Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0080
Karel a Martin jsou vlastníci sousedních pozemků. Karel jednoho dne přelezl přes plot
na Martinův pozemek, otrhal z jeho stromu 5 jablek a odnesl si je domů na uskladnění.
Vycházel z toho, že ovocné stromy patří všem a má tudíž právo k jejich užívání.
Úkol:
Zkoumejte případné nároky Martina. Zkoumejte tedy, zda má Martin nárok na co, vůči
komu a z jakého právního důvodu. Zkoumejte dále, zda nárok nezanikl a zda je
prosaditelný.
Skutečnosti, které ze zadání nevyplývají, neexistují!
Pomůcka: Při formulování nároků použijte ustanovení NOZ o ochraně vlastnického práva.
I. Martin by mohl mít proti Karlovi nárok na vydání věci (jablek) dle § 1040 odst. 1 OZ.
A. VZNIK NÁROKU
K tomu, aby vznikl nárok Martina na vydání jablek, by jablka musela být věcí, a to věcí
individuálně určenou, Martin by musel být jejich vlastníkem a Karel by musel mít jablka u
sebe bez právního důvodu.
1. Právní povaha jablka
Věc v právním smyslu - § 489. Jablko je hmotný předmět, který je ovladatelný a užitečný a
splňuje tak podmínky pro věc v právním smyslu. Jedná se o věc movitou, a contrario
vymezení nemovité věci v § 498 odst. 1 a 2 OZ.
Jablko na stromě je součástí stromu (resp. pozemku). Jedná se o přírůstek, který je součástí
hlavní věci a to tak dlouho, dokud není od stromu (pozemku) odděleno – v tom okamžiku se
jablko stává samostatnou věcí v právním smyslu a může k němu jako k samostatnému
předmětu vzniknout vlastnické právo.
2. Jablka jako věc individuálně určená
Jablka se stávají samostatnou movitou věcí v právním smyslu v okamžiku jejich oddělení od
stromu (viz předchozí bod). S ohledem na možnost podání žaloby na vydání věci je třeba
rozhodnout, o jakou věc se jedná. Požadovat vydání lze pouze u věci individuálně určené. To
s ohledem na žalobu znamená, že v žalobě musí být taková věc dostatečně popsána alespoň
takovým způsobem, aby byla odlišitelná od jiných věcí téhož druhu a téže kvality. Ze zadání
vyplývá, že jablka jsou vymezena jejich počtem (5 ks) a místem, kde se nacházejí (Karlův
sklep). Vymezení je možno považovat za dostatečně určité. Závěr je tedy takový, že jablka lze
v tomto případě vindikovat (lze žalovat na jejich vydání).
3. Martinovo vlastnictví jablek
Dle § 1012 OZ má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně
nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastník neztrácí vlastnické právo ani v případě, že věc
nemá u sebe (půjčil ji, ztratil ji, spadla na sousedův pozemek apod.). Martinovi patří pozemek
Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0080
a jako jeho součást i jabloň (resp. jablka). Viz zadání. Navíc - § 1067: Strom náleží tomu,
z jehož pozemku vyrůstá kmen. A § 1066: Plody, které pozemek vydává sám od sebe, aniž je
obděláván, náleží vlastníkovi pozemku.
V okamžiku oddělení jablek od stromu se tedy jejich vlastníkem jakožto nových věcí
v právním smyslu stává Martin (s výjimkou § 1016) a má právo na ochranu proti všem, kdo
do jeho vlastnického práva bez právního důvodu zasahují.
Martin je tedy tzv. aktivně legitimován k podání vindikační žaloby (žaloby na vydání věci).
4. Existence právního důvodu užívání jablek Karlem
Ze zadání nevyplývá, že by Karel měl nějaké právo, na základě kterého by mohl jablka otrhat
a odnést (např. nájem stromu). Lze proto uzavřít, že má u sebe jablka bez právního důvodu.
Karlovo přesvědčení, že ovocné stromy patří všem, nemá právní relevanci, neboť je založeno
na neomluvitelném právním omylu. Karel měl a mohl vědět, že jablka jsou součástí stromu
(pozemku) a zůstávají proto ve vlastnictví vlastníka věci plodonosné.
