září 2014/06
Jak obchodovat s Ruskem
Perspektivní trhy
pro české vývozce
Firmy trápí nejistota. Pomoc státu
oceňují, ale nespoléhají na ni
Ministr Mládek: Ruský trh
si musíme zkusit udržet
Maďarsko je země plná
daňových překvapení
strany 4–10
strany 12–15
strana 32
PŘEDPLAŤTE SI
EKONOM
A LOGISTIKA
NA 12 MĚSÍCŮ
í
Desítky miliard korun mizej
tví Economia
Týdeník vydavatels
€
37 / cena: 49 Kč, SR: 2,50
11.–17. 9. 2014 / číslo
www.ekon om.cz
i letos z českých firem do
zahraničí
18
Kdy přijde
další metanol
Černý alkohol vyklidil
po metanolové aféře
la
pozice. Ale ne tak doce
SLEVA
%
4
3
15.9.2014 14:09:40
za 2 400 Kč
Oproti ceně na stánku
ušetříte 1 248 Kč
Nabídka platí pro nové nebo navýšené předplatné do 31. 10. 2014.
Předplatné se uzavírá na dobu neurčitou s uvedeným časovým závazkem.
Všechny ceny jsou včetně DPH. Objednávejte na 800 11 00 22, [email protected] nebo na www.ihned.cz/balicky.
HN046803
EK+B2B_201x267.indd 1
15.09.14 14:18
Český exportér
Obsah:
Téma
Firmy trápí nejistota. Pomoc státu oceňují,
ale příliš na ni nespoléhají
Rozhovor
Ruský trh si musíme zkusit udržet,
až pak hledat nová teritoria
4
12
Úhel pohledu
16
Obchody v Rusku
18
Sankce, které se týkají ruských bank,
dopad na české exportéry nemají
4
Jan Mládek
ministr průmyslu a obchodu
Na pozice po českých firmách útočí asijská
a jihoamerická konkurence
Rozhovor
20
Pohled na region
24
Jednání se už v Rusku nesou v duchu
byznysu, nikoli v objetí u skleničky
Až sankce pominou, bude o ruský trh
znovu enormní zájem
Zavedení sankcí vůči Rusku částečně mění
pravidla obchodování
Novinky z teritoria
28
Informační servis
29
Krátce o SNS
24
Perspektivní trhy pro české vývozce
Obchody lze chránit i uzavřením trhu
SOLVIT pomohl českému pracovníkovi
s vyplacením nemocenské
Maďarsko je země plná různých daňových
překvapení
Podpora pro veletrhy v roce 2015
Indická ekonomika ožívá, zájem je
o strojírenské i chemické výrobky
Mezinárodní strojírenský veletrh roste,
vystavovatelů bude více než loni
Krátké zprávy ze světa
Kalendář akcí
29
TIRÁŽ
Nejbližší akce exportního vzdělávání
Veletrhy, na kterých mohou firmy využít
společné české účasti
Důležité kontakty
ČESKÝ EXPORTÉR: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s.
Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade.
Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec
Foto: HN – Jiří Koťátko, HN – Matej Slávik, ČTK, Reuters, Shutterstock, Thinkstock, CzechTrade, archiv Bauer
Technics, Kazachmys, poljoinfo.com
Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš, Jaroslav Novák
Inzerce: [email protected] Tisk: MORAVIAPRESS BŘECLAV Samostatně neprodejné
40
V
ážení čtenáři, v době,
kdy vznikají tyto řádky
pro nové číslo Českého
exportéra, rozhoduje
Evropská unie o rozsahu a hloubce nových sankcí proti Ruské
federaci. Česká vláda v čele
s premiérem Sobotkou udělala
maximum pro to, aby ochránila
české exportéry, strojařské firmy
i producenty citlivých technologií
pro ropné odvětví. Omezení pro
řadu českých firem už přináší
první kolo sankcí platné od srpna. Proto musí ministerstvo
průmyslu a obchodu prostřednictvím zahraničních kanceláří
CzechTrade a ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí
společně nabídnout vývozcům
praktickou pomoc. Uskutečnili
jsme několik seminářů, k dispozici jsou webové stránky, Zelená
linka pro export, připravujeme
incomingové mise, v plánu jsou
cesty ministrů a ústavních činitelů do cílových zemí. Ostatně
tuto ambici si bere za svou i toto
číslo Českého exportéra, kde
naleznete především servisní informace pro vývozce orientované
na ruský trh. Ano, je třeba hledat
alternativy. Našim exportérům
se nabízejí destinace bývalých
států SNS jako Kazachstán,
Bělorusko a Ázerbájdžán. Ale
nejdůležitější je udělat vše pro to,
abychom pracně získané pozice
na ruském trhu opouštět nemuseli. Udržení ruského trhu by mělo
být prioritou vlády i českých
strojírenských firem, úkolem,
který by neměl jít proti jednotnému evropskému postupu, ale
proti opatřením, jež by poškodila
jen a pouze nás.
ČESKÝ EXPORTÉR září 2014, číslo 6
14:18
3
Téma
Firmy trápí nejistota. Pomoc státu
oceňují, ale příliš na ni nespoléhají
Hrozí, že vzájemné sankce povedou k oslabení,
či dokonce ke zpřetrhání pracně budovaných
obchodních i osobních vztahů v Rusku.
T
uzemské firmy, na které
dopadly západní sankce vůči
Rusku nebo opačné sankce
týkající se dovozu potravin
do Ruska, trápí velká nejistota. Ani
věštec totiž nemůže předpovědět, kdy
obchodní válka vyvolaná krizí kolem
Ukrajiny skončí.
Příměří na Donbasu mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty prozatím drží, a dává tak naději,
že spirála sankcí se alespoň po dobu
jeho trvání zastaví. Nyní je na tahu
Moskva, která zvažuje zákaz dovozu
použitých automobilů nebo luxusního
oblečení, eventuálně zákaz přeletu nad
ruským územím pro západní letecké
společnosti, což by pro mnohé aerolinky mohlo znamenat obrovské ztráty.
Vzhledem k nekontrolovatelnosti
některých jednotek na obou stranách
konfliktu přitom příměří může skončit
prakticky kdykoli. A sankce se rozjedou znovu.
Nejde jenom o to, jestli vývozci
zboží, jichž se sankce týkají, ztratí
miliardy korun, nebo dokonce desítky miliard korun, pokud se konflikt
mezi Západem a Ruskem dále vyostří
a bude na Evropu a celý svět doléhat
také v příštím roce. Přitvrdí-li Evropská unie a USA, bude Rusko reagovat
stejně. Kam až by situace mohla zajít,
se nedá odhadnout.
Rusko na západní embargo zatím
odpovědělo tím, že zakázalo dovoz
četných potravin a surovin pro jejich
výrobu nejen ze zemí Evropské unie, ale
také z Norska, USA, Kanady a Austrálie.
Čeští vývozci těchto komodit do konce
roku přijdou na tržbách o 250 až 300 milionů korun, oznámilo odhad ministerstvo zemědělství. Zákaz nejvíce pocítí
tuzemské mlékárny.
4
český exportér září 2014, číslo 6
Václav Lavička
[email protected]
Rusko a zahraniční obchod
Česko-ruská obchodní výměna
(údaje v mld. eur)
-6,6
%
-11,1
%
* první pololetí, meziroční pokles
Skladba českého
vývozu do Ruska
Zahraniční obchod Ruska
v letošním prvním pololetí
(za první pololetí 2014, v %)
(hlavní položky)
Stroje
a dopravní
prostředky
Vývoz celkem:
67,6
Tržní
výrobky
tříděné
podle
materiálu
Průmyslové
spotřební
zboží
11,4
9,9
Chemikálie
7,9
Ostatní
0,6
Vývoz
(mld. USD)
Meziroční
změna v %
Podíl
v%
Paliva a energie
183
z toho ropa
81,1
zemní plyn
33,5
Kovy a výrobky z nich
19,9
Chemické produkty
14,4
Stroje a doprav. prostředky 11,6
1,0
-3,5
4,6
-2,6
-6,6
-12,8
71,9
31,8
13,2
7,8
5,6
4,6
Dovoz celkem:
Potraviny,
nápoje,
tabák
zvířata
2,6
254,7 mld. USD
141,6
mld. USD
Vývoz
(mld. USD)
Meziroční
změna v %
Podíl
v%
Stroje a doprav. prostředky 68,6
Chemické produkty
22,5
Potraviny
20,3
-5,5
-6,4
-1,2
48,4
15,9
14,3
Zdroj: čSú, ruský statistický úřad
Téma
Bojovat o přízeň zákazníka bude těžší
V sázce ovšem nejsou jen tržby a zisky,
ale také cenné, po léta budované obchodní kontakty a důvěra mezi partnery.
Nikde není psáno, že Rusové budou
po zrušení sankcí (což je v rukou politiků na obou stranách) ochotni navázat
na předchozí spolupráci.
„Přestože ruští zákazníci jsou v převážné většině velice konzervativní a spoléhají na léty prověřené partnery, nelze
si nevšimnout, že ze současné situace
mohou profitovat především asijští
výrobci obráběcích strojů. V případě, že
se jim kvůli západním sankcím podaří
vybudovat silnou pozici na ruském trhu,
bude pro nás mnohem složitější s nimi
bojovat o přízeň ruského zákazníka,“
řekl Jan Rýdl mladší, statutární ředitel
společnosti TOS Varnsdorf. Západní
sankce vůči Rusku pro tuto firmu, která
vyvíjí a vyrábí obráběcí stroje, představují komplikaci a ohrožení, pokud jde
o budoucí prodeje. A to přesto, že současné restrikce neomezují vývoz firmy
TOS v plné míře.
„Jako větší riziko ale vnímám fakt, že
není jasné, jak se situace na Ukrajině
bude dále vyvíjet, zda sankce budou
dále rozšiřovány a jak dlouho tento
režim bude trvat. Již nyní lze cítit, že
chuť investovat mezi zákazníky, a to
nejen v Rusku, výrazně poklesla,“ uvedl
dále Rýdl.
Sankce mohou mít na tuzemské firmy
také nepřímé dopady, a to tak, že jejich
západní partneři postižení poklesem
vývozu do Ruska si budou v Česku
objednávat méně strojů a zařízení.
V případě TOS Varnsdorf jde o zákaz
vývozu čerpadel. „To se následně
projeví v potřebě západních partnerů
investovat do nového výrobního zařízení. Domnívám se, že tento efekt sankcí
ještě nikdo doposud neanalyzoval,“
podotkl Rýdl.
Sankce dělají starosti také společnosti Tatra Trucks. „Situace související
s konfliktem na Ukrajině a sankcemi
ohrožuje naše působení v Rusku. Jedná
se o perspektivní trh, kam se společnost po několikaleté pauze vrací a kde
vyhrála ve velmi tvrdé konkurenci tendr
těžební společnosti Surgutněftěgaz
na dodávku pěti vozidel Tatra Phoenix ve speciální úpravě pro extrémní
klimatické podmínky Sibiře,“ vyjádřil se
mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek.
Jedním ze symbolů Moskvy je obchodní dům GUM. První zákazníci
v něm mohli nakupovat už v roce 1893. Tři patra obchodů a kaváren
ročně navštíví přibližně 15 milionů lidí. Foto: shutterstock
Zmíněná zakázka sice není pro Tatru
zásadní z hlediska objemu (letos plánuje
prodat přes 800 vozidel), ale má povahu
důležité reference, která by za jiné situace znamenala možnost další expanze
na ruském trhu. „Podepsaný kontrakt
na dodávku zmíněných pěti vozidel se
plní. Ale v ovzduší nejistoty je jednání
o nových kontraktech velmi těžké,“ doplnil mluvčí společnosti.
Existují i firmy, jichž se sankce vstoupivší v platnost 1. srpna vůbec netýkají.
„Naše dmychadla nepatří do kategorie
zboží dvojího užití, takže omezení dovozu se nás netýká,“ uvedl Petr Basler,
exportní manažer společnosti Kubíček
VHS z Velkých Losin.
Ve vztahu k Rusku se v této firmě nic
nemění. Dál posílá partnerům nabídky
a vyváží. Nejen to. „Počátkem října pořádáme v Česku týdenní školení spolupracujících firem z Ukrajiny a Ruska, které
se bude týkat zřizování servisních center a budování partnerských skladů. To
by mělo přispět k dalšímu prohloubení
obchodních vztahů,“ upřesňuje Basler.
Firmy oceňují snahu vlády
Český stát nabízí prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu a mi-
český exportér září 2014, číslo 6
5
Téma
Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a ukrajinský prezident Petro Porošenko (vpravo) se sešli v Minsku
na konci srpna. I když se shodli na nutnosti rychlého ukončení bojů na východě Ukrajiny, zůstaly jejich
postoje rozdílné. Foto: reuters
nisterstva zahraničních věcí firmám,
jejichž vývoz je postižen sankcemi,
pomoc. Jak uvádí ministerstvo zahraničí, jde o to, nalézt vhodná alternativní teritoria. Mezi ně patří například
Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán,
Turecko, Írán, Thajsko, samozřejmě
Čína nebo Indie.
Podle ministra zahraničních věcí
Lubomíra Zaorálka se nabízejí i další
alternativy mezi některými arabskými
státy jako Saúdská Arábie či Spojené
arabské emiráty ve vývozu potravin
či Filipíny v oblasti letectví a zbrojního průmyslu. Zájem o zařízení pro
těžební průmysl projevuje Kanada,
generátory a zařízení pro elektrárny by
mohly směřovat do Korejské republiky.
Za další cílové země lze označit balkánské státy, například Srbsko.
„Naší snahou není se od ruského
trhu odvrátit, ale musíme počítat se
všemi scénáři. Aktivně proto hledáme
alternativní trhy pro obory a výrobky,
6
český exportér září 2014, číslo 6
Česko-ruský obchod
56,6
miliardy korun dosáhl během letošního
prvního pololetí český vývoz do Ruska.
Meziročně je to o 0,3 procenta méně.
Během druhého pololetí, kdy se i na českém exportu projeví vzájemné sankce,
nejspíš nastane výraznější pokles.
na které sankce dopadnou. S podnikateli jsme probrali konkrétní příklady
nových odbytišť. Zároveň jsme vybraným zastupitelským úřadům dali
pokyn, aby podpořily české firmy při
pronikání na nové trhy. Pomoc firmám
při zvládnutí této výzvy je zásadní prioritou,“ zdůraznil na srpnovém setkání
s podnikateli ministr Zaorálek.
Stát má podle Petra Koláře, bývalého
českého velvyslance v Ruské federaci,
k vyhledávání náhradních trhů pro
exportéry četné nástroje a velký potenciál. Disponuje sítí zastupitelských
úřadů, využívá agentury CzechTrade
a CzechInvest.
„Samozřejmá je role vlády, premiéra,
jednotlivých ministrů a řady dalších
ústavních činitelů, včetně prezidenta.
Pakliže často oprávněně kritizovanou
vládní, a především parlamentní turistiku nahradí správně cílené, dobře připravené a koordinované pracovní a oficiální
zahraniční cesty, mohou naše exportéry
značně podpořit,“ míní Petr Kolář. Ten
nyní působí jako poradce ve společnosti
Squire Patton Boggs.
Upozorňuje však, že význam ekonomické diplomacie nelze přeceňovat.
Ministr či jiný ústavní činitel může podnikatelům, kteří ho na zahraniční cestě
doprovázejí, „otevřít dveře“. To ostatní
musejí odpracovat sami. Dvojnásob
Nechte většinu rizik zahraničního obchodu na Citi.
Pobočková síť Citi ve více než 100 zemích světa, zahrnující mimo jiné Afriku, Latinskou
Ameriku, Střední a Dálný východ, přináší klientům Citi mnohé cenné výhody:
•
fyzickou přítomnost Citi na daném trhu zaručující jeho znalost,
•
odbornou pomoc při realizaci financování a zajištění obchodních případů respektující
specifika daného trhu, obchodní zvyklosti a příslušnou právní úpravu,
•
rozsáhlou síť partnerských bank garantující:
•
pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů a bankovních záruk,
•
pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami.
www.citibank.cz | [email protected] |+420 233 061 700
HN045295-1
Téma
to platí pro země, kde se významné kontrakty bez schválení státu a jeho účasti
prostě uzavřít nedají.
Na nových trzích nelze obchodovat hned
Firmy snahu státu pomoci nalézt náhradní odbytiště sice oceňují, ale příliš
nevěří, že bude účinná. „Vážíme si toho,
že stát si takovou potřebu uvědomuje,
nicméně si myslím, že pomoc nebude tak
zásadní, aby vytrhla postiženým vývozcům trn z paty,“ říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. Podle
něj musí mít každý podnikatel pracující
na určitém trhu vždy v rukávu nějaké náhradní řešení a nemůže se spoléhat na to,
že jeho problémy za něj vyřeší stát.
Zástupci firem a komor, s nimiž HN
hovořily, jsou toho názoru, že alternativní odbytiště je tak snadno nezachrání. Nalézt nové partnery, vybudovat
spolehlivé kontakty a dotáhnout je
do smluvního vztahu – to je většinou
otázka dvou až tří let. „Myslím, že to
je spíše takové chlácholení firem, aby
nebyly tolik nervózní,“ říká k úsilí státní
správy pomoci exportérům František
Masopust, výkonný ředitel Smíšené
komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států.
Země jako Turecko nebo Thajsko nemohou nahradit objem, který je schopno
„nasát“ Rusko. To lze z doporučovaných
zemí srovnat s Brazílií, Indií a Čínou.
Jenže na tyto a další trhy se budou tlačit
i další vývozci z Evropské unie, mnohdy
finančně silnější než Češi.
Co naznačily průzkumy
Se západními sankcemi vůči Rusku
nesouhlasí zhruba dvě třetiny tuzemských firem, třetina je pro. Vyplynulo
to z výběrového šetření, které v srpnu
provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Dotazník byl respondentům rozeslán
7. srpna a jeho cílem mimo jiné bylo
zjistit, jaké ztráty vývozci očekávají do konce letošního roku a v roce
následujícím (pokud sankce nadále
potrvají).
Celkové ztráty se mohou podle
odhadu Svazu průmyslu a dopravy
v krátkodobém horizontu pohybovat
v řádech desítek miliard korun. Jen pár
příkladů z průzkumu: společnost stavící
chladicí věže hlásí v důsledku sankcí
ztrátu 300 milionů korun. Jiná firma,
vyrábějící armatury, sdělila, že jí ruská
8
český exportér září 2014, číslo 6
K úspěšným exportérům do Ruska patří například Strojírna Oslavany. Ta je výrobcem a dodavatelem tlumičů pro podvozky veškerých kolejových vozidel. Foto: ČtK
strana posunula zakázky na příští rok,
takže letos na tržbách rovněž přijde asi
o 300 milionů korun.
Výsledky jiného průzkumu, které zveřejnila 25. srpna Hospodářská komora
České republiky, zatím nepotvrzují
hrozící miliardové ztráty českých firem
v souvislosti se zavedenými sankcemi.
Z prvního kola průzkumu, v jehož rámci
odpovědělo téměř 140 respondentů, vyplývá, že ve výhledu příštích 12 měsíců
tuzemští exportéři počítají se ztrátami
kontraktů nejvýše v řádech desítek až
stovek milionů korun.
„První výsledky průzkumu reflektují
skutečnost, že sankce se nevztahují
na již probíhající kontrakty z roku 2013.
Naši exportéři rovněž potvrdili, že
případné ztráty budou známy až v roce
2015,“ komentuje prezident komory
Vladimír Dlouhý.
Podle něj členové komory avizují řádově desítky ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst, tedy nic
dramatického. „I tato fakta potvrzují, že
panika a strach z fatálnosti dopadů aktuálně probíhajících sankčních opatření
se zatím českými firmami výrazně
HN046620
V ZAHRANIČÍ JSEM JAKO DOMA,
kdyz je tam doma i moje banka.
Exportní financování
S exportním financováním od Raiffeisenbank oceníte naše silné postavení v zemích střední
a východní Evropy. Naši experti jsou vám k dispozici po celou dobu realizace vašeho záměru
– od procesu přípravy přes jeho uskutečnění až po splácení pohledávky z vývozního kontraktu.
