listopad 2014/08
Byznys v Polsku
Transatlantická dohoda
o obchodu a investicích
Polský trh roste,
láká i na dotace z EU
Spoléhat na podobnost polštiny
se nevyplatí, lepší je tlumočník
Šance pro vývozce: Chorvatsko
upravuje hospodaření s vodou
strany 4–7
strany 14–15
strany 26–27
HN047091
201x267_3_KR.indd 1
11/10/2014 10:23:03 AM
Český exportér
Obsah:
Martin Ehl
vedoucí zahraniční rubriky HN
Téma
4
Rozhovor
8
Úhel pohledu
11
Úspěšný exportér
12
Bonton
14
Státy v číslech
16
Pohled na region
18
Polský trh roste, láká i na dotace z EU
V byznysu určitě nelze spoléhat na to,
že Poláci mají Čechy rádi
Katovice: klíčové hospodářské centrum
4
Poláci rádi slyší na nízkou cenu, Češi se
ale mohou prosadit jen kvalitou
Spoléhat na podobnost polštiny
se nevyplatí, lepší je mít tlumočníka
Polsko je třetím nejvýznamnějším
obchodním partnerem České republiky
Jako nejatraktivnější na trhu se jeví
chemický a farmaceutický průmysl
Novinky z teritoria
Krátce o Polsku
14
Informační servis
Pokračují vyjednávání o liberalizaci
transatlantického obchodu
20
21
České kotle uspěly ve Velké Británii
Potřebujete pomoci s obchody v zahraničí?
Obraťte se na Klientské centrum pro export
Přehledné videonávody radí, jak podnikat
SOLVit pomohl řeckému občanovi
s proplacením hospitalizce v Česku
Firma uspěla v USA, iráku i Austrálii
Chorvatsko upravuje hospodaření s vodou,
je to šance pro české vývozce
Odvětví služeb hýbe světem
Krátké zprávy ze světa
21
Kalendář akcí
Nejbližší akce exportního vzdělávání
32
Zahraniční veletrhy, kde mohou firmy
využít společnou prezentaci
Slovníček/Kvíz
tiráž
ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s.
Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade.
Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec
Foto: HN – Matej Slávik, HN – Lukáš Bíba, Reuters, Shutterstock, archiv Alvey Group, Alvey Manex, archiv MPO,
CzechTrade, europa.eu, BOCO PARDUBICE machines, hotelex.cn
Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Jaroslav Novák, Richard Bakeš, Soňa Žertová
inzerce: [email protected] tisk: MORAVIAPRESS BřECLAV Samostatně neprodejné
HN047091
AM
V
ážení čtenáři, polská
cesta od socialistické ekonomiky
k volnému trhu byla
zásadně jiná než česká. Drsnější, dravější a také mnohem
více ve vleku silných odborů
s tradicí v hnutí Solidarita.
Větší trh a jiný způsob privatizace umožnil vyrůst silným
domácím hráčům a značkám,
z nichž mnohé jako Reserved,
Comarch, Fakro nebo Inter
Cars v posledních letech
expandují do zahraničí. Polská
ekonomika nebyla od roku
1992 ani jedno čtvrtletí v recesi
a průměrná roční míra růstu HDP jsou čtyři procenta.
Privatizace prostřednictvím
přímého prodeje nebo uvedením na varšavskou burzu, která
je nyní pátou největší v Evropě,
vytvořila silný domácí trh, který přitahuje zahraniční kapitál
a zároveň vytvořila početnou
vrstvu drobných akcionářů.
Tohle všechno je základem
silného ekonomického sebevědomí Poláků, kteří se často
dívají na partnery z menších
zemí poněkud svrchu. Ačkoli
dlouholetí sousedé, Češi a Poláci se navzájem málo znají.
I když z průzkumů vyplývá,
že Poláci mají Čechy ze všech
cizinců v největší oblibě. To
vytváří dobré příležitosti pro
české firmy. Na polský trh je ale
třeba vstupovat bez arogance
a s dobrou znalostí místních
odlišností. K jejich pochopení
bychom rádi přispěli i tímto číslem časopisu Český exportér.
Příjemné čtení přeje
český exportér listopad 2014, číslo 8
3
Téma
Polský trh roste, láká i na dotace z EU
Země nebyla od roku 1992 v recesi a její ekonomika rostla
i během nedávné finanční krize. Zásadně k tomu přispěla
domácí spotřeba, která se stále zvětšuje.
U
ž legendárním se stalo přirovnání Polska k „zelenému
ostrovu“, tedy jediné ekonomice Evropské unie, která se
v krizovém roce 2009 nepropadla do recese. Označení zelený ostrov vzniklo
z mapy, kterou při tiskové konferenci
premiéra Donalda Tuska promítali
novinářům. Všechny okolní země byly
v minusové červené barvě, jen Polsko
bylo plusově zelené. Jenže, jak upozorňují ekonomové, propad se Polsku ani
tehdy nevyhnul, jen byl předchozí růst
tak vysoký, že nezamířil do minusových
hodnot ani v krizových časech. V letech
2008 až 2014 byl kumulativní růst HDP
dvacet procent.
Z této legendy těží polská vládní propaganda dodnes, i když zejména v roce
2013 růst nebyl tak vysoký. I letos se
mluví o zpomalení, ve třetím čtvrtletí až
na 2,6 procenta podle odhadu polského
statistického úřadu. Celkový letošní
růst má být 3,1 procenta a v příštím
roce 3,2 procenta, což je ale stále nad
úrovní unijního průměru.
Polsko tedy je a bude ekonomika s relativně vysokým růstem, který má několik zdrojů, z nichž vyplývají možnosti
pro dovozce a investory. Krizový rok
2009 do velké míry zachránila stále neuspokojená domácí poptávka. Zároveň
v posledních letech roste podíl vývozu.
A v neposlední řadě je dalším motorem
růstu příliv peněz z unijních fondů,
jejichž co nejefektivnější utrácení –
zejména na budování infrastruktury – je
v zásadě hlavní prioritou polských vlád
v posledních sedmi letech.
Po zuřivých dostavbách dálnic
vrcholících zejména před začátkem
fotbalového Eura 2012 bude příští rok
vrcholit program modernizace železnic,
do kterých jen letos šly investice přes
sedm miliard zlotých (zhruba 50 miliard
korun).
4
český exportér listopad 2014, číslo 8
Martin Ehl
[email protected]
Hlavní obchodní partneři Polska
(údaje za leden až srpen 2014)
Vývoz z Polska (hodnota v mld. eur, podíl na celkovém vývozu v %)
1. Německo
2. Velká Británie
6,72
6,4 %
3. Česko
6,54
6,2 %
4. Francie
5. Itálie
5,96
5,6 %
4,73
4,5 %
Dovoz do Polska
23,21
21,7 %
1. Německo
12,16
11,4 %
10,75
10,1 %
2. Rusko
3. Čína
4. Itálie
(7. Česko)
27,39
25,9 %
5,64
5,3 %
3,66
3,4 %
Růst polského HDP (v %, po čtvrtletích)
3,9
4
3
2
1
0
*od 3Q/2014 pRogNóza polItyka INsIght
0,4
1Q/2013
zdRoj: gUs
1Q/2014
„Peníze z Evropské unie zásadně mění
polskou ekonomiku včetně zemědělství,
které už je v podstatě jinou planetou
než před dvaceti lety. A to také velmi posiluje domácí poptávku,“ řekl
profesor Piotr Płoszajski z varšavské
univerzity SGH, nejlepší ekonomické
vysoké školy v Polsku.
Klíčovou roli silné domácí poptávky
potvrzuje i poslední analýza think-tanku Polityka Insight, podle níž v příštích
1Q/2015
4Q/2015
měsících budou mít problémy firmy orientované na vývoz do Německa a na východ. Ale ti, kteří se orientují na služby
a obchod, budou v mnohem lepší situaci.
Porostou totiž platy, spotřebu podpoří
snižování nezaměstnanosti i deflace,
v níž se Polsko ocitlo ve třetím čtvrtletí
a která potrvá podle odhadů nejméně
do prvního čtvrtletí příštího roku. Snižuje se například úroková míra u půjček
a vláda podporuje stavebnictví dvěma
Téma
Po rozsáhlých dostavbách dálnic vrcholících zejména před začátkem fotbalového Eura 2012 bude
příští rok v Polsku vrcholit program modernizace železnic, do kterých jen letos šly investice zhruba za 50 miliard korun. Na snímku je nové nádraží ve městě Katovice. Foto: shutterstock
programy – Byty pro mladé a Byty
na pronájem. V případě prvního programu po úvodním slabém čerpání vláda
ještě více rozvolnila kritéria pro zisk
státní podpory na nákup prvního bytu
pro mladé rodiny s dětmi, takže se čeká,
že program teprve nabere obrátky.
K větší ochotě Poláků utrácet přispívá
i dlouhodobý pokles nezaměstnanosti,
která na počátku roku 2013 činila 14,3
procenta a do konce letošního roku
má klesnout pod 12 procent. Během
příštího roku by měla podle prognóz
klesnout až k 10 procentům. Nicméně
Poláci stále vidí, že zaměstnání se
hledá těžko a dlouho, především to se
smlouvou na dobu neurčitou, takže jsou
dál ve svých výdajích opatrní. A také je
třeba zdůraznit, že polský spotřebitel
kromě ceny dbá ve velké míře na to, zda
výrobek, který kupuje, je polského původu. To je nejvíce vidět v potravinách.
I přes relativně optimistické nastavení
polské ekonomiky se profesor Płoszajski domnívá (a tento názor není mezi
polskými ekonomy rozhodně ojedinělý),
že Polsko potřebuje další zásadní struk-
turální reformy. I když má totiž v ústavě
zakotvenou „dluhovou brzdu“, tak tlak
na veřejné rozpočty se daří řešit pouze
politickými rozhodnutími, jako bylo to
loňské o zásadní reformě penzijního
systému, která výraznou měrou oslabila
druhý, dosud povinný soukromý pilíř
spoření. Tato změna omezila i silnou
roli domácích penzijních fondů na polském kapitálovém trhu, který bude
nyní více závislý na přílivu investic ze
zahraničí. Už letos byl vidět menší zájem o primární úpis akcií na varšavské
burze. „Letos se otevírá třetí kapitola
v historii kapitálového trhu v Polsku,“
řekl mluvčí burzy Maciej Wiewiór. Tou
první bylo založení a začátek fungování
burzy v devadesátých letech a druhou
vstup otevřených penzijních fondů
z druhého pilíře po roce 1998.
Na trh jako spolupracovník polské firmy
Příběhy řady polských firem, které
v poslední době expandují do zahraničí,
ukazují, jak tvrdou školou a vývojem
polská ekonomika prošla od proslulé
šokové terapie Lezska Balcerowicze
na počátku devadesátých let minulého
století. Příkladem může být krakovská
počítačová firma Comarch, která se
stala jakýmsi regionálním Microsoftem.
Nabízí různé druhy služeb, o práci v ní
se hlásí tisíce mladých absolventů škol
z celého Polska a nejnověji otevřela své
jihoamerické zastoupení. Ale není to jen
sektor IT. Jsou to i výrobní firmy, jako
je Fakro z Nowého Sacze, které se stalo
po dánském Veluxu druhým největším
světovým výrobcem střešních oken.
A další domácí hráč Drutex se po stavbě poslední továrny stal letos největším
výrobcem oken v Evropě.
Neexistuje typický polský byznysový
příběh, ale velmi častý je případ, kdy
místní podnikatel nejprve pracoval pro
zahraniční firmu a později se osamostatnil. Tak vznikl nejen zmíněný
Comarch, ale třeba i výrobce autobusů
a trolejbusů Solaris. Střední a velké
polské firmy si budují ve střední Evropě
silné postavení. České firmy se tak
na sebevědomý a obtížný polský trh
mohou dostat těžko jako přímý dodavatel, ale právě jako spolupracovník
český exportér listopad 2014, číslo 8
5
Téma
některého z větších podniků. Takto
využívá specializovanou českou firmu
třeba zmíněný výrobce střešních oken
Fakro.
Polští vývozci se dívají s obavami
na známky recese v Německu (které je
hlavním obchodním partnerem Polska) i na vývoj na východě, kde Poláci
hodně investují. Na polské potravináře
dopadl tvrdě zákaz dovozu do Ruska,
což kromě jiného podpořilo snižování
domácích cen potravin a deflaci. Celkově boje na východě Ukrajiny polskou
ekonomiku poškozují, ale některé firmy
jako vývozci uhlí, zbrojaři nebo oceláři
na nich získávají. Ukrajinský koncern
ISD například kvůli zastavení výroby
v Donbasu oživuje ocelárnu Czestochowa, kterou zastavil v roce 2012.
Krakovská počítačová firma Comarch se stala jakýmsi regionálním
Microsoftem. Její stánek na veletrhu CeBIT v Hannoveru loni navštívila i německá kancléřka Angela Merkelová (v doprovodu dnes
už bývalého polského premiéra Donalda Tuska). Foto: reuters
Důležité státní společnosti
Průměrná hrubá mzda v Polsku (přepočet na koruny v kurzu 6,6Kč za zlotý)
22 437
23 301
24 090
2010
2011
2012
2013
25 190
ZdrOj: GUS
21 285
2014 (led.–září)
Vývoj polské nezaměstnanosti od vstupu do EU
Nezaměstnanost je klíčový ukazatel pro všechny polské vlády. Od reformní šokové terapie
na počátku 90. let minulého století se v zemi vytvořila velká strukturální nezaměstnanost.
Pro polskou ekonomiku je tak úspěch, když ukazatel nezaměstnanosti klesne pod deset procent.
20
ZdrOj: GUS
19,50
15
11,05
10
* Za 8 měsíců
5
6
2004
2005
2006
2007
český exportér listopad 2014, číslo 8
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014*
Na rozdíl od Česka, kde zůstalo státních
firem málo, je v Polsku jejich role stále
důležitá, a to hlavně v energetice, hornictví a zbrojařském průmyslu. V poslední
době se hodně mluví o nutnosti restrukturalizovat hornictví, především největší
důlní firmu v EU Kompanii Weglowou,
z jejíchž 14 dolů jsou rentabilní jen čtyři.
Kvůli silnému vlivu odborů a roli uhlí
jako strategické suroviny, z níž se vyrábí
kolem 90 procent polské elektřiny, je ale
jakákoli restrukturalizace velmi citlivé
politické téma.
Kompania Weglowa musela už na jaře
odprodat jiné státní firmě jeden svůj
důl, aby měla na výplaty. Parlament také
přijal zákon radikálně omezující dovozy
levnějšího ruského uhlí, i když to polské
je kvůli neefektivním dolům dražší,
a tudíž neprodejné. Na začátku října ho
polské doly měly na skládkách 10 milionů tun. Na druhou stranu jako příklad
toho, že je možné v Polsku provozovat
ziskovou dobrou těžařskou firmu, se
udává jednak důl Bogdanka a potom PG
Silesia, kde má většinový podíl český
energetický koncern EPH.
Podobně politicky složité je to ve výrobě a distribuci elektřiny, kde si stát
drží stále rozhodující slovo a kde jsou
bezpečnost a obavy z ruských vlivů jedněmi z klíčových hledisek. České firmy
s ruskou majetkovou účastí tak mohou
mít vážné problémy i jako subdodavatelé. Naposledy to potvrdil Jacek Cichosz,
ředitel firmy PGE EJ 1, která připravuje
stavbu první polské jaderné elektrárny.
Téma
„Hovoříme se všemi dodavateli, kteří
jsou na trhu. Jen s Rusy ne,“ řekl.
