KALEIDOSCOPE
1
content
3
4
5
6
8
10
12
14
16
18
20
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
48
50
52
54
56
58
60
62
2
KALEIDOSKOP
Editorial
Editorial
Cestovní navigátor
Navigator
Deset míst, která byste neměli ve Středočeském kraji minout
Ten places you shouldn’t miss in Central Bohemia Region
Král Jiří z Poděbrad
King George of Poděbrady
Rok krále Jiřího v Poděbradech
Year of King George in Poděbrady
Karlštejn – nejnavštěvovanější památka Středočeského kraje
Karlštejn – the most visited monument in Central Bohemia Region
Český Šternberk
Český Šternberk
Zříceniny ve Lštění
Ruins at Lštění
Rokokový zámek Dobříš
Dobříš Chateau – a rococo gem
Loučeň
Loučeň
Žleby – romantika jako z pohádky
Žleby – fairy tale romance
Benátky nad Jizerou
Benátky nad Jizerou
Stará Huť u Dobříše – sídlo Památníku Karla Čapka
Stará Huť near Dobříš – seat of the Karel Čapek Memorial
Bohumil Hrabal (1914–1997)
Bohumil Hrabal (1914–1997)
Antonín Dvořák, slavný Středočech
Antonín Dvořák, famous native of Central Bohemia
Malířská výročí roku 2014: Václav Rabas
Artists’ jubilees in 2014: Václav Rabas
Malířská výročí roku 2014: Cyril Bouda
Artists’ jubilees in 2014: Cyril Bouda
Chrám svaté Barbory
Saint Barbara’s Church
Památky slavné hornické slávy v Kutné Hoře
Monuments to old mining glory in Kutná Hora
Hornický skanzen Mayrau
Mining museum Mayrau
Pozvání do Hornického muzea Příbram
Invitation to the Příbram Mining Museum
Zlaté štoly v Jílovém
Gold mines in Jílové
Hvězdárna Ondřejov
Ondřejov Observatory
Povolání: malíř, galerista, ředitel Václav Zoubek
Occupation: painter, gallery owner, director Václav Zoubek
Ředitel Regionálního muzea Kolín Vladimír Rišlink, historik umění
Director of the Kolín Regional Museum Vladimír Rišlink, art historian
Rozhledny na Sedlčansku
Viewing towers in Sedlčany district
Kokořínsko
Kokořínsko
Votická Kopretina
The Votice Daisy
Golf ze Skotska až do Středočeského kraje
Golf: from Scotland to the Central Bohemian Region
Po stopách Kozla
On the trail of the Goat
Vlakem po Středočeském kraji
The Central Bohemian Region by train
Kalendárium
Calendar
editorial
Vážení a milí čtenáři, příznivci Středočeského kraje,
Dear readers, fans of the Central Bohemian Region,
v rukou držíte nové vydání magazínu Kaleidoskop a mou
milou povinností je opět k Vám promluvit. Věřím, že v něm
najdete zajímavá témata a inspiraci k návštěvě Středočeského kraje, který nabízí řadu přírodních krás, historických
památek, architektonických pokladů, kulturních zajímavostí
i sportovních možností pro volný čas.
Věřím, milí čtenáři, že nezůstane pouze u čtení magazínu
Kaleidoskop, ale že se do Středočeského kraje vydáte a naši
tištěnou pozvánku proměníte ve vlastní nezapomenutelné
zážitky.
you have in your hands the latest edition of Kaleidoskop magazine and it is once again my pleasurable duty to say a few
words to you. I trust you will find in the magazine lots of interesting topics and inspiration for visiting to the Central Bohemian Region, which boasts a number of sites of natural beauty,
historical monuments, architectural treasures, interesting cultural traditions and sports opportunities.
The territory of the region has been the centre of the Czech
Lands since time immemorial. It was the seat of the Přemysl
dynasty, and the territory of what is today Central Bohemia
was a popular place of relaxation for certain monarchs and
presidents.
For example, it is home to Karlštejn castle (Charles IV),
Křívoklát castle (Wenceslas IV), Konopiště chateau (Franz Ferdinand d’Este) and Lány chateau (T. G. Masaryk). Many towns
here have retained their medieval features and are rightly included on the list of world cultural heritage sites (Kutná Hora).
The Central Bohemian Region also boasts places which marry
beautiful countryside with an almost unlimited range of freetime activities. There are 18 maintained golf courses and 142 kilometres of cycle paths. Unspoilt nature can be found mainly in
five protected landscape areas called Křivoklátsko, Kokořínsko,
Český kras, Český ráj and Blaník, as well as in the extensive
Brdy forests or alongside rivers. There are also ski resorts, wild
swimming areas, rivers for boat trips and horse-riding areas.
Visitors to the region will also find a large and diverse range
of museums devoted to many different subjects. For example,
you can visit a railway museum, a military equipment museum, a Skoda museum, a museum of gold and silver, and also
replica mining villages and outdoor ethnographic museums.
I would certainly recommend visiting the Gallery of the Central Bohemian Region (“GASK”) in Kutná Hora, with its interesting expositions, and the magnificently renovated gardens of
the Jesuit College.
Dear readers, I hope and trust that you will not only read Kaleidoskop magazine but will head to the Central Bohemian Region. Consider this an invitation to come and enjoy your own
unforgettable experiences.
You certainly won’t get bored in our region.
MVDr. Josef Řihák
hejtman Středočeského kraje
MVDr. Josef Řihák
hejtman Středočeského kraje
Území kraje bylo již od pradávna centrem českého státu. Sídlili zde Přemyslovci, území dnešních středních Čech sloužilo
jako místo odpočinku pro některé panovníky a prezidenty.
Například hrad Karlštejn (Karel IV.), hrad Křivoklát (Václav
IV.), zámek Konopiště (František Ferdinand d’Este), zámek
Lány (T. G. Masaryk). Mnohá města si uchovala svůj středověký ráz a právem jsou zahrnována mezi památky světového
kulturního dědictví (Kutná Hora).
Středočeský kraj nabízí také místa, kde se snoubí krása přírody s nabídkou nepřeberných možností pro trávení volného
času. Můžete využít celkem 18 udržovaných golfových hřišť
a 142 kilometrů cyklostezek. Krásu neporušené přírody je
u nás možné obdivovat především v pěti chráněných krajinných oblastech – Křivoklátsko, Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník, ale také v rozlehlých lesích Brd nebo podél
řek. Čekají na vás také lyžařská střediska, přírodní koupaliště, řeky pro výlety lodí nebo jízdárny pro vyjížďky na koních.
Návštěvníci v kraji naleznou také velké množství nejrůznějších muzeí, která mapují mnohé obory. Můžete navštívit
například muzeum železnice, vojenské techniky, muzeum
Škodovky, muzeum zlata i stříbra, skanzeny hornické i národopisné. Rozhodně doporučuji navštívit Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře se zajímavými expozicemi
i nádherně zrekonstruované zahrady Jezuitské koleje.
Kaleidoskop Středočeského kraje, 2014
Jako periodický tisk vydává Středočeský kraj
ve vydavatelství Agentura Dům, s.r.o.
Šéfredaktorka Mgr. Hana Langerová; překlad Peter Williams
DTP: Igor Ondřej
Titulní foto: archiv města Poděbrady
Datum vydání: 31. 1. 2014
Evidenční číslo: MK ČR E 18337
Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5
IČO: 70 89 10 95
www.middleczech.cz, www.kr-stredocesky.cz; e-mail: [email protected]
KALEIDOSCOPE
3
obsah
Cestovní navigátor
Navigator
3.
1.
4.
2.
6.
10.
5.
7.
8.
Repro: © TOPOGRAF spol. s r. o. 2013
9.
4
1.
Poděbrady
Podebrady
6.
Křivoklát
Krivoklat
2.
Lány
Lany
7.
Sázava
Sazava
3.
Nymburk
Nymburk
8.
Český Šternberk
Cesky Sternberk
4.
Lužná
Luzna
9.
Dobříš
Dobris
5.
Karlštejn
Karlstejn castle
KALEIDOSKOP
10.
Kutná Hora
Kutna Hora
contents
TOP
1.
10
6.
Deset míst, která byste
neměli ve Středočeském
kraji minout
Ten places you
shouldn’t miss in
Central Bohemia Region
7.
2.
1. Poděbrady
Podebrady
2. Lány
Lany
3. Nymburk
Nymburk
3.
4. Lužná
8.
Luzna
5. Karlštejn
Karlstejn castle
6. Křivoklát
Krivoklat
4.
7. Sázava
9.
Sazava
8. Český Šternberk
Cesky Sternberk
9. Dobříš
Dobris
10. Kutná Hora
5.
Kutna Hora
10.
KALEIDOSCOPE
5
King George
of Poděbrady
The only king of Bohemia not born of
royal blood, and the last king of our
lands not from a foreign dynasty
G
Král Jiří
z Poděbrad
Jediný český král, který se nenarodil
z královské krve, a poslední král v našich zemích,
který nepocházel z cizích dynastií
J
iří z Kunštátu a Poděbrad (1420–1471) pocházel ze šlechtického rodu, který nabyl vážnosti i majetku díky husitským válkám. Jiří se už jako čtrnáctiletý zúčastnil bitvy u Lipan na straně umírněné panské jednoty, a o deset let později
se stal hejtmanem tzv. landfrídů, kteří za bezvládí po smrti
císaře Zikmunda udržovali v boleslavském kraji pořádek.
V roce 1448 dobyl katolickou Prahu s cílem politicky sjednotit zemi rozdělenou názorově mezi katolíky a kališníky a dát
jí nového krále. Protože byl nejen schopným válečníkem, ale
i obratným diplomatem, jemuž se podařilo skutečně stabilizovat poměry v zemi, byl zvolen za zemského správce. Tuto
funkci zastával i po tom, co byl za krále vybrán nezletilý Ladislav Pohrobek, a také i po jeho předčasné smrti.
Ke korunovaci Jiřího za českého krále přispěla nejen část katolické šlechty, která se domnívala, že v něm získá povolného panovníka, ale i slib Jiřího papežské kurii, že bude pronásledovat
kališnictví. Protože toto ujednání pak jako král dodržoval jen
vlažně, bylo pro něho důležité získat spojence v očekávaném
sporu s papežem. Aktivně jednal o vytvoření celoevropské
mírové unie, jejíž ideou byla rovnoprovánost všech členů a řešení sporů bez použití násilí. Tento projekt v mnoha ohledech
předstihl svou dobu a zůstal proto v podstatě bez odezvy.
Jiří byl v roce 1466 prohlášen za kacíře a bylo proti němu
zahájeno křížové tažení. Bez spojenců za hranicemi, se sílící katolickou domácí opozicí a se zemí zpustošenou válkou
musel jednat o smíru. Brzy po tom, co sjednal svého nástupce
z dynastie Jagellonců, v březnu roku 1471 náhle zemřel.
Na rok 2014 připadá 550. výročí mírové mise Jiřího z Poděbrad. Oslavy se konají především ve městě, které je považová-
6
KALEIDOSKOP
eorge of Kunštát and Poděbrady (1420–1471) came
from a noble family that gained importance and propthe Hussite wars. As a fourteen year old
erty during
dur
George had taken part in the Battle of Lipany on the
Georg
side of the moderate noblemen. Ten years later he
sid
was made captain of the “landfríd” noblemen who
w
maintained order in the Boleslav region in the
political vacuum following the death of Emperor
Zikmund. In 1448 he conquered Catholic Prague
with a view to politically unifying the country divided between Catholics and Utraquists. Because
he was a skilful diplomat as well as a capable warrior, he did indeed manage to stabilise the country and
was elected governor of the country. He retained this ofw
fice eeven after the adolescent Ladislav Pohrobek was made
and after his premature death.
king an
George was crowned king of Bohemia partly because the Catholic noblemen believed he would be a moderate ruler, and also
because of George’s promise to the papal curia that he would
persecute Utraquism. When, as king, George was then lax in
honouring this agreement, it was important for him to gain allies for his anticipated dispute with the pope. He actively negotiated for the creation of a pan-European peace union, based on
equality for all members and the resolution of disputes without
resorting to violence. This project was so far ahead of its time
that it made little headway.
George was declared a heretic in 1466 and a crusade was
launched against him. With no allies beyond the borders, with
growing Catholic opposition at home and with the country ravaged by war, he was compelled to sue for peace. Shortly after arranging that his successor would be from the Jagellon dynasty,
he died suddenly in March 1471.
2014 marks the 550th anniversary of George of Poděbrady’s
peace mission. The celebrations will take place mainly in
Poděbrady, the town regarded as the king’s birthplace, and
cultural heritage
no za rodiště krále – v Poděbradech, a to zejména na zdejším
zámku. Dnes se zde nachází Památník krále Jiřího z Poděbrad, pracoviště Polabského muzea, které zřizuje Středočeský
kraj. Polabské muzeum připravuje za finanční podpory Středočeského kraje celkovou rekonstrukci stávající expozice.
Nová expozice Památníku krále Jiřího představí moderními
výrazovými prostředky osobnost tohoto českého krále, jeho
dobu, vznik mírového plánu a myšlenky v současném stavu
poznání jeho doby.
Nová expozice o králi Jiřím, která časově reprezentuje období let zhruba 1350–1500, tj. dobu, kdy Poděbrady vlastnili
Kunštáti a s důrazem především na dobu života Jiřího z Poděbrad, bude umístěna v kapli. Na ni bude navazovat expozice
o B. Schnirchovi, tvůrci Jiřího pomníku na poděbradském
náměstí, a končit ve sklepě s lapidáriem.
Poděbrady jsou dobře dostupné vlakem, lodí po Labi nebo autem po dálnici D11. Podél řeky vede česko-německá Labská cyklotrasa, která měří od pramene řeky až po ústí do Severního
moře celkem 1220 km.
Poděbradský zámek si rozhodně zaslouží pozornost nejen
pro exponáty připomínající dobu panování Jiřího z Poděbrad. Je to historicky cenná stavba, kterou vybudoval ve
Přemysl Otakar II. jako raně gotický vodní hrad. Od poloviny 14. století patřil významnému šlechtickému rodu pánů
z Kunštátu, který přijal Poděbrady i do svého rodového jména. O sto let později přešlo vlastnictví hradu do rukou dalších
českých panovníků. V 16. století byl přestavěn na renesanční
zámek a v letech 1751–1754 dostal barokní podobu.
tinací – Road trip“, projektu Středočeského kraje na podporu
Text: Agentrua Dům s.r.o., foto: archiv Polabského muzea, archiv města Poděbrady
cestovního ruchu v regionu, spolufinanancovaného z Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Střední
Čechy.
Cílem tohoto projektu bylo rozšíření povědomí o nejvýznamnějších historických a přírodních atraktivitách Středočeského kraje z oken parního vlaku jako tradičního historického dopravního prostředku. Takto propagovaná místa
už zaznamenala zvýšení návštěvnosti zejména rodin s dětmi,
seniory a handicapovanými turisty.
Info:
Do Poděbrad vedla jedna z tras „Propagace turistických des-
www.polabskemuzeum.cz/podebrady
2. polovině 13. století na místě staršího hradiště český král
principally at the local chateau. This is the site today of the King
George of Poděbrady Memorial, a branch of the Polabí Museum
run by the Central Bohemian Region. With financial support
from the Central Bohemian Region, the Polabí Museum is preparing a general overhaul of the existing exposition.
The Memorial’s new exposition will use modern presentation
techniques to give an insight into the personality of King George,
his era and his peace plan.
The new exposition will be housed in the chapel. It will cover the
period from roughly 1350 to 1500, i.e. the time when Poděbrady
was the property of the Kunštát family, but the main emphasis
will be on the lifetime of King George. This will be combined
with an exposition on B. Schnirch, the creator of the King
George monument in Poděbrady’s main square, and an exhibition of sculptural works in the basement.
Poděbrady is easy to reach by train, by boat along the river Labe
or by car along the D11 motorway. The Czech-German Labe/
Elbe cycle path, which measures 1220 km from the source of the
river to the North Sea, runs alongside the river.
Poděbrady chateau is definitely worth visiting, and not just
for its exhibits recalling the time when George of Poděbrady
was king. It is a historically valuable building erected in the
second half of the 13th century on the site of an older fort by
King of Bohemia Přemysl Otakar II as an early Gothic castle
built on water. From the mid 14th century it belonged to the
eminent noble family of the Lords of Kunštát, who incorporated Poděbrady into their family name. A hundred years later the castle fell into the hands of other Bohemian rulers. In
the 16th century it was rebuilt as a Renaissance chateau and
it was given a Baroque appearance in the years 1751–1754.
Poděbrady lies on one of the routes that came under “Promotion of Tourist Destinations – Road Trip”, a project of the
Central Bohemian Region to promote tourism co-financed
out of the Regional Operational Programme of the Central
Bohemia Cohesion Region.
The aim of this project was to raise awareness of the most
important historical and natural sites in Central Bohemia, seen from the windows of a steam train. The featured
places have already registered increased numbers of visitors,
mainly families with children, seniors and disabled tourists.
KALEIDOSCOPE
7
kulturní dědictví
Rok krále Jiřího
v Poděbradech
Kde jinde by mělo být autentické ohnisko oslav
jubilejního výročí slavné mírové mise českého krále
Jiřího z Poděbrad než ve městě, kde už od roku 1896
stojí nádherná jezdecká socha posledního Čecha na
českém královském trůně?
M
ěsto Poděbrady už v polovině roku 2012 dalo dohromady velmi reprezentativní sestavu členů organizačního výboru oslav 550. výročí mírové mise, která způsobila, že
Jiří z Poděbrad, středověký český král, je dnes zcela legitimně
považován za prvního průkopníka evropské mírové organizace. Jeho ambiciózní projekt chceme připomenout významným způsobem v letech 2014 a 2015, a to nejen české, ale i evropské veřejnosti. Chceme připomenout dávné a přesto stále
resonující myšlenky ve vazbě na aktuální desáté výročí vstupu
České republiky do Evropské unie a ukázat tak na nadčasovost plánů Jiřího z Poděbrad. Jsme proto velmi rádi, že záštitu
nad oslavami ochotně převzali všichni čtyři nejvyšší ústavní
činitelé České republiky. A význam výročí dokonce umocní
svou osobní přítomností i generální tajemník OSN.
Pokud v roce 2014 zavítáte do Poděbrad, bude na vás čekat
dlouhá řada zajímavých událostí. Namátkou vybíráme třeba
unikátní výstavu originálu národní kulturní památky legendární mírové smlouvy z roku 1464 s autentickým podpisem
krále Jiřího. Ta bude zcela výjimečně vystavená v Poděbradech v neděli 2. března při příležitosti Dne Poděbrad. V dubnu bude s bohatým doprovodným historizujícím programem
otevřená na zámku nová, moderní expozice připomínající
Jiřího z Poděbrad a jeho mírovou misi.
Vrchol oslav roku 2014 je nasměrován na víkend od 16. května, kdy se na cestu do Paříže vydalo poselstvo českého krále
Jiřího. Tento víkend se poděbradský zámek a nejbližší okolí
promění ve středověké město. Proběhne zde festival středověkých tanečních a hudebních skupin, návštěvníci ochutnají na
8
KALEIDOSKOP
Year of King George
in Poděbrady
Where else should be the centre of the
events celebrating the anniversary of
the famous peace mission of King of
Bohemia George of Poděbrady if not
the town which since 1896 has boasted
a magnificent equestrian statue of the
last Bohemian to sit on the throne.
I
n mid 2012 the town of Poděbrady assembled a very prominent line-up of people to join the organising committee for the
550th anniversary of the peace mission which resulted in George
of Poděbrady (Jiří z Poděbrad), the medieval king of Bohemia,
being legitimately considered the first pioneer of the European
peace movement. We want to mark his ambitious project in
proper fashion in 2014 and 2015, for both the Czech public and
the rest of Europe. We want to commemorate this old, yet still
resonant idea in connection with the tenth anniversary of the
Czech Republic’s accession to the European Union, and thus
show how timeless George’s plans were. We are therefore very
glad that the four highest political representatives of the Czech
Republic have willingly lent their auspices to the celebrations.
And the anniversary’s significance will be further enhanced by
the personal presence of the UN secretary general.
If you come to the town of Poděbrady in 2014, a whole series of
interesting events will await you. One of these is a unique exhibition of the original peace treaty from 1464, with the authentic
signature of King George, which is now a national cultural heritage item. The treaty will be displayed in Poděbrady on Sunday
2 March on Poděbrady Day. In April, a new exposition commemorating George of Poděbrady and his peace mission will
be opened, with a diverse programme of accompanying events.
The 2014 celebrations will climax on the weekend of May 16,
when the legation of George, King of Bohemia, set off for Paris.
On this weekend the Poděbrady chateau and its immediate surroundings will be transformed into a medieval town. There will
be a festival of medieval dance and music ensembles, a medi-
cultural heritage
Text: PhDr. L. Langr, foto: archiv města Poděbrady
Info:
www.mesto-podebrady.cz
„food festivalu“ středověkou kuchyni, kolorit oslav doprovodí
středověké tržiště, kejklíři i rytíři, ale na druhé straně odsud
odstartuje běžecká štafeta mládeže do sídla Evropského parlamentu a velvyslanci zemí Evropské unie zahájí výstavu symbolických velkých laminátových srdcí vyzdobených předními
výtvarníky jednotlivých zemí.
V červnu nejen v Poděbradech, ale i v dalších zhruba 50 městech, kde mají náměstí či ulici Jiřího z Poděbrad, proběhnou
ve stejný den a stejný čas koncerty na počest krále Jiřího, při
kterých bude pokřtěna nová monografie o tomto českém králi
z pera Petra Hory Hořejše. V červenci se bude konat v Poděbradech evropské setkání mládeže spojené s velkou plenérovou ekumenickou bohoslužbou a všechno završí prestižní
mezinárodní vědecká konference.
To jsou jen ty nejzásadnější akce a jen ty, co budou přímo
v Poděbradech. Nutno poznamenat, že vedle oslav mírové
mise bude v Poděbradech také probíhat každoroční tradičně
bohatý kulturní program, tak typický pro zdejší lázně. Jinými
slovy, kdo si to v roce 2014 namíří do Poděbrad, rozhodně se
nudit nebude.
Ladislav Langr
starosta města a předseda organizačního výboru oslav
eval food festival, and a medieval marketplace with acrobats
and knights. It will also be the starting point for a young people’s
relay run to the seat of the European Parliament, and ambassadors from European Union countries will open an exhibition
of symbolic large-format laminate hearts decorated by leading
artists from the various countries.
On the same day in June and at the same hour, concerts will be
staged in Poděbrady and in around 50 other towns that have a
square named after King George, and a new monograph about
this king of Bohemia written by Petr Hora Hořejš will be officially launched. In July, Poděbrady will host a European youth
gathering, combined with a large, open-air ecumenical service
and culminating in a prestigious international academic conference.
These are merely the most significant events and only those that
will take place in Poděbrady. It should also be mentioned that
besides the celebrations of the peace mission, Poděbrady will
go ahead with its traditional annual cultural programme
that is the spa town is known for. In other words,
ords,
anyone heading to Poděbrady in 2014 willll
certainly not get bored.
Ladislav Langr
mayor of the town and chairman of the
celebrations’ organising committee
KALEIDOSCOPE
9
Karlštejn
The most visited monument
in the Central Bohemia Region
K
Karlštejn
Nejnavštěvovanější památka Středočeského kraje
H
rad Karlštejn dal postavit císař Karel IV. na skalním ostrohu vysoko nad řekou Berounkou jako svou soukromou venkovskou rezidenci. Původně menší sídlo se postupně
stupňovitě rozšiřovalo o další budovy směrem dolů k podhradí, podle významu, jaký jim Karel IV. přikládal, a tvoří dodnes
jeho nezaměnitelnou siluetu.
Nejvýše je postavena nejstarší Velká věž s vlastním opevněním. Obsahuje historicky nejcennější část hradu – kapli
svatého Kříže, kterou císař určil k bezpečnému uložení zemského archivu, sbírky vzácných svatých ostatků a říšských
a později i českých korunovačních klenotů. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Její interiér zdobí další
zlacení, drahé kameny a benátské sklo, a především unikátní
soubor deskových obrazů Mistra Theodorika. Zobrazují náboženské výjevy a kromě toho sloužily i jako relikviáře. Sám
císař prý na znamení pokory vstupoval do kaple bosý.
Kaple svatého Kříže podléhala z příkazu císaře zvláštnímu
bezpečnostnímu režimu: uzamčena byla čtyřmi masivními
kovovými dveřmi s devíti zámky, do jejích prostor byl vstup
povolen jen na císařovo povolení, mše, které se zde konaly, směli sloužit jen arcibiskupové nebo karlštejnský děkan,
a okolní prostor byl přísně střežen.
Krytým dřevěným můstkem je Velká věž spojená s Mariánskou věží. Její přízemí sloužilo jako hradní vězení, v prvním
10
KALEIDOSKOP
arlštejn castle was built by Emperor Charles IV on a
rocky outcrop high above the river Berounka as his private
country residence. The originally smaller seat was gradually expanded downhill and more buildings added according to the
significance that Charles IV ascribed to them, creating today’s
unmistakeable silhouette.
The oldest building, the Big Tower with its own fortifications,
stands on the highest point. It contains the historically most valuable part of the castle – the Chapel of the Holy Cross, which
the emperor chose to house the state archive, collections of holy
relics and the imperial and later the Czech crown jewels. The
chapel is divided into two parts by a gold-plated grille. Its interior is bedecked with other gilding, precious stones and Venetian glass and, above all, a unique collection of painted panels
by Master Theodoricus. They depict religious scenes and were
also used as reliquaries. The emperor himself would apparently
enter the chapel barefoot as a sign of humility.
By order of the emperor, the Chapel of the Holy Cross was safeguarded by a special security arrangement: it was closed off
with four massive metal doors with nine locks; entry was possible only with the emperor’s consent; Masses held here had to
be conducted by either archbishops or the Karlstejn deacon; and
the surrounding area was kept under heavy guard.
The Big Tower is connected to the Marian Tower by a covered
wooden footbridge. The ground floor was used as the castle prison; the first floor was a treasury and jewels repository; and the
second floor housed the Church of Our Lady and the Chapel of
St Katherine, which were reserved for the emperor’s private use.
Valuable wall paintings of Biblical scenes have been preserved
in the church, while the chapel walls are still inlaid with semiprecious stones. Items from the Karlštejn treasure and a copy of
the St Wenceslas crown, whose original is kept in St Vitus’s Cathedral in Prague Castle, are displayed in the jewels repository.
The Marian Tower is connected to the Imperial Palace by a footbridge. Courtiers were lodged in the lower parts of the palace; the
second floor was used for the emperor’s reception rooms and also
contained Charles’s bedroom, from which a winding staircase leads
down to the bedrooms of the empress and her ladies-in-waiting.
A short way below stands the Burgrave House, where the castle
administration was housed (and still is today, in fact). It is also
cultural heritage
Info:
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: Igor Ondřej
Karlštejn lies on one of the routes that came under „Promotion of Tourist Destinations – Road Trip”, a project of the
Central Bohemian Region to promote tourism co-financed
out of the Regional Operational Programme of the Central
Bohemia Cohesion Region.
The aim of this project was to raise awareness of the most
important historical and natural sites in Central Bohemia,
seen from the windows of a steam train. The featured places
have already registered increased numbers of visitors, mainly
families with children, seniors and disabled tourists.
www.hradkarlstejn.cz
patře byla pokladnice a klenotnice a v druhém patře vestavěn kostel Panny Marie a kaple sv. Kateřiny, která sloužila
soukromému rozjímání císaře. V kostele se zachovaly cenné
nástěnné malby s biblickými výjevy, v kapli obložení stěn polodrahokamy. V klenotnici jsou vystavovány předměty z karlštejnského pokladu a kopie Svatováclavské koruny, jejíž originál je uložen v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Mariánská věž je spojena můstkem s Císařským palácem.
V nižších částech paláce byli ubytováváni členové dvora,
druhé patro sloužilo jako reprezentační prostory císaře a je
tu i Karlova ložnice, ze které vede točité schodiště do ložnic
císařovny a jejích dvorních dam.
O něco níže se rozkládá Purkrabský palác, kde sídlila tehdejší (i dnešní) správa hradu. Mj. slouží i k reprezentačním
účelům. Purkrabství bylo ve své historii několikrát přestavováno a jeho dnešní podoba v duchu purismu pochází z konce
19. století.
Nejníže stojí Studniční věž, která zásobovala Karlštejn vodou.