Společně vždy najdeme to nejlepší řešení pro každý váš exportní záměr.
Raiffeisenbank – PARTNER PRO VÁŠ BYZNYS
Zjistěte si více o službách našeho korporátního bankovnictví
na www.rb.cz/exportni-financovani
Téma
nešíří, tedy vyjma firem, které v Rusku
investovaly a které v důsledku sankcí
byly nuceny utlumit rozvoj svých ruských poboček,“ poznamenává Dlouhý.
Hospodářská komora během dotazníkového šetření současně zaznamenala
signály o zhoršující se platební morálce
ruských partnerů, což má bezprostřední
dopad na dlouhodobý pokles oboustranné důvěry.
Silnějšího to bude bolet méně?
Společnost Tatra Trucks vyhrála ve velmi tvrdé konkurenci tendr
těžební společnosti Surgutněftěgaz na dodávku pěti vozidel Tatra
Phoenix (na snímku). V Rusku ale auta budou jezdit ve speciální
úpravě pro extrémní klimatické podmínky Sibiře. FOTO: ČTK
Platební styk
a směnitelnost měn
v Rusku
Pro banky znamenalo uvalení sankcí
vůči Ruské federaci další rozšíření systémů monitorování plateb o protistrany,
které se nově objevily na sankčních
seznamech. Je však zodpovědností
klienta banky, aby jednal v souladu se
sankcemi, které se na provozování jeho
obchodních aktivit vztahují. V Rusku si
zahraniční společnosti mohou otevřít
účty jak v ruském rublu (RUB), tak v cizí
měně. Pro ruského rezidenta podléhá
otevření RUB účtu v zahraničí informační povinnosti. Velké množství transakcí
podléhá regulacím, které se vztahují
mimo jiné i na devizové transakce
související s exportem, importem, úvěry
a transakce uskutečňované mezi rezidenty a nerezidenty. V mnoha případech
je nutné dokumentovat účel transakce
10
ČESKÝ EXPORTÉR září 2014, číslo 6
Helena Port
obchodní ředitelka oddělení
platebního styku, Citibank
prostřednictvím takzvaného „passportu sdelki“. Do nákladů na transakci se
tak promítne nejen cena za převod
prostředků, ale i poplatek za „passport
sdelki“, jehož výše se obvykle odvíjí
od částky převodu. Cizoměnové transakce mezi ruskými rezidenty jsou zakázány. Ruští rezidenti si sice mezi sebou
fakturovat v cizí měně mohou, avšak
fyzický převod musí vždy proběhnout
v RUB. Veškeré domácí i přeshraniční
platby musejí být nahlášeny místní centrální bance. Toto hlášení provádí banka
majitele účtu. Domácí cash pooling je
povolen, místní regulace v současné
době nepovolují přeshraniční cash pooling rezidentům. U nerezidentů podléhá
převod prostředků mimo Rusko příslušným pravidlům měnové kontroly.
Česko sankce Evropské unie s určitými
výhradami podpořilo, výhrady vyslovily
také Slovensko, a hlavně Maďarsko.
Jeho premiér Viktor Orbán se nechal
slyšet, že unie se „střílí do vlastní nohy“.
Samotný akt vyhlášení hospodářských
sankcí ovšem neznamená, že byly
obchodní a investorské kontakty mezi
Západem a Ruskem zpřetrhány. Dva
příklady: Německo nedávno podepsalo dohodu se Sverdlovskou oblastí
– jednou z nejprůmyslovějších v celé
Ruské federaci – o založení výzkumného
střediska obráběcích strojů. „Americký
Pentagon během nedávné zbrojařské
výstavy v Moskvě uzavřel s ruským Rosobornexportem kontrakt na dodávku
70 vojenských transportních vrtulníků,“
udává další příklad František Masopust
ze Smíšené komory pro hospodářské
styky se SNS.
Věří, že k udržení a po zrušení sankcí
i k rozšíření česko-ruských vztahů v obchodu i investiční spolupráci by mohl
přispět Den Ruské federace na nadcházejícím Mezinárodním strojírenském
veletrhu v Brně, plánovaný na 30. září.
Jak to vidí Asociace exportérů
Tuzemské firmy během letošního
prvního pololetí do Ruska vyvezly zboží
v hodnotě necelých 57 miliard korun,
což v meziročním srovnání představuje
propad 177 milionů korun (minus 0,3
procenta). Rusko se tak na celkovém
českém exportu podílí 3,2 procenta.
„Naše závislost na Rusku není vysoká,
takže kromě jednotlivých firem nás
sankční opatření EU ani protisankce
Ruska zásadně neohrozí. Více nás ale
může negativně ovlivnit zejména nižší
německý export na toto teritorium,“
uvádí ve zprávě z konce srpna Asociace
exportérů.
S přispěním Ondřeje Soukupa
HN045647
Rozhovor
Ruský trh si musíme zkusit udržet,
až pak hledat nová teritoria
Sankce Evropské unie přijdou české exportéry na více
než dvě miliardy korun ročně. A kvůli konfliktu
na Ukrajině je ve hře další zpřísňování sankcí.
Jan Mládek (54)
ministr průmyslu a obchodu
Absolvent VŠE v Praze, kandida­
turu získal při svém angažmá
v Prognostickém ústavu ČSAV.
I poté zůstal v kontaktu s aka­
demickým prostředím. V letech
1994–1998 zastával funkci ředitele
Českéhoinstitutuaplikovanéekono­
mie. Od roku 1998 působil v pozici
náměstka místopředsedy vlády pro
hospodářskoupolitikuavroce1999
sestalprvnímnáměstkemministra
financí. V letech 1999–2001 byl
viceguvernéremMezinárodníhomě­
nového fondu pro ČR ve Washing­
tonu. V roce 2002 se stal poslancem
českého parlamentu za ČSSD.
V roce 2005 se stal ministrem
zemědělství. Od roku 2006 do roku
2013zastávalfunkciřediteleČeské­
ho institutu aplikované ekonomie.
Od ledna 2014 je ministrem průmy­
slu a obchodu.
S
oučasné sankce Evropské unie
proti Rusku se sice kromě oblasti zemědělství a potravinářství
projeví až příští rok, již nyní ale
byznys s Ruskem trpí. Ministr průmyslu
a obchodu Jan Mládek uvádí jako hlavní
důvod špatnou náladu a nedůvěru
obchodníků, zda situace nebude dále
eskalovat. České firmy se podle něj mají
snažit hlavně udržet na ruském trhu, ale
pokud možno hledat i nové trhy.
Situace na Ukrajině se i po uvalení
sankcí vystupňovala. Jaký je váš názor
na další sankce? (Rozhovor se uskutečnil na začátku září, pozn. red.)
Situace se stále mění. V tuto chvíli je
uzavřeno příměří, ale nikdo netuší, jak
dlouho vydrží. V rámci zpřísnění sankcí se uvažovalo například o úplném
omezení zboží dvojího užití, takzvaného duálu. Dále byl v oblasti citlivých
technologií vydán zákaz vývozu výrobků, které jsou určeny pro zpracování ropy na benzin a podobně. České
republice se nakonec podařilo prosadit
úplné vypuštění této oblasti. Právě tato
oblast se nakonec ukázala jako největší
problém, neboť původně nebylo zřejmé,
čeho se mají sankce týkat.
Zvažujete nějakou státní pomoc postiženým firmám?
Doufám, že bude zaveden kurzarbeit
(zaměstnancům se může zkrátit pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí
stát, pozn. red.). Ten s tím souvisí volně, jde spíše o jeho zprovoznění, a to
nejen pro tuto příležitost. Snažíme se
sehnat peníze i pro potravináře a zemědělce postižené ruskými protisankcemi
a samozřejmě se maximálně snažíme
pomoci firmám, které nemohou vyvážet do Ruska, hledat nové trhy.
12
český exportér září 2014, číslo 6
Petr Lukáč
[email protected]
Jaké je podle vás řešení současné
ukrajinské krize?
To, co říkali pan premiér i pan prezident. Základem je určité uspořádání
na Ukrajině, které bude respektovat její
teritoriální integritu. Ale zároveň s tím,
že by se našla jistá míra autonomie pro
dotčené oblasti na východě země. Hlavní je, aby došlo k nějaké dohodě. Co
tu je málo diskutováno, je otázka, jak
na tom i po skončení bojů bude Ukrajina ekonomicky. Jsou zde nadšenci,
kteří vítají asociování s Ukrajinou, ale
zapomínají říct to B. Tedy když nebude
Ukrajina exportovat do Ruska, tak bude
muset exportovat do Evropy. Ale co
sem bude exportovat? Když se podíváte,
tak nemají příliš co vyvážet, především
s ohledem na přetlak nabídky na evropském trhu a přísné normy. Otázkou tak
je, čím se bude Ukrajina živit. Buď musí
Evropa, v případě nedohody, posloužit
jako příjemce, nebo se musíme s Ruskem nějak dohodnout a umožnit Ukrajině dále vyvážet do Ruska, na kterém je
do velké míry závislá.
Podle vás tedy hrozí, že se Ukrajina stane černou dírou na evropské
peníze?
Samozřejmě, to je jedno z hlavních rizik. Představte si, že dojde ke slavnému
vítězství a Rusové budou vytlačeni. Zastaví dovoz a nechají nám Ukrajinu, ať
se o ni staráme. A to je země s více než
40 miliony lidí. To není žádná legrace.
Co říkáte na dosavadní sankce?
Absurdní je hlavně fakt, že na některých
místech probíhá válka, a ukrajinské
podniky stále dodávají součástky pro
ruské zbraňové systémy. Protože jíst se
musí. Naše firmy přitom nesmějí vyvážet
již zmiňované výrobky dvojího užití.
Rozhovor
Máte tedy na mysli dvojí metr pro
evropské a ukrajinské firmy?
Určitě. Upřímně řečeno, pokud se zavedou sankce na veškeré zboží dvojího
užití, viděl bych to jako pokrytectví.
Samy velké země si řekly, co je třeba
udělat. Britové kritizovali Francouze
za to, že Rusku plánovali dodat dvě
bitevní lodě – jednu s názvem Vladivostok, druhou Sevastopol (francouzský
prezident den po rozhovoru toto zastavil, pozn. red.). A Francouzi na to odvětili, ať do nich nevandrují, že nejvíce
by fungovalo, kdyby se sáhlo na aktiva
bohatých Rusů, kteří žijí v Londýně.
Tady vidíte, co by pomohlo.
Vraťme se k Ukrajině. Je možné, aby
tamní trh do jisté míry nahradil výpadky z ruského trhu?
To je fata morgána. Podle čísel, která
máme, klesl v prvním pololetí export
do Ruska o 0,4 procenta v korunách
a o 6,4 procenta v eurech. A Ukrajina
klesla o 30 procent. Ukrajina nic nenahradí, možná po nějaké stabilizaci.
Hledáme tak alternativní trhy – ty se
nabízejí. Je tu Bělorusko, Ázerbájdžán,
Kazachstán a další. Do Ázerbájdžánu
jsem urychlil přípravy podnikatelské
mise a měli bychom tam brzy letět. Je
to velmi perspektivní země. Má zdroje,
má peníze.
Navíc, pokud se bavíme o nějakém
alternativním zásobování plynem, tak
to není ani Nabucco, ani ruský South
Stream, je to TANAP – Trans-Anatolian
Gas Pipeline. Je to zásobování hlavně
jižní Evropy především ázerbájdžánským plynem.
Ministr Jan Mládek.
foto: HN – jiří koťátko
INZERCE
HN045286-1
+420 844 444 844 | www.gefco.cz
Rozhovor
foto: HN – Jiří KoťátKo
O TANAP se ale mluví již několik let
a zatím se nic moc neděje.
Ale má jednu výhodu. Jsou tam jen
technické a logistické problémy. Jinak
všechny zúčastněné státy – Ázerbájdžán,
Turecko, Řecko a Itálie – jsou pro. Je to
tak řádově lepší než třeba šílený projekt
Nabucco, jehož proponenti neřekli to
hlavní – tedy aby se zbavili závislosti
na Rusku, stali by se závislými na režimech ve Střední Asii, případně Íránu.
Alijevův Ázerbájdžán je ale občas
označován ne jako úplně demokratický režim…
Míra demokratičnosti je vždycky relativní. Ázerbájdžán má výborné vztahy
s Tureckem, Izraelem či Spojenými státy,
které tradičně přikládají těmto otázkám velký význam. Tyto země považují
Ázerbájdžán za přátelský stát a v případě
České republiky tomu není jinak.
Je přeorientování na země jako Ázerbájdžán jediným možným řešením?
Ne tak úplně. Vždy jsem zdůrazňoval,
že přeorientování se je až to druhé. To
14
český exportér září 2014, číslo 6
Ideálním cílem pro
český export jsou jiné
postsovětské republiky,
obecně řekněme, že jde
o bývalý Sovětský svaz
minus oblast Pobaltí.
první je udržení ruského trhu. Hodně
toho pamatuji: počátkem devadesátých
let, když jsem byl náměstkem ministra
Dlouhého na federálním ministerstvu
hospodářství, jsem byl u ztráty sovětského trhu. To jsem vždycky chápal
částečně jako objektivní nutnost –
nemohli jsme mít stejný objem exportu
jako v dobách RVHP. Bylo logické, že
hlavní roli převezme Německo, náš
soused. Na druhou stranu jsme ten trh
částečně ztratili z ideologických důvo-
dů, což byla hloupost. Zhruba od doby
Paroubkovy vlády, tedy asi od roku
2005, se nám alespoň částečně podařilo na ruský trh vrátit. Pokud české
firmy odejdou, jejich místo zaplní firmy
ze zemí bez embarga.
Sankce již platí několik týdnů. Je
možné přesně určit, kolik budou stát?
Problém dosavadních sankcí je primárně ve vytváření špatné nálady. Sankce,
které byly uvaleny, nezabránily, aby
současné kontrakty nebyly splněny.
Dopady sankcí tak přijdou až v příštím
roce.
Jsou tu ale ještě ruské protisankce.
U potravin byl dopad okamžitý, Madeta
přestala exportovat hned. Potíž je ale
v tom, že sankce se negativně odrážejí
i v oblastech, které nejsou pod embargem. Vzrostla nedůvěra a kontrakty
nejsou podepisovány ne proto, že by to
bylo zakázáno, ale firmy se bojí dalších
omezení. Eskalace obchodu nepomáhá
tak ani tak. A samozřejmě nastane to,
že ruský zákazník si u nového kontraktu řekne: co já to budu riskovat. To
Rozhovor
radši koupím z Koreje, Číny, Turecka…
tam mi další problémy nehrozí.
A můžete tedy dopady přesněji převést do čísel?
Máme spočítané dopady evropských
sankcí na omezení vojenského exportu,
dvojího zboží a zařízení na těžbu ropy.
To je zhruba 2,2 miliardy korun ročně.
Což není tak velká suma a projeví se
až od příštího roku. Je také spočítáno,
jaký je dopad na náš potravinářský
export – to je okolo 300 milionů korun
ročně. Co není ale spočítáno, a proto
se někteří rozčilovali, jsou například
dopady opatření prezidenta Putina, aby
ruské veřejné subjekty nenakupovaly
především strojírenské zboží ze zahraničí, pokud je možné koupit ruskou
produkci. Zde nevíme, jak striktně to
bude uplatňováno a koho se to bude
týkat.
A to, co neumíme odhadnout, je
dopad špatné nálady a dopad sankcí
ve finanční oblasti. To sice prošlo v Čes-
Absurdní je hlavně fakt,
že na některých místech
probíhá válka, a ukrajinské
podniky stále dodávají
součástky pro ruské
zbraňové systémy.
ku dost bez zájmu, ale je to především
o horším přístupu ruského státu a jeho
entit k penězům. A není to tolik o velké
angažovanosti evropských bank. Dopad
může být takový, že pokud bude ruský
veřejný sektor bez peněz, může to omezit import. Část ruských firem dostává
od státu peníze na modernizaci, je to
obdoba evropských fondů. To se může
do našeho exportu také promítnout.
Již dříve jste jmenoval země, kam by
mohl směřovat český export. Kromě
Běloruska či Kazachstánu to bylo
například i Mexiko. V čem jsou tyto
země specifické?
Ten problém je v zásadě jednoduchý.
Český strojírenský export si na ruském
trhu našel určitou mezeru. Pokud bude
muset Ruskou federaci opustit, tak přesměrování vývozu někam jinam, než
je postsovětský prostor, je sice možné,
ale také obtížné.
Proto jsou ideálním cílem jiné postsovětské republiky, obecně řekněme,
že jde o bývalý Sovětský svaz minus
oblast Pobaltí. Výhodou je také to, že
si tam exportéři mohou popovídat
v ruštině.
Co tedy mají české firmy dělat? Čekat
a zároveň hledat nové trhy?
Co jiného? V byznysu také platí samozřejmě setrvačnost. Udržovat zaběhlé
vazby je jednodušší než dobývání
nových trhů.
INZERCE
HN046757-3
Úhel pohledu
Sankce, které se týkají ruských bank,
dopad na české exportéry nemají
Větší zdražování úvěrů pro obchody s Ruskem
nehrozí. Složitější situace se týká financování kontraktů
na Ukrajině, i sem ale české firmy dál vyvážejí.
Ivana Gračková
[email protected]
N
ikoliv samotné sankce, ale
nervozita trhu aktuálně
nejvíce ovlivňuje zahraniční
obchod s Ruskem. Zájem
o export do Ruska je přesto stále
vysoký. „Banky jsou likvidní. Pokud
je na ruské straně seriózní partner,
nemají důvod omezovat kvalitní
obchody, právě naopak,“ tvrdí Aleš
Hrnčíř, vedoucí divize strukturovaného a exportního financování Sberbank.
Podle něj se ani nedá očekávat nějaké
zásadnější zvyšování cen úvěrů za této
situace, protože likvidity je v bankovním sektoru nadbytek.
Podíl úvěrů poskytnutých například Českou exportní bankou (ČEB)
pro oblast Ruska se už přesto o něco
snížil. Při porovnání úvěrového
portfolia z konce loňského roku se
stavem k letošnímu červenci klesl
podíl ze 44 na 38 procent z celkového
objemu v dané teritoriální struktuře.
Na druhém místě je Turecko s dvaceti
procenty.
„Přesto však Rusko nadále zůstává
zemí, kam směřuje největší podíl našich
úvěrů. V Rusku se obchod nezastavil, i když samozřejmě respektujeme
veškeré sankce, kterými jsme vázáni,“
zdůrazňuje Petr Križan, ředitel odboru
mezinárodní vztahy a komunikace ČEB.
„Máme projekty, které v Rusku běží
a splácí se, jsou tam projekty, které
mají problémy. V těch dobrých pokračujeme, firmy splácí a kvůli nějakému
vojensko-politickému sporu neočekáváme, že by se na tom mělo něco měnit.
Analyzujeme ty, kde mohou být problémy například kvůli ruským bankám,
jichž se týkají sankce,“ popisuje.
V ČEB ale nemají žádné informace o tom, že by se omezení přístupu
16
český exportér září 2014, číslo 6
Jednou z bank, která čelí sankcím Evropské unie, je Vněšekonombank.
Na snímku je její sídlo v Moskvě. foto: ReuteRS
ruských bank na evropské finanční
trhy, platné od léta, jakýmkoli způsobem dotklo českých exportérů. Žádné
potíže v tomto směru nevnímá ani
Sberbank v České republice. „Omezení
přístupu ruských bank na evropské
finanční trhy se Sberbank CZ nijak
nedotklo, protože se na ni sankce
nevztahují. Domnívám se, že exportérů
se toto opatření přímo nijak nedotýká,“
konstatuje Aleš Hrnčíř.
Vývoz na Ukrajinu se stále nepojišťuje
Zcela jiná situace panuje na Ukrajině.
Úvěrová pojišťovna EGAP obchody
s Ukrajinou aktuálně nepojišťuje a pro
většinu bank to znamená, že odmítají
financovat jakýkoli export do této
země. „Naše banka bez pojištění žádné
nové exportní projekty financovat
nebude,“ potvrzuje Petr Križan z ČEB.
„Pojištění EGAP je pro nás zásadní
podmínkou,“ dodává.
