1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012
Slovenské národné múzeum, Prírodovedné múzeum, Vajanského nábrežie 2, 810 06 Bratislava
1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012
Surovinová základňa v praveku: kamenná a kostená industria.
Bratislava, 26.4.2012
(Zborník abstraktov)
Editori: Ondrej Žaár, Miloš Gregor
Slovenské národné múzeum -
Katedra archeológie, Univerzita
Prírodovedné múzeum v Bratislave
Konštantína Filozofa v Nitre
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
PROGRAM PREDNÁŠOK
9.00 – 9.10
Začiatok konferencie
9.10 – 9.30
9.30 – 9.50
Přichystal, A.: Suroviny kamenných štípaných artefaktů a jejich terminologie.
Michalík T.: Trendy vo využívaní kamenných surovín v paleolite Trenčianskej
kotliny.
9.50 – 10.10 Nerudová, Z., Přichystal, A., Neruda, P.: Určení původu suroviny
paleolitických štípaných artefaktů z jeskyně Pod hradem v Moravském krasu.
10.10 – 10.30 Oliva, M.: Problematika radiolaritových industrií z Vlárského průsmyku v
Bílých Karpatech.
10.30 – 10.40 Prestávka
10.40 – 11.00 Kvietok, M., Ferenc, Š.: Analýza kamennej industrie z okolia Banskej Bystrice.
11.00 – 11.20 Škrdla, P.: Morava na úsvitu mladého paleolitu.
11.20 – 11.40 Polanská, M.: Predbežné výsledky analýzy produkcie geometrických
mikrolitov z rádiolaritu v Pavlove I.
11.40 – 12.00 Wertich, V.: Charakteristika a rozlišení kulmských hornin používaných v
eneolitu na Opavsku, Krnovsku a v Hlinsku u Lipníku nad Bečvou.
12.00 – 13.10 Obedná prestávka
13.10 – 13.30 Kuča, M., Bartík, J.: Příspěvek k problematice křemičitých zvětralin a jejich
využívání v neolitu na jižní a jihozápadní Moravě.
13.30 – 13.50 Valentová, D., Lisá, L.: Úvod do projektu studia dlouhodobých a událostních
redepozic materiálů ve vztahu k výplním archeologických objektů.
13.50 – 14.10 Voľanská, A.: Stredopaleolitická kamenná štiepaná industria z extravilánu
Veľkého Šariša a Prešova – polohy Bikoš V, Kráľova hora X.
14.10 – 14.30 Vizdal, M.: Možnosť zaradenia brúseného kamenného artefaktu z Medzian,
okr. Prešov do súboru paleolitických industrií.
14.30 – 14:50 Sabol, M., Čeklovský, T., Beňuš, R., Kováčová, M., Bodoriková, S., Joniak, P.,
Putiška, R., Zervanová, J., Valček, M., Bošanský, M.: Paleoprostredie
neandertálcov na území Slovenska v kontexte klimatických zmien počas
vrchného pleistocénu – súčasný stav poznania.
14:50 – 15:00 Prestávka
15.00 – 15.20 Thurzo, D.: Surovinová báza paleolitických sídlisk v katastri Ratnoviec.
15.20 – 15.40 Žaár, O., Blašková, Ľ.: Výsledky analýz sídliskovej štruktúry v mladom paleolite
na strednom a dolnom Považí s ohľadom na surovinovú základňu.
15.40 – 16.00 Nemergut, A., Gregor, M.: Analýza štiepanej kamennej industrie zo Žabokriek
nad Nitrou.
16.00 – 16.20 Vlačiky, M.: Archeozoologické spracovanie pozostatkov lovnej zveri
z gravettienskych sídlisk Trenčianske Bohuslavice – Pod Tureckom a Moravany
nad Váhom – Lopata II.
2
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
16.20 – 16.40 Gregor, M. a Bartík, J.: Archeometrická charakterizácia bochníkových idolov z
lokalít Dvorníky-Posádka a Budmerice: proveniencia surovín a technológia
výroby.
16.40 – 17.00 Záver konferencie.
POSTERY
Wertich, V., Hönig, S.: Use of X-ray fluorescence spectrometry as non-destructive analytical
method in archaeology.
Petřík, J., Moník, M., Kalábek, M.: Kamenné suroviny z polykulturní lokality Hulín-Pravčice 2:
Proměny surovinové základny od neolitu po raný středověk.
3
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Suroviny kamenných štípaných artefaktů a jejich terminologie
Antonín Přichystal
Studium surovin kamenných štípaných artefaktů se stále potýká s řadou
terminologických problémů, které vyplývají částečně z interdisciplinární spolupráce mezi
geology a archeology, zčásti z odlišných klasifikačních přístupů v jednotlivých zemích. Diskuse
k této problematice zazněla ve speciálním workshopu „Siliceous rocks and their
nomenclature – an interface of mineralogy, petrography and archaeology“, který byl
uspořádán na 20. celosvětovém setkání mineralogů v Budapešti 2010 (20th General Meeting
of International Mineralogical Association). Zástupci několika zemí zde předložili doporučení,
jak tuto terminologii sjednotit. Návrhy byly publikovány v maďarském časopise
Archeometriai Mühely 2010, č. 3 (je přístupný on-line na stejné adrese). Tento příspěvek
shrnuje a doplňuje návrh za ČR.
Nejvýznamnější skupinu surovin na štípané artefakty představují silicity (siliceous
rocks, silicites). Tento termín zahrnuje všechny druhy rohovců včetně pazourku a je vhodné
jej použít vždy, když se názory na správné označení buď liší (rohovec versus pazourek), a
nebo se chceme do značné míry zprofanovanému termínu pazourek vyhnout. Díky
historickému vývoji se totiž právě termín pazourek (flint) používá v řadě archeologických
nebo i geologických prací ve smyslu silicit a občas dokonce ve smyslu jakýkoliv štípatelný
kámen, což znamená, že zahrnuje i křemence, křišťál a obsidián. Český návrh doporučuje ve
shodě s anglo-americkou nomenklaturou (a též slovenskou) označovat jako pazourek pouze
silicity maastrichtského až danského stáří z křídy nebo analogických kvalitních vápenců.
V Evropě tuto podmínku splňují svrchnokřídové až časně terciérní silicity z Pobaltí, Dánska,
okolí kanálu La Manche, z volyňsko-podolské plošiny na Ukrajině a z kopce Tevel-hegy
v Maďarsku. Ve střední Evropě se termín silicit velmi dobře ujal, v anglicky psané literatuře
zatím nemá tradici, poněvadž je ruského původu. Při praktickém odlišování silicitů od
chalcedonových a opálových hmot ze žil nebo dutin vulkanitů je klíčovým znakem přítomnost
nebo nepřítomnost mikrofosílií. Speciální problém představují ve slovenské a maďarské
literatuře limnosilicity, desítky let označované nevhodně jako limnokvarcity.
Druhá důležitá skupina surovin označená jako minerály SiO2 pokrývá všechny variety
SiO2 hydrotermálního nebo zvětrávacího původu (křemen, křišťál, citrin, záhněda, chalcedon,
jaspis, plasma, křemičité zvětraliny serpentinitů, opál). V této skupině dochází při běžném
určování někdy k zahrnování citrinu a jemně zbarvených záhněd pod křišťál, což ale může
vést ke spojování surovin různé provenience. Nejvíc nejasností je kolem termínu jaspis, pod
který bývají někdy zahrnovány nesprávně i červené silicity (radiolariový jaspis), klastické
sedimenty a metamorfity (červené křemence nebo kvarcity), křemičité železné rudy
(jaspility). Jako jaspis je navrhováno označovat pouze zbarvené chalcedonové hmoty
magmatického, hydrotermálního či zvětrávacího původu. Z hlediska provenience je důležité
odlišit zbarvené chalcedonové a opálové hmoty zvětrávacího původu (křemičité zvětraliny
serpentinitů) od chalcedonů a opálů ze žil a výplní dutin ve vulkanitech.
Ve třetí skupině přírodních skel se někdy objevují problémy při rozlišování obsidiánu
od smolku a perlitu. Petrografické definice jsou založeny na obsahu vody nebo na přirozené
desintegraci. Skla se Szabovy skály u Hliníku nad Hronom (střední Slovensko) nelze zařadit
k obsidiánu buď na základě vysokého obsahu vody nebo podle perlitického rozpadu, i když
ten je někdy zřetelný až pod mikroskopem.
4
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Čtvrtá skupina zahrnuje klastické křemičité horniny (křemence a rohovcové brekcie).
V ní bývají zaměňovány sedimentární křemence a metamorfované kvarcity. V poslední
skupině ostatní horniny se nejvíce nejasností objevuje u termínu porcelanit (jemnozrnný
sediment kontaktně metamorfovaný v okolí vulkanického tělesa nebo vyhořelé uhelné sloje).
Trendy vo využívaní kamenných surovín v paleolite Trenčianskej kotliny
Tomáš Michalík
Predmetom príspevku je prezentácia výsledkov viac ako desaťročie trvajúcich
povrchových prieskumov paleolitických lokalít, situovaných v mikroregióne Trenčianske
Stankovce – Trenčianska Turná – Mníchova Lehota v kontexte rámcových informácií
o ostatných významných lokalitách Trenčianskej kotliny, známych z odbornej literatúry.
Vzhľadom na zameranie stretnutia GEPAARD 2012 bude venovaná osobitná pozornosť
otázke surovín kamennej štiepanej industrie.