V celém areálu hradu není vlastní pramen, takže voda se sem
musela přivádět štolou z nedalekého potoka. Ze studny byla
do věže voda vytahována okovem, který byl spouštěn a vytahován kolem, v němž šlapali lidé a uváděli ho tak do pohybu.
Od roku 1918 je hrad ve vlastnictví státu a byl vyhlášen národní kulturní památkou, okolí je národní přírodní rezervací.
Do obce Karlštejn je možné cestovat vlakem. Motorizovaní turisté musejí nechat vozy na záchytném parkovišti a k hradu dojít buď pěšky, nebo využít služeb místních přepravců s ekologicky šetrnými dopravními prostředky. Karlštejn leží na cyklistické
trase a několika trasách turistických.
used for social events today. The Burgrave House was rebuilt
several times and its current appearance in the Purist style dates
from the end of the 19th century.
The lowest building is the Well Tower, which supplied Karlštejn
with water. The site itself does not have its own source of water,
so water had to be channelled here through a shaft from a nearby stream. Water was drawn from the well in a bucket, which
was lowered and raised by a wheel turned by people.
The castle has been state property since 1918 and was declared
a national cultural monument. The surrounding land is a national nature reserve.
The village of Karlštejn can be reached by train. Drivers have
to leave their cars in a car park and either walk to the castle or
use the services of local firms providing environmentally friendly
transport. Karlštejn also lies on a cycle path and several footpaths.
Na Karlštejn vedla jedna z tras „Propagace turistických destinací – Road trip“, projektu Středočeského kraje na podporu cestovního ruchu v regionu, spolufinanancovaného
z Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Střední Čechy.
Cílem tohoto projektu bylo rozšíření povědomí o nejvýznamnějších historických a přírodních atraktivitách Středočeského kraje z oken parního vlaku jakožto tradičního
historického dopravního prostředku. Takto propagovaná
místa už zaznamenala zvýšení návštěvnosti zejména rodin
s dětmi, seniory a handicapovanými turisty.
KALEIDOSCOPE
11
kulturní dědictví
Český Šternberk
Hrad, který je už téměř 800 let v držení jednoho rodu
H
rad, který se rozkládá na skále nad řekou Sázavou, byl
založen v roce 1241 Zdeslavem z Divišova. Název hradu
je odvozen od erbu rodu Divišoviců, zlaté osmicípé hvězdy
(německy Stern – hvězda, Berg – hora). Z té doby se datuje
i nový rodový přídomek pánů z Divišova a ze Sternberga.
O sto let později byl zdokonalen obranný systém hradu vybudováním třípatrové strážní věže. V 15. století, v době vrcholících sporů mezi českými katolíky a kališníky, se tehdejší majitel hradu Zdenek ze Sternberga postavil do čela katolických
pánů, za což byl v roce 1467 hrad dobyt královskými vojsky
Jiřího z Poděbrad.
Na přelomu 15. a 16. století byl hrad opět opravován a rozšiřován, dál se zdokonaloval obranný systém, přistavěna byla
jižní válcová věž a tzv. hladomorna, která však nesloužila jako
vězení, ale jako předsunutá bašta k obraně nejvíce ohrožované jižní strany hradu.
Přesto, když v roce 1627 došlo v podhradí k povstání, vzbouřenci hrad opět vyplenili.
V roce 1712 po meči vymřela větev Holických ze Sternberga
a po dobu 130 let se hrad ocitl v držení několika dalších rodů,
než jej zakoupil Zdenek ze Sternberga z rodové linie Konopišťských. Po komunistickém převratu byl hrad v roce 1949
vyvlastněn a současnému majiteli Zdenkovi Sternbergovi
navrácen v roce 1992. Hrad je dnes opět celoročně obydlen
rodinou majitele, přičemž značná část prostor je přístupná
i veřejnosti.
Prohlídková trasa vede patnácti místnostmi, mezi kterými
jsou například rytířský sál s mnoha historicky i umělecky
cennými artefakty, žlutý salón s barokní štukaturou a zařízením ve stylu Ludvíka XVI., rozlehlá knihovna s několika tisíci
svazky, jídelna s prostřeným tabulovým stříbrem, snídaňový
pokoj s intarzovaným nábytkem a sbírkou stříbrných figurek,
12
KALEIDOSKOP
Český Šternberk
A castle owned by a single family
for almost 800 years
T
he castle, which stands on a cliff over the river Sázava, was
founded in 1241 by Zdeslav of Divišov. The castle’s name is
derived from the coat-of-arms of the Divišov family, an eightpointed gold star (in German Stern means star and Berg means
mountain). Since that time the family was known as the lords of
Divišov and Sternberg.
A hundred years later, the castle’s fortifications were improved
by the building of a three-storey watchtower. In the 15th century,
at a time of escalating discord between Czech Catholics and Calixtines, the castle’s owner Zdeněk of Sternberg put himself in
the forefront of the Catholic noblemen, in retaliation for which
the castle was captured in 1467 by the royal armies of George
of Poděbrady.
At the turn of the 15th and 16th centuries the castle was again
repaired and expanded; more improvements were made to its
defences, with the addition of a new southern round tower and
a dungeon, but this was not used as a prison but as an outlying bastion to defend the most vulnerable southern side of the
castle.
Even so, when there was an uprising against the local lord of the
manor in 1627, the attackers again plundered the castle.
In 1712 the last member of the Holický of Sternberg branch of
the family was killed in battle and for a period of 130 years the
castle became the property of several other families, before being
cultural heritage
Info:
orientální předsíň, pracovna Jiřího Sternberga s obrazovým
rodokmenem 63 předků, lovecký salón s mnoha trofejemi
i komnaty, které svým zařízením přiblížují návštěvníkům
umělecké slohy baroka, rokoka, empíru a biedermeieru.
Zcela ojedinělá je šternberská sbírka dobových grafických
listů, námětově zaměřených k dějinám třicetileté války. Tato
kolekce mědirytin, shromážděná počátkem 20. století Jiřím
Sternbergem, čítá 545 kusů a je hodnocena jako jedna z nejvýznamnějších sbírek této tématiky. Expoziční místnosti jsou
doplněny zajímavou sbírkou historických zbraní, soubory
vzácného porcelánu a různými ukázkami drobného uměleckého řemesla uplynulých staletí.
Kromě stálých expozic jsou pro návštěvníky připraveny i jednorázové akce, například tradiční nostalgická jízda historickým vlakem k ukončení letošní sezóny.
Do Českého Šternberka je možné dojet po železnici i po silnici,
na kole i pěšky po několika turistických značkách; vodáci mohou připlout lodí.
bought back by Zdenek of Sternberg from the Konopiště line. In
1949 the castle was nationalised after the communist takeover.
It was restored to the current owner Zdenek Sternberg in 1992.
Today the castle is once again inhabited all-year-round by the
owner’s family, with a considerable part of it open to the public.
The castle tour takes in fifteen rooms, including the knights’ hall
with many historically and artistically valuable artefacts, the
yellow salon with its Baroque stucco work and furniture in the
Louis XVI style, the large library with several thousand books,
the dining room with its table set with silver tableware, the
breakfast room with inlaid furniture and a collection of silver
figurines, the Oriental hallway, Jiří Sternberg’s study with a pictorial genealogical chart documenting 63 ancestors, the hunting salon bedecked with trophies, and rooms with decoration
typical of the Baroque, Rococo, Empire and Biedermeier styles.
One unique feature is the Sternberg collection of period graphic
works dealing with the history of the Thirty Years War. This collection of copper etchings assembled at the start of the 20th century by Jiří Sternberg numbers 545 pieces and is rated one of the
most important collections on this theme. The exposition rooms
also feature an interesting collection of historical weapons, sets
of rare porcelain and various examples of handicrafts down the
centuries.
Besides the permanent expositions there are also one-off events
for visitors, such as the traditional journey by historical train to
close the tourist season.
Český Šternberk can be reached by road or rail, by bicycle or on
foot along several marked routes; you can also get there by boat.
www.hradceskysternberk.cz
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv Agentury Dům, s.r.o.
Na Český Šternberk vedla jedna z tras „Propagace turistických destinací – Road trip“, projektu Středočeského kraje
na podporu cestovního ruchu v regionu, spolufinanancovaného z Regionálního operačního programu Regionu
soudržnosti Střední Čechy.
Cílem tohoto projektu bylo rozšíření povědomí o nejvýznamnějších historických a přírodních atraktivitách Středočeského kraje z oken parního vlaku jako tradičního
historického dopravního prostředku. Takto propagovaná
místa už zaznamenala zvýšení návštěvnosti zejména rodin
s dětmi, seniory a handicapovanými turisty.
Český Šternberk lies on one of the routes included under
„Promotion of Tourist Destinations – Road Trip”, a project
of the Central Bohemian Region to promote tourism, co-financed out of the Regional Operational Programme of the
Central Bohemia Cohesion Region.
The aim of this project was to raise awareness of the most
important historical and natural sites in Central Bohemia,
seen from the windows of a steam train. The featured places
have already registered increased numbers of visitors, mainly
families with children, seniors and disabled tourists.
KALEIDOSCOPE
13
Ruins at Lštění
Romance in the Sázava valley
T
he municipality of Lštění lies on the bank of the river Sázava, not far from Čerčany on the site of the former Roman
settlement Lescenaum, a point on the trade route from the Roman Empire to the North Sea. Protected on three sides by steep
hillsides, the rocky outcrop above the river was chosen as the site
of a fortress by Slavs in the 9th century. The fortress later became
one of the fortifications protecting the Přemysl dynasty territory in Central Bohemia. At the time the Přemysls were the only
princely family to adopt Christianity, and they built churches
in their forts and elsewhere. Lstění was no exception: the only
stone building within the massive earthen ramparts was the
little Church of St Klement, while the prince’s palace was little more than a rudimentary timber cabin. Although the fort
gradually expanded, at the start of the 13th century settlements
like this became obsolete and were replaced by stone castles.
Dubá castle was founded at the end of the 13th century by the
lords of Dubá and Zlenice, a noble family that was politically
important until the 15th century and owned a number of villages spread over a wide area. For example, Oldřich of Dubá
and Zlenice, one of the castle’s owners, held the office of lord
justice in Bohemia in the years 1343–1394 and was known as
the author of Commentary on the Law of Bohemia.
In 1463, during the time of the disputes between King George
of Poděbrady and the Bohemian noblemen, the castle was captured and destroyed.
Today, Lštění and its immediate vicinity is a popular destination for romantic excursions. In the fort complex there are the
half-collapsed tower of Zlenice castle, known as Hláska, and
Zříceniny ve Lštění
Romantika v údolí Sázavy
N
a břehu Sázavy nedaleko dnešních Čerčan leží v místě
někdejší starořímské osady Lescenaum, kudy vedla obchodní cesta z Říše římské k Severnímu moři, obec Lštění.
Skalnatý ostroh nad řekou, chráněný ze tří stran strmými srázy, si vyhlédli v 9. století i staří Slované a vybudovali tu pevné
hradiště, které se později stalo jednou z pevností chránících
přemyslovské území ve středních Čechách. Přemyslovci byli
v té době jediní z knížecích rodů, kteří přijali křesťanství,
a kostely se tedy stavěly jen na jejich hradištích. Výjimkou
nebylo ani Lštění: za mohutnými valy stála jediná kamenná
stavba, kostelík sv. Klementa, kdežto za knížecí palác sloužil
z dnešního pohledu prostý dřevěný srub. I když se postupně
hradiště rozšiřovalo, počátkem 13. stol. už byla podobná sídla
na svou dobu nevyhovující a začaly je nahrazovat kamenné
hrady.
14
KALEIDOSKOP
cultural heritage
Hrad Dubá založili koncem 13. století páni z Dubé a Zlenic,
šlechtický rod, který si podržel politický význam až do 15. století a jemuž náležela i řada vesnic v širokém okolí. Například
Oldřich z Dubé a na Zlenicích, jeden z majitelů hradu, zastával v letech 1343–1394 úřad nejvyššího sudího v Čechách
a byl znám jako autor Výkladu na právo země České.
Za sporů krále Jiřího z Poděbrad s českou šlechtou byl hrad
v roce 1463 dobyt a pobořen.
Dnes je Lštění a jeho nejbližší okolí oblíbeným cílem romantických výletů. V areálu Hradiště se dochovala polorozbořená
věž hradu Zlenice, podle které se dnes nazývá Hláska, a část
kamenného zdiva obytných staveb, brány, obvodové hradby
se zaoblenými nárožími a příkopy. Ostatní části Hradiště jsou
patrné pouze v podobě výrazného reliéfního modelování.
Kostelík sv. Klementa, který stojí na původních románských
základech, dostal svou nynější barokní podobu v 18. století.
Kromě kostela a zbytků hradů Dubá a zlenická Hláska jsou
ještě na druhé straně Mnichovického potoka patrné pozůstatky dalšího sídla, které snad bylo buď předchůdcem Zlenického hradu, nebo hraničním hradem sousedního panství. Na
břehu Sázavy pod hradem se rozkládají zbytky gotické věže
s bránou jako památka na městečko Odranec zaniklé za husitských válek.
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: M. Klenovec
Info:
www.lsteni-zlenice.cz
Nejen historické památky, ale i krásná poloha obce v údolí Sázavy nabízí podnikání pěších nebo cyklistických výletů po okolí.
Do Lštění je možné dojet po železnici i po silnici, vodáci mohou
připlout i lodí
part of the stone walls of residential buildings, gates, perimeter
ramparts with rounded corners and ditches. The other parts of
the fort are only apparent in the form of pronounced relief modelling. The Church of St Klement, which stands on original Romanesque foundations, took on its current Baroque appearance
in the 18th century. In addition to the church and the remnants
of the castles Dubá and Hláska, on the other side of Mnichovický stream there are visible remains of another settlement
that was either the predecessor of the Zlenice castle or a border
castle of a neighbouring estate. Beneath the castle, the remains
of a Gothic tower and gate on the bank of the river Sázava are
a monument to the town of Odranec that was wiped out during
the Hussite Wars.
Walking tours or cycling trips in the area will take you to historical monuments and the beautiful landscape of the Sázava
valley. Lštění can be reached by rail, by road or by river.
KALEIDOSCOPE
15
kulturní dědictví
Rokokový zámek
Dobříš
Zámek v Dobříši je ukázkovým příkladem rokokové
architektury – jedním z mála u nás
S
oučasná podoba rozsáhlého trojkřídlého zámku s výraznou fasádou pochází z přestavby, kterou uskutečnil v polovině 18. století jeho tehdejší majitel Jindřich Pavel Mansfeld.
Známý šlechtický rod Colloredo-Mansfeld vznikl po provdání jeho dcery Isabelly za Františka Gundakara Colloreda.
Tento rod pak na zámku v Dobříši sídlil až do roku 1942,
kdy byl celý areál vyvlastněn Němci. V roce 1945 následovala
konfiskace Československým státem, který zde umístil sídlo
Dobříš Chateau
– a Rococo gem
Dobříš chateau is a beautiful example
of Rococo architecture
– one of the few in the Czech Republic
T
he current appearance of the extensive, three-wing chateau
with its striking façade dates from a refurbishment carried
out in the mid-18th century by its then owner Jindřich Pavel
Mansfeld. The well-known aristocratic family of ColloredoMansfeld was formed when his daughter Isabella was married
to František Gundakar Colloredo.
This family had its seat at Dobříš until 1942, when the entire
complex was confiscated by the Germans. In 1945 it was then
16
KALEIDOSKOP
Info:
Svazu spisovatelů. Tento stav trval až do roku 1998, kdy byl
zámek vrácen do vlastnictví potomkům původních majitelů.
Současným majitelem zámku je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld.
Zámek a francouzská i anglická zahrada jsou celoročně otevřeny pro veřejnost, které jsou nabízeny tři prohlídkové okruhy.
V zámku je kromě zámeckých expozic umístěna i část sbírek
muzea města Dobříše a koná se tu i řada příležitostných výstav. Pravidelně se pro veřejnost konají dubnové Velikonoce na
zámku, v červnu Víkend otevřených zahrad, během prázdnin
noční prohlídky zámku nebo rybí hody, v září svatováclavské
slavnosti, v říjnu lampionový průvod nebo na závěr roku vánoční koncerty. Zámek a zahrady často využívají naši i zahraniční filmaři a konají se tu i reprezentativní svatební obřady.
Ovšem nejen zámek, ale i město Dobříš a jeho okolí stojí za
zhlédnutí. Především kouzelná příroda okolních brdských
lesů láká turisty, cyklisty a v zimních měsících i běžkaře.
Dobříš je v příjemné vzdálenosti od Prahy (40 km) a k zámku
je to od stanice autobusu pouhých 500 metrů, od železniční stanice Dobříš 1,5 kilometru.
confiscated by the Czechoslovak state, which it used as the seat
of the Union of Writers. This continued until 1998, when the
chateau was restored to the descendants of the original owners.
The current owner is Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld.
The chateau and its French and English gardens are open to the
public all year round and offer three tour routes. The chateau
also houses part of the collections of Dobříš municipal museum
and hosts occasional exhibitions. There is a special Easter festival at the chateau, an Open Gardens Weekend in June, nighttime tours and fish feasts during the summer holidays, a St
Wenceslas festival in September, a lantern procession in October
and Christmas concerts at the end of the year. The chateau and
its gardens are often used by Czech and international filmmakers and also host opulent weddings.
But the chateau is not all that the town of Dobříš and its surrounding area have to offer. The magical countryside of the Brdy
forests is a magnet for ramblers, cyclists and cross-country skiers.
Dobříš is within easy distance from Prague (40 km). The chateau is just 500 metres from the bus station and 1.5 kilometres
from Dobříš railway station.
mestodobris.cz, zamekdobris.cz
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv zámku Dobříš
Do Dobříše vedla jedna z tras „Propagace turistických
destinací – Road trip“, projektu Středočeského kraje na
podporu cestovního ruchu v regionu, spolufinanancovaného z Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Střední Čechy.
Cílem tohoto projektu bylo rozšíření povědomí o nejvýznamnějších historických a přírodních atraktivitách
Středočeského kraje z oken parního vlaku jako tradičního
historického dopravního prostředku. Takto propagovaná
místa už zaznamenala zvýšení návštěvnosti zejména rodin s dětmi, seniory a handicapovanými turisty.
Dobříš lies on one of the routes that came under “Promotion of Tourist Destinations – Road Trip”, a project of the
Central Bohemian Region to promote tourism co-financed
out of the Regional Operational Programme of the Central
Bohemia Cohesion Region.
The aim of this project was to raise awareness of the most
important historical and natural sites in Central Bohemia, seen from the windows of a steam train. The featured
places have already registered increased numbers of visitors,
mainly families with children, seniors and disabled tourists.
KALEIDOSCOPE
17
kulturní dědictví
Loučeň
Zámkem provází návštěvníky osobně sama kněžna, ale
ve zdejších labyrintech si musí každý poradit sám
N
a místě bývalé tvrze, o které jsou první písemné zmínky
z roku 1223, stojí dnes v Loučni na Nymbursku barokní
zámek. K zámku přiléhá kostel Nanebevzetí Panny Marie ze
14. století, rovněž kulturní památka ČR. Přestavbu tvrze poničené za třicetileté války provedl v letech 1704–1713 tehdejší
majitel panství Karel Arnošt z Valdštejna, další úpravy prováděli Fürstenberkové. Po roce 1828, za majitele Karla Anselma Thurn-Taxise, začal v zahradách zámku vznikat anglický
park.
Reprezentativní sídlo hostilo význačné osobnosti své doby –
od císaře Františka I. přes Marka Twaina, Reinera Mariu Rilkeho a Bedřicha Smetanu až po Alici Masarykovou.
V novodobé historii je zámek Loučeň ve vlastnictví soukromé
společnosti, která provedla kompletní rekonstrukci zámeckého areálu včetně zahrady a pak je zpřístupnila veřejnosti.
Nabízeny jsou dvě expozice: komorní seznamuje s životem
a dobou rodů Valdštejnů, Fürstenberků a Thurn-Taxisů, velká
je věnována především poslednímu majiteli panství, knížeti
Alexandrovi Thurn-Taxisovi, který zemřel v roce 1939. Zámkem provázejí návštěvníky výlučně kostýmovaní průvodci
– kněžna, kníže, komorník a další, objednat si lze prohlídky
se zvláštními efekty – čokoládovou či tajemnou s Bílou paní nebo pro nejmenší děti.
V rozlehlém anglickém parku najdou návštěvníci i celoevropský unikát, kterým je soubor jedenácti labyrintů a bludišť. Ve
středověku bývaly tyto kratochvíle budovány pro pobavení
18
KALEIDOSKOP
Loučeň
You might be shown round the chateau
by a princess, but you’re on your own
in the local mazes
I
n Loučeň in Nymburk district, a Baroque chateau stands today on the site of a former fortress first mentioned in texts
from 1223. Next to the chateau stands the Church of the Assumption of Our Lady from the 14th century, also a cultural
monument. The fortress, destroyed during the Thirty Years War,
was rebuilt from 1704 to 1713 by the then owner of the estate
Karel Arnošt of Valdštejn. Later alterations were undertaken by
the Fürstenberk family. In 1828, when the chateau was owned
by Karel Anselm Thurn-Taxis, work started on the English park.
The stately home was visited by eminent figures of the day –
from Emperor Franz I to Mark Twain, Reiner Maria Rilke,
Bedřich Smetana and Alice Masaryková.
cultural heritage
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv zámek Loučeň
Info:
www.zamekloucen.cz
panstva, v současnosti jsou na mnoha místech ve světě obnovovány a mají své více či méně renomované tvůrce. Labyrinty
a bludiště v Loučni projektoval vynikající architekt Angličan
Adrian Fisher. V loučeňském labyrintáriu se navíc každý zájemce seznámí s mystickou úlohou těchto staveb v nejrůznějších starých světových kulturách.
Zámecký park představuje i další výjimečnosti. Vysazeny tu
jsou vzácné dřeviny, například více než stosedmdesátiletý liliovník tulipánokvětý, stoleté buky nebo zubem času vykotlaný
dub. Jsou tu i kašny a jezírka, zámecká oranžérie, amfiteátr,
altán, kuličkové hřiště nebo visuté lávky a lanové centrum.
V zámku i v parku jsou každou první sobotu v měsíci pořádány zámecké slavnosti s programem a soutěžemi. Loučeň je
proto při návštěvě Středočeského kraje ideálním místem, kde
se dá odpočinek spojit s poučením, zábavou, trochou sportu
i romantikou.
Loučeň leží 12 km na sever od Nymburka. Dojet sem je možné
jen po silnici III. třídy.
In the modern day, Loučeň chateau is the property of a private company that completely renovated the chateau and its
grounds, and then opened them to the public. Two expositions
are on offer: the chamber exposition shows the life and times
of the Valdštejn, Fürstenberk and Thurn-Taxis families; the
big exposition is mainly devoted to the last owner of the estate,
Prince Alexander Thurn-Taxis, who died in 1939. Tours are led
by guides in costume: a princess, prince, butler etc. You can also
order special tours: the chocolate tour, the mystery tour with the
White Lady, or a tour especially for small children.
The extensive English park contains a unique feature: a collection of eleven labyrinths and mazes. In the Middle Ages these
entertainments were built to amuse the lords and ladies. Nowadays there are being rebuilt in many places around the world
and are designed by renowned specialists. The labyrinths and
mazes at Loučeň were designed by the outstanding English
architect Adrian Fisher. What is more, the Loučeň labyrinths
inform visitors about the mystical role mazes once played in
various cultures around the world.
The chateau park has other exceptional features. There are rare
trees here, for example a tulip tree over 170 years old, centuryold beech trees and an oak tree hollowed out by the hands of
time. There are also fountains and lakes, an orangery, amphitheatre, arbour, a marbles playing area, suspended walkways
and a rope centre.
Festivals with activities and competitions are held in the chateau and park every first Saturday of the month. That makes
Loučeň an ideal place for visitors to the Central Bohemian Region to combine relaxation with learning something new, having fun and taking exercise, all in a romantic setting.
Loučeň is 12 km north of the town of Nymburk. It is only accessible by 3rd class road.
KALEIDOSCOPE
19
kulturní dědictví
Žleby
– fairy tale romance
Žleby – romantika
jako z pohádky
Původní gotický hrad procházel od svého vzniku ve
13. století různými úpravami. Jeho dnešní romantickou
podobu obdivují návštěvníci i filmaři
N
ecelých dvacet kilometrů od Kutné Hory leží na břehu
řeky Doubravy město Žleby, kterému dnes dominuje
půvabný zámek. Jeho základy ovšem sahají až do 13. století,
kdy si na tomto místě vybudoval pan Jindřich z Lichtenburka
své sídlo. V průběhu věků hrad mnohokrát změnil vlastníky, z nichž nejvýznamnějšími byly rody pánů Kaisersteinů,
Schönfeldů a Auersperků.
V 15. století hrad zničili husité, ale byl znovu vystavěn. V dalších letech prošel renesančními a barokními úpravami a do
dnešní romantické podoby byl přestavěn v letech 1849–1868
podle anglických předloh Karlem Vincencem Auerspergem.
Stejně půvabný jako zvenku je zámek i uvnitř. Zámecké interiéry mají vzácné obložení stěn, jedinečné okenní vitráže
a kožené a ručně malované tapety. Místnosti jsou navíc zařízeny skvostnými sbírkovými kolekcemi uměleckých předmětů dovezených z celé Evropy, rozsáhlou sbírkou historických
chladných i palných zbraní, rozličnými starožitnostmi, sklem,
porcelánem i keramikou, sbírkou vzácných obrazů, textilií
a samozřejmě historického nábytku od renesance po 20. století.
20
KALEIDOSKOP
Since it was founded in the 13th century
the originally Gothic castle has been
altered in various styles. Its romantic
appearance today is a magnet for
tourists and filmmakers
T
he town of Žleby, with its charming chateau, stands on the
bank of the river Doubrava, just less than twelve kilometres from Kutná Hora. The chateau’s foundations date back to
the 13th century, when Lord Jindřich of Lichtenburk built his
seat here. The seat changed hands many times, with the families
of the lords of Kaiserstein, Schönfeld and Auersperg among its
most significant owners.
The castle was destroyed by the Hussites in the 15th century, but
was later rebuilt. In the subsequent years it underwent Renaissance and Baroque alterations. It took on its current romantic
KALEIDOSCOPE
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv zámku Źleby
Info:
form in the years 1849–1868, when it was rebuilt to an English
design by Karel Vincenc Auersperg.
Following the renovation work completed last year, the chateau
is equally charming viewed from the inside as from the outside.
The chateau interiors have rare wall panelling, unique window
glazing, and leather and hand-painted wallpaper. What’s more,
the rooms are furnished with exquisite collections of artworks
imported from all over Europe, an extensive collection of historic weapons and firearms, various antiques, glass, porcelain
and ceramics, a collection of valuable paintings, textiles and,
of course, historic furniture dating ranging the Renaissance to
the 20th century.
Žleby chateau has preserved its original working amenities as
well: the kitchen is fully equipped and has adjoining “technical”
rooms; the ingenious hygiene facilities and the underground
labyrinth of the old castle cellars can also be viewed.
And while more-or-less functioning kitchens can be seen elsewhere, Žleby chateau’s unique feature is one of the few surviving Baroque theatres, with its original fittings, a historical
stage set, the wings and a large number of original theatre
costumes.
Besides the chateau’s permanent expositions, the 2014 schedule includes Easter tours (19.–21. 4.), summer night tours
(4.–5. 7. and 29. 8.), and the special night-time event called
Hradozámecká noc (30. 8.).
Once you have taken the tour of the chateau interiors you should
climb up the Big Tower to enjoy the views of the surrounding
countryside and plan your next destination. Two options are
a walk in the chateau’s extensive English park or around the
town. Local cultural monuments include an originally Renaissance Church of the Birth of Our Lady rebuilt in the Baroque
style with a crypt, a Marian column, a statue of St John of Nepomuk and several historically valuable houses. A little way off, in
the neighbouring town of Markovice, there is the Gothic Church
of St Mark from the start of the 14th century. Another option is
to travel beyond the border of the Central Bohemian Region by
train, heading to East Bohemia where the line ends beneath the
ruins of the Gothic castle of Lichnice.
Žleby can be reached by bus or train along the single-track regional line.
www.zamek-zleby.cz
Zámek Žleby uchovává pro návštěvníky i původní provozní
zázemí. Zámecká kuchyň je plně vybavená i s přilehlými „technickými“ provozy, k nahlédnutí je i důmyslně řešené hygienické zázemí či podzemní labyrint starého hradního sklepení.
