Horizon 2020
evropský program podpory
výzkumu a inovací
Radoslav Delina a kolektiv
Horizon 2020
evropský program podpory
výzkumu a inovací
Radoslav Delina a kolektiv
1. vydání, 2014
Ing. Jan Březina
poslanec Evropského parlamentu
člen skupiny ELS
– člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
– delegát pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Evropy
– náhradník ve výboru pro regionální rozvoj a delegace ve výborech
proparlamentní spolupráci EU - Arménie, EU - Ázerbájdžán a EU Gruzie
Česká republika
Kancelář poslance Evropského parlamentu
Jeremenkova 42, CZ-77900 Olomouc
tel.: +420 587 432 011
fax: +420 587 332 231
e-mail: brezina@ janbrezina.cz
www.janbrezina.cz
Bruxelles
Parlement européen
Bât. Altiero Spinelli, 03F361
60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60
B-1047 Bruxelles/Brussel
Strasbourg
Parlement européen
Bât. Louise Weiss, T09002
1, avenue du Président Robert Schuman
CS 91024, F-67070 Strasbourg Cedex
„S mnohem širší účastí a významným posunem směrem k inovacím H2020 pomůže vydláždit cestu k ekonomickému oživení
v Evropě a bude dlouhodobým motorem pro vytváření pracovních míst a růstu.“
Maria Da Graça Carvalho
poslankyně Evropského parlamentu
„Pravidla účasti na programu Horizon 2020 přinesou podstatné
zlepšení pro účastníky – zkrácení doby přidělení grantu na osm
měsíců a snížení administrativní zátěže.“
Christian Ehler
poslanec Evropského parlamentu
5
Vážení čtenáři,
jako poslanec Evropského parlamentu za Evropskou lidovou
stranu (EPP) od roku 2004 do roku 2014 jsem ve výboru ITRE
(kompetence pro průmysl, výzkum a energetiku) měl možnost
podílet se na formování dvou klíčových programů financování
vědy výzkumu a inovací. Jednalo se o 7. Rámcový program
pro vědu a výzkum (7. RP) v minulém programovacím období
a o program, který se nyní rozbíhá, tj. Horizon 2020 (H2020) pro
příštích 7 let.
Je nutno zdůraznit, že EPP jako nejsilnější frakce v Evropském
parlamentu vždy zdůrazňovala klíčový význam vědy, výzkumu
a inovací. Z jejího středu byli i dva zpravodajové pro legislativní návrhy programu H2020. Prvním je Christian Ehler (Zpráva o pravidlech účasti v H2020) a druhým je Maria Da Graça Carvalho
(Zpráva pro zvláštní program provádění H2020).
Další z nás byli stínovými zpravodaji pro různé části programu H2020. Nad přípravou tohoto programu jsme v příslušném výboru strávili několik let.
Má domovská politická frakce vždy zdůrazňovala nutnost rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA). V České republice i ve všech dalších tzv. „nových“ členských zemích nebyla míra účasti
v 7. RP dostatečná. Je to způsobeno celým komplexem příčin, z nichž často udávaným důvodem
je složitost struktury těchto programů a administrativní zátěž.
Tato publikace má alespoň v základních rysech popsat H2020, jeho strategické souvislosti a implementační systém včetně popisu druhů dokumentů. Chtěl bych tímto způsobem přispět k objasnění základních struktur a pojmů pro naši výzkumnou veřejnost a především pro ty, kteří budou
stát před problémem, jak uspět v programu H2020.
Možná, že někoho překvapí, že jsem oslovil slovenský autorský kolektiv v čele s doc. Radoslavem
Delinou. Měl jsem k tomu dva hlavní důvody. Tím prvním je fakt, že příručku vydávám s přispěním
mé politické frakce v Evropském parlamentu, takže jsem z důvodu neutrality neoslovil domácí
renomované instituce, např. Technologické centrum Akademie věd, i když v závěrečné části na něj
odkazuji. Druhým důvodem je to, že u slovenských kolegů na různých úrovních jsem našel kromě
potřebné kvalifikace i nadšení pro věc a ochotu se o znalosti v dané oblasti podělit. Problémy
s účastí v evropských programech pro vědu a výzkum mají obě země podobné.
Vzhledem k tomu, že lze očekávat úbytek zdrojů pro vědu a výzkum ze strukturálních fondů
po roce 2020, mělo by být celospolečenským zájmem zvládnutí orientace v H2020, protože se
jedná o globálně největší program financující vědu výzkum a inovace. Byli bychom úspěšnější,
kdybychom se naučili spolupracovat a více sdílet informace. Tato příručka je malým pokusem
v tomto směru.
6
Jan Březina
Informace prO čtenáře
Příručka Horizon 2020 – Evropský program podpory výzkumu a inovací představuje nový program
Evropské komise na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Evropské unii. V rámci informací, které
jsou uvedeny v příručce, jsme postupovali v souladu s oficiálními zdroji Evropské komise aktuálními v době tvorby příručky.
Pro lepší orientaci čtenáře jsme v některých částech ponechali původní anglické pojmy, které jsou
těžko přeložitelné do češtiny. Naším cílem je, aby neztratily svůj původní význam a aby si čtenář
osvojil zejména ty pojmy, s nimiž se může setkat při práci s oficiálními materiály při tvorbě projektových záměrů, případně při studiu dalších oficiálních materiálů EK v anglickém jazyce.
Je třeba upozornit na to, že v příručce uvádíme popisy podporovaných oblastí v jednotlivých pilířích, jež jsou aktuální pouze pro pracovní program v prvním období 2014 až 2015, jak je to vysvětleno ve druhé kapitole. V některých případech se mohou oblasti pro následující pracovní programy
výrazněji měnit, proto je nutné nové programy pro další roky sledovat a nastudovat. V některých
případech uvádíme i příklady výzev pro toto první období, aby výzkumníci, kteří s Horizon 2020
začínají, měli lepší představu o podobě konkrétních výzev. Uváděné rozpočty jsou přepočítané
v současných cenách.
Při charakteristice projektů a typů aktivit jsou uváděny parametry s hodnotami, jež jsou obvyklé
a nejčastější. To však neznamená, že jsou striktně dány a nemohou být ve zvláštních případech
odlišné. Např. délka a rozpočty projektů nejsou výslovně v H2020 závazně dány nebo omezeny,
ale jsou pouze doporučeny. Musí se totiž odvíjet od typu, náročnosti a rozsáhlosti projektu.
Informace pro malé a střední podniky prezentujeme v samostatné kapitole souhrnně, i když se
mohou některé dílčí údaje objevit i v jiných částech příručky. Autorům šlo totiž o to, aby tato část
příručky poskytovala ucelený soubor poznatků pro specifickou skupinu malých a středních podniků zajímajících se o možnosti zapojení se do inovačních a výzkumných aktivit v H2020.
Při popisu možností, které otevírá H2020 pro účast všech aktérů jsme zvolili způsob výkladu
vycházející z praktických charakteristik účasti v programu H2020, vedoucí ke konkrétním oblastem zaměření výzkumných aktivit.
Proto detailní popis struktury programu H2020 určené k realizaci jeho hlavních cílů uvádíme až
v kapitole 2.10 a dalších oddílech.
Radoslav Delina
7
Autoři jednotlivých kapitol
Radoslav Delina
kapitola 1 až 5, 7
Daniel Straka
kapitola 1 až 5, 7–8
Ivan Filus
kapitola 6
Martin Dujčák
kapitola 3, 7
Jana Červeňáková
kapitola 1, 2, 7
Kamil Katrenič
kapitola 2, 4, 5
9
O hlavních autorech
Radoslav Delina je docentem na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Košicích. Je zástupcem ČR v EU RTD Evaluation Network pod DG Research and Innovation a také člen pracovní skupiny pro Model Grant Agreement v Horizon 2020. Věnuje se hlavně výzkumům v oblasti Digitální
společnosti a vlivu informačních a komunikačních technologií (ICT) na různé socioekonomické
domény. Participoval na více jako 40 mezinárodních (např. 5 – 6. RP, Leonardo da Vinci) a národních projektech. Zároveň lokálně koordinoval mezinárodní výzkumné projekty v rámci 6. a 7. rámcového programu a Operačního programu Střední Evropa v oblasti výzkumů řízení elektronického obchodu a informační společnosti. Je národním expertem a korespondentem pro evropské
iniciativy Evropské komise – eBusiness [email protected], eWork, Construst, e-Skills For The 21st Century aj.
Je členem programových výborů několika světových konferencí (např. IDIMT, IRMA, IBIM, ICTME,
EC-Web, collecter IberoAmerica, BledConference a dalších). Působí jako recenzent odborných
a vědeckých časopisů, publikací a iniciativ. Působí zároveň jako hodnotitel projektových záměrů
v národních i mezinárodních grantových schématech. Habilitoval na Univerzitě Hradec Králové,
Fakultě informatiky a managementu v oboru Systémové inženýrství s tématem Budování důvěry
na elektronických obchodních platformách.
Daniel Straka působil po absolvování Univerzity Komenského v Bratislavě na Ministerstvu školství
a mládeže ČR a následně na Úřadu vlády ČR. Zde se zaměřoval na oblast tvorby politik výzkumu
a problematiku znalostní společnosti. Následně pracoval v České organizaci pro výzkumné a vývojové aktivity jako analytik a následně jako výkonný ředitel. Zastupoval Slovenskou republiku
v několik programových výborech 7. rámcového programu a programu Horizont 2020. V současnosti působí jako vedoucí kontaktní kanceláře SR pro výzkum a vývoj v Bruselu.
Ivan Filus vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě se zaměřením na technologický
management firem. Od roku 1997 působí jako konzultant ve společnosti BIC Bratislava, kde se
věnuje podpoře výzkumu, inovací, transferu technologií a podpoře inovačních firem. Podílel se
na realizaci více než 50 evropských projektů zaměřených na podporu výzkumu a inovací. Od roku
1998 působí v podpůrných strukturách ČR pro Rámcové programy EU pro výzkum a inovace jako
Národní kontaktní bod a člen programového výboru se zaměřením na ICT (RP5), MSP a Mezinárodní spolupráci (FP7). V současnosti působí také jako Národní kontaktní bod pro Inovace v MSP
a Přístup k financím pro program Horizon 2020. Od roku 2008 působí jako správní koordinátor
zastoupení Enterprise Europe Network na Slovensku.
Autoři publikace děkují Martinu Dujčákovi, Janě Červeňákové a Kamilu Katreničovi za pomoc při tvorbě této příručky a Marcele Groholové a Antonínovi Lavrinovi za cenné konzultacie.
11
Obsah
Přehled zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1
Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
1.1 Strategie Evropa 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
1.2
Vlajkové iniciativy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2
Horizon 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
2.1
Cíle H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
2.2
Klíčové programové dokumenty H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
2.2.1
Specifický program (Specific Programme) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
2.2.2
Strategický program (Strategic Programme) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
2.2.3
Pracovní program (Work Programme) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
2.3 Základní charakteristika projektů H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
2.4Změny v H2020 oproti 7. RP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
2.5
Řízení programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
2.6Nové typy nástrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
2.7
Financování projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
2. 8
Administrace projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
2.9
Porovnání 7. RP a H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
2.10
Struktura programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
2.11
Typy aktivit ve výzvách H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
2.11.1 Výzkumné a inovační projekty (Research and Innovation Actions – RIA) . . . . . . . . . . . . . . 50
2.11.2Inovační projekty (Innovation Actions – IA) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
2.11.3 Koordinační a podpůrné projekty (Coordination & Support Action – CSA) . . . . . . . . . . . . 51
2.11.4 Projekty hraničního výzkumu financované ERC (ERC Frontier Research Grants) . . . . . . . 51
2.11.5 Projekty Marie Skłodowska-Curie (Marie Skłodowska-Curie Actions – MSCA) . . . . . . . . . . 51
2.11.6Nástroje pro MSP – SME Instrument (SMEINST) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
2.11.7Rychlé zavedení inovací (Fast track to innovation – FTI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
2.11.8Zakázka před komerčním využitím (Pre-commercial Procurement – PCP) . . . . . . . . . . . . . 53
2.11.9 Veřejné zakázky inovačních řešení
(Public procurement of innovative solutions – PPI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
2.11.10 ERA-NET Cofund . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
2.11.11 Motivační ocenění (Inducement prizes) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
13
3
EXCELENTNÍ VĚDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
3.1
Evropská rada pro výzkum (European Research Council – ERC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
3.2 Budoucí a vznikající technologie (Future and Emerging Technologies – FET) . . . . . . . . . . 65
3.3 Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
3.4 Evropské výzkumné infrastruktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
4
Vedoucí postavení průmyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
4.1 Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologiích (LEIT) . . . . . . . . . 87
4.2 Inovace v malých a středních podnicích a přístup k rizikovému kapitálu . . . . . . . . . . . . . . 93
5
Společenské výzvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
5.1 Zdraví, demografické změny a kvalita života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
5.2 Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví,
mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika . . . . . . . . . . . . 98
5.3 Bezpečná, čistá a efektivní energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
5.4 Inteligentní, zelená a integrovaná doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
5.5 Aktivity v oblasti klimatu, životní prostředí, efektivita zdrojů a suroviny . . . . . . . . . . . . . . 101
5.6
Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost . . . . . . . . . . . 102
5.7 Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel . . . . 103
6
Malé a střední podniky v programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
6.1
Příležitosti pro SME v programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
6.1.1
Co je malý a střední podnik (SME)? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
6.1.2
Kde se mohou SME zúčastnit programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
6.1.3
Společné výzkumné a inovační projekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
6.1.4Nástroj pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
6.1.5
Finanční nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
6.1.6
Stáže a mobility . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
6.1.7
Fast track to innovation (FSI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
6.2Nástroj pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
6.2.1
Pro koho je určený Nástroj pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
6.2.2
Metodologie – 3 fáze: od myšlenky k uvedení produktu na trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
6.2.3Na co je třeba myslet při projektech Nástroje pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
6.2.4
Jak připravit a podat návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
6.2.5
Kdo a jak bude návrh hodnotit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
6.2.6
Koučování a podpora rozvoje inovačního managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
6.2.7
Doporučení pro Nástroj pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
14
6.3
Další podpůrné nástroje pro SME v programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
6.4
Aktivity oblasti „Inovace v SME“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
6.5
Další evropské programy a iniciativy pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
6.5.1
Eurostars . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
6.5.2Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a SME (COSME) . . . . . 119
6.5.3
Enterprise Europe Network . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120
7
Výzkumná partnerství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
8
Synergie a Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
8.1
Synergie mezi Evropskými strukturálními fondy a H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
8.2
Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
8.2.1
Teaming . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
8.2.2
Twinning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
8.2.3
ERA Chairs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
8.2.4Ostatní aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132
Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138
15
16
Seznam použitých zkratek
5G pokročilé síťové infrastruktury pro budoucnost
7. RP, FP7 7. Rámcový program pro vědu a výzkum
ARTEMIS společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy pro vestavěné
počítačové systémy
AZ asociovaná země Evropské unie
BBI bioprůmysl
CEF nástroj pro propojení Evropy
CIP Rámcový program na podporu konkurenceschopnosti a inovací 2007-2013
CliK’EU Propojení znalostí z oblasti klimatu pro Evropu
COFUND mezinárodní program na financování vědecko-výzkumných pobytů
a doktorandských studijních programů
CORDIS Informační služba Evropské unie pro výzkum a vývoj
COSME Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a malých
a středních podniků
COST European Cooperation in Science and Technology
CS2 Čisté nebe 2
CSA koordinační a podpůrná akce
ČZ členská země Evropské unie
DG generální ředitelství Evropské komise
EASME Výkonná agentura pro malé a střední podniky
ECSEL Elektronické komponenty a systémy
EDA Evropská obranná agentura
EEN Evropská síť podniků
EGVI Ekologické automobily
EIB Evropská investiční banka
EID European Industrial Doctorates
EIF Evropský investiční fond
EIP Evropské inovační partnerství
EIT Evropský institut pro inovace a technologie
EJD European Joint Doctorates
EK Evropská komise
EMSA Evropská agentura pro námořní bezpečnost
ENIAC Společný podnik pro nanoelektroniku
EP Evropský parlament
ETP Evropská technologická platforma
ERA Evropský výzkumný prostor
ERA-NET Evropská výzkumná síť
17
ERC Evropská výzkumná rada
ERCEA Agentura implementující programy Evropské výzkumné rady
ERIC Konsorcium pro evropskou výzkumnou infrastrukturu
ES Evropské společenství
ESF, ESIF Evropské strukturální a investiční fondy
ESFRI Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastkruktury
ETN European Training Networks
EU Evropská unie
EU2020 Evropa 2020
EUROPOL Evropský policejní úřad
FCH2 Palivové články a vodík 2
FeB2 Energeticky efektivní budovy
FET budoucí a vznikající technologie
FETOPEN část programu týkající se budoucích a vznikajících technologií
FETPROACT část programu týkající se budoucích a vznikajících technologií
FoF2 Továrny budoucnosti
FP6 6. Rámcový program pro vědu a výzkum
FRONTEX Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích
členských států Evropské unie
FTI rychlá cesta k inovacím
FTO svoboda provozovat (freedom to operate)
GÉANT pan-European data network for the research and education community
GPC Skupina pro společné plánování
GSS globální systémy vědy
H2020 Horizont 2020
HBP Human Brain Project
HPC vysoce výkonné počítačové služby
I3S systém pro analýzy a aktuální informace o stavu a implementace prvků Unie
inovací
IA Inovační akce
ICT informační a komunikační technologie
IF Individual fellowships
IKT informační a komunikační technologie
IMI2 Inovativní léčiva 2
IPR práva k duševnímu vlastnictví
IPS integrované projekty
IRC Centra pro přenos inovací
IT informační technologie
18
ITN inovativní školící sítě
JPI Iniciativa společného plánování
JPND EU Joint Programme – Neurodegenerative Disease Research
JRC Společné výzkumné centrum
JTI Společná technologická iniciativa
KBBE knowledge-based bio-economy
KET Key Enabling Technologies
KIC Znalostní a inovační centra
LEAR osoba pověřena organizací ke spravování údajů o organizaci v účastnickém
portálu programu H2020 (Legal Entitity Appointed Representative)
LEIT vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích
MPS malé a střední podniky
MSCA Akce Marie Curie-Skłodowské
P2P veřejno-veřejné partnerství
PCP předkomerční zadávání veřejných zakázek
PDV práva duševního vlastnictví
PIC identifikační kód účastníka
PPI veřejné zadávání inovativních řešení
PPP partnerství veřejného a soukromého sektoru, veřejno-soukromé partnerství
R&D výzkum a vývoj
REA Výkonná agentura pro výzkum
RIA Výzkumné a inovační akce
RIS3 Strategie inteligentní specializace
RISE Výměna výzkumných a inovačních pracovníků
RSFF Finanční nástroj na sdílení rizika
RSI Risk Sharing Instruments
SBIR Program inovačního výzkumu pro malé podniky v USA
SET PLAN Evropský strategický plán pro energetické technologie
SME malé a střední podniky
SMEINST nástroje pro malé a střední podniky
SRA strategický plán výzkumu
STREPs malé a střední kooperační projekty v 7.RP
TRL Technologická úroveň připravenosti
ZIS znalostní a inovační společenství
19
20
Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací
1 Priority Evropské unie v oblasti vědy,
výzkumu a inovací
Výzkum, vývoj a inovace patří dlouhodobě mezi priority Evropské unie (EU) i Evropské komise (EK)
a jsou součástí evropské strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst Evropa 2020. Přenos
nových a inovativních produktů a služeb do tržního prostředí přispívá k inteligentnímu růstu, rozvoji počtu pracovních míst a řešení celospolečenských výzev a problémů. Podporou produktivity
práce, konkurenceschopnosti průmyslu a rozvoje ekologických a efektivních zdrojů současně přispívá k trvale udržitelnému růstu ekonomiky a společnosti jako celku.
Po 7. Rámcovém programu pro výzkum technologický vývoj a demonstrace (FP7, dále 7. RP)
z předcházejícího programového období byl spuštěn další program pro podporu vědy a výzkumu
pod názvem „Horizon 2020“ (dále jen H2020). Je to nový grantový program EU v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací s celkovým rozpočtem cca 78 miliard eur, který bude probíhat v letech 2014–
2020. Jde v pořadí o osmý výzkumný rámcový program a zároveň o jeden z největších světových
výzkumných grantových projektů financovaných z veřejných zdrojů.
Cílem programu H2020 je implementovat Inovační unii, jednu z evropských vlajkových iniciativ strategie Evropa 2020 (Europe 2020, EU2020) za účelem zabezpečení konkurenceschopnosti
na globální úrovni.
1.1 Strategie Evropa 2020
Strategie Evropa 2020 (dále jen EU2020) představuje dlouho očekávaný plán, kterým chce EU čelit
velkým celospolečenským výzvám. Hospodářská krize v minulém období odhalila největší slabiny
ekonomiky sužované problémy, jako jsou globalizace, nedostatek zdrojů a stárnutí obyvatelstva.
Podle EK tyto problémy lze překonat, pokud se Evropa dokáže transformovat na ekologičtější
a inovativnější trh podporující sociální blahobyt.
EU stanovila pět klíčových oblastí, jejichž cíle chce splnit do konce tohoto desetiletí. Jde o oblasti
zaměstnanosti, vzdělávání, výzkumu a inovací, sociální inkluze, ochrany klimatu a snižování chudoby.
Pokrok dosažený při uskutečňování těchto cílů se bude posuzovat na základě pěti hlavních cílů
stanovených na úrovni EU, které budou muset členské státy transformovat na národní (vnitrostátní) cíle. Ty budou vycházet z následujících předpokladů:
Hlavní cíle do roku 20201
Zaměstnanost
Věda a výzkum
Emise
Vzdělání
míra
zaměstnanosti
obyvatelstva
ve věku 20–64
let by měla
dosáhnout 75 %
úroveň investic
do výzkumu
a vývoje by
měla dosáhnout
3 % HDP EU
o 20 % skleníkových plynů méně
s limitem 30 % při
vyhovujících podmínkách; využívání
20 % obnovitelných
zdrojů energie a
20 % zvýšení energetické efektivnosti
podíl obyvatelstva
s předčasně
ukončenou školní
docházkou pod
10 %, minimálně
40 % mladých
lidí by mělo mít
vysokoškolské
vzdělání
Snižování
chudoby
redukce počtu
lidí ohrožených
chudobou
o 20 milionů
1 http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_en.htm
21
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Strategie vychází z podpory klíčových oblastí: nízkouhlíkového hospodářství, investic do vývoje
nových inteligentních produktů a služeb, využití potenciálu digitální ekonomiky a modernizace
vzdělávání a odborné přípravy.
Ve strategii2 se navrhuje, aby se vlády členských zemí dohodly na svých vlastních předsevzetích
zohledňujících jejich místní podmínky, která přispějí k dosažení cílových parametrů EU jako celku.
Pokrok v této oblasti bude EK sledovat a upozorňovat na neadekvátní kroky.
1.2Vlajkové iniciativy
Strategie EU20203 obsahuje 7 vlajkových iniciativ, které by EU měla přijmout s cílem podpořit růst
a zaměstnanost. Mezi ně patří programy pro zlepšení podmínek a přístupu k financování výzkumu
a inovací, rychlejší zavádění vysokorychlostního internetu a zvyšování podílu využívání energie
z obnovitelných zdrojů.
Evropa v roce 2020 bude závislá na splnění závazků na obou úrovních, tedy na úrovni EU a na
vnitrostátní úrovni jednotlivých zemí. Na úrovni EU byla učiněna klíčová rozhodnutí k vybudování
jednotného trhu v oblasi služeb, energetiky a digitálních produktů a k potřebě investovat do přes­
hraničních vazeb. Na vnitrostátní úrovni musí být odstraněny překážky bránící hospodářské soutěži a tvorbě pracovních míst.
Strategie EU2020 se spoléhá na nové administrativní struktury. Jejich jádrem je tzv. evropský
semestr, roční cyklus koordinace hospodářské politiky, který zahrnuje politická usnesení na úrovni
EU ze strany Evropské komise a Evropské rady, reformní závazky členských států a doporučení pro
jednotlivé země, speciálně připravená EK a schválená na nejvyšší úrovni národních lídrů v Evropské radě. Tato doporučení budou předána jednotlivým zemím s přihlédnutím k jejich vnitřní politice a rozpočtu.
Těchto sedm vlajkových iniciativ představuje závazek pro EU a její členské státy v identifikovaných
klíčových oblastech. Pro dosažení cílů strategie EU 2020 je bezprostřední prioritou definování
strategií k překonání krize, snaha o reformu finančního systému pro zajištění rozpočtové konsolidace jako předpokladu dlouhodobého růstu a posílení koordinace v rámci hospodářské a měnové
unie.4
Implementace těchto iniciativ je společnou prioritou a bude vyžadovat kroky na všech úrovních:
organizací na úrovni EU, členských států, místních i regionálních orgánů.
7 vlajkových
iniciativ
inteligentní
růst
Digitální
program pro
Evropu
Unie inovací
Udržitelný
růst
Mládež
v pohybu
Evropa
efektivně
využívající
zdroje
Integrovaná
průmyslová
politika pro éru
globalizace
Inkluzivní
růst
Program pro
nové zručnosti
a nová pracovní
místa
7 vlajkových iniciativ strategie Evropa 20205
2
3
4
5
22
http://ec.europa.eu/europe2020/documents/related-document-type/index_cs.htm
http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm
http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/president/news/documents/pdf/20100303_1_en.pdf
http://orpheuspublicaffairs.eu/glossary/2013/03/04/europes-2020-strategy/
Evropská
platforma
pro boj proti
chudobě
Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací
Inteligentní růst
1. Digitální agenda pro Evropu:
Digitální program pro Evropu6 předpokládá využívání udržitelných hospodářských a sociálních
výhod, které přináší jednotný digitální trh prostřednictvím ultrarychlého internetu a interoperabilních aplikací v různých oblastech (podnikání, obchod, sociální služby, energie atd.). Zaměřuje se
především na vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilitu a podporu standardů,
posílení důvěry a bezpečnosti on-line, podporu přístupu k rychlostnímu a vysokorychlostnímu
internetu pro všechny, investice do výzkumu a inovací, kultury, znalostí a digitální integrace, jakož
i vytvoření a využívání digitálních inteligentních technologií ve společnosti.
2. Unie inovací
Tato iniciativa, kterou EK předložila v rámci strategie EU2020, má zlepšit podmínky pro inovace
ve všech fázích výzkumu a vývoje, včetně podpory sbližování vědy s trhem s cílem podpořit komercionalizaci výsledků. To by mělo také mít pozitivní dopad na zaměstnanost, zelený růst a společenský rozvoj v EU v horizontu roku 2020. Zaměřuje se hlavně na rozvoj znalostí a dovedností,
podporu inovativních podniků a kreativity, maximální přínos výsledků pro region a společnost
a rozvoj inovativního partnerství.
3. Mládež v pohybu
Jde o zvyšování kvality a mezinárodní atraktivity evropského vysokoškolského systému vzdělávání prostřednictvím podpory a propagace mezinárodní mobility studentů a mladých profesionálů. Například nabídky volných pracovních míst ve všech členských zemích by měly být lehce
dostupné v celé Evropě a v návaznosti na to by se měl zdokonalit systém uznávání odborné kvalifikace a zkušeností.
Udržitelný růst
4. Evropa efektivně využívající zdroje
Hlavní iniciativa v rámci strategie EU2020 zaměřená na efektivní využívání zdrojů podporuje přechod na energeticky efektivní, nízkouhlíkové hospodářství zajišťující udržitelný růst. Naše ekonomika a kvalita našeho života závisí na dostupnosti přírodních zdrojů. Zvýšení efektivity využívání
zdrojů v Evropě povede k vytvoření důležitých obchodních příležitostí, zvýšení produktivity, snížení nákladů a posíleni konkurenceschopnosti. Evropa by měla dodržet plnění cílů pro rok 2020,
pokud jde o výrobu energie, energetickou účinnost a spotřebu. To by do roku 2020 mělo jen
na dovozu ropy a zemního plynu vést k úsporám ve výši 60 miliard eur.
5. Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace
Integrovaná průmyslová politika7 staví do středu zájmu konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu v EU. To vyžaduje, aby byla průmyslová politika chápána ve svém širším smyslu, zaměřila se
na strategie, které mají přímý dopad na náklady, cenu a inovativní konkurenceschopnost průmyslu
a jednotlivých odvětví, ale také zvážila, jaké účinky budou mít na náklady, cenu a inovativní konkurenceschopnost ostatní politické iniciativy. Nová politika průmyslových inovací podpoří vývoj
a obchodní využívání takového zboží a služeb, které prostředníctvím klíčových technologií zvýší
jejich konkurenceschopnost a přinesou co největší užitek z globalizace. To v sobě zahrnuje nejenom politiku jednotného trhu a obchodu, ale také jednotu v oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí nebo sociální politiky a ochrany spotřebitelů.
6 http://europa.eu/legislation_summaries/information_society/strategies/si0016_cs.htm
7 http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/industry/et0005_cs.htm
23
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Inkluzivní růst
6. Program pro nové dovednosti a nová pracovní místa
Program pro nové dovednosti a nová pracovní místa vytváří podmínky pro modernizaci trhů práce
s cílem zvýšit zaměstnanost a zajistit udržitelnost sociálních systémů pro období, kdy začnou
generace silných populačních ročníků odcházet do důchodu. To je možné dosáhnout tím, že podpoříme reformy ke zvýšení přizpůsobivosti a bezpečnosti na trhu práce. Jde zejména o poskytnutí
kvalifikace, která bude odpovídat současným a budoucím potřebám zaměstnavatelů, zlepšení
kvality pracovních míst a zabezpečení lepších pracovních podmínek, jakož i podmínek v oblasti
vytváření pracovních míst. EK současně zdůrazňuje potřebu předvídání a vyrovnávání nabídky
a poptávky pro tvorbu nových pracovních míst a získávání nových dovedností.8
7. Evropska platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyčleňování
Hlavním cílem této evropské platformy je snížení počtu osob trpících chudobou nebo sociálním
vyloučením o 20 milionů tak, aby se mohly aktivně zapojit do života společnosti.9 Základ platformy
tvoří opatření v pěti oblastech. Jde o opatření napříč celou společností a politickým spektrem,
která se týkají například trhu práce, minimální mzdy, zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a financí;
jde o lepší využívání finančních prostředků EU s cílem podpořit sociální začlenění osob, o podporu spolehlivých důkazů o pozitivech i negativech při inovaci v sociální oblasti dříve, než dojde
k jejich realizaci; dále jde o oblast partnerské spolupráce s občanskou společností, o efektivnější
podporu provádění změn v oblasti sociální politiky (účast osob žijících v chudobě je nyní považována za katalyzátor pro strategie integrace); poslední okruh tvoří otevřené metody koordinace
s cílem zlepšení spolupráce v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování.10
1.3 Unie inovací
Budoucnost Evropy je propojená s její silou inovovat.
Znalosti
Dobré myšlenky
na trh
Regionální a
sociální výhody
Inovační
partnerství
Mezinárodní
spolupráce
Unie inovací je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie EU2020, jež má zabránit úniku inovačního potencionálu.11 Evropa vydává každý rok na výzkum a vývoj o 0,8 % HDP méně než USA
a o 1,5 % méně než Japonsko. Tisíce nejlepších výzkumníků a inovátorů se přesunují do zemí, kde
jsou podmínky pro výzkum lepší. I když je trh EU největší na světě, zůstává roztříštěný a nedostatečně vstřícný vůči inovacím, zatímco ostatní země jako Čína či Jižní Korea se v tomto směru velmi
rychle přibližují. Proto jsou stěžejním a zároveň kritickým cílem této iniciativy investice do budoucnosti, a to zejména zvýšením výdajů na výzkum a vývoj; ty mají do roku 2020 dosáhnout 3 % HDP.
To by mělo vést k vytvoření 3,7 milionů pracovních míst a zvýšení ročního HDP přibližně o 795
miliard eur v roce 2025.
Unie inovací proto chce vytvořit „vstřícnější“ prostředí pro inovace, výzkum a vývoj v Evropě. Pro
podporu výzkumu a jeho využitelnosti je potřebné posílit každý článek v inovačním řetězci, a to
od základního výzkumu až po uvedení jeho výsledků na trh.
8
9
10
11
24
http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=sk&catId=958
http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-225_sk.htm?locale=en
http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=961&langId=sk
http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?pg=key
Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací
Mezi základní akční oblasti patří:
• Posílení evropské znalostní báze (základny) vzhledem k tomu, že výzkum a vzdělání jsou klíčovým
faktorem při vytváření inovací. Komise chce také podpořit spolupráci akademického sektoru
s průmyslem, vyvinout nové studijní plány, které by měly zaplnit mezery na trhu inovačních
schopností. EU a členské státy se musí také spojit při vytváření prioritních evropských výzkumných infrastruktur i v oblasti mezinárodní vědeckotechnické spolupráce.
• Podpora komercionalizace dobrých nápadů a inovativních podniků, které musí mít lepší přístup
na trh a k financování prostřednictvím vhodných nástrojů a zdrojů financování. Musí se usnadnit činnost podniků na vnitřním trhu, a to zejména zavedením jednotného patentového systému EU a systému urovnávání případných sporů, ale také zlepšením interoperability inovativních
produktů a systémů.
• Podpora kreativity společnými výzkumnými iniciativami, přenosem technologií mezi členskými
státy, právem na ochranu duševního vlastnictví a volným přístupem k výsledkům veřejného
výzkumu.
• Maximalizace výhod pro regiony a společnost prostřednictvím snížení regionálních disparit v oblasti využívání tvorby inovací. Záměrem Unie inovací je zahrnout do inovací každého občana EU
hlavně v oblasti sociálních inovací.
• Zavádění inovačního partnerství, v němž Unie inovací prosazuje nový přístup založený na partnerství zúčastněných stran veřejného a soukromého sektoru na regionální, národní a evropské
úrovni a které se podílí na celém řetězci výzkumu a inovací. Toto partnerství pomůže Evropě
rychleji využít její inovační potenciál a tím vytvořit v budoucnosti náskok na trzích.12
• Posílení a zefektivnění vnější spolupráce Evropy s jejími mezinárodními partnery. Cílem je otevřít
přístup do programů výzkumu a vývoje a zajistit srovnatelné podmínky v zahraničí. To také znamená, že EU a její členské státy by měly zajistit vědeckou spolupráci se zeměmi třetího světa
na základě rozvoje společných přístupů a zájmů a k jejich ochraně.
I3S – systém pro analýzy a aktuální informace o stavu a implementaci prvků
Unie inovací
Pro zabezpečení plné informovanosti o stavu Unie inovací a jejích aktivitách zavedla EK platformu
s názvem Inteligentní informační systém Unie inovací. Poskytuje jednoduchý přístup k aktuálním
a komplexně porovnatelným informacím o povaze a realizaci všech 34 závazků Unie inovací, které
byly prezentovány EK v říjnu 2010.
Pro zabezpečení financování vědeckovýzkumných a inovačních aktivit spojených s Unií inovací
byl vytvořen finanční nástroj H2020, který bude charakterizován dále.
Systém poskytuje podrobnejší spravodajské informace týkající se každého závazku. To umožňuje další zkoumání klíčových otázek, kterými se zabývá, a poskytuje také další podpůrné údaje
a analýzy.13
12 http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?pg=eip
13 http://i3s.ec.europa.eu/
25
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
2 Horizon 2020
Horizon 2020 je největším výzkumným a inovačním programem na světě. Jeho rozpočet (přibližně
78,6 mld. eur na období 2014–2020) je nejvyšší v historii rámcových programů EU. Předpokládá se,
že tyto prostředky přitáhnou další investice ze soukromého sektoru.
Tento program by měl zajistit přelomové objevy, vědeckou výjimečnost a světové prvenství
v přenosu významných nápadů a myšlenek z vědeckých laboratoří na trh.
Vzhledem k dopadům na ekonomický růst a vytváření pracovních míst má H2020 politickou podporu evropských lídrů a členů europského parlamentu, kteří deklarovali význam tohoto nástroje
jako investice do naší budoucnosti.
H2020 je finančním nástrojem implementujícím Unii inovací pro zabezpečení globální konkurenceschopnosti EU.
Má odstranit inovační bariéry a zjednodušit spolupráci veřejného a soukromého sektoru při tvorbě
inovací a podpořit zájem o investice do oblasti vědy a výzkumu.
Z jeho rozpočtu je možné financovat inovativní myšlenky formou projektů, na kterých budou
kooperovat vědecké instituce, komerční firmy, neziskové organizace a ostatní zájmové skupiny
za účelem dosažení co nejkvalitnějších výsledků výzkumu a co nejrychlejšího a nejefektivnějšího
přenosu těchto výsledků do běžného života.
H2020 je otevřený pro každého a snižuje svou jednoduchostí administrativní
náročnost známou z jiných programů tak,
aby se zúčastněné strany mohly více zaměřit na to, co je skutečně podstatné!
90
78,6
80
70
60
55,8
Bilion eur
50
40
30
20
13,1
10
3,3
0
5,4
14,9
19,3
6,6
1984–1988 1987–1991 1990–1994 1994–1998 1998–2002 2002–2006 2007–2013 2014–2020
1st FP
2st FP
3st FP
4st FP
5st FP
6st FP
Vývoj rozpočtů rámcových programů pro výzkum v EU
26
7st FP
8st FP
Horizon 2020
2.1Cíle H2020
H2020 je finančním nástrojem, který poskytuje podporu evropským výzkumným a inovačním
projektům v období 2014–2020. Oproti předchozímu období je jeho součástí i Evropský inovační
a technologický institut (EIT).14 H2020 je zároveň základním nástrojem pro realizaci Evropského
výzkumného prostoru (ERA).
Program si stanovil tři hlavní cíle:
– formovat excelentní vědu, která posílí postavení EU na světové vědecké scéně,
– vytvořit z Evropy přitažlivější místo pro investice do výzkumu a inovací,
– otevírat výzkumné oblasti v hlavních otázkách, které se týkají evropské společnosti.
H2020 by měl zároveň přispívat k dosažení globálních cílů EU, a to v oblasti:
– posílení konkurenceschopnosti,
– podpory hospodářského růstu EU,
– zvyšování zaměstnanosti.
formování
excelentní vědy
v EU
podpora
hospodářského
růstu EU
otevírání
výzkumných oblastí
evropské
společnosti
zvyšování
zaměstnanosti
posílení
konkurenceschopnosti
Evropa =
místo pro investice
do výzkumu
a inovací
H2020 by tedy měl přispět k budování znalostní a inovační ekonomiky v celé EU a otevřít cesty, jak
získat adekvátní finanční prostředky pro výzkum, vývoj a inovace.
Rámcový program EU pro výzkum a inovace bude doplněn o další opatření na dokončení a další
rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Cílem těchto opatření je odstranění překážek na cestě
k vytvoření skutečného jednotného trhu pro znalosti, výzkum a inovace.15
14Regulation of the european Parliament and of the Council establishing Horizon 2020 – the Framework Programme for research
and Innovation (2014-2020)
15 http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/what-horizon-2020
27
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
2.2Klíčové programové dokumenty H2020
Evropské priority ve výzkumu, vývoji a inovaci jsou neustále nastavovány v klíčových dokumentech, které vytyčují tematické oblasti a typy projektů, jež budou financované v rámci H2020. Jde
o Specifický, Strategický a Pracovní programový dokument.
2.2.1Specifický program (Specific Programme)
Specifický program je součástí legislativního balíčku, kterým byl založen H2020, a definuje jeho
provádění. Tento dokument popisuje programy v rámci tří pilířů, jejich aktivity a cíle. Je implementován prostřednictvím dvouletých pracovních programů.
2.2.2Strategický program (Strategic Programme)
Strategický program je novinkou realizovanou v H2020. Doplňuje specifický program s ohledem na priority některých oblastí a sestavuje se pro tříleté období. Strategický program zajišťuje
kontinuitu dvouletých pracovních programů. V rámci H2020 se očekává vydání tří strategických
programů na období let 2014–2016, 2016–2018 a 2018–2020.
2.2.3Pracovní program (Work Programme)
Pracovní program představuje dokument přijatý Evropskou komisí za účelem realizace specifického programu H2020.16 V tomto programovém období kladla EK důraz na integrovanou a soudržnou implementaci.
V tomto programu informuje EK veřejnost o vypsání výzev na konkrétní témata výzkumu a uvádí
jejich anotace.
Oproti 7. RP zvolila EK soudržnější a jednotnější přístup a namísto pracovního programu pro každou tematickou oblast existuje jen jeden program pro všechny oblasti. Obecně obsahuje 18 sekcí,
které prezentují možnosti financování v různých oblastech programu. Každá oblast je samostatná,
s vlastními cíli, souvisejícími výzvami (calls) a prioritními tématy pro každou výzvu. K těmto samostatným oblastem jsou v přílohách popsány další relevantní kritéria, jako např. seznam způsobilých
zemí, pravidla způsobilosti, typy aktivit/projektů, formy a úroveň financování, pravidla pro motivační ocenění, popisy požadovaných úrovni technologické připravenosti (TRL), popis evaluačních
kritérií a jiné. Součástí pracovního programu jsou všechny oblasti kromě Evropské výzkumné rady
(ERC) a Euratomu, které mají vlastní pracovní programy.
Oproti 7. RP jsou výzvy v H2020 nastaveny mnohem multidisciplinárněji. Program tak sice obsahuje méně výzev a témat, ale ty jsou zaměřeny obecněji a šiřeji. V řadě případů jsou pro jednu
řešenou problematiku vhodné různé typy aktivit/projektů (např. výzkumné a inovační aktivity
spolu s koordinačními a podpůrnými typy aktivit).
V rámci pracovního programu se prolínají v různých částech právě multidisciplinární otázky,
čímž je realizován integrovanější přístup k řešení výzkumných a vývojových problémů. Pracovní
program popisuje také klíčové faktory pro naplnění jeho cílů. Tyto klíčové faktory je nutno zohlednit při přípravě projektového návrhu, aby splňoval účel pracovního programu.
Pro úspěšné zaměření projektového návrhu je nutné si pracovní program prostudovat a zaměřit
se nejen na jeho hlavní části, ale i na úvodní dokument pracovního programu, kde jsou vysvětleny
oblasti zaměření, klíčové faktory, multidisciplinární zaměření, synergie a pod.
16 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html
28
Horizon 2020
Soudržnost různých částí pracovního programu je zabezpečená také jednotnou formou výzev
(anotací). Ty obsahují 4 části:
• Specifická výzva (Specific challenge),
• Zaměření (Scope),
• Očekávaný dopad (Expected impact),
• Typ aktivit (Type of actions).
V rámci nich je definován problém a současný stav poznání, zaměření předkládaného projektu
a výsledky, kterých by měl projekt dosáhnout.
Rozdělení pracovního programu, jeho popisy i jednotlivé samostatné pracovní programy pro každou oblast je možné stáhnout a prostudovat z oficiální stránky účastnického portálu (Participant
portal) na adrese:
http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html
Vedle ostatních změn je však základní změnou oproti 7. RP periodicita pracovních programů.
Zatímco v předchozím období se pracovní programy zveřejňovaly každý rok, v H2020 jsou vyhlašovány dvouleté pracovní programy. To má vědcům umožnit lépe se na výzvy připravit. Pracovní
program 2014–2015 tak obsahuje výzvy na oba roky, přičemž některá témata jsou totožná pro
oba roky a do některých je možné se zapojit jen v jednom z uvedených let.
29
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Příprava pracovních programů probíhá ve spolupráci s členskými státy prostřednictvím programových výborů a s ostatními odpovídajícími stakeholdery. EK zároveň identifikovala a jmenovala
pro každou tematickou oblast tzv. poradní skupinu expertů (Advisory Group).17 Jejím cílem je
poskytovat rady při přípravě pracovních programů.
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Strategický program
Pracovní program 1
(+předběžná informace pro 2016)
Strategický program
Pracovní program 2
Strategický program
(+předběžná informace pro 2018)
Pracovní program 3
(+předběžná informace pro 2020)
Pracovní
program 4
2.3 Základní charakteristika projektů H2020
• Projekty programu H2020 se budou většinou přímo týkat konkrétní technologie, výrobku, procesu nebo služby.
• Program zahrnuje výzvy na předkládání projektů, které musí splňovat stanovené vědecké a inovační cíle v technologických nebo specifických aplikačních oblastech, pro které jsou určeny.
