Tetra Pak Magazine AT.CZ.HU.SK 2/2011
Téma: Udržitelný rozvoj
1
Obsah
Udržitelný rozvoj
4–7
Tetra Pak Magazine AT. CZ. HU. SK.
Téma
Kroky k úspěchu
udržitelného rozvoje
Amanda Jordan, Corporate
Citizenship, GB
Editorial
20–22
Trendy
8–9
Flexibuild – domy z nápojových
kartonů
Autor: Jaroslav Major
Rozhovor
Vážení obchodní přátelé,
není vůbec náhoda, že vydání časopisu .for Life, které držíte v ruce, se věnuje výhradně udržitelnému rozvoji. Společnost Tetra Pak je jedním z průkopníků environmentálního přístupu v podnikání, o čemž svědčí řada ocenění,
která získáváme po celém světě. Letos na jaře Tetra Pak v této oblasti přijal
velice odvážný desetiletý plán, či spíše závazek, o němž se můžete podrobně dočíst v článku Mission Possible. Předtím však ještě dáme slovo Amandě
Jordan z britské agentury Corporate Citizenship, s níž jsem se setkala letos na jaře v Praze na velké mezinárodní konferenci o udržitelném rozvoji.
Amanda dokáže jako málokdo jiný srozumitelně vysvětlit, jaké jsou výhody
udržitelnosti v podnikání a jaký z ní lze mít z dlouhodobého hlediska finanční
profit. Poradí vám taky, jak dát dohromady správný plán udržitelnosti, který
se stává nezbytným nástrojem komunikace moderních společností.
Na dalších stránkách se seznámíte s tím, jak se v našich zemích změnil přístup k udržitelnosti v distribuci a retailu. Také si zapamatujte název Flexibuild, je to jméno firmy i unikátní technologie z jižní Moravy, kde začali z použitých nápojových kartonů vyrábět prefabrikované rodinné domky, s nimiž
chtějí prorazit do světa. Z jiného odpadu a úplně jiným způsobem staví své
domy americký architekt a průkopník „radikálně udržitelného života” Mike
Reynolds.
S časopisem .for life se určitě nudit nebudete. Ještě než se do něj začtete, dovolte mi, abych vám popřála krásné vánoční svátky, úspěšný, a hlavně
udržitelný rok 2012.
Hana Zmítková,
ředitelka pro styk s veřejností
a životní prostředí,
Tetra Pak Danube
Udržitelnost je věc informací
a svědomí
rozhovor s Hanou Zmítkovou,
ředitelkou pro styk s veřejností
a životní prostředí, Tetra Pak
Danube
23
Případová studie
Továrna (téměř) odstřižená od sítě
Zdroj: Frito-Lay
10–13
Tetra Pak pro
udržitelnost
Mission Possible
aneb Desetiletý závazek
Zdroj: Tetra Pak, Mission
Possible, Sustainability
update 2011
24–25
.for life
Tetra Pak Magazine AT. CZ. HU. SK.
redakční rada
předsedkyně Hana Zmítková (CZ)
členové
Anita Dunai (HU)
Lenka Hálková (CZ)
Zsuzsanna Posztós (HU)
Brigitta Rainer (AT)
Vlasta Řeháčková (CZ)
Roman Straka (CZ)
Carina J. Wallner (AT)
vydává
Tetra Pak Česká republika s.r.o.
Nová Cesta 17, Praha 4
Tel.: +420 261 007 111
Fax: +420 26 92 09 55
www.tetrapak.com
realizace
Moloko ateliér s.r.o
Ke Hřišti 20/239, Praha 8
Tel.: +420 775 557 758
www.molokoatelier.cz
Případová studie
Udržitelnost a maloobchodní značky
Zdroj: IGD, GB
vedoucí vydání: Vlasta Řeháčková
editace textů: Jaroslav Major
grafická úprava: Dalibor Štrop
14
Anketa
Jaké vidíte výhody
udržitelného rozvoje ve vašem
podnikání?
26–29
Trendy
Architekt odpadu
„Zemělodě“ amerického architekta
Mikea Reynoldse
Autor: Jaroslav Major
15–19
Trendy
Zelené prodejny
Udržitelně projektované
prodejny a sklady v Česku,
Rakousku a Maďarsku
Autor: Jaroslav Major
fotografie: archiv Tetra Pak,
iStockphoto, Dreamstime
30–31
Děkujeme za spolupráci společnosti
Blue Events, s.r.o., která v letošním roce
pořádala Fórum pro udržitelné podnikání
(www.blueevents.cz, www.sustainbiz.cz).
Produktové novinky
Tetra Evero Aseptic – mléko
v kartonové lahvi
Zdroj: Tetra Pak
Mediální produktová informace
pro zákazníky Tetra Pak, omyly
a tiskové chyby vyhrazeny.
Co jsou udržitelné zdroje?
Za udržitelné zdroje můžeme považovat všechny suroviny, případně
zdroje energie, jejichž spotřeba probíhá stejně rychle jako jejich obnova.
Například dřevo můžeme považovat za obnovitelný zdroj, pokud jsou
stromy káceny pouze v takovém množství, aby stačily dorůstat. Obnovitelnými zdroji energie jsou vítr, slunce, říční nebo mořské proudy. Ropa,
zemní plyn a vytěžené minerály se nijak neobnovují, a tak mezi udržitelné zdroje nepatří. Zásoby mořských ryb je možné obnovit, ale vzhledem
k tomu, že v současné době se jich vyloví víc, než je jejich přírůstek, jsou
považovány za neobnovitelný zdroj. [Zdroj: Wikipedia]
Kroky k úspěchu
udržitelného rozvoje
Zkušenosti nám ukazují, jak významně se změnilo chápání
společenské odpovědnosti, říká Amanda Jordan ze
společnosti Corporate Citizenship. V posledních více
než deseti letech jsme byli svědky postupného odklonu
od celkem nahodilé filantropie k mnohem propracovanějším
programům korporátní odpovědnosti, které se stále více
dostávaly do souladu s podnikatelskými prioritami. Firmy
a podnikatelé se chopili výzvy udržitelnosti s cílem zachovat
sociální výhody a hospodářskou prosperitu i v podmínkách
klesajících zásob přírodního bohatství.
4
Téma
Stalo se normou i v těch největších společnostech,
že srozumitelně prezentují své úsilí o zlepšení životního prostředí, sociální a etické principy, a to nejenom
v kruhu zasvěcených specialistů nebo investorů, ale
také svým zákazníkům a zaměstnancům.
Až dosud měla tato komunikace obvykle formu přílohy
k výroční zprávě. Většinou v ní byly zachyceny úspěchy
dosažené v posledním roce a jmenovány cíle pro rok
následující. Teď jsme svědky úplně nového fenoménu
– firmy přicházejí s vlastními plány udržitelnosti.
Zaznamenali jsme zvýšený zájem mezi našimi klienty
o to, jak je možné takový plán vytvořit. Plnohodnotný
plán udržitelnosti jde totiž za hranice hlavních provozních záležitostí firmy, bere do úvahy komplexní dopad
ekonomických, environmentálních a sociálních vlivů
ovlivňujících podnikání a zaměřuje se na to, jak tyto
faktory usměrnit, aby bylo možné dosáhnout dlouhodobé úspěšnosti udržitelného rozvoje. A protože jsme
dostávali stále stejné dotazy, přivedlo nás to na myšlenku vytvořit krátký manuál. Zaměřujeme se v něm
na to, co to vlastně plán udržitelnosti je, jak vypadá
a jak si můžete sami takový plán vytvořit.
Důležitou věc si musíte uvědomit hned na začátku: vytvořit plán je pouze součástí mnohem delšího procesu
udržitelnosti. Vypracovali jsme schéma, na němž můžeme demonstrovat, jak se může plán vyvíjet, od snahy ovlivnit v delším časovém horizontu jediný prvek až
po propracované strategie, které zahrnují celý řetězec
podnikání.
Plány udržitelnosti
Ještě předtím, než budeme hovořit o plánu udržitelnosti, měli bychom si definovat, co to udržitelnost
vlastně je.
V minulosti byl tento termín používán zejména ve vztahu k faktorům ovlivňujícím životní prostředí, ale dnes
jej chápeme v mnohem širším smyslu. Když hovoříme
o udržitelnosti, máme na mysli identifikaci a ovlivňování environmentálních, sociálních a ekonomických
faktorů takovým způsobem, abychom zajistili dlouhodobou perspektivu a úspěch v podnikání.
Plány udržitelnosti mají základ v existující strategii
korporátní zodpovědnosti, do níž se začleňují environmentální a sociální faktory. Kdy se tady strategie mění
v plán?
Prováděli jsme výzkum mezi největšími společnostmi,
abychom zjistili, jaký význam mají jejich plány udržitelnosti a co všechno zahrnují.
Z tohoto výzkumu se nám podařilo identifikovat některé základní faktory, které by měly plány udržitelnosti
obsahovat. Díky nim můžeme docela dobře rozlišit, co
to je plán a co je pouze strategie korporátní zodpovědnosti.
PLÁN UDRŽITELNOSTI BY MĚL OBSAHOVAT:
• pochopení role, kterou hraje předmět podnikání
v řešení environmentálních a (nebo) sociálních vlivů;
• dlouhodobé zaměření, výhled na 10–15 let;
• cíle – co bude považováno za úspěch;
• komunikace – průběžné zprávy o pokroku
a poznatcích;
• jméno nebo značku, které plán zřetelně odliší
od ostatní firemní komunikace.
Čím se plány zabývají?
Většina plánů má silný sklon k environmentálním cílům,
zejména se soustředí na uhlíkovou stopu, ale některé
z nich pokrývají široké spektrum ekonomických a sociálních témat.
Nejvypracovanější plány vycházejí z obchodní strategie a mají přesně určené cíle v horizontu příštích 10–15
let. Obvykle překračují rámec podnikatelských ambicí
a předkládají řešení, která ovlivňují dodavatelský řetězec, distribuci, vztah k zákazníkům i spotřebitelům.
Téma
5
Součásti plánu
Kořeny Větve
• cíle
• časový
plán
• podnikatelská strategie
• materiální zabezpečení
• řízení
• hodnotový řetězec
• zaměstnanci
• spotřebitelé a výrobky
• politika prosazování
• komunikace
Pátý krok
Pokrytí všech podnikatelských operací
spolu s hodnotovým řetězcem, návaznost
na výkon, reflektování globálních priorit.
Podnikání, jehož úkolem je vytvářet
obnovitelný svět.
Čtvrtý krok
Angažování vnějších zdrojů
– pokrytí více operací najednou,
posun hodnotového řetězce,
spolupráce s ostatními
zúčastněnými stranami.
Záběr je široký,
zahrnuje všechny
operace a zúčastněné strany
Plán udržitelnosti chápeme
jako živý, vyvíjející se organismus,
připomínající strom.
Třetí krok
Jasné řízení nejvyšším
představitelem firmy, součást
firemní strategie, snaha o zapojení
širšího okolí.
Záběr se rozšiřuje na více problémů
a zahrnuje více zúčastněných stran
Druhý krok
Mnohem přesnější zvážení dalších kroků,
pokus o zapojení zaměstnanců a dodavatelů.
Rychlá reakce.
Součásti plánu
První krok
Přehled cílů a závazků v environmentální
sociální oblasti s dlouhodobým
horizontem.
Záběr plánu je úzký, soustředěný na jeden vnitřní problém
Plán udržitelnosti chápeme jako živý, vyvíjející se organismus, připomínající
strom. Jeho základy či spíše kořeny tvoří časové horizonty a cíle. Šíře plánu
se pak podobá větvím stromu. V počátečním stadiu mají jen úzký záběr,
většinou se soustředí na jediné téma, kterým je životní prostředí. Jak se
plán vyvíjí a rozšiřuje, také větve se rozšiřují a nabalují na sebe nová témata
za účasti stále více zainteresovaných stran.
Mapa plánu
Graf 1
Závěry
Amanda Jordan
je spolupředsedkyní představenstva společnosti Corporate
Citizenship a její zakládající
ředitelkou
Plány udržitelnosti jsou relativně novým fenoménem a stále se vyvíjejí. Nejvyšším stupněm v našem grafu není stav dosažení definitivní udržitelnosti, je
to udržitelnost v tomto čase. Lze očekávat, že společnosti, které dosáhnou
stanoveného cíle, budou i nadále hledat cesty do budoucnosti a tomu budou přizpůsobovat svoje plány.
Plány udržitelnosti pomáhají firmám zaujmout své místo ve světě. Jdou nad
rámec běžné korporátní zodpovědnosti a veřejně je zavazují k dlouhodobému zlepšování podmínek, přičemž sdělují, jakým způsobem toho chtějí
docílit. Fungují také jako dobrý marketinkový nástroj. Jejich prostřednictvím
se firmy hlásí k mnohem širším závazkům na národní i mezinárodní úrovni,
dávají o sobě vědět všem zúčastněným stranám.
Plány udržitelnosti tak představují nový stupeň korporátní zodpovědnosti,
kde životní prostředí a sociální zodpovědnost se stávají stejně důležitou
součástí podnikání jako ekonomická kritéria.
Corporate Citizenship
je poradenská kancelář
specializující se na korporátní
zodpovědnost a poradenství
v oblasti udržitelného rozvoje.
Z kanceláří v Londýně a New
Yorku pomáhá v této oblasti
řadě klientů, mezi nimž jsou
například Unilever, Pearson,
Go Ahead, Centrica, Cadbury
Schweppes, Diageo, Lafarge,
HSBC a Vodafone.
www.corporate-citizenship.com
Graf umožňuje firmám analyzovat jejich plán a hodnotit jeho jednotlivé součásti v různých stupních jeho plnění. To umožňuje detailní posouzení pokroku a určení oblasti dalšího rozvoje. (Graf 1)
Jak měřit úspěch?
Jedním ze znaků dobře sestavených plánů je takzvaná „roadmap“, tedy přesný plán toho, co, kdy a jakým
způsobem chce společnost dosáhnout. Například
plán společnosti SONY nazvaný Road to Zero má stanovený konečný cíl v roce 2050, ale už pro rok 2015 má
stanovené rovněž dílčí cíle.
Kdo hodnotí úspěch?
Plnění plánu garantují všichni vedoucí pracovníci, kteří
jsou k tomu motivováni odměnami pro řídicí management firmy. K tomu, aby byla zajištěna nestrannost při
hodnocení jeho plnění, je proto vhodné vytvořit tým
externích poradců.
6
Téma
Jak postupovat
při komunikaci plánu?
Nejběžnějším prostředkem komunikace ve fázi uvádění názvu plánu jsou internetové mikrostránky. Obsahují rady a tipy, videoklipy, odkazy na ekologicky
šetrné výrobky, podrobné zprávy a odkazy na sociální
média.
Kroky k úspěchu plánu udržitelnosti
– model Corporate Citizenship
Na základě našich výzkumů, práce s klienty a našeho
vlastního chápání udržitelnosti jsme vytvořili jakýsi
vzor, který by měl pomoci našim zákazníkům při zvažování a vývoji účinného plánu udržitelnosti.
Téma
7
Udržitelnost je
věc informací
a svědomí
Rozhovor s Hanou Zmítkovou, ředitelkou pro styk s veřejností
a životní prostředí, Tetra Pak Danube
Společnost Tetra Pak letos zahájila ambiciózní program udržitelnosti do roku 2020. Co z něj je pro
vás nejdůležitější?
Chceme zdvojnásobit recyklaci a zajistit, aby všechny
naše obaly měly certifikát FSC (Forest Stewardship
Council), zároveň usilujeme o to, aby naše obaly byly
vyráběny stoprocentně z obnovitelného zdroje. To
všechno s cílem snížit uhlíkovou stopu v celém hodnotovém řetězci. Zdvojnásobit recyklaci obalů v roce 2020
znamená investovat do nových technologií a spolupracovat s místními komunitami s cílem zvýšit povědomí
spotřebitelů a jejich ekologickou zodpovědnost.
Jak to vypadá v současné době v jednotlivých zemích vaší působnosti s recyklací?
Nejlépe jsou na tom na Slovensku, kde se k recyklaci vrátí 41 % všech nápojových obalů, v Rakousku je
to 35 %, v Česku 20 % a v Maďarsku 16 %. Pokud jde
o obaly vyrobené pouze naší firmou, je to číslo ještě
vyšší. Potěšitelné je, že i přes růst prodejů podíl recyklovaných obalů stále stoupá. Například v našich
čtyřech zemích se od roku 2007 do loňska zvýšil podíl
recyklovaných obalů Tetra Pak z 23 % na 36 %.
Liší se nějak přístup k recyklaci použitých kartonů
v jednotlivých zemích?
S výjimkou Belgie, Rakouska a Německa, kde jsou recyklační cíle dané zákonem, všude jinde v Evropě závisí sběr
použitých kartonů pouze na zodpovědnosti a uvědomě8
Rozhovor
ní obyvatel a taky na dostupné infrastruktuře. Poznáte
hned rozdíl, když jsou někde kontejnery na tříděný odpad téměř v každé ulici a i na návsi té nejmenší vesničky,
a jinde nejsou skoro vůbec vidět. Není přitom pravda, že
větší konkurence firem zabývajících se sběrem tříděného
odpadu vede automaticky ke zvýšení recyklace. Je to spíše záležitost informování a uvědomělosti spotřebitelů.
Můžete krátce popsat, jak vypadá proces recyklace nápojových kartonů?
Po svozu se na třídičkách vytřídí a pak se odvezou
do papíren, kde se z nich procesem rozvláknění získá
buničina, kterou je možné dál zpracovávat v papírenském průmyslu na běžný papír, ubrousky a podobně.
Mimochodem právě o buničinu z nápojových kartonů
je v papírnách veliký zájem. Na sítech v papírně ale
zůstávají zbytky hliníku a polyetylenu, s nimiž je problém. Sice lze vyrábět odpadkové nádoby, květináče,
palety, ramínka na šaty a podobné předměty, ale větší
část zatím končí v cementárnách jako palivo. A za to
je třeba navíc zaplatit. Po celém světě se nyní zkoušejí různé technologie, jak nejlépe tyto hodnotné
suroviny zpracovávat. V Barceloně funguje recyklační
linka, která pyrolýzou, což je proces zplyňování, mění
polyetylen na plyn využitelný k výrobě elektrické energie. Podobná zařízení jsou už ve zkušebním provozu
taky v Německu a Polsku, takže brzy už snad budeme
i v našich zemích mít po starostech, kam s hliníkem
a polyetylenem.
Z použitých kartonů se ale taky dají vyrábět například stavební desky.
Výhoda je, že odpadá nutnost oddělovat jednotlivé
použité materiály. Lisováním při vysoké teplotě se
přítomný polyetylen roztaví a stlačená směs vláken
papíru a hliníku se spojí do pružné hmoty. Ta je poté
rychle ochlazena a výsledkem je pevná deska s lesklým
nepropustným povrchem. Hmotu lze taky za tepla tvarovat, takže z ní lze vyrábět třeba střešní krytinu nebo
ekologický nábytek, například do škol.
Cílem společnosti Tetra Pak je vyrábět stoprocentně udržitelný obal, to tedy znamená obal bez hliníkové fólie i bez polyetylenové vrstvy?
V Brazílii spolupracujeme s petrochemickou firmou
Braskem, která vyrábí přírodní polymery z cukrové třtiny. Dodává nám už pro některé obaly plastové uzávěry a časem dojde i na polyetylenovou fólii na bázi
cukrové třtiny. Naším cílem je také v budoucnu úplně
odstranit z našich obalů hliníkovou fólii. Přestože představuje pouhých pět procent hmotnosti obalu, znamená z hlediska udržitelnosti největší zátěž.
Jsou spotřebitelé schopni ocenit přednosti ekologických obalů?
Obávám se, že dnes ještě nikoliv. Samozřejmě, v průzkumech veřejného mínění skoro každý o sobě tvrdí,
jaký je zastánce udržitelnosti a ekologie. Jenže v okamžiku, když stojí u regálu v hypermarketu, rozhoduje
se především podle ceny. Myslím, že je pořád ještě
šance to změnit. Podívejte se, jak výborně se prodávají všechny ty organické a bio potraviny, přestože jsou
o poznání dražší než potraviny ošetřované chemicky.
V tomto případě funguje veřejné mínění, které je přesvědčené, že co je „bio“, to je taky zdravé. Proč by
nemělo totéž fungovat v případě ekologických obalů?
Udržitelnost je věc svědomí, a hlavně informovanosti.
Autor rozhovoru: Jaroslav Major
Rozhovor
9
Společnost Tetra Pak
se už tradičně chová
ekologicky odpovědným
a udržitelným způsobem
a stanovuje tak
měřítka nejen svému
průmyslovému odvětví.
Mission Possible
aneb Desetiletý závazek
Chráníme dobré! Tímto heslem se společnost Tetra Pak
řídí již řadu let. Světová jednička v oboru potravinářských
obalů se ale nezaměřuje pouze na ochranu produktů
v hodnotovém řetězci od dodavatelů až po zákazníky,
distribuci, zaměstnance a finální spotřebitele, ale také
na ochranu životního prostředí.
Na začátku roku 2011 vyhlásila společnost Tetra Pak
ambiciózní plán na cestě k udržitelnosti a nazvala zprávu
o něm příznačně: Mission Possible – Strategie 2020.
10
Tetra Pak pro udržitelnost
Tento plán obsahuje závazek, že společnost Tetra Pak
ani při růstu objemu výroby nevyprodukuje v roce 2020
více skleníkových plynů, než tomu bylo v roce 2010.
Během příštích deseti let chce zároveň zdvojnásobit
podíl recyklovaných použitých nápojových kartonů.
Současně s tím vypracovala plán a určila cíle, aby tento závazek splnila.
Z mála více
Společnost Tetra Pak předpokládá, že během deseti
let globálně zvýší své prodeje o více než 60 %. Přitom
ovšem nechce zatěžovat životní prostředí dalším nárůstem produkce skleníkových plynů, zejména CO2.
V nedávné minulosti se jí podařilo dokázat, že je to
možné. Od roku 2005 snížila své emise o 13 %, zatímco
její výroba vzrostla o 23 %. Dosáhla toho přijetím přísných opatření v úspoře energie ve všech fázích výroby
a distribuce a také využíváním elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Společnost si k tomu najala externí odborníky, kteří
provádějí každoročně energetický audit ve všech továrnách společnosti Tetra Pak, aby zjistili, kde se nabízejí možnosti úspory energie a kde by bylo možné
využívat ji efektivněji. Největší pozornost se věnuje
technologii procesu přeměny výchozích materiálů –
papírových kartonů, hliníkových a polyetylenových fólií
– v obaly. Právě při výrobě obalů totiž vzniká asi 78 %
všech skleníkových plynů, které společnost v současné
době produkuje. Největšími spotřebiteli energie jsou
laminátory, ty se podílejí na celkové spotřebě elektrické energie při výrobě obalů asi ze 70–80 %. V současné době je už vypracovaná předběžná studie na 15%
zvýšení účinnosti jejich provozu.
V cestě za splněním svého závazku spolupracuje Tetra
Pak i se svými zákazníky, jimž nabízí ekologicky šetrnější technologie pro zpracování a balení potravin.
Pomáhá jim rovněž v koordinaci a optimalizaci jejich
strojového parku.
Tetra Pak rovněž motivuje své dodavatele základních
výrobních surovin, aby i oni ve zvýšené míře dbali
na životní prostředí. Například všichni dodavatelé jsou
smluvně zavázáni k předkládání pravidelných zpráv
o úrovni své uhlíkové stopy a o přijatých opatřeních
na její snížení. Podobnému hodnocení dokonce podléhají přepravci zajišťující dopravu a zásobování.
Použitý obal je cenná surovina
V roce 2010 bylo na celém světě recyklováno 32 miliard použitých nápojových kartonů firmy Tetra Pak. To
znamená dvojnásobný nárůst proti roku 2002. Bylo tak
ušetřeno 473 000 tun materiálů, které by jinak skončily na skládkách nebo byly spáleny. Místo toho se je
podařilo využít jako cennou výchozí surovinu k výrobě
dalších nových produktů.
Tetra Pak pro udržitelnost
11
Rekuperace energie
Recyklace
Surovinová
základna
Obalový
design
Zákazníci
Doprava
Výroba
Životní cyklus
nápojového kartonu
Společnost Tetra Pak věnuje recyklaci svých obalů
velkou pozornost. Z důvodu bezpečnosti a pevnosti
obalu a také z hygienických důvodů se nápojové kartony vyrábějí výhradně z primárního vlákna. Po použití
lze recyklací v papírnách získat zpět buničinu, která
je vhodná k výrobě jiných typů kartonových obalů,
ubrousků, utěrek, obálek... Polyetylen a hliník mohou být recyklovány v nejrůznější kompozitní výrobky, stavební nebo střešní panely, ale také z nich lze
vyrábět parafínové oleje případně hliníkové prášky
pro průmyslové použití. Novinkou je zpracování tohoto odpadu pyrolýzou, která přemění polyetylenovou
vrstvu na energeticky využitelný plyn. Recyklační linka
společnosti Stora Enso v Barceloně zpracovává ročně 60 tisíc tun použitých nápojových kartonů, z nichž
ročně „vytěží“ asi 9000 tun polyetylenu přeměněného
na plyn.
Cílem společnosti Tetra Pak je zvýšit podíl recyklovaných kartonů v roce 2020 z nynějších 20 % na 40 %. Je
to velký úkol zejména v nových rychle se vyvíjejících
ekonomikách, kde se dosud sběru druhotných surovin
nevěnovala velká pozornost.
12
Tetra Pak pro udržitelnost
Zatímco v Evropě díky regulovanému a povinnému
sběru odpadů dosahuje recyklace v některých zemích
až 65 %, v Číně, Vietnamu, Indii a dalších rozvojových
zemích společnost Tetra Pak musí sama vyhledávat
partnery, s nimiž vytváří komunální recyklační infrastrukturu, a zároveň hledá zájemce o výkup odpadových surovin. Díky tomuto úsilí se v posledních deseti
letech podařilo v celém světě zvýšit počet recyklovaných kartonů z 10 na 32 miliard. Cíl pro rok 2020 –
zdvojnásobit podíl recyklace – bude fakticky, s ohledem na plánovaný růst výroby, znamenat, že se bude
recyklovat třikrát více obalů než dnes.
Klíčovým úkolem je důslednější prosazování udržitelných a ekonomických metod recyklace, které snižují
náklady na sběr a generují vyšší hodnotu suroviny.
Kroky ke stoprocentní udržitelnosti
Cílem společnosti Tetra Pak je nabídnout zákazníkům
a spotřebitelům obal vyrobený ze stoprocentně obnovitelných zdrojů. Důležitým krokem na této cestě je
zajistit, aby v roce 2020 byl veškerý papír používaný
k výrobě nápojových kartonů certifikován podle nor-
my FSC (Forest Stewardship Council), která je zárukou, že dřevní hmota, z níž byl papír vyroben, pochází
z cíleně obhospodařovaných lesů. Už v roce 2012 by
měl podíl certifikovaných obalů od firmy Tetra Pak dosáhnout 50 %.
Společnost Tetra Pak také intenzivně pracuje na náhradě polyetylenu získávaného z ropy pro výrobu uzávěrů
a ochranných fólií za polyetylen rostlinného původu,
který je rovněž stoprocentně obnovitelný.
Pro splnění úkolů Strategie 2020 plánuje Tetra Pak
řadu dalších inovací. Týkají se jak technologií, tak samotných produktů. Moderní plnicí linky mají o třetinu
nižší energetickou spotřebu, než měla obdobná zařízení v polovině 90. let. Jejich spotřeba vody klesla
za posledních deset let dokonce na polovinu.
V roce 2010 přišla společnost Tetra Pak s technologií
„One Step“ pro mléko zpracovávané procesem UHT,
která umožňuje zákazníkům snížit uhlíkovou stopu
o 40 %. Při tomto způsobu úpravy mléka se ušetří až
60 % vody a sníží zatížení odpadních vod o 40 %. Náklady na celý proces jsou poloviční ve srovnání s běžným procesem UHT.
Úplně odlišným přístupem ke sterilizaci mléka mohou
zákazníci na plnicích linkách ušetřit až 50 % energie.
Součástí Strategie 2020 je rovněž závazek neustále
zlepšovat přístup obyvatel v rozvojovém světě k dostupným a zdravým potravinám. Společnost Tetra
Pak se v 50 zemích světa aktivně podílí na programu
Food for development, jehož prostřednictvím dostává
přes 49 milionů dětí pravidelně k přesnídávce ve škole
mléko a další výživné potraviny. Tetra Pak také spolupracuje na mezinárodních i národních programech
zvyšování hygienických standardů a zlepšování povědomí obyvatel o rizicích spojených s konzumací nesterilizovaného mléka.
Společnost Tetra Pak se už tradičně chová ekologicky
odpovědným a udržitelným způsobem a stanovuje tak
měřítka nejen svému průmyslovému odvětví.
Zdroj: Tetra Pak, Mission Possible,
Sustainability update 2011
Tetra Pak pro udržitelnost
13
Jaké vidíte výhody
udržitelného rozvoje
ve vašem podnikání?
Tuto otázku jsme položili některým významným
výrobcům mléka.
14
Gerbrant Redmer de Boer,
generální ředitel Sole-Mizo Zrt.,
Maďarsko
Mgr. Raimund Wachter,
ředitel Vorarlberg Milch,
Rakousko
V Sole-Mizo se neustále snažíme o zlepšování našich
aktivit s ohledem na udržitelnost a environmentální
stopu, což jsou naše nejvyšší priority s ohledem na poslání a povahu podnikání naší firmy.
Jedním z největších úspěchů v letošním roce bylo to,
že se nám podařilo snížit o 60 % emise CO2. Dosáhli
jsme toho, že jsme nahradili systém vytápění lehkými
topnými oleji zemním plynem. Stejným způsobem bychom letos chtěli snížit o 30 % emise CO2 v naší továrně ve městě Csorna.
Úpravou sušiček jsme tam už dosáhli snížení emisí
netoxického prachu o 50 % a současně jsme využitím
odpadního tepla ze systému chlazení dokázali snížit
spotřebu energie o 100 kW.
Všechna tato opatření vedla k celkovému snížení
spotřeby energie o 10 %. S ohledem na své závazky
k udržitelnému rozvoji nadále zkoumáme možnosti,
jak využívat odpadní teplo při běžném provozu našich
zařízení, zvažujeme výměnu umělého osvětlení za nejmodernější systém využívající technologii LED a usilujeme o zvýšení účinnosti bojlerů v našich továrnách.
Investovat do správných věcí se nám vyplácí.
Udržitelnost znamená pro Vorarlberg Milch příležitost
dosáhnout úspor energie a zdrojů a přitom vyvíjet
nové a inteligentní výrobky, které nám pomohou odlišit se od konkurence a zároveň spotřebitelům zajistí
vyšší kvalitu života. Známé přísloví přece říká: „Zemi
máme jen vypůjčenou od našich dětí.”
Anketa
Zelené prodejny
Z hlediska udržitelnosti byl na cestě od výroby k zákazníkovi
dlouhou dobu zanedbáván jeden důležitý článek
– maloobchod. Moderní hypermarkety a supermarkety
jsou sice pro zákazníka velice praktické, ale jejich stavební
a logistické řešení většinou není ani trochu „zelené“.
V zimě je nutné vytápět obrovské prostory, v létě
je naopak velice nákladné je chladit, tisíce kilowatthodin se spotřebují taky na umělé osvětlení,
které musí být zapnuté i v pravé poledne, protože
v moderních nákupní centrech architekti zapomínají
na okna. Když k tomu přičtete nákladný provoz skla-
dů, distribuci zboží nákladními automobily a tisíce
automobilů se zákazníky, kteří si zvykli jezdit na nákupy do supermarketů vzdálených někdy i desítky
kilometrů, těžko na tom můžete shledat něco ekologického. Nicméně i v této oblasti se začíná situace měnit.
15
Ekologicky šetrný
hypermarket
Obyvatelé východočeské Jaroměře a jejího okolí mohou od února
letošního roku nakupovat v prvním
hypermarketu s nulovou uhlíkovou stopou v kontinentální Evropě. Společnost Tesco otevřela přímo v centru města unikátní velkoprodejnu
o prodejní ploše 3000 m2. Budova je řešena jako
energeticky soběstačná dřevostavba. Její projekt byl
z hlediska stavebního i technologického navržen tak,
aby produkce oxidu uhličitého byla snížena na minimum a byla vyrovnána neboli vynulována stejným
množstvím CO2 spotřebovaným během pěstování
zdroje energie, jímž je v tomto případě olej vyráběný
z řepky.
Budova je soběstačná díky dvěma kogeneračním jednotkám, které produkují energii pro celý provoz hypermarketu. Z řepkového oleje vyrábějí jednotky nejen
elektrickou energii, ale také teplo pro vytápění a chlad
pro chlazení objektu.
16
Trendy
Technologii chlazení potravin dodala firma Carrier. Použila k tomu technologii chlazení CO2OLtec s přírodním chladivem CO2.
CO2OLtec je komplexním řešením potravinářského
chlazení pro všechny formáty maloobchodních prodejen s použitím přírodního chladiva CO2. To je odpadním
produktem při rektifikaci (mnohonásobné destilaci) kapalného vzduchu. Jako chladivo vykazuje CO2 nulový
vliv na ozonovou vrstvu, a má tedy zanedbatelný skleníkový efekt. Je to chemicky stabilní látka, neprodukující chemické radikály, stejně tak je nehořlavá a nejedovatá. Vykazuje výborný koeficient přestupu tepla a větší
objemovou chladivost než tradiční HFC chladiva.
Instalovaný chladicí výkon v jaroměřském hypermarketu činí 21,4 kW (mrazicí okruh) a 113,6 kW (chladicí
okruh), náplň chladiva tvoří 450 kg CO2. „Jsou zde použity chladicí regály Monaxis s LED osvětlením, EC ventilátory a prosklenými dveřmi. Výbavu tvoří také mrazicí
kombinace Mantis s LED osvětlením, EC ventilátory,
posuvnými víky, nevyhřívanými prosklenými dveřmi,“
doplňuje Karel Fořt, ředitel společnosti Carrier Commercial Refrigeration pro střední a východní Evropu.
Světlo a voda jsou zadarmo!
Mezi další technologie, které hypermarket využívá, patří systém solárních kolektorů otočených na jih a světlíků otočených na sever, které umožňují přirozené
osvětlení prodejní plochy, aniž by docházelo k přehřívání interiéru.
Umělé osvětlení plochy, při němž jsou použita svítidla typu LED, je stmívatelné, reaguje na zisky denního světla a automaticky upravuje intenzitu umělého osvětlení tak, aby bylo dosaženo požadované
hladiny osvětlenosti. Hypermarket využívá i dešťovou vodu, která je zachytávána v akumulační nádrži
a následně použita na splachování WC, mytí podlah,
zalévání zeleně apod. Převratnou novinkou, kterou
v blízké budoucnosti Tesco představí se společností
ČEZ, je dobíjecí zařízení pro elektrokola a elektromobily, jež bude umístěno přímo na parkovišti hypermarketu.
Společnosti Tesco se v letech 2000 až 2008 podařilo
ve Velké Británii snížit spotřebu energie o polovinu.
V roce 2010 pak otevřela v Ramsay první hypermarket
s nulovou uhlíkovou stopou.
V České republice zákazníci od roku 2007 nakupují
v ekologicky úsporném hypermarketu v Žatci, o rok
později byl otevřen podobný obchod v Říčanech.
„Hypermarket Tesco v Jaroměři je dalším důležitým
milníkem na naší cestě. Jsem přesvědčen, že ukazuje
správný směr, kterým by se měl celý sektor maloobchodu ubírat,“ dodává P. J. Clarke, generální ředitel
firmy Tesco.
Ročně uspoří v novém hypermarketu oproti prodejnám srovnatelných parametrů asi 60 % nákladů za užitkovou vodu, 28 % elektrické energie a 17 % za vytápění. Do ovzduší ročně nevypustí přibližně 890 tun oxidu
uhličitého.
Ovšem i takové úspory něco stojí. Celkové náklady
na vybudování supermarketu přesáhly 100 milionů Kč (cca 4 miliony eur), což je asi o 30 % víc než
u standardního hypermarketu stejné velikosti. Společnost Tesco však věří, že zvýšené náklady se jí vrátí v úspoře energií, a počítá s návratností investice
za 14 let.
Trendy
17
SPAR umí šetřit
Průkopníkem ekologických řešení
v maloobchodě je v Rakousku společnost SPAR.
V současné době přichází s novým řešením pro prosklené mrazicí
boxy, jejichž skla se až dosud musela vyhřívat. To byl totiž jediný způsob, jak bránit
tvorbě námrazy a zajistit tak zákazníkům dobrý výhled na zboží. Ve spolupráci se salcburskou společností Betecs GmbH (Best Technology & Service), která je autorem světového patentu na výrobu
jednostranné polykarbonátové fólie s nanovrstvou odpuzující vodní páry, teď postupně vybavuje
všechny mrazicí boxy touto fólií. Výhodou je, že ji
lze na sklo nalepovat velice rychle za provozu mrazicího boxu, dokonce není potřebná ani žádná manipulace s vystaveným zbožím. Úspora energie je
obrovská. Odhaduje se, že zavedení této technologie do všech mrazicích boxů v 650 pobočkách společnosti SPAR v celém Rakousku by ročně pomohlo
uspořit energii rovnající se spotřebě šesti tisíc domácností.
Pod heslem „SPAR staví zeleně“ (SPAR baut grün)
vyrostlo v Rakousku v posledních letech také několik
pozoruhodných maloobchodních prodejen. Už před
čtyřmi lety byla ve městě Wels otevřena nízkoenergetická velkoprodejna EUROSPAR, která je z 95 % vytápěna odpadním teplem z chladicích boxů v kombinaci
s tepelným čerpadlem. Samozřejmě že budova je velmi dobře izolovaná, při její stavbě byly použity nové
technologie – speciální obkladové panely a sklo s vynikajícími termoizolačními vlastnostmi. Odhaduje se,
že jen tato prodejna s plochou 1100 metrů čtverečních
18
Trendy
ročně ušetří životní prostředí tím, že nevypustí 16 tun
oxidu uhličitého.
Zlatá ocenění Rakouské společnosti pro udržitelnou
výstavbu ÖGNI (Österreichische Gesellschaft für Nachhaltige Immobilienwirtschaft) za loňský rok získaly
dva supermarkety SPAR – jeden je ve štýrském městě
Murau, druhý ve Vídni. Jde o energeticky pasivní stavby
vybavené nejmodernější technikou, například lineárním
osvětlením LED. V porovnání s běžnými supermarkety
mají asi poloviční spotřebu energie a ročně tak vyprodukují o 80 (resp. 50) tun méně CO2. Součástí obou supermarketů jsou také dobíjecí stanice pro elektrokola.
„Na těchto dvou prodejnách jsme si chtěli vyzkoušet v každodenní praxi nové technologie, abychom
se mohli případně rozhodnout pro jejich rozšíření
na celou prodejní síť SPAR v Rakousku. Naším cílem
je u každé nové stavby nebo přestavby dosáhnout použitím nových technologií nejméně třetinovou úsporu
energie,“ říká Hans K. Reisch, předseda představenstva společnosti SPAR.
Energie pro vaše e-kolo
Společnost SPAR velice aktivně podporuje takzvanou
„elektromobilitu“ svých zákazníků, takže elektrokola
dnes nabízí prakticky ve všech svých prodejnách sítí INTERSPAR, EUROSPAR a Hervis, ve Štýrsku si je můžete
dokonce pořídit i v síti SPAR. V této spolkové zemi také
vzniklo na parkovištích obchodní sítě SPAR prvních 26
dobíjecích stanic pro elektrokola (E-Tankstellen), které
následovalo 14 dalších na západě Rakouska, především
ve Vorarlbergu, k nimž přibude deset dalších v oblasti
hlavního města Vídně. Společnost SPAR plánuje, že
elektrickými dobíječkami pro jízdní kola postupně vybaví všechna svá parkoviště v Rakousku.
Když topí Země a Slunce
Společnost SPAR se nezaměřila pouze na ekologický provoz
svých prodejen, ale i na sklady.
V maďarském městě Üllö provozuje logistické centrum o rozloze
47 000 m2, kde se k chlazení a topení
nevyužívá žádného fosilního energetického zdroje,
ale geotermální energie. Jejím zdrojem je artéská
voda. Sofistikovaný systém výměníků tepla a tepelných čerpadel využívá nejen energii z vody, ale taky
odpadní teplo z technologického chlazení. Takto získaná energie slouží k vytápění a klimatizaci budovy,
jakož i zásobování užitkovou teplou vodou pro 700
zaměstnanců, ale i k průmyslovému chlazení několika částí skladu – mrazírny, skladu drůbeže, skladu
zeleniny a ovoce, skladu čerstvého zboží. Po využití
tepelné energie se artéská voda bez jakéhokoli znečištění vrací přes vsakovací studny zpět do stejné
hloubky, odkud byla získána. Energetická náročnost
„zeleného skladu“ je ve srovnání s budovou klasického systému asi o 40 % nižší. Není divu, že energetická
koncepce skladu SPAR v Üllö byla nominována na rakouskou cenu Consulting 2009 v kategorii „Životní
prostředí a energie“.
Pro dostupnější způsob úspory energie se rozhodl
konkurenční maďarský maloobchodní řetězec – společnost Auchan Magyarország Kft. Své hypermarkety
v Miskolci a Maglódu nechal vybavit kanadskou technologií SolarWall. Tajemství této jednoduché technologie spočívá v perforovaných kovových panelech, které
se připevňují na jižní fasádu stavby a jejich pomocí se
předehřívá vzduch pro ventilaci. Podle údajů provozovatele tak například v Miskolci tímto způsobem ušetří
přibližně 14 400 m3 přírodního plynu, což představuje
asi čtyři procenta roční spotřeby.
Uvedené příklady ukazují, že udržitelnost už dávno
není tématem pouze pro výrobce a spotřebitele, ale
že se stále více týká také oblasti distribuce a maloobchodu. Mnohem důležitější je však zjištění, že k udržitelnému rozvoji nevedou jen nákladné investice, ale je
možné je docílit i s relativně malými náklady. Stačí jen
trochu přemýšlet.
Zdroje: Tesco Stores ČR, a. s., Carrier Transicold ČR, SPAR
Österreichische Warenhandels-AG, SPAR Magyarország
Kereskedelmi Kft., Auchan Magyarország Kft.
Trendy
19
V České republice už stojí přes sedmdesát
rodinných domků postavených z recyklovaných
nápojových kartonů.
Flexibuild – domy
z nápojových kartonů
S originálním způsobem, jak naložit s použitými nápojovými
kartony Tetra Pak, přišla před třemi lety brněnská firma
Flexibuild, s. r. o. Začala z nich vyrábět stavební desky, které
se staly základem nového stavebního systému. V České
republice tak už dnes stojí přes sedmdesát rodinných domků
postavených z recyklovaných nápojových kartonů.
20
Trendy
Technologii výroby vyvinula firma ve spolupráci se
Stavební fakultou ČVUT Praha a její podstata spočívá v tom, že se použité kartony rozdrtí, vyperou, usuší
a pak se při vysokých teplotách lisují do desek. Podobná technologie existuje na Slovensku od konce minulého století. Tam firma Kuruc vyrábí podobné desky,
nezaměřuje se však na výstavbu rodinných domků, ale
na prodej desek zejména kutilům.
Ukázalo se, že použité nápojové kartony jsou pro
tento účel ideálním materiálem. Jejich hlavní součást
tvoří papír s dlouhými a pevnými vlákny, který dodává
obalu potřebnou pevnost. Další vrstvy pak tvoří polyetylen, zajišťující nepropustnost, a hliník, chránící před
ultrafialovým zářením. Tato kombinace dává deskám
Flexibuild jedinečné vlastnosti, zejména vysokou houževnatost, pevnost, pružnost, odolnost vůči vlhkosti,
zdravotní nezávadnost bez jakýchkoliv emisí těkavých
látek, dobré tepelněizolační vlastnosti a mnohé další.
Také výroba desek je velice ekologická. Nápojové kartony pocházejí ze systému tříděného komunálního odpadu. Spolu s nimi je možné recyklovat i další průmyslový odpad vznikající při výrobě a plnění obalů a také
další vrstvené obaly obsahující polyetylen. Recyklační
technologie využívá fyzikální vlastnosti zpracovaného
odpadu, a tak nevyžaduje žádná další pojiva, lepidla
nebo ředidla. Při zpracování se neuvolňují ani žádné
emise. Odpady vzniklé při výrobě nebo zpracování
desek Flexibuild lze znovu zařadit do recyklace. Jediným skutečným odpadem je tak pouze voda použitá
na čištění rozdrcených kartonů, tu však lze vypouštět
do kanalizace.
dovy. Jsou to suché montované stavby, které mají řadu
předností.
Z materiálu Flexibuild lze především stavět rychle
a úsporně. Běžná doba výstavby rodinného domu netrvá déle než 12 týdnů, z toho čtyři týdny zabere budování základové desky, 3–4 týdny hrubá stavba a 3–5
týdnů dokončovací práce. Úspora nákladů ve srovnání
s klasickými materiály při zachování stejných tepelněizolačních vlastností je přibližně třetinová.
Desky se dají dobře kombinovat i s dalšími stavebními
materiály. Ve výrobním programu Flexibuild je celý systém stavebních prvků, obkladových a izolačních desek
i samonosných panelů pro příčky a konstrukce. Desky
lze používat při rekonstrukcích bytů a bytových jader,
při přestavbě a výstavbě rodinných domů a také při
revitalizaci panelových domů. Povrch desek lze snadno natírat, tapetovat a omítat. Dalo by se říci: ideální
materiál, o něj se budou stavební firmy přetahovat...
Jenže to není tak jednoduché.
Jednatelka společnosti ing. Olga Girstlová říká: „Naše
původní myšlenka byla, že budeme vyrábět pouze
desky a sendviče a dodávat je jako alternativní stavební materiál. Jenže brzy jsme zjistili, že by nás to neuživilo, protože setrvačnost v myšlení stavebníků je příliš
velká. A tak, abychom ukázali výhody našeho řešení
v praxi, vyvinuli jsme vlastní stavební systém. Ve spolupráci s externími architekty nabízíme řadu typových
projektů rodinných domků, které dodáváme zákazníkům na klíč.“
Dům za 12 týdnů
V katalogu firmy Flexibuild je bohatý výběr rodinných
domků – od řadových přes přízemní bungalovy až
po rodinné patrové vilky. Hrubou stavbu jednopatrového nízkoenergetického domu (150 m2 užitné plochy)
na klíč včetně základové desky pořídíte za méně než
dva milióny korun. Také je ovšem možné stavbu nechat vyprojektovat přesně na přání zákazníka. Výhodou
systému je kromě pořizovací ceny domu také úspora
energií, rychlá výstavba nezávislá na počasí a snadná
povrchová úprava materiálu. Životnost stavby systému
Flexibuild je odhadována minimálně na 80 let.
Ve výrobním závodě firmy v Hrušovanech u Brna se vyrábějí desky v rozměru 2850 × 1190 mm o síle 10, 15
a 20 mm. Na výrobu každé z nich je zapotřebí přibližně
1600 nápojových obalů. Vlepením tepelněizolačního
polystyrenu mezi dvě desky pak vznikají sendviče, které lze využívat jako výplň nosných stavebních konstrukcí nebo příčky do interiérů.
Využití recyklovaného stavebního materiálu je velice
široké. Umožňuje stavět energeticky úsporné, nízkoenergetické, a dokonce i pasívní rodinné domy a bu-
Chytré řešení pro ty,
kteří umějí počítat
Trendy
21
Kromě dřevěných rámů, které se používají především
pro stavby rodinných domků, je možné sendviče Flexibuild využít ve spojení s konstrukcemi ocelovými
a železobetonovými. S posledně jmenovanými lze
dokonce stavět až do výšky čtyř nadzemních podlaží.
Tím se otevírá další možnost využití pro rychlou a levnou výstavbu mateřských škol, denních stacionářů,
startovacího či sociálního bydlení, které obce a města
potřebují pro své občany. Velký potenciál má systém
Flexibuild také u nejrůznějších staveb technického
charakteru, jako jsou třeba čistírny odpadních vod
nebo průmyslové haly.
stavby hrají dnes prim. Firma má všechny své výrobky mezinárodně certifikované a patentově chráněné,
možná se tak jednou dočkáme toho, že anglický název
výrobku z jižní Moravy se stane synonymem pro chytré
řešení ve stavebnictví.
www.flexibuild.cz, Autor: Jaroslav Major
Foto: autor a Flexibuild
Rychlost pomáhá
V srpnu 2010 poničily záplavy v Hrádku nad Nisou na Liberecku téměř 500 nemovitostí, z nichž některé byly
zničeny nenávratně. Město potřebovalo obyvatelům
postiženým záplavami zajistit bydlení co možná nejrychleji, protože se blížila zima. Vzhledem k časové tísni
padla volba na montovaný stavební systém Flexibuild.
Koncem ledna už převzaly nejvíce postižené rodiny čtyři nové dvojdomky. Každý tvoří dvě samostatné bytové
jednotky s vlastní kotelnou. Domky využívají moderní technologii řízeného větrání s rekuperační jednotkou, která zajišťuje výměnu vzduchu bez ztráty tepla.
Na střeše každé jednotky jsou také dva solární kolektory pro ohřev teplé vody. Bytová jednotka má dispozici
3 + kk obytné plochy 65 m2. V přízemí je hala, koupelna
se sprchovým koutem a WC a kuchyň s obývacím pokojem. V podkroví jsou dvě ložnice a koupelna. Celkové
náklady na výstavbu domků dosáhly 19,1 mil. Kč.
Jen pro zajímavost: v České republice se každoročně spotřebuje asi šestnáct tisíc tun vrstvených obalů
na nápoje. Kdyby se všechny podařilo vrátit do recyklačního řetězce, bylo by z nich možné postavit podobných rodinných domků více než sedm set.
O technologii Flexibuild projevují zájem také stavebníci v zahraničí, kde ekologické a energeticky úsporné
22
Trendy
V roce 2008 začala thajská televize Channel 3 s propagací recyklace. Vyzvala diváky, aby vraceli použité nápojové kartony v prodejnách obchodního
řetězce Big C. Za šest měsíců se tak do recyklace
vrátilo 21 milionů kartonů. Úspěch inspiroval thajskou pobočku společnosti Tetra Pak, aby v kampani pokračovala. Ve spolupráci s Nadací princezny
Pa a thajskou pobočkou Červeného kříže vznikla
akce Zelená střecha. Po odstranění buničiny v papírnách se pak ze zbylé hliníkové a polyetylenové
složky vyrábí střešní krytina, jež je zdarma k dispozici lidem, kteří přišli při živelních katastrofách o střechu nad hlavou.
Továrna (téměř)
odpojená od sítě
Titul „Továrna roku” udělila loni Arizonská obchodní
komora výrobnímu závodu Frito-Lay u města Casa Grande.
Výrobce tradičních bramborových lupínků jej vybudoval
jako pokusnou laboratoř, na které ověřuje, zda je možné
udržet výrobu, a přitom být téměř odpojen od sítí
elektrické energie a užitkové vody. Program nazvali
Zero Net.
Továrnu postavili v roce 1984 na rozloze větší, než jsou
dvě fotbalová hřiště. Každý den tu vytřídí, vyperou,
oloupají, nakrájejí, upečou, dochutí a zabalí asi 220
tun čerstvých brambor dovezených z Nového Mexika.
Při rekonstrukci v roce 2007 se rozhodli radikálně snížit
náklady na energie, a hlavně vodu, která je tady, uprostřed arizonské pouště, mimořádně cenná.
Nejprve nechali instalovat membránový bioreaktor
– účinnou čističku, která umožňuje recyklovat až 85
procent vody použité v provozu. Dalším krokem bylo
vybudování generátoru na zplyňování biomasy, který
mění veškerý rostlinný odpad (zejména bramborové
slupky a zbytky natě) v přírodní plyn, nezbytný pro provoz tepelně náročných technologií na pečení lupínků.
Samozřejmě že to by ještě nestačilo. V loňském roce
tak vyrostl v bezprostřední blízkosti továrny na rozloze
téměř 20 hektarů solární park s koncentrátory solární
energie, kterými se vyrábí pára pohánějící parní turbínu generující elektrickou energii.
Účet za celkovou investici společnost nezveřejnila,
nicméně počítá, že při roční úspoře za vodu a energii
ve výši čtyři miliony dolarů se jí náklady vrátí v horizontu 20–25 let.
Součástí projektu Zero Net je také postupná výměna
klasických nákladních automobilů, které Frito-Lay používá při distribuci, za hybridní vozidla, jež bude znamenat 50% úsporu nákladů na dopravu.
Továrna v Casa Grande vyrábí lupínky značek Cheetos,
Frito, Tostitos, Doritos a Sun Chips. Výrobky posledně
jmenované značky teď balí do biologicky odbouratelných sáčků vyrobených z kukuřičného odpadu. Jejich
výroba se ale poněkud zdržela kvůli kurióznímu problému: technologové totiž řešili, jak docílit toho, aby
sáčky z netradiční suroviny šustily stejně jako ty neekologické. Nakonec se to podařilo a společnost Frito-Lay
chce podobným způsobem modernizovat všech 38 továren, které provozuje po celém světě.
Zdroj: Frito-Lay
Případová studie
23
Udržitelnost
a maloobchodní značky
Mnohé maloobchodní řetězce využily vlnu
takzvaného „etického konzumerismu“
a uvedly na trh nové maloobchodní značky…
Maloobchodní značky (tzv. retail brands) vznikly původně
s cílem navázat důvěrnější vztah mezi prodejcem a zákazníkem.
Velké obchodní řetězce se vlastními značkami zboží
nabízeného obvykle za nižší ceny snaží odlišit od konkurence.
Tak, jak roste význam udržitelnosti v našem životě, si ale
uvědomují, že k odlišení jim nižší cena už nestačí, že je třeba
přidat i další hodnotu…
Fair
Trade
Zdravý
život
Organická
produkce
Environmentální
udržitelnost
Produkce
z místních zdrojů
Standardy
pohody
zvířat
24
Případová studie
Z nedávno provedeného výzkumu společnosti IGD
vyplývá, že mezi zákazníky v západní Evropě všeobecně roste zájem o takzvané etické produkty a služby.
Lidé se zajímají, kde a za jakých podmínek bylo určité
zboží vyrobeno, zda se na výrobě nepodílela dětská
nebo otrocká práce, zda nebyla týrána zvířata atd. Při
nákupu pak dávají přednost zboží vyprodukovanému
v tuzemsku, nebo dokonce v místním regionu (doprava zboží na delší vzdálenost je totiž neekologická), u potravin preferují zboží čerstvé bez chemického
ošetření a hnojení (takzvané „organické” či „bio“).
A pokud si už chtějí dopřát nějaké exotické produkty (ovoce, zeleninu, kávu), zajímají se o to, jak jsou
v zemích jejich původu zemědělci placeni a zda jejich
děti chodí do školy.
Mnohé maloobchodní řetězce využily vlnu takzvaného „etického konzumerismu“ a uvedly na trh nové
maloobchodní značky, které sociálně zodpovědným
zákazníkům poskytují v této oblasti nezpochybnitelné
záruky. V prodejnách patřících do sítě REWE tak můžete najít takové zboží pod značkou Pro Planet, ekologické a organické zboží v síti Coop Italia se prodává
pod značkou Vivi Verde, vlastní značku pro udržitelné
výrobky má Carrefour (Carrefour Agir), nizozemský
SPAR nabízí domácí produkty pod výstižným názvem
Local Selections. Některé maloobchodní značky se
specializují výhradně na zdravou výživu (Francie: Casino – Bien Pour Vous!, Španělsko: Eroski – Sannia,
Velká Británie: Waitrose – Waitrose Love Life), značka
Garant Såklart patřící švédskému řetězci Axfood garantuje, že její kosmetické produkty jsou vhodné i pro
alergiky a že nezatěžují klima.
S originálním nápadem přišel britský řetězec Asda.
Na trh uvedl pod vlastní značkou Respectful vejce vyprodukovaná na farmách, v nichž používají k výrobě
elektrické energie výhradně solární panely nebo větrné generátory. Navíc jsou jejich nosnice krmeny pouze zrním z místní produkce a mají přirozený výběh.
Vejce značky Respectful se prodávají za stejnou cenu
jako vejce z tradičních neekologických farem.
Ukazuje se, že maloobchodní značky mohou výrazným způsobem ovlivnit širokou veřejnost v jejím přístupu k udržitelnosti.
Zdroj: IGD Retail Analysis
Případová studie
25
Architekt odpadu
Dovedete si představit, že byste žili v domě postaveném
z odpadků? Ze starých pneumatik, prázdných plechovek
a lahví od piva? A k tomu všemu byste neměli připojení
na vodovod ani na veřejnou elektrickou síť? Samozřejmě že
na každou otázku odpovíte záporně. ale jen do okamžiku,
než se seznámíte s projektem zvaným „zeměloď“ (Earthship)
a jeho propagátorem, americkým architektem Mikem
Reynoldsem. Pak k vlastnímu údivu zjistíte, že se dá žít jinak,
ekologicky, a navíc to pro vás nemusí znamenat žádnou oběť.
Mike Reynolds je enfant terrible architektury. Zatímco
jeho kolegové ze studií se už dávno stali milionáři, on
zasvětil celý profesionální život navrhování domů z recyklovaných materiálů. Už v roce 1969 tomuto tématu
věnoval diplomovou práci na univerzitě v Cincinnati,
která byla tak originální, že ji otiskl prestižní časopis
Architectural Record. V ní použil poprvé výraz „radikálně udržitelný život“, jemuž je věrný dodnes. Tehdy ale
nikdo netušil, že bude trvat téměř dalších 40 let, než
se Reynolds se svou myšlenkou udržitelné architektury
dočká širšího uznání.
První dům podle svých představ postavil už v roce
1972. Namísto toho, aby materiály na stavbu nějak
složitě recykloval, používal je v takovém stavu, v jakém
je našel na smetišti. S pomocí drátu svazoval prázdné
26
Trendy
plechovky od piva a vyráběl z nich jakési cihly, které si
dokonce nechal patentovat. Obvodové stěny stavěl
tak, že zarazil do země dřevěné trámy, prostor mezi
nimi vyplnil bloky plechovek a to vše nahodil maltou.
Ukázalo se, že prázdné plechovky jsou lepší izolant
než tradiční dřevo nebo i cihly. Později začal stavět
stěny z použitých pneumatik naplněných pískem. Zjistil, že dokážou velice dobře akumulovat teplo, takže
v zimních měsících se v interiéru nemusí téměř vůbec
topit. Dlužno ovšem podotknout, že nejvíce těchto
domů vybudoval Reynolds v Taosu v Novém Mexiku,
kde jsou léta poměrně teplá a kde v zimě sice bývá
v noci silný mráz, ale přes den teploty vždy vystoupají nad nulu. Navíc je zde více než 300 slunečních dní
v roce.
Trendy
27
Zatímco jeho kolegové ze studií se už dávno
stali milionáři, on zasvětil celý profesionální život
navrhování domů z recyklovaných materiálů.
Zemělodi
Později se Reynolds začal soustředit na projekty domů,
které jsou úplně soběstačné, a nazval je příznačně
zemělodi (Earthships). Zdrojem užitkové vody v nich
jsou podzemní nádrže, v nichž se shromažďuje dešťová voda, kterou lze po použití v domácnosti využít
k zalévání zahrádky s ovocem a zeleninou. Elektřina se
získává ze solárních panelů a domy se vytápějí i chladí
pomocí tepelných čerpadel. V Americe, která se ještě
nestačila vzpamatovat z prvního ropného šoku v roce
1973, se zemělodi staly velkou senzací.
„Energii můžeme získat ze slunce, vodu z nebe, odpadní voda se může zpracovávat v našem vlastním
domově a nemusíme tak platit za účty. Doma, v zemělodích, můžeme také pěstovat vlastní jídlo a odpadky
můžeme použít jako materiál pro vybavení domu,“
prohlásil už tehdy.
Za Reynoldem do Nového Mexika přijížděli ekologičtí
aktivisté i známé osobnosti a všichni se zajímali o netradiční domy, v nichž viděli alternativu k tradiční architektuře. A téměř všichni v nich chtěli co nejdříve byd28
Trendy
let. Ačkoliv Reynolds tehdy zdůrazňoval, že jde stále
jen o experiment a že své domy staví metodou „pokus–omyl“, v okolí Taosu záhy vyrostlo několik desítek
domů na prodej. Jejich majiteli se stali například také
herci Keith Carradine nebo Dennis Weawer. Zatímco
někteří si bydlení v domech s nulovým účtem za elektřinu a vodu pochvalovali, jiní si stěžovali na zatékající
střechy a neúčinnou vzduchotechniku a začali proti architektovi podávat žaloby o odškodnění. Z uznávaného architekta se stal přes noc psanec. V roce 1990 jej
dokonce komora architektů Nového Mexika vyloučila
s tím, že jeho domy jsou „nelegální a nebezpečné“.
Z Haiti na Manhattan
Reynolds se ale nevzdal. Když nemohl stavět, jezdil
po celém světě, přednášel, napsal pět knih, natočil
dva dokumentární filmy a na nejrůznějších místech dokazoval, že se dá žít i jinak. Jeho domy najdete v Kanadě stejně jako v rovníkové Africe.
V posledních letech se soustředil na oblasti zasažené
válkami a živelními katastrofami v Sierra Leone, na Srí
Lance, minulou zimu strávil na Haiti postiženém zemětřesením, kde během několika týdnů předvedl místním, jak si lze postavit dům pouze z trosek, které jsou
roztroušené po celé zemi.
Už dávno ho vzali na milost i jeho kolegové v Novém
Mexiku. Od roku 2007 je opět plnohodnotným členem
jejich komory, nicméně na navrhování domů na prodej
ve svém domovském Taosu má stále méně času. Zabývá se především osvětou s cílem získat co možná nejvíce svých následovníků, kteří by šířili jeho filozofii nazvanou „biotekturou zemělodí“ (Earthship Biotecture).
„Zrovna pracujeme na jednom projektu v New Yorku.
Zdejší budovy pozměníme, zabudujeme solární panely, aby se zde nemusela používat atomová energie.
Postupujeme stejně jako u zemělodí. Domy tedy budou recyklovat vodu, zpracovávat odpadní vody, lidé
tam budou moci pěstovat ovoce nebo zeleninu. Toto
aplikujeme do šestipatrového domu na Manhattanu.
Nemůžeme přestavovat již existující budovy, ale můžeme do nich instalovat princip biotektury, aby tak
samy zpracovávaly vodu a fungovaly na solární ener-
gii,“ vysvětloval letos na jaře v Praze, kterou navštívil
s tím, že by chtěl vybudovat nějakou svoji zeměloď
i na Starém kontinentu. Je přesvědčen, že i tady by
našla jeho myšlenka udržitelné architektury uplatnění. Uvažuje o tom, že by svůj příští projekt vybudoval
v hlavním městě České republiky.
„Evropská města se dostala do potíží – mají problémy s odpadními vodami, s energií a vodou. Lidé platí
extrémně vysoké účty za veřejné služby. Jsou závislí
na penězích, což pro ně není bezpečné. A domnívám
se, že je nutné poskytnout lidem bezpečí. Kdyby byli
v bezpečí a zajištěni, mohli by dělat věci, které by normálně rádi dělali – hráli by třeba více na hudební nástroje, sportovali, byli k sobě navzájem milejší… Kdyby
byl každý zajištěn, prakticky by nebyl důvod, proč by
lidé mezi sebou měli bojovat. Jde tu o to, žít si svůj
vlastní život.”
Autor: Jaroslav Major
Foto: Earthship
www.earthship.com
Trendy
29
Tetra Evero Aseptic
– mléko v kartonové lahvi
První kartonová lahev o objemu 1000 ml je určena pro
uchovávání trvanlivého mléka. Snadněji se otevírá, pohodlněji
se drží a mléko se z ní velmi jednoduše nalévá. Navíc také
poskytuje větší plochu využitelnou k brandingu, což všichni
zákazníci oceňují.
Šířka uzávěru 38 mm
Výška uzávěru 15 mm
Průměr hrdla 33 mm
Výška obalu
včetně uzávěru 250 mm
Hloubka obalu 73 mm
Laminace
Hliníková
fólie
Papírový
karton
s potiskem
Vnější vrstva
plastu /
Dekorační
vrstva
Laminace
Vnitřní
vrstva plastu
Šířka 83 mm
30
Produktové novinky
Potřebnou technologii pro tuto inovaci zajišťuje nová
plnicí linka Tetra Pak A6, která vytvaruje hrdlo lahve
a spojí ho s kartonovou částí obalu přímo v procesu
plnění.
Zároveň asepticky sterilizuje obsah a ve spojení
s nejmodernější plnicí technologií umožňuje vyrábět
mléko s trvanlivostí až šest měsíců. Výrobní kapacita
této linky je 40 milionů lahví ročně (při třísměnném
provozu).
Další novinkou tohoto výrobku je patentovaný uzávěr
TrueOpening, který díky vytrhávací membráně ve víčku poskytuje dvojí zabezpečení. Obal Tetra Evero
Aseptic (TEA) nenabízí jen vynikající komfort nalévání
obsahu, jaký očekáváme od tradičních lahví, přináší
také řadu environmentálních výhod. Je částečně vyráběn z obnovitelného zdroje – ze dřeva – a také je
recyklovatelný. Buničina, z níž se papír vyrábí, pochází
výhradně z lesů, které jsou certifikovány značkou Forest Stewardship Council (FSC).
Nové obaly se poprvé objevily na trhu několika západoevropských zemí už v prosinci roku 2010, do konce
roku 2011 budou k dispozici zákazníkům na celém světě. Nejdříve se budou dodávat s uzávěrem True Opening H38A, který se otevírá ve dvou krocích, přibližně
o rok později přibude zdokonalený jednokrokový uzávěr True Opening O38A.
Obaly TEA jsou určeny pro trvanlivé mléko s obsahem
tuku 0–5 %, mléko s nízkým obsahem laktózy a mléko
obohacené vápníkem, vitaminy A a D, sacharidy (např.
inulin) a minerály s výjimkou železa a zinku.
Na cestě k 100% udržitelnosti
Aby bylo možné nové obaly Tetra Evero Aseptic recyklovat stejným způsobem jako ostatní nápojové kartony, plastové hrdlo lze od papírového „těla“ snadno
oddělit.
To umožňuje spotřebitelům obě části ukládat do tříděného odpadu a výrazně tak snížit uhlíkovou stopu.
Ani toto řešení však společnost Tetra Pak nepovažuje za definitivní. Jejím cílem je nabídnout zákazníkům
100% udržitelný obal. V současné době už probíhají
zkoušky s obaly, u nichž je klasický polyetylen nahrazen polyetylenem vyráběným z obnovitelných zdrojů, v tomto případě z cukrové třtiny. Dalším krokem
na cestě k udržitelnosti má být v blízké budoucnosti
výroba obalů, v nichž už vůbec nebude použita hliníková fólie, což výrazně sníží náklady na recyklaci.
Novým obalem Tetra Evero Aseptic tak společnost Tetra Pak potvrzuje, nejen že je světovým leaderem v oblasti potravinářských obalů, ale že je zároveň světovým
průkopníkem v udržitelnosti.
Zdroj: Tetra Pak
Produktové novinky
31
Tetra Pak Magazine AT. CZ. HU. SK.
www.tetrapak.com
Download

ke stažení zde