A zatímco více či méně zařízené kuchyně se dají vidět i jinde,
žlebským unikátem je jedno z mála dochovaných barokních
zámeckých divadel i s původním vybavením, historickou scénou, kulisami a množstvím vzácně zachovaných divadelních
kostýmů.
Kromě toho jsou na rok 2014 připraveny i Velikonoční prohlídky (19.–21. 4.), letní noční prohlídky (4.–5. 7. a 29. 8.)
a Hradozámecká noc.
Po prohlídce zámeckých interiérů je třeba ještě vystoupit na
Velkou věž, aby se návštěvník rozhlédl, kam se v okolí dál
vydá. Nabízí se procházka v rozsáhlém zámeckém parku anglického typu, nebo po městě. Ke zdejším kulturním památkám patří ještě například původně renesanční, barokně přestavěný kostel Narození Panny Marie s hrobkou, mariánský
sloup, socha svatého Jana Nepomuckého a několik historicky
cenných domů. O něco dále, v sousedních Markovicích, stojí
gotický kostel svatého Marka ze začátku 14. století, a pro výlet
za hranice středočeského kraje je možné využít vlak a vydat se
do východních Čech až na konec zdejší tratě, pod zříceninu
gotického hradu Lichnice.
Do Žleb je možné dojet i autobusem nebo vlakem po regionální
jednokolejce.
21
kulturní dědictví
Benátky
nad Jizerou
Zámek s bohatou historií a interaktivní současností
pro všechny generace
Benátky nad Jizerou
A chateau with a rich history
and interactive exhibitions
for every generation
A
K
dysi stál na tomto místě nad řekou Jizerou cisterciácký klášter s kostelem. Klášter byl zničen za husitských
válek a na jeho základech nechal kolem roku 1526 postavit
pan Bedřich z Donína raně renesanční zámek. V roce 1599
jej koupil císař Rudolf II. Habsburský, mecenáš vědy a umění. Když povolal do Prahy dánského alchymistu a astronoma
Tycha de Brahe, nabídl mu jako přechodné sídlo kterýkoliv
svůj zámek v blízkosti Pražského hradu. Astronom si vybral
Benátky nad Jizerou, protože mu zdejší podmínky připadaly
jako nejvhodnější pro pozorování hvězd. Vybudoval tu observatoř, zřídil alchymistickou dílnu a přemístil sem většinu
svých přístrojů i obsáhlou knihovnu.
Na podobě města i zámku se podepsala třicetiletá válka
a v druhé polovině 17. století i morová epidemie. V té době už
panství patřilo německému vojevůdci Janovi z Worthu, který rozšířil zámecký areál o střední barokní křídlo a nechal jej
obehnat zdí. Škody po velkém požáru v roce 1656 byly opraveny až koncem 17. století. Vystřídalo se tu několik majitelů
a zámek byl vyzdoben řadou vynikajících uměleckých děl,
Cistercian monastery and church used to stand on this
site by the river Jizera. After the monastery was destroyed
during the Hussite Wars, around 1526 Lord Bedřich of Donín
built an early Renaissance chateau on the monastery’s foundations. It was bought in 1599 by the Habsburg monarch Rudolf
II, a patron of the arts and sciences. When he summoned the
Danish alchemist and astronomer Tycho de Brahe to Prague, he
offered him any chateau close to Prague Castle as a temporary
residence. The astronomer chose Benátky nad Jizerou, because
the local conditions seemed to him the best-suited to stargazing. He built an observatory here, set up an alchemy laboratory
and moved the majority of his instruments and his extensive
library here.
The Thirty Years War and later, in the mid-17th century, a
plague epidemic left their mark on both the town and the
chateau. At that time the local estate belonged to the German
military commander Johann von Werth, who expanded the
complex, adding a central Baroque wing and enclosing it with a
wall. The damage left by a major fire in 1656 was not repaired
until the end of the 17th century. The chateau changed hands
several times, accumulating a number of outstanding works of
art along the way; at the end of the 18th century it was renovated
in the Rococo style, but from the end of the 19th century, when
it became the property of a Viennese bank, it fell into disrepair.
The decrepit complex was bought in 1920 by the town authority,
which conducted extensive building alterations and renovated
22
KALEIDOSKOP
cultural heritage
Husitství bylo hnutí vzešlé z reformního proudu v katolické církvi, které navazovalo na učení mistra Jana Husa
a žádalo reformu církve. Jan Hus byl za své názory upálen, na jeho smrti měl podíl Zikmund Lucemburský. Když
v roce 1420 odmítla česká šlechta právě korunovaného
Zikmunda jako českého krále, organizovala proti nim
tehdejší papežská moc křižácké války, které ve svém součtu trvaly více než padesát let.
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv Muzeum Benátky
Info:
www.muzeum-pribram.cz
na konci 18. století se dočkal i rokokové úpravy a od konce
19. století, kdy se dostal do vlastnictví vídeňské banky, začal
pustnout. V roce 1920 vykoupilo zchátralý areál město, které
provedlo rozsáhlé stavební úpravy a také obnovilo renesanční
sgrafita. Poslední rekonstrukce proběhla po roce 1990.
Dnes je na zámku muzeum s několika expozicemi. Především
o historii města, o významných osobnostech Benátecka a speciálně o Tychovi de Brahe, kde si návštěvníci můžou vyzkoušet dobové astronomické přístroje. Neinteraktivní expozice se
vztahuje k dalšímu slavnému obyvateli Benátek nad Jizerou, hudebnímu skladateli Bedřichu Smetanovi, který tu po roce 1844
učil hudbě děti Leopolda Thun-Hohensteina. Další expozice je
o Keltech, kteří kdysi na území Česka žili; dospělé návštěvníky
pravděpodobně zaujme exponát starý 2500 let, údajně nejstarší dochovalý kondom na světě, zhotovený z ovčího měchýře.
A děti zaujme expozice hraček, obsahující dřevěná i plechová
autíčka, vlakové kolejiště s vláčky, parní stroje, koňská spřežení,
metr a půl vysoký funkční model ruského kola, unikátní sbírka
čtyřiceti dětských šicích strojů nebo ucelená japonská kolekce
panenek, pokojíčků a několikapatrových domků.
Reprezentativní zámecká budova v Benátkách nad Jizerou je
nádherná ve dne i za tmy, kdy je působivě nasvícená. Areál
zámku s parkem, vinicí a dalšími památkami včetně sochařské
výzdoby jsou společně se zachovalým půdorysem a dispozicí
středověkého města vyhlášeny jako městská památková zóna.
the Renaissance sgraffito. The most recent refurbishment took
place after 1990.
Today the chateau includes a museum with several expositions.
These mainly cover the history of the town, eminent local figures and, above all, Tycho de Brahe, at whose exhibition visitors
can try out period astronomical instruments. There is a noninteractive exhibition dealing with another famous inhabitant
of Benátky nad Jizerou, the composer Bedřich Smetana, who
was music tutor to the children of Leopold Thun-Hohenstein
from 1844. Another exposition is about the Celts who used to
live in Bohemia; adult visitors will probably be interested by a
2500-year-old exhibit, purportedly the oldest surviving condom
in the world, made from a sheep’s bladder. Children, on the
other hand, will love the exhibition of toys, featuring wooden
and tin cars, railway sets, steam engines, horse yokes, a working model of a Ferris Wheel a metre and a half tall, a unique
collection of forty children’s sewing machines and a complete
Japanese collection of dolls, rooms and several-storey houses.
The chateau building in Benátky nad Jizerou is magnificent during the day and at night, when it is impressively illuminated. Like
the surviving ground plan and layout of the medieval town, the
chateau grounds, with a park, vineyard and other monuments,
including sculptures, have been declared an urban heritage zone.
Attractions near the town include the ruins of Dražice castle,
the renowned Paradise Resort golf course and an educational
trail called The Countryside of Emperor Rudolf II. The trail runs
through the gardens of chateaux that were once the property of
the emperor: besides Benátky nad Jizerou, it takes in Brandýs
nad Labem and Lysá nad Labem, as well the emperor’s favourite hunting grounds. The trail is 65 kilometres long in total and
can be travelled either in whole or in part by bike, on horseback
and also by boat.
Visitors can reach Benátky nad Jizerou by taking the R10 highspeed road towards Mladá Boleslav – Turnov.
V blízkosti města lze navštívit zříceninu hradu Dražice, pro
sportovce tu mají vyhlášený golfový Resort Paradise a pro turisty naučnou stezku Krajinou císaře Rudolfa II. Ta vede zahradami
zámků, které byly svého času v císařském držení – kromě Benátek nad Jizerou i Brandýs nad Labem a Lysá nad Labem -, i jeho
oblíbenými honitbami. Trasa měří v plné délce 65 kilometrů
a dá se projet buď celá, nebo po částech na kole, na koni i loďkou.
Do Benátek nad Jizerou se návštěvníci dostanou po rychlostní
silnici ve směru Mladá Boleslav – Turnov.
Hussitism was a movement that arose from the reform
tendency in the Catholic church, advocating the teachings
of Jan Hus and demanding church reform. Jan Hus was
burnt at the stake by Zikmund of Luxembourg for his beliefs. When the Bohemian noblemen refused to accept the
recently crowned Zikmund as king in 1420, the popes of
the time organised crusades against them which lasted over
fifty years in total.
KALEIDOSCOPE
23
kulturní dědictví
Památník Karla Čapka oslavil padesát let existence
Stará Huť u Dobříše
– sídlo Památníku
Karla Čapka
Karel Čapek Memorial
celebrates fifty years of its existence
V
roce 2013 oslavil Památník Karla Čapka padesát let od
svého založení. Dům, ve kterém Památník sídlí, dostal
Karel Čapek a jeho žena herečka Olga Scheinpflugová jako
svatební dar k doživotnímu užívání od Václava Palivce, Čapkova švagra. Empírová budova uprostřed rozsáhlého parku
původně sloužila jako správní budova v té době už zaniklých
železáren. Spisovatel se tu v posledních třech letech svého
života věnoval úpravám domu i zahrady a vznikla tu i jeho
vrcholná díla, např. Cesta na sever, Bílá nemoc nebo První
parta. Strž, jak Čapek místo nazýval, se stala za jeho pobytu
kulturním centrem, kde se scházely význačné osobnosti české
kultury a politiky.
O zřízení Památníku usilovala Olga Scheinpflugová už od
smrti svého manžela, do cesty se jí však stavěly mnohé překážky především ideologického charakteru. Za okupace nebylo v žádném případě možné takový projekt realizovat a ani
komunistický režim nebyl myšlence příliš nakloněn. Přes
všechny překážky se nakonec v neděli 28. dubna 1963 podařilo Památník otevřít veřejnosti, i když jen v ideologicky okleštěné formě. Realizací muzea
byla pověřena Zora Dvořáková, scénář a expozici vytvořil
Zdeněk Rossman, editorem
byl Miroslav Halík.
Historie Památníku je i v pozdějších letech velice zajímavá. Neustálé pohyby v politice ovlivňovaly i expozici
Památníku, často bylo nutné
vypustit některá jména, zmiňováni nesměli být pátečníci
ani T. G. Masaryk. Nebylo
neobvyklé, že se na prohlídce
vyskytl i tajný agent. Stav expozice však neovlivňovaly jen
politické události, ale i špatný
stav domu.
Po Sametové revoluci byl dům
v restituci navrácen potomkům původního majitele. Následovala mnohá jednání, která nakonec vedla k vzájemně
výhodné dohodě o pronájmu
domu a zahrady pro účely zřízení Památníku Karla Čapka.
24
KALEIDOSKOP
Stará Huť near Dobříš
– seat of the Karel
Čapek Memorial
I
n 2013 the Karel Čapek Memorial celebrated fifty years
since its founding. The house it is in was loaned to Karel
Čapek and his wife, the actress Olga Scheinpflugová, as a wedding gift from Čapek’s brother-in-law Václav Palivec. The Empire building in the middle of an extensive park was originally
an administrative building of an ironworks, which was by then
discontinued. In the last three years of his life, the writer worked
on alterations to the house and gardens and penned some of
his supreme works, for example
Travels in the North, The White
Disease and The First Rescue
Party. During Čapek’s time here
the place became a cultural
centre where eminent figures
of Czech culture and politics
would gather.
Olga Scheinpflugová endeavoured to set up the Memorial as
soon as her husband died, but
she encountered many obstacles, mainly ideological. During
the Nazi occupation this kind of
project was out of the question,
and the post-war communist
regime was not particularly
favourable to the idea either.
Despite all the obstacles, the
Memorial was finally opened to
the public on Sunday 28 April
1963, although in an ideologically pared-down form. Zora
Dvořáková was in charge of
choosing the museum’s content,
with the exposition designed by
KALEIDOSCOPE
Info:
V roce 1995 tak byly zahájeny velké opravy domu a v roce
1997 vedení Památníku představilo veřejnosti novou, ideologicky nezatíženou expozici Karla Čapka. Scénáře se tentokrát ujala badatelka Památníku národního písemnictví Marta
Dandová, výtvarného řešení pak Helena Domanjová. O rok
později se za přispění Slávky Peroutkové podařilo otevřít
ještě expozici Ferdinanda Peroutky – častého hosta na Strži a blízkého přítele Karla Čapka. V roce 1999 se veřejnost
seznámila s poslední expozicí, tentokrát o životě a díle Olgy
Scheinpflugové.
V současné době Památník usiluje o rozšíření povědomí
o Karlu Čapkovi, který i dnes patří k nejvýznamnějším osobnostem české i evropské kultury. Expozice se snaží představit
Čapka jako spisovatele, novináře, dramatika a překladatele,
který byl za celkový přínos literatuře opakovaně nominován
na Nobelovu cenu. Expozice se však věnuje i Čapkovi filozofovi, divadelnímu dramaturgovi a režisérovi, fotografovi
i cestovateli, zakladateli československé pobočky PEN klubu.
Čapek je rovněž reflektován jako člověk, který se angažoval
v sociálních projektech pro chudé děti i ve Výboru pro pomoc
německým uprchlíkům po roce 1933.
Památník nabízí návštěvníkům nejen tři výše zmíněné stálé
expozice, pravidelně připravuje dočasné výstavy, akce pro
veřejnost, navazuje spolupráci se studenty, knihovnami a výstavními síněmi po celé České republice i v zahraničí. Putovní
výstavy Památníku Karla Čapka navštívily Japonsko, Německo, Polsko a mnoho dalších zemí. Nejnovějším projektem
PKČ je otevření Naučné stezky Karla Čapka s bohatým doplňkovým materiálem – virtuální prohlídkou trasy, pracovními listy pro různé věkové kategorie, brožurou s podrobnými
informacemi a mapou trasy. Památník se rovněž podílí na
produkci filmových dokumentů osvětlujících život a dílo Karla a Josefa Čapka. Památník je veřejnosti otevřen celoročně.
O programu návštěvníky pravidelně informuje prostřednictvím webových stránek nebo Facebooku.
Na rok 2014 je například naplánována Studentská konference zabývající se výročím vydání Čapkových Anglických listů
(29. března), Jarní vernisáž (26. dubna), Den pejsků (17. května) nebo Svátek barevného listí (20. září).
Do Staré Huti je možné dojet vlakem i autem, vede sem cyklostezka a několik turistických tras.
Zdeněk Rossman. Miroslav Halík was the editor of the exposition.
The Memorial’s history in later years is also very interesting. The
constant turns of the political tide impacted on the Memorial’s
exposition: it was often necessary to expunge certain names, for
example neither the Pátečníci art movement nor former president T. G. Masaryk could be mentioned. It was not uncommon
for the exposition to be frequented by secret agents. The state of
the exposition was not only affected by political events, but by
the poor condition of the building.
After the Velvet Revolution the house was restored to the descendants of the original owner. There followed many negotiations, which ultimately resulted in a bilaterally favourable
agreement on the lease of the house and gardens for the purposes of the Karel Čapek Memorial. As a result, major repairs
began in 1995, and in 1997 the management of the Memorial presented to the public a new, ideologically unencumbered
exposition on the life and work of Karel Čapek. This time the
exposition was created by researcher of the Museum of Czech
Literature Marta Dandová, with the artistic design by Helena
Domanjová. With the help of Slávka Peroutková, an exposition
on the life and work of Ferdinand Peroutka, a frequent guest
and close friend of Karel Čapek’s, was opened a year later. In
1999 the most recent exposition was opened, this one devoted to
the life and work of Olga Scheinpflugová.
The Memorial is currently striving to spread awareness of Karel Čapek, who remains one of the most important figures of
Czech and European culture. The exposition presents Čapek as
a writer, journalist, dramatist and translator, who was repeatedly nominated for the Nobel Prize for his overall contribution
to literature. However, the exposition also deals with Čapek the
philosopher, theatre director, photographer and traveller and
founder of the Czechoslovak branch of the PEN club. Čapek is
also presented as someone who was involved in social projects
for poor children and sat on the Committee on Assistance to
German Refugees in 1933.
Besides the three expositions described above, the Memorial
regularly stages temporary exhibitions and public events, working with students, libraries and exhibition halls throughout the
Czech Republic and abroad. Travelling exhibitions of the Karel Čapek Memorial have visited Japan, Germany, Poland and
many other countries. The Memorial’s latest project is to open
the Karel Čapek Educational Trail, with a diverse collection of
additional material: a virtual tour of the trail, educational materials for various age categories, and a brochure with detailed
information and a map of the trail. The Memorial also takes
part in the production of documentary films exploring the life
and work of Karel and Josef Čapek. The Memorial is open all
year round. Stará Huť can be reached by train or by car, by cycle
path and several footpaths. Its website and Facebook page are
regularly updated with information for visitors.
Events planned for 2014, for example, include a Student Conference marking the anniversary of the publication of Čapek’s
Letters from England (March 29), a Spring Opening (April 26),
Dogs Day (May 17) and a Festival of Coloured Leaves (September 20).
A single-track regional railway line leads to Stará Huť near
Dobříš.
www.capek-karel-pamatnik.cz, www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka
Text: Mgr. T. Todorová, foto: archiv Památníku Karla Čapka
cultural heritage
25
kulturní dědictví
Bohumil Hrabal
(1914–1997)
Bohumil Hrabal
(1914–1997)
Spisovatel, od jehož úmrtí uběhne letos 100 let, prožil
dětství v středočeském Nymburce a na chatu jezdil do
nedalekého Kerska
B
yl jedním z největších českých spisovatelů 20. století. Vystudovaný právník, který nejraději pracoval mezi dělníky
a chodil do hospod mezi obyčejné lidi, kde rád nasával atmosféru a hledal inspiraci. Narodil se v Brně jako nemanželský
syn a příjmení Hrabal získal v prosinci 1916 od nevlastního
otce Františka. Rodina se v létě 1919 nastěhovala do nymburského pivovaru, kde se Francin stal hlavním účetním a v roce
1924 správcem pivovaru.
Hrabalova cesta ke psaní nebyla lehká. Škola ho nebavila a teprve když začal dojíždět do Prahy na právnickou fakultu, propadl, jak sám říkal, vzdělání. Začal číst českou i světovou literaturu, studovat filozofii, zajímat se o dějiny umění. Jeho první
báseň Prší otiskly 16. 10. 1937 nymburské Občanské listy, přispíval do novin i články o svých cestách (např. do Finska).
Osud ho za druhé světové války (univerzitu dokončil až po
válce) zavedl k práci na dráze, odkud později čerpal inspiraci
pro svou novelu Ostře sledované vlaky.
Únorový převrat mu znemožnil vydat sbírku básní Ztracená
ulička, Hrabal začal pracovat jako obyčejný dělník v kladenských hutích, později jako balič starého papíru a nakonec jako
kulisák v divadle S. K. Neumanna v Libni. Spisovatelem z po-
26
KALEIDOSKOP
The writer who would have been 100 years
old this year spent his childhood in the
Central Bohemian town of Nymburk and
had a cottage in the nearby Kersko district
H
e was one of the greatest Czech writers of the 20th century.
A qualified lawyer who preferred to work among labourers
and went to the pub among ordinary people, where he liked to
soak up the atmosphere and look for inspiration. He was born
out of wedlock in Brno and got the surname Hrabal in December
1916 from his stepfather František. In summer 1919 the family
moved into the Nymburk brewery, where his stepfather became
the chief accountant and, in 1924, the manager of the brewery.
Hrabal’s path to becoming a writer was not easy. He did not
enjoy school and only developed an enthusiasm for education
when he started to study law in Prague. He began reading Czech
and international literature, studying philosophy and taking an
interest in history of art. His first poem was printed on 16. 10.
1937 by Nymburk’s local newspaper; he also submitted articles
about his travels (e.g. to Finland) to newspapers.
During the Second World War (he did not finish university until
after the war) he worked on the railway, where he drew his inspiration for his novella Closely Observed Trains.
The seizure of power by the communists in 1948 prevented
him from releasing a collection of poems called A Lost Alley.
Hrabal started working as an ordinary labourer in the Kladno
smelting works; later he packed old paper and finally became a
stagehand in the S. K. Neumann Theatre in Libeň. He did not
become a professional writer until he was 48: his collection of
short stories Pearls of the Deep was published in 1963, and a
year later Palaverers. Both books received huge public acclaim
as soon as they came out. Critics praised Bohumil Hrabal as
the leading prose writer of his day. From 1963 to 1968 he published a book a year: besides Closely Observed Trains, which
was filmed by Jiří Menzel, with the film winning an Oscar in
1968, he published Dancing Lessons for the Advanced in Age,
An Advertisement for the House I Don’t Want to Live in Anymore, The World Cafeteria, This Town is Jointly Administered
by its Inhabitants and Murder Ballads and Other Legends.
After the repression that followed the invasion by Soviet troops
in August 1968, his novels Home Work and Buds were banned
and the entire print run shredded. Hrabal retreated to his cottage
in Kersko near Nymburk, where he wrote Cutting It Short, The
Little Town Where Time Stood Still, Joyful Blues and Harlequin’s
Millions. He wrote a book about his friend Vladimír Boudník
(The Gentle Barbarian) and his beloved Kersko (Snowdrop Festival). In 1971 he wrote his epic novel I Served the King of England
in just 18 days. The state publishing firm began publishing his
works in 1976, but they had come out either previously or were
issued concurrently in self-published form and exile publishing.
In the 1980s Hrabal worked on his major trilogy In-house Weddings, which looked back on his time in Libeň through his wife’s
Do Nymburka vedla jedna z tras „Propagace turistických
destinací – Road trip“, projektu Středočeského kraje na
podporu cestovního ruchu v regionu, spolufinanancovaného z Regionálního operačního programu Regionu
soudržnosti Střední Čechy. Cílem tohoto projektu bylo
rozšíření povědomí o nejvýznamnějších historických
a přírodních atraktivitách Středočeského kraje z oken
parního vlaku jakožto tradičního historického dopravního prostředku. Takto propagovaná místa už zaznamenala zvýšení návštěvnosti zejména rodin s dětmi, seniory
a handicapovanými turisty.
Nymburk lies on one of the routes that came under “Promotion of Tourist Destinations – Road Trip”, a project of the
Central Bohemian Region to promote tourism co-financed
out of the Regional Operational Programme of the Central
Bohemia Cohesion Region. The aim of this project was to
raise awareness of the most important historical and natural sites in Central Bohemia, seen from the windows of a
steam train. The featured places have already registered increased numbers of visitors, mainly families with children,
seniors and disabled tourists.
Info:
volání se stal až ve svých 48 letech, v roce 1963 mu vyšla sbírka
povídek Perlička na dně a o rok později Pábitelé. Obě knihy se
setkaly ihned po vydání s mimořádnou přízní čtenářstva. Bohumil Hrabal byl literárními kritiky pasován na nejvýraznější
zjev dobové prózy. Až do roku 1968 vydával ročně jednu knihu, kromě Ostře sledovaných vlaků, které zfilmoval Jiří Menzel
a v roce 1968 byl film oceněn americkým Oscarem, i Taneční
hodiny pro starší a pokročilé, novelu Ostře sledované vlaky, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, Automat Svět, Toto
město je ve společné péči obyvatel a Morytáty a legendy.
Domácí úkoly z pilnosti a Poupata už po srpnu 1968 nesměly
vyjít a celý náklad byl skartován. Hrabal se uchýlil na svou chatu do Kerska nedaleko Nymburka a napsal zde své nymburské
prózy Postřižiny, Rukověť pábitelského učně, Městečko, kde se
zastavil čas, Krasosmutnění a Harlekýnovy milióny. Nezapomněl ani na svého přítele Vladimíra Boudníka (Něžný Barbar), ani na milované Kersko (Slavnosti sněženek). V létě 1971
na chatě napsal za pouhých 18 dnů svůj velký epický román
Obsluhoval jsem anglického krále. Státní nakladatelství začalo
vydávat jeho texty až v roce 1976, ale již dříve a později i souběžně vycházely v samizdatových a exilových nakladatelstvích.
V 80. letech Hrabal pracoval na velké trilogii Svatby v domě,
kde zavzpomínal očima své ženy na libeňské období. Po smrti
bratra Slávka a jeho ženy Elišky v roce 1987 jen těžko hledal sílu vrátit se k psaní, na polistopadové události reagoval
psaním krátkých textů, fejetonů o životě, o politice i umírání. Scházel se s přáteli v hospodě U Zlatého tygra, zajížděl na
chatu do Kerska ke svým kočenkám, ale již unaveně přijímal
zaslouženou úctu, která se mu dostávala doma i v zahraničí.
Bohumil Hrabal zemřel 3. února 1997 v Praze a byl pohřben
na hřbitově v Hradištku nedaleko Kerska.
28. března 2014 bude ve Vlastivědném muzeu Nymburk (pracoviště Polabského muzea) ke 100. výročí narození slavnostně
zahájena celosezónní výstava o Bohumilu Hrabalovi a okruhu
lidí kolem něj, a otevřena bude i rekonstruovaná stálá expozice
o jeho životě a díle. Na zahájení bude představena nová publikace, v níž budou poprvé zveřejněny neznámé nebo zapomenuté
texty jak samotného Hrabala, tak i o něm, knihu doplňuje množství dosud nepublikovaných fotografií. Během roku 2014 bude
veřejnosti představen rekonstruovaný Hrabalův automobil.
Nymburk leží na křižovatce několika železničních tratí i pozemních komunikací. Do Kerska lze z Nymburka pohodlně dojet na
kole. Podél řeky vede česko-německá Labská cyklotrasa, která měří
od pramene řeky až po ústí do Severního moře celkem 1220 km.
www.polabskemuzeum.cz/nymburk
Text: J. Kavánová, foto: Sbírka Polabského muzea – Vlastivědné muzeum Nymburk
cultural heritage
eyes. After the death of his brother Slávek and his wife Eliška in
1987 he found it hard to return to writing. He reacted to events
following the Velvet Revolution in 1989 by writing short pieces,
essays about life, politics and dying. He would meet friends at
his favourite Prague pub The Golden Tiger and spent time at
his cottage with his cats, but he was wearied by the deserved
acclaim he received at home and abroad. Bohumil Hrabal died
in Prague on 3 February 1997 and was buried in the cemetery
in Hradištko not far from Kersko.
On 28 March 2014 an exhibition about Bohumil Hrabal and
his circle will be opened in the Nymburk Ethnographic Museum
to mark the 100th anniversary of his birth and the renovated
permanent exposition on his life and work will be reopened. At
the opening a new publication will be presented, including previously unpublished texts by or about Hrabal and many photographs that have never been seen before. Hrabal’s renovated car
will also be presented to the public during 2014.
Nymbruk lies on the intersection of several railway lines and roads.
Kersko can easily be reached from Nymburk by bicycle. The CzechGerman Elbe/Labe cycle path, which measures 1220 km from the
source of the river to the North Sea, runs alongside the river.
KALEIDOSCOPE
27
kulturní dědictví
Antonín Leopold Dvořák (8. 9. 1841–1. 5. 1904) was born in
Nelahozeves near Prague. He studied the organ and was a violist in Prague’s Provisional Theatre, where he began composing
music. He was also a successful conductor of his own works.
His conducting of his Stabat Mater in London in 1884 received
great acclaim, as did his Reqiuem in Birmingham in 1891. He
was awarded an honorary doctorate of Prague university and
Cambridge and became a professor at the Prague conservatory.