Tyto výzvy jsou snadno přístupné v jednotném portálu s názvem „Participant Portal“.18
• Budou realizovány a podpořeny projekty zaměřené na spolupráci (Coordination Support Action – CSA), které nemají ryze vědecký charakter, ale spíše podporují danou oblast zakládáním
platforem pro spolupráci a propagovaní výsledků výzkumu, vědeckých a odborných diskusí
v rámci zájmových komunit, stejně jako mobilitu vědeckých pracovníků a inovátorů z komerční praxe.
• Všechny projekty musí obsahovat reálný stupeň inovace, který nabízí přidanou hodnotu na evropské úrovni. Hlavními aktéry budou malé a střední podniky, velké firmy, průmyslová sdružení,
univerzity a výzkumné skupiny, výzkumná centra, technologická centra, veřejná správa, ekonomické zájmové skupiny a také jednotlivci.
• Hodnocení projektů H2020 pro účely přidělení financování je propracované a splňuje známky nejvyšší objektivity, kvality, konzistentosti a nezávislosti. Pokud není v pracovním programu
uvedeno jinak, obecně budou hodnocena tři kritéria.19 Každé z nich je hodnoceno maximálně
5 body s uvedením komentářů hodnotitelů. Každé kritérium musí dosáhnout při hodnocení
min. 3 body (celkově za projekt min. 10 bodů), aby byl projekt zvážen pro případné financování.
Obecně je projektový návrh hodnocen nejméně 3 experty (v mnoha případech 5 nebo více),
s výjimkou prvního kola hodnocení dvoustupňových programů a v případě nízkorozpočtových
17 http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/experts%20...viď
18 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/home.html
19 Horizon 2020 Grants Manual – Section on: proposal submission and evaluation
30
Horizon 2020
grantů, kde jsou využíváni dva odborníci. Hodnocení projektů budou zaměřena na následující
kritéria:
– excelence: ambicióznost cílů, posun za současný stav poznání, nové přístupy, koncepce,
multidisciplinarita;
– dopad: definován v pracovním programu v rámci příslušného tématu; inovační kapacita
a integrace nových poznatků; konkurenceschopnost a růst na globálním trhu, účinnost navrhovaných opatření při propagaci a využívání výsledků;
– kvalita a efektivnost realizace projektu: rozdělení úkolů a zdrojů; kompetence a zkušenosti konsorcia a jednotlivých účastníků; řízení projektu a rizik (s výjimkou ERC, kde se zvažuje
pouze výjimečnost u inovačních akcí a kde je vyšší váha na kritérium dopadu, a to 1,5x).
Projekty předchozích rámcových programů i H2020 jsou na rozdíl od projektů strukturálních
fondů hodnoceny během trvání a na konci projektu evropskými odborníky v oblasti zaměření
projektu a nikoliv úředníky kontrolujícími finanční výkazy!
Projekty jsou do jisté míry flexibilní při dosahování výsledků a průběžná hodnocení
mají často i poradní charakter, to znamená, že evaluátoři nechtějí projekt „zničit“,
ale naopak podpořit jeho úspěšný průběh.
• Pro vytvoření konsorcia za účelem podání projektu v H2020 existují následující minimální podmínky,20 které jsou definované v pravidlech pro participaci:
(a) minimálně tři právnické subjekty;
(b)každý z těchto tří subjektů musí pocházet z členského státu EU nebo asociované země;
(c) z těchto tří subjektů dva nesmí být založené ve stejné členské zemi EU nebo asociované
zemi;
(d)všechny tři subjekty musí být na sobě nezávislé (majetkově nepropojené), tzn. ani jeden
není pod přímou nebo nepřímou kontrolou druhé organizace nebo pod stejnou přímou
nebo nepřímou kontrolou jako druhá organizace.
Pod kontrolou se chápe:
– vlastnictví více než 50 % emitovaného kapitálu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků v daném subjektu;
– pokud jeden subjekt má rozhodovací pravomoc v druhém subjektu.21
• Standardní trvání jednoho projektu bude 2–5 roků.
• Příspěvek EK na jeden projekt se obvykle pohybuje mezi 1–10 mil. eur.
• Počet partnerů v konsorciu na jeden projekt bývá mezi 3–20, obvykle jde o kombinaci vědeckých a komerčních, příp. neziskových organizací.
Projekty v rámci H2020 budou zpravidla poskytovat přímé nevratné finanční
prostředky, které se budou pohybovat do 100 % přímých nákladů na projekt
(s výjimkou inovačních projektů s max. 70% financováním pro komerční organizace)
s dodatečnými nepřímými náklady do výše 25 %.
20 S výjimkou ERC, SME instrument, co-fund, CSA, mobilitní projekty (MSCA).
21 Výjimka: Venture capital, veřejná investiční společnost, institucionární investor, subjekty řízené nebo vlastněné stejnou veřejnou organizací.
31
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
2.4Změny v H2020 oproti 7. RP
Nejdůležitější změnou v H2020 oproti 7. Rámcovému programu pro vědu a výzkum (FP7, 7. RP)
je integrace priorit a aktivit v oblasti vědy a výzkumu a inovací do jednoho programu. Tato
integrace přináší podstatnou změnu v porovnání s 7. RP. Zatímco podpora vědy a výzkumu byla
v letech 2007 až 2013 rozdělena na základní rámcový program (7. RP), Program pro konkurenceschopnost, inovace a produktivitu (CIP) a Evropský institut pro inovace a technologie (EIT), H2020
bude pokrývat celý výzkumný a inovační cyklus od základního výzkumu až po inovace
a uvedení výsledků na trh.
Neméně důležitá však bude provázanost a synergie s jinými politikami EU a konzistentnost v rámci
H2020 oproti 7. RP. Finanční rámec bude navržen tak, aby ulehčoval účast v jednotlivých programech EU. Bude tak existovat možnost kombinovat víceré grantové programy EU.
2007–2013
2014–2020
7. Rámcový program pro vědu
a výzkum – 7. RP
(50,5 mld. €)
Program pro inovace – CIP
Horizon 2020
(3,6 mld. €)
(78,6 mld. €)
Evropský institut pro inovace
a technologie – EIT
(309 mil. €)
Jiné finanční programy EU:
COSME, strukturální fondy,
Erasmus…
Změny v programech EU pro vědu, výzkum a inovace (Zdroj: EK)
32
Horizon 2020
H2020 je primárně zaměřený na efektivní využitelnost a splnění hlavních potřeb a cílů EU vyjádřených ve strategii EU2020. Na rozdíl od 7. RP, ve kterém byly priority ve vědě a výzkumu rozděleny na 9 hlavních tematických oblastí (informační a komunikační technologie, nanotechnologie,
pokročilé materiály a výrobní procesy, biotechnologie, životní prostředí a jiné), H2020 je členěn
do 3 pilířů, přičemž každý z nich reflektuje jiné priority a cíle EU. Každý z těchto 3 pilířů (Excelentní
věda, Vedoucí postavení průmyslu, Společenské výzvy) se dále dělí na podskupiny, které se
soustředí na konkrétní priority strategie EU2020 a její vlajkové iniciativy „Inovace v Unii”.
Prioritní potřeby vědy, výzkumu a inovací jsou v H2020 odvozeny od společenských výzev
a technologické využitelnosti místo samotných technologií. Podpora by tak měla směřovat
více k naplnění potřeb a řešení problémů než k vývoji technologie jako takové.
Zároveň H2020 zavádí zjednodušení v modelu a formách financování, administrativních a kontrolních procesech jakož i pravidlech participace, což by mělo vést ke zvýšení účasti relevantních subjektů.
H2020 v porovnání s 7. RP bude zároveň klást větší pozornost podpoře inovací a uvedení
výsledků na trh. V praxi to bude znamenat např. zavedení nových úvěrových nástrojů a zvýšení
podpory inovací u malých a středních podniků a lepší přístup k rizikovému kapitálu. Zároveň se
podporuje multidisciplinarita.
Různé způsoby financování výzkumných a inovačních aktivit budou přitom spojeny do jednoho
flexibilního rámce. Z něho bude moci být financována každá etapa inovačního procesu – od základního výzkumu až po uvedení produktu/služby na trh. Pracovní programy k výzvám budou míť strategičtější a dlouhodobější charakter.
2.5Řízení programu
Řízení bude do velké míry externalizované. Politická rozhodnutí stejně jako finanční nástroje
zůstanou v rukou EK. Ve větší míře bude do řízení zapojena výkonná agentura (Research Executive Agency–REA). Kromě REA bude program řídit tak jako dosud generální ředitelství pro výzkum
a inovace (DG Research and Innovation) a pro komunikace, sítě, obsah a technologie (DG CONNECT). ERC je řízeno stejně jako v 7. RP prostřednictvím nezávislé vědecké rady a implementované
externí ERC Executive Agency (ERCEA). Nástroje zaměřené na malé a střední podniky jsou implementovány přes EASME.
2.6Nové typy nástrojů
Další podstatnou změnou, kterou přináší H2020, je změna typu nástrojů, jejichž prostřednictvím
dochází k financování výzkumu a inovací. Změna je vyvolaná částečně potřebou zaměření na nové
technologie a částečně snahou zjednodušit administrativní náročnost programu.
V H2020 budou pokračovat hlavní kooperační projekty (tzv. „Collaborative Actions”) v oblasti
výzkumu a vědy, avšak zaniknou dosavadní rozdíly mezi velkými (tzv. integrované projekty – IPs)
a malými a středními kooperačními projekty (tzv. STREPs). Nové bude dělení na RIA (Research
and Innovation Actions), zaměřené více na výzkum, a na IA (Innovation Actions), zaměřené
víc na podnikatelské subjekty.
V rámci kooperačních projektů bude zaveden nový mechanizmus veřejných zakázek (Public
Procurement), a to ve dvou formách:
a) Public Procurement of Innovative Solutions (PPI) – zadávání veřejných zakázek inovativních
řešení za účelem uvedení nových produktů na trh;
b) Pre-Commercial Procurement (PCP) – předkomerční zadávání zakázek v oblastech, kde dosud na trhu neexistuje komerční řešení daného problému.
33
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
2.7Financování projektů
Změnily se i podmínky financování. Rozdílný poměr financování různých aktivit (věda a výzkum,
pilotní projekty, management a j.) zanikl a všechny projekty mají stejnou míru podpory. Sjednotí se taktéž podíl financování režijních (nepřímých) nákladů. Granty zůstanou nadále hlavním
způsobem financování, avšak přibude důraz na podporu inovací, např. veřejné zákazky, ocenění
na podporu inovací nebo granty založené na výsledcích.
Přibyly nové finančné nástroje – dluhové i kapitálové. Zjednodušit by se měl přístup k rizikovému
kapitálu, což už v omezené míře fungovalo i v 7. RP, jako např. RSFF (Risk Sharing Finance Facilty)
– jde o společný finanční nástroj EK a EIB poskytující úvěrové financování i subjektům s nedostatečnou výškou grantu.
Jednou z klíčových změn by mělo být zvýšení podpory zefektivnění aktivit a kapacit malých
a středních podniků (SME) v technologickém vývoji v různých úrovních inovačního cyklu. Staré
výzkumné programy pro SME budou nahrazeny novým nástrojem, tzv. „Nástroj pro MSP – SME
Instrument”. Financování aktivit podniků SME bude rozděleno do tří fází:
• Fáze I: fáze posouzení uskutečnitelnosti (Project Feasibility Assessment) s limitem 50.000 eur
(70 % předpokládané celkové sumy, kterou v této fázi EK podpoří);
• Fáze II: fáze implementace projektu – s limitem 2,5 mil. eur (pro vybrané programy až 5 mil.
eur);
• Fáze III: fáze komercionalizace produktu – už bez přímého financování, s podporou přístupu
k rizikovému kapitálu.
Přidanou hodnotou k finanční podpoře SME bude mentoring & coaching – odborné poradenství
ve všech fázích projektu.
Schéma financovaní bude stejné pro všechny subjekty s výjimkou neziskových organizací
v inovačních aktivitách. Zjednoduší se struktura financování, přičemž náklady na výzkum a vývoj
budou pokryty až do výše 100 %, náklady na inovační aktivity do výše 70 % a nepřímé náklady
fixně do výše 25 %.
Pro srovnání se 7. RP uvádíme modely pro výzkumné typy projektů v následující tabulce:
7. RP
Model 75/60
Přímé náklady
Nepřímé
náklady
Celkem
EU příspěvek
v %
EU příspěvek
v €
100
60
160
75 %
120
100
25
125
100 %
125
Horizon 2020
Model 100/25
Porovnání modelů financování 7. RP a H2020
I přesto, že EK prezentuje tento posun jako vylepšení formy financování, není to možné akceptovat jednoznačně, protože 60% nepřímé náklady i při nižším financování na úrovni 75 % (model
75/60) měly své výhody a některé položky rozpočtu (jako cestovné, projektový management)
byly v 7. RP financovány na 100 %. I přesto je současný model 100/25 (100% financování přímých
nákladů + 25% nepřímé náklady) vysoce výhodný hlavně v porovnání s možnostmi jiných grantových programů.
34
Horizon 2020
H2020 financuje plně nebo částečně náklady na realizaci projektu. Za oprávněné náklady lze
považovat veškeré náklady související s definovanými aktivitami projektu za účelem naplnění cílů
stanovených v projektovém návrhu. Jde tedy o náklady spojené přímo s výzkumnou aktivitou
(včetně testování) jakož i s řízením a šířením výsledků projektu (publicita, diseminace). V některých případech se vyžaduje nebo je podpořena aktivita související se spoluprací s jinými projekty
pro podporu synergií celého výzkumného prostoru.
Oprávněné náklady jsou rozděleny na přímé a nepřímé. Přímé náklady je možné obvykle zařadit
do těchto rozpočtových kategorií:
• přímé mzdové náklady (direct personnel costs);
• přímé náklady na subkontrakt (direct costs of subcontracting);
• přímé náklady související s poskytnutím finanční podpory třetím stranám (direct costs of
providing financial support) – v případě, že to typ výzvy a projektu umožňuje;
• ostatní přímé náklady;
• nepřímé náklady (ve výši 25 % celkových přímých nákladů).
Detailní popis nákladů je definován v „Model Grant Agreement“. Jde o modelovou grantovou
smlouvu, která poskytuje a popisuje širší rámec možných smluvních ustanovení a pravidel za účelem podpisu finální smlouvy s konsorcii v případě rozhodnutí o financování projektu. Jelikož
každá oblast výzev má vlastní modelovou grantovou smlouvu, smysluplnou verzi je možné nalézt
na stránkách participant portálu v sekci referenčních dokumentů.22
V H2020 je zaveden tzv. bonusový systém umožňující dodatečné odměňování výzkumníků
za nadstandardní plnění pracovních úkolů v neziskových organizacích ve výši 8000 eur ročně
(superbrutto) na jednoho výzkumníka (při plném pracovním úvazku). Tento bonus je možné
využít jako způsobilé náklady v případě, že je to součástí běžné praxe a pravidel organizace,
musí však být aplikován pro všechny typy projektů (národní i mezinárodní, nejen pro Horizon
2020).
Povolené je využívaní vlastních účetních způsobů, upouští se od požadavku na vyplňování
tzv. pracovních výkazů u výzkumníků, kteří pracují na celý úvazek. Ubudou kontroly a audity –
bude přijata strategie zaměřená na předcházení podvodům, zjednoduší se hodnocení žádostí,
a tím se umožní dřívější začátek projektů.
2. 8Administrace projektu
H2020 by měl výrazně zjednodušit dosavadní administrativní postupy. Bude existovat jen jeden
přístupový bod a pro jednotlivé výzvy budou jednotná všeobecná pravidla.
Jelikož cílem H2020 je urychlit implementaci a snížit administrativní zátěž pro řešitele projektů,
budou existovat jednotná pravidla pro účast, včetně jednotné sazby financování, hodnocení
a vyváženější pravidla ochrany duševního vlastnictví.
Oproti 7. RP se podstatně zkrátí čas od podání projektu do podpisu smlouvy (time to grant), a to
na maximálně 8 měsíců. Z tohoto důvodu se zcela zruší vyjednávací fáze a projekty budou hodnoceny ve stavu, v jakém byly podány. V projektech se tak již nebudou moci dělat žádné větší změny.
V H2020 již nebude zapotřebí „papírová“ komunikace, ale vše bude probíhat prostřednictvím elektronické komunikace.
22 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html
35
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Informace
o výsledku
hodnocení
projektu
Podání
projektu
5 měsíců
Podpis
grantové
smlouvy
3 měsíce
Zkrácení času od podání projektu do podepsání smlouvy
Zjednodušení účasti a implementace projektů
Jednou z hlavních výhod H2020 je podstatné zjednodušení ve všech jeho fázích, v pravidlech,
procedurách a kontrolních mechanizmech. Financování výzkumu a inovací by se mělo stát
vysoce konkurenčním procesem, který přitáhne do soutěže vrcholové výzkumníky a nejinovativnější firmy. Zjednodušení v H2020 má za cíl snížit administrativní náklady, urychlit všechny procesy v řízení grantů a redukovat míru finančních chyb.
Procesní zjednodušení bude spočívat v jednodušší struktuře programů – to ulehčí identifikaci
příležitostí pro grant, v jednotných pravidlech účasti ve všech složkách H2020 a v elektronickém
podpisu grantů a dodatků.
Jednodušší pravidla financování představují:23
• zjednodušení proplácení přímých nákladů akceptující účetní postupy obvyklé u příjemce,
• možnost použití jednotkových nebo průměrných personálních nákladů,
• zrušení povinnosti časových výkazů pro zaměstnance pracující výlučně na projektu EU
a zjednodušení požadavků na časové výkazy ostatních pracovníků,
• nepřímé náklady zahrnuté do jednotné sazby používané u přímých nákladů,
• možnost dvou sazeb financování, ale pouze jednu předem danou sazbu na jeden projekt.
Nové kontrolní mechanizmy přinesou:24
• rozšíření garančních fondů pro všechny činnosti v H2020,
• ex-ante kontrolu finanční způsobilosti vyžadovanou pouze u privátních koordinátorů v projektech větších než 500.000 eur,
• snížení počtu certifikátů ve finančních výkazech,
• snížení nutnosti auditu prostřednictvím ex-post kontrolních mechanizmů s důrazem na kontrolu rizika a odhalování podvodů.
Úroveň technologické připravenosti
V projektech H2020 je v některých oblastech zohledňována Technologická úroveň připravenosti
(Technology Readiness Level – TRL). Zohledňuje rozdílné výzkumné a inovační kroky nebo úrovně
od základního výzkumu až po komercionalizaci produktu. TRL se najčastěji využívá ve výzvách druhého piliře „Vedoucí postavení průmyslu”. Pro konkrétní výzvu je potom potřebné zvážit, na kterou úroveň je daná výzva směřovaná. Na následujícím obrázku jsou indikované jednotlivé úrovně,
které jsou pro TRL zvažovány.
23 Detailnější vysvětlení finančních a právních pravidel pro ČR bude poskytnuto národními kontaktními body, které doporučujeme oslovit a prodiskutovat Vaše specifické otázky.
24 http://ec.europa.eu/research/conferences/2013/energy_infoday/pdf/session_6_a_rules_for_participation_horizon_2020_-_
alexandros_iatrou.pdf
36
Horizon 2020
TLR 1
TLR 2
TLR 3
pozorované základní
principy
formulovaný
technologický koncept
experimentálně ověřený
koncept
TLR 6
TLR 5
TLR 4
technologie
demostrovaná
v relevantním prostředí
technologie ověřená
v relevantním prostředí
v laboratoři ověřená
technologie
TLR 7
TLR 8
TLR 9
demonstrovaný
prototyp v operačním
prostředí
komplexní a ověřený
systém
odzkoušený aktuální
systém v operačním
prostředí
Úroveň technologické připravenosti25
Řada výzev má definovanou požadovanou úroveň TRL, na níž má projekt začínat, a také úroveň,
kde má projekt končit. Obecně platí, že nižší úrovně (2–3) jsou určeny pro FET (Future Enabled Technologies) a vyšší úrovně od 4 do 8 pro oblast „Vedoucí postavení v průmyslu“.
Politika otevřeného přístupu
Horizon 2020 zavádí tzv. „Politiku otevřeného přístupu k vědeckým publikacím projektů a výzkumným datům“, která je popsána v příručce vydané EK.26 Tato otevřenost může být definována
jako poskytnutí on-line přístupu k vědeckým informacím zdarma koncovým uživatelům, přičemž
tyto informace mohou dále používat. V H2020 je tato otevřenost povinná v příslušných oblastech a pracovních programech, týká se však pouze publikování vědeckých článků v rámci aktivit
na propagaci výsledků projektu v případě, že takové aktivity jsou v projektu zvažovány.
V oblasti přístupu k vědeckým publikacím jsou zvažovány dvě možnosti:
Tzv. „Green open access“, kde řešitel ukládá svoji publikaci do přístupného vlastního on-line úložiště.
Tzv. „Golden open access“, kde je vědecká publikace okamžitě při publikování v konkrétním vědeckém zdroji přístupná on-line (např. časopisy s DOA).
Otevřený přístup k výzkumným datům poskytuje právo přístupu a používání digitálních
vý­zkumných dat27 podle podmínek a pravidel v grantové smlouvě. Taková data se pak obvykle
mohou stahovat, využívat, reprodukovat a publikovat zdarma.
25 http://www.ttopstart.com/ttopstart/news/technology-readiness-levels-a-new-dimension-in-horizon-2020
26 http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-pilot-guide_en.pdf
27 Výzkumná data jsou data typu čísel a faktů, sbíraná, zkoumaná, přepočítávaná a diskutovaná v rámci realizace výzkumného
projektu – např. statistická data, výsledky experimentů, měření, pozorování, průzkumy, interview atd.
37
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
2.9Porovnání 7. RP a H2020
Sumář nejpodstatnějších změn
(Zdroj: http://www.eutrainingsite.com, oficiální prezentace a materiály EK)
Procesní
a administrativní
změny
7. RP
Horizon 2020
zaměření
výzkum
výzkum a inovace
rozpočet
cca 55 mld. €
cca 78,6 mld. €
návaznost na
6. RP
7. RP, CIP, EIT
skupiny
Spolupráce, Kapacity, Lidé, Myšlenky,
euratom, JRC
Excelentní věda (základní výzkum), Vedoucí
postavení průmyslu (věda pro průmysl),
Společenské výzvy (věda pro společnost),
EIT, JRC, euratom
nové součásti
hraniční výzkum (ERC), garantované
fondy, úvěrové financování subjektů
s nedostatočnou výškou grantu (Risk
Sharing Finance Facility)
financování každé etapy inovace, logická
schémata budoucích a vznikajících
technologií (FET)
čas na schválení grantu
(od podání návrhu
po podpis smlouvy
o grantu)
v průměru 12 měsíců od podání
návrhu
8 měsíců
novinka v 7. RP
– ve vývojových návrzích nebo
managementu postupně
nahrazoval CORDIS
– zůstaly výzkumné zprávy
a databáze projektů
přehodnotí a zjednoduší se celá řada
praktických opatření pro návrh a realizaci
projektu. To zahrnuje podrobné podmínky
o obsahu a podobě návrhů, postupů při
přeměně návrhů na projekty, požadavky
na reporting a monitoring, stejně jako
související poradenské dokumenty
a podpůrné služby. Významným příspěvkem
ke snížení administrativních nákladů
na účast bude jednotná user-friendly IT
platforma pro všechny interakce s účastníky,
založená na účastnickém portále FP7
portál pro účastníky
výzkumu
38
Horizon 2020
Změny ve financování
7. RP
Horizon 2020
míra financování
výzkumu (max)
75 %
100 %
míra financovaní
pro pilotní projekty
a demonstrační činnosti
50 %
70 %
100 % pro neziskové organizace
režijní (nepřímé)
náklady
podle modelu (20 %, 60 % nebo
skutečné)
25 %
garanční fond
nastavený
pokračuje kontinuálně při všech projektech
úrok z před-financování
povinnost vykazovat
nemusí být vykazovaný
ex-ante kontrola
finanční rentability
všichni příjemci s vyšším príspěvkem
EU než 500.000 €
koordinátoři
předložení certifikátu
o auditu
všichni příjemci s vyšším príspěvkom
EU než 375.000 €
všichni příjemci s vyšším příspěvkem EU než
325.000 €
ex-post audity budou vykonané u max. 7 %
účastníků
ve všech procesech
pokračování v náhradách nákladů,
akceptace průměrných osobních nákladů,
jednotkových nákladů a paušálních výdajů
a sazeb, požadavek na časovou evidenci,
omezený ex-post audit, žádné vyhlášení
o úroku z předfinancování, DPH uznatelným
nákladem, omezení odhadu systémových
chyb, nový Účastnický portál a on-line
administrativní systém
zjednodušení
39
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
změny v jednotlivých
tématech
7. RP
Horizon 2020
tematický přístup
spolupráce 10 témat
umožněný ve skupinách „Vedoucí postavení průmyslu”
a „Společenské výzvy”
hraniční výzkum, ERC
nový v 7. RP – program
„Myšlenky”
rozšířený ve skupině „Excelentní věda“
technologické
iniciativy a partnerství
nastavené
a podporované
podporované v existujících i nově založených veřejnoveřejných (P2P) a veřejno-soukromých partnerstvích (PPP)
mezinárodní
spolupráce
podporovaná
zjednodušení účastí partnerů z třetích zemí, důležitá
v mnohých tématech, 3 oblasti: 1. průmyslové a rozvíjející
se ekonomiky, 2. rozšiřování a sousední země, 3. rozvojové
země
FET – budoucí
a vznikající
technologie
specifické FET výzvy
v programu „Spolupráce”
odlišná logika – v rámci „Excelentní vědy“, podporované
budou stejně malé projekty jakož i klíčové projekty
velkých rozměrů
Marie Skłodowska
Curie Actions
pokračování z 6. RP
v programu „Lidé”
rozsah zůstává – v rámci „Excelentní vědy”, přibudou nové
prvky: služby pro absolventy; cílovou skupinou budou
i nově kvalifikovaní doktorandi
infrastruktura výzkumu
v programu „Kapacity“
v rámci „Excelentní vědy“
klíčové technologie
témata v programu
„Spolupráce“ – zvláště
informační a komunikační
technologie,
nanotechnologie,
vesmírné technologie,
část z energetických
technologií
hlavní podíl v rámci skupiny „Vedoucí postavení
průmyslu“ – informační a komunikační technologie,
nanotechnologie, progresivní materiály, biotechnologie,
progresivní výroba a zpracování, vesmírné technologie
akce pro SME (malé
a střední podniky),
přístup k financím
specifický systém
financování v programu
„Kapacity“, témata
zaměřená na SME
v programu „Spolupráce”,
v FP7 15 % rozpočtu pro
SME, úvěrové financování
subjektů s nedostatečnou
výškou grantu (Risk
Sharing Finance Facility)
celoplošně jsou SME hlavní cílovou skupinou, ve skupině
„Vedoucí postavení průmyslu“ je na SME zaměřená
podskupina „Přístup k rizikovému kapitálu”, stejně jako
podskupina „Inovace v SME“, COSME (The Programme
for the Competitiveness of Enterprises and small and
medium-sized enterprises) a Horizon 2020 se budou
vzájemně doplňovat a také blíže spolupracovat se
strukturálními fondy, SME v R&D budou podporované
v specifické podskupině „Inovace v SME”“
inovace v SME: financované budou všechny etapy inovace
Evropská síť podniků
european Enterprise
Network (EEN)
a podpora SME
– jemná opatření
(budování sítě,
odstraňování prekážek,
studie atd.)
podpůrná opatření
v specifických tématech
a k SME přidružených
schématech
„Inovace v SME“ opatření, podpora EEN, podpora IPR (práv
duševního vlastnictví), Helpdesku, podpora eurostars
Initiative
40
Horizon 2020
Změny v synergii
fondů a organizací
kombinace fondů
EIT Evropský institut pro
inovace a technologie
propojení
na strukturální fondy
7. RP
Horizon 2020
fondy EU v letech
2007–2013 se
doplňovaly, ale dvojité
financování bylo přísně
zakázáno
Kombinace programu H2020 a strukturálních fondů bude
možná – avšak s pozdější pečlivou kontrolou pravidel,
protože stejné nákladové položky nemohou být uvedeny
v obou případech, pouze samostatné náklady/aktivity.
Prostředky z dluhových nástrojů financování mohou
být kombinované s možným připojením grantů (včetně
jednorázových sum) a prostředků z vlastního financování
v jednom nebo vícero kombinovaných schématech.
nově založený v roce
2010
EIT bude dodržovat svoje poslání: integrovat znalostní
trojúhelník a experimentovat s novými přístupy pro
inovace, zahrnuje především obchodní komunitu. Bude
též poskytovat stabilní základnu pro Znalostní a inovační
centra (KIC), konsolidovat existující KIC a postupně
rozšiřovat jejich počet. Pro plnění své úlohy jako testu
nového zjednodušeného řízení a financování inovačních
modelů bude zachována současná flexibilita EIT.
zlepšená koordinace
Účelem strukturálních fondů je podporovat budování
kapacit a tím snížit výrazné hospodářské, sociální a územní
rozdíly, které mezi evropskými regiony stále existují.
Prostředky ze strukturálních fondů jsou rozdělované
na základě předběžně přidělených celkových balíků pro
členské státy a regiony. Toto financování je realizované
prostřednictvím série Operačních programů a jednotlivých
projektů, včetně těch na podporu výzkumu a inovací.
Existují již značné interakce mezi výzkumnou a inovační
politikou EU a její kohezní politikou. V 7. RP se investice
do budování excelentních a inovačních kapacit
uskutečňovaly pomocí programů „Regiony vědomostí“,
„Výzkumný potenciál“ a „Výzkumné infrastruktury“.
Zároveň se členské státy a regiony zavázaly poskytnout
část z 78,6 mld. eur z kohezních fondů EU v minulém
programovém období pro akce na podporu výzkumu
a inovací. Pro toto programové období H2020 bude
přispívat i k výzkumu a inovacím v regionech, a to zvláště
zlepšenou politikou podpory s cílem vybudovat efektivní
inteligentní specializované strategie v plné spolupráci
s kohezními fondy.
41
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
2.10Struktura programu H2020
Cílem programu H2020 je zabezpečit, aby Evropa produkovala prvotřídní vědu, odstraňovala překážky pro inovace a ulehčovala spolupráci veřejného a soukromého sektoru při realizaci inovací.
Naplnění tohoto cíle chce EK dosáhnout větším propojením výzkumu a inovací s důrazem na tři
hlavní pilíře, které pokrývají jednotlivé priority:28
– excelentní věda – pilíř, který má podpořit formování vědecké excelentnosti EU a evropský výzkumný prostor;
– vedoucí postavení průmyslu – zlepšení a podpora konkurenceschopnosti a postavení evropského průmyslu na globálním trhu;
– společenské výzvy – řešení hlavních společenských výzev, kterým čelí Evropa.
Každý pilíř je financovaný rozpočtem stanoveným EK v současných cenách, jak dokumentuje
následující graf:
Věda pro společnost
0,5
Rozšíření účasti
0,8
Euratom
1,6
JRC
1,9
EIT
2,7
Vedoucí postavení průmyslu
17,0
Excelentní věda
24,4
Společenské výzvy
29,7
mld eur
5
10
15
20
25
30
Struktura a rozpočet H2020
Jak je vidět z předcházejícího grafu, rozpočet H2020 je kromě hlavních piliřů zaměřen také na financování dalších oblastí:
Společné výzkumné centrum (Joint Research centre – JRC), které je významnou součástí Evropského výzkumného prostoru, je zaměřeno na podporu tvorby, zavádění monitoringu evropské
legislativy a přispívá k řešení společenských výzev strategie EU2020.
Evropský institut inovací a technologií (European Institute of Innovation and Technology – EIT)
je zaměřený na podporu excelentní vědy hlavně prostředníctvím podpory vytváření znalostních
a inovačních společenstev KICs (Knowledge and Innovation Communities).
28 Evropská komise: HORIZON 2020 in brief. The EU Framework Programme for Research & Innovation
42
Horizon 2020
Základní pilíře projektu H2020 a rozdělení rozpočtu ve výši 78,6 miliard (v %):29
Excelentní věda
31,73
Evropská výzkumná rada
17,00
Budoucí a vznikající technologie (FET)
3,50
Akce Marie Skłodowska–Curie
8,00
Výzkumné infrastruktury
3,23
Vedoucí postavení průmyslu
22,09
Informační a komunikační technologie
17,60
Nanotechnologie, pokročilé materiály,
biotechnologie, pokročilé výrobní procesy
3,69
Malé a střední podniky a přístup
k prostředkům rizikového kapitálu
0,80
Společenské výzvy
38,53
Zdraví, demografické změny a kvalita života
9,70
Potravinová bezpečnost a mořský výzkum
5,00
Energie
7,70
Transport
8,23
Opatření v oblasti klimatu a efektivní
využívání zdrojů a surovin
4,0
Inkluzivní společnosti
1,70
Bezpečné společnosti
2,20
Rozšíření účasti a šířené excelentnosti
1,06
Věda pro společnost
0,60
Evropský inovační a technologický
institut
3,52
Společné výzkumné centrum: přímé akce
nesouvisející s nukleárním výzkumem
2,47
Věda se společností a pro společnost je programem budujícím efektivní spolupráci mezi vědou
a společností prostřednictvím vyhledávání nových talentů pro vědu a propojováním vědecké
excelentnosti se společenským povědomím a zodpovědností.
Rozšíření účasti a excelentnosti vědecké základny EU je programem, který zavádí opatření cílená
na členské země s nižší vědeckou a inovační výkonností. Jejich cílem je zvýšit účast těchto zemí
29 http://ec.europa.eu/research/horizon2020/pdf/press/fact_sheet_on_horizon2020_budget.pdf
43
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
v Evropském výzkumném prostoru, a to i prostřednictvím propojení na novou kohezní politiku
pro programové období 2014–2020.
Euratom, výzkumný program pro jaderný výzkum a trénink expertů v této oblasti.
Více o těchto oblastech bude uvedeno v dalších kapitolách této příručky.
V rámci těchto oblastí zájmu se činnosti financované z programu zaměří na:
– zlepšení rámcových podmínek pro vědce a výzkumníky,
– podporu výzkumu, vývoje a inovací v průběhu inovačního cyklu,
– zlepšení přístupu k možnostem čerpat finanční prostředky EU na podporu výzkumu, vývoje
a inovací.30
Excelentní věda
Vedoucí postavení průmyslu
• Evropská výzkumná rada
• Akce Marie Skłodowska–Curie
• Výzkumné infrastruktury
• Informační a komunikační
technologie
• Nanotechnologie, pokročilé
materiály, biotechnologie,
pokročilé výrobní procesy
• Malé a střední podniky a přístup
k prostředkům rizikového kapitálu
Společenské výzvy
• Zdraví, demografické změny
a kvalita života
• Potravinová bezpečnost, udržitelné
zemědělství a lesnictví, mořský
výzkum a výzkum vnitrozemských
vod, bioekonomika
• Bezpečná, čistá a efektivní energie
• Inteligentní, zelená a integrovaná
doprava
• Klima, životní prostředí, efektivní
využívání zdrojů a surovin
• Inkluzivní, inovační a reflektivní
spoločnosti
• Bezpečné společnosti
Struktura 3 pilířů Horizon 2020
Společenské a humanitní vědy jakož i oblast informačních a komunikačních technologií budou
horizontálními tématy skrze celý H2020.
Excelentní věda
Pilíř je zaměřený na zvýšení excelentnosti vědecké základny Evropy a zajištění stálého toku výzkumu
a vývoje světové úrovně s cílem zabezpečit dlouhodobou konkurenceschopnosť Evropy. Úlohou je
podpora nejlepších myšlenek, rozvoj talentů v Evropě, zpřístupnění prioritní výzkumné infrastruktury pro výzkumné pracovníky a na zatraktivnění Evropy pro přední světové výzkumné pracovníky.
30 http://ec.europa.eu/research/participants/docs/h2020-funding-guide/grants/applying-for-funding/find-a-call/h2020-structure-and-budget_en.htm
44
Horizon 2020
Popis cílů jednotlivých programových směrů v rámci pilíře Společenské výzvy:
• Evropská rada pro výzkum (ERC) – ERC má zásadní význam pro zvyšování konkurenceschopnosti EU. Podporuje excelentní základní výzkum. Výzvy ERC nemají dopředu určené priority, určují se
podle principu zdola nahoru. Zvláštním rysem ERC je podpora tzv. hraničního výzkumu. Je to výzkum, který je na hranicích současného poznání nebo tyto hranice přesahuje, probíhá v nových
a nejnáročnějších oblastech výzkumu a vyznačuje se průnikem mezi jednotlivými vědními odbory.
• Budoucí a vznikající technologie (FET) – podpora nových technologií vznikajících na základě
novátorských rizikových nápadů, které jsou však postaveny na vědeckých základech. Podpora se
zaměřuje na povzbuzování úplně nových myšlenek (FET Open), rozvíjení vznikajících témat (FET
Proactive) a řešení velkých interdisciplinárních výzev v oblasti vědy a techniky (FET Flagships).
• Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) – podpora optimálního rozvoje a využití intelektuálního kapitálu Evropy, vytváření nových zručností a inovací a využití jejich potenciálu ve všech
sektorech a regionech EU.
Opatření zahrnují podporu nových zručností prostředníctvím počáteční odborné přípravy výzkumníků, přeshraniční a meziodvětvovou mobilitu, podněcování inovací pomocí vzájemného
obohacování se poznatky (krátkodobé výměny pracovníků z oblasti výzkumu, vývoje a inovací).
Na některých opatřeních se finančně spolupodílí vnitrostátní a regionální programy.
• Evropské výzkumné infrastruktury, včetně e-infrastruktur – podpora budování špičkových
výzkumných infrastuktur, které budou přístupné pro všechny výzkumníky z členských zemí EU
a třetích zemí.
Podpora se poskytuje na rozvíjení výzkumných infrastruktur včetně infrastruktur z Cestovní
mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).31
Celkové finanční prostředky na období 2014–2020 30
mld €
Evropská rada pro výzkum (European Research Council – ERC)
Výzkum vedený nejlepšími výzkumnými týmy
13 095
Budoucí a vznikající technologie
Společný výzkum tvorby nových oblastí pro inovace
  2 696
Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA)
Příležitosti pro odbornou přípravu a profesní rozvoj
  6 162
Evropské výzkumné infrastruktury (včetně e-infrastruktury)
Zabezpečení přístupu k zařízením na světové úrovni
  2 488
Vedoucí postavení průmyslu
Cílem vedoucího postavení průmyslu je podpora klíčových technologií, jako jsou mikroelektronika, pokročilá výroba atd. napříč existujícími i nově vznikajícími odvětvími. Cílem je též přilákat
víc soukromých investic do výzkumu a inovací a podporovat růst inovativních malých a středních
podniků v Evropě.
Cílem tohoto pilíře je prostřednictvím podpory projektů, jejichž náplň určí podniky, vytvořit
z Evropy přitažlivější místo z hlediska investic do výzkumu, vývoje a inovací (včetně ekologických
inovací). Prostřednictvím tohoto pilíře budou poskytovány rozsáhlé investice do klíčových průmyslových technologií, bude se podporovat růst evropských podniků prostřednictvím poskytnutí
přiměřeného a dostupného financování a pomáhat inovativním malým a středním podnikům
dostat se do světové špičky.
31 http://ec.europa.eu/research/horizon2020/pdf/press/horizon2020-presentation.pdf
45
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Popis cílů jednotlivých programových směrů v rámci pilíře Vedoucí postavení průmyslu:
• Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologií – cílem je udržet
a rozvíjet celosvětové vedoucí postavení EU v rámci podpůrných technologií a v oblasti vesmírného výzkumu, vývoje a inovací, které jsou oporou konkurenceschopnosti napříč různými existujícími a vznikajícími průmyslovými odvětvími a sektory.
Zahrnuje podporu inovací v oblasti informačních a komunikačních technologií, nanotechnologií, pokročilých materiálů, biotechnologií, technologií v oblasti pokročilé výroby a zpracování a vesmírných technologií.
• Přístup k rizikovému financování – podpora pro vznikající inovativní podniky ve všech fázích jejich rozvoje prostřednictvím tzv. dluhového financování (úvěry jednotlivým příjemcům na investice do výzkumu, vývoje a inovací, záruky pro finanční zprostředkovatele poskytující úvěry příjemcům, kombinace úvěrů a záruk a záruky nebo protizáruky pro vnitrostátní
nebo regionální systémy financování dluhů) a kapitálového financování (zaměří se na fondy rizikového kapitálu v počáteční fázi a bude poskytovat jednotlivým podnikům v portfoliu
rizikový kapitál).
• Inovace v malých a středních podnicích – cílem je podpořit růst a konkurenceschopnost
EU prostřednictvím zvýšení úrovně inovace v malých a středních podnicích v rámci celého
inovačního cyklu. Má pokrývat všechny druhy inovací (včetně např. inovací služeb) a vytvořit
tak rychle rostoucí a mezinárodně aktivní malé a střední podniky, které se dokáží prosadit
na světových trzích. Jde o jednu z nových oblastí v H2020, která bude realizována prostřednictvím nástroje SME (SME Instrument).
Evropský institut pro inovace a technologie (EIT)
Cílem je poskytnout zejména malým a středním podnikům
zjednodušenou a dostupnou podporu ve třech fázích:
1.Koncepce a posouzení proveditelnosti (malé a střední podniky získají finance na přezkoumání vědecké nebo technologické proveditelnosti a komerčního potenciálu nového nápadu).
2.Výzkum, vývoj, testování a uplatnění na trhu (např. testování, prototyp, studie rozšíření,
pilotní inovativní procesy, produkty a služby).
3.Obchodní využití (neposkytuje se přímé financování, podpora je však zaměřena na usnadnění přístupu k soukromému kapitálu a prostředím umožňujícím inovace.
V rámci programového směru se počítá také s podporu výzkumu a vývoje prováděného
malými a středními podniky v rámci iniciativy eurOSTARS.
Zvláštní část programu H2020 je věnována Evropskému institutu pro inovace a technologie
(EIT).
Cílem EIT je integrovat výzkum, vývoj a inovace a vzdělávání do znalostního trojúhelníku. Znalostní trojúhelník se realizuje prostřednictvím tzv. znalostních a inovačních společenství (KIC). KIC
spojuje partnery, kterými jsou vysoké školy, organizace výzkumu a vývoje a podniky.
Strategický inovační plán EIT určuje tři tematické okruhy pro vytváření KIC v letech 2014 až 2020:
–Inovace v oblasti zdravého životního stylu a aktivního stárnutí.
– Suroviny – udržitelný průzkum, těžba, zpracování, recyklace a nahrazování.
– Food4future (potraviny budoucnosti) – udržitelný dodavatelský řetězec od zdrojů ke spotřebitelům.
46
Horizon 2020
Celkové finanční prostředky na období 2014–20202
mil €
Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologií (LEITs)
(Informační a komunikační technologie, nanotechnologie, materiály, biotechnologie, výroba, vesmír)
13 557
Přístup k rizikovému financování
Využití soukromého financování a rizikový kapitál
  2 842
Inovace v malých a středních podnicích
Podpora všech forem inovace ve všech typech malých a středních podniků
    616
Společenské výzvy
Třetí pilíř je odpovědí na aktuální společenské otázky a problémy, které Evropa řeší v současnosti
nebo které bude muset řešit v nejbližší budoucnosti. Jde o problémy, jež ovlivňují celou společnost. Výzkum, vývoj a inovace jsou podporovány v celém spektru tematických oblastí s velkým
důrazem na multidisciplinaritu.
EU bude v budoucnosti čelit stále vážnějším sociálním výzvám v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, klimatickými změnami, nedostatkem zdrojů a potravinovou bezpečností.
Pilíř Společenské výzvy reaguje na politické priority strategie EU2020 a vymezené společenské
výzvy. Slouží k řešení hlavních obav občanů v Evropě a mimo ni. Na výzvách založený přístup
spojí zdroje a znalosti z různých oblastí, technologie a disciplíny (včetně sociálních, ekonomických
a humanitních věd). Pilíř Společenské výzvy zahrnuje celý inovační cyklus (od výzkumu až po trh)
s novým důrazem na činnosti související s inovacemi, jako jsou např. pilotní projekty, demonstrace,
testování a podpora pro veřejné zakázky a tržní využití.
