Integrovaná ochrana rostlin
– příležitosti a rizika po
implementaci v legislativě
Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.
VÚRV, v.v.i. Praha
Osnova prezentace
Legislativa
a terminologie, historie IOR, definice IOR
Povinnosti státu zajistit informace a podmínky pro
uplatňování IOR
Metodické postupy na podporu uplatňování IOR
Obecné zásady integrované ochrany rostlin a příklady jejich
uplatňování
Rizika:
dosud nevyřešené problémy – některé příklady
Příležitosti: očekávané přínosy IOR
Integrovaná ochrana rostlin – změna
rostlinolékařské legislativy v EU i v ČR
Rámcová směrnice Evropského parlamentu a Rady o
udržitelném využívání pesticidů 2009/128/ES, článek č.14 a
příloha č. III
Povinnost pro členské státy transponovat směrnici do zákonů novela zákona č. 326/2006 Sb. - do konce roku 2011
Povinnost pro profesionální uživatele pesticidů využívat
zásady integrované ochrany rostlin (IOR) podle přílohy III
směrnice - od 1.1. 2014 v ČR (EU)
Vymezení zásad IOR ve vyhlášce o IOR k novele zákona č.
326/2006 Sb.
Dodržování zásad IOR bude součástí kontol v rámci „Cross
compliance“
Historie IOR
Počátek:
vymezení koncepce 1959 – kalifornští entomologové (van Der
Bosch, Hagen, Smith, Stern) – systémový přístup k potlačování
škodlivých organismů.
IOR:
 zavedena do praxe od konce 70. let
 otevřený systém, který je možno stále zdokonalovat (priorita
výzkumu)
IOR = prevence - monitoring - intervence
Co je integrovaná ochran rostlin
(IOR)
IOR = IPM (Integrated pest management) termín známý,
široce využívaný ve vědě a výzkumu i v odborné zemědělské
praxi.
„udržitelné používání pesticidů“ - termín nový, použitý
v názvu směrnice 2009/128/ES za účelem zdůraznění
regulace pesticidů a omezování jejich negativních dopadů
IOR:
dosud uplatňována pěstiteli dobrovolně, na základě
doporučení,
 nebo v systémech integrované produkce (ovoce, réva,
zelenina) – základ pro dodržování směrnic IP
polní plodiny - v současnosti se využívají pouze dílčí prvky
systému (nebo jsou uplatňovány pěstitelské postupy a metody
ochrany, které jsou zcela v rozporu s IOR)
Definice integrované ochrany rostlin
IOR je systém ochrany používající všechny ekonomicky,
ekologicky, ekonomicky a toxikologicky přijatelné metody
pro udržení škodlivých organismů pod hladinou škodlivosti
s přednostním využitím přirozených omezujících faktorů.
Integrace je na třech úrovních:
 integrace metod ochrany proti jednomu druhu škůdce
(úroveň populace),
 integrace metod ochrany proti komplexu škůdců na jedné
plodině (úroveň společenstva),
 integrace metod ochrany proti komplexu škůdců na všech
plodinách v osevním postupu – v čase i prostoru (úroveň
ekosystému).
Základní komponenty IOR





preventivní metody ochrany,
využívání metod prognóz a monitorování škodlivých
organismů,
využívání ekonomických prahů škodlivosti (kritického
počtu),
přednostní využívání selektivních prostředků ochrany vůči
přirozeným nepřátelům škodlivých organismů a prostředků
ochrany neškodných pro životní prostředí, biologických
prostředků a nových strategií v ochraně rostlin, před
širokospektrálními syntetickými pesticidy,
monitoring rezistence škodlivých organismů k pesticidům
a využívání antirezistentních strategií.
Definice IOR ze směrnice 2009/128/ES
„Integrovaná ochrana rostlin“ - pečlivé zvažování veškerých
dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných
opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a
udržují používání přípravků na ochranu rostlin jiných forem zásahu
na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska
odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví
nebo životního prostředí. Systém integrované ochrany rostlin klade
důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení
zemědělských ekosystémů a podporuje mechanismy přirozené
ochrany proti škodlivým organismům.
IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení
zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy
ochrany před škodlivými organismy“
Obecné zásady integrované ochrany rostlin
- přehled 8 zásad, které budou formulovány ve
vyhlášce k zákonu jako povinnosti pro profesionální
uživatele pesticidů
1. Opatření pro prevenci anebo potlačení škodlivých organismů
(střídání plodin, agrotechnika, výběr odrůd, osivo a sadba,
podpora užitečných organismů atd.)
2. Monitorování výskytu škodlivých organismů, včetně využívání
systémů předpovědí (prognóz) a systémů varování a včasné
diagnózy.
3. Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti
(kritického počtu) ve srovnání s výskytem škodlivého organismu
na poli.
Obecné zásady integrované ochrany rostlin
- přehled 8 zásad, které budou formulovány ve vyhlášce k
zákonu jako povinnosti pro profesionální uživatele pesticidů
4. Preference nechemických prostředků a metod před chemickými
přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy.
5. Výběr přípravků selektivních k přirozeným nepřátelům, s co nejmenšími
vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.
6. Používání pesticidů a dalších způsobů ochrany profesionálními uživateli
by mělo být pouze v nezbytném rozsahu.
7. Uplatňování antirezistentních strategií.
8. Ověřování úspěšnosti provedených ochranných opatření.
Komentář k naplňování článku č. 14
směrnice 2009/128/ES, IOR
Povinnosti. Státy EU:
 přijmou všechna nezbytná opatření na podporu ochrany před
škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů tak, aby
profesionální uživatelé pesticidů upřednostňovali postupy a
přípravky, které představují co nejnižší riziko pro lidské zdraví a
životní prostředí.

