Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma
pro udržitelné vodní zdroje
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Roztoky - prosinec 2012
Tento projekt podporuje
1/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Tento Implementační akční plán (IAP) byl zpracován týmem ve složení:
Vedoucí týmu:
Členové týmu:
Ing. Jan Čermák, Prof. Ing. Josef Říha, DrSc.
Ing. Jarmila Čechmánková,
Ing. Jan Čermák, DrSc.,
Ing. Jiří Hladík, PhD.,
Prof. Dr. Ing. Miroslav Kyncl,
Ing. Ivo Křipský,
Ing. Petr Mamula, CSc.,
Ing. Martin Neruda, PhD.,
RNDr. Pavel Novák,
RNDr. Jitka Novotná,
Ing. Ivan Novotný,
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.,
Doc. Ing. Tomáš Randák, PhD.,
Ing. Jan Vopravil, PhD.
2/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
OBSAH
Implementační akční plán (IAP)
Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje (TP UVZ)
STRANA
1. Identifikace TP UVZ
1.1. TP UVZ
1.2. Členové TP UVZ
1.3. Orgány TP UVZ
5
5
5
6
2. Poslání a cíle TP UVZ
9
3. Východiska IAP
11
4. Současný stav ochrany vody v oblasti její jakosti a množství (ČR, EU)
4.1 Úvod
4.2 Ochrana vody
4.3 Legislativa EU
4.4 Legislativa ČR
4.5 Monitoring CL v povrchových vodách
4.5 Odborné subjekty, zabývající se ochranou vod
4.7 Jakost povrchových a podzemních vod
4.8 Ochranná pásma vodních zdrojů
4.9 Plány oblastí povodí
4.10 Hlavní směry protipovodňové ochrany
4.11 Akumulace a retence vody v krajině
4.12 Krajinné prvky
4.13 Komplexní pozemkové úpravy
13
13
14
15
20
23
24
24
33
35
36
38
39
40
5. Aktivity TP UVZ
5.1 Aktivity, zaměřené na identifikaci a iniciaci výzkumných, vývojových a
inovačních projektů a na zakládání kooperací.
5.2 Aktivity, které jsou zaměřeny na zakládání a rozvoj spolupráce
s relevantními subjekty dlouhodobě působícími na poli VaV a inovací
5.3 Témata výzkumu, vývoje a inovací
40
40
5.4 Připravované aktivity pro období do roku 2020
5.5 Semináře
5.6 Časový harmonogram hlavních aktivit v letech 2013-14
5.7 Návrhy úpravy legislativy
5.8. Vzdělávání a osvěta
5.9 Mezinárodní kooperace
53
57
57
59
59
60
6.
Souhrn
41
42
65
3/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Přílohy k Implementačnímu akčnímu plánu
Příloha 1.
Příloha 2.
Příloha 3.
Příloha 4
Příloha 5.
Příloha 6.
Příloha 7
Charakteristiky expertů páteřového týmu
European Innovation Partnership on Water
Návrh polí intervence pro program HORIZON 2020
Cíle SVA – definované v SVA
Incidenční matice program. Okruhů SVA a WssTP
Návrh problémových okruhů IAP a porovnání s prioritami WssTP
Aktivity EU a WssTP se vztahem k problematice
„Vláhové poměry krajin“, možnosti účasti našich pracovišť
Příloha 8 Konference Water Innovation Europe 2012
Příloha 9. Závěry z 1.zasedání Řídící skupiny Evropského inovačního partnerství
Voda
4/119
67
75
82
85
88
92
94
98
117
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
1. . Identifikace TP UVZ
1.1 Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) je projektem
realizovaným v rámci programu Spolupráce, který realizuje Prioritní osu 5 „Prostředí pro
podnikání a inovace“ Operačního programu Podnikání a inovace 2007 – 2013, číslo projektu:
5.1 SPTP02/016. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO),
zprostředkujícím subjektem pro tento program je Agentura pro podporu podnikání a investic
– CzechInvest. Projekt byl zahájen 1. ledna 2010, ukončen bude 31. prosince 2012.
TP UVZ byla založena v souladu s iniciativou Evropské komise ze dne 16. června 2004
týkající se vytvoření technologických platforem, publikované v COM(2004) 353 final
(Science and technology, the key to Europe's future - Guidelines for future European Union
policy to support research).
TP UVZ je sdružením, založeným podle § 829 a následujících Občanského zákoníku.
Sdružení vzniklo dnem podpisu smlouvy, tj. 30. listopadu 2009. TP UVZ je zastupována
vedoucím účastníkem sdružení, kterým je Asociace pro vodu v krajině ČR (IČ: 67775403).
Vedoucí účastník sdružení: zastupuje sdružení a je jeho jménem oprávněn jednat v ústním
i písemném styku, zastupuje účastníky sdružení ve všech věcech týkajících se schvalování,
proplácení a vykazování výdajů sdružení, vyhotovuje finanční plán a pravidelně informuje
členy o hospodaření, zodpovídá za řízení, koordinaci a administraci projektu TP UVZ. K výše
uvedenému dali účastníci sdružení vedoucímu účastníkovi výslovné zplnomocnění.
Sídlo TP UVZ: Tiché Údolí 113, 252 63 Roztoky.
Zakládajícími jednadvaceti členy TP UVZ jsou jak zástupci univerzit, veřejných
i soukromých výzkumných pracovišť, tak i státních podniků a podnikatelských subjektů:
1.2 Členové TP UVZ k 1. 12. 2012:
Podnikatelské subjekty
1. GEOtest, a.s.
2. ABOvalve, s.r.o.
3. AQUA INDUSTRIAL, společnost s ručením omezeným.
4. CityPlan, spol. s r.o.
5. DEKONTA, a.s.
6. Hydro-X, s.r.o.
7. Software Solutions, s.r.o.
8. CHEMIESTAR, spol. s r. o
9. MEBIS, spol. s r. o
10. OSC, a.s.
11. Student Science, společnost s ručením omezeným
12. PLOSAB, s.r.o.,
13. ProGeo, společnost s r.o.
14. W.P.E. a .s.
Státní podniky
1. Povodí Labe, státní podnik.
2. Povodí Vltavy, státní podnik.
5/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Univerzity Univerzity
1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) – Výzkumný ústav rybářský
a hydrobiologický ve Vodňanech (dále VÚRH JU) – instituce terciárního vzdělávání.
2. Mendelova univerzita v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie.
3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí.
4. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.
Vyšší odborné školy:
1. VOŠ a SOŠ Roudnice nad Labem.
2. Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice.
3. VOŠ zahradnická a SŠ zahrad. Mělník.
Výzkumné instituce
1. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce.
2. Chmelařský Institut s.r.o.
3. Centrum hydraulického výzkumu, spol. s r. o
4. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.
5. Výzkumný ústav rostlinné výroby.
Občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti
1. Asociace pro vodu v krajině české republiky.
2. Česká bioklimatologická společnost.
3. Petr Dolejš, CSc. – nezávislý expert, soudní znalec.
4. ENKI, o.p.s.
Partneři TP UVZ:
1. Asociace inovačního podnikání.
2. Zdravotní ústav.
1.3 Orgány TP UVZ jsou:
- Projektová rada TP UVZ
- Správní rada TP UVZ
Projektová rada TP UVZ
Ing. Jan Čermák
Ing. Václav Jirásek
Předseda PR,
manažer projektu
Člen PR
Doc. RNDr. Jan Pokorný,
CSc.
Mgr. Mark Rieder
Člen PR
RNDr. Lubomír Procházka
Člen PR
Ing. Jiří Šoukal, CSc.
Člen PR
Doc. Ing. Dr. Milada Šťastná
Člen PR
Člen PR
6/119
Prezident
Asociace pro vodu v krajině ČR
Ředitel pro správu povodí
Povodí Labe, státní podnik
Ředitel
ENKI, o.p.s.
Ředitel
VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Generální ředitel
GEOtest Brno, a.s.
Ředitel společnosti Centrum
hydraulického výzkumu spol. s r.o.
Zástupce vedoucího ústavu MENDELU
Ústav aplikované a krajinné ekologie
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Správní rada TP UVZ
Ing. Petr Mamula, CSc.
RNDr. Ing. Jaroslav
Rožnovský
Ing. Jiří Hladík, PhD.
předseda SR
místopředseda SR
Člen SR
Předseda DR
Asociace pro vodu v krajině ČR
předseda
Česká bioklimatologická společnost
Ředitel VUMOP, v.v.i.
Práva a povinnosti orgánů TP:
Projektová rada
I. Harmonizuje obsah, rozsah a termíny aktivit, plynoucích z dvoustranných dohod,
uzavíraných odděleně mezi jednotlivými členy TP UVZ a vedoucím členem TP UVZ, kterým
je Asociace pro vodu v krajině ČR.
II. Schvaluje organizační a pracovní řád TP UVZ a jeho případné novelizace.
III. Podle potřeby zřizuje dočasné orgány potřebné k zajištění činnosti TP UVZ, zejména
zájmové sekce a odborné týmy.
IV. Funkční období členů Projektové rady a Správní rady je šestileté. Po uplynutí této lhůty
končí i funkční období těch členů orgánů, kteří byli zvoleni v mimořádném termínu nebo do
orgánů kooptováni. Opětovné zvolení člena orgánu je možné, bude-li činnost TP UVZ
pokračovat i po 31. 12. 2015.
V. Členové Projektové rady se volí z pověřených zástupců členů TP UVZ. Volby Projektové
rady TP UVZ zajistí vedoucí účastník sdružení. Volby Projektové rady TP UVZ se může
zúčastnit za každého člena sdružení pouze jediný pověřený zástupce. Projektová rada TP
UVZ má 7 členů. Předsedou Projektové rady TP UVZ je zástupce vedoucího účastníka
sdružení. Volba dalších 6 členů Projektové rady TP UVZ proběhne na prvním společném
zasedání pověřených zástupců členů TP UVZ, které bude svoláno vedoucím účastníkem
sdružení do 14 dnů po podání plné žádosti do Agentury pro podporu podnikání a investic.
Každý člen TP UVZ má při volbě jeden hlas. Do Projektové rady TP UVZ je zvoleno šest
členů v pořadí dle počtu obdržených hlasů. V případě rovnosti hlasů na rozhraní zvolení
a nezvolení do Projektové rady TP UVZ proběhne mezi těmito účastníky druhé, eventuálně
další kolo volby. Členové Projektové rady ze svého středu dále volí místopředsedu, který
předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nemůže funkci vykonávat.
VI. Zasedání Projektové rady TP UVZ svolává předseda Projektové rady TP UVZ.
Rozhodnutí rady je právoplatné nadpolovičním počtem hlasů zúčastněných členů Projektové
rady TP UVZ. V případě rovnosti bodů rozhoduje hlas Předsedy Projektové rady TP UVZ.
Rozhodnutí Projektové rady TP UVZ bude předmětem příslušného zápisu ze zasedání, který
pořídí zapisovatel zvolený pro příslušné zasedání a ověří jej podpisem Předseda Projektové
rady TP UVZ.
VII. Uvolní-li se místo člena Projektové rady v průběhu funkčního období, může být
obsazeno členem, který je Projektovou radou kooptován. Kooptaci schvaluje Projektová rada
nadpolovičním počtem hlasů. Funkční období kooptovaných členů končí společně s funkčním
obdobím ostatních členů Projektové rady.
VIII. Pokud se člen Projektové rady se některého jednání Projektové rady nemůže z vážných
důvodů zúčastnit, může delegovat pověřeného zástupce.
7/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IX. Projektová rada se schází ke svým jednáním dle potřeby, nejméně však jednou ročně.
X. Jednání Projektové rady mohou být realizována via per rollam.
XI. Projektová rada dále:
schvaluje plány činnosti TP UVZ,
schvaluje roční rozpočty TP UVZ,
schvaluje na základě písemné žádosti vstup/výstup nových členů do/ze sdružení,
schvaluje soubor opatření pro udržitelnost projektu,
schvaluje komplexní program povinné publicity projektu,
schvaluje komplexní program tvorby a aktualizace webových stránek TP UVZ,
předkládá členům TP UVZ výroční zprávu o činnosti projektové rady, o průběhu
věcného plnění a finančního zabezpečení projektu TP UVZ,
• schvaluje návrhy na zřízení odborných týmů a zájmových sekcí v rámci TP UVZ,
• schvaluje organizační a pracovní řád, případně další organizační a technické normy,
vymezující způsob fungování TP UVZ.
•
•
•
•
•
•
•
Správní rada
I. Správní rada je kontrolním a revizním orgánem TP UVZ.
II. Správní rada je tříčlenná.
III. Členové Správní rady jsou voleni ze zástupců řádných členů TP UVZ na období šesti let.
Volby Správní rady TP UVZ zajistí vedoucí účastník sdružení. Volby Správní rady TP UVZ
se může zúčastnit za každého člena sdružení pouze jediný pověřený zástupce. Do Správní
rady TP UVZ jsou zvoleni první tři členové a to v pořadí dle počtu dosažených hlasů.
V případě rovnosti hlasů na rozhraní zvolení a nezvolení do Správní rady TP UVZ proběhne
mezi těmito účastníky druhé, eventuálně další kolo volby. Uvolní-li se místo člena Správní
rady během funkčního období, lze je obsadit členem, kooptovaným na společném zasedání
zástupců řádných členů TP UVZ, nebo systémem per rollam, jako rovnocennou metodou.
Funkční období kooptovaného člena končí společně s funkčním obdobím ostatních členů
Správní rady.
IV. Členové Správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí její zasedání
a dále místopředsedu, který předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy
nemůže funkci vykonávat. Zasedání Správní rady TP UVZ svolává předseda Správní rady TP
UVZ.
V. Správní rada zasedá nejméně jednou ročně.
VI. Správní rada dále:
• kontroluje dodržování této Smlouvy o sdružení,
•
vyjadřuje se k návrhům na zřízení odborných týmů a zájmových sekcí v rámci TP UVZ,
•
•
•
•
se vyjadřuje k výroční zprávě o činnosti TP UVZ a účetní závěrce,
se vyjadřuje k členským otázkám předkládaným Projektové radě,
kontroluje plnění usnesení přijatých Projektovou radou TP UVZ,
dohlíží na finanční hospodaření TP UVZ.
Rozhodovací pravomoci: Účastníci sdružení zmocňují ke všem dalším úkonům zástupce
vedoucího účastníka sdružení (Asociace pro vodu v krajině České republiky) Ing. Jana
Čermáka ve funkci Předsedy Projektové rady TP UVZ.
Schvalovací mechanismy: veškeré schvalovací pravomoci má Projektová rada
8/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
2. Poslání a cíle TP UVZ
Plánované cíle TP
Průmysl a doprava jsou spolu s dalšími odvětvími národního hospodářství velmi významnými
účastníky vodního cyklu, na rozdíl od zemědělství, které spotřebovává pouhá cca 2% zdrojů.
Konkurenceschopnost většiny průmyslových odvětví je výrazně závislá na disponibilitě
vodních zdrojů pro produkci výrobků a výkonů, a naopak technická úroveň průmyslových
technologií podnikání významně ovlivňuje kvalitu odpadních vod přímo i nepřímo cestou
znečišťování životního prostředí.
Cílem Technologické platformy pro trvale udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) je přispět
k dlouhodobé konkurenceschopnosti českého průmyslu a podnikatelských subjektů aniž by
bylo nutné omezovat přístup k vodě ostatním spotřebitelským skupinám. Prakticky pro
všechna odvětví průmyslové výroby a také pro vodní energetiku a dopravu je kvantitativně,
kvalitativně i časově přiměřená dostupnost vodních zdrojů limitujícím faktorem jejich
fungování. Doposud většinou nebyly v disponibilitě vodních zdrojů zaznamenávány
dlouhodobé a významné problémy, tato situace se ale může v řádu let výrazně změnit jak
vlivem klimatické změny, tak i v důsledku narůstající spotřeby.
Klimatická změna bude podle současných poznatků významně ovlivňovat vodní režim
na území České republiky. Základním důsledkem klimatické změny je pokles průměrné
dlouhodobé odtokové výšky ve všech povodích. Celkový odtok klesne podle VÚV Praha do
roku 2050 v případě optimistického scénáře na úroveň 80-94 % a v případě pesimistického
scénáře na úroveň 57-86 % vůči nezměněnému klimatu. (Rozpětí uvedených hodnot
reprezentuje výsledky z 50 povodí.) Klimatickou změnou je ovlivněn také sezónní chod
celkového odtoku, v průběhu jarních, letních a podzimních měsíců bude celkový odtok v roce
2050 ve většině povodí o 10-20 %, resp. o 30-40 % menší než ve 20. století. V zimních
měsících bude naopak odtok větší, což je způsobeno zejména zvýšením teploty, které povede
k častějšímu tání sněhu už v průběhu zimy a k většímu podílu dešťových srážek na úkor
sněhových. Např. pro povodí Labe celkový projektovaný zásobní objem plánovaných nádrží
řádově odpovídá předpokládanému poklesu odtoku, ale jde o poloviční hodnotu objemu.
Pouze nádrže by tedy úbytek odtoku nebyly schopny kompenzovat.
Jednou z možností jak eliminovat budoucí možný deficit je budování dalších vodních nádrží.
Budování nádrží je mimořádně investičně náročné, realizace staveb má negativní dopad na
životní podmínky mnoha obyvatel zatopených vesnic a sídel i likvidaci podnikání mnoha
subjektů, dochází tak k ekonomickým ztrátám i nenahraditelnými škodám z hlediska estetiky
krajiny. A navíc objem plánovaných nádrží je 3540 mil. m3, objem potřebný pro kompenzaci
poklesu odtoku by musel být 6584 mil. m3. Je proto zapotřebí systémově a systematicky
hledat další cesty jak čelit výše komentovaným potenciálním dopadům klimatické změny, což
je základní posláním Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje.
K potřebným novým poznatkům lze dospět také hlubším, cíleně stimulovaným propojováním
aktivit podnikatelské sféry a výzkumných organizací ke společnému nalézání a realizaci
inovací v široké škály různých opatření v oblasti hospodaření s vodou v krajině,
v průmyslových a vodárenských technologiích atd.
9/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Odvětvové zaměření TP UVZ je velmi obtížně definovatelné protože voda má rozsáhlé
množství funkcí, ovlivňuje většinu lidských aktivit a naopak její dostupnost a kvalita je těmito
činnostmi často ohrožována anebo limitována. Významnou zvláštností rozvoje a využívání
vodních zdrojů je jeho komplexní charakter, jenž vyplývá z mnohostranné souvislosti
s většinou ostatních odvětví národního hospodářství. Proto také zaměření TP UVZ je
multioborové, základním cílem je dosažení holistického přístupu k řešení jakýchkoliv
problémových okruhů, souvisejících se spotřebou a/nebo s produkcí vody a s péčí o zdroje
vody – jak o srážky, tak i podzemní a povrchové vody.
TP UVZ v současné době soustřeďuje výraznou většinu relevantních univerzitních
i výzkumných pracovišť (která se zabývají jak přírodními tak technickými a technologickými
aspekty, souvisejícími s problematikou vodního cyklu), ale také reprezentanty progresivních
producentů výrobků a služeb, kteří jsou zároveň výraznými aplikátory pernamentních inovací.
Očekávané přínosy se promítnou do podniků – členů TP UVZ ale i dalších:
• vypracování strategických materiálů, které umožní předložit komplexní a celostně
pojednanou analýzu současného stavu složitého multidisciplinárního problému, jímž
téma dlouhodobé udržitelnosti vodních zdrojů v ČR bezesporu je (state-of-the-start),
• aktivity zaměřené na diseminaci poznatků z projektů a programů uskutečněných TP
UVZ,
• rozvoj interinstitucionálních týmů pro identifikaci, iniciaci a realizaci projektů VaV,
• prohlubování spolupráce s WssTP a dalšími zahraničními potenciálními partnery,
• uplatňování zájmů ČR při tvorbě nových legislativně právních dokumentech EU,
• snížení rizika nedostatku vody pro průmysl a podnikatele v krizových oblastech jako
základního předpokladu investičního rozvoje,
• snížení rizika ztráty konkurenceschopnosti průmyslových subjektů vyrábějících
zařízení pro vodohospodářské účely, která vzhledem k účinnějšímu provázání jejich
technického rozvoje s výzkumnými institucemi budou inovována anebo budou
vyráběna nově a budou mít vlastnosti nejlepších dostupných technologií (BAT),
zlepšení eventuální schopnosti exportu výše uvedených výrobců, přičemž při
využívání inovativních technologií dojde k zefektivnění využití vody pro jejich
provoz,
• zlepšení kvalitativních charakteristik odpadních vod cestou využití inovovaných
technologií a dosažení s tím souvisejících finančních benefitů,
• zkvalitnění činnosti privátních a veřejných výzkumných složek účastníků TP UVZ
provázáním jejich aktivit,
• komplexní a racionální přístup k informacím o rozvoji relevantních oborů, účinnější
provázání na evropská pracoviště, platformy, asociace apod.
Základním, horizontálně aplikovaným metodickým přístupem TP UVZ je jak využívání
nových světových poznatků, tak nejnovějších disponibilních nástrojů pro realizaci VaV.
Významným je v této souvislosti nově budované superpočítačové pracoviště Centra excelence
IT4Innovation na VŠB-TUO Ostrava, s nímž je TP UVZ v úzkém pracovním kontaktu od
roku 2009. Superpočítačové technologie představují klíčovou součást projektu Centra
excelence IT4Innovations, ve kterém se mají tyto vysoce výkonné výpočetní prostředky (HPC
– High Performance Computing) stát účinným nástrojem pro simulace, modelování a výpočty
v nejrůznějších oblastech výzkumu, TP UVZ preferuje simulace klimatu včetně krizových
situací (extrémní teploty, extrémní nadbytek nebo nedostatek srážek) a provázání stávajících,
10/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
nejrůznějších v současné době odděleně a zcela „nezávisle“ pojednaných a provozovaných
databází na podkladě GIS ve správě různých subjektů. TP UVZ ověřuje také možnosti využití
komparativní výhody, plynoucí z umístění ředitelství GS Galileo do Prahy.
Základními plánovanými cíli jsou:
• Posílení (zdrojové) bezpečnosti vodních zdrojů – (akumulace vody, záložní zdroje).
• Prohloubení spolupráce s VaV a školami a profesními průmyslovými svazy.
• Rozvoj spolupráce s evropskou TP – WssTP a dalšími relevantními pracovišti v EU.
• Aktivní účast na tvorbě koncepčních materiálů evropské TP (WssTP).
• Zapojování členů TP UVZ i dalších českých subjektů do mezinárodních kooperací
v oblasti výzkumu, vývoje a podnikání.
• Vyhledávání a prosazování inovací souvisejících se snižováním relativní potřeby vody
pro technologické procesy.
• Iniciování a realizace spolupráce mezi školami (VOŠ,VŠ) a mezi univerzitami, které
jsou členy TP UVZ navzájem a která umožní jednak optimalizovat specializaci
jednotlivých univerzit v souladu s potřebami praxe a také modernizovat studijní texty
tak, aby reflektovaly úroveň současného poznání a požadované odborné zaměření.
• Zvýšení povědomí veřejnosti o nezbytném celostním přístupu k účasti na veřejných
projednáváních investic apod.
Posláním TP UVZ je zakládání a rozvoj nových přístupů, potřebných pro dosažení trvalé
udržitelnosti vodních zdrojů v ČR cestou
- sdílení vizí a systematické spolupráce klíčových hráčů v oboru
- uplatňování celostního (holistického) přístupu
- identifikace a plné akceptování nových problémů v oboru i nových metod jejich řešení
- účast na návrzích evropských dokumentů strategického vývoje a rámcových programů
Posláním TP UVZ je zakládání a rozvoj nových přístupů, potřebných pro dosažení trvalé
udržitelnosti vodních zdrojů v ČR cestou;
• sdílení vizí a systematické spolupráce klíčových hráčů v oboru;
• uplatňování celostního (holistického) přístupu – je jen „jedna voda“;
• identifikace a plné akceptování nových problémů v oboru i nových metod jejich
řešení;
• účast na návrzích evropských dokumentů strategického vývoje a rámcových
programů.
Základní cíle TP UVZ v období 2010 – 2012 byly zejména:
• zahájení harmonizace aktivit výzkumu a vývoje, VŠ, státních podniků a podnikatelské
sféry,
• rozvoj členské základny,
• iniciování nových zadání pro oblast vědy a výzkumu,
• získání podpory pro některý z navrhovaných projektů,
• zapojení do Evropské technologické platformy,
• zpracování Strategické výzkumné agendy a Implementačního akčního plánu.
11/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
3. Východiska IAP
Hlavním podkladem pro zpracování IAP byla Strategická výzkumná agenda (SVA), která je
základním dokumentem TP-UVZ (Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje),
mapujícím vybrané aspekty rozvoje udržitelných vodních zdrojů, nakládání s vodními zdroji
a management vodního hospodářství z pohledu dalšího vývoje, a z něj plynoucích nových
požadavků na oblast výzkumu a inovací. V SVA je akcentováno zejména zvyšování úrovně
bezpečnosti vodních zdrojů na území ČR na principu integrované ochrany a využití vodních
zdrojů (IWRM). Návrh Strategické výzkumné agendy byl připraven v souladu s SVA
Evropské technologické platformy WssTP (The European Technology Platform for Water)
„WssTP, a common vision for water innovation“. SVA je základem k následnému zpracování
Implementačního akčního plánu (IAP).
Odborné zaměření SVA pokrývá oblast vybraných aspektů bezpečnosti a udržitelnosti
vodních zdrojů se zvláštním zřetelem na:
• Zpracování vize rozvoje sektoru vodního hospodářství a vypracování programu
strategického výzkumu (Implementačního akčního plánu).
• Identifikaci vzájemné provázanosti vodohospodářských objektů (služeb) kritické
infrastruktury, projevující se synergetickými účinky a domino efekty
• Posílení vazeb mezi vědou, výzkumem, vzděláváním a udržitelným nakládáním
s vodními zdroji.
• Rozvoj spolupráce se zahraničními subjekty zejména v oblasti inovací, VTR
a terciárního vzdělávání
• Propagaci inovačních aktivit a vědecko-technického rozvoje ve prospěch vodního
hospodářství.
Odborné zaměření SVA je členěno na dílčí vybrané problémové okruhy:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Systém půda – voda v krajině.
Funkce lesa – interakce lesního a vodního hospodářství.
Management podzemních vod (včetně modelů).
Revitalizace vodotečí.
Podpora inovací v oboru zásobování pitnou vodou (Přenos nových vědeckých
poznatků do praxe).
Extrémní situace v hydrologickém a spotřebním cyklu vody.
Metody hodnocení a řízení rizik ve vodním hospodářství (vč. starých ekologických
zátěží).
Klimatická změna a strategie adaptace.
Vzdělávání a osvěta veřejnosti.
Druhým okruhem podkladů jsou strategické materiály EK a evropské TP – WssTP, které lze
získat:
a) na portálech orgánů Evropské Komise:
Internetový tematický registr EK
-
http://ec.europa.eu/atoz_en.htm
- Generální ředitelství pro výzkum a inovace,DG Research and Innovation
12/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=cs&pg=dg
- Generální ředitelství klima,DG Clima
http://ec.europa.eu/dgs/clima/mission/index_en.htm
- Generální ředitelství životní prostředí,DG Environment
http://ec.europa.eu/dgs/environment/index_en.htm
Hlavní aktivity související s problematikou komplexu voda-půda-klima jsou rozvíjeny ve spolupráci - DG Research and Innovation a DG Environment.
Na portálu DG Environment je možno nalézt základní i aktuální informace členěné do tematických
celků a dále dílčích témat:
- Půda
http://ec.europa.eu/environment/soil/index_en.htm http://ec.europa.eu/environment/soil/three_en.htm
- Voda souhrnně
http://ec.europa.eu/environment/water/index.html
- Aplikace rámcové směrnice EU o vodách (WFD)
http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/index_en.html
- Podzemní voda
http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/groundwater.html
- Nedostatek vody a sucho
http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/about.htm
http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/building_blocks.htm
- Adaptace na změny klimatu
http://ec.europa.eu/environment/water/adaptation/index_en.htm
- Rizika záplav
http://ec.europa.eu/environment/water/flood_risk/index.htm
b) na portálu Evropské inovační partnerství pro vodu (EIP Water)
http://ec.europa.eu/environment/water/innovationpartnership/index_en.htm
.
Strategickým záměrem EIP je prosadit Evropu jako světového leadera v oblasti technologií
vody a zásobování vodou podporou inovací, tvorbou nových tržních příležitostí a přispěním
k zajištění udržitelného a efektivního využívání vody.
c) Nejnovější aktivity EU orientované na vodní zdroje jsou rozvíjeny v úzké spolupráci DG
Research and Innovation a DG Environment, a protože představují příležitost pro zapojení
českých pracovišť, potvrzenou i pozváním k účasti na jejich podrobné přípravě v průběhu
roku 2012, jsou dále pojednána podrobněji: Blueprint to Safeguard Europe's Waters.
d) Strategická výzkumná agenda (SRA 2010) evropské TP - Water supply and sanitation
Technology Platform, která byla založena z iniciativy EK k rozvíjení koordinace
a spolupráce ve výzkumu a vývoji v oblasti vod. Od roku 2011 je členem WssTP také
Asociace pro vodu v krajině ČR (a tím také TP UVZ). Díky tomu bylo možné se aktivně
účastnit některých odborných akcí.
4. Současný stav ochrany vod v oblasti její jakosti a množství (ČR, EU)
4.1 Úvod
Ochrana vod je komplexní činností spočívající v ochraně množství a jakosti povrchových
i podzemních vod, a to v souladu s požadavky českého práva i práva EU. Základním právním
předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství
v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES z 23. října 2000. Ochranu
vod, jejich využívání a práva k nim upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna či
rozvedena tzv. podzákonnými předpisy (nařízení vlády, vyhlášky). Ministerstvo životního
13/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
prostředí společně s Ministerstvem zemědělství každoročně předkládá vládě Zprávu o stavu
vodního hospodářství v České republice, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství
povrchových a podzemních vod i související legislativní, ekonomické, výzkumné a integrační
aktivity
Dne 16. 2. 2012 byl schválen Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády
č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod
a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových
a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení
vlády č. 23/2011 Sb., který poskytuje podrobné informace o tom, jak postupovat při
stanovování emisních limitů a podává výklad k ustanovením, které se týkají se vypouštění
odpadních vod, kategorizace domovních čistíren odpadních vod a norem environmentální
kvality.
Monitoring slouží ke sledování stavu povrchových a podzemních vod. Na základě zjištěných
výsledků a po jejich vyhodnocení jsou v případě potřeby navrhována opatření s cílem
dosáhnout dobrého stavu vod, popř. dobrého ekologického potenciálu – viz plánování
v oblasti vod. V dalším kroku slouží monitoring jako kontrola účinnosti provedených
opatření. Většina vod je monitorována v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen
Rámcová směrnice), existují však některé výjimky (např. pitná voda na kohoutku
spotřebitele). V případě povrchových vod se sleduje chemický stav (tzv. prioritní látky) a stav
ekologický (biologické složky, hydromorfologie a některé fyzikálně chemické a chemické
parametry). U podzemních vod se sleduje stav kvantitativní a chemický.
V souladu se zněním §21 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů
(vodní zákon) a Metodického pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí
a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod (dále jen
Metodický pokyn) se ustanovuje tento Rámcový program monitoringu (dále jen Rámcový
program). Rámcový program stanovuje zásady a metodické postupy provádění programu
monitoringu; náležitosti programu situačního monitoringu, provozního monitoringu,
průzkumného monitoringu, monitoringu referenčních podmínek a programu monitoringu
kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod; výčet ukazatelů sloužící k výběru
sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programu monitoringu, včetně doporučených
analytických metod; požadavky na monitorování vod pro mezinárodní monitorovací
programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce; technické a administrativní náležitosti
předávání, ukládání a sdílení výsledku programu monitoringu pro potřeby výkonu veřejné
správy a správy povodí, orgánu Evropské unie a mezinárodních organizací.
Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES z 23. října 2000.
Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim, upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o
změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna
či rozvedena tzv. podzákonnými předpisy (nařízení vlády, vyhlášky).
4.2 Ochrana vody
Ochrana vod je komplexní činností spočívající v ochraně množství a jakosti povrchových
i podzemních vod, a to v souladu s požadavky českého práva i práva EU.
Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES (Vodní rámcová
14/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
směrnice). Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim upravuje zákon č. 254/2001 Sb.,
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení
jsou upřesněna či rozvedena pomocí nařízení či vyhlášek. Ochranou vody se dále zabývá
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (tzv. rámcová směrnice pro činnost
Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů), která je v souladu
s citovanou směrnicí 2000/60 ES a nařízením (ES) 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu
rostlin na trh. V článku 11 ukládá tato směrnice zajištění vhodného opatření na ochranu
vodního prostředí a zdrojů pitné vody před vlivem pesticidů a připravuje se její transpozice do
české legislativy (novela zákona č. 326/2004 Sb. o ochraně rostlin a dalších, zejména do
zákona o vodách). Ministerstvo zemědělství jako garant připravuje spolu s Ministerstvem
zdravotnictví a ministerstvem životního prostředí Národní akční plán (NAP), který bude
pojednávat i o krocích vedoucích k naplnění uvedených předpisů.
Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství každoročně předkládá
vládě Zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice, která popisuje a hodnotí stav
jakosti a množství povrchových a podzemních vod i související legislativní, ekonomické,
výzkumné a integrační aktivity.
4.3 Legislativa EU
• Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
• Směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění
určitých nebezpečných látek.
• Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky.
• Směrnice 88/347/EHS, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS.
• Směrnice 2006/113/ES o požadované jakosti vod pro měkkýše.
• Směrnice 80/68/EHS o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými
nebezpečnými látkami.
• Směrnice 84/156/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti
jinými odvětvími
• Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním
stavu.
• Směrnice 83/513/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění
kadmia.
• Směrnice 84/491/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění
hexachlorcyklohexanu.
• Směrnice 76/464/EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami,
vypouštěnými do vodního prostředí.
• Rozhodnutí č. 2455/2001/ES ustavující seznam prioritních látek v oblasti vodní
politiky.
• Směrnice 76/160/EHS o jakosti vod pro koupání.
• Směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní
politiky.
• Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
• Směrnice 75/440/EHS o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné
vody v členských státech.
• Směrnice 2006/44/ES o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro
podporu života ryb.
• Směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze
zemědělských zdrojů.
15/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
• Směrnice 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových
vod.
• Směrnice 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými
do vodního prostředí.