V rámci výzev se nebudou explicitně určovat požadované technologie, ale bude se klást důraz
na řešení společenského problému.
Popis cílů jednotlivých programových směrů v rámci pilíře Společenské výzvy:
• Zdraví, demografické změny a kvalita života – výzkum a vývoj v oblasti zdravotní
péče včetně prevence. Zahrnuje např. vývoj nové diagnostiky, zlepšení screeningových
programů a diagnostických metod, zlepšení léčby onemocnění. Programový směr se
zaměřuje zejména na problematiku aktivního stárnutí a zajištění aktivního samostatného života seniorů. V oblasti zlepšení zdravotní péče se programový směr zaměřuje
na optimalizaci zdravotní péče, nové inovační postupy a zlepšení přístupu pro všechny
občany.
• Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika – zajištění dostatečné výroby vysoce kvalitních, bezpečných potravin prostřednictvím rozvoje udržitelného zemědělství
(nízkoenergetické zemědělství, snižování emisí a vyrovnávání se se změnami klimatu),
což zahrnuje zvýšení efektivity výroby i rozvoj venkovských oblastí . Pozornost se soustřeďuje na udržitelnější a produktivnější zemědělské a lesnické systémy, konkurenceschopný a udržitelný potravinářský průmysl a spotřebitele (zajištění dostatečné informovanosti
a reakce na sociální otázky).
Zvláštní část je věnovaná využití obnovitelných vodních zdrojů v oblasti chovu ryb a rybolovu.
Programový směr přispívá k přechodu evropského hospodářství na biohospodářství (přechod na biosuroviny a biologické zpracovatelské postupy).
47
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
• Bezpečná, čistá a účinná energie – zaměřuje se na nízkouhlíkovou výrobu elektřiny
(využití větrné energie a solární energie), rozvoj využití geotermální a vodní energie
a bezpečných technologií pro zachycování, přepravu a ukládání CO2. Na druhé straně je
cílem i účinné a inteligentní využívání energie, čehož nedílnou součástí je snižování její
spotřeby.
Zvláštní část je věnována alternativním palivům a mobilním zdrojům energie (např. palivovým článkům) a inteligentní přenosové soustavě. Zahrnuje i získávání poznatků potřebných pro rozvoj energetické politiky.
• Inteligentní, zelená a integrovaná doprava – cílem je vytvořit evropský dopravní systém účinný z hlediska spotřeby zdrojů, který je bezpečný, integrovaný a působí ve prospěch společnosti a rozvoje ekonomiky. Cílem je především snížení environmentální zátěže (čistší a tišší dopravní prostředky), optimalizace výkonu dopravního systému, snížení
jeho přetíženosti a zvýšení bezpečnosti. Cílem je podpořit vedoucí postavení evropského
průmyslu v této oblasti (např. nové generace vozidel, řídících systémů dopravy).
• Aktivity v oblasti klimatu, životní prostředí, efektivita zdrojů a surovin – cílem je
podpořit rozvoj hospodářství, které efektivně využívá zdroje a je odolné vůči změnám
klimatu a využívá udržitelných dodávek surovin za účelem uspokojení potřeb rostoucí
světové populace s přihlédnutím k omezeným přírodním zdrojům planety. Dalšími cíli
jsou zvýšení evropské konkurenceschopnosti a zlepšení životních podmínek a zároveň
zajištění integrity životního prostředí a jeho udržitelnosti tak, že se průměrné oteplování
planety udrží na přijatelné míře, aby se posílila schopnost ekosystémů a společnosti přizpůsobit se změnám klimatu.
Konkrétní opatření se zaměřují na klimatické prognózy, získávání poznatků o změně klimatu a přizpůsobení se těmto změnám a předcházení rizikům.
Součástí je i udržitelné využívání a řízení přírodních zdrojů a ekosystémů, podpora udržitelných dodávek surovin (těžba, zpracování, recyklace) a hledání alternativních surovin.
Velký důraz je kladen na ekologické hospodářství.
• Evropa v měnícím se světě: Inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost – cíl spočívá v podpoře inkluzivní, inovativní a bezpečné evropské společnosti v kontextu závažných změn, kterým čelí EU a ostatní země a kontinenty při rostoucí celosvětové vzájemné
závislosti.
Podpora se zaměří na inovační společnosti a nové formy inovací včetně společenských
inovací. Cílem je posílit solidaritu ve společnosti a sociální, hospodářské a politické začlenění a pozitivní mezikulturní dynamiku v Evropě (inkluzivní společnost).
Programový směr se zvlášť věnuje také snižování regionálních rozdílů v úrovni výzkumu,
vývoje a inovací (např. prostřednictvím propojení organizací výzkumu a vývoje, center excelence, inovačních regionů a podpory zapojení špičkových výzkumníků do evropských
a mezinárodních sítí).
• Bezpečné společnosti: Ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů – cílem
poslední tematické oblasti je posílit bezpečnost obyvatel Evropy v kontextu transformace
a růstu globálních hrozeb. Snahou je také posílit svobodu a právo v EU. Výzkum a inovace
se zaměřují i na kyberbezpečnost, ochranu hranic, boj proti kriminalitě, terorismu, přírodním neštěstím a na ochranu klíčových infrastruktur.
48
Horizon 2020
Celkové finanční prostrředky na období 2014–20203
mil. €
Zdraví, demografické změny a kvalita života
7 472
Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořské, námořní hospodářství,
výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika
3 851
Bezpečná, čistá a efektivní energie
5 931
Inteligentní, zelená a integrovaná doprava
6 339
Klima, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin
3 081
Inkluzivní, inovační a reflektivní společnost
1 310
Bezpečnost společnosti
1 695
Specifický cíl „Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti“
Na to, aby se stal koncept Evropského výzkumného prostoru realitou, je třeba, aby měly všechny
státy a regiony stejné možnosti zapojit se do evropských výzkumných a inovačních aktivit. Hlavním cílem je proto i prostřednictvím podpory z programu H2020 umožnit plné využití potenciálu,
který Evropa má. To má nastat zejména formou podpory excelence v zaostávajících státech a regionech a spolupráce mezi inovativně intenzivními částmi EU a částmi, které zaostávají.
Celkové finanční prostředky na období 2014–2020
Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti
mil. €
816
Specifický cíl „Věda sE společností a pro společnost“
Interakce mezi vědou a společností je integrální součástí rámcových programů již od 6. RP. V Horizon 2020 bude hlavním cílem v této oblasti vybudovat efektivní spolupráci a dialog právě mezi
oblastí vědy a společností. Snahou je zejména získat nové talenty pro vědeckou kariéru, ale i jednoznačně podpořit společenské povědomí o excelentní vědě a podporovat zodpovědný výzkum
a inovace.
Celkové finanční prostředky na období 2014–2020
Věda se společností a pro společnost
mil. €
462
49
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
2.11Typy aktivit ve výzvách H2020
V programu H2020 je možné financování různých typů projektů podle jejich zaměření, přičemž
každý z těchto typů má specifické podmínky oprávněnosti.32 Pro detailnější podmínky je nutné
sledovat pravidla oprávněnosti ke každé relevantní výzvě a typu projektu.
2.11.1Výzkumné a inovační projekty (Research and Innovation Actions – RIA)
Pomocí RIA se financují projekty základního,
aplikovaného i experimentálního výzkumu.
Projekty sestávají hlavně z aktivit cílených na získání nových poznatků a znalostí nebo přezkoumání využitelnosti nových nebo vylepšených technologií, produktů, procesů, služeb, případně
řešení s tím spojených problémů.
Pro tento účel mohou zahrnovat základní a aplikovaný výzkum, technologický vývoj a nasazení/integraci, testování a validaci prototypu menších rozměrů v laboratořích nebo v simulovaném prostředí. Za simulované prostředí je možné chápat např. i prostředí firmy, ve kterém se
nasadí např. vyvinutý SW a testování realizují zaměstnanci firmy v procesu, jaký jsou zvyklí realizovat ve standardních podmínkách.
Projekt pro účely testování a validace může zahrnovat v omezeném rozsahu demonstrační a pilotní
aktivity za účelem prokázání technické použitelnosti blízké reálnému operačnímu prostředí.
Oprávněnost
Konsorcium partnerů sestává min. ze tří různých zemí, průmyslových odvětví, neziskového, státního a akademického sektoru.
Financování EK
100 % oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve výši 25 % přímých nákladů.
2.11.2 Inovační projekty (Innovation Actions – IA)
IA se zaměřuje hlavně na aktivity související s uvedením na trh
s omezeným rozsahem aktivít výzkumu a vývoje.
Inovační projekty zahrnují hlavně aktivity přímo zaměřené na výrobní plány a návrhy, design
nových nebo vylepšených produktů, procesů nebo služeb.
Mohou zahrnovat tvorbu prototypů, testování, demonstrace, pilotní aplikace, rozsáhlá testování prototypu (produktu nebo technologie), např. za účelem zjištění odezvy užívatelů/trhu.
Jde tedy o validaci technické a ekonomické životaschopnosti v reálném operačním prostředí nebo
jemu blízké podobě. Zároveň podporuje první nasazování a využívání takové inovace v tržním
prostředí, která sice už byla předvedena, ale ještě není zavedena na trh kvůli různým bariérám.
Projekty se zaměřují hlavně na aktivity související s uvedením na trh s omezeným rozsahem aktivit výzkumu a vývoje.
Oprávněnost
Konsorcium partnerů sestává min. ze tří různych zemí, průmyslových odvětví, neziskového, veřejného a akademického sektoru.
32 Zdroj: Evropská komise, HORIZON 2020 – WORK PROGRAMME 2014-2015.
50
Horizon 2020
Financování EK
Obecně financuje EK tyto aktivity ve výši 70 % celkových oprávněných přímých nákladů + nepřímé
náklady ve výši 25 % přímých nákladů. Avšak v případě partnerů s neziskovou právní formou
a neziskovým charakterem účasti v projektu je jejich rozpočet financován do výše 100 %, nepřímé
náklady navíc činí 25 %.
2.11.3Koordinační a podpůrné projekty (Coordination & Support Action – CSA)
Podpora koordince a síťování existujících projektů,
programů a politik.
Jde o projekty, které přímo nezahrnují výzkumné a vývojové aktivity, ale jsou spíše zaměřeny
na zlepšení tržních podmínek a úspěchu výzkumných a inovačních projektů. Podporují tedy koordinaci a síťování existujících projektů, programů a politik tak, aby spoluprací a přenosem znalostí dosáhly lepšího synergického efektu. To zahrnuje aktivity v oblasti podpory standardizací,
diseminací (propagování), zvýšení povědomí, podpory politického dialogu a přenosu a sdílení
znalostí, zkušeností, výsledků výzkumu, studií, tvorby strategických plánů a pod.
Oprávněnost
Vyžadován je minimálně jeden právní subjekt z členských nebo přidružených zemí, přičemž může
jít o organizaci neziskového, veřejného nebo akademického sektoru a průmyslu. Výjimku tvoří
pracovní program „Energy Challenge“, viz Pracovní program.33
Financování EK
100 % oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve výši 25 % přímých nákladů.
2.11.4Projekty hraničního výzkumu financované ERC
(ERC Frontier Research Grants)
ERC financují projekty špičkového výzkumu.
Tyto projekty jsou charakterizovány jediným hlavním kritériem – vědeckou excelencí, a to v různých oblastech výzkumu. Projekt je řešen jedním národním nebo mezinárodním týmem vedeným
tzv. vedoucím výzkumu (principal investigator).
Oprávnění
ERC granty jsou určeny pro výjimečné výzkumníky v různých etapách jejich kariéry – od mladých
začínajících výzkumníků až po špičkové odborníky.
Výzkumníci mohou být různé národnosti a projekty mohou být podávány v různých oblastech
výzkumu.
Financování EK
100 % oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve výši 25 % přímých nákladů
2.11.5Projekty Marie Skłodowska-Curie
(Marie Skłodowska-Curie Actions – MSCA)
MSCA jsou projekty podpory rozvoje zručností, odborné přípravy a kariéry výzkumníků
v mezinárodním prostředí.
Projekt financuje odbornou přípravu, mobilitu, mezinárodní výzkumné stáže v soukromém
i veřejném sektoru, popřípadě spolufinancuje i podobně zaměřené programy.
33 the Energy Challenge Work Programme
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020-wp1415-energy_en.pdf
51
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Oprávněnost
Mladí i zkušení výzkumníci různých národností, techničtí pracovníci, národní/regionální výzkumné
mobilitní programy.
Financování EK
100 % oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve výši 25 % přímých nákladů
2.11.6Nástroje pro MSP – SME Instrument (SMEINST)
Nástroj pro malé a střední podniky
na podporu nasazení inovací.
Projekty určené pro inovativní malé a střední podniky (SME) umožňující financovat i jednu firmu
bez potřeby vytváření konsorcia s cílem podpořit tvorbu a reálné nasazení inovací generovaných
v SME, a tím rozvinout jejich růstový potenciál. Umožňuje financování byznys plánů i hlavních
fází vývojového projektu až po podporu komercionalizace.
Financování bude zaměřeno na testování a realizaci demonstračních aktivit potřebných k uvedení
inovativního produktu nebo služby na trh.
Oprávněnost
Participovat mohou jen malé a střední podniky, buď samotná firma, nebo konsorcium sestavené
z malých a středních podniků v EU, příp. přidružených zemích.
Financování EK
– V první fázi je realizováno formou pevně stanovené paušální platby ve výši 50.000 eur (tj nemůže být ani více, ani méně), přičemž podnikatel deklaruje vlastní financování ve výši 30 %.
– V dalších fázích 70 % oprávněných nákladů realizátora projektu, s příspěvkem EK od 0,5 do 2,5
milionu eur. Výjimkou je Nástroj pro SME v oblasti Zdraví, demografických změn a kvality života,
kde se financování projektu z důvodu klinických zkoušek může pohybovat až do výše 5 mil. eur
při financování 100 %.
2.11.7Rychlé zavedení inovací (Fast track to innovation – FTI)
FTI bude financovat projekty blízko trhu, s ukončeným výzkumem a vývojem,
které ještě nebyly komerčně nasazené.
Novým nástrojem na podporu rychlého zavedení inovací spuštěnou v programu H2020 bude tzv.
Fast track to innovation (FTI), který bude podporovat inovační projekty v oblastech navržených uživateli v souladu s 2. a 3. pilířem programu H2020 (Průmyslové technologie a společenské výzvy).
FTI budou realizovány malými mezinárodními konsorcii. Cílem schématu je podpora projektů,
které by jinak nezískaly financování z komerčních zdrojů, a zkrácení času pro nasazení nových
řešení na trh. Předpokládaná doba uzavření smlouvy na projekt je 6 měsíců od uzavření výzvy. Při
využívání FTI není účast firemního sektoru omezená výhradně na SME, zúčastnit se jej tedy
mohou i velké společnosti.
Doba od podání projektu k podpisu smlouvy se zkrátí na 6 měsíců. V rámci FTI bude podporována
i účast nových firem a institucí v H2020.
FTI bude podporovat dva typy projektů:
•Vývoj produktu/služby iniciované podnikatelským sektorem, kde myšlenka pochází z firmy,
která vede konsorcium a na vývoji produktu zamýšlí spolupracovat s mezinárodními partnery (jiné firmy, univerzity, výzkumné organizace). Předpokládané rozdělení rozpočtu je 60 %
pro firmy a 40 % pro výzkumné organizace nebo neprůmyslové partnery.
52
Horizon 2020
•Spin-out z veřejného sektoru, jestliže záměr (idea) pochází z výzkumné organizace nebo
univerzity, která vytvoří firmu na vývoj produktu a vybaví ji příslušnými právy duševního
vlastnictví. Tato veřejná výzkumná organizace je lídrem konsorcia a zamýšlí spolupracovat
s dalšími mezinárodními partnery na vývoji produktu. Na rozdíl od předchozího případu je
předpokládané rozdělení prostředků 60 % pro veřejné organizace a 40 % na příslušný spinout a další firmy.
Pilotní schéma bude odstartováno prvními výzvami na předkládání návrhů v roce 2015.
FTI bude realizováno formou kontinuální otevřené výzvy s třemi uzávěrkami za rok.
Oprávněnost
Předpokládají se návrhy mezinárodních konsorcií od 3 do 5 partnerů.
Financování EK
Financování do výše 70 % přímých oprávněných nákladů (plus nepřímé náklady 25 %) a s příspěvkem do 3 mil. €.
2.11.8Zakázka před komerčním využitím (Pre-commercial Procurement – PCP)
PCP je nástrojem, který umožní veřejným zadavatelům získat od firem řešení
jejich problému, přičemž firmy budou moci výsledky dále komercionalizovat.
Veřejní zadavatelé (ministerstva, agentury, státní a veřejné organizace, regiony, orgány místní
samosprávy a mnoho dalších typů organizací) jako kupci nových řešení mohou vystupovat aktivně
při rozvoji poptávky po inovacích. Na jedné straně mohou zdokonalovat kvalitu a efektivitu veřejných služeb a na druhé straně mohou podporovat vytváření příležitostí pro firmy, které mohou
s inovacemi uspět na mezinárodních trzích.
Zakázka v předobchodní fázi (Pre-commercial Procurement – PCP) je přístup k zakázce výzkumněvývojových služeb, který umožňuje veřejným zadavatelům:
• sdílet rizika a přínosy návrhu, prototypování a testování výroby nových produktů a služeb
bez zapojení státní podpory,
• vytvářet vhodné podmínky pro širokou komercionalizaci a nasazení výzkumně-vývojových
výsledků prostřednictvím standardizace a publikace,
• spojovat úsilí několika veřejných zadavatelů s podobnými problémy.
Na základě dokumentů EK34 z prosince 2007 „Zakázka v předobchodní fázi: Podpora inovace
za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“ jsou stanoveny tři základní atributy PCP:
• předmětem jsou výhradně služby výzkumu a vývoje,
• sdílení rizik a výhod v souladu s tržními podmínkami,
• zadávání zakázek vychází z hospodářské soutěže a je zaměřeno na vyloučení státní podpory.
Oprávněnost
O financování projektu PCP mohou na základě podmínek výzvy (pokud daná výzva předmětný
režim podporuje) požádat minimálně 3 veřejní zadavatelé ze 3 různých zemí EU.
Financování EK
Příspěvek EK je 70 % oprávněných nákladů určených na přípravu a provedení veřejných zakázek
na základě procedury PCP.
34 Zakázka v předobchodní fázi je definována v dokumentu COM/2007/799 a v souvisejícím pracovním dokumentu
SEC/2007/1668.
53
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
2.11.9Veřejné zakázky inovativních řešení (Public procurement of innovative
solutions – PPI)
PPI financuje zadávání konečného komerčního řešení,
které tím vstupuje na trh.
Veřejná zakázka inovativních řešení (Public procurement of innovative solutions – PPI) se realizuje
v případě, kdy řešení je již blíže k trhu jako PCP. V první řadě nejsou zapotřebí žádné výzkumněvývojové aktivity na vyřešení potřeb zadavatele a zároveň průmyslový výzkum a vývoj již dospěl
do stadia (např. prostřednictvím PCP, RIA grantu nebo vlastními zdroji), kdy výsledné produkty
jsou již téměř na trhu nebo jejich limitované množství již bylo uvedeno na trh (zákaznické testy),
ale nebyly nastaveny procesy ke spuštění masové výroby a plného vstupu na trh. Zatímco PCP
se zaměřuje zejména na fázi výzkumu a vývoje před komercionalizací, PPI podporuje komercionalizační fázi.
PCP a PPI se navzájem doplňují:
• PCP zajišťuje vývoj řešení na základě konkrétních potřeb veřejného sektoru při současném
porovnávání a validaci alternativních přístupů od potenciálních dodavatelů řešení (firem zapojených do PCP);
• PPI angažuje veřejného zadavatele jako zákazníka, prvního kupujícího, resp. inovátora-uživatele konečného komerčního řešení, které tímto vstupuje na trh.
Oprávněnost
O financování projektu PPI mohou na základě podmínek výzvy (pokud daná výzva předmětný
režim podporuje) požádat minimálně 3 veřejní zadavatelé ze 3 různých zemí EU.
Financování EK
Příspěvek EK je 20 % oprávněných nákladů určených na přípravu a realizaci veřejných zakázek
na základě procedury PPI.
2.11.10ERA-NET Cofund
Cílem ERA-NET COFUND je podpora partnerství mezi veřejnými subjekty
(veřejno-veřejných partnerství), včetně přípravy a provádění společných
programových iniciativ a výzev mezi členskými státy.
V H2020 došlo k sloučení režimů dvou výzev – ERA-NET a ERA-NET Plus do jednoho – ERA-NET
COFUND.
Hlavní a povinnou aktivitou při ERA-NET COFUND je implementace výzev, které jsou kofinancované z více členských nebo přidružených států. Tyto výzvy jsou vyhlašovány ve všech zúčastněných zemích v konkrétních oblastech a zapojit do nich se mohou jen organizace ze země, která
je součástí konsorcia. Výstupem projektů ERA-NET COFUND je podpis smlouvy se třetími institucemi.
Jde o projekty, které jsou primárně financovány z členských států. Příspěvek EU může být maximálně
do výše 33,3 % celkových oprávněných nákladů. Hlavním cílem je podpořit vzájemné propojování
poskytovatelů grantů na národní úrovni a podpořit tak vytváření Evropského výzkumného prostoru.
Oprávněnost (způsobilost)
Primárně grantové agentury na národní nebo regionální úrovni.
Financování
Příspěvek EK je limitován 33 % celkových oprávněných nákladů. Ostatní financování je třeba zajistit z národních zdrojů.
54
Horizon 2020
2.11.11Motivační ocenění (Inducement prizes)
Motivační ocenění poskytují alternativní příležitosti pro vývoj inovativních řešení
celospolečenských výzev poskytováním finanční odměny za realizaci takového řešení.
Motivační ocenění (inducement prizes) jsou novými nástroji v H2020. Jsou zaměřeny na peněžní
ocenění příspěvku k řešení takové specifické technologické výzvy, které dosud nebylo dosaženo.35
Takové inovace a řešení mají významný potenciál přilákat dodatečné soukromé investice, podpořit nové průniky na trh a zaujmout pozornost veřejnosti, ale také mobilizovat další inovátory.
Nástroj motivačních odměn definuje sadu kritérií pro technologické výzvy a první osoba, firma
nebo tým, který poskytne reálné řešení s požadovaným dopadem, bude oceněn významnou
finanční odměnou.
Forma takového ocenění je cestou, kterou se podpoří vznik nových čerstvých nápadů, jak řešit
složité problémy. V rámci tohoto nástroje budou vypsány výzvy a nabídnuty odměny, přičemž
ale způsoby řešení budou ponechány na řešitelích tohoto problému. Takový nástroj je považován
za již ověřenou formu stimulace inovací. Známými příklady jsou „Orteigova cena“ nebo cena Ansari
X Prize. EK považuje tento nástroj za účinný a zároveň flexibilní pro podporu inovací ve specifických oblastech výzkumu a vývoje, proto již v r. 2012 spustila výzvu nabízející 2 mil. eur na vyřešení
problému, jak udržet vakcíny stabilními ve venkovním prostředí. Zkušenosti z této výzvy budou
dále využívány pro návrh dalších výzev v oblasti ICT sektoru. Pro roky 2014 a 2015 plánuje EK spustit tři takové výzvy.
Přehledný popis jednotlivých typů výzev v rámci H2020 a charakteristiky jejich základních
podmínek jsou uvedeny v následujících tabulkách:
35 http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/inducement-prizes.
55
56
Kód
ERC
MSCA
RIA
IA
CSA
SME
FTI
PRI
Typ aktivity
Granty
Evropské
výzkumné rady
Marie
Skłodowska
Curie aktivity
Výzkumné
a inovační
aktivity
Inovační
aktivity
Koordinační
a podpůrné
aktivity
Nástroje pro
MSP
Fast Track to
Innovation
Ocenění
1 právní subjekt
3–5 právních
subjektů z 3–5 ČZ/
AZ
1 MSP z ČZ/AZ
1 právní subjekt
3 právní subjekty z 3
ČZ/AZ
3 právní subjekty z 3
ČZ/AZ
Viz související kapitola
1 právní subjekt
z ČZ/AZ
Minimální
podmínky1
Přehled aktivit v Horizon 2020
12–30 měsíců
30–36 měsíců*2
36–60 měsíců*2
0,5–3,0
2,0–4,0
5,0–8,0*2
2,0–4,0
5,0–8,0*2
Podpora excelentních výzkumníků a jejich týmů
na realizaci hraničního výzkumu
Starting 1,75*4
Consolidator 2,0*4
Advanced 2,5*4
Proof of Concept 0,15
Synergy 15
max. 60
Proof of Concept
12–18
Synergy 72
–
70 %
–
bude upřesněno
v 2015
různě na základě
tématu a výzvy
max. 3,0
Inovativní řešení na základě vypsaných výzev
Vývoj plánů a opatření nebo designu pro nové,
upravené nebo vylepšené produkty, procesy
nebo služby
Projekty zaměřené na testování, realizaci
demonstračních aktivit, potřebných k uvedení
inovativního produktu nebo služby na trh
Doprovodné nevýzkumné aktivity
(standardizace, diseminace, politický dialog …)
Projekty zaměřené na tvorbu výrobních plánů
a návrhů, design nových nebo vylepšených
výrobků, postupů nebo služeb
Výzkumné a vývojové projekty v konsorciích
Podpora mobilit výzkumníků za účelem školení
a profesního rozvoje
Popis
Obvyklý max.
příspěvek EK
(v mil. eur)
Obvyklá délka
projektu
(měsíce)
3 fáze:
• Fáze 1: paušál 50.000 € (6 měs.)
• Fáze 2: 0,5–2,5 mil. €/projekt (12–24 měs.), proplacení 70 %
oprávněných nákladů
• Fáze 3: bez přímého financování (fondy rizikového kapitálu)
100 %
70 %*3
100 %
100 %
Míra
financování
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
MSCA Cofund
ERA–NET
PCP
PPI
Marie
Skłodowska Curie
Spolufinancování
ERA–NET Cofund
Předkomerční
zadávání zakázek
Veřejné zadávání
inovačních řešení
20 %
70 %
33 %
≥ 2 právnické osoby
z ČZ/AZ
≥ 3 veřejní
zadavatelé
z ČZ/AZ
50 %
Míra
financování
1 právnická osoba
Minimální
podmínky*5
18–48
měsíců ve 2
fázích:
a) Příprava
b)Realizace
60 měsíců
36–60
měsíců
Obvyklá
délka
Umožnit veřejnému sektoru jako technologicky
náročnému kupujícímu podporovat výzkum, vývoj
a validaci přelomových řešení v oblastech veřejného
zájmu
Umožnit sdílení rizika nadnárodním skupinám
zadavatelů v pozici učiněné prvním odběratelem
inovativních produktů a služeb, které ještě nejsou
masově dostupné na komerčním trhu
různé na základě
vypsaných výzev
Koordinace výzkumných záměrů participujících ČZ/AZ
v praxi popsaných a implementovaných společnými
nadnárodními výzvami na podávání návrhů společně
se spolufinancováním od EU
Spolufinancování regionálních, národních
a mezinárodních programů pro doktorandy
a výzkumné pracovníky
Komentář
různé na základě
vypsaných výzev
různé na základě
vypsaných výzev
≤ 10,0
Průměrný
příspěvek EK
(v mil. eur)
Poznámky:
*1Dodatečné podmínky mohou být uvedeny v příslušném pracovním programu.
*2V závislosti na velikosti projektu a částce, jež je požadována a uvedena ve výzvě (malé projekty obvykle 2–4 mil. eur, 2–4 roky, velké projekty
obvykle 5–8 mil. eur, 3–5 let). Ve výzvě mohou být definovány i jiné podmínky.
*3100 % pro neziskovou organizaci (= jakákoliv právnická osoba kromě společnosti).
*4 Ve výjimečných případech je možné zvýšit grant na: Starting 2,0 mil. eur, Consolidator 2,75 mil. eur, Advanced 3,5 mil. eur.
*5Dodatečné podmínky mohou být uvedeny v příslušném pracovním programu.
Kód
Typ aktivity
Aktivity COFUND pro veřejný sektor
Horizon 2020
57
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
3EXCELENTNÍ VĚDA
Jaký má smysl být naživu, pokud se ani nepokusíte udělat něco výjimečného?
John Green
Cíle a podprogramy
Priorita slouží k posílení Evropského výzkumného prostoru, podpoře excelentního výzkumu, nejtalentovanějších jednotlivců a jejich myšlenek, jakož i zajištění vynikajících výzkumných infrastruktur na světové úrovni, a tím i ke zatraktivnění Evropy pro špičkové světové výzkumné pracovníky. Cílem však není jen posílení spolupráce na světové úrovni, ale také dlouhodobé zvýšení
konkurenceschopnosti evropského výzkumu.
Pilíř Excelentní věda má čtyři základní cíle, které se budou uskutečňovány prostřednictvím následujících programů:
(A)Podpora talentů a kreativity, kde „Evropská rada pro výzkum“ (European Research Council
– ERC) poskytuje zajímavé a pružné financování, které umožňuje talentovaným a tvůrčím výzkumným pracovníkům a jejich týmům provádět výzkum na hranicích současného poznání.
(B)Financování výzkumu, kde „Budoucí a vznikající technologie“ (Future and Emerging Technologies – FET) budou podporovat výzkum založený na spolupráci s cílem rozšířit kapacitu
Evropy pro pokročilé inovace. FET je inkubátorem a průkopníkem nových myšlenek a témat
pro dlouhodobý výzkum v oblasti informačních a komunikačních technologií
(C)Posílení odborné přípravy a mobility výzkumníků, kde program „Marie Skłodowska-Curie“ zprostředkuje inovativní vzdělávání v oblasti vědy a výzkumu, stejně jako atraktivní kariérní a znalostní přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků.
(D)Program „Evropské výzkumné infrastruktury“ má za úkol pomáhat rozvíjet a podporovat evropské výzkumné infrastruktury tak, aby přispěly k budování ERA. Cílem je také zvýšit a rozvíjet
inovační potenciál, přilákat výzkumné pracovníky na světové úrovni a rozvíjet lidský kapitál.
Každý z těchto cílů má pro EU vysokou přidanou hodnotu. Společně tvoří silný a vyvážený soubor
činností, které ve shodě s aktivitami na vnitrostátní, regionální a místní úrovni pokrývají celou
šíři potřeb v Evropě, pokud jde o rozvoj vědy a techniky. Jejich vzájemné propojení do jednoho
programu jim umožní pracovat s větší soudržností, zjednodušeně, cíleně, s racionálním využitím
zdrojů a při zachování kontinuity, která je zásadní pro udržení jejich účinnosti.
Většinu aktivit v 1. pilíři je možné označit za výzkum, jehož témata definují samotní vědci jako
„bottom-up“. Evropská výzkumná komunita tak představuje významnou roli při určování směrů
ve výzkumu a inovacích.
Pro pilíř Excelentní věda byla alokována částka 24,44 miliardy eur.
Rozpočet Pilíře Excelentní věda činí 24,44 miliardy €
European Research Council
Marie Skłodowska-Curie actions
Future and Emerging Technologies (FET)
European Research Infrastructures (including e-Infrastructures)
58
13 094,8 mil. €
6 162 mil. €
2 696,3 mil. €
2 488 mil. €
EXCELENTNÍ VĚDA
3.1Evropská rada pro výzkum
(European Research Council – ERC)
Jste vědec s vynikajícím vědeckým profilem
a vizionářskými výzkumnými projekty v hlavě?
Chcete se realizovat v Evropě?
Evropská rada pro výzkum je program financování,
který bude vyhovovat vašim potřebám.
Evropskou radu pro výzkum založila Evropská komise s cílem podpořit výzkum na hranicích současného poznání. Svou činnost zahájila v únoru 2007 v rámci zvláštního programu „Myšlenky“, který byl
součástí 7. RP. V současnosti spadá pod program Horizon 2020 jako součást pilíře Excelentní věda.
Struktura ERC se po přechodu do nového rámcového programu nezměnila. Nadále sestává z nezávislé
Vědecké rady (22 renomovaných výzkumníků) a Výkonné agentury (ERCEA), která zastupuje Evropskou komisi. Vědecká rada ERC definuje strategii a metody vědeckého výzkumu, sestavuje pracovní
program a dohlíží na jeho dodržování, zatímco Výkonná agentura ERC je zavádí a uplatňuje v praxi.
Evropská komise, které se ERC odpovídá, vystupuje jako garant nezávislosti a integrity její činnosti.
Evropská komise rovněž přebírá i konečnou odpovědnost za činnosti a rozpočet programu Horizon 2020.
Hlavním cílem Evropské rady pro výzkum zůstala i po přechodu pod program H2020 stimulace
rozvoje vědeckého výzkumu na nejvyšší úrovni v Evropě, a to prostřednictvím podpory a motivace těch nejlepších a nejtvořivějších vědců a výzkumníků. Tito mohou předkládat své návrhy
z libovolné oblasti výzkumu, včetně humanitních věd, přičemž ERC významně podporuje multia inter-disciplinární návrhy výzkumných aktivit.
Jediným kritériem výběru je vědecká excelentnost.
Cílem ERC je podpora projektů hraničního výzkumu, tedy originálních vědeckých záměrů, častokrát
interdisciplinární povahy s použitím nových, nekonvenčních přístupů a metod, které si kladou za cíl
rozšířit hranice současného poznání. Vysoký přínos je v tomto směru přirozeně spojen také s vysokým
rizikem, které musí být v návrhu důkladně analyzováno s dodatkem návrhu nástrojů k jeho eliminaci.
Důležitá je lokalita provádění výzkumu, který musí být realizován v jednom z členských států Evropské unie nebo v jedné z přidružených zemí.36 ERC nepodporuje velká konsorcia, ale jen konkrétní
jednotlivce (individuální hlavní řešitele) s jedním projektem a jejich výzkumné týmy. Zároveň bylo
kvůli narůstajícímu zájmu ze strany vědecké komunity stanoveno pravidlo, že hlavní řešitel může
podat pouze jeden návrh na řešení výzvy v rámci jednoho pracovního programu a zároveň
každý vědec může působit na pozici hlavního řešitele jen v jednom projektu.37 Granty poskytované Evropskou radou pro výzkum jsou přenositelné.38
Jelikož jde o vědecké projekty nejvyšší úrovně, na hlavního řešitele jsou kladeny adekvátní nároky.
V případě ERC Starting Grant by mělo jít o osobu, která již prokázala potenciál a schopnost pracovat samostatně v oblasti výzkumu; ukazatelem toho by měla být alespoň 1 důležitá publikace bez
účasti školitele v rámci doktorandského studia. O tento druh grantů se může ucházet pouze vědec
2 až 7 let po ukončení doktorského studia a získání titulu Ph.D. Jeho profesionalita by měla být
36 To nevylučuje terénní práce nebo jiné výzkumné aktivity v případě, že tyto aktivity musí být realizovány mimo členské země EU
nebo asociované země za účelem dosáhnutí vědeckých cílů.
37 Toto neplatí pro ERC Proof of Concept.
38 Přenositelnost znamená, že hlavní řešitel projektu může požádat o transfer celého grantu nebo jeho části na jinou instituci, za
specifických podmínek obsažených v ERC Model Grant Agreement.
59
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
potvrzena i záznamem dosavadních aktivit, které by měly odpovídat zamýšlené oblasti výzkumu
a doaženému kariérnímu stupni. Tyto záznamy by měly popisovat autorovy publikace ve významných mezinárodních recenzovaných vědeckých periodikách multidisciplinárního charakteru nebo
zaměřených na relevantní výzkum. Žadatel by se měl zaměřit hlavně na popis publikací, kde figuruje jako hlavní autor. Přínosem jsou také příspěvky v recenzovaných sbornících konferencí nebo
odborné monografie. Kandidát by měl v přehledu aktivit zvýraznit 5 hlavních reprezentativních
publikací, kde vystupuje bez účasti školitele jako spoluautora, společně s počtem získaných citací
od jiných autorů. Autorův profil pomohou dotvořit i pozvání na osvědčené vědecké konference
nebo školy, podpořené patenty nebo ceny a ocenění. Příspěvek EU může při Starting grantech
dosáhnout 1,5 mil. eur (v některých případech až 2 mil. eur).
V případě ERC Consolidator Grant jsou požadavky o něco náročnější. V tomto případě se od hlavního řešitele očekává, že bude disponovat několika hlavními publikacemi bez účasti svého školitele v rámci doktorského studia. Je zde také předpoklad několika významných publikací, v nichž
bude figurovat jako hlavní autor, zveřejněných ve významných předních recenzovaných mezinárodních periodikách odborného charakteru. Očekává se taktéž aktivní účast na nejvýznamnějších
recenzovaných konferencích zahrnující příspěvek ve sborníku a/nebo autorství odborných monografií. Kandidát by měl zvýraznit 10 hlavních reprezentativních publikací, kde vystupuje bez účasti
školitele jako spoluautora, společně s počtem získaných citací od jiných autorů. Informace o prezentacích na mezinárodních recenzovaných konferencích a školách, případně o získaných cenách
a oceněních mohou uchazeči napomoci k úspěchu při podání žádosti. O granty se mohou ucházet
vědci od 7 do 12 let po ukončení doktorského studia a získání titulu Ph.D. Celkový příspěvek
EU může být 2 mil. eur (v některých případech až 2,75 milionu eur).
V rámci ERC Advanced Grant39 by měl uchazečem být vědecký pracovník, který je lídrem ve svém
oboru, což potvrdí záznam úspěchů za posledních 10 let,40 který by měl splňovat jedno nebo více
následujících kritérií:
• 10 publikací jako zkušený autor41 ve významných mezinárodních recenzovaných vědeckých
periodikách multidisciplinárního charakteru nebo zaměřených na relevantní výzkum. Publikací může být i příspěvek v recenzovaném sborníku vedoucí mezinárodní konference v oboru jeho působení.
Alternativními ukazateli potvrzujícími profesionalitu a výjimečnost hlavního řešitele může být také:
• 5 získaných patentů,
• 10 prezentací na pozvání na renomovaných mezinárodních konferencích a významných
školách,
• 3 vědecké expedice vedené kandidátem na hlavního řešitele,
• 3 renomované mezinárodní konference, kde byl uchazeč členem organizační nebo řídicí komise,
• mezinárodní uznání na základě vědeckých nebo uměleckých cen (ocenění nebo členství
v akademiích s dobrou pověstí nebo artefaktů s dokumentovaným použitím, např. architektonické a inženýrské konstrukce, metody nebo nástroje),
• významný přínos pro začátek kariéry vynikajících vědců,
• uznávané vedoucí postavení v oblasti průmyslových inovací.
Při těchto grantech neexistuje omezení ohledně doby po ukončení Ph.D., avšak vzhledem k podmínkám se také předpokládá, že vědec bude mít více než 12leté zkušenosti. Příspěvek EU může
dosáhnout 2,5 mil. eur (v některých případech až 3,5 mil. eur).
V březnu 2011 rozběhla ERC nový typ projektů – Proof of Concept. O ty se mohou ucházet pouze
39 http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/erc/h2020-wp1415-erc_en.pdf
40 Kandidát na hlavního řešitele může v jistých případech popsat své úspěchy i za delší období, měl by však mít relevantní důvod
pro tento krok, např. narození dítěte nebo závažné onemocnění. V žádném případě však toto období nesmí být delší než 14 let
a 6 měsíců.
41 Pokud to vyžaduje norma pro zadávání autorů, mohou být obsaženy i publikace, kde kandidát je uveden jako spoluautor.
60
EXCELENTNÍ VĚDA
držitelé ERC grantů a jejich cílem je poskytnout dodatečné financování na podporu inovačního
potenciálu, který mohou řešené ERC projekty obsahovat. O projekty Proof of Concept se mohou
ucházet pouze hlavní řešitelé probíhajících Starting, Consolidator, Advanced a Synergy grantů,
případně těch grantů, od jejichž ukončení neuběhlo více než 12 měsíců.
Celková výše příspěvku EU může být do 150 000 eur a délka projektu do 18 měsíců. Výzvy jsou
obvykle zveřejňovány jednou ročně s dvěma termíny uzávěrek.
Posledním typem ERC grantů jsou Synergy Grants, které byly poprvé vyhlášeny v roce 2012. Jejich
cílem je podpořit malé skupiny hlavních řešitelů a jejich týmů při vzájemné spolupráci. Snahou je
novými způsoby a společně řešit výzkumné problémy. O tento druh grantů se musí ucházet minimálně 2 a maximálně 4 hlavní řešitelé a jejich týmy. Projekty by měly být založeny na multidisciplinárním přístupu, a měly by tak zahrnovat hlavní řešitele z různých oblastí. Celkový příspěvek EU
může dosáhnout až 15 mil. eur na 6 let.
Od roku 2007 Evropská rada pro výzkum (ERC) rozdělila jednotlivým špičkovým výzkumným pracovníkům téměř 4000 grantů, které zaměstnávají přibližně 16 000 studentů v doktorandských studijních programech. V rámci programu H2020 bude ERC i nadále poskytovat atraktivní, dlouhodobé financování nejlepším a kreativním vědcům a jejich výzkumným týmům.
Následující schéma zobrazuje hlavní zásady ERC.
1 výzkumný pracovník
1 hostitelská instituce
1 projekt
1 kritérium výběru:
vědecká excelentnost
Hostitelská instituce vytváří
podmínky pro výzkumníka
při garanci nezávislosti jeho
výzkumu a spravuje finanční
prostředky
Grant je „přenosný“ do jiné
hostitelské instituce. Výzkum
musí být realizován v jednom
z 28 členských států EU
a přidružených zemí
Žádná konsorcia,
žádné sítě,
bez spolufinancování
Hlavní
zásady
ERC
Program se může realizovat
v libovolné oblasti výzkumu,
včetně sociálních a humanitních
věd
Možnost účasti nezávislých
výzkumníků z libovolného
místa na světě
Typy grantů
61
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Evropská rada pro výzkum financuje pět typů grantů:42
Typ grantu
Cílová skupina
Výška grantu
(maximální)
Doba trvání
(maximální)
Min.
počet
institucí
Počet
hlavních
řešitelů
Hlavní grantová schémata
ERC Starting
Grant Mladí a začínající excelentní vědci, kteří
svého titulu Ph.D. dosáhli v období 2–7
roků před podáním návrhu projektu.
1.500.000 €
(+ 500.000 €)42
60 měsíců
1
1
ERC
Consolidator
Grant Vztahuje se na již nezávislé excelentní
vědce, kteří titul Ph.D. obdrželi
v období 7–12 roků před podáním
návrhu projektu.
2.000.000 €
(+ 750.000 €)42
60 měsíců
1
1
ERC
Advanced
Grant Určený na podporu zkušených
a etablovaných odborníků, kteří
v posledních 10 letech prokazatelně
dosáhli významných výzkumných
úspěchů, jimiž ovlivnili svůj obor.
2.500.000 €
(+1.000.000 €)42
60 měsíců
1
1
Doplňující grantová schémata
ERC Proof
of Concept
Grants Mohou získat držitelé ERC grantů, kteří
si chtějí ověřit tržní a inovační potenciál
výstupů svého výzkumu, jenž aktuálně
probíhá nebo skončil ne dříve než 12
měsíců před zveřejněním výzvy.
150.000 €
12 měsíců
1
1
ERC Synergy
Grants
Jsou specifickým typem grantů,
které se udělují malým skupinám
2–4 individuálních řešitelů (včetně
jejich výzkumných týmů), kteří pracují
na společném projektu hraničního
výzkumu, většinou interdisciplinárním.
Tyto výzvy jsou vysoce konkurenční.
15.000.000 €
72 měsíců
1
2–4
Přehled programů v rámci akce ERC
Projektový tým
Prostřednictvím svých výzev v roce 2014 bude ERC investovat téměř 1,7 miliardy eur pro přibližně
1000 mladších a pokročilejších špičkových výzkumníků jakékoli národnosti.
Financování bude mít formu refundace až do výše 100 % celkových oprávněných a uznaných přímých nákladů a formu jednotné sazby pro nepřímé náklady, kde unie uhradí maximálně 25 %.43
Volné pracovní pozice pro členy různých týmů ERC i MSCA projektů jsou publikovány řešiteli
na web portálu euraxess-Jobs.44
42 Dodatek ke grantu v případě výjimečně dobrého návrhu.
43 Kromě nepřímých nákladů pro subdodávky a nákladů pro zdroje zabezpečené třetí stranou, které nejsou použity na základě
předpokladů hostitelské instituce.