His greatest success, however, came during his time as director
of the American National Conservatory in New York. He composed his most famous works during his stay in America from
1892–1895. He first presented his E minor Symphony “From the
New World” in New York’s Carnegie Hall in December 1893.
Antonín Dvořák,
famous native of
Central Bohemia
Despite all his international success
he remained faithful to his native region
Antonín Dvořák,
slavný Středočech
Přes všechny světové úspěchy zůstal věrný
rodnému kraji
Antonín Leopold Dvořák (8. 9. 1841–1. 5. 1904), rodák z Nelahozevsi blízko Prahy, vystudoval varhanní školu a působil jako
violista v pražském Prozatímním divadle, kde také začal komponovat. Byl úspěšný i jako dirigent svých skladeb. Velký ohlas
mělo dirigování Stabat Mater v Londýně v roce 1884, v roce
1891 v Birminghamu pak neméně slavného Requiem. Získal
čestný doktorát v Praze i v Cambridge a stal se profesorem
na Pražské konzervatoři. Rozhodujícím obdobím světových
úspěchů bylo však jeho působení jako ředitele americké Národní konzervatoře v New Yorku. Během svého pobytu v zámoří
1892–1895 zkomponoval svá nejslavnější díla. Symfonii e-moll
„Z Nového světa“ uvedl poprvé v Carnegie Hall v New Yorku
v prosinci 1893.
Zásadní vliv na Dvořákovu uměleckou tvorbu i osobní život
mělo jeho silné pouto s manželi Kounicovými, které přerostlo až v příbuzenský vztah. Jako svědek na svatbě svého
budoucího švagra hraběte JUDr. Václava Kounice a herečky
Josefíny Čermákové, sestry Dvořákovy manželky Anny, na-
28
KALEIDOSKOP
Dvořák’s strong ties to Count Kounic and his wife, which developed into an almost familial relationship, had a fundamental
impact on his art and personal life. As a witness at the wedding
of his future brother-in-law Count Václav Kounic to the actress
Josefína Čermáková, the sister of Dvořák’s wife Anna, he visited
Vysoká and the nearby Třebsko in November 1877. A year later
Kounic built a small chateau by the forest in Vysoká as a family summer seat. Thanks to his generosity, this romantic spot
became a retreat for many artists, politicians and other leading
figures of high society in the second half of the 19th century. In
August 1884 Dvořák bought from Kounic an extensive plot of
land (Vysoká no. 16, now the Villa Rusalka). The wealth his
success had brought him in England allowed him to rebuild the
stone granary as a house, where he enjoyed tending his orchard
and garden, rearing pigeons and, above all, composing.
With its magnificent surrounding countryside, for over twenty
years the small village of Vysoká was a place of inspiration and
relaxation for its many renowned visitors, including later famous composers Karel Bendl, Leoš Janáček, Vítězslav Novák,
cultural heritage
KALEIDOSCOPE
Info:
Domov můj, V přírodě a Karneval, Humoreska, symfonické
básně Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek… a samozřejmě opera Rusalka, kterou Dvořák složil v průběhu letního
pobytu na Vysoké roku 1900.
Ještě i po 110 letech od skladatelovy smrti si místa jeho působení ve Středočeském kraji zachovala z velké části svoji
původní podobu. Dobu a dílo Antonína Dvořáka je možné
připomenout si zde na několika místech: Památníky Antonína Dvořáka v Nelahozevsi i v nedalekých Zlonicích jsou
veřejnosti přístupné především v letní návštěvnické sezóně,
stálá expozice Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami je otevřena celoročně. Přízemí vysockého zámku přibližuje osobnosti původních majitelů manželů Kounicových,
rozsáhlejší část expozice život a tvorbu Antonína Dvořáka.
V zámečku je koncertní síň, knihovna i galerie pro krátkodobé výstavy. Svoje příznivce i dlouholetou tradici má cyklus komorních koncertů Hudební podzim, pravidelné letní
výstavy našly své místo v zahradní kavárně Sládkovně. Nově
obnovený zámecký park s dvěma jezírky i nedaleké Rusalčino
jezírko v lese lákají k procházkám po celý rok.
Do Vysoké u Příbrami lze cestovat po silnicích III. třídy, vede
sem cyklotrasa a turistické stezky.
Zdeněk Fibich, Oskar Nedbal and, of course, Dvořák’s son-inlaw Josef Suk. The peak of Dvořák’s compositional powers is associated with the environment of the Podbrdy region. Such works
include the operas Dimitrij, The Jacobin, The Devil and Kate and
Armida; the Saint Ludmila oratorio, the cantata Wedding Shirts,
the Reqiuem, symphonies no. 7 in D minor and 8 in G major, the
second series of Slovak Dances, the preludes My Home, In Nature
and Carnival, the Humoresque, the symphonic poems The Water
Goblin, The Noon Witch, The Golden Spinning Wheel, The Wild
Dove… and, of course, the opera Rusalka, which Dvořák composed during his summer stay at Vysoká in 1900.
Today, 110 years after the composer’s death, the places he is
linked to in Central Bohemia retain much of their original appearance. There are several places that give an insight into the
life and times of Antonín Dvořák: the Antonín Dvořák memorials in Nelahozeves and the nearby Zlonice are open to the public
mainly in the summer tourist season; the permanent exposition
of the Antonín Dvořák memorial in Vysoká near Příbram is
open all year round. The ground floor of Vysoká chateau shines
a light on the chateau’s original owners, Count and Countess
Kounic; the more extensive section of the exposition is devoted
to the life and work of Antonín Dvořák. The chateau features a
concert hall, a library and a gallery for short-term exhibitions.
There is a long-standing and popular tradition of Musical Autumn, a cycle of chamber concerts, and regular summer exhibitions are staged in the Sládkovně garden café. The recently renovated chateau gardens, with two lakes and the nearby Rusalka
Lake in the forest, offer attractive walks all year round.
Vysoká near Příbram can be reached by 3rd class roads; a cycle
path and footpaths also lead here.
www.antonindvorak.cz
Text: Mgr. Vladimíra Šplíchalová, ředitelka Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami, foto: Petr Hron
vštívil Vysokou i nedaleké Třebsko v listopadu 1877. O rok
později nechal Kounic postavit u lesa ve Vysoké malý zámek
jako rodinné letní sídlo. Toto romantické místo se díky jeho
štědrosti stalo zázemím i pro mnoho umělců, politiků i dalších významných osobností společenského života druhé poloviny 19. století. V srpnu 1884 koupil Dvořák od Kounice
rozlehlý pozemek bývalého ovčína (Vysoká čp. 16 – dnešní
vila Rusalka) a díky úspěchu v Anglii, a tedy i finančnímu
zajištění, mohl pak kamennou sýpku přestavět na vilku, kde
s nadšením sadařil, zahradničil, choval holuby a především
komponoval.
Malá obec Vysoká s překrásnou okolní krajinou se stala po víc
než dvacet let místem inspirace i příjemného odpočinku pro
většinu zdejších hostů, ke kterým patřili i budoucí slavní skladatelé Karel Bendl, Leoš Janáček, Vítězslav Novák, Zdeněk
Fibich, Oskar Nedbal a samozřejmě Dvořákův zeť Josef Suk.
S prostředím podbrdského kraje je spojeno i vrcholné období Dvořákovy skladatelské tvorby. Z těch významnějších jsou
to opery Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča a Armida, oratorium
Svatá Ludmila, kantáta Svatební košile, Requiem, symfonie č.
7 d moll a č. 8 G dur, druhá řada Slovanských tanců, předehry
29
kulturní dědictví
Malířská výročí roku 2014
Artists’ jubilees in 2014
Václav Rabas
M
alíř Václav Rabas se narodil v Krušovicích roku 1885
a se svým rodištěm zůstal svázaný po celý život až do
roku 1954, kdy skoro sedmdesátiletý zemřel. Tady ve vsi, která
leží při severním okraji Rakovnicka, si postavil dům a založil
rodinu, a pak, i když se od dvacátých let jako vedoucí osobnost Umělecké besedy a významný činitel národní kultury
vůbec musel častěji zdržovat v Praze, se sem každé léto vracel
pro inspiraci. Byl krajinář – plenérista, zvykl si malovat přímo
před motivem v přírodě. Pobyt v rodném kraji a opakované
návraty ke stejným motivům se staly podstatou a jedinou
náplní jeho tvorby. Rabasovi se podařilo ten prožitek lásky
k domovu natolik zobecnit, že jsou jeho malby již pro několik
generací diváků symbolem domova, vlasti, pevného a bezpečného zázemí.
Malířův životopis vypovídá o jeho původu v mlynářské rodině, o tom, jak vyrůstal na Pečárkovském mlýně. Po maturitě
na reálce se přestěhoval do Prahy, aby studoval na Akademii
u profesora Hanuše Schweigra a v grafické speciálce Maxe
Švabinského. Ještě jako studující vstoupil do výtvarného odboru Umělecké besedy, kde se mezi mladými šířilo hnutí,
které hledalo kořeny autentické tvorby mezi obyvateli českého venkova. Mnozí se rozhodli pro život na vsích nebo venkovských městečkách, Rabas se chtěl natrvalo usadit doma
v Krušovicích, jenže sotva se trochu zařídil, musel narukovat
na bojiště první světové války. Hned v prvních bojích na ruské
frontě byl raněn a zranění si dokázal udržovat, takže se do
osmnáctého roku do armády nevrátil.
Do budování Československé republiky se zapojil zvlášť aktivně jak ve strukturách výtvarného života – za jeho předsednictví výtvarný odbor Umělecké besedy sdružoval tehdejší
špičkové představitele našeho umění -, tak v intelektuálním
zázemí Hradu mezi Čapkovými pátečníky.
V této první čtvrti minulého století prošel nejsložitější fází
svého výtvarnického vývoje. Od impresivních počátků a akademické manýry figurálních kompozic přešel k expresivní
alegorizující tvorbě, od grafických listů přes malbu až k plastice na téma venkovského života, s důrazem na děje a vztahy na
vesnici, kdy opět převládaly figurální malby.
Poddžbánská krajina
Poddžbánská landscape
30
KALEIDOSKOP
Václav Rabas
T
he painter Václav Rabas was born in the village of Krušovice
in 1885 and kept his ties to his birthplace throughout his life,
till he died in 1954 at the age of almost seventy. In the village that
lies on the northern edge of Rakovník district he built a house
and started a family. From the 1920s his role as the chief figure in
the Umělecká beseda art club and a key protagonist of national
culture in general required him to spend more time in Prague,
but he would return to the village every summer for inspiration.
He was an open-air landscape painter. His stays in his native region, with frequent use of the same motifs, were the central theme
of his work. Rabas managed to generalise this feeling of love of
home so much that his paintings have been a symbol of home,
homeland, constancy and safety for several generations of people.
The painter was born into a miller’s family and grew up at the
Pečárkovský mill. After leaving secondary school he moved to
Prague to study at the Academy under Professor Hanuš Schwaiger
and in the Max Švabinský graphic art course. While still a student he joined the Umělecká beseda art club, in which there was a
movement among young artists that sought the roots of authentic
art among the inhabitants of the Czech countryside. Many of them
decided to live in villages or country towns. Rabas wanted to settle
at home in Krušovice for good, but no sooner had he got himself on
his feet he had to enrol to fight in the First World War. He was injured in the first battles on the Russian front, and ensured that his
injury kept him from returning to the army till the war was over.
He played a particularly active role in building the new state of
the Czechoslovak Republic, both in structures of artistic life –
during his presidency of the Umělecká beseda arts club the association brought together the leading Czechoslovak artists of the
day – and in the intellectual circles around President Masaryk
and writer Karel Čapek.
In this first quarter of the last century he went through the
most complicated phase of his artistic development. From Impressionist beginnings and the academic mannerisms of figural
compositions he switched to expressive and allegorical work,
from graphic works to painting and sculpture on the theme of
Rabas Gallery, Rakovnik
The gallery, which took on Rabas’s name immediately after
his death sixty years ago, has a permanent exposition of selected pictures showing the development of his art. This organisation’s history is also dramatic. It opened in summer 1948
as the Town Gallery in Rakovník; in 1954 it was renamed
the Rabas Gallery; in 1960 it was moved to the town museum; in 1968 it was revived as part of the District Museum
and Gallery; in 1981 it got its own building; and after 1991 it
became an independent organisation established by the District of Rakovník and, from 2000, by the Central Bohemian
Region. Although it was not allowed to develop like other
state galleries and remains small, it is still active and specialises on the traditional techniques used in contemporary art.
cultural heritage
Galerie sídlí v bývalé židovské škole na pokraji historického
centra Rakovníka
The gallery is housed in a former Jewish school on the edge of the
historic centre of Rakovník Foto/Photo: V. Zoubek
Přes město Rakovník vedla jedna z tras „Propagace turistických destinací – Road trip“, projektu Středočeského
kraje na podporu cestovního ruchu v regionu, spolufinanancovaného z Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Střední Čechy. Účastníci propagační
jízdy historickým vlakem navštívili i Muzeum T. G. Masaryka v Rakovníku a pokračovali do Lužné, kde je umístěno muzeum historických lokomotiv.
Cílem tohoto projektu bylo rozšíření povědomí o nejvýznamnějších historických a přírodních atraktivitách Středočeského kraje z oken parního vlaku jakožto tradičního
historického dopravního prostředku. Takto propagovaná
místa už zaznamenala zvýšení návštěvnosti zejména rodin s dětmi, seniory a handicapovanými turisty.
Info:
rural life, emphasising goings-on and relationships in the village, where figural painting dominated again.
In the second half of the 1920s the understanding of the counV druhé polovině dvacátých let dojde v chápání problematiky
tryside in Rabas’s work underwent a fundamental change, and
venkova v Rabasově tvorbě k zásadní proměně, začíná mahe started to paint landscapes and the marks left on them by hulovat krajinu a stopy lidské činnosti v ní. Zpočátku stavěl na
man activity. At first his work was based on detailed knowledge
detailní znalosti krušovického „čtverečního kilometru“, a pak
of his “square kilometre” of Krušovice. Then, thanks to a motordíky motocyklu se jeho záběr rozšiřoval na Slánsko, Žluticko
cycle, his scope spread to the districts of Slánsko, Žlutičko and
a Podbořansko. V krajině hledal pevnou stavbu, ale i náladu,
Podbořansko. In landscapes he looked for structure and mood,
takže lze charakterizovat tyto malby jako moderní poetický
so these paintings can be characterised as modern poetic realrealismus. Tím se uzavřela paleta Rabasových výrazových proism. That concluded the palette of the modes of expression that
středků, které v různé intenzitě nadále užíval.
Rabas continued to use to varying degrees.
V té době se mění i způsob umělcova živoAt that time the artist’s lifestyle changed as
ta, kromě krušovického domku se zabydluje
well. Besides his Krušovice cottage he had a
na Malé Straně v Praze a dále střídá zimní
flat in Prague’s Lesser Town and alternated
pobyty ve městě s letním malováním v krabetween winters in the city and summers spent
jině, než se po roce 1938 kvůli zdravotním
painting in the countryside, before health probobtížím a utlumení činnosti Besedy vrací
lems and the closure of the Umělecká beseda
do Krušovic, kde žije až do konce války. Po
art club brought him back to Krušovice, where
osvobození připravuje výstavu do obrovhe lived until the end of the war. After the liberského prostoru domu U Hybernů v Praze.
ation of Czechoslovakia, he worked on an exhiZ přepětí intenzivní práce se mu obnovila
bition in a huge space at U Hybernů in Prague.
srdeční choroba, takže v následujících leThe strain caused his heart disease to return, so
tech mohl jen kreslit, a k malbě se vrací až
in the following years you could only draw. He
v poslední sezóně r. 1954.
Václav Rabas, Vlastní podobizna, 1952
only painted again in his last season in 1954.
Do Rakovníka je možné dojet i po železnici.
Václav Rabas, Self-portrait, 1952
One way to reach Rakovník is by rail.
Foto/Photo: V. Zoubek
www.rabasgallery.cz
Text: ak.mal. V. Zoubek, ředitel Rabasovy galerie Rakovník, foto: J. Krejčí, ak.mal. V. Zoubek
Rabasova galerie Rakovník
Galerie, která hned po Rabasově smrti před šedesáti lety
přijala do svého názvu jeho jméno, ve své stálé expozici
připomíná a vybranými obrazy dokládá vývoj jeho díla.
I osudy této instituce byly dramatické. Otevřena byla v létě
1948 jako Městská galerie v Rakovníku, roku 1954 ji přejmenovali na Rabasovu galerii, roku 1960 ji přestěhovali
do městského muzea, roku 1968 ji začali obnovovat v rámci Okresního muzea a galerie, roku 1981 dostala vlastní
budovu, od roku 1991 je zase organizačně samostatná,
zřizovaná okresem Rakovník, a od roku 2000 Středočeským krajem. Přestože ji nebylo umožněno vyvíjet se jako
ostatní státní galerie, je sice malou, ale stále aktivní muzejní institucí specializovanou na dokumentaci tradičních
postupů uplatňovaných v současném výtvarném umění.
Rakovník lies on one of the routes that came under „Promotion of Tourist Destinations – Road Trip”, a project of the
Central Bohemian Region to promote tourism co-financed
out of the Regional Operational Programme of the Central
Bohemia Cohesion Region. Participants in the promotional
journey by historic train visited the T. G. Masaryk Museum
in Rakovník and went on to Lužná, where there is a historic
locomotives museum.
The aim of this project was to raise awareness of the most
important historical and natural sites in Central Bohemia,
seen from the windows of a steam train. The featured places have already registered increased numbers of visitors,
mainly families with children, seniors and disabled tourists.
KALEIDOSCOPE
31
kulturní dědictví
Cyril Bouda
Malířská výročí roku 2014
K
ladenský rodák malíř a grafik Cyril Bouda se po celý život
řídil známou sentencí: „Ani den bez čárky“, připisovanou
starověkému řeckému malíři Apellovi. Když se v prvním roce
nového století 14. listopadu 1901 Cyril Bouda v Kladně narodil, daly mu sudičky do vínku jak nezměrnou píli a trpělivost,
tak i mimořádné malířské a kreslířské nadání. Není také divu,
jeho otec Alois učil na reálce i na svých dalších působištích
kreslení, maminka Anna, z rodu novopackých Suchardů, byla
nadanou malířkou květin. A kmotrem malého Cyrila nebyl
nikdo menší než sám Mikoláš Aleš. V roce 1906 po přeložení
otce na nové profesorské působiště se rodina odstěhovala do
Prahy, která bývá občas – neprávem – označována jako Boudovo rodiště.
Kromě kultivovaného rodinného prostředí ovlivnila jeho
tvorbu studia na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Františka Kysely a poté v grafické speciálce Maxe Švabinského na Akademii výtvarných umění. Už během studia
na uměleckoprůmyslové škole převzal v roce 1921 péči o edici
Hyperion, v níž graficky upravil a vyzdobil 43 knížek, mezi
nimiž byla například čtyři různá vydání Máchova Máje.
Na rozdíl od uměleckoprůmyslové školy, kde byl výtvarný
projev vázán ohledy na účel díla, byla v grafické speciálce na
akademii tvorba po všech stránkách svobodnější a umožnila
Boudovi rozvinout jeho malířský cit. Studium na akademii ho
nasměrovalo i k malbě. V jeho prvních krajinách je patrné
ovlivnění jedním z největších krajinářů přelomu 19. a 20. století Antonínem Chittusim. A posléze se zase nechal ovlivnit
francouzskými představiteli moderního malířství, jako byl
například Maurice Utrillo. Od třicátých let se ale dopracovával k vlastnímu výrazu, který se od té doby prakticky neměnil
a můžeme ho nalézt na olejomalbách i na akvarelech z posledních let Boudovy tvorby.
V roce 1929 se Cyril Bouda stal asistentem profesora T. F. Šimona na grafické speciálce Akademii výtvarných umění. Od
roku 1932 vyučoval na pražské technice kandidáty učitelství
kreslení na středních školách a odtud v roce 1946 přešel jako
Obálka knihy Kocourkov,
vydané v roce 1959.
The cover of the book Kocourkov
published in 1959.
32
KALEIDOSKOP
Obálka knihy Baron Prášil,
vydané v roce 1965.
The cover of the book Baron Prášil
published in 1965.
Z Boudova ateliéru. Foto J. Pergl.
From Bouda’s studio. Photo by J. Pergl.
Cyril Bouda
Artists’ jubilees in 2014
T
hroughout his life, Cyril Bouda lived up to the famous saying “Not a day without a line drawn” ascribed to the ancient Greek painter Apelles. Born in Kladno on 14 November
1901, Cyril Bouda was blessed with both boundless diligence
and patience and an extraordinary artistic talent. That should
comes as no surprise, as his father Alois taught drawing and his
mother Anna, from the Suchard family from Nová Paka, was
a talented floral painter. And Cyril’s godfather was none other
than the famous artist Mikoláš Aleš.
Besides his cultivated family environment, his work was influenced by his studies under František Kysela at the Academy of
Arts, Architecture and Design in Prague and later in the Max
Švabinský class at the Academy of Fine Arts. In 1921, while still
a student, he took charge of the Hyperion publishing line, designing and illustrating 43 books, including four different editions of the poem May by K. H. Mácha.
Unlike the Academy of Arts, Architecture and Design, where
artistic expression was tied to considerations of function, his
graphic art class was much freer and allowed Bouda to develop
his artistic sensitivity fully. Studying at the Academy of Fine
Arts also steered him towards painting. His first landscapes reveal the influence of Antonín Chittusi, one of the greatest landscape painters from the turn of the 19th and 20th centuries. Later
he was influenced by the French representatives of modern
painting, such as Maurice Utrillo. In the 1930s, however, he hit
on his own style, which remained practically unchanged from
Cyril Bouda a kladenský bibliofil a sběratel
grafiky Jaroslav Pergl st. Foto J. Pergl.
Cyril Bouda and Kladno-based bibliophile
and art collector Jaroslav Pergl senior. Photo
by J. Pergl.
Obálka Pohádek a povídek H. Ch.
Andersena, vydaných v roce 1956.
The cover of a collection of Hans
Christian Andersen’s fairy-tales
published in 1956.
Knihu M. Majerové Město ve
znamení ohně doprovodil v roce
1952 Cyril Bouda kamenorytinami
v kombinaci s barevnou litografií.
For M. Majerová’s 1952 book Město
ve znamení ohně Cyril Bouda
created stone engravings combined
with colour lithography.
then on – it is still apparent in oil paintings and watercolours
from the last years of Bouda’s life.
In 1929 Cyril Bouda became the assistant to Professor T. F.
Šimon in the graphic art department of the Academy of Fine
Arts. In 1932 he began to teach drawing to future secondary
school art teachers. In 1946 he was made professor at the Pedagogic Faculty of Charles University in Prague.
Most of Bouda’s oeuvre consists of graphic works, mainly book
illustrations, but also ex libris and New Year greetings cards for
himself, his friends and collectors. The list of original graphic
works numbers 1543 items. His speciality was combining stone
engraving with colour lithography printed from three or more
stones. This technique was used in Bouda’s illustrations for the
books Chodské pohádky (1939), Svatopluk Čech’s poem Ve stínu
lípy (1940) and Leontina Mašínová’s Staré příběhy a legendy.
Bouda’s style was influenced by Renaissance Italy. He professed
his admiration for it in a cycle of thirty copper engravings that
accompanied a bibliophile edition of Benvenuto Cellini’s autobiography. Bouda’s graphic work includes hundreds, or more likely thousands, of drawings Bouda created as book illustrations or
for book covers, as well as designs for more than thirty stamps.
Bouda’s collaboration with printers in his birthplace of Kladno
is a chapter unto itself. In 1941 he drew a colour cover for a book
called Kladno in Poetry and Prose. His longest-lasting collaboration was with Kladno-based printer Josef Cipra, who issued
bibliophile works under the brand Kladenský lis. But a recollection of Cyril Bouda’s life
and work would not be complete without a mention of his
love of music and playing the
flute. “He played even though
he did not know the names of
notes. He didn’t want to know.
With the obstinacy of an idiosyncratic amateur musician
he refused to learn them. He
used coloured dots instead,”
recalled his friend and flautist
Václav Žilka on the day that
Obálka knihy Kladno
marked Bouda’s hundredth
v básních a próze, vydané
birthday.
Nakladatelstvím mladých
The great graphic artist and
v Kladně v roce 1941.
The cover of a book called
humble person Cyril Bouda
Kladno in Poetry and Prose,
died in Prague on 29 August
published by Nakladatelství
1984.
mladých in Kladno in 1941.
Obálka prvního dne vydaná Českou
poštou v roce 2001 k 100. výročí
narození Cyrila Boudy.
The first day cover issued by Czech Mail
in 2001 to mark the 100th anniversary of
Cyril Bouda’s birth.
Známka ke 400. výročí povýšení
Kladna na městečko z roku 1964.
A 1964 stamp to mark the 400th
anniversary of Kladno’s elevation
to town status.
Info:
profesor na pražskou pedagogickou fakultu, kde působil
až do roku 1976.
Nejpodstatnější část Boudova díla představuje grafika volná i užitá, především
knižní grafika, ale i ex libris,
či PF vlastní i pro jeho přátele a sběratele. Soupis originálních grafik do malířovy
smrti dospěl k číslu 1543.
Jeho specialitou byla kombinace kamenorytiny s barev- Cyril Bouda na fotografii
z roku 1932. Ze sbírky
nou litografií tištěnou ze tří Sládečkova vlastivědného
i více kamenů. Takto vznikly muzea v Kladně.
například Boudovy ilustra- Cyril Bouda in a photograph
from 1932. From the collection
ce k Chodským pohádkám of the Sládeček Ethnographic
(1939), k básni Svatopluka Museum in Kladno.
Čecha Ve stínu lípy (1940) či
ke Starým příběhům a legendám Leontiny Mašínové (1941).
Boudovu klasicizujícímu výtvarnému naturelu byla blízká renesanční Itálie. Ze svého obdivu k ní se mohl vyznat v cyklu
tří desítek mědirytin, jimiž v roce 1939 doprovodil bibliofilské vydání Vlastního životopisu Benvenuta Celliniho.
Ke grafické tvorbě je ještě potřeba připočítat stovky, či spíše
tisíce kreseb, které Bouda vytvořil jako knižní ilustrace nebo
na obálky knih a také návrhy více než tři desítek známek.
Samostatnou kapitolou ve vztahu k rodišti je Boudova spolupráce s kladenskými tiskaři. V roce 1941 nakreslil barevnou
obálku pro knihu Kladno v básních a próze vydanou místním
Nakladatelstvím mladých. Nejtrvalejší spolupráci ale navázal
s kladenským tiskařem Josefem Ciprou, z jehož rukou vycházely bibliofilské tisky v ediční řadě Kladenský lis.
Připomínka života a díla Cyrila Boudy by ovšem nebyla úplná, kdybychom se nezmínili ještě o jedné jeho zálibě. Tou
hlavní byla samozřejmě výtvarná tvorba. A tou druhou hudba, respektive hra na flétnu. „Hrál na ni přesto, že neznal názvy
not. On je nechtěl znát, s paličatostí svérázného muzikanta –
amatéra se je odmítal naučit. Místo nich si dosazoval barevné puntíky,“ vzpomínal u příležitosti Boudových nedožitých
stých narozenin jeho přítel a spoluhráč flétnista Václav Žilka.
Velký grafik, ale zároveň i skromný člověk Cyril Bouda zemřel
v Praze 29. srpna 1984.
www.omk.cz
Text: Zdeněk Kuchyňka, foto: archiv Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
cultural heritage
Máchův Máj v úpravě Cyrila
Boudy z roku 1922.
The poem May by Mácha, designed
by Cyril Bouda from 1922.
KALEIDOSCOPE
33
Saint Barbara’s
Church
Kutná Hora is a medieval gem
in the heart of Bohemia. The founding
and rise of this “treasury of the kings
of Bohemia” was tied up with silver
mining and coin minting
A
Chrám
svaté Barbory
Kutná Hora je středověký klenot v srdci Čech.
