S cenami elektřiny padají i akcie ČEZ
Hospodářské noviny, 31. 1. 2013
Díky obnovitelným zdrojům se nevyplatí vyrábět v jiných zdrojích Vláda a ČEZ chtějí chránit
elektřinu z jádra jen další regulací.
energetice se v Česku nedaří.
Rekordně padají ceny elektřiny, trhu s emisními povolenkami hrozí kolaps a na mnohaletých
minimech jsou i akcie energetického kolosu ČEZ. Do toho prostředí se vláda rozhodla co nejdříve
připravit nástroj garantující výkupní ceny pro riskantní projekt dostavby dalších dvou může to české
firmy i domácnosti stát více než 15 miliard korun ročně.Nízké ceny elektřiny jsou špatnou zprávou pro
ČEZ. Většina jeho tržeb totiž stále teče z prodeje elektřiny. Zatímco ještě vloni prodával jednu
megawatthodinu za 52,5 eura, na letošek to bylo o euro méně. A nyní se ceny pohybují už pod 41
eury."
Na výsledcích ČEZ se to ale zatím nepromítne. Možná částečně ve výsledcích za rok 2014, kde má ČEZ
předprodáno jen okolo 60 procent elektřiny," odhaduje vývoj analytik J&T Michal Šnobr.
I když se levná elektřina na výsledcích firmy projeví nejdříve v roce 2015, trh je podle Šnobra v
obrovské nejistotě a akcie i tak padají. Včera se akcie ČEZ prodávaly za 614 korun, v létě 2007 se
přitom blížily hranici 1400 korun.
"Akcie především reflektují dnešní ceny na energetických burzách," říká analytik České spořitelny Petr
Bártek. Negativně na ně působí vedle elektřiny i levné emisní povolenky.
Ty před dvěma lety atakovaly hranici dvaceti eur, dnes se přitom prodávaly pod 3,80 eura za tunu
CO2. "Nyní bude hodně záležet na tom, jestli se Evropský parlament dohodne na řešení, nebo
nebude nic dělat," říká Bártek. Jeho hospodářský výbor přitom minulý týden odmítl tzv. backloading,
tedy odsunutí prodeje 900 milionů povolenek o několik let, což mělo zvýšit jejich cenu.
Růst akcií ČEZ ani jeden z analytiků příliš nečeká. Negativně se může naopak projevit plánovaná
dostavba dalších dvou bloků Temelína za 200 miliard korun. Ratingová agentura Standard & Poor’s
sice ČEZ nechala dobrý rating A- se stabilním výhledem, ten ale ještě neodráží případné finální
rozhodnutí o dostavbě.
Jak nedávno v rozhovoru pro HN řekl šéf ČEZ Daniel Beneš, firma by proto chtěla mít před podpisem
smlouvy vládní garanci, že v případě příliš nízkých cen vláda zavede pevné výkupní ceny, doplatek by
zaplatili zákazníci.
Existují zde ale dvě rizika. Tedy jestli vláda do konce roku zákon stihne připravit. A také zda nehrozí
doplatky podobné těm z obnovitelných zdrojů."Jakoukoliv formu podpory musí schválit Brusel. A
jsem silně skeptický vůči tomu, že by u exportéra elektřiny, kterým Česko je, shledal výstavbu dvou
jaderných Pavel Šolc je optimista. "EU zařadila jádro mezi bezemisní zdroje. A jestli do roku 2022
ubude na výkonu uhelných elektráren 4000 až 5000 MW výkonu, jiný zdroj než jádro se nenabízí,"
říká.
Druhým problémem jsou případné náklady garantovaných cen. Podle Šnobra je potřebná cena
elektřiny, aby Temelín nebyl ztrátový, mezi 65 a 70 eury. Beneš již dříve řekl, že při doplácení 10 eur
na megawatthodinu by byly roční náklady okolo pěti miliard korun. Při dnešních cenách elektřiny by
tak čeští zákazníci dopláceli až 15 miliard korun ročně. Platí přitom již okolo 44 miliard za podporu
obnovitelných zdrojů.
"Cenu okolo 40 eur ale považuji spíše za krátkodobou epizodu," říká Šolc. Cenu elektřiny tlačí dolu
hlavně silně dotované obnovitelné zdroje. Konvenčním zdrojům se tak dnes často nevyplatí za tyto
ceny vyrábět. Daniel Křetínský minulý týden pro HN uvedl, že to povede nejdříve k likvidaci slabších
hráčů a následně ke skokovému zdražení elektřiny na 80 nebo 90 eur za megawatthodinu.
"To se podle mého nestane. Zákazníci by si vysoké poplatky za zelenou energii spolu s drahou
elektřinou již nemohli dovolit," říká Šnobr. A Šolc souhlasí. "To by český ani evropský průmysl
nerozdýchaly. Bylo by to politicky neúnosné," říká. A očekává, že by na trh vstoupily další ochranářské
regulace a trhovosti prostředí dále ubude.
bloků v Temelíně.
Pokud se ale situace nezlepší, bloků jako veřejný zájem," říká Šnobr.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu---15 miliard Tolik by při dnešních cenách elektřiny dopláceli
zákazníci každý rok, pokud by vláda garantovala výkupní ceny elektřiny z Temelína.
65-70 eur za mwh je podle analytika Michala Šnobra cena elektřiny, při které se vyplatí postavit bez
dotací další bloky Temelína. Podle Candole Partners je to ale 90 eur za megawatthodinu. Dnes je cena
pod 41 eury.
Autor: Petr Lukáč
Download

S cenami elektřiny padají i akcie ČEZ