44 http://ec.europa.eu/euraxess/index.cfm/jobs/index
62
EXCELENTNÍ VĚDA
Základní grantové schéma ERC na rok 2014:
ERC Starting Grant ERC Consolidator
Grant ERC Advanced
Grant ERC Proof of
Concept Grants Kód
ERC-2014-StG
ERC-2014-CoG
ERC-2014-AdG
ERC-2014-PoC
Termín podání
25.3. 2014
20.5. 2014
21.10. 2014
1.4./1.10. 2014
Rozpočet (mil. eur)
485
713
450
15
Odhadovaný počet
grantů
370
400
200
100
Zdroj: ERC Work Programme 2014
Hodnocení návrhů je nezávislé (členové vědecké rady ERC nemohou zastávat pozici hodnotitele)
a probíhá podle schématu na následujícím obrázku. Hodnotícími orgány jsou jak členové komise,
jež je tvořena nejlepšími vědeckými pracovníky z celého světa, tak i externí odborníci, kteří jsou
však zapojeni do hodnocení pouze malého počtu všech návrhů. Vědecká rada ERC v tomto kroku
zajišťuje výběr a jmenování členů jednotlivých komisí. Ta má obvykle 10–15 členů a jednoho předsedu. V současnosti existuje 25 komisí (panelů) rozdělených do 3 vědeckých domén:
• Vědy o neživé přírodě (10),
• Vědy o živé přírodě (9),
• Společenské a humanitní vědy (6).
Kontrola
vhodnosti
Vzdálená kontrola
členy komise
a externími
hodnotiteli (B1+B2)
Setkání komise
- interview (pro
StG a CoG)
Krok 1
Krok 2
Pořadí návrhů
podle
hodnocení
Vzdálená
kontrola členy
komise (B1)
Setkání komise
Výběr návrhů,
které budou
podpořeny
Proces hodnocení návrhů
63
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Kontrola vhodnosti se zaměřuje na hodnocení části návrhu A – Administrativní a sumární formuláře. Cílem prvního kroku je zhodnocení kvality projektu prostřednictvím části návrhu B1 – Detaily
návrhu (zahrnující např. průvodní dopis a sumář návrhu, rozšířený souhrn, CV apod.), přičemž
v kroku druhém se posuzuje soulad s požadavky excelence ERC kontrolou části návrhu B2 – Návrh
výzkumu. Výjimku tvoří hodnocení projektů v rámci podsekce Proof of Concept, kdy hodnocení
probíhá v rámci jednoho kola.
Protože počet žádostí výrazně roste, byla zavedena určitá omezení pro podávání žádostí. Konkrétní omezení pro Pracovní program roku 2014 jsou následující:
• Hlavní řešitel může podat pouze jednu žádost v rámci jednoho pracovního programu.
• Hlavní řešitel, jehož návrh byl zařazen do kategorie hodnocení C v rámci výzvy pracovního programu 2013, nemůže podávat návrhy na řešení výzev v rámci pracovního programu
2014 .
• Hlavní řešitel, jehož návrh byl zařazen do kategorie hodnocení C v rámci výzvy pracovního programu 2014, nemůže podávat návrhy na řešení výzev v rámci pracovního programu
2015 a 2016 .
• Hlavní řešitel, jehož návrh byl zařazen do kategorie hodnocení B v rámci výzvy pracovního programu 2014, nemůže podávat návrhy na řešení výzev v rámci pracovního programu
2015 .
• Výzkumník se může zúčastnit pouze v jednom projektu v rámci ERC jako hlavní řešitel a v jednom projektu jako spoluřešitel.
• Výzkumník zapojený jako hlavní řešitel v rámci výzkumného projektu ERC může podat nový
návrh na řešení ERC pouze v případě, že doba od ukončení předešlého projektu po termín
na podávání nových výzev bude více než 2 roky. Toto pravidlo neplatí pro ERC Synergy Grants
a ERC Proof of Concept.
• Hlavní řešitel, který pracuje pro člena hodnotící komise v rámci ERC výzev 2014 nebo byl
členem komise pro ERC 2012, nemůže žádat o stejný typ grantu v rámci výzev ERC 2014.
Grantový proces postupuje většinou podle následujícího schématu.
Implementace
grantu
Hodnocení
Podávání návrhů na
řešení výzvy
90 dní
Krok 1
Krok 2
200 dní
Pozvání
Příprava
Podpis
Start projektu
Přijímání
návrhů
100 dní
Pozvání
Příprava
Podpis
Start projektu
Příprava
grantu
Grantový proces ERC
Předfinancování představuje standardně 40 % celkové částky grantové podpory.
64
EXCELENTNÍ VĚDA
3.2 Budoucí a vznikající technologie
(Future and Emerging Technologies – FET)
Budoucí a vznikající technologie jsou inovativním a vizionářským programem excelentní vědy,
zaměřeným na podporu vzniku a vývoje perspektivních technologií a oblastí výzkumu za hranicí poznání, a to také navazováním nových forem spolupráce mezi různými výzkumnými obory.
Cílem programu je vytvořit z evropské excelentní vědy výhodu v konkurenčním boji a zároveň
rozpoznat a rozvinout technologické oblasti, které mohou pro společnost představovat významnou změnu.
V rámci H2020 byl pro FET schválen finanční rozpočet ve výši 2,7 mld. eur. Z něj bude financován
společný perspektivní výzkum, ať už v menším nebo větším měřítku.
Program je rozdělen do tří skupin aktivit s různou působností:
FET Open zaměřuje se na podporu nových slibných myšlenek, jakož i rizikového počátečního výzkumu.
Program bude zkoumat nové technologické možnosti, podporovat nekonvenční spolupráci či
metody při výzkumech, které mají vysoký potenciál využití v dlouhodobém horizontu. Finance
vyčleněné tomuto směru představují 40 % z celkového rozpočtu FET.
FET Proactive představuje aktivitu orientovanou na podporu nových perspektivních témat a oblastí s cílem
vybudovat kolem nich mezioborové výzkumné komunity, které budou moci poskytnout různé
úhly pohledů na jejich řešení.
Podpora se bude týkat zejména témat:
• Globální systémy vědy (GSS): Prostřednictvím tohoto programu by mělo dojít
k radikálnímu zlepšení způsobu, jakým vědecké poznání stimuluje, vede a pomáhá
ohodnotit politiku a společenské reakce na globální výzvy, jako jsou klimatické změny,
globální finanční krize, globální pandemie a růst měst – urbanizace a migrace. Tento záměr
samozřejmě vyžaduje interdisciplinární přístup a má vliv na více odvětví.
• Knowing, doing, being – poznání nad rámec řešení problému: Cílem je obnovení vazeb
mezi různými disciplínami zaměřenými na studium znalostí, poznání a související otázky
z různých perspektiv, na uměle vytvořené kognitivní systémy, nad rámec prostého plnění
úkolů a řešení problému. Prostřednictvím těchto aktivit by mělo dojít k podpoře, rozvoji
budoucího inovačního potenciálu robotiky, materiálů a roboticko-fyzických systémů.
• Kvantová simulace: Podpora řešení problémů v rámci vědecké komunity, s použitím
kvantových technologií, zvláště pro případy hledání řešení problémů, jež jsou mimo dosah
klasického počítačového inženýrství.
• Towards exascale high-performance computing: Představuje iniciativu pro vytvoření
výpočetních kapacit mimořádného rozsahu na světové úrovni zahrnující platformy,
technologie a aplikace. Důvodem je zvyšující se poptávka po výpočetním výkonu ze
strany moderní vědy a průmyslového inženýrství, vyžadující nové algoritmické přístupy
a interdisciplinární společnou tvorbu softwaru a aplikací.
FET Flagship Je nejmohutnější větví programu. Jeho úkolem je podpořit dlouhodobé a ambiciózní projekty
velkého formátu, které představují velkolepé výzvy s transformačním dopadem nejen na vědu
a technologie, ale i na společnost jako takovou. Klíčovou součástí FET Flagship je i finanční
a pracovní spolupráce evropských a národních programů. Pracovní program podporuje 2
základní typy FET Flagship:
• The Graphene flagship: prosazuje tvorbu nových materiálů, jako např. grafen a související
2-Dmateriály a jejich uplatnění nejen v rámci laboratoří, ale i v průmyslu, výrobě
a společnosti;
• Human Brain Project (HBP): Simulace a lepší chápání lidského mozku s cílem vývoje nových
diagnostických nástrojů a léčby mozkových onemocnění, stejně tak i pro pokrok ve vývoji
nízkoenergetických technologií s inteligencí podobnou mozku, jako např. neuromorfní
výpočetní inženýrství.
Skupiny aktivit v rámci akce Budoucí a vznikající technologie
65
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Hodnocení
Z důvodu specifické povahy těchto aktivit jsou při jejich hodnocení aplikována také specifická
hodnotící kritéria. Výsledky hodnocení budou žadatelům doručeny maximálně 5 měsíců od finálního data pro odevzdání návrhů – k podpisu smluv po úspěšném schválení by mělo dojít nejpozději 3 měsíce od informování uchazeče o úspěšnosti návrhu.45
Excelentnost
Dopad
Kvalita a efektivita
implementace
Výzkumné
a inovatívní
aktivity
(FETOPEN-1,
FETPROACT-1,
FETPROACT-2,
FETPROACT-3)
Jednoznačnost pokrokových
řešení a jejich specifické
vědecké a technologické
přínosy vzhledem
k dlouhodobé vizi.
Inovace, úroveň ambicí
a zakladatelský charakter.
Rozsah a přidaná hodnota
interdisciplinarity.
Vhodnost vědeckých metod.
Význam nových technologických
výstupů s ohledem na jejich
transformační dopad na technologie a/nebo společnost.
Kvalita měření dosaženého vlivu
na vědu, technologie a/nebo
společnost.
Význam a vliv posílení nových
a vysoce potenciálních subjektů
směrem k budoucímu technologickému prvenství (lídrovství).
Kvalita pracovního plánu
a jasnost střednědobých cílů.
Relevantní odborné znalosti
v konsorciu.
Odpovídající přidělení
a zdůvodnění zdrojů (osoboměsíců, vybavení, rozpočet).
Hranice45
4/5
3.5/5
3/5
Váha
60 %
20 %
20 %
Koordinační
a podpůrné
aktivity
(FETOPEN-2,
FETOPEN-3)
Jednoznačnost cílů.
Přínos ke kooperací a/nebo
podpoře vysoce rizikových
či vysoce přínosných
výzkumů, pro nové
a vznikající oblasti nebo
horizonty.
Vhodnost koordinační a/
nebo podpůrné aktivity.
Transformační vliv na komunity
a/nebo postupy při vysoce
rizikových a vysoce přínosných
výzkumech.
Vhodnost měření rozšíření
excelence, použití výsledků
a diseminace znalostí, zahrnující
spolupráci se zúčastněnými
stranami.
Kvalita pracovního plánu
a jasnost střednědobých cílů.
Relevantní odborné znalosti
v konsorciu.
Odpovídající přidělení
a zdůvodnění zdrojů (osoboměsíců, vybavení, rozpočet).
Hranice
3/5
3/5
3/5
Váha
40 %
40 %
20 %
Hodnocení FET projektů.
Subkritéria
Excelentnost
• Vědecká a technologická kvalita jednotlivých účastníků a celkově konsorcia s ohledem na cíle
a plány výzvy.
• Kvalita a relevantní zkušenosti jednotlivých účastníků a celkově konsorcia s ohledem
na nevědecké aspekty (např. etika, diseminace, společenská angažovanost a rovnost pohlaví).
Dopad
Přínos k očekávaným dopadům uvedeným v pracovním programu:
• Do jaké míry konsorcium umožňuje přístup ke zdrojům nezbytným k dosažení
kompletních plánů výzvy.
• Do jaké míry konsorcium umožňuje podporu komplementarity, využívání synergií
a zvýšení celkových výstupů regionálních, národních, evropských a mezinárodních
výzkumných programů.
Kvalita a efektivita
implementace
• Kvalita navrhovaného řízení a struktury správy.
• Otevřenost a flexibilita konsorcia.
Specifická kritéria hodnocení návrhů na výzvu FET Flagship FETFLAG-1 (FPA)
45 Minimální počet bodů hodnocení pro akceptování projektového návrhu na financování.
66
EXCELENTNÍ VĚDA
Každé z těchto kritérií má stejnou váhu. Základní podmínkou je splnění alespoň 3 kritérií v každé
skupině, přičemž celkově musí návrh splňovat minimálně 10 kritérií.
Subkritéria
Excelence
• Stupeň dodržování programových aktivit v té podobě, v jaké byly uvedeny v partnerské smlouvě.
• Bezchybnost vědeckého konceptu, kvalita cílů a pokroku nad rámec současného poznání.
• Kvalita a efektivita pracovního plánu (zahrnující milníky, flexibilitu a metriku pro sledování
pokroku).
• Kvalita opatření pro koordinaci aktivit napříč FET, zejména s cílem zajistit celkovou kontinuitu
a soudržnost této iniciativy.
Dopad
Přínos k očekávaným dopadům uvedeným v pracovním programu:
• Do jaké míry konsorcium umožňuje podporu komplementarity, využívání synergií a zvýšení
celkových výstupů regionálních, národních, evropských a mezinárodních výzkumných programů.
• Efektivnost opatření pro použití výsledků, managementu duševního vlastnictví a diseminace
znalostí.
• Efektivnost opatření týkajících se lidského kapitálu, vzdělání a odborné přípravy na evropské
úrovni.
• Přístup k řešení společenských benefitů a potenciálních etických a právních důsledků, včetně
účasti autorit a koncových uživatelů.
Kvalita
a efektivnost
implementace
• Kvalita správy včetně řídících procedur a řízení rizik.
• Kvalita a relevantní zkušenosti individuálních účastníků a jejich přínos společným cílům.
• Kvalita celkového konsorcia (zahrnující komplementárnost, vyrovnanost, zapojení klíčových
aktérů).
• Otevřenost a flexibilita konsorcia.
• Vhodnost alokace a opodstatnění poskytnutých zdrojů.
Specifická kritéria pro hodnocení návrhů v rámci výzev pro Ostatní akce FET
FET Otevřená výzva: nové nápady pro radikálně nové technologie
Tato výzva se zaměřuje na podporu počáteční fáze společného vědeckého a technologického
výzkumu směřujícího k vývoji radikálně nových technologií, přičemž není závazně určeno, o jaké
technologie by se mělo jednat. Výběrový proces je založen na principu zdola nahoru, z čehož jasně
vyplývá, že klíčovým faktorem pro úspěch bude identifikace příležitostí pro dlouhodobé benefity
občanům, ekonomikám jakož i celé společnosti. Otevřená výzva zahrnuje i výzvu ke koordinačním
a podpůrným aktivitám pro přeměnu Evropy v ideální místo pro výzkum budoucích technologických řešení, majících potenciál zásadně ovlivnit společnost v následující dekádě.
Témata pro tuto výzvu v prvním pracovním programu a jejich charakteristiky jsou zobrazeny
v následující tabulce.
Otevřené výzkumné
projekty
Koordinační a podpůrné aktivity
Kód
FETOPEN-1-2014
FETOPEN-2-2014
FETOPEN-3-2015
Typ akce
Výzkumná a inovační
Koordinační a podpůrná
Koordinační a podpůrná
Cílení
Všechny technologie, žádná tematická omezení
Celkový rozpočet
77 mil. € (2014)
77 mil. € (2015)
3 mil. €
3 mil. €
Předpokládaný příspěvek
jednoho žadatele
2–4 mil. €
0,3–1 mil. €
0,3–0,5 mil. €
Témata a jejich chatakteristiky výzvy FET
67
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Cílem otevřených výzkumných projektů je iniciovat vývoj radikálně nových technologií, vycházejících z aktuálních vědeckých poznatků a nových technologických možností. V rámci zabezpečení
vhodného prostředí pro tento vývoj je potřebné vytvoření vhodného inovativního ekosystému,
který by propojil všechny zúčastněné strany s vysokým potenciálem a podnítil potřebnou diskusi o nových technologických možnostech a zabezpečil připravenost pro jejich budoucí rychlou
adaptaci.
Koordinační a podpůrné aktivity by se měly dotýkat všech důležitých aktérů – vědců, inovátorů,
tvůrců politik, ale i samotných občanů, jejichž společné úsilí by mělo vést k posílení vedoucího
postavení Evropy v oblasti nových a rozvíjejících se technologií, co se týče počtu inovujících myšlenek, jakož i rozsahu aktérů připravených podpořit jejich další vývoj. Důležitým prvkem úspěchu bude i lepší nastavení mechanismu dlouhodobých vědeckých a technologických výzkumů
a následný přenos výsledků těchto aktivit do praxe.
FET Proaktivní výzva: Rozvíjející se témata a komunity
Aktuální nová témata a oblasti vyžadují v zájmu jejich rozvoje pozornost ze strany nově vznikajících komunit, čímž by mělo dojít k rozvoji a transformací výzkumných témat. Hlavními benefity
tohoto prvku strukturovanosti by měl být rozvoj nových oblastí, které v současnosti nejsou připraveny pro zahrnutí do plánů průmyslového výzkumu, a zároveň by to mělo vést i k formování
nových interdisciplinárních výzkumných komunit s potenciálem společných aktivit objevování
možností a dlouhodobé aplikace budoucích technologií.
Aktivity v rámci této Proaktivní výzvy by měly mít jeden ze dvou základních strategických cílů:
• Exploratory initiative – zkoumání různých směrů a vytváření znalostí a výzkumných aliancí
kolem perspektivních témat. To podpoří tvorbu nové interdisciplinární spolupráce na základě
těchto témat a nových oblastí, které ze široké škály možností mají naději vyústit v budoucí
průlomové technologie.
• Delivery initiative – by měla podporovat vznik nových technologických směrů na základě
výstupů vědy, které budou postaveny na důkazech validace konceptů (proof of concept). To
by mělo znamenat konsolidaci technologických směrů v rámci vznikajícího ekosystému vědy
a inovačních subjektů.
Towards exascale high performance
computing (HPC)
Globálně
vědecké
systémy
Vědoucí,
dělající
a existující:
poznání nad
rámec řešení
problému
Kvantová
simulace
Kód
FETPROACT-12014
FETPROACT-22014
Typ akce
Výzkumná
a inovační
Celkový
rozpočet
10 mil. €
HPC Klíčové
technologie,
programovací
prostředí a algoritmy
pro analogie
a extrémní datové
aplikace
HPC Vývoj
ekosystémů
FETPROACT-32014
FETHPC-1-2014
FETHPC-2-2014
Výzkumná
a inovační
Výzkumná
a inovační
Výzkumná a inovační
Koordinační
a podpůrná
15 mil. €
10 mil. €
93,4 mil. €
4 mil. €
Příklady výzev v rámci Proaktivní výzby (FET) podpořených v r. 2014.
Pro konkrétnější oblasti výzev je třeba znát aktuální pracovní programy pro dané období.
68
EXCELENTNÍ VĚDA
3.3 Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA)
Akce podobné tomuto programu byly poprvé realizovány již ve třetím rámcovém programu
v roce 1996 a během svého trvání pomohly více než 80.000 vědeckým pracovníkům prostřednictvím strukturovaných školení, mobilit a různých forem podpory kariérního růstu. Celkovým cílem
programu je zabezpečit optimální rozvoj a dynamické využívání intelektuálního kapitálu Evropy,
vytváření nových dovedností a inovací.
V lednu 2014 došlo k přejmenování programu na Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA). Jeho hlavním cílem je podpora profesního růstu a vzdělávání výzkumných pracovníků, a to prostřednictvím
mezinárodní, ale i mezioborové mobility formou nových, kreativních a inovativních typů vysoce
kvalitního vzdělávání. Přeshraniční mobilita je zároveň podmínkou účasti na tomto programu. Jednou z priorit je podpořit inovativní přístup pracovníků, ale také prolomit bariéry mezi akademickými a ostatními sektory. Mobility proto budou prováděny i v meziodvětvové rovině, zahrnujíce
akademické i neakademické sektory. Podporovány jsou všechny vědecké oblasti kromě oblastí
pokrytých smlouvou eurATOM.
Očekávaný dopad aktivit v rámci MSCA do roku 2020 bychom mohli shrnout do následujících
bodů:
• podpořených 65.000 výzkumníků, včetně 25.000 doktorandů,
• napsáno více než 200.000 vědeckých publikací v recenzovaných časopisech s vysokým vlivem,
• podaných na 1.500 patentů,
• vytvořených přes 100 spin-off firem,
• vytvořených 350–400 nových regionálních/národních/mezinárodních programů zaměřených na mezinárodní a průřezovou odbornou přípravu a rozvoj kariéry výzkumníků a pracovníků výzkumu.
Značný důraz je kladen na podporu zaměstnanosti výzkumníků a nárůst jejich doplňkových
dovedností, jako jsou podnikání, management a financování výzkumných aktivit a programů,
management intelektuálních (duševních) práv (IPR), etické aspekty jakož i komunikaci. Při všech
aktivitách musí být zároveň zachován princip rovných příležitostí a nemalé úsilí by mělo být kladeno i na vytvoření rovnováhy mezi pohlavími.
Podíly hodnotících kritérií pro návrhy projektů jsou rozděleny následovně.
Kritérium
Excelentnost
Dopad
Implementace
Váha
50 %
30 %
20 %
Podíl hodnotících kritérií
Aktivity v rámci MSCA jsou otevřené pro výzkumné a inovativní pracovníky na všech stupních
jejich kariéry, jakož i pro univerzity, výzkumné instituce a infrastruktury, podniky a jiné socioekonomické subjekty ze všech zemí, včetně členských zemí EU, asociovaných zemí, jakož i třetích zemí
(kromě členských a přidružených zemí). Zvláštní důraz je pro úspěšnou implementaci a vliv aktivit
MSCA kladen na spolupráci s průmyslem a s malými a středními podniky (SME).
Celkově platí v rámci MSCA dělení organizací na 2 základní typy zohledňující sektor působení:
• Akademický sektor: Zahrnuje veřejná a soukromá zařízení vyššího vzdělávání s právem
udělit akademický titul, veřejné a soukromé neziskové výzkumné organizace, jejichž hlavním posláním je provádět výzkum, a mezinárodní evropské zájmové organizace.46
46 Pro tyto účely jsou tyto organizace definované v článku 2 Pravidel účasti na projektech H2020.
69
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
• Neakademický sektor: Do této skupiny patří všichni socioekonomičtí aktéři, kteří nejsou
zařazeni v akademickém sektoru a splňují požadavky udané v Pravidlech účasti na projektech H2020.
Účastníci mohou být rozděleni do dvou skupin na základě jejich míry zapojení:
• Příjemci – signatáři smlouvy: Jsou plnohodnotnými partnery s kompletní odpovědností
za realizaci navrhovaného programu a dalších požadavků projektu. Přispívají přímo k realizaci výzkumného programu odborné přípravy jmenováním, dohledem, hostováním a školením výzkumníků.47
• Partnerské organizace: Tyto organizace nejsou přijímajícími aktéry, neposkytují školení
ani hostování výzkumníků (hostování pracovníků v rámci akce RISE). Partnerské organizace
zpravidla nezaměstnávají výzkumníky v rámci projektu, jedinou výjimkou je akce COFUND.
Tyto organizace se písemně zavazují ke skutečné a aktivní účasti v navrhovaném konsorciu.
Odborníci budou instruováni, aby dohlíželi na přínos partnerských organizací nesplňujících
tuto podmínku písemných závazků a jejich následného naplňování.
Granty budou poskytovány na různých úrovních, od doktorandů až po zkušené výzkumné pracovníky. Požádat o ně mohou jednotlivci nebo organizace ze všech vědních oborů. Jak vyplývá z následujícího schématu, žadatelé budou rozděleni do tří skupin v závislosti na délce jejich praxe:
Výzkumníci
Senioři post-doktorandi
zkušenější výzkumníci
> 10 let
Post-doktorandi
zkušení výzkumníci
> 4 roky nebo Ph.D.
Absolventi – doktorandi
začínající výzkumníci
< 4 roky bez Ph.D.
Klasifikace výzkumníků
V MSCA jsou využívány následující typy grantů:
• Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky (Individual felloships – IF).
• Inovativní školicí sítě (Innovative training networks – ITN).
• Výměnné pobyty (Research and innovation Staff Exchange – RISE).
47 V rámci akce COFUND mohou příjemci financovat také doktorandské programy nebo stipendijní programy pro výzkumné
pracovníky.
70
EXCELENTNÍ VĚDA
• Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů (Co-Funding of regional, national and international programmes – COFUND).
• Evropska noc vědců (European Researches Night).
Každý výzkumník/pracovník může v rámci akcí MSCA získat pro své aktivity určitou finanční podporu. Její základní měsíční sazby rozdělené podle forem uvádí následující tabulka. Její konkrétní
konečnou výšku lze vypočítat použitím koeficientu pro konkrétní zemi pobytu (Country Correction Coefficients).
MSCA
Jednotkové náklady na člověko-měsíc
(úhrada 100 %)
Jednotkové náklady instituce
(úhrada 100 %)
Příspěvek
na živobytí
(koeficient země)
Příspěvek
na mobilitu
Příspěvek
na rodinu
Náklady
na výzkum,
vzdělávání
a síťování
Náklady na řízení
projektu
a nepřímé
náklady
ITN
3110
600
500
1800
1200
IF
4650
600
500
800
650
RISE
Jednotkové náklady na člověko-měsíc (úhrada 100 %)
2000
1800
700
Jednotkové náklady na člověko-měsíc (úhrada 50 %)
Jednotkové náklady instituce (úhrada
50 %)
COFUND
Začínající výzkumní pracovníci
3710
650
Zkušení výzkumní pracovníci
5250
Výška sazeb člověko-měsíců
V rámci akce MSCA tedy existuje 5 základních typů programů, jejichž charakteristiky jsou uvedeny
v následující tabulce s příklady specifik pro období 2014–2015.
71
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Zkratka
Cíl
Inovativní školicí sítě
(Innovative training
networks)
Výměnné pobyty
(Research and
Innovation Staff
Exchange)
Spolufinancování
regionálních, národních a mezinárodních programů
(Co-Funding of
regional, national
and international
programmes)
IF
ITN
RISE
COFUND
Night
Zvýšení kreativního a inovačního
potenciálu zkušených
výzkumníků.
Vytvoření nové
generace kreativních,
podnikavých a inovativních vědců formou
vysoce kvalitního
doktorandského vzdělání kombinujícího
vědeckou excelentnost s inovativními
zručnostmi.
Stimulace spolupráce
mezi akademickým
sektorem a neakademickými organizacemi.
Podpora mezinárodní
spolupráce členských,
asociovaných zemí
a zemí třetího typu.
Podpora regionálních, národních i mezinárodních aktivit
v oblasti vzdělávání
a mobilit výzkumných pracovníků.
Popularizace
vědy prostřednictvím přiblížení
práce vědců
široké veřejnosti.
Začínající vědci
v doktorandských
programech a zkušení vědci .
Univerzity, výzkumná centra, průmyslové společnosti
včetně MSP a jiné
neakademické organizace.
Individuální
vědecko-výzkumné
pobyty pro
zkušené výzkumné
pracovníky
(Individual felloships)
Koho má grant
podpořit
Zkušení výzkumníci.
Začínající výzkumníci.
Výzkumníci, inovátoři,
manažeři, administrativní a techničtí
pracovníci.
Profil hostitelské organizace
Univerzity, výzkumná
centra, průmyslové
společnosti včetně
MSP a jiné neakademické organizace.
Min. 3 partneři:
univerzity, výzkumná
centra, průmyslové
společnosti včetně
MSP, jiné neakademické organizace.
Min. 3 partneři:
univerzity, výskumná
centra, průmyslové
společnosti včetně
MSP, jiné neakademické organizace.
Žadatel
Jednotlivec – výzkumník spolu s hostitelskou institucí.
Konsorcium hostitelských organizací.
Princip
fungování
Návrh předkládá
samotný výzkumník
ve spolupráci s hostitelskou organizací,
přičemž grantová
podpora je vázaná
na osobu výzkumníka,
jehož délka pobytu
bude v rozsahu 12–24
měsíců (EF) – 24–36
měsíců GF (včetně
fáze 12 měsíčního
návratu).
Konsorcium předkládá výzkumný
projekt, po jehož
úspěšném schválení
přijímá výzkumníky
na základě volných
pracovních pozicí.
Mladí výzkumníci jsou
přijímáni na období
3–36 měsíců.
Trvání (pro
výzkumníka)
12–24 měsíců (EF)
24–36 měsíců GF
(včetně fáze 12 měsíčního návratu)
Trvání projektu
Celkový rozpočet na jednotlivý typ akce
v rámci MSCA
Soukromá nebo
veřejná výzkumná organizace,
soukromá společnost, veřejný
orgán nebo jiná
instituce.
Organizace financující výzkum.
Konsorcium předkládá
výzkumný projekt,
po jehož schválení se
uskuteční výměna výzkumníků/pracovníků
na dobu 1–12 měsíců.
Následně se pracovník
vrací do domovské
organizace, aby byl zajištěn přenos znalostí.
Úspěšná organizace
žádající dodatečnou
podporu k národnímu nebo mezinárodnímu výzkumnému
programu, získává
přesně stanovenou
sumu na každého
podpořeného
výzkumníka jako
příspěvek k jiným
zdrojům, jimiž
disponovala před
podáním grantu.
Organizátor
a vykonávatel
dané aktivity získává prostředky
podle požadavků
a poté realizuje
uvedené aktivity.
3–36 měsíců
1–12 měsíců
Min. 3 měsíce
Max. 2 roky
12–36 měsíců
Max. 4 roky
Max. 4 roky
36–60 měsíců
Max. 2 roky
240,50 mil. € (2014)
213,00 mil. € (2015)
405,18 mil. € (2014)
370,00 mil. € (2015)
70 mil. € (2014)
80 mil. € (2015)
80 mil. € (2014)
80 mil. € (2015)
8 mil. €
Přehled akcí v rámci MSCA
72
Evropská noc
vědců
(European
Researches´
Night)
EXCELENTNÍ VĚDA
Země se pro potřeby MSCA dělí na členské země, přidružené země, třetí země a jiné třetí země.
Aktuální zařazení zemí je nutné si ověřit v pravidlech H2020.48
Inovativní školící sítě – Innovative training networks (ITN)
Inovativní školící sítě mají za cíl vytvoření nové generace kreativních, podnikavých a inovativních
vědců formou vysoce kvalitního doktorského vzdělání kombinujícího vědeckou excelentnost
s inovativními dovednostmi.
Návrh podává konsorcium hostitelských organizací, přičemž jednotlivci se později mohou hlásit prostřednictvím internetové stránky euraxess na specifické pozice vytvořené v rámci těchto
sítí. Organizace, resp. konsorcium může měsíčně využít 540 člověko-měsíců (180 člověko-měsíců
u EID, se dvěma institucemi v konsorciu – viz tabulka).
Grantová podpora, standardně poskytována na 4 roky, přitom pokrývá:
• Nábor a mobilitu každého výzkumníka do 3 roků v míře 100 %. Výzkumníci jsou přijímáni
na základě pracovního kontraktu a bude jim uhrazeno kompletní sociální zabezpečení.
• Náklady výzkumu, vzdělávání a síťování zahrnující přidružené aktivity jako například konference.
• Řízení projektu a nepřímé výdaje.
ITN zahrnují 3 druhy programů, jejichž vlastnosti pro pracovní program 2014–2015 jsou uvedeny
v následující tabulce.
Posilování nových zručností
European Training
Networks (ETN)
Forma
spolupráce
European Industrial
Doctorates (EID)
European Joint Doctorates
(EJD)
Min. jeden partner
z akademického
prostředí a jeden partner
neakademický, primárně
firma. Každý účastníkvýzkumník je doktorandem
vedeným akademickým
i neakademickým školitelem,
přičemž musí strávit v neakademickém sektoru aspoň
50 % svého pracovního
času. Organizace musí být
situované min. v 2 členských/
asociovaných zemích.
Možnosť zapojení partnerů
z jiných částí světa.
Min. 3 akademické organizace,
z různých členských/
asociovaných zemí, které mají
právo udělovat doktorandský
titul. Možnost zapojení
partnerů z jiných částí světa.
Doktorandské vzdělávání
Partneři
Min. 3 partneři z 3
různých členských nebo
asociovaných zemí.
Možnost zapojení partnerů
z jiných částí světa.
Cíl
• Přenos znalostí, resp. nabytí nových meziodvětvových znalostí.
• Podpora vytváření znalostí u doktorandů, v akademickém i neakademickém prostředí,
odpovídající veřejným i privátním potřebám v rámci daného sektoru.
• Podpora mezinárodních, meziodborových a multi/interdisciplinárních forem spolupráce
v oblasti doktorandských školení v Evropě.
48 http://ec.europa.eu/research/participants/docs/h2020-funding-guide/cross-cutting-issues/international-cooperation_en.htm
73
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Posilování nových zručností
Trvání projektu
European Training
Networks (ETN)
European Industrial
Doctorates (EID)
European Joint Doctorates
(EJD)
Max. 4 roky
Max. 4 roky
Max. 4 roky
Vytvoření společné struktury
řízení – výběr, dohled,
sledování, hodnocení.
Společný dohled nad
výzkumníky musí být zajištěn
alespoň 1 supervizorem
z akademického sektoru a 1
z neakademického.
Vytvoření společné struktury
řízení se společným přístupem
– výběr, dohled, sledování,
hodnocení. Úspěšné
dokončení programu musí
vést k udělování společných,
dvojitých nebo vícenásobných
doktorských titulů.
Nutná
podmínka
Výzkumníci přijatí do projektu musí být zapsáni
do doktorandského studia.
Návrh podává
Koordinátor jménem konsorcia
Rozpočet pro
daný program
na rok 2014
349,68 mil. €
25,5 mil. €
30 mil. €
Programy v rámci akce MSCA: Inovativní školící sítě – Innovative Training Networks (ITN)
Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky
– Individual fellowships (IF)
Jde o program individuálních stipendií, jejichž prostřednictvím by mělo dojít ke zvýšení kreativního a inovačního potenciálu zkušených výzkumníků, kteří mají zájem diverzifikovat své individuální kompetence nabytím nových dovedností prostřednictvím speciální odborné přípravy
na mezinárodní a meziodvětvové úrovni.
Program plní zejména tyto aktivity:
• Podporuje výzkumníky mající zájem o návrat nebo opětovné začlenění zpět do evropského
prostředí. Podmínkou je, aby min. posledních 12 měsíců nebyli v evropském výzkumu aktivní – Reintegration panel.
• Pomáhá restartovat kariéru jednotlivých výzkumných pracovníků, u nichž lze pozorovat velký potenciál s ohledem na jejich zkušenosti a kteří nebyli jistý čas ve výzkumu aktivní, např.
z důvodu rodičovské dovolené – Restart panel.
V rámci tohoto programu stipendií existují 2 základní typy:
• European Fellowship
Jde o spolupráci v rámci členských nebo přidružených zemí, vědci tedy přicházejí do Evropy
nebo se přesouvají v rámci Evropy. Podpora je určena na 1 nebo 2 roky.
• Global Fellowship
Dočasný přesun vědců působících v rámci členského státu nebo přidružené země do třetích
zemí mimo Evropu. Podpora je určena pro časový horizont 2–3 roky, přičemž výzkumný pracovník má povinnost jednoletého návratu k evropskému hostiteli.
Podpora je určena pro zkušené vědecké pracovníky, v tomto případě pro držitele doktorátu
nebo pracovníky s min. čtyřletými zkušenostmi z vědecké oblasti v době podání návrhu.
Zároveň platí podmínka, že žadatel nesmí v hostitelské zemi setrvat nebo vykonávat činnost
74
EXCELENTNÍ VĚDA
po dobu více než 12 měsíců v horizontu 3 let před termínem podání žádostí. Pro restart a reintegraci se tento požadavek mění do následující podoby – žadatel nesmí v hostitelské zemi
setrvat nebo vykonávat činnost po dobu více než 36 měsíců v horizontu 5 let před termínem
podání žádostí.
Grant, o který žádá výzkumník společně s hostitelskou organizací působící v akademickém nebo
jiném odvětví, je přidělen hostitelské organizací v Evropě a pokrývá:
• životní náklady, náklady na cestování a rodinné výdaje,
• náklady na výzkum a nepřímé náklady hostitelské instituce,
• náklady na 12měsíční fázi návratu (platí jen pro Global Fellowships).
Přehled programů v rámci IF a jejich charakteristik nabízí následující tabulka.
Evropská
Individuální stáž
Globální
Vědecká
Zkušení
vědci
Účastníci
Restart kariéry
Reintegrace
Členská/
přidružená
země nebo
dlouhodobý
pobyt
(posledních 5 let)
Národnost
jakákoliv
jakákoliv
Členská/
přidružená
země nebo
dlouhodobý
pobyt
(posledních 5 let)
Mobilita
Z jakékoliv
země
do členské/
přidružené
země
Z jakékoliv
země
do členské/
přidružené
země
Z jiných třetích
zemí do členské/
přidružené země
Z jakékoliv země
do jiných třetích
zemí a zpět
do Evropy
Podmínka
<12 měsíců
v posledních
3 rocích
<36 měsíců
v posledních
5 rocích
<36 měsíců
v posledních
5 rocích
<12 měsíců
v posledních
3 rocích
S přestávkou
ve výzkumné
kariéře
–
≥12 měsíců
před podáním
žádosti
–
–
Příjemce
Členská/přidružená země
Jiná třetí země
(fáze odchodu)
Partnerská
organizace
Členská/přidružená země
(dočasné přeložení)
Trvání projektu
(měsíce)
12–24
Rozpočet(2014):
240,5 mil. €
Rozpočet(2014): 211,5 mil. €
12–24
Členská/
přidružená země
(dočasné
přeložení)
12–24
12–24 (+12)
Rozpočet(2014):
29 mil. €
Programy v rámci akce MSCA:
Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky – Individual Fellowships (IF)
75
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Výměnné pobyty – Research and innovation staff Exchange (RISE)
RISE si dává za cíl přispět ke znalostní ekonomice v Evropě prostřednictvím mezisektorové a mezinárodní výměny pracovníků (výzkumníci, inovátoři, manažeři, administrativní a techničtí pracovníci). Může se přitom jednat o akademickou organizaci nebo klasickou firmu, přičemž právě účast
malých a středních podniků je výrazně podporována.
Podmínkou je vytvoření partnerství pro uskutečnění společného výzkumu nebo inovačních činností, které sestává min. ze 3 nezávislých účastníků ze 3 různých zemí, přičemž zároveň musí být
splněna jedna z následujících dvou podmínek:
• 2 organizace jsou situovány ve 2 různých členských/přidružených zemích a jedna organizace
je ze třetí země,49 nezávisle na sektorové příslušnosti, nebo
• jestliže všechny 3 organizace jsou z členských/přidružených zemí, alespoň jedna z nich by
měla být akademického a jedna jiného, neakademickému typu.
Návrh projektu podávají partneři společně, přičemž by měli zdůraznit výhody takové formy spolupráce, sdílení znalostí a rozvoje dovedností zaměstnanců. Zároveň platí zásada, že zúčastnění participující zaměstnanci musí být zapojeni do inovativních a výzkumných aktivit v rámci účastnické
organizace min. 6 měsíců před zahájením aktivit projektu.
Grantová podpora, poskytovaná v horizontu 4 let, by měla pokrýt náklady na vyslané zaměstnance,
jejichž pobyt může trvat 1–12 měsíců. Podpora zahrnuje výzkumné aktivity, trénink a aktivity síťování.
Stimulování inovací
Země zúčastněných subjektů
Členská země a přidružená země
Členská/přidružená země a třetí země
Mezisektorová spolupráce
Výhradně mezisektorová
Ano (i jednosektorová)
Podmínky
Pokud všechny 3 organizace jsou
z členských/asociačních zemí,
aspoň jedna z nich by měla být
akademického a jedna jiného typu.
2 organizace jsou situovány ve 2
různých členských/asociačních
zemích a jedna organizace ze země
třetího typu,2 nezávisle na sektorové
příslušnosti.
Cílová skupina
výzkumníci, inovátoři, manažeři, administrativní a techničtí pracovníci
Doba pobytu
1–12 měsíců na jednoho člověka po dobu celého trvání projektu
Rozpočet
70 mil. €
Programy v rámci akce MSCA: Výměnné pobyty – Research and Innovation Staff Exchange (RISE)
Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů –
Co-Funding of regional, national and international programmes (COFUND)
COFUND představuje dodatečný zdroj financování k regionálním, národním nebo mezinárodním
programům pro odbornou přípravu výzkumníků, mobilitu a kariérní rozvoj. Takový dodatečný
zdroj podpory znamená možnost otevřít se poskytování mezinárodní, mezisektorové a interdisciplinární odborné přípravě a mobilitě výzkumníků všech stádií kariéry.
49 Tyto země jsou podpořeny pouze ve velmi výjimečných případech. Konkrétní podmínky jsou uvedeny v Pracovním programu.
76
EXCELENTNÍ VĚDA
Podporovány budou 2 typy programů:
• Doktorandské programy: princip jako u ITN. Uchazeči budou muset být doktorandy.
• Stipendijní programy: podpora zkušených výzkumníků prostřednictvím individuálního stipendia.
Zvyšování vlivu dopadu
Doktorandské programy
Stipendijní programy
Cílová skupina
Doktorandi
Zkušení výzkumníci
Spolupráce mezi zeměmi
Povinná.
Mezioborová spolupráce
Nepovinná, ale její absence má negativní vliv na výsledné hodnocení
projektu.
Žadatel
Instituce, která sama administruje stipendia pro výzkumníky.
Omezení
Podpora nemůže být dána pracovníku, který již je zaměstnán v hostitelské
organizací. Podpora jen jednotlivců, ne týmů.
Trvání projektu
36 – 60 měsíců
Rozpočet
30 mil. €
50 mil. €
Programy v rámci akce MSCA: Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů –
Co-Funding of regional, national and international programmes (COFUND)
V tomto případě by žadatelem o podporu měla být organizace, která spravuje nebo podporuje
doktorandské programy a jiné partnerské programy pro výzkumníky na národní, regionální nebo
mezinárodní úrovni.
Tato dodatečná forma financování v podobě 50% spolufinancování může být cílena na jednu
specifickou oblast, několik oblastí, případně si může dát si za cíl podpořit všechny oblasti vědy.
Nezbytnou podmínkou je ale zajištění přesunů podpořených vědeckých účastníků mezi zeměmi.
Mezisektorové výměny sice nejsou povinné, ale jejich absence má negativní vliv na výsledné hodnocení projektu.
Úspěšná žádající organizace obdrží grant ve stejné výši na každého doktoranda nebo zkušeného
vědeckého pracovníka, jehož vzdělání a rozvoj dovedností podpoří. Grantová podpora zahrnuje
kromě pokrytí životních nákladů výzkumníka50 i náklady na řízení projektu. Zároveň platí podmínka, že minimální délka pobytu výzkumníka má být 3 měsíce. Rozpočet na rok 2014 je shodný
s rozpočtem na rok 2015, a to 80 mil. eur, přičemž maximální výše podpory na jeden projekt je
10 mil. eur.
Noc výzkumníků – european Researchers’ Night
Noc vědců je veřejnou akcí zaměřenou na popularizaci vědy prostřednictvím přiblížení práce
vědců široké veřejnosti. Na akcích tohoto typu by měla být představena práce vědců z různých
oblastí poukazující na její vliv na každodenní život a rozmanitost vykonávaných činností a motivující mladou generaci k větší aktivitě v této oblasti.
50 Minimálně příspěvky na živobytí jsou stanoveny v příslušném pracovním programu.
77
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Popularita Noci výzkumníků, která se koná stabilně vždy poslední pátek v měsíci září, výrazně
roste každým rokem. V roce 2013 se v rámci ní představili vědci ve více než 300 městech z 33 zemí,
a přiblížili tak vědu více než 1,3 mil. účastníků.
Organizátorem této akce je jakákoliv právnická osoba se sídlem v členské nebo asociované zemi.
Může to být tedy např. soukromá nebo veřejná výzkumná organizace, soukromá společnost,
veřejný orgán, škola, vědecké muzeum, sdružení rodičů a dětí, centrum pro mobilitu výzkumníků,
nadace nebo mediální organizace apod.
