Úlohy z fyziky
Úlohy jsou čerpány z publikace Tématické prověrky z učiva fyziky základní
školy autorů Jiřího Bohuňka a Evy Hejnové s ilustracemi Martina Maška
(vydavatelství Prometheus 2005), která odpovídá svým rozsahem pouţívaným
učebnicím v naší škole.
K vypracování úloh je třeba mít k dispozici Tabulky, kalkulačky a rýsovací
potřeby.
6. ročník
1A) a) Na obrázku A je znázorněna kulička s kladným elektrickým nábojem, která je
zavěšena na niti. Ke kuličce přiblíţíme kladně nabitou tyč. Působí na sebe kulička a tyč
přitaţlivými, nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď.
b) Vedle kuličky z obrázku A zavěsíme druhou kuličku se záporným nábojem (viz. obr. B).
Působí na sebe kuličky přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď.
c) Proč na sebe tyč a kulička na obr. A působí elektrickými silami, aniţ se dotýkají?
1B) a) Na obrázku A je znázorněna kulička se záporným elektrickým nábojem, která je
zavěšena na niti. Ke kuličce přiblíţíme kladně nabitou tyč. Působí na sebe kulička a tyč
přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď.
b) Vedle kuličky z obrázku A zavěsíme druhou kuličku se záporným nábojem (viz. obr. B).
Působí na sebe kuličky přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď.
c) Proč na sebe tyč a kulička na obr. A působí elektrickými silami, aniţ se dotýkají?
2AB) Uveď alespoň dva příklady škodlivých nebo nepříjemných důsledků elektrování těles.
3A) Pan Tesař s panem Nehodou stavěli chatu. Nejprve si postavili čtyři sloupky, na které
chtěli poloţit desku tak, aby byla ve vodorovné poloze. Zjistili však, ţe sloupky nedosahují do
stejné výšky (viz. obrázek).
a) Jak se nazývá pomůcka, kterou k tomu pouţili?
b) Jakého poznatku se při práci s touto pomůckou vyuţívá?
c) Pan Tesař s panem Nehodou zjistili, ţe levý sloupek je výš neţ pravý. Zakresli, kde by
mohly být hladiny vody v obou ramenech.
3B) Pan Doveda s panem Šikulou zjistili při stavbě domu, ţe otvory pro okna nejsou ve stejné
výšce (viz. obrázek).
a) Jak se nazývá pomůcka, kterou k tomu pouţívají?
b) Jakého poznatku se při práci s touto pomůckou vyuţívá?
c) Pan Doveda s panem Šikulou zjistili, ţe okna nejsou ve stejné výšce. Zakresli, kde by
mohly být hladiny vody v obou ramenech.
4AB)
a) Napiš, kam směřuje svislý směr v různých místech na povrchu Země.
b) Jak se nazývá pomůcka, kterou určujeme svislý směr?
c) Doplň větu: Vodorovná rovina svírá se svislým směrem …………
5A) Urči podle obrázku alespoň dvě dvojice těles, která na sebe působí silou.
5B) Urči podle obrázku alespoň dvě dvojice těles, která na sebe působí silou.
6A) Na obrázku je znázorněn siloměr, na kterém je zavěšená dřevěná kostka.
a) Jakou největší sílu můţeme tímto siloměrem změřit?
b) Jak velké síle odpovídá nejmenší dílek stupnice?
c) Jak velká gravitační síla působí na kostku?
6B) Na obrázku je znázorněn siloměr, na kterém je zavěšena dřevěná kostka.
a) Jakou největší sílu můţeme tímto siloměrem změřit?
b) Jak velké síle odpovídá nejmenší dílek stupnice?
c) Jak velká gravitační síla působí na kostku?
7A) V následující tabulce jsou uvedeny vlastnosti různých pevných látek při obvyklé teplotě
místnosti. Z těchto látek jsou vyrobena pevná tělesa A, B, C, D.
