Člověk a příroda
Úvod
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Příručka pro implementaci
mediální výchovy do oblasti
Člověk a příroda
Mgr. Petra Zvarová
Brno 2012
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
0
Člověk a příroda
Úvod
Obsah
ÚVOD ........................................................................................................................................... 2
TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................................... 3
CO JE (A CO NENÍ) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA A PROČ JI VLASTNĚ UČIT ..................................................... 3
CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY .................................................................................................................... 4
ZAČLENĚNÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVY DO ŠVP A VÝUKY ............................................................................. 5
TEMATICKÉ OKRUHY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY.......................................................................................... 6
CHEMIE - NÁMĚTY PRO IMPLEMENTACI MEV: ............................................................................... 7
JE POUZE MÝDLO DOVE MÝDLEM NEUTRÁLNÍM? ......................................................................... 10
Pracovní list ....................................................................................................................................... 14
CHEMICKÁ HAVÁRIE 1 ................................................................................................................. 16
PRACOVNÍ LIST .................................................................................................................................. 19
CHEMICKÁ HAVÁRIE 2 ................................................................................................................. 21
BIOLOGIE - NÁMĚTY PRO IMPLEMENTACI MEV: .......................................................................... 24
PROČ SE MLUVÍ O SINICÍCH ANEB CO SE O NICH ŘÍKÁ A HLAVNĚ PROČ .......................................... 27
TVRZENÍ O SINICÍCH........................................................................................................................... 29
VESMÍR? AHA! ............................................................................................................................ 30
GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY ..................................................................................... 33
ZEMĚPIS - NÁMĚTY PRO IMPLEMENTACI MEV:............................................................................ 35
ROZBOR MENTÁLNÍCH MAP ........................................................................................................ 39
Úvod do mentálních map .................................................................................................................. 41
Mentální mapy světa – pracovní list ................................................................................................. 42
Návrh otázek pro analýzu .................................................................................................................. 46
MEDIÁLNÍ ANALÝZA PŘEDPOVĚDI POČASÍ .................................................................................... 47
Pracovní list k analýze předpovědí počasí ......................................................................................... 50
FOTOGRAFIE V ZEMĚPISE – PŘÍKLAD VYUŽITÍ V GEOGRAFII USA..................................................... 52
Pracovní list ....................................................................................................................................... 54
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
1
Člověk a příroda
Úvod
ÚVOD
Tato příručka vznikla jako jeden z metodických dokumentů v rámci projektu ESF Příroda v obrazech,
jehož cílem bylo propojení a implementace průřezových témat mediální a environmentální výchovy
na Gymnáziu INTEGRA BRNO a který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
rozpočtem České republiky. Příručka by tedy měla sloužit především jako podpora pro začlenění
průřezového tématu mediální výchova do jednotlivých předmětů.
Příručka je rozdělena na část teoretickou, jejímž cílem je připomenout základní informace týkající se
tohoto průřezového tématu, navrhnout jakým způsobem začlenit toto téma do školního vzdělávacího
programu a také vyvrátit častý názor pedagogů, že mediální výchova je záležitostí pouze českého
jazyka a informatiky.
Druhá rozsáhlejší část je část metodická obsahující návrhy konkrétních lekcí, přípravy do hodin či
projekty. Její součástí je také značné množství příloh a metodických listů, které mají pedagogům
usnadnit jejich práci. Všechny tyto materiály najdete i na přiloženém CD.
V závěru pak naleznete ještě seznam literatury, webových stránek a dalších odkazů týkajících se
problematiky médií a mediální výchovy, které můžete využít ve své pedagogické praxi či dalším studiu
daného tématu.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
2
Člověk a příroda
Úvod
TEORETICKÁ ČÁST
CO JE (A CO NENÍ) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA A PROČ JI VLASTNĚ UČIT
Mediální výchova je podle rámcového vzdělávacího programu jedním z průřezových témat. Mediální
výchova však není pouze naukou o tvorbě mediálního obsahu, je hlavně naukou o tom, jak tomuto
obsahu správně rozumět. Její náplní je tedy kritické vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu
médií a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií
ve společnosti a také tvorba mediálních sdělení a práce v realizačním týmu.
Důležité je uvědomit si, že ne vše, co se týká médií a co se ve škole o nich řekne, musí být mediální
výchovou. Mgr. Jaroslav Faltýn ve Světě průřezových témat 2 upozorňuje především na následující
případy: „Například žáci se seznamují s činností médií bez pochopení širších historických, sociálních a
politických souvislostí; hodnotí vybraná média stylem líbí/nelíbí, učitel předkládá žákům své představy
o estetické a etické hodnotě konkrétního média; žáci vytvářejí informační plakát; žáci hodnotí
(pozitivně či negativně) reklamu bez poučené analýzy a interpretace významů, se kterými daná
reklama pracuje; žáci „besedují“ s redaktorem televizního zpravodajství, aniž se dozvědí informace o
zrodu, konstrukci a cíli mediální zprávy.“1 Důležité tedy je, aby učitel žákům poskytl určitý vhled do
dané problematiky, aby získali podstatné informace, na jejichž základě pak budou nejen hodnotit, ale
hlavně analyzovat dané jevy. To vše je potřebné k tomu, aby si žáci uvědomili, že média se řídí svými
vlastními zákony.
Přínos mediální výchovy není jen v získání vědomostí o médiích a jejich fungování a osvojení si
dovedností týkajících se mediální tvorby, jak si učitelé často myslí. Dalším důvodem, proč mediální
výchovu vlastně učit, je také podpora žádoucích postojů a hodnot žáka. V neposlední řadě mediální
výchova také významně napomáhá rozvíjet a posilovat klíčové kompetence žáka. Toto průřezové
téma je také jednou z oblastí, kde můžeme přirozeně propojovat to, co žáci dobře znají, co je jim
přirozené s tím, co je chceme naučit. Navíc je tak vybavujeme nanejvýš praktickými znalostmi a
dovednostmi, které budou moci dnes a denně ve svém životě využívat a které jim napomohou v lepší
orientaci v současném značně komplikovaném světě.
1
Faltýn, J.: Možnosti uplatnění Mediální výchovy. Svět průřezových témat 2.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
3
Člověk a příroda
Úvod
CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY
Stručně řečeno cílem mediální výchovy je rozvíjet žáka tak, aby dosáhl určité úrovně mediální
gramotnosti. To v sobě zahrnuje jak osvojení si základních poznatků o roli a fungování současných
médií, tak získání určitých dovedností v oblasti tvorby mediálních sdělení a zapojení do mediální
komunikace.
Obvykle se setkáváme s následující klasifikací cílů mediální výchovy:

rozvíjení schopnosti analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od
nich

pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů

osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)

rozvíjení komunikačních schopností, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a
mluveného textu

rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci

získání představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické
společnosti vůbec

vytváření představy o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)

získání schopnosti samostatně se zapojit do mediální komunikace

využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu

získání schopnosti přizpůsobit vlastní činnost a potřebám a cílům týmu

využívání potenciálu médií jako zdroje informace, kvalitní zábavy i naplnění volného času

uvědomění si, že média neslouží jen k přenosu informací a pro „lidovou zábavu“, ale že každé
médium má schopnost vyjadřovat se také uměleckými prostředky

rozvíjení citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení

uvědomění si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho
naplnění

rozvíjení citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména
menšinách) i jednotlivci

napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti
za způsob jeho formulování a prezentace
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
4
Člověk a příroda
Úvod
ZAČLENĚNÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVY DO ŠVP A VÝUKY
Průřezová témata jsou dnes povinnou součástí základního vzdělávání, tzn. že škola je musí zařadit do
výuky, a tedy i do svého školního vzdělávacího programu. Je však záležitostí školy, jakým způsobem
to udělá. Možností se nabízí hned několik:

samostatný předmět dotovaný z disponibilních hodin

implementace jednotlivých tematických okruhů do vybraných předmětů

implementace mediální výchovy do všech předmětů

projekty

semináře
Aby však mediální výchova mohla být účinná, je ji třeba vždy propojit se vzdělávacím obsahem
konkrétních předmětů a s tím, co žáci znají ať už ze školy, nebo ze svého života mimo ni.
Mediální výchova má největší vazby na vzdělávací oblast Člověk a společnost, Jazyk a jazyková
komunikace, Informační a komunikační technologie a oblast Umění a kultura. Podíváme-li se však na
její cíle a některé tematické okruhy, je jasné, že se mediální výchova dá implementovat i do dalších
předmětů jiných vzdělávacích oblastí. Stejně tak se dá i propojit s dalšími průřezovými tématy. Zkuste
si pro zajímavost jednou roztřídit obsahy denního tisku či televizních novin a sami uvidíte, že média
zpracovávají obsahy týkající se nejen všech předmětů, ale i průřezových témat.
V hledání průniku mezi vaším oborem a mediální výchovou vám může být nápomocen Vennův
diagram (viz příloha) – stačí se jen zamyslet a odpovědět na několik otázek. Při hledání styčných ploch
mezi mediální výchovou a dalšími průřezovými tématy pak můžeme použít tzv. mediální kytičku (viz
příloha).
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
5
Člověk a příroda
Úvod
TEMATICKÉ OKRUHY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY
(podle RVP pro základní vzdělávání)
Tematické okruhy receptivních činností:

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

stavba mediálních sdělení

vnímání autora mediálních sdělení

fungování a vliv médií ve společnosti
Tematické okruhy produktivních činností:

tvorba mediálního sdělení

práce v realizačním týmu
Zdroje:
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, o. s., Kladno 2008.
Svět průřezových témat 2.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
6
Člověk a příroda
Chemie – náměty pro implementaci MeV
Chemie - náměty pro implementaci MeV:
Návrhy lekcí:
o zásady bezpečné práce

natočení výukového materiálu – tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
o chemie v životě člověka

hledání článků, zpráv, reklam atd. nějak se dotýkajících chemie (vhodné jako domácí úkol)
a následná práce s nimi – fungování a vliv médií ve společnosti, kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení, stavba mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a
reality
o chemie a její dopad na přírodu

pozitivní využití chemie v přírodě???, srovnat s tím, jak je působení chemie na přírodu
prezentováno jednostranně??? – fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace
vztahu mediálních sdělení a reality
o voda – druhy vod, výroba pitné vody, čištění odpadních vod

reportáž o výrobě pitné vody nebo o čištění odpadních vod – tvorba mediálního sdělení,
práce v realizačním týmu

reklamy na balenou vodu (srovnání kvality s pitnou vodou „z kohoutku“) – kritické čtení
a vnímání mediálních sdělení
o kyselost a zásaditost (ph)

analýza reklamních sdělení, kde se argumentuje faktorem ph (součástí lekce měření ph u
vybraných kosmetických výrobků a srovnání s argumentací a působením reklam) –
interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení,
stavba mediálních sdělení, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
o léčiva a návykové látky

léčiva a jejich vnímání (najít mediální výstupy, kde se mluví o léčivech + rozebrat, jak
jsou interpretovány – reklama (pozitivně), zprávy (pozitivně i negativně) + rozbor –
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
7
Člověk a příroda
Chemie – náměty pro implementaci MeV
kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a
reality
o mimořádné události – havárie, úniky nebezpečných látek

varování obyvatel – mj. fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení
médií ve společnosti, role médií v životě jednotlivce

práce s články zachycujícími chemické havárie – mj. interpretace vztahu mediálních
sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování
a vliv médií ve společnosti

tvorba varovné zprávy – tvorba mediálního sdělení
Výše uvedené body lze využít v lekci zaměřené na tvorbu modelové situace – únik
nebezpečné látky. Žáky lze rozdělit do několika skupin, každá skupina má za úkol vytvořit
krizový scénář postupu při likvidaci havárie a varování a následného informování obyvatel.
Může se jednat vždy o stejný typ havárie, nebo každá skupina může mít zadán jiný typ
chemické havárie. Lekci lze završit diskusí o důležitosti médií v takovýchto okamžicích a
analýzou skutečných zpráv (novinových, televizních) a jejich porovnáním se zprávami
studentů.
o základní živiny – cukry, tuky, bílkoviny

zjednodušující či zavádějící tvrzení v reklamách – interpretace vztahu mediálních sdělení
a reality, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti
o popularizace chemie

tvorba mediálního sdělení – vytvořit video, článek, který má vést k popularizaci chemie
o chemické pokusy