Grant může být určen pro časový horizont do 2 roků a může zahrnovat pokrytí aktivit jako například:
• praktické experimenty vykonávané výzkumníky,
• vědecké akce s účastí veřejnosti,
• debaty,
• soutěže jako např. vědecké kvízy, hry, puzzle, fotografické a umělecké soutěže,
• workshopy pro děti,
• „rande“ s vědcem – možnost popovídat si s vědeckým pracovníkem,
• krátké prezentace výsledků výzkumu určené neodborným posluchačům,
• dny otevřených dveří laboratoří, vědeckých center a jiných relevantních míst, která jsou veřejnosti kromě této akce nedostupná.
3.4 Evropské výzkumné infrastruktury
Výzkum a inovace jsou podle EK jedním z klíčových faktorů pro dosažení zlepšení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, udržitelného růstu a společenského pokroku. Důležitým krokem je
tedy vytvoření vhodného prostředí, které povede k vytvoření prvotřídních výsledků výzkumu
s perspektivním dopadem inovačních aktivit na světové úrovni. To přinese zlepšení celkového
prostředí pro vědu a výzkum i z pohledu výzkumných infrastruktur. Právě jejich využívání se stává
stále složitějším a nákladnějším, často vyžaduje spojení různého vybavení, služeb a zdrojů, stejně
jako rozsáhlou mezinárodní spolupráci.
Výzkumné infrastruktury (European Research Infrastructure – ERI) jsou definovány EK jako
celoevropské právní instituce sdružující zařízení, zdroje a služby jedinečné povahy, které byly
identifikovány evropskými výzkumnými komunitami jako klíčové pro výkon aktivit na nejvyšší úrovni ve všech vědeckých a inovačních oblastech. Celoevropský charakter, význam
a dopad VI (RI) je v programu zvýrazněn tím, že pro VI (RI) se používá název Evropské VI (ERI).
Uvedená definice výzkumných infrastruktur, zahrnující i související lidské zdroje, pokrývá
kromě technické infrastruktury i zdroje znalostí, jako jsou sbírky, archivy a databanky podpořené relevantními e-infrastrukturami využívajícími progresivní informační a komunikační
technologie (ICT). Výzkumné infrastruktury jsou nejmenší z tematických oblastí. Ty byly podporovány i v rámci 7. rámcového programu ve specifickém programu Kapacity. Jde prakticky
o jeden z mála nástrojů na podporu budování kapacit, který H2020 obsahuje. Většina z nich
byla přesunuta do oblasti politik soudržnosti. Projekty by měly usnadnit a podpořit přípravu,
provádění, udržitelnost a efektivní využívání výzkumných infrastruktur, jež byly identifikovány
v ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures), ale i ostatních evropských
infrastruktur, které mají světovou úroveň. Snahou je také otevřít všem evropským výzkumníkům národní infrastruktury, a zvýšit tak jejich využitelnost. Kromě velkých infrastruktur budou
podpořeny i e-infrastruktury, které budou propojovat jednotlivé účastníky prostřednictvím
sítí výzkumných organizací (např. GÉANT). Podporu by měly získat infrastruktury ve všech
fázích svého budování (analýzy, studie proveditelnosti, finanční a právní otázky, management atd.). Z tohoto programu se však nebude podporovat budování samotné infrastruktury
78
EXCELENTNÍ VĚDA
nebo nákup laboratorního vybavení. Tyto náklady mohou být financovány ze strukturálních
fondů EU.
V oblasti rozvoje evropských výzkumných infrastruktur (ERI) došlo v posledních letech k nezanedbatelnému pokroku a s tímto trendem se počítá také v projektu H2020. Špičkové a rozsáhlé
výzkumné infrastruktury (včetně e-infrastruktur) jsou důležité pro rozvoj evropského výzkumu
a jeho inovačního potenciálu, jakož i pro interdisciplinární spolupráci výzkumníků, jejich vzdělávání a pro budování kvalitní technologické základny pro potřeby výzkumu a řešení velkých
výzev.
Inovační unie, která je iniciativou v rámci EU2020, zdůrazňuje rostoucí význam výzkumných infrastruktur na světové úrovni ve smyslu dosažení zmíněných cílů. Strategie EU2020
zavazuje její členy spolu s EK dokončit nebo spustit do roku 2015 výstavbu 60 % prioritních
evropských výzkumných infrastruktur, které byly určeny Evropským strategickým fórem pro
výzkumné infrastruktury (European Strategy Forum on Research Infrastructures – ESFRI),
s cílem zvýšení inovačního potenciálu ERI na úroveň světové excelence. S tím souvisí
například i cíl Digitální agendy pro Evropu, další z iniciativ EU2020, která zdůrazňuje úlohu
a potřebu posílení elektronických infrastruktur, stejně jako cílený rozvoj inovačních klastrů
přispívajících k vytváření evropské inovační výhody, a tím zvyšování konkurenceschopnosti
na světovém trhu.
Jelikož se v ERI jedná o rozsáhlé aktivity směřující k dosažení celkového cíle, je velmi potřebná
koordinace záměrů jak na evropské, tak na národní úrovni. Doporučení a pokyny v tomto směru
vznikají v Evropském výzkumném prostoru (European Research Area – ERA), který identifikuje
a udává nové potřebné přístupy k vytváření a využívání ERI, elektronických infrastruktur a souvisejících služeb.
ERI dělíme obecně na 2 typy:
• jednomístné (single-sited) jako např. CERN v Ženevě,
• distribuované (distributed), které mohou být i virtuální (virtual).
Evropské výzkumné infrastruktury (ERI) jsou definovány, koncipovány a tematicky usměrňovány
již zmíněným Evropským strategickým fórem pro výzkumné iniciativy (ESFRI).
Formálně je ERI výzkumná infrastruktura všeobecně akceptované právní formy se správní radou
zodpovědnou za celou panevropsky koncipovanou výzkumnou infrastrukturu. ERI má přesně stanovenou řídicí strukturu, strategický plán vývoje definující cíle a způsoby jejich dosažení a poskytuje přístup ke své výzkumné infrastruktuře odpovídajícím uživatelům.
Všechny ERI jsou přitom založeny na principu Otevřeného přístupu, jejich výzkumná infrastruktura
je tedy dostupná všem vědcům se zájmem o využití jejich kapacity. Přístup je založen na principu
soutěže a výběrového procesu, jenž zohledňuje excelentnost výzkumného záměru prezentovaného uchazečem o využití prostředků dané ERI. Díky ERI se tedy podporuje špičkový výzkum vědců
a výzkumníků z různých zemí, ať už v Evropě nebo mimo ni, pokrývající všechny jeho aspekty,
a tím přispívá k jejich odbornému růstu.
Zároveň ERI splňují další 2 podmínky:
• ERI by měly být vytvářeny a trvale rozvíjeny v souladu s panevropskými zájmy, což zahrnuje např. již zmiňované poskytování unikátních laboratorních zařízení s doplňkovými službami pro jejich uživatele. To má zajistit efektivní realizaci výzkumu na nejvyšší evropské úrovni
s ohledem na vědeckou excelenci a vytvoření významné přidané hodnoty jak na evropské,
tak i národní úrovni.
• ERI musí přinést významné zlepšení v daných vědeckých a technologických oborech směřujíc k jasné integraci a konvergenci vědeckých a technických standardů pro evropské uživatele ze specifických oblastí vědy a techniky.
79
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Aktivity vlastního programu „Výzkumné infrastruktury“ v H2020 (v současnosti již častěji prezentovaného pod názvem „Evropské VI (RI) se zahrnutím e-Infrastruktur“) budou budovány ve třech
základních směrech:
Rozvoj
evropských
infrastruktur
do roku 2020
a v dalším
období
Aktivity
programu
výzkumné
infrastruktury
Podpora
inovačního
potencionálu
výzkumných
infrastruktur
a jejich lidského
kapitálu
Posílení politiky
evropských
výzkumných
infrastruktur
a mezinárodní
spolupráce
Aktivity podporované v rámci naznačených zaměření je možné zařadit do 3 základních skupin:
1. Podpora existujících výzkumných infrastruktur: Cílem je optimalizovat využití a rozvoj stávajících výzkumných infrastruktur ve všech oblastech vědy a techniky, včetně elektronických
infrastruktur, a usnadnit tak přístup výzkumným týmům z celé EU do těchto infrastruktur. Jedná
se hlavně o podporu pro:
a)Integrační aktivity: Výsledkem těchto aktivit by mělo být spojení a integrace klíčových
výzkumných infrastruktur na evropské úrovni, s cílem podpořit jejich koordinované využití a rozvoj. Integrační aktivity poskytují výzkumníkům harmonizovaný a optimalizovaný přístup k nejlepším výzkumným infrastrukturám v dané oblasti nezávisle na tom,
kde se výzkumné infrastruktury nacházejí a kdo je ovládá. Tyto aktivity vytvoří základ pro
rychlejší pokrok vědy v Evropě, což umožní vývoj nových moderních technologií a souvisejícího růstu evropského trhu technologií, jakož i vytvoření nové generace výzkumníků
připravených využít všechny nezbytné nástroje potřebné pro jejich výzkum tím nejlepším způsobem.
80
EXCELENTNÍ VĚDA
b) e-Infrastruktury: Díky pokroku ve vývoji ICT je možné vytvořit integrované ICT prostředí,
které radikálně transformuje proces vědeckého a inženýrského výzkumu. V oblasti eScience,
počítačových simulací a extrakce znalostí z množství dat, jež svým objemem překračují hranice obvyklých zvyklostí, mohou napomoci lépe čelit vědeckým a globálním výzvám enormní komplexnosti a rozsahu. Tento typ prostředí založeného na ICT se nazývá e-Infrastruktury a umožňuje přístup vědců ke kapacitám bez ohledu na jejich fyzické umístění. Na základě
společného využívání zdrojů zástupci různých oborů a oblastí technologií bude tímto způsobem podpořen vznik nových pracovních metod, což umožní vytváření udržitelných spoluprací
a partnerství mezi výzkumnými pracovníky ve „virtuálních výzkumných komunitách“ ve všech
oblastech eScience, a tím vytvoření jednotného evropského prostoru pro „on-line“ výzkum.
2.Podpora nových výzkumných infrastruktur (nebo majoritní změny stávajících): V zájmu setrvání na předních pozicích v oblasti výzkumu a podpory průmyslu ve smyslu posílení základny
znalostí a technologického know-how zdůrazňuje evropská vědecká komunita potřebu vědeckých infrastruktur ve všech oblastech vědy panevropského významu. Plánovaná je podpora následujících záměrů:
a)Přípravné studie: tvorba koncepčních návrhových studií nových výzkumných infrastruktur,
které by jasně prezentovaly strategické záměry a zájmy EU.
b)Tvorba nových výzkumných infrastruktur: Podpora výstavby nových zařízení postavených primárně pro aktivity Evropskeho strategického fóra o výzkumných infrastrukturách
(ESFRI). Tento proces můžeme rozdělit do 2 kroků:
– Fáze 1: podpora přípravné fáze. První fáze zahrnuje zejména finalizaci právní organizace, řízení a víceletého finančního plánování, případně určité technické práce.
– Fáze 2: podpora implementační fáze. Tato fáze zahrnuje skutečnou stavbu nebo nasazení na základě technické, právní, administrativní a finanční smlouvy, uzavřené v průběhu přípravné fáze mezi všemi zúčastněnými stranami. Do této fáze mohou samozřejmě
vstoupit pouze projekty, u kterých byly provedeny v dostatečné míře všechny potřebné
aktivity fáze 1.
Vytváření nových evropských výzkumných infrastruktur může vycházet ze dvou přístupů:
• Shora dolů: V tomto případě je klíčovým aktérem Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), které definuje tuto potřebu v aktuálních, pravidelně upravovaných strategiích.51
• Zdola nahoru: Aktuální potřeby jsou identifikovány za pomoci otevřené veřejné diskuse
k strategii rozvoje výzkumných infrastruktur (deklarované ESFRI), jež je otevírána v pravidelných cyklech přibližně každé 3–4 roky.
3.Koordinační a podpůrné aktivity: Podpora politického rozvoje a implementace projektů:
Cílem je zvýšit účinnost a soudržnost národních a evropských výzkumných politik a mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumných infrastruktur.
Podstatným prvkem úspěchu není však samotné vytvoření RI, ale i jejich následný provoz, který
představuje jejich správu a poskytování služeb uživatelům. Tyto aktivity se v zásadě člení na 3
druhy, jejichž principy již byly výše naznačené a jež jsou pro evropské výzkumné infrastruktury
v rámci programu H2020 povinné:
• Síťovací aktivity: Podpora rozvoje spolupráce mezi výzkumnými infrastrukturami a vědeckými
komunitami a napomáhání rozvoji efektivnější a atraktivnější Evropské výzkumné oblasti. Jde
51 Aktivity pro Pracovní program na roky 2014–2015 vytyčené tímto způsobem na základě strategické zprávy o výzkumných
infrastrukturách stanoví Akční plán 2010.
81
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
například o rozvoj virtuálních vědeckých komunit, tvorbu a udržování databází pro účely síťování a managementu uživatelů a infrastruktur, koordinaci národních a mezinárodních iniciativ
apod.
• Nadnárodní přístup a služby: Podpora vědeckých komunit v jejich přístupu k výzkumným
infrastrukturám. Pravidlem je, že evropské výzkumné infrastruktury musí poskytovat přístup
ke svým zařízením uživatelům zdarma, tedy bez nároku na poplatek. Tento přístup ke kapacitám zahrnuje infrastrukturní, logistickou, technologickou i vědeckou podporu (včetně pokrytí
nákladů na školení, cestování a stravu uživatelů). Výzkumná infrastruktura tedy musí zveřejnit
informace o obecném přístupu na základě grantové smlouvy ve formě dostupné pro potenciální zájemce z řad vědeckých pracovníků. Následně během provozu provádí přesné záznamy
o poskytnutých přístupech. Tento přístup je však poskytován na základě zásad soutěže prostřednictvím nezávislého hodnocení.
– Služby pro integrační aktivity: Tyto služby představují poskytování přístupu k vědeckým
službám volně dostupným prostřednictvím komunikačních sítí (např. databáze dostupné
přes internet).
– Služby pre e-Infrastruktury: Služby vědeckým komunitám, jako např. obstarávání zakázek a modernizace komunikační infrastruktury, podpora grid infrastruktur, management
dat a zdrojů, bezpečný vzdálený přístup, globální plánování, podpůrné služby pro uživatele
a pod.
• Společné vzkumné aktivity: Zlepšování kvality a/nebo kvantity služeb poskytovaných infrastrukturami. Tyto aktivity by měly být inovativní, s cílem objevování nových základních technologií a technik tvořících základ pro efektivní a společné používání účastnických výzkumných infrastruktur. Patří sem například testování komponentů, subsystémů, materiálů, technik
a softwaru, integrace zařízení a infrastruktur do virtuálních zařízení, inovativní řešení pro komunikaci apod.
Strategická a právní podpora rozvoje ERI
a) Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury
(European Strategy Forum on Research Infrastructures – ESFRI)
Toto fórum je strategickým nástrojem vytvořeným v roce 2002 členskými státy a EU s cílem vědecké
integrace Evropy a posílení jejího mezinárodního vlivu. ESFRI dává vnitrostátním orgánům příležitost k objevování společných a integrovaných aktivit pro nejlepší rozvoj a využívání vědeckých
infrastruktur panevropského významu.
Tímto způsobem přispívá ESFRI k implementaci kritické, strategické části lisabonské agendy integrace národních politik a spojování národních a evropských zdrojů pro rozvoj evropského výzkumného prostoru. Delegáti ESFRI jsou jmenováni ministry členských států a přidružených zemí odpovědnými za vědu v domovské zemi. Další delegáti jsou z řad Evropské komise.
Úkolem delegátů je mimo jiné rozvíjet společné vize a strategie. Ty jsou obsaženy v pravidelně
aktualizovaných akčních plánech, popisujících vědecké potřeby pro VI (RI) na následujících 10–20
let na základě metodologie uznávané všemi zúčastněnými stranami a respektující požadavky
mezivládních výzkumných organizací a průmyslové komunity. Tento přístup byl zvolen se záměrem aktivně reagovat na vědecký pokrok a podpořit rozvoj znalostních technologií a jejich široké
uplatnění.
Strategický plán pokrývá všechny vědní oblasti vyžadující uplatnění výzkumných infrastruktur
velkého rozsahu s podporou na evropské a mezinárodní úrovni. Jedná se o 7 základních oblastí:
• humanitní a společenské vědy,
• ekologické vědy,
82
EXCELENTNÍ VĚDA
•
•
•
•
•
energie,
biologické a lékařské vědy,
materiály a analytická zařízení,
fyzikální a inženýrské vědy,
e-infrastruktury.
Evropsky koncipované výzkumné infrastruktury jsou velmi různorodé, v mnoha případech distribuované přes více stran, míst a stále ve větší míře jsou propojeny a podpořeny odpovídajícími
e-infrastrukturami, jež zajišťují odpovídající síťové služby podporující vzdálený přístup k experimentům, k databázím experimentálních údajů, znalostním databázím („Big research data“)
apod.
b)Konsorcium pro evropskou výzkumnou infrastrukturu
(European Research Infrastructure Consortium – ERIC)
Konsorcium pro evropskou výzkumnou infrastrukturu představuje právnickou osobu se subjektivitou pro právní úkony ve všech členských státech EU. Jeho vnitřní infrastruktura je velmi flexibilní,
samotní členové definují jeho stanovy, práva a povinnosti členů, jakož i orgány konsorcia a jejich
kompetence. Odpovědnost členů konsorcia je omezena na jejich příspěvky do tohoto konsorcia.
O vytvoření ERIC mohou požádat státy52 nebo mezivládní organizace, přičemž konsorcium musí
splňovat podmínku účasti min. 3 členských zemí jako jeho členů a jeho sídlo musí být situováno
v členské nebo přidružené zemi EU.
Obecně by měly být aktivity konsorcia regulované platnou legislativou země, ve které se nachází
jeho sídlo. Výjimku tvoří zakázky, kdy si konsorcium může samo navrhnout vlastní pravidla pro
tyto úkony, které však musí být v souladu se zásadami soutěže, transparentnosti a nediskriminace.
Jelikož tato právní forma splňuje podmínky dané v příslušných pokynech, je konsorcium osvobozeno od placení DPH a spotřebních daní.
Tento rámec byl vyvinut primárně pro nové RI, ale může být aplikován i na již existující RI zejména
v případech, kdy se doporučuje změnit jejich právní postavení. Jelikož se jedná o právní formu
vhodnou výhradně pro RI evropských rozměrů, v současnosti existuje jen pár takových konsorcií
a vznik dalších se předpokládá jen ve velmi malé míře.
Všechny ostatní náležitosti týkající se konsorcií typu ERIC jsou uvedeny v základním dokumentu
Právní rámec pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury – ERIC (Legal framework for
a European Research Infrastructure Consortium – ERIC).
Pracovní program pro roky 2014–2015
Jelikož také v rámci akce Excelentní věda platí zásada tvorby dvouletých programů, v době tvorby
příručky byly známy aktivity pouze na období 2014–15; pro názornost a pochopení uvádíme jejich
přehled.
Jednotlivé výzvy jsou členěny do následujících skupin na základě typů aktivit:
Vývoj nových výzkumných infrastruktur na světové úrovni: Tato výzva se zaměřuje na rozvoj
nových výzkumných infrastruktur na světové úrovni. Cílem je usnadnit a podporovat implementaci, dlouhodobou udržitelnost a efektivní fungování výzkumných infrastruktur identifikovanými
ESFRI, jakož i jiných světových výzkumných infrastruktur, které mohou pomoci Evropě reagovat
na velké výzvy v oblasti vědy, průmyslu a společnosti. Kromě toho je cílem výzev i identifikace
další generace nových výzkumných infrastruktur za pomoci studií tohoto zaměření.
52 Stát může být reprezentován jedním nebo více veřejnými nebo soukromými subjekty poskytujícími veřejné služby,
jako jsou např. výzkumné organizace nebo výzkumné rady.
83
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Podpora bude poskytována na:
• koncepční a technická řešení nových výzkumných infrastruktur, jež jsou v souladu s evropskými záměry, a to prostřednictvím přístupu zdola nahoru,
• přípravné fáze projektů ESFRI prostřednictvím cíleného přístupu,
• individuální implementace a provoz prioritních projektů ESFRI (zejména konsorcií) prostřednictvím cíleného přístupu,
• realizace a provoz průřezových infrastrukturních služeb a řešení pro klastry ESFRI a další výzkumné infrastruktury světové úrovně.
Integrace a otevření výzkumných infrastuktur evropským zájmům: Tato výzva se zaměřuje
na otevírání klíčových vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur pro všechny evropské výzkumné pracovníky jak z akademické sféry, tak i průmyslu. Cílem je zabezpečit jejich optimální využití a společný rozvoj.
E-infrastruktury:
Prioritami v této výzvě jsou:
• Integrace informačních zdrojů a služeb e-infrastruktury napříč všemi vrstvami (sítě, výpočetní počítačové kapacity, data, software, uživatelské rozhraní) s cílem poskytnout bezproblémové služby přizpůsobené potřebám uživatelů.
• Implementace odpovídajících e-infrastruktur ve smyslu rozvoje a nasazování konceptů zabezpečení integrované a otevřené dostupnosti k výzkumným údajům, informacím a znalostem („Research Big Data“).
• Poskytovaní podpory pro e-infrastruktury na základě otevřeného přístupu.
• Implementace e-infrastruktur v rámci strategie rozvoje vysoce výkonných počítačových kapacit pro odpovídající počítačové aplikace.
• Vytváření partnerství s vybranými konsorcii založeného na schváleném akčním plánu a prostřednictvím vstupu do Rámcové partnerské smlouvy.
• Software – strategický, databázový pro velké objemy dat a software pro počítačové aplikace.
• Klíčové inovace a relevantní rozvoj lidského kapitálu.
Podpora inovací, lidských zdrojů, politik a mezinárodní kooperace: Výzva se zaměřuje na posílení inovačního potenciálu a rozvoj lidských zdrojů výzkumných infrastruktur zejména v oblastech,
které trpí nedostatkem jejich nabídky nebo které vyžadují tvorbu nových dovedností a profesí,
jako např. „Datová věda“ (data science). Cílem je rovněž posílení politik evropských výzkumných
infrastruktur a mezinárodní spolupráce.
Ostatní aktivity:
• Externí expertízy se zaměřením na hodnocení návrhů projektů, jakož i jejich výsledků a podporu tvorby a implementace evropských výzkumných politik.
• Studie se zaměřením na vysoce výkonné počítačové služby (HPC).
• GÉANT Partnerské projekty: Realizace akčního plánu definovaného GÉANT Rámcovou partnerskou smlouvou.
Příklady plánovaných výzev k předkládání projektů souvisejících s ERI otevřených pro rok 2014
(s celkovým rozpočtem 277 mil. eur):
• Rozvoj nových ERI na světové úrovni,
• Integrace a otevření ERI evropským zájmům,
• Vývoj, nasazení a provoz e-infrastruktur založených na progresivních informačních a komunikačních technologiích (ICT),
• Podpora inovačního potenciálu RI a jejich lidských zdrojů, podpora politik a mezinárodní
kooperace. 84
EXCELENTNÍ VĚDA
2014
(v mil. €)
2015
(v mil. €)
Vývoj nových výzkumných infrastruktur na světové úrovni
70
129
Integrace a otevření výzkumných infrastruktur evropským zájmům
90
50
E-infrastruktury
95
82
Podpora inovací, lidských zdrojů, politik a mezinárodní kooperace
22
16.50
Experti
1.45
1.50
Veřejné zakázky
0.20
–
Výzkum a inovace podporované na základě zvláštní grantové smlouvy
GÉANT
–
25
Diseminanční aktivity
0.25
0.25
Korporátní komunikace
0.13
–
Odhadovaný celkový rozpočet
279.03
304.25
Výzvy
Ostatní aktivity
Horizontální aktivity
Rozpočet pro jednotlivé aktivity v rámci Pracovního programu pro ERI na roky 2014 a 2015
85
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
4Vedoucí postavení průmyslu
Hlavním cílem programu Vedoucí postavení průmyslu je zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, a to především prostřednictvím přelomových technologií a podpory financování
výzkumu v průmyslu zejména v malých a středních podnicích (SME). Evropa by se tak měla stát
přitažlivější pro investice do výzkumu a inovací.
Hlavní klíčové kompetenceé průmyslu, které ovlivňují evropskou konkurenceschopnost na globální úrovni, byly pro H2020 identifikovány v oblastech klíčových technologií KET (Key enabling
technologies), ICT a vesmíru. Oblast klíčových technologií definovaných v strategii EU představuje šest strategických technologií, které mají naplňovat stanovené cíle evropské průmyslové
politiky:
• nanotechnologie,
• pokročilé materiály,
• mikro a nanoelektronika,
• fotonika,
• biotechnologie,
• pokročilé výrobní systémy.
H2020 oproti předchádzejícím rámcovým programům na podporu výzkumu a vývoje bude
klást větší důraz na podporu inovace, a to zvláště v aplikační sféře. I když tahounem inovací jsou
výzkumní pracovníci v malých týmech, uplatnění na trhu není možné bez spolupráce výzkumné
a průmyslové sféry.
V rámci programu Vedoucí postavení průmyslu budou priority rozděleny do 3 hlavních skupin:53
• Vedoucí postavení v oblasti základních a průmyslových technologií (hlavní priorita, která se dále dělí na různé klíčové oblasti).
• Inovace v SME.
• Přístup k rizikovému kapitálu.
Celkový rozpočet na program Vedoucí postavení průmyslu je 17,015 mld. eur.
Přístup k rizikovému
kapitálu
2,842
Inovace v SME
0,616
Vedoucí úloha v přelomových
průmyslových technologiích
13,557
Rozdělení rozpočtu v programu Vedoucí postavení průmyslu – v mld. eur (Zdroj: EC)
53 Pracovní program na léta 2014–2015
86
Vedoucí postavení průmyslu
4.1 Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových
technologiích (LEIT)
LEIT (Leadership Enabling and Industrial Technologies) je klíčovou prioritou zaměřenou na přelomové, radikální a inovativní průmyslové technologie, jejichž vývoj vyžaduje značné finanční
náklady zvláště v oblasti rizikového kapitálu. Financování vývoje takovýchto technologií má
nepředvídatelnou návratnost a je příliš rizikové na to, aby bylo podporováno výlučně soukromým
kapitálem.
Cílem podprogramu je podporovat výzkum v oblasti vývoje nových produktů a služeb a restrukturalizovat průmyslové technologie, což by mělo vést k modernizaci a vyšší konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Implementace priority bude zaměřena na podporu komercionalizace
a průmyslového využití, snižování spotřeby energie a přírodních zdrojů, bezpečnost nových produktů v oblasti bio a nanotechnologií, podporu mezinárodních průmyslových iniciativ a zavádění
norem. Důraz bude kladen na podporu výzkumu, vývoje a inovací s participací SME, na tvorbu
partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), klíčové technologie, využívání ICT příležitostí,
řešení společenských výzev, mezinárodní spolupráci a odpovědný výzkum a inovace. Tato priorita
se dále dělí na následující oblasti podpory:
•
•
•
•
•
•
LEIT 1: Informační a komunikační technologie.
LEIT 2: Nanotechnologie.
LEIT 3: Pokročilé materiály.
LEIT 4: Pokročilá výroba a zpracování.
LEIT 5: Biotechnologie.
LEIT 6: Vesmír.
Vesmír
1,48
KET
5,96
Informační a komunikační
technologie
6,12
Rozdělení rozpočtu v podprogramu Vedoucí postavení v rámci podpůrných
a průmyslových technologií – v mld. eur (Zdroj: EC)
Hlavními rysy této oblasti jsou:54
• důraz na výzkum, inovace se silným průmyslovým zaměřením,
• aktivity primárně vyplývají z relevantních průmyslových strategií (ETPs, PPPs),
54 http://www.b2match.eu/system/launch-h2020/files/2H2020_LEIT_NMPB_Launch_Bern_2014_16_01.pdf?1389880544
87
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
• účast průmyslových organizací a SME v konsorciu pro maximalizaci očekávaného dopadu – jde o klíčový aspekt hodnocení projektového návrhu,
• projekty budou orientovány na výsledek a přiblížení výsledků výzkumu k tržnímu prostředí,
• úroveň TRL na úrovni 3/4–7, s hlavním zaměřením na úroveň 5–6.
LEIT 1: Informační a komunikační technologie
ICT mají v rámci rozpočtu LEIT jednoznačně největší podíl – více než 56 % a nepochybně i největší
význam. ICT jsou v pracovním programu pro rok 2014–2015 děleny do 6 hlavních technologických
okruhů:
technologické oblasti
zaměření
nové generace součástek
a vestavěných systémů
•
•
•
•
•
mikro, nano a biosystémy
organická elektronika
internet věcí
platformy pro pokročilé služby a inteligentní integrované systémy
systémy systémů a komplexní systémová řešení
pokročilé počítačové
systémy a technologie
•
•
•
•
•
výzkum nových procesorů a systémů
technologie pro propojování a lokalizaci dat
nízkoenergetické výkonné výpočetní systémy
paralelní výpočetní systémy
simulační software
internet budoucnosti
• současná infrastruktura pro webové, pevné a mobilní sítě bude postupně
nahrazena technologiemi a službami pro internet nové generace, které umožní
připojení řádově několikanásobně vyššího počtu zařízení
• sítě a infrastruktura
• software, webové služby
• bezpečnost a ochrana soukromí
• bezdrátové komunikační technologie
• optické síťové technologie
• pokročilé cloudové infrastruktury a služby a jejich využití ve veřejném sektoru
• nástroje a metody pro softwarový vývoj
• internetové technologie budoucnosti
• digitální sociální platformy a platformy kolektivní inteligence
• webové podnikání
technologie digitálního
obsahu a informační
management
•
•
•
•
•
•
•
rozsáhlé a otevřené databázové systémy (big and open data)
inteligentní analytické služby a interakce s počítačem
jazykové technologie a technologie pro výuku
podpora ICT inovativního a kreativního průmyslu SME
řízení inteligentních systémů informací
pokročilé herní technologie (gamification)
strojové učení
•
•
•
•
průmyslová a obslužná robotika
kognitivní systémy
pokročilá rozhraní a inteligentní prostory
zvýšení výkonnosti a schopnosti sytémů samostatného učení se, adaptace
a reakce
•
•
•
•
•
optické datové komunikace
technologie SSL osvětlení (LED, OLED, PLED)
laserové technologie pro průmyslové využití
integrace organické elektroniky a mikro a nanoelektroniky
sensory a energeticky efektivní elektronické součástky
pokročilá rozhraní
a robotika
mikro a nanotechnologie
a fotonika
88
Vedoucí postavení průmyslu
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Digitální agenda pro Evropu:
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A52010DC0245R%2801%29
• Průmyslová konkurenceschopnost:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm
• Komunikační sítě, obsah a technologie – Generální ředitelství EC (DG CONNECT):
http://ec.europa.eu/dgs/connect/en/content/dg-connect
• KET a Digitální Ekonomika:
http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/index_cs.htm
• Publikace EK k ICT v H2020:
http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/newsroom-custom-page/50751/1375/944
LEIT 2: Nanotechnologie
Nanotechnologie jsou jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících odvětví KET. Jsou klíčové v oblasti ICT,
přírodních věd, zdravotnictví a při vývoji různých materiálů. Financování výzkumu nanotechnologií prudce roste, přičemž podíl EU na celosvětovém trhu představuje asi čtvrtinu.
Oblast nanotechnologií v pracovním programu zahrnuje následující okruhy:
technologické oblasti
zaměření
vývoj nové generace
nanomateriálů, nanozařízení
a nanosystémů
• vývoj a integrace vědomostí z různých disciplín, směřující do výroby
nových produktů a trvale udržitelných řešení
zajištění bezpečného vývoje
a aplikací nanotechnologií
• nástroje a platformy pro hodnocení a vědecké ověření rizika spojeného
s použitím těchto technologií v celém jejich životním cyklu
vývoj sociálního rozměru
nanotechnologií
• analýza lidských a materiálních potřeb pro zavádění infrastruktury
nanotechnologií se zaměřením na přínos pro společnost
syntéza a efektivní výroba
nanomateriálů, součástek
a systémů
• nové, flexibilní, odstupňované a reprodukovatelné provozní jednotky;
inteligentní integrace existujících procesů, jejichž cílem je dosažení
masové výroby produktů a vybudování vícúčelových výrobních závodů
vývoj technik, měřících metod
a zařízení, komplexních
nanomateriálů a nanosystémů
• podpora rozvoje a komercionalizace nanomateriálů a systémů, včetně
charakterizace a manipulace s nano hmotou, jejich modelování
a počítačové navrhování a pokročilé atomové inženýrství
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Evropa efektivně využívající zdroje – hlavní iniciativa Strategie „Evropa 2020“:
http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/
• Průmyslová konkurenceschopnost:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm
• Evropský strategický plán pro energetické technologie (SET PLAN):
http://ec.europa.eu/energy/technology/set_plan/set_plan_en.htm
• EU – nanotechnologie:
http://ec.europa.eu/nanotechnology/index_en.html
http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/nanotechnology-fields_en.html
89
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
• Výzkum nanotechnologií – JRC:
http://www.jrc.ec.europa.eu/nanotech/
• Nanotechnologie a standardizace:
http://www.iso.org/iso/home/store/catalogue_tc/catalogue_tc_browse.htm?commid=381983
LEIT 3: Pokročilé materiály
Oblast Pokročilých materiálů bude zaměřena na vývoj nových, efektivnějších materiálů s nižší spotřebou energie a šetrnějších k životnímu prostředí. Jejich podpora je v pracovním programu rozdělena do následujících okruhů:
technologické oblasti
zaměření
technologie přelomových
materiálů se širokospektrálním
použitím
• výzkum funkčních a multifunkčních materiálů, jako jsou např.
samoopravitelné, biokompatibilní a konstrukční materiály
vývoj a přeměna materiálů
• zabezpečení širokospektrálnosti a reprodukovatelnosti výroby
ekologických materiálů v podobě budoucich produktů v různych
průmyslových odvětvích (chemický, kovozpracující průmysl atd.)
management komponentů
• nové technologie a systémy: spojování, přilnavost, odlučování, montáž,
automontáž, rozebírání, rozklad, dekonstrukce atd.
materiály pro „udržitelný“ průmysl
• nové produkty a aplikace, které snižují spotřebu energie
• prodloužení životnosti materiálů
• recyklování, znovupoužití a reprodukce materiálů
materiály pro kreativní průmysl
• integrace různých technologií s cílem vytvořit nové příležitosti
pro podnikání, včetně zachování původních evropských materiálů
s historickou nebo kulturní hodnotou
metrologie, charakterizace,
normalizace a kontrola kvality
• technologie, jako např. charakterizace, nedestruktivní vyhodnocování
a chování a modelování materiálů s předběžným odhadem výnosu, jsou
na čele materiálové vědy (vědy o materiálu) a inženýrství
optimalizace použití materiálů
• alternativní využití materiálů a inovativní modely podnikání
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Evropa efektivně využívající zdroje – hlavní iniciativa Strategie „Evropa 2020“:
http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/
• Průmyslová konkurenceschopnost:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm
• Evropský strategický plán pro energetické technologie (SET PLAN):
http://ec.europa.eu/energy/technology/set_plan/set_plan_en.htm
• SET-PLAN pro materiály:
http://setis.ec.europa.eu/system/files/Materials_Roadmap_EN.pdf
• EU – průmyslové technologie – Pokročilé materiály:
http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/materials_en.html
90
Vedoucí postavení průmyslu
LEIT 4: Pokročilá výroba a zpracování
Oblast Pokročilá výroba a zpracování bude zameřená na širokospektrální technologie výroby
a zpracování, s vyššími nároky na vědomosti, s nízkou spotřebou energií a materiálů.
technologické oblasti
zaměření
technologie pro továrny
budoucnosti
• zaměření na efektivitu a optimalizaci: vyrábět víc, spotřebovávat méně
materiálů, využívat méně energie a produkovat méně nečistot a odpadových
materiálů, inteligentní výroba, multimodální výrobní systémy, podpora ICT
inovací pro výrobu
technologie pro
nízkoenergetické stavby
• snížení spotřeby energie budov a snížení emisí CO2, realizační a opakující
se opatření, která umožní rychlejší a lepší adaptaci energeticky úsporných
materiálů a systémů v rekonstruovaných nebo obnovených budovách
• vývoj konceptu Nearly Zero Emissions Buildings (Budovy s téměř nulovými
emisemi) – účast na vývoji energeticky hospodárných celých čtvrtí
prostřednictvím zapojení všech zúčastněných stran
technologie s udržitelnými
a nízkouhlíkovými emisemi
v energeticky vysoce
náročných odvětvích
zpracovatelského průmyslu
• zvýšení konkurenceschopnosti výrobních postupů v různých průmyslových
odvětvích: chemickém, papírenském, sklářském průmyslu atd.
• vývoj a validace základních technologií, které budou směřovat k inovatívním
produktům s nízkými emisemi CO2 a výrobním procesům, jež vyžadují menší
energetickou náročnost v průběhu jejich hodnotového řetězce
nové udržitelné obchodní
modely
• nové meziodvětvové obchodní modely s využitím znalostní průmyslové výroby,
jež budou odpovídat hodnotovým řetězcům a nárokům globálních sítí v rámci
měnících se trhů a rozvíjejících se průmyslových odvětví
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Evropa efektivně využívající zdroje – hlavní iniciativa Strategie „Evropa 2020“:
http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/
• Průmyslová konkurenceschopnost:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm
• EU – průmyslové technologie – Výzkum ve výrobě:
http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/production_en.html
LEIT 5: Biotechnologie
V oblasti Biotechnologií bude podporován základní výzkum a aplikace s komerčním potenciálem,
např. v průmyslových a environmentálních biotechnologiích, zdravotnictví nebo ICT. V rámci biotechnologií budou podporovány tyto okruhy:
technologické oblasti
zaměření
pokročilé biotechnologie
•
•
•
•
•
•
průmyslová biotechnologie
• alternativní produkty a postupy v následujících sektorech: chemie,
zdravotnictví, těžba, energie, papírenský průmysl, textilný průmysl,
škrobárenský průmysl, potravinářství, ekologické biotechnologie
technologie pro inovativní
platformy
• genomické, meta genomické, proteomické a molekulární nástroje
• využívání suchozemské a mořské biodiverzity
• vývoj řešení ve zdravotnictví (biologická a biomedicínská diagnostická zařízení)
syntetická biologie
bio počítačová věda
systémová biologie
bio-nanotechnologie
bioelektronika
nové aplikace
91
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Užitečné dokumenty a související linky:
• Evropa efektivně využívající zdroje – hlavní iniciativa Strategie „Evropa 2020“:
http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/
• Průmyslová konkurenceschopnost:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm
• EU Výzkum a inovace – Biospolečnost a KBBE:
http://ec.europa.eu/research/biosociety/index_en.htm
• EU Bioekonomika:
http://www.bio-economy.net/
LEIT 6: Vesmír
Výzkum v oblasti kosmických technologií je vzhledem k vysokým investicím, vyšší rizikovosti a častokrát nevypočitatelné návratnosti klasickým příkladem nevyhnutelnosti podpory veřejnými financemi, častokrát dokonce formou mezinárodních konsorcií. Oblast zahrnuje následující okruhy:
technologické oblasti
zaměření
zlepšení konkurenceschopnosti,
nezávislosti a inovativnosti
• realizační projekty usnadňující přístup do vesmíru
• rozhodující vesmírné technologie směřující k nezávislosti
• inovace mezi vesmírným a ostatními sektory (solární panely, baterie,
dálkově ovládaná robotika, recyklace atd.)
pokrok ve vesmírných
technologiích
• ekologické odpalovací systémy
• pohony, robotika, senzory, nové generace technologií pro program
Galileo
zvýšení využívání vesmírných dat
• zpracování, kalibrace, validace a standardizace dat z vesmírných misí
účast ve velkých globálních
vesmírných projektech
• experimenty na mezinárodních vesmírných stanicích, raketové
technologie chránící Zemi a vesmírné systémy v oblasti sledování
klimatických změn, v oblasti ochrany proti vesmírnému odpadu, ochrany
proti asteroidům apod.
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Průmyslová konkurenceschopnost:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm
• EU Výzkum a inovace – Vesmír:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/space/index_cs.htm
• EU Podniky a průmysl – užitečné dokumenty:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/space/documents/index_en.htm
92
Vedoucí postavení průmyslu
4.2 Inovace v malých a středních podnicích a přístup
k rizikovému kapitálu
Podprogram „Inovace v SME“ vytváří nástroj na podporu inovačních aktivit malých a středních
podniků (SME). O podporu mohou žádat jen malé a střední podniky, ty ale mohou být součástí
různých konsorcií, případně mohou některé práce subkontrahovat. Rozpočet podprogramu je
0,616 mld. eur, což představuje necelé jedno procento z celkového rozpočtu H2020.
Inovace v SME zahrnují tři hlavní formy podpory:
Inovace v SME
(0,616 mld. €)
Eurostars 2
financování inovačních
projektů tržně
orientovaných SME
pokračování z 7. RP
Budování inovačních
kapacit
poradenství a koučing
poskytující vize a vedení
pro SME ve všech fázích
projektu
Podpora inovací
prostřednictvím EEN
(Entenprise Europe
Network)
přímá pomoc
od národních síťových
uzlů
Inovace v SME
Podprogram Přístup k rizikovému kapitálu by měl usnadnit úvěrové, ale i kapitálové financování
podniků a projektů v oblasti výzkumu a inovací, a to ve všech fázích inovačního procesu.
Používání obou finančních nástrojů bude EC koordinovat se svými partnery z programu COSME
(the Programme for the Competitiveness of Enterprises and SMEs).
93
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Dluhové
nástroje
Kapitálové
nástroje
RSFF (Risk Sharing
Finance Facility)
rizikové kapitálové
fondy
úvěry a garance pro
investice nad 7,5 mil. €
financování začínajících
inovačních podniků
pod European
Investment Bank (EIB)
určení zejména pro jejich
prvotní fázi
RSI (Risk Sharing
Instruments)
fondy pro transfer
technologií
forma záruk pro finanční
instituce
přenos výsledků
výzkumu a inovací
z prostředí výzkumných
týmů na komerční trh
pod European
Investment Fund (EIF)
Přístup k rizikovému kapitálu
Detailněji o těchto formách podpory pojednává kapitola 6.
94
SPOLEČENSKÉ VÝZVY
5SPOLEČENSKÉ VÝZVY
V rámci pilíře Společenské výzvy bude podpora směřovat do oblastí, které jsou prioritní pro další
rozvoj EU a které jsou zaměřeny na řešení závažných výzev a problémů, jež trápí současnou společnost. Cíle politiky EU v oblasti zdraví, životního prostředí, energií, dopravy apod. definované
ve strategii EU2020 budou naplňovány prostřednictvím inovace a multidisciplinární spolupráce.
Na výzvách založený přístup spojí vědomosti a zdroje z různých vědních odborů a disciplín, včetně
společenských a humanitních věd.
Financování pilíře Společenské výzvy bude rozděleno do těchto oblastí:
• Zdraví, demografické změny a kvalita života.
• Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika.
• Bezpečná, čistá a efektivní energie.
• Inteligentní, zelená a integrovaná doprava.
• Aktivity v oblasti klimatu, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin.
• Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost.
• Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů.
Celkový rozpočet na podprogram Společenské výzvy je 29,68 mld. eur, což je největší podíl
z celkového rozpočtu H2020.
Inkluzivní společnost
1,31
Bezpečná společnost
1,69
Klima, životní prostředí
3,08
Potravinová bezpečnost
3,85
Bezpečná, čistá a efektivní
energie
5,93
Inteligentní, ekologická a
integrovaná doprava
6,34
Zdraví, demografické
změny a kvalita života
7,47
Rozdělení rozpočtu v programu Společenské výzvy v mld. eur (Zdroj: EC)
Kromě multidisciplinarity bude vést globální povaha mnohých společenských problémů
ke zvýšení významu strategické spolupráce se třetími zeměmi. V rámci zvláštního cíle Evropa
v měnícím se světě: Inkluzivní, inovativní a bezpečná společnost bude kladen důraz na překonání rozdílů v oblasti výzkumu a inovací, se zvláštními opatřeními pro vytvoření excelence
v méně rozvinutých regionech EU.