Těleso
A
B
C
D
není tvárná
není tvárná
není tvárná
je tvárná
Vlastnosti látky
není křehká
není křehká
je křehká
není křehká
tvrdá
měkká
tvrdá
měkká
Které z těles A, B, C, D by mohlo být:
a) guma
b) porcelánový hrnek
c) dřevěné kuchyňské prkénko
7B) V následující tabulce jsou uvedeny vlastnosti různých pevných látek při obvyklé teplotě
místnosti. Z těchto látek jsou vyrobena pevná tělesa A, B, C, D.
Těleso
A
B
C
D
tvrdá
měkká
tvrdá
měkká
Vlastnosti látky
není tvárná
je tvárná
není tvárná
není tvárná
není křehká
není křehká
je křehká
není křehká
Které z těles A, B, C, D by mohlo být:
a) molitanová mycí houba
b) ocelový hřebík
c) porcelánová miska
8A)
a) Uveď alespoň dvě látky, které za běţných podmínek jsou plyny.
b) Uveď příklad tělesa, které je současně z pevné látky i plynu.
c) Podtrhni ty vlastnosti, kterými se liší kapaliny od pevných látek :
nestlačitelnost nebo velmi malá stlačitelnost, tekutost, snadno mění svůj tvar, mohou
být křehké
d) Kterou vlastnost pevné látky vyuţíváme při výrobě hraček z plasteliny?
8B)
a) Uveď alespoň dvě látky, které za běţných podmínek jsou pevné.
b) Uveď příklad tělesa, které je současně z pevné látky i kapaliny.
c) Podtrhni ty vlastnosti, které jsou společné kapalinám i plynům:
tekutost, dobrá stlačitelnost, rozpínavost, snadno mění svůj tvar
d) Které vlastnosti vzduchu vyuţíváme při plnění pneumatiky jízdního kola?
9A) Vysvětli, proč řeky tečou do moří.
9B) Vysvětli, proč se voda v řece pohybuje.
10A) Jana nalila na dno sklenice hustý červený sirup. Pak do sklenice opatrně podél stěny
nalila vodu. Pozorovala, ţe se nejdříve zbarvila voda u dna sklenice, později rozhraní mezi
čistou a zbarvenou vodou postupovalo stále výš. Vysvětli tento jev.
10B) Markéta přinesla do třídy kytici růţí. Po chvíli bylo v celé místnosti cítit jejich vůni.
Vysvětli, jak je to moţné.
11A) Na obrázcích A, B, C jsou znázorněny modely uspořádaní částic různých látek.
a) Napiš, který obrázek znázorňuje model uspořádání částic pevné krystalické látky.
b) Napiš, proč si myslíš, ţe tvůj výběr je správný.
c) Uveď alespoň dva příklady krystalických látek.
d) Napiš, jak se liší látky amorfní a látky krystalické.
11B) Na obrázcích A, B, C jsou znázorněny modely uspořádaní částic různých látek.
a) Napiš, který obrázek znázorňuje model uspořádání částic kapaliny.
b) Napiš, proč si myslíš, ţe tvůj výběr je správný.
c) Uveď alespoň dva příklady amorfních látek.
d) Napiš, jak se liší látky amorfní a látky krystalické.
12A) Vytáhneme – li tenký papír z plastových desek, papír se s deskami přitahuje.
a) Vysvětli.
b) Jak nazýváme pozorovaný jev?
12B) Sundáme – li si z hlavy čepici, která obsahuje umělá vlákna, vlasy se k čepici přitahují.
a) Vysvětli.
b) Jak nazýváme pozorovaný jev?
13A) Plyny jsou na rozdíl od pevných krystalických látek rozpínavé. Jana tvrdí, ţe je tomu tak
proto, ţe částice plynů:
a) na sebe působí velmi slabými přitaţlivými silami
b) mohou se volněji přemisťovat neţ částice pevné látky
c) jsou pravidelně uspořádané
d) jsou od sebe více vzdáleny neţ částice pevných látek
Napiš, která z Janiných tvrzení a, b, c, d správně vysvětlují rozpínavost plynů.