Dalším odvětvím se silným podílem
státu, které přitahuje zahraniční investory, je zbrojní průmysl. Ten už po vzoru
Silicon Valley vytvořil s příchodem řady
zahraničních investorů „Letecké údolí“
u východopolského města Rzeszów, kde
se tradičně z dob socialismu soustředil
polský letecký průmysl. Polsko plánuje zvýšit své obranné výdaje na dvě
procenta HDP z dnešních 1,95 procenta. Polský zbrojní program v příštích
10 letech má hodnotu v přepočtu 845
miliard korun. Prioritou je zbavit se
jakékoli výzbroje sovětské či ruské
provenience a vybudovat vlastní systém
protiraketové obrany. Nabídky na společné visegrádské projekty třeba na bázi
přebudování starších modelů, jako je
bojové vozidlo pěchoty, tak v Polsku
nemají mnoho šancí uspět.
Prioritu má také takzvaná „polonizace“ technologií. Takže třeba v případě
protiraketové obrany jedná polská vlá-
da s případnými dodavateli – ve hře jsou
už jen Raytheon a Eurosam – o tom, že
by se jejich systémy nejen v Polsku vyráběly, ale že by sem zahraniční partner
přesunul i část vývoje, aby polské firmy
měly možnost modernizovat i svoje
know-how.
Zbrojařský průmysl je ale vedle energetiky příkladem toho, že je stát jako
majitel sešněrován krátkodobým výhledem politiků do dalších voleb. Letos
v září na veletrhu v Kielcích například
oznámili vznik nového uskupení státních zbrojařských firem Polska Grupa
Zbrojeniowa, ale experti se shodují
v názoru, že to je zatím pouze další fasáda po předchozím pokusu konsolidovat
toto odvětví pod hlavičkou Polského
obranného holdingu.
Manažeři českých firem, které se
snaží proniknout do Polska, si často
a anonymně stěžují, že mají pocit, že
s nimi místní úřady nezacházejí férově,
že je jako partnery neberou vážně.
Přesto se například stavební firmy
o zakázky v Polsku ucházejí, protože
díky úspěšnému čerpání unijních fondů
(z rozpočtu na léta 2007 až 2013 podle
současných informací vyčerpají Poláci
veškeré přislíbené prostředky) se v Polsku investuje mnohem více než v Česku
do infrastrukturních staveb (silnice,
železnice) nebo se staví kancelářské
budovy pro rychle rostoucí segment služeb pro byznys (outsourcing). Krakov už
jako vhodná destinace pro tyto služby
předstihl irský Dublin.
Prioritou nynější vlády, která bude
v úřadě do parlamentních voleb (mají se
konat na podzim 2015), je modernizace
železnic. Jiná zásadní investiční rozhodnutí, pokud by neohrozila čerpání
unijních dotací, budou státní úřady spíše
odkládat právě v očekávání výsledků voleb. Jenže rekordní balík 104 miliard eur,
který Polsko získalo z rozpočtu Evropské unie na léta 2014 až 2020, je lákadlo,
které by mělo každého exportéra donutit
k zamyšlení, zda se přece jen na polském
trhu nepokusit o úspěch.
Inzerce
HN046757-1
Rozhovor
V byznysu určitě nelze spoléhat
na to, že Poláci mají Čechy rádi
V Polsku panuje přesvědčení, že rozvinutější ekonomiky
jsou v Německu či Spojených státech amerických, zatímco
české firmy mají stigma méně kvalitního zboží RVHP.
P
Adam Suchanek
ředitel kanceláře CzechTrade ve Varšavě
[email protected]
V roce 1999 absolvoval fakultu
mezinárodních vztahů na VŠE
v Praze, poté pracoval v exportních
odděleníchčeskýchfirem.Naposledy před svým nástupem do CzechTrade řídil od roku 2009 pobočku
firmy Bochemie ve Vietnamu, kde
rozbíhal prodej specializovaných
chemickýchvýrobkůnatentovelmi
rychle rostoucí a náročný asijský
trh. Pochází z Karviné, je polské
národnosti, takže díky dvojjazyčné
výuce na základní a střední škole se
v polsko-českém prostředí pohybuje od narození. Díky tomu je pro
české firmy jedinečným kontaktem
na polském trhu. Od dubna 2012
řídí kancelář ve Varšavě. V Polsku
usiluje o velmi praktickou podporu českým exportérům, která by
vyústila v realizaci projektů podle
představ českých manažerů.
olsko je pro Čechy za humny,
takže mnohé tuzemské firmy
propadají pocitu, že díky podobnosti obou jazyků a určité
náklonnosti Poláků vůči Čechům je pro
ně velký polský trh lehce dosažitelný.
Ale je to iluze.
„Kvůli historickému vývoji se způsob
uvažování a mentalita Čechů a Poláků
výrazně liší. To se týká všech kategorií
života, nejenom byznysu,“ míní Adam
Suchanek, ředitel kanceláře CzechTrade ve Varšavě. Podle jeho téměř
tříletých zkušeností v této funkci je spoléhání na geografickou blízkost a z ní
plynoucí vzájemné vazby základem celého problému, proč se českým firmám
v Polsku nedaří tak, jak předpokládají.
Proč je Polsko pro české exportéry nad
očekávání tak náročné?
Může to být způsobeno tím, že jde
o velký trh, takže spousta věcí se tam
vyrábí lokálně. Pokud existuje v Polsku
obdobný produkt, tak mu zákazníci dají
přednost před dovozovým, což začíná
platit obecně v celém světě. Pokud
jde o objemově větší dovoz, pak jsou
na tom lépe třeba čínské či asijské firmy
a případně polský obchodník, který
tento byznys zprostředkovává. A když
už to musí být zahraniční výrobek, tak
v Polsku preferují produkty ze západní
Evropy. Stále tu ještě platí přesvědčení,
že rozvinutější ekonomiky jsou v Německu, USA, až potom v poslední řadě
přicházíme na řadu my.
V Česku máme dojem, že nás mají
Poláci rádi...
Je to tak, mají nás rádi jako lidi. Vnímám to v praxi a průzkumy oblíbenosti
to dokazují, býváme na prvním místě.
Přitom nejde o symetrický vztah. Poláci
8
český exportér listopad 2014, číslo 8
Marcela Honsová
[email protected]
to u Čechů nemají tak dobré. Poláci nás
vnímají jako srandisty, dobré parťáky,
kteří posedí u piva, ale na byznys už to
bohužel až tak pozitivní dopad nemá.
Tam přežívá schématický pohled, že
jsme byli součástí bloku Rady vzájemné
hospodářské pomoci, kde většina neměla úplně nejkvalitnější výrobky.
Tvrdíte, že lze do Polska zkusit vyvézt
všechno, přesto jmenujte nějaké oblasti, které jsou preferované.
Jsou tady sektory, do kterých se intenzivně investuje a ve kterých mají české
firmy dobré reference. Je to třeba energetika. V Polsku funguje hodně tepelných
elektráren se zastaralými technologiemi
a kvůli legislativě se budou muset vypínat některé starší bloky, takže se bude
muset masivně investovat do tepelných
elektráren. Tedy příležitost budou mít
jistě firmy, které dělají komponenty pro
klasickou energetiku. Obdobně to platí
i pro distribuční sítě, protože ani ty nejsou v nejlepším stavu a investice do nich
se v posledních letech pohybují v řádech
desítek miliard korun. Pak jsou to ještě
firmy zaměřené ekologicky, tedy odpadové hospodářství, skladování, recyklace,
čištění odpadních vod, vše, co souvisí se
zlepšováním životního prostředí. Určitě
stavebnictví, protože se stavějí silnice,
chystají investice do železnic, s čímž souvisí přestavby nádraží a podobně.
CzechTrade má v současné době v Polsku dvě kanceláře, ve Varšavě a Katovicích. Je to kvůli velikosti trhu?
Částečně ano, mimochodem katovická
kancelář byla založena letos. Ale je to
i kvůli tomu, že mezi českými podniky
roste zájem o polský trh. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že čeští exportéři
projevují velký zájem o Polsko. Bylo to
Rozhovor
Desatero pro obchodování
s Polskem
1. Poláci jsou velcí nadšenci, nebo
dokonce nenapravitelní optimisté. Během podnikání v Polsku je nutné udržet
smysl a realismus, ale pamatujte také
na to, že kladný přístup a odhodlání
podporuje úspěch.
2. Poláci mají velmi rádi pochvaly, ale
jenom ty zasloužené, proto to nepřehánějte s komplimenty, jsou citliví na faleš.
3. Přístup k byznysu se značně liší
u lidí z velkých měst a těch z vesnic
a malých městeček. Je velmi viditelný
rozdíl mezi Polskem A a Polskem B. Je
nutné přizpůsobit svůj přístup hodící se
k regionu, obzvlášť během jednání.
4. Poláci jsou velmi citliví na historické události, naučte se pár podstatných
faktů z polské historie. Získáte tímto
způsobem úctu vašeho partnera.
5. Z hlediska jednání může být důležité to, kdo platí za oběd, na kterém
jste se domluvili. Netrvejte příliš silně
na tom, že budete platit vy. Ale v situaci,
že na setkání jste zval vy, nezapomeňte
nabídnout takové řešení.
6. V Polsku je kladen zvláštní důraz
na přesnost. Chodit včas je výrazem
úcty.
7. Funguje zde přesvědčení, že polský
jazyk je velmi obtížný a nedostupný
pro cizince. Naučte se pár základních
slov, to vám pomůže prolomit stereotyp
a zlepšit vztahy s obchodními partnery.
8. Při stanovení termínů jednání je
nutné věnovat pozornost polským
církevním svátkům, pro mnoho Poláků
jsou zvláště důležitou součástí národní
identity.
Adam Suchanek ovládá perfektně češtinu i polštinu, takže je připraven pomoci českým
firmám nejenom jako znalec polského trhu, ale i jako tlumočník. foto: HN – Matej Slávik
způsobeno jak blízkostí obou zemí, tak
i tím, že v době krize 2008 až 2010 polská
ekonomika rostla. Tím víc byly české
firmy motivovány se zajímat o tento trh.
Existuje nějaká rada, jak na Poláky?
Lze to shrnout do rady platné ve většině
zemí, že je třeba mít dobře nastavená
očekávání i prostředky. Polský trh je
obrovský, což samozřejmě české firmy
láká. Ale představují si to tak, že jim
stačí přeložit do polštiny nějaký leták
o firmě a jejích produktech, najít pár
kontaktů a všichni se jim vrhnou kolem
krku a budou čile nakupovat, protože
Poláci mají Čechy rádi. Ale v praxi to
9. Rodina je častým tématem během
rozhovorů, projevte svůj zájem a řekněte něco o své rodině, získáte tím důvěru
svého partnera.
10. Poláci těžko snášejí kritiku, ale
zároveň rádi velmi kritizují stát i sami
sebe. Raději se k této kritice nepřipojujte.
český exportér listopad 2014, číslo 8
9
Rozhovor
Důležité kontakty v Polsku
Zahraniční kancelář CzechTrade
ve Varšavě
Ambasada Republiki Czeskiej
Wydział Promocji Handlu/ CzechTrade
Ul. Koszykowa18, PL 00-555 Warsaw, Poland
Adam Suchanek, ředitel zahr. kanceláře
E-mail: [email protected]
Tel.: +48 225 251 866, www.czechtrade.pl
Zahraniční kancelář CzechTrade
v Katovicích
Magdalena Holeksová, ředitelka zahraniční kanceláře
E-mail: [email protected]
Tel.: +48 323 511 180, www.czechtrade.pl
Velvyslanectví Varšava
Ambasada Republiki Czeskiej
ul. Koszykowa 18, 00-555 Warsaw, Poland
Tel.: +48 225 251 850, 890; obchodně ekonomický úsek +48 225 251 857, 858
Nouzová linka: +48 608 298 988 – v mimopracovní době pouze pro případy nouze
českých občanů na území Polska
E-mail: [email protected]; ekonomický úsek: [email protected]
www.mzv.cz/warsaw,
www.republikaczeska.pl
Vedoucí zastupitelského úřadu: Jakub Karfík
Konzulární oddělení velvyslanectví
Varšava
Al. Róz 12, 00 556 Varšava, Polsko,
00-556 Warsaw
Tel.: +48 225 251 850, služba po pracovní
době: +48 608 298 988
Nouzová linka: +48 608 298 988
E-mail: [email protected]
www.mzv.cz/warsaw
www.republikaczeska.pl
Honorární konzulát Vratislav
ul. Szkocka 5/2, 54-402 Wrocław
Tel.: +48 713 509 700
E-mail: [email protected]
www.republikaczeska.pl
Honorární konzul: Arkadiusz Jan Ignasiak
Honorární konzulát Poznaň
ul. Źegiestowska 11/13, 60-466 Poznaň
E-mail: [email protected]
Honorární konzulka: Renata Mataczyńska
Honorární konzulát Lodž
M. Skłodowskiej-Curie 11, 90-505 Łódź
Tel.: +48 426 655 459
E-mail: [email protected]
Honorární konzul: Krzysztof Skotnicki
10
český exportér listopad 2014, číslo 8
takhle nefunguje. Je třeba tomu věnovat
čas, vyčlenit člověka, který se bude polskému trhu speciálně věnovat, nebo tu
mít někoho na stálo, pobočku, vyzkoušeného partnera. Samozřejmě je třeba
investovat do marketingových aktivit.
Jaký způsob vstupu na trh byste radil
a s jak dlouhou dobou je třeba počítat
při „ataku“ polských klientů?
Nejjistější cesta je otevření vlastní
pobočky, budování vlastní sítě distribuce a obhospodařování zákazníků.
Ale na druhé straně je to nejnákladnější a nejdéle trvající způsob. Určitě
minimálně dva až tři roky bude firma
na takovou pobočku doplácet, než se
začnou projevovat výsledky. Pokud Češi
nechtějí tolik investovat a stojí o rych-
ať komunikuje polsky. Takže doporučuji minimálně na ty první kontakty si
sehnat překladatele, nebo využít našich
služeb. Když už se kontakty rozjedou, tak to jde anglicky, méně často
německy. Znám i případy, že se spolu
baví obchodní partneři česko-polsky.
Samozřejmě pro základní věci to stačí,
ale doporučuji, aby závaznější problémy
už řešili oficiálními překlady.
Jsou témata, kterým by se měli Češi
raději vyhnout?
Třeba náboženství je citlivá otázka.
Tady je dobré se vyvarovat nějakých
žertů, připomínek, nebo dokonce
kritiky. Obecně bych tuto radu vztáhl
na Polsko jako celek, protože Poláci
jsou velcí patrioti. Mezi sebou kritizují
V Polsku neočekávejte úspěch bez značných
finančních a časových investic, avšak tento velký
trh určitě stojí za námahu.
lejší prosazení, pak je další možnost
najít si lokálního spolehlivého partnera
a využít jeho kontaktů. Ale musí mít
jistotu, že jde o spolehlivého partnera
a stále ho kontrolovat. Samozřejmě cest
je víc, ale tyto dvě jsou základní.
Polský obchodní zákoník je hodně
odlišný?
Spíš je v Polsku jiná praxe firem. Velice
často i středně velké firmy fungují
v Polsku jako živnostník nebo sdružení živnostníků. Je to zaviněno tím, že
živnostníci jsou trochu pod menším
dohledem daňových úřadů než kapitálové společnosti. Tím nechci říct, že
takové živnostenské podniky chtějí
něco schovávat, jen se chtějí vyhnout
každý měsíc až přepečlivým kontrolám,
které jsou administrativně zatěžující.
Takže v Polsku se najde hodně firem se
zajímavým obratem, které podnikají
hlavně ve sdružení fyzických osob.
Přejděme k praktickým radám, co
třeba dorozumívací jazyk?
Znalost cizích řečí je v Polsku obdobná
jako v Česku, ale ochota mluvit není
příliš velká. Často se setkávám s tím, že
polský zástupce hovoří anglicky, ale zastává postoj, že když firma něco chce, ať
se přizpůsobí. Ať dá nabídku v polštině,
vnitřní problémy, nefungující věci, ale
navenek Polsko prezentují jenom v těch
nejlepších barvách. Určitě tedy není
dobré na první schůzce prohlásit, že
cesta k nim po silnici byla špatná.
S jakými otázkami a prosbami se
na vás české firmy nejčastěji obracejí?