95
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
K řešení výzev bude podstatným způsobem přispívat EIT55 (část rozpočtů jednotlivých
okruhů bude distribuovaná prostřednictvím EIT), jehož úlohou bude propojovat zkušenosti a poznatky získané při realizaci hlavních pilířů H2020 a tím podporovat rychlejší zavádění
jednotlivých inovací.
V této souvislosti jsou tedy důležitými dokumenty kromě strategie EU2020 i pracovní programy H2020 pro roky 2014–2015 v oblasti Společenské výzvy pro každou ze sedmi oblastí.56
5.1 Zdraví, demografické změny a kvalita života
Demografické změny probíhající v evropské populaci, především prohlubující se stárnutí obyvatel a taktéž jejich zhoršující se zdravotní stav, vedou ke stále se zvyšujícím finančním nárokům
na zdravotní a sociální systém. Snížení výdajů do těchto oblastí je možné jen prostřednictvím
zlepšení zdravotního stavu evropské populace a vytvořením lepších životních podmínek pro
seniory a osoby s různým zdravotním postižením.
Priorita Zdraví, demografické změny a kvalita života se zaměřuje na zabezpečení udržitelné
zdravotní a ošetřovatelské péče pro všechny občany Evropy. Výzkum a inovace podporované v této výzvě povedou k pochopení příčin a mechanizmů onemocnění a ke zkvalitnění
prevence, diagnostiky a samotné léčby. Důraz bude kladen taktéž na podporu aktivního a zdravého způsobu života nejen seniorů.
V rámci priority budou odzkoušeny a předvedeny nové modely poskytování zdravotní
a ošetřovatelské péče, přičemž důraz bude kladen na osobnější charakter péče, ať už zdravotní nebo ošetřovatelské, ale i na koordinaci a podporu evropských a mezinárodních iniciativ v dané oblasti. Výzva bude také podporovat výzkum a inovace propojené s informačními
a komunikačními technologiemi.
Vzhledem k rozsahu problematiky bude velký důraz kladen na koordinační aktivity v různých
oblastech, jako jsou např. neurovědy, výzkum rakoviny, systémová medicína aj. Součinnost
bude poskytována od evropských a mezinárodních iniciativ, jako jsou Evropské partnerství pro
inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí,57 Globální aliance pro chronická onemocnění,58
Společná programová iniciativa „Více let, lepší život – demografické změny: výzvy a příležitosti“59 a Společné programování výzkumu neurodegenerativních nemocí.60
Předpokládá se, že během prvních dvou let programu H2020 (pracovní program pro rok
2014/15) bude v této prioritě proinvestováno cca 1,19 mld. eur.
55 http://eit.europa.eu/
56 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html#h2020-work-programmes-201415-main-wp
57 http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?section=active-healthy-ageing
58 http://www.gacd.org/
59 http://www.jp-demographic.eu/
60 http://www.neurodegenerationresearch.eu/
96
SPOLEČENSKÉ VÝZVY
Výzkum a inovace podporované v této prioritě zahrnují tato témata:
tematické okruhy
zaměření
Pochopení příčin
a mechanismů zdraví, stárnutí
a nemocí
• pochopení determinantů a rizikových faktorů zdraví, stárnutí a nemocí
• pochopení nemocí – systémová medicína
• pochopení společných mechanismů nemocí a jejich význam v komorbidite
Účinná podpora a monitoring
zdraví, prevence nemocí,
připravenost a screening
• personalizovaná medicína a personalizovaný přístup
• podpora zdraví a prevence nemocí s využitím genomiky a proteomiky
• propojení s ICT, elektronické zdravotnictví – e-Health,
mobilní zdravotnictví – mHealth
• metody a techniky prevence, včasné diagnostiky a monitoringu
• screeningové a preventivní programy
• mezioborová spolupráce v oblasti zdraví a životního prostředí
• podpora individuální péče o vlastní zdraví
• kontrola infekčních epidemií a vakcinace
Podpora aktivního a zdravého
stárnutí
• využívání informačních a komunikačních technologií při podpoře aktivního
a zdravého stárnutí
• včasná detekce rizik a intervence
• podpora duševního zdraví v stárnoucí populaci
Nové modely a nástroje pro
zdraví a péči
•
•
•
•
•
•
inovativní terapie
počítačové modelování léčby
klinický výzkum regenerativní medicíny
nástroje a technologie pro moderní terapie
self-management zdraví a nemocí
bioinformatika
Okruhy výzev pro léta 2014–2015 v oblasti Zdraví, demografické změny a kvalita života:
• Pochopení determinantů zdraví, stárnutí a nemocí.
• Účinná podpora zdraví, prevence nemocí, připravenost a screening.
• Zlepšení diagnostiky.
• Inovační ošetření a technologie.
• Prosazování aktivního a zdravého stárnutí.
• Integrovaná a trvale udržitelná péče o občana.
• Zlepšení zdravotnických informací, využívání dat a poskytování vědomostní základny pro
zdravotní politiku a právní předpisy.
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Pracovní program 2014–2015 – Zdraví, demografické změny a kvalita života:
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-health_en.pdf
• Iniciativa pro inovační léky:
http://www.imi.europa.eu/
• Program aktivního a asistovaného života:
http://www.aal-europe.eu/
• Společná programová iniciativa pro antimikrobiální rezistenci:
http://www.jpiamr.eu/
• EU výzkum a inovace – Zdravotnictví – úspěšné příběhy:
http://ec.europa.eu/research/infocentre/success_stories_en.cfm?item=Health%20%26%20life%20sciences
• Podporované výzkumné a inovační projekty v FP7 – oblast Zdraví:
http://cordis.europa.eu/projects/index.cfm?fuseaction=app.search&TXT=&FRM=1&STP=10&SIC=&PGA=FP7-HEALTH&CCY=&PCY=&SRC=&LNG=en&REF=
97
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
5.2 Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství
a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum
vnitrozemských vod a bioekonomika
Zemědělství, lesnictví a rybolov zajišťují potravinovou soběstačnost Evropy a vytvářejí pracovní
místa a podnikatelské příležitosti pro venkovské a pobřežní oblastí. Přitom však využívají omezené přírodní zdroje a dnes tak čelí značným problémům, které budou vyžadovat řešení založená
na výzkumu a inovacích.
Cílem výzvy je postupný přechod k udržitelné a konkurenceschopné primární produkci a zpracování, a to za optimálního a obnovitelného využívání omezených biologických zdrojů. V souvislosti
s rostoucí celosvětovou poptávkou je třeba zajistit dostatečnou nabídku kvalitních potravin a bioproduktů, přičemž jejich produkce a zpracování by měly být efektivní a s minimálním negativním
dopadem na životní prostředí, nulovým odpadem a emisemi skleníkových plynů.
Pro projekty v této oblasti je na léta 2014–2015 vyčleněno cca 0,46 mld. eur.
V rámci výzvy budou vytyčeny čtyři základní směry:
tematické okruhy
výzvy na léta 2014 a 2015
Zemědělství a lesnictví
• zajištění produkce a dodávky spolehlivých, zdravých a výživných potravin,
krmiv a také nepotravinářských produktů pro širokou škálu průmyslových
odvětví
• výzkum směřující k efektivnímu a udržitelnému hospodaření s přírodními
zdroji a k šetrnému přístupu k životnímu prostředí
• důraz bude kladen také na vyvážený územní rozvoj venkovských oblastí EU
a jejich komunit
Zemědělsko-potravinářské
odvětví pro bezpečnou
a zdravou výživu
• zajištění přístupu k bezpečným a výživným potravinám, což má vážný
dopad na zdraví populace a životní prostředí
• inovace řešící bezpečnost potravin a krmiv, konkurenceschopnost
evropského zemědělsko-potravinářského průmyslu a udržitelnost výroby,
zpracování a spotřeby, a to v celém potravinovém řetězci a souvisejících
službách od prvovýroby až po spotřebu
Živé vodní zdroje a mořský
výzkum
• efektivní a udržitelný způsob využívání živých vodních zdrojů, maximalizace
výhod plynoucích z evropských oceánů, moří a vnitrozemských vod
• optimalizace přínosu rybolovu a akvakultury k potravinové bezpečnosti
• podpora inovací prostřednictvím modrých biotechnologii
• podpora mořského a námořního výzkumu s cílem udržitelného využívání
potenciálu evropských oceánů, moří a pobřeží pro růst a zaměstnanost
Bioprůmysl
• postupná transformace evropských průmyslových odvětví z produkce
založené na konvenčních fosilních palivech na efektivní a obnovitelné
biologické zdroje
• důraz bude kladen na vývoj integrovaných biorafinérií a na otevření trhů
orientovaných na bioprodukty
Okruhy výzev pro roky 2014–2015 v oblasti Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství,
lesnictví, mořský, námořní a vnitrozemský výzkum a biohospodářství:
• Udržitelná bezpečnost potravin.
• Modrý růst: Uvolnění potenciálu moří a oceánů.
• Inovativní, udržitelné a inkluzivní biohospodářství.
98
SPOLEČENSKÉ VÝZVY
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Pracovní program 2014–2015 – Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika:
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-food_en.pdf
• DG – zemědělství: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm
• EU výzkum – bioekonomika: http://ec.europa.eu/research/bioeconomy/
5.3 Bezpečná, čistá a efektivní energie
Priority v oblasti energií jsou určeny na podporu přechodu na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém. Pro splnění tohoto cíle bude určujícím faktorem překonání
problémů, jako jsou klimatické změny, rostoucí ubývání zdrojů a stále vyšší energetická spotřeba.
Nejadernému energetickému výzkumu byly na období 2014–2015 přiděleny prostředky
ve výši 1,3 mld. eur.
Výzva Bezpečná, čistá a efektivně využívaná energie je rozdělena do sedmi tematických okruhů:
tematické okruhy
zaměření
Snižování spotřeby energie
a uhlíkových paliv
•
•
•
•
Zásobování lacinou elektřinou
s nízkými emisemi uhlíku
• využívání alternativních zdrojů energie, jako jsou např. solární systémy,
větrná, geotermální a vodní energie, energie moří a pod.
• skladování energie, zachytávání, separace a ukládání uhlíku (ve formě CO2,
proces CCS)
Alternativní paliva a mobilní
zdroje energie
•
•
•
•
Jednotná inteligentní elektrická
rozvodná síť pro Evropu
• podpora vytvoření jednotného trhu s elektrickou energií v Evropě
• minimalizace emisí a nákladů
• využívání obnovitelných zdrojů energie
Nové poznatky a technologie
• multidisciplinární výzkum
Účinné rozhodování a zapojení
veřejnosti
• výzkum v oblasti chování spotřebitelů
• inovace v službách a informačních systémech
Zavádění energetických inovací
a inovací v informačních
a komunikačních technologiích
• podpora nízkouhlíkových a obnovitelných technologií
• inovativní řešení v ICT
optimalizace spotřeby energií v průmyslu a službách
efektivní systémy vytápění, chlazení a zásobování teplou vodou
podpora inteligentního odpadového hospodářství
spolupráce s telekomunikačním sektorem
výzkum v oblasti využívání biopaliv
výroba elektrické a tepelné energie z biomasy
zvyšování konkurenceschopnosti vodíkových technologií
nová alternativní paliva
Okruhy výzev pro období 2014–2015 v oblasti Bezpečná, čistá a efektivní energie:
• Energetická účinnost.
• Konkurenceschopná nízkouhlíková energie.
• Inteligentní města a obce (Smart Cities).
• SME inovace pro energii.
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Pracovní program 2014–2015 – Bezpečná, čistá a efektivní energie:
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-energy_en.pdf
99
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
• Digitální agenda pro Evropu – inteligentní města:
http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/about-smart-cities
• EU výzkum – energie: http://ec.europa.eu/research/energy/index_en.cfm
• DG – Energetická strategie v EU: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm
5.4 Inteligentní, zelená a integrovaná doprava
Hlavním cílem této oblasti je zvýšení konkurenceschopnosti evropských dopravních odvětví a vybudování jednotného evropského systému dopravy. Konkrétním záměrem je splnit cíle stanovené
ve strategii Evropa 2020:
– snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (oproti roku 1990),
– nárůst efektivity ve využívání energie o 20 %.
Oblasti Inteligentní, zelená a integrovaná doprava byly v rozpočtu na období 2014–2015 přiděleny prostředky ve výši 0,867 mld. eur.
V oblasti byly vymezeny čtyři hlavní tematické směry:
tematické okruhy
zaměření
Úsporná doprava šetrná k životnímu
prostředí
•
•
•
•
•
podpora úsporné a efektivní dopravy
výzkum a inovace vozidel, letadel a plavidel
vývoj inteligentních zařízení, infrastruktur a služeb
zlepšování dopravy a mobility v aglomeracích
efektivní využívání zdrojů a minimalizace vlivů na životní prostředí
Lepší mobilita, méně dopravních
zácp a vyšší bezpečnost
•
•
•
•
zvýšení mobility – zlepšení přepravy osob a nákladů
snížení dopravního přetížení
rozvoj nových koncepcí nákladní dopravy a logistiky
zvýšení bezpečnosti a snižování nehodovosti
Vedoucí pozice evropského
dopravního průmyslu ve světě
• posílení konkurenceschopnosti a výkonnosti evropského dopravního
průmyslu a souvisejících služeb
• efektivnější výrobní postupy, včetně logistických procesů
• udržení vedoucí pozice Evropy v oblastech jako např. letectví
Socioekonomický a behaviorální
výzkum a výhledové aktivity pro
tvorbu politik
• podpora tvorby politik pro podporu inovací a řešení problémů
vznikajících v dopravě
Okruhy výzev pro období 2014–2015 v oblasti Inteligentní, zelená a integrovaná doprava:
• Mobilita pro růst.
• Zelená vozidla.
• SME inovace pro dopravu.
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Pracovní program 2014–2015 – Inteligentní, zelená a integrovaná doprava:
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-transport_en.pdf
• Digitální agenda pro Evropu – doprava:
http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/life-and-work/mobility
• Výzkum a inovace v dopravě:
http://www.transport-research.info/web/
http://ec.europa.eu/research/transport/index_en.htm
100
SPOLEČENSKÉ VÝZVY
5.5 Aktivity v oblasti klimatu, životní prostředí, efektivita
zdrojů a suroviny
Cílem výzvy je zvýšení evropské konkurenceschopnosti, bezpečnosti surovin a zlepšení kvality
života. Výzkum a inovace budou směřovat k podpoře vytváření společnosti, která účinně využívá
zdroje a je odolná vůči klimatickým změnám, chrání a šetrně spravuje přírodní zdroje a ekosystémy a zajišťuje udržitelné využití surovin.
V oblasti surovin je zároveň důležité najít rovnováhu mezi potřebami rostoucí globální společnosti
a omezenými přírodními zdroji. Na kvalitě a efektivitě ekologických inovací bude primárně záviset
schopnost hospodářství přizpůsobit se a stát se odolnějším vůči změnám klimatu, účinně využívat
zdroje a zároveň zůstat konkurenceschopným.
Inovace v těchto oblastech budou poskytovat příležitosti pro růst a zaměstnanost, stejně jako inovativní možnosti týkající se vědy, technologií, včetně informačních a komunikačních technologií,
ekonomiky, společnosti, politiky a správy věcí veřejných. Aktivity budou úzce souviset s globálními změnami, proto je nutné řešit je na úrovni, která přesahuje hranice Evropské unie.
Hlavní evropská průmyslová odvětví, jako strojírenství, automobilový a letecký průmysl, chemický
průmysl nebo stavebnictví, jsou bytostně závislá na využití surovin, často problematicky dovážených z mimoevropských zdrojů. Aktivity by proto měly směřovat také k zlepšení přístupu ke zdrojům a jejich efektivnějšímu využívání.
V průběhu prvních dvou let programu bude v této prioritě proinvestováno cca 0,736 mld. eur.
Tato společenská priorita je rozdělena do následujících oblastí:
tematické okruhy
zaměření
Omezení klimatickýc změn
a přizpůsobení se jim
(jedno z průřezových témat v H2020
s odhadovanými celkovými výdaji
přes 35 % z celkového rozpočtu
H2020)
• výzkum dopadu klimatických změn – fungování oceánů, terestrických
ekosystémů a atmosféry
• snížení emisí skleníkových plynů a budování nízkouhlíkového
hospodářství
• předpovědi v oblasti klimatu, opatření na zmírnění dopadů
klimatických změn
Ochrana životního prostředí, trvale
udržitelné řízení přírodních zdrojů,
vody, biodiverzity a ekosystémů
• výzkum suchozemských, mořských a sladkovodních ekosystémů
• provázanost ekosystémů na fungovaní společnosti a ekonomik
Zabezpečení udržitelných dodávek
neenergetických a nezemědělských
surovin
• výzkum dostupnosti surovin
• udržitelné a efektivní využívání surovin (průzkum, těžba, zpracování,
recyklace, obnova)
• hledání alternativních surovin
Umožnění přechodu na zelenou
ekonomiku a společnost
prostřednictvím ekoinovací
• ekoinovativní technologie, procesy a služby
• podpora společenských a institucionálních změn vedoucích
k přechodu na zelenou ekonomiku
• inovace v informačně-komunikačních technologiích – automatické
procesy, monitorovací systémy
Vývoj komplexních a dlouhodobých
globálních enviromentálních
pozorovacích a informačních systémů
• globální sledování stavu a vývoje klimatu, přírodních zdrojů
a ekosystémů
• operační aktivity programu Copernicus
Kulturní dědictví
• podpora výzkumu zachování kulturního dědictví ohroženého
klimatickými změnami
101
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Okruhy výzev na období 2014–2015 v oblasti Klima, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin:
• Odpady: Recyklace zdrojů, opětovné použití a obnova surovin.
• Inovace v oblasti vod: Zvýšení její hodnoty pro Evropu.
• Rostoucí nízkouhlíkové hospodářství efektivně využívající zdroje s udržitelnými dodávkami
surovin.
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Pracovní program 2014–2015 – Klima, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin:
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-climate_en.pdf
• Digitální agenda pro Evropu – klima:
https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/life-and-work/environment
• EU akce – klima: http://ec.europa.eu/clima
5.6Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní
a reflektivní společnost
Cílem této výzvy je řešení aktuálních problémů evropské společnosti, jako jsou hospodářská
krize, nezaměstnanost (zvláště mladých lidí), hrozba chudoby, sociální vyloučení a nerovnosti, stárnutí obyvatelstva, přistěhovalectví a migrační toky.
Podpora inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti je předpokladem pro udržitelnou evropskou integraci. Je třeba, aby evropská a národní politiky pokračovaly v modernizaci, založené
na uznání socioekonomické a kulturní rozmanitosti Evropy.
Výzkum a inovace by měly řešit sociální vyloučení, diskriminace a různé formy nerovnosti a také
se zabývat otázkami dějin, identity, tolerance a kulturního dědictví. Výzva prioritně podporuje
multidisciplinární přístup k problémům, což znamená jejich společné řešení z pohledu několika oborů, jako jsou například sociální vědy, humanitní vědy, ale i informační a komunikační
technologie.
Pro tuto oblast je na období 2014–2015 vyčleněno cca 0,308 mld. eur.
Aktivity budou směřovat do následujících oblastí:
tematické okruhy
zaměření
Nové myšlenky, strategie a vládní
struktury na překonání krize
v Evropě
•
•
•
•
•
odolná hospodářská a měnová unie
program růstu EU
sociální politika EU
budoucnost evropské integrace
vznikající technologie ve veřejném sektoru
Nová generace v inovativní,
inkluzivní a udržitelné Evropě
•
•
•
•
•
nejistota práce
mobilita mládeže
vzdělávání dospělých
sociální a politická angažovanost mladých lidí
modernizace veřejné správy
Reflektivní společnosti
• studium evropského kulturního dědictví
• výzkum dějin
• 3D modelování pro přístup ke kulturním hodnotám EU
102
SPOLEČENSKÉ VÝZVY
tematické okruhy
zaměření
Evropa jako globální aktér
• výzkum a inovační spolupráce se zeměmi třetího světa
• nové geopolitické uspořádání ve Středomoří
• partnerství východní Evropy a zemí třetího světa
Inovativní společnosti
•
•
•
•
•
nové formy inovací ve veřejném sektoru
otevřená vláda
modely inovativního podnikání
sociální inovace
využívání informačních a komunikačních technologií na vzdělávání
a začleňování do společnosti
Okruhy výzev na období 2014–2015 v oblasti Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost:
• Překonání krize: Nové nápady, strategie a struktury řízení pro Evropu.
• Mladá generace v inovativní, inkluzivní a udržitelné Evropě.
• Reflektivní společnosti: Kulturní dědictví a evropské identity.
• Evropa jako globální hráč.
• Nové formy inovací.
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Pracovní program 2014–2015 – Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost:
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-societies_en.pdf
• ICT inovace ve veřejném sektoru:
https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/ict-enabled-public-sector-innovation-throughopen-government
• Digitální kulturní dědictví:
https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/content-and-media/cultural-heritage
5.7 Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti
Evropy a jejích obyvatel
Tato priorita je zaměřena na zajištění bezpečnosti a svobody občanů Evropy, společnosti a ekonomiky. Stejně důležitá je i ochrana infrastruktur a služeb, prosperity, politické stability a blahobytu.
Výzva bude směřovat k realizaci politických cílů strategie EU2020 v oblastech Bezpečnosti průmyslu,61 Strategie vnitřní bezpečnosti62 a Strategie kybernetické bezpečnosti.63
Výzva by měla spojit všechny zúčastněné strany – průmysl (včetně SME), výzkumné organizace,
univerzity, veřejné a soukromé organizace v oblasti bezpečnosti a nevládní organizace. Důležité
bude i propojení s výzkumem a ICT a také spolupráce s příslušnými agenturami, jako jsou například
Evropská obranná agentura (EDA), Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších
hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX), Evropská agentura pro námořní bezpečnost
(EMSA) a Evropský policejní úřad (EUROPOL).
Otázkám bezpečnosti byly na období 2014–2015 přiděleny prostředky ve výši 0,4 mld. eur.
61 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0417:FIN:EN:PDF
62 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0673:FIN:EN:PDF
63 http://eeas.europa.eu/policies/eu-cyber-security/cybsec_comm_en.pdf
103
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Hlavními tématy v okruhu Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích
obyvatel budou:
tematické okruhy
zaměření
Zvýšení odolnosti společnosti
vůči přírodním a člověkem
vyvolaným katastrofám
• ochrana společnosti proti mimořádným situacím (lokální konflikty,
ekologické katastrofy, požáry apod.) a jejich prevence
• koordinace aktivit na ochranu infrastruktur – humanitární pomoc,
záchrana lidí, lékařská péče
• vývoj nových nástrojů krizového řízení a technologií na zvládání katastrof
Boj proti kriminalitě a terorismu
• boj proti různé trestné činnosti – ohrožení lidí, zdraví, potravin, vody,
životního prostředí
• ochrana před terorismem – ochrana proti výbušninám
• nové technologie a schopnosti pro boj proti trestné činnosti, nelegálnímu
obchodu a terorismu a pro prevenci těchto jevů
• prevence a ochrana před ohrožením leteckého průmyslu
• ochrana před počítačovou trestnou činností a kybernetickým terorismem
Vnější bezpečnost a bezpečnost
hranic
Bezpečnost v kyberprostoru
zvýšení bezpečnosti hranic – ochrana evropských hranic
vyšší ochrana námořních hraníc
předcházení konfliktů, mírové iniciativy a zprostředkování řešení
vytvoření systémů, zařízení, nástrojů, procesů a metod pro identifikaci
hrozeb
• civilní ochrana, humanitární pomoc
• stabilizační operace po ukončení krizí
•
•
•
•
• zvýšení kybernetické bezpečnosti – internetu, sítí, systémů, přístupových
míst, hardwaru a softwaru
• vytvoření nových modelů zabezpečení informací
• zvýšení bezpečnosti existujících aplikací, služeb a infrastruktury
• kontrola nakládání s osobními údaji
• ochrana před ilegálním sledováním
Okruhy výzev pro období 2014–2015 v oblasti Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel:
• Odolnost vůči katastrofám: zajištění a zabezpečení společnosti, včetně přizpůsobení se změnám klimatu.
• Boj proti trestné činnosti a terorizmu.
• Vnější bezpečnost a bezpečnost hranic.
• Digitální bezpečnost: Kybernetická bezpečnost, soukromí a důvěra.
Užitečné dokumenty a související odkazy:
• Pracovní program 2014–2015 – Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti
Evropy a jejích obyvatel:
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-security_en.pdf
• DG – Bezpečnost:
http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=6296&lang=en&tpa_id=168&title=EU-Research-for-a-Secure-Society
• ICT Důvěra a bezpečnost:
http://cordis.europa.eu/fp7/ict/security/
104
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
6Malé a střední podniky v programu H2020
Ze všech firem, které působí v EU, představují malé a střední podniky (dále jen SME) 99 %. Je jich
víc než 20 miliónů. Mezi lety 2002–2010 bylo 85 % nových pracovních míst v EU vytvořeno právě
v SME. Ty jsou hlavním motorem hospodářského růstu, inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. Zároveň je důležité poznamenat, že výdaje na výzkum a vývoj SME v EU jsou nižší než v USA
a jen méně než třetina malých a středních podniků v EU má nějaké inovační aktivity.
Také z těchto důvodů věnuje Evropská komise problematice účasti SME v rámcových programech
EU pro výzkum a vývoj už dlouhodobě značnou pozornost. Kromě toho, že celý program H2020 je
otevřený i pro SME, specificky pro ně jsou připravena i zvláštní schémata jako Nástroj pro SME či
pokračování programu eurostars.
H2020 umožňuje firmám z veřejných prostředků inovovat, vyvinout nové produkty a služby,
zlepšit inovační management pro rozvoj jejich podnikání a růst firmy.
EU vytvořila podmínky pro účast SME v rámcovém programu jako nikdy předtím. V této kapitole
se budeme snažit stručně shrnout všechny možnosti, které program H2020 nabízí pro SME, a popíšeme, jak je možné jich využít.
6.1Příležitosti pro SME v programu H2020
6.1.1Co je malý a střední podnik (SME)?
Definici malého a středního podniku stanovuje doporučení EU 2003/361, které platí ve všech členských zemích EU. Hlavní kritéria, která určují, zda společnost spadá do kategorie SME, jsou počet
zaměstnanců a obrat nebo celkový majetek.
SME je firma založená za účelem zisku, která má méně než 250 zaměstnanců
a obrat do 50 mil. eur anebo aktiva do 43 mil. eur.
Tyto horní hranice se vztahují na údaje individuálních společností. Je možné, že společnost, která
je součástí větší skupiny, bude muset zahrnout i zaměstnance, obrat nebo majetek dalších společností ze skupiny. Zároveň jsou stanoveny i specifické podmínky pro majetkovou účast univerzit,
municipalit nebo rizikového kapitálu.
Další informace a specifické podmínky jsou k dispozici v Příručce pro SME.64
6.1.2Kde se mohou SME zúčastnit programu H2020
Jelikož bez účasti průmyslu (včetně SME) v evropském výzkumu je realizace trvale udržitelného
rozvoje evropské ekonomiky nemyslitelná, už od přelomu milénia se snaží Evropská komise aktivně
zapojovat průmyslové hráče do tvorby politik i formování inovací v rámcových programech též prostřednictvím speciálních nástrojů, vyhrazením části rozpočtů a budováním veřejně-soukromých
partnerství (od Evropských technologických platforem až po Společné technologické iniciativy).
V rámcovém programu EU pro výzkum a inovace pod názvem H2020 navrženém na roky 2014–
2020 s rozpočtem téměř 80 mld. eur vytvořila EK doposud nejvýznamnější kroky k efektivnímu
64 http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf
105
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
zapojení SME do výzkumně-inovačních aktivit. SME se mohou zúčastnit všech oblastí programu,
přičemž některé z nich jsou vyhrazeny jen pro ně.
SME se mohou zúčastnit a čerpat finanční prostředky z programu H2020 v následujících šesti oblastech, které budou v dalších kapitolách podrobněji popsány:
1. společné výzkumné a inovační projekty,
2. nástroj pro SME,
3. finanční nástroje,
4. stáže a mobility,
5. Fast track to innovation,
6. Eurostars.
Je možné, že na první pohled se zdá program H2020 komplikovaný, ale je třeba poznamenat,
že představuje doposud nejjednodušší a nejflexibilnější veřejný nástroj
na financování průmyslového výzkumu, vývoje a inovací
až po uvedení nových produktů na trh.
6.1.3Společné výzkumné a inovační projekty
Ve společných projektech realizovaných prostřednictvím projektových partnerství – konsorcií a zaměřených na vývoj nových řešení se mohou firmy bez ohledu na svoji velikost nebo aktivity
zúčastnit v pozici výzkumné firmy (jako součást vývojového týmu, který řeší vývoj nové technologie, produktu, služby či procesu) nebo uživatele (který participuje na testování, ověřování nebo
dokázání životaschopnosti nových technologií).
Hlavním znakem společných projektů je, že musí být připraveny v partnerství (konsorciu)
v předem určené oblasti, jako reakce na vyhlášenou výzvu na podávání návrhů projektů
Firmy se mohou zúčastnit aplikovaného výzkumu, vývoje nebo inovačních aktivit ve dvou pilířích
programu H2020:
• Pilíř 2: Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologií, které podporuje výzkum a inovace v oblasti informačních a komunikačních technologií, nanotechnologií, nových materiálů, výrobních procesů, biotechnologií a vesmíru;
• Pilíř 3: Společenské výzvy, zaměřující se na zdraví, demografické změny, zdravé prostředí, potravinovou bezpečnost, udržitelné zemědělství, bioekonomiku, bezpečnou, čistou a efektivně využívanou energii, inteligentní dopravu, efektivní využívání zdrojů, klima, nerostné
suroviny, inkluzivní a inovativní společnost, bezpečnost.
Až 20 % rozpočtových prostředků pro pilíř 2 a pilíř 3 (přibližně 10 mld. eur)
je vyhrazeno pro financování SME na společné projekty a Nástroj pro SME!
Podrobné definice témat jsou v Pracovních programech pro jednotlivé výše uvedené oblasti.
Pracovní programy jsou veřejné dokumenty připravené na dvouleté období, které obsahují politický kontext, detailní popis témat a očekávaných výsledků, harmonogram výzev, předběžné rozdělení finančních prostředků a případné specifické podmínky pro účast.
Na základě zaměření výzvy na předkládání návrhů a charakter projektu je možné získat 70% nebo
100% financování na výzkumné nebo inovační projekty.
106
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
6.1.4Nástroj pro SME
Novým typem projektů pro program H2020 je Nástroj pro SME (SME Instrument), který umožňuje připravit projekt a ucházet se o financování i jednotlivým SME, bez potřeby konsorcií. Více
o Nástroji pro SME v následující kapitole.
6.1.5Finanční nástroje
V některých případech financování prostřednictvím projektů (grantů) nemusí splňovat požadavky
firem na spuštění komercionalizace inovativních produktů a častokrát je výhodnější pro získání
finančních prostředků využít úvěr nebo cizí kapitál.
V programu H2020 spolu s programem COSME
jsou připraveny více než 4 mld. eur na úvěry a investice do firem!
I přes úspěchy dluhových a kapitálových finančních nástrojů v souvislosti s výzkumem, vývojem,
inovací a růstem, které existují na úrovni EU, je přístup k rizikovému financování i nadále klíčovou
otázkou, a to zvláště v případě inovačních SME.
Program H2020 pomůže společnostem a ostatním typům subjektů získat přístup k úvěrům, zárukám a kapitálovému financování prostřednictvím dvou nástrojů:
• Dluhový (úvěrový) nástroj poskytne úvěry jednotlivým příjemcům určené na investice do
výzkumu a inovace; záruky pro zprostředkovatele poskytující úvěry příjemcům; kombinace
úvěrů a záruk a záruky nebo protizáruky pro vnitrostátní, regionální a místní systémy úvěrového financovaní. Bude zahrnovat specializovaný nástroj pro SME zaměřený na SME orientované na výzkum a inovaci prostřednictvím úvěrů, které doplňují financování SME z nástroje
pro úvěrové záruky v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME, 2014–2020).
• Kapitálový (investiční) nástroj bude jednotlivým podnikům v úvodní fázi poskytovat rizikový a/nebo mezaninový kapitál (nástroj pro počáteční kapitál). Tento nástroj (spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu COSME) bude mít rovněž možnost poskytovat
investice na expanzi a růstovou fázi, a to včetně investic do tzv. fondů fondů.
Vzhledem k faktu, že EIF (European Investment Fund) neposkytuje svoje zdroje koncovým žadatelům (firmám) přímo, je potřebné zabezpečit v příslušném regionu nebo zemi finančního zprostředkovatele, který na základě zvláštní smlouvy s EIF tyto dluhové nebo investiční nástroje bude
firmám poskytovat.
6.1.6Stáže a mobility
Další možností pro podporu vývoje komerčních řešení a financování, která je ze strany firem stále
neprávem opomíjená, je využívání mobilitních projektů.
Firmy mohou zaměstnat špičkové zahraniční výzkumníky
v průmyslovém výzkumu a využit jejich zařízení v libovolném inovativním tématu
při 100% financování!
Tyto projekty umožňují řešení konkrétních vývojových záměrů, přičemž firma může zaměstnat
renomované vývojové pracovníky ze zahraničních univerzit a sama může vyslat své zaměstnance na pobyt do zahraničí, kde na špičkových zařízeních může realizovat testy, výzkum
a vývoj svých řešení.
107
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Na první pohled se může zdát, že je tato oblast zaměřena jen na akademickou půdu (univerzity,
výzkumné ústavy a akademie věd), ale statistika účasti z předcházejícího období dokazuje, že
v 7. rámcovém programu tuto možnost využilo mnoho firem (z celkového počtu úspěšných řešitelů až 13 % směřovalo do firem a až polovina z tohoto podílu do SME).
Stáže a mobility jsou v programu H2020 realizovány v rámci pilíře „Excelentní věda“ pod názvem
Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA). MSCA podporují interdisciplinární, mezisektorovou
a mezinárodní mobilitu, jakož i sdílení vědomostí. Přitahováním neevropských výzkumníků
tento program podporuje mezinárodní výzkumnou spolupráci a ulehčuje mobilitu a výměny
mezi výzkumníky EU a univerzitami, výzkumnými institucemi a soukromými firmami mimo EU.
V programu H2020 jsou navrženy čtyři základní grantová schémata pro aktivity MSCA:
• školicí sítě,
• individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky,
• výměnné pobyty,
• spolufinancování regionálních, mezinárodních programů pro financování vědecko-výzkumných pobytů a doktorandských studijních programů (COFUND).
Pro firmy jsou nejzajímavější tzv. výměnné pobyty (Research and Innovation Staff Exchange,
RISE), od kterých si EK slibuje podporu inovací prostřednictvím vzájemného propojování znalostí
a výměny zkušeností. Jde o mezinárodní a mezisektorové výměnné pobyty pracovníků (od začínajících až po zkušené výzkumné pracovníky, případně řídící, technické a administrativní pracovníky) v rámci společného výzkumného projektu. V rámci tohoto režimu budou podpořeni účastníci
z akademického i neakademického sektoru. Výhodou je flexibilita a přístup zdola nahoru (téma
a výměnný program si tvoří účastníci na základě svých potřeb).
6.1.7Fast track to innovation (FSI)
Novým schématem na podporu rychlého zavedení inovací spuštěným v programu H2020 bude
tzv. Fast Track to Innovation (FTI), který bude podporovat inovační projekty v oblasti navržené uživateli v souladu s 2. a 3. pilířem programu H2020 (Průmyslové technologie a Společenské výzvy).
Schéma Fast track to innovation bude spuštěno v roce 2015
a bude zaměřeno na podporu zavedení inovací na trh
pro mezinárodní konsorcia partnerů.
FTI bude financovat projekty blízké trhu (s ukončeným výzkumem a vývojem, komerčně nevyužité), jež budou realizovány malými mezinárodními konsorcii.
Pilotní schéma bude odstartováno prvními výzvami na předkládání návrhů v roce 2015. Předpokládají se návrhy mezinárodních konsorcií do 5 partnerů s financováním do 70 % a příspěvkem do 3 mil. eur. FTI bude realizováno formou kontinuálně otevřené výzvy s třemi uzávěrkami
za rok.
108
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
6.2Nástroj pro SME
Pro inovativní SME spustila EK nový typ projektů pod názvem Nástroj pro SME (SME Instrument),
který umožňuje poprvé v historii evropských rámcových programů čerpat prostředky pro
jednotlivé firmy bez potřeby mezinárodních konsorcií.
Hlavním cílem je podpořit špičkové firmy s perspektivou růstu a internacionalizace prostřednictvím financování demonstračních aktivit, potřebných pro uvedení inovativního produktu nebo
služby na trh.
Nástroj pro SME není novým schématem. EK převzala efektivní a flexibilní nástroj
pod názvem SBIR (Small Business Innovation Research),
`který funguje v USA už od 80. let minulého století.
Pro projekty financované v rámci Nástroje pro SME se uplatní přístup zdola nahoru, téma (předmět řešení) si tedy zvolí firma v oblastech, které jsou vymezené EK v rámci Pracovních programů.
Některá témata (např. NMP, doprava) jsou otevřena velmi široce a očekávají se inovativní přístupy
podnikatelů, některá témata jsou oproti tomu relativně striktně limitovaná (např. ICT, Zdraví), přičemž je potřebné respektovat jejich specifikaci.
V průběhu programu H2020 chce EK podpořit přibližně 2000 evropských firem, které prostřednictvím Nástroje pro SME úspěšně nasadí nové produkty nebo služby na trh, a vytvořit „ligu
mistrů“ mezi SME, kterým následně vytvoří preferenční podmínky pro čerpání dalších finančních
prostředků (zvláště prostřednictvím finančních nástrojů EIF nebo strukturálních fondů, síťování se
soukromými investory a poskytovateli rizikového kapitálu a přístupu k zákaznickým sítím).
Kromě přímého financování a propojení na další finanční nástroje je pro firmy zapojené do projektů Nástroje pro SME připravena i možnost koučování v oblasti inovačního managementu
s cílem zvýšení komerčního dopadu nových řešení podpořených v projektech a přípravy podnikatelských strategií směrem ke komercionalizaci inovací.
Pro Nástroj pro SME jsou po dobu trvání programu H2020 vyčleněny přibližně 3 mld. eur.
6.2.1Pro koho je určený Nástroj pro SME
Žádat o financování a podporu budou moci jen SME. Ostatní subjekty (univerzity, akademické
organizace a velké firmy) se nemohou přímo zúčastnit projektů v pozici partnera, ale jen v rámci
subdodávek pro firmu. Firmy mohou spolupracovat podle svých potřeb a uzavírat specifické
subdodavatelské smlouvy na práce v oblasti výzkumu a vývoje. Projekty však musí být v zájmu
SME, kterým z nich musí vyplývat potenciální přínos, přičemž musí mít jednoznačný evropský
rozměr.
Žadatel musí před podáním projektu potvrdit, že splňuje kritéria SME, a projít tzv. testem SME
(SME Test). Po potvrzení, že společnost je SME, toto právní postavení platí po dobu celého trvání
projektu, a to i v případě, že společnost v důsledku svého růstu později překročí hraniční hodnoty
uvedené ve vymezení pojmu SME.
Nástroj pro SME je zaměřený na etablované firmy s růstovým potenciálem. I když účast start-upů
není vyloučena, toto schéma není primárně určeno na financování začínajících firem.
Projekty Nástroje pro SME mohou být koncipované jako projekty s jediným účastníkem (mono-beneficiary) nebo jako konsorciální projekty (multi-beneficiary), v rámci kterých se zúčastňují víceré
SME. EK očekává, že projekty Nástroje pro SME budou principiálně projekty s jediným účastníkem.
109
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
V případě zájmu o konsorciální projekt musí účastníci jasně vysvětlit výhodu partnerství z pohledu
komercionalizace a dopadu tržního nasazení produktu pro zúčastněné firmy jako skupinu.
6.2.2Metodologie – 3 fáze: od myšlenky k uvedení produktu na trh
Nástroj pro SME je rozdělený do tří fází, které pokrývají celý inovační cyklus. Přechod z fáze do fáze
bude bezproblémový za předpokladu, že projekt SME v předcházející fázi prokáže, že stojí za další
financování.
• Fáze 1: Studie realizovatelnosti.
• Fáze 2: Demonstrační/inovační projekt.
• Fáze 3: Komercionalizace.
business & inovation coaching +
MyšlenkaTrh
PCP
Fáze 1:
Fáze 1:
Demo, replikace
výzkum, vývoj
Feasibility study
Aktivity
Ověření
Demonstrační
realizovatelnosti
projekt
Paušál 50.000 € / ≈ 6 měsíců 0,5–2,5 (5) mil. € / ≈ 1–2 roky
– od myšlenky ke
konceptu
– zhodnocení rizik
– technická a komerční
realizovatelnost
–
–
–
–
demo, prototypy, testování
replikace trhu
miniaturizace
výzkum a vývoj technologií
Fáze 1:
Komercionalizace
Vstup na trh EU
Finanční
nástroje
EU pro MSP
Finanční nástroje
Bez garance financování
– Quality label pro úspěšné
projekty
– přístup k rizikovému kapitálu
– nepřímá podpora prostřednictvím
školení, networkingu
– možné propojení na PCP neboPPI
Nástroj pro SME, Autor: Ivan Filus, BIC Bratislava
Žadatelé nejsou povinni absolvovat postupně všechny tři fáze, avšak EK tento postup doporučuje.
Zároveň bude každá fáze otevřená pro všechny SME.
Fáze 1: Studie realizovatelnosti
Hlavním cílem první fáze je prokázání opodstatněnosti projektu a reálného potenciálu pro růst
firmy a tvorbu pracovních míst, dokázání novosti řešení na trhu a příprava podnikatelského plánu
pro tržní nasazení řešení. Řešením mohou být nové produkty, procesy, služby, technologie nebo
nové tržní aplikace.
Fáze 1 dokáže technickou a komerční realizovatelnost
podnikatelského záměru.
Obsahem projektu je rozpracování ideje a konceptu řešení, prokázání technické a komerční realizovatelnosti a zhodnocení rizik.
Možné oprávněné aktivity, které mohou být financované z první fáze, zahrnují zhodnocení rizik,
analýzu „úzkých míst“, studie trhu, zahrnutí uživatelů, podrobné patentové průzkumy, vypracování
110
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
možnosti ochrany práv duševního vlastnictví a přípravy strategie pro komercionalizaci, hledání
partnerů pro další fázi (testování, pilotní výrobu, design apod.) a vypracování podnikatelského
plánu na základě konceptu.
Výsledkem projektu je zpráva – podnikatelský plán (Business Innovation Plan), který kromě jiného
připraví i doporučení pro další inovační aktivity a stanoví potřebu soukromých finančních zdrojů
pro úspěšnou komercionalizaci.
Protože prostředkem potenciálního růstu podnikatele je nové řešení, zpráva může též konstatovat,
že technické řešení není možné nebo že řešení už na trhu existuje, případně pro realizaci je výhodnější nákup know-how nebo licence. V těchto případech není potřebné další financování a firma
nepokračuje dále v aktivitách fáze 2. Avšak i v tomto případě má firma nárok na proplacení grantu.
Návrh projektu v rozsahu asi 10 stran obsahuje:
• náčrt celkového předpokládaného inovačního projektu, jeho plánovaný rozsah, hodnotu,
rizika a aktuální stav vývoje, aby bylo možné relevantní posouzení podnikatelského záměru jakož i počátečního podnikatelského plánu na základě navrhovaného konceptu, resp.
myšlenky;
• popis činností, které mají být uskutečněny ve fázi 1 a jež musí vyústit do komplexní zprávy
o uskutečnitelnosti, včetně specifikací zpracovaného podnikatelského plánu, který má být
výsledkem projektu.
Financování projektů v první fázi je realizováno formou pevně stanovené paušální platby ve výši
50.000 eur (t.j. nemůže být ani víc, ani méně), přičemž podnikatel deklaruje vlastní financování ve
výši 30 %. Trvání realizace první fáze je 6 měsíců.
Předpokládaná doba na uzavření smlouvy je 3 měsíce od příslušné uzávěrky (cut-off date). Pro
urychlení procesu EK ustoupila od možnosti upravit projekt na základě doporučení hodnotitelů
a bude financovat jen ty projekty, které dosáhnou vynikajícího hodnocení v té podobě, jak byly
připraveny.