Vznik a rozvoj této „pokladnice českých králů“ byl
nerozlučně spjat s dolováním stříbra a ražbou mincí
I
když je dnešní název Kutné Hory spojen s „kutáním“ a tedy
dolováním stříbra zpod země, je pravděpodobné, že se tu
kov kolem 10. století vyskytoval místy i na povrchu – což i v té
době umožňovalo razit na nedalekém slavníkovském hradišti
Malíně stříbrné denáry. Koncem 13. století už ze zdejších dolů
pocházela třetina tehdejší světové produkce stříbra. Do osady
přicházelo okolní chudé obyvatelstvo za prací a panstvo i klér
bohatli, takže místo se rozrůstalo do velikosti i do krásy. Vydáním nového Horního zákona si král Václav II. pojistil královská práva nad těžbou i mincovnictvím a ražbu soustředil
do Kutné Hory. Od roku 1300 se ve zdejším Vlašském dvoře
razily pražské groše, na dalších 250 let nejsilnější evropská
měna. V roce 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a brzy
dosáhla výjimečného politického i kulturního postavení. Bo-
34
KALEIDOSKOP
lthough today’s name Kutná Hora is linked to the word
kutání, or underground silver mining, it is likely that in
around the 10th century the metal also appeared on the surface in
places – which made it possible to mint silver denari in the nearby
fort of Malín at that time. At the end of the 13th century a third
of the world’s silver production came from the local mines. Poor
people came to the settlement for work and both the nobility and
the clergy got rich, so the settlement grew in both size and beauty.
By issuing a new Mining Act King Wenceslas II guaranteed the
royal rights over both mining and minting and centralised minting in Kutná Hora. A coin called the Prague grosch was minted in
the local Italian Court from 1300 and was the strongest European
currency for the next 250 years. In 1318 Kutná Hora was elevated
to town status and soon attained an exceptional political and cultural standing. The wealth of the local mines gave rise to many
grand buildings both in Kutná Hora and throughout the kingdom
of Bohemia before silver mining ceased to be profitable, mainly
because the seams at accessible depths had been exhausted and
the precious metal was flowing in from South America.
Architectural gems that reveal the Gothic style in its most magnificent form date from the 14th century: the Church of St James,
Corpus Christi chapel and, perhaps the most famous sacred
building in Central Bohemia, St Barbara’s Church.
St Barbara’s Church was built at the instigation of the local
burghers and its role was meant to be representative as much as
religious. As the building was not initiated by the clergy, it could
not be built on town land, which then belonged to the wealthy
Sedlec monastery; it had to be built beyond the town’s former
boundaries on land belonging to the Prague chapter. What is
more, it was only permitted to have the status of chapel, even
though it was always planned to be a monumental church that
could rival St Vitus’s Cathedral in Prague Castle.
cultural heritage
KALEIDOSCOPE
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv Agentura Dům, s.r.o.
Info:
Tyto půtky dokládají pýchu kutnohorského měšťanstva; jeho
strategické schopnosti zase to, že na svou stranu získali havíře zasvěcením chrámu jejich patronce sv. Barboře, takže i oni
pak podle svých možností přispěli na jeho výstavbu.
Ke stavbě byl získán renomovaný stavitel té doby Jan Parléř.
Z původního trojlodního kostela byly později plány změněny na mohutné pětilodí s věncem kaplí kolem hlavního oltáře a během několika následujících staletí, na něž se stavba
protáhla, doznala i dalších změn. Na výstavbě i výzdobě
se podíleli i další významní umělci: mistr Hanuš, Matyáš
Rejsek, Benedikt Rejt a další. Většina interiéru chrámu byla
v 17. a 18. století barokizována.
Chrám sv. Barbory byl dokončen do dnešní podoby v roce 1905.
V tak těsné blízkosti chrámu, že v minulosti byly oba objekty
propojeny krytou visutou chodbou, stojí raně barokní budova
Jezuitské koleje, která po zrušení řádu sloužila armádě a dnes
v ní po nákladné rekonstrukci sídlí druhá největší galerie
u nás, Galerie Středočeského kraje (GASK). I když některé
části Jezuitské koleje ještě na rekonstrukci čekají, sídlí tu stálá expozice kraje, pořádány jsou i vedlejší výstavy a celý areál
včetně zahrad slouží i k pořádání kulturně společenských akcí.
Město zůstalo zachováno do dnešní doby ne jako jednotlivé
stavby, ale jako kompaktní architektonický celek. Kutná Hora
je významná městská památková rezervace zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Kutná Hora je dobře přístupná po silničních i železničních tratích.
These quarrels demonstrate the pride of the Kutná Hora townsfolk; the fact that they won over miners by dedicating the church
to their patron St Barbara and even secured financial contributions from them is testimony to their strategic skills.
Jan Parléř, the renowned architect of the age, was hired. The
original plan for a three-nave church was later changed in favour of a massive five-nave church with a wreath of chapels
circling the main altar. As construction dragged on over the
next few centuries, further changes were made. The following
eminent artists took part in the building and decoration work:
Master Hanuš, Matyáš Rejsek, Benedikt Rejt and others. Most
of the church’s interior was redesigned in the Baroque style during the 17th and 18th centuries.
Today’s appearance of St Barbara’s Church dates from 1905.
The early Baroque building of the Jesuit College stands so close
to the church that the two buildings used to be connected by
a suspended walkway. After the Jesuit order was abolished the
building was used by the army. Today, after costly renovation
work, it houses the second biggest gallery in the Czech Republic, the Gallery of the Central Bohemian Region (“GASK”). Although some parts of the Jesuit College are still awaiting renovation, the building houses a permanent exposition of the region
and stages other exhibitions as well. The entire complex, including the gardens, is used for cultural and social events.
The town has survived to this day not as individual buildings,
but as a compact architectural unit. Kutná Hora is an important urban heritage zone inscribed on the UNESCO world cultural heritage list.
Kutná Hora is easy to reach by road and rail.
www.ikutnahora.cz/mesto/chram-sv-barbory, www.khfarnost.cz, www.kr-stredocesky.cz/portal, www.gask.cz
hatství kutnohorských dolů dalo vzniknout mnoha velkolepým stavbám nejen v Kutné Hoře, ale i po celém království,
než se zdejší těžba stříbra přestala vyplácet, především po
vyčerpání ložisek v přístupných hloubkách a přílivem kovu
z Jižní Ameriky.
Ze 14. století pocházejí stavební skvosty, které představují návštěvníkům města gotiku v té nejkrásnější podobě: jmenujme
alespoň chrám sv. Jakuba, kapli Božího těla a snad nejznámější
sakrální stavbou ve středních Čechách, chrám sv. Barbory.
Chrám sv. Barbory byl vystavěn na popud měšťanů a měl
spíše než bohoslužbám sloužit jejich reprezentačním potřebám. Tím, že stavbu neiniciovalo duchovenstvo, nemohla být
vystavěna na městských pozemcích, které tehdy patřily bohatému sedleckému klášteru, ale až za někdejšími hranicemi
města a tudíž na pozemcích kapituly pražské. Navíc směla mít
status pouhé kaple, ačkoliv z hlediska formy šlo od počátku
o monumentální chrám, který mohl konkurovat stavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě.
35
technické památky
Památky staré
hornické slávy
v Kutné Hoře
Počátky dolování stříbra v Kutné Hoře sahají do
posledních desetiletí 13. století, přesné údaje
a písemné doklady však chybí. Obraz vzniku
a vývoje města tak dokreslují především poznatky
z archeologických a montanistických výzkumů
K
utná Hora byla původně jen skupinou menších hornických osad, ale bohatství stříbrných rud záhy způsobilo
jejich bouřlivý rozvoj a vznik významného města. Četné doly
a haldy hlušiny formovaly jeho prvotní podobu, která však
byla postupem času překryta a v současnosti je téměř smazána.
Dnešní návštěvník obdivuje architektonické památky, ale většinou si neuvědomí, že jejich vznik by nebyl možný bez bohatství
vydobytého ze země před mnoha staletími. Přestože stopy po
dolování na území městské zástavby nejsou zřetelné – šachty
zanikly a jsou dnes zasypány, haldy byly zarovnány a zastavěny
– má Kutná Hora v oblasti hornických památek co nabídnout.
Nejznámější a nejatraktivnější z nich je bezesporu důlní dílo
na Oselském pásmu, které je součástí druhého prohlídkového
okruhu Českého muzea stříbra. Středověká štola propojovala
původně několik dolů a později byla upravena pro odvádění podzemních vod. Její nejstarší části vznikly ve 14. století.
Po zániku těžby v areálu města v polovině 16. století upadla
v zapomnění a byla objevena až v roce 1967. Od roku 1969 je
jediným veřejnosti přístupným důlním dílem v Kutné Hoře.
Před vstupem do podzemí si návštěvníci obléknou bílý plátěný plášť s kapucí, který je obdobou perkytle – středověkého
oděvu havířů. Vybaveni svítilnou a ochrannou přilbou sestupují do podzemí 35 m hlubokou šachtou. Procházejí štolou
dlouhou 250 m, na jejíž trase shlédnou odbočky do krátkých
a velmi nízkých průzkumných chodeb a několik hloubení ve-
36
KALEIDOSKOP
Monuments to old
mining glory
in Kutná Hora
Although there are no written records or
exact figures, the roots of silver mining
in Kutná Hora are known to stretch back
to the last decades of the 13th century.
It is mainly archaeological exploration
that has created a picture of the town’s
emergence and development.
K
utná Hora was originally just a cluster of small mining
settlements, but the wealth of silver ore soon led to a massive boom and the formation of an important town. Numerous
mines and heaps of waste rock shaped its original appearance,
but in time these were gradually covered over and are currently
almost undetectable. Visitors today admire the architecture, but
most do not realise that these buildings would not be there were
it not for the treasure dug up from the ground many centuries
ago. Although the traces of mining are not apparent in the town
– the pits are discontinued and have been filled in and the spoil
heaps have been levelled and built on – Kutná Hora has lots to
offer in the way of mining monuments.
The most famous and attractive is without doubt the mine work
at Oselské pásmo, which is part of the second tour circuit of
the Czech Museum of Silver. The medieval shaft originally connected several mines and was later modified for draining underground waters. Its oldest parts date from the 14th century.
When mining stopped in the town in the mid 16th century it
was forgotten, only to be rediscovered in 1967. Since 1969 it
has been the only mine work in Kutná Hora open to the public.
Before going underground visitors put on a white canvas gown
with a hood, the equivalent of a medieval miner’s garment.
doucích do nižších pater, vesměs zatopených čirou podzemní
vodou. Na místech, kde to šířka chodby dovolovala, byly instalovány ukázky důlní výdřevy a starých typů žebříků. Pozornost vzbuzuje také krásná sintrová výzdoba vznikající díky
prosakující vodě z nadložních vápnitých vrstev. Díky ní připomínají některé úseky dolu spíše jeskyni. Pro většinu z návštěvníků je prohlídka štoly nezapomenutelným zážitkem,
obzvláště průchod nejnižším místem, kde je chodba vysoká
120 cm, nebo nejužším, které má na šířku jen 40 cm.
Štola je součástí většího podzemního systému chodeb a dobývek sahajícího přibližně 100 m severním a 200 m jižním
směrem. Všechny dodnes známé prostory prozkoumali
a zmapovali speleologové v posledních dvou desetiletích.
Kromě muzejního dolu se věnovali i jiným kutnohorským lokalitám. O výsledcích jejich práce podává základní informace
stálá expozice ČMS „Kutnohorské podzemí a jeho průzkum“,
umístěná v Tylově domě.
KALEIDOSCOPE
Info:
Pro zájemce o hornickou historii Kutné Hory byla v roce 1998
otevřena naučná Stříbrná stezka, která má dva okruhy, každý
12 km dlouhý.
Jižní okruh vede okolo ústí několika štol v údolí říčky Vrchlice a potoka Bylanky. Raritou je několik struskových hald,
které jsou pozůstatkem po hutnění stříbrných rud. Největší
z nich u Vrbova mlýna překvapí svou zachovalostí.
Severní okruh nabízí pohled na hlušinové haldy, které formovaly podobu hornického městečka Kaňk i terén přilehlého stejnojmenného vrchu. V sedle mezi dvěma vrcholy
kopce vznikla v důsledku těžby velká propadlina o průměru
a hloubce přibližně 30 m. Její stěna představuje nejúplnější
geologický profil na Kutnohorsku, kromě toho jsou v ní zřetelné vstupy do zbytku středověkého důlního systému, který
nebyl pohlcen propadem. Novodobou historii těžby polymetalických rud připomíná těžní věž na severní straně Kaňku.
Pokud se návštěvník vydá na vycházku na podzim či v předjaří, jistě mu neunikne řada zajímavých detailů, které během
léta skrývá vegetace. Texty naučných panelů lze zakoupit ve
formě brožury.
Kutná Hora je pro své návštěvníky dobře přístupná i po železici.
Equipped with a lamp and helmet they go underground via a
shaft 35 m deep. They walk along a tunnel 250 m long, with
turn-offs to short and very low exploration drifts and several
trenches leading to lower levels, all flooded with clear underground water. Examples of mine timbering and old types of ladders have been installed in places where the drift is sufficiently
wide. The beautiful sinter features created by water seeping
through the calcific layers above are also eye-catching. They
make some stretches of the mine look more like a cave. A tour
of the mine is an unforgettable experience for most visitors, especially passing through the lowest point, where the tunnel is
120 cm high, or the narrowest, where it is just 40 cm wide.
The tunnel is part of a bigger underground system of drifts and
stopes extending approximately 110 m to the north and 200 m
to the south. All the areas known today were explored and
mapped by speleologists in the past two decades. Besides the
museum mine, they also explored other parts of Kutná Hora.
A permanent exposition of the Czech Museum of Silver called
“Kutná Hora Underground and Its Exploration” located in Tyl
House is devoted to this exploratory work.
In 1998, an educational trail called the Silver Trail was opened.
It has two circuits, each 12 km long.
The South Circuit leads past the mouths of several tunnels in the
valley of the river Vrchlice and Bylanka stream. One rare feature
is a set of cinder heaps that are a legacy of silver ore smelting. The
biggest of them by the Vrba mill is surprisingly well preserved.
The North Circuit offers a chance to see spoil heaps that shaped
the little mining town of Kaňk and the terrain of the adjacent hill
of the same name. In a saddle between the hill’s two peaks there is
a sinkhole about 30 m in diameter and depth caused by mining.
The side of the sinkhole provides the most complete geological
profile in the Kutná Hora district. In addition, entrances to the
remnants of a medieval mining system that were not swallowed
up can be seen in it. A mine tower on the northern side of Kaňk
hill bears witness to the modern history of polymetal ore mining.
If visitors set out on a tour in autumn or early spring, they will
see a number of interesting details that are concealed by vegetation in summer. The texts of the educational panels can be
bought as a brochure.
One easy way to reach Kutná Hora is by rail.
www.cms-kh.cz
Text: RNDr. J. Králová, foto: K. Hanuš, archiv ČMS
Středověké důlní dílo na Oselském pásmu je jediný veřejnosti přístupný důl v Kutné Hoře.
The medieval mine work at Oselské pásmo is the only mine in Kutná Hora open to the public.
technical remembrace
37
Mining museum
Mayrau
Jámové budovy Mayrau a Robert s těžními věžemi.
The Mayrau and Robert pit buildings with their mining towers.
Hornický skanzen
Mayrau
Město Kladno je v nejširší paměti spojováno
s hornickou a hutnickou tradicí. Z odkazu slavné
průmyslové éry regionu a jejího vlivu na společnost
a krajinu se v kladenské průmyslové aglomeraci
dochovalo několik industriálních památek českého
a nejspíš i evropského významu. Mezi ně patří zejména
Důl Mayrau ve Vinařicích v okrese Kladno, známý
z lyrické písně Cestička k Mayrovce
D
ůl Mayrau začala hloubit Pražská železářská společnost
v roce 1874 a v říjnu 1877 v hloubce 515,2 m narazili havíři na uhelnou sloj o mocnosti 9 metrů. Jáma byla dohloubena do konečných 525 m a pojmenována po předsedovi správní
rady Pražské železářské společnosti JUDr. Kajetánu Mayerovi, svobodnému pánu z Mayrau. Jáma byla hloubena v tehdy
netradičním kruhovém profilu. Tuto novinku a řadu dalších
zlepšovacích návrhů má na svědomí závodní Dolu Mayrau
Ing. Jan Karlík, který se proslavil zejména vynálezem tachografu, zařízení schopného zapisovat rychlost pohybu těžní
klece. V roce 1884 byla dokončena podvojná jáma Robert,
která byla hloubena ze dvou směrů, jak z povrchu, tak z podzemí, a vyžadovala náročnou měřičskou práci. V roce 1896
byla postavena moderní úpravna uhlí a už v roce 1901 měl důl
vlastní elektrickou centrálu. Za celou dobu provozu došlo na
dole Mayrau pouze k několika málo stavebním změnám, takže
se téměř celý areál dochoval v původní podobě z přelomu 19.
a 20. století. Kromě zvýšení ocelových konstrukcí těžních věží,
vzhledem k výkonnějším těžním strojům, byla v roce 1936
postavena nová kompresorovna a v poválečném období nové
koupele, kotelna a ventilátorovna. Průběžná provozní a technická modernizace byla prováděna bez podstatnějších zásahů.
Zcela mimořádnou pozornost si zaslouží dochovaný soubor
tří těžních strojů. V roce 1905 byl na jámu Mayrau instalován parní těžní stroj firmy Ringhoffer Smíchov. Tento stroj
je dodnes návštěvníkům předváděn v provozu a v historii na
něm nedošlo k vážné poruše. Druhý parní těžní stroj systému
Köppe z roku 1905 pochází z dílny pražské akciové továrny
MAG Ruston. Elektrifikaci dolů připomíná těžní stroj Škoda
z roku 1932 na jámě Robert.
38
KALEIDOSKOP
The town of Kladno is widely associated
with mining and metallurgical traditions.
Several industrial monuments of
international significance have been
preserved, documenting the region’s
famous industrial era and its impact on
society and the landscape in the Kladno
area. These include famous Mayrau
Mine in Vinařice in Kladno district
W
ork to excavate Mayrau Mine was begun by the Prague
Steel Company in 1874. In 1877, a coal seam 9 metres
thick was struck at a depth of 515.2 metres. The pit was eventually dug to a depth of 525 metres and was named after the
chairman of the board of the Prague Steel Company, JUDr. Kajetán Mayer, Baron of Mayrau. The pit was dug in what was
then an innovative circular profile. This innovation and a number of other improvements were down to the Mayrau Mine foreman Ing. Jan Karlík, who achieved fame by inventing the tachograph, a device capable of recording the speed of movement of
mining cages. The two-way pit Robert was completed in 1884.
It was excavated in two directions, both from the surface and
from below ground, requiring precise planning and measurement. In 1886 a modern coal preparation plant was built and in
1901 the mine already had its own electrical plant. Throughout
Těžní stroj firmy Ringhoffer z roku 1905.
Ringhoffer mining machine from 1905.
Mayrau Mine’s operation only a few minor building alterations
were performed, so almost the entire complex has survived in
its original form from the turn of the 19th and 20th centuries.
Besides increasing the height of the steel structures of the mine
towers to cope with more powerful mining machinery, in 1936
a new compressor plant was built, with new baths, boiler room
and ventilator room added in the post-war period. The regular
operational and technical modernisation took place without
any major changes to the site.
První myšlenka o zřízení hornického skanzenu na dole
Mayrau vznikla v roce 1974. Cesta k jejímu uskutečnění nebyla vůbec jednoduchá a ne vše se z původních ideálů podařilo naplnit. Hornický skanzen byl v části areálu otevřen až
19. srpna 1994 a v prosinci téhož roku byl areál dolu prohlášen za nemovitou kulturní památku. Tou dobou byl důl stále
ještě v provozu a k ukončení těžby a následnému zasypání jam
došlo o tři roky později. K původní návštěvnické trase skanzenu, mezi úvodní expozicí a těžními stroji, přibyla v roce 1995
budova dýmnice (cvičný prostor pro báňské záchranáře), byla
otevřena expozice záchranářství, důlního měřičství a v roce
1996 simulované důlní pracoviště v kopci Homole. V roce
2010 byl skanzen, provozovaný do té doby dceřinými společnostmi OKD Ostrava, zakoupen Středočeským krajem a stal
se pobočkou Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně.
KALEIDOSCOPE
Text: T. Voldráb, foto: J. Vyšín
Info:
Prohlídka skanzenu je založena na pomyslné cestě havíře do
práce. Od haly cechu přechází návštěvník přes čisté a špinavé
koupele k těžním klecím, jimiž havíři sfárali do šachty. Protože se uhelné šachty po skončení těžby zasypávají, byla v kopci
Homole vybudována štola, která ukazuje, jak vypadalo podzemí v šachtě včetně používané techniky. Protože důl Mayrau
byl často postihován důlními otřesy a v kladenských dolech
byly i časté požáry, vznikla na dole Mayrau báňská záchranná
stanice a její cvičný objekt dýmnice, který mohou návštěvníci
také navštívit. Odtud pokračuje prohlídka kolem důlních lokomotiv do mechanických dílen a ke strojovnám. V současné
době skanzen předvádí návštěvníkům na poměrně malé ploše
s minimálními docházkovými vzdálenostmi komplexní činnost uhelného dolu. A bývalí havíři zde dnes provázejí a dál
se zapojují do aktivit skanzenu.
Zcela specifickou hodnotou vázanou téměř výhradně na technické a průmyslové památky je funkční použitelnost, respektive provozuschopný stav klíčových mechanismů. Například
možnost předvedení těžního stroje z roku 1905 ve skutečném
provozu se všemi jeho atributy, jako je syčení, vůně oleje,
umocňuje zážitek z prezentace památky a zvyšuje její hodnotu. Proto je hlavním cílem zachovat v povědomí naší společnosti smysl a důležitost průmyslového dědictví.
K oslavám 20. výročí skanzenu Mayrau bude 23. 8. otevřena
speciální expozice, současně s výstavou historických vozidel.
A surviving set of three mining machines is highly deserving
of attention. In 1905 a steam-powered mining machine made
by Ringhoffer Smíchov was installed in Mayrau Mine. Visitors
today are treated to a demonstration of this machine in action
– throughout its history it never suffered a serious fault. The
second steam-powered mining machine from 1905 is a Köppe
design and comes from the Prague factory of MAG Ruston. The
electrification of the mine is commemorated by a Škoda mining
machine from 1932 in the Robert pit.
The idea to set up a mining museum at Mayrau first arose in
1974, but the road to making it a reality was far from simple, and
not all of the original ideals could be fulfilled. The mining museum was only opened in part of the site on 19 August 1994. In December that year the complex was declared a cultural monument.
At that time the mine was still operational: extraction stopped
and the mines were filled in three years later. The original tour
route through the living history museum between the opening exposition and mining machinery was expanded in 1995 to include
the “smoke building” (a training area for mining rescue workers),
a rescue service exposition and a mining mensuration exposition.
A simulated cutting face in Homola hill was added in 1996. In
2010 the museum, till then operated by subsidiaries of OKD Ostrava, was bought by the Central Bohemian Region and became a
branch of the Sládeček Ethnographic Museum in Kladno.
The tour of the museum is based on the idea of the miner’s route to
work. The visitor starts in the guild hall and passes the clean and
dirty baths to the mine cages that transported miners down the pit.
Because the pits were filled in when extraction was discontinued, a
shaft was built into Homola hill to show what work underground
was like, including the equipment used. As Mayrau Mine was often affected by rock bounces and fires were frequent occurrences
in the Kladno mines, a mining rescue station was established at
Mayrau, along with a smoke building, which visitors can also inspect. From there the tour goes past two mining locomotives to the
mechanical workshops and machine rooms. The museum gives
visitors the overall feel of life in the mine on a relatively small area
and with walking distances kept to a minimum. Former miners today work as tour guides and take part in other museum activities.
The fact that the key mechanisms are all in working order
makes the technical and industrial monument particularly
valuable. For example, the demonstration of a mining machine
from 1905 in actual operation gives visitors the chance to hear
the hiss of steam and smell the oil, enhancing the overall experience. That is why our main objective is to ensure society does
not forget the purpose and importance of industrial heritage.
To mark the 20th birthday of the Mayrau museum an exposition
will be opened on 23 August 2014, combined with an exhibition
of historical vehicles.
http://.mayrau.omk.cz
Štola vyražená v kopci Homole.
Shaft excavated into Homola hill.
Vozíky s posledním uhlím vytěženým v Kladenském
kamenouhelném revíru.
Carts carrying the last coal extracted in the Kladno Stone and
Coal Mining District.
39
technické památky
Pozvání do
Hornického
muzea Příbram
Hornické muzeum Příbram založené roku 1886
je rozsahem jednotlivých areálů včetně několika
kilometrového podzemí a s více než šedesáti stálými
expozicemi největším hornickým muzeem v České
republice a zároveň jedním z největších v Evropě
H
ornické muzeum v posledních letech získalo díky svým
aktivitám orientovaným zejména na záchranu a následné zpřístupnění montánních památek veřejnosti řadu
ocenění. Zvítězilo například v celostátní soutěži muzeí Gloria
Musaealis, obdrželo titul Český permon roku, získalo Zlatou
plaketu Českého báňského úřadu za uchovávání tradic českého hornictví, je držitelem Čestného uznání od Sdružení
hornických měst Evropy z německého Freibergu atd. Těší se
zájmu turistů z domova i ze zahraničí, jejichž počet každoroč-
Invitation to
the Příbram Mining
Museum
Founded in 1886, the Příbram Mining
Museum is the biggest mining museum
in the Czech Republic and one of the
biggest in Europe in terms of the size
of the various tour areas, including
some several kilometres below ground,
and with more than sixty permanent
expositions.
I
n recent years the mining museum’s endeavour to preserve
mining monuments and then open them to the public has
won it a number of accolades. For example, it won the national
Gloria Musaealis museums competition; it was honoured by
the Association of Mining and Metallurgy Clubs; it received a
Gold Plaque from the Czech Mining Office for conserving the
traditions of Czech mining; it received an Honorary Mention
from the Association of Mining Towns of Europe from Freiburg
in Germany; and more. It draws in tourists from home and
abroad, with more than 100,000 visitors every year. According
to the CzechTourism agency, it is one of the most popular technical monuments in the Czech Republic.
The Příbram Mining Museum established by the Central Bohemian Region invites you to visit its interesting expositions
situated in historic and protected buildings at Březové Hory in
40
KALEIDOSKOP
technical remembrace
KALEIDOSCOPE
Text: J. Velfl, foto: fotoarchiv Hornického muzea Příbram
Info:
Do Příbrami lze cestovat i vlakem a k prohlídkovým areálům
dojet městským autobusem. V sezóně je možné využít i tzv.
Brdského cyklobusu.
Příbram, which give an insight into the rich mining tradition
associated with the extensive extraction of local silver ore, especially in the 19th century, when around 90 % of the silver and
lead of the entire Austro-Hungarian Empire was mined here! It
also documents the mining of the Příbram uranium deposits in
the second half of the 20th century, one of the most important
deposits of its kind in the country and the world as a whole.
You can get lots of interesting information and unforgettable experiences from visiting the Ševčin pit from 1813, Vojtěch mine
from 1779 or the Anna mine from 1789. The mining exposition
also features a visit to the mysterious underground areas of the
Březové Hory silver ore mines: going down the Wasserlauf, or
watercourse, from the 16th century, riding on a mine train on
the surface or underground through the Prokop shaft to the pit
of the same name 1,600 m deep, going down the Anna Water
Shaft from the 18th century or excursions below ground in the
Drkolnov mine from 1836. Here, tourists can admire a huge
waterwheel with a diameter of 12.5 m – the only surviving one
in the Czech Republic. One of the ways to reach it takes you
down a slide 51 m long, which is another memorable attraction
for adults and children alike.
The architecture of what are known as the Malakov buildings
of the Vojtěch and Ševčin mines is particularly valuable. What’s
more, Vojtěch mine was the first in the world to reach a depth
of 1,000 m in 1875. The charming industrial building of Ševčin
mine was even celebrated on legal tender in 2007. As part of the
Cultural Monuments of Technical Heritage cycle, the Czech National Bank issued a gold coin worth CZK 2,500 which has this
industrial monument’s silhouette on one side. The museum’s
mineral collections, unique steam-powered mining machine at
Vojtěch mine (from 1889) and the Anna shaft (from 1914) and
the original miner’s cottage with foundations dating from the
17th century are also highly valuable.
PaedDr. Josef Velfl, the director of the Příbram Mining Museum, cordially invites you to visit.
One way to get to Příbram is by train, and the museum tour
areas can be reached by town bus. In summer the “Brdy cyclebus” can also be used.
www.muzeum-pribram.cz
ně přesahuje 100 tisíc. Podle agentury CzechTourism náleží
mezi nejvyhledávanější technické památky v ČR.
