P ÍKLAD NOSP1 VINDIKACE
VY EŠTE P ÍKLAD, DLE SVÝCH ZNALOSTÍ.
ZÁSADNÍ JE ODPOV D T NA TO Kdo m že po kom požadovat co, na základ
ROZEBERTE JEDNOTLIVÉ NÁROKY DO PODROBNA.
eho?
Pan Karel a pan Martin jsou sousedé. Pan Karel si na hranici svého pozemku vysadil p ed lety vzácný
druh jabloní, které se asem rozrostly tak, že v tve s jablky p esahovaly na zahradu pana Martina. Na
podzim, když jablka dozrála a spadla na zahradu pana Martina, se Martin rozhodl, že je posbírá na
kompot. Nasbíral první košík a poté, co ho vysypal doma ve sklep , vrátil se pro druhou várku. V tom
okamžiku jej zahlédl pan Karel a žádal po Martinovi vydání jablek.
I. Východisko ešení p ípadu (Obersatz)
Karel (KDO) by mohl po Martinovi (PO KOM) požadovat jablka zp t (CO) podle § 126 odst.
1 OZ (PODLE EHO).
A. Vznik nároku
K tomu, aby vznikl nárok Karla, by jablka musela být v cí, Karel by musel být jejich
vlastníkem, Martin by musel mít jablka u sebe (detence/držba), aniž by m l k detenci/držb
právo.
1. Právní povaha jablek
V c v právním smyslu sou asné ob anské právo nedefinuje. Jde o ovladatelné hmotné
p edm ty i o ovladatelné p írodní síly (energie vodní, parní, slune ní atd.), které slouží
pot ebám lidí (mají užitnou hodnotu).
Jablka na strom jsou sou ástí stromu. Jedná se o p ír stek, který je sou ástí hlavní v ci. Za
p ír stky v ci je t eba považovat to, co k v ci p irostlo a stalo se její sou ástí, a také co od ní
bylo p i obvyklém hospoda ení odd leno p i zachování její podstaty a tvo í samostatnou v c.
Jablka na strom pana Karla jsou tudíž p ír stky stromu pana Karla.
(návrh OZ)
2. Karlovo vlastnictví jablek
Dle § 123 OZ je vlastník v mezích zákona oprávn n p edm t svého vlastnictví držet, užívat,
požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Vlastník neztrácí vlastnické právo ani v p ípad ,
že v c nemá u sebe (p j il ji, ztratil ji, spadla na soused v pozemek apod.).
Dle § 135a vlastníku v ci náležejí i p ír stky v ci, i když byly odd leny od v ci hlavní.
V zadání je uvedeno, že stromy vysadil na svém pozemku Karel a vzhledem k tomu, že
stromy na pozemku jsou jeho sou ástí, lze z toho tedy dovodit, že je jeho vlastníkem.
3. Dentence/držba jablek
Detence znamená faktickou moc nad v cí. Na rozdíl od držby (držitelem je ten, kdo s v cí
nakládá jako se svou vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe), která má dva zákonné znaky
– corpus possessionis (držitel musí mít v c ve své skute né moci neboli musí v c skute n
fakticky ovládat) a animus posidendi (držitel musí mít zárove v li s v cí nakládat jako v v cí
vlastní neboli jako by mu pat ila), je pro detenci typické, že chybí jeden ze znak držby –
osoba v c sice fakticky ovládá, avšak nakládá s ní jako s v cí cizí (nap . nájemce, vyp j itel,
schovatel atd.)
V daném p ípad proto záleží na tom, za jakým ú elem (s jakým úmyslem) Martin jablka
posbírá.
Ze zadání vyplývám, že Martin jablka posbíral s úmyslem ud lat z nich kompot.
Pro držbu jsou typické dva zákonné znaky – corpus possessionis (držitel musí mít v c ve své
skute né moci neboli musí v c skute n fakticky ovládat) a animus posidendi (držitel musí
mít zárove v li s v cí nakládat jako v v cí vlastní neboli jako by mu pat ila. Vznikne-li
držba osoby (nevlastníka) v dobré ví e, že mu v c pat í nebo náleží, jde o držbu oprávn nou.
Pokud ale si je držitel v dom toho (nebo se z etelem ke všem okolnostem si má být toho
v dom), že vlastníkem není, a p esto nakládá s v cí jako s v cí vlastní (vykonává právo pro
sebe), jde o držbu neoprávn nou.
Karel jablka posbíral, byl si v dom (nebo se z etelem ke všem okolnostem si má být toho
v dom – neznalost zákona neomlouvá), že spadla ze stromu pana Karla a že není jejich
vlastníkem. P esto s nimi naložil jako s v cí vlastní. Jde tedy o neoprávn nou držbu.
4. Právo k detenci
Ze zadání nevyplývá, že by Martin m l n jaké právo, na základ kterého by mohl jablka
posbírat a ud lat si z nich kompot (nap . nájem stromu). Nemá tedy právo k denteci.
5. Díl í Záv r
Karel má v i Martinovi právo na vydání jablek podle § 126 odst. 1 OZ.
B. Absence zániku nároku
K tomu, aby Karel m l v i Martinovi nárok na vydání jablek, je t eba, aby jeho nárok
pozd ji nezaniknul.
Ze zadání nejsou zjevné žádné okolnosti, ze kterých by vyplýval zánik Karlova nároku.
Pouhá neochota plnit není d vodem pro zánik nároku (pacta sunt servanda).
C. Prosaditelnost nároku = nárok existuje, ale m žou existovat ur ité p ípady, kdy
dlužník má možnost odep ít pln ní.
Nárok Karla na vydání jablek by musel být prosaditelný.
K tomu je t eba, aby nebyl proml ený, p ípadn aby Martin nem l právo odep ít své pln ní1.
Ze zadání však žádná skute nost, která by bránila prosaditelnosti Karlova nároku, nevyplývá.
D. Záv r
Karel má po Martinovi právo požadovat jablka zp t podle § 126 odst. 1 OZ.
1
nap . na základ § 560
Download

PRIKLAD NOSP1 VINDIKACE 2 RESENI