zajistí nezbytné podmínky pro uplatňování IOR nebo podpoří jejich
uplatňování, zejména zajistí, aby profesionální uživatelé měli k
dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu škodlivých
organismů a pro rozhodování v oblasti ochrany rostlin včetně
poradenských služeb v oblasti IOR.
Komentář k naplňování článku č. 14
směrnice 2009/128/ES, IOR
Povinnosti. Státy EU:
 popíší ve svých akčních plánech způsoby, kterými zajistí, aby
všichni profesionální uživatelé uplatňovali zásady podle přílohy
III – přitom zohlední vědecko-technický pokrok (nejpozději od
1.1. 2014).

stanoví vhodné pobídky na podporu toho, aby profesionální
uživatelé na dobrovolném základě uplatňovali pokyny IOR určené
pro jednotlivé plodiny nebo odvětví.

V čl. 14 je jednoznačně vymezeno, že ochrana rostlin s nízkými
vstupy zahrnuje jak IOR, tak ekologické zemědělství (podle
nařízení Rady (ES) č. 834/2007)
Povinnost státu zajistit informace a
podmínky pro uplatňování IOR
Metodické postupy IOR mají být zpracovány na základě dostupných
vědeckých poznatků a technického pokroku.
Bude je zveřejňovat Státní rostlinolékařská správa na internetových
stránkách (Rostlinolékařském portálu).
Termín zpracování metodických postupů: červen 2013
Metodické postupy budou doplněny o vyhledávač pomocí klíčových
slov (hesel) a budou zdarma dostupné na rostlinolékařském portálu,
budou propojeny na informační systémy umožňující diagnostiku
škodlivých organismů.
Jejich přílohy, například seznam registrovaných přípravků bude SRS
pravidelně aktualizovat.
Předpokládá se propojení (prolinkování) rostlinolékařského portálu s
informačními systémy výzkumných organizací a univerzit.
Plodinově specifické postupy pro uplatňování
IOR
Zahrnují název nebo seznam plodin a postupy pro uplatnění zásad IOR
pro jednotlivé druhy škodlivých organismů v členění (1) abiotické
faktory, včetně výživové deficience, (2) choroby rostlin, virové,
bakteriální, houbové, (3) živočišné škůdce, (4) plevele.
V každé z těchto 4 částí je uveden pro každý hospodářsky významný
škodlivý druhu (nebo celou skupinu druhů) text ve členění: (1) Příznaky
poškození, (2) Životní cyklus, (3) Ochrana, včetně konkrétních popisů
sledování druhů, metod monitorování (nebo odkazů na ně), prahů
škodlivosti a doporučených způsobů ochrany.
Přílohy obsahují (1) Seznam účinných látek přípravků (názvů) na
ochranu rostlin registrovaných do plodiny nebo skupiny plodin, (2)
Seznam škodlivých organismů a chorob, včetně jejich terminologie,
hospodářského významu a prahu škodlivosti.
Zásada č.1. Profesionální uživatel použije k předcházení nebo
potlačení výskytu škodlivých organismů z nepřímých metod
ochrany rostlin následující opatření:
střídání plodin,
 používání vhodných pěstitelských postupů zejména (1) postup využívající
úhorované půdy, která je připravena k setí, (2) doba a hustota výsevu, (3)
podsev, (4) šetrné postupy obdělávání půdy, (5) jednocení, nebo (6) přímý
výsev,
 případné používání odolných/tolerantních odrůd a standardního/certifikovaného
osiva a sadby,
 vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování,
 zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například
pravidelným čištěním strojů a zařízení),
 ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, například prostřednictvím
vhodných způsobů ochrany rostlin nebo využíváním ekologických infrastruktur
na produkčních plochách i mimo ně.
Příklad: efekt vertifolia

