VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
NA INŽENÝRSKÉ A PROJEKTOVÉ SLUŽBY
(poziční dokument) – návrhy řešení
Právní stav k 18.2.2013
Strana 1 (celkem 10)
1.
SLUŽBY
LUŽBY
ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INŽENÝRSKÉ A PROJEKTOVÉ S
Specifičnost inženýrských a projektových služeb spočívá v tom, že předurčují
výslednou hodnotu následné veřejné zakázky s daleko většími náklady investičními
i provozními. Při výběru zpracovatele zejména projektových prací se tak rozhoduje
o efektivitě daleko větší investice. Zadavatel se nemůže přesvědčit v období výběru
zhotovitele o kvalitě budoucího plnění a požadovat po dodavateli případné náhradní
plnění nebo náhradu škod. V období, kdy zadavatel odhalí, že služby nebyly dodány
v požadované kvalitě, tj. odborně, kompletně, včas, s ohledem na budoucí zájmy
zadavatele apod., je většinou pozdě na jakoukoliv nápravu a zadavateli již vznikly
škody, které lze jen obtížně sanovat dodatečnými finančními kompenzacemi, pokud
by případně bylo na kom je vymáhat.
Čím komplexnější je tedy plnění a čím obtížnější je předem stanovit jednoznačné
měřitelné parametry kvality včetně reálně vymahatelných náhrad škody,
tím důležitější je pro zadavatele vyhnout se riziku nekvalitního nebo vadného plnění.
Nejjednodušším způsobem, jak získat z hlediska kvality srovnatelné nabídky,
je definovat požadavky na integritu a záruky na straně uchazečů – tedy definovat
kvalifikaci nutnou pro eliminaci všech podstatných rizik nekvalitního plnění. Tento
princip je shodný pro dodávky, služby a práce – čím složitější a obtížněji testovatelné
je plnění, tím důležitější je předvýběr uchazečů dle jejich relevantně specifikované
kvalifikace. V případě služeb projektových tento princip eliminuje řešení nekvalitní,
ale nutně ještě nemusí zaručit řešení kvalitní, navíc může být považován
za diskriminační vůči malým a inovativním firmám. U projektových služeb je
optimální způsob výběru pomocí posuzování návrhů, které již představují část díla,
o které se soutěží a je tak možné vybrat optimální řešení.
Projektové a inženýrské služby se vyznačují – kromě komplexnosti a nemožnosti
ověřit kvalitu poskytovaného plnění v době, kdy lze případné škody ještě nahradit –
jednou významnou vlastností. Tou je skutečnost, že špatná kvalita těchto služeb má
zpravidla pro zadavatele následky (škody), které svou hodnotou řádově překračují
hodnotu samotné zakázky na realizaci předmětu služeb (např. stavby). Jestliže se
nekvalitní práce projektanta projeví po několika letech prodražením ceny stavby
a provozu, není možné se proti takové škodě odpovídajícím způsobem a rozsahem
jakkoli smluvně zabezpečit a často ani dokázat, čí vinou se stala. Veřejný zadavatel
je proto v těchto případech naprosto závislý na úspěchu „prvního pokusu“ zakázku
zadat a musí se snažit eliminovat veškerá rizika, která mu výběrem nevhodné
nabídky hrozí.
Od září 2012 nabyla účinnosti vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví
podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah
soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, která závazně
stanovuje, že pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová
dokumentace pro provádění stavby. Rozsah a obsah dokumentace pro provádění
stavby je závazný pro všechny veřejné zakázky na stavební práce bez ohledu na to,
zda vyžadují stavební povolení nebo ohlášení. Zadavatel tedy před zahájením
veřejné zakázky na stavební práce musí mít jako podklad dokumentaci
pro provedení stavby. Je nanejvýš účelné, aby zadavatelé soutěžili projektanty tak,
že výsledkem bude nikoliv samostatně studie, dokumentace pro územní řízení
Strana 2 (celkem 10)
či dokumentace pro stavební povolení nebo pro provedení stavby, ale komplexní
projekt od studie až po dokumentaci pro provádění stavby, která je povinnou
přílohou zadávacích podkladů pro veřejnou zakázku na stavební práce. Zejména se
tím zjednoduší a zlevní administrativní proces, zjednoznační odpovědnost a nebude
docházet ke kolizím s autorským zákonem. Optimální je pak vybírat zpracovatele
projektových prací se zřetelem na budoucí stavbu a její provoz. Bez této
provázanosti bude dále docházet k výstavbě drahých a provozně náročných budov.