Typologicky najstaršie kolekcie pochádzajú zo stredopaleolitických lokalít Zamarovce
(pravdepodobná spodná vrstva – micoquien?), povrchové lokality v katastri Mníchovej
Lehoty (poloha „Biele hliny“, lokalita II + pravdepodobne niektoré artefakty z polohy I)
a Trenčianskej Turnej a ojedinelé stratifikované artefakty z Trenčianskej Turnej – Hámrov I.
Kultúry s listovitými hrotmi sú reprezentované najmä szeletienom, ktorému bolo
prisúdené osídlenie Trenčína IV a Ivanoviec. Z novších lokalít možno za dominantne
szeletiensku považovať Trenčiansku Turnú – Hámry I; pričom časť industrie možno
klasifikovať ako szeletiensku aj v prípade Trenčianskej Turnej I.
Strednú časť mladého paleolitu vypĺňa v celom priestore Stredného Podunajska
gravettien. Z tejto kultúry pochádza najviac lokalít aj v Trenčianskej kotline, ktorú možno –
spolu s nadväzujúcim regiónom Piešťan – považovať za jedno z centier gravettienskeho
osídlenia strednej Európy.
Postgravettienske osídlenie naznačujú okrem lokality Trenčianska Turná VII len
ojedinelé mikrolitické artefakty z ostatných paleolitických lokalít.
Vzhľadom na situovanie primárnych výskytov radiolaritu (oblasť Vršatca), vzdialených
od Trenčianskej kotliny 20 – 30 km bolo zistené bežné používanie tejto atraktívnej suroviny
počas celého paleolitu (aj v postpaleolitických kultúrach).
V strednom paleolite je radiolarit, prevažne jeho červenohnedá varieta, prevažujúcou
surovinou na všetkých lokalitách. Nasledujú iné mieste suroviny, najmä rohovce;
z extralokálnych surovín bol prekvapivo často využívaný limnosilicit, pravdepodobne zo
stredného alebo východného Slovenska. Podobné správanie bolo pozorované aj v szeletiene.
Gravettien je charakterizovaný masívnym prísunom severského pazúriku a jeho
následným používaním pri výrobe kamenných nástrojov. Na troch lokalitách (Trenčianske
Stankovce V, Trenčianska Turná V – tu viac ako 90% a Mníchova Lehota I) bolo identifikované
dominantné postavenie pazúriku v surovinovom spektre, inde je jeho početnosť
porovnateľná alebo nižšia ako v prípade radiolaritu. Limnosilicit bol používaný zriedkavejšie
ako v starších obdobiach. Pazúrik bol častejšie využívaný na výrobu nástrojov, jeho
zastúpenie je v skupine nástrojov zreteľne vyššie ako v iných skupinách. Ostatné suroviny
(rohovce, kremence, silicifikované pieskovce) majú menej významné zastúpenie.
5
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Význam miestnych surovín opätovne rastie v postgravettienskej kolekcii
z Trenčianskej Turnej VII, avšak vzhľadom na početnosť industrie tento údaj nemožno
preceňovať.
Niektoré lokality nemožno jednoznačne chronologicky ani kultúrne klasifikovať, tieto
polohy sú tiež charakterizované prítomnosťou neobvyklých, menej kvalitných surovín
a nižšou početnosťou nálezov kamennej štiepanej industrie.
Určení původu suroviny paleolitických štípaných artefaktů z jeskyně Pod
hradem v Moravském krasu
Zdeňka Nerudová, Antonín Přichystal, Petr Neruda
Nerudová, Z. Přichystal, A. Neruda, P. Určení původu suroviny paleolitických
štípaných artefaktů z jeskyně Pod hradem v Moravském krasu.
Jeskyně Pod hradem se nachází v jižní části Pustého žlebu, naproti vchodu do
Punkevních jeskyní, na skalní ostrožně pod zříceninou hradu Blansek. Vchod jeskyně je ve
velmi strmém severním svahu údolí 60 m nad dnem údolí. Portál je zhruba 4 m široký a 2 m
vysoký.
První nález kamenné industrie zde učinil J. Simon v r. 1940 a šlo o listovitý hrot. Proto zde R.
Musil a K. Valoch v letech 1956-1958 podnikli interdisciplinárně koncipovaný archeologický
výzkum (Valoch 1965).
Vedle značného množství paleontologického materiálu, zejména medvědích kostí,
byly v komplexu vrstev odkryty ojedinělé nálezy kamenné štípané industrie, které byly na
základě stratigrafické pozice a svého charakteru spojovány s kulturami mladého paleolitu,
konkrétně gravettienem, szeletienem a aurignacienem. Nalezená kamenná industrie byla
štípána z několika druhů surovin. U všech kulturních okruhů ale převažoval jeden druh
suroviny, který se makroskopicky jevil jako nepříliš obvyklý. Navíc tato hornina prozatím na
Moravě nebyla na počátku mladého paleolitu zjištěna. Z toho důvodu byla podrobena nové,
detailnější petrografické analýze. Petrografické charakteristiky artefaktů byly provedeny
pozorováním pod stereomikroskopem, jejich barva byla popsána na základě srovnání
s Munsellovou barevnou škálou a hodnoty magnetické susceptibility byly měřeny pomocí
příručního kapametru KT-6. Protože se z důvodu silného navětrání a patinace povrchu
artefaktů nepodařilo pozorováním pod stereomikroskopem surovinu spolehlivě určit, byl
z jednoho artefaktu proveden petrografický výbrus. Charakter původního nepatinovaného
vzhledu, přítomnost hnědých povlaků, výskyt drobných akumulací sirníků, mírně zvýšená
magnetická susceptibilita na největším artefaktu s hodnotou až 0,16 x 10-3 SI, přítomnost
lesklé prachovité složky, tmavší šmouhy nebo šlíry jednoznačně ukazují na naprostou shodu
vlastností s porcelanity z Kunětické hory u Pardubic.
Pro ověření této provenience byla
využita také metoda rentgenové difrakce, která determinaci zcela jednoznačně potvrdila.
Zjištěná surovina nastolila problém vysvětlení paleolitického osídlení jeskyně Pod
hradem, který spočívá v opakovaném výskytu importované, pro paleolit neobvyklé suroviny,
kterou se podařilo doložit v různých chronostratigrafických horizontech jeskyně.
6
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Za nejvýznamnější přínos revize nálezů z jeskyně Pod hradem považujeme identifikaci
porcelanitů z Kunětické hory, které dokládají vazby s oblastí východních Čech. V současnosti
ale nejsme schopni spolehlivě rozhodnout:
- zda byly artefakty (opakovaně v různých epochách) do jeskyně přineseny hotové,
- nebo jestli byly upravovány až v místě (o čemž by mohly svědčit některé úštěpy)
- jsou výsledkem aktivity téže skupiny lidí
- jde o sekundární využití staršího (třeba i náhodně nalezeného) importu.
Problematika radiolaritových industrií z Vlárského průsmyku v Bílých
Karpatech
Martin Oliva
Již před 45 lety Slavomil Vencl ukázal, že převážnou část bohatých radiolaritových
industrií z moravské strany Bílých Karpat lze nepochybně datovat do mladého neolitu, příp.
počátku eneolitu. Tím došlo k dlouhodobému odlivu zájmu o tuto problematiku, která se
nyní, po objevech v Krumlovském lese, ukazuje být velmi zajímavou. Tyto takřka výhradně
radiolaritové industrie, vyráběné excelentní technikou, totiž pocházejí ze zvláštního typu
stanic, jež nenaplňují kriteria trvalého zemědělského osídlení (nedostatek zahloubených
struktur, keramiky a broušených nástrojů), avšak ani parametry dílenských stanovišť
(vzdálenost od vlastních výchozů, pokročilá redukce suroviny, pravidelný výskyt srpových
čepelek). Mimo oblast Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny neznáme ani jediné neolitické či
eneolitické sídliště, na němž by radiolarit převládal nebo se alespoň uplatňoval výrazněji. Z
25 mladoneolitických lokalit, jejichž surovinová spektra vyčísluje P. Šída (AR 2006, tab. 4), se
radiolarit nevyskytl ani na jediné. Setkáváme se tu tedy se stejným jevem jako v
Krumlovském lese a na mnoha dalších exploatačních centrech, kde se masově dobývala a
zpracovávala surovina, ale produkty zůstávaly na místě. Ač se na sídlištích okolo Vláry hojně
vyskytují srpové čepele, takže nešlo o specializované dílny, nýbrž o vesnice zemědělců,
výskyt artefaktů z jiných surovin je zpravidla hluboko pod jedním procentem. Tato sídlště
přitom neleží bezprostředně na surovině, k vydatným zdrojům radiolaritu je nutné vystoupat
několik km do kopců. Dalším nápadným rysem je koncentrace všech bohatých lokalit v údolí
jediné říčky, totiž Vláry. Nejbohatší lokality jsou právě ty, které leží řece nejblíže, na prvém
stupni nad ní. Z objemu muzejních kolekcí a údajů v literatuře se zdá, že vydatnost nalezišť
narůstá směrem po toku Vláry (Štítná nad Vláří, Bylnice I a II, Svatý Štěpán, Sidonie), tj. ze
západu na východ, do nitra Karpat. Tím se tato sídliště sice vzdalují od hlavních sídelních
oikumen v nížinách, ale přibližují k primárním zdrojům radiolaritu na Slovenské straně Bílých
Karpat. Na těchto stanicích se nikdy nenarazilo na neolitickou keramiku a není zpráv, že by tu
kdy byla prozkoumána nějaká rozoraná pravěká jáma. Těmto skutečnostem je asi možno
přisoudit jistý paletnologický význam – v odlehlém údolí Vláry patrně na rozhraní neolitu a
eneolitu sídlila skupina, zabývající se mimo běžných zemědělských prací především
exploatací a mistrným zpracováváním radiolaritu, a to asi bez valných kontaktů s okolním
světem. Místo mylného pojmu „vlárského paleolitika“ tedy můžeme o povlárském neolitu
uvažovat jako o svébytném fenoménu jakési subkultury prospektorů a štípačů radiolaritu.