13B) Kapaliny jsou na rozdíl od pevných krystalických látek tekuté. Karel tvrdí, ţe je tomu
tak proto, ţe částice kapalin:
a) na sebe nepůsobí tak velkými silami jako částice v krystalických látkách
b) mohou se volněji přemisťovat neţ částice pevné látky
c) jsou pravidelně uspořádané
d) jsou velmi blízko u sebe
Napiš, která z Karlových tvrzení a, b, c, d správně vysvětlují tekutost kapalin.
14A) Na obrázku je znázorněn model atomu dusíku.
a) Doplň do obrázku názvy částic, které se nacházejí v jádře atomu.
b) Dokresli do modelu atomu správný počet elektronů.
c) Podle Tabulek napiš chemickou značku dusíku.
14B) Na obrázku je znázorněn model atomu lithia.
a) Doplň do obrázku názvy částic, které se nacházejí v jádře atomu.
b) Dokresli do modelu atomu správný počet elektronů.
c) Podle Tabulek napiš chemickou značku lithia.
15A) Marek se rozhodl, ţe natře starou poličku barvou. Vysvětli na základě částicové stavby
látek, proč barva na povrchu poličky drţí.
15B) Lukáš se rozhodl, ţe nalakuje starý stůl. Vysvětli na základě částicové stavby látek, proč
lak na povrchu stolu drţí.
16A)
a) Napiš název částice, jejíţ model je na obrázku.
b) Jaký elektrický náboj má tato částice?
c) Značka prvku, ze kterého tato částice vznikla, je Be. Urči pomocí Tabulek název
tohoto prvku.
16B)
a) Napiš název částice, jejíţ model je na obrázku.
b) Jaký elektrický náboj má tato částice?
c) Značka prvku, ze kterého tato částice vznikla, je F. Urči pomocí Tabulek název
tohoto prvku.
17A) Při pročesávání vlasů hřebenem přecházejí některé elektrony z vlasů na hřeben.
a) Jaký elektrický náboj mají pak vlasy?
b) Při česání se často vlasy přichytávají k hřebenu. Vysvětli, proč tomu tak je.
17B) Při pročesávání vlasů hřebenem přecházejí některé elektrony z vlasů na hřeben.
a) Jaký elektrický náboj má pak hřeben?
b) Při česání se často vlasy nedají učesat a rozlétávají se od sebe. Vysvětli, proč tomu
tak je.
18A) Vysvětli pomocí částicové stavby, proč se obtíţně mění tvar pevných látek.
18B) Vysvětli pomocí částicové stavby, proč jsou plyny dobře stlačitelné.
19A) K zavěšenému tyčovému magnetu A přiblíţíme jiný tyčový magnet B, jak ukazuje
obrázek. Doplň do obrázku značky magnetických pólů magnetů A i B.
19B) K zavěšenému tyčovému magnetu A přiblíţíme jiný tyčový magnet B, jak ukazuje
obrázek. Doplň do obrázku značky magnetických pólů magnetů A i B.
20A) Jana zkoumala magnetické pole tyčového magnetu pomocí magnetky. Tyčový magnet
měla poloţený na stole a magnetku postupně umístila do míst označených písmeny A, B, C,
D, jak je to znázorněno na obrázku.
a) Nakresli správně polohy magnetky v místech A, B, C, D. Magnetku kresli tak, jak je
to znázorněno v pravém dolním rohu obrázku.
b) Nakresli alespoň tři indukční čáry magnetického pole tyčového magnetu.
20B) Lukáš zkoumal magnetické pole tyčového magnetu pomocí magnetky. Tyčový magnet
měla poloţený na stole a magnetku postupně umístila do míst označených písmeny A, B, C,
D, jak je to znázorněno na obrázku.
a) Nakresli správně polohy magnetky v místech A, B, C, D. Magnetku kresli tak, jak je
to znázorněno v levém horním rohu obrázku.
b) Nakresli alespoň tři indukční čáry magnetického pole tyčového magnetu.