• Směrnice 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
(Poznámka)
Legislativní normy, uvedené v úvodu 4. kapitoly a v kapitole 4.3. (22 Směrnic a 1 Rozhodnutí
Rady), tvoří 47 % legislativních norem EU různé právní síly (32 Směrnic a 17 Rozhodnutí
Rady z let 1973-2008), uvedených v Souhrnném přehledu platné legislativy EU pro oblast
vody – Příloze V. Strategické výzkumné agendy, zpracované týmem specialistů Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje v roce 2010.
Legislativa EU související se sledováním cizorodých látek ve vodách
• Směrnice č. 78/659/EHS o jakosti vod pro podporu života ryb.
• Směrnice č. 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových
vod určených k odběru pitné vody.
• Směrnice č. 80/778/EHS o kvalitě vody určené pro lidskou spotřebu.
• Směrnice č. 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělské
výroby.
Vodní rámcová směrnice 2000/60/ES
Rámcová směrnice vodní politiky (2000/60/ES) Evropské unie, ze dne 23. října 2000,
představuje nejvýznamnější a prozatím nejucelenější právní úpravu pro oblast vody.
Důvodem jejího vzniku je sjednocení různých způsoby stávající ochrany vod uvnitř
Společenství a prosazování integrované péče o životní prostředí. Vývoj Rámcové směrnice
vodní politiky trval více než 10 let, přičemž dodnes vyvolává uvnitř Společenství intenzívní
vědeckou a politickou debatu. V současnosti je Rámcová směrnice vodní politiky doplněna
několika dceřinými směrnicemi a provázána se Směrnicí o zvládání povodňových rizik
(2007/60/ES). Rámcová směrnice vodní politiky nahlíží na vodní hospodářství z celkového
hlediska a jeho hlavním cílem je zabránit jakémukoli zhoršení stavu vodních útvarů a chránit
a zlepšit stav vodních ekosystémů a přilehlých mokřadů. Zaměřuje se na podporu
udržitelného užívání vod a bude přispívat ke zmírnění následků záplav a suchých období.
Rámcová směrnice vodní politiky se vztahuje na veškeré vodstvo – vnitrozemské povrchové
vody, podzemní vody, brakické a pobřežní vody. Celoevropsky zavádí princip integrovaného
přístupu pro záležitosti spojené s kvalitou a kvantitou vody a s problematikou povrchových
a podzemních vod a pro vodní hospodářství zavádí Směrnice princip správy založený na
jednotce povodí – v České republice je tento princip zaveden již od 60. let minulého století.
Voda je tudíž považována za souvislý celek. Prvořadým cílem této politiky je dosažení
„dobrého stavu“ všech vod do roku 2015. To je Rámcovou směrnicí vodní politiky přesně
stanoveno. Tento cíl je předmětem několika přesně definovaných výjimek vztahujících se na
určité okolnosti umožňující odklad dosažení dobrého stavu po dvě plánovací období tj. až do
22.12.2027.
Implementace Rámcové směrnice vodní politiky neznamená pouhou aplikaci nových
technických norem, ale potřebu zavést zcela nový komplexní režim správy vod a vodních
zdrojů založený na jednotce povodí, bez ohledu na stávající administrativní či (v případě
mezinárodních vodních toků) národní hranice. To vyžaduje úzkou mezinárodní spolupráci
v mezinárodních povodích, která byla pro území České republiky zahájena již v závěru
minulého století v rámci mezinárodních komisí na ochranu Labe, Dunaje a Odry, jež principy
16/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
a úkoly stanovené Rámcovou směrnicí vodní politiky konzistentně začlenily do náplně své
práce.
Rámcová směrnice vodní politiky představuje jednu z nejsložitějších směrnic vytvořenou
Evropskou komisí, která pokrývá celou oblast životního prostředí. Naplňování úkolů a cílů
Rámcové směrnice vodní politiky tak není jen záležitostí vodohospodářů a ochránců přírody,
ale zásadní roli při naplňování Rámcové směrnice vodní politiky má též zemědělství,
průmysl, lesnictví, územní plánování a další obory.
Rámcová směrnice o udržitelném používání pesticidů
Tato směrnice upravuje podmínky pro používání přípravků na ochranu rostlin (pesticidů).
V budoucnu bude její působnost rozšířena i na další biocidní přípravky. Řada požadavků se
v České republice uplatňuje již nyní (např. testování zařízení – strojů – pro aplikaci pesticidů
nebo zkoušky odborné způsobilosti).
Nitrátová směrnice
Nitrátová směrnice je předpis Evropské unie (Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před
znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů) vytvořený pro ochranu vod před
znečištěním dusičnany ze zemědělství. Plnění nitrátové směrnice je povinné ve zranitelných
oblastech, které jsou vymezeny v hranicích katastrálních území. Zranitelné oblasti jsou
oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zemědělské
hospodaření ve zranitelných oblastech dále upravuje akční program nitrátové směrnice.
Jak se má hospodařit ve zranitelných oblastech?
→ -zemědělské hospodaření upravuje akční program nitrátové směrnice,
→ -akční program podléhá přezkoumání a případným úpravám nejdéle ve čtyřletých
intervalech,
→ -požadované způsoby hospodaření závisí na půdních a klimatických podmínkách,
→ -k tomu je využito údajů o bonitaci půdy (bonitované půdně ekologické jednotky,
BPEJ),
→ -zemědělci zařazení v registru půdy (LPIS) mají možnost získat v LPIS informace
o přikázaných způsobech hospodaření na jednotlivých půdních blocích nebo jejich
dílech.
Dodržování souhrnu podmínek této směrnice se od 1. 1. 2009 promítá také do Kontrol
podmíněnosti (Cross-compliance), konkrétně do SMR 4 "Ochrana vod před znečištěním
dusičnany ze zemědělských zdrojů".
V České republice je Směrnice Rady 91/676/EHS implementována do následujících
národních předpisů:
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění
pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních
opatření v těchto oblastech ve znění pozdějších předpisů,
• zákon o hnojivech č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice o ochraně podzemních vod
Tato směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před
znečištěním a zhoršováním stavu stanovuje specifická opatření s cílem zajistit předcházení
a kontrolu znečišťování podzemních vod.
17/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Podzemní vody představují největší objem sladké vody na světě a tvoří více než 97 %
z celkového objemu sladkých vod (mimo ledovce a ledové kry). Zbylá 3 % tvoří vody
povrchové (jezera, řeky, bažiny) a půdní vlhkost. Dosud se na podzemní vody pohlíželo
především jako na zdroje pitné vody (zásobování cca 75 % obyvatel Evropské unie je
z podzemních vod), je však zřejmé, že podzemní vody jsou také důležitým zdrojem pro
průmysl (např. chladící vody) a zemědělství (zavlažování). Je stále jasnější, že na podzemní
vody nelze pohlížet jen jako na zásoby vody, ale také jako na důležitou složku životního
prostředí, kterou je potřeba chránit. Podzemní vody hrají významnou roli v hydrologickém
cyklu, jsou rozhodujícím faktorem existence mokřadů a vodních toků a působí jako
kompenzátor během suchých období. Jinak řečeno, tvoří základní odtok, který dotuje po celý
rok systémy povrchových vod (vodní toky), užívaných v mnoha případech pro rekreaci či
zásobování.
Směrnice o ochraně podzemních vod před znečišťováním (2006/118/ES) byla oficiálně přijata
v prosinci 2006. Doplnila tak Rámcovou směrnici o vodě (dále jen „WFD“) o jasně stanovené
environmentální cíle v oblasti podzemních vod a to z hlediska chemického stavu.
Směrnice o podzemních vodách (dále jen „GWD”) zavádí postupy při určování norem jakosti
podzemních vod a opatření k omezení a zamezení vstupu znečišťujících látek do podzemních
vod. Směrnice stanovuje kritéria kvality, která zohledňují místní podmínky a umožňuje na
základě dat z monitoringu a nových vědeckých znalostí jejich další zlepšení. Směrnice tak
představuje přiměřenou a vědecky platnou odpověď na požadavky WFD, jakými jsou
hodnocení chemického stavu podzemních vod, identifikace a zvrat významných vzestupných
trendů znečištění.
Dodržování podmínek této směrnice se od 1. ledna 2009 promítá také do Kontroly
podmíněnosti (Cross Compliance), konkrétně SMR 2 „Ochrana podzemních vod před
znečištěním nebezpečnými látkami“. Kvalita vody je ohrožena znečištěním a fyzickými
změnami vodních toků, jako jsou nové přehrady. Škody způsobují domácnosti, průmysl a
zemědělství, a to v důsledku rozvoje měst, budování protipovodňových zábran, výroby
elektrické energie, používání hnojiv a pesticidů, plavby, rekreačních aktivit, vypouštění
odpadních vod, ochrany pobřeží, sladkovodního rybolovu, těžby nerostů a lesnictví. Členské
státy měly vypracovat plány povodí k zajištění ochrany každé ze 110 oblastí povodí.
Základním principem je účast veřejnosti, a proto evropští občané mají velký vliv na plánování
a provádění opatření vyplývajících z rámcové směrnice o vodě.
Podle rámcové směrnice o vodě je ekologický stav povrchových vod klasifikován do pěti
kategorií: velmi dobrý, dobrý, střední, poškozený a zničený. „Velmi dobrým stavem“ se
rozumí žádný nebo velmi malý vliv lidské činnosti. „Dobrým stavem“ se rozumí „malé“
odlišení od tohoto stavu, „středním stavem“ se rozumí „střední“ odlišení atd.
Členské státy musely také do roku 2009 vypracovat plány povodí a programy opatření ke
splnění cílů rámcové směrnice o vodě. Všechny evropské vody musí do roku 2015 dosáhnout
„dobrého ekologického a chemického stavu“. To neznamená jen nízké úrovně chemického
znečištění, ale také udržení zdravých akvatických ekosystémů
S cílem definovat dobrý chemický stav byly v celé EU stanoveny normy kvality životního
prostředí pro 33 nových a osm dříve regulovaných chemických znečišťujících látek
vzbuzujících velmi vysoké obavy. Rámcovou směrnici o vodě doplňují další právní předpisy
EU, jako je nařízení REACH o chemických látkách a směrnice o integrované prevenci
a omezování znečištění (IPPC) pro průmyslová zařízení. /rámc.směr.o vodě 2010/
Mezi 33 látkami popř. skupinami látek se nacházejí:
• 4 těžké kovy;
• 14 látek na ochranu rostlin;
• 15 organických sloučenin z chemického průmyslu.
18/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Prioritní nebezpečné látky: kadmium, rtuť, hexachlorcyklohexan, nonylfenol, cín a jeho
sloučeniny, chlorované alkany C10 – 13, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, polycyklické
aromatické uhlovodíky (PAU), pentachlorbenzen, bromované bifenylové étery (pouze
pentabromdifenyleter)
Relevantní prioritní látky: olovo, antracen, atrazin, chlorpyrifos, diuron, endosulfan,
isoproturon, naftalen, simazin, trifluralin, di(2-etyldrexyl)flatát(DEHP), oktylfenoly,
pentachlorfenol, trichlorbenzen
Prioritní látky, které nebyly zařazeny k prioritním nebezpečným látkám: nikl a jeho
sloučeniny, alachlor, chlorfenvipos, benzen, dichlormetan, 1,2-dichlormetan, fluoranthen,
trichlometan.
Zdroj: Rozhodnutí 2455/2001/ES Evropské Rady a Parlamentu z 20.11.2001
Na základě „důvodu k obavám“ a „stupně nebezpečnosti“ je část prioritních látek
klasifikována jako „prioritní nebezpečné látky“: to jsou látky, které jsou toxické, persistentí
a bioakumulační. Cílem je dosáhnout zastavení nebo postupně odstranit vypouštění těchto
látek během 20 let poté, co budou stanovena příslušná opatření.
Rámcová směrnice o vodě je rámcem pro vodní politiku EU. Doplňují ji další právní
předpisy, které upravují konkrétní aspekty využívání vody:
• směrnice o podzemních vodách (2006),
• směrnice o normách environmentální kvality (2008),
• dvě rozhodnutí Komise (2005 a 2008) o ekologickém stavu, na základě kterých se
zřídil rejstřík téměř 1 500 míst zahrnutých do mezikalibračního porovnání, které
umožňuje srovnání norem různých zemí, a zveřejnily se jeho výsledky.
Mezi předchozí a související právní předpisy patří:
• směrnice o čištění městských odpadních vod (1991),
• směrnice o dusičnanech (1991),
• nová směrnice o jakosti vod ke koupání (2006),
• směrnice o pitné vodě (1998).
Novější související právní předpisy, které rozšiřují rozsah integrovaného hospodaření
s vodou, jsou:
• směrnice o povodních (2007),
• rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008). /rámc.směr.o vodě 2010/
Každoroční monitoring cizorodých látek zahrnuje sledování možné kontaminace potravin,
krmiv a surovin určených k jejich výrobě, včetně biomonitoringu, tj. sledování kontaminace
volně žijících organismů, které doplňují spotřební koš člověka. Zároveň jsou sledovány i
složky prostředí, které tuto kontaminaci mohou způsobit nebo ovlivnit. Patří mezi ně půda,
povrchová voda a vstupy do těchto složek prostředí.
V roce 2010 se na monitoringu vod v České republice podílely tyto organizace:
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI),
• Státní veterinární správa České republiky (SVS ČR),
• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ),
• Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. (VÚMOP),
• Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. (VÚRV),
• Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. (VÚLHM),
• Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (VÚRH),
• Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a.s. (VÚPS),
• Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS).
19/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Pro posouzení zátěže vodního prostředí (říčních ekosystémů) České republiky jsou od roku
1997 sledovány hladiny polychlorovaných bifenylů (PCB) a organochlorových pesticidů
(OCP) v rybách (jelec tloušť, okoun říční, cejn velký, parma obecná a v pstruhových vodách
i pstruh obecný) a sedimentech odebíraných v několika lokalitách na třech vodních tocích –
Vltavě, Labi a Tiché Orlici. Ryby jsou často využívaným bioindikátorem zatížení vodního
ekosystému těmito xenobiotiky díky relativně nízké úrovni metabolické aktivity a vysokému
bioakumulačnímu potenciálu, vyššímu než u ostatních živočichů. Od roku 2001 bylo do této
části projektu začleněno sledování kontaminace vodního prostředí i tzv. „novými“
organickými kontaminanty - polybromovanými difenyletery (PBDE), syntetickými analogy
pižma (“musk” sloučeninami) a alkylfenoly.
Polybromované difenylethery (PBDE) nalezly v praxi široké uplatnění jako tzv. retardanty
hoření („flame retardants“). Jejich rozsáhlé použití vedlo k postupné kontaminaci prakticky
všech složek životního prostředí. S ohledem na lipofilní charakter PBDE a relativně značnou
stabilitu, dochází k jejich kumulaci v potravním řetězci. Základním principem mechanismu
účinku těchto látek jako retardantů hoření je skutečnost, že při zahřátí dochází k jejich
rozkladu dříve než u vlastní polymerní matrice a vznikající zplodiny zabraňují hoření.
Z mnoha použití PBDE lze uvést například jejich přídavek do plastů, textilií, izolací
elektrického vedení, těsnění u automobilů či do materiálů, ze kterých jsou vyráběny
elektronické konektory k počítačům, televizorům a mnoha dalším domácím spotřebičům za
účelem prevence či zpomalení hoření.
Syntetické analogy pižma – „musk“ sloučeniny – jsou používány jak při výrobě luxusních
parfémů a jemných vonných substancí, tak pro výrobu toaletních mýdel, pracích prášků
a dalších detergenčních prostředků. Přírodní „musk“ sloučeniny jsou aromatickou složkou
pižma, zvláštního výměšku žláz převážně samců některých živočichů. Současnou spotřebu
„musk“ sloučenin není možné pokrýt z přírodních zdrojů, přírodní „musk“ sloučeniny se dnes
používají jen do nejdražších parfémů. Z tohoto důvodu byly hledány alternativní možnosti, tj.
syntetické analogy pižma s charakteristikami podobnými přírodním; tyto látky se však
vyznačují odlišnou chemickou strukturou. Po aplikaci dochází k přestupu těchto látek
prostřednictvím průmyslového a komunálního odpadu do čistíren odpadních vod, kde
částečně podléhají mikrobiální degradaci. Spolu s degradačními produkty pak mohou
přecházet do vodních toků, a dále do potravního řetězce.
Alkylfenoly (AP) patří mezi sloučeniny, které vznikají degradací alkylfenol polyethoxylátů
(APEO). APEO patří do skupiny celosvětově hojně používaných neionogenních tenzidů. Již
přes 50 let jsou používány v mnoha průmyslových odvětvích, nejen při výrobě čisticích
prostředků, ale také při zpracování vlny, při výrobě kůže, papírů, latexových barev
a pesticidů. Dále mohou být používány jako aditiva do zvlhčujících, změkčujících a flotačních
prostředků. APEO přítomné v odpadních vodách jsou po vstupu do čistíren odpadních vod
biodegradovány na několik skupin látek, z nichž právě alkylfenoly představují mnohem
lipofilnější a toxičtější látky než jejich mateřské sloučeniny.
4.4 Legislativa ČR
Legislativní pravidla vlády
• Vyhláška č.159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání
osob.
• Vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod
povrchových.
• Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami
a náležitostech havarijního plánu.
20/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod.
Výklady odboru ochrany vod k zákonu č. 254/2001Sb. o vodách.
Vyhláška č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor
poplatkového přiznání.
Vyhláška 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny
a hygienické limity písku v pískovištích.
Vyhláška č. 110/2005 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod
povrchových.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů.
Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život
a reprodukci původních druhů ryb.
Výklad k vymezování ochranných pásem vodních zdrojů opatřením obecné povahy.
Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod
podzemních.
Legislativa ČR související se sledováním cizorodých látek ve vodách
• Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody.
• Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah
a četnost její kontroly.
• Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření
v těchto oblastech.
• Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod,
náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do
kanalizací a o citlivých oblastech.
• Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování
a hodnocení stavu jakosti těchto vod.
• Norma ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod.
Legislativní normy, uvedené v úvodu 4. kapitoly a v kapitole 4.1. (jeden zákon o vodách, šest
nařízení vlády a osm vyhlášek), tvoří 27 % legislativních norem ČR různé právní síly (tři
zákony – o vodách, o ochraně zdraví a o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a jejich šest novelizací, sedm nařízení vlády a 39 vyhlášek z let 1978 - 2010), uvedených
v Souhrnném přehledu platné legislativy ČR pro oblast vody – Příloze IV. Strategické
výzkumné agendy, zpracované týmem specialistů Technologické platformy pro udržitelné
vodní zdroje v roce 2010.
Vodní zákon a prováděcí předpisy
V roce 2010 byly dokončeny tříleté práce na velké novele vodního zákona, která byla posléze
schválena Parlamentem České republiky a podepsána panem prezidentem. Ve Sbírce zákonů
byla novela vyhlášena dne 21. května a účinnosti nabyla dne 1. srpna 2010. Kromě uvedené
velké novely vodního zákona nabyla dne 1. července 2010 účinnosti novela vodního zákona
č. 227/2009 Sb. připravená v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. Velká
21/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
novela vodního zákona prošla druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně v březnu 2010
a na konci dubna Senátem; v květnu podepsal schválený zákon prezident. Hlavních cílů
novelizace, tj. transpozice evropských směrnic, odstranění problémů aplikace zákona v praxi
a reakce na vývoj ve vodním hospodářství a rovněž snahy o snížení administrativní zátěže se
snad podařilo dosáhnout; vše ukáže až určitá doba jejího užívání v praxi. V rámci sjednocení
aplikace velké novely zavedla MZe a MŽP elektronickou adresu pro dotazy [email protected],
která je stále hojně využívána odbornou veřejností pro řešení nejrůznějších problémů
spojených s touto problematikou. Mezi nejvýraznějšími změnami, které velká novela přinesla,
lze jmenovat:
• řešení srážkových vod a úprava odpadních vod a jejich vztahu k vodám srážkovým
(§ 5 odst. 3 a § 38),
• zavedení výrobkového přístupu a vodohospodářských úprav (§ 15a),
• princip dvojí prevence (§ 9 odst. 5 a § 15 odst. 1) a úprava změn povolení k nakládání
s vodami (§ 12),
• podpora revitalizací vodních toků (§ 15 odst. 1, § 44 odst. 2 a § 47),
• úprava formy souhlasů a zavedení závazných stanovisek (§ 17 a § 104 odst. 9),
• nové pojetí plánování v oblasti vod (HLAVA IV),
• zrušení působnosti pověřených obecních úřadů jako vodoprávních úřadů (§ 105
odst. 2),
• zjednodušení vodoprávního řízení (§ 115),
• zavedení opatření obecné povahy pro některé úkony, včetně jeho speciální formy
(§ 115a),
• nová úprava sankcí ve vodním hospodářství (HLAVA XII).
Zákonem, majícím svou účinností přímý vliv na znění vodního zákona, je zákon č. 227/2009
Sb. ze dne 17. června 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o základních registrech. Účelem právní úpravy (ve sté dvacáté části zákona) byla nutná reakce
na legislativní zakotvení základních registrů, jejichž referenční údaje budou využívány jako
datové zdroje pro orgány veřejné moci. V praxi by orgány veřejné moci neměly zjišťovat
hodnoty referenčních údajů pro své potřeby z různých zdrojů, ale pouze ze základních
registrů. Údaj je sdělen pouze jednou a následně bude promítnut do základního registru a jeho
prostřednictvím do dalších informačních systémů veřejné správy. Z prováděcích právních
předpisů byly během roku 2010 ve Sbírce zákonů publikovány dvě vyhlášky a jedno nařízení
vlády Dne 2. září 2010 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena a nabyla účinnosti vyhláška
č. 255/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním
dohledu nad vodními díly. Vyhláška reaguje na změny v novele vodního zákona č. 150/2010
Sb., podněty z praxe a mj. nově vymezuje vodní díla, která jsou přímo vyhláškou vyjmuta
z povinnosti technicko-bezpečnostního dohledu. Poté byla dne 27. prosince 2010 vyhlášena
ve Sbírce zákonů vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, která nabyla účinnosti
1. ledna 2011. Vyhláška reaguje na novou úpravu plánování v oblasti vod a nahrazuje
vyhlášku č. 292/2002 Sb. stejného jména. Nakonec bylo dne 29. prosince 2010 ve Sbírce
zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného
znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod
podzemních, které nabylo účinnosti 1. ledna 2011. Nařízení upravuje zejména ukazatele
a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod a náležitosti povolení vypouštění odpadních
vod do vod podzemních a dále obsahuje kategorii výrobků označených CE, přes které lze
vypouštět do vod podzemních. Výkladová komise pro vodní zákon přijala v roce 2010 na
svých dvou jednáních dva výklady, které jsou zveřejněny na internetových stránkách MZe.
22/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Akční program podle směrnice Rady 91/676/EHS (tzv. Nitrátová směrnice)
V roce 1991 byla přijata směrnice Rady č. 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním
dusičnany ze zemědělských zdrojů, tzv. Nitrátová směrnice. Transpozice Nitrátové směrnice
byla provedena do ustanovení § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších
předpisů, kde je uloženo vládě nařízením stanovit zranitelné oblasti a v těchto oblastech
upravit používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění
protierozních opatření. Zranitelné oblasti představují oblasti, kde kontaminace podzemních
a povrchových vod dusičnany již přesáhla nebo by mohla přesáhnout stanovenou mez
koncentrace dusičnanů ve výši 50 mg/l. Zranitelné oblasti podléhají revizi do čtyř let od jejich
vyhlášení. Zatím poslední revize zranitelných oblastí je vyhlášena novelou nařízení vlády pod
č. 219/2007 Sb. s účinností od 1. 9. 2007. Akční program, který je připravován vždy na
čtyřleté období, představuje povinné způsoby hospodaření ve vymezených zranitelných
oblastech, které mají za cíl redukovat riziko vyplavování dusíku do povrchových
a podzemních vod. Novelou nařízení vlády č. 103/2003 Sb. s účinností od 4. 4. 2008 byl
vyhlášen tzv. II. Akční program (nařízení vlády č. 108/2008 Sb.). V rámci Evidence využití
půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) jsou zpracovány informace pro zemědělce
o opatřeních, která by měl zemědělec plnit v rámci konkrétního půdního bloku. Akční
program je nejúčinnějším systémem opatření při implementaci Nitrátové směrnice. Mezi
základní opatření akčního programu v ČR, který je zpracován v souladu s přílohou č. III
Nitrátové směrnice, patří:
1. Období, kdy je zakázáno používání určitých druhů hnojiv a statkových hnojiv.
2. Stanovení minimálních kapacit skladů pro statková hnojiva, které umožní skladovat
statková hnojiva v období, kdy je zakázáno hnojit (v ČR vychází z obecně platných
právních předpisů, od roku 2014 bude požadována kapacita skladů pro statková
hnojiva na šestiměsíční produkci).
3. Omezení aplikace hnojiv a statkových hnojiv, odpovídající správným zásadám
hospodaření s ohledem na půdně-klimatické podmínky (půdní druh a typ, sklon
pozemků, teploty, srážky).
4. Zavedení maximálních limitů hnojení k jednotlivým plodinám.
5. Způsoby využívání a obhospodařování půdy na svažitých, podmáčených, zaplavených,
promrzlých půdách a v blízkosti vod.
Opatření uvedená v akčním programu musí zajistit, že v žádném podniku ve zranitelné oblasti
nebude v průměru překročeno takové množství ročně aplikovaných statkových, organických
a organominerálních hnojiv, které obsahuje více než 170 kg dusíku na hektar za rok.
Legislativní změny uvedené v novele nařízení vlády pod č. 108/2008 Sb. Vyvolávají
požadavek na zvýšení stávajících kapacit skladů statkových hnojiv na šestiměsíční produkci
v průběhu přechodného období, tj. do konce roku 2013. V roce 2010 byla na základě usnesení
vlády předložena a schválena aktualizace Strategie financování implementace Nitrátové
směrnice s odhadem celkových investičních nákladů (Finanční strategie Nitrátové směrnice).
Ve srovnání s odhadem z roku 2008 došlo ke snížení nákladů cca o 40 %. K tomuto snížení
nákladů došlo bez dopadu na kvalitu investic a jejich vliv na životní prostředí, vlivem
realizovaných investičních nákladů na výstavbu skladovacích kapacit v rámci PRV na období
2007–2013.
Národní cíle České republiky k Protokolu o vodě a zdraví
Česká republika podepsala Protokol o vodě a zdraví v roce 1999 a následně ho ratifikovala
v roce 2001. Od doby vstupu Protokolu v platnost (4. 8. 2005) je tedy Česká republika stranou
Protokolu a proto v souladu s článkem 6 odst. 2 a 3 stanovila a zveřejnila národní cíle k jeho
plnění. /web eagri/
23/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Technické normy
Technické normy jsou vyjádřením požadavků na výrobek, proces nebo službu a jejich
specifických podmínek pro určený účel užití. Stanovují základní požadavky na kvalitu
a bezpečnost, slučitelnost, zaměnitelnost, ochranu zdraví a životního prostředí. V současné
době je technická norma kvalifikované doporučení a její používání je všestranně výhodné.
Závaznost českých technických norem v ČR je upravena zákonem č. 22/1997 v platném
znění, který uvádí, že česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN
nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena povinnost jejich dodržování. Nicméně
vyskytují se případy, že povinnost dodržovat požadavky uvedené v českých technických
normách vyplývají z jiného právního aktu, jakými jsou právní předpisy, smlouvy, rozhodnutí
správního orgánu apod. České technické normy jsou vhodně doplňovány odvětvovými
technickými normami a dalšími metodickými pokyny. Druhy norem se liší podle obsahu,
který je určující pro účel jejich použití (terminologické, základní, zkušební, normy výrobků,
bezpečnostní předpisy, normy postupů/služeb, řízení jakosti, rozhraní, zaměnitelnosti).
V oblasti vodního hospodářství se jedná především o normy třídy 75. Hydrologie je řešena
v rámci skupiny 751, dále pak hydrotechnika 752, ochrana vod 753, hydromeliorace 754,
vodárenství 755, kanalizace 756 a jakost vody v rámci skupiny 757. Třída 758 je poté
vyhrazena charakterizaci kalů. /web eagri/
4.5 Monitoring CL v povrchových vodách
Provádění monitoringu cizorodých látek je pro ČR závazné a vychází z každoročních
doporučení Evropské komise k získání srovnatelných dat v daných oblastech, která slouží buď
k tvorbě limitů u látek, u nichž limity stanoveny zatím nejsou, nebo k mapování výskytu
určitých látek na území EU. Plány monitoringu jednotlivých organizací jsou průběžně
upravovány o některé analýzy kontaminantů či o komodity, jak bylo projednáno a dohodnuto
v pracovních skupinách EK, a ve vazbě na plnění právních předpisů EK. Zároveň se přihlíží
na zjištění notifikovaná systémem RASFF. Zadání požadavků na zajišťování monitoringu
cizorodých látek se pružně mění s požadavky EK. Množství sledovaných kontaminujících
látek je ve velké míře závislé na přidělených finančních prostředcích. Spektrum sledovaných
potravin se nedá zúžit. Větší četnost odebraných vzorků dává reálnější obraz o výskytu
cizorodých látek a má vyšší vypovídací hodnotu pro spotřebitele. Jsou stanoveny maximální
limity obsahu některých kontaminujících látek v potravinách, krmivech a složkách prostředí
a je průběžně monitorován jejich obsah. (MZe)
Na sledování vodních ekosystémů se podílí: VÚLHM, ÚHÚL.
Na sledování půdy a vody se podílí: ÚKZÚZ, VÚMOP, ZVHS, VÚLHM, ÚHÚL.
Na sledování vstupů do půdy a vody se podílí: ÚKZÚZ, VÚMOP, VÚRV, ZVHS, VÚLHM,
ÚHÚL, SRS.
4.6. Odborné subjekty zabývající se ochranou vod
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i. je veřejná výzkumná instituce, která
se podílí svojí výzkumnou, odbornou a publikační činností na tvorbě vodního hospodářství
a ochrany vod ČR.
Český hydrometeorologický ústav je příspěvková organizace, jejímž účelem je vykonávat
funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie,
jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované
přednostně pro státní správu.
Česká inspekce životního prostředí je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem
nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na
24/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Svou
činnost vykonává v pěti oblastech: ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství,
ochrana přírody a ochrana lesa a integrovaná prevence znečištění IPPC.
Agentura ochrany přírody a krajiny je organizační složka státu, zřízená ministerstvem
životního prostředí. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území České
republiky. Odborná činnost AOPK ČR je na ředitelství se sídlem v Praze rozdělena do tří
sekcí, na sekci ochrany přírody a krajiny, sekci dokumentace přírody a krajiny a sekci
informatiky, jejichž aktivity se dále rozlišují podle jednotlivých odborů.
4.7 Jakost povrchových a podzemních vod
Současná jakost povrchových vod ve srovnání s dvouletím 1991–1992
/modrá zpráva 2010 web eagri/
Každoročně je ve Zprávě o stavu vodního hospodářství České republiky uváděno porovnání
aktuálního stavu se stavem jakosti vody dvouletí 1991–1992. S ohledem na rozsah v té době
sledovaných ukazatelů bylo možné zpracovat jen porovnání podle základní klasifikace. I přes
výrazné zlepšení jakosti vod se ještě vyskytují úseky vodních toků zařazené do V. třídy
jakosti vody. Pro zpracování údajů jakosti vody v tocích ČR za období 2009–2010 poskytli
správci povodí údaje z 324 profilů sítě sledování jakosti vod v tocích. Zařazení jednotlivých
sledovaných profilů do tříd čistoty podle ČSN 75 7221 je následující:
I. třída neznečištěná voda – stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou
činností, a při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému
přirozenému pozadí v toku,
II. třída mírně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak,
že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého
a udržitelného ekosystému,
III. třída znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že
ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci
bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému,
IV. třída silně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak,
že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci
pouze nevyváženého ekosystému,
V. třída velmi silně znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou
činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující
existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.
Radioaktivita
Ve vybraných profilech státní monitorovací sítě jsou v povrchových vodách dlouhodobě
sledovány radiologické ukazatele. Tyto profily jsou situovány v místech stávajících jaderných
zařízení a v úsecích toků ovlivněných výpustmi důlních vod a průsaky z odvalů hlušiny
z těžby nebo úpravy uranových rud. V roce 2010 byl počet dostupných laboratorních
výsledků výrazně omezen – z tohoto důvodu nelze zhodnotit kvalitu povrchových vod
v plném rozsahu dříve sledované státní monitorovací sítě. V povrchových vodách řeky Vltavy
na profilu pod zaústěním odpadních vod z jaderné elektrárny Temelín v roce 2010
nepřekročila objemová aktivita tritia hodnotu 30 Bq/l, tato hodnota vyhovuje imisnímu
standardu pro tritium v povrchových vodách uvedenému v nařízení vlády č. 229/2007 Sb.
Zjištěné aktivity byly rovněž nižší oproti hodnotám z minulých let. Celková objemová aktivita
alfa i beta byla zjištěna v hodnotách odpovídajících kvalitě neznečištěné vody. Ostatní
aktivační a štěpné produkty vznikající při provozu jaderných elektráren nebyly detekovány.
Pro zhodnocení objemové aktivity tritia v okolí jaderné elektrárny Dukovany nebyly
25/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
poskytnuty výsledky laboratorních analýz. V okolí příbramských ložisek uranových rud,
v povrchových vodách řeky Kocáby v profilu Višňová a v Drásovském potoku v profilu
Drásov byly v minulých letech zjištěny zvýšené hodnoty radiologických ukazatelů (dle ČSN
75 7221 šlo o třídu jakosti V). Výsledky laboratorních analýz za rok 2010 však poskytnuty
nebyly. Rovněž tak i údaje o povrchových vodách v okolí těžby a úpravny uranových rud
z dolu Rožínka. Z oblasti ložiska Stráž pod Ralskem byly výsledky dostupné jen z omezeného
počtu profilů. Dostupné údaje vypovídají o dalším snižování zátěže. Všechny dříve sledované
profily nebylo možné vyhodnotit (nejsou k dispozici profily v řece Ploučnici situované blíže
k ložisku, např. Mimoň, Osečná, Břevniště).