7
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Pokud se týká paleolitického osídlení, jeho hlubšímu poznání brání nedostatek
nekontaminovaných inventářů. Jediné dvě lokality, které snad můžeme kulturně klasifikovat
(gravettien?), leží bezprostředně nad řekou Vlárou (Bylnice II a Vlachovice), což souhlasí se
sídelním vzorcem zmíněné kultury. V blízkosti zdrojů lze očekávat stopy všech
mladopaleolitických skupin s výjimkou bohunicienu, kde je radiolarit vzácností. Je tedy
překvapující, že se tu dosud neobjevily alespoň listovité hroty a vysoká škrabadla jakožto
projev szeletienu a aurignacienu.
Přesto že se radiolarit nejvíce šíří ve starší době kamenné, zůstávají paleolitické
artefakty na moravské straně v Bílých Karpat jen ojedinělé. Některé z nich lze však datovat již
do středního paleolitu. V neolitu a eneolitu, kam by měla spadat domnělá těžba, využití této
suroviny rapidně klesá, a to i na východní Moravě. Pokud budeme extrakci a distribuci silexů
přisuzovat jen praktické funkce, nebudeme schopni tyto rozpory uspokojivě vysvětlit.
Analýza kamennej industrie z okolia Banskej Bystrice
Martin Kvietok, Štefan Ferenc
Predmetom príspevku je analýza časti kamennej industrie zo zbierok
Stredoslovenského múzea (ďalej len „SSM“) pochádzajúcej tak so starších, ako aj novších
zberových akcii a výskumov. Kolekcia sa skladá z väčšej časti zo štiepanej industrie, ktorá je
doplnená menším množstvom artefaktov hladenej industrie (podložky, mlaty a sekeromlaty).
Zo zbierkového fondu boli vyberané na analýzu predovšetkým predmety pochádzajúce
z priestoru Zvolenskej kotliny a priľahlých oblastí (Starohorské vrchy, Kremnické vrchy,
Žiarska kotlina). Artefakty štiepanej industrie pochádzajú tak z archeologických lokalít mimo
miesta prirodzeného výskytu suroviny, ako aj z miesta prirodzených výskytov suroviny.
Dôvodom bola snaha o porovnanie zastúpenia rôznych surovinových zdrojov na jednej
lokalite resp. sledovanie intenzity využívania prirodzených zdrojov suroviny v jednotlivých
obdobiach praveku. V prípade hladenej industrie sa jedná najmä o ojedinelé nálezy, bez
sprievodných nálezov, o ktorých sa domnievame, že dokladajú ľudskú aktivitu v rámci
širšieho zázemia sídelných areálov. Sledovanými obdobiami boli paleolit, neolit a
predovšetkým eneolit .
Silicitová štiepaná industria nachádzajúca sa v zbierkach SSM je vyhotovená v zásade
z dvoch genetických typov silicitových hornín, pričom oba typy sa formovali v závere (resp. v
postvulkanickom štádiu) miocénnej vulkanickej aktivity stratovulkánov Kremnických vrchov a
Poľany. V prvom prípade ide o silicity (opality), ktoré vznikali metasomatickým zatláčaním
karbonátov (vápence, dolomity) strednotriasového veku, nízkotermálnymi roztokmi vo
finálnej fáze vulkanizmu. Najznámejším náleziskom takýchto hornín je Kremenia pri Horných
Pršanoch, hoci úlomky obdobných silicitov možno nájsť na viacerých miestach s výskytom
karbonátov v Malachovskom predhorí. Ďalšími výskytmi silicitov tohto typu sú návršie Ľahký
kameň pri Dúbravici, alebo Hájny diel v chotári Iliaša. karbonátoch. Na vhodných štruktúrach
došlo k rozpúšťaniu vápencov (odnos CaCO3) a k precipitácii jemnozrnných variet SiO2
(chalcedón, opál, kremeň). Z akcesórií sú prítomné oxidy a hydroxidy Fe a Mn. Lokálne došlo
aj k silicifikácii už preexistujúcich limonitických Fe rúd, ktoré boli v malom množstve ťažené
ako železná ruda (Malachov, Horné Pršany). Druhý genetický typ predstavujú limnokvarcity z
lokalít v severnej časti Žiarskej kotliny (Stará Kremnička, Bartošova Lehôtka). Jedná sa o
8
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
sedimentárne horniny vznikajúce v kontinentálnch plytkovodných podmienkach. Konkrétne
išlo o plytké jazerá, ktoré boli naplnené vodou s vysokým obsahom kyseliny kremičitej, ktorá
pochádzala s roztokov reprezentujúcich finálne štádium vulkanickej činnosti. Priama spätosť
limnokvarcitu s hydrotermálnymi roztokmi Kremnického stratovulkánu je tiež doložená
zvýšenými obsahmi As a Hg v týchto horninách.
Hladená industria nachádzajúca sa vo fondoch SSM, je vytvorená jednak z
vulkanických hornín andezitového zloženia, jednak z klastických sedimentov, najmenej je
zastúpená hladená industria z karbonátových hornín. Z vulkanických hornín je zastúpený
najmä pyroxenický andezit, vulkanoklastické horniny predstavuje sklovitý tufitický pieskovec
(miocén). Primárne výskyty týchto hornín sa nachádzajú na SV okraji vulkanického aparátu
Kremnických vrchov. Často sú zastúpené klastické sedimenty (značná časť kameňomlatov a
podložiek zo Španej Doliny), pričom ide o kremence (kremenné pieskovce) resp. kremennoarkózové pieskovce. Materiál stratigraficky spadá do obdobia spodného triasu (skýt) a patrí
lúžňanskému súvrstviu. Tieto horniny majú široký areál primárneho výskytu v oblasti medzi
Balážami a Korytnicou, plošne menšie, no časté výskyty sa nachádzajú v širšom okolí Starých
Hôr, Harmanca, Uľanky a Španej Doliny. Karbonátové horniny – dolomit (str. trias), sú
zastúpené najmenej, čo je prirodzené aj z hľadiska nevhodnosti dolomitu (obvykle je
tektonicky porušený a rozpadavý) na výrobu hladenej industrie. Nálezy dolomitovej hladenej
industrie iba v jaskyni Driekyňa, môžu indikovať striktné využívanie lokálneho zdroja (ústie
doliny Driekyňa). Charakter hladenej industrie uloženej v zbierkach SSM, nenaznačuje
pravekú ťažbu primárnych výskytov vyššie uvedených hornín, ale skôr zber tvarovo vhodných
obliakov z alúvia vodných tokov. V takomto prípade by išlo o prirodzenú selekciu suroviny –
po dlhšom transporte poskytuje alúvium mechanicky najodolnejšie horniny. Otázkou ostáva
zdroj dolomitovej industrie. Dolomit sa vo veľkom množstve vyskytuje na desiatkach lokalít v
okolí Banskej Bystrice, no zväčša je tektonicky drvený. Transport v lokálnej riečnej sieti je
pomerne malý a nemusí postačovať na dokonalú selekciu suroviny. Do úvahy teda ešte
prichádza zber dolomitových obliakov z alúvia Hrona (primárna oblasť výskytu v najvyššej
časti toku tejto rieky).
Morava na úsvitu mladého paleolitu
(z pohledu zásobování surovinami)
Petr Škrdla
Na úsvitu mladého paleolitu jsou na Moravě doloženy tři technokomplexy:
bohunicien, szeletien a vyvinutý aurignacien.
Bohunicien
Surovinová základna bohunicienu na Moravě je založena na exploataci lokálních
zdrojů, importy z větších vzdáleností se objevují ojediněle, nejvíce z nich je zastoupen
radiolarit. Méně se používal eratický silicit a pouze ojediněle se vyskytl limnosilicit. Na
lokalitách v prostoru Brněnské kotliny převažuje lokální rohovec typu Stránská skála, na
lokalitách v okolí Krumlovského lesa rohovec typu Krumlovský les, na Prostějovsku sluňák.
9
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Tyto hlavní suroviny doplňují blíže neurčené jurské rohovce, křídové spongiové rohovce,
křemičité zvětraliny, křemen a droba.
Podobně například na lokalitě Hradsko v Čechách se využíval lokální tefrit, eratický
pazourek z nedalekých zdrojů a pouze ojediněle je doložen radiolarit, na lokalitě Nižný
Hrabovec na východním Slovensku se používal zejména lokální silicifikovaný jílovec a černý
menilitový rohovec, které doplňoval eratický silicit, limnosilicit, obsidián, případně další
suroviny (možná kontaminace jinými technokomplexy), v Dzierzyslawi v Polsku byl
zpracováván lokální eratický silicit, Kulichivka na Ukrajině je zaměřena na zpracování
lokálního andezitu …
Szeletien
Surovinová základna szeletienu je obdobně jako v případě bohunicienu založena na
exploataci lokálních zdrojů, importy z větších vzdáleností se objevují ojediněle, nejvíce z nich
je na Moravě opět zastoupen radiolarit, méně eratický silicit. Na povrchových lokalitách byly
získány i další suroviny, jejich příslušnost k szeletienu ale není průkazná. Tyto hlavní suroviny
doplňují blíže neurčené jurské rohovce, křídové spongiové rohovce, rohovce typu
Olomučany, křemičité zvětraliny, plazma, křemen.
Na západoslovenských lokalitách v povodí Váhu dominuje lokální radiolarit, ojediněle
se objevuje eratický silicit, obsidián, limnosilicity a maďarské suroviny (křemenný porfyr).