Omezování exportu směrem na východ zatím podle všeho nejvíce postihuje strojaře. Pokles vývozu na Ukrajinu se totiž týkal především strojů,
obdobně jako tomu je u ruského trhu.
„Český vývoz zboží do Ruska se v letošním druhém čtvrtletí meziročně snížil
HN045494
inzerce_Ex
Úhel pohledu
jen mírně, o jedno procento, respektive
o 0,3 miliardy korun. Snížení souviselo
s poklesem vývozu ve skupině strojů,
kromě kovozpracujících strojů, jejichž
vývoz vzrostl 2,4krát,“ informoval
Tomáš Holub, ředitel sekce měnové
a statistiky České národní banky.
Pokles vývozu strojů byl však podle
něj ve velkém rozsahu vyvážen rychlým růstem vývozu ve skupině spotřebního zboží. Podíl vývozu do Ruska
na celkovém vývozu zboží České
republiky se nicméně meziročně snížil
o 0,4 procentního bodu na aktuálních
3,3 procenta.
I s Ukrajinou se ale stále dá obchodovat
Strojírenské firmy nepovažují rozhodnutí EGAP o plošném zastavení pojišťování vývozu na Ukrajinu za šťastné,
zejména když se před krizí často pojišťovaly i kryly úvěrem také problémové
obchody.
„Přikláněli bychom se k tomu, aby
EGAP posuzoval případ od případu.
Vždyť západ Ukrajiny stále s českými
firmami obchoduje,“ říká prezident
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. Například jeho
firma FITE dodává i za této situace
na východ Ukrajiny důlní techniku,
nese ovšem sama všechna rizika.
„Je to samozřejmě náročné, ale jde
to,“ tvrdí Pavel Bartoš. Je přesvědčen,
že pro udržení obchodních kontaktů
směrem na východ se toho za součas-
né situace dělá velmi málo. Polsko
například v rámci pomoci prodalo
na Ukrajinu šest milionů tun uhlí. „Již
dnes se musíme připravovat na období
po ukončení konfliktu, je to příležitost.
Pomoc Ukrajině by neměla být jen
finanční, ale také materiálová. Tady
bych očekával větší aktivitu celé unie.
Aby to nedopadlo tak, že poskytneme
peníze, za které bude Ukrajina nakupovat pomoc někde v tramtárii,“ poznamenává Bartoš.
Bankovní sektor už za této situace
zaznamenal, že se exportéři snaží hledat nová odbytiště. „Narůstá poptávka
po pojištění vývozu do Běloruska,
Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Latinské
Ameriky, ale i do afrických a asijských
zemí,“ uvádí Hana Hikelová, mluvčí
pojišťovny EGAP.
S větší diverzifikací souhlasí i v ČEB.
„To ale vůbec neznamená, že bychom
měli z Ruska odcházet. Jsou prostě
země, které naši exportéři umí méně,
a ty, které umí lépe. Tam patří například Rusko,“ připomíná Petr Križan.
„V Rusku vše funguje. Když tam byznys
nebudeme dělat my, budou ho dělat
Němci, Poláci a další,“ dodává.
ČNB nepředpokládá dramatické dopady
Česká národní banka (ČNB) v této
chvíli nečeká žádné dramatické přímé
dopady ukrajinsko-ruské krize na růst
české ekonomiky v souvislosti s poklesem exportu.
„Dopady krize budou poměrně slabé,
v řádu maximálně desetin procentního bodu do růstu hrubého domácího
produktu. Případný propad vývozu
do Ruska (v loňském roce představoval
zhruba 3,7 procenta českého exportu,
pozn. red.) o 10 až 20 procent, jaký ale
zatím rozhodně nepozorujeme, by snížil
český vývoz jenom o 0,4 až 0,8 procenta. Český vývoz přitom momentálně
roste tempem kolem 10 procent,“ uvádí
Tomáš Holub z ČNB.
Nevylučuje ale citelné důsledky právě
pro některé, zejména strojírenské firmy.
„Je nutné si uvědomit, že český vývoz
do Ruska je silně koncentrován do skupiny strojů a dopravních prostředků,
v absolutním vyjádření představuje
něco přes 80 miliard korun ročně,“
uvádí.
Zákaz dovozu některých potravin
do Ruska, například masa a zeleniny
nebo mléka, může podle ČNB vyvolat
jejich přebytek na trhu v Evropské
unii, a tím pokles jejich cen. „Nemělo
by se však jednat o plošný jev,“ řekl
Tomáš Holub. „To by mohlo zpomalit
návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli,
který aktuální prognóza ČNB předpovídá ve druhém pololetí roku 2015,“
doplňuje.
Citelnější mohou být podle České
národní banky dopady nepřímé, neboť
ukrajinsko-ruská krize a ekonomické
sankce mohou zpomalit hospodářské
oživení v eurozóně.
INZERCE
Jak přepravit zboží do Ruska
rychle, efektivně, bezpečně?
❚
❚
❚
❚
❚
❚
HN045494
inzerce_Exportér-201x88.indd 1
pro vaše zboží nabízíme všechny možnosti přepravy, včetně leteckých, námořních, železničních a nadrozměrných
pravidelná týdenní pozemní spojení do Ruska, Pobaltí, zemí SNS a Střední Asie
komplexní a bezpečná logistická řešení včetně pojištění a celních služeb
silné zastoupení a vlastní distribuční síť
odlišná logistická řešení pro různá průmyslová odvětví
dostatečná kapacita a frekvence nakládek
Kvalitní, flexibilní služby a partnerství se zákazníkem jsou pro nás hnacím motorem, ať už jsme kdekoliv.
www.dbschenker.com/cz
5.3.2014 12:48:51
Obchody v Rusku
Na pozice po českých firmách útočí
asijská a jihoamerická konkurence
Jedním z důvodů úspěchu české firmy Bauer Technics
v Rusku je to, že využívá své místní filiálky.
F
irma Bauer Technics z Tábora realizuje velké projekty
v zemědělství a potravinářství
takzvaně na klíč, tedy od vyprojektování až po postavení na místě.
Už rozběhlé akce v Rusku bez problémů dokončuje. Sankce ať z evropské, či
ruské strany se této české společnosti
zatím netýkají, ale přesto jí současná politická a ekonomická situace
působení v Rusku komplikuje. Z kontraktů, které jsou s ruskými partnery
už uzavřené, ale jejichž výstavba ještě
nezačala, se totiž snaží evropské firmy
vytlačit konkurence.
konkurence nabízí dumpingové ceny
Karel Líkař (56)
Člen představenstva a obchodní
ředitel firmy Bauer Technics, který se
intenzivně věnuje exportu. Po absolvováníStavebnífakultyČVUTvPraze
v roce 1982 nastoupil jako projektant
a později zastával funkci šéfa ateliéru
v Agroprojektu. Začátkem devadesátých let vedl privátní firmu V. Racek,
která projektovala a dodávala zemědělské technologie. V roce 1991 odešel
do Rakouska k firmě Bauer GmbH
Voitsberg, kde řídil dodávky zemědělských technologií pro východní
Evropu. V roce 1997 pak založil na Táborsku společnost Bauer Technics,
kterásespecializovalanatechnologie
pro živočišnou výrobu. Více než 90
procentprodukcefirmyjevposledních
deseti letech určeno pro vývoz.
foto: Archiv BAuer techNics
18
český exportér září 2014, číslo 6
„Do byznysu nám lezou především
Číňané, ale objevují se i Korejci, Argentinci a Brazilci. České firmy tak mohou
přijít o už uzavřené projekty,“ popisuje
situaci na východě Karel Líkař, obchodní ředitel a člen představenstva Bauer
Technics. Podle něj se to společnosti,
kterou zastupuje, ještě nestalo, ale
údajně ví o evropských firmách, kterým
ano. „Přišly v Rusku o kšeft, přestože již
měly uzavřenou smlouvu,“ tvrdí.
Konkurence hlavně ze státem řízených ekonomik, jako je Čína, podle
Líkaře ucítila příležitost se na ruském
trhu prosadit. Tyto firmy nabízejí Rusům dumpingové ceny nebo zafixování
kurzu rublu a tomu nemohou české
firmy konkurovat, stejně jako rétorice
soupeřů. „Argumentují tím, že když Evropská unie nechce s Ruskem spolupracovat a zavádí nové sankce, tak oni jsou
ochotni kooperovat,“ uvádí Líkař.
V současné době se zabývá především
projekty, které byly v Rusku těsně před
zahájením. „Konkurence totiž ruským
partnerům tvrdí, že sežene levnější peníze, levnější technologii, přepočítávají
se byznysplány na nové kurzy rublu.
Marcela Honsová
[email protected]
Existuje riziko, že bychom mohli o tyto
projekty přijít,“ míní Karel Líkař. Podle
jeho aktuálních zkušeností se obchodní
partneři v Rusku obávají úvěrů v eurech. V případě, že rubl vůči euru klesne, tak budou muset splácet mnohem
víc, než původně počítali. „Ani bankéři
nevědí, jaké hodnoty do byznysplánů započítat. Jaký kurz rublu vůči euru bude,
jaké lze předpokládat ceny mléka, masa
za rok či za pět let,“ vysvětluje Líkař
obavy ruských byznysmenů, ale i bank.
Proto třeba zahájení velkých miliardových projektů, které měla firma
Bauer Technics realizovat v rámci
prezidentského zemědělského programu
nebo programu rozvoje Sibiře a Dálného
východu, je nyní stále posouváno. Jde
například o farmu s produkcí až 300
tisíc kusů prasat, s masokombinátem,
skladem na 100 tisíc tun obilí a výrobnou krmných směsí. Nebo o farmu pro
4000 dojnic a podobně.
Bez ruské filiálky exportovat nelze
Získat tak velké kontrakty nelze při prvním vstupu na ruský trh. Bauer Technics má za sebou už několik úspěšných
akcí pro zemědělství či potravinářství.
Například momentálně dokončuje
farmu pro prasata a výrobnu krmných
směsí v Permu poblíž Uralu za necelých
100 milionů korun a v Obninsku v Kalužské oblasti farmu pro prasata s masokombinátem ve dvou etapách celkem
za 375 milionů korun. V Kaliningradu
má již tři projekty téměř za 700 milionů,
totéž poblíž Petrohradu.
Česká firma, která chce být v Rusku
úspěšná podobně jako Bauer Technics,
musí mít ruskou filiálku. Bez ní je to podle obchodního ředitele Líkaře mnohem
složitější a pro ruského klienta také
dražší. „Filiálky v Rusku jsou něco jako
organizační složka mateřské firmy a je
Obchody v Rusku
Bauer Technics
Firma Bauer Technics se zaměřuje mimo jiné na stavby pro zemědělství.
Na snímku je farma pro výkrm prasat Kalininovka, která se nachází v ruské
Kaliningradské oblasti a která zahrnuje 18 hal. foTo: Archiv BAuer Technics
to prakticky jediná forma, jak můžete
v ruskojazyčných zemích fungovat.
Jakmile bychom tam měli dceřiný či
sesterský podnik, nemohli bychom
dělat projekty na klíč s exportním
financováním z Čech, protože zákazník
nemá šanci získat zpět DPH. Účetnictví
ruské filiálky je součástí české firmy,
lze takto bez problémů posílat finance
z Čech na filiálku i opačně a vyhnout
se i případným problémům s certifikáty na výstavbu či výrobu v Rusku,“
vysvětluje působení na ruském trhu
Karel Líkař.
Podle tamních zákonů musí být
filiálka v místě, kde zahraniční společnost montuje či staví. Proto má Bauer
Technics v Moskvě svoji hlavní pobočku a vždy účelově zakládá v místech,
kde realizuje projekty déle než rok,
ještě další, takzvané daňové filiálky.
Ty jsou podřízeny té moskevské. Ruské
zaměstnance, obchodní zástupce či
spolupracovníky doporučuje Líkař vybírat svědomitě a neustále kontrolovat.
A samozřejmě na řízení samotné stavby
přímo v Rusku už posílá české kolegy.
Ze zkušeností na ruském trhu Líkař
radí českým exportérům kromě
konkurenceschopného projektu mít
volné značné finanční zdroje, flexibilní
zaměstnance se znalostí ruštiny a ne-
zapomínat v podvědomí na brzdu, aby
nedošlo k chybě a firma neprodělala.
„Smlouva a podání ruky ještě nejsou
rozhodující. A musíte být trochu pokorní. Nemůžeme tam vystupovat silově.
Už proto, že jejich projekty jsou 10- až
20krát větší než průměrné v Evropě,“
uvádí Líkař.
rusové vyžadují účast nejvyšších šéfů
Ruské kontrakty samozřejmě vyžadují
neustálou přítomnost přímo na místě
i od nejvyššího managementu. Karel
Líkař bývá v Rusku i dvakrát do měsíce.
Rovněž nelze řešit věci telefonem či
e-mailem. „Člověk tam musí fyzicky být,
umět vládnout tužkou a tou projekt naskicovat, umět zdůvodnit cenu, ukázat
fotky z podobných projektů a podobně,“
říká. Posílat prý snímky z jiných projektů e-mailem, jak je to běžné v Evropě,
nemá v Rusku smysl.
A pak hlavně: „Rusové vyžadují
přítomnost nejvyššího manažera, je to
společenská záležitost, že šéf firmy má
zájem, posedí, popovídá, zajde i do rodiny,“ dodává Líkař.
Ale pozor na manažerky, ty mají obchodní jednání v Rusku poněkud těžší.
Markéta Brtnová, generální ředitelka
Bauer Technics, tvrdí, že kdyby létala
shánět do Ruska kontrakty ona, tak
Akciová společnost sídlí ve Stádlci
u Tábora, kde má i nové výrobní
provozy. Vedení společnosti je v Táboře a Praze. Vznikla v roce 1997 a je
zaměřena převážně na velké projekty
farem od vyprojektování po komplexní dodávky technologických
celků i celých staveb pro zemědělství
a potravinářství. V Česku, Rusku a Bělorusku zaměstnává kolem stovky
lidí. V letech 2008 a 2012 zvítězila
v Exportní ceně DHL. Vývoz nyní míří
do Ruska, Běloruska, rozjednány jsou
projekty v Bulharsku, Saúdské Arábii
a Kazachstánu. Hlavní dvě filiálky má
v Moskvě a Minsku, další připravuje
v Astaně a na Dálném východě. Tržby
za rok 2012 dosáhly tři čtvrtě miliardy
korun s čistým ziskem 80 milionů.
dodnes neuzavřeli ani jednu smlouvu.
„Ženu v byznysu Rusové neuznávají, ani
ruku mi třeba nepodají, až když zjistí,
že mám ve firmě na starosti peníze,
tak někteří pravici natáhnou, ale ne
všichni. A politici jsou ještě horší,“ tvrdí
Brtnová.
Ona stejně jako Líkař uvádí, že české
firmy mají na své straně trumfy, jako
jsou Praha a Karlovy Vary. „Taková
města naše německá konkurence nemá.
Když chcete dělat byznys s Rusy, je dobré je pozvat do Prahy, pohostit, provést
po Karlově mostě,“ radí Líkař. Ovšem
varuje před ideou, že k získání ruského
kontraktu stačí jen pár „fíglů“.
„Uplatní se jen firma, která už tam má
zkušenosti,“ míní Karel Líkař, na kterého se právě čeští exportéři často obracejí s prosbou o radu a pomoc. „Když
mi říkají, že nemají peníze ani lidi, jen
tuší, kde je Moskva, neumějí jazyk, tak
jim odpovídám, aby do Ruska nelezli,“
shrnuje obchodní ředitel.
V poslední době postřehl v Rusku
vůči Čechům značné ochlazení nálady.
Sankce prý vztahy poškodily. „Politici
z jiných menších zemí jako třeba z Rakouska či Švýcarska nebyli tak aktivní
a uvědomovali si, že tak velkých projektů jako v Rusku se ve světě realizuje
opravdu málo,“ uzavírá Líkař.
český exportér září 2014, číslo 6
19
Rozhovor
Jednání se už v Rusku nesou v duchu
byznysu, nikoli v objetí u skleničky
Ruští obchodníci přicházejí na jednání perfektně
připraveni a jsou pragmatičtí. České firmy mají nyní
jenom pár let na to, aby nepromarnily svou šanci.
S
Olga Holobradá
ředitelka zahraniční kanceláře
CzechTrade v Jekatěrinburgu
[email protected]
Po absolvování Moskevského
elektrotechnického institutu spojů
se pohybovala v Česku v soukromé
i státní sféře a využívala své znalosti
ruského prostředí. Od roku 2007 působila jako teritorialistka pro Rusko
na Ministerstvu průmyslu a obchodu
ČR a loni nastoupila do Jekatěrinburgu.Jakočlověk,kterýseperfektněorientuje v ruském prostředí, může své
zkušenostivyužítveprospěchčeských
exportérů.
Martin Hlavnička
ředitel zahraniční kanceláře
CzechTrade v Petrohradě
[email protected]
Po studiích Kyjevské státní ekonomické univerzity se zabýval tři roky
exportem a importem do zemí SNS.
V roce 1996 založil a pak vedl obchodní pobočku firmy Koryna v Pobaltí,
vletech2001–2009zastupovalCzechTrade v Litvě a Pobaltí a od roku
2009 vede zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Petrohradě.
20
český exportér září 2014, číslo 6
ankce Evropské unie vytvářejí
na ruském trhu novou situaci pro
české firmy. Vývoj sledují také
zástupci agentury CzechTrade
ve dvou významných ruských lokalitách
vzdálených od sebe dva a půl tisíce kilometrů. Martin Hlavnička v Petrohradu
i Olga Holobradá v Jekatěrinburgu
tvrdí, že přímé dopady sankcí se dosud
neprojevily, kromě potravinářských
komodit, ale při stoupající nejistotě
klesá vzájemná důvěra a frekvence česko-ruských styků, důsledky se ukážou
s určitým časovým odstupem.
Kromě potravinářského sektoru
očekáváte dopad sankcí i v jiných
oblastech?
M. H.: Určitě se situace dotkne i velké
části strojírenství. Strojů, zařízení
a komponentů, které by se daly použít
pro zbrojní, kosmický a vojenský průmysl. Co se týče strojírenských produktů, slyšel jsem o případu, kdy zboží
bylo z České republiky celně odbaveno
a na hranici EU ho polští celníci vrátili
s tím, že spadá pod sankce a nesmí
opustit území Evropské unie.
O. H.: Díky průmyslovému zaměření
Uralského regionu patřily k perspektivním vždy projekty z oblastí hutnictví,
energetiky, strojírenství, kdysi dopravy.
Strojírenství stále hraje prim a obávám
se, že se sankce a omezení z obou stran
nejvíce dotknou firem z této oblasti
a pak oblasti technologií. Důležitá je
skutečnost, že většina ruské společnosti podporuje současnou zahraniční
politiku prezidenta. V médiích je slyšet
argumentace, že Rusko překoná omezení díky dlouhodobé politice prezidenta
Vladimira Putina zaměřené na motivaci
vlastní výroby, ve které hodlá pokračovat.
Marcela Honsová
[email protected]
Je pravda, že sankce zcela míjejí
firmy, které mají v Rusku výrobní
základny?
M. H.: Na společnosti, které jsou tady
etablované a které mají v Rusku nějaké
výrobní kapacity, se hledí jako na ruský
podnikatelský subjekt. Sankce se jich
mohou dotknout v tom případě, že by
dovážely nějaké komponenty, které
spadají do této kategorie. Problém je
s produkty, které jdou fyzicky přes hranici, a s tím, jak na ně hledí celníci.
Máte pro české vývozce nějaké rady,
jak se v této situaci chovat?
O. H.: Každé firmě doporučuji důkladnou finančně-ekonomickou analýzu
před případným rozhodnutím k opuštění či pozastavení činnosti na ruském
trhu. Možnost působit na ruském trhu
v rámci sankčních režimů bude ovlivněna rostoucími riziky, ale na druhou stranu vyšší rizika mohou přinášet i vyšší
zisky. Podle mě je vždy lepší a levnější
pokračovat se zvýšenou ostražitostí
s přihlédnutím ke změněným podmínkám tam, kde to firmy znají a mají na co
navázat. Doporučuji exportérům větší
orientaci na přímou spolupráci s regiony Ruské federace, které nemusejí být
sankčním režimem postiženy v takové
míře jako spolupráce na centrální
úrovni.