Nejvhodnější formou zadávacího řízení, kde k uvedenému zohlednění dochází,
je soutěž o návrh.1 Ta má v případě architektonických prací podobu soutěže o návrh,
která je typem soutěže o návrh, ale je možné ji použít ve zjednodušené podobě
i pro zakázky malého rozsahu. Pokud si klient vybral architekta dříve a soutěží se
především o projektové práce povolovacího charakteru a charakteru pro provedení
stavby, je vhodným řešením (kvalitně a úměrně velikosti projektu) organizované
dvoukolové výběrové řízení, kdy v rámci prvního kola se prokazuje adekvátní
požadovaná kvalifikace a následně s již kvalifikovanými společnostmi probíhá užší
výběrové řízení. Proces výběru podle kvalifikace v prvním kole musí mít za následek
výběr té množiny společností, které jsou schopny požadavky zakázky prokazatelně
zvládnout v očekávaných parametrech. Zde by měl být kladen důraz na prokázání
především vlastní způsobilosti společnosti před prokazováním způsobilosti
prostřednictvím třetích osob. Intelektuální práce a její kvalita je výrazným způsobem
vázaná na tým a jeho dlouhodobou zkušenost.
Vyhláška č. 230/2012 Sb. umožňuje využít odkaz na cenovou soustavu, která
obsahuje veškeré údaje nezbytné pro soupis prací. Uvedená cenová soustava dále
obsahuje cenové podmínky pro možnost sestavení kalkulace nezbytných nákladů
a stanovení jednotkové ceny. Zadavatel tak u zadávací dokumentace na stavební
práce odkazem na konkrétní cenovou soustavu poskytuje dodavatelům návod
pro stanovení nabídkové ceny a tuto cenovou soustavu lze případně pojmout i jako
vodítko při případném posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny.
Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 230/2012 Sb. upravuje pouze veřejné zakázky
na stavební práce, u projektových a inženýrských služeb možnosti odkazu
na závaznou cenovou soustavu využít nelze. Nicméně u těchto služeb existují dva
základní cenové sazebníky, jimiž jsou „Sazebník pro navrhování nabídkových cen
projektových prací a inženýrských činností na základě metodiky UNIKA“
Ing. Vojtěcha Kaislera a „Výkonový a honorářový řád“ na základě metodiky České
komory autorizovaných inženýru a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a České
komory architektů (ČKA). Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů (dále též „ZVZ“) ani prováděcí vyhlášky k uvedenému předpisu
nikde nezakazují, aby zadavatelé při zpracování zadávací dokumentace u
projektových a inženýrských služeb využívali tyto ceníky prací. Zadavatelé si tak
mohou (i když k tomu nejsou výslovně zmocněny ZVZ či vyhláškou) v zadávací
dokumentaci určit cenový sazebník, na jehož základě by měli dodavatelé
projektových prací a inženýrských činností naceňovat svoje nabídky. Tato možnost je
ze strany zadavatelů málo využívána a s odkazy na cenové sazebníky projektových
a inženýrských služeb se lze setkat při zadávání spíše výjimečně.
1 Soutěž o návrh může mít podobu soutěže urbanistické, architektonické, konstrukční, krajinářské anebo
např. podobu výtvarného díla.
Strana 3 (celkem 10)
Nižší kvalita konzultačních služeb, ať už se jedná o projektové práce, stavební dozor
či řízení projektu, má většinou za následek vyšší náklady na stavbu nebo provoz,
tj. vyšší náklady za životní cyklus investiční akce. Vezmeme-li v potaz, že náklady
na tyto služby činí zlomek celkových nákladů na stavbu a provoz projektu, je zřejmé,
že zadávání konzultačních služeb na základě nejnižší nabídkové ceny vede
ke zvýšeným celkovým nákladům díla.
díla.2
Výběr zhotovitelů a projektantů staveb je klíčový z hlediska dosažení optimálního
poměru cena – přínos i z pohledu investiční akce jako celku. Proto není ekonomicky
výhodný výběr zhotovitele služby pouze na základě nejnižší ceny. Jako vhodné
doporučení se jeví vybírat dodavatele služeb v oblasti projektových a inženýrských
služeb striktně na základě optimálního poměru kvality a nabízené ceny [dominantní
roli budou hrát veličiny, jako jsou náklady za dobu životnosti (life cycle cost), principy
„zelených veřejných zakázek“3 či další parametry kvality – provozní, estetické,
sociální, apod.].