Aurignacien
Obecně lze na základě stratifikovaných nálezů konstatovat, že v případě Brněnské
kotliny a Krumlovského lesa surovinová základna vyvinutého aurignacienu pokračuje v tradici
tranzitních technokomplexů, tzn., že je založena na exploataci místních zdrojů, které doplňují
další místní suroviny a málo četné importy (eratický silicit, radiolarit). Pouze Napajedla se
odlišují, protože tamní industrie je založena na importu eratického pazourku, jehož nejbližší
využitelné zdroje jsou ve vzdálenosti minimálně 60 km vzdušnou čarou, pravděpodobně byl
ale získáván ještě z větší vzdálenosti. Výrazně pestřejší je aurignacien sp. (tj. pokud vezmeme
v úvahu povrchové kolekce).
Predbežné výsledky analýzy produkcie geometrických mikrolitov z rádiolaritu
v Pavlove I
Michaela Polanská
Geometrické mikrolity sú považované od konca 60-tych rokov za « fossiles
directeurs » moravského Pavlovienu (28.000 - 25.000 BP). Hoci sa tieto artefakty
nachádzajú masívne
v Pavlove I a v Předmostí I, záujem archeológov upútali hlavne z
typologického hľadiska. Tieto « armatures » pochádzajúce z Pavlova I poukazujú na
extrémnu štandardizáciu finálneho produktu. Táto štandardizácia je podčiarknutá
produkciou predeterminovaného polotovaru (čepieľky), ktorý však môže byť produkovaný
viacerými metódami. Cieľom tohto príspevku je poukázať na výrobu polotovaru a na jeho
vplyv na výsledný artefakt (v tomto prípade geometrického mikrolitu).
10
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Charakteristika a rozlišení kulmských hornin používaných v eneolitu na
Opavsku, Krnovsku a v Hlinsku u Lipníku nad Bečvou
Vojtěch Wertich
Z archeologických výzkumů z mnoha lokalit střední, severní Moravy a Horního Slezska
pochází nálezy broušené kamenné industrie (BKI) vyrobené z kulmských hornin. Tyto
artefakty jsou si makroskopicky velmi podobné, úkolem je tedy zjistit, zda by se dala BKI
z různých lokalit či dílen od sebe rozlišit po petrografické či geochemické stránce. Tyto
informace by pak mohly pomoct při mapování distribuční sítě artefaktů a vyhledávání zdrojů
kamenných surovin.
Nejpočetnější soubory BKI pocházejí z lokality návršního opevněného sídliště kultury
nálevkovitých pohárů v Holasovicích u Opavy (Janák - Přichystal 2006) a z hradiska lidu
badenské kultury poblíž Hlinska u Lipníku nad Bečvou (Pavelčík 1990). Petrografická
charakteristika hornin ukázala, že nejčastěji použitou kamennou surovinou k výrobě
artefaktů jsou kulmské prachovce (siltovce - starší název) až prachovité břidlice.
Na artefaktech z lokalit střední Moravy, hradiska u Hlinska, Opavska a Krnovska byly
provedeny podrobné petrografické a geochemické analýzy, které ukázaly, že u artefaktů
z kulmských prachovců (prachovitých břidlic) můžeme vyčlenit dva typy použitého
prachovce. První typ má zvýšený obsah těžkých prvků (Fe + Ti) na úkor lehčích prvků,
především křemíku. Druhý typ naopak snížený obsah těžkých prvků.
Artefakty z Hlinska jsou shodné s hodnotami siliciklastického kulmského prachovce a
patří do skupiny se zvýšeným obsahem křemíku (2. typ). První typ (zvýšené Fe + Ti) je
v minoritě, prozatím byl detekován u čtyř artefaktů pocházejících z lokalit Opava-Jaktař,
Kobeřice a Bolatice. Velmi podobné hodnoty vykazuje vzorek horniny z výchozů v Táborském
lese (moravické souvrství; k. ú. Brumovice, okr. Opava). Protože byly artefakty se sníženými
hodnotami těžkých prvků (2. typ) nalezeny i na lokalitách Opavska a Krnovska, nemůžeme
s těmito dvěma typy počítat jako s hlavními rozpoznávacími faktory mezi soubory BKI
z Hlinska a Holasovic. Rozdíly se ukázaly až při analýzách zastoupení stopových prvků, kde se
artefakty z Hlinska projevovaly jako vysoce obohaceny o baryum - prvek vázaný v minerálu
barytu.
Z výsledků analýz BKI můžeme vyvodit určité závěry:
1.
Nejednotnost v zastoupení hlavních oxidů u artefaktů (1. a 2. typ) ze
severomoravských lokalit by mohla ukazovat na více zdrojů získávání kulmských prachovců
v prostoru severní Moravy a části Horního Slezska.
2.
BKI z Hlinska naopak vykazuje pozoruhodnou jednotnost v hlavních oxidech,
magnetické susceptibilitě i stopových prvcích u všech analyzovaných artefaktů. To potvrzuje
místní získávání kamenné suroviny pro výrobu broušených artefaktů. Obsah barya je
dostatečně kontrastní oproti ostatním lokalitám, ale k jeho přesnému zjištění je bohužel
zapotřebí celohorninových analýz.
Literatura:
Janák, V. & Přichystal, A. (2006): Ateliér kultury nálevkovitých pohárů na výrobu broušené
industrie z kulmských hornin v Holasovicích, okr. Opava. - Archeologické studie
Univerzity Hradec Králové, 1, 177-188. Hradec Králové.
11
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Pavelčík, J. (1990): Těžba a zpracování kamene na výšinné eneolitické osadě u Hlinska u
Lipníku nad Bečvou. - Časopis Slezského muzea, série B - Vědy historické, 39, 97105. Opava.
Příspěvek k problematice křemičitých zvětralin a jejich využívání v neolitu na
jižní a jihozápadní Moravě
Martin Kuča, Jaroslav Bartík
Různé variety křemičitých zvětralin bývají pravidelně zastoupeny v kolekcích
štípaných kamenných artefaktů na paleolitických, neolitických i eneolitických lokalitách jižní
a jihozápadní Moravy. Zdejší křemičité zvětraliny serpentinitů či jiných hornin mohou být
různé jakosti a často přecházejí až do variet opálů a chalcedonů. Surovinám vhodným pro
výrobu štípané kamenné industrie na jihozápadní Moravě se již věnoval M. Vokáč, který
v tomto prostoru rozlišil několik typů těchto zvětralin (srovnej VOKÁČ 2003; 2004). Další
křemičité zvětraliny a jejich zdroje ze sledovaného území popisuje i J. Kovárník (např. 1980;
2011a; 2011b).
Některé z významněji zastupovaných variet křemičitých zvětralin jsou již podrobně
zpracovány a jsou nám známy i jejich exploatační zdroje (např. křemičitá zvětralina typu
plazma (PŘICHYSTAL 2009 s další lit.). Z jižní a jihozápadní Moravy však evidujeme i další
křemičité zvětraliny, které často tvoří významnější část kolekcí a v mnoha případech se jeví i
jako chronologicky citlivý ukazatel. Patří mezi ně např. křemičitá zvětraliny typu Ctidružice či
typu Lesůňky, které již dříve blíže popsal ve své práci M. Vokáč (2003). Příspěvek se věnuje
především problematice křemičité zvětraliny typu Ctidružice, jelikož již delší čas cítíme jisté
odlišnosti mezi takto označovanou surovinou z prostoru Brněnska a Tišnovska a surovinou
s největší koncentrací na jihozápadní Moravě. Stejný název byl užíván pro dvě suroviny
odlišného původu, které obě hrály význam v odlišných etapách doby kamenné. Primárním
cílem příspěvku je tak shrnout dosavadní poznatky o těchto křemičitých zvětralinách a jejich
využívání v jednotlivých kulturách neolitu na území jižní a jihozápadní Moravy.
Literatura:
KOVÁRNÍK, J. 1980: Terénní průzkum pravěkých lokalit na jihozápadní Moravě, Přehled
výzkumů 1978, 65-67.
KOVÁRNÍK, J. 2011a: Výchozy štípatelných surovin z jihozápadní Moravy. In: 5th
International Petroarchaeological Workshop. Volume of abstracts. Sborník
abstrakt, 15. Brno.
KOVÁRNÍK, J. 2011b: Další výchozy štípatelných surovin na jihozápadní Moravě. Živá
archeologie 13, 22-27.
PŘICHYSTAL, A. 2009: Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. Brno.
VOKÁČ, M. 2003: Suroviny kamenné štípané industrie v pravěku jihozápadní Moravy.
Diplomová práce uložená na ÚAM FF MU Brno.
VOKÁČ, M. 2004: Suroviny štípané industrie v pravěku jihozápadní Moravy. AMM sci. soc. 89,
167-206.
12
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Úvod do projektu studia dlouhodobých a událostních redepozic materiálů ve
vztahu k výplním archeologických objektů
Daniela Valentová, Lenka Lisá
Studium sedimentárních struktur výplní archeologických objektů, je klíčovým pro
pochopení jejich funkce a zániku, případně postsedimentárních změn spojených například se
zemědělstvím, které v krajině dodnes probíhají. Texturní a mikrotexturní prvky v rámci
těchto výplní proto můžeme přiřadit jak k dlouhodobým tak i událostním redepozicím a
postsedimentárním změnám v důsledku pozdějších procesů. Vzhledem k faktu, že studium
sedimentárních a postsedimentárních procesů v čistě přírodních (neantropogenních)
podmínkách je omezeno špatně identifikovatelným množstvím faktorů vstupujících do
sedimentačních procesů, bylo navrženo zasazení studia těchto procesů do prostoru
archeologických objektů. Tak lze umožnit lepší definovatelnost podmínek, které hrály roli
během vlastní redepozice a procesů s ní spojených.