Hornické muzeum Příbram, zřizované Středočeským krajem,
zve k návštěvě nevšedních expozic situovaných v historických
památkově chráněných objektech v Příbrami – Březových
Horách, které přibližují bohatou montánní minulost spjatou
s rozsáhlou exploatací zdejšího stříbrorudního revíru, a to zejména v 19. století, kdy se tu vytěžilo okolo 90 % zásob stříbra
a olova v rámci Rakouska-Uherska! Dokumentuje též dobývání příbramského uranového ložiska v 2. polovině 20. století,
které se zapsalo mezi nejvýznamnější naleziště svého druhu
u nás i ve světě.
O tom všem je možné získat spoustu informací a zároveň
prožít nezapomenutelné chvíle během prohlídky Ševčinské šachty z roku 1813, dolu Vojtěch z roku 1779 nebo dolu
Anna z roku 1789. Součástí hornických expozic je též návštěva tajuplného podzemí březohorských stříbrorudných dolů:
fárání na tzv. Wasserlauf ze 16. století, jízda důlním vláčkem
po povrchové dráze či v podzemí Prokopskou štolou ke stejnojmenné jámě hluboké 1 600 m, putování tzv. Vodní štolou
Anna z 18. století nebo exkurze do podzemí dolu Drkolnov
z roku 1836. Zde mohou turisté obdivovat monumentální
vodní kolo o průměru 12,5 m – jediné dochované na území
ČR. Jedna z cest k němu vede po skluzavce dlouhé 51 m, což
je další nebývalá atrakce pro malé i velké.
Zvlášť hodnotné jsou díky architektuře zvané Malakov objekty Vojtěšského a Ševčinského dolu. Na dole Vojtěch bylo
navíc poprvé na světě dosaženo v roce 1875 hloubky 1 000 m.
Kouzelná industriální stavba Ševčinského dolu se ve výtvarné
podobě dostala v roce 2007 dokonce na platidlo. ČNB vydala
v rámci cyklu Kulturní památky technického dědictví zlatou
minci v hodnotě 2 500 Kč, na jejíž jedné straně je právě silueta této průmyslové památky. V mezinárodním kontextu
jsou vysoce hodnoceny rovněž mineralogické sbírky muzea,
unikátní parní těžní stroj dolu Vojtěch (z r. 1889) a šachty
Anna (z r. 1914) nebo původní hornická chalupa se základy
ze 17. století.
S pozdravem Zdař Bůh vás zve do Hornického muzea Příbram ředitel PaedDr. Josef Velfl.
41
technické památky
Zlaté štoly
v Jílovém
Jílové patří mezi historicky nejvýznamnější
česká ložiska zlata. Celkem se zde ze země vydobylo
přes 11 tun zlatého kovu
R
egionální muzeum v Jílovém u Prahy se proto ve stálé
expozici věnuje právě historii dobývání zlata a využití
tohoto drahého kovu. Teoretické informace získané v expozici si ale již několik let mohou návštěvníci alespoň trochu
propojit s hornickou praxí. Regionální muzeum provozuje
tři historická důlní díla, která pokrývají různé epochy v těžbě
zlata na Jílovském pásmu.
Štola sv. Josefa v Dolním Studeném představuje středověké
důlní dílo, které návštěvníka seznámí se způsobem dobývání
zlata ve středověku. Havíři, tzv. „staří“, využívali pouze ruční nástroje, želízka a mlátky na vylámání odolné křemenné
zlaté žíly. Jediným pomocníkem při těžké práci jim byl oheň
a dřevěné uhlí, které napomáhalo rozpraskání zlaté rudy. Návštěvníci uvidí také zatopené překopy dolu se starými důlními žebříky.
Další, novověkou etapu dolování, představuje štola sv. Antonína Paduánského, která je opět v Dolním Studeném, nedaleko od štoly sv. Josefa. Štola byla ražena od 18. století a ukazuje
využití střelného prachu v zlatých dolech. Stejně tak jsou zde
patrné pozůstatky ručního vrtání a zachované dobývky po
vytěžené rudě. Zážitek z prohlídky historického důlního díla
je umocněn průlezem původním komínem po žebřících do
dalšího patra k východu z dolu.
Poslední, moderní etapu těžby ve 20. století, reprezentuje štola Halíře. Ta byla ražena jako průzkumná štola na východním
42
KALEIDOSKOP
Gold mines in Jílové
Jílové was historically one of the
most important Czech gold deposits.
In total, more than 11 tonnes
of gold was mined here
T
hat is why the permanent exposition of the Regional Museum in Jílové near Prague is devoted to the history of gold
mining and the uses of this precious metal. The exposition combines theoretical information with the practice of mining, as the
Regional Museum operates three historic mine works that cover
various eras of gold mining in Jílové.
The St Joseph shaft at Dolní Studené presents a medieval mine
work, where visitors learn about gold mining during the Middle
Ages. Here the miners used only manual tools, blades and hammers to break up the hard quartz gold seams. The only aids they
had in their hard work were fire and charcoal, which helped
crack open the gold ore. Visitors will also see flooded crossdrifts, with old mining ladders.
The St Anthony of Padua shaft, not far from the St Joseph shaft
in Dolní Studené, presents a more modern era of mining. The
shaft was excavated in the 18th century and shows how gunpowder was used in gold mines. Even so, there are also traces of
manual drilling and there are preserved stopes from which the
ore was extracted. The experience of the historic mine tour is
enhanced by the climb up ladders in the original chimney to the
upper level and the exit from the mine.
The most recent mining era in the 20th century is represented by
the Halíř shaft. This was excavated as an exploratory shaft on
the eastern edge of the Jílové zone. Its geological structure gives
the shaft a unique vault, and it offers the easiest access of all the
mine works open to visitors. The shaft connected to older mine
works, and above the shaft’s entrance gate there is a protected
zone of historic surface mining, so there is no lack of historical
remnants here for visitors to discover.
Info:
okraji Jílovského pásma. Díky geologické struktuře má štola
unikátní klenbu a je ze všech přístupných důlních děl nejsnáze přístupná všem návštěvníkům. Štola se při ražbě napojila
také na staré práce a nad portálem štoly je památkově chráněné pásmo historických povrchových prací – pinek, takže
návštěvníci nebudou o historické pozůstatky těžby ochuzeni.
Železniční dráha nevede přímo do centra Jílového, zastávka
je vzdálena asi 1,5 kilometru od náměstí. Zajímavostí je 43 m
vysoký kamenný Žampašský most, který stojí poblíž štol sv. Josefa a Antonína Paduánského (železniční zastávka Luka pod
Medníkem).
Historical figures from Jílové
One name linked to gold mining at Jílové is Professor Jindřich Ladislav Barvíř (1863–1952), the holder of a doctorate in crystallography and an expert in geology and
petrography, the author of the minerals collections of the
National Museum and a member of the Czech Academy,
who systematically studied the Central Bohemian gold deposits, especially in the Jílové zone. He published almost 300
expert works. His contribution to the exploration of the deposits was confirmed during the briefly renewed mining of
gold in the 20th century.
The man behind the creation of the Jílové Museum was Leopold Čihák (1832–1915), an art collector, town councillor
and chronicler, and co-founder of the local Přemysl reading
club and Sokol sports club. He championed the founding of
the Jílové Museum in 1891. His work Memoirs of the Royal
Mining Town of Jílové and its Gold Mines is still cited in
expert circles today.
František Borový (1874–1936), whose father came from
Jílové, was an eminent publisher of his day. The Fr. Borový publishing house mainly dealt with original Czech literature, travel writings, specialist literature and translated
works. The modern literature brought out by his firm was
associated with a superior aesthetic standard.
www.muzeumjilove.cz/Muzeum-Jilove-Stoly
Text: Bc. Š. Alexa, ředitelka Regionálního muzea v Jílovém u Prahy, foto: archiv Regionálního muzea v Jílovém u Prahy
technical remembrace
The railway does not lead directly to the centre of Jílové – the
station is about 1.5 kilometres from the central square. One
interesting feature is the 43 m high stone Žampašský bridge,
which is close to the St Joseph and St Anthony of Padua shafts
(Luka pod Medníkem railway station).
Historické osobnosti z Jílového
S těžbou zlata v Jílovém je nerozlučně spojeno jméno profesora Jindřicha Ladislava Barvíře (1863–1952), držitele
doktorátu z krystalografie a odborníka na geologii a petrografii, autora mineralogických sbírek Národního muzea a člena České akademie, který se systematicky zabýval
středočeskými ložisky zlata, zejména v Jílovském pásmu.
Publikoval na 300 odborných prací. Jeho přínos pro poznání ložisek se potvrdil i během nakrátko obnovené těžby zlata ve 20. století.
Osobnost, která se zasloužila o vybudování jílovského
muzea, byl Leopold Čihák (1832–1915), sběratel umění,
radní a kronikář města, spoluzakladatel zdejší Čtenářské
besedy Přemysl i Sokola. O založení Jílovského muzea se
zasadil v roce 1891. Jeho dílo Paměti královského horního
města Jílového a jeho zlatých dolů je dodnes v odborných
kruzích citováno.
Významným nakladatelem své doby byl František Borový (1874–1936), po otci původem z Jílového. Nakladatelství Fr. Borový se věnovalo především původní české
tvorbě, cestopisným dílům, odborné literatuře a překladovou literaturou. Moderní krásná literatura vydávaná
pod hlavičkou jeho nakladatelství byla spojená s vysokým
estetickým nadstandardem.
KALEIDOSCOPE
43
Ondřejov
Observatory
A place where you can watch the sky
at night and discover rare flora
during the day
Centrální kopule / Central copula
Hvězdárna
Ondřejov
Místo, odkud můžete pozorovat v noci nebe
a ve dne vzácné dřeviny
U
městečka Ondřejov, vzdáleného 35 kilometrů jihovýchodně od Prahy, byla v roce 1898 postavena pražským
továrníkem Josefem Janem Fričem observatoř, která slouží
svému původnímu účelu dodnes. Zabývá se pozorováním
Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty a vysokoenergetických objektů ve vesmíru. K tomu účelu slouží mj. i dvoumetrový zrcadlový dalekohled, největší v České republice.
Budovy hvězdárny jsou postaveny v secesním slohu podle
návrhu významného českého architekta Josefa Fanty. V mu-
Arboretum / Arboretum
44
KALEIDOSKOP
Sluneční radioteleskop / Solar radio telescope
I
n 1898, Prague industrialist Josef Jan Frič built an observatory near the town of Ondřejov, 35 kilometres southeast of
Prague. The observatory is still in operation today. The observatory concentrates its attention on the Sun and other stars,
interplanetary matter and high-energy objects in space. It possesses a two-metre reflecting telescope, the biggest in the Czech
Republic.
The observatory buildings in the Art Nouveau style are based on
a design by eminent Czech architect Josef Fanta. The observatory complex also contains museum expositions, including astronomical devices, most of them made by J. J. Frič and some of
which are still operational today – the 150 year old lens of Frič’s
telescope is still used to observe sunspots, for example.
The Ondřejov Observatory is a treat for all astronomy experts
and enthusiasts. The garden is designed as an arboretum with
rare shrubs and plants, complemented by modern sculptures
and historic instruments, such as still functional German radars seized during World War II.
The observatory’s gardens are open to the public, but entry to
the building is not free and is only possible with a guide. The
tour circuit is 1.5 kilometres long.
The observatory is open to the public in every weekend in May
and in September, with tours starting at 10 a.m., 1 p.m. and
4 p.m. Group visits can also be arranged for other times. Public
observation sessions are held in the historic West Cupola when
significant astronomical phenomena are visible.
Visitors can travel to Ondřejov by train, bus or bicycle. The local
technical remembrace
J. J. Frič byl synem českého básníka a revolucionáře Josefa
Václava Friče. Zajímal se o umění i vědu. Založil spolek
amatérských hudebníků i dílnu na výrobu přesných optických přístrojů – od polarimetru na měření cukernatosti
přes triangulační teodolity až po unikátní dalekohledy.
Pro pozorování hvězd vybudoval vlastní hvězdárnu. Tu
věnoval v roce 1928 československému státu pro potřeby
University Karlovy. Nejprve byla spravována Státní hvězdárnou, od roku 1954 spadá pod Astronomický ústav při
Československé akademii věd. Astronomický ústav je jednou z nejstarších vědeckých institucí u nás a je přímým
pokračovatelem klementinské hvězdárny dokončené
v roce 1722.
Perkův dvoumetrový dalekohled / Perka two-metre telescope
surroundings boast both picturesque countryside and historical
monuments: the nearby town of Chocerady, for example, features Komorní Hrádek, a castle rebuilt in the 17th century as a
Baroque chateau; and the village of Lensedly has a collection of
folk architecture dating from the 17th century.
Muzeum – historické přístroje / Museum – historic instruments
Info:
zeu a v historických kopulích jsou umístěny muzejní expozice. Jsou tu mj. astronomické přístroje vyrobené J. J. Fričem,
z nichž některé slouží dodnes – například 150 let starou optikou původního Fričova dalekohledu jsou dosud pozorovány
sluneční skvrny.
Ondřejovská hvězdárna potěší nejen všechny odborné i laické
astronomy. Zahrada je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a rostlinami, které doplňují volně umístěné moderní plastiky i historické přístroje, například stále funkční
trofejní německý radar z 2. světové války.
Park hvězdárny je volně přístupný, pouze do budov je vstup
možný jen za vstupné a s průvodcem. Prohlídková trasa měří
1,5 kilometru.
Observatoř je přístupná veřejnosti v květnu až v září každý
víkend od 10., 13. a 16. hodin, ale v případě velkého zájmu lze
pro skupiny domluvit i jiný termín. Při mimořádných úkazech na obloze se tu pořádají pozorování pro veřejnost v historické Západní kopuli.
Do Ondřejova se návštěvníci dostanou i autobusem nebo na
kole. Zdejší okolí nabízí malebnou krajinu i historické památky:
například u nedalekých Chocerad lze navštívit Komorní Hrádek – hrad přestavený v 17. století na barokní zámek, nebo vesnici Lensedly s dochovanými lidovými stavbami ze 17. století.
www.asu.cas.cz
Text: Agentura Dům, s.r.o., J. Suchan; foto: archiv Astronomického ústavu AV ČR
Busta zakladete / Bust of the founder
J. J. Frič was the son of Czech poet and revolutionary Josef Václav Frič. He was interested in art and science. He
founded an amateur musicians club and a workshop to
make precision optical instruments – from a bareoscope for
measuring sugar content to triangulation theodolites and
unique telescopes. He built his own observatory to watch
the stars. In 1928 he donated the observatory to the Czechoslovak state for use by Charles University. At first it was
administered by the State Observatory, but in 1954 it was
placed under the authority of the Astronomical Institute of
the Czechoslovak Academy of Sciences. The Astronomical
Institute is one of the oldest science institutes in the country
and continues the tradition of the Klementinum observatory completed in 1722.
KALEIDOSCOPE
45
osobnost
Povolání: malíř,
galerista, ředitel
Václav Zoubek
O obnovení Rabasovy galerie v Rakovníku, nesoucí
jméno po významném českém krajináři, se zásadním
způsobem zasloužil akademický malíř Václav Zoubek.
Do roku 1991 byla původně městská galerie součástí
Okresního muzea a galerie v Rakovníku, ale díky
úsilí Václava Zoubka vznikly dvě samostatné a lépe
vyprofilované instituce.
S Ivanem Komárkem / With Ivan Komárek
Occupation: painter,
gallery owner, director
Václav Zoubek
S Janem Partišem / With Jan Partiš
A
kademický malíř Václav Zoubek je muž mnoha profesí.
Kromě vedení Rabasovy galerie stále maluje a vystavuje,
učí se novým technikám malby, navštěvuje české i zahraniční
galerie, věnuje se rodině. Především práce v galerii je časově
náročná a na malování mu nezbývá tolik prostoru, kolik by
si sám přál.
Jako dítě chtěl být geologem, ale nakonec rozhodlo o jeho
budoucím povolání to, že se po přistěhování do Rakovníka
ocitl v sousedství ateliéru malíře Vladimíra Váchy. Vybral si
studium na výtvarné škole „Hollarce“ v Praze, první přijímačky ale neudělal, takže rok navštěvoval střední obchodní školu
a současně docházel na Hollarku studovat kresbu a konzultoval svoji tvorbu s profesorem Zdeňkem Balašem. Po roce byl
na Střední odbornou školu výtvarnou na Hollarově náměstí
přijat a absolvoval celé čtyřleté studium. Po maturitě se pokusil o přijetí na pražskou Akademii výtvarných umění, ovšem
neúspěšně. Nastoupil do zaměstnání jako propagační výtvarník v Rakovnických keramických závodech.
Na pražskou Akademii výtvarných umění byl přijat až na
třetí pokus. Tady se dostal k malbě, a to zejména v ateliéru
profesora Jana Smetany. Maloval akty, krajiny i zátiší, získával
první ceny v soutěžích uměleckých škol a uspořádal i své první výstavy v Rakovníku. Jako úspěšný diplomant byl vyslán
46
KALEIDOSKOP
The revitalisation of the Rabas Gallery
in Rakovník named after the famous
Czech landscape painter is largely
thanks to artist Václav Zoubek. Up to
1991 the originally metropolitan gallery
was part of the District Museum and
Gallery in Rakovník, but thanks to the
efforts of Václav Zoubek it was split
into two independent and more clearly
profiled institutions.
A
rtist Václav Zoubek is a man of many professions. Besides
being director of the Rabas Gallery he still paints and exhibits, learns new painting techniques, visits Czech and foreign
galleries and looks after his family. His gallery work is particularly time-consuming, so he does not have as much time left for
painting as he would wish.
As a child he wanted to be a geologist, but what in the end decided his future occupation was the fact that he found himself next
door to the studio of painter Vladimír Vácha when he moved to
Rakovník. He opted to study at the Hollar art school in Prague,
but failed the first admission exams, so for a year he attended
secondary business school, while studying drawing at the Hollar
school and consulting his work with Professor Zdeněk Balaš. A
year later he was admitted to the Hollar art school, where he
studied for four years. After leaving school he tried to get into
the Academy of Fine Arts in Prague, but without success. He got
a job as a commercial artist in the Rakovník Ceramic Works.
He was only admitted to the Academy of Fine Arts at the third
attempt. Here he got into painting, especially while studying
under Professor Jan Smetana. He painted nudes, landscapes
and still life works; he won first prize in various art school competitions and he had his first exhibitions in Rakovník. Having
personality
na Královskou akademii v Antverpách, kde ho jako člověka
přivyklého tehdejšímu československému režimu omračovalo nejen vybavení, možnosti a atmosféra tamní akademie, ale
i poklady světového malířství v belgických a holandských galeriích a koneckonců i všeobecná kulturnost životního stylu.
Po návratu dokončil studia na pražské Akademii a vrátil se do
Rakovníka. V té době už byl ženatý a kromě rodiny ho tam
přitahovaly i motivy zdejší přírody, krajiny ve vztahu k technickým prvkům, konstrukcím chmelnic. Přijal zaměstnání
v Okresním muzeu a galerii v Rakovníku, doplnil si vzdělání
galeristy pod vedením akademika Jiřího Kotalíka. Pro jeho
vlastní tvorbu mu nezbývalo příliš času, což se ještě umocnilo
po tom, co začal pracovat na vybudování Rabasovy galerie.
Dnes jako malíř zkouší stále nové postupy, experimentuje,
využívá i barevnou fotografii, modifikuje rukopisné prvky
a postupně mění i témata.
Na konci 90. let minulého století docházelo k výraznému odlivu návštěvníků ze všech kulturních institucí, a tedy i z galerie. Václav Zoubek proto zkoumal reakce publika na různé
způsoby prezentace umění a podařilo se mu vytvořit takový
koncept, který naplňuje smysl galerie. Kromě toho je galerie
volně otevřená dětem, které se zde mohou seznamovat s uměním z nejrůznějších aspektů. I když malí návštěvníci negenerují okamžitý zisk finanční, ředitel galerie věří, že z dlouhodobého hlediska je podchycení zájmu dětí dobrou investicí
pro budoucnost.
Rabasova galerie sídlí v domě ve Vysoké ulici č. 232 a k dispozici má i výstavní prostory na radnici nebo Novou síň pod Vysokou bránou. Pod vedením Václava Zoubka připravila na rok
2014 opět přes dvacet výstavních akcí, mapujících současnou
tvorbu v nejrůznějších oborech a médiích. Rabasovské výročí (60. let od smrti) připomene vydáním publikace, ve které
vzpomínají na malíře jeho nejbližší, a pustí se do vytváření
speciální expozice z díla autorů současné Umělecké besedy
k stotřicátému výročí Rabasova narození v roce 2015.
Akademický malíř Václav Zoubek
• 1953
• absolvent Akademie výtvarných umění
• ředitel Rabasovy galerie Rakovník
Info:
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: J. Černý
S Jaroslavem Hruškou / With Jaroslav Hruška
www.vaclavzoubek.cz; www.rabasgallery.cz
got his diploma he was sent to the Royal Academy in Antwerp,
where, as someone used to life in communist Czechoslovak, he
was astonished by the equipment, freedom and atmosphere, by
the treasures of international painting in Belgian and Dutch
galleries and by the general high cultural standard of the lifestyle.
After returning to Czechoslovakia, he completed his studies at
the academy in Prague and moved back to Rakovník. By then
he was married and had a family, and that was one reason for
his move. He was also attracted by the local countryside and
landscape. He got a job in the District Museum and Gallery in
Rakovník and learnt the skills necessary for gallery custodians
under Jiří Kotalík. He had little time left for his own art, and
this problem became even worse when he started to work on
building the Rabas Gallery. As a painter today he keeps trying
out new techniques and experimenting, using colour photography, and changing styles and subject matter.
At the end of the 1990s there was a marked fall in the number of
visitors to all cultural institutions, including galleries. For that
reason Václav Zoubek explored the public’s reaction to various
ways of presenting art. He managed to devise a concept that
does justice to the gallery. In addition, the gallery is open to
children, who can discover various aspects of art here. Although
young visitors do not generate an immediate financial gain, the
gallery director believes that sparking the interest of children is
a good long-term investment.
S Antonínem Bartošem / With Antonín Bartoš
The Rabas Gallery is in a house at no. 232 Vysoká street. It also
has exhibition spaces in the town hall and the New Hall beneath the Vysoká Gate. Under the leadership of Václav Zoubek,
the gallery has prepared for 2014 more than twenty exhibition
events mapping contemporary art in various fields and media.
It will mark Rabas’s anniversary (60 years since his death) by
bringing out a publication in which the painter’s closest friends
remember him, and will create a special exposition of the work
of artists from the current Umělecká beseda art club for the one
hundred and thirtieth anniversary of Rabas’s birth in 2015.
Artist Václav Zoubek
• 1953
• graduate of the Academy of Fine Arts
• director of the Rabas Gallery, Rakovník
KALEIDOSCOPE
47
osobnost
Director of the Kolín
Regional Museum
Vladimír Rišlink,
art historian
Mgr. Vladimír Rišlink has been a key
influence in the evolution of the Kolín
Regional Museum and plays a major
role in saving and finding further uses
for cultural and historical monuments
throughout the region.
Ředitel Regionálního A
muzea Kolín
Vladimír Rišlink,
historik umění
Mgr. Vladimír Rišlink zásadně ovlivnil formování
kolínského Regionálního muzea a výrazně se podílí
na záchraně a dalším využití kulturně historických
památek celého regionu
A
bsolvent oboru Dějiny umění a historie Masarykovy
univerzity v Brně se už ve své diplomové práci věnoval
historii umění ve středních Čechách, konkrétně gotickému
umění na Českobrodsku. Ještě v době studií začal pracovat
v Regionálním muzeu v Kolíně jako kurátor sbírek výtvarného umění a uměleckého řemesla a podílel se na přípravě
mnoha výstav a publikací.
Vladimír Rišlink působí jako soudní znalec v oboru výtvarné
umění, školství a kultura. V letech 2003–2005 byl vedoucím
projektu „Revitalizace kolínského zámku pro účely kulturního a komunitního centra“. V roce 2004 získal ocenění „Osobnost města Kolína“, udělené Okresní hospodářskou komorou
Kolín a Městem Kolín. Je členem občanského sdružení Památky pro život a podílí se na přípravě a realizaci řady projektů zaměřených na záchranu a prezentaci kulturního dědictví.
V letech 2004–2009 byl odborným pracovníkem Národního
památkového ústavu se specializací na movité památky církví,
dlouhodobě se z hlediska své odbornosti podílí na plánování revitalizace památek a propagaci cestovního ruchu nejen
v Kolíně, ale i v Českém Brodě.
Středočeská historická města Český Brod, Kolín a nedaleká Kouřim mají svým návštěvníkům co nabídnout. K prezentaci zdejších památek přistupuje Vladimír Rišlink aktivně nejen osobní
průvodcovskou činností, ale i textovým a obrazovým zpracová-
48
KALEIDOSKOP
graduate of history of art and history at Masaryk University in Brno, Rišlink dealt with history of art in Central
Bohemia in his diploma work, which focused on Gothic art in
the Český Brod district. While still he a student he started work
in the Regional Museum in Kolín as curator of the art and crafts
collections and was involved in preparing many exhibitions and
publications.
Vladimír Rišlink works as a court expert in the field of art, education and culture. In the years 2003-2005 he was head of the
project called “Revitalisation of Kolín Chateau for the Purposes
of a Cultural and Community Centre”. In 2004 he was awarded
the honour of “Personality of the Town of Kolín” bestowed by
the Kolín District Chamber of Commerce and Kolín Town. He
is a member of the civic association Monuments for Life and
helps prepare and implement a number of projects designed to
save and showcase cultural heritage. In the years 2004-2009 he
was a National Heritage Institute expert specialising in nonreal estate monuments of churches; he has had a long-term
involvement in planning the revitalisation of monuments and
promoting tourism in both Kolín and Český Brod.
The Central Bohemian historical towns of Český Brod, Kolín
and nearby Kouřim have lots to offer visitors. Vladimír Rišlink
takes an active approach to presenting the local monuments,
not just by serving as a guide, but also by authoring modern
tourist guides, both the words and pictures. He is also the author or co-author of a number of specialist publications and articles, mainly looking at the historical and artistic development
of the Kolín region.
Mgr. Vladimír Rišlink
• * 1974
• absolvent Masarykovy univerzity v Brně, obor dějiny
umění a historie
• ředitel Regionálního muzea v Kolíně
• ženatý, syn
Mgr. Vladimír Rišlink
• * 1974
• graduate of Masaryk University in Brno, history of art
and history
• director of the Regional Museum in Kolín
• married, one son
KALEIDOSCOPE
Info:
Pod vedením Vladimíra Rišlinka postupně probíhá celková přeměna Regionálního muzea, které se desítky let potýká s řadou
vážných problémů – především nedostatkem vhodných prostor
pro rozvoj jeho činnosti. K realizaci se v současnosti připravují
především dva velké projekty, kterými je rekonstrukce a zpřístupnění hlavní budovy muzea na Karlově náměstí v Kolíně
a dostavba Muzea lidových staveb v Kouřimi. Rekonstrukcí tři
desetiletí uzavřeného Veigertovského domu v Kolíně muzeum
získá reprezentativní výstavní prostory, které umožní odpovídající prezentaci sbírek pro veřejnost. Dostavba kouřimského
skanzenu je zase velmi důležitým úkolem nejen vzhledem k potřebnému rozvoji muzejních aktivit, ale i záslužným počinem
v oblasti záchrany ohrožených památek lidové architektury.
V Muzeu lidových staveb v Kouřimi se Vladimír Rišlink podle nově zpracované odborné koncepce věnuje také přípravě
četných národopisných programů. Dlouhodobým projektem
je náročný proces záchrany tvrze v Hradeníně, která byla do
správy Regionálního muzea předána v roce 2012. Mimořádně
cenná středověká památka bude postupně zrekonstruována
a zpřístupněna veřejnosti. V jejím areálu zároveň vznikne moderně vybavený depozitář pro uložení muzejních sbírek.
Město Kolín je velmi dobře dostupné železniční i autobusovou
dopravou. Jeho centrem prochází také několik značených cyklotras, cyklostezek a turistických tras.
In 2009 he was appointed director of the Regional Museum
in Kolín, which encompasses the Podlipany Museum in Český
Brod, the Kouřim District Museum in Kouřim, the Museum of
Folk Architecture in Kouřim and the Hradenín fort. The institution, which is more than a century old, preserves and exhibits a
large and extraordinarily valuable collection of items from the
fields of architecture, history, art history, ethnography and the
natural sciences. Besides its permanent expositions, every year
the museum puts on a number of thematic short-term exhibitions, lectures and other accompanying events. ,
Under Vladimír Rišlink’s leadership, the Regional Museum,
which has been dogged by serious problems for decades, above
all the lack of suitable space, is undergoing a general overhaul.