Ale to není tak jednoduché a české
firmy mohou prodělat…
O. H.: Samozřejmě při zpracování
kontraktů na tomto trhu bude třeba
věnovat daleko větší pozornost právnímu zabezpečení obchodního případu,
včetně příslušných změn v podnikatelském prostředí Ruska a legislativních
předpisů. Je nutné více využívat konzultačně právního servisu renomovaných
Rozhovor
a Putina, který má nyní velice silnou
podporu. Jsou větší nacionalisté než my
a uskrovní se a sankce skousnou.
českých i zahraničních právních firem
s dlouhodobou zkušeností na trhu.
Jak vnímají ruští podnikatelé v současné době další možnou spolupráci
s českými firmami?
O. H.: Jsou opatrnější a stejně jako čeští
jsou znejistěni. Přestože jednání nezastavili, mají tendenci odkládat zásadní
rozhodnutí. Ekonomická situace v Rusku není v poslední době právě nejlepší
a problémy se umocňují i aktuálním
vývojem mezinárodních vztahů. Obávám se, že důsledky současné situace se
výrazně projeví až po určitém čase.
M. H.: Domnívám se, že třeba po skončení sankcí to bude hodně individuální,
bude hodně záležet na oboru a také
na tom, zda si už ruská firma našla
mezitím za českého exportéra náhradu. Obávám se, že Rusové už budou
mít v podvědomí, že se kvůli českým
firmám potýkali s problémy, a to oni
nezapomenou. Rusové nezapomínají
a hlavně jsou schopni trpět za národ
V Petrohradě má
zastoupení 400
finských firem,
zastoupení českých
podniků tam
spočítáte na prstech
jedné ruky či dvou.
Naznačujete, že počítají s koncem
sankcí, ale že návrat na ruské trhy
nemusí být jednoduchý?
M. H.: Rusové vědí, že tato situace
jednou skončí a vrátí se tam, kde byla.
Ale je otázka, jak se vrátí. Rusové totiž
nesedí se založenýma rukama. Mají celní
unii s Běloruskem a Kazachstánem, uzavřeli velký kontrakt na dodávky plynu
s Čínou, zintenzivňují kontakty se státy
skupiny BRICS i s Jižní Amerikou. Hledají náhrady za Evropskou unii například v Jižní Koreji a Turecku. Je otázka,
kdy sankce skončí a zda se poté budeme
moci vrátit na výchozí pozice, jaké byly
třeba ještě loni nebo v lednu 2014.
O. H.: Představitelé místních podniků
jsou si vědomí konkurenčního prostředí ve svém regionu a snaží se jej
nyní ještě víc a náležitě využít. Takže
slyším, že u nich uspěje ten, kdo bude
INZERCE
HN045521
český exportér září 2014, číslo 6
21
Rozhovor
dodávat ve vysoké kvalitě, za příznivou
cenu a v krátkých dodacích lhůtách
se zajištěním komfortních podmínek
financování. Perspektivní průmyslový
uralský trh nebude dlouho prázdný.
Vláda Sverdlovské oblasti spolu s uralskou obchodně průmyslovou komorou
v posledních měsících úspěšně navázala
kontakty s firmami z Latinské Ameriky,
Thajska ale i Slovenska, Írán plánuje
otevření obchodního zastoupení v Jekatěrinburgu.
Uvědomují si to české firmy?
M. H.: Vyčkávají, jak situace vykrystalizuje. Například nyní připravuji český
stánek na dvou strojírenských veletrzích v Rusku, ten nejbližší proběhne
1. až 3. října v Petrohradě pod názvem
Ruský průmyslník, od českých podniků
není takový zájem se prezentovat jako
vloni nebo ještě letos na jaře. Ze strany
ruských firem jsem zase postřehl snahu
o maximální soběstačnost a nezávislost,
aby je nikdo nemohl třeba přes software
ovlivňovat. Byl jsem přítomen jednání
o IT službách a ruský partner vysloveně
požadoval, aby byl server na jejich území, nikoli, jak firma nabízela, v Česku.
Slyšela jsem, že evropské sankce
vyčítají Rusové více Čechům než třeba
Italům, Rakušanům a Němcům. Máte
takovou zkušenost?
M. H.: Je to zřejmě způsobeno tím, že
jsme historicky dříve patřili do sféry
RVHP, do socialistického tábora, takže
to možná pociťují jako větší zradu. Ale
to jen fabuluji. Já osobně jsem to nezaznamenal. Ovšem je pravda, že si nelze
nepovšimnout, že největší „pifku“ mají
Rusové z evropských národů na Poláky. Třeba sankce směřované na ovoce
a zeleninu byly s největší pravděpodobností namířeny právě na Polsko. Poláci
a Pobaltí jsou svojí angažovaností proti
Rusku nejvíce vidět.
O. H.: Je pravda, že ve Sverdlovské
oblasti obchodní komora Německa i přes
sankce posílila o další experty v regionu
a pokračuje v aktivní spolupráci s tamním ministerstvem průmyslu. Připravují
společně otevření technologického centra strojírenského zařízení, což umožní
zavedení a realizaci nových technologií
pro potřeby ruských podniků. Podle
informací na webu Ministerstva mezinárodních a vnějších vztahů Sverdlovské
22
český exportér září 2014, číslo 6
Martin Hlavnička a Olga Holobradá jsou
připraveni českým firmám v Rusku pomoci.
foto: HN – Matej Slávik
oblasti vznikl během posledního měsíce
nový informační rusko-německý web
a němečtí průmyslníci uvažují o otevření
dalšího společného podniku ve Sverdlovsku. Generální ředitel německé společnosti na čerpadla Wilo sdělil, že již
v září otevírá svůj první závod v Rusku
na území Moskevské oblasti, a protože
potenciál Uralu odpovídá cílům jeho
firmy, nevylučuje, že druhý závod se
postaví ve Sverdlovsku.
Ani před zavedením sankcí už neplatilo, že jako Slované máme u Rusů lepší
vyjednávací pozici?
O. H.: Možná, podobnost jazyků a pospolitost za několik desetiletí dovolily
navázat těsné pracovní a mezilidské
kontakty, ale v žádném případě se na to
nemůžeme spoléhat. Za dobu svého
pobytu zde si dovoluji tvrdit, že byznysu
vládne především pragmatismus.
Vypadá to, že Jekatěrinburg je pro
české exportéry trochu přístupnější
než Petrohrad? Dá se v tak známé
lokalitě, jako je Petrohrad, ještě
prosadit?
M. H.: Možnosti tam určitě jsou. Vždyť
Petrohrad má pět milionů obyvatel, je to
druhé největší město v Rusku a čtvrté
největší v Evropě, což si lidé příliš neuvědomují. Ale je pravda, že logicky jdou
všichni byznysmeni nejdříve do Moskvy
a hned poté do Petrohradu. Pro toto
město z podnikatelského pohledu hovoří jeho geografická blízkost s Finskem.
Jen pro zajímavost, v Petrohradě má
zastoupení 400 finských firem, zastou-
Rozhovor
pení českých podniků tam spočítáte
na prstech jedné ruky nebo dvou. Ale
souhlasím, že možnosti pro české firmy
jsou v Petrohradě těžší než v těch vzdálenějších regionech.
Za povšimnutí českých exportérů stojí
fakt, že v Rusku je nyní patrná snaha
získat lidi pro práci v perspektivních
oborech, jakým je těžba nerostných
surovin – ropy, zemního plynu a uhlí.
Vznikl program na mobilitu Rusů,
v němž mohou dostat až 180 tisíc rublů
na přesídlení z „monoměst“ s velkou
nezaměstnaností, kde zanikly velké
fabriky, do míst, kde naopak pracovní
síla chybí. Stěhují se tam také utečenci
z Ukrajiny.
Mají české firmy v Rusku šanci dosáhnout i na státní zakázky?
M. H.: Na státní zakázky musejí mít
nějakého místního partnera a na kon-
traktu se podílet formou subdodávek. Aktuálně je situace nejasná, ale
pokud bude nějaká jiná alternativa, je
pravděpodobné, že dostane přednost
před českou nabídkou. To, že by firma
z České republiky dosáhla na státní
zakázku v Rusku zcela sama, je v podstatě nereálné.
Desatero pro obchodování
s Ruskem
Jaká je vlastně platební morálka
ruských firem?
M. H.: Je slušná, Rusové jsou zvyklí, že
první obchody probíhají formou záloh
předem. V tomto směru podle mých
zkušeností český podnik nenarazí,
i když v poslední době se může stát, že
ruská firma bude vzhledem k situaci
otálet s placením. Samozřejmě nejsem schopen obsáhnout z Petrohradu
všechny kontrakty v Rusku.
O. H.: I když se v posledních letech
výrazně zlepšila, doporučuji stále
obezřetnost, především nenechat se
ukolébat několika předchozími bezproblémovými platbami.
2. Osobní kontakt – obchod se v Rusku
většinou nedá dělat „od stolu“. Nutno
počítat s osobními kontakty.
Stále ještě třeba platí, že na obchodní
jednání do Ruska by měli jezdit byznysmeni, kteří umějí pít alkohol?
O. H.: Na základě zkušeností mohu
říct, že v poslední době na jednání
i po jednání už vodku často neuvidíte.
Před takovými deseti lety nás vítali
Rusové u plných stolů. Nyní se jde
přímo k věci bez „navazování družby“.
Pragmatismus je cítit při každém jednání. Rusové jsou perfektně připraveni
a totéž očekávají od nás. Jednání se už
nesou v duchu byznysu, nikoli objetí
u skleničky.
Jaké doporučujete téma rozhovorů,
které se vedou mimo byznys?
O. H.: Nedoporučovala bych mluvit
na politické téma, a pokud se na to
stočí rozhovor, být neutrální a snažit se
přejít na jiné téma. Doporučuji během
konverzace pochválit jejich kuchyni,
která je různorodá, v každém regionu
se najdou speciality, které stojí za to
ochutnat.
M. H.: Co se týče konverzace, tak já
bych doporučil zavést řeč například
na úspěchy ruských sportovců, na známé sportovní kluby. Vyplatí se orientovat v místní sportovní problematice.
Vzpomenout ruskou kulturu, památky
a podobně.
1. Jednací jazyk – ruština, mladší generace v oblasti IT, bankovnictví a mezinárodního obchodu používá i angličtinu.
Stávající podnikatelská sféra a mladší
státní úředníci jsou zcestovalí, vzdělaní
a mají přehled o zahraniční nabídce.
3. Obchodní nabídky – obchodní nabídky je dobré mít připraveny v různých
dodacích paritách a v různých valutách.
4. Jednání o obchodních podmínkách
– čekejte ostré jednání o cenách a podmínkách, nutno kalkulovat s rezervou
na skonta, nepředvídatelné výdaje atd.
5. Nebezpečí z kontraktů – velmi
podrobné a dlouhé obchodní kontrakty
mohou být zavádějící. Nepřistupovat
na věci, které nemůžete ovlivnit. Důležité
dohody nutno potvrzovat písemně, ústní
ujednání nemají stejnou váhu.
6. Pomoc v teritoriu – využívejte podpory českých zástupců a firem působících na ruském trhu. Administrativní záležitosti jako například registraci firmy atd.
raději přenechejte odborníkům, ušetříte
tím čas, nervy a mnohdy i nemalé finanční prostředky.
7. Podkladové materiály – katalogy
a prospekty je dobré mít připraveny
v ruském jazyce, popř. duální verzi, je to
vnímáno jako projevení seriózního zájmu
o ruský trh. To stejné platí o vizitkách.
Připravte se na skutečnost, že ruským
partnerům mnohdy vizitky chybějí.
8. Znalost místní legislativy – na rozdíl od České republiky jsou v Rusku
v účinnosti mimo federálních zákonů
ještě místní zákony, které velmi často
federální zákony doplňují/upravují je.
9. Popis zboží – dodávané zboží musí
být vybaveno popisy, návody v ruském
jazyce. Tuto povinnost ukládá zákon
„O ochraně spotřebitele“. Zboží bez ruskojazyčných popisů nemusí být v Rusku
propuštěno do volného oběhu.
10. Termíny jednání – nevyvíjejte
na partnery příliš velký nátlak a nespěchejte, ruská mentalita vnímá prostor
a čas jinak než my. Při obchodních jednáních je třeba počítat se zdržením. Příčinou
toho bývají i dopravní problémy, které
ale mnohdy slouží spíš jako výmluva. Obchodní jednání neplánujte na konec roku
a ani na první polovinu ledna a května.
český exportér září 2014, číslo 6
23
Pohled na region
Až sankce pominou, bude o ruský
trh znovu enormní zájem
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo pro české
vývozce na začátku září několik rad a doporučení,
které jim mohou pomoci vyrovnat se s dopady sankcí.
Jiří Mašata
vedoucí oddělení SNS,
západního Balkánu a dalších zemí, MPO
[email protected]
Vývoz
strojírenského
zboží loni činil
71 procent
z celkového
objemu exportu
České republiky
do Ruska.
Na snímku
je obráběcí
centrum
společnosti
Kovosvit MAS
v Sezimově Ústí.
K největším
odbytištím
firmy patří
právě ruský trh.
foto: ČtK
O
d počátku tisíciletí vynaložila
celá řada českých firem velké
úsilí na úspěšný vstup na ruský trh. A v mnoha případech
se to skutečně podařilo. V důsledku toho
vzrostl český vývoz do Ruska v období
let 2000 až 2013 v dolarech zhruba 16krát
(tedy o více než 1500 %). Proces stále větší orientace českých firem na ruský trh
byl z mnoha důvodů zcela zákonitý a byl
diktován ekonomickou logikou.
Zvýšená provázanost české ekonomiky s ruským trhem však učinila českou
ekonomiku také mnohem citlivější vůči
současné politicko-ekonomické situaci,
která způsobila utlumení spolupráce
s Ruskou federací v důsledku zavedených sankcí. V první řadě je proto třeba
rozlišit sankce EU vůči Rusku, odvetné
24
český exportér září 2014, číslo 6
sankce Ruska vůči EU, opatření ruské
strany, která oficiálně nesouvisí se sankcemi, ale je možné je dávat do kontextu.
Tyto kategorie mají totiž odlišný rozsah,
kvalitu i dopady.
sankce eU vůči rusku a jejich dopady
EU přijala sankce postupně ve třech
vlnách. První dvě vlny se týkaly konkrétních osob, firem a dalších entit, které se
podílejí na destabilizaci Ukrajiny a anexi
Krymu. Dnes tento seznam obsahuje
více než sto subjektů v Rusku a na Ukrajině.
Třetí vlna takzvaných sektorových
sankcí pak znamená značné přitvrzení
pozice EU a její dopady na české podnikatelské subjekty jsou téměř okamžité
a citelné. Nařízení Rady č. 833/2014
vymezuje a rozpracovává čtyři oblasti,
do nichž od 1. srpna 2014 omezující opatření směřují: zbraně a vojenský materiál,
vývoz zboží a technologií dvojího užití,
vývoz citlivých technologií pro ropné
odvětví a související obory a kapitálový
trh.
Omezení týkající se zbraní sice zasáhla
jen malý počet firem, další dvě oblasti
však budou mít citelnější dopady, neboť
poměrně široce a obecně definované
technologie se týkají řady průmyslových
oborů a mohou zasáhnout více firem
z klíčového odvětví – strojírenského
průmyslu. Úder však směřuje také
na kapitálové trhy. Ruská vláda podporuje modernizaci strojírenského zařízení.
Nyní mají ruské banky značně ztížený
přístup k západnímu kapitálu, a proto
Pohled na region
může tato skutečnost ovlivnit realizaci
nejen plánovaných, ale i již započatých
projektů.
Dosud přijaté sankce by měly mít
z makroekonomického pohledu jen
velmi omezený přímý dopad na českou
ekonomiku. Samozřejmě je nutné brát
v úvahu relativně významné důsledky
pro jednotlivé firmy.
Daleko významnější však mohou být
nepřímé dopady (plynoucí z nejistoty,
ztráty vzájemné důvěry a ztíženého
financování) a očekává se, že se naplno
projeví až v dlouhodobém horizontu.
ruská protiopatření
Mnohem větší dopad na naše ekonomické vztahy s Ruskem mají protiopatření
ruské vlády. Prezidentský výnos dne 7.
srpna 2014 a následné nařízení vlády
Ruské federace zavádí po dobu jednoho
roku zákaz dovozu některých zemědělských a potravinářských produktů ze
zemí, které přijaly sankční opatření proti
Rusku nebo se k nim připojily, tudíž
i České republiky.
Dopady sankčních opatření prohlubují
přijatá nařízení omezující přístup zahraničního zboží v oblasti lehkého průmyslu
i v oblasti strojírenského zboží pro státní
a municipální potřeby. Uvedená nařízení
jsou součástí „Plánu opatření na zvýšení růstu ruské ekonomiky“a reflektují
dlouhodobou politiku Ruska ve sféře
takzvané náhrady dovozu, respektive
snahy o další lokalizaci výroby na území
Ruské federace.
Zákazem dovozu zemědělských a potravinářských produktů je dotčeno méně
než 20 % z našeho celkového vývozu
potravinářských výrobků do Ruska
v hodnotě přibližně 300 milionů korun.
Nicméně nepřímé dopady mohou být
mnohem dalekosáhlejší (nárůst konkurence i uvnitř EU v důsledku nerealizovaných exportů, snížení cen a změna
vzorce spotřebitelského chování, likvidace producentů a podobně).
Dopady ruské restrikce na nákup
zahraničního zboží v oblasti lehkého
průmyslu, a především některého strojírenského zboží státem a municipalitami
nelze v současné době kvantifikovat,
neboť neexistuje evidence zákazníků obchodních případů. Vývoz strojírenského
zboží v roce 2013 činil 71 % z celkového
objemu exportu České republiky do Ruska a je pravděpodobné, že významná
část vývozu byla určena státním či municipálním zákazníkům. Lze proto předpokládat dopad, zvláště pokud uvážíme,
že celá řada významných průmyslových
podniků se reálně nachází pod kontrolou státu (Rostěchnologie, Rosnano,
Gazprom, Rosněfť a další). Zákaz rovněž
nepřímo dopadá na strategické plány
českých společností, například s ohledem na ohlášené velké dotace z federálního rozpočtu u příležitosti konání
Mistrovství světa ve fotbale 2018.
exportéři se musejí situaci přizpůsobit
Celou situaci zhoršují další sekundární
efekty této krize. Ruští zákazníci se odvracejí od svých tradičních evropských
dodavatelů, ke kterým patří i čeští vývozci, a hrozí nám dlouhodobé zhoršení
vzájemného obchodu i ekonomických
vztahů obecně. Musíme také vzít v úvahu, že klesají vývozy ze zemí, kam čeští
exportéři vyvážejí svoje subdodávky,
jako je především Německo, a klesá i náš
vývoz do některých zemí SNS, na které
zhoršená ekonomická kondice Ruska
bezesporu dopadá.
Je zřejmé, že není možná rychlá změna
orientace českých firem na jiné likvidní
světové trhy, a to tím spíše, že podobné úsilí pravděpodobně bude vyvíjet
i většina jiných zemí EU (pokud tam už
nepůsobí). O to dříve by měli exportéři
se změnou začít. Také je nutné uvést, že
možnosti, které se nabízejí pro diverzifikaci českého exportu, z dlouhodobějšího
hlediska pro české producenty nemusejí
nutně znamenat rizika menší, ať už se
jedná o platební schopnost partnerů
v Jižní Americe, politickou i ekonomickou stabilitu arabského světa, či
demokratičtější směřování Číny a zemí
střední Asie.
Na druhou stranu je velice pravděpodobné, že sankční omezení dříve či
později pominou a poté bude o ruský trh
opět enormní zájem, kdy by byl případný
návrat na opuštěné pozice velmi ztížený,
pokud ne zcela nemožný.
Při platnosti všech rizik, která jsou
spojena s podnikáním v Rusku, by proto
Česká republika neměla, a to ani v případě eskalace situace, zcela opouštět
ruský trh, ale měla by své obchodní
vztahy přizpůsobit jednak aktuálnímu
stavu danému rozsahem a hloubkou
sankcí a jednak budoucím očekávaným
modifikacím ruské ekonomiky.