Tak ze 70 až 80 procent pomáháme s vyhledáváním partnerů. Takže jde hodně
o adresnou pomoc. Jsou tu i problémy
s nedobytnými pohledávkami, ale to už
je pozdě řešit, tam nastupují právníci.
A opravdu často slýchám od firem stesky, že hodně exportují po celém světě,
ale do Polska se nemohou dostat. České
firmy vidí ten trh jako velký a blízký,
takže si říkají, v Česku prodáme za sto,
tak v Polsku prodáme s tím samým
úsilím za 400. Ale takhle snadno to
nefunguje.
Neodrazujete tak trochu od vývozu
do Polska?
Určitě ne, jen upozorňuji, že to není
jednoduchý trh, jak si myslíme. Jsou tu
šance, je to obrovský a zajímavý trh,
který stojí za námahu. Když se firma
prosadí, zlomí ty prvotní problémy, pak
se Polsko stává zajímavou částí jejího
byznysu, ale úspěch se nedostaví bez
investic časových a finančních.
Úhel pohledu
Katovice: klíčové hospodářské centrum
Město Katovice je hlavním městem Slezského
vojvodství, největší průmyslové oblasti v Polsku.
Z
ahraniční kancelář v Katovicích byla zřízena začátkem
roku jako druhá kancelář
agentury CzechTrade v Polsku.
Jejím cílem je podpora českých firem
především na jihu země. Letos zorganizovala například účast tuzemských podniků na veletrhu Biznes Expo a na III.
mezinárodním veletrhu zdvihací techniky Euro Lift 2014 v Kielcích. V současné
době připravuje misi českých firem
z oblasti energetiky do Katovic, pro příští rok pak účast na veletrzích Autostrada
2015 v Kielcích a Energetab 2015 ve městě Bielsko-Biala.
Průmyslově vyspělé Katovice jsou pro
spolupráci Česka s Polskem zásadní
především v oborech spojených se strojírenstvím a strojní technikou. Zájem
je také o výrobní spolupráci a transfery
technologií. Perspektivní jsou i veřejné
zakázky v hornictví, dopravě, ekologii,
vodním hospodářství, energetice a těžkém strojírenství, dále také spolupráce
na třetích trzích v oblasti projektů
na klíč.
Katovice jsou hlavním městem Slezského vojvodství, které je druhým nejvýznamnějším polským hospodářským
centrem, největší průmyslovou oblastí
Magdalena Holeksová
ředitelka zahraniční kanceláře
CzechTrade v Katovicích
[email protected]
v Polsku a jednou z největších v Evropě.
Regionu dominuje těžký průmysl a energetika (zhruba 20 % polské produkce).
Hornictví a hutnictví prošly v posledních letech hlubokou restrukturalizací.
Změnami prošla i oblast energetiky.
Rozvíjí se zde celá řada odvětví, třeba
strojírenství, IT, automobilový a potravinářský průmysl a podle polské agentury
pro podporu zahraničních investic
PAIiIZ také BPO (business process
outsourcing), turistika, ekologie a obnovitelné zdroje energie. Pro český export
jsou vzhledem k poloze zajímavá také
vojvodství Opolské a Dolnoslezské.
Inzerce
HN045289-2
Úspěšný exportér
Poláci rádi slyší na nízkou cenu, Češi
se ale mohou prosadit jen kvalitou
Polský trh je méně flexibilní než evropský a teprve
se učí, že nejlevnější zboží nebývá to nejkvalitnější.
J
osef Wittner zařadil Polsko mezi
státy, kam se především snaží
směrovat export Alvey Group.
I když je totiž obchodování
u našich sousedů mnohem obtížnější, než by se mohlo díky geografické
blízkosti zdát, polský trh přináší velké
příležitosti, uvádí obchodní ředitel
skupiny pro střední a východní Evropu
a Brazílii.
„Je to obrovský trh rovnající se
francouzskému. Vnímám Polsko jako
strategickou lokalitu, protože tam staví
spousta nadnárodních společností
své výrobní závody a my tam můžeme
dodávat naše produkty. Je to jeden
z nejvýznamnějších trhů v Evropě,“ říká
obchodní ředitel českého holdingu,
který má dceřiné firmy jak v tuzemsku,
tak také Belgii, Francii, Velké Británii
a Turecku. Skupina se zabývá výrobou
manipulační a balicí techniky.
Josef Wittner (34)
Obchodní ředitel Alvey Group pro
střední a východní Evropu a Brazílii působí ve společnosti od ledna
2013. Po nástupu do funkce stanovil
tři lokality, kam by měl směřovat rostoucí prodej. Vedle Česka
a Slovenska vytipoval také Polsko,
které považuje v Evropě za perspektivní trh. V těchto třech zemích se
mu podařilo restartovat obchodní
aktivity, založil obchodní a servisní
pobočky na Slovensku a v Turecku
a podobná centra plánuje v Rusku
a Brazílii. Jako absolvent středoškolské Manažerské akademie
v Berouně působil na vedoucích
postech u policie a v podnikové sféře
zastával funkce kvalitáře a obchodního ředitele.
foto: archiv alvey grouP
12
český exportér listopad 2014, číslo 8
Alvey plánuje navýšit export do polska
Zatím představuje polský export pro
celou skupinu jen jednotky procent, ale
to se má v budoucnu změnit. Wittner
věří, že Alvey Group dokáže do Polska
v budoucnu exportovat 20 procent své
produkce, především stroje pro paletizaci výrobků.
Jak v Česku, tak v současné době
i v Polsku je zákazníkem firmy například
nadnárodní společnost Danone a právě
na ní obchodní ředitel demonstruje, co
vlastně Alvey Group nabízí v takzvané
terciární sféře balení. „Jogurty v kelímku
a v krabicích se skládají na palety. A právě přísun po dopravníku k paletizačnímu
stroji, samotná paletizace včetně ovinutí
a zabezpečení nákladu jsou to, co umíme
a nabízíme,“ popisuje Wittner jednu ze tří
hlavních náplní firmy.
Vedle výroby automatických strojů
na paletizaci je to pak ještě automa-
Marcela Honsová
[email protected]
tizace skladů a distribučních center
a do třetice vlastní software. Paletizační stroje se využívají především v potravinářském průmyslu při balení nápojů,
nejrůznějších potravin až po zamražené
produkty jako zelenina, na které jsou
nutné speciální dopravníky. „V Evropě
jsme špička na hluboce zamražené
produkty,“ tvrdí Wittner.
problémem je levnější polská konkurence
V zahraničí preferuje, aby obchodní
zástupci pocházeli z dané lokality, aby
ji dobře znali včetně mentality místních
obyvatel. Jen tak podle Wittnera může
být export úspěšný.
Pro polský trh proto přijal Polku
Angeliku Miszkielovou, která zatím
stíhá klienty obhospodařovat z Česka.
Až se vývoz do Polska rozroste, počítá
obchodní ředitel s tím, že přijme dalšího
obchodníka, který už bude sídlit přímo
v severní části země. A jak hodnotí
první obchodní kontakty Miszkielová?
„Poláci vnímají české dodavatele jako
velice seriózní partnery, se kterými rádi
spolupracují. Jediný problém je v našem
případě zatím v ceně, protože polská
konkurence je levnější,“ říká.
S tím souhlasí i obchodní ředitel
Wittner, který uvádí i případ, kdy ve výběrovém řízení před lety vyhrála polská
firma cenou, ovšem kvalita byla nižší
a nakonec musela firma Alvey Group
paletizační linku rekonstruovat. Takže
v nedávném tendru už si ona polská
společnost vybrala raději paletizátor
od Alvey, přestože měla od domácích
firem cenově výhodnější nabídky.
„Poláci mají rádi Čechy, až mě překvapilo, jak pozitivně nás vnímají. Ale
samozřejmě do té doby, než se začneme
bavit o penězích. Není tam totiž zkušenost s automatizací. Dobře vědí, že se
bez ní při rozvoji svých firem neobe-
Úspěšný exportér
Paletizační stroj
patří k artiklu,
který skupina
Alvey Group
začala s úspěchem
exportovat
do Polska.
Vyrábí jej dceřiná
společnost Alvey
Manex na jižní
Moravě. Jen
letos podepsali
zástupci skupiny
tři kontrakty
za 2,5 milionu
eur, což je
v přepočtu téměř
za 69 milionů
korun. Další čtyři
zakázky, každá
zhruba za jeden
milion eur, jsou
před schválením.
foto: Archiv
Alvey MAnex
jdou, že nejde mít Rolls-Royce za cenu
Trabanta, ale přesto chtějí šetřit. Potřebují čas a zkušenosti, aby pochopili, že
nejlevnější neznamená nejlepší,“ uvádí
Wittner s tím, že polský trh je méně
flexibilní než evropský.
Podle jeho poznatků právě v tomto
směru Polsko trochu připomíná Československo za socialismu, kdy si lidé
spoustu věcí i ve firmách dělali vlastními prostředky. Ve výsledku právě tento
přístup stojí Poláky mnohem více, než
kdyby svěřili servis odborným společnostem, a to podle Wittnera postupně
začínají chápat.
Po zkušenostech z polského byznysu
odhaduje, že první výsledky se mohou
dostavit asi za dva roky. Že se to Alvey
Group podařilo o rok dříve, přičítá jak
dobře vedeným jednáním, tak také
faktu, že s nadnárodními firmami už
spolupracují delší dobu v jiných zemích. Například právě s Danone v šesti
evropských zemích.
„O Polsko jsme začali usilovat letos
a už máme podepsané tři kontrakty
celkem za 2,5 milionu eur a vstupujeme
do finálních jednání u čtyř nadnárodních podniků. Zatím bych to nechtěl
Alvey Group
Holding se sídlem v Praze má dceřiné
společnosti na jižní Moravě (Alvey Manex), v Belgii (Alvey NV), Francii (Alvey
Samovie), Velké Británii (Alvey Systems
& Services) a Turecku (Alvey Türkiye).
Výroba, montáž a konstrukční vývoj
pro celou skupinu probíhá v Česku
a Belgii, všech pět společností se pak
stará o obchod a servis. V minulosti
byly všechny dceřiné firmy nezávislé, v Belgii a Francii mají více než
čtyřicetiletou tradici, v Česku vznikl
podnik Manex před 23 roky a do skupiny přišel v roce 2011. Obrat skupiny
za fiskální rok 2013 byl 25 milionů eur
(zhruba 690 milionů korun). Z toho
90 procent představuje export hlavně
do zemí Beneluxu a Velké Británie.
V Česku zaměstnává společnost 130
lidí, do dvou let by měl počet vzrůst
na 200. Produkce je zaměřena na výrobu paletizačních strojů, automatizaci
skladů a distribučních center a vlastní
software. Většinovým vlastníkem je
Maarten van Leeuwen, který bydlí
v Brně a chce zůstat v Česku nastálo.
zakřiknout, ale vypadá to dobře. Každá
instalace představuje tak jeden milion
eur,“ uvádí obchodní ředitel. Přesto,
když se jej zeptáte, kterou ze zakázek
považuje za nejúspěšnější, není to ta
nejdražší.
„Mám radost, že jsme realizovali relativně malý projekt vůči našemu obratu,
ale dokázali jsme o svých kvalitách
přesvědčit i malou firmu Kuracjusz, která produkuje minerální vody. U nadnárodních firem, které nás znají a chápou
potřeby investic, je to relativně jednodušší než u malé polské firmy, která
o nás nic neví. Zdůrazňujeme kvalitu,
servis, reference,“ prozrazuje strategii
Josef Wittner.
Existuje ještě nějaký tajný recept, jak
být na polském trhu úspěšný? „Nespoléhejte na to, že Polsko je blízko, a proto
mu rozumíte. I tady se vyplatí mít
obchodního zástupce Poláka, který se
vyzná v místních reáliích a lépe rozumí
mentalitě Poláků,“ míní obchodní ředitel Alvey Group, který také doporučuje
spolupráci s agenturou CzechTrade.
Využívá ji při exportu ve Francii, Anglii,
Brazílii, Turecku a stejně tak i v blízkém Polsku.
český exportér listopad 2014, číslo 8
13
Bonton
Spoléhat na podobnost polštiny
se nevyplatí, lepší je mít tlumočníka
Poláci často dají na první dojem, úsměv a energii,
takže je dobré odložit české „možná“ a mluvit
rozhodně. Na škodu není ani předání malého dárku.
Pavel Trojan
programový expert Polského institutu v Praze
[email protected]
V
aršava je nejen hlavním městem Polska, ale také polského
a bez nadsázky i středoevropského byznysu. Do polské
metropole létají přímé lety společností
ČSA a LOT z Prahy několikrát denně,
pokud ale zamíříte do jiného většího
města, podívejte se na spojení i s jinými
dopravci, jako je třeba Lufthansa, EasyJet nebo Wizz Air. Proč? Polsko totiž
nabízí celkem 14 komerčních letišť pro
civilní provoz, jež vám mohou ušetřit až
celé dny prosezené v autě či ve vlaku.
U cestování po Polsku se ještě zastavme, dobrý plán cesty na jednání je
totiž v této rozlehlé zemi zásadní. Díky
fotbalovému šampionátu Euro 2012
vystavěl náš severní soused několik
nových dálnic, další zmodernizoval,
ale povětšinou v ose západ-východ, což
spojení s českými městy s výjimkou Ostravy příliš nepomáhá. Polsko má dnes
1520 kilometrů dálnic a 1450 kilometrů
rychlostních silnic, jež bývají někdy posměšně Čechy označovány jako „dálnice
s přechody pro chodce“. Některé úseky
dálnic jsou zpoplatněny, ale například
klíčový úsek mezi Zhořelcem a Vratislaví je zdarma. Pokud rádi sešlápnete
plynový pedál, nejrychlejší cesta z Prahy do Varšavy vás povede zhruba sedm
hodin přes Berlín.
Průjezd samotnou Varšavou ve špičce
je nekonečný, i s tím je třeba při rezervaci ubytování počítat. Dobrým řešením je blízkost metra anebo tramvajové
zastávky a orientace v terénu. Pokud ji
nemáte, rezervujte si hotel co nejblíže
k místu jednání.
potíže s polštinou
Zdánlivá blízkost polštiny a češtiny
může být prvním kamenem úrazu – ne
14
český exportér listopad 2014, číslo 8
Průjezd Varšavou v dopravní špičce je při jízdě autem velmi zdlouhavý. Na snímku
je kruhový objezd Dmowskiego v centru města. foto: ShutterStock
všechna slovíčka mají stejný význam,
často je posunutý, až dokonce opačný. Tlumočník je tedy stejně důležitý
jako u jiných jazyků. A s angličtinou je
to podobné jako u nás – ani v Polsku
neznamená vysoká manažerská funkce
automaticky vynikající znalost angličtiny. Pokud jde o vysoce kvalifikované
jednání anebo je ve hře větší částka, obvykle si každá ze stran přiváží vlastního
tlumočníka s sebou.
Poláci často dají na první dojem,
úsměv, energii a náladu, takže je dobré
odložit typicky české „možná“ a mluvit
rozhodně, i když bez potřeby jakýchkoliv deklarací. Na ně bude čas u samého
konce jednání. Dámy se možná setkají
s neobvyklým políbením ruky, které se
u nás už dávno nepěstuje, ale i v Polsku
je v obchodní sféře na ústupu.
Typicky česká „pohoda“ během jednání možná narazí na polskou „škrobenost“. Poláci jsou vynikající vyjednavači, kteří se nespokojí s první nabídkou
či poptávkou, každá sleva se počítá
a handrkování o centy je součástí hry,
Bonton
kterou neukončujte dříve, než je nutné.
Na škodu není ani malý dárek ve formě dobré čokolády nebo například
Becherovky, je totiž možné, že podobný
„prezent“ v polském provedení čeká
také na vás.
Polsko má skoro 40 milionů obyvatel
a během své historie bylo často hraničním územím mezi Východem a Západem a zároveň územím mnoha odlišných náboženství, národností a kultur.