Two major projects are currently being prepared: the renovation
and opening of the main museum building at Karlovo náměstí
in Kolín and the completion of the Museum of Folk Architecture
in Kouřim. The refurbishment of Veigertovský House in Kolín,
which has been closed for three decades, will give the museum
suitable exhibition spaces that will allow collections to be presented to the public in an appropriate manner. The completion
of the Kouřim outdoor museum of folk architecture is also very
important, both because the museum activities need expanding
and because endangered monuments of folk architecture are
being saved. At the Museum of Folk Architecture in Kouřim,
Vladimír Rišlink is also preparing numerous ethnographic programmes in line with the newly drawn up museum concept. One
long-term project is the demanding preservation of Hradenín
fort, which was placed under the Regional Museum in 2012.
This exceptionally valuable medieval monument will be gradually rebuilt and opened to the public. The fort complex will also
house a modern depository for storing museum collections.
The town of Kolín is easily reached by rail and bus transport. In
addition, several marked cycle routes, cycle paths and footpaths
run through its centre.
www.muzeumkolin.cz
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: Archiv Regionálního muzea v Kolíně
ním moderních turistických bedekrů. Je rovněž autorem či spoluautorem řady odborných publikací a článků, které přibližují
především historický a umělecký vývoj kolínského regionu.
V roce 2009 byl jmenován ředitelem Regionálního muzea
v Kolíně, jehož součástí je dále Podlipanské muzeum v Českém Brodě, Muzeum Kouřimska v Kouřimi, Muzeum lidových staveb v Kouřimi a tvrz v Hradeníně. Celá instituce
s více než stoletou tradicí shromažďuje, uchovává a vystavuje
početný a mimořádně cenný fond sbírkových předmětů z oblasti archeologie, historie, dějin umění, národopisu a přírodních věd. Kromě stálých expozic muzeum každoročně nabízí
řadu tématicky zaměřených krátkodobých výstav, přednášek
a dalších doprovodných programů.
49
Viewing towers in
Sedlčany district
Sedlčany district is a landscape of
granite cliffs and boulders, forests,
fishponds, streams, rivers and dams…
It is well worth visiting, and why not
view it from altitude?
O
Rozhledny na
Sedlčansku
Sedlčansko je krajina žulových skalisek a balvanů,
lesů, rybníků, potoků, řeky, přehradní nádrže... Stojí za
to vypravit se tam a třebas se porozhlédnout i z výšky
N
a mapě České republiky už prakticky neexistuje region,
který by se nemohl pochlubit rozhlednou.
Celkem jich je v republice přístupných více než 230 a stále se
stavějí nebo renovují další. Středočeskému kraji z toho počtu
náleží necelé čtyři desítky rozhleden.
Také krajina rozkládající se ve středním Povltaví kolem města
Sedlčany nabízí k vyhlídkám po bližším i vzdáleném okolí
nejen přírodní vyvýšeniny, jaké najdeme například na skaliscích v přírodní rezervaci Drbákov. V kraji stojí i čtyři roz-
50
KALEIDOSKOP
n the map of the Czech Republic it is almost impossible to
find a region that does not boast a viewing tower. There
are more than 230 open viewing towers around the country and
others are continually being built or renovated. Of that number,
just under forty can be found in the Central Bohemian Region.
The countryside of the central Vltava basin around the town
of Sedlčany offers both natural vantage points and manmade
observation points. One natural vantage point is the rock formations in the Drbákov nature reserve, for example. There are
also four viewing towers in the district – when visibility is good,
you can see as far as the border of the Central Bohemian Region
from them.
At Osečany, on the hill with the same name, there is
Drahoušek, a steel viewing tower at an altitude of 504 metres. In good weather, if you climb the 168 steps to the viewing
platform 48 metres up you will be able to see as far as Brdy,
the Cukrák telecommunications mast, the Monínec ski resort
and Čertova Hrbatina, with its dominant Javorová Skála hill
723 metres high.
Drahoušek was opened in March 2004.
At an altitude of 572 metres on Hodětín hill near Petrovice
there is a viewing tower made of ferro-concrete and steel called
Kuníček. The viewing platform 37 metres up offers views of the
entire Sedlčany and Příbram districts, as well as the neighbouring district of Tábor district to the south. To reach the platform
you have to climb 201 steps.
The Kuníček viewing tower was opened in 2003.
At the border of the Central Bohemia and South Bohemia regions stands the Lang Viewing Tower, named after Čestmír
Lang, the former owner of the manor house and estate in the
nearby village of Zahrádka. The tower stands at an altitude
of 627 metres and is not far from the Onen svět guest house
and restaurant. The tower, which is 15 metres high, has four
levels, with the highest 11 metres above ground. From there
you can see the Orlík reservoir, Temelín nuclear power station,
Šumava and, in exceptionally good conditions, the northern
Alps.
At an altitude of 489 metres, on a hill near the village of Mokrsko, the Veselý Vrch steel viewing tower stands on the site of
a former wooden structure. Completed in 1999, it has an
observation platform 25 metres up, reached by climbing 137
steps. From it you can see Šumava and the Central Bohemian
Uplands.
Besides viewing towers and natural beauty, Sedlčany district
also features architectural monuments that are easily reached
along well-marked cycle routes. If you want to combine your
nature
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: M. Křivská, archiv města Sedlčany
Info:
www.mesto-sedlcany.cz
tour of viewing towers with architecture, you can visit Červený
Hrádek, a fort built in a lake that was renovated in its current
form by internationally renowned architect Jan Kotěra (18711923), or Vysoký Chlumec, with its chateau and, above all, the
living history museum preserving valuable examples of rural
architecture.
hledny, ze kterých lze za dobré viditelnosti dohlédnout až za
hranice středních Čech..
U Osečan stojí na vrchu stejného jména s výškou 504 metrů
ocelová rozhledna Drahoušek. Z vyhlídkové plošiny ve výšce
48 metrů se dá za pěkného počasí dohlédnout k Brdům, Cukráku, k lyžařskému středisku Monínec a na Čertovu Hrbatinu
s dominantou Javorová Skála vysokou 723 metrů, pokud vystoupáte 168 schodů.
Drahoušek byl zpřístupněn v březnu r. 2004.
U Petrovic na kopci Hodětín vysokém 572 metrů stojí rozhledna kombinovaná ze železobetonu a oceli zvaná Kuníček.
Z vyhlídkové plošiny ve výšce 37 metrů se otevírají výhledy
na celé Sedlčansko a Příbramsko, směrem k jihu pak i do
sousedního regionu – na Táborsko. K plošině je třeba vyjít
201 schodů.
Rozhledna Kuníček je otevřená od roku 2003.
Na hranici krajů Středočeského a Jihočeského je nad Lašovicemi, na hřebenu vysokém 627 metrů poblíž turistické chaty
Onen svět postavena Langova rozhledna, pojmenovaná podle Čestmíra Langa, bývalého majitele zámečku a statku v nedaleké vsi Zahrádka. Je čtyřpatrová, vysoká 15 metrů, s nejvyšší vyhlídkovou plošinou umístěnou v 11 metrech.
Spatřit z ní lze Orlík a Orlickou přehradu, Temelín, Šumavu
a výjimečně i severní část Alp.
Na kopci vysokém 489 metrů u obce Mokrsko stojí na místě někdejší dřevěné vyhlídky ocelová rozhledna Veselý Vrch,
dokončená v roce 1999. Vyhlídková plošina je ve výšce 25 metrů a vystoupat se k ní musí po 137 schodech. Dohlédnout se
dá na Šumavu a do Českého Středohoří.
Sedlčansko nabízí kromě vyhlídek na přírodní krásy i památky architektonické, které tu jsou snadno přístupné i po
dobře značených cyklistických trasách. Tipem pro takový
výlet spojený s výstupy na rozhledny může být třeba návštěva Červeného Hrádku, bývalé vodní tvrze, kterou upravil
do dnešní podoby architekt světového jména Jan Kotěra
(1871–1923), nebo do Vysokého Chlumce se zámečkem
a především skanzenem uchovávajícím cenné památky venkovské architektury.
KALEIDOSCOPE
51
příroda
Kokořínsko
Kokořínsko
Severovýchodně od města Mělník se směrem
k hradu Kokořín rozkládá kraj, kde kromě této
majestátní stavby najdou návštěvníci i původní lidovou
architekturu a nedotčenou přírodu s hlubokými lesy,
bizarními skalisky nebo rozsáhlými mokřady. Právem
bylo území o rozloze téměř 300 čtverečních kilometrů
vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí
To the northeast of the town of Mělník
lies an area of countryside that boasts
the majestic Kokořín castle, original folk
architecture and untouched nature with
deep forests, bizarre rock formations
and extensive wetlands. The territory of
almost 300 square kilometres was rightly
declared a protected countryside area
K
N
a Kokořínsku si každý najde „své“ místo, a přesto tu
není turisty nijak přelidněno, zvláště mimo hlavní sezónu. Zájemci o historii se vydají přímo na hrad Kokořín, který
byl v 19. století přebudován ze zříceniny na reprezentativní
sídlo rodiny Špačků, jejíž potomci dnes hrad vlastní. Milovníci lidové architektury se mohou zastavit třebas v Olešně,
památkově chráněné vesnici, kde se kolem návsi dochovaly
patrové roubené domy, které spolu s kvalitní vzrostlou zelení
tvoří neopakovatelný obrázek, zejména na pozadí panoramatu Houseckých vrchů. Nejen architektonicky jsou výjimečné
skalní byty ve Lhotce: v minulých dobách si jich tu chudí lidé
vydlabali v pískovcových skalách více než stovku a z posledního odešli obyvatelé až v roce 1982. Jedno takové obydlí je
ve právě Regionálního muzea Mělník a je zpřístupněno pro
návštěvníky.
Další raritou Kokořínska jsou studánky a studny. Snad ke každé studánce v údolí potoka Pšovky se váže nějaká pověst, a o
jedné ze studen se tvrdí, že je tak hluboká, že vede až do pekla.
Právě tato jižní část CHKO je zvláště chráněná jako přírodní
rezervace Kokořínský důl s rozlohou více než kilometr čtvereční. V kaňonovitém údolí Pšovky s postranními roklemi se
nacházejí zvláště cenné skalní komplexy, které zvětráváním
vytvořily rozmanité útvary – převisy, římsy, výklenky a jeskyně. Součástí komplexu chráněného mezinárodní Ramsarskou
úmluvou jsou meandrující mokřady v nivách potoka a jeho
přítoků.
52
KALEIDOSKOP
okořínsko district has something for everyone, yet it is
not in any sense overrun with tourists, especially outside
the high season. History enthusiasts head straight for Kokořín
castle, which was rebuilt from ruins in the 19th century as the
seat of the Špaček family, whose descendants own the castle today. Lovers of folk architecture can stop in Olešno, a protected
village with two-storey timber houses that combine with the
mature vegetation to form a unique picture, especially with
the panorama of the Housecké hills in the background. The
rock houses in Lhotka are not just architecturally exceptional:
in earlier times poor people here carved more than a hundred
dwellings out of the sandstone cliffs, and one remained inhabited until 1982. One such dwelling is in the custody of the Mělník
Regional Museum and is open to visitors.
Wells and springs are another feature of Kokořínsko. Almost
every spring in the valley of the stream called Pšovka has a legend attached to it; it is said of one well that it is so deep that
it leads to hell. This southern part of the protected countryside
area is even more strictly protected as the Kokořínksý důl
nature reserve with an area of more than a square kilometre.
The canyons and gullies of the Pšovka valley feature cliff complexes that have been shaped by erosion to form a wide array
of overhangs, ledges, niches and caves. In the area protected by
the Ramsar Convention there are water meadows around the
meandering stream and its tributaries.
Kokořínsko is a refuge for rare or highly endangered flora and
fauna. Of the plant life, the water lily called Nymphaea candida
and the orchid called the Marsh Helleborine are critically endangered; there are also the protected bogbean, or Menyanthes
trifoliata, the carnivorous bladderwort Utricularia australis,
nature
KALEIDOSCOPE
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv Regionální muzeum Mělník, archiv Správy CHKO Kokořínsko
Info:
Dalším aktivním propagátorem pěší turistiky byl na Kokořínsku před sto lety učitel Josef Bedřich Cinibulk, který s přáteli
celou oblast prozkoumal, zmapoval a osobně vytyčil dvanáct
turistických stezek. Okruh kolem Mšena nese dnes na jeho
památku jméno Cinibulkova cesta a je vhodná i pro méně
zdatné turisty, neboť měří jen zhruba 9 km. O to atraktivnější
nabízí průchod roklemi, stržemi, zalesněnými doly a skalním
bludištěm.
Pokud se návštěvník rozhodne začít s návštěvou Kokořínska
v Mělníku, do města se dostane i vlakem, autobusem nebo
lodí. Na Kokořín i do Kokořínského dolu lze dojít ze ž.st. Kanina.
the highly poisonous plants Daphne mezereum, cowbane or
Cicuta virosa and globeflower or Trollius europaeus. Protected
fauna here include various univalve and bivalve snails, the European crayfish, the common newt and Alpine newt, the fire
salamander and frogs such as the critically endangered marsh
frog; birdlife includes the common kingfisher, some types of owl
and the common raven.
The Mácha trail is a footpath, marked with red signs, that runs
throughout the Kokořín valley. It is named after the poet K. H.
Mácha who loved, lauded and roamed this region. Indeed, this
area, which extends beyond the border of the Central Bohemian
Region, is unofficially called Mácha country, and its big lake is
officially named Mácha Lake. The trail covers 22 km in the Central Bohemia Region, leading from Mělník chateau to Kokořín
castle.
Another active promoter of rambling and hiking in Kokořínsko
a hundred years ago was a teacher called Josef Bedřich Cinibulk, who explored and mapped the entire area with friends
and personally laid out twelve walking trails. The circuit around
the town of Mšeno is today called the Cinibulk Trail and is
ideal for less fit walkers, as it measures just 9 km. Despite its
short length, it leads through a diverse stretch of gullies, ravines,
wooded valleys and a rock labyrinth.
Visitors to Kokořínsko starting out from Mělník can reach the
town by rail, bus or boat. Use the Kanin railway station to travel
to Kokořín and the surrounding area.
www.www.muzeum-melnik.cz, www.hrad-kokorin.cz, www.kokorinsko.ochranaprirody.
Kokořínsko poskytuje útočiště vzácným či silně ohroženým
rostlinám a živočichům. Z flóry jsou to zejména kriticky
ohrožené rostliny leknín bělostný a kruštík bahenní, chráněná
vachta trojlistá, masožravá bublinatka jižní či prudce jedovatý
lýkovec, rozpuk jízlivý nebo upolín evropský. Z fauny zde žijí
různí plži, mlži a dále rak říční, čolek obecný i horský, mlok
skvrnitý, z žab kriticky ohrožený skokan skřehotavý, z ptáků
ledňáček říční, některé druhy sov a krkavec říční.
Po celé délce Kokořínského dolu prochází červeně značená
Máchova cesta podle básníka K. H. Máchy, který tento kraj
miloval, opěvoval a několikrát prochodil. Podle něho dostala
krajina, která už zasahuje za hranice Středočeského kraje, neoficiální označení Máchův kraj a tamní vodní plocha oficiální
název Máchovo jezero. Stezka měří na území Středočeského
kraje 22 km a vede zhruba od mělnického zámku po hrad Kokořín.
53
relax
The Votice Daisy
Votice is a cycling-friendly town.
It has created seven cycle routes that
spread out from the centre of town like
the petals of a daisy and loop back
to the centre
T
Votická Kopretina
Votice jsou městem přátelským k cyklistům.
Připravilo pro ně sedm cyklistických tras, které jako
lístky kopretiny vybíhají z města na okruhy do všech
světových stran a zase se do něho vracejí
he name Votice Daisy is slowly becoming known to cyclists,
and the numbers visiting this previously overlooked area are
growing. Even so, most stretches of the more than 500 kilometres
of cycle routes are still relatively peaceful and free from crowds.
The seven circuits of the Daisy measures on average 55 km. The
routes are designated medium hard in terms of difficulty. That
is because the Votice region contains the foothills of the higher
parts of the area known as Czech Siberia. The cycle routes no.
112 Louňovice pod Blaníkem – Jankov – Votice – Kosova Hora,
no. 0075 Votice – Heřmaničky – Mezno and no. 0076 Votice –
Olbramovice – Konopiště run through the town.
There are also five marked footpaths for walkers: the first is
Konopiště – Bystřice – Votice – Miličín – Tábor; the second is
Votice – Louňovice pod Blaníkem – Velký Blaník; the third is
Votice – Neustupov – Mladá Vožice; the fourth is Votice – Smilkov – Miličín; and the fifth is Votice – Jankov – Bedřichovice.
N
ázev Votická kopretina pomalu přichází do povědomí
cyklistů a zatím poměrně málo preferovaný kraj začíná
být častěji navštěvován. Přesto se dá na většině úseků zdejších
více než 500 značených kilometrů jezdit v relativním klidu
a mimo peloton dalších výletníků.
Každý ze sedmi hlavních okruhů Kopretiny měří v průměru
zhruba 55 km a z hlediska náročnosti se tratě pohybují kolem
označení středně těžké. Přece jen se právě na Voticku začínají
zdvihat kopce do výše položené oblasti České Sibiře. Městem
vedou cyklotrasy č. 112 Louňovice pod Blaníkem – Jankov –
Votice – Kosova Hora, č. 0075 Votice – Heřmaničky – Mezno
a č. 0076 Votice – Olbramovice – Konopiště.
Taky pro pěší turistiku je tu pět značených turistických tras:
první je Konopiště – Bystřice – Votice – Miličín – Tábor, druhá
Votice – Louňovice pod Blaníkem – Velký Blaník, třetí Votice –
If cyclists head north, they can reach Konopiště chateau along
one of the Daisy petals. The route is medium hard and suited
to trekking bikes. The round trip measures around 60 km. The
route’s literal high point is the chateau, which was the last seat of
the Austrian duke Franz Ferdinand d’Este, the heir to the AustroHungarian Empire whose assassination sparked World War I.
One of the southern circuits takes cyclists to Czech Siberia. This
route is a bit harder, with hairpin bends on the way up and
down the hills, but offers magnificent views. One interesting feature on this route is the Kouty fort near Smilkov, the remains of
a 14th century castle that stood on water. The fishpond the fort
stands beside originally surrounded the fort on all sides.
One stopping point on the circuits leading west is Vrchotovy
Janovice, an originally Gothic water fort, which was subse-
54
KALEIDOSKOP
relax
KALEIDOSCOPE
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv města Votice
Info:
Pokud se cyklisté vydají z Votic na východ, mohou dojet až na
bájnou horu Blaník. Ovšem i cestou k její pomyslné vstupní
bráně, Louňovicím pod Blaníkem, se přímo nabízejí krásná místa, u kterých se vyplatí přibrzdit: například v Jankově – tady u památníku na jankovskou bitvu mezi švédskými
a císařskými vojsky v roce 1645, jednu z nejkrvavějších za
třicetileté války, případně v Ratměřicích u dvou sekvojovců
obrovských starých 150 let a vysokých přes 40 metrů, nebo
v Odlochovicích na zámku.
Kromě krásného okolí stojí i samo město Votice za prohlídku.
Unikátní je Kaple Božího hrobu - kopie jeruzalémského originálu dokončená v r. 1685, zdejší židovský hřbitov založený
r. 1538 nebo Mariánské sousoší na Svatojanském náměstí.
Ve Voticích jsou připraveni na cyklisty i co do široké škály
kvality ubytování, možností stravování i vybavenosti infocenter.
Do Votic se cyklisté mohou dostat jak po silnici, tak vlakem.
quently rebuilt as a Renaissance chateau, with later Baroque
alterations. The chateau is linked to the art-loving baroness Sidonie Nádherná, who would host eminent artists here, such as
Max Švabinský, Adolf Loos, Max Lobkowitz, Karel Čapek and
Rainer Maria Rilke.
On the way, you can swap your bike saddle for a horse’s saddle,
as some of the local farms offer horse-riding excursions.
If cyclists head east from Votice they can go as far as the legendary mountain Blaník. But the route offers many other beautiful
spots worth stopping at: for example at Jankov, the monument
to the Battle of Jankov between the Swedish and imperial armies
in 1645, one of the bloodiest confrontations of the Thirty Years
War; or at Ratměřice, where there are two giant sequoias 150
years old and over 40 metres tall; or at the Odlochovice chateau.
Besides the beautiful surrounding areas, the town of Votice is
itself worth exploring. Its Chapel of the Holy Sepulchre is a copy
of the original in Jerusalem, completed in 1685. There is a Jewish cemetery founded in 1538 and a Marian statue in the square
called Svatojanském náměstí.
For cyclists and other tourists Votice has a wide range of accommodation, restaurants and information centres.
Cyclists can reach Votice either by road or by rail.
www.vyletnik.cz/cyklotrasy; www.mesto-votice.cz
Neustupov – Mladá Vožice, čtvrtá Votice – Smilkov – Miličín
a poslední pátá Votice – Jankov – Bedřichovice.
Pokud se cyklisté vypraví na sever, mohou po jednom z pomyslných okvětních lístků dojet na zámek Konopiště. Trasa je
lehce náročná, na trekingové kolo, a i se zpáteční cestou měří
asi 60 km. Doslovným vrcholem cesty je zámek, který byl ve
své době posledním sídlem rakouského vévody Ferdinanda
d’Este, dědice Rakousko-Uherské říše, jehož zavraždění odstartovalo první světovou válku.
Jeden z jižních lístků přivede cyklisty na Českou Sibiř. Trať je
tu o něco náročnější a vede serpentinami nahoru a dolů, ze
kterých se ovšem otevírají nádherné výhledy. Jednou ze zajímavostí na této trase je tvrz Kouty u Smilkova, resp. pozůstatky vodního hradu ze 14. století. Rybník, u kterého torzo stojí,
původně obepínal tvrz kolem dokola.
Na okruzích vedoucích spíše západním směrem mohou být
jednou ze zastávek Vrchotovy Janovice, původem rovněž gotická vodní tvrz, která byla ovšem časem přestavěna na renesanční zámek a ten později barokně upraven. Zámek je spojen
se jménem uměnímilovné baronky Sidonie Nádherné, která
na toto své sídlo zvala význačné umělce – Maxe Švabinského,
Adolfa Loose, Maxe Lobkowitze, Karla Čapka nebo Reinera
Maria Rilkeho.
Cestou je možné pro zpestření změnit sedlo cyklistické za
koňské, protože některé ze zdejších farem nabízejí rekreační
vyjížďky na koni.
55
relax
Golf ze Skotska až
do Středočeského
kraje
Hra podobná golfu se hrála už ve středověké Číně,
ale za jeho moderní tvář vděčíme Skotsku.
Na britských ostrovech se golf hraje už po staletí
a rozšířil se odtud po celém světě
Č
eský, resp. československý golf procházel obdobími vzestupů i pádů a do konce 80. let minulého století byl jako
buržoazní přežitek „diskvalifikován“. Že už golf dávno není
sportem pro elitu, dokládá celkový počet hráčů: šedesát miliónů lidí – a to doslova po celé zeměkouli, z toho více než
56
KALEIDOSKOP
Golf: from Scotland
to the Central
Bohemian Region
A game similar to golf was played in
medieval China, but the modern game
was born in Scotland. Golf has been
played on the British Isles for centuries
and has now spread all over the world
C
zech, or Czechoslovak, golf went through ups and downs;
under communist rule the sport was “disqualified” as a
bourgeois throwback until the end of the 1980s. The total number of players shows that golf is no longer a sport for the elite:
there are sixty million players all over the world, with more
than four million in Europe. In the Czech Republic there are
55,500 registered players, men and women, and their number
keeps growing, as does the number of courses.
The history of golf in our country dates to around 1904, but
the first two courses, Karlovy Vary and Mariánské lázně, were
mainly used by foreigners. That is why František Ringhoffer IV
is regarded as the “founding father” of Czech golf – his family
owned a number of factories in Prague and some smaller plants
in the Central Bohemian village of Kamenice, not far from
Štiřín. Ringhoffer first played golf on a trip to England. When he
came back just before the First World War, he had his land between these two villages converted into a golf course. He called
it the Ringhoffer Family Golf Club Volešovice. After the war, in
1926, he co-founded the first proper Czech golf club at Motol,
Prague, which also hosted the first tournament in the country.
Besides the activities of the Ringhoffer family, golf arrived here
by other paths. At the beginning of 1923 a group of enthusiasts
brought an old set of golf clubs over from England and started
trying to play golf near the village of Stránčice. Another Czech
golf club was formed in Central Bohemia in 1928 at Líšnice
near Mníšek pod Brdy.
The Second World War and the post-war situation were a turning point that resulted in golf disappearing from Central Bohemia and the country as a whole for decades. The situation began
to improve in the 1990s, and today there are roughly twenty golf
courses in Central Bohemia, some of which are being completed
and others rebuilt.
Golf in Štiřín was resumed on other land, because the original
site had been built on. Today the Ringhoffer Golf Club is found
in the English park of the local chateau. The historic Líšnice
course was also revived, carrying on its pre-war and interwar
sporting tradition. You can spot a golf course with tradition by
its mature trees, such as those that surround Poděbrady golf
course. By contrast, Albatros golf course in Vysoký Újezd is one
of the most modern courses, and the course at Beřovice near
Slaný has been modernised. Benátky nad Jizerou and Beroun
golf courses are situated in former military zones that are today protected countryside areas. Casa Serena is a 100-hectare
course close to Roztěž near Kutná Hora and the Mladá Boleslav course is also surprisingly huge. Near the living history
museum in Kouřim you will find the village of Molitorov with
a course with the same name. Mstětice has a tricky but beautiful course and Pyšely boasts the magnificent setting of the Loreta course. Low-price golf can be played at Podbořánky in the
Jesenicko nature reserve in Rakovník district. The Stará Boleslav course in a sand quarry by the village of Borek is small but
popular. The Svatý Jan complex at Slapy comprises two courses:
Rabyňská hora, named after the hill it lies on, and Tři kříže,
which apparently marks the middle point of the Kingdom of
Bohemia. Konopiště also has two courses, Radekcý and d’Este.
Horní Bezděkov in the middle of the Křivoklát forests is home to
the Botanica course. But it is the Karlštejn course that boasts
the most beautiful panorama.
All the present-day golf courses in Central Bohemia are either
situated in beautiful countryside or are close to architectural
monuments – but most of them combine both.
KALEIDOSCOPE
Info:
4 milióny v Evropě. V České republice je registrováno 55,5 tisíce hráčů, mužů i žen, a jejich počet stále narůstá, stejně jako
počet hřišť.
Historie golfu u nás se datuje rokem 1904, i když tehdejší první dvě hřiště, Karlovy Vary a Mariánské lázně, sloužila spíše
pro zahraniční klientelu. Za „otce-zakladatele“ golfu je proto pokládán František Ringhoffer IV., jehož rodina vlastnila
řadu továren v Praze a některé další menší provozy mj. i ve
středočeské Kamenici poblíž Štiřína. S golfem se Ringhoffer seznámil při své cestě do Anglie a po návratu těsně před
1. světovou válkou nechal svůj soukromý pozemek mezi oběma zmíněnými vesnicemi, ve Volešovicích, upravit na golfové
hřiště. To formálně pojmenoval jako rodinný Ringhoffer Golf
Club Volešovice. Až po válce, v roce 1926, se stal spoluzakladatelem prvního řádného českého Golf Clubu Praha v Motole,
kde se později uskutečnila i první soutěž.
Kromě aktivit rodiny Ringhofferů se golf dostával do Čech
i jinými cestami. Na počátku roku 1923 dovezla skupina nadšenců starý golfový set z Anglie a začala zkoušet golf poblíž
obce Stránčice. Další český golfový klub vznikl v našem regionu až v roce 1928 v Líšnici poblíž Mníšku pod Brdy, a tedy
opět ve středních Čechách.
Druhá světová válka i poválečná situace znamenaly zásadní
zlom, který nejen středočeskému, ale samozřejmě českému
golfu všeobecně přinesl na dlouhou dobu totální utlumení.