2.
OBECNĚ KE KVALIFIKACI UCHAZEČE A (NE)MOŽNOSTI JEJÍHO HODNOCENÍ
Dle současné právní úpravy „kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem
hodnotících kritérií“ (§ 50 odst. 5 ZVZ).
V aktuální praxi zadavatelů se hojně využívá hodnocení uchazečů pomocí zpracování
analýz souvisejících s předmětem veřejné zakázky. Obecně se tento postup nejeví
jako příliš vhodný (nebezpečí zpracování jinou osobou – nulová vypovídací hodnota
pro zadavatele, nutnost hodnocení analýzy odbornou osobou ze strany zadavatele,
kterou zadavatel ve skutečnosti nemá), na straně druhé se jedná o jednu z mála
možností zjištění míry kvalifikace budoucího dodavatele.
V dané souvislosti lze využít možnost judikovanou Nejvyšším správním soudem,
vedoucí k výkladu § 50 odst. 5 ZVZ v tom smyslu, že toto ustanovení samo o sobě
nebrání hodnotit kvalitu odborných služeb hodnocením zkušenosti uchazeče,
resp. jednotlivých členů odborného týmu.
Dle předmětného rozhodnutí „je zcela v dispozici zadavatele stanovit kritéria
hodnocení nabídek, mezi něž lze zahrnout i příslušnou odbornost. Znovu je však
třeba zdůraznit, že odborností uchazeče nemůže být vymezen předmět veřejné
zakázky, jak se pokoušel dovodit stěžovatel, ale hodnotící kritéria pro výběr
vítězného uchazeče. (…) V souladu s uvedenými zásadami by byl postup zadavatele,
kdyby vymezil předmět veřejné zakázky jako právní služby a v kritériích
pro hodnocení nabídek zohlednil konkrétní služby, o které se mělo jednat, zejm.
definováním odborné úrovně uchazečů (…).“4
Stanovisko EFCA (European Federation of Engineering Consultancy Associations) k zadávání veřejných
zakázek podle nejnižší nabídkové ceny
2
Obdobně srov. koncept „Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050, draft –
verze č. 2“.
3
4
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2011, sp.zn. 8 Afs 31/2011-252
Strana 4 (celkem 10)
Rovněž lze vyžadovat od uchazečů „metodiky spolupráce“ a/nebo „metodiky
postupu“, stanovit minimální požadavky na kvalitu poskytovaných služeb,
na základě metodik hodnotit kvalitu nabízeného plnění ve vztahu k nabízené ceně
a vyžadovat dodržování metodik při plnění veřejné zakázky.
Z hlediska zadavatele je však rovněž nutné dodržování zásad 3E při zadání veřejné
zakázky – smysl uvedeného procesu by měl spočívat v obstarání statku, který
zadavatel skutečně potřebuje pro zajištění plnění svých úkolů tak, aby uspokojil jeho
potřebu (účelnost) za co nejnižší cenu (hospodárnost), resp. za nejnižší cenu
připadající na jednotku užitečnosti (efektivnost). Ve své podstatě se jedná o to, aby
zadavatel se svěřenými prostředky nakládal ekonomicky a smysluplně. Zásady
hospodárnost, efektivnost a účelnost jsou přímo promítnuty do ustanovení
§ 78 ZVZ. Zadavatel je povinen v případě volby základního hodnotícího kritéria
ekonomické
ekonomické výhodnosti
výhodnosti nabídky vždy také stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby
vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny5 [„použití samostatných dílčích hodnotících
kritérií nabídková cena a provozní náklady (průměrné provozní náklady za rok) místo
jednoho kritéria náklady životního cyklu předmětu plnění (nabídková cena plus
současná hodnota provozních nákladů) je zásadním porušení principů 3E,
konkrétně efektivnosti“6].
3.
OBECNĚ K HODNOCENÍ NABÍDEK (CENA vs. KVALITA)
Dle § 78 ZVZ je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky:
a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena. Rozhodne-li se
zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria
ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak,
aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí
vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková
cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti,
vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se
zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční
servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím
hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění
povinností dodavatele, nebo platební podmínky.
