Nově budovaný Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) (reg.č.CZ 1.05/21.00/03/0078), který vzniká transformací Psychiatrického centra Praha, nabízí témata pro
disertační práce. NUDZ je výukovou základnou 3. LF UK s dalším rozšířením magisterských a postgraduálních studijních programů v oblasti neurověd, psychologie,
biologie, sociologie a epidemiologie. Více informací k projektu NUDZ na www.nudz.cz (V případě zájmu kontaktujte školitele e-mailem).
Výzkumné programy NUDZ:
1: NESTAR - Výzkum neurobiologie stárnutí, závislostí a závažných duševních poruch
2: SPIMPE: Strategické plánování v oblasti duševního zdraví a epidemiologie duševních poruch.
3: NMEHBMS - Národní elektronický systém duševního zdraví a monitorování stavu mozku
4: EPCLIRA - Centrum epidemiologického a klinického výzkumu závislostí
5: Poruchy spánku a cirkadiánní rytmy u neuropsychiatrických onemocnění (SDACRIND)
6: Aplikovaná elektrofyziologie mozku (ABEP)
7: CLINIC - Klinické centrum NUDZ
Doktorský studijní program v Biomedicíně
Fakulta
3.LF UK
Oborová rada
Neurovědy
Školitel
Ing. Zdena Krištofiková, Ph.D.
Doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.
MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D.
Téma
1. Výzkum nových biomarkerů Alzheimerovy nemoci (včetně
zavádění nových metodik a využití nanočástic).
2. Experimenty in vitro s peptidy amyloidu beta a proteinem tau
(dva klíčové proteiny v patofyziologii Alzheimerovy nemoci).
3. Změny vyvolané normálním a patologickým stárnutím v mozku
(animální modely Alzheimerovy nemoci).
4. Testování rizikových faktorů Alzheimerovy nemoci (spánková
deprivace).
5. Interakce peptidů amyloidu beta s endogenními látkami
(transportéry cholinu, mitochondriální enzymy).
1. Biochemické ukazatele jako podpora při diagnostice
Alzheimerovy demence.
2. Funkční (SPECT mozku) a strukturální (MR mozku) zobrazování
pacientů s Alzheimerovou demencí.
3. Vývoj a aplikace neuropsychologických testů a dotazníků u
Alzheimerovy demence.
4. Zdravé stárnutí z hlediska neurobiologických ukazatelů.
1. Animální modely psychóz.
2. Neurobiologie účinku psychedelik.
kontakt
[email protected]
[email protected]
[email protected]
3.
4.
5.
6.
7.
MUDr. Filip Španiel, Ph.D.
MUDr. Martin Brunovský PhD.
Neurobiologie účinku nových syntetických drog.
Kvantitativní EEG v animálních modelech.
Animální modely deprese.
Kognitivní funkce v animálních modelech duševních poruch.
Role kanabinoidního systému v etiopatogenezi duševních
poruch.
8. Chronobiologie ve vztahu k modelům duševních poruch –
animální modely.
9. Kanabinoidní neurotransmise v animálním modelu schizofrenie.
10. QEEG ve studiu animálního a humánního serotonergního
modelu schizofrenie.
1. Klinická stabilita jako prediktor výsledného stavu v rámci
ročního sledování pacientů s první atakou schizofrenie.
2. Toxicita relapsů u schizofrenie: prospektivní sledování
morfologických markerů u pacientů s první epizodou. MR
studie.
3. Průběhové charakteristiky schizofrenie a jejich predikce pomocí
klinických a demografických proměnných.
4. Self-reference u schizofrenie. fMRI studie s motorickým testem
s distorzí zpětné vizuální kontroly.
5. Polymorfismy u transkripčního faktoru FOXP2 a jeho cílových
genů. Vliv na morfologii mozku u schizofrenie.
6. Dlouhodobá stabilita u schizofrenie a vliv dávkovacího režimu
antipsychotik. Studie s využitím elektronického sběrného
systému ITAREPS.
7. Cirkadiánní stabilita u bipolární afektivní poruchy. Studie s
využitím aktigrafického záznamu.
8. Sledování hladin antipsychotik v prodromálních stadiích relapsu
psychotického onemocnění.
9. Predikce relapsu duševních poruch pomocí telemetrického
sledování cirkadiánní rytmicity.
10. Analýza cirkadiánní rytmicity a její využití v individualizované
fototerapii sezónní afektivní poruchy.
1. Elektrofyziologické koreláty prodromálních stavů u schizofrenie.
[email protected]
[email protected]
2
2.
3.
4.
Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
prof. MUDr. Lucie Bankovská
Motlová, Ph.D.
1.
PhDr. Jana Kopřivová, Ph.D.
1.
2.
3.
2.
4.
5.
Elektrofyziologické koreláty emočních neuronálních okruhů.
Změny kortikální konektivity u pacientů s afektivními
poruchami, měřené pomocí QEEG.
Evokované potenciály u pacientů s afektivními poruchami a
rizikové populace.
Nové léčebné možnosti u schizofrenie.
Reliabilita a validita alternativních klasifikačních systémů pro
psychotické poruchy.
Infekční teorie schizofrenie – od epidemiologie k fenotypu.