Sankce a možná opatření
k eliminaci jejich dopadů
Je třeba klást důraz na průběžný
monitoring situace a udržovat povědomí
českých firem i státních institucí o aktuální situaci pomocí seminářů a dalších
akcí.
Podporovat v maximální možné míře
financování a pojištění exportu položek,
které nespadají pod zmíněné sankce,
a tím se snažit co nejvíce udržet dosavadní pozice českých firem na ruském
trhu.
Pokračovat při provádění ekonomické
diplomacie v orientaci na klíčové ruské
regiony (ty si v případě potřeby dovedou
obstarat zahraniční technologie i přes
omezující opatření z ruské strany). Regiony a činnost regionálních pracovních
skupin nabývají na významu též s ohledem na již dva roky odkládané zasedání
česko-ruské mezivládní komise.
Otevřít čtvrtou zahraniční kancelář
agentury CzechTrade (jako nejvhodnější lokalita se jeví Kazaň, Republika
Tatarstán).
Prosazovat proexportní zájmy České
republiky prostřednictvím rostoucí podpory české oficiální a společné účasti
firem na specializovaných veletrzích
a výstavách v Rusku nebo také díky silnému zastoupení agentury CzechTrade
v Moskvě, Sankt Petěrburgu a Jekatěrinburgu.
Přizpůsobit aktuálnímu vývoji a ekonomickým zájmům České republiky
náplně cest ústavních činitelů a podle
možností i podporu zahraničních podnikatelských misí (incomingové i outcomingové) na regionální i celostátní úrovni s odpovídající politickou záštitou.
Snažit se udržet v Rusku povědomí o kvalitě českých průmyslových
výrobků, aby bylo možné těžit z nárůstu
dovozu, který po uvolnění sankčního
režimu musí přijít.
Zaměřit se, v souladu s reálnými
možnostmi, na vyšší formy spolupráce,
například lokalizaci výroby na území
Ruské federace, modifikované formy
investičních kontraktů nebo spolupráci
v preferenčním režimu v rámci zvláštních ekonomických zón a průmyslových
parků.
český exportér září 2014, číslo 6
25
Pohled na region
Zavedení sankcí vůči Rusku částečně
mění pravidla obchodování
Díky exportu do Ruska vznikly v Česku tisíce
pracovních míst. Byla by škoda tento trh opustit.
David Havlíček
hlavní poradce generálního ředitele EGAP
[email protected]
Z
atímco ještě na přelomu století
byl podíl exportu na českém
HDP kolem 40 procent, dnes
je to dvojnásobek. V loňském
roce čeští exportéři vyvezli do zahraničí zboží za téměř 3,2 bilionu korun.
Ani český export se ale nemůže spoléhat jen na jediný evropský trh. Proto čeští exportéři sami nebo s pomocí českého
státu zaměřují pozornost také na další
trhy mimo EU. Jednou z perspektivních
a logických destinací byla vzhledem
k dobrému jménu českých výrobků
na tamějším trhu také Ruská federace.
český export do ruska
Ruská federace je dle konsenzu OECD
řazena do 3. rizikové kategorie (na škále, kde 0 = nejméně riziková země, 7 =
nejrizikovější země). Vzhledem k tomuto
zvýšenému riziku a snaze pomoci českým exportérům získat zpět ztracené
pozice se v rámci tohoto teritoria také
výrazněji angažoval český stát.
Například prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti
(EGAP) byl od roku 2005 pojištěn export do Ruska v hodnotě přesahující 150
miliard korun. Šlo tedy téměř o třetinu
veškerého pojištěného objemu EGAP.
Jen pro srovnání – za stejné období činil
celkový export Česka do Ruska přibližně 650 miliard korun.
Podpora prostřednictvím pojištění
EGAP směřovala zejména do oblastí
strojírenství, energetiky a dopravních
prostředků. Tedy do odvětví, kde má
česká ekonomika komparativní výhodu,
takže si české firmy mohly na ruském
trhu vytvořit důležité referenční zakázky. Čeští dodavatelé navíc ruským odběratelům nabízejí nejen kvalitní produkt,
ale i výhodné financování přes bankovní
úvěry pojištěné právě EGAP. Geopolitická situace se za poslední rok změnila,
26
český exportér září 2014, číslo 6
Nemalá část zboží, které české firmy vyvezou do Německa,
nakonec končí na ruském trhu. Na snímku je překladiště
ve Frankfurtu nad Mohanem. foto: ReuteRs
což nemohl nikdo předvídat. To ovšem
nebrání některým osobnostem označit
v zájmu sebezviditelnění celou snahu
o pronikání na ruský trh za zbytečnou
a za plýtvání zdroji státními i soukromými. Neuvědomují si ale, že tyto obchody
měly a mají pozitivní dopady. Například
jen export do Ruska podpořený EGAP
dal v České republice práci zhruba 5500
lidem a celkový export do této země jen
za poslední dekádu vytvořil či udržel
odhadem na 20 tisíc pracovních míst.
Nová rizika a jak se s nimi vypořádat
Rusko-ukrajinský konflikt a zavedení
sankcí na ose Rusko – Evropská unie
samozřejmě do jisté míry mění pravidla
hry. Zejména v odvětvích, která sankce
přímo zapovídají, není logicky možné
očekávat žádnou obchodní aktivitu.
Sankční ustanovení nebude možné obejít. EGAP například do pojistných smluv,
ve kterých je pojištěným přímo exportér,
zakotvil takzvanou výluku z pojištění.
Pokud exportér bude úmyslně chybně
deklarovat vývozní zboží, aby se vyhnul
sankcím, EGAP v případě pojistné
události nevyplatí pojistné plnění.
V případech, kdy je pojištěnou institucí
financující banka, bude nadále platit
ustanovení všeobecných pojistných
podmínek, v jejichž rámci přechází tato
kontrola na samotnou banku. V tomto
případě tedy není nutné výluku ukotvovat smluvně a platí automaticky.
Podle odhadů by sankce mohly zasáhnout až třetinu obchodních případů
podporovaných státem. Pro část z nich
se EGAP bude snažit najít ve spolupráci
s exportéry a s dalšími státními insti-
Pohled na region
tucemi, jako je CzechTrade, uplatnění
na jiných trzích. EGAP ostatně již avizoval ochotu diskutovat o úpravě některých teritoriálních limitů do zemí, které
by se mohly stát alternativním odbytištěm pro případy postižené sankcemi.
Velkou roli ovšem budou hrát i vedlejší dopady sankcí. Jedním z nich je
stagnace ruské ekonomiky v letošním
a příštím roce a související pokles
hodnoty rublu. To povede k poklesu
koupěschopné poptávky v Rusku.
Dalším vedlejším účinkem je zprostředkovaný pokles exportu. Jak
uvádí předseda Mezinárodní obchodní
komory Michal Mejstřík, může na Česko
výrazně dopadnout i propad německého
exportu směřujícího do Ruska. Třetina
českého vývozu totiž míří do Německa,
kde z něj však zůstává jen 40 procent.
Celých 20 procent se reexportuje
a dalších 40 procent se jako subdodávky
vyváží dále v hodnotových řetězcích
do celého světa včetně Ruska.
V dlouhodobém horizontu bude zase
pro české exportéry znamenat riziko
politika nahrazování dovozů a změna orientace dodavatelského řetězce
na subjekty mimo EU. V některých
odvětvích tak může dojít k trvalejším
změnám dodavatelů a české firmy
mohou přijít o dlouhodobě budované
obchodní kontakty. Částečným řešením
je lokalizace výroby přímo v Rusku. Zde
ale zřejmě platí, že firmy, kterým se to
vyplatí, už v Rusku jsou.
Pojistné smlouvy EGAP
s exportéry budou nyní
obsahovat následující text:
„Smluvní strany se dohodly, že nad
rámec části 14.1 všeobecných pojistných
podmínek pojistiteli nevzniká povinnost
poskytnout pojistné plnění (výluka
z pojištění), pokud uzavřením smlouvy
o úvěru nebo čerpáním úvěru a/nebo
uzavřením smlouvy o vývozu nebo
vývozem na základě takové smlouvy
došlo k porušení povinností stanovených
v souladu se zákonem č. 69/2006 Sb.,
o provádění mezinárodních sankcí v návaznosti na přímo použitelné předpisy
Evropských společenství, při uskutečňování sankčních opatření proti Ruské
federaci v souvislosti s její participací
na prohlubující se krizi na Ukrajině.“
Posledním vedlejším dopadem může
být vzedmutí nacionalismu v Ruské federaci. Běžní Rusové přijímají evropské
sankce vesměs v rámci svého nekritického vztahu k vedení země. Také zdražování potravin přijímají jako nutnou oběť
v zájmu Ruska. Takové vnímání může
vést k dlouhodobým tendencím „kupiť
ruskij“ ve vybraných odvětvích, tedy
k preferenci domácí produkce na úkor
ceny, kvality či obojího. Samozřejmě to
platí jen v odvětvích, kde je to možné.
Jak na budoucí transakce
Rozhodně by ale bylo chybou snažit se
směřovat na alternativní trhy veškerý
export původně určený pro Rusko.
Podobně jsme již v minulosti vyklidili pozice na trzích SNS a trvalo nám
mnoho let, než jsme je získali zpět.
Neměli bychom tedy zopakovat stejnou
chybu. Ostatně ani současná geopolitická krize nemusí mít a také často nemá
nic společného s konkrétními ruskými
odběrateli. Zpravidla se jedná o privátní
subjekty, které zkrátka chtějí podnikat
v Rusku a s politickou reprezentací své
země nemají nic společného.
Nové transakce je proto vhodné hlídat
a konstruovat nejen na základě aktuálního sankčního seznamu, ale i možných
nepřímých dopadů, pokud se jedná
o státní či polostátní subjekty. Zejména
to platí u transakcí, kde spolu s importérem vystupuje i jeho banka. U vybraných
bankovních subjektů totiž může docházet ke zvýšení refinančního rizika vlivem
vyschnutí úvěrových linek z území
Evropské unie. EGAP totiž bude v rámci
transakcí, které pojišťuje, pečlivě hlídat
bonitu všech dlužnických subjektů.
Rusko zůstává státem, do kterého lze
exportovat s pomocí pojišťovny EGAP.
Rizika jsou stále pojistitelná a obchodní
vztahy s Ruskem považujeme za důležité. Ostatně právě vzájemná obchodní
závislost Ruska a Evropské unie je dle
mého názoru jedním z důvodů, proč
není sankční režim na obou stranách
tvrdší. A doufejme, že právě ona také
politiky z obou stran nakonec nasměruje k jednacímu stolu.
KomERční PREzEntacE
Klíčová je znalost celních procedur a bezpečnost
Rychle se rozvíjející obchodní styky
s východními trhy vyžadují efektivní
a spolehlivou logistickou podporu.
Podstatné jsou především zkušenosti logistických providerů.
Nejdůležitějšími faktory u přeprav do Ruska jsou
především bezpečnost a celní procesy. „Znalost
lokálního trhu je v Rusku zásadní. Náš benefit je
jednoznačně v tom, že v Rusku máme 22 lokálních poboček, vlastní distribuční síť a více než
800 zaměstnanců. Zákazníci se mohou spolehnout na jednotné a trvalé procesy, vysokou
kvalitu a dobré plánování. Zajišťujeme do Ruska
všechny typy přeprav včetně námořních, železničních a nadrozměrných,“ říká Tomáš Holomoucký, ředitel DB Schenker v České republice.
Nejvyužívanějším způsobem pro velkoobjemové přepravy do východních zemí je železniční
přeprava. Jde o bezpečné, rychlé a ekologické
řešení. Jedna z nejfrekventovanějších železničních linek z České republiky je z Mladé Boleslavi
do ruské Kalugy. Na trase dlouhé 2 000 km pro-
jede týdně 18 vlaků s díly pro vozy značky Škoda
a Volkswagen. „Díky využití mezinárodních celních a přepravních předpisů se daří realizovat
přepravy z Mladé Boleslavi do Kalugy za pouhé
čtyři dny,“ dodává Tomáš Holomoucký. Překládka kontejnerů na širokorozchodné vozy je realizována v běloruském Brestu, či v lotyšské Rize,
v níž má DB Schenker vlastní železniční terminál
určený pro překládky.
Kromě Ruska, kam společnost nabízí komfortní napojení evropské přepravní sítě do Moskvy,
Petrohradu a dalších měst, provozuje DB Schenker také pravidelné pozemní linky na Kavkaz
a do středoasijských zemí. Spoje odjíždí z České
republiky do Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu každý týden.
HN045495
český exportér září 2014, číslo 6
27
Novinky z teritoria
Krátce o SNS
Dita Nedělková
vedoucí oddělení Centrum informačních
služeb, CzechTrade
[email protected]
Změny ve velké těžařské společnosti v kazachstánu
Kazašská těžařská skupina Kazachmys (jeden z největších
producentů mědi na světě) potvrdila plány na restrukturalizaci,
která by měla být letos dokončena. V rámci změny se sníží počet
dolů i pracovníků a společnost se přejmenuje na „KAZ Minerals“.
Kazachmys již loni prodal svůj podíl v Euroasijské korporaci
přírodních zdrojů, stejně jako 50% podíl v uhelné elektrárně Ekibastuz HPP-1 a 100% podíl ve společnosti provozující malé vodní
elektrárny Kazgidrotechenergo – to vše celkem za 1,3 miliardy
USD. Finance z těchto prodejů by měly být využity k vybudování
dvou nových dolů. Společnost se snaží zvýšit produkci modernějšími doly s nižšími náklady, proto investovala do dvou projektů,
Bozšakol a Aktogaj. Reorganizace sníží produkci mědi na 80 000
tun oproti loňským 294 000 tunám. Pokud však budou dva nové
doly fungovat podle předpokladů, má společnost v plánu produkci do roku 2018 zvýšit na 300 000 tun.
Zaměstnanci společnosti Kazachmys těží
měděnou rudu. foto: Kazachmys
elektronické obchodování v Ázerbájdžánu na vzestupu
Objem obchodů přes internet podle Státní statistické komise od ledna do července 2014 dosáhl 1,5 milionu manatů a vzrostl
o 10,2 % (přes 90 % obratu tvoří nepotravinářské výrobky) ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Problémem stále
zůstává poměrně vysoká cena za dopravu a často i nemožnost vrácení zboží. Tento trend souvisí s rozšiřováním sektoru ICT.
V Ázerbájdžánu je oblíbený portál b2b.az, celkový počet jeho registrovaných uživatelů od roku 2008 přesahuje 36 tisíc. V první
polovině roku 2014 využilo jeho služeb zhruba 10 000 lidí. Více než 1800 z nich pochází ze zahraničí (například: USA, Rusko,
Čína, Francie, Německo, Itálie, Dánsko, Indie, Indonésie nebo Spojené arabské emiráty). Nárůst elektronického obchodování
souvisí i s rozšiřujícím se pokrytím internetového připojení v zemi, které podle oficiálních statistik v současnosti dosahuje
úrovně 70 %, což je nejlepší výsledek v rámci SNS. Internetové připojení v současné době nabízí asi 40 poskytovatelů, z nichž
pouze tři jsou státní. Internet poskytují i všichni tři mobilní operátoři. Od roku 2009 jsou v Ázerbájdžánu možné on-line platby.
Automobilový průmysl v Ázerbájdžánu
Traktor Belarus 1221 vyráběný v ázerbájdžánské továrně v Gandže.
foto: poljoinfo.com
28
český exportér září 2014, číslo 6
V Ázerbájdžánu letos došlo k poklesu importu aut v prvních pěti měsících roku 2014 o 23 %. Celkem může podle
odhadů odborníků klesnout import v roce 2014 až o 20 %
na číslo okolo 75 000 dovezených vozů. Důvodem je nasycení trhu a přijetí normy Euro-4, která má vliv na dovoz
i domácí výrobu. Norma se vztahuje nejen na osobní vozy,
ale i na nákladní auta a vlaky, cílem je snížení emisí CO2
a zlepšení životního prostředí. Vozidla, která nesplňují
normu Euro-4, se do země přestala dovážet od dubna.
Importovat je tedy možné jen vozy vyrobené v EU (výroba
od 2005), USA (výroba od 2004), Číně a Japonsku (výroba od 2011), Koreji (výroba od 2006) a Turecku (výroba
od 2009). Podle odborníků přijetí této normy povede
i k nárůstu cen až o 4 %. Naopak produkce aut na území
Ázerbájdžánu roste. Od ledna do července tohoto roku
bylo v Ázerbájdžánu vyrobeno 1510 vozů, což je 4,6krát
více oproti stejnému loňskému období. V roce 2013 se jich
v zemi vyrobilo 424, z toho 159 nákladních. V Ázerbájdžánu
jsou pouze dvě továrny, které vyrábějí motorová vozidla
– v Baku a Gandže. V Baku produkují nákladní i osobní
auta, v Gandže osobní vozy a traktory a ve městě Šemacha
probíhá montáž osobních automobilů.
Barometr
Informační servis pro exportéry
Perspektivní trhy pro české vývozce
Během letošního léta otevřela agentura
CzechTrade nová zahraniční zastoupení v Kolumbii,
Chile a také v Ázerbájdžánu.
S
polu s odborníky ze zahraničních
kanceláří agentury CzechTrade a
za využití analytických informací
jsme pro firmy vytipovali několik
perspektivních trhů. Kritéria výběru
souvisela s ekonomickou stabilitou
zvolených zemí, s reálnou šancí českých
výrobků na úspěch a zohlednila také
dynamiku růstu vybraného trhu. V neposlední řadě se náš výběr soustředil
na teritoria, kde můžeme exportérům zajistit odpovídající podporu a tím účelně
omezit čas a náklady potřebné ke vstupu
na trh.
Doporučované trhy patří do regionů
východní Evropy a států SNS, Latinské
Ameriky a jihovýchodní Asie. Konkrétně
jde o Ázerbájdžán, Kazachstán, Turecko,
Čínu, Indii, Indonésii, Brazílii a Mexiko.
Kazachstán a Ázerbájdžán tvoří brány
na trhy východní Evropy a dalších zemí
SNS. Do těchto zemí již vyvážíme a export má rostoucí tendenci. Pevnou pozici
máme na trzích se stroji a technologiemi,
v oblasti automotive a elektroniky. Vedle
společné účasti firem na významných
výstavách a veletrzích, jako je například
WorldFood, Power Kazakhstan nebo
AgriTek, připravuje agentura CzechTrade na červen příštího roku také misi
českých výrobců elektrárenské techniky
do Kazachstánu.
Vstup na trhy Latinské Ameriky může
být vhodně propojen s oficiálními delegacemi, díky nimž se exportérům otevírají
dveře do velkých státních firem. Na březen 2015 je plánována mise do Mexika,
která se zaměří na energetiku. Ta je
jedním z hlavních témat i pro brazilský
trh, a CzechTrade proto v rámci akce
plánované na leden 2015 chystá setkání
Radomil Doležal Foto: CzeChtrade
B2B českých a brazilských firem v oblasti solární a větrné energetiky, zpracování
vody a infrastruktury.
Roste také vzájemný obchod mezi
Českem a Tureckem, přičemž dynamičtěji se rozvíjí český export do Turecka.
Největší možnosti vývozu souvisejí s těžbou, úpravou a transportem, což vytváří
příležitosti ve strojírenství, chemickém
průmyslu, dopravě a elektrotechnice. V těchto oborech také usilujeme
o podporu českých firem prostřednictvím účasti na významných oborových
veletrzích, ale i organizováním podnikatelských misí nebo prezentací českých
vývozních aliancí.
Indie představuje relativně komplikovaný trh s velkou byrokratickou zátěží,
Radomil Doležal
generální ředitel
agentury CzechTrade
[email protected]
přesto je dobré ji neopomíjet a využít
šancí, které se zde nabízejí hlavně
v souvislosti s probíhající modernizací klíčových odvětví, jako jsou důlní
technologie, subdodávky pro energetiku
nebo projekty dopravní infrastruktury.
Silnou pozici má v Indii strojírenský
a energetický průmysl, kde může
firmám velmi pomoci lobbování během
státních návštěv. V přípravě jsou akce
jako Czech National Day a setkání B2B
z výše zmíněných oborů.