Dizertační práce je rozdělena do dvou navzájem propojených částí. První část
zahrnuje sedimentologické, mikrostratigrafické a geochemické zhodnocení materiálů z výplní
hrotovitých rondelových příkopů (v kontextu současně probíhajících výzkumů studia fytolitů,
pylů a archeologického výzkumu). V této části jsou na základě rešerše a vlastních pozorování
navrženy hypotézy způsobu zaplňování archeologických objektů a definování podmínek,
které budou následně zohledněny v části experimentální. Tento projekt je z části financován
z prostředků grantového projektu GACR: P405/11/1590.
Stredopaleolitická kamenná štiepaná industria z extravilánu Veľkého Šariša
a Prešova – polohy Bikoš V, Kráľova hora X
Adriána Voľanská
K rozšíreniu poznatkov o paleolitickom osídlení prešovsko-veľkošarišskej oblasti došlo
po roku 1989, kedy povrchovými zbermi bolo v priestore Bikoša objavených šesť a z Kráľovej
hory deväť paleolitických staníc z obdobia stredného a mladého paleolitu. Dlhodobý záujem
o tento priestor vyplýval zo skutočnosti, že uvedené lokality sa nachádzajú nad prelomovým
údolím rieky Torysa. Obdobie stredného paleolitu môžeme sledovať na základe analýz
súborov industrií z polôh Bikoš III, Bikoš V, Bikoš VI, Kráľova hora V a Kráľova hora X.
K najexponovanejším staniciam patrí Kráľova hora X, ktorá je charakterizovaná najmä
industriou masívnych tvarov vyrobených z andezitu (46 ks) a Bikoš V vyznačujúci sa bohatým
súborom rádiolaritových, kremenných a rohovcových artefaktov (1850 ks). Časovo-kultúrne
zaradenie určené Dr. Báneszom Bikoša V možno spájať s technológiami mladšieho úseku
stredného paleolitu - zúbkovaného moustérienu. Otázka bližšieho zaradenia nálezov zo
stanice Kráľova hora X je komplikovaná dominantným zastúpením andezitu ako
východiskovej suroviny. Táto hornina súvisí s neďalekými zdrojmi Šarišského hradného
kopca. Industria pre svoju spomínanú masívnosť pôsobí archaickým dojmom, avšak je
pravdepodobné, že sa jednalo o nástroje spojené so základnými výrobnými procesmi
(podložka, sekáčovité tvary, hrubé driapadlá, klinovité jadrá). Stredný paleolit sa v okolí terás
13
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
strednej Torysy vyskytuje čoraz výraznejšie, čoho dokladom sú povrchovými zbermi
zaevidované ďalšie tri stanice – Medzany-Kamenec I, Šarišské Michaľany-Bogone, Červenica
pri Sabinove-Háj.
Možnosť zaradenia brúseného kamenného artefaktu z Medzian, okr. Prešov
do súboru paleolitických industrií.
Marián Vizdal
Paleolitické stanice v Medzanoch, poloha Kamenec I, II sú povrchovými zbermi
sledované od roku 2007, aj keď na osídlenie tejto polohy upozornil amatérsky archeológ O.
Lorenc už v deväťdesiatych rokoch. Počas jednotlivých prieskumov sa podarilo sústrediť
rozsiahly súbor kamennej štiepanej industrie (Kamenec I – 1015 ks, Kamenec II – 563 ks).
Najstaršie osídlenie polohy Kamenec I sa spája s nálezmi mousteroidnej tradície.
Zvlášť intenzívne je zastúpená kultúra aurignacienu s rôznymi vývojovými fázami, ktoré
svedčia o viacnásobnom osídlení tejto polohy v staršom úseku mladého paleolitu. Sporadicky
(cca 10 %) sú prítomné nástroje z gravettienu. V novembri 2011 bol 50 m severozápadne od
kóty 361 nájdený artefakt z bližšie neurčenej metamorfovanej horniny, ktorého jedna plocha
vykazuje úpravu brúsením. Pripomína podobné klinovite pribrúsené kusy kameňov z Moravy
(Předmostí, Pavlov I) a z Willendorfu pri Dunaji. Z územia Slovenska sú spomenuté ojedinelé
brúsené artefakty z Cejkova a Banke-Kňazovici. Nálezový kontext, v ktorom úplne absentujú
doklady prítomnosti človeka v neolite a eneolite, ako aj tvarové analógie, dovoľujú spájať
brúsený nástroj z Medzian s bližšie neurčenou paleolitickou kultúrou.
Paleoprostredie neandertálcov na území Slovenska v kontexte klimatických
zmien počas vrchného pleistocénu – súčasný stav poznania
Martin Sabol, Tomáš Čeklovský, Radoslav Beňuš, Marianna Kováčová, Silvia Bodoriková,
Peter Joniak, René Putiška, Júlia Zervanová, Martin Valček & Marián Bošanský
Životné prostredie neandertálskej populácie sa počas vrchného pleistocénu (120 –
11,7 ka BP; MIS 5e-2) výrazne zmenilo na celom území jej výskytu z dôvodu klimatických
zmien, ktorých odrazom v terestrickom prostredí sú zistené rozdiely v zložení fosílnych
spoločenstiev. Na území Slovenska je prítomnosť neandertálcov doložená minimálne na 31
lokalitách z obdobia stredného paleolitu. Okrem 2 lokalít s nálezmi anatomických zvyškov
neandertálcov (Gánovce a Šaľa), sú zvyšné známe najmä nálezmi ich kamennej industrie. Len
výnimočne reprezentujú aj trvalejšie osídlenie s množstvom fosílnych nálezov, zachytené
najmä v Bojniciach, Čertovej peci, Bešeňovej, Hôrke-Ondrej a v Gánovciach. Fosílne zvyšky
organizmov z týchto lokalít sú okrem náleziska Hôrka-Ondrej (Kaminská (ed.), 2000)
spracované len čiastočne (Čertova pec, Gánovce) alebo neboli dosiaľ komplexne
vyhodnotené (Bojnice, Bešeňová). Na území Bojníc je neandertálske osídlenie
dokumentované v polohách Prepoštská jaskyňa (Bojnice I) a Hradná priekopa (Bojnice III).
Výskumy Prošeka (1952) a Bártu (1966) v Prepoštskej jaskyni preukázali osídlenie s kultúrou
14
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
ml. moustérienu, datované do obdobia pred 40 000 BP (Kaminská & Neruda 2010). Výskum
Hradnej priekopy v rokoch 1966-1969 odhalil 11 kultúrnych vrstiev so štiepanou industriou
(taubachien), datovaných do záveru ému až začiatku vislanu (Bárta 1972). Posledný výskum
jaskyne Čertova pec pri Radošinej z rokov 1958-1961 (J. Bárta) zistil tri paleolitické vrstvy s
industriou. Nález ohniska vo vrstve 4 s kamennou industriou zo szeletienu poskytol vekový
údaj 38 320 ± 2 480 BP (Musil 1996), zatiaľ čo výskum osteologických zvyškov hyeny
jaskynnej poskytol vek 51 200 ± 3 000-4 900 BP (Nagel, ústna informácia). Hoci fosílne nálezy
z lokality vyhodnotil už čiastočne Musil (1996), časť zvyškov zostala ešte nespracovaná.
Najdôležitejšou neandertálskou lokalitou na Slovensku je travertínová kopa Gánovce-Hrádok
so sedimentárnym záznamom zo záveru sálskeho komplexu až holocénu. Systematický
výskum bol realizovaný v rokoch 1955-1960 (Vlček et al. 1958, Vlček 1969). Základna analýza
paleontologických nálezov cicavcov, mäkkýšov a rastlín poskytla hrubý obraz o klíme a
paleoprostredí v okolí Gánoviec v čase tvorby travertínovej kopy. Miesto nálezu zvyškov
neandertálskeho človeka bolo datované do obdobia 105 000 BP (Jäger 1989). V súčasnosti je
tento dátum spochybňovaný (Rabeder, ústna informácia) a aj paleontologické nálezy z
lokality neboli dosiaľ komplexne vyhodnotené. Nádejnou lokalitou je aj Bešeňová, kde zatiaľ
nebol uskutočnený systematický výskum, hoci v polohe „Skalie“ bol v roku 1960 J. Kovandom
nájdený artefakt z kremeňa (Kaminská 2005) a z polohy „Báňa“ pochádzajú nálezy
pleistocénnej fauny, ktorá nebola dosiaľ komplexne spracovaná.
V rámci plánovaných projektov (Vega 1/0396/12 a APVV 0123-11) sa uskutoční
definovanie taxonomickej diverzity vyhynutých organizmov (morfometrická a
morfodynamická analýzá, analýza fosílnej DNK), rekonštrukcia paleoprostredia (analýza
izotopov 18O, 13C a 15N) a exaktné stanovenie veku nálezov (AMS datovanie). To umožní
presne definovať základné eventy globálneho aj lokálneho charakteru na skúmanom území
ako z evolučno-fylogenetického, tak aj z klimaticko-environmentálneho hľadiska. Na základe
fosílneho záznam ako dôkazu viacnásobných imigrácií bude možné rekonštruovať migračné
mapy vrátane migrácií loveckých skupín neandertálcov na území Slovenska.