21A) Na obrázku je magnetka A, tyčový magnet B a klíč C z magneticky měkké oceli
zavěšený na niti.
a) Označ písmeny póly magnetu B.
b) Klíč se v magnetickém poli zmagnetizuje, stává se magnetem. Označ písmeny jeho
póly.
c) Označ šipkou směr pohybu zmagnetovaného klíče C.
21B) Na obrázku je hřebík A z magneticky měkké oceli zavěšený na niti, tyčový magnet B
a magnetka C
a) Označ písmeny póly magnetu B.
b) Hřebík se v magnetickém poli zmagnetizuje, stává se magnetem. Označ písmeny
jeho póly.
c) Označ šipkou směr pohybu zmagnetovaného hřebíku C.
22A) Z uvedených těles vyber a podtrhni ta, která nejsou přitahována magnetem:
Ocelová kulička, plastové pravítko, křída, kancelářská sponka z oceli, pásek alobalu
22B) Z uvedených těles vyber a podtrhni ta, která jsou přitahována magnetem:
Niklový kroužek, plíšek ze železa, list papíru skleněná kulička, ocelový hřebík, hliníková lžička
23A) Tatínek tě poprosil, abys mu zmagnetizoval(a) šroubovák.
a) Popiš, jak bys to mohl(a) udělat.
b) Jak tatínek můţe vyuţít toho, ţe šroubovák je zmagnetizován?
c) Z jakého materiálu by měl být šroubovák vyroben, aby se mohl stát magnetem?
23B) Maminka tě poprosila, abys jí zmagnetizoval(a) nůţky.
a) Popiš, jak bys to mohl(a) udělat.
b) Jak maminka můţe vyuţít toho, ţe nůţky jsou zmagnetizovány?
c) Z jakého materiálu by měly být nůţky vyrobeny, aby se mohly stát magnetem?
24A) Na obrázku je znázorněno magnetické pole Země.
a) Doplň do obrázku názvy magnetických pólů Země.
b) Doplň do prázdných krouţků správnou polohu magnetek.
c) Uveď alespoň dva příklady vyuţití kompasu nebo busoly.
24B) Na obrázku je znázorněno magnetické pole Země.
a) Doplň do obrázku názvy magnetických pólů Země.
b) Doplň do prázdných krouţků správnou polohu magnetek.
c) Uveď alespoň dva příklady vyuţití kompasu nebo busoly.
25A) Dvě stejné kuličky z magneticky měkké oceli jsou zavěšeny na stejně dlouhých
gumových vláknech. Pod kaţdou z nich umístíme jeden tyčový magnet podle obrázku.
a) Prodlouţí se vlákno více v případě A, nebo v případě B? Vysvětli.
b) Vysvětli vzájemné přitahování kuličky a magnetu.
c) Mezi magnet a kuličku vloţíme list papíru. Budeme pozorovat vzájemné
přitahování kuličky a magnetu i v tomto případě? Vysvětli.
25B) Dvě stejné kuličky z magneticky měkké oceli jsou zavěšeny na stejně dlouhých
gumových vláknech. Pod kaţdou z nich umístíme jeden nebo dva tyčové magnety podle
obrázku.
a) Prodlouţí se vlákno více v případě A, nebo v případě B? Vysvětli.
b) Vysvětli vzájemné přitahování kuličky a magnetu.
c) Mezi magnet a kuličku vloţíme skleněnou desku. Budeme pozorovat vzájemné
přitahování kuličky a magnetu i v tomto případě? Vysvětli.
26A) Navrhni pokus, kterým bys spoluţáky přesvědčil(a), ţe klíč je vyrobený z magneticky
tvrdé oceli. Napiš, jaké pomůcky bys k tomu pouţil(a), a popiš, jak bys při tom postupoval(a),
případně nakresli obrázek.