Pod hlavičkou agentury CzechTrade
se firmy mohou ještě letos a během příštího roku prezentovat také v Indonésii,
konkrétně na veletrzích zaměřených
na obranný a bezpečnostní průmysl,
letectví a strojírenství. Pro firmy ze
sektoru energetiky se připravuje podnikatelská mise.
Výčet zemí uzavíráme informacemi k exportu do Číny. V Čcheng-tu
(Chengdu) prezentujeme české letecké
firmy a sklářské výrobce. Pozornost se
zaměřuje také na potravinářský trh, kde
je aktuálně značná poptávka po tradičních evropských potravinách. V případě
čínského trhu průběžně upozorňujeme i na možná úskalí, která souvisejí
s problematikou ochrany duševního
vlastnictví či podvodných čínských
firem, a ve všech složitějších případech
doporučujeme individuální konzultace
se zástupci zahraničních kanceláří
CzechTrade v Číně.
Pro podrobné informace k jednotlivým vytipovaným teritoriím, konkrétním plánovaným akcím a při potřebě
individuální pomoci jsou firmám
k dispozici konzultanti v centrále
CzechTrade.
český exportér září 2014, číslo 6
29
Informační servis
Obchody lze chránit i uzavřením trhu
K ochraně podniků slouží antidumpingová
a protisubvenční opatření. Ohrožené průmyslové odvětví
může využít i omezení dovozu ze zemí mimo EU.
Ota Šimák
vedoucí oddělení ochranných
opatření obchodu, MPO
[email protected]
P
růmyslová odvětví, která
zasáhnou nečekané zvraty
na světových trzích, nezřídka
volají po zavedení ochranných
opatření obchodu. Nepředpokládanou
situací, která nabourala obchodování
mnoha českých exportérů, je i zavedení
sankcí na obchod s Ruskem. V debatě
o možné aplikaci ochranných nástrojů
však musíme mít na paměti principy,
které vycházejí z mnohostranných
dohod ve Světové obchodní organizaci
a na jejichž základě je možné ochranu
trhu aktivovat.
Uzavření trhu a povinnosti domácích firem
Mezinárodní obchodní systém umožňuje Evropské unii nárazově omezit dovozy ze třetích zemí, je to však podmíněno
specifickými okolnostmi. Výjimkou není
ani částečné uzavření trhu pomocí tzv.
„safeguardových opatření“. K tomu lze
přistoupit pouze v případě, že výrobnímu odvětví je způsobena újma neočekávaným a náhlým zvýšením dovozů.
Dodatečná cla nebo množstevní kvóty
jsou pak uvaleny na konkrétní výrobek,
a to bez ohledu na to, ze které mimoevropské země se zboží dováží.
Vzhledem k tomu, že cílem je dočasné snížení tlaku na domácí průmysl,
je opatření vždy spojeno s povinností
restrukturalizovat postižené odvětví.
Volný pohyb zboží po vnitřním trhu Evropské unie však být omezen nemůže,
neboť opatření je přijímáno na celoevropské úrovni, a to ve vztahu ke třetím
zemím.
Strategický charakter nástroje tak
vylučuje jeho použití pro operativní
a účelová řešení nenadálých problémů.
Samotná účinnost safeguardových opatření je spíše sporná, neboť ze strany
EU byla v minulosti aplikována jenom
výjimečně a hodnocena většinou jako
nevyhovující.
30
český exportér září 2014, číslo 6
Antidumpingové clo vyrovnalo například nekalé praktiky na trhu hnojiv,
jejichž původem jsou dvojí ceny zemního plynu v Rusku. fOtO: thinkstOck
Antidumping jako záruka fair play
Jiným ochranným nástrojem jsou antidumpingová a protisubvenční opatření, jejichž cílem je napravit negativní
dopady cenově podtržených dovozů
a obnovit spravedlivou hospodářskou
soutěž. Uvalení antidumpingových cel je
svázáno s prošetřením činnosti importérů z konkrétní třetí země, s čímž souvisí
i značná časová náročnost celého procesu. Četnost používání antidumpingových
opatření je oproti předchozímu případu
výrazně vyšší, jejich přijetí však podléhá
jasně vymezeným podmínkám.
Ilustrovat aplikaci nástroje lze na příkladu antidumpingového cla, které
bylo již v roce 1994 uvaleno na dusíkatá
hnojiva pocházející z Ruské federace.
V minulosti prokázané nekalé praktiky
ruských podniků úzce souvisí s dvojími
cenami surovin. Za zemní plyn platí ruští odběratelé násobně nižší částku, než
je běžná cena pro evropský chemický
průmysl. Vzhledem k tomu, že se jedná
o základní surovinu pro výrobu hnojiv,
získaly ruské firmy prostor pro snížení
exportních cen až pod úroveň domácí
cenové hladiny. Dumpované dovozy
proto Evropská unie zatížila dodatečným clem, jehož platnost byla z důvodu
neměnných podmínek na trhu s plynem
několikrát prodloužena. V současné
době právě probíhá přezkumné šetření,
na jehož základě Evropská komise rozhodne o ukončení nebo dalším prodloužení antidumpingového opatření.
Je přirozené, že mimořádné situace
si žádají neobvyklá řešení. Nicméně
nástroje na ochranu obchodu je nutné
chápat v kontextu jejich technické použitelnosti, a proto pro ně v debatě o reakcích na sankce není místo. V případě,
že by však čeští výrobci čelili nekalé
konkurenci ze třetích zemí, mohou podat podnět k prošetření případu přímo
Evropské komisi nebo se pro konzultaci
obrátit na ministerstvo průmyslu a obchodu ([email protected]). Více také
viz: www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/
ochranna-opatreni-obchod/.
Informační servis
SOLVIT pomohl českému pracovníkovi
s vyplacením nemocenské
Centra SOLVIT řeší problémy, které způsobily správní
orgány v EU, Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.
Č
eský občan, který od roku 2007
pracoval jako námořník pro
lucemburskou společnost, se
obrátil na službu SOLVIT poté,
co se u lucemburských úřadů marně
domáhal proplacení nemocenské.
Zdravotní problémy plynoucí z jeho povolání ho v roce 2013 přinutily podstoupit v České republice operaci. Po dobu
léčení a následné rekonvalescence
po operaci pobíral nemocenské dávky
od svého zaměstnavatele a následně
od lucemburské pojišťovací společnosti.
Poslední dávku obdržel v květnu
2014, ale nadále zůstával v pracovní
neschopnosti. Začal tedy zjišťovat, kde
je problém. Případ byl urgentní o to
víc, že nemocenské dávky byly klientovými jedinými příjmy, tudíž přerušení
jejich vyplácení ho vystavilo značným
obtížím. Klient kontaktoval svého
předchozího zaměstnavatele a pojišťovací společnost, která ho ujistila, že mu
budou dávky nadále vypláceny. Tak se
ovšem nestalo. Obrátil se proto na službu SOLVIT s žádostí o pomoc.
František Nejedlý
odbor evropských záležitostí
a vnitřního trhu, MPO
[email protected]
Česká pobočka mezinárodní sítě
center SOLVIT, která působí při ministerstvu průmyslu a obchodu, se začala
případem zabývat a kontaktovala své
lucemburské protějšky. Tímto bylo
zjištěno, že lucemburská pojišťovací
společnost čekala, až obdrží od klientova lékaře potvrzení o jeho zdravotním
stavu a o tom, že se stále léčí. Po obdržení tohoto potvrzení byly nevyplacené platby převedeny na účet klienta,
a případ tak byl díky SOLVITu úspěšně
vyřešen.
KOMErčNí PrEzENTaCE
EXPORT DO ZEMÍ SNS
V souvislosti se sankcemi EU vůči Rusku se v poslední
době hodně diskutuje o tom, které státy by výpadek
exportu mohly nahradit. Jednou z možností jsou
ostatní státy SNS – především Ázerbájdžán, Bělorusko
a Kazachstán.
Každá z členských ekonomik států SNS je aktuálně
na různém stupni hospodářského a politického vývoje,
jak také značí klasifikace rizikovosti zemí OECD. Ta se
provádí periodicky, aktualizace kategorizace zemí se
bude podle pravidelného pořadí projednávat na říjnovém
setkání členských států OECD. V současné době tak platí
toto zařazení zemí podle rizikovosti:
Země SNS
Hodnocení
Arménie
6
Ázerbájdžán
5
Bělorusko
7
Kazachstán
5
Kyrgyzstán
7
Moldavsko
7
Rusko
3
Tádžikistán
7
Uzbekistán
6
Bývalé členské státy
Gruzie
6
Turkmenistán
6
Země jsou klasifikovány, tj. zařazovány, do 7 rizikových
kategorií, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší
úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální
úrovní rizika.
HN045522
Ze zemí SNS pojišťuje EGAP nejvíce export do Ruska, hned v závěsu je export do Ázerbájdžánu.
Takže jsou určitě zajímavé názory ředitelky odboru pojištění vývozních úvěrů EGAP Dany Pučelíkové:
• Obrovský boom z hlediska cílené modernizace
země a budování infrastruktury nyní zažívá
Ázerbájdžán. Jak si stojí čeští exportéři?
Ázerbájdžán je stěžejním teritoriem, které významným
způsobem diverzifikuje naše pojištěné portfolio. Pojistili
jsme například dodávky stavebních prací a technologií
pro rekonstrukce dálnic, silnic včetně stavby mostů
a mimoúrovňových křížení a rekonstrukce železnic,
dodávky Tater T-815 a další obchodní případy. Za pozitivní
považuji u státních infrastrukturních projektů vystavení
platební státní záruky Ministerstva financí Ázerbájdžánu.
Navíc, riziko je velmi dobře akceptováno i komerčními
zajišťovnami typu Lloyds, což je pro EGAP jeden z nosných
faktorů, na jehož základě můžeme jít do vyšších pojistných
limitů v tomto teritoriu. Podle předběžných jednání
s vývozci a financujícími bankami bude i nadále vysoká
poptávka po pojišťování do tohoto teritoria.
• Bělorusko je z hlediska pojišťování exportu
do zemí SNS sice až na třetím místě, ale za to má
u nás v EGAP dobrou pověst z hlediska splácení
úvěrů. Čím je to dané?
Ze své osobní zkušenosti i ze zkušenosti našich
exportérů vím, že jednání s běloruskými partnery jsou velmi
příjemná. Co je domluveno, to platí a i uzavřené obchody
jsou spláceny. Bělorusko patří mezi bezproblémová teritoria
z hlediska pojistných událostí. Je to země stále více oblíbená
mezi exportéry, zejména v odvětvích zemědělství, rozvoje
infrastruktury, energetiky (vodní elektrárny) a dalších odvětví.
Evidujeme první obchodní případ, kde bude vystavena státní
záruka Ministerstva financí Běloruska na výstavbu závodu
na výrobu dekorativního papíru ve městě Šklov. Pojistili jsme
také dodávku kompletní rekonstrukce jednotky atmosférické
destilace ropy, která byla významným pokračováním
úspěšné dosavadní exportní aktivity společnosti UNIS,
a.s.. Mimo jiné realizoval UNIS dodávky do řady zemí
včetně Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Uzbekistánu.
Dále jsme pojistili například výstavbu dopravně-logistického
centra Kozlovichi a Ščitomiriči, kde byla vývozcem
společnost Metrostav, výstavbu farmy pro chov prasat,
dodávku posunovacích diesel lokomotiv a jejich šéfmontáž
od společnosti CZ LOKO nebo dodávku technologie pro
vodní elektrárnu Grodno od společnosti MAVEL a spoustu
dalších obchodních případů.
• Jaké jsou rozdíly z hlediska českého podílu
na vývozu a výše spoluúčasti?
Při vývozu do teritoria Bělorusko je potřeba dodržet
český podíl dodávek v minimální výši 70 procent
a spoluúčast je stanovena na 15 procent. U ostatních
zemí SNS je to 50 procent a spoluúčast činí dle typu
pojistného produktu 5 až 10 procent.
• Velký potenciál mají také Kazachstán a Uzbekistán.
Jaké zkušenosti má EGAP s vývozem do těchto zemí?
Kazachstán má velký ekonomický potenciál pro české
exportéry a z hlediska pojištění ho vidíme jako perspektivní
trh. Mezi velkou zakázku patří dodávky komponentů pro
montáž osobních vozů a kompletních automobilů, včetně
dodávky náhradních dílů do Kazachstánu. V současné
době se objevují i další zakázky. Co se týče Uzbekistánu,
exportéři se na nás obracejí s dotazy do tohoto teritoria,
nicméně množství realizovaných případů zatím není
příliš vysoké. Předpokládáme ale, že i toto teritorium
z dlouhodobého hlediska má svůj potenciál.
Hana Hikelová
Ředitelka Odboru PR a komunikace EGAP
český exportér září 2014, číslo 6
31
Informační servis pro podnikatele
Maďarsko je země plná různých
daňových překvapení
Daň z příjmů právnických osob je v zemi efektivně
nižší než v Česku. Ve hře jsou ale další daně.
Stanislav Machek
senior manažer společnosti Accace
[email protected]
U
važovali jste o vývozu do Maďarska? Země si v posledních letech z ekonomického
pohledu prošla poměrně
komplikovaným obdobím, ale v druhém
čtvrtletí roku 2014 vykázala nejlepší výsledek za posledních osm let. Tím opět
přitáhla pozornost investorů z celého
světa. Kromě toho je nutné zdůraznit,
že Maďarsko se v rámci snahy o větší
atraktivitu pro investory rádo prezentuje jako „daňový ráj“ v Evropské unii. Vyplývá to zejména ze skutečnosti, že daň
z příjmů právnických osob začíná již
na 10 procentech. Na druhou stranu je
nutné se připravit na řadu daní, s nimiž
se jinak v Evropě běžně nesetkáte.
Pokud bude česká firma do Maďarska jen vyvážet zboží, zřejmě nenajde
mnoho odlišností například od dodávek
do jiných států Evropské unie. Řada
překvapení se však před ní objeví poté,
co se rozhodne v Maďarsku třeba založit
společnost či organizační složku.
Pozitivní stránkou věci je daň z příjmů
právnických osob, která je efektivně
nižší než v České republice. Její výše
je progresivní, v rozpětí od 10 do 19 %.
To ještě podtrhuje skutečnost, že se
neuplatňuje srážková daň na dividendy
vyplácené společnostem bez ohledu
na velikost podílu a sídlo společníka.
podnikatelská daň či inovační příspěvek
Na druhou stranu je třeba zdůraznit,
že maďarský daňový systém zná celou
řadu daní, které podnikatele z České
republiky možná překvapí. Bude se muset vypořádat s místní podnikatelskou
daní, s inovačním příspěvkem, převodovou daní z motorových vozidel, s ekologickými daněmi a poplatky apod.
Takzvaná místní podnikatelská daň
se uplatňuje vedle běžné daně z příjmů
a má obdobný charakter, i když způsob
32
český exportér září 2014, číslo 6
Pohled na Budapešť.
foto: shutterstock
stanovení základu daně se liší. Ukládají
ji místní samosprávy a nejvyšší sazba
ve velkých městech činí 2 %. Ze stejného
základu platného pro místní podnikatelskou daň se větším společnostem
vypočítává i tzv. inovační příspěvek
ve výši 0,3 %. Pro exportéra by mohlo být zajímavé zmínit, že Maďarsko
ukládá na řadu produktů (například
plasty, kovy, obaly, baterie, pneumatiky,
elektrické spotřebiče) tzv. ekologické
daně a poplatky. Daňová povinnost pak
vzniká většinou prvnímu domácímu
distributorovi výrobků v Maďarsku.
Vyšší sazba DpH
Z hlediska daně z přidané hodnoty je
maďarský systém spíše méně příznivý než český. Základní sazba DPH
činí 27 %. Dále se aplikují dvě snížené
sazby ve výši 18 % (na některé potraviny apod.) a 5 % (vybraná léčiva, knihy
apod.). Oproti české úpravě nelze
rovněž uplatnit nárok na odpočet při pořízení osobního automobilu – obdobně
jako to nebylo možné v České republice
do 1. dubna 2009.
S motorovými vozidly je obecně
spojeno více daňových povinností než
v České republice. Kromě výše uvedeného zákazu odpočtu DPH bychom měli
zmínit také daň z motorových vozidel,
daň z převodu motorových vozidel,
registrační daň a samozřejmě povinné
ručení a mýtné.
Nelze rovněž opomenout daň z finančních transakcí, která se zjednodušeně
řečeno aplikuje na převod finančních
prostředků mezi účty různých osob a dosahuje výše 0,3 % z převáděné částky.
Z hlediska správy daní je doporučována aktivní spolupráce se správcem
daně. Na rozdíl od českého daňového
systému má správce daně v Maďarsku
přiznánu určitou pravomoc stanovit
v rámci zákonných mantinelů výši sankce v případě, že daňový subjekt spolupracuje. Toto v praxi vede k tomu, že
daňové subjekty jsou více motivovány
vycházet správci daně vstříc.
Informační servisInformační
pro podnikatele
servis
Podpora pro veletrhy v roce 2015
CzechTrade podpoří české podniky při účasti
na zahraničních veletrzích i v roce 2015. Firmy mohou
získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů.
P
rojekt Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2013–2014
(SVV), jehož realizátorem je
agentura CzechTrade, bude prodloužen
až do poloviny roku 2015.
Projekt je financován z programu
Marketing a zaměřuje se na podporu
účasti českých firem na veletrzích v zahraničí. Subjekty, které splní podmínky
projektu, mohou získat podporu až
do výše 100 procent způsobilých výdajů,
maximálně však do 120 000 korun.
Od října 2013 bylo z projektu podpořeno již 973 firem na 58 zahraničních
veletrzích. Celkově se počítá s účastí
minimálně 1680 subjektů na 120 akcích.
Na základě úspěšnosti projektu a velkého zájmu firem i oborových asociací
došlo k jeho prodloužení o šest měsíců.
Během první poloviny roku 2015 tak
CzechTrade realizuje dalších 30 akcí
a podpoří účast nejméně 420 firem.
Českým exportérům nabídne možnost
představit své výrobky na některých
vzdálenějších trzích, například v Japonsku, Spojených arabských emirátech,
Ekvádoru, Brazílii či Ázerbájdžánu.
Projekt SVV ale samozřejmě podporuje exportéry také v již zavedených
vývozních teritoriích, jakými jsou
Německo či Rusko. V Rusku se v rámci
SVV zatím uskutečnilo devět veletrhů,
a to převážně v oboru zdravotnictví,
chemického průmyslu a energetiky,
na kterých se prezentovalo více než 100
českých firem. Společná česká expozice
zde dokonce už dvakrát získala zvláštní
ocenění od veletržní správy.
Do konce projektu se čeští exportéři
budou moci představit ještě na dalších
čtyřech výstavách v Rusku, a to v oblasti strojírenství, zdravotnictví a spotřebního zboží.
Podrobnější informace o projektu
jsou k dispozici na www.czechtrade.cz
v sekci Programy EU.
Julie Malá
vedoucí manažerka projektu SVV,
CzechTrade
[email protected]
Seznam výstav a veletrhů pro rok 2015
Realizátor si vyhrazuje právo na změnu uvedených termínů a zařazených veletrhů.
veletrh
místo
termín
obor
MACEF
Milán, Itálie
17. 1. – 20. 1.
sklo a doplňky
Bett
Londýn, Velká Británie
14th International
Nanotechnology
Exhibition & Conference
Tokio, Japonsko
21. 1. – 24. 1. informační technologie
ve vzdělávání
28. 1. – 30. 1. nanotechnologie
Spielwarenmesse
Norimberk, Německo
28. 1. – 2. 2.
hračky
ISPO
Mnichov, Německo
5. 2. – 8. 2.
obuv, oblečení, nářadí
Ambiente
Frankfurt, Německo
13. 2. – 17. 2. design a spotřební zboží
IWA & Outdoor Classics
Norimberk, Německo
6. 3. – 9. 3.
MosShoes
Moskva, Rusko
10. 3. – 13. 3. obuv, kožená galanterie
IHM
Mnichov, Německo
11. 3. – 17. 3.