Karel je tedy tzv. pasivně legitimován jako žalovaný z vindikační žaloby, neboť neoprávněně
(bez právního důvodu) zadržuje cizí movitou věc a má ji fakticky u sebe.
Dílčí závěr ke vzniku nároku
Martinovi vznikl vůči Karlovi nárok na vydání jablek podle § 1040 odst. 1 OZ
B. ABSENCE ZÁNIKU NÁROKU
K tomu, aby měl Martin vůči Karlovi nárok na vydání jablek, je třeba, aby jeho nárok později
nezaniknul.
Ze zadání nejsou zjevné žádné okolnosti, ze kterých by vyplýval zánik nároku.
Dílčí závěr k absenci zániku nároku
Martinův nárok vůči Karlovi na vydání jablek nezanikl
C. PROSADITELNOST NÁROKU
K tomu, aby měl Martin vůči Karlovi nárok na vydání jablek, je třeba, aby jeho nárok byl
prosaditelný.
K tomu je třeba, aby nárok nebyl promlčený, resp. aby nedošlo k zániku vlastnického práva
Martina jiným způsobem.
Vlastnické právo se dle § 614 OZ nepromlčuje. Ze zadání nejsou zjevné žádné okolnosti, ze
kterých by vyplýval zánik Martinova nároku z jiného důvodu.
Dílčí závěr k prosaditelnosti nároku
Martinův nárok vůči Karlovi na vydání jablek je prosaditelný
D. CELKOVÝ ZÁVĚR
Martin má vůči Karlovi nárok na vydání jablek podle § 1040 odst. 1 OZ
Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0080
CULPA IN CONTRAHENDO (předsmluvní odpovědnost - § 1729 + 1728)
Paní Božena si chtěla najmout 1.500 m² kancelářských prostor v centru Prahy.
Vyhledala si developera, který vlastnil vhodné prostory, a začala s ním vyjednávat o
smlouvě. V rámci mnoha negociací o obsahu smlouvy, které probíhaly po dobu tří
měsíců, si Božena vymohla značné stavební úpravy kanceláří, které byly developerem
provedeny na jeho náklady (přičemž tyto náklady měly být zohledněny ve vyšším
nájemném). Jednalo se o vybudování nových příček a zbourání starých, nové rozvody
elektřiny, rekonstrukci toalet a kuchyňky, vybudování nové počítačové sítě a výstavbu
nákladního výtahu. Dne 16. 4. se strany konečně dohodly na finálním znění nájemní
smlouvy, k jejímuž podpisu mělo dojít dne 20. 4. (smlouva měla být dle dohody stran
uzavřena písemně). Božena se však k podpisu smlouvy nedostavila a developerovi pouze
přes SMS vzkázala, že smlouvu již uzavřít nechce.
Zkoumejte případné nároky Boženy a developera.
Tamara byla krásná studentka právnické fakulty. Aby se mohla přihlásit do soutěže
„Miss PF“, potřebovala pořídit fotografie na přihlášku na soutěž (fotky byly určeny jen
pro organizační výbor soutěže s tím, že ihned po jejím skončení budou zničeny).
Objednala se u známého fotografa Roberta, který vymyslel, že nafotí Tamařiny akty jen
s ÚZ občanského zákoníku. Tamara však na základě fotek nebyla do soutěže vybrána.
Domnívala se, že problém byl v tom, že Robert k focení použil ÚZ k OZ 1964 a nikoli
k NOZ, z čehož porota zřejmě usoudila, že Tamara nejde s dobou. Byla natolik
znechucená, že řekla Robertovi, že je břídil, trapný amatér a idiot. Roberta – který se
považoval za největšího žijícího fotografa – to tak vytočilo, že si našel Tamařiny fotky,
rozmnožil je v počtu 300 ks a tajně je rozvěsil ve všech učebnách a veřejných prostorách
fakulty. Kromě toho Tamaře vzkázal, že další odvetné akce budou následovat,
konkrétně, že zveřejní další fotky na FTVS.
Zkoumejte případné nároky Tamary a Roberta.
Download

NOSP2 RESENI KLAUZURY 2