Dodnes jsou v chování obyvatel
jednotlivých regionů znatelné návyky
z období následujícího po takzvaných
děleních Polska.
s teplým obědem nepočítejte
České mentalitě je logicky díky více než
stoletému soužití ve společném soustátí
nejbližší ta západohaličská (Krakov).
Západ a jih Polska patřil pod Německo
(Poznaň, Vratislav, Bydhošť či Gdaňsk)
a východ pod ruskou carskou dynastii
(Varšava, Lublin, Bialystok). Znamená to, že se setkáte s velmi odlišnými
mentalitami i chováním (někdo preferuje osobní kontakt, někdo odměřenou
e-mailovou formu, na které neexistují
jednolité „vzorce chování“). Jeden však
přece jen bývá společný – je jím gastronomie.
Zatímco velká část našinců je zvyklá
mezi 11. a 14. hodinou obědvat, Poláci
přechází oběd svačinou, často ve formě sendvičů. Tuto zdánlivě nevinnou
maličkost nepodceňujte, při jednání
na polském území se budete těžko úderem poledne dovolávat teplého oběda.
Namístě je buď pořádná snídaně, anebo
domluva o polední pauze ještě před
začátkem jednání.
Jeden z bonmotů říká, že česká delegace se obvykle v hotelové restauraci
zhrozí už při pohledu na ceny v podaném menu a ta polská teprve až při obdržení účtu. Něco pravdy na tom bude,
takže pokud se chcete podobat svým
hostitelům, nevybírejte podle ceny, ale
podle momentální chuti a nálady, a to
i v případě, že platí oni. V některých
regionech Polska se bude stůl prohýbat
pod dobrotami, které od samého začátku nebudete moci sníst ani z poloviny,
ale i to je součástí folkloru a nemá
smysl nad tím neslušně filozofovat
o rozhazování.
Poláci jsou velkými patrioty, při
pracovním obědě (což může být klidně
Dámy se na začátku setkání v Polsku mohou setkat s u nás
už neobvyklým políbením ruky. foto: shutterstock
až v době naší večeře) vás možná
budou chtít pohostit svými národními
specialitami. Neodmítejte, ochutnávejte a nenačínejte témata týkající se
skandálů spojených s polskými potravinami, o kterých možná hostitelé ani
nikdy neslyšeli. I během pracovního
oběda či večeře může dojít na panáka
vodky (objednává se v gramech a často
jej doprovází proslov), nechte si nalít
a připijte si. Je to věc „štábní kultury“
bez nutnosti spadnout během hodiny
pod stůl s prázdnou lahví v ruce. Při
podobné příležitosti mohou vaši hostitelé automaticky přejít na tykání, které
se neodmítá. Tykání v korporacích je
skoro automatické, ale pozor, pouze
v podobných pracovních pozicích a odděleních. Je pravděpodobné, že během
anglické konverzace dojde na výměnu
polských a českých slov či frází, které
pomohou rozvířit napjatou atmosféru.
Poláci mají Čechy rádi, do České
republiky jezdí a vědí poměrně mnoho o české kultuře. Opak je pravdou
ve vztahu Čechů k Polákům. Pokud bychom měli vykreslit polskou mentalitu
tradičním polským vtipem, pak tím, jak
se sejdou dva Poláci a mají tři názory
na daný problém.
A jsme u tabu, jež jsou při jednání
s Poláky dvě – politika a náboženství.
Čeští podnikatelé ve snaze ohromit svými často slabými znalostmi o zapome-
nutém sousedovi dělají tu chybu, že tato
tabu nerespektují. Vyplatí se také ztratit
větu o tom, že je pro nás Polsko silným
a moderním hráčem v regionu, což je
ostatně pravda, kterou si však často jen
neradi přiznáváme.
Poláci milují Prahu. Pokud se vaše
jednání odehrává právě zde anebo
v jiném pěkném českém či moravském
městě, máte „empatickou“ převahu.
Vezměte své partnery na místa, kam by
se sami normálně nedostali, do netradičních restaurací či míst mimo davy
turistů, oni to ocení a jednání může
chytit druhý dech.
Pro závěr jednání platí stejné pravidlo
jako i jinde na světě – udělejte si z něj
záznam. Pak se vám nestane, že po nezapomenutelném vodkovém večírku
na počest vaší stoprocentní domluvy
zjistíte, že partner pochopil vaši nabídku po svém anebo „se asi musel splést
překladatel“. I to se může stát.
Polsko je rozlehlá země plná mnoha možností, taková středoevropská
Amerika. Na rozdíl od nás přísně ctí
svoji historii, která se s jejími obyvateli
vůbec nemazlila. Pokud zde chcete
podnikat, přijeďte připraveni, přečtěte si stručné dějiny města či regionu,
do kterého přijíždíte, zeptejte se svých
přátel.
U Poláků máme výjimečně dobré jméno a je jen na nás, jak s ním naložíme.
český exportér listopad 2014, číslo 8
15
Státy v číslech
Polsko je třetím nejvýznamnějším
obchodním partnerem České republiky
Větší dynamiku nabraly obchodní vztahy po přistoupení
obou zemí do EU. Na obratu vzájemného obchodu
se nejvíce podílejí stroje a dopravní prostředky.
Lucie Mraštíková
odbor ekonomických analýz, MPO
[email protected]
P
olská republika se řadí v rámci Evropské unie mezi země
s úspěšným rozvojem ekonomiky. Hrubý domácí produkt
od roku 1995 stabilně roste a jako
jediné unijní zemi se Polsku podařilo
udržet růst ekonomiky i v době hospodářské krize. Je rozvinutou průmyslově-zemědělskou zemí s vysokým přílivem
přímých zahraničních investic a patří
k našim letitým významným obchodním
partnerům.
Podle polského statistického úřadu vzrostl v roce 2013 celkový vývoz
v běžných cenách v polských zlotých
meziročně o 7,4 %, dovoz o 1,2 % a platební bilance byla pasivní. Stejně tak
jako Česká republika realizuje Polsko
většinu zahraničního obchodu se
zeměmi Evropské unie. Ve sledovaném
období činil podíl zemí Evropské unie
na celkových polských vývozech 75,0 %,
na dovozech 58,5 %.
Německo jako hlavní partner
Největší objemy vývozů v hodnotovém
vyjádření směřovaly z Polska do Německa (25,1 %), Velké Británie (6,5 %),
České republiky (6,2 %), Francie (5,6 %)
a Ruské federace (5,3 %).
Nejvíce zboží se naopak dovezlo z Německa (21,7 %), Ruské federace (12,1 %),
Číny (9,3 %), Itálie (5,3 %) a Nizozemska
(3,9 %). Česká republika se umístila
s 3,7% podílem na 7. místě v těsném
závěsu za Francií.
Mezi hlavní polské exportní komodity patří stroje a dopravní prostředky,
které tvořily 37,6 % objemu exportu,
tržní výrobky tříděné podle materiálu
(20,2 %) a potraviny (11,0 %). V polských
dovozech se nejvíce vyskytují stroje
a dopravní prostředky (33,5 %), tržní vý16
český exportér listopad 2014, číslo 8
Nejvyšší schodek české obchodní bilance s Polskem vykazuje oblast potravin. Na snímku
je jeden z polských podniků zaměřených na zpracování masa. foto: reuters
Státy v číslech
Vzájemná obchodní výměna České republiky a Polska (v mil. Kč)
212,0
200
190,4
150
vývoz do Polska
100
dovoz z Polska
50
0
11,9
10,0
Zdroj: ČSÚ
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
robky tříděné podle materiálu (17,3 %),
chemikálie (14,3 %) a minerální paliva
(11,5 %).
Vysoký nárůst objemu obchodů
Obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem v posledních dvaceti
letech postupně rostla a maximálního
rekordu (402 miliard korun) dosáhla
v roce 2013. Pro porovnání, obrat v roce
1993 byl pouhých 22 miliard korun.
Na rychlejší dynamice nabraly vzájemné obchodní vztahy po přistoupení obou
zemí do Evropské unie, kdy byly odstraněny poslední administrativní bariéry
v rámci jednotného trhu. Od roku 2004
se objevuje náš severní soused v první
pětici zemí, se kterými nejvíce obchodujeme, a v současné době je po Německu
a Slovensku naším třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem.
Podle údajů Českého statistického
úřadu tvořil v roce 2013 podíl obratu
zahraničního obchodu České republiky
s Polskem na našem celkovém obratu
zahraničního obchodu 6,7 % a Polsko se
umístilo po Německu (28,6 %) a Slovensku (7,3 %) na 3. místě mezi našimi
největšími světovými obchodními
partnery.
V žebříčku zemí, kam směřuje náš
vývoz, se s šestiprocentním podílem
umístilo Polsko na třetím místě, které
mu patří stabilně už od roku 2006.
Na českých dovozech se podílelo 7,5 %
Obchod s Polskem
402 mld. Kč
činila rekordní obchodní výměna
mezi Českou republikou a Polskem
v roce 2013. Obrat v roce 1993 byl
přitom jen 22 miliard korun.
a obhájilo též třetí pozici, na které se
úspěšně drží od roku 2009.
Z hlediska komoditní struktury se
v roce 2013 nejvíce podílely na celkovém obratu zahraničního obchodu mezi
Českou republikou a Polskem stroje
a dopravní prostředky (29,9 %) spolu
s tržními výrobky tříděnými podle materiálu (28,2 %).
Vzájemný obchod se v posledních 20
letech vyznačoval aktivní obchodní
bilancí v náš prospěch, pomineme-li
přechod do pasiva v roce 2009. V roce
2012 došlo ale ke změně trendu, začali
jsme z Polska více dovážet a bilance
přešla do pasiva, které se v roce 2013
prohloubilo na 21,6 miliardy korun.
Největší podíl na dovozech z Polska
měly ve sledovaném období tržní vý-
robky tříděné podle materiálu (29,5 %),
v těsném závěsu pak stroje a dopravní
prostředky (25,5 %). A je třeba i zmínit
11,3% podíl potravin, který je z hlediska
komodit nadprůměrný a kde vykazujeme i nejvyšší schodek obchodní bilance
(13,0 miliardy korun).
V našich vývozech do Polska byly
nejvíce zastoupeny stroje a dopravní
prostředky (34,8 %), tržní výrobky
(26,7 %) a dvouciferných hodnot podílu
dosáhly i chemikálie (12,1 %).
V podrobnějším členění můžeme
jmenovat na straně našich vývozních
položek například osobní automobily
a vozidla pro dopravu osob, díly a příslušenství motorových vozidel, železné
a ocelové polotovary, zařízení k automatizovanému zpracování dat, telekomunikační zařízení, výrobky z kovů,
tuky a rostlinné oleje, papír, lepenku,
uhlovodíky a jejich deriváty, uhlí a tak
dále.
Z Polska naopak nejvíce dovážíme
díly a příslušenství motorových vozidel,
železné a ocelové polotovary, motory,
měď, nábytek, prostředky k rozvodu
elektrické energie, telekomunikační
zařízení, předměty z plastických hmot,
ropné oleje, uhlí, potraviny atd.
Polsko, mimo výborné geografické
polohy a kulturní a jazykové blízkosti,
nabízí i velký trh s více než 38 miliony
obyvatel a je pro nás z obchodního
hlediska velmi atraktivní zemí.
český exportér listopad 2014, číslo 8
17
Pohled na region
Jako nejatraktivnější na trhu se jeví
chemický a farmaceutický průmysl
Česko je v Polsku největším investorem z nových
členských zemí EU. Zajímavým oborem z hlediska vývozu
k našim sousedům je kromě chemie a farmacie i optika.
P
olská ekonomika je ze tří pětin
saturována spotřebou domácností a je orientována na služby (63 % hrubého domácího
produktu). I přes nutnost reagovat
na změny v exportní orientaci a některá
doporučení ze strany OECD je Polsko
ratingovými agenturami vnímáno jako
spolehlivý partner (poslední hodnocení agentury Fitch je A- se stabilním
výhledem).
Chemický průmysl
České produkty jsou na polském trhu
dlouhodobě úspěšné, a to především
v naší doméně, kterou je strojírenství,
energetika a dopravní stroje a vozidla.
Pokud se však na polský trh podíváme
z hlediska budoucích příležitostí, měli
bychom zdůraznit rostoucí význam
chemického průmyslu. Tento sektor
získává čím dál důležitější postavení
z hlediska objemu tržeb v rámci zpracovatelského průmyslu – tvoří ho 234
společností, 70 farmaceutických výrobců a 634 producentů plastů. Zaměstnává
přes 246 tisíc lidí a jeho roční obrat činí
zhruba 20,5 miliardy eur. Polsko tak
získává významné místo na trhu střední
a východní Evropy, profiluje se však
i v rámci Evropské unie.
Z toho důvodu polský chemický průmysl v poslední době prochází procesem konsolidace a pokračující modernizace (například společnost Grupa Azoty
získala dominantní postavení na trhu
díky spojení společností ZA Tarnów,
ZA Kędzierzyn, ZCh Police, ZA Puławy
a Siarkopol, portfolio je široké od výroby hnojiv a chemikálií pro různé využití
až po výzkum a vývoj).
Z hlediska skladby trhu na základě produkce jsou nejvýznamnějším
segmentem mýdla a detergenty (24 %),
18
český exportér listopad 2014, číslo 8
Václav Hofman
analytik, Centrum informačních služeb,
CzechTrade
[email protected]
Struktura českého vývozu do Polska v roce 2013 (v milionech korun)
Sektor
Slévárenství, hutnictví a kovozpracující průmysl
Chemický a farmaceutický průmysl
Doprava
Strojírenství
Elektronika a elektrotechnika
Potravinářský průmysl
Ostatní
Těžařství
Textilní, oděvní a obuvnický průmysl
Dřevozpracující a papírenský průmysl
Sklářství a bižuterie
Mechanika, optika
Stavebnictví
Celkem
Objem vývozu z ČR
35 832
31 675
25 743
21 513
20 049
17 619
9510
9202
8274
5976
3791
1362
1357
191 902
Podíl
18,7 %
16,5 %
13,4 %
11,2 %
10,4 %
9,2 %
5,0 %
4,8 %
4,3 %
3,1 %
2,0 %
0,7 %
0,7 %
100,0 %
Zdroj: ČSÚ
plasty (20 %), organická chemie (15 %),
hnojiva (13 %) a barvy, laky a podobné
nátěrové hmoty (8 %).
V dlouhodobém horizontu předpokládáme, že Polsko bude reagovat
na zvýšenou poptávku evropských
zemí po polymerech a petrochemických produktech zintenzivněním
domácí produkce. Čeští podnikatelé
by mohli využít této situace a zároveň
faktu, že Česká republika v Polsku významně investovala (Česká republika
je totiž největším investorem v Polsku
z nových členských zemí Evropské
unie), a sílí také naše pozice v oblasti
poskytování služeb.
potravinářský průmysl
Potravinářský sektor patří k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím v Polsku
(nastartoval ho vstup Polska do EU
v roce 2004). Je přitom zajímavé,
že čeští podnikatelé jeho potenciál
dosud plně nevyužívají, a to i přes to,
že v Polsku zájem o kvalitní české
produkty nechybí. Skladba polské
potravinářské a zemědělské produkce
je neuvěřitelně pestrá, země je osmým největším exportérem potravin
v Evropské unii. Polsko se tak profiluje
v mnoha segmentech, jako je zpracování živočišných (maso, mléko) a rostlinných produktů (obilí, těstoviny, ovoce
a zelenina), ale i sekundární zpracování (pečivo, cukrovinky, koncentráty,
nealkoholické nápoje), a to i v případě,
kdy výroba vyžaduje moderní technologické postupy.
Příležitosti pro české exportéry leží
především v oblasti potravinářských
strojů a techniky a zemědělských strojů,
dále v oblasti kvality a zajištění unijních
standardů spolu s větší energetickou
efektivitou, ale i v oblasti bioproduktů. Díky těmto podmínkám a faktu,
že Polsko je v této oblasti otevřenou
zemí, je sektor vhodný i pro zahraniční
investice.
