TVAROVATELNÉ MATERIÁLY – PLASTICKÉ HMOTY
Dodávky a balení
Plastické hmoty jsou dodávány ve formě drolenky v tuhoplastickém stavu v
polypropylenových pytlích s polyetylenovou vložkou á 25 - 50 kg. Doba skladovatelnosti
v suchých uzavřených skladech jsou 3 měsíců od data výroby.
Zpracování
Plastické hmoty se zpracovávají v dodaném stavu bez dalších přísad. Základní pomůcky pro
zpracování : pneumatická dusací kladiva se zdvihem pístu min. 100 mm, škrabák na
zdrsnění hmoty, dilatační T kus, ocelový hřeben, seřezávač, zednické lžíce, ocelové nebo
dřevěné bednění, formovací olej k nátěru bednění, hladké nebo vroubkované patky rozměru
max.80 x 80 mm, tlakový vzduch min.0,8 MPa, apod.
Bednění musí splňovat následující požadavky : tuhost provedení, instalace bednění tak, aby
nepřenášelo vibraci do dusání, snadná rozebíratelnost, dobrá možnost přístupu ke všem
produsávaným partiím, apod. Aby nedocházelo k přilepení hmoty k bednění, natírají se styčné
plochy formovacím nebo jiným vhodným olejem.
Aplikace pro „suchý žár“
Do předem připraveného bednění se nasype hmota tak, aby násypná vrstva činila max. 100
mm. Výška násypné vrstvy je odvislá především od druhu používaného dusacího kladiva,
druhu hmoty a konkrétního místa zpracování. Je nutno ji volit tak, aby stupeň produsání byl
rovnoměrný a nebyly zřejmé jednotlivé vrstvy. Pomocným hlediskem pro ukončení dusání je
moment, kdy se povrch výdusky začne tzv. „houpat „. Znamená to, že další dusání již nemá
zřetelný vliv na vlastní zhutňování výdusky.
Po důkladném produsání vrstvy je nutno provést škrabákem její zdrsnění min. do hloubky 15
mm se zvláštním důrazem na místa u bednění. Teprve potom je možno provést nasypání další
vrstvy. Optimální směr dusání je kolmý ke směru teplotního gradientu.
Povrchová úprava se provádí až po srovnání celé výdusky do příslušného tvaru. Lze ji
provádět buď ocelovým hřebenem nebo zednickou lžící a spočívá v odstranění jemných
podílů z povrchu výdusky za účelem lepšího odchodu par při sušení a ohřevu díla na provozní
teplotu.
Provádí se též propichování hmoty do hloubky cca 1/3 síly vyzdívky pro lepší odchod par.
Dilatační zářezy se provádějí pomocí T kusu. Jejich umístění je závislé zejména na druhu
použité hmoty, tloušťce a tvaru provedení výdusky, konstrukci tepelného zařízení a tepelného
a mechanického zatížení výdusky. Vzdálenost mezi dilatačními zářezy se v závislosti na výše
uvedených faktorech pohybuje od 300 do 1000 mm. Tvar dilatačních zářezů bývá většinou
přímkový. Vzájemná návaznost dilatačních zářezů nemusí být jen pod úhlem 90°.Jejich
hloubka se pohybuje většinou do 1/3 tloušťky výdusky, šířka dilatačního zářezu se provádí
obvykle 1-4 mm. V případě, kdy do dilatačních zářezů mohou během provozu napadat drobné
úlomky různých materiálů, je nutno tyto vyplnit vhodným žárovzdorným vláknem
Aplikace pro styk s roztaveným kovem
Pro tyto účely jsou hmoty dodávány s nižší vlhkostí (obvykle do 7 %), používají se menší
vroubkované patky rozměru cca 40 x 40 mm. Násypná výška činí cca 50 mm a zdrsnění
hmoty se provádí do hloubky cca 30 mm. Dusá se pečlivě do doby „houpání hmoty“.
Neprovádějí se dilatační zářezy ani propichování hmoty.
¨
1
Aplikace pro styk se sklovinou
Speciálně upravené hmoty lze s úspěchem použít jako náhradu pracovní vrstvy lavicových
desek v pánvových pecích. Hmota je dodávána s vlhkostí do 7 %.
Po očištění spodní vrstvy lavicových desek se provádí násyp hmoty ve vrstvě cca 70 mm.
Výdusku je možno provádět dle velikosti pece bez dilatací, nebo lze dilatovat podélnými a
příčnými spárami, které se po sušení a ohřevu těsní práškovým tmelem. Po obvodu pece se
přidusává rámeček pro zabránění zatékání skloviny pod výdusku. Výduska se pod pánvemi
srovná do roviny a ke skelné jímce se seřízne do spádu.
Odbedňování
Je ovlivňováno : použitím či nepoužitím kotvení, velikostí a tloušťkou výdusky, teplotou
okolí, vlhkostí prostředí, tvarem výdusky a celkovou konstrukcí tepelného zařízení.
V závislosti na těchto činitelích je možno provést odbednění v některých případech ihned po
ukončení dusání, většinou však po 24 – 72 hodinách, ve zvláštních případech až po 240
hodinách. Opravy pomocí plastických hmot lze využít pro místní i větší opravy poškozeného
zdiva jak z pálených materiálů, tak i pro opravy monolitických vyzdívek. Před každou
opravou je třeba stávající zdivo důkladně očistit.
Sušení a ohřev
Pro sušení a ohřev je třeba dodržet následující podmínky : pro sušení zabezpečit dokonalé
větrání prostoru, vlastní ohřev započít po cca 48 hod. po skončení všech prací. Bez teplotního
zatížení je možné nechat výdusku max. 4 týdny. Po uplynutí této doby dochází
k tzv.“knotovému efektu“, kdy vzlínáním dojde k relativnímu přesycení povrchu výdusky
látkami z chemické vazby a toto má za následek sníženou odolnost vrchní vrstvy vůči žáru.
Výduska po dobu sušení a ohřevu nesmí být mechanicky namáhána. Každý agregát pracuje
v jiném režimu a za jiných podmínek, je proto třeba navrhnout optimální křivku, která by
měla zohlednit všechny vlivy. Obecnou křivku dle místa použití a síly výdusky do 150 mm
udává tabulka
Teplota
(°C)
Volné sušení
20-120
120
120-300
300
300-600
600
600 – pracovní teplota
Pracovní teplota
„suchý žár“
Rychlost Výdrž
(h)
ohřevu
(°C/h)
24
7
24
12
12
20
6
40
2
styk s kovem
Rychlost
Výdrž
(h)
ohřevu
(°C/h)
48
3
24
8
16
15
12
25
4
styk se sklovinou
Rychlost
Výdrž
(h)
ohřevu
(°C/h)
48
3
24
8
16
15
12
25
4
Při ohřevu je nutno sledovat chování vyzdívky. Dochází-li k nadměrnému vývinu par, je nutno snížit rychlost
ohřevu na polovinu, příp.ohřev zastavit.
Další informace naleznete v technických listech nebo se obraťte přímo na našeho zástupce.
2
Download

plastické hmoty.pdf