tvorba mediálního sdělení – zachycení pokusu různými mediálními záznamy – článekreportáž, fotografie, video a jejich srovnání či pouze natočení výukového materiálu
Další tematické celky vhodné k napojení na mediální výchovu či k modifikaci výše uvedených
námětů:
o vzduch – faktory ovlivňující čistotu ovzduší
o dokáže vysvětlit podstatu koroze a navrhne způsob ochrany předmětů před korozí
o paliva (ropa, zemní plyn, uhlí)
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
8
Člověk a příroda
Chemie – náměty pro implementaci MeV
o chápe princip fungování enzymů a dalších biokatalyzátorů jako např. hormonů a vitamínů
o detergenty, pesticidy, insekticidy
o průmyslová hnojiva
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
9
Člověk a příroda
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Madarászová
Anotace
Žáci by se měli blíže seznámit s podstatou a strukturou reklamy, uvědomit si, jakým způsobem bývá
reklama zařazena v médiích a co je jejím cílem. Žáci by na základě experimentálního zjištění měli
kriticky posoudit informace sdělované reklamou a uvědomit si, že reklama má za úkol diváka
přesvědčit, ne zcela informovat. Studenti vlastním laboratorním pokusem posoudí pH různých
značek mýdel. Budou k tomu používat univerzální lakmusové papírky, pH metry, nebo papírky
napuštěné přírodním indikátorem (výluh z červeného zelí, anthokyany).
Klíčové pojmy :
skladba a úloha reklamy, kritické myšlení, pH neutrální, zásadité, kyselé, indikátor
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
chemie
tercie (13-14 let) a odpovídají ročník ZŠ
45 minut
mýdla různých značek, indikátory pH
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
OSV
biologie
interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
kritické hodnocení mediálního sdělení na základě výsledků
experimentu
kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě
zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
laboratorní experiment
Výukové metody a strategie
Obsah:
1) Úvod
Seznámení žáků s tématem lekce, zopakování rozsahu stupnice pH a barvení indikátorů (viz pracovní
list)
2 )Motivace
Video reklamy na mýdlo s neutrálním pH. Obrázky různých mýdel dostupných u nás na trhu.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
10
Člověk a příroda
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
3) Pokusy
Studenti laboratorním pokusem zjistí hodnotu pH různých mýdel. Budou k tomu používat univerzální
lakmusové papírky, pH metry, nebo papírky napuštěné přírodním indikátorem (výluh z červeného
zelí, antokyany). Na základě barevných odlišností posoudí pH různých značek mýdel. K přesnému
změření hodnoty pH použijí pH metr.
4) Závěr
Žáci zjistí, že mýdlo Dove není jediným neutrálním mýdlem na trhu, a uvědomí si, že obsah reklamy je
zavádějící.
Přílohy:
Obrázky jednotlivých mýdel
Pracovní list
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
11
Člověk a příroda
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
12
Člověk a příroda
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
13
Člověk a příroda
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
Pracovní list
1. Hodnota pH je definována jako záporně vzatý dekadický logaritmus koncentrace vodíkových kationtů,
resp. oxoniových kationtů ve vodných roztocích
pH = - log( c(H3O+) .
Podle této koncentrace rozlišujeme tři typy roztoků: zásaditý, neutrální a kyselý
Doplň výše uvedené pojmy do jednotlivých rámečků na stupnici pH.
0
7
14
2. Odhadněte velikost pH jednotlivých značek mýdel a seřaďte je od nejkyselejších po nejvíc zásadité.
Značka mýdla
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Odhad pH
14
Člověk a příroda
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
3. Indikátory jsou látky, které mění barvu v závislosti na změně pH roztoků. Do následující tabulky
doplň zbarvení indikátorů.
Indikátor/zbarvení
Ph < 7
Ph=7
pH>7
Lakmus
Fenolftalein
Výluh z červeného zelí
4. Na základě experimentu doplň následující tabulku:
Značka mýdla
Zbarvení lakmusu
Zbarvení výluhu
z červeného zelí
Změřené pH
5. Pokuste se vysvětlit, proč některá mýdla mají odlišné hodnoty pH. Na čem výsledné pH produktu
závisí?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
15
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
Chemická havárie 1
Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Madarászová
Anotace
Cílem hodiny je seznámit studenty s chemickými haváriemi a úlohou médií v těchto situacích,
porovnání jazykových stylů různých mediálních sdělení, porozumění textu a schopnost vybrat z něj
důležité informace. Práce v realizačním týmu bude obnášet tvorbu vlastního mediálního sdělení o
chemické havárii, přičemž studenti budou vybírat vhodné výrazové prostředky a sestavovat vhodné
a věcně správné sdělení o dané situaci. Pochopí tak zákonitosti výběru a užití písma a výrazovou,
estetickou a sdělovací funkci mediálních sdělení daného typu.
Klíčové pojmy:
chemická havárie, práce s textem, mediální sdělení
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
chemie
kvarta (14-15 let) a odpovídající ročník ZŠ
2-3 vyučovací hodiny
internet
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
EV, VMEGS
biologie, OZČ
stavba mediálních sdělení
žák pochopí zákonitosti vzniku mediálních sdělení, vliv
mediálních sdělení na společnost
tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
skupinová práce
Obsah:
1) Seznámení žáků s tématem lekce, vysvětlení základních pojmů.
Chemická havárie = havárie spojená s únikem nebezpečných chemických látek
Nebezpečná chemická látka = toxická nebo zdraví škodlivá látka, které po vdechnutí, požití nebo
proniknutí kůží může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví, nebo smrt. Nebezpečné, ale
nikoliv z pohledu toxikologa, jsou rovněž látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi.
Velmi často jsou ale tyto látky také jedovaté.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
16
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
Chemická nehoda = chemická havárie menšího rozsahu
Žáky informujeme o největší chemické havárii v Bhopálu v roce 1984 (viz příloha 1). Dále diskutujeme
se studenty o tom, zda o nějaké havárii spojené s únikem chemické látky poslední dobou slyšeli nebo
četli, případně jakého byla rozsahu a jak byla informace podávána v různých typech médií
(internetový článek vs. reportáž ve zprávách vs. článek v různých typech novin a časopisů).
Vybereme podle aktuálnosti článek nebo reportáž týkající se havárie z poslední doby a pustíme či
přečteme ji žákům.
Např: http://zpravy.idnes.cz/jedovaty-kal-zabil-v-madarsku-pet-lidi-vcetne-dvou-deti-p1x-
/zahranicni.asp?c=A101005_072738_zahranicni_stf
Upozorníme studenty, že běžně se v médiích setkávají také s jinými typy chemických havárií, jako je
převrácení cisterny převážející žíraviny nebo kapalná paliva.
http://www.zachranny-kruh.cz/chemicka_havarie_ochromila_spojeni_mezi_kraji.html
2) Práce ve skupině
Rozdělíme třídu do skupin a necháme je na internetu najít další články s podobnou tématikou. Jejich
úkolem bude vyplnit pracovní list (viz přílohy), v jehož rámci vytvoří i vlastní zprávu o chemické
havárii.
3) Prezentace, závěr
Jednotlivé skupiny prezentují své zprávy ostatním. Poté s žáky diskutujeme, zda jejich články byly
úplné a dostačující. Zaměřujeme se na použité jazykové prostředky, slovní obraty, strukturu textu a
porovnáváme je s texty, s kterými se žáci v dané lekci již setkali.
Přílohy:
Příloha č. 1 - Informace o největší chemické havárii v v indickém Bhopálu (1984)
Příloha č. 2 - Pracovní list
Katastrofa v Bhópálu je největší známá průmyslová havárie v historii. Během 3 dnů po havárii
zemřelo přibližně 8 000 lidí. Do dnešního dne zemřelo přibližně 20 000 lidí. Celkový počet zasažených
lidí dosáhl počtu 520 000. V noci z 2. na 3. prosince roku 1984 se udála v indickém městě Bhópál
průmyslová katastrofa v chemické továrně patřící společnosti Union Carbide. Během nehody uniklo
do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu, kyanovodíku a dalších látek poškozující lidské zdraví.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
17
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
Více viz http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=60
Na tuto zprávu navazuje článek:
http://zpravy.idnes.cz/ctvrt-stoleti-po-nejvetsi-prumyslove-havarii-ceka-bhopal-naspravedlnost-15x-/zahranicni.asp?c=A091202_153035_zahranicni_ash
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
18
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
PRACOVNÍ LIST
1. Vyhledejte na internetu zprávy týkající se úniku chemické látky a popište, kde, kdy a jakým
způsobem k havárii došlo, co bylo její příčinou a jaké bude mít následky.
2. Jak můžeme být informováni o tom, že se někde stala chemická havárie? Najdi aspoň pět způsobů:
1………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
2………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
3………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
4………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
5………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
19
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
3. Doplň tísňová čísla, na která byste volali v případě havárie.
ZÁCHRANNÁ SLUŽBA…………………………………………………….
POŽÁRNÍ OCHRANA………………………………………………………
POLICIE ČR………………………………………………………………………
EVROPSKÉ ČÍSLO TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ………………………………
4. Zkuste napsat novinový článek o úniku chemické látky:
a) Došlo k havárii lodě přepravující kyselinu sírovou
b) Z chemické továrny do ovzduší uniklo větší množství chlóru
c) Cisterna přepravující kyselinu dusičnou se převrátila a kyselina unikla do místní řeky
d) Jedovatý sulfan unikl z čínské továrny na výrobu hnojiv
Pomocí internetu zjistěte, jak dané látky ohrozí okolí havárie, zda můžou být smrtelně nebezpečné
pro lidi, kteří se vyskytnout v bezprostřední blízkosti.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
20
Člověk a příroda
Chemická havárie 2
Chemická havárie 2
Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Madarászová
Anotace
Hodina navazuje na lekci Chemická havárie 1. Je mezioborovou lekcí, která provazuje chemii s IVT a
OZČ. Jejím cílem je seznámit studenty s hlavními zásadami chování při chemických haváriích a
mimořádných situacích. Žáci se také naučí základní principy natáčení instruktážního videa, kterým
demonstrativně předvedou lidem, jak se mají zachovat při úniku chemické látky, případně jaké
ochranné prostředky mají použít.
Klíčové pojmy:
chemická havárie, instruktážní video
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Chemie
Kvarta (14-15 let) a odpovídající ročník ZŠ
2 vyučovací hodiny
učebnice Chemie 9 (FRAUS), Internet, kamera, střižna
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
EV
Biologie, OZČ, IVT
Stavba mediálních sdělení, práce v realizačním týmu
- Přispívá k využívání vlastních schopností v týmové
práci
- Vede k osvojení základních principů vzniku
mediálních obsahů
- kompetence pracovní
- kompetence osobní
- kompetence k řešení problémů
- kompetence komunikační
Skupinová práce
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
21
Člověk a příroda
Chemická havárie 2
Obsah:
1) Úvod
Seznámíme studenty se základními postupy při úniku chemické látky. Velmi vhodnou pomůckou je
například učebnice Chemie 9 z nakladatelství Fraus, strana 103-105, která podává přehled o
základních bezpečnostních zásadách chování při úniku nebezpečné látky. Pomocí vtipných obrázků si
tak studenti jednoduše zapamatují, jak se v takové situaci zachovat.
Následuje samostudium vtipných obrázků a možnost prezentace nabitých poznatků, diskuze
doplňujících otázek s učitelem či sdělení vlastních zážitků (učitele nebo studentů).
2) Instruktážní video
Seznámíme studenty s instruktážním videem, jeho úlohou, hlavními principy jeho tvorby, případně s
chybami, kterých by se při natáčení a střihu mohli dopustit.
Instruktážní film může velmi dobře nahradit různé tištěné návody s obrázky, jelikož video nám dává
výhodu reálného času. Film by měl být co nejvíce věcný a neměl by obsahovat zbytečné "umělecké"
záběry a efekty. Ty zbytečně odvádí pozornost od hlavního motivu. Délka filmu by neměla být
zbytečně dlouhá.
Na úvod instruktážního filmu sdělíme divákovi, čeho se film týká, případně co je zapotřebí za nástroje
a další podmínky práce. Figurant, který vykonává činnost, by měl být oblečen bez výstřelků a
vykonávat jednotlivé úkony pomalu a v ukázkové kvalitě. Je vhodné točit hlavně detailní záběry
činnosti figuranta (většinou ruce), které jsou občas prokládány celky. Na konec filmu se hodí zařadit
stručné zopakování hlavních bodů instruktáže.
Namluvený komentář je vhodné namluvit až při střihu na externí mikrofon klidným a neutrálním
hlasem. Hudební podkres se může hodit, ovšem pokud možno bez zpěvu a potichu tak, aby byl dobře
slyšet komentář. Vhodné mohou být různé hudební smyčky.
Nejčastější chyby - zbytečné efekty, figurant nezvládá úkony v perfektní kvalitě, mluvený komentář
prováděný při natáčení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
22
Člověk a příroda
Chemická havárie 2
Střih videa - vhodnými prolínačkami oddělujeme logické celky, detailní prostřihy vhodně doplňující
celkové záběry, vysvětlující titulky.
Poté, co studenty seznámíme se zásadami tvorby instruktážního videa, studenty rozdělíme do
realizačních týmů a necháme je takovou instruktáž natočit. V hodinách informatiky studenti video
sestříhají a upraví do konečné podoby.
4) Závěr
V následující hodině studenti prezentují své výtvory. Společně si zopakujeme hlavní zásady
bezpečnosti chování při úniku nebezpečné látky a na videu poukazujeme na základní prvky
instruktážního filmu.
Zdroje:
Škoda J., Doulík P.: Chemie učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia 9, Fraus, 2007
http://www.cdmvt.zcu.cz/storage/navody/video_pro_kazdeho/zacatek/druhy.html
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
23
Člověk a příroda
Biologie – náměty pro implementaci Mev
Biologie - náměty pro implementaci MeV:
Návrhy lekcí:

řasy – sinice
o nenáročná aktivita v rámci hodiny (např. jako vstupní motivace), kde se žáci
s pojmem sinice setkali (v létě u vody, v médiích), proč média o tomto jevu informují
– fungování a vliv médií ve společnosti, lze navázat také na konkrétní lokality, řešení
problému na tomto konkrétním místě

obojživelníci, plazi, ptáci, savci - žák se začíná učit vytvářet referát
o práce s odbornými či populárně-naučnými články, rozdíly v podobě článků, výběru
jazykových prostředků atd. v závislosti na adresátovi (odborník, laik), rozbor stavby
článku – stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení

zjednodušování v médiích – na příkladu nějakého učiva (co se stane, když vynecháme některé
informace…) – úkolem bude napsat různě dlouhý článek (podle toho, kolik místo potřebují
noviny zaplnit)

energie – druhy, plýtvání, alternativní zdroje
o práce s články či jinými mediálními výstupy, které přistupují k tématu z různých úhlů
pohledu – vnímání autora mediálních sdělení (identifikování postojů a názorů autora,
výběr výrazových prostředků z hlediska záměru autora atd.)