26B) Navrhni pokus, kterým bys spoluţáky přesvědčil(a), ţe hřebík je vyrobený z magneticky
měkké oceli. Napiš, jaké pomůcky bys k tomu pouţil(a), a popiš, jak bys při tom
postupoval(a), případně nakresli obrázek.
27A) Doplň vhodné jednotky objemu a délky do následujících vět.
Příklad: Maminka koupila v obchodě 2l mléka.
a) V místnosti je 160 ………. vzduchu.
b) Do vany se vejde 180 ……… vody.
c) Na výletě jsme ušli za odpoledne 13 ……….. .
d) Do nádoby tvaru krychle o hraně 1 cm můţeme nalít 1 …….. vody.
27B) Doplň vhodné jednotky objemu a délky do následujících vět.
Příklad: Měřím už 140 cm.
a) Jenda ujel za dopoledne na kole 25 …….. .
b) Babička spotřebovala v minulém roce 6 ………. teplé vody.
c) Tatínek natankoval 25 …………. benzinu.
d) Do nádoby tvaru krychle o hraně 1 dm můţeme nalít 1 ……….. vody.
28A) Vyjádři v uvedených jednotkách.
9 m 5 cm = ………. cm
0,58 km = ……….. m
8005 mm = ……….. m
7,02 dm = ……….. cm
28B) Vyjádři v uvedených jednotkách.
0,48 km = ………… m
6,01 dm = ………… cm
8 m 2 cm = ………… m
8002 mm = ………… m
29A) Katka změřila pětkrát délku své tuţky. Měření provedla s přesností na milimetry.
Hodnoty zaznamenala do následující tabulky.
číslo měření
naměřená
délka v
centimetrech
1
2
3
4
5
12,4
12,2
12,3
12,4
12,3
a) Z naměřených hodnot délky Katčiny tuţky vypočítej aritmetický průměr.
b) Výsledek správně zaokrouhli.
29B) Honza změřil pětkrát délku svého pracovního stolu. Měření provedl s přesností na
centimetry. Hodnoty zaznamenal do následující tabulky.
číslo měření
naměřená
délka v
metrech
1
2
3
4
5
1,28
1,27
1,28
1,26
1,27
a) Z naměřených hodnot délky Honzova pracovního stolu vypočítej aritmetický průměr.
b) Výsledek správně zaokrouhli.
30A) Šárka změřila délku papírového prouţku měřidlem se stupnicí v milimetrech.
a) Zapiš délku papírového prouţku v milimetrech.
b) Jaká délka odpovídá nejmenšímu dílku této stupnice?
c) Zapiš odchylku měření.
d) Jaká můţe být největší skutečná délka tohoto papírového prouţku?
30B) Jana změřila délku suchého zipu měřidlem se stupnicí v centimetrech.
a) Zapiš délku suchého zipu v centimetrech.
b) Jaká délka odpovídá nejmenšímu dílku této stupnice?
c) Zapiš odchylku měření.
d) Jaká můţe být nejmenší skutečná délka tohoto suchého zipu?
31A) Které nejvhodnější délkové měřidlo zvolíš, kdyţ budeš chtít změřit:
a) výšku stolu
b) délku fotbalového hřiště
c) tloušťku diskety
K dispozici máš tato měřidla: dřevěný skládací metr, posuvné měřítko s noniem, měřící
pásmo, pravítko.
31B) Jaké nejvhodnější délkové měřidlo zvolíš, kdyţ budeš chtít změřit.
a) délku plaveckého bazénu
b) tloušťku padesátihaléře
c) délku kalhot
K dispozici máš tato měřidla: dřevěný skládací metr, posuvné měřítko s noniem, měřící
pásmo, pravítko, krejčovský metr
32A) Vyjádři v uvedených jednotkách.
100 cm3 = ………….. l
3 l a 32 ml = …………...l
0,04 l
= …………..ml
3
0,05 m
= …………...l
32B) Vyjádři v uvedených jednotkách.