Příklad - Hlavní příčiny opakovaného přemnožování živočišných škůdců:
Efekt vertifolia - nově zaváděné, vysoce výnosové odrůdy, s vysokou kvalitou
produktů poskytují zlepšené podmínky pro vývoj, rozmnožování a šíření
škůdců, mají obvykle také nižší polní odolnost, jejich přirozená
obranyschopnost v procesu šlechtění poklesá.
Formulace povinnosti k zásadě č.1
Povinnost zvažovat vhodné režimy střídání plodin a výběr plodin a
odrůd vhodných pro pěstování podle podmínek prostředí.
Povinnost zvažovat vhodné pěstitelské postupy
Povinnost zvažovat využití odolných nebo tolerantních odrůd
Povinnost zvažovat používání certifikovaného (standardního) osiva a
sadby
Povinnost zvažovat vhodné postupy hnojení, vápnění, zavlažování a
odvodňování
Povinnost zvažovat vhodné hygienická opatření pro zamezení šíření
škodlivých organismů
Povinnost zvažovat opatření na ochranu a podporu užitečných
organismů
Zásada č. 2. Profesionální uživatel zajistí sledování škodlivých
organismů pomocí vhodných postupů a nástrojů, které zahrnují
pozorování na místě a vědecky podložené systémy varování,
předpovědi výskytu škodlivých organismů a jejich včasného
určení, jakož i využívání poradenství odborně kvalifikovaných
poradců.
Formulace povinnosti
Povinnost využívat vhodné monitorovací systémy a povinnost využívat
informace ze systémů předpovědí a varování.
Příklady opatření k zásadě č.3
Budou zveřejněny metody monitorování škodlivých organismů
(metody prognózy a signalizace), metody varování a způsoby
diagnostiky škodlivých organismů.
Informační systém SRS (web)
Informační systémy výzkumných organizací, privátních organizací,
poradenské služby (propojení na rostlinolékařský portál)
3. Profesionální uživatel se na základě výsledků sledování
škodlivých organismů podle zásady č. 3 rozhodne, zda, kdy a
jaký způsob ochrany použije daný způsob ochrany rostlin,
přičemž pro rozhodování použije, pokud existují, vědecky
podložené ekonomické prahy škodlivosti stanovené pro danou
oblast, konkrétní území, plodiny a místně přístupné klimatické
podmínky.
Formulace povinnosti
Povinnost využívat pro rozhodování o provedení ochranných opatření
prahy škodlivosti (kritické počty) ve srovnání s výskytem škodlivého
organismu na poli.
Příklady opatření k zásadě č.3
Bude zveřejněn seznam ekonomických prahů škodlivosti a metodiky
pro stanovení stupně výskytu škodlivých organismů na poli.
Princip použití a interpretace ekonomického prahu škodlivosti
Ekonomický práh škodlivosti :

nejnižší hodnota populační hustoty škodlivého
organismu (nebo stupně napadení rostlin) při které se
signalizuje ošetření, aby se zabránilo růstu populace
(poškození) tak, aby nedosáhla úrovně ekonomické
hladiny škodlivosti.
Odpověď na otázku: kdy zahájit ošetření, aby se zabránilo
ekonomicky významným ztrátám.
Ekonomická hladina škodlivosti:

nejnižší hodnota populační hustoty škodlivého
organismu (nebo stupně napadení rostlin), která bude
příčinou ekonomických ztrát
Odpověď na otázku: jak velká populace škůdce způsobuje jak
velké škody a jak jsou tyto škody ekonomicky významné.
Ekonomický práh škodlivosti
Trendy ve změnách hodnot ekonomických prahů
škodlivosti (EPŠ) při různých systémech pěstování,
různých strategiích ochrany
Čím bude nižší intenzita chemické ochrany, tím budou hodnoty
EPŠ vyšší.
Faktor rentability klesá od chemické ochrany, IPM, biologickou
ochranu – kompenzace za ochranu životního prostředí,
likvidaci přirozených nepřátel škůdců.
Čím vyšší bude intenzita pěstování (vyšší hektarové výnosy a vyšší
ceny produktů), tím budou hodnoty EPŠ nižší.
Př. přednostní výběr ploch pro ošetření – tam kde se očekává
nejvyšší výnos, nebo kde je cena produktu vyšší (např.
sladovnický ječmen, potravinářská pšenice).
Čím vyšší budou náklady na ochranná opatření, tím budou
hodnoty EPŠ vyšší (s růstem nákladů na ochranu se tolerují
vyšší ztráty na výnosech způsobených škodlivými organismy).
Zásada č. 4. Profesionální uživatel upřednostní před chemickými
metodami udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické
metody, pokud tyto metody dostatečně zajistí účinnou ochranu
proti škodlivým organismům a budou ekonomicky efektivní.
Formulace povinnosti
Povinnost dávat přednost nechemickým prostředkům a metodám před
chemickými přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu před
škodlivými organismy.
Příklady opatření k zásadě č.4
Bude zveřejněn a pravidelně aktualizován seznam biologických a
dalších nechemických metod a prostředků ochrany a nových strategií v
ochraně rostlin.
Příklady: GMO – Bt kukuřice
využití feromonů v přímé ochraně proti škůdcům
Strategie využívání GMO v ochraně
rostlin proti škůdcům
Strategie „GMO místo pesticidů“ - největší potenciál pro plošné rozšíření
Bt-kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému, která se od roku 2004 může
v EU pěstovat .
 Ochrana pomocí Bt-kukuřice vůči zavíječi je významně účinnější než
ochrana pomocí pesticidů a přitom nemá vedlejší nepříznivý vliv na
biodiverzitu společenstev členovců jako aplikace většiny insekticidů.
 Výsledky našich dlouholetých pokusů prokázaly, že přínosy pěstování Btkukuřice významně převyšují možná rizika.
Potenciální rizika:
 potenciální vznik populací zavíječe rezistentního k delta toxinu z Bacillus
thuringiensis - antirezistetních strategií, tj. monitoringem citlivosti škůdce
k toxinu a využíváním refugií (pěstováním nejméně 20% ploch
konvenčních hybridů kukuřice).
 možná kontaminace sousedních porostů konvenční kukuřice pylem Btkukuřice (dodržování zásad koexistence, tj. izolačních vzdáleností)
kukuřice na zrno v ČR přibližně 99.000 ha
na více než polovině této plochy zavíječ kukuřičný působí hospodářsky významné
škody
Přehled o ochraně proti
zavíječi kukuřičnému v ČR
přehled o ochraně kukuřice proti zavíječi kukuřičnému
velikost ošetřené plochy (ha)
60000
chemická ochrana
50000
Trichogramma
40000
30000
20000
10000
0
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
rok
Zavíječ kukuřičný – poškození porostu
IZOLINIE
BT
Napadení palic houbovými patogeny v místech
poškození zavíječem kukuřičným
Strategie využívání feromonů v přímé ochraně
proti škůdcům
Strategie „feromony místo pesticidů“
 Feromony jsou chemické látky, které hmyzu slouží k dorozumívání.
 Sexuální atraktanty, uvolňuje samička, aby přilákala samečka k páření (podle
přírodních modelů je lze syntetizovat).
Metoda dezorientace (matení) neboli strategie „přerušení páření“.
 V ČR v současnosti nejvíce rozšiřována (pomocné prostředky ochrany).
Princip: vysoká koncentrace feromonu, která je v prostředí celého sadu, zabrání
samcům nalézt samičky a ty zůstanou bez oplození.
 Dostatečná účinnost a ekonomická efektivnost metody dezorientace závisí na
populační hustotě škůdce, velikosti aplikované plochy a expozici terénu.
 Při vysoké populační hustotě škůdce je třeba nejprve populaci snížit aplikací
účinných insekticidů anebo v prvních letech provádět korekční zásahy insekticidy.
 S velikostí aplikované plochy se účinnost zvyšuje a zejména se snižují náklady na
ochranu, které také poklesají po víceleté aplikaci metody.
 Použití feromonů metodou dezorientace má řadu výhod, ale i omezení a vyžaduje
metodické pokyny a odborný servis.
Metoda dezorientace – matting disruption
ISOMATE® C plus
Složení: feromon obaleče jablečného
ISOMATE® C LR
Složení: feromon obaleče jablečného + obaleče
zimolezového + obaleče ovocného
ECODIANE
Složení: feromon obaleče jablečného
Přilákej a zabij – attract and kill
přípravky na bázi kombinace pyretroidu a feromonu
Appeal (cyfluthrin 4% + codlemone 0,1%)
LastCallTM CM (permethrin 6% + codlemone 0,16%)
4 mm
Zásada č. 5. Profesionální uživatel použije přípravky, které jsou
co nejvíce specifické pro daný škodlivý organismus a mají co
nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a
životní prostředí.
Formulace povinnosti
Povinnost dávat přednost co nejvíce specifickým přípravkům a s co
nejmenšími vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové organismy a
životní prostředí.
Příklady opatření k zásadě č.5
Pro každou účinnou látku přípravku budou zveřejněny údaje o její
selektivitě, perzistenci v prostředí, vlivu na zvěř, včela, necílové
organismy, vodu a vodní organismy, na půdu a pro bezpečnost potravin
(včetně údajů o dynamice degradace reziduí, pokud je známo)
Příklad: efekt resurgence, analogie doporučení – semafor z IP
Příklad - Hlavní příčiny opakovaného přemnožování živočišných škůdců:
Efekt resurgence – po aplikaci neselektivních pesticidů k přirozeným
nepřátelům škůdců dochází opětovnému oživení populace cílového
škůdce, k indukci přemnožení sekundárních škůdců.
Metodologie hodnocení rizik (jak prostředky ochrany
zařazovat do tříd toxicity)
Jak vzniká semafor ?
– seznam zelený, žlutý, červený
• vliv pesticidů ve vtahu k bezpečnosti
potravin (vliv na obratlovce –model LC50 na
potkana)
• vliv pesticidů na životní prostředí (voda,
půda, zvěř, včely), na biodiverzitu, na
přirozené nepřátele škůdců (stabilita systémů
integrované ochrany)