Jakost vody ve vodárenských a ostatních nádržích
Rok 2010 byl z hlediska srážkového úhrnu nadprůměrný a z hlediska ročního objemu přítoku
byl vysoce nadprůměrný. Kvalita vody v nádržích byla ovlivněna typickými zvýšenými
průtoky a časným nástupem vyšších teplot vody. V řadě vodních nádrží docházelo především
k eutrofizaci vody (tj. procesu způsobenému zvýšeným obsahem minerálních živin,
především sloučenin fosforu a také dusíku ve vodách). Problémy v kvalitě vody se během
roku vyskytly ve vodárenských nádržích a v nádržích s vodárenským využitím: Křižanovice,
Vrchlice, Hamry, Seč, Lučina, Římov (zvýšení obsahu huminů), Karhov, Pilská, Láz,
Obecnice, Chřibská, Vír, Fryšták, Mostiště, Boskovice, Bojkovice, Ludkovice,
a v nevodárenských nádržích: Les Království, Pařížov, Rozkoš, České údolí, Orlík (dolní část,
mírně), Brno, Novomlýnské nádrže, Luhačovice, Vranov, Křetínka, Moravská Třebová,
Jevišovice, Oleksovice, Žermanice, Baška a Olešná. Celkově lze konstatovat, že zhoršená
kvalita vody (např. v nádrži Vrchlice) byla v roce 2010 dostatečně provozně zvládnuta
a nedošlo k omezení dodávky vody pro obyvatelstvo. Již několik let uskutečňované letecké
vápnění, kterým je eliminován nepříznivý vliv rašelinných vod, (zejména v období tání sněhu)
s nízkou alkalitou a nízkým pH, mělo pozitivní vliv na jakost vody v nádrži Souš. Jako méně
vhodná nebo nevhodná k rekreaci byla v letních měsících voda v nevodárenských nádržích,
např. Seč, Rozkoš, Les Království, Pařížov, České údolí, Orlík (dolní část), Brněnská
přehrada, Žermanice, Baška, Olešná.
Drobné vodní toky a malé vodní nádrže sledované Zemědělskou vodohospodářskou
správou v roce 2010
Zemědělská vodohospodářská správa zabezpečovala ve spolupráci s dalšími organizacemi
provoz celostátního monitorovacího systému zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.
V roce 2010 sledovala celkem 855 profilů na vodních tocích a malých vodních nádržích. Ve
vzorcích vod byly sledovány jednak základní fyzikální a chemické ukazatele, umožňující
včasnou identifikaci drobných znečištění pocházejících z komunálních a zemědělských
zdrojů, jednak i cizorodé látky ukazující na možnost kontaminace prostředí toxickými kovy
a některými specifickými organickými látkami. Na vybraných profilech byl prováděn též
hydrobiologický monitoring. ZVHS spolupracovala v oblasti provozu a koncepce
monitoringu s MŽP, všemi s. p. Povodí, ČHMÚ, VÚV T.G.M, v.v.i., Výzkumným ústavem
rostlinné výroby, Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd, Přírodovědeckou fakultou
MU v Brně, Státní rostlinolékařskou správou a Akademií věd ČR.
V rámci implementace tzv. Rámcové směrnice o vodách připravovala ZVHS každoročně
spolu se s. p. Povodí síť provozního monitoringu. Dále se ZVHS jako pověřený odborný
subjekt významnou měrou podílela na plnění požadavků plynoucích ze směrnice Rady
91/676/EHS (Nitrátová směrnice) s ohledem na sledování znečištění pocházejících ze
zemědělských zdrojů. Statisticky vyhodnocené výsledky monitoringu jsou zveřejňovány na
internetových stránkách ZVHS (www.zvhs.cz). Přístup k datům a dalším informacím je pro
veřejnost zajišťován i prostřednictvím informačního systému ZVHS – IS Salamander. Pro
26/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
účely prezentace dat monitoringu dusičnanů je provozován Nitrátový portál. IS ZVHS je
součástí vodohospodářského portálu informačního systému veřejné správy a dále jsou
výsledky monitoringu předávány do IS Arrow MŽP, do datového skladu monitoringu CL
MZe, a na základě jednotlivých potřeb a požadavků všem zainteresovaným subjektům
(kontrolní a inspekční orgány, vědecké instituce, státní správa, samospráva apod.).
Činnost ZVHS byla ukončena ke dni 31. 12. 2010.
Jakost vody využívané ke koupání osob v koupací sezóně 2010
Nejčastější problémy s jakostí vody souvisejí s masovým výskytem sinic, který v některých
lokalitách každoročně vede k vyhlášení zákazu koupání. Kontrola jakosti rekreačních vod se
v ČR provádí ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění
pozdějších předpisů, vyhlášky č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, zákona
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů,
a vyhlášky č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve
znění vyhlášky č. 152/2008 Sb. Směrnice Rady 76/160/EHS z 8. 12. 1975 o jakosti vody ke
koupání byla do výše uvedených legislativních právních předpisů plně implementována.
V současné době je dokončována implementace nové směrnice Evropského parlamentu
a Rady č. 2006/7/ES. Rekreační vody, využívané ke koupání osob ve volné přírodě jsou v ČR
rozděleny na koupaliště ve volné přírodě a dále povrchové vody využívané ke koupání osob
(tzv. koupací oblasti). Nejčastější problémy s jakostí vody souvisejí s masovým výskytem
sinic, který v některých lokalitách vedl k vyhlášení zákazu koupání. V koupací sezóně 2010
bylo z tohoto důvodu vyhlášeno celkem 16 zákazů koupání (z toho tři na koupalištích ve
volné přírodě a 13 v koupacích oblastech). Jako limitní hodnoty pro ukazatel „sinice“ bylo
přijato doporučení WHO, tj. třístupňové hodnocení jakosti vody, kdy zákaz je vydáván
v případě, že vizuálním hodnocením je posouzena přítomnost vodního květu. Z důvodu
nevyhovující mikrobiologické jakosti vody nebyl v koupací sezóně 2010 vydán žádný zákaz
koupání.
Lososové a kaprové vody v roce 2010
Lososové a kaprové vody jsou legislativně vyhlášené povrchové vody vhodné pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (podle nařízení vlády
č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních
druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve
znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.). Pro potřeby této zprávy byla hodnocena pouze
dostupná data za období 2009–2010, která byla k dispozici (50 % uzávěrových profilů).
Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. (stejně jako směrnice 2006/44/EU) umožňuje v případě, že není
k dispozici dostatečný počet dat, vyhodnotit plnění limitů podle maximální naměřené hodnoty
za dané období. Ke zhodnocení plnění limitů ve zbývajících 50 % profilů bylo pro potřeby
této zprávy proto použito jen starší období 2008–2009 (i zde byla k dispozici pouze
maximální hodnota přípustných ukazatelů). S ohledem na způsob provedeného hodnocení
proto nelze jednoznačně dokladovat, zda došlo ke zlepšení či zhoršení situace oproti
předcházejícímu období. Získán byl jen rámcový přehled o plnění přípustných limitů
lososových a kaprových vod v ČR. Z hodnocení dostupných dat z uzávěrových profilů
vymezených vod bylo zjištěno, že za období 2009–2010 byly splněny přípustné limity v 76 %
těchto vod (82 % lososových a 70 % kaprových). Tato hodnocená polovina však zahrnuje
spíše jen profily v dolních úsecích vodních toků ČR. Pokud použijeme pro druhou polovinu
(nehodnocených) profilů stav z období 2008–2009, lze konstatovat, že limity plní 69 %
rybných vod (76 % lososových a 60 % kaprových). Téměř u všech profilů, neplnících limity
lososových vod (pouze u těch, které byly za období 2009–2010 hodnoceny), dochází
27/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
k překročení limitů u amonných iontů. Problémy s nedostatečným množstvím rozpuštěného
kyslíku se objevily u 6 profilů. Vyhodnocení plnění limitů pro volný amoniak, který je pro
ryby toxický, nebylo možné provést s ohledem na nedostatek dat. K hodnocení byla proto
použita jen hodnota koncentrace amonných iontů (bez zmírnění), což nařízení vlády
č. 71/2003 Sb. (stejně jako směrnice 2006/44/EU) umožňuje.
Jakost plavenin a sedimentů
Jakost povrchových vod je posuzována také z pohledu kvality plavenin a sedimentů jako
nedílných součástí vodního prostředí. Na pevné matrice se přednostně váží mnohé polutanty,
jejichž detekce ve vzorcích vody je často problematická a neposkytuje věrohodnou informaci
o výskytu polutantu v tocích. V roce 2010 bylo sledování chemického stavu (jakosti) plavenin
a říčních sedimentů realizováno v 47 profilech hlavních vodních toků České republiky a jejich
významných přítoků v rámci programu monitoringu, který navázal na program situačního
monitoringu prováděného v letech 2007–2009. Sledovanými ukazateli byly v roce 2010
obsahy toxických kovů, metaloidů a specifických organických látek, včetně většiny
prioritních polutantů s relevancí pro pevné matrice. Spektrum dlouhodobě sledovaných látek
bylo rozšířeno o další nebezpečné, příp. prioritní nebezpečné látky (příloha II směrnice
2008/105/ES) s relevancí pro sedimenty (chloralkany C10–13, bromované difenylethery,
DEHP, alkylfenoly, sloučeniny tributylcínu) a na základě nových vědeckých poznatků také
o některé potenciálně nebezpečné látky (s možnými endokrinními a toxickými účinky) jako
jsou bisfenol A, musk sloučeniny, triclosan a celá řada aktuálně používaných pesticidů.
Četnost sledování byla u plavenin 4x ročně, u sedimentů 2x ročně. Zhodnocení chemického
stavu plavenin a sedimentů bylo založeno (podobně jako v předcházejících letech) na
zatřídění měřených hodnot do kategorií dle Metodického pokynu odboru pro ekologické
škody MŽP „Kritéria znečištění zemin a podzemních vod“ z roku 1996 ve smyslu
Metodického pokynu MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území č. 9/2005. Překročení
limitu kategorie B tohoto normativu se posuzuje jako zvýšené znečištění, které může mít
negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí, překročení limitu C
představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka
a dalších složek životního prostředí. U vybraných látek je zmíněno také případné překročení
hodnot NEK, uvedených v nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Na základě použitého normativu lze
konstatovat, že v pevných matricích obsahy sledovaných látek (stejně jako v minulých letech)
odpovídaly ve většině případů úrovni přirozených hodnot nebo mírného znečištění.
Z hlediska negativních účinků na vodní ekosystém a zdraví člověka je i nadále zapotřebí
zmínit setrvalý výskyt vysokých obsahů kovů, některých organochlorovaných pesticidů
a PAU v tocích regionů s vysokou koncentrací průmyslových podniků a dlouhodobou
antropogenní zátěží – Bílině, Ohři, Lužické Nise a Odře. Vedle klasických polutantů jsou
v mnohých řekách prokazatelně přítomny také další běžně nesledované chemické látky
s pravděpodobnými toxickými a endokrinními účinky, jejichž přítomnost a kumulace ve
vodním prostředí může představovat do budoucna pro vodní ekosystém potenciální riziko.
Akumulační biomonitoring povrchových vod v roce 2010
V roce 2010 probíhalo, podobně jako v minulých letech, sledování kontaminace biomasy
škodlivými látkami na 21 závěrových profilech hlavních řek České republiky jako součást
situačního monitoringu povrchových vod. V rámci tohoto akumulačního biomonitoringu byly
hodnoceny tyto biotické matrice: mlži Dreissena polymorpha (18 lokalit), biofilm (21 lokalit),
ryby – jelec tloušť (12 lokalit), juvenilní stadia ryb – plůdek (21 lokalit) a bentické organizmy
(Hydropsyche sp., Erpobdella sp., Gammarus sp. – 21 lokalit). Hodnocené polutanty jsou
látky, které se ve vodě velmi málo rozpouštějí (ve vzorcích vody jsou většinou pod mezí
stanovitelnosti) a dobře se akumulují v tucích. Z toxických kovů se sleduje olovo, kadmium,
28/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
rtuť, chrom, zinek, měď, nikl a arzen. Ze specifických organických látek indikátorové
kongenery PCB (PCB-28, PCB-52, PCB-101, PCB-138, PCB-153, PCB-180), chlorované
pesticidy (o,p a p,p izomery DDT a izomery α, β, γ, δ,-HCH ), HCB, PBDE (kongenery 28,
47, 99, 100, 153 a 154) polyaromatické uhlovodíky PAU [suma sloučenin: fluoranten,
benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indenol(1,2,3
cd)pyren] a biochemické parametry (markery) v rybách (jelec tloušť). Pro hodnocení byly
vybrány organizmy, které nejlépe akumulují jednotlivé polutanty (koncentrace je udávána
v µg/kg sušiny (pro organické látky), respektive v mg/kg sušiny (pro kovy) – stejně jako
v minulých letech).
Chlorované pesticidy
U chlorovaných pesticidů byly hodnoceny koncentrace DDT a produkty jeho rozpadu (DDE,
DDD) v rybách (jelec tloušť) a v juvenilních stadiích ryb. Ve všech sledovaných profilech
vykazoval nejvyšší koncentraci izomer p,´p DDE (produkt částečného rozkladu DDT), kde
nalezené hodnoty stejně jako v minulých letech byly řádově vyšší ve srovnání s izomerem
p,´p DDD a oproti izomeru p,p DDT byly tyto hodnoty vyšší o dva řády. Hodnoty DDT
(suma kongenerů o,p‘ a p.p‘ DDT, DDE, DDD) se v rybí svalovině (jelec tloušť) pohybovaly
od 49 µg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 307 µg.kg-1 (Berounka – Srbsko). Vysoké hodnoty byly
také v Labi – Schmilce a Obříství, v Bílině – Ústí nad Labem a Svratce – Židlochovicích.
Hodnoty HCH se pohybovaly od 4,6 µg.kg-1 (Labe – Obříství) do 60 µg.kg-1 (Bílina – Ústí
nad Labem). Koncentrace DDT v juvenilních stadiích ryb se pohybovaly v rozmezí od
56 µg.kg-1 (Lužnice – Bechyně) do 665 µg.kg-1 (Svratka – Židlochovice). Druhá nejvyšší
hodnota byla zjištěna v Dyji – Pohansku (620 µg.kg-1). U hexachlorbenzenu byly nejvyšší
hodnoty naměřeny v Bílině – Ústí nad Labem jak v rybí svalovině, tak v rybím plůdku.
V bentických organizmech (Erpobdella sp.) byly nejvyšší hodnoty DDT, HCB a HCH
zjištěny v Bílině – Ústí nad Labem. Hodnoty DDT se od ostatních profilů lišily řádově
(1 462 µg.kg-1 DDT, 334 µg.kg-1 HCB a 3,7 µg.kg-1 HCH). Ve všech těchto případech se
zřejmě jedná o staré zátěže z výroby nebo ze zemědělského hospodaření.
Polyaromatické uhlovodíky
Polyaromatické uhlovodíky byly v roce 2010 hodnoceny v biofilmu, kde jsou hodnoty řádově
vyšší než v ostatních matricích. Koncentrace se pohybovaly v rozmezí 709 µg.kg-1 (Ohře –
Terezín) do 6 830 µg.kg-1 (Otava – Topělec) Vysoké hodnoty byly zjištěny také v mlžích.
Druhá nejvyšší hodnota byla naměřena v Opavě – Děhylov (5 390 µg.kg-1). Výsledky z Odry
– Bohumín (kde byly v loňském roce značně vysoké hodnoty) nejsou k dispozici (odběrné
zařízení bylo zničeno při vysokých stavech vody). Podobně nejsou hodnoty pro Lužickou
Nisu, kde byly v roce 2009 rovněž vysoké koncentrace. Vysoké koncentrace byly také ve
Svratce – Židlochovicích a v Labi – Debrném.
Polychlorované bifenyly a polybromované difenylétery
Nejvyšší koncentrace polychlorovaných bifenylů (suma šesti indikátorových kongenerů PCB)
v bentických organizmech byla (stejně jako v roce 2009) zjištěna v profilu Labe – Schmilka
(167 µg.kg-1), vysoké hodnoty byly naměřeny také v závěrových profilech Lužické Nisy,
Jizery a Odry. Nejnižší hodnota byla zjištěna v Labi – Debrném (32 µg.kg-1). Nejvyšší
koncentrace PBDE v bentických organizmech byla opět zjištěna v Bílině (21 µg.kg-1).
Poměrně vysoké hodnoty byly zjištěny v závěrových profilech Jizery, Lužické Nisy
a Berounky. V mlžích Dreissena polymorpha se polybromované difenylétery pohybovaly
v rozmezí 1 µg.kg-1 (Lužnice – Bechyně) až 27 µg.kg-1 (Bílina – Ústí nad Labem). Druhá
nejvyšší koncentrace byla zjištěna v Labi – Debrném. Nejvyšší hodnoty PCB v mlžích byly
v Labi – Valech, Obříství a Schmilce (178, 154 a 135 µg.kg-1).
29/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Toxické kovy
Nejvyšší koncentrace jsou pravidelně nalézány v biofilmu. Rozsah zjištěných koncentrací
sledovaných toxicých kovů se pohyboval v rozsahu:
Hg: od 0,2 mg.kg-1 (Morava – Lanžhot) do 6,7 mg.kg-1
(Bílina – Ústí nad Labem),
As: od 7,6 mg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 32,5 mg.kg-1
(Bílina – Ústí nad Labem),
Cd: od 0,5 mg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 7,0 mg.kg-1
(Berounka – Srbsko),
Cr: od 29,6 mg.kg-1 (Labe – Obříství) do 60,5 mg.kg-1
(Otava – Topělec),
Cu: od 25,7 mg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 131 mg.kg-1
(Bílina – Ústí nad Labem),
Ni: od 22,5 mg.kg-1 (Labe – Obříství) do 58,9 mg.kg-1
(Bílina – Ústí nad Labem),
Pb: od 22,5 mg.kg-1 (Bečva – Troubky) do 178 mg.kg-1
(Berounka – Srbsko),
Zn: od 107 mg.kg-1 (Sázava – Nespeky) do 483 mg.kg-1
(Berounka – Srbsko).
Celkově lze říci, že vysoké hodnoty toxických kovů byly stejně jako v minulém roce zjištěny
v Bílině – Ústí nad Labem (Hg, As, Cu, Ni). V Lužické Nise – Hrádku nad Nisou, kde byly
v minulém roce vysoké hodnoty, nejsou data z důvodu povodňových stavů. Vysoké hodnoty
byly zjištěny také v Berounce – Srbsku (Cd, Pb, Zn).
Biomarkery
Sledování biomarkerů v rybách poskytuje důležitou informaci o negativním vlivu
kontaminace vodního ekosystému na organizmus ryb a významně doplňuje systém
chemického monitoringu. Tyto ukazatele většinou nereagují na konkrétní polutant, ukazují na
komplexní znečištění a pomáhají posoudit, nakolik je vodní ekosystém ovlivněn
antropogenním znečištěním. Jedním z důležitých ukazatelů je koncentrace VTG v krevní
plazmě, který vypovídá o znečištění xenoestrogenními látkami, ovlivňujícími reprodukční
systém. VTG je lipofosfoprotein, který je syntetizován v játrech ryb samičího pohlaví. Pokud
se ve vodním prostředí vyskytují látky s estrogenním účinkem (s ohledem na to, že syntéza
VTG probíhá i v játrech samců), dochází až k degenerativním změnám pohlavního ústrojí,
k poruchám hormonálního systému a reprodukčních schopností. Mezi látky s estrogenním
účinkem patří některá farmaka, degradační produkty tenzidů, složky kosmetických přípravků,
steroidní látky, pesticidy, rtuť atd. V roce 2010 byly maximální hodnoty VTG překvapivě
zjištěny v profilu Otava – Topělec (5 650 ng.ml-1). V minulých letech zde byly hodnoty
poměrně nízké, v roce 2006 nejnižší. Minimální koncentrace byla v profilu Ohře – Terezín
(503 ng.ml-1). Vliv konkrétního místa, kde byly ryby uloveny, na zjištěné hodnoty biomarkerů
(ale i na hodnoty sledovaných polutantů) nelze jednoznačně určit. Ryby se mohou pohybovat
na vzdálenost i několika desítek kilometrů po i proti proudu. Jisté však je, že hodnoty VTG
v samcích jelce tlouště jsou varovným signálem toho, že vodní ekosystém není v pořádku.
Hodnocení z hlediska jednotlivých oblastí povodí
Oblast povodí horního a středního Labe je oblastí s významnými průmyslovými a městskými
aglomeracemi jako je Spolana Neratovice, Liberec, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav.
Podobně jako v minulém roce byly zjištěny v Labi v profilech Obříství, Lysá nad Labem
a Valy poměrně vysoké hodnoty polychlorovanýchbifenylů (PCB). V Lužické Nise – Hrádku
nad Nisou byly vysoké koncentrace chlorovaných uhlovodíků (HCH, DDT) a PCB. Poměrně
30/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
vysoké koncentrace polybromovaných difenyleterů (PBDE) byly naměřeny v závěrovém
profilu Jizery; v Labi – Debrném se vyskytovaly vysoké hodnoty arsenu. Oblast povodí Ohře
a dolního Labe je významně ovlivněna chemickým průmyslem a starými zátěžemi z chemické
výroby (Spolchemie Ústí nad Labem). V Bílině byly zjištěny vysoké hodnoty toxických kovů
a značně vysoké koncentrace PBDE, DDT, HCH a HCB. V hraničním profilu Labe byly
zjištěny vysoké hodnoty PCB a poměrně vysoké koncentrace DDT, HCH a HCB. Oblast
povodí dolní Vltavy je charakterizována závěrovým profilem Vltavy pod Prahou, kde byly
zjištěny vysoké hodnoty PCB. Oblast povodí horní Vltavy byla hodnocena v závěrových
profilech Otavy a Lužnice. V Otavě – Topělci byly zjištěny vysoké hodnoty PAU, DDT,
chromu a nejvyšší hodnoty VTG. Pro oblast povodí Berounky je charakteristický závěrový
profil Berounka – Srbsko, kde se vyskytují vysoké hodnoty olova, kadmia a zinku. Vysoké
koncentrace DDT byly zjištěny ve svalovině jelce tlouště. Oblast povodí Dyje je zatížena
starými zátěžemi ze zemědělské výroby – ukazují to vysoké hodnoty DDT (suma o a p
izomerů) v závěrovém profilu Dyje. Brněnská aglomerace pak výrazně ovlivňuje řeku
Svratku – v té byly naměřeny vysoké hodnoty PCB, ale i DDT a stejně jako v minulém roce
druhá nejvyšší hodnota VTG u ryb. Oblast povodí Moravy je charakterizována hraničním
profilem Morava – Lanžhot. Ve srovnání s ostatními sledovanými profily byly hodnoty
sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích poměrně nízké. Oblast povodí Odry je
zatížena především průmyslovou ostravskou aglomerací. Sledování znečištění se provádí
v hraničním profilu Odry. Opakovaně se zde vyskytují vysoké koncentrace rtuti a PAU.
Souhrnné zhodnocení akumulačního biomonitoringu povrchových vod
Z výsledků bioakumulačního monitoringu v roce 2010 je zřejmé, že se ve vodním ekosystému
vyskytují (a často ve vysokých koncentracích) polutanty, které se v prostých vzorcích vody
nezjistí. Sledování v několika matricích potvrzuje komplexní znečištění vodního prostředí
a ukazuje, že hodnoty pouze jedné matrice často nemusí poskytovat pravdivou informaci
o stavu kontaminace životního prostředí. Pro porovnání s limitními hodnotami pro biotu podle
nového nařízení vlády č. 23/2011 Sb. je nutné porovnat koncentrace vztažené na mokrou
váhu. Ty jsou překračovány pouze u rtuti, a to především v rybách (koncentrace rtuti ve
svalovině se pohybují od 96 µg.kg-1 mokré váhy (Ohře – Terezín) do 477 µg.kg-1 (Labe –
Děčín), přičemž NEK je 20 µg Hg na 1 kg mokré váhy. V ostatních organizmech byla NEK
pro rtuť překročena maximálně pětkrát (plůdek). U mlžů nebyly hodnoty 20 µg překročeny
v žádném profilu. Monitoring probíhá od roku 2000, doposud nebyl zjištěn žádný výraznější
pokles hodnot sledovaných látek a byla rovněž potvrzena negativní reakce ryb na kontaminaci
vodního prostředí.
Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými látkami a zvlášť
nebezpečnými látkami
Dne 22. března 2010 byl usnesením Vlády České republiky č. 226 přijat Program na snížení
znečištění povrchových vod nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami na období
2010 – 2013. Požadavek, na jehož základě byl tento program zpracován, vyplývá ze směrnice
2006/11/ES a do české legislativy byl transponován § 38 odst. 5 vodního zákona, kde je vládě
ČR dána možnost ho přijmout. Nový program nahradil dřívější Program na snížení znečištění
povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými
látkami schválený usnesením Vlády České republiky č. 339 ze dne 14. 4. 2004. Nový
schválený program je platný pro celé území ČR pro období 2010–2013. Shrnuje obdobně jako
program pro předcházející období aktuální poznatky týkající se realizovaných monitorovacích
programů povrchových vod dle požadavků směrnice 2000/60/ES a současného vývoje
legislativních a podzákonných nástrojů v předmětné oblasti. Program je určen pro:
31/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
• vodoprávní úřady k využití při vydávání rozhodnutí ve vodoprávním řízení a při
přijímání dalších opatření k omezení znečišťování povrchových vod nebezpečnými
a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami,
• ČIŽP k využití při plánování a realizaci kontrolní činnosti v této oblasti,
• subjekty nakládající s nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami,
protože shrnuje různá stávající i připravovaná omezující opatření ve vztahu
k jednotlivým látkám, termíny pro jejich splnění a trendy v oblasti omezování
nakládání s těmito látkami.
Program je členěn do několika kapitol a přílohové části. Součástí jsou i programy zpracované
pro jednotlivé prioritní a některé znečišťující látky dle směrnice 2008/105/ES, majících
přímou vazbu na snižování znečišťování vodního prostředí a vyhodnocování chemického
stavu vod. Vzhledem k tomu, že přenos znečištění se na základě fyzikálních vlastností
a způsobu použití vybraných nebezpečných látek neomezuje pouze na přímé vypouštění do
vodního prostředí, jsou zmíněna rovněž opatření v ostatních oblastech (chemické látky,
ovzduší, odpady, zemědělství, stavebnictví, doprava). Program je členěn na tyto části:
• Část A: Základní charakteristika,
• Část B: Národní seznam relevantních nebezpečných látek pro hydrosféru ČR,
• Část C: Stanovení standardů environmentální kvality a emisních standardů,
• Část D: Charakteristika monitorovacích programů ČR,
• Část E: Legislativní nástroje k omezování emisí nebezpečných závadných látek dle
vodního zákona,
• Část F: Dobrovolné nástroje k omezování emisí nebezpečných závadných látek dle
vodního zákona,
• Část G: Programy pro jednotlivé prioritní a některé znečišťující látky.
Stavby na ochranu jakosti vod realizované v roce 2010
Z nejvýznamnějších akcí u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel byly v roce
2010 dokončeny následující čistírny odpadních vod: Nové komunální ČOV: Litvínov,
Vysoký újezd, Bystřice, Mikulčice, Horní a Dolní Čermná, Ledce, Tupadly, Štěpánkovice,
Dolní Lhota, Mladá Vožice, Nový Knín, Dolní Dobrouč, Lochovice, Vlčnov, Velká Dobrá.
Dále byly v roce 2010 rekonstruovány nebo rozšířeny: Stávající komunální ČOV: Hradec
Králové, Nový Bor, Dobříš, Rudná, Průhonice, Valašské Klobouky, Vizovice, Slušovice,
Jesenice, Hulín, Postřelmov, Psáry II. etapa, Líně, Lázně Bělohrad, Nová Bystřice, Jevíčko,
Jablonné v Podještědí, Břidličná, Újezd u Brna, Lužná, Mladá Vožice, Nové Hrady, Milín,
Rokytnice v Orlických horách.
Farmaka ve vodách
Obecně lze konstatovat, že léčiva a jejich metabolity, vyloučené do odpadních vod po použití,
jsou dnes významnou složkou znečištění. A na tento problém nejsme připraveni –
neodhadujeme zatím jeho význam dnes ani v budoucnosti a nemáme připraveny technologie
pro čištění odpadních vod ani pro vodárenské úpravy. Už jsme si ovšem potvrdili, že v ČR je
pro celosvětově sledované látky situace stejná jako v Evropě, Severní Americe nebo
v biblických krajinách, tj. farmaka běžně přicházejí do čistíren odpadních vod a z nich do řek
a občas jsou pozitivní i nálezy v podzemních vodách a dokonce i ve vodách pitných.
Vypouštění odpadních vod (a odpadů vůbec) z průmyslových výrob lze efektivně kontrolovat
a všechny evropské státy na to mají standardní kontrolní systémy včetně postihu viníků.
V denní praxi to nemusí vždycky fungovat, ale instituce a mechanismy tu jsou. Co však nelze
kontrolovat, je osud výrobků, které člověk použije „doma“ a pak je „přesune“ do odpadních
vod – léky, farmaka a případná aditiva potravin vyloučí s močí, kosmetické prostředky
32/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
a některá farmaka vypustí s vodou z koupelny, čisticí prostředky apod. vylije do výlevky.
Tady začíná problém, zvaný PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products), které jsou
součástí souboru zvaného „Emerging Pollutants“ (EP), tj. látek, které se postupně stávají
známou součástí znečištění životního prostředí.
Pro farmaka zpracoval VÚV TGM v rámci výzkumného záměru MZP0002071101 seznam
deseti v ČR nejužívanějších látek (či reprezentantů jejich skupin), které se snaží sledovat
v tocích ovlivněných vypouštěním odpadních vod. Seznam zahrnuje estrogenní hormony
(estron – E1, 17β-estradiol – E2 a 17α-etynylestradiol – EE2, základní látka v současné orální
antikoncepci), látky ze skupiny NSAID – tj. nesteroidních protizánětlivých léčiv (ibuprofen,
diklofenak, kyselina acetylsalicylová a její metabolit kyselina salicylová); antiepileptikum
karbamazepin a základní metabolit fibrátů kyselinu klofibrovou. Seznam vychází ze
souborných publikací o sledování farmak ve vodách a spotřeb relevantních farmak v ČR
a dnes se celkem běžně uvádí v různých přehledech. Jak je patrno, sledovaná významná
farmaka jsou látky chemicky velmi rozdílné, s principiálně různým chováním v prostředí
a vyžadující rozdílné přístupy ke zpracování vzorků před vlastním analytickým stanovením.
Základní sledovaná řada je E-1, E-2, EE2, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, kyselina
klofibrová. Zásadní analytický i bilanční problém představují samozřejmě metabolity základní
aktivní látky – od okamžiku vyloučení močí po odtok z čistírny, až po osudy látky v řece. Zde
pojednáváme pouze o primární látce – jakmile je degradována na nějaký meziprodukt, je třeba
ji hledat a stanovit jako jinou látku. Z dalších PPCP jsou dnes sledovány tzv. umělá pižma
(musky) přidávaná standardně do kosmetických prostředků, lze sem zařadit i „nové“ čisticí
prostředky s alkylfenolethoxyláty používané v domácnostech (jinak jsou alkylfenolethoxyláty
složkou především průmyslových odpadních vod). Některé tyto látky jsou již standardně
monitorovány a data lze najít na stránkách ČHMÚ.
Jaké jsou dnes standardy pro ochranu: Příloha VIII Rámcové směrnice pro vodní politiku ES
(2000/60/EC) uvádí v bodě 4 jako Směrný seznam hlavních znečišťujících látek: „Látky
a přípravky nebo jejich štěpné produkty, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo
mutagenní účinky, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu,
rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.“
Rozpracování tohoto bodu do legislativních dokumentů (viz bod 4) by mělo v zásadě pokrýt
problém dnes i do budoucna a stále se rozvíjí. Některé z citovaných dokumentů vycházejí
z toho, že riziko nelze prokázat, tudíž je zanedbatelné, řada dalších předpokládá, že i současné
riziko může být závažné. Rovněž seznamy prioritních a nebezpečných látek různých úrovní
a doporučení jejich sledování stále rostou atd., např. oblast REACH.
Farmaka ovšem mají v tomto směru významná specifika:
• Standardní analýzy rizika jsou zaměřeny na toxické, karcinogenní a podobné
vlastnosti sledovaných látek, farmaka jsou však v tomto směru ve většině případů
„neškodné“ látky, ovšem s vysokým a specifickým biologickým účinkem. Navíc
farmaka v prostředí působí dlouhodobě a ve směsích, tj. synergicky.
• Farmaka nejsou a hned tak nebudou v seznamech látek, které se v prostředí nesmí
objevit bez poplachu. Důvody jsou dva:
A: Producentem je člověk sám o sobě, žádná firma, kterou lze „usměrňovat“ nebo
trestat.
B: Pokud jde o účinný lék, nelze jej zakázat jen proto, že v důsledku ovlivňuje
životní prostředí nebo mu dokonce škodí.
Vědecký stoprocentní důkaz tu nelze očekávat, poznámky ke standardní analýze rizika viz
výše. Princip předběžné opatrnosti zde lze různě obracet ve smyslu toho, kdo má vlastně
přinášet důkaz, když se věc děje bez zájmu už po léta. /Josef K. Fuksa, web VÚV TGM/
33/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Odstraňování vybraných léčiv z vody
Rezidua léčiv, která se dostávají do odpadních vod z farmaceutického průmyslu nebo exkrecí
farmaceuticky léčených lidí nebo zvířat, jsou analyticky stanovitelná na odtoku z ČOV. Tato
rezidua mohou následně kontaminovat zdroje pitné vody. Ve vodách s obsahem zbytkových
koncentrací hormonální antikoncepce může dojít u vodních organismů k sexuální diferenciaci
a problémům s reprodukcí. Z důvodů, že odtoky z ČOV mohou obsahovat rezidua léčiv, které
mohou kontaminovat zdroje pitné vody, je nezbytné najít takové vodárenské postupy, které
tato léčiva dokáží maximálně eliminovat. Vybraná léčiva zastupují nejčastěji nebo
v největším měřítku užívaná léčiva (např. ibuprofen, diklofenac, paracetamol atd.). Cílem je
nalezení šetrné a ekonomicky únosné metody odstranění léčiv z vodného prostředí. /web
VŠCHT/
Odstraňování sloučenin dusíku a fosforu z odpadních vod
Jsou vypracovány metody měření rychlosti těchto procesů a optimalizace podmínek pro ně.