V 90. letech minulého století se začala situace postupně lepšit
a dnes působí ve středních Čechách zhruba dvacítka golfových rezortů, z nichž některé se dokončují a jiné procházejí
rekonstrukcí.
K obnovení golfu ve Štiříně došlo už na jiných pozemcích,
protože ty původní zabrala nová zástavba. Dnes působí staronový Ringhoffer Golf Club, navazující na činnost původního
klubu, v anglickém parku při zdejším zámku. Také historický
GC Líšnice obnovil činnost a navázal na svou před- a meziválečnou sportovní tradici. Hřiště s tradicí poznáte už podle
vzrostlých stromů, které obklopují GC Poděbrady. Naopak
k nejmodernějším dnes patří GC Albatros ve Vysokém
Újezdu, a zmodernizovaný je areál v Beřovicích u Slaného.
V místech bývalých vojenských prostorů, kde jsou dnes chráněné krajinné oblasti, se rozkládají GC Benátky nad Jizerou
a Beroun. Casa Serena je 100hektarový terén poblíž Roztěže
u Kutné Hory a svými rozměry šokuje i GC Mladá Boleslav.
Poblíž skanzenu v Kouřimi najdete ve vesničce Molitorov
klub stejného jména, v Mstěticích záludný, ale krásný rezort
a v Pyšelích nádherné okolí GC Loreta. Golf „za hubičku“
lze provozovat na Rakovnicku v Podbořánkách, v přírodním
parku Jesenicko. Malé, ale populární je GC Stará Boleslav
v prostoru pískovny u obce Borek. GC Slapy, Svatý Jan, je tvořen dvěma hřišti: Rabyňskou horou nazvanou podle kopce,
na kterém se nachází, a Třemi kříži podle pískovcového útvaru, který tu prý označuje střed Království českého. V GC Konopiště najdete rovněž dvojici hřišť - Radecký course a D‘este
a v Horním Bezděkově, uprostřed křivoklátských lesů, GC
Botanica. A snad nejkrásnějším panoramatem u nás se může
pyšnit GC Karlštejn.
Všechny současné golfové rezorty ve Středočeském kraji se
necházejí buď v krásné krajině, nebo poblíž významných architektonických památek – nejčastěji však spojují obojí.
www.golfcourses.cz/stredocesky-kraj, www.rgc.cz
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv Ringhoffer Golf Club
relax
57
relax
Po stopách Kozla
Vydejte se do Velkých Popovic a seznamte se s historií
a výrobou zdejšího piva Velkopopovický Kozel
světlý a tmavý
O
malé středočeské obci Velké Popovice, ležící nedaleko
od Prahy, jsou první dochované zmínky ze 14. století, a záznamy o tom, že se tu vařilo pivo, pocházejí z doby
kolem roku 1550, kdy panství vlastnil rod Hyrslů z Chodů.
Po skončení třicetileté války přešlo Popovicko pod církevní
správu; nejprve patřilo Strahovskému klášteru a později benediktinskému klášteru U svatého Mikuláše na Starém Městě pražském. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 se
v Popovicích vystřídalo několik dalších majitelků, než panství
koupil František Ringhoffer, starosta Smíchova a zakladatel
světoznámých průmyslových závodů. Postavil zde zcela nový
pivovar, který vybavil špičkovou moderní technologií pocházející většinou z vlastních továren. Základním datem novodobé historie Velkopopovického Kozla je rok 1874, kdy tu byla
uvařena první várka piva. Známý emblém vytvořil potulný
francouzský malíř jako výraz díků za pohostinství, kterého se
mu v Popovicích dostalo a kde se proto zdržel podstatně déle,
než původně předpokládal.
Pivovar ve Velkých Popovicích patří u nás nejen k nejznámějším, ale také nejkrásnějším. O tom je možné přesvědčit se
během prohlídek, během kterých jsou návštěvníci seznámeni
s životem jeho zakladatele i s bohatou historií i současností
pivovaru. Nahlédnout je možné pod pokličku tajemství výrobního procesu piva, dospělí ochutnají v ležáckých sklepech
nefiltrované pivo čepované z unikátního výčepu a tunelem
On the trail
of the Goat
Head to Velké Popovice and learn about
the history and production of the local
beer, light or dark Velkopopovický Kozel,
whose name means “goat”
T
he first mention of the Central Bohemian village of Velké
Popovice not far from Prague dates from the 14th century.
Records of beer brewing here date back to around 1550, when
the estate was owned by the Hyrsl z Chodů family. After the end
of the Thirty Years War, the Popovice district fell into church
hands: first it belonged to Strahov Monastery and later to the
Benedictine Monastery of St Nicholas in Prague’s Old Town.
After the monastery was abolished by Emperor Josef II in 1785,
the estate changed hands several times before being bought by
František Ringhoffer, mayor of Smíchov and founder of a worldfamous industrial concern. He built a brand new brewery here,
fitting it out with state-of-the-art technologies, most of which
came from his own factories. The key date of the modern history of Velkopopovický Kozel is 1874, when the first batch of
beer was successfully brewed here. The beer’s well-known goat
emblem was created by a wandering French painter as an expression of thanks for the hospitality he received in Popovice,
where he stayed much longer than he had originally planned.
The Velké Popovice brewery is not just one of the most famous
in the Czech Republic; it is also one of the most beautiful. That
becomes clear on the tours that inform about the life of its founder
and the brewery’s rich history and present. You can get in an in-
58
KALEIDOSKOP
relax
sight into the secrets of the beer-making process; adults can sample unfiltered beer drawn from a unique tap in the beer cellars,
and a tunnel with a beer pipe 40 metres long takes visitors into
the fully automated bottling and keg filling plant. The tour includes a meeting with the brewery’s live mascot – Olda the goat.
One new option the Velkopopovický Brewery offers is the Goat
Party. This is an experience tour programme comprising a tour
of the brewery and tasting of unfiltered Velkopopovický Kozel
beer, a beer-drawing lesson and a three-hour session in the
Velkopopovická Kozlovna restaurant.
Info:
www.pivovar.kozel.cz
Besides the brewery, the town of Velké Popovice boasts the
magnificent surroundings of the Velkopopovicko natural park.
Cyclists or fit walkers can take in the nearby chateaux of Štiřín
and Kamenice or Ringhoffer’s tomb with a crucifix designed by
sculptor Josef Myslbek.
Velké Popovice can be reached along the D1 motorway.
Text: Kateřina Krásová a Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv Pivovaru Velké Popovice
s pivovodem dlouhým téměř 40 metrů projdou do stáčírny lahví a sudů s plně automatizovanými linkami. Součástí
prohlídky je i setkání s živým maskotem pivovaru – kozlem
Oldou.
Čerstvou novinkou, kterou velkopopovický pivovar přichystal, je Kozlí párty. Jedná se zážitkový program, který obsahuje kromě prohlídky pivovaru i školu čepování a tříhodinové
posezení v restauraci Velkopopovická Kozlovna s tankovým
pivem Velkopopovický Kozel 11°.
Kromě pivovaru se Velké Popovice pyšní nádherným okolím
přírodního parku Velkopopovicko a cyklisté nebo zdatnější
turisté si mohou v blízkém okolí prohlédnout například zámky Štiřín a Kamenice nebo Ringhofferovu hrobku s Myslbekovým krucifixem.
Do Velkých Popovic je možné dojet například po dálnici D1.
KALEIDOSCOPE
59
The Central
Bohemian Region
by train
Vlakem po
Středočeském kraji
Ekologický způsob cestování s památkami
doslova na dosah
K
výletům po středočeských památkách je možné využít
vlaky. Železniční doprava je výhodný a zároveň ekologicky šetrný způsob cestování, který má navíc i romantický
nádech. Středočeský kraj protíná hustá síť železničních tratí,
takže k řadě míst je možné dojet vlakem a přímo k cíli pak
dojít ze zastávky pěšky.
Mezi místa na železničních tratích, kde se stavební památka
nachází uprostřed krásné přírody a ještě v přiměřené vzdálenosti pro pěší (od 20 minut do hodiny a půl), patří nejrůznější
typy pamětihodnosti. Jsou to například gotické hrady Křivoklát, Karlštejn a Český Šternberk, romantické zříceniny
Okoř, Krakovec, Točník nebo Žebrák či zámky Dobříš, Vr-
60
KALEIDOSKOP
An environmentally friendly way
to travel to the region’s monuments
T
rains are a good way to travel to the Central Bohemian
Region’s sites of interest. Rail transport is a cheap and
environmentally friendly form of travel with an added air of
romance. The Central Bohemian Region has a dense network of
railway lines, so many places can be reached by a train journey
followed by a short walk.
There is a wide variety of tourist destinations where an architectural monument in the middle of beautiful countryside is
also a reasonably short walk from a railway station (from 20
minutes to an hour and a half). These include the Gothic castles of Křivoklát, Karlštejn and Český Šternberk; the romantic
ruins of Okoř, Krakovec, Točník and Žebrák; or chateaux at
Dobříš, Vrchotovy Janovice and Nelahozeves. Interesting religious sites include the monasteries at Mnichovo Hradiště and
Sázava; the pilgrimage site of Svatá Hora (Holy Mountain) in
Příbram; and Stará Boleslav, the oldest pilgrimage site in the
country associated with the martyrdom of St Wenceslas.
The Central Bohemian Region has a wealth of historically valuable urban zones. Historic towns with preserved medieval monuments that lie on the railway include Nymburk, Poděbrady and
Kolín, which are also points on the river Labe cycle route. Kutná
Hora, with its compact and architecturally uniform historic centre, is unique among the country’s medieval towns. Other historic towns worth mentioning include Mělník, which stands on
the confluence of the Vltava and Labe rivers and features a castle
belonging to the Lobkowitz family, and the towns of Beroun,
Vlašim, Lysá nad Labem, Čáslav, Rakovník and Slaný.
Monuments of folk architecture, such as the Kouřim outdoor
museum, can also be reached by train. Visitors to the Central
Bohemian Region can easily travel by rail to monuments to
eminent people linked to the region: first Czechoslovak president T. G. Masaryk is commemorated at the Lány chateau and
the TGM Museum in Rakovník; composer Bedřich Smetana
at the hunting lodge in Jabkenice (Luštěnice station); composer Antonín Dvořák at Stará Huť u Dobříše; author Bo-
relax
Info:
chotovy Janovice a Nelahozeves. Z církevních památek jmenujme kláštery v Mnichově Hradišti a městě Sázava, poutní
areál Svatá Hora v Příbrami či nejstarší poutní místo u nás
spojené s mučednickou smrtí sv. Václava – Starou Boleslav.
Středočeský kraj je bohatý na historicky cenné městské části.
Na železnici leží například města s dochovalými středověkými památkami Nymburk, Poděbrady a Kolín, které se navíc
rozkládají podél Labské cyklostezky. Unikátem nejen mezi
středočeskými městy je především Kutná Hora, kompaktní
městský architektonický celek. Za zmínku stojí středověké
město Mělník nad soutokem řek Vltava a Labe se zámkem patřícím roku Lobkowitzů i další historická města jako Beroun,
Vlašim, Lysá nad Labem, Čáslav, Rakovník nebo Slaný.
Po železnici lze dojet i za památkami lidové architektury, např.
do skanzenu v Kouřimi. Vlakem se návštěvníci Středočeského kraje snadno dopraví i k památníkům osobností spojených
s tímto regionem: T. G. Masaryka je možné připomenout si
na zámku v Lánech nebo v muzeu TGM v Rakovníku, Bedřicha Smetanu v myslivně v Jabkenicích (ž.st. Luštěnice),
Antonína Dvořáka ve Stará Huti u Dobříše, Bohumila Hrabala v Nymburku, Františka Drtikola v Příbrami, Josefa
Ladu v Hrusicích (ž.st. Senohraby), Jaroslava Seiferta v Kralupech nad Vltavou, Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem.
V dosahu železnice jsou nejrůznější muzea v těsné blízkosti
zastávky, jako například muzeum Auto Škoda v Mladé Boleslavi nebo Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka, o něco
vzdálenější je Vojenské muzeum v Lešanech (ž.st. Krhanice).
Vlakem je možné se dopravit i k památníkům na ta nejhorší
období v historii českého národa, jako jsou Lidice (ž.st. Středokluky) nebo Památník Vojna (ž.st. Milín). Ve středočeském regionu se od nepaměti dolovaly nejrůznější rudy – zlato, stříbro, uran a uhlí; součástí některých muzejních expozic
dostupných vlakem jsou i zpřístupněné štoly – v Příbrami,
v Jílovém a v Kutné Hoře. Památky na první osídlení zdejších
končin zase dokládají vykopávky z doby kamenné a bronzové poblíž Brandýsa nad Labem, keltská oppida nedaleko
Nižboru nebo základy slavníkovského hradiště v Libici nad
Cidlinou.
Středočeský kraj uzavřel s hlavním provozovatelem osobní
železniční přepravy, Českými drahami, a.s., smlouvy zajišťující výhodné jízdné jak pro cestující jednotlivce, tak pro skupiny. V hlavní turistické sezóně jsou pořádány tematicky zaměřené jízdy nebo cesty historickými parními lokomotivami.
V některých spojích je možné i cestování s koly, takže každý
si může najít svou vlastní kombinaci způsobu cestování i po
památkách i jejich okolí „na míru“.
humil Hrabal in Nymburk; photographer František Drtikol
in Příbram; artist Josef Lada at Hrusice (Senohraby station);
author Jaroslav Seifert in Kralupy nad Vltava; and orientalist
and linguist Bedřich Hrozný in Lysá nad Labem. There is a
wide variety of museums close to a railway station, such as the
Auto Škoda Museum in Mladá Boleslav or the Railway Museum in Lužná u Rakovníka. A bit further away is the Military Museum in Lešany (Krhanice station). Trains will take
visitors to monuments commemorating the worst times in the
history of the Czech nation, such as Lidice (Středokluky station)
and the Vojna Monument (Milín station). Various minerals –
gold, silver, uranium and coal – have been mined in the Central
Bohemian Region since times immemorial. Some of the mining
museums that can be reached by train feature mine shafts open
to visitors, such as those at Příbram, Jílové and Kutná Hora.
Evidence of the first settlements in these parts can be found at
archaeological digs at Stone Age and Bronze Age sites near
Brandýs nad Labem, Celtic oppida close to Nižbor or the
foundations of the Slavník fort at Libice nad Cidlinou.
The Central Bohemia Region has an agreement with the railway operator Czech Rail providing reduced-price travel for individuals and groups. In the high season, special thematic train
journeys or journeys by historic steam locomotives are put on.
On some routes you can take your bicycle with you, so everyone can choose their own way of travelling around the region’s
monuments and countryside.
www.ceske drahy.cz
Text: Agentura Dům, s.r.o., foto: archiv Středočeského kraje
Jako inspirace pro budoucí zájemce o výlety vlakem mohou sloužit nejúspěšnější Road tripy Středočeského kraje
na podporu turistického ruchu v regionu spolufinancované z ROP SČ. Trasy vedly do turisticky atraktivních destinací Středočeského kraje – na Karlštejn, Český Šternberk
a Křivoklát, do Poděbrad, Lužné u Rakovníka a Dobříše.
Během cesty historickými parními soupravami probíhaly
semináře pro studenty škol zaměřených na cestovní ruch
a odbornou i laickou veřejnost.
Future visitors can take inspiration from the most successful Central Bohemian Region Road Trips to promote tourism, co-funded by the Central Bohemia ROP. The routes led
to attractive destinations in the region: to Karlštejn, Český
Šternberk and Křivoklát; and to Poděbrady, Lužná u Rakovníka and Dobříš. During the journey by historic steam
train, seminars were organised for students of tourism and
the general and expert public.
KALEIDOSCOPE
61
kalendárium
Přehled významných akcí
konaných ve Středočeském
kraji v roce 2014
List of significant events
being staged in the Central
Bohemian Region in 2014
Muzeum Mladoboleslavska
18. 3.–25. 5. Fenomén rozhlas
7. 6.–28. 9. Antický Řím
1. 5.–31. 10. Merkur
25. 4.–30. 9. 1. světová válka
6. 5.–30. 9. Lidová architektura na Bělsku
Mladá Boleslav District Museum
18. 3.–25. 5. The Phenomenon of Radio
7. 6.–28. 9. Ancient Rome
1. 5.–31. 10. Merkur
25. 4.–30. 9. World War I
6. 5.–30. 9. Folk Architecture in Bělsko
Sládečkovo vlastivědné muzeum
v Kladně – Hornický skanzen Mayrau
ve Vinařicích
30. 4. Čarodějnice na Mayrau
Sládeček Museum of Local History
in Kladno – Mining Museum Mayrau
in Vinařice
30. 4. Walpurgis Night at Mayrau
23. 8. Twenty Years of Mayrau Museum
13. 9. Miners’ Day
Sládeček Museum of Local History
in Kladno
12. 9.–23. 11. Exhibition “Where Beer is Brewed…” Kladno
brewer and alchemist Otakar Zachar
23. 8. Dvacet let skanzenu Mayrau
13. 9. Den horníků
Sládečkovo vlastivědné muzeum
v Kladně
12. 9.–23. 11. Výstava Kde se pivo vaří... Kladenský sládek
a alchymista Otakar Zachar
62
KALEIDOSKOP
Sládeček Museum of Local History
in Kladno – Budeč u Zákolan
27. 9.–28. 9. Saint Wenceslas Festival
calendarium
Sládečkovo vlastivědné muzeum
v Kladně – Budeč u Zákolan
27. 9.–28. 9. Svatováclavské slavnosti
Muzeum T. G. M. Rakovník
– pobočka Lány
8. 3. Den s T.G.M.
T. G. M. Museum, Lány
8. 3. A Day with T.G.M.
T. G. M. Museum, Rakovník
7. 5.–8. 5. High Gate
T. G. M. Museum, Nové Strašecí
17. 5. A Day with the Celts
T. G. M. Museum Rakovník
May–September Rakovnik Nocturne
Muzeum T. G. M. Rakovník
7. 5.–8. 5. Vysoká brána
T. G. M. Museum, Jesenice
September Strudel Festival
Muzeum T. G. M. Rakovník
– pobočka Nové Strašecí
17. 5. Den s Kelty
Museum of the Czech Karst, Beroun
13. 6.–27. 7. Women and Children during World War I
Muzeum T. G. M. Rakovník
květen–září Rakovnická nokturna
Muzeum T. G. M. Rakovník
– pobočka Jesenice
září Štrúdlové slavnosti
Muzeum Českého krasu, Beroun
13. 6.–27. 7. Ženy a děti za 1. světové války
KALEIDOSCOPE
63
kalendárium
Muzeum Českého krasu, Beroun
27. 8.–březen 2015 Hrací strojky
Museum of the Czech Karst, Beroun
27. 8.–March 2015 Mechanical Music Boxes
Museum of the Czech Karst
– Žebrák Town Museum, Žebrák
1. 5.–30. 9. Bear Tracks
Museum of the Czech Karst, Beroun
2. 8.–14. 9. 6th Beroun Lughnasadh Biennale
Muzeum Žebrák – pobočka Muzea
Českého krasu
1. 5.–30. 9. Stopy medvěda
Muzeum Českého krasu, Beroun
2. 8.–14. 9. 6. berounské bienále Lughnasadh
Museum of Podblanicko District
19. 6.–31. 8. The Film World of Leopold Zeman
6. 7. Vostrovecké Festival
30. 10.–30. 11. Podblanicko Patchwork
Central Bohemian Research Library
in Kladno
9. 1.–18. 2. Exhibition of Čtenář magazine
Muzeum Podblanicka
19. 6.–31. 8. Filmový svět Leopolda Zemana
6. 7. Vostrovecké slavení
30. 10.–30. 11. Podblanický patchwork
Středočeská vědecká knihovna v Kladně
9. 1.–18. 2. Výstava časopisu Čtenář
únor Tomáš Mazal: přednáška k 100. výročí narození
Bohumila Hrabala
15. 5.–1. 7. Výstava z díla Zdenky Braunerové
28. 8.–7. 10. Jiří Kolář a Kladno
České muzeum stříbra
30. 5. X. Muzejní noc v Českém muzeu stříbra
64
KALEIDOSKOP
February Tomáš Mazal: talk on the 100th anniversary of the
birth of Bohumil Hrabal
15. 5.–1. 7. Exhibition of works by Zdenka Braunerová
28. 8.–7. 10. Jiří Kolář and Kladno
Czech Museum of Silver
30. 5. 10th Museum Night of the Czech Museum of Silver
calendarium
červenec–srpen Výstava – Kamenné sochy z Afriky
září–listopad Výstava – Obrazy a scénografie Jiří Šindler
duben–květen 150. výročí narození Josefa Brauna
a 200. výročí narození MUDr. Františka Stáněho
Polabské muzeum
– Polabské národopisné muzeum
Přerov nad Labem
21. 3.–4. 5. Jaro na vsi
15. 11.–30. 12. Lidové Vánoce v Polabí
Polabské muzeum v Poděbradech
2. 3.–4. 3. Jiří z Poděbrad a jeho mírové snahy
July–August Exhibition – Stone Sculpture from Africa
September–November Exhibition – Pictures and
Scenography of Jiří Šindler
April–May 150th anniversary of the birth of Josef Braun and
200th anniversary of the birth of MUDr. František Stáně
Polabí Museum
– Polabí Ethnographic Museum,
Přerov nad Labem
21. 3.–4. 5. Spring in the Village
15. 11.–30. 12. Christmas Traditions in the Polabí Region
Polabí Museum in Poděbrady
2. 3.–4. 3. George of Poděbrady and his Peace Endeavour
Polabské muzeum
– Vlastivědné muzeum Nymburk
28. 3.–31. 12. Rok Bohumila Hrabala
Regionální muzeum Jílovém u Prahy
5. 7. Muzejní potlach
2. 11.–30. 3. I panenky někde musí bydlet
7. 1.–2. 3. Historické cukrárny
Polabí Museum
– Regional Museum, Nymburk
28. 3.–31. 12. The year of Bohumil Hrabal
Jilove u Prahy Regional Museum
5. 7. Museum confab
5. 7.–26. 10. „Negližé“ dávných časů
2. 11.–30. 3. Dolls Also Need Somewhere to Live
7. 1.–2. 3. Historic Confectionery Shops
5. 7.–26. 10. “Negligees” of Olden Times
GASK Galerie Středočeského kraje
květen–prosinec Stavy mysli – Za obrazem (nová stálá
expozice GASK)
Gallery of the Central Bohemian Region
May–December States of Mind – Beyond the Image (new
permanent exposition)
KALEIDOSCOPE
65
kalendárium
duben–květen Z rodinného alba – Umělecká beseda
duben–červen TYFORMY
Hornické muzeum Příbram
– Březové Hory
7. 4.–20. 4. Velikonoce v hornickém domku
6. 7. Prokopská pouť
8. 12.–19. 12. Vánoce v hornickém domku a štědrovečerní
šichta v Prokopské štole
Hornické muzeum Příbram
– Skanzen Vysoký Chlumec
14. 4.–21. 4. Velikonoce ve skanzenu
Hornické muzeum Příbram
– Slivice u Příbrami
10. 5. Slivice 1945 – připomínka poslední bitvy 2. světové
války
Hornické muzeum Příbram
– Skanzen Vysoký Chlumec
16. 8. Den řemesel
April–May From the Family Album – Umělecká beseda art club
April–June TYFORMY
Příbram Mining Museum
– Březové Hory
7. 4.–20. 4. Easter in a Miner’s Cottage
6. 7. Prokop Pilgrimage
8. 12.–19. 12. Christmas in a Miner’s Cottage and
Christmas Eve Shift in Prokop Drift
Příbram Mining Museum
– Vysoký Chlumec Open-air Museum
14. 4.–21. 4. Easter in the Museum
Příbram Mining Museum – Slivice
10. 5. Slivice 1945 – a reminder of the last battles of World
War II
Galerie Františka Drtikola,
Zámeček – Ernestinum Příbram
4. 12.–4. 1. Příbramské betlémy
Příbram Mining Museum
– Vysoký Chlumec Open-air Museum
16. 8. Crafts Day
František Drtikol Gallery,
Zámeček – Ernestinum Příbram
4. 12.–4. 1. Příbram Christmas Cribs
Památník Karla Čapka
ve Staré Huťi u Dobříše
29. 3. Studentská konference k 90. výročí prvního vydání
Čapkových Anglických listů
17. 5. Den pejsků, zábavné odpoledne pro celou rodinu
včetně čtyřnohých mazlíčků
20. 9. Svátek barevného listí, komponovaný pořad
v zahradě památníku – koncert, výstava
66
KALEIDOSKOP
Karel Čapek Memorial
at Stará Huť near Dobříš
29. 3. Student conference on the 90th anniversary of the first
edition of Čapek’s Letters from England
17. 5. Dogs Day, fun afternoon for the whole family, including
pets
20. 9. Festival of Coloured Leaves – concert and exhibition
in the Memorial garden
calendarium
Oblastní muzeum Praha východ
7. 3.–1. 6. 2014 Příroda kolem nás
5. 6.–31. 8. Námořní plavba
Regional Museum Prague-East
7. 3.–24. 10. Nature Around Us
5. 6.–31. 8. Maritime Navigation
4. 9.–23. 11. Air Battles over our Country
Kolín Regional Museum
23. 1.–4. 5. Air Raids on Kolín 1944-1945
15. 5.–24. 8. Beetles from the Entomological Collection of
Václav Kožený
4. 9.–30. 11. The Ideal Temple – sacred architecture in Kolín
district, from Classicism to Cubism
Kouřim District Museum in Kouřim
1. 4.–31. 10. Stories of Old Bicycles
4. 9.–23. 11. Letecké bitvy nad naším územím
Reginální muzeum Kolín
23. 1.–4. 5. Nálety na Kolín 1944–1945
15. 5.–24. 8. Brouci z entomologické sbírky Václava Koženého
4. 9.–30. 11. Ideální chrám – sakrální architektura na
Kolínsku od klasicismu ke kubismu
Muzeum Kouřimska v Kouřimi
1. 4.–31. 10. Příběhy starých kol
Ústav archeologické památkové péče
středních Čech
26. 4.–26. 4. Beltine
25. 10. Samhain
Central Bohemian Institute
of Archaeological Heritage Care
26. 4.–26. 4. Beltine
25. 10. Samhain
Rabas Gallery, Rakovník – New Hall
16. 1.–2. 3. Zdeněk Manina Libor Jaroš, paintings and
sculptures
7. 9.–2. 11. Members’ exhibition of the Central Bohemian
Association of Artists 2014
Rabas Gallery, Rakovník
7. 9.–28. 9. Herold’s Rakovnik 2013
Museum of Central Bohemia
at Roztoky u Prahy
January–27. 4. Chocolate – history and present day
Rabasova galerie Rakovník – Nová síň
16. 1.–2. 3. Zdeněk Manina Libor Jaroš, obrazy a plastiky
7. 9.–2. 11. Členská výstava Středočeského sdružení
výtvarníků 2014
Rabasova galerie Rakovník
7. 9.–28. 9. Heroldův Rakovník 2014
Středočeské muzeum
v Roztokách u Prahy
leden–27. 4. Čokoláda – historie a současnost této pochoutky
leden–31. 3. Od Studia Kamarád po Krajinu her
18. 4.–13. 7. IQ PARK
15. 5.–12. 10. Barvení a rostliny, Barvířské rostliny
1. 8.–19. 10. Tajemství rostlin – Viktor Sýkora
Památník Antonína Dvořáka
ve Vysoké u Příbrami
září–říjen Hudební podzim na Vysoké
Regionální muzeum Mělník
6. 4. Velikonoční dávnohrátky aneb Jak to bylo u Kudrnů
„Děti, přišel jara čas...“
12. 4. Velikonoční jarmark
7. 5.–29. 6. Doba kamenná je doba kamenná
11. 7.–31. 8. Výstava papírových i umělohmotných modelů
January–31. 3. From Studio Kamarád to Krajina her
18. 4.–13. 7. IQ PARK
15. 5.–12. 10. Dyes and Plants
1. 8.–19. 10. Secrets of Plants – Viktor Sýkora
The Antonín Dvořák Memorial
at Vysoká u Příbrami
September–October Musical Autumn at Vysoká
Mělník Regional Museum
6. 4. Easter Traditions
12. 4. Easter Fair
7. 5.–29. 6. Stone Age
11. 7.–31. 8. Exhibition of papers and plastic models
KALEIDOSCOPE
67
Kraj, který nemůžete minout
A region you just can’t miss
Download

Kaleidoskop 2014 - Středočeský kraj