Návod jak správně nakládat
s potravinami
v domácnostech
© ABF-BOKU
Obsah
Úvod ................................................................................................................................................... ii
Co pro nás potraviny znamenají....................................................................................................... 1
Co je zapotřebí pro výrobu potravin ................................................................................................ 2
Proč se potraviny vyhazují ............................................................................................................... 3
Co každý z nás vyhazuje ................................................................................................................... 5
Tipy pro předcházení vyhazování potravin...................................................................................... 6
Když se někdy přece jen něco zkazí .............................................................................................. 11
Další literatura ................................................................................................................................. 12
Projektoví partneři FUWA ............................................................................................................... 13
i
Úvod
Tato příručka byla zhotovena v rámci přeshraničního projektu pro Rakousko a Českou
republiku. Projekt „Future of Waste“ („FUWA“) má tyto cíle:
 přeshraniční výměnu know-how jak předcházet vzniku odpadu a jak s odpadem nakládat,
 optimalizaci systému odpadového hospodářství v kraji Vysočina a
 realizaci preventivních opatření u vybraných odpadových toků v obou zemích
Projekt byl podpořen Evropskou územní spoluprácí Rakousko – Česká republika 2007-2013.
Tento návod má za úkol seznámit Vás s tématem „Jak předcházet vzniku potravinového
odpadu“ a pomoci Vám v každodenním rozhodování při nakupování, skladování, přípravě a
požívání potravin. Doufáme, že zde najdete užitečné tipy, jak můžete Vy i Vaše rodina
zredukovat potravinový odpad.
Všechny fotografie, které v této příručce uvidíte, ukazují potraviny, které byly nedbale vyhozeny
mezi odpadky.
Tým projektu Vám přeje příjemnou četbu!
Vídeň, říjen 2012
ii
Co pro nás potraviny znamenají
Potraviny jsou základem pro fungování lidského organismu. Ve správném složení a přijímaném
množství nás zásobují energií, živinami, vitamíny a stopovými prvky, které jsou nezbytné pro
zdravý život, a které zajišťují dobré trávení a dobré zdraví.
Výběr poravin, které konzumujeme je odrazem našeho společenského postavení, našeho
respektu k životnímu prostředí a druhým lidem (např. bio-produkty, veganské produkty,
produkty ze sítě fair-trade), naší náboženské orientace (např. sváteční pokrmy, pokrmy v
období půstu), našich kuchařských schopností a času, který můžeme věnovat vaření a stejně
tak samozřejmě naší osobní chuti.
Společná konzumace určitých potravin upevňuje rodinné vztahy a již po staletí zastává ve
všech kulturách důležitou společenskou funkci. Čím by byly narozeniny nebo svatby bez
společné slavnostní tabule?!
V dřívějších dobách pocházely potraviny až na výjimky, jako jsou olej, sůl a koření, především z
blízkého okolí a byly konzumovány podle své sezónní dostupnosti. Dnes si můžeme 7 dní v
týdnu a 24 hodin denně po celý rok vybírat z nekonečné palety domácích i exotických potravin.
Aby mohly být uspokojeny naše vysoké požadavky na širokou nabídku i nároky na čerstvost
potravin, musejí k nám být neustále transportovány nové potraviny a stav potravin musí být
neustále kontrolován.
Mnoho lidí spojuje dohromady své znalosti a pracovní nasazení, abychom mohli mít k dispozici
ty nejkrásnější a nejčerstvější potraviny. Od zemědělce, přes řidiče kamionu, pekařského učně,
zaměstnance v balicím průmyslu, přes inspektora na úřadě pro kontrolu potravin až po
prodavače v supermarketu – naše potraviny procházejí mnohýma rukama, aby nakonec
dorazily na náš stůl.
K našim potravinám bychom tedy měli přistupovat s úctou odpovídající jejímu významu pro náš
tělesný a duševní vývoj a zohledňující enormní vynaložení sil při výrobě, zpracování, přepravě,
balení a prodeji.
Potraviny naplňují jednu z našich nejdůležitějších potřeb – potřebu výživy!
© ABF-BOKU
© ABF-BOKU
1
© ABF-BOKU
Co je zapotřebí pro výrobu potravin
Během celého řetězce tvorby hodnoty v produkci potřebují potraviny k tomu, aby mohly být
vyrobeny, sklizeny, uchovány a transportovány, mnoho zdrojů: osivo, zemědělské plochy, vodu,
traktory, hnojiva, slunce, prostředky na ochranu rostlin, zemědělcovu péči, palivo, balicí materiál
a mnoho dalšího.
Spotřebou zdrojů dochází ke konkurenci ve využití plochy pro potřeby bydlení, kácení lesních
porostů, nedostatku vody, přehnojeným vodním tokům, erozi, uvolňování skleníkových plynů,
znečišťování životního prostředí odpadem, příliš intenzivnímu lovu ryb ve světových mořích,
snížení biodiverzity a tak dále.
Věděli jste, že….
….pro vyprodukování 1 kalorie hovězího masa musí být ve formě krmiva podáno 6 až 21 kalorií.
Na 1 kalorii drůbežího masa musí kuře přijmout asi 4 kalorie krmiva. Vzniká tedy obrovská
potřeba plochy, aby mohlo být zajištěno zrní na krmivo pro zvířata.1
….pro vyprodukování 1000 kcal rostlinných potravin je potřeba asi 0,5 m³ vody. K
vyprodukování stejného energetického množství živočišných potravin, jsou potřeba 4 m³ vody 2.
V mnoha zemích se tak snižují zásoby vody, které již tak sotva dostačují.
© ABF-BOKU
1
Chléb pro svět (2010) Kampaň pro bezpečnost výživy – Listy kampaně o konzumaci masa. Stuttgart.
Lundqvist J., de Fraiture C., Molden D. (2008) Saving Water: From Field to Fork – Curbing Losses and Wastage in the Food
Chain. SIWI Policy Brief. SIWI. (Šetření vody: Z pole na vidličku – omezující ztráty a plýtvání v potravinovém řetězci.)
2
2
Proč se potraviny vyhazují
Po celém světě se vyhazují poživatelné potraviny. Studie3 Světové organizace pro výživu při
OSN zjistila, že se ve světě ročně vyhodí kolem 1,3 miliard tun poživatelných potravin. Etiketa je
nalepena křivě, zelenina je moc malá, ovoce příliš nevzhledné, přijde nová dodávka a v regálu
se musí udělat místo, chleba je včerejší, nakupování bez plánování, „my máme dneska chuť na
něco jiného“ – existuje mnoho důvodů, proč se potraviny v průmyslových zemích
bezmyšlenkovitě vyhazují.
Potraviny se vyhazují i v rozvojových zemích. Tam jsou ale na vině zcela jiné důvody. Často
nejsou k dispozici odpovídající možnosti pro sklízení, skladování a transport a potraviny se tak
na své cestě ke spotřebiteli zkazí a musejí být vyhozeny.
Asi 925 milionů lidí na světě trpí hladem – přestože teoreticky by pro každého bylo více než
dost. V přepočtu se ročně vyhodí odhadem 1.400 kg potravin na jednoho hladovícího.
Na celém světě se projevují ekologické, ekonomické i sociální důsledky tohoto plýtvání. Když se
potraviny bez úpravy dovezou na skládku a jsou zde uloženy, vznikají ukládáním a
mikrobiologickým rozpadem takzvané skládkové plyny. Tyto plyny se skládají asi z 60 % z
methanu (CH4) a ze 40 % z oxidu uhličitého (CO2). Oba plyny unikají do atmosféry, kde posilují
celosvětový skleníkový efekt – přičemž methan působí asi 25x škodlivěji než oxid uhličitý!
Aby byly sníženy škodlivé dopady potravinového a podobného odpadu na životní prostředí,
musí v příštích letech každý členský stát Evropské unie postupně snižovat podíl organických
odpadů ukládaných bez předchozího ošetření. V Rakousku je přímé ukládání potravin na
skládky již zakázáno. V ostatních zemích se bohžel potraviny dosud na skládky ukládají.
Kromě negativních dopadů na životní prostředí mají ale vyhozené potraviny negativní vliv i na
naši finanční situaci. Za své potraviny musíme zaplatit víc, protože do ceny potravin jsou
započteny ztráty vzniklé během řetězce tvorby hodnoty v produkci. Jestliže je v průmyslových
zemích větší poptávka po množství potravin, než jaká je skutečná potřeba, ceny prodávaných
potravin stoupají. To vede k tomu, že si chudší lidé (nejen v rozvojových zemích, ale i ve střední
Evropě) již nemohou dovolit dostatečné zásobení potravinami a musejí hladovět. V Rakousku je
nyní asi 1 040 000 lidí (12 % obyvatelstva)4 ohroženo chudobou, v České republice je to asi
1 007 800 lidí (10,4 % obyvatelstva)5. A v konečném důsledku každý z nás vyhazuje peníze,
jestliže každý den nakupujeme více, než sníme, a zbytek vyhazujeme!
K negativním sociálním dopadům vyhazování potravin patří nejen hladovění chudších vrstev
obyvatelstva, ale i chybějící úcta k práci a odborným znalostem, které lidé vnášejí do celého
řetězce tvorby hodnoty, abychom si kdykoli mohli koupit bezpečné potraviny.
3
Gustavsson J., Cederberg C., Sonesson U., Van Otterdijk R., Meybeck A. (2011) Global Food Losses and Food Waste Extent, Causes and Prevention. FAO, Rome (Globální ztráty v potravinářství a plýtvání potravinami – rozsah, příčiny a
prevence).
4
Statistik Austria (2012) Standard-Dokumentation Metainformationen (Definitionen, Erläuterungen, Methoden, Qualität) zu
EU-SILC 2010. 30.09.2012 (http://www.statistik.at/web_de/statistiken/soziales/armut_und_soziale_eingliederung/index.html)
– Standardní Dokumentace Metainformace (Definice, vysvětlení, metody, kvalita).
5
Český statistický úřad (2012) Statistika & My - Roste podíl osob pod hranicí příjmové chudoby.
(www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/140025BFD4/$File/1804120620_21.pdf)
3
© ABF-BOKU
© ABF-BOKU
4
Co každý z nás vyhazuje
Přebytky navařené polévky se vylijí do výlevky, jablko schováváme tak dlouho, až shnije, koláč
od svačiny oschl a nikdo už ho nechce jíst, koření na vánoční cukroví zabírá místo a musí
udělat prostor pro jiné, ve „Fast Foodu“ jsme toho nakoupili víc než sníme, otrhat švestky ze
stromu je pro nás moc velká námaha, v lednici jsme přehlédli datum trvanlivosti nějaké
potraviny a teď je prošlá…
V každodenním životě často vůbec nepostřehneme, kolik vlastně vyhodíme dosud
poživatelných potravin. Bez této informace s tím ale nemůžeme nic udělat. Kromě toho každý
vyhazuje z jiných důvodů jiné potraviny. Jako první krok k nápravě tedy pomůže, když se
přesně zaměříme na vyhazované potraviny. Vyzkoušejte to hned u sebe doma! Můžete
například pravidelně nahlédnout do odpadkového koše nebo do nádoby na bio-odpad anebo
můžete po dobu jednoho týdne používat deník na potravinový odpad.
© ABF-BOKU
Vezměte si papír a celý týden si zapisujte všechny potraviny, které vyhodíte. Připište si k tomu i
důvody a odhadněte množství. Pokud chcte zjistit víc, můžete si zapisovat i to, kam potravinu
vyhodíte a kolik stál kilogram dané vyhozené potraviny. Na konci se podivíte, co všechno
můžete zjistit o svých vlastních návycích!
Zde vidíte příklad, jak by mohl vypadat váš deník potravin:
Kdy?
Co?
3.března mléko
Kolik?
0,5
litru
4.března houska 1 kus
Proč?
Před
dovolenou
jsem koupil moc,
zkyslo
Nechal jsem ji
ležet,
úplně ztvrdla
5
Kam?
Do
záchodu
Cena
1
euro/litr
Kontejner 0,4 euro/
na bio- ks
odpad
Tipy jak předcházet vyhazování potravin
Pokud si povedete deník potravinového odpadu, uvidíte, proč potraviny vyhazujete, a budete
moci zavést potřebná opatření. Následující tipy by vám měly pomoci při rozvíjení vlastních
kreativních nápadů.
Plánování
Plán stravování
Promyslete si, kolik lidí bude v následujících dnech doma jíst jaká jídla, případně kolik jídla si
vezmou s sebou. Počet osob můžete použít pro odhadnutí potřebného množství potravin.
Nákupní seznam
Používjte jeden nákupní seznam, na který budou všichni členové rodiny psát potraviny, které
byly spotřebovány ze zásob. Podle plánu stravování se seznam doplní o potraviny, které budou
v příštích dnech potřeba ještě navíc k těmto spotřebovaným. Pozor: Váš nákupní seznam bude
účinný jen tehdy, pokud se ho při nakupování budete držet!
Nákup
Obecně
Snažte se nechodit nakupovat hladoví! S prázdným žaludkem působí mimořádné slevy a
příjemná vůně v obchodě ještě svůdněji a vy nakoupíte víc, než vlastně potřebujete.
Čestnost nakupování
Když můžete nakupovat vícekrát týdně, budete mít doma vždy čerstvé potraviny a skladování
můžete přenechat profesionálům v obchodních řetězcích.
Velikosti balení
Co nejčastěji nakupujte nebalené potraviny – můžete tak snadno koupit přesně požadované
množství a doma nebudou zbývat žádné potraviny. Kromě toho si navíc ušetříte odpad z balení!
Akce a velká/rodinná balení
Pokud skutečně chcete šetřit peníze nákupem „multipaků“ a rodinných balení, pak se
dohodněte se sousedy nebo přáteli a hned po nakoupení si potraviny rozdělte.
Přeprava domů
Při nákupu chlazených nebo mražených výrobků si s vezměte chladicí tašku, aby si Vaše
potraviny během přepravy domů zachovaly svou kvalitu. Ostatní potraviny chraňte před
extrémním horkem, chladem nebo vlhkem.
Skladování
Pořadí spotřebování
Nově nakoupné potraviny uložte ve spíži nebo v lednici vždy za ty potraviny, které už doma
máte, a potraviny spotřebovávejte podle principu „first in-first out“ (to co vložíte jako první, také
jako první zkonzumujte)!
Skladovací podmínky
Na balených potravinách výrobci uváději doporučení pro správné skladování. Řidtě se těmito
doporučeními, abyste si potraviny mohli vychutnat v nejlepší kvalitě!
6
Zkontrolujte teplotu, kterou máte nastavenou v lednici, v prostředním patře by se měla
pohybovat kolem 5°C. Jestliže nemůžete nastavit přesnou teplotu, zkontrolujte teplotu
teploměrem!
Využívejte různé teplotní zóny v lednici ve svůj prospěch! V návodu pro použití se informujte o
doporučeních výrobce. Ovoce a zelenina zůstanou nejdéle čerstvé v přihrádce na zeleninu
(teplota až 10°C). Potraviny, které se lehce kazí, jako zbytky jídla, maso nebo ryba, skladujte
nejlépe na skleněné desce nad přihrádkou na zeleninu, kde se nachází nejchladnější zóna
(2°C). Mléčné výrobky byste měli uložit do střední části lednice. Sýr a vejce mohou být uloženy
v nejteplejší zóně až nahoře (až 8°C). Nápoje, máslo a hotové omáčky umistěte do přihrádek na
dveřích (10 až 15°C).
Některé druhy ovoce a zeleniny je lepší skladovat ve vzdušném, chladném a tmavém prostředí
ve sklepě, jako např. brambory nebo mrkev. Vodnatá zelenina jako okurky nebo rajčata by měla
být skladována v chladu, ale mimo lednici. Také ovoci citlivému na chlad, jako jsou babány,
mango a citrusové plody, je lépe mimo lednici. U ředkviček a podbné kořenové zeleniny
odstraňte nejlépe ihned po nákupu listy, zelenina pak zůstane déle křupavá. Povadlou zeleninu
můžete před konzumací vložit do vody, bude pak opět křupavá.
Potraviny z otevřených balení nebo nakrojené potraviny (např. polovinu cibule) vložte do
uzavíratelných nádob, zamezíte tak nebezpečí napadení škůdci, vyschnutí, převzetí cizích
zápachů a zanesení plísně. Výjimkou je tvrdý sýr, který je nejlepší skladovat zabalený ve
svačinovém papíře, vlhkém ubrousku nebo na talíři s poklopem na sýry.
© ABF-BOKU
Nesnášenlivost při společném skladování
Některé druhy ovoce a zeleniny, jako např. banány, rajčata, jablka nebo paprika, uvolňují
přírodní ethytlen, který urychluje proces zrání jiných potravin. Tuto vlastnost můžeme na jednu
stranu využít, abychom dosáhli poživatelnosti nezralých produktů.
7
Např. nezralé avokádo můžete skladovat spolu s jablkem, což urychlí proces dozrání avokáda.
Na druhou stranu bychom tuto okolnosti měli při skladování vždy zohledňovat, abychom
předešli zrychlenému dozrání.
Kontrola poživatelnosti
Datum minimální trvanlivosti („Minimální trvanlivost do…“)
Toto datum je pro Vás vodítkem, do jaké doby výrobce při správném skladování a neotevření
balení garantuje specifické vlastnosti produktu, jako např. křupavost sušenek. Neznamená to,
že by po překročení tohoto data byla potravina nepoživatelná! Dokonce se smí ještě prodávat,
pokud je potravina v pořádku a je-li na produktu označeno, že datum minimální spotřeby bylo
překročeno. Použijte své smysly – podívjte se, přivoňte, ochutnejte a pak si produkt doma
vychutnejte! Plesnivé potraviny byste však jíst neměli, kromě případů, kdy se jedná o
požadovanou plíseň u sýrových specialit.
Datum spotřeby („Spotřebujte do…“)
Datem spotřeby se označují potraviny, které se z mikrobiologického hlediska rychle kazí i při
správném skladování. Po překročení data spotřeby tedy mohou tyto potraviny vyvolat zdravotní
újmu. Potraviny, které překročily datum spotřeby, byste už neměli konzumovat a měli byste je
správným způsobem zlikvidovat.
Datum prodeje
V Rakousku je na balených vejcích kromě data minimální trvanlivosti vytištěno také datum
prodeje. Nenechte se jím zmást, časovou orientaci pro Vás představuje datum minimální
trvanlivosti! V České republice jsou vejce opatřena datem spotřeby!
Mléčné výrobky
U tvarohu nebo jogurtu se po delším stání výrobku vytvoří na povrchu syrovátka jako vodnatá
tekutina. Výrobek jednoduše dobře promíchejte a snězte!
Test čerstvosti vajec, který je nepoškodí
Vložte vejce do sklenice vody. Čerstvé vejce klesne. Pokud je vejce již starší, nashromáždilo se
pod skořápkou již více vzduchu a vejce stoupá vzhůru. Starší vejce by měla být před požitím
vždy dobře tepelně upravena!
Vaření
Velikost porcí
Uložte si špagetovou míru, abyste vždy vařili podle potřeby, nebo si v kuchařských knihách či
na internetu vyhledejte konkrétní doporučená množství na osobu. Jako přibližný vzorec by mělo
platit, že pro jednu osobu by mělo být jako příloha použito tolik zeleniny nebo brambor, kolik se
tomuto člověku vejde mírně navrstveno do obou rukou. U ryby nebo masa by kus měl být velký
jako talíř o velikosti rukou.
Pokud po jídle něco zbyde, není to ještě důvodem k tomu, abychom potraviny vyhazovali!
Mnoho jídel chutná dokonce lépe, pokud jsou nejméně jednou ohřáta (např. polévky, guláš).
Kromě toho se ze zbytků dá rychle uvařit mnoho různorodých jídel. Jídlo nechte vychladnout,
zbytky dobře zabalte a odpovídajícím způsobem uložte. I na internetu se dá na různých
kuchařských stránkách najít mnoho tipů na vaření (hledejte např. pod heslem „využití zbytků
jídla“), kde můžete hledat recepty z jedné konkrétní nebo z více ingrediencí!
8
Chléb
Zbylý chléb můžete nakrájet kráječem na tenké plátky a 10 minut jej sušit je v troubě na 200°C
a případně je ochutit česnekem či kořením. Snadno si tak vyrobíte chutnou křupavou
pochoutku!
Starý chleba nakrájejte na kostky, orestujte a použijte k dekoraci polévky nebo jako základ na
knedlíky. Chléb byste měli nakrájet, dokud ještě není příliš tvrdý a usušit jej na vzduchu.
Ovoce
Z přezrálých banánů, jahod a dalšího ovoce můžete v mžiku vytvořit za pomoci mixéru výborné
mléčné koktejly.
Mléčné výrobky
Tvaroh nebo jogurt zkombinujte s přezrálým ovocem a vytvořte lahodné nápoje nebo navrstvěte
mléčné výrobky střídavě se sušenkami a ovocem a vytvořte tak rychlý, opticky i chuťově
ohromující, dezert!
© ABF-BOKU
Zelenina
Zbylou uvařenou zeleninu můžeme snadno přidat do polévky nebo z ní spolu s jinými zbytky
jako salámem, smetanou nebo sýrem vytvořit rafinovaný zapečený recept.
Sýr
Zbylý sýr skladujte nastrouhaný jako podklad pro zeleninovou oblohu nebo si jím posypte
namazaný chléb a zapečte, s každým druhem sýra získáte chuťovou obměnu!
Zbytky ryb a salámu
Zbytky vařeného masa a salámu jemně rozemelte a okořeňte bylinkami – hned máte
pomazánku.
Pestrost
Vaší fantazii se meze nekladou – pozvěte přátele ke společné konzumaci zbylých potravin,
obložte si vlastní pizzu zbylou zeleninou nebo masem a pokud pořád ještě potřebujete nějaké
nápady, podívejte se na internetu nebo se přihlašte na kurs vaření.
9
Jídlo
Velké oči – malý žaludek
Dávejte si na talíř vždy méně, kdykoli si přece můžete přidat. V hrnci zůstanou pokrmy déle
teplé, a když něco zbyde, je uchování snazší díky oddělenosti jednotlivých složek. Zbytky z
talíře už zpravidla nevypadají moc chutně, a tak se nikomu nechce je uchovávat ani později jíst.
V restauracích požádejte o měnší porci, pokud již víte nebo vidíte u vedlejšího stolu, že zde
dělají příliš veliké porce.
Vychutnat si to doma podruhé
Projevte v restauraci svou úctu k potravinám a také umění kuchaře tím, že si nedojezenou porci
necháte zabalit na doma! Máte tak rychlé jídlo na druhý den a kromě toho ušetříte peníze.
Konzervace
Mražení čerstvých a syrových potravin
Pokud jste si koupili maso či rybu v syrovém stavu a přesto jste je hned nespotřebovali, můžete
tyto potraviny také vakuově zabalené zmrazit. Jídla, která později uvaříte z tohoto masa nebo
ryby, můžete nově zmrazit k pozdější okamžité konzumaci. Také chléb, bylinky nebo mléčné
produkty lze dobře zamrazit a podle potřeby rozmrazit.
Zbytky tekutin (např. víno, polévka)
Zbylou polévku či víno zamrazte v nádobkách na kostky ledu. Dle potřeby jimi můžete později
okořenit omáčky, zeleninu či polévky.
Mražení zbylých pokrmů
Navařili jste moc? Rozdělte zbylé pokrmy do balíčků o jedné či dvou porcích a zamrazte je.
Máte pak kdykoli k dipozici rychlé jídlo, když nebudete mít čas vařit, a můžete je rozmrazit podle
potřeby.
10
Když se někdy přece jen něco zkazí
Někdy nepomůže ani to nejlepší naplánování, ani nejambicióznější předsevzetí a prostě nám
zbydou potraviny, které je třeba zlikvidovat. Možná máte známého, kterému uděláte radost
tvrdým chlebem a zcvrklými jablky, protože má doma zvířata? Až do předání udržujte tyto
potraviny pokud možno co nejvíce v suchu, aby nezačaly plesnivět – plíseň nedělá dobře ani
zvířatům!
Pokud musíte potraviny opravdu vyhodit, jsou nejlépe využity, když je z nich udělán kompost
nebo bioplyn. Informujte se u Vašeho místního sdružení pro odpadové hospodářství nebo u své
obce o odděleném sběru bio-odpadu. V některých regionech se maso a zbytky vařeného jídla
do bio-konstejnerů nesmí dávat! Potraviny by se do odděleného kontejneru měly vyhazovat
vždy bez obalů, protože plasty nebo kovy vadí při kompostování. Z Vašich vytříděných potravin
se vyrobí buď kompost nebo bioplyn. Kompost může být použit pro zlepšení půdy a může tak
například nahradit rašelinu. Bioplyn je využíván na výrobu obnovitelné energie.
Zbylé potraviny však můžete spolu s odpadem ze zeleně přidávat do vlastního kompostu. Na
kompostu byste měli sbírat vždy směs různých organických zbytků, jako listí, malé větvičky,
uschlé zbytky květin, zbytky potravin atd. Dbejte přitom na to, aby byl odpad navrstven volně a
kompostem mohl proudit vzduch. Nahromaděná vlhkost není dobrá! Při dodržení uvedených
základních podmínek za Vás většinu práce vyřídí mikroorganismy tím, že pro Vás organickou
substanci rozloží na hodnotný kompost. Ten můžete použít na hnojení na zahradě! Prostě jej
zamíchejte pod zeminu a vaše rostliny budou zásobeny důležitými živinami a půda bude lépe
udržovat vodu.
Potraviny, zbytky jídel a žluklé oleje nevylévejte do toalety, protože to vede k nežádoucím
usazeninám v odpadním potrubí a může to pro Vás znamenat drahé údržbářské práce! Žluklé
pokrmové tuky a oleje byste měli sbírat odděleně a odevzdat je ve sběrném dvoře.
© ABF-BOKU
11
Další literatura
Zde naleznete další informace k tématům, o kterých pojednávala tato příručka:
Brot für die Welt (2010) Kampagne für Ernährungssicherheit – Kampagnenblätter
Fleischkonsum. Stuttgart (Chléb pro svět [2010] . Kampaň pro bezpečnost výživy – Listy
kampaně o konzumaci masa. Stuttgart)
Gustavsson J., Cederberg C., Sonesson U., Van Otterdijk R., Meybeck A. (2011) Global Food
Losses and Food Waste - Extent, Causes and Prevention. FAO, Rome. (Globální ztráty v
potravinářství a plýtvání potravinami – rozsah, příčiny a prevence)
Lundqvist J., de Fraiture C., Molden D. (2008) Saving Water: From Field to Fork – Curbing
Losses and Wastage in the Food Chain. SIWI Policy Brief. SIWI. (Šetření vody: Z pole na
vidličku – omezující ztráty a plýtvání v potravinovém řetězci)
Homepage projektu „Future of Waste“ (FUWA):
http://futureofwaste.eu/cs/o-projektu-future-of-waste (česky)
http://futureofwaste.eu/de/ueber-das-projekt (německy)
Homepage dolnorakouských spolků odpadu:
http://www.abfallverband.at/ (německy)
Homepage iniciativy „Natürlich weniger Mist“ („Samozřejmě méně nepořádku“) ve Vídni:
http://wenigermist.natuerlichwien.at/lebensmittel (německy)
Homepage Rakouského Ministerstva pro život:
http://www.lebensministerium.at/lebensmittel/kostbare_lebensmittel.html
Internetové stránky Institutu pro odpadové hospodářství k tématu Prevence potravinového
odpadu:
http://www.wau.boku.ac.at/11754.html (deutsch)
http://www.wau.boku.ac.at/11754.html?&L=1 (englisch)
12
Projektoví partneři FUWA
Energetická agentura Vysočiny
Mikroregion Telčsko
Institut für Abfallwirtschaft, Universität für Bodenkultur Wien (ABF-BOKU) (Institut
pro odpadové hospodářství, Univerzita pro kulturu půdy Vídeň)
Österreichisches Ökologie-Institut (Rakouský ekologický institut)
Strategičtí partneři projektu:
Úřad Dolnorakouské zemské vlády / Oddělení pro ekologické hospodářství a územní plánování
(RU3) (A)
(Amt
der
Niederösterreichischen
Landesregierung/Abteilung
Umweltwirtschaft
und
Raumordnungsförderung (RU3) (A))
Okresní spolek pro odpad v Rohrbachu
(Bezirksabfallverband Rohrbach (A))
Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství, Sekce
VI/6: Logistika odpadu, prevence a odpadové hospodářství dle produktů
(Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft, Sektion VI/6:
Abfalllogistik, Vermeidung und produktbezogene Abfallwirtschaft (A))
Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství, Oddělení
V/8: Záležitosti EU – Životní prostředí
(Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft, Abteilung V/8:
EU-Angelegenheiten – Umwelt (A))
Obecní spolek pro odpadové hospodářství v Hornu
(Gemeindeabfallwirtschaftsverband Horn (A))
Magistrát města Vídně, MA 48/Management odpadu
(Magistrat der Stadt Wien, MA 48/Abfallmanagement (A))
Region Vysočina (CZ)
13
Homepage: futureofwaste.eu (německy/česky)
Autor: Dipl.Ing. Felicitas Schneider, ABF-BOKU
Obrazová dokumentace: Všechny použité fotografie pořídilo ABF-BOKU.
14
Download

Návod jak správně nakládat s potravinami - FUWA