V souvislosti s nitrifikací byly studovány různé formy imobilizace pomalu rostoucích
nitrifikantů od použití biofilmů (rotační diskové reaktory, pěnoplasty, apod.) až po jejich
enkapsulaci do vhodných nosičů. Na základě studia populační dynamiky byla vypracována
patentovaná metoda bioaugmentace nitrifikačních baktérií in situ, která se ukázala jako velmi
úspěšné řešení. Byly studovány i vlivy kultivačních podmínek na denitrifikační baktérie
a vybrány optimální substráty pro zvýšení účinku denitrifikace. Významného zlepšení ve
stabilitě a účinnosti procesů nitrifikace a denitrifikace lze dosáhnout správným řízením
podmínek v aktivačních systémech, přičemž je nutné procesy trvale monitorovat. K dispozici
jsou ověřené a patentované postupy řízení nitrifikace a denitrifikace. V souvislosti
s rostoucími požadavky na povolené koncentrace sloučenin fosforu v odtocích z čistíren
odpadních vod jsou studovány metody vysoce účinného odstraňování fosforečnanů
chemickým srážením v návaznosti na biologické odstraňování se zaměřením na možnost
opětovného využívání sloučenin fosforu. /web VŠCHT/
4.8 Ochranná pásma vodních zdrojů
Ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb.
o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti
zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné
k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 (v přepočtu průměrně
27,4 m3 za den ). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to
vždy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně.
Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech
omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním
okolí jímacího nebo odběrného zařízení u vodárenských nádrží (seznam vodárenských nádrží
je přílohou k vyhlášce č. 137/1999) a nádrží, které slouží výhradně pro zásobování pitnou
vodou, je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí. U ostatních
nádrží s vodárenským využitím je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže
s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení. U vodních toků s jezovým vzdutím je
ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně
200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu
jeho šířky v místě odběru. U vodních toků bez jezového vzdutí je ochranné pásmo 15 m
široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po
proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru.
34/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
U zdrojů podzemní vody je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od
odběrného zařízení v ostatních případech pak individuálně.
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem
“Ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže,
umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví
vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo
tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického
rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II.
stupně stanovováno po jednotlivých částech.
Označení ochranného pásma II. stupně tabulemi s nápisem “Ochranné pásmo II. stupně
vodního zdroje“ se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma
s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření
v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní
úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit,
stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní
technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.
Vodoprávní úřady jsou:
• obecní úřady;
• újezdní úřady na území vojenských újezdů;
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností;
• krajské úřady;
• ministerstvo (podle § 108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno
jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství).
Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:
• vstupu fyzických osob;
• používání a skladování závadných látek;
• provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování
staveb;
• aplikace chemických prostředků;
• údržby komunikací;
• provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů.
Příklady možných technických úprav týkajících se např.:
• vyznačení hranice ochranného pásma;
• úpravy komunikací u vodárenské nádrže;
• protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění
• údolnic ,...)
• zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo
zhoršení jakosti vody.
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných
pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. /enviwiki.cz/
4.9 Plány oblasti povodí
Strategickým dokumentem plánování v oblasti vod je Plán hlavních povodí České republiky,
který stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro
ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů.
Plán hlavních povodí České republiky pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci
s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady
35/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
pro tři hlavní povodí na území České republiky, a to pro povodí Labe (úmoří Severního
moře), pro povodí Moravy, včetně dalších povodí přítoků Dunaje (úmoří Černého moře) a pro
povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou národními částmi mezinárodních oblastí
povodí Labe, Dunaje a Odry.
Správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady
a s ústředními vodoprávními úřady zajišťují zpracování pro osm oblastí povodí. A to pro
oblast povodí Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky,
oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast
povodí Moravy a oblast povodí Dyje. Konečný návrh plánu oblasti povodí schvalují podle své
územní působnosti kraje. Ochranné pásmo vodních zdrojů stanoví nebo mění rozhodnutím
vodoprávní úřad. Důvodem ochrany je vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost zdrojů
podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou
vodou.
Plán hlavních povodí ČR
Plán hlavních povodí České republiky byl schválen vládou dne 23. května 2007 usnesením
č. 562. Plán hlavních povodí České republiky (PHP ČR) sice není dokument požadovaný
Rámcovou směrnicí, nicméně je významným strategickým dokumentem pro podporu
plánování v oblasti vod. Tento dokument stanoví rámcové cíle pro hospodaření
s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových
a podzemních vod a vodních ekosystémů vycházejících z cílů ochrany vod, pro udržitelné
užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních
poměrů a ochranu ekologické stability krajiny.
Plány oblastí povodí ČR
Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a to
prostřednictvím pořizování Plánu hlavních povodí České republiky a Plánů oblastí povodí,
které obsahují programy opatření. Podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.,
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je podle
ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) bod 1 vodního zákona a v souladu s ustanovením § 10 odst. 4
až 6 vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, zpřístupněn Časový plán a program
prací pro zpracování jednotlivých plánů oblasti povodí k připomínkám.
Plány dílčích oblastí povodí ČR
V souvislosti s nově stanovenou strukturou zpracování plánů povodí pro druhé plánovací
období zastupují plány dílčích povodí koncepční dokumenty „plány oblastí povodí“,
využívané v prvním plánovacím období. Plány dílčích povodí pořizují správci povodí dle své
působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními
vodoprávními úřady. Schvalují je dle své územní působnosti kraje. Plány dílčích povodí
doplňují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatření, které jsou nutné k dosažení
cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod,
hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich
uskutečnění. Základní obsah plánu dílčího povodí dále upravuje vyhláška č. 24/2011 Sb.,
o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Nově jsou plány dílčích povodí
zpracovávány pro 10 dílčích povodí:
• Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí:
o Plán dílčího povodí Horního a středního Labe.
o Plán dílčího povodí Horní Vltavy.
o Plán dílčího povodí Berounky.
36/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
o Plán dílčího povodí Dolní Vltavy.
o Plán dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
• Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí:
o Plán dílčího povodí Horní Odry.
o Plán dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
• Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí:
o Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu.
o Plán dílčího povodí Dyje.
o Plán dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje.
4.10 Hlavní směry protipovodňové ochrany
Důležitým cílem širokého komplexu protipovodňových opatření je postupné zvyšování
retenční schopnosti krajiny. I když mají jednotlivá řešení v horní, střední či dolní části povodí
svá specifika z hlediska volby opatření i jejich důsledků v protipovodňové ochraně, je třeba
vždy uvažovat o povodí jako celku a nepreferovat lokální ani regionální zájmy. V rámci
navrhovaných postupů jsou řešena opatření:
1) v pramenných oblastech toků,
2) na dolních a středních tocích řek, a to převážně na území vymezeném maximální záplavou
ze srpna roku 2002.
Při realizaci veškerých sanačních opatření je třeba brát v úvahu, že povodňové události jsou
přirozenou součástí říční dynamiky a úplná protipovodňová ochrana není možná, a to zejména
při mimořádných situacích. Důležité je tedy vypracovat protipovodňovou ochranu
stupňovitou, která bude v jednotlivých povodích a jejich dílčích částech zapracována do
místních, územních, resp. oblastních plánů rozvoje. V nich je třeba vyznačit plochy, které
budou ohroženy, bude-li určitý stupeň protipovodňové ochrany překonán. To je zvláště
důležité z hlediska informování obyvatelstva, ale i výrobního sektoru. Jakákoliv sanační
opatření by měla sloužit minimálně k zachování nebo zlepšení současné říční dynamiky. Při
jejich volbě je pak vhodné co nejméně ovlivňovat existující přírodní podmínky. Jednotlivá
protipovodňová opatření, která jsou navržena, jsou rozpracována v rámci tří hlavních směrů
protipovodňové ochrany:
• pasivní protipovodňová ochrana,
• výstavba ochranných hrází,
• výstavba a obnova retenčních nádrží (především obnova klauzů a výstavba suchých
nádrží). /Janský, PřFUK/
Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor,
který podstatným způsobem ovlivňuje časový a prostorový průběh povodní, jejichž důsledky
se pak projevují v zastavěných oblastech. Proto by protipovodňová ochrana měla být řešena
už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě ve volné krajině s využitím
její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují
vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření.
Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních
katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom
rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází
k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi
není nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat
37/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout
účinnější opatření pro záchranu životů a majetku.
Při aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové
rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami
využít toto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření
na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. Opatření v krajině jsou
především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů
a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách
krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku.
Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí
opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti
krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem
využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní.
Voda, která bude takto zadržena a prosákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě
a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. Optimální by bylo dosáhnout co
nejvyšší míry transformace povrchového odtoku na odtok podzemní.
V krajině se nachází velké množství upravených (napřímených, opevněných, zatrubněných)
drobných vodních toků, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí.
Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační
funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných
opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu.
Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného
i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to
možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je
i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně
širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy.
V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt,
aby byly nastartovány vhodné podmínky.
Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na
protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich
nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené
korytotvorné procesy drobných vodních toků.
Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních
opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových
situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově
v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy
určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich
realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).
Při návrhu preventivních protipovodňových opatření je potřeba nalézt vhodnou kombinaci
opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických
opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln. Je potřeba použít takovou
kombinaci opatření, aby byla co nejvíce využita pozitiva jednotlivých metod a odstraněna
jejich negativa a tím bylo dosaženo efektivního výsledku. Je velmi důležité omezovat aktivity
v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika.
Jak je uvedeno výše, protipovodňová opatření by měla tvořit komplexní soubor opatření
sestávající z následujících dílčích činností:
• opatření v krajině tam, kde je tento přístup možný a kde k nim stejně musí dojít;
• zkapacitnění koryt v sídlech tam, kde je to možné a nakolik je to efektivní v porovnání
s náklady;
38/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
• systém nádrží tam, kde výrazně převáží efekt a přitom stavby nádrží nezasáhnou do
sídel či infrastruktury;
• systém stabilních hrází chránících části obcí;
• mobilní hráze, hlavně tam, kde z různých důvodů nelze vybudovat hrazení stabilní,
tedy hlavně na exponovaných parcelách v sídlech;
• poldry, odsazené hráze, revitalizace koryt - tam, kde je to nejúčelnější.
Pokud se tedy dokáže částečně snížit zrychlený odtok vody z plochy povodí (převedení
povrchového odtoku na odtok podzemní, zpomalením povrchového odtoku) do vodních toků
a umožní se v údolních nivách mimo zastavěné území rozliv vody během povodňových stavů,
nemusí být úpravy na tocích (převážně v zastavěném území) tak technicky náročné a zároveň
finančně nákladné. /web up.kr-kralovehradecky.cz/
4.11 Akumulace a retence vody v krajině
Funkce vodních ploch v krajině:
• akumulace, zadržování vody;
• retence, ochrana před účinky přívalových srážek a zmírnění povodňových vln;
• čištění vody, sedimentace (zachycování živin a dalších splavenin);
• stabilizace mikroklimatu;
• stanoviště (biotopy) – dřeviny (funkce stabilizační a protierozní);
• estetická kvalita.
Retenční schopnost krajiny je daná její schopností zadržet vodu a tím zpomalit odtok
srážkových vod z území. Pod tímto pojmem je možné rozumět dočasné zadržení vody na
vegetaci, objektech v povodí, zadržení vody v pokryvné vrstvě povrchu půdy, v půdě,
mikrodepresích, poldrech a v tzv. bezodtokové fázi srážkově - odtokového procesu – v tomto
období jsou povrchové toky doplňovány vodou podzemní. Pokud krajina plní tuto svoji
funkci, přispívá k vyrovnanějšímu hydrologickému cyklu (menší výskyt extrémních stavů povodně, sucha) a k menšímu odplavování živin.
Významný vliv na retenční schopnost krajiny mají krajinné prvky, jako jsou lesní
ekosystémy, přirozené vodní toky a jejích nivy, louky, mokřady, meze, zasakovací pásy atd.
Odstraní-li se z krajiny tyto prvky, dochází k rychlému odtoku vody, k erozi, k zatěžování
vodních toků splavenou půdou s vysokým obsahem živin, ale taky k výraznému poklesu
zásob podzemní vody. Uvedené prvky zvyšují podíl převedení srážek z povrchového odtoku
na odtok podzemní.
Efektivní formu zadržování vody v krajině představují mokřadní biotopy, prameniště,
rašeliniště, tůně, litorály rybníků, říční nivy, podmáčené smrčiny apod. Svým působením se
podílejí na tlumení průtokových extrémů a transformaci povodňové vlny. Mokřady chrání
krajinu před záplavami, protože vytvářejí prostor, který v čase povodňových průtoků umožňuje
zachytit a akumulovat vodu. Mokřady působí jako vodní nádrž s funkcí retence vody v krajině.
Nedostatečná retence vody v krajině postihuje:
• všechny ekosystémy,
• potřeby člověka,
• umocňuje negativní projevy klimatické změny (častější extrémní srážky nebo naopak
sucho, extrémy teplotní, větrné, …).
Nevhodné hospodaření v krajině (vč. odvodnění) snižuje její přirozenou schopnost zadržovat
vodu.
39/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
4.12 Krajinné prvky (KP)
Krajinné prvky jsou přírodní nebo člověkem vytvořené útvary, které jsou nedílnou součástí
zemědělské krajiny, člení ji a spoluvytvářejí její ráz. Funkce KP:
• protierozní: ochrana půdy před erozí snížením vlivu erozních činitelů na půdu,
• zvýšení retence vody v krajině: zadržování vody v krajině přírodě blízkými opatřeními
(suché poldry, průlehy aj.), podpora zvýšené infiltrace vody (zasakovací pásy aj.),
• udržení/zvýšení ekologické stability území: udržení/zvýšení biologické rozmanitosti
(druhová, ekosystémová), propojení s dalšími přírodními útvary,
• krajinářská: tvorba krajiny, ochrana krajinného rázu,
• estetická a rekreační: jak krajina působí na člověka, možnosti odpočinku a rekreace,
• ochrana přírody a krajiny: významné krajinné prvky, význam CHKO, NP aj.
• protipovodňová: ochrana krajiny před povodněmi a jejich následky (náklady na
protipovodňová opatření přírodního a přirozeného rázu jsou řádově nižší než náklady
na stavby – hráze aj.).
Krajinné prvky dělíme na:
• KP v zemědělské krajině: KP jsou historicky vzniklé přírodní nebo uměle vytvořené
útvary, které mají alespoň částečnou společnou hranici se zemědělskou půdou
vedenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a nacházejí se úplně nebo
částečně na zemědělské půdě. Charakterem vegetace se liší od zemědělských plodin
pěstovaných na zemědělské půdě a svým specifickým rázem a velikostí od okolní
krajiny. Dotváří krajinný rámec, plní agroenvironmentální funkci a zemědělskou
činnost prostorově ovlivňují. KP jsou předmětem společenského, právem chráněného
zájmu k jejich zachování v původním stavu, bez nežádoucích vlivů zemědělské
výroby.
• Významné KP (VKP): Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje
významné KP. VKP je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Jsou jimi
lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části
krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný
prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty,
naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy.
Mohou to být i cenné plochy porostů sídelních útvarů, včetně historických zahrad
a parků. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. /web eagri.cz/
4.13 Komplexní pozemkové úpravy
Komplexní pozemkové úpravy ve smyslu zákona a ve veřejném zájmu prostorově a funkčně
uspořádávají pozemky, scelují je nebo dělí a tím se zabezpečuje využití pozemků a vyrovnání
jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální vlastnické hospodaření. V těchto
souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena.
Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění
půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky
pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro
územní plánování.
Součástí návrhu pozemkové úpravy je plán společných zařízení, který tvoří budoucí kostru
uspořádání zemědělské krajiny a je tedy formou krajinného plánu uvnitř pozemkové úpravy.
Jde zejména o opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, tedy polní nebo lesní cesty, dále
protierozní a vodohospodářská opatření k tvorbě a ochraně životního prostředí.
40/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Plánování pozemkových úprav prochází několika fázemi. Z krajinotvorného hlediska je
zvláště důležitý plán společných zařízení, který např. stanovuje vyrovnávací a náhradní
opatření v případě nezbytných zásahů do krajiny.
Pozemkové úpravy se stávají nejvýznamnějším nástrojem k prosazování zájmů tvorby
a ochrany krajiny. Podstatnou část nákladů na celý proces přebírá stát. Celého plánovacího
procesu se významně a aktivně účastní veřejnost. Zapojením veřejnosti se těmto plánovacím
procesům dostává široké publicity, díky níž je pak veřejnost zpětně informována
o konkrétních výsledcích a přínosech těchto plánovacích činností. /web eagri.cz/
5. Aktivity TP UVZ
5.1. Aktivity, zaměřené na identifikaci a iniciaci výzkumných, vývojových a inovačních
projektů a na zakládání kooperací
Aktivity lze rozdělit do následujících činností:
a) analýzy současného stavu poznání daného tematického okruhu (včetně SWOT) a míry
potřebnosti získání a implementace nových poznatků z oblasti výzkumu, vývoje
a/anebo inovací;
b) analýzy současného poznání odborných okruhů (state of the art);
c) posouzení současného stavu aplikační sféry z hlediska její konkurenceschopnosti
včetně jejího předpokládatelného trendu ve spolupráci s kompetentními zástupci
cílových skupin;
d) posouzení současné úrovně a efektivnosti stávajícího stavu mezinárodní kooperace
v oblasti VaV a inovací v oboru;
e) identifikace nových témat pro VaV a doporučení jejich řešení, pokud není možné
a efektivnější využití benchmarkingu, nákup licencí apod.
f) navržení a založení nových „páteřních“ (core groups) řešitelských týmů (včetně
mezinárodních) pro komunikaci se zdrojovými institucemi a cílovými skupinami a pro
řešení projektů VaV /ad předchozí bod e) /;
g) pořádání workshopů a/nebo pracovních seminářů zaměřených na problematiku výše
uvedených bodů / ad a) – f) /, na něž byli zváni zástupci všech relevantních skupin,
cílem těchto workshopů a seminářů mimo jiné také bylo:
- komplexní a objektivní posouzení poznatků ad a) – ad e);
- porovnání české úrovně znalostí s evropskou úrovní;
- vyvození závěrů a návrhy na řešení.
5.2. Aktivity, které jsou zaměřeny na zakládání a rozvoj spolupráce s relevantními
subjekty dlouhodobě působícími na poli VaV a inovací.
Pod tyto aktivity jsou zařazeny:
a) systematická spolupráce s
- Asociací inovačního podnikání ČR;
- Českou exekutivou ICID (předseda PR TP UVZ je místopředsedou ICID ČR;)
- Českou manažerskou asociací;
- Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CBCSD) byla založena
jako 64. regionální pobočka Světové Rady (WBCSD) 26. 4. 2012/.
41/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
b) dohody o spolupráci:
- k podpisu je připravena „Dohoda o vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem
vnitra České republiky a Technologickou platformou pro udržitelné vodní
zdroje ve věci spolupráce v oblasti rozvoje bezpečnostního výzkumu, jejím
předmětem je spolupráce při výměně informací obecné povahy v oblastech
vývoje, výzkumu a inovací v problematikách zabezpečení, ochrany
a udržitelnosti vodních zdrojů a vodního hospodářství, které budou obě
smluvní strany považovat za účelné, spolupráce již byla konkrétně zahájena;
- je vzájemně posuzována dohoda o spolupráci se sdružením podniků
chemického průmyslu SUSCHEM;
- je připravován návrh dohody o spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy.
Doplňkové aktivity
c) sborníky
d) monografie
e) popularizační články ve specializovaných periodikách typu Inovační podnikání apod.
f) specializovaná periodika
g) webový portál TP.
Cílem bylo posílení vztahů mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými
organizacemi a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy prostřednictvím zvýšené
spolupráce mezi subjekty, která se projevilo intenzivnější komunikací a přenosem informací
mezi jednotlivými subjekty zainteresovanými v oblasti hospodaření s vodami v ČR.
Důsledkem realizace projektu je rozšíření a zkvalitnění přenosu a využití výsledků výzkumu
a vývoje do praxe a z praxe do výuky, přičemž byly jak v oblasti výuky, tak ve sféře VaV
i v realizační praxi flexibilně reflektovány trendy požadavků trhu práce i nezbytnost podpory
inovačních řešení.
Projektem zkvalitněná a rozšířená spolupráce mezi subjekty se projevila společným
využíváním výzkumných a vývojových kapacit (zejména v oblasti lidských zdrojů) a/nebo
know how, prohloubením vzájemné konzultační činnosti vysokých škol a aplikační sféry,
realizováním odborných stáží, společných seminářů aj. Zkvalitnění spolupráce mezi subjekty
stejného i různého druhu se opíralo o důsledné využívání relevantních evaluačních nástrojů
a zpětné vazby.
Mezi vlastními aktivitami byla důležitá podpora rozvoje lidských zdrojů pro fungování
Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje cestou jejího síťování s dalšími
relevantními technologickými platformami v ČR i v zahraničí.
5.3. Témata výzkumu, vývoje a inovací
Ve Studii proveditelnosti, která je součástí žádosti o podporu projektu TP UVZ – rozvoj
(reg. č. 5.1 SPTP02/035.1 SPTP02/037) bylo identifikováno devět témat výzkumných
projektů, (z toho jeden mezinárodní), které byly deklarovány jako závazné indikátory. Tyto
návrhy projektů a žádosti o jejich podporu budou podávány podle možností daných
relevantními výzvami, na jejich zpracování se bude většinou podílet experti společného
projektového týmu TP UVZ. Kromě níže uvedených jsou připravována další projektová
témata a náměty.
a) Udržitelnost vodních zdrojů pro průmyslovou výrobu.
b) Ochrana průmyslových objektů a jejich infrastruktury před extrémními jevy v povodí.
c) Webový portál ochrany a využívání vodních zdrojů.
42/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
d) Dynamika Cs137 v mokřadech a možnosti jeho zadržení.
e) Nakládání s dešťovou vodou ze zpevněných ploch v průmyslových areálech.
f) Možnosti detekce a eliminace nový nebezpečných látek ve vodě (pesticidy, farmaka,
chemikálie).
g) Stabilizace a remediace ploch kontaminovaných po průmyslovém užití
h) Využití dlouhodobě nevyužívaných území typu brownfields.
i) Problematika úložišť popílků a negativního ovlivnění půdy a vody v okolí těchto
lokalit.
Projekty, neuvedené v Studii proveditelnosti k žádosti o podporu projektu TP UVZ –
rozvoj
j) Webový portál informací o evropské a tuzemské legislativě v oblasti vod.
k) Modernizace výuky oboru Vodní hospodářství - Klíčová etapa 04 řešená v rámci
projektu "Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se
zaměřením na problematiku ochrany životního prostředí“ (acronym ENVIMOD).
Tato témata navazují na pracovní okruhy Strategické výzkumné agendy:
a) Projekty vycházející z návrhů SVA/IAP
I
II
SVA je členěna na dílčí
Navrhované projekty, které
vybrané problémové okruhy z těchto okruhů vycházejí
1. Systém půda – voda
v krajině.
2. Funkce lesa – interakce
lesního a vodního
hospodářství
III
Poznámky
a) Udržitelnost vodních
Holistické pojetí zabezpečení
zdrojů pro průmyslovou
dostatečnosti vodních zdrojů
výrobu
c) Webový portál ochrany a W portál má univerzální
využívání vodních zdrojů
funkci, stav lesů ovlivňuje
také bezpečnost zdrojů pro
průmysl
3. Management podzemních i) Problematika úložišť
vod (včetně modelů)
popílků a negativního
ovlivnění půdy a vody v okolí
těchto lokalit.
4. Revitalizace vodotečí
d) Dynamika Cs137
v mokřadech a možnosti jeho
zadržení
5. Podpora inovací v oboru
zásobování pitnou vodou
(Přenos nových vědeckých
poznatků do praxe)
f) Možnosti detekce a
Zcela aktuální problematika i
eliminace nový nebezpečných v EU
látek ve vodě (pesticidy,
farmaka, chemikálie)
6. Extrémní situace
v hydrologickém a
spotřebním cyklu vody.
b) Ochrana průmyslových
objektů a jejich infrastruktury
před extrémními jevy
v povodí
43/119
K tokům přilehlé mokřady
ovlivňují kvalitu povrchových
vod, je nutné je při
revitalizacích brát v úvahu
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
7. Metody hodnocení a řízení
rizik ve vodním hospodářství
(vč. starých ekologických
zátěží).
g) Stabilizace a remediace
ploch kontaminovaných po
průmyslovém užití
8. Klimatická změna a
strategie adaptace.
e) Nakládání s dešťovou
vodou ze zpevněných ploch
v průmyslových areálech
9. Vzdělávání a osvěta
veřejnosti.
Modernizace výuky oboru
Projekt byl již zahájen
Vodní hospodářství - Klíčová
etapa 04 řešená v rámci
projektu "Modernizace výuky
technických a přírodovědných
oborů na UJEP se zaměřením
na problematiku ochrany
životního prostředí“ (acronym
ENVIMOD)
h) Využití dlouhodobě
nevyužívaných území typu
brownfields
Strategie adaptace zahrnuje
jakékoliv možnosti
racionalizace zacházení
s vodami
Stručný popis plánovaných projektů VaV:
Ad a) Udržitelnost vodních zdrojů pro průmyslovou výrobu
Průmyslová výroba spotřebuje velké množství vody. S klimatickou změnou souvisí zejména
změna kvantitativních charakteristik vodních zdrojů jak povrchových tak podzemních, do
budoucna je třeba předpokládat potřebu využití náhradních zdrojů vody pro průmysl.
Výsledkem projektu budou Jednotné metodické postupy vyhledávání vhodných zdrojů pro
průmyslové využití. Metodické postupy pro identifikaci vody pro průmyslovou výrobu budou
koncipovány tak, aby zohledňovaly jak kritérium charakteru průmyslové výroby (úprava vody
je nutná v mnoha průmyslových aplikacích a požadavky na vodu se velice liší), tak
ekonomické aspekty, včetně udržitelnosti životního prostředí. Metodické postupy budou
rovněž optimalizovat a standardizovat procesy snižování spotřeby vody v průmyslu, které se
provádí například zavedením uzavřeného vodního cyklu – voda se v provozu továrny používá
opakovaně.
Iniciace projektu:• souhrnná studie - Vývoj oblastí s nedostatkem vody v ČR projednání tématu
s příslušnými institucemi a svazy (MV ČR, SUSCHEM apod.);
• analytická zpráva o postupech ve srovnatelných zemích EU;
• pracovní workshop se zástupci podnikatelské sféry i státní správy a se správci vodních
zdrojů.
Výstup projektu: krizové scénáře pro bezprostřední dopad klimatické změny z pohledu
udržitelnosti vodních zdrojů v oblasti průmyslu a zajištění udržitelnosti provozu
průmyslových podniků
Harmonogram přípravy projektu:
44/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
• souhrnná studie - I/13;
• analytická zpráva - I/13
• vytvoření projektového a řešitelského týmu – I/13
• specifikace jednotlivých věcných okruhů I/13
• zpracování žádosti a podkladů pro výzvu II/13.
Zapojené subjekty: VÚMOP, v.v.i., GEOtes, a.s., MV ČR, zástupci průmyslové výroby.
Předpokládaní partneři: konzultační firmy v oblasti průmyslové výroby a problematiky
využitelnosti vodních zdrojů pro průmysl, AIP ČR.
Finanční zdroje pro realizaci projektu: účelová podpora TAČR a kofinancování z vlastních
zdrojů účastníků projektu dle zadávací dokumentace.
Náklady projektu: 12 mil. Kč
Cílová skupina: průmyslové podniky závislé na vodních zdrojích.
Diseminace: publikace výsledků v odborných časopisech, workshopy, aktivní účast na
konferencích, na Dnech inovací AIP ČR apod.
Ad b) Ochrana průmyslových objektů a jejich infrastruktury před extrémními jevy
v povodí
Posuzování míry povodňového nebezpečí patří k aktuálním problémům s celospolečenským
dosahem. Jednou z nejbližších povinností, které ukládá Směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (povodňová směrnice), je
předběžné vyhodnocení povodňových rizik. Pro analýzu a mapování povodňových událostí ve
vazbě na ochranu průmyslových objektů a jejich infrastrukturu bude využito výškopisných dat
z leteckého laserového skenování (ČUZK), bude vytvořena databáze ohrožených
průmyslových objektů a specifikován výčet nebezpečných látek, které mohou být
distribuovány z konkrétních průmyslových areálů do říční sítě.
Klíčová slova: stanovení rozlivových a záplavových území s využitím Laser scaningu,
optimalizace systému protipovodňové ochrany, budování suchých nádrží („poldry“).
Výstup projektu: certifikovaná metodika a specializované mapy s odborným obsahem
s katalogem opatření protipovodňové ochrany.
Dopad: vytvoření systému opatření v krajině pro bezprostřední ochranu průmyslových
objektů a jejich infrastruktury z pohledu udržitelnosti jejich provozu a ochrany majetku.
Iniciace projektu:
• souhrnná studie - vyhodnocení stávajícího stavu včetně SWOT;
• state of the art o postupech ve srovnatelných zemích EU;
• pracovní workshop.
Harmonogram přípravy projektu:
• souhrnná studie - I/13;
• posouzení možnosti využití superpočítačového pracoviště - I/13;
• analytická zpráva - I/13;
• vytvoření projektového a řešitelského týmu – I/13;
• specifikace jednotlivých věcných okruhů I/13;
• zpracování žádosti a podkladů pro výzvu II/13.
Zapojené subjekty: VÚMOP, v.v.i., ČZU, DHI a.s.
Předpokládaní partneři: konzultační firmy v oblasti průmyslové výroby a nakládání s vodami
v oblasti průmyslu, AIP ČR.
45/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Finanční zdroje pro realizaci projektu: účelová podpora TAČR nebo BV MV 2013.
Náklady projektu: 13,5 mil. Kč.
Cílová skupina: průmyslové podniky situované v lokalitách ohrožených extrémními jevy
souvisejícími s klimatickou změnou.
Diseminace: publikace výsledků v odborných časopisech, workshopy, aktivní účast na
konferencích, na Dnech inovací AIP ČR apod.
Ad c) Webový portál ochrany a využívání vodních zdrojů
V roce 2000 Evropská unie učinila průlomový krok, když přijala rámcovou směrnici o vodě.
Směrnice zavádí nový legislativní přístup k hospodaření s vodou a její ochraně, který není
založen na státních nebo politických hranicích, ale na přirozených geografických
a hydrologických útvarech - povodích.
Rámcová směrnice (2000/60) stanoví rámec EU pro ochranu vnitrozemských povrchových,
brakických, pobřežních a podzemních vod za účelem prevence a snižování znečištění,
podpory udržitelného využívání vody, ochrany vodního prostředí, zlepšení stavu vodních
ekosystémů a zmírnění účinků záplav a sucha. Povodí, která pokrývají území více než
jednoho členského státu, jsou přiřazena k mezinárodní oblasti povodí.
Cíle, který si směrnice vytkla, je třeba dosáhnout nejpozději do 15 let od jejího vstupu
v platnost (2015); tato lhůta však může být za určitých podmínek prodloužena nebo zmírněna.
První přezkum plánu na řízení povodí by měl proběhnout v roce 2021. Prováděcí zpráva
„Směrem k udržitelnému vodnímu hospodářství v Evropské unii“ z roku 2007
[KOM (2007) 128], která byla předložena na konferenci EU o vodě v roce 2007, ukazuje, že
bylo dosaženo významného pokroku, třebaže přetrvává ještě řada nedostatků. Zároveň se
zprávou představila Komise nový nástroj Společenství WISE (Evropský systém informací
o vodě), který obsahuje množství údajů a informací shromážděných na úrovni EU
umožňujících výměnu informací prostřednictvím jeho veřejného internetového portálu
a rychlou reakci s cílem zabývat se například podáváním zpráv o znečištění.
V současnosti je v gesci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, ve
spolupráci s dalšími ústředními vodoprávními úřady k dispozici široké veřejnosti soubor
informací o vodách České republiky. Jedná se o přehledné, snadno dostupné a srozumitelné
údaje, které jsou nebo mohou být pro všechny občany České republiky nejen zajímavé, ale
i velmi podstatné. Samotný Informační systém VODA je již cíleně budován a postupně
dochází k zveřejňování jednotlivých aplikací na Vodohospodářském informačním portálu
VODA.
V současné době se tento portál řadí mezi plně profesionální portály s vodohospodářskou
tematikou, jehož sledovanost (počet denních unikátních návštěvníků) se pohybuje v řádu
několika desítek tisíc. Je nutné také zmínit tu skutečnost, že zmiňovaný portál je unikátním
systémem i v celoevropském měřítku. Tato skutečnost je také samozřejmě podpořena
kvalifikovaným přístupem zejména státních podniků Povodí k dané problematice a jejich
ochotou podílet se na zajišťování informovanosti obyvatel.
„Portál ochrany a využívání vodních zdrojů“, bude poskytovat informace o ochraně a využití
vodních zdrojů v kontextu dalších relevantních podkladů. Webový portál bude navržen
a implementován takovým způsobem, aby byl schopen poskytovat komplexní informace
o ochraně a využívání vodních zdrojů na různých úrovních detailu podle aktuálních potřeb
uživatelů (státní správa, samospráva). Webový portál bude implementován na geoportálu
SOWAC GIS jako relativně samostatní aplikace s textovou a mapovou částí s přepojením na
další relevantní aplikace geoportálu a dostupné datové zdroje.
46/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Dopad: Zvýšení ochrany vodních zdrojů a obecně povědomí o informačních zdrojích
zahrnujících danou tematiku. Dojde k analýzám, implementacím a transformacích
dostupných, či nově vytvořených mapových a datových vrstev do uživatelsky akceptovatelné
formy, prezentované na dostupných webových portálech.
Iniciace projektu:
• souhrnná studie;
• vyhodnocení relevantních zahraničních řešení;
• projednání s ministerstvy, zástupci průmyslové sféry a se zástupci dalších
zainteresovaných subjektů;
• pracovní workshop za účasti zástupců zainteresovaných institucí i podnikové sféry.
Harmonogram přípravy projektu:
• souhrnná studie - II/13;
• workshop - II/13;
• vytvoření projektového a řešitelského týmu – II/13;
• specifikace jednotlivých věcných okruhů II/13;
• zpracování žádosti a podkladů pro výzvu III/13.
Zapojené subjekty: VÚMOP v.v.i., subjekty interesované v oblasti ochrany vody. Pro
praktické aplikace budou do týmu přizváni účastnící z privátní sféry, pro které bude řešení
projektu prioritní z pohledu jejich činnosti, např. projektanti, hydrogeologové apod.
Předpokládaní partneři: MENDELU, VŠB-TUO, obchodní společnosti a jiné organizace
z privátní sféry.
Finanční zdroje pro realizaci projektu: TAČR, 7. Rámcový program 2013 případně jiné
programy a fondy EU a ČR.