Základní rozdělení dílčích hodnotících kritérií a jejich možné příklady uvádí
následující tabulka (konkrétní vymezení však závisí na předmětu té které zakázky):7
Typy hodnotících kritérií
Kvantitativní
Druhy dílčích kritérií
Nákladová
Příklady
Nejnižší nabídková cena
služby
Provozní náklady
Ministerstvo pro místní rozvoj. Metodika zadávání veřejných zakázek podle zák. č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [právní stav k 15.7.2012]
5
PAVEL, Jan. Základní analýza problematiky veřejných zakázek z pohledu 3E. Praha: Ministerstvo
pro místní rozvoj, odbor veřejného investování, 2008. s. 17.
6
OCHRANA, František. Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek : ekonomická analýza. Vyd. 1.
Praha : Ekopress, 2008. s. 37.
7
Strana 5 (celkem 10)
Časová
Estetické vlastnosti
Kvalita
Kvalitativní
Užitková
Investiční náklady
Náklady na správu a údržbu
Dodací lhůta
Lhůta výstavby
Krása
Míra uspokojení s nabízenou
kvalitou
Uspořádání
Technická úroveň řešení
Trvanlivost
Vliv na životní prostředí
Účelnost
Přínos okolí
Provozní řešení
Mezi vhodná kritéria kvality u projektových a inženýrských služeb v budoucí právní úpravě
mohou patřit zejména:
speciální kvalifikace, je-li projektem vyžadována – složení týmu
a manažerská schopnost,
přesnost odhadu investičních nákladů odpovídajících projektů,
dostupnost vlastních lidských a ostatních zdrojů v požadovaném čase,
dokumentace k procesům řízení a kontroly prací (kvalita, postupy,
standardy),
úroveň reportingu,
politika bezpečnosti a zdraví,
kvalita navrženého řešení a postupu (vč. možnosti hodnocení navrhovaných
inovací a detailů řešení).
Výhodou kvantitativních kritérií je, že jsou přímo vyhodnotitelná. Abychom mohli
stanovit, do jaké míry byla naplněna vlastnost kvality, musíme v případě
kvalitativních kritérií nalézt způsob, jak danou kvalitativní vlastnost změřit. Toho lze
docílit pomocí míry intenzity naplnění příslušné kvalitativní vlastnosti, např. pomocí
bodové stupnice, a při dalším hodnocení nabídky následně pracujeme se získanými
hodnotami (počty bodů). Příkladem lze uvést následující tabulku8:
Počet bodů
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Slovní hodnocení
Kvalita zcela nevyhovuje.
Kvalita je mimořádně špatná.
Kvalita je velmi špatná.
Kvalita je špatná.
Kvalita je splněna jen v základních charakteristikách.
Kvalita je splněna jen s výhradami.
Kvalita je splněna dobře.
Kvalita je splněna velmi dobře.
Kvalita je splněna téměř dokonale.
Kvalita je splněna naprosto dokonale.
OCHRANA, František. Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek : ekonomická analýza. Vyd. 1.
Praha : Ekopress, 2008. s. 39.
8
Strana 6 (celkem 10)
Toto rozdělení a bodování ale musí být vždy pouze pomocným podkladem
pro následné komplexní zhodnocení, neboť kvalitu celku návrhu není možné
zhodnotit pouze posouzením jeho částí.
Pro hodnocení je nutné využít profesionály v pozici členů hodnotících komisí
či přizvaných poradců v rámci procesu hodnocení nabídek z hlediska odborných
dílčích hodnotících kritérií. Vhodné je získat na ně doporučení z profesních komor.
4.
KVALIFIKACE UCHAZEČE A HODNOCENÍ NABÍDEK U INŽENÝRSKÝCH SLUŽEB
Pro přípravu zadávacích řízení na inženýrské služby se jeví jako vhodné dvoukolové
výběrové řízení.
řízení Uvedené řízení umožňuje zadavateli komplexních služeb eliminovat
rizika nekvalitního plnění uplatněním vhodných kvalifikačních předpokladů a co
nejvíce se tak přiblížit situaci, kdy nabízená plnění jsou stejná. Takové řešení
eliminace rizik nekvalitního plnění je zcela transparentní, nediskriminační
a umožňuje zadavateli zabránit nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky.
