Ondřej Hložek
Samoty
Samoty
V těkotu srdce klapot kol.
A kolem tikot.
Tlukot. Hluk,
co zalamuje, syčí.
Krátí si to
klikatými stíny
a naše tichá
místa
jen vypálené jsou
samoty.
***
Rozstřelené koleno noci
belhá se mi oknem
do pokoje.
Vkleče obtiskne se
na zeď
a do krmítka zhasínajícího dne
sype.
Nebe
Když zvedneš hlavu,
uvidíš jen počmárané nebe
a dusno ti bude.
Nad lesem
husy třískají křídly
a mraky jako černá tuš
opadávají.
Ty křečové žíly nebezpečných dní
kvetou a chystají se
popraskat.
Podvečer
Dveřmi hnul šeredný podvečer.
Vlny tlukotu
valily se z Mariana.
Hluboké a těžké.
Ještě čekám na tichou modlitbu,
křičenou skrze zamřížované okno.
Ještě čekám, kdy bude
konec.
***
Městem to těsní.
Pobodává vdovskýma očima.
Zas říjen
o chlad chlastu
štěpí se
v listopad.
Ondřej Hložek
Samoty
Text: Ondřej Hložek
Graphic art: Lucie Vyhnálková
Sazba: Adam Zupko
Vydáno únor 2012
Download

Ondřej Hložek Samoty