Vybrané taxony přirozených nepřátel škůdců, které
jsou významně zastoupeny ve společenstvech
bezobratlých v agrocenózách v polní zelenině v ČR.
Pavoukovci (Arachnida), zejména Lycosa,
Brouci - střevlíkovití (Carabidae), Poecilus cupreus, Agonum dorsale,
Pterostichus, Harpalus, Bembidion, Demetrias
Brouci – drabčíkovití (Staphylinidae)
Ploštice (Heteroptera), Nabis,
Ploštice (Heteroptera), Orius sp. a Orius insidiosus
Parazitičtí blanokřídlí (Hymenoptera), Trichogrammatidae,
Trichogramma brassicae
Parazitičtí blanokřídlí (Hymenoptera), Braconidae, Microctomus
aethiopoides anebo Aphidiidae, Aphidius colemani a Aphidius ervi
Brouci slunéčkovití (Coccinellidae), C. septempunctata, Adalia
variegata, Harmonia 14- puctata
Zlatoočky (Chrysopidae), zlatoočka (Chrysopa sp.)
Žížalovití (Lumbricidae), Lumbricus terrestris - reprezentant půdní
makrofauny
101
Trichoderma harzianum T-39
102
Vinclozolin
1
2,4-D
škodlivý pro včely, jedovatý pro ryby
2
Abamectin
škodlivý pro ryby
3
Acetochlor+Dichlormid
škodlivý pro včely, jedovatý pro ryby
4
Alpha-cypermethrin
aplikace omezena 1-2krát za sezónu
5
Bromoxynil
škodlivý pro včely, jedovatý pro ryby
6
Buprofezin
jedovatý pro včely, jedovatý pro ryby
7
Captan
ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4
8
Cypermethrin
aplikace omezena 1-2krát za sezónu
9
Deltamethrin
aplikace omezena 1-2krát za sezónu
10
Diflubenzuron
ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4
11
Dinocap
jedovatý pro ryby
12
Fenarimol
ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4
Fenitrothion
jedovatý pro včely a ryby,ochranná lhůta se navrhuje
prodloužit o 1/4
Chlorpyrifos-methyl
škodlivý pro včely, jedovatý pro ryby, ochranná lhůta
se navrhuje prodloužit o 1/4
15
Chlorothalonil
škodlivý pro ryby
16
Lambda-cyhalothrin
aplikace omezena 1-2krát za sezónu
17
Phosalone
ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4
18
Propyzamide
aplikace omezena na počátek vegetace zeleniny
13
14
1
Bifenox
2
Bifenthrin
Zásada č. 6. Profesionální uživatel použije přípravky a další
způsoby přímé ochrany pouze v rozsahu, aby míra rizika vzniku
škod působených škodlivými organismy zůstala přijatelná, a to
například aplikací dávek přípravků na spodní hranici doporučení,
omezením četnosti ošetření nebo prováděním částečného
ošetření, přičemž zohlední rizika rezistence škodlivých organismů
k přípravkům.
Formulace povinnosti
Povinnost používat pesticidy v co nejmenším rozsahu.
Příklady opatření k zásadě č.6
Budou zveřejněny zásady správné aplikace pesticidů, včetně zabránění
úletů, optimalizace dávek a četností aplikací, podmínky výběrových
ošetření, provozování mechanizace, omezení rizik pro vodu a vegetaci,
ochranné vzdálenosti, využití smáčedel, precizní zemědělství
7. Profesionální uživatel použije dostupné antirezistentní
strategie, včetně současného použití několika druhů přípravků
na ochranu rostlin s odlišným způsobem účinku tak, aby byla
zachována účinnost přípravků, pokud je vznik rezistence vůči
určitému způsobu ochrany rostlin známý, a pokud stupeň
výskytu škodlivých organismů vyžaduje opakované aplikace
přípravků.
Formulace povinnosti
Povinnost zvažovat antirezistentní strategie.
Příklady opatření k zásadě č.7
Seznamy škodlivých organismů, u kterých je známá rezistence k
některým účinným látkám přípravků budou zveřejněny v plodinově
specifických postupech IOR
Pro škodlivé organismy, pro které je riziko rezistence vysoké, budou
zveřejněny metody diagnostiky rezistence, metody monitorování
rezistence a doporučeny antirezistetní strategie.
REZISTENCE BLÝSKÁČKA ŘEPKOVÉHO V ČR
použití biologických metod – topikální aplikace na dospělce
zahájení výzkumu pomocí proteomických metod
testování rezistence k pyretroidům a k organofosfátům
Karlštejn