Fáze 2: Demonstrační projekt
Firmy, které úspěšně absolvovaly první fázi, v rámci studie realizovatelnosti dokázaly technickou
a komerční realizovatelnost projektu a připravily podnikatelský plán, mohou připravit návrh projektu na další financování jejich řešení. Do druhé fáze mohou jít také firmy, které neabsolvovaly
první fázi, ale analýzu uskutečnitelnosti a podnikatelský plán připravily a financovaly z vlastních
nebo jiných zdrojů.
Ve druhé fázi firma připraví nový produkt nebo službu s významným dopadem
na růst firmy pro uvedení na trh.
Oprávněné aktivity druhé fáze jsou demonstrace, příprava prototypů, aktivity spojené s designem, testování, klinické studie, replikace trhu, miniaturizace, pilotní provoz, případné aktivity
výzkumu a vývoje.
Protože se nepředpokládá, že firma, která realizuje projekt v Nástroji pro SME, má nutně vlastní
testovací a demonstrační kapacity, může si část aktivit zajistit externě prostřednictvím subdodávek, které zrealizují organizace, jež mají technické a expertní kapacity (univerzity, výzkumně-vývojové organizace nebo další velké či malé firmy).
Výsledkem projektu je vývoj nového produktu, procesu, služby, která může být uvedena na trh.
V rámci této fáze se připraví upřesněný podnikatelský plán, který bude obsahovat detailní strategii
komercionalizace a finanční plán vysvětlující účast soukromých investorů v další fázi.
111
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Návrhy projektů musí být založené na posouzení uskutečnitelnosti a obsahují zpracovaný podnikatelský plán, a to buď připravený formou fáze 1 Nástroje pro SME, nebo prostřednictvím jiných
prostředků. Návrhy by měly taktéž obsahovat specifikaci výsledku projektu, včetně prvního plánu
komercionalizace a kritérií pro úspěch.
Celý návrh má přibližně 30 stran a člení se na 5 částí:
• výjimečnost, popisující cíle, vztah k pracovnímu programu, koncept, přístup a ambice projektu;
• dopad projektu ve smyslu popisu trhu a zákazníků, dopadu na firmu, zamýšlených nástrojů
pro zvýšení komerčního úspěchu, ochrany a využívání výsledků a komunikace;
• implementaci, která prezentuje pracovní plán, strukturu a popisy řízení, finanční a personální zdroje a v případě potřeby partnerství řešitelů;
• popis partnerů a případných subdodávek;
• etiku a bezpečnost.
Financování projektů probíhá formou inovačních akcí s úhradou 70 % oprávněných nákladů realizátora projektu. Příspěvek EK se bude pohybovat od 0,5 do 2,5 mil. eur. V odůvodněných případech se tato hranice může posunout. Výjimkou je Nástroj pro SME v oblasti zdraví, kde financování
projektu z důvodu klinických zkoušek může být až do výšky 5 mil. eur při 100 % financování. Specifické výjimky financování jsou stanoveny v příslušném pracovním programu.
Fáze 3: Komercionalizace
Hlavním cílem poslední fáze je podpora implementace a úspěšné komercionalizace nových a inovativních řešení, ulehčení přístupu k soukromému kapitálu a prvním zákazníkům a udělení známky
kvality (quality label) pro úspěšné projekty.
Třetí fáze neposkytuje přímé financování z programu H2020,
ale umožňuje firmám přístup k dalším zdrojům financování.
Firmám bude též poskytnuta podpora prostřednictvím síťování, školení, informací, podpory při
řízení práv duševního vlastnictví, sdílení znalostí a rozšiřování a propagace produktů vyvinutých
v rámci Nástroje pro SME.
EK taktéž připraví co nejjednodušší propojení na dluhové a investiční nástroje EIF jakož i možnost
využití projektů zakázek před komerčním využitím (PCP) nebo veřejného obstarávání inovačních
řešení (PPI), případně zabezpečí nepřímé propojení na SF (strukturální fondy).
6.2.3Na co je třeba myslet při projektech Nástroje pro SME
Při přípravě projektu a posuzování vhodnosti schématu v rámci nástroje pro SME je třeba mít
v každé fázi na mysli tři hlavní zásady:
1.Jde o byznys. Na rozdíl od společných projektů (výzkumné a inovační akce) jde v tomto případě
o financování růstu firmy prostřednictvím inovace (nové myšlenky, kterou firma uvede na trh),
přičemž samotná inovace (nový produkt, technologie, služba) je jen prostředek pro dosažení
růstu. Růst firmy se deklaruje ve formě zvýšení tržeb, růstu zaměstnanosti, vstupu na nové trhy
a pod.
2.Je to komplexní proces, který sestává ze tří neoddělitelných fází. První fáze nemůže být cílem
sama o sobě, ale představuje jen přípravu na fáze 2 a 3. Už při přípravě první fáze je potřeba
myslet na fáze, tedy kroky potřebné k realizaci řešení do stavu, kdy bude moci být uvedeno na
trh, a taktéž se zamýšlet nad možnostmi a podmínkami jeho komercionalizace.
112
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
3.Je otevřený, ale ne úplně. Ačkoli EK deklaruje přístup zdola nahoru a umožňuje firmám přicházet s vlastními ideami, které chtějí uvést na trh, některé oblasti (ICT, zdravotnictví, bezpečnost,
potraviny) mají přesně vymezené okruhy, které budou podpořeny v rámci Nástroje pro SME.
6.2.4Jak připravit a podat návrh
Návrh projektu jakož i veškerá další komunikace s Evropskou komisí probíhá elektronicky prostřednictvím Portálu pro účastníky (Participant Portal). Z technicko-formálního hlediska je potřebné
získat PIC kód prostřednictvím registrace na portálu a absolvovat Test SME. V části „Inovace v SME“
je třeba si vybrat relevantní fázi a oblast, kam bude projekt směřovat. Po registrování záměru
o podání projektu je potřebné připravit administrativní část A a samotný návrh projektu v části
B. Část B má pro oblasti výjimečnost, dopad a implementace omezený počet stran, který je třeba
dodržet. Pozor: na rozdíl od ostatních částí programu H2020 není možné odeslanou verzi
návrhu přepsat v rámci otevřené výzvy novou verzí návrhu!
V rámci Nástroje pro SME je možné návrh podat kdykoliv. Po podání bude projekt zařazen k hodnocení a v průběhu několika týdnů bude žadateli zasláno hodnocení jeho návrhu. Vyhodnocené
návrhy se v termínu uzávěrky (cut-off date) seřadí a EK rozhodne o financování projektů na
základě jejich výsledků a rozpočtu v jednotlivých tematických oblastech.
Technická část návrhu pro fázi 1 obsahuje 3 hlavní části, které jsou později také předmětem hodnocení:
1. Výjimečnost
V této části je potřebné formulovat cíle projektu a jeho výstupy, popis problému a podnikatelské možnosti jeho řešení a specifické cíle studie realizovatelnosti, včetně podnikatelského plánu,
který by měl být jasný, měřitelný, realistický a dosažitelný v rámci projektu.
Dále je třeba popsat, jaký je vztah projektu k Pracovnímu programu a jeho tematickému vymezení, cílům a dopadům, které EK očekává.
Dále se v této části popíše koncept a přístup, tedy jak inovativní řešení navržené v projektu vyřeší
daný problém a jaké jsou jeho podnikatelské možnosti, jaký je současný stav vývoje řešení, jaké
jsou předpokládané milníky (prototyp, testy, pilotní studie, zahrnutí uživatelů), jaká je vazba na
Technology Readiness Levels, čeho chtějí řešitelé dosáhnout ve zhodnocení uskutečnitelnosti: přístup, metodologie, aktivity (studie trhu, průzkum mezi zákazníky), jaká je evropská, resp. celosvětová dimenze navrhovaného řešení.
Dále by mělo být zřejmé, jaká je celková ambice, v čem spočívá jeho novost a jaké jsou možné
jeho tržní aplikace, jaký je popis očekávaného řešení (produkt, proces, služba) a jaké jsou výhody
oproti konkurenčním řešením, jak dopadlo předběžné porovnání existujících řešení a inovace
navržené v projektu (současný stav a známé komerční iniciativy), jaké jsou základní parametry,
včetně nákladů, environmentálních dopadů, používání a jaký je popis potenciálu předkládané
inovace v porovnání se současnými řešeními.
2. Dopad
Projekt by měl v tomto ohledu obsahovat popis hlavních očekávaných dopadů na uživatele a trh,
tedy jaké jsou požadavky uživatelů a jak budou uspokojeny po ukončení projektu, jaké jsou hlavní
ekonomické výhody v porovnání se současným stavem a jak se odlišují od konkurence (unique selling points), popis trhu (mezera na trhu nebo trh s vysokými objemy), jaká je odhadovaná velikost
a míra růstu (zralý/rostoucí), tržní trendy, evropský a/nebo světový trh, kdo jsou hlavní konkurenti
a konkurenční řešení, jaké jsou hlavní tržní segmenty pro počáteční nasazení produktu, co představuje nejvýznamnější tržní bariéry bránící komercionalizaci, popis potenciálních uživatelů, kde se
113
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
nacházejí (tržní segment, geografická oblast) a jak jich bude dosaženo, a seznam klíčových organizací
(stakeholders), které budou zapojeny do komercionalizace.
Dále je důležitý popis hlavních očekávaných dopadů na firmu, zda je inovační projekt v souladu
se strategií firmy, jaká je důležitost a smysl projektu pro management firmy, jaký je očekávaný
růst vašeho řešení navrženého v projektu (obrat, zaměstnanost, tržní podíl, řízení práv duševního
vlastnictví, prodeje, zisk apod.).
Významnou roli hraje také plánované komerční využití – prvotní plán na plnou komercionalizaci (vlastní komercionalizace nebo prodej licencí), potřeba kooperací, jaký je odhadovaný čas
na nasazení prvního prodeje, jaké jsou očekávané potřeby financování a jak navrhované aktivity
v rámci fáze 1 zapadají do celkového plánu na komercionalizaci.
Práva duševního vlastnictví (IPR – Intelectual Property Right), ochrana znalostí a regulační
záležitosti. Návrh projektu by měl obsahovat odpovědi na tyto otázky: jaké jsou hlavní znalosti
a kdo jsou jejich majitelé, jaké jsou výsledky patentového průzkumu, zda se realizovala analýza
Freedom To Operate (FTO) a jaké jsou její výsledky, jaká je zamýšlená strategie na ochranu PDV
(byla již podána patentová přihláška/je potenciál na patent), jaká je předpokládaná dělba PDV
v případě dalších účastníků, jaké jsou zamýšlené regulační a standardizační opatření (jak jsou
potřebná pro komercionalizaci řešení), jak budou řešeny v rámci studie.
3. Implementace
Tato část obsahuje plán práce – v případě fáze 1 je to jediný pracovní balík s jediným výsledkem
(deliverable), kterým je studie uskutečnitelnosti, včetně podnikatelského plánu, popis struktury
řízení, rozhodování a procesů, popis konsorcia (pokud existuje) a požadované zdroje projektu
(paušál 50.000 eur).
Části 1–3 mají stanoven limit počtu stran, který je 10 stran pro fázi 1. Návrh projektu je ještě doplněn o popis členů konsorcia, popis partnera, životopisy, reference, popis zamýšlených subdodávek a etické otázky. Tato část nemá omezený počet stran.
6.2.5Kdo a jak bude návrh hodnotit
Hodnocení návrhů probíhá prostřednictvím nezávislých expertů (hodnotitelů), kteří hodnotí
projekt ve třech základních kritériích, jež jsou shodná s obsahem návrhu projektu. Každé kritérium
se hodnotí body od 0 (nejnižší) do 5 (nejvyšší), přičemž pro každé je zvolena prahová hodnota,
kterou musí návrh splnit, aby byl zařazen do řazení (ranking) pro udělení financí.
Každý projekt hodnotí čtyři experti s dlouholetými zkušenostmi v oblasti podnikání,
financování a rizikového kapitálu.
Návrhy projektů v schématu Nástroj pro SME jsou hodnoceny v následných kritériích:
Kritérium
Prahová hodnota Fáze 1
Prahová hodnota Fáze 2
Výjimečnost
4/5
3/5
Dopad
4/5
4/5
Implementace
4/5
3/5
13/15
12/15
Celkové hodnocení
114
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
Projekty se nejdříve hodnotí v kritériu dopad. Pokud návrh nezíská požadovaný počet bodů
(4), proces hodnocení je zastaven a v dalších kritériích se návrh dále nehodnotí.
Externí experti hodnotí návrhy formou tzv. vzdáleného hodnocení (v místě jejich pobytu, bez
potřeby cestování do Bruselu) a připraví krátký standardizovaný formulář pro zpětnou vazbu předkladatelům návrhů. Pro zkrácení času na uzavření smlouvy s úspěšnými uchazeči se pro Nástroj
pro SME nekonají konsenzuální setkání (pro dohodnutí expertů na konečném bodování) a ani se
nekoná proces úpravy návrhu v případě negativních připomínek hodnotitelů.
Za hodnotitele se může přihlásit jakákoliv fyzická osoba, která splňuje odborné předpoklady.
Z přihlášených expertů vybírá EK hodnotitele podle potřeby, zaměření výzev a projektů.
Před podáním návrhu doporučujeme podrobit návrh předběžnému hodnocení, které si mohou
předkladatelé provést na základě samohodnotícího formuláře (Self-evaluation form).65
6.2.6Koučování a podpora rozvoje inovačního managementu
Efektivnímu uplatnění inovací a komercionalizaci nových řešení ve velké míře brání nízká úroveň
inovačního managementu, zvláště v malých firmách. Firmy často nevěnují dostatečnou pozornost
nastavení procesů řízení inovací, ochrany a využívání práv duševního vlastnictví či marketingu
inovačních produktů.
Jedním z důležitých cílů Evropské komise při implementaci inovačních projektů v rámci Nástroje
pro SME je zvýšení inovační kapacity SME a komerčního dopadu realizovaných projektů z programu H2020.
Firma může zdarma získat až 15 koučingových dní na zlepšení inovačního managementu
a podnikání s novými řešeními.
Pro všechny firmy, které získají financování z fáze 1 nebo fáze 2 nástroje pro SME, bude k dispozici
systém koučování od renomovaných evropských odborníků a inovačních manažerů přímo
v prostředí firmy. Kouč bude vybírán firmou z evropské databáze spravované EK.
Firma bude mít k dispozici kouče, který bude placen z mimorozpočtových prostředků Nástroje pro
SME v obou fázích následovně:
• Ve fázi 1 by se měl kouč spolu s vedením firmy zaměřit na identifikaci problémových oblastí,
které ovlivňují ziskovost prostřednictvím zavádění inovací (včetně přípravy koučingového
plánu). Předpokládaný rozsah koučingu je 3 dny.
• Ve fázi 2 se zaměřuje na jejich odstranění a zvýšení návratnosti investic do inovačních aktivit s výhledem na další fázi nástroje pro SME. Předpokládaný rozsah koučingu v této fázi je
12 dní.
Pro urychlení vlivu poskytnuté podpory se zavede systém mentorství pro SME formou tzv.
key-account managementu a prostřednictvím Enterprise europe Network, jehož úlohou bude
pomoci firmě při sestavení koučingového plánu, výběru vhodného kouče a hladkého přechodu
mezi jednotlivými fázemi nástroje pro SME.
Pro ulehčení administrativy a kounčingového procesu bude mít firma zdarma k dispozici
experta Enterprise europe Network (key-account managera) v rámci
sedmidenního balíčku služeb.
65 http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/call_ptef/ef/h2020-call-ef-sme_en.pdf
115
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Hlavní zodpovědností bude zabezpečit, aby účastníci v nástroji pro SME získali co nejvhodnější služby,
a zvýšit pravděpodobnost úspěšného komerčního využití inovačního projektu směrem k budoucímu
růstu příjemce. Služby key-account managera budou pro příjemce Nástroje pro SME zdarma.
Key-account management bude poskytován vybranými experty Enterprise europe Network formou sedmidenních balíčků, které budou sestávat z následujících služeb:
• Pro fázi 1 bude vykonána analýza procesů inovačního managementu (gap analysis) a identifikují se úzká místa a problémy, na základě kterých se nastaví potřeby koučingu a firma
dostane podporu při výběru vhodného kouče. Na základě předcházejících kroků se ve spolupráci s koučem připraví koučingový plán pro další fázi.
• Ve fázi 2 bude firma podpořena při komunikaci s EK a koučem, případně jí bude poskytnuta
podpora při hledání alternativních zdrojů financování.
V obou fázích dostane firma podporu a asistenci při administrativních a finančních aspektech
řešení projektu v Nástroji pro SME.
6.2.7Doporučení pro Nástroj pro SME
• Nástroj pro SME je určen pro specifickou (malou) skupinu SME s cílem vytvořit „Ligu mistrů“
mezi inovativními firmami. Zvažte možnost využití jiných možností financování v případě, že
Nástroj pro SME vám nevyhovuje (např. projekty spolupráce, eurostars, granty strukturálních
fondů či přímé financování formou úvěru nebo investice).
• Ještě před tím, než začnete psát žádost o projekt, absolvujte interní fázi 0, v rámci které
zhodnotíte myšlenku a koncept, její realizovatelnost po technické a komerční stránce. Zároveň zhodnoťte vhodnost Nástroje pro SME na financování vašeho záměru, jeho nároky,
financování, tematická omezení, časové hledisko.
• Zhodnoťte, zda vám vyhovuje Nástroj pro SME z hlediska dlouhodobé strategie firmy. Kde se
vidíte za 5 roků?
• Analyzujte EK jako investora. Je váš nápad hodný investice 1–2 mil. eur, které budete od EK
požadovat? Realizovali byste projekt i z vlastních/cizích prostředků, pokud projekt nebude
úspěšný v Nástroji pro SME? Projekty jsou jen částečně financované ze zdrojů EK. Do každého projektu je potřebné vložit vlastní prostředky ve výši 30 % nákladů. Jak budete projekt
spolufinancovat?
• Nečekejte na cut-off date, čím dříve návrh projektu připravíte, tím dříve dostanete výsledek
hodnocení a v případě potřeby můžete začít s přípravou vylepšeného projektu.
• Začněte co možná nejdříve s administrativními záležitostmi. Udělejte si potřebné registrace
(PIC, LEAR) a zkontrolujte si status SME. K ničemu to nezavazuje a zároveň budete připraveni
na podání návrhu hned, jak bude hotový.
• Seznamte se s portálem účastníků (Participant Portal). Pokud máte zájem o program H2020,
tak zde budete řešit všechny administrativní záležitosti.
• Čtěte relevantní dokumenty a v případě potřeby se poraďte s experty – Národní kontaktní
body jsou k dispozici v každé zemi zdarma (viz příloha strana 138).
• Rozvrhněte si psaní podle hodnotících kritérií a jasně a výstižně odpovídejte na otázky v šabloně, dokument strukturujte a připravte ho tak, aby byl jednoduchý na čtení. Zaujměte shrnutím
projektu (abstract), protože to je první, co hodnotitelé čtou. Používejte výbornou angličtinu.
• Myslete na práva duševního vlastnictví, na jejich ochranu a komerční využití ještě před spuštěním projektu, předejdete mnohým problémům.
116
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
6.3Další podpůrné nástroje pro SME v programu H2020
SME mohou kromě výše zmíněných nástrojů využít i možnosti vyplývající ze schémat veřejných
zakázek vývoje a inovací (Zakázky před komerčním využitím, Pre-Commercial Procurement –
PCP a Veřejné zadávání inovačních řešení, Public Procurement of Innovative solutions – PPI), jež
v rámci nadnárodních projektů spojují úsilí několika veřejných zadavatelů, kteří sdílejí společný
problém. Přehled možností programu H2020 pro SME je uveden v tabulce na nasledujíci straně.
6.4Aktivity oblasti „Inovace v SME“
Přestože účast SME je podporována v programu H2020 průřezově ve všech částech pilířů „Společenské výzvy“ a „Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ (včetně
účasti ve všech typech projektů), koordinace aktivit se realizuje v rámci programové oblasti
„Inovace v SME“, která je součástí pilíře „Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.
Specifickým cílem programové oblasti „Inovace v SME“ je podnítit udržitelný hospodářský růst
zvýšením úrovně inovací v malých a středních podnicích (SME) s pokrytím jejich příslušných inovačních potřeb v rámci celého inovačního cyklu všech druhů inovace a vytvořit tak rychleji rostoucí a mezinárodně působící SME.
„Inovace v SME“ mají za úkol koordinovat a podpořit následující aktivity:
• koordinace a realizace nástroje pro SME,
• podpora SME s intenzivním výzkumem prostřednictvím propojení na program eurostars,
• posilování inovačních kapacit SME, zejména prostřednictvím sítě Enterprise Europe Net­
work (více v části Koučing a podpora rozvoje inovačního managementu),
• podpora inovací orientovaných na trh zlepšením rámcových podmínek pro inovace, jakož i řešení konkrétních překážek bránících růstu inovativních SME s potenciálem rychlého růstu.
6.5Další evropské programy a iniciativy pro SME
Kromě grantových schémat programu H2020 jsou pro SME ze strany EK připraveny i další možnosti formou programu eurostars, financujícího aktivity výzkumných SME, a programu COSME
zaměřeného na podporu konkurenceschopnosti a podnikání.
6.5.1Eurostars
Program Eurostars je zaměřen na evropskou spolupráci malých a středních výzkumných podniků, tedy
firem, které mají alespoň 10 % zaměstnanců nebo 10 % z ročního obratu v oblasti výzkumu a vývoje.
Výhodou programu je, že nemá žádné tematické omezení (s nápadem přicházejí firmy). Celkový
rozpočet programu je 1,14 mld. eur a je tvořen částečně z programu H2020 (287 mil. eur) a částečně z rozpočtů členských zemí programu (861 mil. eur).
Program Eurostars podpoří spolupráci min. 2 evropských výzkumných SME na společném vývoji
produktu nebo služby bez sektorového omezení.
Eurostars se zaměřuje zejména na podporu SME s intenzivním výzkumem a vývojem a s vysokým potenciálem růstu. Projektovou žádost předkládá mezinárodní konsorcium složené alespoň
z 2 SME ze 2 různých zemí, které jsou zapojeny do programu.
117
118
RIA
IA
CSA
RISE
SME
FTI
PCP
PPI
Výzkumné a inovační aktivity
Research & Innovation Action
Inovační aktivity
Innovation Action
Koordinační a podpůrné aktivity
Coordination & Support Action
Výměna výzkumných a inovač. pracovníků
Research & Innovation Staff Exchange
Nástroj pro MSP
SME Instrument
Fast Track to Innovation
Předkomerční zadávání zakázek*3
Pre-Commercial Procurement
Veřejné zadávání inovačních řešení*3
Public Procurement of Innovative Solutions
různě na základě
tématu
různě na základě
tématu
18-48 pro fáze
1) Příprava
2) Realizace
18-48 pro fáze
1) Příprava
2) Realizace
≥ 3 VO*5
≥ 3 VO*5
≤ 3,0
20 %
70 %
70 %*4
bude upřesněno
v 2015
1,0- 2,0
3-5 právních subjektů
z 3-5 ČZ/AZ
≤ 48
0,5-3,0
2,0-4,0
5,0-8,0*2
2,0-4,0
5,0-8,0*2
Průměrný příspěvek
EK (v mil. eur)
Fáze 1: Paušál 50.000 €, 6 měsíců
Fáze 2: 0,5-2,5 mil. €, 70 %, 12-24 měsíců
Fáze 3: není financována z Horizon 2020
100 %
3 právní subjekty z 3
ČZ/AZ
12-30
30-36*2
36-60*2
Obvyklá délka
(měsíce)
1 MSP z ČZ/AZ
100 %
70 %*4
100 %
Míra financování
1 právní subjekt
3 právní subjekty z 3
ČZ/AZ
3 právní subjekty z 3
ČZ/AZ
Min. počet partnerů*4
Poznámky:
*1 Další podmínky mohou být uvedeny ve výzvách.
*2 V závislosti na velikosti projektu, když je požadavek je uveden ve výzvě (malé projekty obyčejně 2-4mil. eur, 2-4 roky, velké projekty obyčejně
5-8 mil. eur, 3-5 let). Ve výzvě mohou byt definovány i jiné podmínky.
*3 MSP se mohou zúčastnit jako dodavatelé řešení.
*4 Financování neziskových organizací (jiných než firmy) je 100 %.
*5 VO – veřejní zadavatelé z různých členských nebo asociovaných zemí.
Kód
Typ aktivity*1
Přehled možností programu Horizon 2020 pro SME.
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
Návrh projektu musí splňovat následující kritéria:
• vedoucí konsorcia je SME ze země eurostars,
• do projektu je zapojen ještě alespoň jeden nezávislý SME z jiné země eurostars,
• výzkumné SME se podílejí na více než 50 % celkových nákladů projektu,
• konsorcium je vyvážené (do jedné země nesměřuje více než 75 % rozpočtu),
• maximální doba trvání projektu je 3 roky,
• produkt nebo služba bude uvedena na trh nejpozději do 2 let od ukončení projektu,
• projekt splňuje kritéria programu eurostars a má civilní charakter.
6.5.2Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a SME
(COSME)
Paralelně s programem H2020 bude realizován i program COSME (Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a SME), jehož schválený rozpočet na období 2014–2020 je
2,3 mld. eur.
Hlavním cílem programu je podpora podnikání a jeho prostředky jsou naplánovány následovně:
• lepší přístup k financování pro SME – úvěrové finanční nástroje EIF (poskytování záruk
finančním zprostředkovatelům na poskytování zvýhodněných úvěrů pro firmy) a investiční
nástroje (investice EIF do fondů rizikového kapitálu a mezaninového financování);66
• přístup k trhům – informace o právních předpisech EU a účasti na programech EU (H2020,
regionální fondy); pomoc pri hledání obchodních partnerů v zahraničí: v rámci EU nebo celosvětově; poradenství o přístupu EU k finančním prostředkům; podpora inovací a transferu
technologií; získání stanoviska SME k právním předpisům EU;67
• podpora podnikání a podnikatelů prostřednictvím vzdělávání podnikatelů, podpory
podnikatelského prostředí a specifických cílových skupin (mladí lidé, ženy podnikatelky,
senioři, migranti);
• příznivější podmínky pro zakládání a růst firem, zvláště snížení administrativní a regulační zátěže; identifikace a výměna osvědčených postupů mezi vnitrostátními správními orgány, aby zlepšily přístup k malým a středním podnikům; analytické nástroje pro lepší politiku;
sektorové akce, jako je cestovní ruch.
Program COSME přímo neposkytuje finanční prostředky pro firmy formou grantů, ale financuje
nástroje, iniciativy a sítě, jejichž úlohou je poskytování specifických bezplatných informačních
a poradenských služeb pro SME.
Přestože program COSME je separátním programem, existují mnohá propojení mezi jeho aktivitami a programem H2020, a to zejména v oblasti koordinovaného přístupu a nabídky finančních
nástrojů, podpory a financování aktivit sítě Enterprise Europe Network pro podnikatele a podpory
vzniku a rozvoje inovativních firem.
66 Aktuálně dostupné úvěrové a investiční nástroje jsou k dispozici na stránce Evropské komise: http://access2eufinance.ec.europa.eu.
67 Tyto aktivity jsou realizované zejména prostřednictvím sítě Enterprise europe Network.
119
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
78,6 mld. eur
2,3 mld. eur
Horizon 2020
SME (COSME)
výzkum, vývoj, a inovace
podnikání, MSP
internacionalizace
granty pro firmy
a výzkumné organizace
nepodporuje granty pro firmy
podpora, služby, informace
finanční nástroje
úvěrové a investiční
Porovnání programů H2020 a COSME a jejich možností pro firmy pro období 2014–2020
Autor: Ivan FILUS, BIC Bratislava
COSME pokračuje v aktivitách programu CIP (Rámcového programu na podporu konkurenceschopnosti a inovací), jehož inovační aktivity přešly do programu H2020, a věnuje se nyní výhradně
podpoře podnikání a SME.
6.5.3Enterprise Europe Network
Od roku 2008 poskytuje iniciativa Evropské komise Enterprise Europe Network podnikatelům
komplexní a snadno dostupné poradenství a podporu v oblasti podnikání, inovací a výzkumu.
Síť buduje na zkušenostech stávajících iniciativ podpůrných služeb od roku 1995 a integruje sítě
euro Info Center (EIC), Center pro přenos inovací (IRC) a služeb podpory SME na účast v rámcových
programech EU pro výzkum a vývoj (7. RP a program H2020).
V letech 2014– 2020 je síť Enterprise europe Network financovaná z programu COSME. Poskytne
firmám zdarma podporu při internacionalizaci a inovacích.
Cílem Enterprise Europe Network je pomáhat malým a středním podnikům při rozvoji jejich inovativního potenciálu a zvyšování jejich znalostí o politikách (záměrech) EK. Tato iniciativa Evropské
komise podnikatelům poskytuje kontaktní místa (one stop shop), na kterých mohou hledat rady
a využívat široký rozsah snadno dostupných služeb na podporu podnikání.
Malé podniky zejména ve svých počátečních fázích často nemají zdroje na sledování různých
druhů podpor, jež jim mohou poskytnout programy EU. Tyto podniky také nejsou vždy schopny
plně posoudit inovační a tržní potenciál svých výrobků nebo prozkoumat podnikatelské možnosti zejména v oblastech, které dobře neznají. Enterprise Europe Network vyplňuje tuto mezeru.
S téměř 600 kontaktními místy a téměř 4 000 zkušenými pracovníky je tato síť v oblasti poskytování odborného poradenství a podnikatelských služeb největší na světě. V současnosti působí ve
více než 50 zemích.
120
Malé a střední podniky v programu Horizon 2020
Tyto služby jsou dostupné pro podniky všech velikostí bez ohledu na to, zda působí ve výrobě nebo
v poskytování služeb, i když jsou určeny zejména pro SME, výzkumné instituce, univerzity, technologická a podnikatelské centra a inovační rozvojové agentury. Síť může pomoci klientům ve vyhledávání obchodních partnerů zejména v zemích, které neznají, zajišťovat individuální návštěvy na
místě s cílem zhodnotit potřeby společnosti a poskytnout poradenství v široké oblasti podnikatelských otázek. Aktuální a dobře spravovaná databáze umožňuje různým kontaktním bodům zůstat
v neustálém spojení a shromažďovat nabídky a žádosti o partnerství.
Obrázek: Regionální pokrytí aktivit Enterprise Europe Network (stav: duben 2014)
Zdroj: EASME, Enterprise Europe Network
V novém programovém období rozšiřuje Enterprise Europe Network své služby také o specifické
poradenství zaměřené na inovační management firem. Tyto služby budou formou sedmidenních
balíčků zdarma poskytovány společnostem, jež participují v Nástroji pro SME z programu H2020,
jakož i dalším perspektivním inovačním firmám.
Podnikům nelze přímo poskytovat peněžní prostředky. Síť však může objasnit možnosti financování, které existují v rámci různých programů EU. Další výhodou Enterprise Europe Network je
také to, že všechny služby jsou poskytovány pod jednou střechou, což snižuje byrokracii a zmatek,
který nastává, když není jasné, na kterou organizaci je třeba se obrátit s konkrétním dotazem.
121
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
7Výzkumná partnerství
Jednou z nejvýznamnějších novinek H2020 je vytváření partnerství, tzv. Iniciativ, které do velké
míry fungují jako iniciační nástroje prioritních témat v pracovních programech H2020 a v některých případech i jako samostatný řídící orgán programů a rozpočtů. Očekává se, že Iniciativy
pokryjí více než dvě třetiny rozpočtu H2020, proto je důležité znát jejich složení, zaměření
a fungování.
Zlepšení postavení a nárůst počtu iniciativ v H2020 ve srovnání s předchozím 7. RP pro výzkum
a vývoj a s Rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace přineslo snížení počtu
otevřených výzev. Kromě toho jsou některé iniciativy uzavřeny a participovat na nich může pouze
členský stát EU nebo pozvaná entita.
Technologické platformy nejsou považovány za iniciativy, ale v mnoha ohledech jsou vnímány
jako impulsy, z nichž jednotlivé iniciativy vycházejí.
Evropské technologické platformy
(ETPs – european Technology Platforms)
Evropská komise založila 36 „technologických platforem“. Ty fungují jako průmyslová fóra zainteresovaných stran s cílem definovat střednědobé až dlouhodobé cíle v oblasti výzkumu technologií a rozvíjet plány k jejich dosažení. Jejich cílem je přispět ke zvýšení součinnosti mezi různými
výzkumnými subjekty k dosažení zvýšení evropské konkurenceschopnosti.
ETPs je skupina entit, které jsou přičleněny k určitému odvětví, jež je řídí a sdružuje s cílem definovat strategický plán výzkumu (SRA); jeho úkolem je reagovat na problémy odvětví, zvyšovat
konkurenceschopnost a podporovat výzkum a inovace.
ETPs byly podporovány Evropskou komisí zejména na počátku 7. Rámcového programu pro výzkum
a vývoj jako poradní orgán, pro evropské priority ve vědě, výzkumu a inovacích a pro přípravu pravidelných pracovních plánů v rámci realizace programu.
V současnosti jsou evropské technologické platformy rozděleny následovně:
Ekonomika
na zelených
základech
Energie
Životní
prostředí
ICT
Výroba
a procesy
Transport
EATIP
Biofuels
WssTP
ARTEMIS
ECTP
ACARE
ETPGAH
EU PV TP
EUROP
ESTEP
ERRAC
Jídlo pro život
TPWind
ETP4HPC
EuMaT
ERTRAC
Lesy jako základ
RHC
ENIAC
FTC
Logistika
Rostliny
SmartGrids
EPoSS
SusChem
Voda
FABRE TP
SNETP
ISI
Nanomedicína
Organická TP
ZEP
Networks
ETP-SMR
NEM
Manufuture
122
Výzkumná partnerství
Ekonomika
na zelených
základech
Energie
Životní
prostředí
ICT
Výroba
a procesy
Transport
NESSI
Photonics 21
Průřezové ETP Iniciativy
Nanofutures
Průmyslová bezpečnost
Schema: Rozdělení Evropských technologických platforem 68
Největší dopad na světovou ekonomiku a společnost mají z hlediska inovací nanotechnologie.69
ETPs budou klíčovým prvkem evropského inovačního ekosystému a napomohou změnit Evropu
v Unii inovací tím, že zajistí:
• rozvoj strategie a připraví koherentní a na obchod zaměřenou analýzu pro rozvoj vědy a inovací, ale i příležitostí v souvislosti se společenskými výzvami,
• mobilizaci průmyslu a zainteresovaných stran v rámci EU,
• sdílení informací a umožnění transferu znalostí široké škále zúčastněných stran v rámci celé EU.
Evropská komise nevlastní a ani neřídí evropské technologické platformy, které jsou nezávislými
organizacemi.
Přehled existujících ETPs:
AdvancedEngineeringMaterials and Technologies – EuMaT
AdvisoryCouncilforAeronauticsResearch in europe – ACARE
EmbeddedComputingSystems – ARTEMIS
EuropeanConstructionTechnologyPlatform – ECTP
EuropeanNanoelectronicsInitiativeAdvisoryCouncil – ENIAC
EuropeanRailResearchAdvisoryCouncil – ERRAC
EuropeanRoad Transport ResearchAdvisoryCouncil – ERTRAC EuropeanSpaceTechnologyPlatform – ESTP EuropeanSteelTechnologyPlatform – ESTEP FoodforLife – Food ForestbasedsectorTechnologyPlatform – Forestry FutureManufacturing Technologies – MANUFUTURE
FutureTextiles and Clothing – FTC GlobalAnimalHealth – GAH Hydrogen and FuelCellPlatform – HFP IndustrialSafety ETP – IndustrialSafety InnovativeMedicinesforEurope – IME IntegralSatcomInitiative – ISI Mobile and WirelessCommunications – eMobility NanotechnologiesforMedicalApplications – NanoMedicine Networked and ElectronicMedia – NEM 68 http://cordis.europa.eu/technology-platforms/individual_en.html#
69 http://www.nanoforceproject.eu/sk-SK/%C3%BAzemie-klastre-a-platformy/technologick%C3%A9-platformy
123
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
NetworkedEuropean Software and ServicesInitiative – NESSI Photonics21 – Photonics Photovoltaics – Photovoltaics PlantsfortheFuture – Plants Robotics – eurOP SustainableChemistry – SusChem WaterSupply and SanitationTechnologyPlatform – WSSTP Waterborne ETP – Waterborne ZeroEmissionFossilFuelPowerPlants – ZEP
Společné technologické iniciativy
(JTIs – Joint Technology Initiatives, Joint Undertakings)
Společné technologické iniciativy patří do skupiny veřejně-soukromých partnerství, resp. konsorcií (PPP projekty), a jsou reakcí na potřebu ambiciózních celoevropských partnerství a na urychlení
rozvoje technologií v průmyslu. Jsou nástrojem pro spolupráci průmyslu s veřejným výzkumným
sektorem.
Mezi pět veřejně-soukromých partnerství sektoru nazývaných „společné technologické iniciativy“
(JTIs) patří:70
• Inovativní léčiva 2 (IMI2): zaměřená na vývoj nové generace vakcín, léků a způsobů léčby,
jako např. nová antibiotika.71
• Palivové články a vodík 2 (FCH2): k rozšíření využívání čistých a účinných technologií v oblasti dopravy, průmyslu a energetiky.72
• Čisté nebe 2 (CS2): na vývoj čistších a tišších letadel s výrazně nižšími emisemi CO2.73
• Bioprůmysl (BBI): na využívání obnovitelných přírodních zdrojů a inovativních technologií
pro ekologičtější produkty každodenní potřeby.74
• Elektronické komponenty a systémy (ECSEL): na posílení výrobních kapacit evropského
elektronického průmyslu.75
Čtyři z nich představují další fázi JTIs zřízenou podle 7. RP (součástí jsou elektronické systémy
a propojuje stávající iniciativy ARTEMIS 76 a ENIAC77). Další novou iniciativou je Bio-based Industry navazující na Evropskou bio-ekonomickou strategii.
Celkový rozpočet JTIs v rámci H2020 představuje 22 miliard eur. Tyto finanční zdroje budou
pocházet z rozpočtu Unie v rámci programu H2020, ze zdrojů průmyslových partnerů a členských
států.
Zároveň bude vytvořen nový formát smluvních PPP v těchto oblastech:78
• Továrny budoucnosti (Factories of the Future);
• Energeticky účinné budovy (Energy-efficient Buildings);
• Zelená vozidla (Green Vehicles);
• Internet budoucnosti (Future Internet, v návaznosti na současný Future Internet PPP); Udržitelný zpracovatelský průmysl (Sustainable Process Industry);
• Robotika (Robotics);
• Fotonika (Photonics);
• Vysoce výkonné počítače (High Performance Computing).
70
71
72
73
74
75
76
77
78
http://ec.europa.eu/research/press/2013/pdf/jti/iip_communication.pdf
http://www.imi.europa.eu/
http://ec.europa.eu/research/fch/index_en.cfm?pg=redirect
http://www.cleansky.eu/content/homepage/about-us
http://ec.europa.eu/research/press/2013/pdf/jti/bbi_factsheet.pdf
http://ec.europa.eu/research/press/2013/pdf/jti/ecsel_factsheet.pdf
http://www.artemis-ia.eu/news/frontpage/news/78
http://www.eniac.eu/web/index.php
http://www.7rp.sk/aktuality/horizont-2020-ppp-projekty-spolocne-technologicke-iniciativy-jtis.html
124
Výzkumná partnerství
JTIs budou mít jasnější a ambicióznější cíle, lepší správu „věcí veřejných“, aby byla zajištěna otevřenost pro nové účastníky. Přidělování finančních prostředků bude záviset na excelenci a lepším
napojení na národní iniciativy členských zemí. Významného pokroku se dosáhne zjednodušením
pravidel pro účastníky.
Iniciativy společného plánování (JPIs – Joint Programming Initiatives)
Proces iniciativ společného plánování byl zahájen sdělením Komise v červenci 2008, kdy Rada
pro konkurenceschopnost přijala několik závěrů a pověřila Skupinu pro společné plánování (GPC)
řízením procesu a identifikací témat pro případné iniciativy společného plánování.
Hlavním cílem Iniciativy společného plánování (JPI) je sdružit národní výzkumné úsilí členských
zemí v zájmu lepšího využití cenných veřejných zdrojů v Evropě v oblasti výzkumu a vývoje a účinněji řešit společné evropské problémy v několika klíčových oblastech.79
Cílem je posílení přeshraniční spolupráce prostřednictvím koordinace a integrace výzkumných
programů ČZ. Účast je dobrovolná a přináší zapojeným stranám řadu výhod:
– nabízí možnost sdílení společných priorit,
– umožňuje rozšířit řady výzkumných programů v Evropě (excelencí proti plýtvání zdroji),
– podporuje rozvoj spolupráce formou sdílení poznatků ČZ a tím snižuje řídící náklady.
Každý JPI musí při implementaci dodržet tři hlavní zásady:
– identifikaci společného úhlu pohledu v každé oblasti,
– definování SRA (Strategic Research Area) a konkrétních, měřitelných, dosažitelných a odpovídajících cílů,
– integraci SRA výzkumu na základě analýzy možností, hodnocení očakávaného dopadu.
Doposud byly zahájeny následující iniciativy společného plánování:
• Alzheimerova choroba a další neurodegenerativní onemocnění (JPND).80
• Zemědělství, zajišťování potravin a změna klimatu.81
• Zdravá strava pro zdravý život.82
• Kulturní dědictví a globální změna: nová výzva pro Evropu.83
• Městská Evropa – městské globální výzvy, společná evropská řešení.84
• Propojení znalostí z oblasti klimatu pro Evropu (CliK‘EU).85
• Víc roků a lepší život – potenciál a výzvy demografických změn.86
• Antimikrobiální rezistence, mikrobiální výzva – nová hrozba pro lidské zdraví.87
• Vodní výzvy v měnícím se světě.88
• Zdravá a produktivní moře a oceány.89
Veřejná partnerství (P2P – Public To Public Partnerships)
Cílem Veřejných partnerství (P2P) je podporovat celou řadu partnerství mezi veřejnými subjekty
v rámci programu H2020 ve formě iniciativ ERA-NET a současně věnovat zvláštní pozornost iniciativám společného plánování.
Komise reagovala na návrhy společných programů ze strany členských států a zahájila řádný legislativní postup následných programů s rozšířenou působností. Programy pravidelně zveřejňují
výzvy k předkládání projektů.
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
http://ec.europa.eu/research/era/joint-programming_en.html
http://www.neurodegenerationresearch.eu/
http://www.faccejpi.com/
http://www.healthydietforhealthylife.eu/
http://www.jpi-culturalheritage.eu/
http://jpi-urbaneurope.eu/
http://www.jpi-climate.eu/home
http://www.jp-demographic.eu/front-page?set_language=en
http://www.jpiamr.eu/
http://www.waterjpi.eu/
http://www.jpi-oceans.eu/servlet/Satellite?c=Page&pagename=jpi-oceans/Hovedsidemal&cid=1253960389368
125
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Nová partnerství byla posouzena na základě kritérií stanovených v programu H2020 na základě
měřitelných cílů s prioritami tohoto programu.
ERA-NET COFUND je v rámci programu H2020 navržen tak, aby podporoval partnerství mezi
veřejnými subjekty, včetně iniciativ společného plánování mezi členskými státy, v jejich přípravě,
zřizování síťových struktur, návrzích, implementaci a koordinaci společných činností.90
Hlavní a povinná činnost ERA-NET COFUND v rámci programu H2020 je realizace spolufinancované společné výzvy na předkládání návrhů, to povede k financování nadnárodního výzkumu
a inovačních projektů.
V budoucnu budou přijaty další přístupy k podpoře společných akcí s členskými státy a mezi nimi.
Budou zavedeny nové akce ERA-NET COFUND na podporu společných výzev a akcí. Podpora bude
poskytována zejména tam, kde je vhodné, aby členské státy přizpůsobily své finanční prostředky
realizaci iniciativ společného plánování.
V pracovním programu je na období 2014–2015 naplánováno více než 20 ERA-NET COFOUND akcí.
Rozpočet by měl v roce 2014 činit přibližně 92 milionů eur a více než 163 milionů eur v roce 2015.
