www.skbu.cz
Kiai
SKBu Hostivarˇ
R O Č N Í K 14 • S P O R T O V N Í K L U B B U D O H O S T I V A Ř P R A H A • Č Í S L O 5–6
První polovina roku 2012 se pomalu blíží ke konci
Před námi jsou poslední dva měsíce činnosti do
letních prázdnin. Nicméně bych se chtěl vrátit k datu
31. března, kdy se náš klub zásadním přínosem
podílel na úspěšném průběhu Mistrovství Evropy JKA.
Zhodnocení Mistrovství najdete ve zvláštní příloze
tohoto čísla našeho časopisu. Chtěl bych ale na tomto
místě poděkovat i Vám, kteří jste se sice na organizaci
tohoto šampionátu nepodíleli, ale kteří jste přišli do haly
Aréna Sparty na Podvinném mlýně naše reprezentanty
povzbudit. Díky Vám se v hale vytvořilo skutečné
„domácí prostředí“, které naše reprezentanty
vyburcovalo k vynikajícím výkonům.
V květnu i v červnu se v tělocvičnách našeho Trhaňáku
bude určitě pilně trénovat, neboť i v těchto měsících
budou probíhat soutěže výkonnostních bojových sportů.
Mám na mysli oddíly karate a kickboxu. Přeji všem
reprezentantům našeho klubu, aby navázali na březnové
Mistrovství Evropy v Aréně Sparty a dosáhli co
nejlepších výsledků.
I když je do letních prázdnin zdánlivě ještě daleko, zajisté
někteří z Vás pomalu plánujete, jak prožijete své volno
v průběhu letních měsíců. Náš klub se během měsíce
června připraví na zajištění organizace tzv. letního
provozu. Letní provoz na „Trhaňáku“ znamená, že
bude v období prázdnin otevřeno od pondělí do čtvrtka
od 15:00 do 21:00 hodin, v pátek, sobotu a neděli bude
zavřeno. I přes toto omezení vedení klubu zajistí, aby se
členové oddílů karate, kick box, aikido a zbraně měli
možnost věnovat svému sportu i přes prázdninové
měsíce. Věřím, že stejně jako během loňských prázdnin
i letos mnozí z Vás této možnosti využijí, aby si udrželi
svoji kondici a ihned v měsících září a říjnu byli schopni
nastoupit do mistrovských soutěží.
Všem členům našeho klubu děkuji za vzornou
reprezentaci Sportovního klubu bojových umění
Hostivař na národních i mezinárodních turnajích
v první polovině roku 2012, přeji Vám všem příjemné
prožití letních měsíců a věřím, že se všichni zase
sejdeme v září v tělocvičnách našeho klubu.
Ing. Karel Strnad, předseda S.K.BUDO Hostivař
karate
Kiai
Národní pohár JKA ČR 2012 žáci – 1. Kolo
První z celkem dvou kol letošního NP žáků máme již za sebou. Za soutěží, která skýtá jedinečnou možnost
kvalifikace na Mistrovství České Republiky a zároveň změření sil s konkurencí z celé země, jsme se vypravili
do vzdáleného Sokolova. Po dlouhém dni měla výprava našeho klubu na svém kontě celkem 12 medailí!
Nejhorší je to vstávání! Je sobota 21. 4. 2012 časně z rána,
člověk se ještě pořádně nestačil prospat po dalším týdnu, kdy
musel pravidelně vstávat do práce nebo do školy a už ho otravný
zvuk budíku opět tahá z příjemně vyhřáté postele. Na programu
je další Národní pohár žáků, tentokrát v Sokolově. Pro ty z nás,
a je to většina, kteří musejí být na soutěži již před devátou
hodinou, to znamená budíček kolem šesté. No nic, konec
lamentování, rychle se připravit a hurá cíli vstříc!
2
Dětí jako smetí aneb boj od rána do večera. Každý Národní
pohár žáků začíná stejně, poté co úspěšně dorazíte na místo
určení a zaparkujete, vstoupíte do haly a začnete si přepočítávat
závodníky, protože předem víte, že soutěž se zcela jistě protáhne
přinejmenším do pozdně odpoledních hodin. Jelikož však počet
zúčastněných mladých karatistů již tradičně překračuje 150, je
veškerá snaha o jejich součet zcela marná. Spolehlivým
ukazatelem potom bývá nejpočetnější věková kategorie mladších
žáků. S trochou nadsázky lze toto slovní spojení označit za pojem
děsící snad úplně všechny, samotnými závodníky počínaje
a rozhodčími konče. Tak a už to začíná. Na celkem třech
zápasištích nastupují první závodníci, mladších žáků je tentokrát
téměř padesát, to je počet slibující sám o sobě několikahodinovou
podívanou. Naši závodníci, v této kategorii jich náš klub měl
celkem dvanáct, se úspěšně probojovávají soutěží kata a dva
z nich, jmenovitě Oliver Simon a Jiří Petr se dostanou až do
semifinále, kde každý zacvičí libovolnou sestavu na známky. Do
finále se naši borci bohužel nedostali, není však čas na žádné
„kdyby“ nebo „proč“, rozjíždí se kumite! Až na výjimky se našim
reprezentantům velice daří a do finálových bojů, kterých se
účastní čtyři závodníci, se probojují hned tři z nich. Po úvodních
rozpacích ve volném zápase se všichni tři dostanou do těch
správných obrátek a předvedou divákům velmi pěkné boje. Veliký
obdiv a náklonnost řady diváků si jistě vysloužil drobný Jirka Petr,
který byl vzrostlejším sokům více než důstojným soupeřem
a obsadil vynikající čtvrté místo. Ještě o kousek lépe si
v bratrovražedných bojích vedl Matěj Lizna, kterému finále uniklo
jen díky jedné prohře hned zkraje turnaje. Matěj předvedl, že když
si věří a drží se svého plánu, dokáže porazit většinu soupeřů
a svými podmety si získal bronzovou medaili! No a jak dopadl
poslední z trojlístku našich zástupců v poslední čtveřici zápasníků?
Oliver Simon si konečně vypěstoval dostatečný přehled v zápase,
jehož absence mu dříve často bránila v provedení čisté techniky
a získání bodu. Díky tomuto pokroku a dlouhým a důrazným
technikám rukou si Oliver zaslouženě došel po dlouhé cestě
náročným turnajem až pro vytoužené zlato!
A to zdaleka není všechno. Členové SK Budo Hostivař byli
neméně úspěšní i v dalších kategoriích. Mezi nejmenšími
dívkami se na třetím místě v disciplíně kata umístila naše, stále
ještě lze říci začínající závodnice, Kateřina Koksteinová. Neméně
dobře si vedli ostřílení borci z kategorie mini žáků Ondřej Bosák
a Maxim Simon. Max si vybojoval krásnou bronzovou medaili
v kumite a Ondra si ze Sokolova odvezl dokonce ještě cennější
kovy, stříbro z kumite a zlato z disciplíny kata.
V nejstarší kategorii si naši závodníci vedli rovněž výborně. Mezi
staršími žáky se prosadil Marton Lozsi, na kterém se velice
příznivě podepsala skvělá tréninková morálka a fyzická příprava
a pomohla mu získat zlatou medaili z kumite! Dalšímu
vynikajícímu reprezentantovi našeho klubu Danu Matouškovi se
bohužel nepovedla semifinálová kata, a proto si tentokrát na
žádný z cenných kovů nesáhl. Není však důvod ztrácet hlavu,
taková věc se může stát i těm nejlepším, příště to jistě dopadne
mnohem lépe.
Tímto se dostáváme k poslední kategorii. Ve starších žákyních se
z našich děvčat velice dobře předvedly Michaela Strnadová
a Kristina Bosáková. V disciplíně kata obsadila Míša druhé místo
a Kristína místo čtvrté, jen o vlásek uniklo finále naší třetí
zástupkyni v této kategorii Veronice Hrůzové, která skončila na
celkovém pátém místě. Ještě lepších výsledků dosáhla děvčata
v disciplíně kumite. Kíťa si hned na poprvé ve starších žákyních
vybojovala bronzovou medaili. Míša si po těžce vybojovaném
vítězství ve finále s sebou do Prahy odvezla dokonce zlato!
Balíme a konečně hurá do Prahy!
Po vysilujícím dnu byl konečně dobojován i ten poslední
zápas. Nezbývá než předat zasloužené medaile, diplomy
a poháry. Po této poslední oficiální části turnaje si úspěšná
výprava SK Budo ještě udělá společnou fotku, proběhne
podávání rukou a loučení a vyrazí se zpátky domů. Všichni
vyčerpáni, ale z velké části spokojeni si můžeme konečně
vychutnat chvíle odpočinku a po neděli opět s chutí na trénink!
Vladimír Limburský
Kiai
karate
Národní liga JKA ČR–2. kolo
Pražský přebor
V západočeské Bílině se v polovině měsíce dubna opět
shromáždila družstva z celé republiky, aby po téměř
dvouměsíční přestávce vzájemně změřila své síly.
15. dubna se v tělocvičně ZŠ Hornoměcholupská konal
přebor Prahy. Tato soutěž se týkala většiny členů našeho
klubu.
Náš klub znovu vyslal své zástupce ve všech kategoriích.
V kategorii žáků se nám i přes vysoké procento zraněných
a nemocných podařilo udržet dva týmy. Členové obou týmů se více
či méně úspěšně potýkali se svými soupeři a ačkoli je před nimi
ještě spousta práce, zlepšení oproti prvnímu kolu bylo zcela
evidentní. Novopečená starší žákyně Kristina Bosáková se svého
debutu na lize zhostila důstojně a srdnatě se utkala se staršími
a zkušenějšími závodnicemi. Jedinou, o to však více smutnou
záležitostí se stalo zranění Lukáše Adama, který se vrátil po těžké
nemoci, aby podpořil naše družstvo. Nezbývá než doufat, že se
brzy uzdraví a opět se zařadí do tréninkového procesu.
Po žácích přišla na řadu nejméně obsazená kategorie dorostenců.
Oproti minulé lize, kde naši dorostenci nedokázali porazit ani
jednoho ze svých soků, jsme zaznamenali zlepšení o sto procent.
Vítězství jsme tentokrát dosáhli ve všech zápasech.
V poslední věkové kategorii seniorů jsme v tomto kole postavili
pouze jedno družstvo. Tato změna, kterou jsme museli podstoupit
kvůli nedostatku závodníků, se nakonec ukázala jako přínosná –
přinejmenším s ohledem na výsledek, jakého naše „družstvo A“
dosáhlo. Neztratili jsme ani bod a opět jsme dokázali, že bez
ohledu na úvodní potíže jsme schopni vítězit i v silné konkurenci,
kterou týmy účastnící se letošní Národní ligy bezesporu
představují. Mezi vynikajícími výkony, které předvedli všichni
členové našeho seniorského družstva, byly příjemným překvapením
zápasy Jana Laliče. Honza dokázal, že svůj návrat na tatami bere
skutečně vážně - jen tak dál.
Jedná se totiž o turnaj, na kterém si začínající a méně zkušení
závodníci mohou vyzkoušet své dovednosti a zjistit, na čem musí
ještě zapracovat. Na druhou stranu je ovšem Pražský přebor
(stejně jako každý krajský přebor) rovněž soutěží, ze které se lze
kvalifikovat na listopadové Mistrovství České Republiky. To je
důvod, proč se tato událost stává zajímavou i pro ostřílené borce,
kteří se chtějí probojovat na vrchol českého karate.
Letošního přeboru se vedle reprezentantů našeho klubu zúčastnili
rovněž zástupci SK Flair, KTK Praha a Sport Úvaly. Konkurence
byla tedy ke spokojenosti organizátorů i samotných závodníků,
především v kategoriích mini žáků a mladších žáků, více než dobrá.
O úspěšnosti našich závodníků svědčí níže uvedené výsledky.
Vladimír Limburský
MUŽI kata
1. Tomáš Dvořák
2. Firas Oukde
3. Marek Babor
MUŽI kumite
1. Ondřej Novotný
2. Marek Babor
3. Šimon Skořep, Jan Lalič
ŽENY kata
1. Lenka Zandtová
2. Alena Platilová
3. Zuzana Válková
JUNIOŘI kata
1. Firas Oukde
2. Marek Babor
3. David Ondráček
JUNIOŘI kumite
1. Marek Babor
2. Šimon Skořepa
JUNIORKY kata
1. Kateřina Neradilková
2. Alena Zandtová
3. Zuzana Zandtová
JUNIORKY kumite
1. Michaela Rusová
2. Kateřina Neradilková
STARŠÍ DOROSTENCI kata
1. Denis Gurtner
STARŠÍ DOROSTENKY kata
1. Kateřina Neradilková
2. Michaela Rusová
STARŠÍ DOROSTENKY kumite
1. Michaela Rusová
2. Kateřina Neradilková
MLADŠÍ DOROSTENCI kata
1. Michal Šedivka
2. Michal Voves
3. Martin Novák
MLADŠÍ DOROSTENCI kumite
1. Michal Šedivka
2. Martin Novák
3. Matěj Krupka, Jan Sládek
Vladimír Limburský
MLADŠÍ DOROSTENKY kata
1. Tereza Mikudová
2. Anna Rokosová
3. Eliška Chomátová
MLADŠÍ DOROSTENKY kumite
1. Anna Rokosová
2. Barbora Haláková
STARŠÍ ŽÁCI kata
1. Daniel Matoušek
2. Tomáš Novák
3. Matyáš Aim
STARŠÍ ŽÁCI kumite
1. Daniel Matoušek
2. Tomáš Novák
3. Tadeáš Pála, Marton Lozsi
KATA TEAM STARŠÍ ŽÁCI
SKBU Hostivař B (Matoušek,Novák,Lozsi)
SPORT ÚVALY (Krajíčková,Hiršlová, Ulrich)
SKBU Hostivař A (Strnadová,Bosáková,Hrůzová)
STARŠÍ ŽÁKYNĚ kata
1. Anna Hiršlová
2. Veronika Macháčková
3. Kristýna Bosáková
STARŠÍ ŽÁKYNĚ kumite
1. Kristina Bosáková
2. Michaela Strnadová
3. Veronika Hrůzová, Andrea Vasileska
MLADŠÍ ŽÁCI kata
1. Tomáš Mikuda
2. Jiří Petr
3. Arnošt Razima
MLADŠÍ ŽÁCI kumite
1. Oliver Simon
2. Martin Losinský
3. Ondřej Heřman, Sebastian Pála
KATA TEAM MLADŠÍ ŽÁCI
SKBU Hostivař A (Razima, Lizna, Nikodem)
SKBU Hostivař B (Simon, Pála,Vařil)
KTK Praha (Donát, Urban, Robovský)
MLADŠÍ ŽÁKYNĚ kata
1. Elisa Čamdžič
2. Natálie Pecková
3. Alžběta Rýglová
MLADŠÍ ŽÁKYNĚ kumite
1. Natálie Pecková
2. Elisa Čamdžič
3. Martina Procházková, Anna Řeháková
MINI ŽÁCI kata
1. Maxim Simon
2. Ondřej Bosák
3. Filip Konečný
MINI ŽÁCI kumite
1. Ondřej Bosák
2. Martin Přech
3. Filip Konečný, Jonáš Kulhavý
KATA TEAM MINI ŽÁCI
SKBU Hostivař (Simon, Kulhavý, Bosák)
SPORT ÚVALY (Přech, Coufalík, Konečný)
MINI ŽÁKYNĚ kata
1. Michaela Soukupová
2. Kateřina Koksteinová
3. Adéla Franková
MINI ŽÁKYNĚ kumite
1. Marie Čadová
2. Nikola Melicharová
3. Michaela Soukupová, Sára Konečná
3
karate
4
Kiai
Význam kulturního kontextu:
Může Evropan pochopit
japonskou kulturu?
Zelené potraviny-ale salát to není
Mnoho věcí mi přišlo zvláštní od doby, co jsem poprvé přijela do
Japonska. Člověka nepřekvapí, že Česko, středoevropská země s nízkým
kulturním kontextem* se v mnohém liší od Japonska, ostrovní země
s vysokým kulturním kontextem. Přesto se někdy dostavuje podvědomě
pocit nespokojenosti, když je něco jinak než v Česku. V tomto mám stejné
sklony jako ostatní Evropané a Američané – pomyslím si, že Japonci jsou
divní. Často se stává, že si lidé nedokáží porozumět jen proto, že si
o sobě navzájem myslí, že jsou divní. A tento dojem je zklame natolik, že
je nenapadne podívat se na situaci z hlediska toho druhého. Když máme
Japonsko rádi, není nám zatěžko zajímat se o japonskou kulturu. Ale
někdy člověk snadno podlehne zklamání, že Japonsko není takové, jak si
před příjezdem do této země myslel. Vina není v Japoncích, že nejsou
takoví, jaké si je představujeme. To co je třeba změnit, je náš způsob
myšlení, protože náš postoj na začátku byl mylný. Pokud nezaujmeme
takovýto přístup, sotva pochopíme kulturu jiné země, a to nejen Japonska.
Co bychom tedy měli konkrétně dělat?
Když člověk něco zkoumá, sbírá a analyzuje informace, a tím si buduje
kontext s ohledem na téma výzkumu. Ale toto budování kontextu nestačí
dělat jen u stolu, nad knihami nebo u počítače. V mém případě, ačkoliv
jsem získala magisterský titul z japanologie na Karlově Univerzitě, pořád
jsem cítila, že je mezi mnou a Japonskem jakási propast. Když jsem se
v Čechách stýkala s Japonci, dokázala jsem ostatním Čechům vysvětlit
různé věci ohledně japonské kultury, přesto jsem se nemohla zbavit pocitu,
že je něco „divně“. Bylo to nejspíš proto, že jsem informace o Japonsku
přimíchala do svého českého kontextu a dívala se na Japonce stejně jako
dříve pouze českýma očima. To se zcela jistě stává mnoha cizincům, kteří
žijí v Japonsku, ale ve skutečnosti Japonsko neznají. Tito lidé totiž
Japonsko hodnotí pouze podle norem, které si osvojili ve své zemi,
přestože teď žijí jinde. To potom není divu, že se jim nedaří dojít
k rozumnému závěru.
V poslední době si stále více uvědomuji, jak dochází k posunu významu
slov, když přeložím japonštinu doslova. Je to proto, že více vnímám
důležitost kontextu než slov samotných. Díky tomu si zvykám dívat se na
stejné věci z odlišného hlediska, přijmout skutečnost, že něco může mít
několik významů a aktivně se snažím si tento postoj osvojit. Vím, že je
důležitá osobní zkušenost s realitou, snažím se vyzkoušet si japonskou
kulturu v praxi, a tak se jí učit. Když se takto pokouším poznat různé
stránky Japonska, někteří Japonci mi říkají, že jsem víc Japonka než oni
sami. Ale já se jen snažím dohnat více než 20 let životních zkušeností,
díky nimž si Japonci vybudovali svůj kulturní kontext. A tím, že
soustředěně pracuji na něčem, co si Japonci vytvořili přirozeně během
svého života v Japonsku, vzbuzuji jejich pozornost. Samozřejmě že jako
Češka mám již český kulturní kontext, takže se nikdy nemohu dívat na
Japonsko naprosto stejnýma očima jako rodilý Japonec. Občas se mi
v hlavě znovu ozve „Tohle je divné...“. Přesto věřím, že když se mi podaří
vytvořit ještě jeden kontext, ještě jednu kulturní dimenzi, dokáži lépe
pochopit, proč Japonci dělají to a ono a dokáži s nimi potom lépe vycházet.
Jsou zelené potraviny něčím novým?
Lidstvo tyto potraviny zná už od nepaměti, jsou zdrojem síly, vytrvalosti
a zdraví. Sladkovodní řasa chlorella pyrenoidosa v čisté podobě bez
chemické konzervace je kvalitním jídlem a šťáva z mladého ječmene
vydatným, enzymaticky živým nápojem.
V živočišné říši dávají zelené potraviny antilopě rychlost, koni vytrvalost
a býk jim vděčí za sílu. Člověk se postupně navrací k přírodním
produktům, někteří lékaři a většina odborníků na zdravý životní styl
začínají znovu oceňovat jejich přínos.
* Kontext v tomto článku je použit ve významu, kdy se přikládá důležitost
mimoslovní komunikaci. V zemích jako je Japonsko, kde mnoho důležitých
věcí zůstává nevyřčeno a očekává se, že si je člověk domyslí, je tento
kontext vysoký. Naopak v Česku, kde často docházelo ke střetu s různými
národy a bylo třeba jednoznačné komunikace, je tento kontext relativně
nízký: tj. důležité věci se říkají přímo a otevřeně.
Petra Karlová, Ph. D.
Chlorella pyrenoidosa a šťáva z mladého ječmene jako
součást „paliva“ pro sportovce
Nároky sportovců na zdraví
Sportovci by se, coby specifická skupina, měli obzvlášť starat o svůj
jídelníček a pitný režim. Proč? Běžné nároky na fungování těla jsou
násobené tréninkovým procesem – stavba svalové hmoty, odplavování
kyseliny mléčné (zplodin) ze svalů v době regenerace, léčba
mikroskopických poranění svalových tkání, a tím prevence zranění.
Imunitní systém je navíc tréninkovým procesem oslabován. Pokud nejsme
zcela zdraví (virózy, chronická onemocnění, alergie, ekzémy apod.),
omezujeme maximální tréninkové nasazení. Když už se stane nějaký ten
úraz či nemoc, vyžadujeme rychlou rekonvalescenci.
Výživa sportovců
Sportovec by si měl být vědom, že k nejvýraznějším přestavbám,
dostavbám a opravám v těle dochází po zátěži v době odpočinku. Tělo
potřebuje pro regeneraci, jejímž cílem je připravit organismus na další
zátěž, mnoho různorodého materiálu (přírodní cukry, bílkoviny, tuky, ale
i vitamíny, minerály a enzymy). Snahou těla je být EFEKTIVNĚJŠÍM, proto
má schopnost seberekonstrukce. Na nás je, abychom mu dodali kvalitní
stavební materiál. Proto by správná životospráva sportovce měla mít
stejnou váhu jako tréninkový proces.
Jaké máme možnosti?
Kromě celkové životosprávy a racionální stravy se nabízejí potravinové
doplňky. Dle mého názoru zaujímají ve výživové nabídce své místo pro
specifické poruchy či nedostatky. Jsou však vytržené z celkového komplexu
látek, které se vzájemně doplňují, a tudíž je tělo v mnoha případech neumí
maximálně využít a většinu účinných látek opět vyloučí.
Naproti tomu nápoj z mladého ječmene a sladkovodní řasa Chlorella
pyrenoidosa jsou celostní potraviny pro tělo lehce vstřebatelné.
Nejsou to léky, ale přece léčí.
Přínos pro sportovce, děti, dospělé i seniory
Jejich účinek na organismus je komplexní. Doplňují do organismu základní
stavební kameny pro správnou funkci všech orgánů, podporují tvorbu
svalové hmoty, metabolismus a imunitní systém. Svými antioxidanty chrání
svalové a vazivové buňky před poškozením volnými radikály, které vznikají
při sportovní zátěži.
Zelené potraviny zbavují tělo toxických látek z naší každodenní stravy,
hojí záněty a zvyšují přirozenou obranyschopnost.
Díky opravdu vysokému obsahu různých enzymů (cca 22 enzymů
neživočišného původu) urychlují rekonvalescenci při jakýchkoliv
zraněních, operacích a nemocech.
Svým lehce zásaditým pH vyrovnávají nejen kyselost organismu
způsobenou naší stravou (bílý cukr, sůl, bílá mouka, vysoký podíl masa ve
stravě, alkohol, tabák apod.), ale i po sportovní zátěži. Podporují totiž
odbourávání kyseliny mléčné ze svalů a aerobní činnost.
Bližší informace u autora článku Honzy Venzary, tel.: 774 222 263.
MISTROVSTVÍ EVROPY JKA 2012
MEDAILOVÁ ŽEŇ
Sobota 31. března 2012 byla pro Český svaz karate
JKA jedním z nejvýznamnějších dnů tohoto roku.
ZLATÉ MEDAILE
Ve sportovní hale Arena Sparty ve Vysočanech se v České republice po více jak 13-ti letech
konalo Mistrovství Evropy karate JKA pro věkové kategorie juniorů a dospělých
jednotlivců i družstev v disciplínách kata i kumite. Mistrovství Evropy se zúčastnilo celé
vedení JKA Evropa, včetně významného hosta z vedení JKA World Federation. Do Prahy
přiletěl na návštěvu sensei Toshihiro Mori, který od ledna tohoto roku zastává významný post
výkonného ředitele světové federace. Organizace tohoto významného turnaje byla svěřena našemu
klubu. Vzhledem k rozsahu a náročnosti této soutěže jsme přivítali, že nám výpomoc při realizaci turnaje
nabídli a poskytli členové klubů Karate P Klub Tábor a Sport Úvaly. Organizátory i pořadatele čekal velmi
náročný úkol. Dle direktivy vedení JKA Evropa musel celý turnaj proběhnout během jednoho dne. Eliminační
zápasy byly proto zahájeny hned v 9 hodin ráno na šesti zápasištích. O kvalitním organizačním zabezpečení
turnaje svědčí i to, že eliminační boje byly ukončeny s více jak hodinovým předstihem. A tak se čekalo na
příjezd televizního štábu ČT 4 do 16 hodin, kdy byly před televizními kamerami zahájeny finálové boje.
Téměř tisícovka diváků zahrnující nejen diváky podporující naše reprezentanty, ale i řadu fanoušků
zahraničních reprezentačních družstev, měla možnost zhlédnout eliminační i finálové zápasy skutečně
vysoké kvality a úrovně. Finálové zápasy všech disciplín i věkových kategoriích byly ukončeny dle časového
harmonogramu v 8 hodin večer. Následovalo předání medailí vítězům z rukou významných hostů
a hromadný přesun všech zúčastněných na slavnostní párty do hotelu Clarion.
A jak se dařilo našim reprezentantům? S radostí můžeme konstatovat, že JKA ČR dosáhlo svého
nejlepšího umístění ve více jak 22 leté historii své existence. V soutěži národů čeští reprezentanti
v konkurenci více jak 400 závodníků obsadili první místo (se ziskem 13 medailí) před druhým
Německem (8 medailí) a třetí Belgií (6 medailí).
PŘEHLED MEDAILOVÝCH UMÍSTĚNÍ DLE ZÚČASTNĚNÝCH STÁTŮ
ZEMĚ
Belgium
Czech Republic
Denmark
England
France
Germany
Hungary
Ireland
Italy
Monaco
Norway
Poland
Russia
Scotland
Serbia
Slovenia
Sweden
Switzerland
ZLATO
2
3
STŘÍBRO
2
4
1
BRONZ
2
6
1
3
2
2
2
3
2
4
2
2
1
2
2
2
1
2
1
1
1
TOTAL
6
13
2
3
2
8
5
0
2
0
2
0
5
1
4
0
1
2
Kata junioři
Debrecenyi Jakub
Kata družstev senioři Zdobinský Adam, Drobeček Jan, Kolek Jakub
Kumite ženy
Priškinová Linda
STŘÍBRNÉ MEDAILE
Kata junioři
Kumite družstev junioři
Kata družstev juniorky
Kumite družstev juniorky
BRONZOVÉ MEDAILE
Kumite junioři
Kata juniorky
Kata muži
Kumite ženy
Kumite ženy
Kata družstev ženy
Oukde Firas
Babor Marek, Engler Daniel, Malý Lukáš, Hrdlička Jakub
Malčánková Bára, Masopustová Jarmila, Kanovová Petra
Havláková Jana, Masopustová Jarmila, Kanovová Petra,
Vohradníková Tereza
Malý Lukáš
Kanovová Petra
Růžička Richard
Bělohlavová Jana
Carlsson Blanka
Prajzlerová Marie, Košíková Karin, Dvořáková Lenka.
Jak sami můžete vidět, členové našeho klubu se podíleli na zisku třech medailí. Nutno ještě dodat, že
Marek Babor obsadil 5. místo v disciplíně kata jednotlivci a další páté místo v disciplíně kumite jednotlivci,
kde ho z dalších bojů o medaile vyřadil budoucí mistr Evropy. Na Mistrovství Evropy ještě v barvách
reprezentačního družstva startoval Petr Novák v disciplíně kata jednotlivci a byl vyřazen v eliminačních
bojích. Do finále se rovněž neprobojovalo kata družstvo juniorů ve složení Marek Babor, Petr Novák a Patrik
Kuthan.
Česká republika slavila úspěch i na diplomatickém poli. Na kongresu JKA Evropa, který se konal v pátek
před šampionátem, byly přijaty nové stanovy a v následujících volbách byl předseda Českého svazu JKA
Ing. Karel Strnad zvolen členem administrativní komise, kde mu byla z pověření JKA Evropa svěřena
funkce řízení organizace a průběhu Mistrovství Evropy JKA pro věkové kategorie mládeže do 18 let
a veteránů nad 40 let.
Česká republika (respektive SKBU Hostivař a spolupořádající kluby) vybojovala ještě jednu zlatou medaili,
a to za dokonalou organizaci samotného Mistrovství. Málokdo ze zúčastněných závodníků, trenérů,
významných hostů a samotných diváků věděl, že na úspěšném průběhu celého šampionátu se podílelo
téměř 50 organizátorů. Málokdo ví, že pod taktovkou organizačního týmu již v pátek probíhala od 15 hodin
registrace všech zúčastněných závodníků, že od 16 hodin probíhalo školení rozhodčích a že v 18 hodin byl
zahájen kongres JKA Evropa. Málokdo ví, že více jak 20 organizátorů v pátek od 20 do 24 hodin připravovalo
celou halu tak, aby od 9 hodin mohla začít soutěž.
Chtěl bych touto cestou všem členům organizačního týmu z celého srdce poděkovat za skvělou
práci a věřte, že s takovýmto týmem bych si dovolil pořádat i Mistrovství světa.
Ing. Karel Strnad
předseda klubu
MISTROVSTVÍ EVROPY JKA 2012 JUNIORU° A SENIORU°
thaibox
kickbox
Jarní infoservis – kickbox • thaibox • MMA
Střed školního pololetí, střed jarní závodní sezóny, všechno v plném proudu. Přísun nováčků opadl, máme
čas se v tréninkových skupinách stmelit a soustředit na drilování a zlepšování všeho..
Na Hostíku trénujeme. Nic speciálního se neděje. V dolním doju
už jsme konečně rozšlapali tatami, které nám ze zápůjčky na
závody vrátili promíchané, takže už to není takový mor je skládat.
Maličkost, ale přiznejme si, že potěší.
Dolní dojo prochází našlapaným obdobím – Richard v Thajsku,
obě skupiny od pěti se musí spokojit se samojediným Eiffem.
Někteří už jste si zvykli na slučování skupin – tělocvična je sice
plnější, ale zase se můžete těšit péči dvou trenérů. Začalo to jako
experiment, ale osvědčilo se to. Naše výjezdní thajská skupinka
reportuje, že thajské kempy trénují velmi podobným způsobem.
Eiff na semináři s kubánskou boxerskou reprezentací zjistil, že oni
dozorují tréninky stejně. Takže máme radost, že aniž bychom to
plánovali, zase jedeme na vlně moderních tréninkových trendů
a metod. Rádi děláme pořád něco nového, protože jednak to není
nuda a hlavně stereotyp je nepřítel rozvoje. Na hrazdu, crossfit
a expandéry už jste si zvykli a brzy se můžete těšit na další nové
věci a taky na znovuobjevování těch pozapomenutých starých:)
Mimo domácí prostředí tělocvičen se dějí především závody. Teď
toho bylo popravdě dost. Nejdřív jsme vyrazili do Olomouce na
thajskou ligu MČR. Duo Pekoš + Slávista, doprovázené přirozeně
Eiffem a kameramankou Hankou. Hanka sice většinu času spala
nebo jedla, ale i přes tento nabitý program se jí podařilo nafotit
a natočit naše zápasy. Oba byly super.
Slávista prostě a jednoduše svého soupeře mlátil, dokud v rohu
nepovolily nervy a nepřiletěl ručník. Poté obvyklá salta, opičky,
líbání ring girls, řev, zkrátka show, která se musí vidět nebo zažít,
doporučujeme alba na Facebooku nebo vyprávění očitých svědků.
Při zpětném pohledu z dosavadních zápasů asi nejhezčí Matůšův
projev ve standupu.
Pekoš měl smůlu i štěstí. Padla kosa na kámen, jeho soupeř byl
vyzrálý kombinační střelec. Štěstí spočívalo v tom, že výsledkem
byl překrásný a těžký zápas, ve kterém Pekoš ukázal skill i koule,
a za který by se nemuseli stydět ani profíci, natož amatér ve
druhém zápase. Smůla v tom, že nakonec jsme prohráli na body.
Leč nevadí, jako vždy platí, že dobrá prohra je lepší než mizerné
vítězství.
Pár týdnů po Olomouci se konala Thajská liga v Praze, kde jsem
nebyl, takže se zdržím jurodivých popisů a omezím se na
lakonické konstatování, že Slávista vyhrál. Pekoš i Hoper dali před
zápasy přednost školním povinnostem, takže mezi provazy drží
na jaře náš prapor pouze Slávista.
Mezi provazy nicméně není už zcela přesné. SKBU vstoupilo do
éry ultimátních zápasů, Slávista je naší první vlaštovkou mezi
zápasy v kleci. Trend MMA nejde ignorovat, tak jsme se vydali
zjistit, jestli budeme dobří i na zemi v kleci s malými rukavicemi.
A zjistili jsme, že asi budeme. Boleslavský galavečer GCF nabídl
deset zápasů včetně zvučných jmen české ultimátní scény,
Slávista si v zápase proti synkovi místního trenéra došel pro
technické KO ve druhém kole. A opět šou, přirozeně. Tentokrát
jsme to pojali velikonočně a tak kromě obvyklých salt a šplhání po
kleci byly přítomné rajdy z Darling Cabaretu promptně vyšlehány
pomlázkou, kterou jsme po cestě zakoupili u silnice od
anonymního váguse.
Doufejme, že radostné období vítězných zápasů není ještě za
námi. 13. května nás čeká na Pankráci další kolo thajské ligy, kde
bychom, pokud půjde vše podle plánu, měli mít tentokrát více
želízek v ohni. Týden poté (20. května) bude v pražském klubu
SaSaZu další galavečer zápasů v kleci, zřejmě opět se Slávistou.
Takhle dopředu samozřejmě nemůžeme nic slíbit, ale berte toto
jako předběžnou pozvánku, budete se snad moci podívat na naše
kluky v domovském městě. Až to bude aktuální, ptejte se trenérů.
Poslední perličkou je stručný report thajské výpravy. Než se k vám
tento text dostane, bude velmi pravděpodobně skupinka už zpátky
a tréninky budeme vesele obohacovat vychytávkami dovezenými
z thajských campů. Zatím stačí říct, že se hodně běhá a tréninky
jsou technické, kladou velký důraz na práci nohou a stabilitu
postoje. Na klubových Facebookových stránkách najdete nějaké
ty pestré fotečky okořeněné thajskou exotikou.
Toť vše. Menu na nejbližší budoucnost: samozřejmě tréninky,
závody, na konci dubna pálení čarodějnic a s ním spojená
tradiční party.
5
iaido
Kiai
Rozhovor s Cook sensejem, 7. dan Iaido Renshi, 5. dan Džódó, 4. dan Kendo
Cook sensei se začal věnovat Kendó v roce 1962 a dosáhl v něm úrovně 4. danu i několika prestižních
vítězství v rozličných turnajích. Kvůli zranění krční páteře ale musel cvičení Kendó zanechat a začal se
soustředit na Iaidó a Džódó. V těchto disciplínách dosáhl úrovně 7. danu Renši a 5. danu Džódo.
maximální koncentraci a svědomitý trénink,
protože pouze tak může člověk dosáhnout
nějakého pokroku a pochopení. Tyto disciplíny
předkládají výzvy, se kterými se musíme všichni
vypořádávat, abychom dosáhli pokroků v našich
životech.
Z vašeho pohledu – čím Iaidó a Džódó obohatilo
váš život?
Kromě zřejmých výhod jako je cestování po
světě a potkávání skvělých lidí a poznávání
různých míst, mi přineslo duševní a fyzickou
disciplínu a naučilo mě respektu vůči sobě
samému i ostatním lidem. Iaidó i Džódó učí
trpělivosti a rozvíjí instinkty a vnitřní rozvážnost
v každodenních situacích. Váš trénink nezačíná
a nekončí v dódžó, ale musí přesáhnout i do
vašeho života ve společnosti a ve světě venku.
Tedy řečeno ve stručnosti – Budó je obecně
o lidském rozvoji.
V roce 1979 se stal žákem Išidó senseje
a začal šířit Iaidó a Džódó linie Šinbukan
v Anglii a posléze i v Evropě. Je předsedou
Iaidó bu v Britské asociaci Kendó, je
mezinárodním instruktorem, rozhodčím
i členem zkušebních komisí. Je také čestným
členem České federace Kendó. Pravidelně
každý rok navštěvuje Českou Republiku
a vede semináře i v dalších Evropských
zemích.
6
Je o vás známo, že jste byl vynikající kendista.
Proč jste s rozhodl přejít na Iaidó a Džódó?
Nešlo ani tak o „přejití“ jako spíš změnu
způsobu cvičení a přizpůsobení se zranění krku.
To jsem sice utrpěl mimo Kendó, ale donutilo
mě vyvarovat se nárazů a prudkých reflexivních
pohybů během tréninku. Zranění krku mě
vyřadilo na 2 roky. Následně jsem musel zvážit
svoje odhodlání ke studiu Budó a další logický
krok pro mě bylo soustředit se na studium
meče prostřednictvím kontrolovaných Kata. Pro
mě zřejmou volbou prostě muselo být Iai
a Džó. Zjistil jsem, že obě disciplíny vyžadují
Jste osobním studentem pana Išidó, který je
velmi respektovaný sensei jak v Evropě, tak
i v Japonsku. Jaká byla vaše cesta k tomuto
učiteli a co pro vás znamená?
V určitém smyslu Išidó sensei nalezl mě.
V roce 1979 jsem přijal telefonát z Japonska, ve
kterém mě žádali, abych se postaral o učitele
Iai. Ten si přál uvést své Iaidó do Evropy
a náhodou si vybral Anglii jako výchozí bod. Ve
skutečnosti to byla věc toho, být ve správný čas
na správném místě. Vzhledem k tomu, že naše
dódžó v té době náhodou nesla stejná jména,
by někteří lidé naše první setkání přiřkli karmě.
Můžete tomu prostě říkat shoda okolností, ale já
mam radši karmu, vzhledem k tomu, co z toho
v následujících letech vzešlo.
Rodina Išidó je stará samurajská rodina, která
sloužila šogunátu dynastie Tokugawa. Jaká je
pozice těchto starých samurajských rodů
v dnešním Japonsku?
Toto je obtížná otázka pro někoho kdo nežije
v Japonsku, ale vím, že jména rodin ze staré
vládnoucí elity jsou i v dnešní době v Japonské
společnosti respektována a vzdělaní lidé
rozhodně poznají jméno samurajské rodiny
mezi ostatními. Ale i zde se můžeme ocitnout
na nejisté půdě, protože po restauraci Meidži si
každý mohl vybrat, jaké jméno chtěl. Což
samozřejmě zamlžilo vše kolem rodinných
a klanových příslušností.
Vaše jméno je spojené se Šinbukanem v Evropě.
Vaše dódžó se jmenuje Šinbukan i dódžó vašich
studentů nesou toto jméno. Pokud se podíváme
na Anglii, Českou Republiku, Slovensko, Polsko,
Srbsko a Maďarsko, tak to vypadá skoro jako
armáda. Byl to váš záměr od začátku nebo se to
prostě stalo?
Rozhodně nikdy nebylo mým záměrem vytvořit
impérium, i když to tak zvenku může vypadat.
Ale nic se nestává samo od sebe, celé to vzniklo
na základě vzájemného porozumění a souhlasu
mezi mnou a studenty, se kterými jsem se
dostal do styku. Tyto studenty a jejich země
jsem opakovaně navštěvoval a povzbuzoval
a celý tento rozvoj byl dosažen tím, že si chtěli
založit vlastní dódžó a tedy chtěli, aby neslo
stejné jméno, aby se ztotožnili s linií, ke které
patří. Toto spojení také zaručuje, že výuka
a technická linie naší školy zůstává
charakteristická a je věrná svému původu
a kořenům. Tradice v klasických Budó vyžaduje,
aby byl ctěn a pěstován vztah učitele a žáka
resp. mistra a učedníka. Tento vztah rozvíjí
loajalitu, důvěru a odpovědnost mezi nimi – jde
o oboustranný závazek mezi učitelem a žákem.
Jakmile obě strany do tohoto svazku vstoupí,
už není cesty zpět. Tento vztah trvá v dobrých
i zlých časech a podporuje a rozvíjí zájmy obou
stran. Tím že někdo vyučuje, se sám i učí.
Student, který je vyučován, učí instruktora
schopnosti předávat znalosti. Pouze smrt nebo
odloučení některé ze stran může toto pouto
rozbít.
Jezdíte učit Iaidó a Džódó do České Republiky
více než 17 let. Jaké jste měl dojmy z vaší první
návštěvy a jaké jsou teď, když vidíte plody své
práce? Jak jste spokojen se stavem Iaidó v ČR?
Pamatuji si, že na mě velmi zapůsobili studenti,
kteří byli hladoví po vědění. Předvedli ochotu
cvičit i s tím nejzákladnějším možným
vybavením. Můj první seminář byl v Jablonci,
kam přišlo množství studentů a spousta z nich
byla vybavena všemi možnými druhy Bokutó
vyrobenými z větví stromů, násad od košťat
a různých druhů tyčí a ptali se, jestli jim dovolím
s tím cvičit. Toto velké odhodlání zúčastnit se
cvičení a využít příležitosti učit se s čímkoliv, co
pro ně bylo dostupné a dalo se použít, ve mě
zanechalo hluboký dojem, na který nikdy
nezapomenu. Od těchto počátečních dní
udělali čeští studenti pozoruhodný pokrok
a mohou se podle mého názoru srovnávat se
studenty stejných stupňů kdekoliv jinde
v Evropě. I přesto, aniž bych chtěl kohokoliv
urazit, nejsem nikdy osobně spokojený, u všech
z nás je vždy prostor k dalšímu zlepšování.
Ale jsem velmi hrdý na pokrok, kterého se v ČR
podařilo dosáhnout.
Z vašeho pohledu přísného učitele – jak si Česká
republika stojí ve srovnání s ostatními zeměmi?
Jak jsem již řekl, čeští studenti jsou stejně dobří
jako studenti stejného stupně z jakékoliv jiné
země v Evropě a mohou mít důvěru v to, že
úroveň jejich cvičení odpovídá standardu.
Kiai
Pokud se podíváme do okolních zemí, jako je
třeba Polsko a Maďarsko, nemůžeme si
nevšimnout, že počet lidí se 4. a 5. dany je tam
významně větší. Jaké to podle vás má důvody?
Férová a upřímná odpověď je, že jednoduše
mnoho z českých vedoucích studentů nezískalo
stupeň, když k tomu měli příležitost nebo jim to
bylo doporučeno. Několik českých držitelů
stupně dan by podle mého názoru mělo být
alespoň o jeden stupeň výše. Nevím, jestli by se
dal najít nějaký jeden konkrétní důvod nebo
osoba zodpovědná za „zaostání za Slovenskem
nebo Maďarskem”, ale myslím, že infrastruktura v ČR možná nebyla připravena na to, aby
se Iaidó rozvinulo způsobem, jakým se
rozvinulo. Ale to je pouze můj názor.
Co očekáváte od členů Šinbukanu a od svých
osobních žáků? V čem je skupina Šinbukan
specifická?
Respekt a loajalitu ke své zemi, rodině,
zaměstnavateli a samozřejmě ke svým
studentům a učitelům. Jinými slovy - každý by
se měl chovat čestně a morálně ke své
společnosti a k lidem, ke kterým má vztah. Toto
je základní prvek ve cvičení klasického Budó
a nesmí být opomíjen. Tato cesta nebo
odhodlání vést svůj život čestným způsobem
spočívá v člověku a v rozvíjení jeho osobnosti.
Tento rok skupina Šinbukan oslavuje 30 let své
existence v Evropě – co to pro vás znamená
a jak byste chtěl, aby se tato skupina vyvíjela
dále?
Já osobně bych chtěl, aby skupina rozvíjela
a propagovala Iai a Džódó v Evropě a rozšířila
obě disciplíny mezi tolik lidí, kolik je jen možné.
Aby nesla tradice založené na klasické etice
a postojích původní Rjú Ha, ke které naši
studenti patří. Ve stručnosti – nenechat vymřít,
ale udržet živé to, co může být nyní bráno jako
staromódní etika a morální kritéria, ale co je
zásadně důležité pro společnost, ve které
žijeme.
Dnes jste učitelem Evropského formátu – jak
byste porovnal Iaidó v Evropě a v Japonsku?
Vzhledem k tomu, že do Evropy jezdili ti nejvyšší
učitelé, počínaje Išidó sensejem, Hiroi
sensejem, Haruna sensejem a Ošita
sensejem a dalšími, byl vývoj Iaidó a Džódó
sledován, podporován a rozvíjen vždy těmi
nejlepšími možnými instrukcemi. Také pokud
vezmeme v potaz, že mnoho vedoucích
evropských učitelů pravidelně jezdilo a jezdí do
Japonska za vedením těch samých učitelů, tak
myslím, že standard v Evropě je shodný s tím
v Japonsku. Ale samozřejmě když vezmeme
v úvahu tu obrovskou základnu, kterou Iaidó
v Japonsku má, tak rozhodně tam mají
i mnohem větší zdroj talentů, když dojde třeba
na Taikai. Nicméně věřím, že v budoucích
letech se i v Evropě vypracují Iaidisté, kteří
snesou srovnání s těmi nejlepšími v Japonsku.
Některé tradiční směry Iaidó a Džódó odmítají
Taikai (turnaje) a tvrdí, že by neměly být
iaido
součástí Iaidó a Džódó. Jaký je váš názor na
turnaje v Iaidó a Džódó?
Pokud se zeptáme jakéhokoliv vyššího učitele,
který přijede do Evropy, tak zjistíme, že zde
panuje konsensus v tom, že Taikai je zásadně
důležité pro výcvik každého jedince.
Koneckonců pokud se jedinec zúčastní zkoušek,
tak v čem je rozdíl? Odhalujete svoje nejlepší
možné Iaidó před ostatními. Podle mě není
mezi Taikai a zkouškami v tomto rozdíl. Pokud
student tvrdí, že Taikai pro něj nemá smysl, tak
v tom případě nemají pro něj smysl ani zkoušky,
protože jde o to samé.
Obecně vidíme odklon lidí od cvičení bojových
umění. Co je motivací pokračovat ve cvičení
a zůstat u Budó?
Bohužel z některých takzvaných bojových
umění se stal byznys a instruktoři zde jsou více
než ochotní ignorovat filosofické, morální
a duchovní zázemí Budó. A díky tomu, že to
začne být hlavně o penězích, se z toho stane
v myslích studentů aktivita nebo sport povahou
podobná squashi nebo badmintonu a dalším.
Toto není špatné samo o sobě, ale seriozní
studenti musí pochopit, že Budó, pokud to tak
mohu říci, je „cesta života” nebo je alespoň
jeho velmi důležitou součásti. Člověk
nepřestane cvičit, protože je starý nebo
dokonce nemocný. Například já jsem diabetik
závislý na inzulínu, také mám artritidu v kyčlích,
rukou a chodidlech, ale myšlenka přestat dělat
Budó mi nikdy nepřišla na mysl. Protože stejně
tak jako spím, dýchám a čerpám ze všech
těch dobrých věcí, co život nabízí, jako je
jídlo a umění, tak cvičím Budó.
Z vašeho pohledu učitele – jak se Evropané
vypořádávají s japonským přístupem k tréninku
a jak moc bylo nutné tento přístup přizpůsobit
evropskému prostředí?
Touto otázkou si nejsem moc jistý, podle mě
zde není žádný rozdíl. Možná intenzita tréninku
je jiná, protože když máte k dispozici stále
fungující dódžó, do kterého mají studenti
přístup 7 dní v týdnu, tak se obávám, že je to
prostě jiné než v Evropě, kde si většinou
pronajímáme školní tělocvičny, což limituje náš
trénink na několik málo hodin v týdnu. Ale
vlastní cvičení se liší velmi málo.
Osnovy Šinbukanu v Iaidó obsahují jak Seitei,
tak Musó Šinden Rjú. Někteří studenti Iaidó se
věnují pouze Seitei a Korjú nestudují. Jak byste
těmto doporučil studium Korjú?
Seitei můžeme chápat jako základ pro Iaidó
jako takové. Bez ohledu na Rjúha ke které
patříte. Umožňuje porotcům, aby posoudili vaše
cvičení podle jednotných kritérií. Cvičení Korjú
je zásadní pro váš výcvik. Musíte se naučit
školu, kterou vyučuje váš učitel, abyste mohli
nést tradici této školy. Oba systémy jsou
důležité, jinak budou vaše znalosti omezené.
Zvláště pokud se dostanete na úroveň 4. danu,
kde se již od vás očekává solidní znalost jak
Seitei, tak Korjú.
Trénink bojových umění je neodmyslitelně
spojený s tréninkem mysli. Jak by cvičení se
zbraněmi mělo rozvíjet naši mysl?
Je to v té mentální i fyzické disciplíně, se kterou
musíme ovládat a kontrolovat zbraň. Díky ní
postupně ovládnete různé techniky a kata. Toto
vytrvalé cvičení a snaha o dokonalost nás učí
trpělivosti – napřed s námi samými a pak
i s ostatními. Uvědoměním si těchto věcí skrze
cvičení také dosáhnete pochopení a soucítění
s ostatními studenty, bez ohledu na jejich
úroveň.
Iaidó se většinou cvičí formou kihonu a kata bez
reálného soupeře. Je to pro vás jako pro učitele
dostatečné nebo myslíte, že je potřeba cvičit
i s reálným soupeřem?
Všichni mistři, které jsem potkal, byli zkušení
ve všech třech disciplínách – Kendó, Iaidó
i Džódó a dvě z nich vyžadují, abyste se
postavili skutečnému soupeři. Doporučuji všem
studentům Iaidó, aby šli cvičit i Kendó nebo
Džódó, aby si zlepšili chápání Ma ai (bojové
vzdálenosti).
Tači uči no kurai je kata prováděná dvojicí
iaidistů podobná Kendó kata, ale než to
začneme cvičit, tak musíme napřed zvládnout
absolutní kontrolu meče.
Jaké jsou vaše osobní cíle do budoucna v Budó?
Ve skutečnosti žádné konkrétní nemám, cvičím
již 47 let a pořád pro to mám vášeň a nadšení.
Přirozeně bych rád viděl, aby více lidí poznalo
Iai jako ideální cestu ke cvičení těla i mysli. Ale
myslím, že asi největší cíl pro mě bude, když
mě překonají moji vlastní studenti, to bych měl
vážně dobrý pocit, že jsem opravdu něčeho
dosáhl. Pokud by se to stalo, tak bych mohl být
pyšný na to, že jsem učil dobře.
Co byste vzkázal lidem, kteří se zajímají o Iaidó
a Džódó v České Republice?
Iai a Džódó jsou dvě z posledních zbraňových
disciplín, které ještě nezkazily peníze
a komerce. Stále mají čistou podstatu. Mohou
být provozovány bez ohledu na pohlaví a věk,
technika je v nich důležitější než síla a obě budó
mohou být cvičena až do vysokého věku. Navíc
v České republice roste několik velmi dobrých
učitelů, takže každému, kdo se upřímně zajímá
o studium Budó bych doporučil, aby alespoň
zkusil jednu nebo obě disciplíny.
Rozhovor připravili:
Tomáš Berger, Pavel Balvín a Michal Kolísek.
Více informací najdete na:
www.shinbukan.cz
www.czech-kendo.cz
7
Kiai
Kiai
Kalendář JKA ČR 2012
Termín
název akce
místo konání
4. – 7. května ......................... Kata Keikokai ................................................................. Bechyně
19. května ................................... III. kolo – Národní Liga JKA ČR ............................. Karlovy Vary
26.- 28. května ........................ Seminář Naka ................................................................... Berlín
2. června ................................... Mistrovství Evropy mládež do 18 let ............ Paříž, Francie
23. června .................................. Seminář Pražského svazu karate JKA ............... Praha
24. června ................................ Turnaj nadějí JKA ........................................................ Praha
28. června .................................. Zkoušky STV ...................................................................... SKBU Hostivař
4.–8. července ...................... Gasshuku ČR ................................................................... Spořice
18.–21. července ..................... Gasshuku Maďarsko ..................................................... Budapešť
29. července–3. srpna ........ Gasshuku Německo ...................................................... Kostnice
27. srpna–2. září ................. Soustředění SKBU Hostivař ................................. Třeboň
8. září ............................................ Soustředění reprezentace ......................................... Neratovice
14.–16. září ................................. Přátelské utkání a soustředění Německo ........ Tamm
22.–23. září ............................ Work Shop .......................................................................... Roudnice N/Labem
6. října .......................................... II. N.P. JKA ČR mládež ................................................ Tábor
13. října ........................................ II. N.P. JKA ČR dorost, junioři, senioři .............. Neratovice
26.–28. října .............................. Příprava SKBU na MČR JKA .................................... Český Šumburk
3. listopadu ............................. MČR JKA ............................................................................ Praha
1. prosince .................................. Mikulášský mezinárodní turnaj .............................. Praha
Zkoušky
na technické stupně
Čtvrtek 28. 6. 2012
HORNÍ DOJO
14:30
Zkouška na STV
9, 8 Kyu
DOLNÍ DOJO
15:30
Zkouška na STV
7, 6 Kyu
17:00
Zkouška na STV
5, 4, 3, 2 Kyu
Účast rodičů a přátel
vítána
Ing. Karel Strnad
předseda klubu
Letní soustředění karate
Letní soustředění thaibox a MMA
TŘEBOŇ 27. srpna – 2. září 2012
Vedoucí soustředění: Ing. Karel Strnad, 6. dan karate JKA
Místo konání: Sportcentrum ČASPV, Doubí
Branná 108, Třeboň
Odjezd: 27. 8. 2012 v 9.00 hodin
Trhanovské nám. 179/9, Praha 10
Příjezd: 2. 9. 2012 v 11.00 hodin
Trhanovské nám. 179/9, Praha 10
Cena soustředění: 3.950,– Kč
zahrnuje dopravu, ubytování, plnou penzi, cvičení
ZBRASLAVICE u KUTNÉ HORY 22. – 28. července 2012
Vedoucí soustředění: Richard Gonzor
Místo konání:
Rekreační a sportovní středisko U starého rybníka
Zbraslavice 255, tel.: 327 591 128
Cena soustředění: 4.200,– Kč
ubytování, plná penze, cvičení, doprava vlastní.
Začínáme obědem, končíme snídaní.
Snídaně formou švédských stolů.
Přihlášky a informace v sekretariátu klubu u Michala Strnada.
PRAŽSKÝ SVAZ KARATE JKA pořádá soutěž karate JKA
Seminář a Turnaj nadějí
Mezinárodní instruktoři JKA:
K. Strnad, S. Carlsson. J. Konečná
Datum: Sobota 23. 6. 2012, Neděle 24. 6. 2012
Místo konání: ZŠ Hornoměcholupská,
102 00 Praha 10
Přihlášky do soutěže:
do 20. 6. 2012 na: [email protected]
Kontrola dokladů:
Neděle 8,00 – 9,00 na místě
Kategorie:
kata, kumite mini žáci, mini žákyně
Datum narození: 4. 11. 2002 – 3. 11. 2005
kata, kumite mladší žáci, mladší žákyně
Datum narození: 4. 11. 2000 – 3. 11. 2002
kata, kumite starší žáci, straší žákyně
Datum narození: 4. 11. 1998 – 3. 11. 2000
kata, kumite KPŽ muži, ženy „masters“
bez věkového omezení
Program:
SOBOTA SEMINÁŘ
10,00 – 11,30 9. – 6. kyu
11,30 – 13,00 5. kyu a vyšší
13,30 – 15,00 9. – 6. kyu
15,00 – 16,30 5. kyu a vyšší
NEDĚLE SEMINÁŘ
9,00 – 10,00 9. – 6. kyu
10,00 – 11,00 5. kyu a vyšší
NEDĚLE TURNAJ:
11,30 – 18,00
Hlavní rozhodčí: Ing. Karel Strnad
Soutěží se dle pravidel Českého svazu karate JKA
systém „dvou porážek“
(V PŘÍPADĚ VELKÉHO POČTU ZÁVODNÍKÙ K.O. SYSTÉM)
Poplatek za seminář 250,– Kč
Účastníci semináře nehradí startovné na turnaji
Startovné na turnaji: 170,– Kč
Slavná výročí
5 let
10 let
15 let
18 let
20 let
30 let
Mikuláš Háma,
Jakub Vondra
Filip Hůlek,
Jakub Chabr,
Ondřej Chabr,
Jan Potůček,
Ondřej Procházka
Martin Novák
Zuzana Kůstková,
Jan Mizner
Martin Bareš,
Lukáš Šiml
Tomáš Kasl
Dvouměsíčník Kiai vydává:
SKBu Hostivař
Trhanovské nám. 179/9, 100 00 Praha 10
Grafická úprava: Filip Havránek
www.skbu.cz
Download

SKBu Hostivar - SKBu Hostivař