V daném případě lze doporučit (mimo jiné s ohledem na aktuální nemožnost
hodnocení kvalifikace uchazeče, jak bylo uvedeno shora) užší řízení dle 28 ZVZ, kdy
žádost o účast může podat jakýkoli dodavatel, avšak pouze zájemci, kteří prokázali
splnění kvalifikace, jsou vyzváni k předložení nabídky9, jednací řízení s uveřejněním
dle § 29 ZVZ, které nejlépe simuluje výběr soukromého sektoru a kde jednání
s uchazeči umožňuje vylepšovat jejich nabídky, poznat odborný tým a získat
tak i vyšší jistotu ohledně věcné stránky hodnocení, a v případě některých typů
staveb rovněž soutěž o návrh.
návrh
Podstatou užšího řízení
řízení je to, že zadavatel nejprve vyzývá neomezený počet
dodavatelů k prokázání kvalifikace a teprve kvalifikované dodavatele (zájemce)
následně vyzývá k podání nabídky. Od otevřeného řízení se toto řízení odlišuje tím,
že samotnou nabídku mohou podat pouze takové osoby, které zadavatel vyzve
na základě jejich žádosti o účast v užším řízení a úspěšném prokázání splnění
kvalifikace. Po novele zákona o veřejných zakázkách účinné od 1. dubna 2012
(zákon č. 55/2012 Sb.) již veřejný zadavatel nemůže omezit počet zájemců,
jež vyzve k podání nabídky, ale musí vyzvat všechny zájemce, kteří podali žádost
o účast v užším řízení a prokázali splnění kvalifikace. Použití užšího řízení je
po provedené novelizaci jednoznačně výhodnější u sektorového zadavatele, který
může omezit počet zájemců. Sektorový zadavatel je zvýhodněn i tím, že si může
stanovit požadavky na prokázání technické způsobilosti (např. certifikát řízení
z hlediska ochrany životního prostředí).
Využití uvedeného postupu vychází z doporučení odborných institucí a publikací, jakými jsou zejména:
(1) FIDIC, Guidelines for the Selection of Consultants, First Edition 2003; (2) Phare, Centrum pro regionální
rozvoj ČR, Training 2000, Course on preparation of Tendr Dossiers and Offers; (3) Evropská komise, Zelená
kniha o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek Směrem k efektivnějšímu evropskému
trhu veřejných zakázek, 01/2011; (4) CACE, EFCA, Award of consulting Eneginnering services, Guidelines
for transposition of Directive 20204/18 to national legislativ, 02/2011; (5) European Commmunities,
Practical Guide to Contract procedures for EU external actions, 11/2010.
9
Strana 7 (celkem 10)
Za výhody užšího řízení lze označit následující skutečnosti:
- vlastní nabídku podává již kvalifikovaný dodavatel a posuzuje se pouze
ekonomická výhodnost vlastní nabídky;
- zadavatel se může vyhnout účelovým námitkám, neboť nabídku podává
již kvalifikovaný dodavatel, v jehož zájmu obvykle není účelově napadat druhé
kolo;
- vyšší pravděpodobnost realizace výběrového řízení než u otevřeného řízení.
Podstatou jednacího řízení s uveřejněním (JŘSU) je – obdobně jako v případě užšího
řízení – nejprve výzva adresovaná neomezenému počtu dodavatelů k prokázání
kvalifikace a v návaznosti na to výzva k podání nabídek učiněná vůči kvalifikovaným
zájemcům. Nad rámec užšího řízení však v případě JŘSU dochází ze strany
zadavatele k jednání s uchazeči o samotných nabídkách za účelem dosažení co
nejvýhodnějších podmínek plnění.
Zadavatel je přitom oprávněn jednat s uchazeči o všech podmínkách plnění
obsažených v nabídkách, zejména pak o takových, které jsou předmětem hodnocení
podle hodnotících kritérií; nejedná však o samotných hodnotících kritériích. Stejně
tak není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách měnit zadávací podmínky.
Veřejný zadavatel může JŘSU použít pouze při splnění zákonem stanovených
podmínek, jednou z nich je i případ zadání veřejné zakázky na služby (včetně
projektových služeb), pokud povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně určit
předmět veřejné zakázky předem tak, aby jí bylo možné zadat postupy stanovenými
ZVZ pro otevřené řízení či užší řízení, a to zejména pokud jde o stanovení
hodnotících kritérií již při zahájení otevřeného či užšího řízení [§ 22 odst. 3 písm. b)
ZVZ].