Decis
100
80
60
Talstar
40
20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Hrádek nad Nisou
Decis
100
80
60
Talstar
40
20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Sobotice
Decis
100
80
60
Talstar
40
20
Trebon
0
Cyperkill
Karate
Přípravky pro střídání proti
blýskáčku řepkovému
- antirezistentní strategie
neonikotinoidy (Mospilan, Calypso, Biscaya)
organofosfáty (Actellic)
pyretroidy I (ether pyrethroidy) (Trebon)
4. pyretroidy II (ester pyrethroidy) (Cyperkill,
Alimethrin, Cyper, Alfamethrin, Vaztak, Fury,
Karate, Decis, Bulldock, Mavrik, Rapid)
5. pyretroidy III (ester pyretroidy bez α-cyano
skupiny) Talstar
1.
2.
3.
Zásada č. 8. Profesionální uživatel ověřuje úspěšnost
používaných opatření na ochranu rostlin na základě záznamů o
používání přípravků na ochranu rostlin a sledování stupně
výskytu škodlivých organismů
Formulace povinnosti
Povinnost dokumentovat výsledky monitorování škodlivých organismů
a uplatněných opatření na ochranu rostlin. Povinnost ověřovat
úspěšnost opatření na ochranu rostlin.
Příklady opatření k zásadě č. 8:
 Doplnit do dokumentace o použití pesticidů, záznam o výskytu
škodlivých organismů před ošetřením a po ošetření při porovnání
s doporučeným prahem škodlivosti, nebo odkaz na použitou metodu
monitorování škodlivého organismu (dle zásady č. 2)
 Doplňky v dokumentaci nejsou primárně určeny pro účely kontroly,
ale pro účely zdokonalování využívaného systému IOR a pro
zlepšení práce managementu (ověřování úspěšnosti použití
prostředků na ochranu rostlin).
Příklady opatření k zásadě č. 8:
Jak je definována úspěšnost ošetření?
 Výskyt škodlivého organismu po provedeném opatření snížil pod
hodnotu prahu škodlivosti (pod hodnotu způsobující hospodářsky
významnou škodu).
 Dojde k nárůstu (ne k poklesu) ve výši výnosu nebo v kvalitě
produktu oproti neošetřované kontrole (oproti rokům s nižším
výskytem škodlivého organismu).
Jak kvantifikovat úspěšnost použitých opatření.
 Pro hodnocení úspěšnosti doporučujeme využít následující
diferenciaci: výsledky po provedení opatření jsou (1) vynikající, (2)
odpovídající, (3) nižší než očekávané (než bývá obvyklé), (4) zcela
nedostatečné. Uvedené hodnocení možno doplnit, pokud jsou k tomu
podklady, ekonomickým zhodnocením typu na základě bilance
nákladů a přínosů: ekonomická efektivnost opatření je (1) vysoká, (2)
odpovídající, nižší než očekávaná (než bývá obvyklá), (4) zcela
nedostatečná.
Příklady opatření k zásadě č. 8:
Jak postupovat při zjištění neúspěšnosti ošetření?
 Prověřit provedená preventivní opatření (podle zásady č.1), prověřit
vhodnost a spolehlivost použitých metod monitorování a hodnot prahu
škodlivosti, včetně diagnostiky cílového druhu (podle zásad č.2 a č.3),
prověřit správnost provedených ochranných opatření, jako je volba
přípravku, dávky, selhání lidského faktoru (podle zásad č.4 až č.6),
prověřit riziko výskytu rezistentní populace škodlivého organismu
k použitému/použitým pesticidu/ům, včetně využití odpovídající
antirezistentní strategie (podle zásady č.7)
 Při zjištění skutečné nebo potenciální příčiny neúspěšnosti opatření:
provedení nápravných opatření (pokud jsou ještě možná), nebo
příprava na provedení takových opatření v příští sezoně (nebo na
následné plodině).
 V případě zjištění příčiny neúspěšnosti provedeného opatření, je třeba
tuto příčinu do dokumentace zaznamenat.
Rizika: dosud nevyřešené problémy –
některé příklady
1. Problém kontrol dodržování zásad IOR. Je třeba definovat co je
povinné a co je dobrovolné (doporučované). Řešení může být
v kvantifikaci dodržování zásad,
2. Problém sankcí. Jak budou stanoveny sankce a jejich
vymahatelnost (dle čl. 17) za porušení legislativních předpisů (např.
za nedodržování stanoveného minima naplňování zásad IOR podle