Pohled na region
energetika
Energetický trh v Polsku dnes saturují
především tepelné elektrárny na černé
a hnědé uhlí. V roce 2012 byly zdrojem
88,6 % elektrické energie, avšak přibližně 55 % těchto zařízení je dnes starších
30 let. Z důvodu přísnějších evropských
pravidel pro ochranu životního prostředí bude Polsko nuceno odstavit do roku
2030 z provozu téměř všechny staré
technologie.
Do roku 2030 se také předpokládá
všeobecný nárůst spotřeby elektřiny
a příliv investic zejména v oblasti renovace tepelných elektráren, výstavby
nukleárních zařízení a podpory technologií využívajících obnovitelné zdroje.
Ve snaze snížit produkci oxidu uhličitého se Polsko bude přiklánět k produkci
energie z jádra. Díky těmto faktorům
je Polsko neobyčejně zajímavým trhem
a příležitostí pro české energetické
firmy, investory a exportéry.
Česká republika může navíc i v tomto oboru těžit z faktu, že je v Polsku
významným investorem, a to právě
i v energetice. Historicky největší
českou investicí v zemi je převzetí dvou
elektráren ELCHO Chorzów ve Slezsku
a Skawina v Malopolsku od americké
firmy PSEG firmou ČEZ. Společnost má
záměr dále investovat přibližně jednu
miliardu eur na výstavbu nové plynové
elektrárny a proniknout i mezi místní
distribuční společnosti.
Další příležitosti vyplývají z detailnějšího pohledu na trh. Polsko má
oddělenou přenosovou a distribuční
soustavu. Zatímco přenos energie
spravuje a vlastní výhradně stát (PSE
Operator), distribuce je rozdělena mezi
pět podniků (Tauron Dystrybucja, PGE
Dystrybucja, Energa Operator, Enea
Operator a RWE Stoen Operator).
Výrobu energie zajišťují firmy PGE,
TAURON, Energa a Enea. PGE si drží
významný podíl produkce a je následován společností TAURON a Électricité
de France (EDF). Dohromady tyto
firmy produkují 61 % elektřiny. V roce
2012 bylo v Polsku 82 aktivních maloobchodních dodavatelů, avšak čtyři
z nich ovládali 86,9 % trhu.
Vývoj procesu privatizace polských
uhelných elektráren (o privatizaci
rozvodných energetických sítí se
neuvažuje) je v současnosti nejasný. To
ovšem neznamená, že by čeští investoři
(například ČEZ) měli být v tomto mezidobí pasivní. V případě, že by polská
vláda privatizační proces – byť nějak
modifikovaný – spustila, nabízí se zde
perspektivní segment: řada energe-
tických celků je vybavena výrobními
technologiemi české provenience,
které ovšem vyžadují generální rekonstrukci, a to včetně instalace odsiřovacích zařízení.
příležitosti pro české podniky
Z pohledu budoucích příležitostí pro
české exportéry na polském trhu se
jako nejatraktivnější obor jeví chemický a farmaceutický průmysl, a to nejen
šíří portfolia produktů s vysokou dynamikou růstu objemu, ale i vysokými
hodnotami tohoto ukazatele. Nejvyššího růstu dosahovaly plasty a výrobky
z nich (konkrétně polymery – průměrný roční růst 503 %). Dalšími zajímavými položkami jsou pak chemické organické výrobky, kaučuk (zdravotnické
výrobky z vulkanizovaného kaučuku)
a farmaceutické výrobky (neodměřené
léky).
Dalším oborem, jehož růst je pro český export zajímavý, je textilní, oděvní
a obuvnický průmysl. V rámci odvětví
rostl objem vývozu textilií (zejména
pletených), pánských obleků a košil
a pánských i dámských svrchníků
i bund.
Velmi zajímavým oborem z hlediska
českého vývozu je mechanika a optika.
Portfolio produktů sice nedosahuje
takové šíře jako v případě chemického
průmyslu či textilu a oděvů, nicméně
růst některých vybraných položek dosáhl velmi příznivých hodnot. Jedná se
konkrétně o dýchací přístroje (v případě
této položky jde velmi pravděpodobně
o jednorázový nárůst) a rentgenové
přístroje, jejichž průměrný roční růst se
pohyboval kolem 200 %.
Čeští exportéři tedy mají na polském
trhu co nabídnout, a to i v oborech
s vyšší přidanou hodnotou.
Vývoj přímých zahraničních investic do Polska (v milionech dolarů a podíl z HDP v %)
19 603
23 561
20 616
14 839
12 932
13 876
6059
5,7%
5,5%
2,8%
3,0%
3,0%
4,0%
1,2%
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: Unctad.org
obnovitelné zdroje energie
Tento sektor představuje potenciál
velké dynamiky růstu v následujících
letech, přestože půjde o prostředí se
silnou zahraniční konkurencí. Čeští
podnikatelé jsou na polském trhu velmi
dobře etablováni v oblasti dodávek
pro energetický průmysl a především
pro strojírenství a toho (vedle oblasti
služeb) můžeme využít při subdodávkách pro projekty obnovitelných zdrojů
energie.
Segment je zatím v začátcích a v současnosti se rozvíjejí hlavně projekty
větrných elektráren. I když je domácí
poptávka zatím malá, dynamicky roste
především v oblasti biomasy, následované biopalivy, vodními zdroji, bioplynem,
větrnými zdroji, tepelnými čerpadly,
geotermálními zdroji energie a minoritně i solární energií.
Polsko je vázáno evropskými cíli
v oblasti podílu obnovitelných zdrojů
na celkové spotřebě elektřiny, který by
měl do roku 2020 dosáhnout 15 %. Proto
země investorům nabízí velmi přátelské
podmínky a daňové úlevy. V současnosti patří mezi nejvýznamnější investory
společnosti Vortex, EDP, RWE, E.ON,
ČEZ, GDF Suez, Mitsui & J-Power,
Acciona (větrné parky), Dalkia (biomasa), Poldanor, AXZON Group (bioplyn).
Z domácích hráčů jsou významné investice společností Enea, Energa, Tauron
a PGE. Perspektivní jsou i dodávky
strojů, zařízení a komponent pro tento
sektor, kterými se v Polsku zabývá již
zhruba 200 společností.
český exportér listopad 2014, číslo 8
19
Novinky z teritoria
Krátce o Polsku
Dita Nedělková
vedoucí oddělení Centrum informačních
služeb, CzechTrade
[email protected]
Země chce exportovat ovoce do Indie
S dalším posilováním embarga na dovoz potravin ze strany
Ruska přesměrovalo Polsko své produkty na jiné trhy (například do Běloruska), ale poohlíží se i po vzdálenějších zahraničních trzích, jako je Indie. Prezident polské Asociace
pěstitelů ovoce Miroslav Maliszewski tvrdí, že má indický
trh velký potenciál, a odhaduje, že by na něm mohlo být
prodáno až na 100 tisíc tun ovoce ročně. Několik indických obchodníků v poslední době navštívilo Polsko, aby
prodiskutovali možné plány a dohody, i když by se mohly
vyskytnout problémy s technickými opatřeními. V předchozích letech Indie dovážela ovoce převážně z USA a Číny.
Podle
prezidenta
polské
Asociace
pěstitelů ovoce
má indický
trh velký
potenciál.
Odhaduje,
že by na něm
mohlo být
prodáno až
100 tisíc tun
ovoce ročně.
foto: reuters
trh s elektronikou
Zboží, které se tradičně vyváží z České republiky do Polska, představují elektrospotřebiče. Jedná se zejména o telefonní přístroje,
monitory, projektory, televizní přijímače a polotovary. Cena exportovaného zboží dosáhla v roce 2013 přibližně 20 miliard korun
a od začátku roku 2014 byla jeho hodnota odhadnuta na 14 miliard. Poptávka po elektronice se od roku 2012 neustále zvyšuje a během posledních let je na její špičce především prodej tabletů, elektronických knih a inteligentních telefonů. Digitalizace televizního
vysílání měla pozitivní dopad na prodej televizorů v letech 2012 a 2013. V letošním a nadcházejícím roce se naopak očekává snížení
zájmu spotřebitelů o digitální, smart a 3D televize. Snížení poptávky se v druhém pololetí 2014 očekává i u digitálních fotoaparátů
a kamer. Předpokládá se však, že polský trh s elektronikou i nadále poroste. Složená roční míra růstu pro období 2014–2018 se
odhaduje na 3,9 %.
obchod s Afrikou roste
Hodnota polských obchodů s Afrikou za rok 2013 dosáhla 4,5
miliardy dolarů. Letos od ledna do července činil objem obchodů
2,99 miliardy dolarů. K růstu přispívá i program GoAfrica, jehož
cílem je podpořit polské podnikatele v Africe. Program klade
důraz na dialog s africkými zeměmi, který se uskutečňuje především prostřednictvím oficiálních návštěv a ekonomických misí.
V roce 2013 proběhl polsko-africký kongres, který by měl posílit
vzájemnou ekonomickou spolupráci. Největšími africkými obchodními partnery Polska jsou Jihoafrická republika a Nigérie.
Výhodou Polska jako exportéra jsou nižší ceny ve srovnání se zeměmi západní Evropy. V souladu s polskou strategií diverzifikace
energetických zdrojů jsou potenciálními importními komoditami
z afrických zemí energetické suroviny a vzácné minerály.
Automobilový průmysl
Největší objem vývozu České republiky do Polska tvoří automobilový průmysl. Prognózy vývoje tamního trhu jsou příznivé,
jelikož evropská poptávka se všeobecně zotavuje. V porovnání
s únorem loňského roku vzrostla o 8 %. Důkazem zlepšení situace
je i chování velkých výrobců, například Volkswagenu nebo General Motors. VW se chystá investovat do výstavby nové výrobní
linky za 1,1 miliardy dolarů ve městě Wrzesnia, kde zaměstná
přibližně 2300 lidí a výrobu plánuje zahájit v roce 2016. Polsko
láká zahraniční investory zejména nízkými náklady na pracovní
sílu. Roční nárůst poptávky po motorových vozidlech pro období
2014–2018 se odhaduje na 11 %.
20
český exportér listopad 2014, číslo 8
Volkswagen chce investovat do výstavby nové výrobní linky
za 1,1 miliardy dolarů ve městě Wrzesnia. ilustrační foto: shutterstock
Informační servis pro exportéry
Pokračují vyjednávání o liberalizaci
transatlantického obchodu
Transatlantické obchodní a investiční partnerství
mezi USA a Evropskou unií bude dohodou obchodní,
nelze ale opomíjet ani strategické přínosy.
P
roces vyjednávání o liberalizaci
obchodu mezi Evropskou unií
a Spojenými státy americkými,
takzvané Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP),
prochází letos svou technickou fází.
Jako v případě každé obchodní dohody,
také u TTIP je nutné po počáteční euforii ze startu vyjednávání přejít od vzletných frází k technické práci na jednotlivých detailech.
Co se za uplynulých sedm kol jednání
událo? Podařilo se otevřít vyjednávání
o všech budoucích kapitolách, vyměnili jsme si první tarifní nabídky nebo
nabídky ve službách a ujasňujeme si
cíle u jednotlivých sektorů či ambice
v oblasti veřejných zakázek.
V polovině letošního roku logicky
došlo k určitému zpomalení tempa.
V listopadu se ujímá mandátu nová
Evropská komise v čele s předsedou
Jeanem-Claudem Junckerem. Jakkoliv
se změní některé osobnosti – portfolio
obchodu přejímá Cecilia Malmströmová
– na řadu aktivit naváže. TTIP zůstává
jednou z top 5 priorit.
Podobně i volební rok v USA do jisté
míry ovlivnil proces negociací. Vyjednávání o technických aspektech vždycky
nakonec dojde do úrovně, kdy je potřeba
politických rozhodnutí podložených silným mandátem. Na americké straně se
4. listopadu konaly takzvané „mid-term
elections“ do Kongresu. Nepředpokládají se zásadnější posuny na americkém
pozitivním přístupu k TTIP, ale je nutné
vyčkat do povolebních časů.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu
Vladimír Bärtl. foto: archiv MPo
Vzhledem k těmto událostem všichni předpokládáme, že začátkem roku
2015 se vyjednávání opět rozběhnou
původním tempem. Evropská unie
dále usiluje o ambiciózní a komplexní
dohodu, která se neomezí jen na eliminaci cel, ale dosáhne i zásadních
úspěchů při odstranění netarifních
překážek v klíčových sektorech, jako je
automobilový či zdravotnický průmysl,
farmaceutika či strojírenství, a přispěje
k většímu otevření evropského přístupu na americký trh veřejných zakázek.
Nešťastné události v našem východním
Vladimír Bärtl
náměstek ministra průmyslu a obchodu
[email protected]
sousedství opět umocnily i strategicko-politický význam transatlantických
vztahů. USA jsou kromě nejvýznamnějšího obchodního partnera i naším
klíčovým politickým spojencem. TTIP
bude dohodou obchodní, nicméně nelze
opomíjet některé strategické přínosy
– ať už hovoříme o posílení naší energetické bezpečnosti otevřením kanálu pro
dovoz zkapalněného plynu, či o větším
zpřístupnění stabilního amerického trhu
pro naše produkty.
Byť od úplného vstupu TTIP v platnost
nás pravděpodobně dělí ještě několik let,
věřím, že rok 2015 bude pro TTIP rokem
přelomovým a že se podaří významně
pokročit směrem k otevření amerického
trhu pro naše výrobky a služby.
Řada úkolů nás čeká i na naší domácí
frontě. I v Česku se TTIP stává citlivým
tématem obklopeným řadou mýtů – že
se jedná o tajnou dohodu vyjednávanou
za zavřenými dveřmi či že povede ke snížení evropských standardů ochrany
životního prostředí, práv spotřebitelů či
pracujících. My jsme připraveni i těmto
hlasům dát prostor, tak jako jsme dali
na mezinárodní konferenci k TTIP,
kterou jsme spolu s dalšími partnery zorganizovali 6. listopadu na VŠE
v Praze. Část argumentů je založena
na nedostatku informací, zde máme povinnost vysvětlovat. Jindy však na jiném
světonázoru. I tady musíme naslouchat
a zamýšlet se nad těmito podněty. Věřím, že cíl máme společný, tedy nastavit
spolupráci s USA tak, aby byla širokou
většinou vnímána jako prospěšná.
český exportér listopad 2014, číslo 8
21
Informační servis
České kotle uspěly ve Velké Británii
Kotle na biomasu si díky technologické vyspělosti
získaly ohlas jak mezi britskými distributory
a instalátory, tak mezi konečnými spotřebiteli.
Martin Macourek
ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade
v Londýně
[email protected]
K
ancelář CzechTrade v Londýně
zareagovala na aktuální vládní
dotace do oblasti obnovitelné
energetiky a vysokou místní
poptávku po ekologickém vytápění
a vytvořila český pavilon na veletrhu
Nextgen 2014 (8.–9. října, Stoneleigh
Park, Coventry). Česká expozice se
zaměřila výhradně na oblast vytápění
biomasou a tato volba se ukázala jako
správná cesta – technologická vyspělost
českých kotlů si rychle získala ohlas jak
mezi britskými distributory a instalátory, tak mezi konečnými spotřebiteli. Ti
ocenili zejména vysokou efektivitu, spolehlivost a příjemnou cenu produktů.
„Ocenili jsme hlavně rychlou práci
zástupců agentury CzechTrade v Londýně, díky které jsme se mohli veletrhu
zúčastnit, ačkoliv jsme projevili zájem
vyloženě na poslední chvíli,“ říká Ivan
Klíma, Sales & Marketing Manager společnosti Ponast. Luboš Pekárek z firmy
Viadrus dodává: „Účast na veletrhu
Nextgen 2014 pod záštitou agentury
CzechTrade pro nás byla ideální příležitostí ke zviditelnění na trhu obnovitelných zdrojů energie a k navázání
kontaktů ve Velké Británii. Spolupráci
s agenturou CzechTrade na zahraničních výstavách jsme letos využili již
několikrát.“
české pivo jako lákadlo
Podoba českého pavilonu odrážela
snahu vytvářet na akcích moderní
otevřené prostory v národních barvách
s dominancí české vlajky, které přímo
vybízely k aktivnímu vytváření kontaktů. Pět českých vystavovatelů z koncepce těžilo a během dvoudenní výstavy
navázalo řadu relevantních kontaktů,
k čemuž přispěla i strategicky zvolená poloha expozice u vstupu do haly.
Intenzivní marketingová podpora ze
strany londýnské kanceláře CzechTrade
– identifikace relevantních kontaktů
22
český exportér listopad 2014, číslo 8
Český pavilon na veletrhu Nextgen 2014. Foto: czechtrade
a jejich pozvání do českého pavilonu,
vytvoření brožury o českých vystavovatelích a letáku s přizváním na naši
networkingovou akci a zajištění jeho
umístění do všech konferenčních sálů
a k registračním přepážkám – znásobila
návštěvnost naší expozice. Vyvrcholením úsilí bylo networkingové odpoledne, při kterém bylo podáváno tradiční
české pivo z Pivovaru Vyškov, kterému
zastoupení CzechTrade Londýn pomáhá
vstoupit na britský trh. Společnosti
Viadrus a Benekovterm zde jednaly
s potenciálními obchodními zástupci
(Bentley, Treco, Innasol), zatímco firmy
Opop, Petrojet Trade a Ponast přímo
na místě prodávaly své kotle. Nextgen
2014 tak dokázal, že pro oblast biomasy
je ideální platformou.
česká řešení v oblasti energetiky
Českou expozici si pochvalovaly i britské firmy: „Příležitost účastnit se popr-
vé veletrhu Nextgen 2014 s agenturou
CzechTrade nás velice potěšila. Potkali
jsme zde řadu stávajících i nových kontaktů. Být součástí českého pavilonu
a zároveň potkat další české společnosti bylo skvělé,“ dodává Helen Blissettová ze společnosti Robus Energy, která
je britským partnerem firmy Opop.
Český pavilon je důkazem, že i s relativně malými finančními prostředky lze
být vysoce efektivní a směle soupeřit
s velkými hráči v oboru. Česká řešení v oblasti obnovitelné energetiky
bude CzechTrade Londýn podporovat
i nadále, neboť se dokážou rakouským
a německým nejen vyrovnat, ale díky
české kreativitě a inženýrské tradici je
v mnohých oblastech i předčit.
Pro více informací o dotačních programech organizuje CzechTrade Londýn 18. listopadu 2014 v Praze seminář
Obnovitelná energetika ve Velké Británii – nové výzvy a velké příležitosti.
Informační servis
Potřebujete pomoci s obchody v zahraničí?
Obraťte se na Klientské centrum pro export
Centrum zajišťuje služby, jako je příprava na obchodní
jednání či identifikace obchodních příležitostí.
K
lientské centrum pro export
(KCPE) představuje další důležitý krok ve snaze usnadnit
exportérům přístup k informacím a obchodním kontaktům v zahraničí. Exportérům nabízejí svou pomoc
jak zahraniční kanceláře CzechTrade,
tak i zastupitelské úřady České republiky. Firmy však mnohdy tápou, kam se
mají s dotazem obrátit. Potřebují jedno
místo, kde získají kvalifikovanou radu.
Tím je od 1. října právě KCPE.
Klientské centrum je společná aktivita
ministerstev zahraničních věcí a průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade.
Nachází se v pražském sídle agentury
a je připraveno zprostředkovat českým
firmám služby v zahraničí. Ty budou
podnikatelům poskytovány prostřednictvím jednotné zahraniční sítě, která
zahrnuje zastupitelské úřady a zahra-
niční kanceláře agentury CzechTrade.
Cílená pomoc je určena především
malým a středním firmám, ale může
být užitečná i velkým podnikům, které
mají zájem o zakázky většího rozsahu.
Základní služby, jako je příprava na obchodní jednání, identifikace obchodních
příležitostí nebo asistence při jednání
Zuzana Synková
ředitelka odboru exportního
zpravodajství a marketingu CzechTrade
[email protected]
s oficiálními institucemi či státními podniky, jsou poskytovány zdarma.
Jednou z aktivit KCPE je možnost
setkání exportérů s náměstky zmíněných ministerstev. Náměstek ministra
zahraničních věcí Martin Tlapa a náměstek ministra průmyslu a obchodu
Vladimír Bärtl společně nabídli českým
podnikatelům prostor k osobním konzultacím exportních příležitostí v KCPE
v sídle agentury CzechTrade. První dvě
kola proběhla už 22. října a 5. listopadu
a využily je například firmy z exportní
aliance Česká dobývací technika. Dalšího termínu 10. prosince je ještě možné se
zúčastnit. Vzhledem ke značnému zájmu
ze strany podnikatelů budou další termíny připraveny i pro rok 2015. Zájemci
o bližší informace a konzultace mohou
klientské centrum kontaktovat na adrese [email protected]
Přehledné videonávody radí, jak podnikat
N
ebaví vás zdlouhavé pročítání dokumentů a odborných
článků? Pak právě vám portál
BusinessInfo.cz nabízí sérii videonávodů Podnikatelský kompas, která
vám pomůže zorientovat se v problematice živností, daní, zakládání a fungování
podnikatelských subjektů či exportu.
Kompas přináší praktická témata hlavně
pro začínající podnikatele.
Videonávody ve tří- až pětiminutové
stopáži nabízejí instrukce k založení
firmy, sestavení podnikatelského plánu
či k tomu, jak postupovat při vyplňování
daňových přiznání a placení daní. Dozvíte se, jak pro svůj podnik najít vhodného
investora, získáte informace o exportu, problematice patentů či volných,
řemeslných, koncesovaných a vázaných
živností. Podnikatelský kompas (www.
businessinfo.cz/video) je přitom koncipován tak, aby videonávodům porozuměli
i začínající živnostníci a mohli se v problematice co nejlépe zorientovat.
S řešením problémů vám pomohou
experti a podnikatelé se zkušenostmi
v dané oblasti, informace poskytnou zástupci státní správy včetně ministerstva
průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade. Podnikatelský kompas budeme
dále rozšiřovat a uvítáme i vaše náměty.
Portál BusinessInfo.cz nabízí podnikatelům i další služby. V sekci e-Nástroje
najdete seznam formulářů státních
institucí. Ty nejdůležitější jsou interaktivní a můžete je elektronicky vyplnit
přímo prostřednictvím portálu. Kromě
standardních podnikatelských registrů
a databází a kalendáře akcí pro živnostníky, obchodníky, investory a exportéry
nám zde můžete on-line položit dotazy
na podnikání v České republice i v EU,
na které vám obratem odpovíme.
Jak bylo zmíněno, na portálu pro
podnikání a export BusinessInfo.cz,
jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu
a obchodu ČR, samozřejmě najdete i veškeré aktuální informace pro podnikatele
a odborné články v rubrikách Fáze
podnikání, Daně a účetnictví, Dotace
a financování, Zahraniční obchod, Legislativa, právo a Podnikatelské prostředí.
redakce BusinessInfo.cz, [email protected]
český exportér listopad 2014, číslo 8
23
Informační servis
SOLVIT pomohl řeckému občanovi
s proplacením hospitalizace v Česku
Nedorozumění se týkalo mimo jiné určení pohlaví
klienta, kdy z popisu případu nebylo zřejmé, zda jde
o muže, nebo ženu.
Č
eské centrum SOLVIT, které
je součástí celoevropské sítě
pro mimosoudní řešení sporů
občanů a podnikatelů s úřady
v EU, úspěšně řeší případy týkající se
nesprávné aplikace evropského práva. Jde o nejrůznější oblasti, od čistě
podnikatelských záležitostí až po otázky
sociálního zabezpečení.
SOLVIT však dokáže pomoci také
v oblasti zdravotní péče, jak dokazuje
případ řeckého občana, který sám marně usiloval o proplacení svých nákladů
spojených s jeho hospitalizací během
návštěvy České republiky.
Řecký občan během svého pobytu
v Česku utrpěl úraz a následně byl krátce hospitalizován v nemocnici. Evropským průkazem zdravotního pojištění
(EHIC) prokázal, že je řádně pojištěn,
a má tudíž nárok na veškerou nutnou
zdravotní péči za stejných podmínek
jako čeští občané. Problém však nastal
ve chvíli, kdy obdržel fakturu za náklady na hospitalizaci s tím, že předložený
EHIC patřil jiné osobě.
První nedorozumění se týkalo určení
pohlaví klienta, kdy z popisu věci
nebylo zřejmé, zda se jedná o muže či
ženu. České úřady se domnívaly, že jde
o ženu, avšak karta EHIC byla vystavena
na osobu mužského pohlaví. Dotazem
u partnerského SOLVIT centra však bylo
zjištěno, že došlo k omylu a jedná se
skutečně o muže.
Obdobnou peripetii způsobil nejednotný přepis příjmení klienta z řecké cyrilice do latinky, což vyvolalo mylný dojem,
že se jedná o dvě různé osoby. Konečně poslední nedorozumění se týkalo
křestního jména klienta, které si klient
nechal z praktických osobních důvodů
změnit. Po předložení kopie křestního
listu byla i tato věc vysvětlena.
24
ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2014, číslo 8
Markéta Pěčková
odbor evropských záležitostí
a vnitřního trhu, MPO
[email protected]
Síť center
SOLVIT je
mezinárodní,
pomohla tak
například
i britském
občanovi
žijícímu
v Bulharsku,
po němž byla
neprávem
požadována
úhrada
nákladů
na prohlídku
tamějším
lékařem.
ILUSTRACE:
EUROPA.EU
České SOLVIT centrum provedlo
právní analýzu případu a výsledky
provedeného šetření předložilo ministerstvu zdravotnictví, které následně
konstatovalo, že klient byl v době hospitalizace skutečně pojištěn, a nemusí
proto fakturu za hospitalizaci hradit.
Případ tak byl díky efektivní spolupráci
českého a řeckého SOLVIT centra úspěšně vyřešen. Tento případ nejen ilustruje
další nezanedbatelnou oblast, v níž
může SOLVIT občanům pomoci, ale také
upozorňuje na skutečnost, že evropská
kulturní různorodost může občas způsobit nedorozumění, která však mohou mít
zásadní dopad na postižené občany.
SOLVIT tvoří síť center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany úřadů v členských
státech EU, v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.
Účelem sítě SOLVIT je řešit rychle a efektivně konkrétní problémy občanů a podnikatelů a nabídnout alternativu ke zdlouhavým a mnohdy nákladným soudním
řízením. Na činnost národních SOLVIT center dohlíží Evropská komise, která
případně poskytuje i pomoc při řešení složitějších případů.
SOLVIT centra poskytují své služby bezplatně a výrazně rychleji než soudy. Bližší
informace naleznete na www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/solvit/. SOLVIT můžete
kontaktovat i přímo na adrese [email protected]
Informační servis
Firma uspěla v USA, Iráku i Austrálii
Se svými výrobky z oblasti plastikářského a gumárenského
průmyslu proniká společnost BOCO PARDUBICE machines
do celého světa. A její obrat roste.
Šárka Horská
marketingová specialistka, CzechTrade
[email protected]
Letecký snímek areálu společnosti BOCO PARDUBICE machines. Foto: ArchIv FIrmy
S
polečnost BOCO PARDUBICE
machines patří technologickým
zázemím a rozsahem nabízených služeb k předním firmám
v oblasti plastikářského a gumárenského průmyslu.
Z produkce společnosti můžeme
ve zkratce jmenovat například výrobu
a renovaci plastikářských a gumárenských šneků, komor, nástrojů, repasi
jednošnekových a dvoušnekových
(paralelních/kónických) vytlačovacích
extruderů, výrobu strojů a zařízení
pro odpadové hospodářství a skládky
a mnoho dalšího. Společnost byla založena v roce 1994.
Nyní se zaměřuje také na zastupování
významných zahraničních podniků, které taktéž působí na plastikářském trhu
a díky kterým firma svým zákazníkům
dodává ucelený sortiment doplňkových
zařízení a komponentů pro extruzní
technologické linky na plasty a gumu.
Obrat společnosti za rok 2013 činil 111
milionů korun, v roce 2014 už na začátku listopadu dosáhl 137 milionů a letos
celkově společnost předpokládá obrat
v minimální výši 150 milionů korun.
pravidelná školení
Zajímavostí je, že společnost pořádá
pro své zákazníky pravidelná školení
přímo ve firmách a také pravidelné
semináře z různých tematických okruhů, například z oblasti obsluhy strojů
a technologie zpracování plastů.
BOCO PARDUBICE machines je
úspěšná nejen v Česku, ale dokázala se
svou výrobou proniknout i na zahraniční trhy. Mezi země, kam svou produkci
vyváží, patří například Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo,
Bulharsko, Španělsko a Portugalsko.
Mezi vzdálenější trhy, kde společnost
získala zakázky, patří i Irák, Austrálie,
USA nebo Čína.
V rámci možností by také ráda pronikla i na ruský a litevský trh. A jaké
trhy považuje její obchodní ředitel
Dalibor Ježek za „obtížné“? Podle Ježka
je to vlivem odlišných zvyků a způsobů
obchodních jednání například Irák,
ale stejně tak do této skupiny spadá
i Německo. Němci jsou velcí patrioti
a upřednostňují vlastní firmy, proto je
velmi obtížné se v tamním prostředí
prosadit.
Úspěch v Německu
Při obchodování v této zemi společnost spolupracuje s agenturou
CzechTrade, jmenovitě se zahraniční
kanceláří v Düsseldorfu, díky níž se
firmě podařilo proniknout na tamní
trh. CzechTrade jí zajistil plný servis,
počínaje kontaktováním potenciálních
klientů, a poskytl i další podporu, aby
obchodní jednání v Německu proběhla
úspěšně.
BOCO a CzechTrade spolupracují
také při prezentaci společnosti formou
veletržních účastí. Dalibor Ježek hodnotí vzájemnou spolupráci jako přínosnou
a úspěšnou a BOCO podle něj plánuje
služeb agentury využít i při podpoře
obchodování na dalších trzích.
Proč společnost uspěla právě v Německu? Díky kvalitní produkci a službám, které jsou s ní spojeny. K úspěchu
přispěla i pružnost a flexibilita jednání,
ale důležitou úlohu sehrála také rychlost dodávky. Významnou roli hraje
i odbornost zaměstnanců.
A jaké jsou další plány společnosti?
Patří k nim investice do nových technologií a samozřejmě úspěšný vývoz.
český exportér listopad 2014, číslo 8
25
Informační servis pro podnikatele
Chorvatsko upravuje hospodaření
s vodou, je to šance pro české vývozce
Země musí po loňském vstupu do EU vyhovět novým
normám a zajistit vyšší ochranu životního prostředí.
Zbyněk Peška
ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Záhřebu
[email protected]
C
horvatsko je bezpochyby evropskou turistickou velmocí a mimořádně oblíbenou destinací
pro letní dovolené. Není zřejmě
moc obyvatel České republiky, kteří
ještě nebyli u Jadranu. Kromě Čechů,
kterých ročně přijede více než sedm set
tisíc, mají Chorvatsko ve velké oblibě
i Skandinávci a obyvatelé zemí bývalé
Jugoslávie. Turistika však není jen
moře, také chorvatské vnitrozemí skrývá mnohé dosud neobjevené poklady.
Překvapením tedy jistě není ani skutečnost, že „turistický průmysl“ patří
k rozvojovým prioritám chorvatského
hospodářství. Cestovní ruch, to jsou
především lidé. A lidé potřebují vodu.
A také ji znečišťují.
reforma hospodaření s vodou
Období od vstupu Chorvatské republiky do Evropské unie k 1. červenci 2013
se samozřejmě projevilo i v oblasti
zásobování vodou a zacházení s odpadními vodami. Přijetí, respektive příprava velkého počtu zákonných norem
v sektoru hospodaření s vodou ve velké
míře ovlivňuje zacházení s vodními
zdroji, jejich využití, způsoby úpravy
vody, její dopravu, distribuci a obchodování s ní.
Neméně důležitou problematiku
představuje opačný konec řetězce, tedy
odpadní vody. Současně s legislativními
kroky probíhá v Chorvatsku komplexní
reforma hospodaření s vodou na komunální úrovni. To s sebou nese řadu změn
v dosavadním systému. Projevuje se to
například v nutné konsolidaci vodohospodářských společností či v portfoliu činností, kterými se takové firmy
mohou zabývat.
V Chorvatsku se v současné době
připravuje či realizuje řada projektů s cílem co nejdříve přiblížit stav
26
český exportér listopad 2014, číslo 8
Využití moderních technologií může Chorvatsku i Česku pomoci
dosáhnout lepšího zvládání záplav. Na snímku je zaplavené město
Metković na jihu Chorvatska. Foto: reuters
Základní témata letošní konference Aktuální problematika zásobování vodou a odpadních vod:
nové zákonné regulativy a jejich aplikace
v praxi
měření odebraného, zpracovaného
a dodaného množství pitné vody, výpočet,
náklady a struktura ceny vody a služeb
příklady praktických zkušeností v přípravě dokumentace pro financování z prostředků fondů EU
čističky odpadních vod pro kvocient
znečištění EQ od 2000 do 15 000
hospodaření s vodou a odpadními
vodami na komunální úrovni standardům Evropské unie. Je zde snaha
zlepšit současný stav, rekonstruovat
a modernizovat stávající a budovat nové
systémy zásobování vodou a struktury úpravy odpadních vod. To by mělo
umožnit výraznější zvýšení počtu uživatelů veřejných sítí zásobování vodou
(odvodem odpadních vod) a celkového
standardu a komfortu obyvatel (a samozřejmě turistů). Nezanedbatelná je
přitom vyšší míra ochrany podzemních
i povrchových vod a životního prostředí
jako celku.
Problematice hospodaření s vodou
a odpadními vodami se soustavně
Informační servisInformační
pro podnikatele
servis
a dlouhodobě věnují chorvatské
ústřední orgány, jejich kompetentní
instituce i zájmová oborová sdružení.
Sdružení chorvatských vod a kanalizací ve spolupráci s Chorvatským svazem
stavebních inženýrů (pod záštitou
Ministerstva zemědělství Chorvatské
republiky a státní firmy Chorvatské
vody) každoročně organizují odborně-technicko-komerční konferenci Aktuální problematika zásobování vodou
a odpadních vod.
Letošní, již třináctý ročník se konal v Cavtatu ve dnech 22.–26. října.
Zúčastnilo se ho na 650 odborníků a 235
firem nejen z Chorvatska, ale i z dalších
19 evropských zemí. Konference je příležitostí zejména pro setkávání expertů
z regionu západního Balkánu, nicméně
stále rostoucí zájem projevují i zástupci
zemí západní a střední Evropy.
Problematika hospodaření s vodou
a odpadními vodami patří v bilaterálních ekonomických stycích České
republiky s Chorvatskem k oborovým
prioritám.
ekologie jako impulz pro ekonomiku
Česká republika je již tradičním účastníkem konference. Letos se na ní však
poprvé podílela formou české oficiální
účasti jako partnerská země a generální
sponzor. Tomu odpovídala i výrazná
prezentace českých firem a celková
reklama české účasti. Díky spolupráci
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
a Sdružení odpadních vod a kanalizací (SOVAK) zde vystoupilo 12 firem
z oboru.
Česká republika usiluje o to, aby
byla ochrana životního prostředí, jejíž
nedílnou součástí je i hospodaření
s vodou a odpadními vodami, vnímána jako efektivní způsob podpory
ekonomického růstu a vývoje a aby
byla důležitým výchozím bodem pro
zlepšení ekonomické konkurenceschopnosti a vytvoření výhodné pozice
do budoucnosti. Česko nabízí Chorvatsku například biologické čistírny
odpadních vod a technologie pro malé
vodní elektrárny.
Využití moderních technologií může
oběma státům pomoci dosáhnout
lepšího managementu záplav, které
jsou bohužel v Česku i v Chorvatsku
stále aktuálnější. Obě země mají s nimi
a s likvidací jejich následků čerstvé
Chorvatsko se snaží stav hospodaření s pitnou vodou a odpadními vodami
na komunální úrovni přiblížit standardům Evropské unie. Vznikají tak
i nové a rekonstruované čističky. ilustrační foto: shutterstock
zkušenosti. Konference se zúčastnil
velvyslanec České republiky v Chorvatsku Martin Košatka a také diplomat
zastupitelského úřadu České republiky
v Záhřebu pro ekonomické záležitosti
Bohuslav Zavadil. Oba pánové navštívili
českou expozici a setkali se s představiteli českých vystavovatelů. Projednali
s nimi možnosti spolupráce s velvyslanectvím při prosazování jejich vývozních zájmů v teritoriu.
Zahraniční kancelář v Záhřebu
Činnost zahraniční kanceláře České
agentury na podporu obchodu CzechTrade v Záhřebu se dlouhodobě soustřeďuje na tuto perspektivní oblast
spolupráce českých a chorvatských
subjektů. Vyhledává v této sféře příležitosti pro české firmy a podporuje jejich
zapojení do projektů zejména na úrovni
místních a regionálních samospráv.
I proto se na organizační přípravě
české účasti na konferenci podílel také
bývalý ředitel zahraniční kanceláře
CzechTrade v Záhřebu Robert Vindiš
a jeho nástupce Zbyněk Peška, který byl
na konferenci přítomen po celou dobu
jejího trvání.
Zahraniční kancelář v Záhřebu bude
v této praxi pokračovat i nadále a ráda
českým podnikatelským subjektům
poskytne podporu při vstupu na chorvatský trh a činnosti na něm.
český exportér listopad 2014, číslo 8
27
Informační servis
Odvětví služeb hýbe světem
Prostřednictvím dohod o liberalizaci obchodu
se státy zavazují odstranit omezení, která komplikují
podnikání v sektoru služeb.
Petr Fiala
oddělení společné obchodní politiky,
MPO
[email protected]
V
ícestranné Dohodě o obchodu
se službami (ve zkratce TiSA)
zatím není v České republice
věnováno mnoho pozornosti.
Sektor služeb má přitom v ekonomice
nezanedbatelný význam, mezinárodní
obchod se službami se rychle rozvíjí
a jeho liberalizace nabízí pro firmy i spotřebitele velké přínosy.
Služby představují téměř dvě třetiny
veškeré produkce světového hospodářství. Ve vyspělých zemích, včetně České
republiky, tento sektor také zaměstnává
nejvíce lidí. Ve statistikách mezinárodního obchodu nicméně zůstávají služby dosud spíše v pozadí. Skutečností je, že pro
celou řadu služeb nemá vývoz za hranice
velké opodstatnění. Nelze asi předpokládat, že by třeba kadeřnice vyhledávaly klienty v cizině. Pro mnohé služby
však nehrají geografické vzdálenosti
tak zásadní roli, příkladem mohou být
rozsáhlé stavební projekty. Pro dopravu
nebo cestovní ruch je navíc přecházení
hranic zcela přirozené.
Navíc zejména díky rozvoji moderních
technologií lze další typy služeb úspěšně
poskytovat i na dálku, ať už jde o vzdělávací kurzy, software, finanční služby,
nebo třeba architektonické projekty.
Rostoucího významu dále nabývají
služby, které jsou provázány s obchodem
se zbožím, například logistika, či s vývozem investičních celků, tedy stavební
práce, školení a další.
Trh služeb je ovšem stále silně regulován a obchodování je často obtížné.
Překážky, kterými je omezován mezinárodní pohyb služeb, jsou pak zátěží
pro vývozce a mohou komplikovat také
pohyb zboží nebo investic. Obchod se
službami nejvíce zatěžují různá pravidla, podmínky či omezení, které brání
přístupu poskytovatelů služeb z jedné
země na trh jiné země nebo je na tomto
trhu znevýhodňují. Mezi takové překážky patří povinnost založit na daném trhu
28
český exportér listopad 2014, číslo 8
Služby tvoří téměř dvě třetiny produkce
světového hospodářství. fOtO: HN – Lukáš BíBa
pobočku, zřídit dceřinou společnost
nebo využít místní prostředníky, dále
omezení množství poskytovatelů či
účasti zahraničního kapitálu, diskriminující požadavky pro získání nutných
povolení a další. Prostřednictvím dohod
o liberalizaci obchodu se proto státy
zavazují tato omezení odstranit a zajistit
zahraničním poskytovatelům služeb
spravedlivější podmínky.
Významnou příležitostí k dosažení rozsáhlé liberalizace mezinárodního trhu
služeb je v současné době dohoda TiSA.
Ta přináší obecný závazek nediskriminace, který zaručí cizím poskytovatelům
služeb na daném trhu podmínky srovnatelné s těmi, které platí pro domácí
subjekty. Dohoda tak zároveň povede
ke zvýšení předvídatelnosti při vstupu
na tyto trhy. TiSA přitom neomezí právo
států na regulaci, pokud daná regulace
nediskriminuje zahraniční subjekty.
V citlivých oblastech navíc ponechá
možnost zavádět libovolná opatření.
Pro Českou republiku nebudou závazky dohody TiSA znamenat výrazné
nároky. Trh služeb je již dnes výrazně
liberalizován a současná legislativa
zpravidla nestanovuje odlišné podmínky pro zahraniční subjekty. Stávající
omezení se týkají pouze citlivých oblastí,
jako je veřejné zdravotnictví, vzdělávání
či sociální zabezpečení, pro které budou
v dohodě zajištěny příslušné výjimky.
TiSA tedy nenaruší míru ochrany uživatelů a nebude vyžadovat úpravu české
legislativy. Dohoda je naopak příležitostí
dosáhnout srovnatelné míry liberalizace
také u obchodních partnerů, kteří dosud
omezují aktivity českých podniků nebo
je vystavují nejrůznějším diskriminačním podmínkám.
Vyjednávání dohody TiSA bylo zahájeno na začátku minulého roku a dokončeno má být před koncem roku 2015. Zatím
má dohoda 23 účastníků, kteří společně
reprezentují zhruba 70 procent mezinárodního obchodu se službami. Vedle EU
jsou to především Spojené státy, Japonsko, Kanada, Turecko a další. TiSA by
však měla zůstat otevřena také novým
účastníkům a do budoucna je zamýšleno
i její rozšíření na úroveň všech členů
Světové obchodní organizace.
Komerční prezentace
Metrostav finišuje na důležité silniční stavbě ve Varšavě
Do závěrečné třetiny prací na modernizaci 4,65 km dlouhého úseku hlavního silničního
průtahu S8 Varšavou vstoupila v minulých dnech největší česká stavební firma Metrostav.
Investorem stavby, jež má skončit v říjnu 2015, je GDDKiA (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad), polská obdoba českého Ředitelství silnic a dálnic. Ing. Radima Čápa,
ředitele výstavby Polsko, který vede společný 85členný česko‑polský tým na tomto projektu, jsme se zeptali, zda se požadavky na kvalitu staveb v Polsku liší od českých a jak
probíhá komunikace s investorem?
V Polsku, stejně jako v ČR, platí evropské unijní normy, které postupně nahrazují ty národní. A systém kvality na stavbě je
nastaven obdobně jako u našich dopravních staveb. Rozdíl je pouze ve velice
striktním dodržování požadavků a postupů popsaných ve smlouvě s investorem.
Komunikace s ním probíhá v několika
úrovních. Na stavbě jsou měsíčně pořádány kontrolní dny, jež jsou každý týden
doplněny technickými radami, které pořádá inženýr kontraktu. Polský systém
komunikace je náročnější na formální stránku věci, za rok trvání smlouvy jsme
si vyměnili s inženýrem kontraktu zhruba
2 300 dopisů.
• Čím je tato stavba
charakteristická?
Zajímavostí, ale pro nás spíše komplikací je, že 650 m dlouhý most Grota‑Roweckiego slouží nejen pro dopravu, ale též pro vedení hlavního vodovodu
a parovodu, a nachází se v chráněném
území Natura 2000. V městském prostředí
nesmí náš tým vedle přeložek a modernizace inženýrských sítí, stezek pro cyklisty,
protihlukových stěn, objektů veřejné
dopravy a světelného signalizačního zařízení opominout ani ekologické požadavky.
Dalšími milníky postupu českých stavbařů
jsou nyní výstavba 600 m dlouhé nájezdové rampy, zmiňovaný protihlukový tunel
a práce na druhé části mostu Grota‑Roweckiego přes Vislu.
Severní část protihlukového tunelu
• Každá stavba, a dopravní zvláště,
znamená zásah do životního
komfortu obyvatel. Jak vaši práci
hodnotí lidé v polské metropoli?
Potěšitelné jsou reakce laické i odborné
veřejnosti. Jaroslav Osowski říká: „Tempo
prací, které Češi nasadili, vzbuzuje u řady
Varšavanů uznání. Při takto rozsáhlých
investicích jsme zvyklí, že dochází ke zdržení. Zde je to však jinak. V úseku poblíž
Powązek dodavatel dokonce předběhl har-
dodrženy všechny termíny. Věřím, že práce
budou
postupovat
stejně i nadále.“
Radima Čápa všechna slova uznání těší
a věří, že i zbývající
práce a především přejímka stavby investorem dopadnou rovněž
úspěšně. A samozřejmě doufá, že pozitivní
reference usnadní cestu největší české stavební firmy k dalším zakázkám u našeho
severního souseda. Vzhledem k přetrvávající nelehké situaci stavebnictví v ČR jsou
zahraniční projekty alespoň částečnou
možností zachovat dlouho budované
a sehrané specializované týmy. Ty totiž
Zrekonstruovaný nájezd na hlavní trasu
monogram. Dosud si vysloužil jen samou
chválu.“ „Kéž by ostatní pracovali stejně,“
prohlásil Łukasz Lendner, ředitel Generálního ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) pro
oblast Mazovska. Společnosti Metrostav
pogratuloval také zástupce primátora Varšavy Jacek Wojciechowicz: „Mám radost
z toho, že jsme už v polovině a že byly
nyní, přes veškeré proklamace o zvyšování
rozsahu tuzemských infrastrukturních
investic, nacházejí uplatnění zejména mimo
ČR – v Norsku, Finsku, Bělorusku, na Slovensku, Islandu a řadě dalších zemí.
Rekonstrukce je zajímavá nejen finančním rozsahem – 5 miliard Kč, ale též
dobou výstavby – limitovaný čas 27 měsíců, včetně zpracování realizační dokumentace. Stavba spočívá v rozšíření dle
místních podmínek o jeden pruh v každém jízdním směru. Hlavní silniční průtah
polskou metropolí pak bude mít čtyři,
resp. pět jízdních pruhů v každém směru.
Zásadní částí stavby, která se nachází
na severním okraji centra Varšavy, jsou
inženýrské objekty, mj. 46 mostních
objektů a 600 m dlouhý zasklený protihlukový tunel. Největší pozornost veřejnosti poutá zejména modernizace nosné
konstrukce sedmipolového ocelového
mostu Generála Grota‑Roweckiego přes
řeku Vislu, a souvisejících mimoúrovňových křižovatek.
HN047092
Informační servis
Krátké zprávy ze světa
Dita Nedělková
vedoucí oddělení Centra informačních služeb,
CzechTrade
[email protected]
Ceny obilovin klesají
Podle Organizace pro výživu a zemědělství (Food
and Agriculture Organization) jsou potravinové
trhy stabilnější a ceny zemědělských komodit výrazně nižší, než tomu bylo v posledních
letech. Klíčovými faktory propadu světových
cen obilovin jsou velmi dobrá úroda a velké
rezervní zásoby. Podle současných předpovědí
by měla úroda pšenice v roce 2014 dosáhnout
rekordní úrovně, vysoké zůstávají i rezervy rýže,
které dostačují k pokrytí více než jedné třetiny
předpokládané spotřeby v období let 2015–2016.
Stejně tak poroste i produkce cukru, mírný
nárůst se očekává i u masa (ale ne dost, aby došlo
ke snížení cen) a mléka. Cenové trendy pro tyto
komodity na makroúrovni jsou užitečným indikátorem celosvětových trendů a mohou upozornit
na ohrožení spotřebitelských cen, ale nemusejí se
vždy promítnout do národních, regionálních nebo
lokálních trhů.
Podle současných předpovědí by měla úroda pšenice
v roce 2014 dosáhnout rekordní úrovně. Na snímku je
sklizeň v americkém státě Idaho. Foto: shutterstock
privatizace polských železnic
Polské státní železniční dráhy PKP se připravují na prodej akcií části svých dceřiných společností. Inspiroval je k tomu
úspěch veřejné nabídky akcií nákladní dopravy. PKP Intercity je část dálkové osobní dopravy a její akcie by měly být nabízeny na Varšavské burze cenných papírů. Zatím se nabídka akcií plánuje za dva nebo tři roky, ovšem s podmínkou dosažení
určité úrovně výnosů. Mezitím možná PKP prodá telekomunikační část společnosti TK Telekom, energetickou část PKP
Energetyka a dceřinou společnost PKP Informatyka. Nabídku pro investory, kteří by měli zájem o TK Telekom a PKP Energetyka, skupina zveřejní během následujících měsíců. Plánování prodeje PKP Informatyka by mělo začít počátkem příštího
roku.
Akciový trh saúdské Arábie se otevře cizincům
Polské železniční dráhy PKP se připravují na prodej akcií
části svých dceřiných společností. Foto: shutterstock
30
český exportér listopad 2014, číslo 8
Saúdská Arábie plánuje reformu pro podporu
diverzifikace ekonomiky, jejíž součástí by
mělo být i otevření burzy s cennými papíry
zahraničním investorům. Podle regulátora
akciového trhu by cizinci měli mít možnost
investovat do akcií kotovaných na saúdskoarabském trhu už v první polovině roku 2015.
Kolem 95 % akcií nyní drží obyvatelé Saúdské
Arábie, zbytek je v rukou cizinců, včetně
investorů ze zemí Perského zálivu. Burza
Tadawul je v současnosti otevřena k investování i pro osoby, které nejsou občany Saúdské
Arábie, avšak mají platné povolení k pobytu.
Cizinci mohou obchodovat pouze s finančními
instrumenty, jako jsou swapy a fondy obchodované na burze. Právě to by měla změnit
očekávaná reforma.
Informační servis
Japonsko je dnes podle objemu HDP na třetím místě na světě
za USA a Čínou. Na snímku je Tokio. Foto: shutterstock
ekonomická výkonnost Japonska
Světová banka i Mezinárodní měnový fond oznámily, že Japonsko je dnes podle objemu HDP na třetím místě za USA a Čínou. Po přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele bylo Japonsko v roce 2013 se 39,3 tisíce dolarů daleko za USA.
Americký občan totiž průměrně vytvoří zboží a služby o hodnotě přibližně 53 tisíc dolarů za rok. Čína vytvořila v témže roce
zboží a služby o téměř dvakrát vyšší hodnotě než Japonsko, ale po rozdělení HDP její masivní populační základnou je zřejmé,
že výkonnost jednoho obyvatele Číny je šestkrát menší než v případě obyvatel Japonska, tedy 6,5 tisíce dolarů za rok.
přesun textilní výroby do Vietnamu
Skupina TAL je jeden z největších výrobců pánských oděvů. Každá šestá košile prodaná v USA pochází právě z továren této skupiny. Její výroba je zatím z 12–15 % umístěna
ve Vietnamu, do dvou let se však plánuje navýšení tohoto
čísla až na 25 %, a to na úkor Číny, kde rostou náklady
na pracovní sílu. Tamní ceny práce podle předpokladů
dále porostou, a to i přes pokles cen bavlny. Čína totiž plánuje omezit dovoz bavlny, aby podpořila domácí pěstitele.
I když k vládním zásahům podle určitých zpráv možná nakonec nedojde, textilní společnosti stejně zvažují omezení
produkce v této zemi.
robotika povzbuzená stárnutím populace
Japonsko disponuje největší průmyslovou základnou pro
výrobu elektroniky a je označováno za jednu z nejinovativnějších zemí světa. Přesto se již dvě dekády potýká
s ekonomickou stagnací. Na obzoru se však objevují nové
plány řešení situace. Vláda totiž založila radu pro „robotickou revoluci“. Cílem pětiletého plánu je podpořit domácí
hospodářství a zvýšit export těchto výrobků a technologií. Společnost Panasonic přišla s novým robotem, který
slouží starším lidem jako pojízdné křeslo a zároveň postel.
Zdravotnictví a zlepšování domácí péče je jedním z velkých adeptů na uplatnění těchto výrobků. Právě stárnutí
populace je hlavním důvodem růstu poptávky. V roce 2015
by se objem prodeje měl pohybovat okolo 155 milionů dolarů a v roce 2035, kdy bude třetina Japonců ve věku nad
65 let, vzroste na 3,7 miliardy.
Textilní výroba se přesouvá z Číny do Vietnamu. Foto: reuters
český exportér listopad 2014, číslo 8
31
Kalendář akcí
Nejbližší akce exportního vzdělávání
25. 11. 2014 Brno
Finanční analýza podniku v praxi
Zdroje informací o finanční situaci podniku; klíčové pojmy z oblasti
finančního výkaznictví a hodnocení
výkonnosti; standardní a klíčové ukazatele ekonomické výkonnosti společnosti, jejich výhody a nevýhody a také
jejich praktické využití při finančním
řízení.
Cena: 2200 kč
26. 11. 2014 Praha
NĚMeCko – váš obchodní partner
Teritoriální konference a individuální
konzultace – jak se prosadit na německém trhu, tipy pro úspěšný export a exportní příležitosti; bankovní praxe při
financování exportu, právní a daňové
aspekty založení pobočky v Německu
a další informace.
Cena: zdarma
1. a 2. 12. 2014 Praha
obchodní vyjednávání, zvládání
námitek
Dvoudenní intenzivní seminář. Jeho
cílem je nalézt nová kreativní řešení obchodních případů v interakci
s kolegy z obchodní praxe. Dále bude
možné natrénovat „nanečisto“ strategie a techniky, které zajistí optimální
výsledek. Cenná je také bezprostřední zpětná vazba, která v praxi často
chybí.
Cena: 4400 kč
2. 12. 2014 Praha
AUstrÁLIe – rady a tipy pro české exportéry, obchodní a investiční příležitosti
Cílem semináře je dozvědět se, jak najít nové obchodní partnery v Austrálii
a jak s nimi efektivně komunikovat; co
očekávat a na co si dát pozor před vstupem na australský trh; jak dlouhodobě
a úspěšně obchodovat s australskými
partnery. Seminář umožní poznat australskou mentalitu a specifika tamního
trhu.
Cena: 600 kč
32
český exportér listopad 2014, číslo 8
Seminář na téma, jak se prosadit na německém trhu, se skuteční 26. listopadu
v Praze. Na snímku je Frankfurt nad Mohanem. foto: shutterstock
9. 12. 2014 Praha
12. 12. 2014 Praha
Umět stručně a přesvědčivě představit svoji nabídku patří mezi základní
obchodní dovednosti. A pokud představíte svůj nápad skutečně dobře, stane
se zázrak: získáte si důvěru, klient se
začne dívat na problém vašima očima
a přikloní se k návrhu, který nabízíte.
Jak se to dělá? Více na semináři.
Víte, že role designu je o to významnější, o co je konkurence na trhu vyrovnanější? Přijďte se dozvědět více o tom,
že design není jen umění, ale i marketingový nástroj vedoucí k vybudování
konkurenceschopné obchodní značky.
prezentace pro obchodní jednání a veletrhy
Cena: 2200 kč
Design pro konkurenceschopnost – průmyslový design jako součást komplexního brandingu
Cena: zdarma
Podrobné informace o seminářích (podrobnější anotace, údaje o lektorech,
místa konání, on-line přihlášky atd.) naleznete na www.exportnivzdelavani.cz
nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci/.
Kalendář akcí
Zahraniční veletrhy, kde mohou
firmy využít společnou prezentaci
2.–4. 12. 2014
nenty pro výrobní stroje. Kontakt:
[email protected]
Kontraktační B2B setkání, které českým
firmám umožňuje přímé jednání s nákupčími významných zahraničních firem
z oblasti leteckého a vesmírného průmyslu. Kontakt: [email protected]
92nd China Food & Drinks Fair, Chengdu, čína
AeroMArt, toulouse, Francie
26.–30. 3. 2015
Veletrh je mezinárodní událostí v oblasti
potravinářského průmyslu. Odborníky je
považovaný za vstupní bránu do západní Číny, jejíž trh se otevírá a má zájem
o zahraniční investice i zboží. Kontakt:
[email protected]
3.–6. 2. 2015
AQUA-tHerM, Moskva, rusko
Významný veletrh zaměřený na vodu,
topení a kanalizaci. Do velkých projektů zásobování vodou, vytápění nebo odvodu stočných a průmyslových vod jsou
zapojeny tisíce subdodavatelů. Exportní
možnosti se naskýtají i pro české firmy.
Kontakt: [email protected]
10.–12. 2. 2015
LogiMAt 2015, stuttgart, Německo
Veletrh intralogistiky, distribuce a informačních toků, který zahrnuje vybavení
pro sklady a provozy, zdvihací techniku,
manipulační zařízení, SW, služby. Na veletrhu se setkávají klíčové společnosti
z průmyslu, obchodu i služeb. Kontakt:
[email protected]
24.–27. 2. 2015
GeNerA 2015, Madrid, Španělsko
Nejnavštěvovanější veletrh energetiky
a životního prostředí na Iberském poloostrově. Zaměřuje se na energetickou
účinnost, fotovoltaiku, biopaliva, uhelnou energetiku, plynárenství a navazující
služby, tj. obory, ve kterých české společnosti nabízejí zajímavé produkty a řešení.
Kontakt: [email protected]
9.–13. 3. 2015
ImagineNano 2015, Bilbao, Španělsko
V oboru nanotechnologií české společnosti zaznamenávají světové úspěchy.
ImagineNano je veletrhem s širokou mezinárodní účastí, která vybízí k navázá-
30. 3. – 2. 4. 2015
HoteLex shanghai 2015, Šanghaj, čína
ní spolupráce s partnerskými institucemi a společnostmi. Kontakt:
[email protected]
Nejvýznamnější veletrh oblasti východní Číny pro vybavení hotelů – nábytek,
sklo, porcelán, stroje, potraviny a nápoje, catering, konvektomaty, textil atd.
Kontakt: [email protected] (potraviny), jana.vapenikova@
czechtrade.cz (užitkové zboží).
24.–25. 3. 2015
7.–10. 4. 2015
HOTELEX Shanghai 2013 foto: hotelex.cn
power & electricity World Africa,
Johannesburg, JAr
Rozvoj Jižní Afriky a potřebný růst
HDP jsou podmíněny rozvojem energetiky. Veletrh klasické energetiky, vody
a obnovitelných zdrojů je navštěvovaný
delegáty z celé subsaharské Afriky.
Kontakt: [email protected]
25.–27. 3. 2015
MtMs 2015, Brusel, Belgie
Nejvýznamnější veletrh průmyslových
subdodávek v Beneluxu – strojírenství,
obalový průmysl, zpracování kovů, plastů, kompozitů, automobilový průmysl.
MTMS je místem setkání výrobců, kteří
hledají nejnovější technologie a kompo-
Metalloobrabotka.svarka 2015, perm, rusko
Veletrh zaměřený na kovoobráběcí stroje
a zařízení, lisy, slévárenské zařízení, svářecí techniku, laserové zařízení aj. Kontakt:
[email protected]
26.–29. 5. 2015
subcontratación 2015, Bilbao, Španělsko
Veletrh strojírenských subdodávek je
určený hlavně malým a středním firmám.
Bilbao je centrem průmyslově nejrozvinutějšího španělského regionu Baskicko. Sídlí zde 90 % španělských výrobců
obráběcích strojů, elektrospotřebičů,
součástek pro automobilový nebo letecký průmysl. Kontakt:
[email protected]
Veletrhy jsou ideální příležitostí pro navázání vztahů se zahraničními partnery a představení firemní produkce. Pokud vás některý veletrh zaujal, kontaktujte garanta akce
pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo využití asistenčních služeb
zahraničních kanceláří CzechTrade. Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz.
český exportér listopad 2014, číslo 8
33
Slovníček/Kvíz
Základní fráze v Polsku
Dziękuję [džjenkuje]
Děkuji
Tak [tak]
Ano
Cześć [češč]
Ahoj
Nie ma za co [nje ma za co]
Není zač
Jak się masz? [jak še maš] (tykání)
Jak się Pan/Pani ma? [jak še pan/pani ma]
(vykání při otázce položené muži/ženě)
Jak se máte?
Nie rozumiem [nje rozumjem]
Nerozumím
Jestem z firmy… [jestem z firmy]
Jsem z firmy…
Nie [nje]
Ne
Dowidzenia [dovidzenia]
Na shledanou
Proszę [proše]
Prosím
Gdzie jest ulica…? [gdže jest ulica]
Kde je ulice…?
Przepraszam [pšeprašam]
Promiňte
Proszę o przysłanie mi informacji emailem
Zapłacę kartą [zapuace kartou]
[proše o pšysuaně mi informacji i-mejlem]
Pošlete mi informace e-mailem
Platit kartou
Zapłacę gotówką [zapuace gotuvkou]
Rozmowy handlowe [rozmovy handlove]
Platit hotově
Obchodní jednání
Towar [tovar]
Zboží
3.
Cena jest zbyt wysoka/niska
[cena jest zbyt vysoka/niska]
Cena je příliš vysoká/nízká
Argentina
34
ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2014, číslo 8
Chyby při vymáhání
pohledávek
v Německu
Další číslo časopisu
vyjde v HN 16. prosince
a v týdeníku Ekonom
18. prosince
A – Německo
B – Rusko
C – Čína
Kolik loni přibližně činila
v přepočtu průměrná
hrubá mzda v Polsku?
Co je to SOLVIT
a k čemu slouží?
A – síť center, která řeší
problémy způsobené nesprávnou aplikací evropského práva
B – síť center, která poskytuje informace týkající se
evropských programů pro
mladé lidi
C – síť center, která pomáhá nezaměstnaným v EU
Na zdrowie! [na zdrovje]
Na zdraví!
V příštím čísle Českého exportéra
Největším dovozcem
do Polska je:
A – 20 tisíc korun
B – 21 tisíc korun
C – 24 tisíc korun
Jmenuji se…
Mogę poprosić o zamówienie taksówki?
Umowa [umova]
2.
Nazywam się… [nazyvam še]
[moge poprošič o zamuvjenie taksuvki]
Můžete mi zavolat taxi?
Smlouva
1.
4.
Japonsko je podle
objemu HDP na:
A – 5. místě na světě
B – 10. místě na světě
C – 3. místě na světě
Odpovědi:
1. A, 2. C, 3. A, 4. C
Dzień dobry [dzieň dobry]
Dobrý den
Otázky:
HN047150
Exportní klub CzechTrade
Více kontaktů a exportních informací na váš stůl
•
•
•
•
•
Získejte jedinečné a ověřené informace ze zahraničních trhů
Zviditelněte vaši firmu v zahraničí
Objevujte nové příležitosti
Využívejte nových forem exportního vzdělávání
Sdílejte své zkušenosti s dalšími exportéry
www.czechtrade.cz
HN045748-10
Download

Byznys v Polsku