Surovinová báza paleolitických sídlisk v katastri Ratnoviec
Dušan Thurzo
V rokoch 2004 – 2012 bol realizovaný systematický prieskum južnej časti
moravianskeho sídliskového areálu v katastroch obcí Banka (hlavne jej južnej časti)
a Ratnovce v okrese Piešťany na západnom Slovensku. Povrchovým prieskumom bolo
identifikovaných 32 priestorovo definovaných lokalít a skupina izolovaných nálezov
s dokladom paleolitického osídlenia. Prevažná väčšina osídlenia patrí gravettienu,
v podstatne menšej miere je zastúpený szeletien, stredný paleolit a neskorý paleolit, resp.
mezolit. Pri niekoľkých nálezoch možno predpokladať staropaleolitický pôvod.
Priamo v katastri Ratnoviec evidujeme 22 lokalít a početné izolované nálezy. Najstaršie
datovateľné osídlenie spadá do szeletienu, ktorý je jednoznačne determinovateľný
v materiáli polykultúrneho sídliska v polohe Ratnovce XII. Ďalšie nálezy predgravettienskeho
charakteru nie sú kultúrne zaraditeľné.
Analýza surovinových zdrojov je realizovateľná len v relatívne homogénnejších
súboroch gravettienskeho osídlenia, nakoľko staršie osídlenie je takmer vždy kontaminované
15
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
mladšími fázami osídlenia a nie je možné exaktne určiť, ktoré nálezy patria do tej či onej fázy
osídlenia. Vzhľadom na skutočnosť, že na časti sídlisk sa zachoval osteologický materiál,
možno sledovať v menšej miere aj využívanie kostí ako suroviny na výrobu nástrojov
a taktiež stopy rezania a štiepania. Typy kamennej suroviny boli určované len odhadom, bez
použitia invazívnych metód. Preto je určenie suroviny len orientačné.
Surovinová analýza bola zameraná na nasledovné skupiny nálezov: štiepanú
industriu, opracované a neopracované kamene, pigmenty a kostené nástroje (vrátane
zásahov na kostiach). Z analýzy predovšetkým štiepanej industrie vyplýva istá preferencia
importovaných surovín, predovšetkým morénového pazúrika, a sporadický výskyt kamennej
suroviny z východného alebo stredného Slovenska. Lokálne a semilokálne suroviny
pochádzajú takmer bez výnimky zo sekundárnych až terciárnych zdrojov, len úplne ojedinele
sa vyskytli náznaky toho, že by kamenná surovina mohla pochádzať z ťažby v primárnom
zdroji. Pomer medzi importovanými a lokálnymi surovinami sa nejaví ako chronologicky
signifikantný.
Opracované a neopracované kamene (na niektorých sídliskách zastúpené nezvyčajne
hojne) pochádzajú z najväčšou pravdepodobnosťou z lokálnych zdrojov a to riečnych
sedimentov. Tvar niektorých okruhliakov svedčí o veľmi starostlivom výbere a badať aj istú
preferenciu suroviny. Zvláštnu skupinu nálezov tvoria ojedinelé nálezy nadstavbových javov
(antropomorfné okruhliaky, brúsený idol) avšak ich petrografická príslušnosť úplne koreluje
s nálezmi pracovných nástrojov.
Opracované kosti sa vyskytli ojedinele a to aj na lokalitách, kde sa osteologický
materiál zachoval v dobrom stave. Ide o kosti mamuta a soba.
Minerálne farbivá sa často vyskytovali na väčšine lokalít, našli sa kusy suroviny alebo
hrudky vypáleného farbiva, žltého alebo červeného okru.
Výsledky analýz sídliskovej štruktúry v mladom paleolite na strednom
a dolnom Považí s ohľadom na surovinovú základňu
Ondrej Žaár, Ľubica Blašková
Príspevok sa zaoberá výsledkami povrchových prieskumov na strednom a dolnom
Považí v rokoch 2009-2012, počas ktorých sa overovali mladopaleolitické lokality a nálezy
štiepanej kamennej industrie, ktoré nebolo možné presnejšie datovať a kultúrne zaradiť. Do
analyzovaného súboru sa zahrnuli nálezy s potenciálnym datovaním do obdobia paleolitu
známe zo staršej literatúry a dokumentácie AúSAV. Zároveň sa overovali polohy a oblasti,
v ktorých paleolitické osídlenie doteraz nie je doložené. Na niektorých sa počas týchto
prieskumov našla kamenná štiepaná industria datovaná do viacerých období praveku.
Počet analyzovaných lokalít je 190, z nich 112 bolo overených v teréne a zameraných
pomocou GPS. Z celkového počtu sa na 30 lokalitách doteraz konal archeologický výskum
alebo sondáž, v 18 prípadoch ide o ojedinelé nálezy. Základné datovanie súboru bolo
rozdelené na paleolit (?) – 69 lokalít, mladý paleolit (?) – 27 lokalít a mladý paleolit – 94
lokalít. Napriek opakovaným povrchovým zberom na niektorých lokalitách ostáva 90 lokalít
bez presnejšieho kultúrneho zaradenia. Kultúrne zaradenie lokalít je nasledovné: szeletien –
11 lokalít, szeletien (?) - 17 lokalít, starší gravettien – 3 lokality, starší gravettien (?) – 1
lokalita, gravettien – 59 lokalít, gravettien (?) – 18 lokalít.
16
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Súbor sa posudzoval na základe viacerých kritérií po jednotlivých celkoch
a porovnávali sa geomorfologické a hydrologické údaje. Ďalej sa sledovala surovinová
a typologická skladba štiepanej kamennej industrie.
Analýzou materiálu sme zistili preferencie a rozdiely v surovinovom zastúpení ako
v jednotlivých kultúrach, tak aj niektoré špecifiká mikroregiónov v údolí Váhu. V prvom rade
ide o oblasť Vlárskeho priesmyku s absolútnou prevahou Karpatských radiolaritov a takmer
úplnou absenciou silicitov glacigénnych sedimentov (SGS) a silicitov krakowskoczenstochowskej jury (SKCJ), s výnimkou lokality Považská Bystrica – Hradište. Druhou
oblasťou je mikroregión Trenčianskej Turnej a blízkeho okolia, kde sa v určitom období
objavuje prímes limnosilicitov a SKCJ, ktorá na ostatnom širšom okolí chýba. Tretí
mikroregión tvorí oblasť Nového Mesta nad Váhom, ktorý spája pomerne rovnaké početné
zastúpenie radiolaritov a SGS (to sa objavuje aj na niektorých lokalitách v širšom okolí).
Štvrtú oblasť tvorí okolie Moravian nad Váhom, kde sa sústreďuje veľké množstvo lokalít
s absolútnou prevahou SGS. Poslednú oblasť tvorí územie malokarpatských priesmykov
a predhorí Malých Karpát, kde sa vo veľkej miere objavuje využívanie miestnych
rohovcových (?) a radiolaritových (?) štrkov.
Analýza štiepanej kamennej industrie zo Žabokriek nad Nitrou
Adrián Nemergut, Miloš Gregor
Paleolitické osídlenie v Žabokrekoch nad Nitrou sa koncentrovalo na pravom brehu
rieky Nitra, na J svahoch Strážovských vrchov, v polohe zvanej Striebornica. Z povrchových
zberov J. Bártu sú známe 3 polohy. Polohu I lokalizoval 500 m JJZ od kóty 259, polohu II
označil ako kótu 259 (vrch Striebornice) a polohu III situoval 300 J od kóty 259.
Prvé nálezy z lokalít získal zberom J. Bárta v rokoch 1961-1962, pričom v zberoch pokračoval
až do roku 1971. Okrem neho vykonali povrchový zber na lokalite aj miestni zberatelia J.
Bezák a P. Bezák v roku 2006. V rokoch 2010-2011 boli polohy I-III za účasti J. Bezáka, Ľ.
Blaškovej, A. Nemerguta a O. Žaára overené a zamerané pomocou GPS.
V rámci súboru štiepanej industrie boli vyčlenené tri základné skupiny surovín. Prvá
skupina zahŕňa štiepanú industriu zhotovenú z importovaných surovín a do druhej skupiny
boli zaradené úštepy zhotovené z domácich surovín. Silicity s nejasnou provenienciou
a silicity so zjavnými znakmi termálnej alterácie boli zaradené do tretej skupiny. Prvá skupina
zahŕňa artefakty vyrobené zo silicitov krakovsko-čenstochovskej jury a eratické silicity
z glacigénnych sedimentov. Úštepy zo silicitov krakovsko-čenstochowskej jury typu A
predstavujú najpočetnejšiu skupinu importovanej suroviny. Okrem samotnej štiepanej
industrie bolo identifikované značné množstvo odpadu pochádzajúce z výroby artefaktov.
Preto je možné uvažovať o importe celých silicitových konkrécií priamo na lokalitu. Na
základe makroskopických znakov boli v súbore štiepanej industrie identifikované silicity
z machovkovitých vápencov dánskeho veku a silicity z kriedových útvarov maastrichtského
veku, ktoré spolu patria do skupiny eratických silicitov z glacigénnych sedimentov. Tento typ
suroviny predstavuje import zo severnej Moravy a Sliezska.
Do skupiny domácich surovín boli zaradené rádiolarity typu Vršatecké Podhradie,
limnosilicity, a numulitové silicity. Rádiolarity typu Vršatecké Podhradie boli vyčlenené na
základe charakteristickej červenohnedej farby. Limnosilicity sa vyznačujú veľkou variabilitou
17
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
ale spoľahlivo je ich možné identifikovať na základe fragmentov fosílnej flóry. Osobitnú
skupinu tvoria numulitové silicity, ktoré sa vyznačujú makroskopicky dobre pozorovateľnými
fosíliami (numulitmi). Primárny pôvod suroviny nie je doposiaľ známy, ale mohla byť
získavaná z neogénnych a kvartérnych štrkovitých sedimentov.