Infekční teorie schizofrenie: translační přístup k testování.
Negenetické faktory změn šedé hmoty u schizofrenie.
Změny funkční a efektivní konektivity u OCD.
Role glutamatergního systému v patofyziologie OCD: fMRI a
MRS studie.
Teorie grafů v hodnocení klidové aktivity mozku.
Role endokanabinoidního systému v patofyziologii duševních
poruch.
Kortikální oscilace a funkční konektivita při zpracování emocí.
Změny kortikálních oscilací a funkční konektivity
u psychotických onemocněních.
Moderní QEEG metody a jejich vztah k neuropsychologickým a
funkčně-zobrazovacím nálezům u duševních poruch.
Simultánní MRI/EEG v hodnocení spontánní mozkové aktivity a
konektivity v klidu a během audiovizuální stimulace.
Psychosociální intervence u psychotických onemocnění:
mechanismy účinku.
Relaps psychotických onemocnění: neurobiologické a klinické
aspekty.
Změny spánkové architektury u primární insomnie.
Vliv psychofarmak na architekturu spánku.
Subjektivní hodnocení spánku a objektivní charakteristiky
spánkové architektury u primární insomnie.
Cirkadiánní aspekty v etiologii a léčbě idiopatické hypersomnie
Vliv umělého osvětlení na cirkadiánní fyziologii, spánek a
[email protected]
[email protected]
[email protected]
3
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
MUDr. Martin Bareš, Ph.D.
3.LF UK
Biologie
a
patobiologie
buňky
kognici.
Elektrofyziologické a neurobiologické koreláty neuroplastických
změny ve spánku.
Nefarmakologické intervence během spánku a jejich vliv na
paměť.
Vliv akutního a chronického narušení spánku a cirkadiánní
rytmicity zdravých osob na kognitivní funkce, náladu a
frustrační toleranci.
Telemetrické sledování cirkadiánní rytmicity u dětí pacientů s
bipolární poruchou.
Telemetrické sledování cirkadiánní rytmicity u potkanů.
Fototerapie světelnými maskami u pacientů s bipolární
afektivní poruchou.
Fototerapie světelnými maskami u pacientů s hraniční
poruchou osobnosti.
Sezónní aspekty psychických poruch
Elektrofyziologické koreláty úzkostných poruch.
1.
Predikce výsledku léčby afektivních poruch – klinické a EEG
predikátory.
2.
Depresivní porucha – léčba a její optimalizace.
[email protected]
doc. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.
1.
2.
Rizikové stavy rozvoje psychotického onemocnění.
Klinika a neurobiologie ADHD v dospělosti.
3. Adherence s farmakoterapií.
[email protected]
RNDr. Jan Říčný, CSc.
1.
2.
[email protected]
Inhibitory acetylcholinesterázy a Alzheimerova demence.
Příprava a purifikace rekombinantního proteinu tau a jeho
derivátů.
3. Mikrodialýza mozku potkana během navozené tauopatie.
4
1.LF UK
Epidemiologie
a hygiena
MUDr. Viktor Mravčík, PhD.
1.
Pedagogická
fakulta UK
Pedagogická
psychologie
Doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D.
1. Vliv psychiatrické komorbidity u mladých
methamfetaminu na připravenost k léčbě a léčbu.
2. Validizace neuropsychologických testů.
3. Morální usuzování a jednání, řešení dilemat.
4. Počítačová rehabilitace kognitivních funkcí.
5. Měření simulace, nedostatečné snahy.
Filozofická
fakulta UK
Klinická
psychologie
PhDr. Mabel Rodriguez, Ph.D.
1.
[email protected]
[email protected]
Automatická detekce a klasifikace spánkových stavů
v polysomnografických záznamech.
2. Počítačem
podporovaná
analýza
mikrostruktury
polysomnografických záznamů.
3. Metody umělé inteligence pro extrakci skryté informace z
polysomnografických záznamů.
1. Robustní detekce psychických stavů a charakteristik z
neurozobrazovacích dat.
[email protected]
Filozofická
fakulta UK
Psychologie
prof. PhDr. Vladimír Kebza, CSc.
Fakulta
biomedicínského
inženýrství ČVUT
Umělá
inteligence a
biokybernetika
doc. Ing. Vladimír Krajča, CSc.:
1.
Ing. Mgr. Jaroslav Hlinka, Ph.D.
uživatelů
[email protected]
Neurokognitivní profily u pacientů se schizofrenií a jejich
prediktivní hodnota pro funkční úroveň a kvalitu života
pacientů.
Sociální kognice u schizofrenie.
Oční pohyby u schizofrenie.
EEG biofeedback u schizofrenie.
Úloha motivačních a osobnostních faktorů v léčbě závislostí.
2.
3.
4.
1.
Fakulta
elektrotechnická
ČVUT
Zdravotní stav a psychosociální fungování osob v substitučním
programu pro závislé na opiátech.
2.
Modely spontánní mozkové aktivity.
3.
Efektivní redukce dimenzionality dat aktivity mozku funkční
magnetické rezonance.
[email protected]
[email protected]
5
Download

Nově budovaný Národní ústav duševníh