Mezi výhody jednacího řízení s uveřejněním patří:
- (nad rámec výhod užšího řízení) možnost dosažení co nejvýhodnějších
podmínek plnění pro zadavatele v návaznosti na jednání s dodavateli;
- zadání veřejné zakázky s použitím jednoduššího a méně formálního způsobu
s možností jednání o konkrétních podmínkách smlouvy.
5.
VÝBĚR PROJEKČNÍCH SLUŽEB (SOUTĚŽ
(SOUTĚŽ O NÁVRH)
NÁVRH)
Pro zadávací řízení směřující k výběru dodavatele projekčních služeb se jeví jako
nejvhodnější výběr pomocí posouzení návrhů jednotlivých uchazečů. K tomu slouží
institut soutěže o návrh (§ 102 a násl. ZVZ), který se dá ve zjednodušené podobě
použít i pro zakázky malého rozsahu. V případě architektonických služeb nabývá
podobu architektonických či urbanistických soutěží. Pouze u méně důležitých
investičních akcí nebo u akcí s nízkými požadavky na kvalitu řešení lze použít postup
uvedený u inženýrských služeb.
Strana 8 (celkem 10)
Na rozdíl od běžné obchodní soutěže umožňuje soutěž o návrh zadavateli vybírat
vítězný návrh nejen podle nákladů na pořízení projektu stavby, ale také podle
samotných investičních nákladů stavby, budoucích provozních nákladů, účelnosti
návrhu, udržitelnosti, estetické kvality, provozně dispoziční kvality a významu
například pro obec. U soutěží o návrh tak může vítězit ekonomicky nejvýhodnější
projekt (neboť započítává cenu projektu, stavby i provozu), nikoli pouze nejlevnější
projekt bez znalosti výše následných investic a provozních nákladů.10 Soutěž o
návrh lze v oblasti architektury a urbanismu považovat za nejčistší a
nejekonomičtější formu zadávání veřejných zakázek, která umožňuje nejenom
soutěžit velkému množství ateliérů, ale také hodnotit návrhy z hlediska kvality a
nikoli pouze ceny. Podobný postup je vhodný i pro soutěže konstrukční a výtvarné.
Pořízení návrhu stavby formou soutěže o návrh je v souladu se zákonem o veřejných
zakázkách a vyhlašovatel může následně vítězi nebo dalšímu z oceněných zadat
ke zpracování všechny projekční fáze přípravy a realizace stavby: dopracování
studie, dokumentaci pro územní řízení, projektovou dokumentaci – projekt
pro stavební povolení, projekt pro provádění stavby, tendrovou dokumentaci
a autorský dozor. Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání
návrhu, projektu či plánu zejména v oblasti územního plánování, architektury
či stavitelství. Na základě takto získaného plánu, projektu nebo návrhu poté
zadavatel zadá vybranému účastníkovi veřejnou zakázku na služby, pro jejíž zadání
použije jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU) dle § 23 odst. 6 ZVZ. Zatímco cílem
soutěže o návrh je nalézt určitý návrh (projekt) a jeho zpracovatele, podstata
následného JŘBU spočívá v uzavření konkrétní smlouvy o dílo jednodušším
a efektivnějším postupem.
Tato komplexní soutěž umožní zadavateli získat kvalitnější a zároveň levnější
projekt, než kdyby soutěžil jednotlivé části projektové dokumentace odděleně.
V případě, že za celým projektem stojí jeden subjekt, jsou eliminována rizika
porušení autorských práv či přenášení odpovědnosti mezi jednotlivými projektanty.
Rovněž s ohledem na zmiňovanou vyhlášku, která závazně stanovuje, že příslušnou
dokumentací pro všechny stavby je projektová dokumentace pro provádění stavby,
je velmi vhodné, aby projektant, který zpracoval studii, svůj projekt dále
rozpracovával až do podoby dokumentace pro provádění stavby.
Na straně druhé – v případě, že se jednotlivé fáze projektování zadávají zvlášť,
je bezpodmínečně nutné, aby byla zadavatelem vypořádána autorská práva
zpracovatelů jednotlivých částí projektové dokumentace. Není možné tuto povinnost
přenášet na zpracovatele následujícího stupně projektové dokumentace.
