Hrubá stavba, rozsah zadání
Vzhledem k tomu, že se v posledních letech mnoho klientů rozhodlo nechat si postavit od firmy
pouze hrubou stavbu a zbytek prací a dodávek si již zajišťovat sami, projdeme si pojem a rozsah
hrubé stavby a její úskalí. Ještě je nutné dodat, že někteří klienti v rámci výběrového řízení zadávají
firmám poptávku hrubé stavby s tím, že je na této etapě „otestují“ a pak jim teprve zadají případné
dokončení. Takže následné řádky mohou posloužit i ke správnému zadání rozsahu prací a dodávek.
Pod pojmem hrubá stavba se obvykle obecně rozumí etapa stavby od zemních prací, základů,
vodorovných a svislých konstrukcí, zakončená zastřešením objektu. S tím souvisí ještě mnoho
drobných prací a dodávek, které je nutno pro jednoznačné zadání specifikovat, abychom vůbec mohli
předložené nabídky specifikovat. Proto jednotlivé etapy projdeme postupně a také si připomeneme,
co je potřeba ohlídat.
První činností při zahajování stavby je geodetické rozměření objektu odpovědným geodetem, který
zpracuje následně protokol o vytyčení. V rámci vytyčení musíme definitivně usadit budoucí dům
výškově, obvykle na elektro kiosek zafixujeme +-0 a od tohoto bodu odpočítáváme veškeré následné
práce.
Zemní práce – rozsah by měl obsahovat veškeré zemní práce související se založením objektu,
provedení ležaté kanalizace a zpětného obsypu objektu. Zpětný obsyp objektu doporučuji zahrnout
do hrubé stavby, neboť proces postupného hutnění je náročný a také při provádění přiteplení základů
je vhodné izolant ihned zasypat. Výsledkem zemních prací je urovnaný prostor kolem domu pro další
etapu prací po hrubé stavbě. Technologicky jen připomínám nezapomenout ručně dočistit
základovou spáru.
Ležatá kanalizace – je prováděna před základy ve stejné době jako zemní práce, rozsah ležaté
kanalizace je nutno také specifikovat, obvyklé je vyvedení 1m za obvod domu s tím, že veškeré
stoupačky jsou vyvedeny alespoň 200mm nad základovou desku.
Hromosvod – je nutný položit do obvodové rýhy základových pasů před betonáží zemnící pásek a
v místech napojení na svislé svody vyvést ze základů dostatečně dlouhý konec.
Základy – jsou obvykle prováděny částečně vylitím přímo do rýhy s následným použitím ztraceného
betonového bednění. Základovou desku – betonovou mazaninu – provádíme přes základové pasy, je
vhodné provázat základové pasy a desku armaturou. Pokud se ve spodní stavbě vyskytují na
půdorysu domu nějaké jímky /přečerpávací, kalová apod./, zadejme jejich stavební provedení /bez
vybavení/ do poptávky hrubé stavby.
Izolace - z radonového průzkumu, který jsme určitě provedli před stavbou, neboť stavební úřady
průzkum vyžadují, máme projektantem navržený vhodný typ. Nejobvyklejším případem, se kterým se
setkávám, je střední radonové riziko. Obvykle se navrhuje izolace buď v provedení PVC folie
s oboustrannou ochranou geotextilií, nebo v provedení asfaltových modifikovaných pásů. Asfaltové
oxidované pásy s hliníkovou vložkou se již méně používají pro svoji horší opracovatelnost. Naše
společnost provádí standardně ochranu izolace pomocí ochranného potěru tloušťky cca 40mm na
celoplošně provedenou izolaci. Jedině takto dosáhneme kvalitního provedení a perfektní ochrany
proti poškození následnou činností. Jakékoliv jiné řešení, jako pouze pásy pod zdí a dopojení až
následně nedoporučuji, nikdy nemáme jistotu, zda např. těsně u cihly někdo izolaci nepoškodil.
V rámci hrubé stavby obvykle provádíme pouze vodorovnou izolaci u domů nepodsklepených, zpětný
spoj s vytažením na sokl doporučuji až ve fázi následné, pokud stavíme dům podsklepený,
samozřejmě zadáme kompletní provedení vodorovných a svislých izolací spodní stavby.