vyhlášky (podle přílohy III směrnice),
3. Problém pobídek. Budou pobídky v zákoně o rostlinolékařské péči
(když jsou ve směrnici) a jaké, nebo budou mimo něj? Například
dotační tituly za tvorbu veřejných statků, nebo možnost krácení
těchto dotací za neplnění (uplatňování zásad IOR nad rámec
požadavků zákona – například v systémech integrované produkce, v
ekologickém zemědělství),
Rizika: dosud nevyřešené problémy –
některé příklady
4. Problém využívání poradců. Využívání poradců je ve
směrnici (v zákoně) doporučeno (je založeno na dobrovolnosti).
Ale po provedené kontrole orgány státní správy by mohlo být
využívání poradce doporučeno, pokud bude mít pěstitel
problémy s dodržováním zásad IOR (bude způsobovat problémy
sobě nebo svému okolí).
5. Problém aktualizace evidence v ochraně rostlin. Rizika
nárůstu povinností s evidencí pro účely kontroly dodržování
zásad IOR (možný problém s antibyrokratickou komisí).
Rizika: příklad problému - jak bude řešen
zdánlivý rozpor mezi ustanoveními „sankce“ a
„pobídky
Čl. 17 směrnice: „Členské státy stanoví sankce za porušení
vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této
směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajišťování
uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné,
přiměřené a odrazující.“
Čl. 14 odst. 5: „Členské státy stanoví vhodné pobídky na
podporu toho, aby profesionální uživatelé na dobrovolném
základě uplatňovali pokyny IOR určené pro jednotlivé plodiny
nebo odvětví.“
Rizika: příklad problému – co je povinné a
co je dobrovolné?
Povinné bude dodržování 8 obecných zásad IOR, které budou
uvedeny ve vyhlášce (dle přílohy č. III směrnice), a uvedené jako
povinností v Obecném metodickém postupu pro uplatňování IOR.
Dodržování 8 zásad IOR bude kontrolovatelné a vymahatelné.
Dobrovolné bude to, co bude doporučené v Plodinově specifických
postupech pro uplatňování IOR.
Uživatel může volit mezi doporučenými konkrétními zásadami a
opatřeními, které se mohou lišit podle regionu, nebo se budou měnit
s pokroky výzkumu.
Rizika: příklad problému – co je povinné a
co je dobrovolné?
Minimální požadavky na dodržování zásad IOR budou stanoveny
kvantitativně na základě odpovědí profesionálních uživatelů na
předem stanovené otázky k dodržování zásad IOR.
Uživatel musí splnit minimální počet bodů, který bude pro konkrétní
skupinu plodin a určité období předem stanoven.
Na nedodržování povinností se budou vztahovat sankce.
Při kontrolách dodržování zásad IOR tak bude na profesionálním
uživateli přípravků na ochranu rostlin, jak obhájí konkrétní
používané postupy ochrany rostlin.
Rizika: příklad problému – princip řešení
kontroly
Příklad otázek a možné kvantifikace dodržování zásad IOR na základě procesu
monitorování shody s požadavky pro každou ze zásad.
3. Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti (kritického počtu) ve
srovnání s výskytem škodlivého organismu na poli.
 Ověřoval si profesionální uživatel možnosti využití prahů škodlivosti ve vztahu
k výsledkům monitorování škodlivých organismů? (ano/ne/zčásti) body
(1/0,5/0)
 Využíval při řízení ochrany prahy škodlivost (kritické počty), která byly
členským státem doporučeny a které lze ověřit kontrolou dokumentace?
(ano/ne/zčásti) body (1/0,5/0)
Maximálně možný počet bodů za plnění všech zásad (odpovědi ano) 16,8 bodů.
(při všech odpovědích zčásti 8,4 bodů).
Možné prahové hodnotu pro hodnocení plnění zásad pro jednotlivé skupiny plodin:
 pro 10 % z maxima bodů (1,68 bodů), pro 20 % (3,36 bodů), pro 30 % (5,04).
Rizika: příklad problému - pobídky
Jaké to budou pobídky nebo podpory a jaký výklad bude k dobrovolnému základu
uplatňován, není dosud ujasněno.
Výklad závazku státu stanovit vhodné pobídky pro uplatňování pokynů IOR, může
