrobního typu
zásobníku uvažuje hodnotou uvedenou výrobcem. Ty musí být doloženy.
V případě, že v projektu není konkrétní typ zásobníku uveden, postupuje se
podle TNI 73 0331:2013, odst. A.3.2, dle projektem specifikovaným
obecným typem solárního kolektoru.
Ztráta tepla rozvodů TV se uvažuje jednotně hodnotou 44,7 Wh/(m.den)
pro rozvody teplé vody bez cirkulace a 119 Wh/(m.den) pro rozvody teplé
vody s cirkulací.
Délka rozvodů se stanovuje buďto přesně podle projektové dokumentace
(musí být doloženo) nebo zjednodušeně podle ČSN EN 15316-3-2, odts.
D.2.2:
Decentralizovaný systém přípravy a distribuce teplé vody
Typ potrubního vedení teplé
vody
Úsek LV [m]
Úsek LS [m]
Úsek LSL [m]
Délka cirkulačního potrubí
Délka hlavního rozvodného
potrubí
Délka samostatné přípojky,
pouze pro připojení
přilehlých místností se
společnou instalační stěnou
Délka samostatné přípojky
pro všechny ostatní případy
- LV – vodorovný rozvod od zdroje tepla k hlavním potrubím rozvodu [m]
- LS – hlavní potrubí rozvodu [m]
- LSL – jednotlivá přípojná potrubí k výtokovým armaturám [m]
Pozn.: V určitých instalacích se nemusí vyskytovat všechny tři úseky.
13/16
v.01
Kde:
-
LB je největší délka budovy, (m);
BB největší šířka budovy, (m);
nf počet vytápěných podlaží;
hf výška podlaží, (m).
Decentralizovaný systém přípravy a distribuce teplé vody
Typ potrubního vedení teplé vody
Jednotka
Délka potrubí pro jednu výtokovou armaturu v místnosti, např. od ohřívače pod
kuchyňskou linkou k armatuře
[m]
Délka potrubí pro více než jednu výtokovou armaturu v místnosti, např. v
koupelně
[m]
Délka potrubí pro více než jednu výtokovou armaturu v přilehlé místnosti se
společnou instalační stěnou
[m]
Délka potrubí pro ústřední přívod v rámci bytové jednotky
[m]
Typ LSL
kde AN je podlahová plocha z celkových vnitřních rozměrů v m2
8. Stanovení měrné neobnovitelné primární energie
Stanovení měrné neobnovitelné primární energie se uvažuje podle vyhl. č. 78/2013 Sb., o
energetické náročnosti budov.
D. Protokol výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění, průměrného součinitele
prostupu tepla a měrné neobnovitelné primární energie:
Výčet norem, podle kterých je výpočet proveden
Jméno zpracovatele
Datum zpracování výpočtu (den/měsíc/rok)
Okrajové klimatické podmínky
- počet dnů v měsíci
- teplotu exteriéru [°C]
- množství slunečního záření [MJ/m2 nebo kWh/m2]
5) Počet zón v budově
6) Celková energeticky vztažná plocha [m2]
7) Podlahová plocha z celkových vnitřních rozměrů pro potřeby výpočtu dodané energie
ve vztahu k měrným parametrům vyjádřeným k podlahové ploše [m2]
8) Vnitřní návrhové teploty [°C]
9) Vnitřní tepelná kapacita [kJ/(m2.K)]
10) Vnitřní tepelné zisky
- od osob – měrné tepelné zisky [W/m2], časový podíl [%]
- z vybavení – měrné tepelné zisky [W/m2], časový podíl [%]
- z osvětlení – osvětlenost [lx], účinnost osvětlení [%], příkon osvětlení
[W/(m2.lx)]
1)
2)
3)
4)
14/16
v.01
11) Počet osob zaokrouhlený na jedno desetinné místo
12) Vnitřní objem vzduchu v zóně [m3]
13) Typ větrání (přirozené/nucené)
- přirozené
o násobnost výměny vzduchu [1/h]
- nucené
o objemový tok vzduchu [m3]
o násobnost výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50Pa [m3/h]
o součinitel větrné expozice - e [-]
o součinitel větrné expozice - f [-]
o účinnost zpětného získávání tepla [%]
14) Vypsání neprůsvitných konstrukcí s uvedením
- plochy dané konstrukce [m2]
- součinitel prostupu tepla [W/(m2.K)]
- korekční činitel b [-]
- tepelný tok prostupem [W/K]
15) Vypsání nevytápěných prostorů s uvedením
- název nevytápěného prostoru
- objem vzduchu [m3]
- násobnosti výměny vzduchu [1/h]
- vypsání konstrukcí na rozhraní vytápěného a nevytápěného prostoru
s uvedením plochy dané konstrukce [m2] a součinitel prostupu tepla
[W/(m2.K)]
- vypsání konstrukcí na rozhraní nevytápěného prostoru a exteriéru
s uvedením plochy dané konstrukce [m2] a součinitel prostupu tepla
[W/(m2.K)]
- měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem [W/K]
- měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a vnějším prostředím [W/K]
- redukční činitel b podle ČSN EN ISO 13 789:2009 [-]
- tepelný tok prostupem nevytápěného prostoru [W/K]
16) Vypsání konstrukcí ve styku se zeminou s uvedením
- název konstrukce
- typ konstrukce
- všechny vstupní informace potřebné k výpočtu daného typu konstrukce podle
ČSN EN 13 370:2009
- ustálený tepelný tok zeminou [W/K]
17) Vypsání průsvitných konstrukcí s uvedením
- orientace
- plochy dané konstrukce [m2]
15/16
v.01
-
součinitel prostupu tepla [W/(m2.K)]
korekční činitel b [-]
celkový činitel prostupu solární energie [-]
korekční činitel rámu [-]
korekční činitel stínění [-]
18) Lineární a bodové tepelné vazby [W/(m2.K)]
19) Celkové tepelné ztráty po měsíci [GJ nebo kWh]
20) Celkové solární zisky po měsíci [GJ nebo kWh]
21) Celkové vnitřní tepelné zisky po měsíci [GJ nebo kWh]
22) Celkové tepelné zisky po měsíci[GJ nebo kWh]
23) Využití tepelných zisků [-]
24) Potřeba tepla na vytápění po měsíci [GJ nebo kWh]
25) Měrná roční potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2.rok)] zaokrouhlena na celé číslo
26) Celkový tepelný tok prostupem obálky budovy [W/K]
27) Celková plocha obálky budovy [m2]
28) Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy [W/(m2.K)] zaokrouhlený na dvě
desetinná místa
29) Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy [W/(m2.K)]
zaokrouhlená na dvě desetinná místa
30) Dodaná a pomocná energie na vytápění, chlazení, úpravu vlhkosti, nucené větrání,
osvětlení, přípravu teplé vody
31) Rozdělení dodané energie na vytápění, chlazení, úpravu vlhkosti, nucené větrání,
osvětlení, přípravu teplé vody a pomocné energie podle energonositelů, k nim
přiřazené faktory primární energie a výsledné hodnoty neobnovitelné primární energie
32) Měrná neobnovitelná primární energie za rok [kWh/(m2.rok)] zaokrouhlena na celé
číslo
16/16
v.01
Download

Stáhnout - Nová zelená úsporám 2013