Svislé konstrukce – provádíme následně po ochranném potěru, začínáme se zděním nosných svislých
konstrukcí. Kdo si myslí, že zdění zvládá každý chalupář, nemá pravdu a budu s ním polemizovat.
Stavba není o tom pouze „navršit“ cihly, ale dodržet veškeré předepsané technologie, použít všechny
systémové prvky daného výrobce, dodržet rovinnost, tloušťku spár. Pokud neprovedeme kvalitně
hrubou stavbu, zaděláváme si obzvláště u členitějších domů na následné problémy. Proto nikdy
nedejte na zedníka, který prohlásí: „Ale paninko, to sková omítka“. Takového bych nezaměstnal ani
minutu. Nejenom že nám vytahuje z kapsy peníze za tlustější omítku než je třeba, ale nedodržením
předepsaných spár a všech detailů může obvodové zdivo ztrácet na svých tepelně-izolačních
vlastnostech. Ve všech systémech nalezneme kompletní sortiment překladů nad okna a dveře. Pouze
dodržme patřičnou délku uložení na nosnou zeď a je vše v pořádku. Výrobci mají ve svém sortimentu
i speciální překlady pro osazení rolet nebo žaluzií. Používejme pokud možno výrobky typové a ne
kdejaké železo, které nad okno strčíme. Jednak typový překlad nám nenaruší modulovost zdiva, tj.
jednotný výškový rozměr, ale také nemáme problémy s tepelnými mosty – železo musíme obzvláště
pečlivě přiteplovat zvenčí.
Při výběru materiálu pro hrubou stavbu si dejme poradit. Vhodným výběrem podle typu, složitosti a
hlavně představě o budoucích tepelně-izolačních, akumulačních a ostatních vlastnostech domu
projednáme nejlépe s projektantem nejvhodnější systém a materiál. Neopomínejme přepravní
vzdálenost relativně těžkého materiálu, takže volme dostupného výrobce v dané lokalitě.
Na současném trhu je z čeho vybírat. Vyrábí se několik ucelených cihelných systémů, některé se i
dovážejí z okolních států za velmi výhodné ceny. Další možností jsou stavby s použitím betonových
izolačních tvarovek, opět je na trhu několik výrobců a ucelených programů. Všechny mají ale jedno
shodné a to bychom měli respektovat. Je nutno použít celý systém se všemi prvky, doplňky,
spojovacími prvky, doporučené malty apod. Jakákoliv jiná náhrada za účelem úspor vede obvykle
k částečnému znehodnocení parametrů díla. Jako největší prohřešek projektantů považuji kombinace
jednotlivých ucelených systémů, např. cihelný program kombinovat s pórobetonovými příčkami
apod. Všem bych kladl na srdce, aby nepodcenili výklad projektanta, nebo se ve vlastním zájmu
seznámili alespoň se základním sortimentem vybraného systému. Někdy se vyplatí investovat do
pohodlí např. použitím zvukoizolačních příčkových cihel tam, kde očekáváme, že chceme mít klid
/např. ložnice/ a oddělit si tak hlučnější prostory.
Vodorovné konstrukce – lidově řečeno stropy, mají také své ucelené systémy. Většinou se jedná o
skládané stropy z jednotlivých nosníků a vložek, ať již vyrobených z betonu, cihelného střepu nebo
porobetonu. Tyto stropy lze většinou aplikovat bez úpravy a problému na jednodušší domy, tvarově
nijak složité. Výhodou jsou i technické listy výrobce, které poslouží k jednoduchému návrhu bez
složitých statických výpočtů. U složitějších domů s členitým půdorysem různou úrovní stropů apod.
bych doporučil zvážit dražší, ale osvědčený strop monolitický, betonovaný přímo na stavbě do
připraveného bednění. Tento strop má i díky své velké hmotnosti vynikající zvukovou neprůzvučnost,
která není zanedbatelnou veličinou. Také lze pomocí skrytých průvlaků a trámů v rovině stropu
staticky řešit složitější půdorysy bez nutnosti narušit rovinnou plochu stropu např. trámovými prvky.