Náklady projektu: 9 mil. Kč
Cílová skupina: Státní správa, samospráva, investoři, podnikatelské subjekty, odborná i laická
veřejnost.
Diseminace: šíření informací o projektu, jeho výsledků a aktivit partnerům či cílové skupině
formou sjednaných schůzek, zpráv, odborných článků nebo jiných konkrétních výstupů
a přednáškami na odborných konferencích a seminářích.
Ad d) Dynamika Cs137 (zbytkové cesium) v mokřadech a možnosti jeho zadržení.
V rámci řešení bude realizováno:
rešerše dokumentů a studií: Three Milles Island (březen 1979), Černobyl (1986)
Fukushima (2011);
• vlastní výsledky sledování;
• návrh opatření pro zadržení Cs137 v kulturní krajině.
Očekávaný dopad: na základě vlastních měření a experimentů a na základě literárních údajů
bude vytvořen přehled účinnosti substrátů a krajinných prvků v zadržování Cs137.
Iniciace projektu:
•
• stav současných znalostí o příjmu a zadržení Cs137 bude diskutován se členy TP
UVZ, zejména s VÚMOP z hlediska struktury a funkce zemědělské krajiny;
• bude zpracována souhrnná analýza;
• bude iniciována spolupráce se SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) , s podniky
Povodí a Hygienickou službou a dalšími relevantními subjekty formou konzultací a
následného workshopu
• pracovní workshop zainteresovaných.
Harmonogram přípravy projektu:
47/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
• souhrnná zpráva - II/13;
• návrh postupu prací projektu Duke University – II/13;
• s Duke University plán cíle pro jednotlivé roky řešení a odpovídající harmonogram
odběru vzorků a analýz. II/ 13;
• zpracování žádosti a podkladů pro výzvu III/13.
Zapojené subjekty: ENKI, o.p.s., Duke University USA
Předpokládaní partneři: Státní ústav radiační ochrany budou řešiteli projektu.
Finanční zdroje pro realizaci projektu: návrh do Programu Kontakt (MSMT)
Cílová skupina Podniky povodí, Hygiena, SÚRO, Vodohospodářský správa (Krajský úřad
Česé Budějovice, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra).
Diseminac : publikace a konference na konci projektu v roce 2015/16
Ad e) Nakládání s dešťovou vodou ze zpevněných ploch v průmyslových areálech.
Dešťové vody komplexně podléhají ochraně dle Vodního zákona č. 254/2001 Sb. a při jejich
odtoku Zákonu o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. Nakládání s dešťovou vodou je
dále upravováno různými vyhláškami. V rámci optimalizačních opatření budou v rámci
zpracování metodického návodu pro optimalizační postupy při nakládání s dešťovou vodou ze
zpevněných ploch v průmyslových areálech sledována především retence, akumulace,
vsakování, ale především využití dešťových vod pro průmyslovou výrobu, která vyžaduje
velkou spotřebu vody.
Klíčová slova: kategorizace průmyslových objektů z hlediska potenciálu využití dešťových
vod, technologie úpravy a jímání dešťových vod, způsoby dalšího využití dešťové vody
v průmyslu.
Výstupy: Certifikovaná metodika s katalogem opatření, ověřená technologie.
Iniciace projektu:
• studie současného stavu;
• informace o postupech v EU;
• jednání s cílovými skupinami per partes;
• workshop za účasti zástupců všech zainteresovaných (i cílových skupin).
Očekávaný dopad: vytvoření systému opatření sloužících k využití srážkových vod pro další
využití v průmyslu případně jiném odvětví.
Harmonogram přípravy projektu:
• analýzy I/14;
• workshop I/14;
• vytvoření projektového a řešitelského týmu I/14;
• specifikace jednotlivých problematických okruhů I/14;
• časový plán řešení projektu II/14
• podání žádosti o podporu II/14.
Zapojené subjekty: VÚMOP,v.v.i., AQUA INDUSTRIAL, s.r.o.
Předpokládaní partneři VaV projektu - specialisté z oboru technologie úpravy vody.
Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu: účelová podpora TAČR a kofinancování
z vlastních zdrojů účastníků projektu dle zadávací dokumentace.
48/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Náklady projektu: 12,5 mil. Kč
Cílová skupina: průmyslové podniky s velkou plochou průmyslových areálů.
Diseminace: publikace výsledků v odborných časopisech, workshopy, aktivní účast na
konferencích.
Ad f) Možnosti detekce a eliminace nový nebezpečných látek ve vodě (pesticidy,
farmaka, chemikálie).
V rámci projektu bude probíhat spolupráce s členy a partnery TP UVZ, specializujícími se na
tuto problematiku (např. W.P.E., podniky Povodí, atp.).
Iniciace projektu:
• projekt je v podstatě iniciován veřejným zájmem, kontaminanty ve vodě představují
reálné riziko jak pro organismy žijící ve vodním prostředí, tak pro kvalitu pitné vody
i technologické vody pro potravinářský průmysl apod.
• budou získávány informace o efektivitě stávajících čistírenských technologií při
eliminaci dosud nesledovaných či minimálně sledovaných farmak a pesticidů
z odpadních vod i pitné vody;
• budou experimentálně a i provozně ověřovány nové principy potenciálně zvyšující
úspěšnost eliminace výše uvedených sloučenin z čištěných vod;
• budou provedeny návrhy inovačních technologií a zařízení v oblasti úpravy vody
maximálně eliminující výše uvedené kontaminanty z čištěné vody.
• Projekt bude založen na spolupráci firmy vyvíjející čistírenské technologie
a výzkumnou institucí disponující nejmodernější analytickou technikou a špičkovým
expertem na detekci „nových“ kontaminantů ve složkách vodního prostředí.
Harmonogram přípravy projektu:
• Analýza současného stavu – nové hrozby I/14.
• State of the art analýza – EU I/14.
• Workshop I/14.
• Podání žádosti o podporu II/14.
Zapojené subjekty a partneři: JČU, W.P.E., a.s.
Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu: TAČR, jiné disponibilní fondy.
Cílová skupina: potravinářský průmysl, obyvatelstvo ČR.
Diseminace: potenciálními zákazníky budou producenti a zpracovatelé odpadních vod,
výrobci pitné a užitkové vody a současně domácnosti a malé sídelní aglomerace s vysokou
recyklací vody a omezenými zdroji vod, orgány státní správy odpovědné za kvalitu vod, atp.
Nabídka a distribuce poznatků bude zaměřena především na obce, projekční ústavy
a organizace zaměřující se na zpracování odpadních vod a výrobu vody pitné – formou
populárních článků, příspěvků do sborníků, zasláním dopisů, spolupráce s masmédii.
49/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Ad g) Stabilizace a remediace ploch kontaminovaných po průmyslovém užití.
Životní prostředí je znečišťováno množstvím polutantů, které jsou spojeny s lidskou činností.
Tyto látky mají v mnoha případech tendenci akumulovat se v prostředí, a tak být potenciálním
nebezpečím pro lidské zdraví i životní prostředí. Pozornost se zaměřuje na látky ze spektra
rizikových prvků a perzistentních organických polutantů.
Principem navrhovaného projektu je výzkum možných stabilizačních a remediačních postupů
na různém stupni kontaminovaných ploch, zejména ekologicky poškozených areálů po
průmyslovém využití, či jiném zásahu způsobujícím kontaminaci půdy.
Metoda: stabilizace půdy a vyplývající zamezení ohrožení podzemních a povrchových vod
bude navrženo na principu půdních aditiv, remediace způsobem fytoremediace za pomoci
zemědělských plodin.
Výstup: Certifikovaná metodika „Metodika stabilizace a fytoremediace kontaminovaných
ploch“.
Očekávaný dopad: využití půdních aditiv a rostlin k eliminaci rizikových látek v životním
prostředí, zavedení metodiky.
Způsob iniciace a harmonogram projektu:
• rešerše současných poznatků v ČR - II-III/2013;
• state of the art v EU, související aktivity WssTP apod - II-IV/2013;
• workshop - IV/2013;
• veřejná soutěž TAČR I/2014.
Zapojené subjekty: VÚMOP, .v.v.i., DEKONTA, a.s., UJEP, VŠB-TUO.
Partneři VaV projektu – konzultační: Zdravotní ústav, MŽP ČR, MV ČR, specializované
NNO.
Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu: podle zadávacích podmínek veřejné soutěže
(TA ČR) + spoluúčast.
Náklady projektu: 15 mil. Kč.
Cílová skupina: ekologové z průmyslových odvětví, orgány státní správy a samosprávy,
odborníci v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávací a výzkumné instituce Diseminace:
periodické a výroční zprávy, v průběhu realizace projektu i po jeho skončení se plánují
odborné semináře a workshopy s prezentací a interpretací získaných výsledků. Podle
možností budou veřejnosti předávány propagační materiály s odkazem na probíhající projekt.
Ad h) Využití dlouhodobě nevyužívaných území typu brownfields.
Problematika lokalit typu brownfield a jejich revitalizace je aktuálním tématem ve vyspělých
zemích zhruba od konce 60. let 20. století. Představují zásadní problém pro udržitelný rozvoj
obcí, měst, regionů a krajiny a jejich nové využití souvisí s řadou oblastí – environmentálních,
ekonomických, legislativních a praktických (strategické, územní a krajinné plánování).
Brownfieldy jsou různého typu a intenzity ovlivnění nebo ohrožení okolního prostředí.
Předpokladem úspěšné revitalizace brownfieldů je jejich identifikace, kategorizace, a tím
vyjasnění kompetence ohledně jejich dalšího rozvoje. Problematika brownfieldů je často
automaticky spojována s ekologickými riziky a brownfield se stává synonymem ekologické
zátěže.
Možnosti budoucího využití ploch brownfields pozemků jsou určeny mimo jiné hygienickým
stavem půdy, eventuálně se odvíjejí od výsledků remediace půdy. Přístupy k hodnocení
enviromentální zátěže a hygienického stavu půdy jsou různé. V současné době jsou široce
používány kritické hodnoty, které jsou vypracovány pro obsahy tzv. rizikových látek,
dělených na látky anorganické povahy – potenciálně rizikové prvky (RP) a látky organické
povahy – perzistentní organické polutanty (POPs).
50/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Strategie projektu bude směřovat k získání poznatků k objektivnímu hodnocení rizik
kontaminace půd v areálech vybraných brownfiels. Principem bude komplexní průzkum
lokalit typu brownfield a sledování ekologické zátěže těchto lokalit vzhledem k možné
kontaminaci půdy (a nesaturované zóny) a vyplývajícímu ohrožení okolních vodních zdrojů.
Pozornost bude věnována průmyslovým areálům, vojenským újezdům, skládkám a rovněž
tzv. zemědělským brownfieldům.
Klíčová slova: brownfieds, environmentální zátěž, perzistentní organické polutanty, rizikové
prvky.
Harmonogram přípravy projektu:
• analýza současného stavu – nové hrozby IV/13;
• state of the art analýza – EU IV/13;
• workshop I/14;
• žádost o podporu I-IV/14.
Výstup: Specializovaná mapa zátěže areálů v rozsahu daném upřesněnou metodikou projektu.
Zapojené subjekty:- VÚMOP, .v.v.i., GeoTest, a.s., DEKONTA, a.s., VŠB-TUO.
Partneři VaV projektu – Zdravotní ústav, krajské úřady, relevantní NNO.
Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu, - dle zadávacích podmínek veřejné soutěže
(TA ČR) + spoluúčast.
Cílová skupina:- orgány státní správy a samosprávy , odborníci v oblasti ochrany životního
prostředí, vzdělávací a výzkumné instituce.
Diseminace:
• databáze monitorovacích stanovišť, do této databáze budou postupně doplňovány
získávané informace a výsledky. Databáze bude do určitého stupně přístupná
jednotlivým uživatelům výstupů projektu.
• speciální www stránky, kam budou vkládány postupně získávané informace a data zde je možnost využít a navázat na modul Land Parcel Information System (LPIS).
• publikace mapových výstupů v zájmové oblasti.
• odborné semináře a workshopy s prezentací a interpretací získaných výsledků;
• propagační materiály s odkazem na probíhající projekt.
• odborný tisk.
• výsledky projektu budou prezentovány na vlastních i jiných seminářích, konferencích
a workshopech zaměřených ke sledované problematice.
Náklady projektu: 14 mil. Kč
Ad i) Problematika úložišť popílků a negativního ovlivnění půdy a vody v okolí těchto
lokalit
Uzavírání prostor po průmyslové a těžební činnosti, resp. návrat těchto lokalit k plnění
specifických funkcí v krajině, má v ČR dlouholetou tradici. Hlavním cílem výzkumů byla
snaha o tvorbu půdního profilu umožňujícího optimální růst cílové kultury. Zemědělské
a lesnické rekultivace mají však odlišná specifika od rekultivací prováděných na
popílkovištích a jiných skládkách vedlejších energetických produktů, neboť na rozdíl od
zahlazování důlní a těžební činnosti je v případě popílkovišť k dispozici materiál extrémní jak
ve svých fyzikálně-chemických, tak i hygienických parametrech. Popílek je nejjemnější
frakce zbytku ze spalování uhlí o zrnitosti 0 - 1 mm, který je zachytáván v odlučovačích, je to
heterogenní materiál, jehož chemické, fyzikální, mineralogické, morfologické a technologické
51/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
vlastnosti jsou tedy značně rozdílné v závislosti na kvalitě spalovaného uhlí a technologii
spalovacího procesu.
Rekultivační praxe útvarů popílkovišť postrádá metodický postup jak k danému substrátu
přistupovat z pohledu optimalizace vegetační vrstvy nově vytvořené půdy. Z tohoto důvodu je
nutné připravit podklady pro návrhy vhodných rekultivačních opatření respektujících
specifika těchto úložišť, zejména z pohledu kontaminace a chování těchto antropogenních
útvarů. Projekt se pokusí vyplnit vakuum v této problematice a podat informace o stavu těchto
rizikových ploch v České republice.
Výstupy: Certifikovaná metodika.
Iniciace a harmonogram přípravy projektu:
• studie – analýza současného stavu v ČR I/14;
• analýza state of the art v EU III/13 – I/14;
• projektový a řešitelský tým;
• workshop za účasti zástupců cílových skupin;
• projekt II/14.
Zapojené subjekty: VÚMOP, .v.v.i., DEKONTA, VŠB-TUO, UJEP, MENDELU.
Partneři: Zdravotní ústav.
Zajištění finančních zdrojů pro realizaci projektu, - dle zadávacích podmínek veřejné soutěže
(TA ČR) + spoluúčast.
Cílová skupina: průmysloví producenti, orgány státní správy a samospráv odborníci v oblasti
ochrany životního prostředí, vzdělávací a výzkumné a projektové instituce.
Diseminace: odborný tisk, popularizační články, www stránky TP UVZ a partnerů, dopisy na
KÚ, MV, MPO apod.
Propagace výsledků na oborových průmyslových konferencích.
Náklady projektu: 15,5 mil. Kč
Ad j) Webový portál informací o evropské a tuzemské legislativě v oblasti vod
Právo Evropské unie tvoří samostatný systém právních aktů odlišný na straně jedné od
systému mezinárodního práva a na straně druhé od systémů národních právních řádů. Jde
o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států. Na jeho
vzniku, zavedení, dohledem nad ním a na dalším jeho vývoji se podílí řada institucí EU.
Právní předpisy, které tvoří jeho součást, jsou velmi početné. Evropská unie je jedním
z největších vydavatelů online informací na světě a hledání informací může být náročné.
Každý den se na internet dostane obrovské množství informací včetně legislativy, statistiky,
tiskových zpráv a dalších informací. Všechny instituce a orgány EU mají vlastní internetové
stránky. Vlastní stránky mají také úřadovny EU v každé z členských zemí a v zemích po
celém světě. Další online služby uspokojují řadu potřeb, ať se jedná o DIČ firem, objednávání
publikací EU či pomoc lidem, kteří hledají práci v zahraničí.
Portály zainteresovaných státních orgánů a organizací v ČR obsahují informace jak
o evropských legislativních aktech tak tuzemských, avšak dosti nepřehledně, takže hledání
potřebných právních informací pro pracovníky, kteří nejsou profesí právníky, ale příslušné
právní informace potřebují, není příliš efektivní. Zamýšlený webový portál by měl být
průvodcem v informačním terénu na internetu, který uspoří pracovní čas při vyhledání
konkrétních specializovaných webových stránek a zejména zkušených odborníků, kteří
mohou pomoci při řešení problémů v oblasti ochrany vod v ČR.
52/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Iniciace projektu:
• souhrnná studie;
• analytická zpráva o současném stavu v ČR a EU;
• projednání s ministerstvy, zástupci povodí v ČR a se zástupci dalších zainteresovaných
subjektů – výzkumných ústavů a vysokých škol;
• pracovní workshop za účasti zástupců zainteresovaných institucí.
Harmonogram přípravy projektu
• souhrnná studie - II/13;
• analytická zpráva - II/13;
• workshop - III/13;
• - zpracování žádosti a podkladů pro výzvu III/13.
Zapojené subjekty: VÚMOP v.v.i., MENDELU, UJEP, státní podniky Povodí.
Předpokládaní partneři: VÚMOP v.v.i. Praha, MENDELU Brno, ÚISK FF UK Praha.
Finanční zdroje pro realizaci projektu: TAČR, 7. Rámcový program 2013 případně jiné
programy a fondy EU a ČR.
Náklady projektu: 3 mil. Kč.
Cílová skupina: státní správa, samospráva, vysoké školy, výzkumné instituce, odborná i laická
veřejnost.
Očekávaný dopad: Zvýšení povědomí a přehledu zainteresované veřejnosti o vazbách
evropských a tuzemských informačních zdrojů o legislativě EU a ČR a jejich využití pro
zkvalitnění a zefektivnění výsledků pracovní činnosti.
Diseminace: šíření informací o projektu, jeho výsledků a aktivit partnerům či cílové skupině
formou sjednaných schůzek, zpráv, odborných článků nebo jiných konkrétních výstupů
a přednáškami na odborných konferencích a seminářích.
Ad j) Webový portál informací o evropské a tuzemské legislativě v oblasti vod
Právo Evropské unie tvoří samostatný systém právních aktů odlišný na straně jedné od
systému mezinárodního práva a na straně druhé od systémů národních právních řádů. Jde
o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států. Na jeho
vzniku, zavedení, dohledem nad ním a na dalším jeho vývoji se podílí řada institucí EU.
Právní předpisy, které tvoří jeho součást, jsou velmi početné. Evropská unie je jedním
z největších vydavatelů online informací na světě a hledání informací může být náročné.
Každý den se na internet dostane obrovské množství informací včetně legislativy, statistiky,
tiskových zpráv a dalších informací. Všechny instituce a orgány EU mají vlastní internetové
stránky. Vlastní stránky mají také úřadovny EU v každé z členských zemí a v zemích po
celém světě. Další online služby uspokojují řadu potřeb, ať se jedná o DIČ firem, objednávání
publikací EU či pomoc lidem, kteří hledají práci v zahraničí.
Portály zainteresovaných státních orgánů a organizací v ČR obsahují informace jak
o evropských legislativních aktech tak tuzemských, avšak dosti nepřehledně, takže hledání
potřebných právních informací pro pracovníky, kteří nejsou profesí právníky, ale příslušné
53/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
právní informace potřebují, není příliš efektivní. Zamýšlený webový portál by měl být
průvodcem v informačním terénu na internetu, který uspoří pracovní čas při vyhledání
konkrétních specializovaných webových stránek a zejména zkušených odborníků, kteří
mohou pomoci při řešení problémů v oblasti ochrany vod v ČR.
Iniciace projektu:
• souhrnná studie;
• analytická zpráva o současném stavu v ČR a EU;
• projednání s ministerstvy, zástupci povodí v ČR a se zástupci dalších zainteresovaných
subjektů – výzkumných ústavů a vysokých škol;
• pracovní workshop za účasti zástupců zainteresovaných institucí.
Harmonogram přípravy projektu
• souhrnná studie - II/13;
• analytická zpráva - II/13;
• workshop - III/13;
• - zpracování žádosti a podkladů pro výzvu III/13.
Zapojené subjekty: VÚMOP v.v.i., MENDELU, UJEP, státní podniky Povodí.
Předpokládaní partneři: VÚMOP v.v.i. Praha, MENDELU Brno, ÚISK FF UK Praha.
Finanční zdroje pro realizaci projektu: TAČR, 7. Rámcový program 2013 případně jiné
programy a fondy EU a ČR.
Náklady projektu: 3 mil. Kč.
Cílová skupina: státní správa, samospráva, vysoké školy, výzkumné instituce, odborná i laická
veřejnost.
Očekávaný dopad: Zvýšení povědomí a přehledu zainteresované veřejnosti o vazbách
evropských a tuzemských informačních zdrojů o legislativě EU a ČR a jejich využití pro
zkvalitnění a zefektivnění výsledků pracovní činnosti.
Diseminace: šíření informací o projektu, jeho výsledků a aktivit partnerům či cílové skupině
formou sjednaných schůzek, zpráv, odborných článků nebo jiných konkrétních výstupů
a přednáškami na odborných konferencích a seminářích.
5.4.Připravované aktivity pro období do roku 2020
Aktivity, projekty a/nebo účast v zahraničních projektových týmech:
1. Metodika výběru vhodné lokalizace průmyslových center z různých hledisek
•
•
•
•
kritérium vymezení přírodními podmínkami (pedologie, hydrologie, biodiverzita,
ochrany přírody),
kritérium vymezení socio - ekonomickými podmínkami,
kritérium vymezení dopravními podmínkami,
kritérium vymezení s ohledem na typ průmyslové výroby
54/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Výsledek AV
• certifikovaná metodika, specializované mapy_N.
• nelegislativní podklady _H.
2. Metodika využití nových technologií při evidenci, správě a řízení provozu
technologických celků
Přehled metod a příkladů jejich využití (postupů a instrumentace) monitoringu toků vody
a látek v krajině s důrazem na provázanost toku sluneční energie a oběhu vody. Studie
demonstrující na konkrétních příkladech výsledky monitoringu vodního cyklu v krajině –
positivní příklady uzavřeného oběhu, negativní příklady narušení vodního oběhu a následného
nedostatku vody. Důraz je kladen na principy, rozvoj přístrojového vybavení a příklady jeho
využití pro pochopení dějů přeměn sluneční energie svázaných s oběhem vody a zadržením
vody v krajině/regionech. Tato metodika bude provázána na systém.
3. Obnova vodního režim krajiny k vyšší produkci a biodiverzitu.
Zhodnocení funkce vegetace v krátkém vodním oběhu a její přímý efekt na místní klima.
Restoring the landscape for water, livelihoods and biodiversity; Kenya - (Role of vegetation
in short water cycle and its direct effect on local climate – test of New Water Paradigm in
praxis.) Podává Vědeckotechnický park ENKI, společně s Universitou Leicester (Dr. David
Harper) do Darwin Initiative (UK Goverment funding Programme). Pro roky 2013 – 2015.
Hodnocení úlohy vegetace na dvou farmách v Rift Valley a pobřežních porostů jezera
Naivasha (Keňa, 140 km2) v oběhu vody a místním klimatu. ENKI, o.p.s. zajišťuje termovizní
snímkování, metody dálkového průzkumu a vyhodnocování dat. Aplikace přístrojové
techniky a postupů vyvinutých v NPV (projekt MSMT 2B06023).
• Aplikace užitných vzorů a patentů: Jirka, V., Pokorný J., Kobrzek F., Mareček P.,
Zicha J., Bíla J. Soustava prostředků pro zjišťování energetických toků v přízemní
vrstvě atmosféry. Užitný vzor 22671. 2011.
• Jirka, V., Zicha J. Zařízení pro měření energetických toků na rozhraní zemského
povrchu a atmosféry. Užitný vzor 22673. 15. 2011.
Výsledek: Inovovaná instrumentace pro monitoring toků sluneční energie a vody v krajině.
Odborná publikace v mezinárodním časopise na téma: efekt hospodářských zásahů v krajině
na lokální klima, produkci rostlin a udržitelnost vodních zdrojů.
Certifikovaná metodika hodnocení úlohy hospodářských zásahů v krajině pro obnovu vodního
oběhu včetně praktických příkladů využití.
4. Rozvoj a využití technik monitoringu toků sluneční energie a na ně vázaného vodního
cyklu v kulturní krajině.
Problém: kritéria uzavřeného oběhu vody. Monitoring a hodnocení setrvalého hospodaření
s vodou založené na energetickém (distribuce sluneční energie) a chemickém (ztráty živin
a dalších látek) kriteriu (Ripl 1996 atd).
5. Rozvoj a využití technik dálkového průzkumu Země pro hodnocení vlivu
hospodářských zásahů v krajině na dostupnost a kvalitu vody a místní klima.
6. Využití hydrologického měření schematizace koryt vodních toků pro potřeby
hydrodynamických modelů na podkladě dat leteckého laserového skenování.
7. Autoregulace hypodermického odtoku v malých povodích.
55/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
8. Omezení plošných zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod fosforem pomocí
agrotechnických opatření.
9. Modulární systém pro podporu rozhodování v krizovém řízení a managementu
územních celků s aspektem environmentální problematiky a rizik.
10. Využití moderních technologií (GIS, DPZ) a HPC pro maximalizaci výkonů obecně
a zejména v krizových obdobích (povodně, ekologické havárie atd.).
11. Způsoby monitoringu a hodnocení funkce rybničních ekosystémů v zadržení
a recyklaci vody, živin – včetně finančního vyjádření ekosystémových služeb. (s Rakouskem
(Bundesamt fur Wasserwirtschaft Waldviertel, Bodenkultur Uni Wien).
12. Využití umělých a přirozených mokřadů k zadržování vody, živin a látek v krajině
a k produkci biomasy.
Využití umělých mokřadů pro likvidaci a zadržení cizorodých látek, včetně farmak.
(Uni Aarhus, Dánsko).
13. Mezinárodní spolupráce: UNESCO IHE Delft
Nové způsoby čištění a využití odpadních vod, decentralizované sanitace pro recyklaci látek,
význam mokřadů a vody pro tlumení klimatické změny, zavádění malých vodních nádrží
v krajině pro chov ryb a zásobení vodou (projekt EU INCODEV).
14. Vývoj nových přírodě blízkých technologií čištění odpadních vod
Nové technologie založené na principu „kořenových čistíren“ mohou do budoucna nahradit
finančně nákladné ČOV s větším efektem čištění založeném na přírodních procesech.
Výsledek AV:
Ověřená technologie čištění odpadních vod přírodě blízkým způsobem.
15. Technische Universitat Berlin - zelené střechy, zadržení dešťové vody, recyklace vody
ve městech pro mírnění klimatické změny.
16. University of Applied Sciences Turku, Finsko, sanitace odpadních vod, setrvalé
způsoby využívání vodních zdrojů, využívání biomasy mokřadů, které slouží k zadržení vody
a infiltraci (doplňování) podzemních vod.
17. Sturt University Albury, NSW Austrálie – techniky monitoringu a hodnocení využití
vody v zavlažovaných oblastech (využitelné pro naše oblasti ohrožované suchem – jižní
Morava, Rakovnicko atd.).
18. NSF Peter Andrews (Natural Sequencew Farming), NSW, Austrálie – obnova
vysušené krajiny pro zvýšení produkce a zajištění vody.
19. Uni Aarhus – constructed wetlands in landscape.
20. Duke University University – zadržení živin a vody v krajině – dlouholeté výsledky
z Floridy.
21. Udržitelnost vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou
56/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
• s klimatickou změnou souvisí zejména změna kvalitativních a kvantitativních
charakteristik vodních zdrojů jak povrchových tak podzemních;
• vyhledávání a charakteristika náhradních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou
vodou.
• vytvoření jednotných metodických postupů v oblasti ochranných pásem vodních
zdrojů.
22. Udržitelnost vodních zdrojů pro zabezpečení provozu závlah – budoucí zabezpečení
vlastních surovin pro potravinářský průmysl
• potřeba zavlažovacích systémů nabývá na významu s nástupem klimatické změny
a rozšiřování aridních oblastí, zejména Žatecko a jižní Morava;
• revitalizace zavlažovacích systémů;
• lokalizace a charakteristika zdrojů pro závlahy zejména s důrazem na aridní oblasti;
• analýza současného stavu potenciálních zdrojů pro závlahy a funkčnosti stávajících
systémů.
23. Revize a kategorizace odvodňovacích systémů v krajině
• funkce odvodnění z hlediska vodního režimu krajiny byla v minulosti podceněna
a s tím také souvisí současný neuspokojivý stav odvodňovacích staveb jak pro hlavní
odvodňovací zařízení, tak i plošné odvodnění;
• identifikace staveb odvodnění, vytvoření jednotné evidence, sjednocení grafických
vrstev HOZ;
• kategorizace odvodňovacích systémů z hlediska jejich funkčnosti a důvodu realizace
vlastní stavby;
• návrhy opatření pro stabilizaci udržitelnosti systému odvodnění;
• po zániku ZVHS nutno vytvořit adekvátní náhradu pro správce HOZ.
24. Ochrana vod před rezidui pesticidních látek související se změnou způsobu
hospodaření na zemědělské půdě
• v poslední době se stává významným fenoménem v oblasti ochrany vod problematika
reziduí pesticidních látek v povrchových vodách,
• změny způsobu hospodaření související s nešetrným způsobem aplikace pesticidních
látek a vývoj trhu v oblasti komodit vedou ke zvyšování koncentrací pesticidních látek
v povrchových (i podzemních) vodách,
• ohrožení tímto fenoménem je nejrizikovější v povodí vodárenských nádrží,
• je nutné zajištění dobrého ekologického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice
o vodách,
• je nutné zajištění dobrého chemického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice
o vodách.
25. Návrhy opatření v povodí s cílem zabezpečení minimálních zůstatkových průtoků ve
vodních tocích
• stabilizace vodního režimu v krajině na úrovni vazeb vodní tok – inundační území,
• omezování výrazných výkyvů hladiny podzemní vody s cílovým stavem vyváženého
vodního režimu,
• zajištění dobrého ekologického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách,
• zajištění dobrého chemického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách.
5.5. Semináře
57/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
1. Bude realizováno minimálně 18 odborných workshopů.
Mimo to jsou plánovány semináře na další témata, např.:
1. Seminář na téma: techniky monitoringu oběhu vody v krajině, toků látek vázaných na oběh
vody. Hodnocení vlivu klimatické změny na dostupnost vody v krajině a naopak jak voda
a vegetace tlumí klimatickou změnu na regionální/lokální úrovni.
2. Seminář „Posílení akumulační schopnosti povodí“ proběhne ve spolupráci s Povodím
Vltavy, s. p. a s dalšími účastníky v roce 2014.
5.6. Časový harmonogram hlavních aktivit v letech 2013-14
V každém pololetí bude realizováno:
• aktivity pro inicializaci projektů;
• spolupráce s evropskou WssTP;
• propagace a publicita projektu.
Identifikace označení projektů VaV
a) Udržitelnost vodních zdrojů pro průmyslovou výrobu.
b)Ochrana průmyslových objektů a jejich infrastruktury před extrémními jevy v povodí.
c) Webový portál ochrany a využívání vodních zdrojů.
d) Dynamika Cs137 v mokřadech a možnosti jeho zadržení.
e) Nakládání s dešťovou vodou ze zpevněných ploch v průmyslových areálech.
f) Možnosti detekce a eliminace nový nebezpečných látek ve vodě - pesticidy, farmaka,
chemikálie apod.
g) Stabilizace a remediace ploch kontaminovaných po průmyslovém užití.
h) Využití dlouhodobě nevyužívaných území typu brownfields.
i) Problematika úložišť popílků a negativního ovlivnění půdy a vody v okolí těchto lokalit.
1. pololetí 2013
• konstituování společného týmu pro identifikaci, zpracování a realizaci společných
projektů VaV a rozvoje;
• podrobný plán aktivit TP UVZ pro rok 2013;
• odborný workshop (ústřední body: plán aktivit TP UVZ i v rozlišení na účast
jednotlivých členů TP UVZ, na období 2013-14, harmonizace metodických přístupů
k zabezpečování jednotlivých kroků iniciace VaV projektů, mezinárodní spolupráce,
rozpočet);
• průběžné inovování www stránek – např. rozšíření o informace o evropských zdrojích
informací:
Zahraniční zdroje
Databázové centrum STN International
Water Alternatives.
Welcomeurope
Research and Innovation
FC Business Intelligence
Ethical orporation
Enterprise European Network
Nanowerk
58/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Europa Media Newsletter
NANOfutures
Research Training Networks
Science and Technology Newletter
Science/Bussines
Science Bussines
Science for Environment Policy
České zdroje
Enterprise European Network
Interact II +
Evropské dokumentační středisko - Věda a výzkum
NAFIGETE
Grant Advisor
• Mezinárodní konference na téma: Význam mokřadů pro zadržení vody a látek
v krajině. Jak čelit klimatické změně (suchu) na lokální úrovni.Termín: květen 2013,
Třeboň, počet účastníků cca 40 z 10 – 15 států.
• zpracování dvou projektových žádostí – a), b) – podle výzev.
• jeden odborný workshop – k podrobnému rozpracování témat a aktivit.
• účast na zasedání WssTP v Bruselu.
• průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ – zahájení.
• příprava možného vybudování Centra kompetence.
• workshop k rozvoji mezinárodních aktivit TP UVZ.
2. pololetí 2013
• inovace studijních textů oboru Vodní hospodářství.
• zpracování dvou projektových žádostí – c), d) – podle výzev.
• workshop – Rozvoj a využití technik dálkového průzkumu Země pro hodnocení vlivu
hospodářských zásahů v krajině na dostupnost a kvalitu vody a místní klima.
• studie – efektivnost využití nových technologií při evidenci, správě a řízení provozu
technologických celků.
• průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ
• seminář – Možnosti vyhledávání zahraničních partnerů, rizika a příležitosti
v mezinárodní kooperaci.
• seminář – Využití moderních technologií (GIS, DPZ) a HPC pro maximalizaci výkonů
obecně a zejména v krizových obdobích (povodně, ekologické havárie atd.).
• odborný workshop.
• aktivní účast na Týdnu inovací 2013 výzkumu AIP ČR.
• průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ vyhodnocení 2013,
plán 2014.
1. pololetí 2014
• Seminář na téma: techniky monitoringu oběhu vody v krajině, toků látek vázaných na
oběh vody. Hodnocení vlivu klimatické změny na dostupnost vody v krajině.
• workshop – Programy a fondy EU pro podporu výzkumu a inovací výroby.
• podrobný plán aktivit TP UVZ pro rok 2014.