vývoj člověka
o práce s dokumentem Putování s pravěkými lidmi – fakta versus hypotézy,
rekonstrukce vývoje, informační zdroje– interpretace vztahu mediálních sdělení a
reality, stavba mediálních sdělení

opěrná a pohybová soustava, trávicí soustava, vylučovací soustava
o příklady reklam a jejich analýza + doplnění o odborné informace + zpětná reflexe
možného účinku nabízených produktů + jaké prostředky reklamy využívají
k přesvědčení – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu
mediálních sdělení a reality

smyslové orgány
o reklama a její působení na člověka skrze smysly – stavba mediálních sdělení, kritické
čtení a vnímání mediálních sdělení

rozdíly života a bydlení ve městě a na vesnici
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
24
Člověk a příroda
Biologie – náměty pro implementaci Mev
o stereotypy v médiích, nejlépe jako vstupní aktivita – jak bývá nejčastěji zachycen
(vizuálně) a popisován (verbálně) v médiích život na vesnici a ve městě – interpretace
vztahu mediálních sdělení

odpady
o sociální spoty směřované k třídění odpadů a jejich rozbor (druhy reklamy, funkce
sociální reklamy, sociální spoty věnované třídění odpadů a analýza jejich výrazových
prostředků) – fungování a vliv médií ve společnosti, kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení

ekologie v Brně
o tvorba mediální kampaně na podporu ekologických aktivit či jedné konkrétní aktivity
(např. v návaznosti na předchozí námět lekce) – tvorba mediálního sdělení, práce
v realizačním týmu

historie biologie
o práce s texty o významných vědcích (např. Mendel, Darwin atd.), ve kterých však
bude chybět jméno, žáci by měli osobnosti poznat, následují otázky typu podle jakých
informací poznali o koho se jedná, proč je důležitý kontext, zda uvedení nějaké
informace v souvislostech může vést k lepšímu zapamatování, z čeho se tedy
efektivně učit, jak by měly vypadat podle nich medailony vědců v učebnicích… stavba mediálních sdělení

etologie
o žáci budou mít za úkol najít mediální sdělení, ve kterých se objevuje téma etologie
(film, článek atd.), a na základě vnímání těchto sdělení vytvořit odborné formulace
zachycených jevů + rozbor – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace
vztahu mediálních sdělení a reality

charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci
o úkolem studentů je najít co nejvíce mediálních sdělení, která reagují na výše uvedené
téma, ve škole se pak zaměříme na analýzu (převažují pozitivní či negativní příklady,
ve kterém typu médií převažují pozitivní a ve kterém negativní příklady, jsou
nalezené mediální výstupy úplné, objektivní nebo v nich některé informace chybí ,
jaký mohou mít vliv atd.) – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace
vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
25
Člověk a příroda
Biologie – náměty pro implementaci Mev
Další tematické celky vhodné k napojení na mediální výchovu či k modifikaci výše uvedených
námětů:

přírodní zdroje (obnovitelné a neobnovitelné)

lesy, ochrana lesů

tropický deštný prales

problémy životního prostředí - konvenční a ekologické zemědělství

ochrana biologických druhů - biodiverzita

změny v krajině

globalizace, nerovnoměrnost života na Zemi

viry a epidemie

druhy dopravy a její dopad na přírodu

druhy průmyslu a jejich vliv na přírodu

genetika
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
26
Člověk a příroda
Proč se mluví o sinicích aneb Co se o nich říká a hlavně proč
PROČ SE MLUVÍ O SINICÍCH
aneb Co se o nich říká a hlavně proč
Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Nešporová
Anotace
O sinicích čteme a slyšíme každý rok začátkem léta a pro většinu lidí varovné články znamenají pouze
fakt, že se zase nemůžou koupat v některém z přírodních koupališť. Odhalí alelidé hlubší sdělení,
které tyto články přinášejí? Tato aktivita se zabývá hlubším či skutečným smyslem běžných
mediálních sdělení.
Klíčové pojmy: sinice, eutorfizace vody, fosfáty, toxiny, zákaz koupání, čističky odpadních vod
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Biologie
Kvinta a sexta a odpovídající ročníky SŠ
1 vyučovací hodina + čas na domácí přípravu
Flipchart, fixy, novinové a internetové články o sinicích –
čím aktuálnější tím lepší, odborné články o sinicích a
působení jejich toxinů, papíry A4 s tvrzeními o možnostech
eliminace sinic
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
EV, VMEGS
český jazyk, chemie, zeměpis
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Žáci si uvědomí důležitost hlubšího vnímání mediálního
sdělení, důležitost informací pro veřejné mínění a
rozhodování na osobní, komunální i státní úrovni.
 Kompetence k učení
 Kompetence k řešení problémů
 Kompetence komunikativní
 Kompetence sociální
 Kompetence pracovní
práce s odborným textem a mediálním sdělením, skupinová
práce, reflexe ve skupině
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
27
Člověk a příroda
Proč se mluví o sinicích aneb Co se o nich říká a hlavně proč
Obsah:
1) Evokace
Na stěnách rozvěsíme listy s tvrzeními o sinicích. Začneme krátkým brainstormingem na téma „Co
víme o sinicích“ Výroky žáků zapisujeme na flipchart.
2) Práce ve skupinách
Rozdělíme žáky do početně vyvážených skupin libovolnou aktivitou. Každá skupina dostane
okopírované novinové zprávy a články o výskytu sinic v našich vodních nádržích, odborné články
z internetu. Studenti dostanou za úkol vypsat z článků na flipchart fakta a seřadit je - jedna skupina
podle důležitosti, druhá podle srozumitelnosti pro veřejnost, třetí podle navrhovaných řešení situace
apod. (Instrukce – psát velkými čitelnými písmeny, aby se flipcharty daly použít na nástěnku či k další
práci).
Hotové flipcharty připevníme na tabule či stěny, studenti si je postupně projdou a přečtou, můžeme
dát krátký čas na položení otázek autorům.
3) Reflexe
Vyzveme studenty, aby se postavili k tabulce s tvrzením (viz tvrzení o sinicích, které jsme před
začátkem lekce rozvěsili po třídě), které nejvíce odpovídá tomu, co se o situaci kolem sinic dověděli.
Zbylý čas využijeme k diskusi o úplnosti tiskových zpráv a jejich smyslu.
Přílohy:
Tvrzení o sinicích k vytištění na papír A4
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
28
Člověk a příroda
Proč se mluví o sinicích aneb Co se o nich říká a hlavně proč
TVRZENÍ O SINICÍCH
A) Sinice jsou ve vodě každý rok a nedá se s tím nic dělat. Musíme se jim jen vyhnout.
B) Sinice je nutno odstraňovat z vodních nádrží jakýmkoli způsobem za jakoukoli cenu.
C) Boj se sinicemi začíná v domácnostech a obcích na horních tocích řek.
D) Stavby čističek odpadních vod a používání bezfosfátových pracích a mycích přípravků jsou
významným krokem v boji proti přemnožení sinic.
E) Lidé by rádi pomohli v boji proti sinicím, ale většinou neví jak.
F) Lidé mohou pomoci s čištěním břehů zamořených nádrží.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
29
Člověk a příroda
Vesmír? Aha!
Vesmír? Aha!
Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Nešporová
Anotace
V průběhu lekce Vesmír? Aha! si žáci vyzkouší napsat články na zadané téma z biologie do různých
typů novin a časopisů. Všechny informace v článcích musí být správné a pravdivé, na typu časopisu
ovšem bude záviset použitý jazykový styl a použití fakt v různých souvislostech. Tématem článku
může být nová látka, i souhrn již probraných informací, obtížnost tématu závisí na odborné
vyspělosti studentů.
Lekci je možné uvést v kterémkoli ročníku od kvarty po septimu, mezioborové vztahy a vztahy
k dalším průřezovým tématům se však budou lišit v závislosti na tématu. Doporučujeme propojit
s hodinou českého jazyka, kde vyučující upozorní na jazykové prostředky používané v různých typech
tiskovin.
Příklady témat pro zpracování:
Obecná biologie a genetika: Metabolismus, Syntéza bílkovin, Rozmnožování organismů, Genové
inženýrství, Vývoj života na Zemi…
Botanika: Rozmnožování rostlin, Fotosyntéza, Užitkové druhy jednoděložných rostlin, Řasy…
Zoologie: Prokaryotní organismy, Vývoj mnohobuněčných živočichů, Etologie, Potravní řetězce,
Ekosystémy…
Biologie člověka: Ontogenetický vývoj, Fylogeneze člověka, Jednotlivé orgánové soustavy a jejich
onemocnění…
Pro modelovou lekci bylo zvoleno téma: Metabolismus živých organismů
Klíčové pojmy
odborný časopis, denní tisk, bulvární časopis, odborné výrazy, jazykový styl, prezentace,
metabolismus, metabolická dráha, enzym, substrát, produkt, autotrofní organismy, heterotrofní
organismy, fototrofie, chemotrofie, anabolismus, katabolismus, fotosyntéza, buněčné dýchání,
živiny, energie, přeměna látek a tok energie
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Vztah k dalším
průřezovým tématům
biologie
kvarta
2 vyučovací hodiny + čas na domácí přípravu
různé druhy časopisů a novin od odborných přes populárně naučné,
seriózní , zábavné až po dívčí či bulvární; například Vesmír, 21.století,
MF Dnes, Respekt, Maxim, Bravo, Aha s články s biologickou tématikou.
Učebnice biologie a další odborné texty obsahující rozšiřující informace
ke zvolenému tématu – Nový přehled biologie, texty z internetu,
odborné články, odkazy na zajímavé internetové stránky
EV, MVEGS
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
30
Člověk a příroda
Mezioborové vztahy
Tematický okruh
mediální výchovy
Přínos mediální výchovy
k osobnosti žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a
strategie
Vesmír? Aha!
český jazyk, chemie, zeměpis
kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Žák si uvědomí hodnotu informace přinášenou různými typy médií.
Pokusí se rozlišit možnost manipulace s informacemi a přístup, s jakým
čtenáři jednotlivé typy časopisů vnímají.
Samostatně zpracuje téma z biologie, získá nové informace, zkušenosti,
pokusí se o práci s primárními zdroji.
 Kompetence k učení
- aktivně využívá různé zdroje informací, vyhodnotí a obhájí, který
z použitých zdrojů je pro danou práci nejefektivnější
- získané informace vyjádří vlastními slovy, chápe je včetně souvislostí
- aktivně využívá nabyté informace a vysvětlí, proč si vybral právě tyto
informace
- spoluvytváří kritéria pro hodnocení své práce
 Kompetence k řešení problémů
- rozpozná příčinu a důsledek a vztah mezi nimi
- problém analyzuje z různých hledisek
- formuluje hypotézy na základě dostupných informací
 Kompetence komunikativní
- pojmenuje hlavní myšlenky, shrne je, určí klíčová místa
- k tématu si vybere z různých zdrojů takové informace, které
potřebuje k dalšímu řešení úkolu, porovná je s informacemi, které
již dříve měl k dispozici, a propojí je
- pozná, kdy si informace protiřečí
- rozpozná, kdy jsou informace nebo prostředky použity v daném
kontextu manipulativně
- vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli
- používá vhodné jazykové prostředky v závislosti na obsahu sdělení a
adresátovi
- v diskusi využívá myšlenky druhých jako východiska pro svá sdělení,
zaujme nesouhlasné či kritické stanovisko konstruktivním
způsobem, zdůvodní svůj názor
- pozná, když s ním chce někdo manipulovat, popíše, v čem tato
manipulace spočívá
 Kompetence sociální
- při práci ve skupině zodpovědně splní svou část úkolu, v případě
potřeby nabízí svou pomoc
- kritizuje stereotypy a předsudky použité v komunikaci, snaží se jich
vyvarovat
 Kompetence pracovní
- na základě kontextu odhaduje realisticky čas potřebný ke splnění
úkolu
tvůrčí psaní, práce s odborným textem, kritické čtení, skupinová práce,
reflexe ve skupině
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
31
Člověk a příroda
Vesmír? Aha!
Obsah:
1) Evokace
V hodině českého jazyka žáci prostudují různé typy časopisů z hlediska jazykového a faktického. Jsou
upozorněni na použité jazykové prostředky. Porovnáváním vybraných článků zhodnotí váhu,
pravdivost, zajímavost přinesených informací.
Použité časopisy vyvěsíme na nástěnku v přírodovědné učebně nebo v její blízkosti, aby v průběhu
dalších aktivit měli žáci časopisy v dosahu.
2) Práce se zdroji a tvorba vlastního textu
V hodině biologie si žáci vylosují odbornou úroveň časopisu, jehož redaktory se pro tuto aktivitu
stávají. Alternativou je naplánování, který žák bude zpracovávat kterou úroveň textu, aby výsledky
splňovaly požadavek zadání.
Dále žáci dostanou k dispozici odborné texty o metabolismu živých organismů, text v učebnici, zápis
v sešitě a odkazy na webové stránky pro domácí přípravu.
Vlastní zadání pro práci redaktorů je následující:
„O metabolismu živých organismů napište článek v rozsahu 300 slov do vylosovaného druhu
časopisu. Všechny informace v článku musí být pravdivé a správné. Styl a jazykové prostředky musí
odpovídat vylosovanému druhu časopisu. Na práci máte tuto vyučovací hodinu se službou
odborného konzultanta (vyučujícího), kterému můžete klást otázky k tématu. Práci doděláte doma,
s použitím dalších zdrojů, a odevzdáte elektronickou cestou nejpozději den před další hodinou
biologie. Do další hodiny biologie přinesete vše vytištěné.“
3) Práce s texty žáků
V druhé hodině biologie jsou žáci rozděleni do skupin schopných diskuse (5-6 žáků) tak, aby v každé
skupině byli redaktoři všech typů časopisů. Je potřeba připravit dopředu, aby žádný ze studentů
nehodnotil svoji práci. Skupiny dostanou vytištěné práce bez označení časopisů a autorů. Žáci práce
podrobí kritickému čtení, porovnají je s původními materiály, zhodnotí jejich úroveň a pokusí se určit,
do kterého časopisu daný článek náleží, popřípadě kdo je jeho autorem.
V závěru hodiny můžeme zařadit čtení nejpovedenějších příspěvků, konfrontaci protichůdných
názorů, popřípadě soutěž v hádání autorů příspěvků.
Přílohy:
1) Odborný text o metabolismu živých organismů
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
32
Člověk a příroda
Geneticky modifikované organismy
Geneticky modifikované organismy
Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Nešporová
Anotace
Geneticky modifikované organismy jsou v současné době značně kontroverzním tématem, často
zmiňovaným v různých médiích. Na příkladu GMO je možné demonstrovat rozdílné přístupy médií,
odborných časopisů, běžných novin či propagačních materiálů. Studenti v rámci této lekce mohou
zaujmout konkrétní postoj k dané problematice a po získání nových informací budou mít možnost
tento postoj změnit. Vzhledem k tomu, že většina publikovaných článků, které je možné běžně
nalézt, vyznívá pro GMO negativně, v této aktivitě stavíme proti sobě běžně dostupné informace
z médií a dokument Kdo se bojí GMO, který tyto technologie objasňuje a hájí. Studenti mohou
následně diskutovat o vlivu médií na názor běžného spotřebitele či člověka na různé úrovni
rozhodování.
Klíčové pojmy: Geneticky modifikované organismy, transgenní organismy, biodiverzita
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
biologie
septima, popř. 3. ročník SŠ
2 vyučovací hodiny + čas na domácí přípravu
flipchart, fixy, odborný článek o geneticky modifikovaných
organismech
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
EV, MVEGS
český jazyk, chemie, zeměpis
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Žák si uvědomí spornou hodnotu jednostranně podávané
informace přinášenou médii.
Studenti získají postupně informace potřebné k zaujetí
konkrétního postoje k dané problematice a uvědomí si
nutnost objektivní informovanosti.
- Kompetence k učení
- Kompetence k řešení problémů
- Kompetence komunikativní
 Kompetence sociální
 Kompetence pracovní
tvůrčí psaní, práce s odborným textem, kritické čtení,
skupinová práce, reflexe ve skupině
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
33
Člověk a příroda
Geneticky modifikované organismy
Obsah:
1) Evokace
Krátký brainstorming na téma: Co víme o geneticky modifikovaných organismech. Po krátkém úvodu
žáci napíší na lepicí lístečky velmi stručně svůj názor na GMO, podepíší ho a nalepí na flipchart ke
stupnici vztahu ke GMO (osa, na jejímž jednom konci je naprosté odmítnutí GMO a na druhé straně
bezvýhradné přijetí GMO).
Následuje zadání domácího úkolu: Najděte dva různé články o GMO – v odborných časopisech,
novinách na internetu (nesmí být použity referáty, maturitní otázky, wikipedie – musí se jednat o
tiskové zprávy). Zkopírujte je (vystřihněte a nalepte na papír), přečtěte je, najděte si k nim
potřebné informace, pokud to budete potřebovat, a napište k nim aspoň 10 větami svůj názor na
GMO i se zdůvodněním.
Studenti odevzdají svoje práce do další hodiny biologie.
2) Práce v hodině
V další hodině biologie žáci nejdříve dostanou možnost posunout lísteček se svým jménem na
stupnici vztahu ke GMO. Pak dostanou odborný článek o geneticky manipulovaných organismech
(pokud možno co nejobjektivnější), který podrobí kritickému čtení metodou INSERT. Poté studenti
zhlédnou film Kdo se bojí GMO, který tyto technologie obhajuje. Ve skupinách (rozdělených podle
původních názorů z domácího úkolu) budou diskutovat o významu GMO a zkoumat výhody a rizika
této technologie, míru informovanosti lidí o této problematice a její vliv na veřejné mínění.
3) Reflexe
Jako poslední aktivitu zařazujeme opětovnou možnost posunutí svého jména na stupnici vztahu ke
GMO nebo podle časových a prostorových možností zaujetí postoje k jednotlivým tvrzením z
přiloženého seznamu.
Přílohy:
1) Film Kdo se bojí GMO
2) Odborný článek o GMO
3) Osa vztahu
4) Seznam tvrzení o GMO
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
34
Člověk a příroda
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV:
Návrhy lekcí:

časová pásma
o aktivita s pracovním názvem „informace se zpožděním“, lze použít jako motivační
aktivitu nebo jako aktivitu prověřující zvládnutí učiva. Časová pásma a jejich odraz
v médiích – zejm. zpravodajství – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

islámská civilizace
o aktivita by měla být zaměřena na stereotypy v médiích - studentů se ptáme v jaké
souvislosti, o čem, jakým způsobem bývá v médiích prezentován islám a muslimové.
Pokládáme další otázky – je vše pravda, je to úplný obraz islámu, bylo tomu tak vždy,
proč tomu tak je, jaký vliv to má na příjemce sdělení? – interpretace vztahu
mediálních sdělení a reality, fungování médií ve společnosti

globalizace – pozitiva a negativa
o Nejprve žáky seznámíme s tím, co je to globalizace. Poté vyzveme studenty, aby si
vzpomněli, v jakých souvislostech se o globalizaci mluví v médiích, popř. je můžeme
nechat pracovat s vhodným článkem – informace necháme studenty roztřídit na ty,
které jsou prezentovány jako pozitivní a které jako negativní. Poté doplníme o další
informace. Je důležité provést ještě reflexi – informují média o všech pozitivech a
negativech stejnoměrně, nebo některé akcentují, nebo je to spíše tak, že si všímáme
a pamatujeme pouze některé z nich, proč tomu tak je, ovlivňuje to nějak náš postoj
k této problematice, mají mediální sdělení, které se věnují této problematice nějaký
jiný cíl než pouze informovat příjemce? atd. – fungování a vliv médií ve společnosti,
interpretace vztahu mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, kritické
čtení a vnímání mediálních sdělení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
35
Člověk a příroda

Zeměpis - náměty pro implementaci MeV
kvalita života ve městech – kritéria hodnocení
o studenti budou mít za úkol vytvořit reportáž (text i fotografie) o kvalitě života v městě
Brně - bezpochyby se ukáže, že některé věci se stále opakují, jiné se liší – vedeme
debatu o tom, čím je to dáno (výběr kritérií, věk a zájmy autora, atd.). Poté je
seznámíme s pohledem vědců/geografů. – interpretace vztahu mediálních sdělení a
reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, tvorba
mediálního sdělení.

čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky
o pokud se nám podaří najít vhodné grafy či tabulky k probíranému učivu, necháme
studenty nejprve „číst“ jednotlivé konkrétní informace, poté otázky čím dál tím více
zevšeobecňujeme a nakonec necháme studenty vyvodit nejdůležitější informace
(obecné i konkrétní) a vytvořit z nich zápis aktuálního učiva. Zbývá se ještě zeptat,
zda získali všechny potřebné informace. Na závěr můžeme zopakovat, proč jsou
tabulky a grafy důležitým zdrojem informací, jakou mají funkci či debatovat o tom,
jestli také mohou nějakou problematiku zkreslovat – kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba
mediálních sdělení

předpověď počasí
o úkolem studentů bude shlédnout předpověď počasí (žáci mohou dostat za úkol
sledovat předpověď počasí v různých médiích – pak budeme moci i srovnávat) a
zapsat si co nejvíce pojmů, které souvisí s předpovědí počasí. Ve škole společně dáme
dohromady, můžeme také porovnat množství odborných výrazů u jednotlivých tv
stanic (vyvodíme důsledky) – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, vnímání
autora mediálních sdělení, stavba mediálních sdělení

práce s karikaturou
o aktivita není vázána na konkrétní učivo, je všaktřeba mít k dispozici několik karikatur,
které by se vázaly k stejnému tématu (Afrika, islám, globalizace atd.), studenti budou
mít za úkol popsat, co je na karikatuře zachyceno, jaké symboly či stereotypy jsou
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
36
Člověk a příroda
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV
v karikaturách využity, co bylo cílem autora karikatury. Společně rozebereme,
zdůrazníme funkci karikatur, rozebereme jaké stereotypy se v karikaturách vyskytují,
jestli jsou pravdivé, jaký mohou mít vliv ve společnosti, a tak se dostáváme blíže
k probíranému učivu – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace
vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora
mediálních sdělení

propagační brožura města
o práce ve skupině – úkolem je vytvoření propagační brožuru, která bude reflektovat
všechny aspekty města, tedy nejen historii a turistické památky, ale zaměří se také na
zábavu, ekonomiku, vývojové trendy atd. , cílem je vytvoření nejen vhodného textu
v kombinaci s obrazovým materiálem, ale také jednotný grafický design a zpracování
– stavba mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu

práce s fotografií – interpretace
o tato aktivita není vázána na konkrétní učivo, studentům předložíme několik fotografií
(práce může být samostatná či skupinová, nebo kombinovaná – záleží na množství
času) a necháme je zapsat, co na obrázku vidí a jakou situaci podle nich zachycuje.
Poté je seznámíme se skutečnou situací, kterou zachycují. Rozvineme diskusi např. na
téma: podle čeho se rozhodovali, jakou roli hrají fotografie ve zpravodajství, je
možné s nimi manipulovat atd. – vztah mediálního sdělení a reality, kritické čtení a
vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti

práce s rozhovorem
o aktivita opět není vázána na konkrétní učivo, je zaměřena na to, jak správně klást
otázky, na mediální sdělení související s interview, cílem je získat od nějaké osobnosti
(odborníka na probíranou tematiku) potřebné informace, ty ovšem získají jedině
tehdy, budou-li ve správný čas a správným způsobem klást otázky – stavba
mediálního sdělení, tvorba mediálního sdělení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
37
Člověk a příroda
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV
Další tematické celky vhodné k napojení na mediální výchovu či k modifikaci výše uvedených
námětů:

zemětřesení, vulkanismus

cestopisy – odpovídají zachycené prvky realitě, nechybí něco, funkce sdělení, záměr autora

Evropská unie a evropská integrace

regiony – brněnský region

doprava, průmysl, služby, cestovní ruch

atmosféra, hydrosféra, biosféra

Vesmír, sluneční soustava

dokáže pojmenovat a charakterizovat významné regiony a problémové oblasti

Afrika – hlavní problémy nejchudšího kontinentu

aspekty působící na pohyb obyvatelstva

udržitelný rozvoj

vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů

místní region – možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
38
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Rozbor mentálních map
Autor/autoři lekce: Mgr. Petr Hřebačka
Anotace
Cílem lekce je pochopit, že každý člověk přistupuje ke geografickému prostoru vždy s určitým
zjednodušením, tudíž i zkreslením, které je ovlivněno jeho osobnostními charakteristikami
(především vzděláním, sociálním statutem a věkem) a také okolím člověka (média, přátelé). Tuto
svou imaginaci prostoru nejlépe zachytí a pro prezentaci zpřístupní zvláštní druh média - tzv.
mentální mapa. Každý autor mediálního sdělení (mentální mapy) má tedy vždy zcela unikátní a
specifické vidění světa a tato subjektivita potom ústí do subjektivní mentální mapy.
Základním předpokladem této lekce je, že subjektivní a individuální vidění světa se zrcadlí v médiích,
má tedy vliv na tvorbu mentálních map, která se v médiích vždy vyskytují. V tomto smyslu v médiích
nemusí vždy jít o „geografickou mapu“, ale i např. o mentální postupy výstavby zpráv z některého
regionu (např. rozdíl regionální zpravodajství proti celostátnímu), typu události (válečné
zpravodajství oproti zprávám z kultury) apod.
Subjektivní mentální mapa se však zveřejněním a opakovaným působením (struktury i obsahu) na
publikum prostřednictvím médií, nebo prezentací tohoto individuálního pohledu jako „běžného“,
„všeobecného“ a „správného“ může stát intersubjektivní a přejít až do formy klišé, stereotypů,
tradičních východisek a závěrů, nebezpečných zjednodušení nebo snadných řešení problémů, které
mají vztah k prostoru apod. (to koneckonců odráží i přiložené mentální mapy světa). V tomto smyslu
mají sdělení médií ve formě mentálních map nezanedbatelný vliv právě na příjemce – současně
autora mentální mapy. Tato mentální mapa příjemce mediálních sdělení je tedy moderována,
upravena mediálními obrazy daného území zobrazenými v médiích. Média se subjektivními
mentálními mapami tak vlastně zpětně působí na individualitu mentálních map příjemců.
Studenti by tedy měli chápat média jako vždycky subjektivní, ovlivněné individualitou a pracující
s množstvím klišé a zjednodušení, které formuje názory a postoje ostatních – tj. příjemců. Proto je
nezbytné, aby uměli žáci i mentální mapy analyzovat a interpretovat z hlediska mediálního. Mimo to
by si měli vytvořit vlastní mentální mapu, interpretovat smysl a význam prvků mapy, především
odhalit to, co a jak v jeho mapě ovlivnila média. Na úvod lekce vytvoří svoji vlastní mentální mapu
světa a tu následně porovnají s mapami v přiloženém pracovním listě.
Klíčové pojmy
mentální mapa, interpretace, imaginace, tvorba mentální mapy
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
zeměpis
prima
0,5 - 1 hod.
pro každého žáka nakopírovaný pracovní list, prázdný list
papíru A4
39
Člověk a příroda
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Rozbor mentálnich map
VMEG
ZSV,
interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
samostatná práce studentů
analýza
diskuze
Obsah:
1) Tvorba mentální mapy světa (cca 15 min. nebo jako domácí úkol z předchozí hodiny – v tom
případě je třeba je se zadáním a vzhledem mentální map – je možné využít přiložený list – „Úvod do
mentálních map)
Rozdejte studentům volné papíry A4 a zadejte jim úkol. Nakreslí, jak si představují, že vypadá svět.
Smějí používat pouze pastelky. K práci nejsou povoleny použít žádné podkladové či obrysové mapy,
slovníky, ani internet. Studenti kreslí z paměti a dle svých dosavadních znalostí a zkušeností. Mohou
používat obrázky, popisky a symboly. Cílem je zachytit jejich osobní pohled na svět.
2) Analýza (cca 5 min.)
Mentální mapy si žáci vymění v lavici se sousedem a porovnají vzájemně rozdíly, shody ve svých
mapách a pokusí se je pochopit, interpretovat. V případě nejasností se zeptají souseda. Svoji analýzu,
interpretaci sousedovy mapy napíší ve 3-5 větách na druhou stranu mapy a podepíší se pod ní.
Mentální mapy a jejich analýzy je následně možné od žáků vybrat a zhodnotit.
3) Práce s pracovním listem (cca 10 min.)
Studenti vyplní pracovní list s několika dalšími mentálními mapami světa, odpoví na otázky.
4) Diskuze (cca 10 min.)
Studenti po vyřešení pracovních listů zkontrolují své odpovědi v diskuzi. Učitel řídí jejich myšlenky a
kontroluje správné pochopení.
Přílohy:
1) Úvod do mentálních map.
2) Mentální mapy světa – pracovní list
3) Návrh otázek pro Analýzu
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
40
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Úvod do mentálních map
Pojem Mentální mapa je používán v mnoha disciplínách a proto v několika
významech. Může jít na jedné straně o v podstatě grafy znázorňující myšlenkové (mentální)
pochody a souvislosti spojené s vnímáním (percepcí) nějakého jevu. Na druhé straně
z geografického hlediska slouží jako způsob (metoda) pomocí které zveřejňujeme vnitřní
obraz prostorových informací v našem vědomí. Jinak řečeno prezentujeme naše vědomosti,
pocity, zkušenosti z určitého území v podobě obrázku či mapy.
Může ale také znamenat i samotnou osobní vnitřní představu prostorového zachycení
jevů (problém výtvarných schopností jedince, množství času věnovanému zakreslování,
kreslících pomůcek, aktuálního rozpoložení jedince apod. není v tomto případě příliš
důležitý).
Počátky mentálních map spadají do 30. l. 20. století, do věd zabývajících se prostorem
včetně geografie ji zavedl americký urbanista Kevin Lynch. Ten pracoval s myšlenkou, že
prostor je pro člověka snáze pochopitelný a snáze se mu v něm orientuje, jsou-li v něm
přítomny snadno vybavitelné, zapamatovatelné body a prvky.
Mentálními mapami se zabýval i britský geograf Peter Gould, který předpokládal, že
každý člověk má určité povědomí o vybraném území v určitých vztazích k tomuto prostředí
(např. sem bych chtěl jet na dovolenou, tady studovat, tady se bojím večer sám na ulici
apod.). Podle těchto preferencí je možné vytvářet plochy (povrchy), které zachycují
oblíbenost/neoblíbenost daného místa pro daný vztah.
V této lekci budeme pracovat s mentálními mapami „lynchovského typu“, půjde nám
o zachycení vnímání světa jako celku. A protože mentální mapě nelze rozumět bez jejího
autora, je nezbytné, aby k některým jevům zachyceným v mapě (nebo naopak
nezachyceným v mapě) podal autor komentář a vysvětlení. Proto bude součástí lekce i
diskuze a analýza map.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
41
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Mentální mapy světa – pracovní list
Kterému státu (národu) může být připsána tato mentální mapa a proč?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
42
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Mapa by měla zachycovat pojetí světa podle jednoho evropského národa. Kterého a proč?
Příslušník kterého národa ji tomuto národu přiřkl, když si v mapě zalitoval, že jeho stát leží za
železnou oponou?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
43
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Ve kterém městě ležícím na řece Hudson najdeme 9. a 10. Avenue a tedy mentální mapa kterého
města je znázorněna?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
44
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Obdobným způsobem je znázorněna i mentální mapa z jiného státu na jiném kontinentu. O který stát
se jedná?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
45
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Návrh otázek pro analýzu
Při hodnocení a analýze mentální mapy můžete využít tyto návrhy otázek, můžete na ně přímo
odpovědět, nebo se zeptat souseda
1) Otázky úvodní – po první zkušenosti s mentální mapou

Jak je autor spokojen se svou kresbou? Jak se mu kreslila? Naplnila jeho očekávání?

Je něco, co vás na ni překvapilo, co autora na jeho mapě zpětně překvapilo?
2) Otázky k celkové kompozici mentální mapy

Jak velké území je zakresleno, je zachycen pravdu celý svět?

Z jakého důvodu jsou zachycena v mapě daná území ? Proč některá území naopak
nezakreslena nejsou?

Jsou kontinenty a oblasti ve vzájemných pozicích jako ve skutečnosti nebo jsou
posunuta? Jak, kam a proč?
3) Otázky po hierarchii jednotlivých prvků v mentální mapě

Vystupují ve vaší mapě vizuálně některé prvky nad ostatní?

Odpovídají poměry kontinentů a území (neodpovídají) skutečnosti, mapě? Proč?

Co je to za prvky, mají něco společného?

Můžete v mapě identifikovat nějaké hranice nebo bariéry? Co pro vás znamenají?
4) Otázky po akčním prostoru

Která místa jsou těmi nejdůležitějšími? Jak jsou zakreslena do mapy?

Jakou pozici zaujímá Evropa? Jakou polohu ostatní kontinenty?
5) Doplňkové otázky na barevnost a pořadí zakreslovaných prvků

Převládají v mapě nějaké barvy?

Jak rozumíte barevnosti mapy?

Co bylo zakresleno jako první, jako poslední?
6) Emočně zaměřené otázky

Jaká jsou nejdůležitější zakreslená místa?

Najde se v mapě území, ze kterého vyplývá strach, obava, nelibost?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
46
Člověk a příroda
Mediální analýza předpovědi počasí
Mediální analýza předpovědi počasí
Autor/autoři lekce: Mgr. Petr Hřebačka
Anotace
Cílem této lekce je naučit studenty základním principům analýzy mediálních sdělení s geografickou
tématikou, se kterými jsou prakticky každodenně v kontaktu – tj. předpovědí počasí. Klíčovým
motivem pro výběr tohoto typu mediálních sdělení je jednak právě tato přístupnost a osobní
zkušenost žáků s předpovědí, tak i její každodenní potřebnost, a tedy reálná potřeba rozumět a
interpretovat obsahy v tomto druhu zpráv. Zároveň je lekce koncipována jako opakovací, upevňovací
pro téma meteorologie, a počítá tak již se znalostmi učiva této oblasti.
Lekce přináší základní témata a principy pro analýzy předpovědí počasí ve všech třech základních
mediálních prostředcích, které prezentují meteorologické zpravodajství (TV, internetové a tištěné
deníky).
Klíčové pojmy
meteorologické pojmy, předpověď počasí, mediální analýza
Předmět
Ročník,
popř. věk
Časová
dotace
Materiál,
pomůcky
zeměpis
15+
1 hod.
záznamy televizních předpovědí počasí z min. 3 televizí (dostupné například na
www.ceskatelevize.cz, http://web.nova.cz/zpravy/pocasi/)
okopírované předpovědi počasí z tisku, event. regionálního tisku (dostupné například
na http://www.denik.cz/pocasi/, http://pocasi.idnes.cz/,
http://www.ceskenoviny.cz/pocasi/, http://www.lidovky.cz/pocasi.asp)
vytištěné stránky s předpovědí z nejdůležitějších meteorologických a zpravodajských
serverů, nebo počítačová učebna s přístupem na internet (např.:
http://pocasi.idnes.cz/, http://www.meteocentrum.cz/
http://old.chmi.cz/meteo/om/inform/ppcr1.html
http://www.chmi.cz/portal/dt?JSPTabContainer.setSelected=JSPTabContainer%2FP1_
0_Home&last=false)
flipchart, fixy
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
47
Člověk a příroda
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Mediální analýza předpovědi počasí
OSV
zeměpis, Ivt, český jazyk
RVP-G Mediální produkty a jejich významy
Žák by se měl naučit orientovat v mediální výstavbě
předpovědi počasí v různých periodikách a TV. Studenti by
měli zvládnout rozpoznat kvalitativní rozdíly jednotlivých
meteorologických zpravodajství s cílem vybírat si takové
zdroje informací, které poskytují přesné a komplexní
informace.
Žák rozvíjí především kompetence k řešení problémů
(kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je
obhájit, samostatně řeší problémy, vyhledá informace
vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné
a odlišné znaky), a komunikativní (formuluje a vyjadřuje své
myšlenky a názory v logickém sledu, rozumí různým typům
textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných
gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních
prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je
využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do
společenského dění)
samostatná práce, skupinová práce (T-graf), prezentace,
diskuze
Obsah:
1) První seznámení s předpověďmi počasí (cca 10 min. dle množství a délky TV příspěvků)
Žáci dostanou (přinesou si) minimálně troje noviny, které obsahují předpověď počasí, eventuálně
zhlédnou televizní předpovědi počasí alespoň tří TV (nemusí být zcela aktuální, ale musí být ze
stejného data). Případně lze použít počítačovou učebnu s připojením na internet, kde si studenti
(samostatně nebo ze zadaného seznamu) vyhledají hlavní meteoservery (ideálně také alespoň tři).
Studenty vyzveme, aby se napoprvé seznámili s mediálními zdroji, se kterými budou pracovat.
Studenti by si média měli pročíst, zorientovat se v jejich grafice a struktuře. V případě tištěných a
internetových zdrojů postačí rychlý vhled, bez podrobného čtení (to bude následovat). TV příspěvky
postačí nechat jedenkrát přehrát.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
48
Člověk a příroda
Mediální analýza předpovědi počasí
2) Vyplnění pracovních listů k analýze médií
Studentům rozdáme pracovní listy, které vyplní v průběhu zadaného časového intervalu (cca 20 min.
v případě tištěných a internetových médií, v případě TV relací dle délky příspěvků tak, aby studenti
viděli každou relaci ještě dvakrát a měli dostatek času i na zápis údajů – v případě vyšší náročnosti je
možné přehrávání meteorologické předpovědi i záznam zastavovat) .
3) Skupinová práce, tvorba T-grafu (cca 10 min.)
Studenty rozdělíme do stejného počtu skupin, kolik bylo analyzovaných médií. V dané skupině
studenti společně vypracují na flipchart T-graf – tj. popíší pozitiva a negativa zadané ukázky
meteorologické předpovědi (např. předpovědi z ČT1, druhá skupina z Novy apod.). Studenti si zvolí
způsob a provedení cca čtyřminutové prezentace.
4) Prezentace, diskuze (cca 15 min.)
Každá ze skupin prezentuje svůj T-graf (pozitiva a negativa daného přístupu média) během cca 4 min.,
následuje diskuze a shrnutí učitelem.
Přílohy:
1) Pracovní list k analýze předpovědí počasí
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
49
Člověk a příroda
Mediální analýza předpovědi počasí
Pracovní list k analýze předpovědí počasí
1) Pečlivě sledujte následující předpovědi počasí a zapište si co nejvíce meteorologických termínů,
které se v nich vyskytují, jsou znázorněny v mapách, grafech apod. Počet pojmů sečtěte.
Médium
Pojmy
Počet
1
2
3
2) Klasifikujte mapové a grafické prezentace použité v meteorologické předpovědi podle stupnice
1-4 body, přičemž 1 je nejhorší, 4 nejlepší. Body sečtěte. Nejlepší mapové a grafické prezentace ve
zpravodajství budou mít tedy nejvíce bodů.
Charakteristika/Médium
Doprovází předpověď mapa (čím více map a
informací v ní, tím více bodů)
1
2
3
Jak přesná a přehledná je mapa? (překrývání
grafiky, srozumitelnost symbolů, čitelnost, velikost
symbolů)
Má mapa zobrazenou a srozumitelnou legendu?
Je v předpovědi použito záběrů z družice,
synoptické mapy, modelování srážek apod.? (čím
více, tím více bodů)
Jak podrobná je prezentace střednědobé
předpovědi (na 5-7 dní)
Jak přehledné je zobrazení střednědobé předpovědi
(na 5-7 dní)
Celkem bodů
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
50
Člověk a příroda
Mediální analýza předpovědi počasí
3) Zhodnoťte vystupování moderátora/moderátorky a ústní prezentaci předpovědí či jazykovou
úroveň tištěných/internetových předpovědí. Připište název média k odpovědi.
jazykový styl
striktně odborný
populární
hovorový
vysvětlení příčin a důsledků současného počasí
detailně a obsáhle
stručně, ale pochopitelně
jen popis bez vysvětlení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
51
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Autor/autoři lekce: Mgr. Petr Hřebačka
Anotace
Tato lekce ukazuje, jak využít pro práci v zeměpise fotografií, které jsou jistě vedle map a grafů
jedním ze základních pramenů pro získávání informací a postojů studentů. Je vhodná především jako
motivace či naopak jako opakování. Součástí lekce je pracovní list se základními typovými úkoly,
které patří k tématu USA. Použity jsou slavné fotografie většinou z první poloviny 20. století. Úkoly
v pracovním listu jsou použitelné vcelku, či po jednotlivých fotografiích podle příslušného tématu.
Práce studentů může být samostatná či skupinová, nebo kombinovaná – záleží na množství času.
Základem aktivity je to, že necháme studenty nejdříve zapsat, co na obrázku vidí a jakou situaci
podle nich zachycuje. Poté je seznámíme se skutečnou situací, kterou zachycuje. Studenti by měli
odhalit i podrobnosti k vlastnímu pořízení fotografie a orientovat se ve fotografických termínech a
základech fotografické praxe. Součástí aktivity může být podle příslušných témat a vyznění fotografie
i diskuze, např. na témata: podle čeho se rozhodovali při charakteristice fotografických postupů, jak
fotografie dosáhla svého cíleného efektu, jak je možné s nimi manipulovat atd. Jde tedy mj. i o to,
abychom vedli studenty k úvaze o vztahu mediálního sdělení a reality, o vnímání mediálních sdělení
a o fungování a vlivu médií ve společnosti
Klíčové pojmy
fotografie, fotografické pojmy, slavné fotografie, USA, geografie
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
zeměpis
vyšší stupeň gymnázia
na celý pracovní list 1 hod.
pracovní listy do dvojice či pro každého studenta
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
MeV
D, ZSV
mediální produkty a jejich významy
média a mediální produkce
rozbor základních cílů fotografie, vlivu fotografa na vzniklé
sdělení
chápání vlivu fotografických technik a postupů na fotografii
porozumění vlivu a působení fotografie na diváka
kompetence komunikativní (při diskuzi, pří práci ve dvojici,
porozumění fotografiím)
kompetence sociální (při práci ve skupině)
kompetence pracovní
samostatná/skupinová práce, diskuze
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
52
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Obsah: Pří výuce USA na konci každé dílčí kapitoly, či na závěr celé kapitoly o USA prostřednictvím
pracovního listu zopakujeme látku a implementujeme témata mediální výchovy. Aktivitu je možné
použít ale i naopak, k motivaci pro příslušné dílčí téma. Studenti pracovní list mohou vyplnit
samostatně či ve dvojici.
Přílohy:
 Pracovní list
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
53
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Pracovní list
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
1) Fotografie k tématu sídla, urbanizace, zaměstnanost, hospodářství
V roce 1930 se americký
fotograf Lewis Hine vydal
zachytit stavbu tehdy nejvyšší
budovy světa – newyorského
mrakodrapu, který dostal
jméno
………………………………………………
………………. (doplňte)
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
54
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Úkoly:
-
Popište stručně snímek. Kdo je na něm zachycen, v jaké situaci?
-
Co chtěl fotograf L. Hine zachytit, na co chtěl upozornit?
-
Jakými fotografickými prostředky svého cíle dosáhl? (Pro odpověď použijte
nabízené fotografické termíny)





zlatý řez
hloubka ostrosti
kompozice
formát stran fotografie (na výšku, na šířku)
úhel záběru, perspektiva
-
Diskutujte se sousedem, jak by fotografie vyzněla, pokud by byla:
-
pořízena širším záběrem, na kterém by bylo vidět větší část stavby
pořízena z podhledu nebo nadhledu
-
Popularita fotografie dělníků od L. Hinea přinesla zajímavé pokusy podívat se na
dané téma z trochu jiného pohledu. Na obrázcích máte dva příklady. Pokuste se
okomentovat rozdíly oproti originálu z hlediska obsahového a především
fotografického (můžete využít opět pojmů z úkolu 3).
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
55
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
2) Fotografie k tématu obyvatelstvo, multikulturní společnost, vztahy mezi
etniky
Úkoly:
1) Co je zachyceno na této slavné fotografii Elliotta Erwitta z r. 1950?
2) Vymyslete název, který by mohla fotografie nést.
3) Proč fotograf zachytil situaci včetně osoby? Co můžete vyčíst z tváře a gesta člověka?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
56
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
C) Fotografie k tématu přírodní krajina, fyzickogeografická sféra
Úkoly:
1) Co zachycuje tato fotografie?
2) Odkud znáte tento obrázek? Proč je používán tímto způsobem?
3) Tuto fotografii, známou jako Bliss, pořídil fotograf Charles O’Rear v okolí města Napa v
Kalifornii, východně od řeky Sonomy. Najděte toto místo v podrobnějším atlase světa.
4) Popište stručnou fyzickogeografickou charakteristikou (i např. s využitím atlasu) všechny
složky krajiny, především pak reliéf (sklon svahů, orientaci, hlavní geologické procesy
apod.) a atmosféru (synoptická situace, typy oblaků apod.)
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
57
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
D) Fotografie k tématu doprava
Zásadní význam pro dopravu a především osídlování nových území na západě mělo otevření
jedné důležité dopravní tepny. Dokončení stavby zachycuje tento snímek.
1) Jak se jmenuje tato důležitá dopravní cesta spojující atlantické a pacifické pobřeží?
2) Zkuste odhadnout, kdy byl pořízen tento snímek. Nápověda: bylo to těsně po válce
Severu proti Jihu.
a) 1839
b) 1869
c) 1899
3) Podle atlasu vypište alespoň pět velkých měst, kde má tato dopravní cesta významné
stanice.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
58
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
E) Fotografie k tématu přírodní rizika, fyzická geografie
1) Co zachycuje tato fotografie?
2) Jaké kompoziční prvky autor použil, aby dosáhl žádaného efektu na diváka?
3) Co všechno symbolizuje lebka zvířete na obrázku?
4) Tato fotografie Arthura Rothsteina z r. 1936 vzbudila velké vášně, když dokumentovala
stav krajiny v Jižní Dakotě, už v době svého pořízení. Napadá vás, na jaký globální jev by
mohla tato fotografie dnes upozorňovat?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
59
Download

stáhnout - Gymnázium INTEGRA BRNO