Do tretej skupiny boli zaradené silicity so zjavnými znakmi termálnej alterácie
(prepálené silicity) a silicity, ktorých provenienciu nie je možné presne stanoviť.
Z polohy I pochádzajú z prieskumu J. Bártu ojedinelé nálezy úštepov a fragmentov
úštepov, predovšetkým z patinovaného silicitu. Početnejšie nálezy pochádzajú z polohy II. V
kolekcii získanej J. Bártom, ako aj z overovacieho prieskumu z rokov 2010-2011 dominuje
v surovinovom zložení patinovaný silicit a rádiolarit. V typologickej skladbe industrie
prevládajú driapadlá a škrabadlá. Dopĺňajú ich rydlá, retušované čepele, retušované úštepy
a pod. Súbor z polohy III, pozostávajúci z nálezov J. Bártu a nálezov z prieskumu z roku 20102011, poukazuje na dominantné zastúpenie patinovaného silicitu (eratické silicity
z glacigénnych sedimentov) a silicitov krakovsko-čenstochovskej jury. Z retušovaných
nástrojov sú najpočetnejšie škrabadlá. Ojedinele sa vyskytujú retušované čepele a
retušované úštepy. V kolekcii J. Bezáka a P. Bezáka, ktorí nálezy zo všetkých polôh zlúčili do
jedného súboru, bol najčastejšie použitý patinovaný silicit (eratické silicity glacigénnych
sedimentov) a rádiolarit. Medzi retušovanými nástrojmi, ktoré čiastočne spracovala Ľ,
Kaminská (2008, 87) prevládajú driapadlá. Najvýraznejším typom v kolekcii sú plošne
opracované listovité hroty.
Nálezy zo Žabokriek nad Nitrou datoval J. Bárta (1965, 113) na základe plošne
retušovaných artefaktov do szeletienu. S veľkou pravdepodobnosťou však ide o nálezy
z micocquienu, na čo poukázala Ľ. Kaminská (2008, 87).
Literatúra:
BÁRTA, J. (1965): Slovensko v staršej a strednej dobe kamennej. Bratislava.
KAMINSKÁ, Ľ. (2008): Stredopaleolitické nálezy zo Žabokriek nad Nitrou. AVANS 2006, 87.
Archeozoologické spracovanie pozostatkov lovnej zveri z gravettienskych
sídlisk Trenčianske Bohuslavice – Pod Tureckom a Moravany nad Váhom –
Lopata II
Martin Vlačiky
Trenčianske Bohuslavice – Pod Tureckom a Moravany nad Váhom – Lopata II patria
k najvýznamnejším a najmodernejšie preskúmaným gravettienskym sídliskám na území
Slovenska. Predkladaný príspevok sa zaoberá detailnou archeozoologickou analýzou
pozostatkov lovnej zveri na spomínaných sídliskách, ktorej sa autor venuje od roku 2005.
Spracovaný materiál pochádza v prípade Trenčianskych Bohuslavíc z výskumu J. Bártu z 80.
rokov 20. storočia a z malej prieskumnej sondy, ktorá bola na lokalite realizovaná v roku
2008 (Vlačiky et al., 2011). Materiál z Moravian bol získaný počas výskumu medzinárodného
tímu v 90. rokoch 20. storočia (Kozlowski, 1998).
Pozostatky zvierat z Moravian boli predbežne spracované Lipeckim a Wojtalom
(1998), faune z Trenčianskych Bohuslavíc sa venoval Holec a Kernátsová (1997),
a jednotlivými skupinami zvierat bližšie Karol (2005) – soby, Pošvancová (2005) – kone,
18
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Vlačiky (2005) – mamuty. Dravce z oboch týchto lokalít analyzoval Vlačiky (2009). V žiadnej
zo spomínaných prác však nešlo o komplexné spracovanie, podrobné vyhodnotenie z
hľadiska všetkých intencionálnych zásahov na materiáli, porovnanie medzi sebou a aj s inými
lokalitami, ktoré teraz predkladá autor tohto príspevku a ktoré bude publikované v jeho
dizertačnej práci.
Literatúra:
Holec, P., Kernátsová, J., 1997: Cicavce (Mammalia) a ulitníky (Gastropoda) vrchného
pleistocénu mladopaleolitického táboriska v Trenčianskych Bohuslaviciach.
Mineralia Slovaca 29, 234 - 236.
Karol, M. 2005. Soby (Artiodactyla, Mammalia) z mladopaleolitického táboriska v
Trenčianskych Bohuslaviciach. Diplomová práca. Archív KGP, Prif UK, Bratislava.
Kozlowski, J.K. (Ed.), 1998: Complex of Upper Palaeolithic Sites Near Moravany, Western
Slovakia, Vol. II.: Moravany - Lopata II (Excavations 1993 - 1996). Institute of
Archaeology, Jagellonian University Press, Kraków.
Lipecki, G., Wojtal, P., 1998: Mammal remains. In: Kozlowski, J.K. (Ed.), Complex of Upper
Palaeolithic Sites near Moravany, Western Slovakia, vol. II: Moravany - Lopata II
(Excavations 1993 - 1996). Institute of Archaeology, Jagellonian University Press,
Kraków, 103 - 126.
Pošvancová, L., 2005: Kone (Equidae, Mammalia) z mladopleistocénnej spraše v
Trenčianskych Bohuslaviciach. Diplomová práca. Archív KGP, Prif UK, Bratislava.
Vlačiky, M., 2005: Mamuty (Proboscidea, Mammalia) z mladopaleolitického sídliska v
Trenčianskych Bohuslaviciach. Diplomová práca. Archív KGP, Prif UK, Bratislava.
Vlačiky, M., 2009: Carnivores from Trenčianske Bohuslavice - Pod Tureckom and Moravany Lopata II, two Gravettian open-air sites in Slovakia. Acta Carsologica Slovaca 47
(Suppl. 1), 113 - 124.
Vlačiky, M., Michalík, T., Nývltová Fišáková, M., Nývlt, D., Moravcová, M., Králík, M.,
Kovanda, J., Péková, K., Přichystal, A. & Dohnalová, A., 2011: Gravettian
occupation of the Beckov Gate in western Slovakia as viewed from the
interdisciplinary research of the Trenčianske Bohuslavice – Pod Tureckom site.
Quaternary International, http://dx.doi.org/10.1016/j.quaint.2011.09.004.
Archeometrická charakterizácia bochníkových idolov z lokalít DvorníkyPosádka a Budmerice: proveniencia surovín a technológia výroby
Miloš Gregor, Juraj Bartík
Bochníkové idoly predstavujú špecifický keramický materiál, ktorý je na západnom
Slovensku spätý so staršou dobou bronzovou, s maďarovskou kultúrou. V súčasnosti je
známych 64 bochníkových idolov z opevnených sídlisk tejto kultúry. Najväčší počet idolov
pochádza z opevneného sídliska z Nitrianskeho Hrádku, pozícia Zámeček. Opevnené sídliská
boli stavané na návršiach, prípadne dunách chránených riečnym meandrom či na temenách
kopcov. Ako príklad je možné uviesť lokalitu Dvorníky-Posádka, odkiaľ pochádza jeden
z idolov, ktorý bol podrobený detailnému archeometrickému štúdiu. Opevnené sídlisko
maďarovskej kultúry sa nachádza na terase Váhu, pričom sídlisko je od vodného toku
19
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
vzdialené cca 500 m. Valy opevnenia sú dodnes dobre pozorovateľné. Na danej lokalite
prebiehal v rokoch 1995 – 1996 záchranný výskum, počas ktorého sa podarilo preskúmať 10
% z celkovej plochy opevneného sídliska. Dokumentované boli stopy osídlenia z eneolitu,
laténu a z ranno slovanského obdobia. Najdôležitejším a rozsahovo najväčším je práve
osídlenie maďarovskej kultúry. Samotný archeologický výskum poukazuje na nerovnomerné
osídlenie danej lokality. Kultúrna vrstva s hrúbkou 0,4 m sa vyvinula len v rámci opevneného
priestoru. Osídlenie tejto lokality bolo krátkodobejšie v porovnaní s ostatnými sídliskami
maďarovskej kultúry. Okrem bochníkového idolu patrí medzi významnejšie nálezy
z Nitrianskeho Hrádku aj nález kovolejárkej dielne. Pre bochníkové idoly zo západného
Slovenska sú charakteristické rôzne ryhy, vpichy, prípadne odtlačky (kolkovaná výzdoba). Vo
väčšine prípadov sa vzory nachádzajú len na jednej strane idolu. Výnimku tvoria idoly
z Nitrianskeho Hrádku a Bolerázu, kde sa vzory nachádzajú po oboch stranách. V rámci
odtlačkov boli identifikované rozmanité vzory v podobe krížov, vejárikov, hviezdičiek
a rôznych priehlbiniek. Najobľúbenejším vzorom v dunajskej oblasti sú lúčovité odtlačky.
Detailné štúdium týchto rýh a odtlačkov z pohľadu archeobotaniky prinieslo zaujímavé
informácie. Ryhy na idole z Veselého boli s najväčšou pravdepodobnosťou vyhotovené
pomocou stebiel rastlín. Lúčovité odtlačky zodpovedajú semenám z čeľade Malvaceae,
predovšetkým rastline Lavatera thuringiaca L. (Slezovec Durínsky).