• zpracování dvou projektových žádostí – e), f) – podle výzev.
59/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
•
•
•
•
•
•
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
workshop WssTP Brusel.
průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ.
průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ – vyhodnocení.
Mezinárodní konference Vláhové poměry v krajině – Mikulov duben 2014.
seminář – Aktuální stav v identifikaci možností využití superpočítače.
vyhodnocení aktivit k provázání oborových databází.
2. pololetí 2014
• průběžné aktivity odborných a projektových týmů TP UVZ.
• zpracování dvou projektových žádostí – g), h), i) – podle výzev.
• odborný workshop k vyhodnocení kooperačních projektů.
• seminář – Dosažené výsledky kooperace VaV a podnikatelské sféry.
• aktivní účast na Týdnu inovací 2014 výzkumu AIP ČR.
• závěrečná konference – Vyhodnocení plnění Implementačního akčního plánu.
• účast na workshopu v Bruselu.
• seminář – další aktivity projektového tým.
• plán činnosti do r. 2015 pro udržitelnost projektu.
5.7. Návrhy úpravy legislativy
Průběžně budou identifikovány nedostatky v legislativní oblasti a vypracovávány návrhy na jejich
úpravu a hledány cesty akceptování a realizace navrhovaných změn. V roce 2012 byl například
shledán principiální nedostatek v nedostatečném zohlednění potřeby ochrany a rozvoje vodních zdrojů
při zpracovávání projektů Komplexních pozemkových úprav.
V současné době jsou zpracovávány komplexní projektové úpravy podle zákona 139/2002 Sb.
a prováděcího předpisu – vyhlášky 545/2002 Sb. Tyto předpisy obsahují požadavek na řešení
záležitostí hospodaření s vodou v krajině především z hlediska odtokových poměrů a jejich
změn, které plynou právě z komplexních pozemkových úprav. V současné době je
problematika vodních zdrojů pojednávána v KPÚ nedostatečně. Pro zachování a udržitelnost
vodních zdrojů je tedy nutné zahrnout jejich zohlednění ve všech plánovacích úkonech, které
se v krajině odehrávají. Cílem plánované aktivity TP UVZ je promítnutí uvedeného principu
do oblasti KPÚ.
Navrhovaný postup:
A) Informační agenda – osvětový seminář pro všechny potenciálně zúčastněné strany –
zadavatele, obce, katastr, plánovací orgány, úřady/ministerstva, veřejnost.
B) Pilotní projekt – zpracování vzorového postupu pro řízení zakázek KPÚ včetně
zahrnutí vodních zdrojů v krajině.
C) Informační agenda – seminář a další šíření výsledků pro potenciálně zúčastněné strany
i pro veřejnost.
Iniciativa – změny předpisů pro zahrnutí vodních zdrojů v krajině do nových KPÚ a pro
doplňování stávajících KPÚ o část týkající se vodních zdrojů.
5.8. Vzdělávání a osvěta
V příloze Strategické výzkumné agendy TP UVZ je konstatováno, že:
V prosinci 2011 bylo zahájeno týmem 16 řešitelů řešení Modernizace výuky oboru Vodní
hospodářství. Tento projekt je "subdodávkou" pro celkový projekt Univerzity J. E. Purkyně
v Ústí nad Labem, jímž je "Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP
60/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
se zaměřením na problematiku ochrany životního prostředí" (CZ.1.07/2.2.00/28.0205), který
je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – IPo – oblast
podpory 2.2. Tento projekt byl připravován dlouhodobě - byl iniciován na základě zpracování
polostrukturovaných dotazníků, konzultací uvnitř TP UVZ a následné studie - analýzy –
vnitřního auditu výuky oboru na UJEP-FŽP. Zvolený postup umožní generalizovat závěry
a navrhnout opatření nad rámec cílové instituce, kterou je UJEP Ústí nad Labem, proto bylo
zvoleno mimo jiné také použití komparativní analýzy.
Předmětem komparativní analýzy bylo posouzení míry shody ve věcném obsahu bakalářského
studia „Vodní hospodářství“ na některých vysokých školách ČR. Vybrána byla Stavební
fakulta VUT v Brně, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU v Ostravě a Fakulta životního
prostředí ČZU v Praze. Provedené šetření prokázalo, že profilové vodohospodářské předměty
na Fakultě životního prostředí UJEP jsou v souladu se zavedenými předměty na zvolených
referenčních fakultách. Jinými slovy absolvent bakalářského studijního směru pro obor
„Vodní hospodářství“ na Fakultě životního prostředí UJEP je ve smyslu pedagogického
procesu, tj. získaných znalostí a dovedností, zcela rovnocenný s absolventy stejného oboru na
jiných vysokých školách ČR.
Analýza současného stavu byla zaměřena na 14 vybraných vodohospodářsky profilových
předmětů. Verbální popis předmětů byl převzat z veřejně dostupné databáze Fakulty životního
prostředí UJEP v Ústí nad Labem (ve zkráceném znění).
Zjištěné odlišnosti jsou dány jednak různou délkou studia (4 roky na VUT Brno), jednak
zásadními rozdíly v zaměření vysokých škol. Např. Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU
v Ostravě klade důraz na přírodovědné studium vodní složky v krajině, meteorologii,
klimatologii, geografické informační systémy. Naopak Stavební fakulta VUT v Brně
předpokládá uplatnění bakaláře v celé šíři oblasti stavebního inženýrství vč. tzv. „velké
vody“. Proto součástí studia jsou vodohospodářské betonové konstrukce, hydrotechnické
stavby, chemie a technologie vody, hydroinformatika. Fakulta životního prostředí ČZU
v Praze zcela oprávněně klade důraz na studium vodní eroze, malé vodní nádrže
a v podrobnostech na funkci jednotlivých objektů.
Identifikace slabin výuky oboru „Vodní hospodářství“ byla provedena systémovým způsobem
pomocí tří nezávislých zdrojů:
(a) konstrukcí incidenční matice věcných střetů a duplicity tematických modulů;
(b) vytipováním bílých míst (gapů) oboru vodního hospodářství v učební osnově;
(c) vyhodnocením odborných názorů garantů (vyučujících k jednotlivým předmětům.
Bezprostřední využití výstupu auditu spočívá v návrhu na doplnění studijní pedagogické
dokumentace z hlediska současné úrovně poznání oboru vodního hospodářství a v souladu se
sledovaným cílem projektu. Byly definovány hlavní cíle auditu a pro podrobnou analýzu bylo
odsouhlaseno portfolio 14 vybraný vodohospodářsky profilových předmětů. Obsah auditu
splňuje uzanci kruhového diagramu postupných kroků se zvláštním zřetelem na modernizaci
výuky. Práce probíhala za široké účasti odborníků.
Na výše komentovaný projekt navazuje také rozvoj záměru dlouhodobé systematické
spolupráce s VOŠ – prostřednictvím členů TP UVZ (VOŠ Mělník, Roudnice n.L., Hořice).
Výsledky této spolupráce budou průběžně předkládány veřejnosti – v roce 2013 např.
prezentovány formou široké veřejnosti přístupné posterové sekce konference „Jezera
a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů“, která se bude konat 16. – 18. dubna 2013
Hotel Cascade, Most apod.
61/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
5.9. Mezinárodní kooperace
V oblasti mezinárodní spolupráce musí akční plán vycházet z:
• existující funkční spolupráce na úrovni členů platformy;
• programových priorit, které vyplynuly z vlastní SVA;
• strategických priorit vytčených v oblasti vodních zdrojů EU;
• příležitostí, které jsou formulovány na základě těchto priorit;
• zapojení do odpovídajících struktur pro realizaci těchto priorit.
Existující mezinárodní spolupráce je orientována především do projektů realizovaných
formou dvoustranné spolupráce vysokoškolských a výzkumných pracovišť nejvíce
s evropskými, podstatně méně mimoevropskými partnery. Tematicky i personálně je
determinována především dlouhodobými odbornými a osobními kontakty. Pozitivní je, že
v některých případech se podařilo realizovat i začlenění do programů EU.
Limitujícími přetrvávajícími faktory jsou
• nepostačující připravenost širšího okruhu pracovníků i organizací jako celku
k soustavné systematické komunikaci se zahraničními partnery, kterou vyžaduje
projektový přístup;
• limitovaná informovanost o programových aktivitách v rámci EU;
• propojení vysokoškolských, výzkumných a realizačních pracovišť, případně orgánů
veřejné správy, které je nutným předpokladem pro zapojení do programů inovačního
charakteru, případně projektů regionální soudržnosti;
• omezené personální i finanční kapacity, které lze vyčlenit pro manažerskou činnost
v této oblasti.
TP UVZ si proto stanovila jako prioritu v oblasti mezinárodní spolupráce,především v rámci
EU přechodně a částečně kompenzovat slabé stránky
• Na základě zpracované SVA identifikovat možné synergické efekty v aktivitách členů
a navrhnout potenciální zformování programových okruhů, které by mohly uspět pro
začlenění do aktivit a programů EU,
• navázat efektivní komunikaci s odpovídající technologickou platformou na evropské
úrovni Water supply and sanitation Technology Platform (WssTP), analyzovat
možnosti začlenění do jejich aktivit,
• zajistit soustavnou informovanost o iniciativách, projektech a programech v rámci EU
v oblasti vodních zdrojů a její efektivní přenos k jednotlivým členům,
• usilovat o zapojení dalších členů do TP UVZ jako předpokladu dosažení synergických
efektů a formování komplexního profilu nutného pro zapojení do některých projektů,
• poskytovat organizační i odbornou podporu při začleňování do mezinárodní
spolupráce v EU i mimo EU.
Rozvoj zahraniční spolupráce je postupný a vede těmito cestami
I.
II.
III.
IV.
Napojení na evropskou oborovou TP – WssTP a související aktivity.
Průběžná kooperace s úzce profesně profilovanými komisemi a správními centry.
Rozvoj spolupráce s koordinačními evropskými pracovišti zaměřenými obecně na
asistenci při zakládání a rozvoji mezinárodní kooperace.
Spolupráce se zahraničními pracovišti - vyhledávání partnerů, zakládání a rozvoj
spolupráce prostřednictvím mezinárodních grantových programů.
62/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Ad I. Napojení na evropskou oborovou TP – WssTP (Water Supply and Sanitation TP)
a související aktivity
WssTP je sdílená vize pro inovaci sektoru vodních hospodářství v Evropě, byla iniciována
Evropskou komisí v roce 2004 a registrována v roce 2007 jako mezinárodní nezisková
asociace podle belgických zákonů. Je uznávána Evropskou komisí i národními vládami jako
referenční zdroj v oblasti výzkumu a technologie v sektoru vodních zdrojů. Z 11 zakládajících
členů má dnes WssTP 74 registrovaných členů a 142 přispěvatelů, členěných do sekcí A –
průmysl (14 členů), B – věda a výzkum (42 členů) a C – distribuce a neziskové organizace
(18 členů).
Konkrétní spolupráce byla navázána korespondenčně v červenci 2010, osobní jednání
s představiteli WssTP proběhlo dne 30. 9. 2010 v Bruselu. Následně byla podána písemná
přihláška a po zaplacení členského příspěvku (ročně 2.500 eur) je česká TP UVZ dosud jediná
ze zemí východní Evropy od roku 2011 řádným členem WssTP. Díky tomu mají členové
TP UVZ umožněn vstup do struktur a aktivit WssTP, přístup k informačním zdrojům,
zapojení do collaborating email, networking table, pilot projects, workshop advertising,
Newsletter, Expert units, a dalších aktivit.
Členové TP UVZ byli o aktivitách WssTP a zahájení spolupráce, cílech a potenciálních
přínosech informováni na workshopu pořádaném TP UVZ ve spolupráci s Českou
bioklimatologickou společností a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy v listopadu
2010 v Praze. Byl vysloven souhlas s tím, aby na základě zpracované SVA 2010 byly
identifikovány problémové okruhy i začlenění do aktivit a odpovídajících organizačních
struktur WssTP. Problémové okruhy podle kterých byla zpracována SVA a prioritní cíle
v nich, které vyplynuly z diskuse na workshopu.jsou uvedeny v Příloze 5.1.
Porovnání s výstupy strategické výzkumné agendy WssTP (SRA) definující globální hnací
faktory, výzvy, klíčové priority a cíle a pilotními programy, které WssTP formulovala .jako
přípravnou etapu pro kooperaci svých členů před aspirací na vstup do projektů v rámci
programů EU, je provedeno v Příloze 5.1.A.
PP1 UDRŽITELNÝ MANAGEMENT VOD V PRŮMYSLU
PP2 UDRŽITELNÝ MANAGEMENT VOD V ZEMĚDĚLSTVÍ
PP3 UDRŽITELNÝ MANAGEMENT VOD V MĚSTSKÝCH AGLOMERACÍCH
PP4 SNÍŽENÍ VODNÍHO STRESU V POBŘEŽNÍCH OBLASTECH
PP5 REHABILITACE DEGRADOVANÝCH VODNÍCH ZÓN (POVRCHOVÉ
A PODZEMNÍ VODY)
PP6 ADAPTACE NA HYDROKLIMATICKÉ EXTRÉMY
Návazně na toto porovnání bylo navrženo v první fázi zformování pěti integrovaných okruhů
na základě problémových okruhů definovaných v SVA 2010, které maximálně korespondují
se strategickými prioritami WssTP, tedy i nadějností efektivní budoucí kooperace s WssTPPříloha 5.2. Současně mají úzkou vazbu na tematické projekty, které vzešly z dalších návrhů
IAP –Příloha 5.3.,5.3a
Konkrétním výsledkem kontaktů s WssTP bylo pozvání představitele TP UVZ k přednesení
úvodního příspěvku k jednomu z hlavních témat (Podzemní vody) na akci The Blueprint for
European Waters - Water Source of Life, Source of Danger,: a Researchers‘ Roundtable 20th
September 2011, Brussels, Belgie, pořádané společně šwsti organizacemi pro podporu
evropské spolupráce ve výzkumu, WssTP, DG Environment a DG Research and Inovation
63/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
EK v souvislosti s vyhlášením strategické iniciativy EU k ochraně a využívání vodních
zdrojů. Při této příležitost byl řediteli WssTP p.Durku Krolovi předložen a s ním konzultován
anglický souhrn SVA obsahující i uvedené porovnání priorit a požádán o podporu spolupráce.
Pro aktivity po roce 2012 je určující poslední etapa 7. Rámcového programu výzkumu
a inovací pro rok 2013 (výzva FP 7 byla publikována 10. 7. 2012), která má zajistit hladký
přechod k programu HORIZON 2020 pro léta 2013-2020, WssTP během první poloviny roku
2012 vyvinula značnou aktivitu pro své uplatnění v těchto aktivitách a vytvoření podmínek
k zapojení co nejširšího okruhu svých členů do konkrétních akcí v jejich rámci. Konkrétní
systémová opatření jsou např.:
• vize koordinovaného, integrovaného a inovativního výzkumu problematiky vodních
zdrojů v rámci FP 7 jako podklad pro zapojení jednotlivých členů;
• podpora tvorbě konsorcií na úrovni platforem a mezi jednotlivými členy pro řešení
dílčích projektů, využití internetových konferencí pro účast širšího okruhu členů na
jednání např. „Brokerage Event“ v červenci 2012 s možností dálkového vstupu
prostřednictvím Internetu.
Touto formou byl prezentován zájem o případné partnery TP UVZ v konsorciích k tématům:
• Oblast 6.2 Udržitelné využití a management půdy a vod
o téma 6.2.1 Management vodních zdrojů za složitých a napjatých podmínek.
o téma 6.2.2 Management půdy a vodních za přítomnosti toxických polutantů
a polutantů ŽP ICT-2013.
• Oblast 6.3 Informační technologie pro management vodních zdrojů.
Ad II Průběžná kooperace s úzce profesně profilovanými komisemi a správními centry.
Průběžná kooperace s úzce profesně profilovanými komisemi a správními centry anebo
jednoúčelově zaměřenými přeshraničními anebo mezinárodními iniciativami je v rámci
TP UVZ reprezentována především státními podniky Povodí, které jsou napojeny na:
• Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL),
• členy v organizacích CEENBO a INBO,
• jsou účastny projektů v rámci iniciativy EU INTERREG (projekty ELLA a LABEL).
Ad III Rozvoj spolupráce s koordinačními evropskými (světovými) pracovišti
zaměřenými obecně na asistenci při zakládání a rozvoji mezinárodní kooperace.
V ČR je představitelem TC AV prostřednictvím oborově specializovaných Národních
kontaktních bodů a prostřednictvím sítě dále projekty
• CERA - Hlavním cílem projektu je rozvoj existující výzkumné infrastruktury, která
bude poskytovat odborné, informační a organizační zázemí pro strategické
rozhodování odpovědných orgánů státní správy přispívající k aktivnímu a účinnému
zapojení ČR do Evropského výzkumného prostoru (ERA) a mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích.
• NICER III (OK 09002) je zaměřen na podporu účasti českých týmů v evropském
výzkumu, zejména v probíhajícím 7. RP - poskytování informací o 7. RP,
• BISONet (BusInesS and InnOvation Support Network) realizuje aktivity celoevropské
sítě Enterprise Europe Network v České republice. Na projektu se podílí konsorcium
jedenácti regionálních partnerů, koordinovaných Technologickým centrem AV ČR,
64/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
které svou působností pokrývá celé území ČR. Aktivity sítě úzce navazují na činnost
dřívějších Euro Info Center a Innovation Relay Centres.
• Od roku 2012 je TP UVZ prostřednictvím vedoucího člena Asociace pro vodu
v krajině ČR členem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD). Rada
se zabývá globální podnikatelskou činností se zaměřením na udržitelný rozvoj
podnikání. Regionální síť:
♦ Poskytuje přístup k nejnovějším myšlenkám a podnikatelským „best
practices“.
♦ Usnadňuje
vzájemnou
výměnu
zkušeností,
zejména
mezi
partnerskými organizacemi v zemích s podobnými socio-ekonomickými
a kulturními charakteristikami, a které často sdílejí společné výzvy.
♦ Nabízí přístup k příležitostem „učení sdílením“ (learning by sharing).
♦ Poskytuje přístup ke „klíčovým mezinárodním hráčům“ v oblasti
podnikání.
Umožňuje přímé kontakty a vazby na globální korporace, čímž se usnadní výměna informací
v různých zemích a odvětvích.
Ad IV Spolupráce se zahraničními pracovišti - vyhledávání partnerů, zakládání a rozvoj
spolupráce prostřednictvím mezinárodních grantových programů
a) Sustainable water management in landscape
Člen TP UVZ ENKI, o.p.s. plánuje vstup do konsorcia, které připravuje návrh projektu do 7.
Rámcového programu EU: FP7-ENV-2013-WATER-INNO-DEMO. Termín podání je duben
2013. ENKI, o.p.s. zajišťuje „work package“ hodnocení oběhu vody pozemním měřením
a technikami dálkového průzkumu. Předmětem činnosti bude:
• návrh do Programu Kontakt (MŠMT);
• projekt spolupráce s Duke University USA;
• termín podání pravděpodobně 2013.
Výsledek AV:
• inovovaná instrumentace pro měření toků slunečního záření a teplot v krajině
s důrazem na úlohu vegetace v oběhu vody,
• odborné publikace popisující úlohu hospodářských zásahů v krajině pro vodní režim
a zásobování vodou.
• návrh na využití poznatků v souvislosti se zaváděním GS Galileo i souvislosti
s možností jejich provázání s aktivitami společného týmu TP UVZ
a superpočítačového centra projektu CE IT4Innovations apod.
b) TP UVZ bude usilovat o zapojení do některého z programů typu:mezinárodních
grantových programů
Grundtvig - Tematické sítě
Projekty tematických sítí jsou realizovány odborníky, institucemi a organizacemi z různých
zemí zapojených do Programu celoživotního učení s cílem posílit vazbu mezi různými
účastníky podílejícími se na vzdělávání dospělých, zlepšit kvalitu, evropskou dimenzi
a zviditelnění aktivit a problematiky společného zájmu v oblasti vzdělávání dospělých,
napomáhat rozšiřování informací o možnostech celoživotního učení mezi širokou veřejnost.
Každý z realizovaných projektů by měl splňovat tři funkce:
• poskytovat prostor pro diskuse a výměnu informací v klíčových oblastech, profilování
politiky a výzkumu ve specifických oblastech vzdělávání dospělých;
65/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
• aktivně se účastnit na vytváření sítí zaměřených na předměty obecného zájmu s cílem
podporovat evropskou spolupráci a inovace
• aktivně se podílet na diseminaci výsledků a příkladů dobré praxe odvozených z
realizovaných projektů, nebo jiných iniciativ řízených na evropské, národní a
regionální úrovni.
Joint Programming
Cílem iniciativ v rámci Joint Programming (Společného programování) je spojit členské státy
EU k vypracování společných vizí, jak řešit současné zásadní společenské problémy, jako
např. změny klimatu, spotřebu energie či závažné choroby. Jedná se o dobrovolný proces,
jehož cílem je odstranit roztříštěnost výzkumu, a tím zvýšit jeho efektivitu. Mezi současnými
10 iniciativami je také „Water challenges” – ČR je jednou z mála evropských zemí, které se
této iniciativy neúčastní!
Zúčastnění musejí zpracovat Strategic research agendu - SRA musí zahrnovat:
• výměnu informací o národních programech, výzkumných aktivitách,
• identifikaci oblastí, kterým koordinace bude prospěšná,
• společné výzvy nebo společné sdílení národních a jiných finančních zdrojů,
• interdisciplinární a mezisektorovou mobilitu a další vzdělávání,
• společné využívání a propojování výzkumných infrastruktur a výzkumných center.
Norské fondy – Název programu: CZ09
Nová dohoda bude signována v lednu 2013 – bude zahrnovat mimo jiná také téma:
Voda a její ochrana
i. Reprodukce ryb, populační genetika.
ii. Výživa a krmení ryb.
iii. Inženýrské systémy akvakultury.
iv. Zdraví ryb.
v. Problémy kvality vody a ekologický dopad.
vi. Povrchové studie zatížení vody a sledování kvality sedimentu.
vii. Interakce vody v oblasti přírodní a člověkem upravené krajiny, se
zvláštním zaměřením na využívání zemědělské půdy.
viii. Čištění odpadních vod a metody šetrné k životnímu prostředí.
6. Souhrn
I. Aktivity, které jsou zaměřeny na vlastní identifikaci a vlastní iniciaci VaV projektů.
a) analýzy současného stavu poznání daného tématického okruhu (včetně SWOT) a míry
potřebnosti získání a implementace nových poznatků z oblasti výzkumu, vývoje a/nebo
inovací;
b) analýzy současného poznání odborných okruhů (state of the art);
c) posouzení současného stavu aplikační sféry z hlediska její konkurenceschopnosti včetně
jejího předpokládatelného trendu ve spolupráci s kompetentními zástupci cílových skupin;
d) posouzení současné úrovně a efektivnosti stávajícího stavu mezinárodní kooperace
v oblasti VaV a inovací v oboru;
e) identifikace nových témat pro VaV a doporučení jejich řešení, pokud není možné
a efektivnější využití benchmarkingu, nákup licencí apod.;
66/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
f) navržení a založení nových „páteřních“ (core groups) řešitelských týmů (včetně
mezinárodních) pro komunikaci se zdrojovými institucemi a cílovými skupinami a pro řešení
projektů VaV [ad předchozí bod e)];
g) pořádání workshopů a/nebo pracovních seminářů zaměřených na problematiku výše
uvedených bodů [ad a) – f)], na něž budou zváni zástupci všech relevantních skupin, cílem
těchto workshopů a seminářů mimo jiné také bude:
• komplexní a objektivní posouzení poznatků ad a) – ad e);
• porovnání české úrovně znalostí s evropskou úrovní;
• vyvození závěrů a návrh na řešení.
II) Aktivity, které jsou zaměřeny na zakládání a rozvoj spolupráce s relevantními
subjekty dlouhodobě působícími na poli VaV a inovací.
h) systematická spolupráce s:
• Asociací inovačního podnikání ČR;
• Českou exekutivou ICID (předseda PR TP UVZ je místopředsedou ICID ČR);
• Českou manažerskou asociací
• Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj [(CBCSD) byla založena jako
64. regionální pobočka Světové Rady (WBCSD) 26. 4. 2012].
i) dohody o spolupráci:
• k podpisu je připravena „Dohoda o vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem vnitra
České republiky a Technologickou platformou pro udržitelné vodní zdroje ve věci
spolupráce v oblasti rozvoje bezpečnostního výzkumu“, jejím předmětem je
spolupráce při výměně informací obecné povahy v oblastech vývoje, výzkumu
a inovací v problematikách zabezpečení, ochrany a udržitelnosti vodních zdrojů
a vodního hospodářství, které budou obě smluvní strany považovat za účelné,
spolupráce již byla konkrétně zahájena;
• je vzájemně posuzována dohod o spolupráci se sdružením podniků chemického
průmyslu SUSCHEM je připravován návrh dohody o spolupráci se Svazem
průmyslu a dopravy.
III) Doplňkové aktivity
j) sborníky;
k) monografi;e
l) popularizační články ve specializovaných periodkách typu Inovační podnikání
apod.;
m) specializovaná periodika;
n) webový portál TP.
Cílem je posílení vztahů mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými organizacemi
a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy prostřednictvím zvýšené spolupráce mezi
subjekty, která se projeví intenzivnější komunikací a přenosem informací mezi jednotlivými
subjekty zainteresovanými v oblasti hospodaření s vodami v ČR. Důsledkem realizace
projektu bude rozšíření a zkvalitnění přenosu a využití výsledků výzkumu a vývoje do praxe
a z praxe do výuky, při čemž budou jak v oblasti výuky, tak ve sféře VaV i v realizační praxi
flexibilně reflektovány trendy požadavků trhu práce i nezbytnost podpory inovačních řešení.
Projektem zkvalitněná a rozšířená spolupráce mezi subjekty se projeví společným využíváním
výzkumných a vývojových kapacit (zejména v oblasti lidských zdrojů) a/nebo know how,
prohloubením vzájemné konzultační činnosti vysokých škol a aplikační sféry, realizováním
67/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
odborných stáží, společných seminářů aj. Zkvalitnění spolupráce mezi subjekty stejného
i různého druhu se bude opírat o důsledné využívání relevantních evaluačních nástrojů
a zpětné vazby.
Mezi vlastními aktivitami bude důležitá podpora rozvoje lidských zdrojů pro fungování
Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje cestou jejího síťování s dalšími
relevantními technologickými platformami v ČR i v zahraničí.
xxx
68/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
PŘÍLOHA 1
V následující tabulce jsou uvedeny stručné Charakteristiky expertů páteřního týmu, který
bude dále doplňován dalšími specialisty v souladu s konkrétními potřebami v daném časovém
úseku.
Jméno,
pozice v týmu
TP
Ing. Ivan
Beneš
Klíčový expert
Ing. Jana
Caletková,
Ph.D.
Klíčový expert
RNDr. Milan
Čáslavský
Klíčový expert
Kvalifikace - vybrané odborné
zkušenosti, relevantní k zaměření
TP UVZ
Generální ředitel společnosti
a jednatel CityPlan. Více než 37 let
praxe v oboru energetiky a po roce
1989 obecně infrastruktury,
ekonomiky, přípravy strategických
dokumentů a jejich hodnocení. Od
roku 2001 specializace na
bezpečnost a výzkum kritických
infrastruktur (energie, voda).
V rámci činnosti TP se bude podílet
na uvedených aktivitách v rámci
bezpečnostního výzkumu v oblasti
ochrany a bezpečnosti
vodohospodářské infrastruktury a
posléze aplikace výsledků do praxe.
V roce 1980 absolvoval
Univerzitu
Jana
Evangelisty
Purkyně
(dnes
Masarykova
univerzita) v Brně, Přírodovědeckou
fakultu. Od roku 1980 je
pracovníkem
GEOtestu,
a.s.
Samostatně řešil nebo jako vedoucí
projektu řídil realizaci více než 50
projektů z oboru ochrany životního
prostředí, na dalších cca 120 se
podílel jako spoluřešitel nebo člen
řešitelského týmu.
69/119
Aktivity
Propojení TP UVZ na ESRIF
(European Security Research and
Innovation Forum) v pozici vedoucího
odborné podskupiny WG2.2
Distributed Network Security
(including Energy and Water).
Součástí činnosti bude i aktivní účast
na vyhledávání a vytváření vhodných
podmínek
pro
získání
dalších
výzkumných
projektů
národních
i mezinárodních.
v oblasti kritické infrastruktury.
Průzkum znečištění, návrhy, řízení a
vyhodnocování monitoringu životního
prostředí včetně podzemních vod.
Ekologické audity, rizikové analýzy,
posudky E.I.A.
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
7/2011- Vedoucí oddělení Hygieny
Ing. Jarmila
Čechmánková půdy, Výzkumný ústav meliorací a
Klíčový expert ochrany půdy - VÚMOP, v.v.i.,
2003 - 2011 Výzkumný a vývojový
pracovník
Výzkumný
ústav
meliorací a ochrany půdy VÚMOP, v.v.i.,
2009 - Česká zemědělská univerzita
v Praze, FAPPZ, katedra pedologie
a ochrany půd, doktorský studijní
program
2002 Universita degli Studi di
Napoli Federico II.
1997–2002
Česká
zemědělská
univerzita v Praze, FAPPZ, katedra
pedologie
a
ochrany
půd,
inženýrské studium, specializace
Hodnocení a ochrana půdy
1957 – 1962-VŠZ Praha, fa.
Ing. Jan
provozně ekonomická,
Čermák
1992Gardner Co. London - Training
on Risk Management – Diplom,
Manažer
2004 -5Singlemaine Ltd,
projektu,
Cambridge
Tréninky k Rámcovým programům,
Předseda
Projektové rady 2007 - 2008 Bankovní Institut
TP UVZ
Vysoká škola, a.s. - Kurzy
manažerských znalostí (cert.
Diplom)
Na základě oprávnění v bruselském
registru (PHARE/Tacis Central
Consultancy Register, CZE-21283)
koordinoval mezinárodní týmy pro
řešení projektů PHARE/TACIS
v ČR i zahraničí. Od roku 1999 se
zúčastňuje, jako expert evaluátor
Evropské komise - DG Research
(č. registrace
EE19981A26046)
evaluací
návrhů
projektů,
pravidelně konaných v Bruselu.
70/119
Monitoring cizorodých látek v půdním
prostředí a predikce jejich možného
negativního ovlivnění vodních zdrojů.
Možnosti a návrhy eliminace rizik
vyplývajících z kontaminace půdy
rizikovými prvky a rizikovými
látkami (perzistentními organickými
polutanty) a související ohrožení
vodních zdrojů a potravního řetězce.
Iniciace a koordinace aktivit TP UVZ,
řízení projektové rady, identifikace
nových kooperací a zakládání a řešení
projektů apod.
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Doc. Ing. Petr
Dolejš, CSc
Klíčový expert
Ing. Tomáš
Fuka, CSc
Klíčový expert
Mgr. Roman
Grabic, Ph.D.
Klíčový expert
Ing. Jan
Hillermann,
Ph.D
Klíčový expert
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
1970-75 Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, specializace:
technologie vody a prostředí. 197579 vědecká aspirantura, VŠCHT
Praha. Od roku 1991 - dosud
soukromý podnikatel. Člen IWA
International Water Association
(dříve IAWQ - International
Association on Water Quality, od
roku 1986), New York Academy of
Sciences (1995 - dosud), American
Water Works Association (AWWA)
a mnoha dalších.
1969 až 1974 studium na Katedře
technologie vody a prostředí na
VŠCHT Praha, 1988 - 1992
Státního výzkumný ústav ochrany
materiálu -vedoucí odboru pro
čištění odpadních vod. Od r.1992 je
spoluvlastníkem firmy W.P.E.
zaměřené
na
výrobu
vodohospodářských zařízení, ,
externě
přednáší
na
JČU
Č.Budějovice, publikoval přes 200
odborných článků a skripta,vlastní
šest patentů.
Datum narození:8. 2. 1970,
1998 – 2006 UK, Přírodovědecká
fakulta, Katedra analytická chemie,
distanční doktorské studium Ph.D.
1988-1993 UK, Přírodovědecká
fakulta, Katedra anorganické
chemie Mgr.1984-1988
FROV- vědecký pracovník
1998 – 2002 Mendelova univerzita
v Brně, 2000 - Postgraduální
studium na University of Glasgow,
Institute of Biomedical and Life
Science, Division of Environmental
and Evolutionary Biology. 2007 –
dosud GEOtest Brno, a.s., výrobní
manažer. Ze zahraničních projektů:
„Rehabilitation of small water
resources in the Ampara District,
Sri Lanka“.
71/119
Návrhy na výzkum a konzultační
činnost - procesy agregace a separace
nebezpečných patogenních prvoků při
úpravě vody, laboratorní a
poloprovozní modelování procesů
úpravy, technologické audity úpraven
vody. Kvalita vody ve vodárenských
nádržích. Globální otázky vodního
hospodářství.
Náměty nových témat pro výzkum,
zabezpečování inovačních řešení
v oblasti chemického a biologického
čištění odpadních vod, výroby pitné
vody, intenzifikace biologického
čištění,
fyzikálních
postupů
a
biologické rozložitelnosti organických
látek.
Koncipování a zpracování analýz a
strategických dokumentů, interní
oponentura apod.
Nové postupy pro sledování vlivu
městských aglomerací na kvalitativní
parametry
fluviálního
prostředí,
sledování, nové polutanty ve vodách a
možnosti
jejich
efektivního
monitoringu
Realizace aktivit TP UVZ v oblastech:
Ochrana životního prostředí a vodních
zdrojů – průzkumy znečištění,
ekologické audity, rizikové analýzy,
monitoring životního prostředí, E.I.A.,
expertní a posudkové činnosti
Koordinace zahraničních aktivit TP
UVZ.
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Ing. Jiří
Hladík, Ph.D.
Generální
konzultant
Ing. Václav
Jirásek
Generální
konzultant
RNDr. Petr
Kubala
Generální
konzultant
Ing. Miroslav
Konečný
Klíčový expert
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
2007 - Ředitel Výzkumného ústavu
meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
2003 – 2007 – ředitel Ústředního
pozemkového úřadu - MZe
2004 – 2006 doktorandské studium
- Česká zemědělská universita
Praha – Fakulta lesnická a
environmentální, obor krajinná a
aplikovaná ekologie
–1979 – 1983 Vysoká škola
zemědělská - Praha - fakulta
Agronomická, obor fytotechnický
Rozvoj vědních oborů v oblasti
integrované ochrany půdy, vody a
krajiny.