CeBIT
Hannover, Německo
WIN - World of Industry
zbraně a obrana
řemesla
Istanbul, Turecko
16. 3. – 20. 3. informativní a komunikační
technologie
19. 3. – 22. 3. elektro
DIHAD
Dubai, SAE
24. 3. – 26. 3. technologie na úpravu vody
BELARUS MEDICA
Minsk, Bělorusko
24. 3. – 27. 3. zdravotní technika
Expominas Ecuador
Quito, Ekvádor
25. 3. – 27. 3. dobývací technologie
CONECO
Bratislava, Slovensko
25. 3. – 28. 3. stavebnictví
CATEF 2015
Baku, Ázerbájdžán
duben
vodohospodářství
Sajam Ekologie
Budva, Černá Hora
2. 4. – 4. 4.
ekologie
Hannover Messe
Hannover, Německo
13. 4. – 17. 4. slévárenství
LAAD Defence
and Security
Rio de Janeiro, Brazílie
14. 4. – 17. 4. obranné technologie
AERO 2015
Friedrichshafen
Friedrichshafen,
Německo
15. 4. – 18. 4. letectví
VIETNAM EXPO
Hanoi, Vietnam
15. 4. – 18. 4. elektro
IATI BIOMED
Tel Aviv, Izrael
květen
zdravotnictví
LIGNA
Hannover, Německo
11. 5. – 15. 5
dřevoobráběcí stroje
EUROMINING
Tampere, Finsko
20. 5 – 21. 5. dobývací technologie
Stone+tec
Norimberk, Německo
13. 5. – 16. 5. kamenosochařství
22. International Caspion
Oil and Gas Exhibiton
and Conference
Baku, Ázerbájdžán
2. 6. – 5. 6.
Power Gen Europe
Amsterodam, Nizozemsko
9. 6. – 11. 6.
ITM Polska
Poznaň, Polsko
strojírenství
THAI WATER
Bangkok, Thajsko
10. 6. – 13. 6. voda
CPhI China 2015
Shanghai, Čína
24. 6 – 26. 6. farmacie
9. 6. – 12. 6.
těžba a zpracování ropy
energetika
český exportér září 2014, číslo 6
33
Informační servis
Indická ekonomika ožívá, zájem je
o strojírenské i chemické výrobky
Aktuální indická poptávka se z velké části překrývá
s oblastmi, ve kterých jsou čeští exportéři silní.
Atraktivním odvětvím je i jemná mechanika a optika.
E
konomika Indie ožívá po výrazném poklesu v letech 2012
a 2013. Mírně se zlepšuje
exportní výkonnost, rostou
zisky v zemědělské produkci a v platnost začínají vstupovat reformy, které
by měly zajistit další růst.
Akceleraci ekonomického rozvoje
naopak omezuje nedostatečná rychlost
strukturálních reforem. Růst indické
ekonomiky saturuje především spotřeba (spotřeba domácností tvoří zhruba
60 % HDP a její podíl na HDP v posledních třech letech roste).
Zadlužení země se pohybuje okolo
hodnoty 20 % HDP – při takto nízkém
dluhu může Indie investovat větší množství finančních prostředků do vlastního
rozvoje. Agentura Moody´s udělila Indii
hodnocení Baa3 se stabilním výhledem
(agentura S&P pak hodnocení BBBs negativním výhledem, agentura Fitch
BBB- se stabilním výhledem).
Indickou ekonomiku charakterizuje
relativně vysoký podíl služeb na tvorbě
HDP – necelé tři pětiny. Vzhledem k velikosti trhu není Indie natolik závislá
na zahraničním obchodu – v roce 2013
představoval 16,4 % HDP, v roce 2014 se
očekává jeho další nárůst o 3,5 %. Příliv
přímých zahraničních investic i přes
mírné navýšení v roce 2013 spíše klesá
(v roce 2013 činil 1,5 % HDP).
Zahraniční obchod
Nejvýznamnějším partnerem Indie
z hlediska importu je sousední Čína.
Obě asijské země patří ke sdružení
dynamicky se rozvíjejících velmocí
BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína,
Jižní Afrika). Objem dovozu z Číny
v posledních letech roste, v roce 2013
dosáhl její podíl na celkovém dovozu
do Indie 11,3 %. Převážně se jednalo
34
český exportér září 2014, číslo 6
Václav Hofman
oddělení Centrum informačních služeb,
CzechTrade
[email protected]
Struktura českého vývozu do Indie v roce 2013
(objem vývozu z Čr v milionech korun)
Zdroj: ČSÚ
Strojírenství 3976 mil. Kč
36,2 %
Chemický a farmaceutický průmysl 2259 mil. Kč
20,6 %
doprava 1555 mil. Kč
14,1 %
13,1 %
Elektronika a elektrotechnika 1435 mil. Kč
5,2 %
5,3 %
Slévárenství, hutnictví a kovozpracující průmysl 569 mil. Kč
jemná mechanika, optika 3,5 %/356 mil. Kč
Sklářství a bižuterie 2,1 %/236 mil. Kč
ostatní (těžařství, stavebnictví, dřevozpracující a papírenský průmysl,
potravinářský průmysl, textilní, oděvní a obuvnický průmysl) 573 mil. Kč
o dopravní zařízení, železo a ocel.
V minulosti patřily k významným
dovozcům na indický trh Spojené státy
americké, jejich podíl na celkovém
indickém importu ale setrvale klesá,
takže v současnosti jim patří až čtvrtá
pozice s 5,0 % podílu na trhu. Za příčinu
propadu vývozu USA do Indie lze označit snižující se objem exportu v oblasti
strojírenství. Ze Spojených států se tak
do Indie dováží především elektronika.
Velikost trhu a dynamika rozvoje
ekonomiky způsobují zvýšené energe-
tické nároky země, proto další významní partneři Indie patří do skupiny
zemí produkujících ropu. V minulosti
Indie dovážela její velkou část z Íránu,
po uvalení sankcí na tuto zemi musela
svoje dovozní portfolio restrukturalizovat. K významným partnerům tak
patří Saúdská Arábie (8,1 %), Spojené
arabské emiráty (6,5 % – oproti roku
2012 ale pokles dovozu o 26 %), případně Irák.
Že je pro Indii ropa strategickou surovinou, vyplývá i z toho, že mezi země
Informační servis
Zdroj: CzechTrade
s nejvyšším nárůstem objemu importu na indický trh patří Ázerbájdžán,
Kazachstán, Kolumbie, Omán a Nigérie
– tedy země, které ropu vyvážejí.
Nejvýznamnějším partnerem pro
indický vývoz jsou Spojené státy
americké, kam míří 12,5 % veškerého
indického exportu, následované Spojenými arabskými emiráty (9,7 %), Čínou
a Saúdskou Arábií.
Indie dlouhodobě nejvíce dováží
produkty z oblasti nerostných surovin
(v roce 2012 to bylo 40 %, významnou
roli zde sehrává dovoz ropy), dále pak
produkty z odvětví sklářství a šperků
a výrobky z oblasti chemického a farmaceutického průmyslu.
S výjimkou nerostných surovin se
indická poptávka překrývá s oblastmi,
ve kterých jsou čeští exportéři tradičně silní. Z dlouhodobého pohledu se
zvýrazňuje potřeba dovozu strategických nerostných surovin (podíl v roce
2009 byl o 7 procentních bodů nižší),
a to na úkor zejména elektroniky
a strojírenství.
Komoditní struktura českého vývozu
Z hlediska struktury českého vývozu
do Indie v roce 2013 si nejlépe vedly
odvětví strojírenství (3,976 miliardy
Kč), chemický a farmaceutický průmysl
(2,259 miliardy Kč) a doprava (1,555
miliardy Kč).
V rámci strojírenství čeští exportéři
v roce 2013 nejčastěji vyváželi pístové
a zážehové motory. Dále pak kohouty,
ventily pro potrubí a kotle a turbíny
na vodní páru (což může souviset s řešením zvýšené poptávky po elektrické energii v Indii). Kromě výše uvedených byly
významnou českou exportní položkou
v roce 2013 obráběcí stroje. V dopravním
odvětví se na indickém trhu nejčastěji
uplatňovali čeští výrobci vyvážející části
motorových (téměř 80 % veškerého českého vývozu v oblasti dopravy) a železničních vozidel. K nejžádanějším českým
vývozním artiklům na indickém trhu
v oblasti chemického a farmaceutického
průmyslu se v roce 2013 zařadily syntetický kaučuk a heterocyklické sloučeniny
a cyklické uhlovodíky.
České příležitosti na indickém trhu
Indický trh z hlediska českých exportérů nabízí příležitosti kromě oblastí,
ve kterých je Česká republika tradičně
silná, také v oboru jemné mechaniky a optiky. Do tradičních českých
oblastí patří: chemický a farmaceutický průmysl, slévárenství, hutnictví
a kovozpracující průmysl, strojírenství,
elektronika a elektrotechnika.
Mezi komodity s nejvyšším potenciálem dalšího růstu se zařadily
syntetický kaučuk a podobně, disky,
pásky a jiná média pro záznam, trouby,
hliníkové trubky a radiolokační a radiové přístroje. Oblastí, jejíž portfolio
produktů v objemu vývozu nejvýrazněji narůstá, je tedy elektronika a elektrotechnika.
Indický dovoz, české příležitosti
na tomto trhu a český vývoz se tedy
částečně překrývají. A vzhledem
k předpokládanému dalšímu růstu
indické ekonomiky je tu potenciál rozvíjet obchodní vztahy a nacházet nová
odbytiště pro české výrobky.
ČESKÝ EXPORTÉR září 2014, číslo 6
35
Informační servis
Mezinárodní strojírenský veletrh roste,
vystavovatelů bude více než loni
Více než čtyřicet procent vystavovatelů přijede
do Brna ze zahraničí. Součástí veletrhu bude
i tentokrát bohatý doprovodný program.
Marcela Havlová
vedoucí oddělení Propagace
a komunikace, CzechTrade
[email protected]
D
o zahájení 56. mezinárodního strojírenského veletrhu
v Brně zbývají už jen dny. Návštěvníci se letos mohou těšit
na 1600 vystavovatelů. Vysoký zájem
o účast odpovídá dosavadnímu příznivému vývoji ekonomiky jak v České
republice, tak i v celé střední Evropě.
komplex šesti průmyslových veletrhů
Největší průmyslový veletrh v regionu
letos připadá na termín 29. září až 3.
října. Vystavovatelé, kteří loni odjížděli
velmi spokojeni, letos rozšiřují expozice a avizují řadu novinek. Struktura
Mezinárodního strojírenského veletrhu
(MSV) bude obdobná jako v roce 2012
– v jeho rámci proběhne veletrh IMT
(International Machine Tools Exhibition), slévárenský veletrh FOND-EX,
výstava svařovací techniky WELDING,
technologií pro povrchové úpravy
PROFINTECH a veletrh plastů, pryže
a kompozitů PLASTEX.
Zahálet nebudou ani kongresové haly
a přednáškové sály. Součástí veletrhu
bude totiž i tentokrát bohatý doprovodný program zaměřený na odborná
témata a na podporu obchodní výměny.
Uskuteční se mimo jiné další ročník
mezinárodního salonu obchodních příležitostí Kontakt-Kontrakt, který organizuje Regionální hospodářská komora
Brno. Chybět nebude ani den businessu
Ruské federace, den businessu Běloruska a jiná tradiční setkání podnikatelů.
Vedle sněmu Svazu průmyslu a dopravy
ČR proběhne i konference na téma 10 let
České republiky v EU.
S dalšími osvědčenými akcemi se
návštěvníci setkají přímo v pavilonech.
Projekt Transfer technologií a inovací je
prezentace výzkumných center a technických vysokých škol, které přímo
36
český exportér září 2014, číslo 6
Úspěšnou loňskou premiéru na veletrhu si chce zopakovat robotický
park. Na snímku je vystavovatel ABB. foto: HN – Matej slávik
na veletrhu navazují kontakty a spolupráci s komerčními partnery. Ve čtvrtek
2. října se v pavilonu A2 uskuteční
jednodenní veletrh pracovních příležitostí v technických oborech JobFair
MSV. A úspěšnou loňskou premiéru si
chce zopakovat robotický park v pavilonu Z či konference a výstavka 3D tisku.
„Letošní Mezinárodní strojírenský
veletrh bude větší než v loňském roce.
Evidujeme nárůst počtu vystavovatelů
přibližně o stovku. Více než čtyřicet
procent jich přijede ze zahraničí. Vystavovatelé se na veletrh těší a intenzivně
se na něj připravují – máme informace
o desítkách novinek a inovativních řešení,“ uvedl ředitel projektu Jiří Rousek.
Vysoký zájem ze zahraničí
Mezinárodní strojírenský veletrh dlouhodobě patří k projektům s nejvyšším
podílem zahraničních vystavovatelů,
a to nejen v rámci brněnské veletržní
správy, ale v celé střední a východní
Informační servis
Evropě. Nejvíce účastníků již tradičně
dorazí z Německa, následují Slovensko,
Itálie, Rakousko, Švýcarsko a Čína.
Svou loňskou premiéru na MSV
hodnotilo velice kladně také Thajsko,
takže se i letos v pavilonu V představí
vystavovatelé z Federace thajského
průmyslu. Thajsko se akce účastní jako
„special guest country“.
Spolupráce s akciovou společností
Veletrhy Brno na organizaci MSV i specializované výstavy zaměřené na obráběcí a tvářecí stroje IMT je klíčovou
aktivitou Svazu strojírenské technologie Praha v oblasti výstavnictví. I když
se ozývají námitky, že účast výrobních
podniků na veletrzích dnes ztrácí smysl,
je drahá a lze ji plnohodnotně nahradit
virtuálními modely propagace výrobního portfolia, Svaz strojírenské technologie zastává názor, že dlouholetá tradice
brněnského veletrhu a každoroční hojná
účast strojírenských podniků i zahraničních vystavovatelů svědčí o opaku.
Mezinárodní strojírenský veletrh
a IMT představují nejvýznamnější
strojírenskou veletržní událost roku,
a to nejen pro české vystavovatele, ale
pro výrobce v celé střední i východní
Evropě. Stávají se svátkem, na němž se
představitelé strojírenských podniků
pravidelně scházejí a využívají ho nejen
k obchodním aktivitám, ale také jako
vítanou platformu pro výměnu názorů
a potvrzení vývojových trendů celého
oboru.
Přístup většiny vystavovatelů je
jednoznačný – brněnský veletrh je
ve své funkci odborné i společenské
nezastupitelný a každý jeho ročník
má neopakovatelný ráz. Veletržní
atmosféru totiž do značné míry utváří především politicko-hospodářská
situace naší země, ale mnohdy se na ní
podílejí i významné geopolitické události. Vzpomeňme na první ročníky MSV
po roce 1989 a na 90. léta, kdy výrobní
firmy čelily rozpadu východních trhů
a byly nuceny přeorientovat produkci
a především export na nové destinace.
Současná situace ovlivněná možnými
následky sankcí Evropské unie proti
Ruské federaci vyvolává u našich vývozních firem logicky právě tyto historické
reminiscence.
Letošní ročník MSV bude tudíž také
něčím jedinečný. Pozitivně se na něm
určitě projeví skutečnost, že alespoň
Stejně jako v loňském roce si návštěvníci veletrhu budou moci
prohlédnout výstavu věnovanou 3D tisku. foto: HN – Matej Slávik
ve strojírenském oboru se již skutečně
blýská na lepší časy a tendence růstu
poptávky i zakázkového krytí je nezpochybnitelná.
Strojírenský průmysl je páteřní
odvětví českého exportu s dlouholetou
tradicí. České značky mají ve světě historicky a setrvale dobrý zvuk, o čemž
svědčí jejich konkurenceschopnost
nejen na tradičních trzích. Proniknout
na ty vzdálenější a exotičtější jim pomáhá i CzechTrade. Nezastupitelnou úlohu
zahraničních zástupců této agentury,
kteří působí přímo v regionu, mají zkušenosti s obchodováním v něm a znají
jeho specifika, si uvědomuje stále více
firem.
CzechTrade se také letos opět zúčastní i Mezinárodního strojírenského veletrhu. Najdete nás ve společném stánku
(č. 084) se Svazem strojírenských
technologií a Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR v pavilonu P. Po celou
dobu veletrhu v něm budou přítomni
exportní manažeři, se kterými můžete
konzultovat své vývozní záměry.
Agentura CzechTrade připravila –
nejen pro návštěvníky veletrhu – bohatý
doprovodný program. V pondělí 29.
září se můžete setkat se zahraničním
zástupcem CzechTrade v Nizozemsku,
a to během odpoledního semináře
o této zemi, který pořádá nizozemská
ambasáda společně s Metalunií.
Zahraniční zástupce CzechTrade
v čínském Čcheng-tu (Chengdu) Ladislav
Graner přiveze na strojírenský veletrh
delegaci firem z provincie S’-čchuan
(Sichuan). Pro ně, ale také pro ostatní
čínské firmy vystavující na veletrhu
(a především pro české účastníky) jsme
na úterní dopoledne připravili společnou
konferenci Čína – partner pro české
exportéry. Českým firmám při ní chceme
čínský trh přiblížit i jako jednu z možných alternativ v době trvání sankcí,
které postihují obchodování s Ruskem.
Stejný cíl má také úterní odpolední
exportní konference, která se zaměří
na exportní příležitosti ve státech SNS.
Zahraniční zástupci představí účastníkům aktuální exportní příležitosti.
Ve středu proběhne seminář „Čína –
financování obchodu v praxi“, na jehož
uspořádání spolupracujeme s Komerční
bankou. Kromě toho bude po celý den
v kongresovém centru probíhat Meeting
Point CzechTrade, což jsou půlhodinové
konzultace firem s 19 vybranými zahraničními zástupci. Na tuto akci je nutné
se předem registrovat.
Těšíme se na setkání s vámi ve veletržním stánku nebo na některé z doprovodných akcí.
spoluautory textu jsou Jiří erlebach
(Veletrhy Brno) a oldřich paclík (ředitel
svazu strojírenské technologie praha).
český exportér září 2014, číslo 6
37
Informační servis
Krátké zprávy ze světa
Dita Nedělková
vedoucí oddělení Centrum informačních služeb,
CzechTrade
[email protected]
Budoucnost obnovitelných zdrojů energie
v Austrálii
Australská vláda uvažuje, že přepracuje svou politiku pro využívání obnovitelných zdrojů energie
a sníží cíle, pokud jde o podíl takto získávané
energie v celkovém energetickém mixu. Existuje dokonce možnost, že země začne pomalu
opouštět solární a větrné elektrárny a přikloní
se k většímu využívání fosilních paliv. Některé
společnosti již v důsledku toho ustupují od plánovaných projektů (například velká solární
elektrárna Mildura). Tento sektor přitom od roku
2001 do ekonomiky přinesl zhruba 20 miliard
australských dolarů. Vlivem nejisté budoucnosti
obnovitelných zdrojů v Austrálii proto dochází
k odlivu investic (v roce 2013 činily investice
1,3 miliardy AUD, od ledna do června 2014 zatím
dosáhly hodnoty pouze 58 milionů AUD).
Čína je největším importérem mléčných výrobků na světě. Na snímku
je supermarket v Pekingu Foto: reuters
rostoucí spotřeba mléčných produktů v číně
Čína je největším importérem mléčných výrobků na světě. Jejich spotřeba navíc stále stoupá a je zde prostor pro další
velký růst, což vytváří dobrou příležitost i pro zahraniční exportéry. Mezi klíčové produkty v segmentu patří mléko, které
tvoří 80 % spotřeby mléčných výrobků. I přesto je jeho spotřeba stále nízká a představuje perspektivní položku, jejíž růst
může být velmi dynamický. Spotřeba mléka v přepočtu na obyvatele na jiných trzích je totiž několikanásobně větší (v Jižní
Africe, Jižní Koreji a Japonsku je zhruba třikrát vyšší, západní trhy, jako například anglický, spotřebují až 12x více mléka).
Trh je ovšem poměrně koncentrovaný – dva hlavní producenti China Mengniu Dairy Company a Yili Group ovládají přes
40 % trhu. Výhodou západních výrobců je tendence čínských spotřebitelů nakupovat značkové západní produkty, které
jim zajistí kvalitu, což se týká například segmentu sušeného mléka – dětské výživy. 38 % jeho světové produkce míří právě
na čínský trh (růst o 5 % oproti roku 2011).
průmyslová výroba v Austrálii se profiluje
směrem k letectví
Australský zpracovatelský průmysl chce využít
potenciálu rozvoje leteckého průmyslu, ve kterém se předpokládá masivní zvýšení poptávky
v následujících 15 letech. Snaží se proto sjednotit výrobce v rámci národního komerčního
hubu, který povede výrobní společnost META
a Národní asociace pro letectví a kosmonautiku.