být značně odlišný.
 S pobídkami typu dotací za uplatňování IOR se dosud nepočítá.
 Výhledově by mohlo dojít k přehodnocení podpor za produkci veřejných statků
(analogie podpory v rámci agroenvironmentálních opatření).
Možný výklad k pobídkám podle čl. 14 odst. 5 směrnice (novela zákona pobídky
neřeší)
 Podporováno může být pouze to, co bude nad rámec plnění zásad IOR, nebo
plnění povinností stanovených v Obecném metodickém postupu pro
uplatňování IOR, nebo Plodinově specifických postupů pro uplatňování IOR?
Příklad problému - pobídky
V současné době jsou pobídky za uplatňování systému IOR v systému podpor pro
integrovanou produkci a v ekologickém zemědělství (tyto podpory nejsou za
produkci veřejných statků, ale jsou ekvivalentem ztrát na produkci, které nastávají
v důsledku používání technologií šetrných k životnímu prostředí)
Možný výklad k pobídkám podle čl. 14 odst. 5 směrnice (novela zákona pobídky
neřeší)
Podporováno může být pouze to, co bude nad rámec plnění zásad IOR, nebo plnění
povinností stanovených v Obecném metodickém postupu pro uplatňování IOR, nebo
Plodinově specifických postupů pro uplatňování IOR?
V současné době jsou pobídky za uplatňování systému IOR v systému podpor pro
integrovanou produkci a v ekologickém zemědělství (tyto podpory nejsou za
produkci veřejných statků, ale jsou ekvivalentem ztrát na produkci, které nastávají
v důsledku používání technologií šetrných k životnímu prostředí)
Rizika: příklad problému - podpora
alternativních přístupů nebo postupů
k syntetickým pesticidům
Čl. 1 směrnice - podpora IOR a alternativních přístupů nebo postupů,
jako jsou nechemické alternativy pesticidů.
 Jedná se například o biologické prostředky ochrany (biopreparáty a
bioagens), botanické pesticidy, využití feromonů v přímé ochraně
proti škůdcům.
 Z nových strategií s největším potenciálem pro redukci pesticidů je
využití geneticky modifikovaných organismů – příklad Bt kukuřice
(GMO jsou významnou součástí IOR).
Jaké budou formy podpory nových strategií a nechemických alternativ
pesticidů?
 Bude podpořen jejich výzkum?
 Bude podporována jejich registrace? Jak?
Obecné přínosy IOR
Systémy IOR:
 zcela naplňují principy udržitelného zemědělství,
 umožňují harmonizovat požadavky pěstitelů na ekonomickou
efektivnost produkce a požadavky konzumentů na levné a kvalitní
potraviny a požadavky obyvatel na ochranu životního prostředí,
 umožňují regulovat pesticidy bez negativních dopadů na kvalitu
produktů a efektivnost pěstebních systémů,
 přispívají ke snížení rizik prostředků ochrany (například reziduí
pesticidů) a rizik škodlivých organismů, nebo jejich produktů
(například mykotoxinů) pro bezpečnost potravin,
 přispívají ke snížení rizik prostředků ochrany a pěstebních
technologií na životní prostředí,
Očekávané přínosy IOR – nové legislativy
EU

Trend snižování rizik syntetických pesticidů pro životní prostředí
a pro zdraví lidí (postupné omezení spotřeby rizikových
pesticidů).

Trend snižování závislosti na syntetických pesticidech při
zachování rozsahu produkce a zvýšení kvality produktů.

Trend podpory a zavádění nových strategií ochrany rostlin,
biologických prostředků a alternativních metod ochrany, ale i
transgenních rostlin (GMO)?
Očekávané přínosy IOR – nové legislativy
EU

Zvýšení ekonomické efektivnosti ochrany (zvýšení účinnosti
ochranných opatření, omezení objemu ekonomicky nezdůvodněných
aplikací).

Možné přechodné zvýšení nákladů na ochranu rostlin u pěstitelů při
uplatňování IOR.

Očekávané zvýšení podpory výzkumu na úseku IOR.

Závazky státu v podpoře zavádění IOR (informační systémy a
poradenství) jsou větší než očekávané sankce za nedodržení
legislativních požadavků ze strany pěstitelů.
Download

prof. RNDr. Ing. F. Kocourek, CSc.