Koncipování aktivit TP UVZ
Příprava a organizace seminářů a
workshopů TP UVZ
Ing. Jirásek je absolvoval VŠZ
Brno, fa. agronomická (1969 –
1974) a management of natural
resources na University of North
Carolina, Chapel Hill, USA (1991 –
1992).
Od
roku
1991
je
zaměstnancem Povodí Labe, s. p.
v pozicích vedoucího odboru péče o
vodní
zdroje,
organizačního
ředitele.
Od roku 2005 je ředitelem pro
správu povodí, zároveň také
zodpovídá za zahraniční projekty a
je tiskovým mluvčím Povodí.
V letech 1982 – 1987 vystudoval
přírodovědeckou fakultu UK. Od
roku od 1988 byl zaměstnání ve
VÚV TGM v pozicích specialisty
pro
inženýrskou
geologii
a
hydrologii a vedoucího oddělení
podzemních vod. Od roku 2003 je
zaměstnán v Povodí Vltavy v útvaru
povrchových vod od r. 2011 – jako
generální ředitel.
Ing. Konečný je absolvent VUT FE
Brno (1980 – 1985). V letech 1985
– 2002 pracoval ve společnostech
EGU a ORGREZ, v současné době
je vedoucím divize a členem
představenstva společnosti OSC,
a.s.
Koncipování a zpracování analýz a
strategických dokumentů, interní
oponentura apod.
Spoluúčast na koncipování aktivit TP
UVZ
Komunikace s vybranými
zahraničními partnery.
72/119
Koncipování a zpracování analýz a
strategických dokumentů, interní
oponentura apod. Spoluúčast na
koncipování aktivit TP UVZ
Koncipování námětů pro výzkum.
Management společnosti a divize
řídicích systémů, určování koncepce a
koordinace projektů a rozvoje útvaru.
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Prof. Dr. Ing.
Miroslav
Kyncl
Generální
konzultant
RNDr. Martin
Milický
Klíčový expert
Severomoravské VAK a.s.
generální ředitel
Přírodovědecká fak. UK - katedra
hydrogeologie, inženýrské geologie
a geofyziky- 1982-1987, 1991 –
1992 (GMS a.s.)- Libye /
hydrogeologický průzkum, 1995 –
1996 (AEA Technology, Harwell
Lab.)- Velká Británie / modelování.
V současné době ředitel a jednatel
společnosti Progeo.
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad
Ing. Martin
Neruda, Ph.D. Labem, Fakulta životního prostředí
Klíčový expert proděkan pro vnější vztahy
Výzkumný ústavu meliorací a
RNDr. Pavel
ochrany půdy, v.v.i.
Novák
Klíčový expert
RNDr. Jitka
Novotná
Klíčový expert
Ing. Jan
Plechatý
Generální
konzultant
1981 –1986 Komenského
univerzita v Bratislavě,
Přírodovědecká fakulta,
specializace na hydrogeologii a
inženýrskou geologii. Zaměstnána
jako specialistka v Geotestu. Účast
na zahraničních projektech –
Mongolsko (Dodávka technologie
pro město Mandalgobi), Irák (studie
Vyhledání zdrojů podzemních vod
v oblasti Basra), Kypr
(Hydrogeologické posouzení rizik
skládek).
09/63 - 12/68 ČVUT – Fst –
vodohospodářský směr, 10/8112/83 VŠE – fakulta výrobně
ekonomická - postgraduální
studium – řízení investiční
výstavby. 08/90 – 10/02 – MZe ředitel odboru, vrchní ředitel sekce
vodního hospodářství. Současná
pozice: Vodohospodářský rozvoj a
výstavba a.s. - předseda
představenstva, specialista.
73/119
Koncepce, supervize
Řízení projektů TP UVZ, např.
modelová řešení proudění
podzemních vod v pánevních
oblastech.
Modelování
povrchových
inovace výukového procesu
vod,
Hydrogeochemie
a
hydraulika
podzemních
vod,
monitoring
podzemních vod, sanační metody,
riziková území.
Koncipování a zpracování analýz a
strategických dokumentů, interní
oponentura apod. Spoluúčast na
koncipování aktivit TP UVZ.
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Ing. Ivan
Pokorný
manažer
Doc. Ing.
Tomáš
Randák, PhD.
Klíčový expert
Mgr. Mark
Rieder
Generální
konzultant
Ing. Jiří
Šebestík
manažer
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
ČVUT
Praha
(1985-1990),
Bankovní institut Praha (2003),
kurzy GE Green Belt Certification Finance pro nefinanční manažery a
další. V letech 2005 – 2009 u
společnosti
Global
Financial
Restructuring Czech s.r.o v pozici
Reporting mamager.
akademický pracovník FROV JU,
vedoucí Laboratoře environmentální
chemie a biochemie.
1986 - 1993 Přírodovědecká
fakulta UK, obor ochrana životního
prostředí a krajinné ekologie, 19931995-oddělení jakosti vod –
ČHMÚ,
1995-1998
vedoucí
skupiny
jakosti povrchových vod – ČHMÚ
1998-2005
vedoucí
oddělení
jakosti vod – ČHMÚ, 2005-2007,
náměstek ředitele pro odbornou
činnost – VÚV T.G.M.,v.v.i.Od r.
2007 - ředitel Výzkumného ústavu
vodohospodářského T.G.M.,v.v.i.
Administrace a ekonomické řízení
aktivit TP UVZ.
V rámci činnosti TP bude koordinovat
a podílet se na výše uvedených
výzkumných aktivitách, bude vytvářet
podmínky po maximální propojení
výzkumu a aplikační praxe, bude se
podílet na organizaci plánovaného
workshopu a bude aktivně zapojovat
do
přípravy
výzkumných
a
aplikačních projektů, jejichž cílem
bude
získat
finanční
podporu
z národních i zahraničních zdrojů.
Koncipování a zpracování analýz a
strategických dokumentů, interní
oponentura apod. Spoluúčast na
koncipování aktivit TP UVZ.
Komplexní sítě sledování jakosti vody
v tocích, především s ohledem na
aplikaci směrnic EU, celostní pojetí
managementu vod v ČR.
Komunikace, PR TP UVZ
1970 – 1975 - ČVUT Praha,
Fakulta stavební - konstrukce a
doprava, 1987 – 1990 ČVUT Praha
– Fakulta stavební Ekologie a
ochrana životního prostředí, pole
aktivit: Zlepšování systémů
managementu ve firmách technická
a expertní pomoc firmám,
reklamační a dohodovací řízení,
vzdělávání, školení, trénink,
semináře a workshopy
74/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Ing. Petr
Ševčík
Klíčový expert
V roce 1980 absolvoval na Vysoké
učení technické Brno. Od roku 2003
je vedoucím sekce Hydro OSC, a.s.
Brno.
Doc. Ing.
Radim Vácha,
PhD.
Klíčový expert
2011 dosud: Výzkumný ústav
meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ,
funkce náměstka pro výzkum a
vývoj
2000 – 2011: Výzkumný ústav
meliorací a ochrany půdy, v.v.i.,
funkce vedoucího oddělení hygieny
půdy.
1997 – 2000: Výzkumný ústav
meliorací a ochrany půdy, v.v.i ,
funkce zástupce vedoucího oddělení
hygieny půdy.
1990 – 1996: Výzkumný ústav
meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ,
funkce
výzkumného
asistenta.
Česká zemědělská univerzita v
Praze (doc.), fakulta agrobiologie,
potravinových a přírodních zdrojů,
obor pedologie (2009).
Česká zemědělská univerzita v
Praze (Ph.D.), fakulta agrobiologie,
potravinových a přírodních zdrojů,
obor obecná produkce rostlinná
(ukončil v roce 2001).
Vysoká škola zemědělská Brno
(Ing.), fakulta agronomická, obor
fytotechnický
(ukončil v roce
1989).
75/119
koordinace projektů, garanční a
speciální
měření
v oblasti
hydroenergetiky a vodohospodářství,
expertní posudky, vedení garančních
měření,
kontrola
ve
výrobě,
zpracování podkladů pro legislativu a
normy, návrh a testování nových
měřicích metod
Upřesňování
limitních
hodnot
rizikových prvků a látek v půdě ve
vztahu k ochraně kvality vod, návrhy
legislativních norem.
Výzkum transferu rizikových látek z
pevné fáze půdy do půdního roztoku.
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Absolutorium na ČZU v Praze,
Ing. Jan
Vopravil, PhD. fakultě lesnická v r. 2000 s titl. Ing.,
Klíčový expert absolutorium doktorského
studijního programu na ČZU
v Praze, fakultě lesnická a
environmentální v r. 2006
s akadem. titl. Ph.D. Od r. 2000
výzkumným pracovníkem ve
Výzkumném ústavu meliorací a
ochrany půdy, v.v.i., od r. 2007
jmenován vedoucím oddělení
pedologie a ochrany půdy.
Problematika vlivu půdních vlastností
a charakteristik na infiltraci vody do
půdy a její retenci, genetický vývoj
půd, problematika erodovatelnosti
půd, metod dálkového průzkumu půd,
vývoj nové bonitační soustavy. Dále
např. činnosti v souvislosti redefinice
LFA, zavádění standardů GAEC,
hodnocení povodňových škod u
řízených rozlivů. Významný podíl na
výsledcích
znalecké
činnosti
VÚMOP, v.v.i.
Příloha 2
European Innovation Partnership on Water
SLOŽENÍ PRACOVNÍ SKUPINY
Níže uvedená tabulka ukazuje složení Pracovní skupiny rozdělené na členy navržené členy
Řídící skupiny spolu s dalšími členy, kteří byli vybráni na základě projeveného zájmu.
Složení Řídící skupiny zahrnuje různá hlediska a zainteresované strany, ale současně udržuje
funkčnost skupiny. Ve skupině jsou zastoupeny všechny klíčové sektory, aby byla zajištěna
přidaná hodnota z jejich interakce výzkum 20%, vláda 24%, podnikatelé 38%, finanční
instituce 7% a zájmové skupiny 11%, přičemž je třeba mít na vědomí, že někteří z navržených
členů pracují nebo působí v několika klíčových sektorech současně. Třetina navržených členů
patř. k veřejné instituci, třetina k soukromé. Smíšené veřejno-soukromé instituce (16%)
a neziskové organizace doplňují obraz.
Pokud jde o geografické hledisko, ve kterém jsou navržení členové zvyklí pracovat
s inovacemi a výzvami, největší část pracuje na úrovni evropské (31%), národní (31%) nebo
globální (27%), ale do skupiny byli zahrnuti regionální a místní činitelé, aby byly přidány
i zkušenosti o otázkách vod z terénu.
Jsou zastoupeny všechny evropské regiony, nicméně střední (27%), jižní (18%), severní
(13%) Evropa je zastoupena více než západní a východní (obě po 4%). Třetina navržených
členů pracuje v nebo pro celou Evropu. Více než polovina navržených členů pracuje obvykle
na všech třech tematických oblastech EIP Voda, ale jsou také činitelé se specifickým
zaměřením na městské, venkovské nebo průmyslové problémy.
Obecně složení Pracovní skupiny podle sektorů, typu institucí, regionu nebo zaměření je
podobné složení Řídící skupiny, ačkoliv sektor výzkumu (zejména členové pracující
v převodu výzkumu), regionální a místní a členové, kteří pracují na všech třech tematických
oblastech, zvýšili svůj podíl ve foru v porovnání s řídící skupinou.Očekává se, že toto
relativní navýšení bude ve prospěch činnosti Pracovní skupiny a přidá důležitou znalost
a zkušenost.
76/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
77/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
78/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Výstup z prvního zasedání Pracovní skupiny EIP (25. 9. 2012)
1.Postup definování priorit
Na základě závěrů kick off setkání Řídícího výboru EIP 4. září 2012 byla matice definující
potenciální priority EIP a výběrová kritéria postoupena členům pracovní skupiny. Členové
byli požádání, aby obodovali priority podle relevance k výběrovým kriteriím. Na základě
tohoto hodnocení byl sestaven žebříček v matici priorita - bodové hodnocení. Počet řádků
matice byl 30, maximální sumární bodové ohodnocení 18.
Řídící výbor vybral tři své priority:
1. Propojení voda - energie.
2. Správa vod.
3. Financování inovací.
Hodnotící proces přinesl dvě priority s celkovým skóre vyšším než 15. Konsensus v pracovní
skupině přiřadil proto k předchozím
4. Znovuvyužití a recyklace vod.
5. Úprava vod a čištění odpadních vod.
Priority s celkovým ohodnocením nižším než 12 nebyly považovány za vhodné. Z hloubkové
diskuse vzešly další tři priority s ohodnocením v intervalu 12-15.
6. Management rizika při extremních situacích spojených s vodou (záplavy
a sucha).
7. Modely pro řízení a monitorování.
8. Služby spojené s ekosystémem.
Z osmi priorit definovaných pracovní skupinou měly některé jasně průřezový charakter,
zbývající jsou prioritami samy o sobě. Inteligentní měření a technologie jsou považovány za
velmi důležité jako stimulující faktor, ale samy o sobě je za priority považovat nelze.Jejich
integrace s předchozími prioritami tam, kde to je možné, proto bude ve specifickém ohnisku
pozornosti pracovní skupiny.
Schematická prezentace priorit:
79/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
V dalším textu je nastíněn předběžný obsah priorit, který bude základem Strategického
Implementačního Plánu.
1.1 PROPOJENÍ VODA - ENERGIE
Pracovní skupina v této prioritě identifikovala tři klíčové oblasti:
• Potenciální zisk ze zvýšení energetické účinnosti opatřeními pro efektivní využívání
vody.
• Potenciál pro generování alternativní energie z vodních zdrojů.
• Využití vodních zdrojů pro generování energie.
Není zahrnuta rekuperace energie z odpadních vod, která je pokryta v prioritě „Úpravárenství
a čištění odpadních vod“.
1.2 SPRÁVA VOD
Pracovní skupina v diskusi shledala, že tradiční uspořádání ve správě vod neodráží nezbytně
principy „integrovaného“ managementu vod v měřítku povodí. Inovativní přístupy mohou
vytvořit administrativní celky a kompetence jako adaptaci na změnu modelu
vodohospodářské politiky, ostatních oblasti politiky a podpořit účast většího počtu účastníků
a veřejnosti. Mezinárodní rozměr managementu vod v rámci EU i mimo její hranice a přínos
mezinárodních komisí pro vodní toky a mezinárodních dohod může být rovněž předmětem
průzkumu.
1.3 FINANCOVÁNÍ PRO INOVACE
V rámci této priority pracovní skupina identifikovala následující klíčové oblasti:
• Soustředění grantů - po linii veřejných financí, na úrovni EU, ale také na regionální
(clustery měst) úrovni versus soukromé zdroje.
• Stimulovat vyšší využití počátečního financování sponzory a rizikovým kapitálem
v předkomerční fázi.
• Zvýšit přístup k financování předkomerční etapy (zvláště pro malé a střední podniky).
• Export finančních produktů a služeb (zvláště pro malé a střední podniky).
• Překlenout informační mezery v PPP.
• Výzkum modelů pro inovativní cenovou politiku pro vody (např. inovace ve
znovuužití a recyklování vod).
1.4 ZNOVUVYUŽITÍ A RECYKLACE VOD
Pracovní skupina rozhodla, že tato priorita bude pokrývat jak průmyslové vody, tak aplikace
v zemědělství. Klíčové oblasti této priority zahrnují:
• Užití odpadní vody pro funkční zásobování vodou (např. předzpracované odpadní
vody obsahující specifické nutrienty ponechané pro zásobování zákazníků
v zemědělství).
• Alternativní (netradiční) zpracovaná odpadní voda pro průmyslové zákazníky (např.
pro specifické chladící a čisticí procesy.
• Znovuvyužití mezi sektory.
• Zvýšení účinnosti managementu vod.
• Nové (diferenciované) modely pro ceny vod.
1.5 ÚPRAVA VOD A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
V této oblasti pracovní skupina definovala dvě priority:
• Rekuperace zdrojů z odpadních vod, zejména rekuperace nutrientů, uhlovodíků
a zdokonalení rekuperace energie z průmyslových odpadních vod nebo kalů. Tento
80/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
bod se nezabývá pouze technologickými inovacemi, ale také aplikacemi pro
rekuperované látky a formováním obchodních případů. Mělo by to vytvořit změnu
modelu v přístupu ke zpracování odpadních vod - odpad ve vodě je surovinou.
• Snížení obsahu mikropolutantů a farmak pro snížení ohrožení podzemních vod, užití
v zemědělství a veřejné zdraví.
1.6 MANAGEMENT RIZIK PŘI EXTREMNÍCH SITUACÍCH SPOJENÝCH
S VODOU (SUCHA, ZÁPLAVY)
Pracovní skupina dosáhla konsensu v tom, že kombinace různých opatření (prevence,
zmenšení, predikce, atd.) a změny v chování nabízejí potenciál pro preventivní zásahy, které
mohou snížit rizika extrémních situací. Měly by se uvažovat následující klíčové oblasti:
• Integrace do ostatních koncepcí a plánovacích procesů (např. územní plánování).
• Prognózy pro místní a regionální plánování.
• Konfliktní využívání půdy.
1.7 MODELY PRO ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ
Pracovní skupina uvažovala následující klíčové oblasti:
• Technické modely soustředěné kolem informačních a komunikačních technologií,
které řídí poptávku a dodávku vody z různých zdrojů, včetně netradičních,k řadě
zákazníků při respektování širokého rozsahu účelů (včetně sociálně - politických cílů).
• Cílené monitorování přizpůsobené potřebám managementu vod.
• Vývoj nástrojů pro provozní management.
• Vývoj nových modelů managementu (pro odhad rizik, cenovou politiku a další
politiky).
1.8 SLUŽBY PRO EKOSYSTEM
Pracovní skupina diskutovala služby v ekosystému jako potenciálně nový koncepční rámec
pro vyhodnocování pozitivních efektů udržitelného managementu vod. Výzkum postupuje,
ale implementace do reálných řešení je nutné dále rozvíjet.
1.9 INTELIGENTNÍ TECHNOLOGIE
Pracovní skupina považuje „inteligentní technologie“ nikoliv za separátní prioritu, ale za
prioritu s klíčovou relevancí, kterou je nutné uvažovat jako stimulující faktor mezi ostatními
prioritami. Je to soubor vycházejících technologií, u kterých se očekává, že se stanou
standardními. Prioritní oblasti nejsou dosud specifikovány, ale inteligentní měření,
monitorování a informační a komunikační technologie jsou v této prioritě pokryty. Výzvy
jsou ve vývoji technologií a aplikací jako podpora a příspěvek ostatním prioritním oblastem.
81/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
PRIORITNÍ OBLAST
SKORE
1. Propojení voda-energie
2. Vodohospodářská správa
3. Financování inovací (veřejné zdroje, PPP a finanční inženýrství)
8.2. Recyklace a opakované využití vod
15.97
4.3. Úpravárenství a čištění vod včetně získávání druhotných zdrojů
15.20
8.1. Inteligentní technologie včetně membránových
14.43
5.2 Inteligentní měření a monitorování
14.30
6.4. Management rizika záplav, včetně hydromorfologie
13.67
4.2. Alternativní zásobování vodou
12.67
8.3. Redukce znečištění v místě zdroje
12.64
6.2. Služby v ekosystému
12.37
7.2. Vývoj nových modelů pro management vod
12.17
4.5. Snížení ztrát
11.70
6.1. Zelená infrastruktura
11.67
5.4. Opětovné využití odpadních vod pro
11.47
7.1. Adaptace velkokapacitních technologií
11.20
5.3. Ochrana a management zdrojů podzemních vod
10.97
4.4. Snížení spotřeby vody
10.75
7.3. Prevence rizik pro veřejné zdraví
10.70
4.1. Udržitelné drenážní systémy
10.57
5.1. Trh vody a alokační mechanismy
10.37
6.3. Udržitelný management lesa
9.30
82/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
PŘÍLOHA 3
NÁVRH POLÍ INTERVENCE PRO PROGRAM
HORIZON 2020
Byl přednesen na Kulatém stolu ke společenské výzvě „Ochrana klimatu, účinné využívání
zdrojů a surovin“ H2020, pořádaném Odborem mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
MŠMT.
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje
Technology Platform on Sustainable Water Resources CZ
Návrh polí intervence
pro program
HORIZON 2020
Pavel Novák
Jiří Hladík
Jan Čermák
Praha 26. 4. 2012
I. Úvod k tématu udržitelné vodní zdroje
V rámci EU byl zpracován „Blueprint for European Waters“
•definuje strategie je zaměřena na integrované řešení extremních situací v zásobování vodou od
povodní k suchu.• akcentuje i nutnost intenzivnější spolupráce mezi členskými státy EU.Proto je
zařazení problematiky do programu HORIZON 2020 nezbytné jak z hlediska EU ale i hlediska ČR,
což plyne mimo jiné i z:
•predikce výskytu sucha nebo i z
•vývoje počtu dnů bez dešťových srážek.
Dále uvedená témata mají výrazně vyšší váhu pro potřeby průmyslu a obyvatel, v podstatně menší pro
zemědělské využití – spotřeba vody zemědělstvím je cca 2% celkové potřeby v ČR.
II. Návrh polí intervence klíčového věcného tématu klimatická změna
Přehled subtémat
1. udržitelnost vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou;
2. udržitelnost vodních zdrojů pro zabezpečení provozu závlah;
3. udržitelnost vodních zdrojů pro průmysl a energetiku;
4. nová funkce odvodňovacích systémů v krajině
5. zmírnění extrémních jevů v povodí souvisejících s klimatickou změnou
6. zabezpečení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích;
7. Implementace systému Galileo.
Ad 1 Udržitelnost vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Změna kvalitativních a kvantitativních charakteristik povrchových i podzemních vod je vyvolána
změnou klimatu - s tím souvisí navrhovaná pole výzkumu a inovací:
a) vyhledávání a charakteristika náhradních zdrojů pro zásobování občanů pitnou vodou.
b) vytvoření jednotných metodických postupů v oblasti ochranných pásem vodních zdrojů.
AD 2 Udržitelnost vodních zdrojů pro zabezpečení provozu závlah
83/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Potřeba zavlažovacích systémů nabývá na významu s nástupem klimatické změny a rozšiřování
aridních oblastí (zejména Žatecko a jižní Morava). Navrhovaná pole výzkumu a inovací:
a) analýza současného stavu potenciálních zdrojů pro závlahy a funkčnosti stávajících
systémů.
b) sofistikovaná revitalizace zavlažovacích systémů.
c) lokalizace a charakteristika zdrojů pro závlahy zejména s důrazem na aridní oblasti.
Ad 3 Udržitelnost vodních zdrojů pro průmysl a energetiku
Navrhovaná pole výzkumu a inovací:
a) analýza současného stavu potenciálních zdrojů pro průmysl a energetiku.
b) srovnávací analýza měrné potřeby technologické vody.
c) benchmarkingová studie – návrhy na inovace technologie.
Ad 4 Revize funkcí odvodňovacích systémů v krajině
Funkce odvodnění z hlediska vodního režimu krajiny byla v minulosti podceněna a s tím také
souvisí současný neuspokojivý stav odvodňovacích staveb jak pro hlavní odvodňovací
zařízení, tak i plošné odvodnění.
Navrhovaná pole výzkumu a inovací:
a) identifikace staveb odvodnění,
b) vytvoření jednotné evidence, sjednocení grafických vrstev HOZ
c) kategorizace odvodňovacích systémů z hlediska jejich funkčnosti a důvodu realizace vlastní
stavby – včetně možného využití pro retenci
Ad 5 Zmírnění extrémních jevů v povodí souvisejících s klimatickou změnou
Navrhovaná pole výzkumu a inovacía) stanovení rozlivových a záplavových území s využitím Laser
scaningu;
b) inovace metodiky a systému protipovodňové ochrany;
c) budování suchých nádrží („poldry“);
d) důsledná realizace protierozních opatření nad rámec GAEC II;
e)realizace opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny.
84/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Ad 6 Zabezpečení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích
Navrhovaná pole výzkumu a inovací:
a)Metodika stabilizace vodního režimu v krajině na úrovni vazeb vodní tok – inundační
území;b) omezování výrazných výkyvů hladiny podzemní vody s cílovým stavem vyváženého
vodního režimu;
c) zajištění dobrého ekologického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách;d)
zajištění dobrého chemického stavu vodních útvarů dle rámcové směrnice o vodách.
Ad 7a Využití systému GALILEO v oblasti správy a ochrany vod - Hydrologieidentifikace
•
•
•
•
•
•
•
•
odběrových míst pro sledování jakosti vod;
identifikace měrných profilů pro sledování množství povrchových vod;
identifikace objektů podzemních vod (vrty, jímací zařízení, studny atd.);
vzorkování zátěže povrchových vod cizorodými látkami;
zaměření drobných vodních toků v návaznosti na další vodní útvary a odvodnění;
lokalizace příčných překážek na vodních tocích;
lokalizace objektů na vodních tocích;
identifikace ohrožených nemovitostí v záplavových územích;
vymezení niv pro řízené rozlivy při povodňových událostech.
Ad 7b Využití systému GALILEO v oblasti správy a ochrany vod – Odvodnění a závlahy
•
•
•
•
•
•
lokalizace HOZ, HMZ;
identifikace výustí jednotlivých melioračních staveb;
identifikace melioračních šachtic;
identifikace sběrných a svodných drénů;
lokalizace poruch drenážních systémů;
lokalizace zdrojů vody pro závlahy.
Ad 7c Využití systému GALILEO v oblasti správy a ochrany vod - Půda – voda
•
•
•
•
•
•
•
•
identifikace nesouladů kultur;
identifikace drah soustředěného odtoku;
identifikace erozních smyvů;
zaměření oblastí inundace;
zaměření bodových zdrojů;
identifikace a lokalizace infiltračních oblastí;
vymezování zdrojových lokalit odvodňovacích systémů;
identifikace hranic druhů pozemků.
85/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Příloha 4
Cíle definované v SVA
PO 1: SYSTÉM PŮDA-VODA V KRAJINĚ
Krátkodobé cíle a priority výzkumu
• Monitoring koncentrací splavenin i na malých povodích – jako nástroj pro
vyhodnocování rozsahu aktuální vodní eroze.
• Nové postupy správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu půdy a vody, snížení
povrchového odtoku, ztráty půdy erozí a celkové zvýšení retenční kapacity krajiny
zaštítěná dotačním systémem (společné prosazování přísnějších standardů GAEC).
• Spolupráce v protierozní a protipovodňové ochraně (správná realizace
a nadimenzování protipovodňových a protierozních opatření nejen v rámci
pozemkových úprav).
• Společná osvěta zaměřená na správnou zemědělskou praxi.
• Chování půd v extrémních klimatických situacích v závislosti na stabilitě půdní
struktury.
• Výzkum faktorů ovlivňujících stabilitu půdní struktury.
• Chování degradovaných půd při extrémních klimatických jevech.
• Podpora hydrologických charakteristik půd agrotechnickými opatřeními.
• Limity ochrany půdy ve vztahu ke kvalitě a čistotě vod.
• Navracení degradovaným půdám jejich přirozené funkce s využitím nových
rekultivačních postupů.
PO 2: HYDRICKÁ FUNKCE LESA
Střednědobé cíle a priority výzkumu
• v koordinované excerpci výsledky vědy, výzkumu a informačních zdroje pro
vytvoření komplexního „obrazu“ aktuální problematiky vazeb lesa a vody.
• ujednocení filozofie a strategie přístupu k lesům a koncepcím lesnického hospodaření
ve vazbě na vodu a hospodaření s vodou.
• návrhy jednotných metodik pro posuzování a hodnocení hydrické a vodohospodářské
funkce lesa.
• návrh strategické funkční zonace lesů podle hydrické a vodohospodářské
významnosti.
• návrh „koordinující „ legislativy pro vazby lesa a vody v celospolečenském zájmu
státu.
PO 3: MANAGEMENT PODZEMNÍCH VOD (včetně modelů)
Střednědobé cíle a priority výzkumu
• V souvislosti s potřebou alternativních zdrojů energie - technologické využití
statických zásob tepelné energie obsažené v zemském plášti je jednou z koncepcí pro
postupnou náhradu fosilních paliv. Opuštěná zatopená důlní díla jsou vhodnou
strukturou pro realizaci masivních odběrů podzemní (důlní) vody pro účely
následného využití nízkopotenciálního tepla pomocí tepelných čerpadel. Vzhledem ke
86/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
•
změně poměrů proudění (a přítoku chladnější podzemní vody z přípovrchových
oblastí) lze ale očekávat pozvolný pokles teploty jímané důlní vody.
využití matematického modelování pro identifikování vědecko-výzkumných projektů
typu „hodnocení dopadů klimatické změny na množství a kvalitu zásob podzemní
vody“. Odbornost reprezentovaná jednotlivými členy technologické platformy
umožňuje řešit široké spektrum úloh na pomezí primárního a aplikovaného výzkumu.
Modelové simulace vlastního proudění podzemí vody, probíhajících transportních
procesů chemismu, nebo toku tepla přispívají k navyšování znalosti a k rozvoji oboru
hydrogeologie. Společné zapojení subjektu platformy do řešení problematiky změn
klimatu, oceňování množství a časoprostorové distribuce podzemních vod, nebo
zvyšování množství podzemních vod umělou infiltrací je logickým vyústěním činnosti
Technologické platformy.
PO 4: REVITALIZACE VODOTEČÍ
Zapojení do vědecko-výzkumných projektů
• Problematika revitalizace vodních toků souvisí s uplatňováním Rámcové směrnice
o vodní politice 2000/60/ES. Všechny evropské země řeší stejný problém, tedy jak
efektivně zajistit postupný návrat vodních toků do dobrého ekologického stavu.
V rámci řešení mezinárodního projektu ENWAMA – Environmental water
management (Leonardo da Vinci – Partnership) v letech 2008-2010 byla vytvořena síť
partnerských organizací a shromážděny příklady dobré praxe revitalizace toků
(Connswater v Belfastu, Panke v Berlíně). Na základě těchto kontaktů bude v rámci
Technologické platformy usilováno o podání návrhu projektu OPVK zaměřeného na
sledování revitalizací řek v ČR a zahraničí.
PO 5: PODPORA INOVACÍ V OBORU ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Střednědobé cíle a priority výzkumu
• Vytvoření informační sítě pro vlastníky infrastruktury, která by jim zajistila jednak
lepší informovanost v oboru, jednak zajistila kvalitní zadání, výběr a oponenturu jimi
zadávaných projektů k řešení.
• membránové procesy – rychlofiltrace.
• úprava vod v krizových situacích.
PO 6: EXTRÉMNÍ SITUACE V HYDROLOGICKÉM A SPOTŘEBNÍM
CYKLU VODY
Krátkodobé cíle a priority výzkumu
• vypracování podrobné metodiky pro výběr (příp. vybudování) a udržování zdrojů pro
nouzové zásobování vodou na území ČR a praktické ověření této metodiky na
zvoleném modelovém území.
PO 7: METODY HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ RIZIK VE VODNÍM
HOSPODÁŘSTVÍ (vč. starých ekologických zátěží)
Krátkodobé cíle a priority výzkumu
• navrhnout t metodologii rizika, která umožní na základě obecného modelu hodnocení
rizika jednoznačnou klasifikaci dílčích (specifických) modelů rizika a identifikaci
87/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
jednotlivých úloh hodnocení rizika. Ke každému modelu je jednoznačná přiřaditelnost
těchto úloh, tedy i metod a nástrojů k jejich řešení.
Náměty na aktivity TP UVZ
1. Staré ekologické zátěže /SEZ/, resp. kontaminovaná místa /KM/
• Hledat řešení pro lokality, které jsou stávajícími mechanismy neřešitelné.
• Vypracování dalších metodických pokynů pro oblast KM, event. zajištění aktualizace
met. pokynů již existujících.
• Propojení SEKM/NIKM s geoportálem, event. s IS ČHMÚ (např. pro posuzování
stavů při povodních).
• Právní analýza využití vybraných existujících i připravovaných EU směrnic pro oblast
řešení SEZ/KM v ČR.
2. Ekologická újma
• Studie zaměřená na postupy, navržené v připravovaném nařízení vlády k finančnímu
zajištění ve vztahu k ekologické. újmě, příklady a jejich rozbory.
• Srovnání využití různých mechanismů pro toto finanční zajištění (pojištění, bankovní
záruka atp.), výhody a nevýhody, doporučení použití jednotlivých nástrojů dle
konkrétních příkladů.
PO 8: KLIMATICKÁ ZMĚNA A STRATEGIE ADAPTACE16
Krátkodobé cíle a priority výzkumu – otázky pro aktivity TP UVZ
Adaptační opatření - soubor možných přizpůsobení nejvíce zranitelných složek přírodního
nebo antropogenního systému stávající i budoucí změně klimatu a jejím důsledkům:
zvýšení bezpečnosti vodních děl proti přelití, na změnu ovladatelného retenčního
prostoru.
• zvýšení efektivnosti řízení vodních děl v nestacionárních podmínkách a rozhodování
za rizikových a neurčitých situací.
• integrované využívání vodních zdrojů a další ve vodním hospodářství.
• změna pěstovaných druhů zemědělských plodin a hospodářských zvířat (introdukce,
šlechtění).
• používání nových agrotechnických postupů za účelem snížení ztrát půdní vláhy,
zajištění reprodukce půdní úrodnosti, zvýšení stability půd z hlediska jejich erozního
ohrožení, zlepšení a rozšíření využití závlah pro produkci speciálních plodin.
Je nutné rozvíjet komplexní strategii pro udržitelné vodní zdroje.
•
PO 9: VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTA VEŘEJNOSTI
Úkoly pro TP UVZ
•
•
metodické využití tzv. EQF systému (European Qualification Framework), na jehoţ
základě jsou definovány jednotlivé znalosti, dovednosti a kompetence.
zavádění partnerství mezi SŠ, VOŠ – VŠ – VaV – státní správa – podniky.
XXX
88/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Příloha 5.