Australský letecký průmysl je silný už teď. Tvoří
ho 800 výrobců s ročním obratem kolem čtyř
miliard australských dolarů. Jedním ze způsobů, jak posílit svou pozici na globálním trhu, je
i přechod od výroby automobilových dílů ve Victorii a Jižní Austrálii k letecké výrobě. Právě
do těchto regionů proto budou směřovat státní
i případné zahraniční investice, a to především
v oblasti high-tech a inovací.
38
český exportér září 2014, číslo 6
potenciál pro nová ICt řešení v zemích perského zálivu
Region Blízkého východu patří k dalším trhům, které se
rychle rozvíjejí a roste jejich potenciál v oblasti informačních
a komunikačních technologií. Trh, který je sám o sobě silný,
navíc firmám otevírá cestu i do Afriky a jižní Asie. Příkladem
zajímavých trendů je třeba růst trhu s tablety ve Spojených
arabských emirátech, které v prodejích bezmála o 7 tisíc
prodaných kusů předčily osobní počítače (trh ve druhém
čtvrtletí vzrostl oproti minulému roku o 24 %). To potvrzuje
dlouhodobý trend přesunu k mobilním zařízením. Tento růst,
který je v menší míře příznačný pro celý region (Bahrajn
21 %, Saúdská Arábie 7 %, Katar a Omán 3 %, Kuvajt 2 %), jde
na úkor oslabení trhu s mininotebooky a netbooky, o které
je zájem skoro nulový. Právě proto je i pro české podnikatele
zajímavá možnost představit se na trhu v rámci specializovaných veletrhů, jako je dubajský GITEX, největší akce svého
druhu zaměřená na trhy Blízkého východu, Afriky (například
Nigérie) a jižní Asie.
Informační servis
růst severoafrických ekonomik přináší příležitosti v oblasti
dopravních prostředků a infrastruktury
Afrika, a to především Afrika subsaharská (Nigérie, Angola,
Kongo) a severní, se stává důležitým regionem pro odvětví
automotive, které předpokládá, že prodeje v této oblasti porostou. V roce 2014 by se v Africe měly prodat až dva miliony
vozů a v provozu je tu přes 21 milionů automobilů. Právě
proto se k regionu upínají zraky lídrů trhu, jako jsou General
Motors, Toyota nebo Tata Motors. Dle průzkumů sdružení
OPEC v roce 2010 v regionu Blízkého východu a Afriky vlastnilo automobil 23 milionů lidí. V roce 2035 by toto číslo mělo
stoupnout na 66 milionů a podobné tempo růstu by měl zažít
i trh s užitkovými vozy.
thajsko láká zahraniční investory
Thajsko se chce profilovat jako tržní ekonomika
otevřená zahraničním investorům. V rámci toho
byl představen osmiletý plán, v jehož průběhu
vláda investuje až 75 miliard USD do rozvoje
infrastruktury. Jeho součástí má být výstavba
železniční sítě spojující Thajsko se sousedními
státy, stavba přístavů u Andamanského moře
a Thajského zálivu i zvýšení kapacity a modernizace letišť. Plán zároveň reaguje na zhoršující se
stav ekonomiky, která unikla recesi, ale potíže
jí působí oslabení turistického ruchu a vývozu
i odliv zahraničních investic.
Masivní investice do rozvoje energetické infrastruktury v severní Africe
Celkový instalovaný výkon elektráren v regionu severní Afriky by se měl do roku 2020 až zdvojnásobit. Současná instalovaná kapacita 61 GW by měla díky připravovaným investicím jednotlivých států do energetického sektoru stoupnout
na 120 GW. I když většina vlád navrhla ambiciózní plány na rozšíření kapacity, které počítají s velkým využitím obnovitelných zdrojů, další vývoj je silně závislý na politické situaci (Egypt, Libye, Tunis).
Nejdále pokročilo s implementací energetického rozvoje Maroko. Spotřeba elektřiny v této zemi roste tempem 5,7 % ročně. 70 % energie je přitom získáváno z fosilních paliv, která však země téměř nemá a je závislá na jejich dovozu. V plánu je
proto investice do rozvoje obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny). Ze slunce a větru by chtělo Maroko v roce
2020 získávat 6 GW (42 % energetického mixu). Přispět k tomu má i národní solární plán, v jehož rámci stát investuje
devět miliard USD do rozvoje sektoru (DESERTEC – mezinárodní přenosová síť, Ouarzazate – elektrárna s kapacitou
500 MW, Ain Beni Mathar – kombinovaná solární elektrárna dokončená k roku 2015 aj.). Větrnou energii podpoří další
projekt s odhadovanými investicemi 3,7 miliardy dolarů, jehož cílem je zvýšit kapacitu ze současných 200 MW na 2 GW.
Maroko by se tak v budoucnu chtělo stát vývozcem elektrické energie. Sloužit k tomu má již zmíněná síť DESERTEC,
jejímž prostřednictvím má proudit energie přes Španělsko do zemí Evropské unie.
Spotřeba elektřiny v Maroku roste tempem 5,7 % ročně. Na snímku je stavba kombinované solární elektrárny Ain Beni Mathar. Foto: reuters
český exportér září 2014, číslo 6
39
Kalendář akcí
Nejbližší akce exportního vzdělávání
29. 9. 2014 Praha
Jak úspěšně exportovat do turecka
Vyvážíte do Turecka, nebo se na to
chystáte? Zajímají vás zkušenosti ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade
v Istanbulu Michala Košča a ostatních
firem? Přijďte diskutovat společně!
Cena: 600 kč
30. 9. 2014 Brno
exportní příležitosti ve státech sNs
Ázerbájdžán, Kazachstán, Rusko –
rady a tipy pro české exportéry. Cílem
konference je přiblížit současnou situaci v uvedených teritoriích a poskytnout českým exportérům praktické
informace použitelné jak při pronikání
na tyto trhy, tak pro podporu stávajících obchodů.
Cena: zdarma
1. 10. 2014 Brno
čína – FINANCoVÁNÍ oBCHoDU v praxi
Seminář realizovaný při příležitosti
Mezinárodního strojírenského veletrhu
v Brně. Jak strukturovat financování
exportu; jak snížit riziko nezaplacení;
důležité obory, exportní příležitosti
pro české firmy a mnohem více.
Cena: zdarma
6. 10. 2014 Praha
Clo v mezinárodním obchodě
Účastníci semináře získají klíčové informace o aktuálních celních
předpisech Společenství i ČR, celním
sazebníku EU, celních režimech při
vývozu zboží, pravidlech provádění
celního řízení při vývozu a seznámí se
též s formami zjednodušených postupů
a jejich použití v celním řízení.
Cena: 1400 kč
8. 10. 2014 Praha
Úspěšný obchod končí až inkasem
Seminář je připraven pro účastníky, kteří se ve své pracovní náplni
potýkají s problematikou platebních
instrumentů. Přitom právě jejich správné využití může obchodování
nejen usnadnit, ale také zajistit proti
rizikům. Cílem semináře je představit
účastníkům platební instrumenty v ob40
český exportér září 2014, číslo 6
Seminář na téma, jak úspěšně exportovat do Turecka,
se uskuteční 29. září v Praze. Na snímku je pohled na Ankaru.
foto: shutterstock
chodním styku a pomocí praktických
ukázek naučit využívat akreditiv, bankovní záruky a směnky v obchodním
styku a také další možnosti zajištění
platebního rizika, například formou
pojištění.
Cena: 1400 kč
10. 10. 2014 Praha
oBCHoDUJeMe s čÍNoU – rady a tipy pro
exportéry, čínská ekonomika, marketing,
patenty a ochranné známky, příprava
na veletrh
Kurz (složený ze tří seminářů) přináší ucelené informace o obchodování
s Čínou a čínské ekonomice, jejích
silných a slabých stránkách. Dále zazní
tato témata: export do Číny – pro které
firmy a produkty je čínský trh nejzajímavější; import z Číny – sedm praktických kroků, jak z Číny dovést zboží
a subdodávky a nespálit se; marketing
českého zboží v Číně s minimálními
náklady; Čína a kopírování (patenty,
ochranné známky, autorská práva); veletrhy v Číně, jak je zvládnout a na co
se připravit.
Cena: 5400 kč
15. 10. 2014 Praha
poLsko – obchodní a investiční příležitosti, zajištění plateb a proces vymáhání
pohledávek
Víte, jak najít nové obchodní partnery v Polsku a jak s nimi efektivně
komunikovat? Co očekávat a na co si
dát pozor před vstupem na polský trh?
Jak dlouhodobě a úspěšně obchodovat
s polskými partnery? Jaké jsou aktuální exportní příležitosti pro české firmy
v Polsku? Vše se dozvíte na teritoriálním semináři, který je spojen i s individuálními konzultacemi.
Cena: 600 kč
Podrobné informace o seminářích (podrobnější anotace, údaje o lektorech,
místa konání, on-line přihlášky a další) naleznete na www.exportnivzdelavani.cz
nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci/
Kalendář akcí
Veletrhy, na kterých mohou firmy
využít společné české účasti
14.–19. 10. 2014
Maktek, Istanbul, turecko
Vystavujte na akci pro zpracování
kovů, řízení kvality a testování a využijte příležitosti, kterou představuje
vzestup tureckého průmyslu. MAKTEK
se zaměřuje na obráběcí a tvářecí stroje, nástrojové držáky a řezné nástroje,
PLM SW, CAD/CAM, výrobní technologie aj. Kontakt: lenka.kollmannova@
czechtrade.cz.
15.–18. 10. 2014
Automation, Mumbaj, Indie
Indické firmy ve snaze uspět na globálním trhu usilují o zvýšení produktivity práce. Tím vzniká ve všech
oborech poptávka po automatizaci
průmyslových procesů. Automatizace
je prioritou nové indické vlády, která
zjednodušuje import průmyslových
technologií. Na vývozce čekají velké,
ale také malé indické firmy. Kontakt:
[email protected]
28.–30. 10. 2014
transpoquip Latin America, sao paulo,
Brazílie
Vládní i soukromé programy výstavby
silnic, železnic, metra a letišť dělají
brazilskou infrastrukturu zajímavým
oborem. Česko má v oboru široké zastoupení a může brazilskému trhu nabídnout inovační technologie za konkurenceschopné ceny. Představte se
brazilskému trhu, který vnímá veletrhy
jako hlavní marketingový nástroj.
Kontakt: [email protected]
5.–7. 11. 2014
WorldFood kazakhstan, Almaty,
kazachstán
Kazachstánské potravinářství nabízí
ohromný dovozní potenciál. Tamní potravináři a zemědělci hledají techno-
Dodavatelské fórum pro KAUFLAND, Praha, ČR
Centrála německého maloobchodního řetězce hledá dodavatele v České
republice pro dodávky do celoevropské sítě obchodů. Poptávané zboží: sýry,
uzeniny, instantní jídla, těstoviny, cukrovinky, pochutiny, nápoje, konzervy,
zavařeniny, oleje, drogerie, krmivo a také hobby. Kontakt: vladislav.polach@
czechtrade.cz.
logie pro modernizaci, rozšíření nebo
vznik nových závodů. Kontakt:
[email protected]
19.–22. 11. 2014
China Yiwu International Manufacturing
equipment expo, Yiwu, čína
Rychle rostoucí čínský trh kovoobrábění láká zahraniční firmy. Yiwu
je strojírenským centrem. Každý rok
tam zavítá na půl milionu nákupčích.
Tamní firmy nejvíce poptávají moderní zařízení a technologie. Exportéři
mohou na veletrhu získat zákazníky
a užitečné kontakty. Kontakt: vaclav.
[email protected]
25.–27. 11. 2014
Israeli Food & Hospitality Week, tel Aviv,
Izrael
Český vývoz potravin zdaleka nedosahuje potenciálu izraelského trhu.
CzechTrade proto organizuje společnou účast na veletrhu s cílem představit české produkty a pozvat na jednání
izraelské partnery. Šance proniknout
na trh zvyšuje chystané zmírnění
dovozních předpisů. Kontakt: adriana.
[email protected]
28.–29. 11. 2014
Fórum obchodních zástupců, Itálie,
Milán
B2B akce, na které najdete svého
obchodního zástupce pro italský trh
z různých oborů. Kdo chce na italský
trh, nemůže na této akci chybět. Kontakt: [email protected]
2.–4. 12. 2014
Aeromart, toulouse, Francie
B2B setkání umožňuje českým firmám
přímý kontakt a jednání s nákupčími
významných zahraničních firem z oblasti leteckého a vesmírného průmyslu. Kontakt: [email protected]
3.–5. 12. 2014
strojírenství a kovoobrábění. kazaň
2014, tatarstán, rusko
Veletrh je tradičně hlavní strojírenskou a kovoobráběcí událostí v celém
Rusku. Vystavovatelům poskytuje
kontakty s úředníky i zástupci průmyslových podniků. Tato akce bude
přínosná především pro ty společnosti, které vstupují na trh východního
Ruska. Kontakt: ivana.lukasova@
czechtrade.cz.
4.–6. 12. 2014
tech Industry, riga, Lotyšsko
Veletrh je stěžejní strojírenskou akcí
v Pobaltí. Má velmi dobrou návštěvnost odborné veřejnosti nejenom
z Lotyšska, ale také z okolních zemí,
které mají v oblasti strojů, nástrojů
a výrobních technologií silně importní
charakter. Kontakt:
[email protected]
český exportér září 2014, číslo 6
41
Důležité kontakty
Zasáhla krize na Ukrajině, kvůli které EU vyhlásila sankce proti Rusku, vaše podnikání? Potřebujete
poradit a nevíte, na koho se obrátit? Zde najdete důležité kontakty určené pro řešení podobných situací.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
CzechTrade
ústředna: +420 224 907 111
Zelená linka pro export (kontaktní místo pro české
firmy podnikající v Rusku): 800 133 331
(bezplatně v pracovní dny od 9 do 17 hodin)
dotazy můžete posílat i e-mailem na: [email protected]
nebo na [email protected]
Cílem agentury je usnadnit firmám rozhodování
o výběru vhodných teritorií, zkrátit dobu vstupu
na daný trh a podpořit aktivity směřující k dalšímu
rozvoji firmy v zahraničí. CzechTrade tedy může
firmám pomoci s hledáním nových trhů, obchodních
příležitostí a podobně. Dotazy můžete posílat
na: [email protected]
CzechTrade Jekatěrinburg
Licenční správa
ústředna: +420 224 907 111 • podatelna: +420 224 907 672(3)
• fax podatelna: +420 224 907 690 • fax sekretariát oddělení
dovozu zboží dle předpisů EU a pyrotechniky: +420 224 212 133
• fax sekretariát oddělení voj. materiálu, oddělení zbraní
a střeliva nevojenského charakteru a oddělení mez. kontrolních
režimů: +420 224 221 811 • oddělení vojenského materiálu: +420
224 907 675 nebo +420 224 907 680 • oddělení nevojenských
zbraní, pyrotechniky a zboží dle předpisů EU: +420 224 907 677 •
oddělení mezinárodních kontrolních režimů: +420 224 214 558
Olga Holobradá
ředitelka zahr. kanceláře, [email protected],
T: +420 224 907 546, T: +7 343 217 35 71,
M: +7 912 289 26 02, Poštovní spojení: Gorkogo45a,
620075, Yekaterinburg, Russian Federation
CzechTrade Moskva
Štěpán Jílek
ředitel zahraniční kanceláře, [email protected]
T: +420 234 668 122, T: +7 499 978 76 42,
F: +7 499 978 76 42, M: +7 905 708 59 99,
Poštovní spojení: 3-ya Tverskaya – Yamskaya d.36/40,
125 047 Moskva, Russian Federation
Finanční analytický útvar
P. O. BOX 675, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1 • datová schránka:
meiq7wd, tel.: +420 257 044 501 • e-mail: [email protected]
CzechTrade Petrohrad
Martin Hlavnička
ředitel zahraniční kanceláře, [email protected]
T: +420 224 907 868, F: + 7 812 321 12 83,
M: +7 931 219 12 45,
Poštovní spojení: 13 linije V.O. d.54 B,
199 178 St. Petersburg, Russian Federation
Velvyslanectví České republiky v Rusku
ulice J. Fučíka 12/14, 123 056 Moscow • operátor/recepce: +7
495 2760 703 • nouzová linka: +7 916 3532 601 • e-mail: moscow@
embassy.mzv.cz • [email protected] • vedoucí
úřadu: Vladimír Remek
www.czechtrade.cz
Generální konzulát České republiky v Rusku
Tverskaja 5, 191 015 Sankt Peterburg • telefon: +7 812 271 04 59 • nouzová linka: +7 921 965 14 28 • e-mail: petersburg@
embassy.mzv.cz • konzulární úsek [email protected] • ekonomický úsek: [email protected] •
web: www.mzv.cz/petersburg • vedoucí úřadu Karel Charanza • generální konzulát České republiky v Rusku: ul. Gogola
15, 620075 Yekaterinburg • telefon sekretariát GK: +7 343 379 4762, +7343 376 1502 – automatická informační linka •
nouzová linka: +7 912 247 43 23 (pouze pro občany ČR a EU) • e-mail: [email protected] • ekonomický: úsek
[email protected] • web: www.mzv.cz/yekaterinburg
Redakce portálu BusinessInfo.cz ve spolupráci
s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR připravily dotazník
pro získání zpětné vazby od podnikatelů k dopadu ruských
sankcí na vás, české exportéry. Rádi bychom vás požádali
o jeho vyplnění, které vám nezabere více než 3–4 minuty.
Dotazník naleznete na adrese:
www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/pruzkumy/101
Vaše informace pomohou lépe koordinovat podpůrné aktivity
ministerstva zaměřené na zmírnění dopadů ruských sankcí.
42
český exportér září 2014, číslo 6
V příštím čísle Českého exportéra
Čína
Zakládání
firemních
poboček
v Číně
Další číslo
časopisu vyjde
v HN 21. října
a v týdeníku
Ekonom 23. října.
HN046817
HN045748-6
Vaši partneři pro podnikání
a export na 56. Mezinárodním
strojírenském veletrhu v Brně
Zveme vás na akce:
Individuální konzultace
„MEETING POINT CZECHTRADE“
středa 1. října 2014, 9:00–17:00 hodin,
Brno-Výstaviště, Kongresové centrum, sál A
Hledáte odpovědi na otázky související s působením
vaší firmy na zahraničních trzích? Poraďte se o svých
plánovaných exportních aktivitách s 18 vybranými
zahraničními zástupci CzechTrade.
Účast na akci je zdarma, bez předchozího přihlášení
není možné se akce zúčastnit.
Kontakt: [email protected]
Konference
„EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI VE STÁTECH SNS“
úterý 30. září 2014, 13:30–17:30 hodin,
Brno-Výstaviště, Pavilon E, sál E4
Seznámíme vás s tím, co by měl český exportér znát před
vstupem na ázerbájdžánský trh. Jaký vliv má současná
mezinárodní situace na Kazachstán a typy pro úspěšný
export. Na téma Rusko a české firmy v období sankcí bude
hovořit zahraniční zástupce CzechTrade v Petrohradě.
Účast na akci je zdarma.
Kontakt: [email protected]
Seminář
„ČÍNA – FINANCOVÁNÍ OBCHODU V PRAXI“
středa 1. října 2014; 13:00–16:00 hodin,
Brno-Výstaviště, Pavilon P, sál P3
Najdete nás v pavilonu P,
stánek č. 84, na společné
dvoupatrové expozici
Ministerstva průmyslu a obchodu
a CzechTrade.
Těšíme se na vás.
www.czechtrade.cz/kalendar-akci
Představíme exportní a investiční příležitosti v Číně,
jak strukturovat financování a jak snížit riziko
nezaplacení. Poradíme, jakých chyb se vyvarovat
při financování obchodu.
Účast na akci je zdarma.
Kontakt: [email protected]
Download

Jak obchodovat s Ruskem