Hodnotící kritéria: „Už v samotné soutěži o návrh může zadavatel požadovat návrh
ceny projektových prací. Pokud je soutěž dvoukolová, je výhodné též po účastnících
druhého kola požadovat i propočet stavebních nákladů a provozních kvalit
plánované stavby. V rámci následného jednacího řízení bez uveřejnění pak mohou
být právě tyto ukazatele použity jako kritéria při rozhodování. Stejně tak je možné
o ceně s vítězem i oceněnými ze soutěže o návrh dále jednat. V neposlední řadě
Srov. např. http://www.cka.cc/oficialni_informace/tiskove-zpravy/pevnejsi-zakotveni-architektonickychsoutezi-v-legislative
10
Strana 9 (celkem 10)
je vhodné použít jako orientační nástroj Honorářový řád ČKA a ČKAIT, který uvádí
doporučené ceny projektových prací, jež garantují kvalitní práci.“11
6.
NÁVRH NOVÉ SMĚRNICE O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek12 výslovně upravuje možnost
zohlednit při hodnocení nabídek u zakázek na služby a u zakázek zahrnujících
projekt stavebních prací i kvalifikaci a zkušenosti pracovníků pověřených realizací
dané zakázky [čl. 66 odst. 2 písm. b) návrhu směrnice]; v takovém případě bude
možné tyto pracovníky následně nahradit pouze se souhlasem zadavatele. Členské
státy budou smět rovněž stanovit, že zadání určitých zakázek se bude realizovat jen
na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky (kvalita, vlastnosti, životní
prostřední, inovační charakter, organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků,
poprodejní služby, datum dodání aj.).
Podle návrhu zprávy o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání
veřejných zakázek ze dne 3.5.2012, jejímž autorem je Výbor pro vnitřní trh
a ochranu spotřebitelů,13 „u zakázek na služby a zakázek zahrnující projekt
stavebních prací musí být zohledněna organizace, kvalifikace a zkušenosti
pracovníků pověřených realizací dané zakázky,
zakázky což má za důsledek, že po zadání
zakázky lze tyto pracovníky nahradit pouze se souhlasem veřejného zadavatele,
který musí ověřit, že při nahrazení bude zajištěna rovnocenná organizace a kvalita“
[pozměňovací návrh č. 119 návrhu směrnice].
Ve smyslu posledních návrhů nové směrnice o zadávání veřejných zakázek se tedy
již nejedná o pouhou možnost, ale přímo o povinnost využít kritéria hospodářsky
hospodářsky
nejvýhodnější nabídky a v případě některých veřejných zakázek se stanoví povinnost
zohlednit kvalifikaci a zkušenosti dodavatele.
Transpozice nové směrnice o zadávání veřejných zakázek do českého právního řádu
bude muset být provedena nejpozději do 30.6.2014,
30.6.2014 v souladu s tím lze
předpokládat přijetí zcela nového zákona o veřejných zakázkách. S ohledem
na posun projednávání návrhu směrnice v Evropském parlamentu lze však očekávat
rovněž posun data povinné transpozice minimálně o šest měsíců.
V souladu se shora uvedenými tezemi byla již v minulosti navrhována novelizace
§ 50 odst. 5 ZVZ, a to např. v následujícím znění: „Kvalifikace dodavatele nemůže
být předmětem hodnotících kritérií, nejde-li o veřejnou zakázku na služby, jejímž
převažujícím předmětem je poskytování finančních, poradenských či konzultačních
služeb“ (srov. návrh zákona o veřejných zakázkách, sněmovní tisk 1076, IV. volební
období; navrženo rovněž jako pozměňující návrh v rámci legislativního procesu
vedoucího k přijetí poslední velké novely zákona o veřejných zakázkách –
zák. č. 55/2012 Sb.); návrhy však nebyly nikdy přijaty.
11
Srov. např. http://www.cka.cc/oficialni_informace/tiskove-zpravy/TZKAsoute_ploha.pdf
12
Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0896:FIN:CS:PDF
Dostupné z http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+COMPARL
+PE-483.468+01+DOC+PDF+VO//CS&language=CS
13
Strana 10 (celkem 10)
Download

poziční dokumenty – inženýrské služby 2013/1