Incidenční matice program. Okruhů Strategické výzkumné
agendy TP UVZ (PO) a evropské TP – WssTP (TF)
COOPERATION POTENTIAL TASK FORCES
TF1
TF2
TF3
TF4
TF5
TF6
PO1
PO2
PO3
PO4
PO5
PO6
PO7
PO8
PO9
HIGH
MEDIUM
LOW
TASK FORCES
TF1 CLIMATE CHANGE
TF2 MANAGEMENT AQUIFER RECHARGE
TF3 SENSORS & MONITORING
TF4 MEMBRANE TECHNOLOGIES FOR WATER APPLICATIONS
TF5 WATER & ENERGY
TF6 WATER REUSE
PROBLEM SETS
PO1 Soil-water system in the landscape
PO2 Hydric function of the forest ecosystem
PO3 Groundwater management and modeling in integrated water management
PO4 Revitalization of water courses
PO5 Support of innovative technologies for drinking water supply
PO6 Hydrological extreme events and extreme events in the water consumption cycle
PO7 Risk management control methods in water management
PO8 Climate change adaptations strategies
PO9 Public training and awareness
89/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
COOPERATION POTENTIAL GLOBAL DRIVERS & MAJOR CHALLENGES
GD1
GD2
GD3
GD4
CH1
CH2
CH3
CH4
CH5
PO1
PO2
PO3
PO4
PO5
PO6
PO7
PO8
PO9
HIGH
MEDIUM
LOW
GLOBAL DRIVERS
GD1 DEMOGRAPHIC GROWTH AND URBANIZATION
GD2 GLOBALIZATION AND WEALTH GROWTH
GD3 SPATIAL AND TEMPORAL PRESSURE (COASTAL ZONE)
GD4 CLIMATE CHANGE
MAJOR CHALLENGES
CH1 INCREASING WATER STRESS
CH2 REDUCING EFFECT OF EXTREME EVENTS
CH3 MANAGING AGING OF INFRASTRUCTURE
CH4 FACILITATING TECHNOLOGY TRANSFER
CH5 ENABLING FRAMEWORK
PROBLEM SETS
PO1 Soil-water system in the landscape
PO2 Hydric function of the forest ecosystem
PO3 Groundwater management and modeling in integrated water management
PO4 Revitalization of water courses
PO5 Support of innovative technologies for drinking water supply
PO6 Hydrological extreme events and extreme events in the water consumption cycle
90/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
PO7 Risk management control methods in water management
PO8 Climate change adaptations strategies
PO9 Public training and awareness
COOPERATION POTENTIAL PILOT PROGRAMMES AND KEY
PRIORITIES
PP1
PP2
PP3
PP4
PP5
PP6
HK1
HK2 HK3
HK4
HK5
PO1
PO2
PO3
PO4
PO5
PO6
PO7
PO8
PO9
HIGH
MEDIUM
LOW
PILOT
PROGRAMMES
PP1 SUSTAINABLE WATER MANAGEMENT FOR INDUSTRY
PP2 SUSTAINABLE WATER MANAGEMENT FOR
AGRICULTURE
PP3 SUSTAINABLE WATER MANAGEMNET IN AND AROUND URBAN AREAS
PP4 MITIGATION OF WATER STRESS IN COASTAL ZONES
PP5 REHABILITATION OF DEGRADED WATER ZONES (SURFACE AND
GROUNDWATER)
PP6 ADAPTATION FOR HYDROCLIMATIC EXTREMES (DROUGHTS AND
FLOODS)
HIGHLIGHTS AND KEY PRIORITIES
HK1 LOW CARBON TECHNOLOGIES AND CONCEPTS TO PRODUCE WATER
HK2 TREAT WASTEWATER AND PROCESS WATER
HK3 BALANCE WATER SUPPLY AND DEMAND WHILE PROTECTING ACUATIC
ECOSYSTEM
HK4 REDUCE ENVIRONMENTAL IMPACT ON WATER RESOURCES
HK5 LIFE CYCLE APPROACH.PROCESSES &ENVIRONMENTAL APPROACH TO
LOWER ENVI IMPACT
91/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
PROBLEM
SETS
PO1 Soil-water system in the landscape
PO2 Hydric function of the forest
ecosystem
PO3 Groundwater management and modeling in integrated water
management
PO4 Revitalization of water
courses
PO5 Support of innovative technologies for drinking water
supply
PO6 Hydrological extreme events and extreme events in the water
consumption cycle
PO7 Risk management control methods in water management
PO8 Climate change adaptations
strategies
PO9 Public training and
awareness
92/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Příloha 6
Návrh problémových okruhů IAP a porovnání
s prioritami WssTP
NÁVRH PROBLEMOVÝCH OKRUHŮ IAP A POROVNÁNÍ S PRIORITAMI WSSTP
AKCE
VÝSTUP
ČR
WSSTP
Změna klimatu,dopad na vydatnost
a kvalitu vodních zdrojů,klasifikaci
území,zemědělství,průmysl,kvalitu
života
PP2>PP3>PP1
HK4 ,TF1
GD4
CH1
Adaptace na
nazm2nu
změnuklimatu
klimatu
a dostupnosti vodních zdrojů
v zemědělství,lesnictví,vodním
hospodářství
,extrémní jevy
Horizon 2020
PP6
GD4
CH1,CH2
Ochrana a obnova vodních zdrojů
před aktuálními a kumulovanými
důsledky lidské činnosti
Změny v krajině,řízená
rajině,uměláfiltrace
infiltrace
PP5
HK4,HK5
HK3 ,TF2
CH2
Energeticky úsporné technologie
pro úpravu,čištění
,čištěníaarecyklaci
recyklaci
ecyklacivod
vod
vod
od
transfer technologií,nutná obnova
infrastruktury
HK1
HK2
CH3,CH4
TF 2,TF4,
TF5,TF6
Monitorování vodních zdrojů,
statistické zpracování dat a
matematické modelování jako
prostředek k vyšší kvalitě a ekonomice
vodních zdrojů
TF3
Holistický přístup k výchově odborníků,
ve vodním hospodářství a ŽP
vzdělávání,osvěta
Studijní plán,
skripta
93/119
Projekt ÚnL.
ÚJEP,VŠB
CH5
TIMING
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
HIGHLIGHTS AND KEY PRIORITIES
HK1 LOW CARBON TECHNOLOGIES AND CONCEPTS TO PRODUCE WATER
HK2 TREAT WASTEWATER AND PROCESS WATER
HK3 BALANCE WATER SUPPLY AND DEMAND WHILE PROTECTING ACUATIC ECOSYSTEM
HK4 REDUCE ENVIRONMENTAL IMPACT ON WATER RESOURCES
HK5 LIFE CYCLE APPROACH.PROCESSES &ENVIRONMENTAL APPROACH TO LOWER ENVI IMPACT
PILOT PROGRAMMES
PP1 SUSTAINABLE WATER MANAGEMENT FOR INDUSTRY
PP2 SUSTAINABLE WATER MANAGEMENT FOR AGRICULTURE
PP3 SUSTAINABLE WATER MANAGEMNET IN AND AROUND URBAN AREAS
PP4 MITIGATION OF WATER STRESS IN COASTAL ZONES
PP5 REHABILITATION OF DEGRADED WATER ZONES (SURFACE AND GROUNDWATER)
PP6 ADAPTATION FOR HYDROCLIMATIC EXTREMES (DROUGHTS AND FLOODS)
GLOBAL DRIVERS
GD1 DEMOGRAPHIC GROWTH AND URBANIZATION
GD2 GLOBALIZATION AND WEALTH GROWTH
GD3 SPATIAL AND TEMPORAL PRESSURE (COASTAL ZONE)
GD4 CLIMATE CHANGE
MAJOR CHALLENGES
CH1 INCREASING WATER STRESS
CH2 REDUCING EFFECT OF EXTREME EVENTS
CH3 MANAGING AGING OF INFRASTRUCTURE
CH4 FACILITATING TECHNOLOGY TRANSFER
CH5 ENABLING FRAMEWORK
TASK FORCES
TF1 CLIMATE CHANGE
TF2 MANAGEMENT AQUIFER RECHARGE
TF3 SENSORS & MONITORING
TF4 MEMBRANE TECHNOLOGIES FOR WATER APPLICATIONS
TF5 WATER & ENERGY
TF6 WATER REUSE
94/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Příloha 7.
Aktivity EU a WssTP se vztahem k problematice
„Vláhové poměry krajin“, možnosti účasti našich pracovišť
The latest activities of EU and WssTP as related to the issues of conference,potential
involvement of our workplaces
Dr. Jan Čermák
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje – Asociace pro vodu v krajině ČR
Abstract
During the sequence of the last three presidencies of EU „The European Water Policy“ has been
declared as common priority.Under Hungarian presidency by the first term of 2011 a draft of the „
Blueprint to Safeguard Europe's Waters“ was elaborated.It approaches water both as the source of life
and as the source of danger for life on the Earth.The document if officially approved by relevant EU
authorities illustrates the European approach to the most important and critically threatened
resources.It also outlines a future strategy aimed at the integrated solution of extreme situations
occurring in water supply. The strategy would also reflect the necessity of more efficient and intense
cooperation of EU27 and non-member states.The review of Water Framework Directive is
foreseen.The 2020 Flag initiatives for 2020 „Resources Efficient Europe“,“European Innovation
Partnership“ found outcomes also in water sector.The factors like the integration of the players from
different sectors into new projects,broader participation of private companies require new flexible
structures.The improved information and efficient communication amongst stakeholders,including
researchers is a must.Technology platforms appear to be efficient.WssTP had reacted in advance to
new challenges,drivers and priorities in water sector.Brief review of relevant information and
activities is presented in order to facilitate broader involvement of conference participants.
Keywords
WssTP,TP SWR CZ,ACQUEAU,Horizon 2020,EIP
Úvod
Voda, půda, klima – tři součásti, které rozhodujícím způsobem určují kvalitu života na Zemi i
postindustriální společnosti.Pokud v minulosti byly kritické pro udržení života především
v mimoevropských zemích,důsledkem civilizačního vývoje a lidské činnosti přinášejí změny jejich
stavu výzvy a hrozby,které nelze nadále přecházet i pro Evropu ,ve specifické formě i pro
středoevropské země včetně České republiky.V tomto smyslu je třeba vnímat i odborná sdělení,která
budou přednesena na této konferenci.Vědecký potenciál, tradice a vysoká odborná úroveň našich
výzkumných a akademických pracovišť se mohou uplatnit v budoucnu stále více v celoevropském
kontextu.V tomto ohledu je nutné překonat přetrvávající bariery mezi výzkumnou a inovační oblastí,
soukromým a státním sektorem, fragmentaci výzkumu, alokovat lépe finanční zdroje,zefektivnit
mezinárodní kooperaci, ve všech členských zemích EU, jak opakovaně vyzývají představitelé EU při
nejrůznějších ,příležitostech.
Za základní předpoklad dalšího postupu považujeme za nutnost dostatečnou informovanost odborné
veřejnosti o činnosti těch orgánů Evropské komise, které mají přímý vztah k problematice vody,
půdy, klimatu, výzkumu. Proto v dalším textu uvádím velmi stručný přehled těchto orgánů
a internetového přístupu k příslušným informačním zdrojům.
Současně je dále uvedena základní informace o nejnovějších aktivitách EU spojených s vyhlášením
strategických priorit do roku 2020 v oblasti vodních zdrojů ,souvisejících strategických projektech
výzkumu a inovací, Evropské technologické platformě pro vodní zdroje (WssTP) jako možnosti
aplikace celostního přístupu k problematice vodních zdrojů,půdy,klimatu.
95/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Orgány Evropské Komise ,možnosti přístupu na relevantní informační zdroje
Internetový tematický registr EK
http://ec.europa.eu/atoz_en.htm
Generální ředitelství pro výzkum a inovace,DG Research and Innovation
http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=cs&pg=dg
Generální ředitelství klima,DG Clima
http://ec.europa.eu/dgs/clima/mission/index_en.htm
Generální ředitelství životní prostředí,DG Environment
http://ec.europa.eu/dgs/environment/index_en.htm
Hlavní aktivity související s problematikou komplexu voda-půda-klima jsou rozvíjeny ve spolupráci
DG Research and Innovation a DG Environment.
Na portálu DG Environment je možno nalézt základní i aktuální informace členěné do tematických
celků a dále dílčích témat:
Půda
http://ec.europa.eu/environment/soil/index_en.htm http://ec.europa.eu/environment/soil/three_en.htm
Voda souhrnně
http://ec.europa.eu/environment/water/index.html
Aplikace rámcové směrnice EU o vodách(WFD)
http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/index_en.html
Podzemní voda
http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/groundwater.html
Nedostatek vody a sucho
http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/about.htm
http://ec.europa.eu/environment/water/quantity/building_blocks.htm
Adaptace na změny klimatu
http://ec.europa.eu/environment/water/adaptation/index_en.htm
Rizika záplav
http://ec.europa.eu/environment/water/flood_risk/index.htm
Nejnovější aktivity EU orientované na vodní zdroje jsou rozvíjeny v úzké spolupráci DG Research
a DG Environment a protože představují příležitost pro zapojení českých pracovišť, potvrzenou i
pozváním k účasti na jejich podrobné přípravě v průběhu roku 2012, jsou dále pojednána podrobněji:
A Blueprint to Safeguard Europe's Waters
http://ec.europa.eu/environment/water/blueprint/fitness_en.htm
Od přijetí WFD v roce 2000 je to skoková změna a aplikace integrovaného (celostního)
přístupu ve vodohospodářské politice na základě koncepce managementu povodí. Cílem je
dosažení dobrého stavu všech vod v EU koncem roku 2015. Jak ale ukázal dokument
Evropské Agentury pro ŽP (EEA), který byl předložen pod názvem Zpráva o stavu ŽP po
roce 2010, nejsou cíle vodohospodářské politiky zdaleka naplněny důsledkem starých i nově
se objevujících výzev. Dokument „Blueprint“ má být politickou odezvou na tyto výzvy. Bude
zaměřen na zajištění vody v dobré jakosti a dostatečném objemu pro všechny oprávněné
potřeby. Jeho horizontem je rok 2020 proto má úzkou vazbu na STRATEGII EU 2020,
zejména plánovaný harmonogram Resource Efficiency Roadmap. Na tomto harmonogramu
bude určovat milníky pro vodní zdroje. Nicméně analýza spojená s přípravou harmonogramu
postihne delší časové období až do roku 2050. Dokument zformuluje doporučení pro
vodohospodářskou politiku na základě čtyř nyní probíhajících vyhodnocení:
- Posouzení vodohospodářských plánů povodí,které poskytnou členské státy v souladu
s rámcovou směrnicí o vodě (WFD).
- Přehled opatření,které EU podnikla proti nedostatku vody a suchu.
- Posouzení zranitelnosti vodních zdrojů důsledkem změn klimatu a lidskými zásahy.
- Ověření kondice ,které se zaměří na vodohospodářskou politiku EU v rámci přístupu k lepší
regulaci využívání zdrojů .
96/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Výstup z z těchto 4 posouzení spolu s velkým počtem studií, které provedly DG Životní
prostředí,DG Výzkum a inovace,Společné výzkumné středisko,EEA a další,zajistí znalostní
základ pro volbu politiky,která může dosáhnout lepší implementaci, integraci a ucelení EU
vodohospodářské politiky. Volba alternativ bude podrobena pečlivému posouzení jejich
dopadů, především dopadů na ŽP a sociálně ekonomických dopadů. Předjímají se akce
v 7 specifických oblastech:
- Hospodaření s půdou a možnostI nalézt účinná opatření a politické nástroje pro jejich
urychlenou implementaci v rámci EU. Jedná se zejména o opatření v „zelené infrastruktuře“
se vztahem k hospodaření s vodou jako jsou znovuzalesnění,obnova naplaveninových
lokalit,udržitelné městské kanalizační systémy. Kromě integrace takových opatření do
společné zemědělské a kohesní politiky bude Evropská komise budovat metodický rámec pro
širší aplikaci poplatků za ekoslužby.Ten představuje klíčový nástroj ke zmírnění dopadu
selhání trhu .Jeho aplikace může vytvořit důležitou ekonomickou motivaci pro ochranu
vodních zdrojů a biodiverzity.
- Konzistentní přístup k internacionalizaci
nákladů za užívání vody a její znečišťování. Jeho účelem bude podpořit návratnost nákladů
vynaložených na ŽP aplikací portfolia ekonomických nástrojů a doplněním regulačních
opatření.Bude nutné určit kriteria pro cenovou politiku, dańovou politiku, odstranění
škodlivých dotací, veřejné zakázky a ustavit schemata pro alokaci vody
(včetně
obchodovatelných povolení) v oblastech chudých na vodu. - Účinnost využití vody.
V současnosti není znám deficit mezi poptávkou a dostupností vody v Evropě v roce 2020 nebo 2050.
V tomto ohledu bilance vody a ekosystému vypracovaná společně s EEA bude kvantifikovat odtok
a přítok vody v povodích. Tato základní informace dnes většinou chybí pro optimalizaci využití vody
na úrovni povodí a posouzení alternativ,zejména pokud jde o materiální a virtuální toky vody mezi
povodími. Na tomto základě vyplynou první indikace pro cíle stanovené v účinnosti využití vody na
úrovni EU s přihlédnutím k různosti situace napříč ekonomickými sektory a geografickými oblastmi.
Neopominuto bude i zlepšení účinnosti využití vody ve stavbách i distribučních sítích.
- Identifikace hlavních finančních,technologických,organizačních a společenských barier pro inovace
v oblasti hospodaření s vodními zdroji a cesty k jejich překonání.
- Posouzení cest ke zlepšení správy včetně administrativního uspořádání a možnosti ke
snížení administrativní zátěže. Dále schopnost reagovat a čelit novým výzvám, jako je
adaptace na změnu klimatu
Možnosti pro zlepšení kvality znalostní základny nutné pro tvorbu vodohospodářské
politiky EU.Ta by mohla zahrnovat zdokonalení statistické informace o tlacích,které vyvíjí
ekonomická aktivita na vodní zdroje.vyšší využití satelitů a pozorování pomocí GMES
k monitorování stavu a tlaků , rozšíření informačního systému o vodních zdrojích (WISE) o
politicky relevantní indikátory,vypracování harmonogramu pro výzkum vodních zdrojů
v příštím rámcovém programu
- Konečně Blueprint zohlední globální aspekty vodohospodářské politiky a posílí závazky
EU pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDG) v přístupu k pitné vodě a odpadním vodám
na základě relevantních závěrů konference RIO+20
Vlajková iniciativa
EU 2020 –Unie inovací navrhla koncepci Evropských inovačních partnerství.DG Životní
prostředí spolu s DG Výzkum a inovace připravuje návrh projektu (jako vhodného nástroje pro
realizaci záměrů Blueprintu.), jímž je
Evropské inovační partnerství pro vodu (EIP Water)
http://ec.europa.eu/environment/water/innovationpartnership/index_en.htm
Strategickým záměrem EIP je prosadit Evropu jako světového leadera v oblasti technologií vody
a zásobování vodou podporou inovací,tvorbě nových tržních příležitostí a přispěním k zajištění
udržitelného a efektivního využívání vody. Současně bude inovace prostředkem tvorby odpovídající
evropské vodohospodářské politiky na úrovni rozvoje oboru. Cíle jsou:
- Nalézt inovační řešení k mnoha výzvám,kterými Evropa (a svět) v oblasti kvality a kvantity vody
čelí.Tyto výzvy jsou hnací silou interakcí mezi politikou a inovacemi.
97/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
- Urychlením inovací vytvořit globální vůdčí pozici pro evropské technologie vody a servisní služby
v souladu se záměry strategie EVROPA 2020.
- Mobilizací všech relevantních hráčů EU na národní a regionální úrovni odstranit všechny regulační a
tržní bariéry,podpořit integraci různých politických a finančních nástrojů a zvýšit poptávku po
inovacích napříč všemi sektory a odběrateli vody.
Srdcem EIP budou inovační centra. Ta budou organizována do tří pracovních balíčků, aby byl zajištěn
strukturovaný přístup:
- Management vod v městských aglomeracích
- Management vod ve venkovských oblastech
- Management průmyslových vod
Předmětem zájmu budou také horizontální témata jako vztah mezi vodou a energií. Na začátek je
odhad vzniku až 30 inovačních míst. Inovační místa mají být garantem praktické realizace
multidisciplinárního přístupu, který umožní řešitelům zohlednit technologické, finanční, organizační
a manažerské perspektivy (partnerství a symbióza) a praktické ověření řešení. Výstupy a zkušenosti
získané inovačními místy pomohou navrhnout opatření pro vyvolání poptávky, která může nastartovat
inovaci ve vodním hospodářství, identifikovat a pojmenovat technologické, ekonomické a regulativní
bariéry. K zajištění optimální výměny zkušeností mezi inovačními místy a podpoře vzájemné
stimulace mezi nimi,budou ustaveny sítě. Pro každý z pracovních balíčků bude síť sestávat ze všech
hráčů zúčastněných v různých inovačních místech. Každá síť bude mít funkci koordinace a výměny
zkušeností mezi inovačními místy pro daný balíček a vypracuje pracovní plán. Koordinace mezi sítěmi
také zajistí, že přístup založený na managementu povodí,který je logickým základem
vodohospodářské politiky v Evropě bude při formulaci řešení respektován i nadále. Příprava pracovní
verze dokumentu probíhá za řady konzultací zainteresovaných účastníků,jejichž cílem bylo zajistit
zpětnou vazbu od účastníků do centra v EK i vzájemné pochopení zájmů a potřeb všech zúčastněných.
Na základě konzultačního procesu bude postoupena zpráva EIP v první polovině roku 2012.Bude li
tato zpráva schválena EP,EIP Water by mělo začít fungovat počátkem roku 2013. Důležitou roli
zastává
Water supply and sanitation Technology Platform
http://www.wsstp.eu/site/online/home
založená z iniciativy EK k rozvíjení koordinace a spolupráce ve výzkumu a vývoji v oblasti vod. Její
úspěšná činnost v mezinárodní spolupráci při efektivním využívání vodních zdrojů trvá již od roku
2004. Její strategické dokumenty - Strategická výzkumná agenda (SRA 2010) odpovídají na řadu
stávajících i budoucích výzev spojených s vodními zdroji. Od roku 2011 je řádným členem WssTP
také Asociace pro vodu v krajině ČR. .Díky tomu jsme také mohli již být aktivně účastni některých
odborných akcích, které již v rámci uvedených iniciativ proběhly.
98/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Příloha 8. Konference Water Innovation Europe 2012
Společná akce WssTP,ACQUEAU, proběhla v Bruselu 15/16 května 2012.
iWater Innovation Europe
Je inovační partnerství mezi WssTP a ACQUAU, klastrem EURAKY pro vodu. Jeho cílem je
posunout kupředu ústřední iniciativu Evropského sektoru vod - inovativní kooperaci pro
udržitelné a konkurenceschopné výsledky prostřednictvím aktivní diskuse a debaty.
Konference proběhla jako společná akce ACQUEAU, WssTP, finále projektu IWA k udělení
cen za inovace pro Evropu a Západní Asii za silné a aktivní účasti členů, podporujících
organizací a dalších organizací evropského sektoru vod. Tento sektor a jeho tah směrem
i inovativnímu rozvoji čelí výzvám, které se šíří různými sektory, uživateli a přístupy jako
veřejná správa, informační a počítačové technologie (ICT), management vod, spoje,
zemědělství, energetika, soukromé firmy zabezpečující služby v sektoru vod a dalšími
sektory. Pro ně poskytla konference mnoho příležitostí zapojit se do diskuse a zlepšit
spolupráci a koordinaci. Stala se tak forem pro velký počet účastníků z organizací různého
druhu a průmyslu a přispěla k pokračujícímu úsilí směrem k více inovativnímu
a konkurenceschopnému evropskému sektoru vod.
•
WssTP, vize
V roce 2030 bude sektor vod v Evropě globálním lídrem v zabezpečení udržitelných služeb
v sektoru vod
•
WssTP byla vytvořena pro stimulaci kooperativní, inovační, vizionářské
a integrované strategie Výzkum Vývoj Technologie & Inovace pro evropský sektor
vod.
• Formovat budoucí priority pro výzkum a inovace.
•
•
•
Poskytnout sdílenou vizi pro inovace ve vodním sektoru.
Podpořit problém vod v agendě politiků.
Odpovědět na velké společenské výzvy dneška a zítřka.
•
Voda, klíčový sektor v Evropě
Značné investice:
> 3.5 mil. km vodovodní sítě
> 2.5 mil. km stokové sítě
Vodní infrastruktura
33 mld. eur investic ročně
EU V&V: veřejné zdroje~200 mil. eur ročně
•
EU V&V: soukromé zdroje> 130 mil. eur ročně M
•
136.000 zaměstnanců, 9.000 SMEs
•
•
•
99/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
• OECD
Perspektiva vod 4 hlavní problémy
•Kvantitativní problémy
–Poptávka po vodě;
–Vodní stress;
–Úbytek podzemních vod.
•Kvalitativní problémy
–Nečištěné odpadní vody (země mimo OECD);
–Odpad nutrientů ze zemědělství
–Mikropolutanty.
•Zásobování vodou a sanitace
•Krizové situace spojené s vodou
Do roku 2050 vzroste poptávka o 55%
K tomu přistupuje změna klimatu
•Jeden z mnoha stresových faktorů
•Dva hlavní důsledky
–Nejistoty a rizika
–Extremní výkyvy počasí
•Potřeba přizpůsobit management vod
–Adaptace záleží na kontextu (horká místa)
–Určení správné doby zásahu
–Pružné systémy, které mohou čelit nejistotě
• Politické odezvy
• Hospodárnost s vodou
–Cenová politika
• Alokace vody
–Pružné mechanismy (trading?)
• Agresivnější politika pro další snížení vypouštění nutrientů
•Politika soudržnosti
–Voda,potrava,energie,územní plánování,atd
–Technologie: nedirektivní politika
• Předvídat a plánovat
–V odpovídajícím měřítku
– Podporovat pružná řešení
• Hlavní role inovací
• Ušetřit náklady a umožnit přístup k financím
•Zbrzdit spotřebu vody
•Zlepšit kvalitu vody
• Lépe využít alternativní zdroje vody
100/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
• Kombinace s netechnickou inovací
•Sounáležitost s komunitou
• KWR ( Watercycle Research Institute NL)
•
Reagovat na ohromné společenské výzvy odpovědným a inovativním sektorem vodních
zdrojů
- „Imperativ životního prostředí“, který vyžaduje systémový přístup, schopnost pracovat
s nejistotami a komplikacemi a schopnost integrovat,kombinovat přejímat znalosti od mnoha
různých hráčů a oborových znalostí.
-„Znalostní ekonomika“, ve které znalosti a inovace jsou nahlíženy stále více jako ústřední
pro ekonomický růst a konkurenceschopnost.
-„Angažovaná veřejnost“, tou se rozumí růst úrovně vzdělanosti populace
obecně,oslabování autority vědy a rostoucí respekt k hodnotě laické a vrozené znalosti
-Nové vodní zdroje ze vzduchu, moře a odpadních vod.
-Řízení vědy,které podporuje podnikání.
Poučení
-Voda je stále“malým“ objektem výzkumu. Je nutné spojit síly pro dosažení dopadu na
společnost
- Inovace je cyklická a dochází k ní paralelně; odtud ko-inovace a ko-výroba jsou klíčové
pojmy
- Návrhy společenských hodnot jsou důležitou hnací silou trhu
Změny
-Nezbytně spojit vědeckou excelenci s akceschopností a obchodním dopadem
-Je nutné přistupovat týmově a sdíleně.
- Udržitelná produkce zdravé a chutné pitné vody.
-Ekonomická a bezpečná likvidace odpadní vody.
-Opakované využití surovin a energie.
-Aplikace online sensorů.
-Environmentální udržitelnost a správa.
•
Znalostní ekonomika-jaké je povědomí o výzkumu v členských státech?
101/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
•
•
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Vědecká produkce na frontě vodních zdrojů (% světové produkce v 2008)
Vnímání problémů s kvalitou vody v Evropě (% dotazovaných)
102/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
• Joint Programming Initiative (JPI2010)
103/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
•
Vodní výzvy pro měnící se svět od multidisciplinárního sektorového přístupu v FP 7
k průřezovému a multidisciplinárnímu v HORIZON 2020
•
PŘÍLEŽITOSTI
FP7 ->zaměření na recyklaci vody a snížení její spotřeby ve všech průmyslových
výrobách–potravinářský, papírenský chemický a textilní průmysl
HORIZON 2020 ->Expanze regionálního přístupu zaměřená na kooperaci výměnu mezi
průmyslem , zemědělstvím a městy směrem k integrovanému udržitelnému systému
využití
Partneři a pozorovatelé JPI Voda
104/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Jak posuzují různé skupiny v JPI Voda podporu výzkumu znalostem potřebným pro
temata JPI?
P&O-Partneři a pozorovatelé
STB- Vědecko-technický výbor SAG-Poradní skupina členů
105/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
I
Indikátory výzkumu vod
v EU 27 (publikace ve WoS)
Indikátory inovační aktivity
v EU 27(počet patentů)
Závěry
-Společná programovací aktivita s cílem zvýšení efektu financování a podpory inovací
- Definování potřebných inovačních a strategických agend
- Water JPI: Vysoká participace členských a přidružených zemí
EC DG REGIO
Podpora inovací v managementu vod EU politikou soudržnosti
106/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
107/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Dopady investic z fondů soudržnosti na sektor vod
Impacts of investments
• Impressive results over 2000-2006 via Cohesion Policy:
Innovation in water management
in the Commission’s proposal for
Cohesion Policy 2014-2020
Cohesion Policy 2014-2020
• Alignment with ‘Europe 2020’ strategy & its focus
on smart, sustainable and inclusive growth
• Increased thematic focus & performance
orientation
• ‘Innovation’ & ‘climate change / energy /
environment’ to get stronger support
Thematic objectives of 2014-2020 CP
11 thematic objectives - 3 on Sustainable Growth:
– Supporting the shift towards a low-carbon
economy in all sectors
– Promoting climate change adaptation, risk
prevention and management
– Protecting the environment and promoting
resource efficiency
Investment priorities
• Promoting climate change adaptation, risk prevention
and management:
• supporting dedicated investment for adaptation to climate change;
• promoting investment to address specific risks, ensuring disaster
resilience and developing disaster management systems;
• Protecting the environment and promoting resource
efficiency:
• Meet the environmental ‘acquis’ in waste & water
• protecting biodiversity, soil protection and promoting ecosystem
services including NATURA 2000 and green infrastructures
Sektor vody
108/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
V příštím programu soudržnosti předchozí splnění podmínek:
Existence:
• Cenové politiky pro vodu
• Přiměřený příspěvek různých spotřebitelů vody na úhradu nákladů
• Přijetí plánů pro management povodí tam, kde bude docházet k investicím
z fondu soudržnosti
Politika soudržnosti pro období 2014-2020
Inteligentní specializované strategie (SSS)
109/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Proč inteligentní specializace?
110/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Inovační strategie pro inteligentní specializaci
111/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Klíčové kroky pro rozvoj regionální inovační
Inteligentní specializované strategie (SSS nebo 3S), 50 registrovaných
regionů (Jižní Morava v ČR)
Průvodce
112/119
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Průvodce strategií 3S
Inovace pro udržitelný rozvoj
• Inteligentní &udržitelný jsou rub a líc jedné mince
•
Zahrnout ŽP, energii, změnu klimatu do inovací a inovační strategie
•
Výzkum&Inovace nutné pro
-obnovitelnou a hospodárnou energii
-vodu a její hospodárné využití
-recyklační ekonomiku
-adaptaci na klimatickou změnu
-ochranu přírody/biodiverzitu
113/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Investice do ekoinovací podporuje konkurenceschopnost
Vztah mezi EI –eko-inovačním indexem a Konkurenceschopností v EU
Globální konkurenceschopnost vs. produktivita zdrojů HDP/CELKOVÉ VÝROBNÍ
NÁKLADY
Konkurenceschopnost je jasně a silně vztažena k efektivitě zdrojů. Nejvíce
konkurenceschopné průmyslové výroby využívají nejefektivněji zdroje a naopak.
114/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Horizontální zásahy
- Kritická úloha dobré správy:rozvinout partnerství&sítě:začlenit
občanskou společnost a sociálně-ekonomické partnery
- Klíčový nástroj=veřejné investice (17% EU HDP):
Podpora Zeleným Veřejným Tendrům (GPP)
- EK nyní pracuje na kriteriích GPP pro infrastrukturu odpadních vod
- EIA (SEA/EIA směrnice)
- Voda nemá hranic:příhraniční/meziregionální kooperace&akce=klíč
- Klíčová=znalost,know-how&kapacity
- Investice do školení & budování kapacit
- Sznergie s Evropským Sociálním Fondem
115/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
116/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Případová studie:Retence vody v lesích PL
Závěry:Voda je důležitým ohniskem politiky soudržnosti na cestě k udržitelnému
rozvoji,pozornost bude zaměřena více na inovace a efektivitu zdrojů,nutnost připravit
programy a priority pro 2014-2020
117/119
IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN
Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje - 12/2012
Příloha 9.
Závěry z 1. zasedání Řídící skupiny Evropského inovačního
partnerství Voda - 4. září 2012
Závěry:
1. Řídící skupina definovala na svém prvním zasedání následující prioritní oblast
a průřezová témata pro činnost EIP:
1) Propojení voda- energie.
2) Správa vod.
3) Financování inovací.
4) Účinné využití zdrojů pro zásobování vodou a čištění vod v městských aglomeracích.
5) Rovnováha spotřeby a dodávky.
6) Integrovaný management vod v mimoměstských oblastech a územní plánování.
7) Zásobování vodou a sanitační sítě v malých obcích.
8) Nejlepší cesty v managementu průmyslových vod.
2. Ustavila Pracovní skupinu složenou z relevantních skupin členů zabývajících se
managementem vod a inovacemi.
3. Uložila Pracovní skupině, aby definovala zaměření a obsah prioritních oblastí na
svém prvním zasedání na základě následujícího výběrových kriterií:
• Pravděpodobnost největšího příspěvku cílům partnerství.
• Široký inovační potenciál.
• Komparativní výhoda pro evropský průmysl a tvorbu pracovních míst.
• Atraktivita pro investory a podnikatele.
• Pravděpodobnost prospěchu z partnerského přístupu.
• Potenciál ovlivnit charakter uvědomělost i a spotřebu veřejnosti.
4. Požádala Pracovní skupinu, aby koncem listopadu 2012 předložila koncept
Strategického Implementačního Plánu (SIP) EIP Voda,který by se zabýval následujícími
problémy:
• prioritní oblasti činnosti (definované v bodech 1 a 3.)
• klíčová průřezová témata (nastíněná v bodech 1 a 3).
• revize konceptu cílů uvedených pro EIP Voda ve sdělení EK.
• vypracování řídící struktury EIP Voda.
• návrh konkrétních aktivit EIP Voda.
• návrh specifických hodnotících kriterií pro každou z prioritních oblastí činnosti.
s
5. Navrhla setkat se 17.prosince 2012 k diskusi a přijetí SIP na základě návrhu Pracovní
skupiny
118/119
Download

Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje