Chronický dialyzační program
1/ 4
EDUKAČNÍ OSNOVY SESTER SPECIALISTEK
CHRONICKÝ DIALYZAČNÍ PROGRAM
Cíl:






Pacient zná a chápe podstatu onemocnění ledvin.
Pacient zná příčiny a příznaky akutního a chronického selhávání ledvin.
Pacient je plně informován o možnostech léčby při selhání ledvin.
Pacient je zná akutní komplikace v průběhu samotného procesu hemodialýzy.
Pacient zná dlouhodobé komplikace vznikající v průběhu dialyzačního léčení.
Pacient ví, co je pojem trvalý cévní přístup (fistule), dočasný cévní přístup (dialyzační
katetr).
 Pacient zná zásady péče o cévní přístup.
 Pacient zná zásady dietního a pitného režimu v chronickém dialyzačním programu.
 Pacient zná význam vhodného cvičení a fyzické aktivity dialýzovaného.
Očekávání:
- Probudit větší zájem a snahu pacienta při léčbě hemodialýzou.
- Zlepšení subjektivního stavu pacienta, Dosažení optimálního stavu výživy.
Kompetentní pracovník: edukační sestra, lékař.
Obecné informace:
Hemodialýza - je filtrační a čistící proces, kdy je zapotřebí trvalý cévní přístup (fistule), nebo
dočasný cévní přístup (hemodialyzační katetr) a přístroj samotný (umělá ledvina). Trvalý cévní
přístup (fistule) je místo, kde se provádí venepunkce za účelem napojení na dialyzační přístroj.
Dialyzační katetr je ohebná plastová hadička, která se zavádí do velké žíly v oblasti krku, nebo do
žíly stehenní v oblasti třísla.
Téma edukace:
- Včasná edukace u nově zařazeného pacienta do dialyzačního programu.
- Vysvětlit podstatu onemocnění ledvin.
- Vysvětlit nutnost dodržování dietního a pitného režimu a ostatních režimových opatření při
dialýze
- Seznámit pacienta s léčbou v pravidelném dialyzačním programu.
- Vysvětlit princip hemodialýzy.
- Vysvětlit pojem trvalý a dočasný cévní přístup a zásady péče o cévní přístup.
- Seznámit pacienta s akutními komplikacemi vzniklými při vlastní hemodialýze (hypotenze,
křeče)
- Vysvětlit nutnost pohybové aktivity a cvičení, které vede ke zlepšení kompenzace nemoci
ledvin.
Průběh edukace:
1. Vysvětlíme pacientovi, že zdravé ledviny řídí v těle hospodaření s vodou a minerály, hlavně
sodíkem, draslíkem, vápníkem a fosforem. Dále upravují kyselost krve, řídí krevní tlak,
vylučují z těla zplodiny látkové přeměny a některé jedovaté látky. V ledvinách se tvoří
hormony, z nichž nejdůležitější je erytropoetin, který umožňuje tvorbu červených krvinek.
Chronický dialyzační program
2/ 4
Dále je to vitamín D, který je nezbytný zejména pro zdravé kosti.
2. Seznámíme pacienta, co je onemocnění ledvin a z čeho vzniká, co znamená, když ledviny
selžou úplně a jak pacient pozná, že mu ledviny nefungují. Onemocnění ledvin je název pro
jakoukoliv nemoc ledvin, kdy dochází k poškození cévního zásobení ledviny vlivem
infekce, zánětu ledvinných klubíček, někdy jako následek nadměrného užívání léků proti
bolesti, dlouholeté neléčené cukrovky, nedostatečně léčeného vysoké tlaku, nebo i
pokročilého kornatění tepen, po ucpání močových cest kameny, při dědičných onemocnění.
Selhání ledvin je stav, kdy ledviny ztratily přes 90% své tkáně a vůbec již neplní svou
očišťovací funkci. V této chvíli je potřeba funkci ledvin nahradit. Pacient si nemusí dlouho
ničeho všimnout, jindy pociťuje únavu, celkovou slabost, nechutenství, často mívá otoky,
snížené množství moče, zvracení, průjem, obtížené dýchání, poruchy srdečního rytmu.
3. Vysvětlíme pacientovi možnosti léčení ledvinné nedostatečnosti i možnosti léčby při úplném
selhání ledvin. Ledvinné onemocnění se léčí dle příčiny, která onemocnění způsobila. Často
se nedá nemoc vyléčit, ale dá se výrazně zmírnit či zpomalit medikamentózní léčbou tak,
aby se pacient cítil dobře co nejdéle, s co nejmenšími komplikacemi. Pokud dojde k selhání
ledvin, je potřeba jejich funkci nahradit (hemodialýza, peritoneální dialýza, transplantace).
4. Vysvětlíme pacientovi princip hemodialýzy - odstraňování škodlivin a přebytečné vody z
těla, které probíhá přes speciální přístroj a vlastní proces čištění se uskutečňuje v dialyzátoru
(umělá ledvina).
K léčbě je nutný cévní přístup:
arteriovenózní spojka (shunt - fistule),
centrální žilní katétr.
Pacient dochází k dialýze do dialyzačního střediska standardně 3x týdně na 4-5 hod.
Pomocí menší operace v místním znecitlivění chirurg vytvoří shunt spojením tepny a žíly na
předloktí nedominantní horní končetiny, tedy té, kterou užíváte méně. Po operaci fistule
vyzrává 4-6 týdnů. Žíla se v tomto období zvětší a zesílí a fistule pak po mnoho let vydrží
opakované zavádění dialyzačních jehel pro čerpání a zpětný návrat krve.
5. Poučíme pacienta, jakým způsobem se má starat o shunt, neboli trvalý cévní přístup.
Na shuntové ruce si nenechá odebírat krev, aplikovat injekce ani měřit krevní tlak,
nebude ji namáhat jinými způsoby, jako nošení hodinek, náramků, těsných rukávů,
nebude v ní nosit těžké věci, nepodkládat si ji pod hlavu, nezaškrcovat ji,
chránit shuntovou ruku před poraněním, úderem, proříznutím (krvácení z fistule
připomíná tepenné krvácení),
naučíme pacienta provádět shuntovou rukou cvičení pomocí gumového balónku nebo
kroužku,
před příchodem na dialýzu jej poučíme, aby si ruce řádně odezinfikoval,
po skončení dialýzy si dostatečnou dobu stlačil vpichy po vytažení jehel až do
odeznění krvácení, upozorníme pacienta, aby obvaz nebo náplast po dialýze odstranil
do 24 hod. a neseškrábával stroupky,
shunt má šumět a vrnět (hmatný vír), kontrolujte jeho pulzaci poslechem či
pohmatem - pokud pacient cítí jakoukoliv změnu - přestane šumět, vrnět, je zarudlý,
oteklý, bolí, teče z něj nějaká sekrece, případně krvácí - okamžitě kontaktuje
dialyzační středisko (i mimo den své dialýzy).
Shant je malá ohebná hadička, na jejímž konci jsou dvě malé hadičky. Zavádí se do spodní
části krku do žíly. Zavedení centrálního žilního katétru se provádí na sálku za sterilních
podmínek v lokální anestezii. Dva vyčnívající konce hadičky se uzavřou sterilními zátkami,
zabalí do sterilního krytí a přilepí se ke kůži. Místo vpichu katétru je přelepeno sterilním
Chronický dialyzační program
3/ 4
krytím. Při napojování na mimotělní oběh se pracuje za sterilních podmínek, personál Vás
tak chrání před vstupem infekce do katétru.
Pacient je poučen, že se nemůže koupat, pouze sprchovat tak, že nesmí sterilní krytí namočit, s
katétrem nesmí manipulovat, musí ho chránit před vytažením a zalomením, nesmí si z něj nechat
odebírat krev či do něho aplikovat injekce – slouží pouze pro potřeby dialýzy!
6. Seznámíme pacienta s možnými komplikacemi po dialýze a s možností přivolání ZZS.
- Pacient se může se cítit slabý(á) a unavený(á),
- mohou začít krvácet vpichy na fistuli po vytažených jehlách, je nutné vpichy znovu stlačit a
vyčkat, zda krvácení ustane,
- může nastat krvácení z okolí žilního katétru, katétr může vypadnout,
- pacient může mít horečku, zimnici, třesavku a jiné akutní potíže,
- cítí se dušný(á).
7. Seznámíme pacienta s dietním a pitným režimem při hemodialýze. Při selhání ledvin je
potřeba upravit dietní a pitný režim pacienta. Vhodnou dietu je třeba zkonzultovat s
ošetřujícím lékařem, nebo s nutriční terapeutkou. Nutriční terapeutka provede podrobnější
edukaci pacienta a připraví mu vzorový jídelníček určený pacientům v dialyzačním
programu. Dietní opatření má 2 cíle: zajistit dostatek energie pro tělo – kontrola tělesné
hmotnosti, omezit některé látky v organismu (sodík, draslík, fosfor, tekutiny).
Příjem bílkovin
Je potřeba zvýšit příjem bílkovin. Doporučuje se příjem masa v dostatečném množství 150g
alespoň 1x denně.
Omezení sodíku
Sodík váže na sebe vodu a jeho nadbytek zhoršuje otoky, krevní tlak a zadýchávání. Způsobuje
nadměrnou žízeň. Potraviny bohaté na sodík – uzeniny, zrající sýry, niva, balkánský sýr, olivy,
chipsy.
Omezení draslíku
Vysoké hodnoty draslíku způsobují celkovou slabost, brnění, nepravidelnost srdečního rytmu až
srdeční zástavu. Potraviny bohaté na draslík – ovoce a zelenina (meruňky, melouny, hrozny,
kiwi, rajčata, mrkev, paprika), houby, oříšky, ovocné šťávy, sušené plody ovoce.
Omezení fosforu
Omezení fosforu je základem léčby ledvinné kostní nemoci, je důležitý v boji proti
předčasnému IM, ucpávání tepen končetin.
Potraviny bohaté na fosfor – mléko a mléčné výrobky, sýry tavené a tvrdé, uzené maso, mořské
ryby, luštěniny, sója, kakao, čokoláda, ořechy, Coca-cola, instantní výrobky.
Pokud dieta s omezením fosforu nestačí, předepíše Vám lékař tzv. vazače fosfátů, což jsou léky,
které zabraňují vstřebávání fosforu z jídla.
Omezení tekutin
U příjmu tekutin platí pravidlo, že příjem a výdej tekutin by měl být vyrovnaný. Na straně jedné
tekutina v nápojích a potravě a na druhé straně tekutiny vylučované z těla (moč, pot, stolice).
Mělo by být Vaší snahou, aby přírůstek mezi dialýzami nepřesahoval 5% tělesné váhy. Denní
přísun tekutin u nemocných na dialýze doporučujeme odhadovat dle následující rovnice:
PŘÍVOD TEKUTIN = MNOŽSTVÍ VYMOČENÉ MOČI/24 HOD + 500 ML =ztráty tekutiny
pocením a dýcháním.
Chronický dialyzační program
4/ 4
Seznámíme pacienta, jaké jsou fyzické možnosti aktivity u dialyzovaných. Cílem léčby pacienta
je dobře provedená dialýza a pouze mírný pokles jeho fyzické aktivity.
Vyjádření k pracovní schopnosti a dalším fyzickým aktivitám je individuální a musí je dát pouze
lékař. Přiměřená fyzická aktivita je doporučována, opět však po dohodě s lékařem či
fyzioterapeutem. Seznámíme pacienta s možností letních a zimních rekreací, které mohou
absolvovat formou výměnných pobytů mezi jednotlivými dialyzačními středisky. K nabídce
rekreací použijeme reklamní letáčky z jednotlivých míst. Podpoříme pacienta při volbě
možnosti rekreačního pobytu.
Download

Chronický dialyzační program