V rámci bochníkových idolov je zaujímavá otázka pôvodu samotného artefaktu. Do
istej miery je možné túto otázku vyriešiť pomocou presného definovania mineralogického
a petrografického zloženia artefaktu s geologickou situáciou blízkeho a širšieho okolia
lokality. Na archeometrické štúdium boli vybrané dva fragmenty bochníkových idolov
z dvoch rôznych lokalít, z Dvorníkov-Posádky a Budmeríc. Pre lepšie a detailnejšie
porovnanie boli analýzy z fragmentov idolov porovnané s úžitkovou keramikou
pochádzajúcou z danej lokality. Mineralogicko – petrografické zloženie bochníkového idolu
z Budmeríc je totožné so zložením úžitkovej keramiky pochádzajúcej z rovnakej lokality.
Charakteristická je prítomnosť litoklastov nízko metamorfovaných hornín – fylitov. Rovnaké
mineralogicko-petrografické zloženie keramiky a idolu zodpovedá využitiu miestnych surovín
na výrobu artefaktu. Rozdielne zloženie ostriva idolu a úžitkovej keramiky bolo
identifikované na lokalite Dvorníky-Posádka. Ostrivo úžitkovej keramiky sa vyznačuje
prítomnosťou rôznych typov sedimentárnych hornín (pieskovce, prachovce, silicitov).
Charakteristická je aj prítomnosť mikritického vápenca. Mineralogicko – petrografické
zloženie idolu je podstatne rozdielne, nakoľko v rámci ostriva boli identifikované
kryštáloklasty klinopyroxénov a amfibolov. Taktiež boli identifikované litoklasty vulkanických
hornín. Preto sa dá predpokladať, že bochníkový idol bol na lokalitu importovaný.
Use of X-ray fluorescence spectrometry as non-destructive analytical method
in archaeology (Poster)
Vojtěch Wertich, Sven Hönig
Spolupráce geologů a petrografů může přinést nové poznatky do výzkumů, které
pomáhají archeologům prohloubit znalosti o minulých lidských kulturách. Pro zjištění
prvkového složení kamenné industrie, keramiky či kovových předmětů jsou často používány
analýzy typu hmotnostních a emisních spektrometrií, které jsou však drahé, poměrně
20
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
zdlouhavé a často mají bohužel destruktivní charakter. Tyto problémy může zčásti vyřešit
metoda rentgen fluorescenční spektrometrie (XRF).
XRF (X-ray fluorescence) je analytická metoda, která využívá interakci rentgenových
paprsků s cílovým materiálem pro zjištění prvkového složení. XRF je zcela bezpečná,
nedestruktivní metoda. Další výhodou je přenosnost XRF spektrometru, je tedy možné
analyzovat i vzorky v terénu či v depozitářích. Ve srovnání s ostatními analytickými metodami
je XRF měření několikrát levnější a rychlejší.
Získaná data mohou být použita pro studium archeologického a historického
materiálu pro určování pravděpodobné provenience nebo výrobní technologie. Data mohou
taky pomoct odhalení reprodukcí a rozlišení nepůvodních materiálů od originálních.
Kamenné suroviny z polykulturní lokality Hulín-Pravčice 2: Proměny
surovinové základny od neolitu po raný středověk (Poster)
Jan Petřík, Martin Moník, Marek Kalábek
Lokalita Hulín-Pravčice 2 byla osídlena především ve starém neolitu (LnK) a časném
eneolitu (MMK2). Početné jsou také hroby z období pozdního eneolitu (KZP), mladší pravěk a
raný středověk jsou zastoupeny méně. Lokalita náleží jižní části Hornomoravského úvalu s
typicky velmi mocnou vrstvou kvartérních fluviálních sedimentů. Další nezpevněné
sedimenty tvoří neogenní jíly a písky karpatské předhlubně. Pevné horniny v oblasti pak
náleží především paleogénu vnějších flyšových příkrovů západních Karpat dosažitelných do
několika kilometrů východně, jižně a jihozápadně od lokality. Cílem petroarcheologické
analýzy bylo rozlišení základních litologických skupin, zaznamenání jejich celkového
zastoupení ve zkoumané kolekci a určení jejich provenience.
Původ většiny neštípaných kamenných surovin lze lokalizovat do oblasti flyšových
příkrovů Západních Karpat. Zastoupení kulmských hornin je významné pro některé
archeologické kultury. Zdá se, že vysoké zastoupení těchto surovin by mohlo být specifické
pro některá období pravěku (např. lengyelská kultura a slezská fáze KLPP). Sledování oscilací
v jejich využití by stálo za další výzkum a interpretaci. Je možné, že se zde odráží rozdílné
subsistenční strategie? Zajímavé výsledky přináší také komparativní studium poměrného
zastoupení lokálních a importovaných kamenných surovin.
Zdroje štípané industrie zůstávaly pro místní obyvatele během neolitu a eneolitu
prakticky stejné. Oblíbený byl silicit z krakovsko-czenstochovské jury, doplňovaný silicity
glacigenních sedimentů. V kultuře s MMK dochází pouze k nárůstu importů z východu
(radiolarit, ojediněle obsidián). V hrobech KZP se nacházejí charakteristické plošně
retušované šipky s vykrojenou bází. V mladších obdobích je již ŠI podstatně méně. Spíše
docházelo k reutilizaci suroviny z neolitického a eneolitického osídlení.
21
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
ABECEDNÝ ZOZNAM PREDNÁŠAJÚCICH:
Bartík Jaroslav
Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Arne Nováka 1, CZ-602 00 Brno, [email protected]
Bartík Juraj
Slovenské národné múzeum, Archeologické múzeum, Žižkova 12, 810 06 Bratislava,
Beňuš Radoslav
Katedra antropológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, 842 15 Bratislava
Blašková Ľubica
Trnavská univerzita v Trnave, Filozofická fakulta, Katedra klasickej archeológie, Hornopotočná 23, 918 43
Trnava, [email protected]
Bodoriková Silvia
Katedra antropológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, 842 15 Bratislava
Bošanský Marián
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská
dolina, 842 15 Bratislava
Čeklovský Tomáš
Katedra geológie a paleontológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, 842 15
Bratislava, [email protected]
Ferenc Štefan
Katedra geografie, geológie a krajinnej ekológie, Fakulta prírodných vied UMB, Tajovského 40, 974 01, Banská
Bystrica, [email protected]
Gregor Miloš
Slovenské Národné Múzeum, Prírodovedné múzeum, Vajanského nábrežie 2, 810 06 Bratislava,
[email protected]
Hönig Sven
Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno,
[email protected]
Joniak Peter
Katedra geológie a paleontológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, 842 15
Bratislava
Kalábek Marek
Archeologické centrum Olomouc; U Hradiska 42/6, Olomouc, [email protected]
Kováčová Marianna
Katedra geológie a paleontológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, 842 15
Bratislava
Kuča Martin
Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Arne Nováka 1, CZ-602 00 Brno, [email protected]
Kvietok Martin
Stredoslovenské múzeum, Námestie SNP 4A, 975 90 Banská Bystrica, [email protected]
22
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Lisá Lenka
Geologický ústav AVČR; Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 – Lysolaje, [email protected]
Michalík Tomáš
Univerzita Komenského v Bratislave, Filozofická fakulta, Katedra archeológie, Gondova 2, 814 99 Bratislava,
[email protected]
Moník Martin
Katedra geologie Přírodovědecké fakulty UP;17. listopadu 1192/12, Olomouc, [email protected]
Nemergut Adrian
Archeologický ústav SAV v Nitre, Akademická 2, 949 21, Nitra, [email protected]
Neruda Petr
Ústav Anthropos, Moravské zemské muzeum, Zelný trh 6, Brno 659 37, [email protected]
Nerudová Zdeňka
Ústav Anthropos, Moravské zemské muzeum, Zelný trh 6, Brno 659 37, [email protected]
Oliva Martin
Moravské zemské muzeum – Ústav Anthropos, Zelný trh 6, 559 37 Brno, Česká Republika, [email protected]
Petřík mailto:[email protected]
ÚGV PřF MU; Kotlářská 2, Brno, [email protected]
Polanská Michaela
Université de Paris I, Panthéon-Sorbonne, Institut d'Art et d'Archéologie, 3, Rue Michelet, 75006 Paris
UMR 7041 - ARSCAN - Équipe Ethnologie Préhistorique, Maison René Ginouvès, 21, allée de l'Université, F92023 Nanterre cedex, [email protected]
Přichystal Antonín
Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno, [email protected]
Putiška René
Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská
dolina, 842 15 Bratislava
Sabol Martin
Katedra geológie a paleontológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, 842 15
Bratislava, [email protected]
Škrdla Peter
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Královopolská 62/147, 612 00 Brno – Královo Pole, [email protected]
Thurzo Dušan
Rezedová 26, 82101 Bratislava, [email protected]
Valček Martin
Katedra geológie a paleontológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, 842 15
Bratislava
Valentová Daniela
Geologický ústav AVČR; Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 – Lysolaje; Ústav geologie a paleontologie PřF UK,
Albertov 6, 128 43 Praha 2, [email protected]
Vizdal Marián
Filozofická fakulta PU v Prešove, Inštitút histórie, Ul. 17. novembra 1, 080 78 Prešov, [email protected]
23
GEPAARD 2012 - 1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia 2012, Bratislava, 26.4.2012
Vlačiky Martin
Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, Mlynská dolina 1, 817 04 Bratislava 11; Ústav geologických věd, PřF MU,
Kotlářská 2, 611 37 Brno, [email protected], [email protected]
Voľanská Adriána
Župčany 165, 080 01 Prešov, [email protected]
Wertich Vojtěch
Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno,
[email protected]
Zervanová Júlia
Katedra geológie a paleontológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, 842 15
Bratislava
Žaár Ondrej
Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Filozofická fakulta, Katedra archeológie, Hodžova 2, 949 74 Nitra,
[email protected]
24
Download

1. Geologicko-Paleontologicko-Archeologická Diskusia