Veřejně-soukromá partnerství (PPP – Public-Private Partnerships)
H2020 může být implementován prostřednictvím Veřejně-soukromých partnerství, kde všichni
partneři přijímají závazek podporovat rozvoj a implementaci výzkumných a inovačních aktivit
strategického významu pro konkurenceschopnost EU a vedoucího postavení průmyslu, příp. pro
specifické společenské výzvy. Veřejně-soukromá partnerství jsou založena na smluvní dohodě
mezi veřejnými a soukromými organizacemi a v omezených případech mohou být dokonce institucionalizována (jako např. JTI).
Komise a průmysloví partneři se zavázali intenzivně spolupracovat na vývoji implementačních
plánů pro partnerství:
1. Továrny budoucnosti (FoF2).
2. Energeticky efektivní budovy FeB2).
3. Ekologické automobily (EGVI).
4. Fotonika (Photonics).
5.Robotika (Robotics).
6. Vysoce výkonné počítačové systémy (HPC).
7. Pokročilé síťové infrastruktury pro budoucnost (5G).
Přidaná hodnota PPP je zapojení průmyslu přímo do vývoje a realizace výzkumných programů. To
podpoří napojení výzkumných činností na odpovídající potřeby průmyslu.
Výhodou PPP je:
• vedoucí úloha průmyslu v definování strategických priorit a realizace výzkumu,
• víceletý integrovaný pracovní program s předem definovaným rozpočtem, zajištění kontinuity umožňuje průmyslu vytvářet dlouhodobé investiční plány,
• interdisciplinární přístup od základního po aplikovaný výzkum se zvýšeným důrazem na dopad a využití,
• zvýšení příležitostí na podporu inovací pro malé a střední podniky.
Evropské inovační partnerství (EIP – european Innovation Partnerships)
EIP vznikly jako tzv. vlajkové iniciativy Inovační unie v souladu se strategií EU2020. Nejde o nový
program či finanční nástroj, nýbrž o společnou platformu pro partnerství a spolupráci, o opatření
k řešení klíčových úkolů v oblastech, které jsou zásadní pro hospodářský růst Evropy. Jejich cílem
je především definice společných úkolů, koordinace aktivit napříč sektory a politikami, propojení
90 http://netwatch.jrc.ec.europa.eu/web/lp/learning-platform/p2p-in-h2020
126
synergie
evropské a národní roviny, posílení spolupráce soukromého a veřejného sektoru, odstranění přetrvávajících překážek systému výzkumu a inovací a rychlejší přenos inovativních myšlenek na trh.91 EIP mají vznikat k zásadním tématům společenských výzev a budou schvalovány na politické
úrovni. Výchozím referenčním dokumentem pro implementaci EIP je Strategický implementační
plán, který vypracováva řídící skupina příslušného EIP.
Financování EIP probíhá na úrovni veřejných prostředků alokací z existujících programů na evropské, národní či regionální úrovni. Soukromý sektor přispívá do partnerství z vlastních zdrojů. EIP se
spouštějí jen v takových oblastech, kde kombinace těchto zdrojů a iniciativ zajistí rychlejší a efektivnější naplnění cílů.
EK vytvořila EIP v 5 různých oblastech:92
– Aktivní a zdravé stárnutí (Active and Healthy Ageing).
– Voda (Water).
–Zemědělská produktivita a udržitelnost (Agricultural Productivity and Sustainability).
–Nerostné suroviny (Raw Materials).
–Inteligentní města a komunity (Smart Cities and Communities).
Znalostní a inovační komunity
(KICs – Knowledge and Innovation Communities)
Znalostní a inovační komunity (partnerství) jsou operativním nástrojem Evropského institutu pro
inovace a technologie (EIT). EIT se v současnosti stal součástí H2020 s rozpočtem 2,7 mld. eur. Má
na globálním vědecko-výzkumném , vzdělávacím a inovačním trhu konkurovat takovým „hráčům“,
jako je např. Massachusettský technologický institut (Massachusetts Institute of Technology – MIT
v USA.
V současné době existují tři KIC, a to:
– v oblasti klimatických změn (Climate-KIC),
– v oblasti energetiky (KIC InnoEnergy),
– v oblasti informačních a komunikačních technologií (EIT ICT Labs).
Jde o samostatné právní subjekty, které získávají financování především z příspěvků od svých
členů; EIT poskytuje na fungování KICs ze svého rozpočtu pouze jednu čtvrtinu požadovaných
prostředků. Jelikož KIC není finančním nástrojem, partneři KIC nemají zajištěnou stálou finanční
podporu EK, ale KIC má aktivovat také národní a regionální poskytovatele finančních prostředků
pro zabezpečení tzv. pákového efektu.
I když je EIT stále považován za „klub vyvolených“, prezentoval již první úspěchy jednotlivých KIC;
mezi ně patří konkrétní příklady z oblasti vzdělávání lidských zdrojů a péče o talenty, překlenutí
inovačních mezer mezi nápady a trhem a příklady podpory rozvoje podnikání a obchodu. 93
Návrh programu H2020 představuje pro EIT významný impulz k rozvoji a posilování jeho postavení. Již nyní se připravuje vytvoření dalších tří nových KICs, a to v oblastech potravin (Food for
Future), materiálů (Raw Materials) a zdraví (Healthy Living & Active Ageing).
Možnost participovat v KIC mají i organizace registrované mimo EU, jež mohou být zahrnuty
do seznamu partnerských organizací tvořících KIC. Alespoň dvě třetiny partnerů konsorcia však
musí mít sídlo v EU.
Nejdůležitějším kritériem v návrhu KIC jsou klíčové prvky modelu znalostních a inovačních společenství. Žadatelé musí vypracovat komplexní návrh v rámci aktuálních výzev. Příklady výzev pro
rok 2014 jsou přístupné na: http://eit.europa.eu/kics/2014-call-for-kics/.
91 Evropská inovační partnerství. http://www.evropskyvyzkum.cz
92 http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?pg=eip
93 Slavíková, K., Vosečková, A. Znalostní trojúhelník v Horizontu 2020. Akademický bulletin, 12/2012
127
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
8Synergie a Šíření excelentnosti
a rozšiřování účasti
8.1Synergie mezi Evropskými strukturálními fondy a H2020
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání jsou v programovém období 2014-2020 na evropské úrovni
podporované ze 2 základních zdrojů – Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF nebo
běžněji užívaný pojem Strukturální fondy – SF) 91, které implementují členské státy, a z finančních nástrojů, které implementuje EK (H2020, COSME, Erasmus +, Creative europe, CEF). V předchozích obdobích se tyto nástroje používaly více paralelně než komplementárně. V současnosti
je důraz kladen na vzájemné synergie mezi nimi. Cílem je co nejefektivněji využívat omezené
zdroje pro dosažení cílů strategie EU2020.
Synergie mezi ESIF a H2020 vyžadují stratetigcký přístup, aby bylo možné oba zdroje financování
využít co nejlépe. Proto je možné tyto zdroje kombinovat pouze v souladu s národními a regionálními prioritami, které jsou definované v strategiích inteligentní specializace (RIS3).
Možnosti synergií
Širšímu využívání synergií nahrává i fakt, že na rozdíl od předchozích obodobí je možné využívat vyšší
podíl ESIF mimo oprávněné území. Při synergiích platí, že projekt není totéž co grantová smlouva.
Synergie
Cílem synergií je posílit výzkum, inovace a konkurenceschopnost malých a středních podniků, a to prostřednictvím kombinování různých forem inovace nebo přenosem inovativních
myšlenek přes inovační cyklus a jejich uvedení na trh. Jejich cílem je tedy získat větší vliv
na konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a růst regionů, a to kombinováním ESIF
a Horizon 2020, jakož i ostatních nástrojů (jak nástrojů koheze – soudržnosti, tak nástrojů
na úrovni EU). Cílem synergií není nahrazovat národní, regionální nebo soukromé spolufinancování projektů Horizon 2020 a opačně.
Jeden projekt může být financován z různých nástrojů, a tedy mít podepsaných i více smluv.
Pro využívání synergií platí tato základní pravidla:
• Není možné financovat tentýž výdaj ze dvou zdrojů.
• Není možné nahrazovat národní, regionální nebo soukromé spolufinancování v projektech ESIF z programu H2020 a naopak. Pokud je například v H2020 u inovativních projektů
míra spolufinancování 30 %, nelze je uhradit z ESIF. Stejně tak pokud je při projektech ESIF
míra spolufinancování 5 %, nelze je hradit z projektů H2020.
Na druhou stranu je synergie možné použít více způsoby:
• Financování projektů H2020, které uspěly v hodnocení, ale nebyly podpořeny z důvodu
omezené alokace na výzvy. Tento způsob, jakož i konkrétní nastavení jsou na rozhodnutí
členského státu.
• Kombinace fondů. V tomto případě je část projektu financována z programu H2020 a část
(aktivita, pracovní balíček) z ESIF. Nejlepším příkladem je Teaming, v jehož rámci se vyžaduje,
aby byla fyzická infrastruktura zakoupena z národních zdrojů (ESIF, soukromé finance, státní
rozpočet), ale náklady související s propojováním institucí jsou hrazeny z programu H2020.
• Přirozené synergie nastávají ve větším počtu případů tehdy, když projekty realizované
z ESIF zlepší šance instituce na to, aby získala i projekty H2020.
128
synergie
Z ESIF je možné například financovat náklady, které vzniknou při spolufinancování Společných
programových iniciativ. Ty propojují národní programy v konkrétních vědních oblastech, ale
nejsou financovány přímo z programu H2020. Nejde tedy o nahrazování národních zdrojů při spolufinancování.
Jiná situace je u ERA-NET COFUND, ve kterém tvoří spolufinancování ze strany státu nebo regionu, resp. jejich agentur až 66,67 %. Členský stát se tak může rozhodnout:
• spolufinancovat tyto projekty přímo ze zdrojů národního rozpočtu;
• zafinancovat všechny náklady související s projektem (kromě nákladů na řízení) z ESIF, ale
vzdát se finančních prostředků z H2020.
Přesné nastavení synergií do značné míry záleží na řídících orgánech ESIF pro výzkum a inovace.
8.2
Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti
Navzdory úsilí na národní i evropské úrovni stále existují značné rozdíly v intenzitě výzkumu mezi
regiony a členskými státy. To se odráží i na účasti v rámcových programech, kdy většina nových
členských států značně zaostává za zeměmi EU 15. Negativně to ovlivňuje i vytváření Evropského
výzkumného prostoru. Toto zaostávání se nepodařilo zastavit ani v předchozím období pomocí
strukturálních fondů. V rámci H2020 tak vznikla nová horizontální priorita – Šíření excelence
a rozšiřování účasti. Hlavním cílem tohoto opatření je zvýšit prostřednictvím přenosu excelence
účast zaostávajících členských států a regionů. Jde prakticky o jedinou výjimku v rámci celého
programu H2020, kdy jsou z geografického hlediska zvýhodněné některé členské státy, jinak je
celý program postaven především na vědecké excelenci.
Cílem tohoto nástroje je podpořit také výzkumné instituce, které mají potenciál být excelentními
na evropské úrovni. Toho má být dosaženo prostřednictvím propojování na excelentní výzkum
na úrovni orgánů nebo jednotlivců. V H2020 je šíření excelence a rozšiřování účastí podporováno
prostřednictvím 4 nástrojů:
• Teaming,
• Twinning,
• ERA Chairs,
• Ostatní aktivity.
Všechny aktivity a projekty v těchto nástrojích se musí shodovat s národní nebo regionální RIS3.
Oprávněné země
Instituce, které chtějí koordinovat projekty, musí mít své sídlo v oprávněných zemích. Při
jejich definování a popisu byl použit tzv. Složený indikátor výzkumné excelence, který sestává ze čtyř indikátorů. Na základě toho byl vypočítán průměr EU a všechny země, které
dosahují intenzitu nižší než 70 %, jsou oprávněné. Jde celkem o 15 členských zemí – země
EU13, Portugalsko a Lucembursko. Do projektů se mohou zapojit i relevantní přidružené
země.
Pouze instituce z těchto zemí mohou být koordinátory projektů v Teaming a Twinning
a ucházet se o projekty v ERA Chairs a Policy Support Facility.
129
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
8.2.1Teaming
Cílem Teamingu je investovat do výzkumného a inovačního potenciálu prostřednictvím podpory
budování nových nebo vylepšením existujících center excelentnosti, a to na bázi partnerství
s excelentními institucemi.
Teaming tak propojuje dvě instituce:
• Excelentní organizaci ve výzkumu a inovacích (veřejnou nebo soukromou) nebo konsorcium
těchto organizací a
• Partnera z oprávněné členské země.
Koordinátorem projektů může být pouze partner z oprávněné členské země, přičemž může jít
o výzkumnou instituci, univerzitu, soukromou instituci nebo národní/regionální grantovou agenturu.
Důležitým rozměrem Teamingu je synergie mezi H2020 a národními zdroji (soukromými, veřejnými, ESIF). Předpokládá se však, že většina národního financování bude uskutečněna z ESIF. Míra
financování projektů Teamingu z národních zdrojů by měla dosáhnout 40–50 mil. eur.
Projekty budou podporovány v rámci 2 fází:
1. fáze
Konsorcium musí jasně popsat svoji vizi vytvoření nebo podstatného zlepšení centra excelentnosti, které bude umístěno v oprávněné zemi. Výsledkem 1. fáze je vypracování byznys plánu,
který nadefinuje potenciál centra excelentnosti, jeho dopad na region a zemi. Trvání 1. fáze je 12
měsíců a příspěvek EU bude od 0,2 do 0,5 mil. eur.
Na konci první fáze budou všechny byznys plány zhodnoceny nezávislými experty a nejlepší z nich
postoupí do 2. fáze. Byznys plány budou hodnoceny z pohledu vědecké excelentnosti, dopadu
na inovace a kvalitu implementace.
2. fáze
S vybranými projekty podepíše EK smlouvy na implementační fázi pro centra excelentnosti.
Z H2020 nebudou podpořeny výstavba a budování infrastruktury. To bude potřebné zabezpečit
z ESIF. Proto je také důležité zapojení národních nebo regionálních agentur do celého procesu.
Trvání 2. fáze je 5 až 7 roků, přičemž celkový rozpočet se pohybuje od 15 do 20 mil. eur.
Předpokládá se, že v rámci H2020 budou vyhlášeny dvě výzvy na podávání projektů v Teamingu.
Z hlediska typu jde o CSA projekty.
8.2.2Twinning
Problémem nových členských zemí je také dobrý networking mezi výzkumnými institucemi. Cílem Twinningu je tedy podstatně posílit konkrétní vědní oblasti ve výzkumných institucích (univerzity, veřejné, soukromé neziskové výzkumné organizace), a to prostřednictvím vybudování
propojení s minimálně dvěma excelentními výzkumnými institucemi v jiných členských státech.
Výstupem takových projektů by tak mělo být především:
• Posílení výzkumných a inovačních kapacit.
• Zvýšení výzkumné excelentnosti samotných vědců.
Podobně jako při Teamingu a ERA Chairs musí být vědní oblasti v souladu s národní nebo regionální RIS3. Možnými aktivitami jsou krátkodobé výměnné pobyty, návštěvy expertů, školení,
workshopy, konference, společné letní školy, diseminační aktivity a pod.
Příspěvek EU by měl být na úrovni 1 mil. eur.
130
synergie
8.2.3ERA Chairs
Schéma ERA Chairs bylo představeno jako pilotní akce již v 7. RP, kdy se do ní mohly zapojit
výzkumné instituce z kohezních regionů. Cílem ERA Chairs je podpořit univerzity a výzkumné
instituce při získávání a posilování vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů a zároveň při prosazování strukturálních změn, jejichž cílem je zvýšit výzkumnou excelentnost.
Cílem je tedy získat excelentního výzkumníka v konkrétní vědecké oblasti, který posune výzkum
v instituci na vyšší úroveň. Tato vědecká oblast by měla být v souladu s prioritami RIS3. Držitel
ERA Chair musí mít možnost vytvořit si vlastní tým spolupracovníků. Jde o trvalý pracovní poměr
ve strukturách výzkumné organizace, přičemž ta mu musí umožnit volně se ucházet o financování
výzkumu. Výběrový proces na držitele ERA Chair musí být otevřený pro všechny zájemce jak z EU,
tak i mimo ni. Grant pokrývá náklady na ERA Chair, jeho tým a také náklady související se strukturálními změnami institucí.
Maximální délka projektu je 5 roků. Celkový příspěvek EU může byt maximálně 2,5 mil. eur. Jde
o CSA projekt s 5% spolufinancováním. V H2020 budou na ERA Chairs vyhlášeny 3 výzvy.
8.2.4Ostatní aktivity
Prostřednictvím tzv. ostatních aktivit jsou podporovány činnosti, které mají pomoci členským státům
a samotným výzkumníkům při zvyšování účasti v programech Evropského výzkumného prostoru.
Z kapitoly Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti budou finančně podpořeny aktivity COST
zaměřené na vědecko-technickou spolupráci a aktivity zaměřené na rozšiřování. Půjde tak o nepřímou podporu prostřednictvím zvýšení financování COST.
Další nástroj – Policy Support Facility – má za cíl podporovat vývoj výzkumných a inovačních
politik v EU, a to na národní i regionální úrovni. Tato podpora bude uskutečňována prostřednictvím poskytování expertů, interaktivního inovačního helpdesku, diseminačních aktivit a tzv. inovačních misí, které mají zlepšit nastavení procesů v inovačním ekosystému.
131
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020
7. rámcový program
(7th Framework Programme)
FP7
Předchozí program EK podporující financování a rozvoj výzkumu,
vývoje a inovací v období 2007 až 2013.
Akce spolufinancovaná
z programu
(Programme co-fund action)
COFUND
„Opatření spolufinancované z programu“ je akcí financovanou
prostřednictvím grantu, jehož hlavním účelem je doplnění
jednotlivých výzev nebo programů financovaných jinými subjekty,
než jsou orgány EU, pro účely koordinace výzkumných a inovačních
programů.
Budoucí a vznikající
technologie
(Future and Emerging
Technologies)
FET
Budoucí a vznikající technologie jsou inovativním a vizionářským
programem pilíře „Excelentní věda“, zaměřeným na podporu vzniku
a vývoje perspektivních technologií a oblastí výzkumu za hranicí
poznání.
Činnosti blízké uplatnění
na trhu (blízké trhům)
(Close-to-market action)
Opatření sestávající převážně z činností přímo zaměřených
na provedení plánů a úprav nebo návrhů nových, upravených nebo
zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pro tyto účely může
zahrnovat vývoj prototypů, testování, demonstrace, pilotní provoz,
velkoobjemovou validaci výrobků a produkci pro trh.
Člověko-měsíc
(Personmonth)
PM
Výkony ve formě člověko-měsíců se používají k definování
potřebné lidské kapacity na řešení konkrétního úkolu. Může
jít např. o 0,4 osob za měsíc, což znamená, že daná úloha je
realizovatelná při kapacitě 40% měsíčního úvazku za jeden měsíc.
Používá se na jednodušší přehled projektových prací a na přepočty
projektového rozpočtu.
Dluhový nástroj
(Debt facility or instrument)
Cílem tohoto finančního nástroje je zlepšit přístup k úvěrovému
financování, jako jsou úvěry, záruky, protizáruky a další formy
úvěrového a rizikového financování, pro veřejné a soukromé
subjekty a veřejně-soukromá partnerství zapojená do výzkumných
a inovačních činností, včetně inovativních MSP.
Enterprise Europe Network
EEN
Enterprise Europe Network je nástrojem strategie EU, který
poskytuje síť téměř 600 podpůrných organizací z více než
50 zemí pro pomoc a podporu malým a středním firmám při
internacionalizaci a inovacích. Tato iniciativa EK podnikatelům
poskytuje kontaktní místa (one stop shop), ve kterých mohou
hledat rady a využívat širokou škálu snadno dostupných služeb
na podporu podnikání.
ERA chairs
Opatření EU na podporu výjimečných akademiků s výrazným
potenciálem pro výzkumnou excelenci; má pomoci jejich
institucím plně využít jejich možnosti a vytvořit výšestupňové
působiště pro výzkum a inovace v Evropském výzkumném
prostoru (ERA).
ERA-NET
Nástroj využívající granty na podporu veřejných partnerství v jejich
přípravě, zřízení networkových struktur; design, implementace
a koordinace společných aktivit a také naplňování jednotných
společných výzev a akcí nadnárodní povahy.
ERC Vědecká rada
(ERC Scientific Council)
ERCSC
Jedna ze součástí Evropské výzkumné rady, která je zodpovědná
za vědeckou stratégii pro ERC.
ERC Výkonná agentura
(ERC Executive Agency)
ERCEA
Správní orgán Evropské výzkumné rady (ERC), který je
odpovědný za všechny aspekty administrativní implementace
a provádění programů ERC. Tato výkonná agentura řídí udělování
ERC grantů.
132
Příloha: Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020
Euraxess
Euraxess
„Euraxess – Výzkumníci v pohybu“ je panevropská iniciativa
poskytující přístup k informacím a podpůrným službám pro
výzkumníky, kteří uvažují o výzkumném pobytu v zahraničí,
a také pro organizace, které se zabývají výzkumem a výzkumné
pracovníky vysílají a přijímají.
Evropská výzkumná rada
(European Research Council)
ERC
První financující organizace Evropské unie založená proto, aby
podporovala přeshraniční výzkum. Jejím hlavním účelem je
podporovat vědeckou excelenci podporou a podněcováním vědců,
akademiků a inženýrů v jejich výzkumu.
Evropský institut inovací
a technologií
(European Institute of
Innovation and Technology)
EIT
Evropský institut inovací a technologií (European Institute of Innovation and Technology) je zaměřen na podporu excelentní vědy
hlavně prostřednictvím podpory vytváření znalostních a inovačních
společenství zvaných KIC (Knowledge and Innovation Communities).
EUROSTARS
EUROSTARS Nadnárodní program zaměřený na evropskou spolupráci malých
a středních výzkumných podniků.
Evropská technologická
platforma
(European Technology
Platform)
ETP
Průmyslové fórum (platforma) zainteresovaných stran podporována
EK s cílem definovat střednědobé až dlouhodobé cíle v oblasti
výzkumu technologií a rozvíjet plány k jejich dosažení.
Grantová smlouva
(Grant Agreement)
GA
Jde o smlouvu podepisovanou mezi konsorciem a EK pro účely
řešení a financování jednoho projektu.
Hlavní řešitel
(Principal Investigator)
Samostatný výzkumník, který může sdružit tým, aby realizoval
projekt pod svým vědeckým vedením.
Hostitelská organizace
(Host institution)
Žadatel – právnická osoba, která smluvně zajišťuje a umisťuje
hlavního řešitele. Je zřízena v členském státě nebo přidružené zemi.
Iniciativy společného
JPI
plánování
(Joint Programming Initiatives )
Hlavním cílem Iniciativ společného plánování (JPI) podporovaných
EK je sdružit národní výzkumné úsilí členských zemí v zájmu lepšího
využití cenných veřejných zdrojů v Evropě v oblasti výzkumu
a vývoje a účinněji řešit společné evropské problémy v několika
klíčových oblastech.
Inovace
(Innovation)
Postup, včetně jeho výstupu, podle kterého nové myšlenky
odpovídají společenským a ekonomickým potřebám a požadavkům
a vytvářejí nové výrobky, služby nebo podnikání a organizační
modely, které jsou úspěšně zavedeny do stávajícího trhu nebo
které jsou schopny vytvořit nové trhy. Svou hodnotou přispívají k
rozvoji společnosti.
Inovační činnosti/projekty
(Innovation Action)
IA
Opatření sestávající převážně z činností přímo zaměřených
na vyhotovení plánů a úprav nebo návrhů nových, upravených
nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pro tyto účely
mohou zahrnovat vývoj prototypů, testování, demonstrace, pilotní
provoz, velkoobjemovou validaci výrobků a produkci pro trh.
Inovační unie
(Innovation Union)
IU
Vlajková iniciativa strategie EU2020. Tato iniciativa má za cíl zlepšit
podmínky a přístup k financím pro výzkum a inovace v Evropě, aby
zajistila přenos inovativních myšlenek do výrobků a služeb, které
vytvářejí růst a pracovní místa. H2020 je klíčovým nástrojem pro
implementaci Inovační unie.
Kapitálový (investiční) nástroj
(Equity facility or instrument)
Kapitálový (investiční) nástroj bude jednotlivým podnikům
v úvodní fázi poskytovat rizikový a/anebo mezaninový kapitál
(nástroj pro počáteční kapitál).
133
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Klíčové (podpůrné)
technologie
(Key Enabling Technologies)
KET
Průlomové a průmyslové technologie, které budou podporovány
v různých oblastech H2020. Tyto víceoborové, znalostní
a kapitálově náročné technologie se dotýkají mnoha různých
odvětví a poskytují základ pro vytvoření výrazné konkurenční
výhody pro evropský průmysl, pro stimulaci růstu a vytváření
nových pracovních míst.
Konkurenceschopnost,
Inovace, Produktivita
(Competitiveness, Innovation,
Productivity)
CIP
Rámcový program předchozího období určený pro
Konkurenceschopnost a inovaci (CIP), který zahrnoval
ve společném rámci specifické Podpůrné programy Společenství
a příslušné části jiných programů Společenství v oblastech, které
jsou podstatné pro zvýšení evropské produktivity, inovačních
kapacit a udržitelného růstu, přičemž je současně věnována
pozornost doplňkovým aspektům týkajícím se životního prostředí.
V současnosti je včleněn do H2020.
Koordinační a podpůrná akce
(Coordination and Support
Action)
CSA
„Koordinační a podpůrná akce“ je akce sestávající především
z doprovodných opatření, jako jsou šíření, zvyšování informovanosti
a komunikace, vytváření sítí, koordinační nebo podpůrné služby,
politické dialogy a cvičení a studie sloužící ke vzájemnému poučení
včetně návrhových studií pro novou infrastrukturu.
Krátká profesionální biografie
(Short bio)
V rámci tvorby projektového návrhu se obvykle požaduje krátký
popis klíčových osob partnera v projektu. Obvykle postačují jeden
až dva odstavce, které popisují klíčové kompetence osoby pro
dosažení cílů projektu.
Legal Entity Appointed
Representative
LEAR
Jde o hlavní právní odpovědnou osobu (obvykle statutární)
organizace, která má mandát na změnu právních informací
v systému „Participant portal“, popřípadě rozšířit seznam lidí
oprávněných podepisovat grantovou smlouvu a dodatky
elektronicky.
Marie Skłodowska-Curie
opatření
(Actions)
MSCA
Část první priority H2020 (Excelentní věda), je program, který
poskytuje excelentní a inovativní výzkumný trénink i atraktivní
kariérní a vědomostní příležitosti prostřednictvím přeshraniční
a sektorové mobility výzkumníků za účelem jejich nejlepší přípravy,
aby čelili současným a budoucím společenským výzvám.
Mezinárodní organizace
evropského zájmu
(International European interest
organisation)
„Mezinárodní organizace evropského zájmu“ je mezinárodní
organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo
přidružené země a jejímž základním cílem je prosazovat vědeckou
a technickou spolupráci v Evropě.
Modelová grantová smlouva
(Model Grant Agreement)
MGA
Jde o modelovou grantovou smlouvu, která poskytuje a popisuje
širší rámec možných smluvních stanovení a pravidel pro účely
podpisu finální smlouvy s konsorcii v případě rozhodnutí
o financování projektu. Jelikož každá oblast výzev má vlastní
modelovou grantovou smlouvu, odpovídající verzi naleznete
na stránkách participant portálu v sekci referenčních dokumentů.
Národní kontaktní bod
(National Contact Point)
NCP
Označuje osoby odpovědné za poradenství v oblasti H2020 v dané
zemi. Tým NCP poskytuje zároveň semináře podle poptávky
k různým oblastem H2020, přičemž program semináře vychází
z potřeb a odborného zaměření konkrétního pracoviště.
Nepřímé akce
(Indirect action)
„Nepřímé akce“ jsou výzkumné a inovační činnosti, které EU
finančně podporuje a které provádějí účastníci.
Neziskový právní subjekt
(Non-profit legal entity)
NO, NGO
„Neziskový právní subjekt“ je právní subjekt, který je podle své
právní formy neziskový nebo který nemá právo nebo zákonnou
povinnost rozdělovat zisk svým akcionářům nebo jednotlivým
členům, příp. NGO – nevládní organizace.
134
Příloha: Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020
Participant portal
Portál, kde je možné vyhledávat výzvy, získávat informace o nich,
podávat projektové návrhy a také řídit projekt v rámci povinných
administrativních úkonů (podání finančních zpráv, ukládání
dodatků ke grantové smlouvě atd.).
Pracovní balík
(Workpackage)
WP
Jde o dělení projektu na jednotlivé oblasti řešení, které je nutné
rozpracovat. Pracovní balíček se pak dělí na menší role (tasks),
přičemž je popsán výkony (efforts) nebo „osob za měsíc“ (pm)
jednotlivých partnerů. Pracovní balíček musí mít definované cíle,
popis prací a seznam a popis výstupů (Deliverables).
Pracovní plán
(Work Plan)
„Pracovní plán“ je dokument podobný pracovnímu programu EK,
přijatý financujícími orgány, které byly pověřeny vykonáním části
programu H2020 v souladu s článkem 9, ods. 2 nařízení (EU) č.
1291/2013.
Pracovní program
(Work Programme)
„Pracovní program“ je dokument přijatý EK k provádění zvláštního
programu v souladu s článkem 5 rozhodnutí Rady č. /XX/EU
[Specifický program H 2020].
Pravidla chování pro přijímání CoC
a zaměstnávání výzkumníků
(Code of Conduct for the
Recruitment of Researchers)
Soubor obecných pravidel a požadavků, které by měly být
dodrženy zaměstnavateli a/nebo zakladateli při jmenování nebo
zaměstnávání výzkumníků. Tyto by měly zajistit dodržování hodnot,
jako například transparentnost zaměstnavatelského procesu
a rovné zacházení se všemi žadateli, zejména s ohledem na vývoj
přitažlivého, otevřeného a trvalého Evropského pracovního trhu
pro výzkumníky.
Právní subjekt
(Legal entity)
„Právní subjekt“ je podnik, výzkumné středisko a univerzita včetně
každé fyzické nebo právnické osoby zřízené podle vnitrostátního
práva, práva EU nebo mezinárodního práva, který má právní
subjektivitu a který, každý sám za sebe, může vykonávat práva
a podléhat povinnostem.
Přidružená krajina
(Associated Country)
AC
„Přidružená země“ je třetí země, která je smluvní stranou
mezinárodní dohody s EU, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EU)
č. XX / [H2020].
Přímé akce
(Direct action)
„Přímé akce“ jsou výzkumné a inovační činnosti EK relizované
prostřednictvím Společného výzkumného střediska.
Přístup k rizikovému
financování
(Access to risk finance)
Přístup k rizikovému financování usiluje o překonání nedostatků
v dostupnosti dluhového a kapitálového financování pro
výzkum, vývoj a inovace, řízení společností a projektů ve všech
fázích vývoje. Spolu s kapitálovým nástrojem programu pro
konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků musí
podporovat rozvoj rizikového kapitálu na úrovni EU.
Přístupová práva
(Access rights)
„Přístupová práva“ jsou práva na používání výsledků nebo
podkladů podle podmínek stanovených v souladu s pravidly
H2020.
Rámcový program
EU na podporu
konkurenceschopnosti firem
a MSP
(the Competitiveness of
Enterprises and Small and
Medium-sized Enterprises)
COSME
Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem
a MSP. Program COSME přímo neposkytuje finanční prostředky pro
firmy formou grantů, ale financuje nástroje, iniciativy a sítě, jejichž
úkolem je poskytování specifických bezplatných informačních
a poradenských služeb pro MSP.
Rychlé zavedení inovací
(Fast Track to Innovation)
FTI
Opatření, které bude financovat projekty blízko trhu s ukončeným
výzkumem a vývojem a které ještě nebyly komerčně nasazené.
135
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Smlouva o využívaní výsledků projektu
(Exploitation Agreement)
Jde o dohodu/smlouvu o principech využití výsledků projektu
v rámci konsorcia a vůči externímu prostředí.
Specifický program
(Specific Programme)
Specifický program je součástí legislativního balíčku, kterým byl
založen H2020 a který definuje jeho provádění. Tento dokument
popisuje programy v rámci tří pilířů, jejich aktivity a cíle. Je
implementován prostřednictvím dvouletých pracovních programů.
Společné technologické
iniciativy
(Joint Technology Initiatives)
JTI
Společné technologické iniciativy patří do skupiny veřejněsoukromých partnerství, resp. konsorcií (PPP projekty), a jsou
nástrojem pro spolupráci průmyslu s veřejným výzkumným
sektorem na urychlení rozvoje technologií v průmyslu.
Společné výzkumné centrum
(Joint Research Centre)
JRC
Centrum, které je významnou součástí Evropského výzkumného
prostoru, zaměřené na podporu tvorby, zavádění a monitoringu
evropské legislativy a přispívá k řešení společenských výzev
strategie EU2020.
Strategický program
(Strategic Programme)
Strategický program je novinkou v H2020. Doplňuje specifický
program s ohledem na priority některých oblastí a sestavuje se v tříleté periodě. Strategický program zajišťuje kontinuitu dvouletých
pracovních programů. V rámci H2020 se očekává vydání tří strategických programů na období let 2014-2016, 2016-2018 a 2018-2020.
Šíření
(Dissemination)
„Šíření“ je zveřejnění výsledků jakýmikoli vhodnými prostředky
(s výjimkou prostředků vyplývajících z ochrany nebo využívání
výsledků) včetně zveřejnění v jakémkoli médiu.
Tabulka výkonů
(Effort table)
Jde o přehlednou tabulku s podílem člověko-měsíců na každý
pracovní balíček a s ohledem na roli partnera v projektu.
Ve standardní formě poskytuje i přehled těchto výkonů z časového
hlediska.
Účastnický záruční fond
(Participants Guarantee Fund)
Opatření v rámci projektu – vytvoření fondu, který snižuje
riziko spojené s oprávněnou výškou finančních prostředků
neproplacenou účastníkům, kteří v projektu pochybili.
Událost
(Event)
Konference, workshop, seminář pro potřeby informování
o relevantních výzvách, možnostech spolupráce a pod.
Úloha
(Task)
T
Konkrétní úloha jednotlivých pracovních balíčků při popisování
postupu prací v projektu. Označuje se obvykle číslem, např.
T4.2, kde 4 = číslo pracovního balíčku, 2 = číslo úlohy v rámci
4. pracovního balíčku.
Úroveň technologické
připravenosti
(Technology Readiness Level)
TRL
Zohledňuje rozdílnou úroveň výzkumných a inovačních projektů
nebo úroveň řešení výzkumných problémů od základního výzkumu
až po komercionalizaci produktu.
Úvěrová služba pro výzkum
a inovace
(Loan Service for Research and
Innovation)
Dluhový nástroj vyvinutý EK a Evropskou investiční bankou (EIB),
která poskytuje úvěrové finance pro soukromé a veřejné organizace
na podporu doplňkových investic ve výzkumu, vývoji a investicích.
Veřejná partnerství
(Public To Public Partnerships )
P2P
Cílem Veřejných partnerství je podporovat celou řadu partnerství
mezi veřejnými subjekty v rámci programu H2020 ve formě iniciativ
ERA-NET a současně věnovat zvláštní pozornost iniciativám
společného plánování.
Veřejná zakázka inovativních
řešení
(Public Procurement of
Innovative solutions)
PPI
„Veřejné zakázky inovativních řešení“ jsou zakázky, ve kterých
veřejní zadavatelé fungují jako první zákazník inovativních výrobků
nebo služeb, které ještě nejsou běžně dostupné na komerčním
základě (trhu) a mohou zahrnovat testování shody.
136
Příloha: Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020
Veřejně-soukromé partnerství PPP
(Public-Private Partnership)
„Veřejně-soukromé partnerství“, v jeho rámci se partneři ze
soukromého sektoru, EU a podle potřeby i ostatní partneři zaváží
společně podporovat přípravu a provádění programu nebo činností
v oblasti výzkumu a inovací.
Výkonná agentura pro výzkum REA
(Research Executive Agency)
Financující orgán vytvořený EK, aby podporoval excelenci
ve výzkumu a inovacích. Řídí a implementuje širší část H2020.
Výsledky
(Results)
„Výsledky“ jsou jakékoli údaje, poznatky a informace bez ohledu
na jejich formu a povahu a nezávisle na tom, zda mohou být
chráněny, které vznikají v rámci akce, jakož i všechna práva, která
jsou s nimi spojena, včetně práv duševního vlastnictví.
Výstup
(Deliverable)
D
Výstup znamená jasný výstup, obvykle projektového úkolu v rámci
pracovního balíčku (bývá označen zkratkou „D“ – deliverable
a číslem úkolu v rámci čísla pracovního balíčku, např. D4.2, kde 4 =
číslo pracovního balíčku, 2 = číslo úkolu v rámci tohoto pracovního
balíčku). Výstup může mít charakter zprávy, případně jiného
dokumentu, SW, apod.
Využívání
(Exploitation)
„Využívání“ je využití výsledků v dalších výzkumných činnostech,
na které se nevztahují daná opatření, nebo jejich využívání k vývoji
a vytvoření výrobku či procesu a jeho uvedení na trh nebo pro
vytvoření a poskytování služby, nebo použití v normalizačních
činnostech.
Výzkumná infrastruktura
(Research Infrastructures)
RI
„Výzkumná infrastruktura“ v sobě zahrnuje zařízení, zdroje
a související služby, které vědecká obec využívá k provádění
výzkumu na vysoké úrovni ve svých příslušných oborech. V
této souvislosti obsahuje základní vědecké vybavení nebo
sady nástrojů, zdroje poznatků, například sbírky, archivy nebo
strukturované vědecké informace, které umožňují takové
infrastruktury založené na informačních a komunikačních
technologiích, jako jsou sítě GRID, hardware, software a nástroje
komunikace; dále označují jakýkoli jiný subjekt jedinečné povahy,
který je podstatný pro dosažení špičkové úrovně. Tyto výzkumné
infrastruktury mohou být soustředěny na jednom místě nebo
„distribuované“ (organizovaná síť zdrojů); (podle nařízení Rady (ES)
č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství
pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), Úř. věst.
L 206,8.8.2009, s. 1).
Výzkumné a inovační činnosti/ RIA
projekty
(Research and Innovation
Activities)
„Výzkumné a inovační činnosti“ představují celé spektrum činností
v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací
včetně podpory spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními
organizacemi, šíření a optimalizaci výsledků a podněcování
odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků v EU.
Zakázka (veřejné zadávání)
ve fázi před komerčním
využitím
(Pre-Commercial Procurement)
PCP
„Zakázka v předobchodní fázi“ zprostředkovatelské služby z oblasti
výzkumu a vývoje zahrnující účast na riziku a prospěchu podle
tržních podmínek a konkurenční vývoj ve fázích s oddělením fáze
výzkumu a vývoje od fáze nasazení komerčních objemů konečných
výrobků.
Znalostní a inovační centra
(Knowledge and Innovation
Communities)
KICs
Jde o tzv. „Inovační továrny“, které představují operativní nástroj EIT.
Zprostředkovatelská akce
(Brokerage event)
Obvykle mezinárodní akce s prezentacemi k daným oblastem
H2020, ale zaměřena hlavně na poskytnutí prostoru pro potenciální
účastníky H2020 za účelem identifikace případných potenciálních
partnerů a vytvoření konsorcií.
137
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Důležité informace a kontaktní osoby
pro H2020 v ČR
V H2020 je zavedený systém národních kontaktních bodů (NCP) poskytujících profesionální
podpůrné služby pro jednotlivé oblasti H2020, jakož i podporu pro procesní, finanční a legislativní otázky. Doporučujeme Vám tyto kontaktní body oslovit a prokonzultovat možnosti účasti
v H2020.
Důležité informace včetně popisu programu H2020 a kontaktních osob naleznete v Technologickém centru Akademie věd (TC AV).
http://www.tc.cz/cs
http://www.h2020.cz/cs
http://www.h2020.cz/cs/seznamy/narodni-kontakty
Excelentní věda
Evropská výzkumná rada (ERC)
Petra Perutková
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 161
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Budoucí a vznikající technologie
Petr Pracna
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 218
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Akce Marie Skłodowska-Curie
Petra Perutková
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
138
+420-234 006 161
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Příloha: Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR
Evropské výzkumné infrastruktury
Ondřej Daniel
Národní kontaktní pracovník (NCP) evropských rámcových programů
Telefon:
+420-234 006 141
Mobil:
+420-725 047 812
E-mailová adresa: [email protected]
Firma:
Technologické centrum AV ČR
Ulice:
Ve Struhách 27
Město:
Praha 6
PSČ:
160 00
Vedoucí postavení evropského průmyslu
Průlomové a průmyslové technologie
Informační a komunikační technologie
Eva Sebroňová
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 117
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha
160 00
Nanotechnologie
Petr Pracna
Telefon:
Mobil:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 218
+420-739 661 100
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Pokročilé materiály
Petr Pracna
Telefon:
Mobil:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 218
+420-739 661 100
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Biotechnologie
Petr Pracna
Telefon:
Mobil:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 218
+420-739 661 100
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
139
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Pokročilá výroba a zpracování
Petr Pracna
Telefon:
Mobil:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 218
+420-739 661 100
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Vesmírné aplikace
Ondřej Mirovský
Telefon:
Mobil:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 255
+420-724 833 286
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Přístup k rizikovému financování
Milena Šupálková
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 158
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Lucie Matoušková
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 147
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Martin Škarka
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 113
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Inovace v malých a středních podnicích (MSP)
Martin Škarka
Telefon:
+420-234 006 113
E-mailová adresa: [email protected]
Firma:
Technologické centrum AV ČR
Ulice:
Ve Struhách 27
Město:
Praha 6
PSČ:
160 00
140
Příloha: Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR
Společenské výzvy
Zdraví, demografická změna, životní pohoda
Judita Kinkorová
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 108
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum
a bioekonomika
Naďa Koníčková
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 109
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Zajištěná, čistá a účinná energie
Veronika Korittová
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 115
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava
Martin Škarka
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 113
[email protected]
Technologické centum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny
Jana Čejková
Telefon:
Mobil:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 178
+420-723 147 878
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
141
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflexivní společnost
Michal Pacvoň
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 110
[email protected]
Technologické Centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy
a jejích občanů
Eva Hillerová
Telefon:
Mobil:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 116
+420-724 247 077
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
EIT, JRC / Horizontální aktivity / eurATOM
Nejaderné přímé akce Společného výzkumného centra
Ondřej Daniel
Národní kontaktní pracovník (NCP) evropských rámcových programů
Telefon:
+420-234 006 141
Mobil:
+420-725 047 812
E-mailová adresa: [email protected]
Firma:
Technologické centrum AV ČR
Ulice:
Ve Struhách 27
Město:
Praha 6
PSČ:
160 00
Šíření excelence a podpora účasti
Naďa Koníčková
Telefon:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 109
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Věda se společností a pro společnost
Michal Pacvoň
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
142
+420-234 006 110
[email protected]
Technologické Centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Příloha: Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR
EURATOM
Veronika Korittová
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 115
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Související iniciativy
Ondřej Daniel
Jednotlivé JTIs mají své „národní reprezentanty“
mimo Technologické centrum AV ČR.
Telefon:
+420-234 006 141
Mobil:
+420-725 047 812
E-mailová adresa: [email protected]
Firma:
Technologické centrum AV ČR
Ulice:
Ve Struhách 27
Město:
Praha 6
PSČ:
160 00
Hodnocení rámcových programů
Vladimír Albrecht
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 106
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha
160 00
Daniel Frank
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 235
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha
160 00Daniel Frank
Eva Sebroňová
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 117
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha
160 00
143
Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací
Finanční a administrativní aspekty
Lucie Matoušková
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 147
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Milena Šupálková
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
+420-234 006 158
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Právní aspekty
Jana Kratěnová (Vaňová)
Telefon:
+420-234 006 156
Mobil:
+420-724 582 461
E-mailová adresa: [email protected]
Firma:
Technologické centrum AV ČR
Ulice:
Ve Struhách 27
Město:
Praha 6
PSČ:
160 00
Kamila Hebelková
Telefon:
E-mailová adresa:
Firma:
Ulice:
Město:
PSČ:
144
+420-234 006 150
[email protected]
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27
Praha 6
160 00
Download

Horizon 2020