Obecným oříškem bývá snaha nějak zlevnit vykonzolovaný balkon z plochy fasády. Jde totiž o to,
vyřešit konzolu staticky, ale zabezpečit konstrukci tak, aby nevznikl tepelný most a konstrukce nám
uvnitř neplesnivěla. Nedoporučuji jakýkoliv amatérizmus. Jedním z řešení, které není ideální, je
vlastně celou konzolu, např. balkon, „obalit“ do tepelné izolace. Daleko profesionálnější je použití
speciálních nosníků /např. ISOKORB/ s přerušením tepelného mostu. Přesný typ musí vždy navrhnout
statik podle zatížení, vyložení apod.
Schodiště – řešíme také obvykle v rámci hrubé stavby, pokud nechceme schodiště truhlářské apod.
Nejčastější používaná konstrukce schodiště je betonová pro následné obložení dřevem nebo dlažbou.
Ideálně se dá propojit do základové a stropní konstrukce. Pokud se rozhodneme pro jakékoliv jiné,
např. truhlářské, ocelové apod. musíme mít pouze na paměti jeho statické upevnění a neopomenout
případně připravit kotvení.
Zedníci na hrubé stavbě obvykle končí pozednicovým věncem. Tento betonový věnec ukončuje
poslední řadu cihel a pokládá se na něj vlastní konstrukce krovu, u klasického, pozednice.
Neopomeňme podložit pozednici pásem papírové lepenky jako separaci dřeva od betonu. Pozednice
se kotví do věnce pomocí ocelových pásků, lépe závitové tyče. Následně osazený krov může být
celodřevěný, nebo je někdy nutné použít prvky ocelové. Vzhledem k ceně bych se toho snažil
vyvarovat. Srovnat zámečníka s tesařem do požadované přesnosti nemusí být jednoduché. Ocelové
konstrukce rámové používáme v krovu v případě, že chceme maximálně uvolnit půdorys podkroví a
vadili by nám podpěrné sloupky v dispozici.
Krov se vždy impregnuje proti škůdcům, dnes lze koupit již řezivo impregnované máčením, je to lepší
varianta než natírání. Je nutné impregnovat každý řez při montáži krovu. Nezapomeňme toto do
poptávky specifikovat.
V rámci hrubé stavby se na krov pokládá podstřešní folie jištěná kontralatěmi, na které již
rozměřujeme vlastní laťování pod střešní krytinu. Vzdálenost latí je určena výrobcem podle typu
střešní tašky a sklonu střešní plochy. Dbejme důsledně pokynů výrobce, jen to je záruka kvalitní
střešní krytiny. V rámci poptávky musíme specifikovat, zda do střešní plochy chceme zabudovat
střešní okna. Doporučuji zadat v rámci hrubé stavby vzhledem k jednotné záruce za střešní plochu,
pouze pokud bychom následně bezprostředně nepokračovali se stavbou, odložme jejich osazení,
neboť by je nám asi zloději odnesli.
Pokud máme plochou střechu, nebo dům, kde patro není v celé ploše půdorysu, je vhodné v rámci
hrubé stavby zadat pouze provedení parozábrany, která je první vrstvou obvyklé skladby ploché
střechy a vytvoří nám i provizorní izolaci. Další vrstvy střešního pláště a jejich načasování si musíme
dobře rozmyslet, abychom např. prováděním fasády na hotové střeše ji vlastně nezničili.
Obvykle se ještě v této fázi výstavby provedou nejnutnější klempířské konstrukce, pokud klient
požaduje úžlabí nebo oplechování komínu z mědi nebo titan zinku místo systémového řešení výrobce
střešní krytiny. Opět je nutno do poptávkového řízení přesně specifikovat rozsah.
Vnější výplně se obvykle do hrubé stavby nezadávají, pokud si to klient výslovně nepřeje, já to
obvykle doporučuji doplnit, neboť stavební firma rozhodně spolehlivě dobře zadá do výroby okna a
dveře, zná, kde použít podkladní profil, nastavovací profily, zná, co je stavební a výrobní rozměr
apod.
Dobrá firma se pozná mimo jiné i tím, že po provedení hrubé stavby zkušební test obstojí a ve stavbě
pokračuje až do konce.
V Praze dne 27.3.2012
Ing. Brabec Roman
Download

Hrubá stavba, rozsah zadání