0,03 l
= ………..ml
3
0,004 m = …………l
4 l a 51 ml = …………l
300 cm3 = …………l
33A)
a) Urči, jaký objem odpovídá jednomu dílku stupnice pro válce A a B na obrázku.
b) Urči objemy kapalin ve válcích A a B.
33B)
a) Urči, jaký objem odpovídá jednomu dílku stupnice pro válce A a B na obrázku.
b) Urči objemy kapalin ve válcích A a B.
34A) Tereza chtěla určit objem kamene.
a) Nejprve do odměrného válce A nalila vodu. Podle obrázku urči objem vody
v odměrném válci A.
b) Do odměrného válce pak ponořila kámen. Urči z obrázků A a B objem kamene.
34B) Michal chtěl určit objem kousku plasteliny.
a) Nejprve do odměrného válce A nalil vodu. Podle obrázku urči objem vody
v odměrném válci A.
b) Do odměrného válce pak ponořil kousek plasteliny. Urči z obrázků A a B objem
plasteliny.
35A) Navrhni způsob, kterým bys mohl(a) ověřit, zda tuhy do mikrotuţky mají průměr 0,7
mm. K dispozici máš krabičku, ve které jsou tuhy do mikrotuţky a délkové měřidlo se
stupnicí v milimetrech.
35B) Navrhni způsob, kterým bys mohl určit tloušťku kompaktního disku délkovým
měřidlem se stupnicí v milimetrech.
36A) Doplň vhodné jednotky hmotnosti do následujících vět.
Příklad: Maminka koupila v obchodě 3 kg brambor.
a) Největší pravěcí ještěři mohli v dospělosti váţit i 15 ………… .
b) Lucie snědla k snídani 50 ………. sýra.
c) 1 mililitr vody váţí 1 ………… .
d) V obchodě jsme koupili 3 ………. pomerančů.
36B) Doplň vhodné jednotky hmotnosti do následujících vět.
Příklad: Do těsta je nutno přidat 200 g cukru.
a) Lukášův pes má hmotnost 7 ……….. .
b) Markéta snědla po obědě ještě 100 ……….. čokolády.
c) Hmotnost našeho nového auta je 1,5 ………… .
d) 1 m3 vzduchu má hmotnost 1,29 ……….. .
37A) Jitka donesla z obchodu 200 g sýra, 1 kg cukru, 1,5 l stolní vody, 2 kg pomerančů. Urči
hmotnost Jitčina nákupu nejprve v kilogramech a pak v gramech. Hmotnost obalů zanedbej.
37B) Jirka donesl z obchodu 1 kg mouky, 1,5 l stolní vody, 3 kg brambor a 100 g čokolády.
Urči hmotnost Jirkova nákupu nejprve v kilogramech a pak v gramech. Hmotnost obalů
zanedbej.
38A) Na miskách rovnoramenných vah jsou plné kuţele A, B. Oba kuţele mají stejný obsah
podstavy, ale jsou vyrobeny z různých látek.
a) Který z kuţelů je vyroben z látky o menší hustotě?
b) Odpověď zdůvodni
38B) Na miskách rovnoramenných vah jsou plné válce A, B. Oba válce mají stejný obsah
podstavy, ale jsou vyrobeny z různých látek.
a) Který z válců je vyroben z látky o větší hustotě?
b) Odpověď zdůvodni.
39A) Vyjádři v uvedených jednotkách.
9,8 g
= ……………..mg
4130 mg = …………….. g
5 kg
= ……………... t
6 kg 50 g = …………….. g
39B) Vyjádři v uvedených jednotkách.
3120 mg = …………….. g
10,8 g = ……………..mg
3g
= ……………..kg
7 t 50 kg = ……………..kg
40A) Na miskách rovnoramenných vah je kuţel A a válec B.
a) Které těleso má menší hmotnost?
b) Táţ tělesa zavěsíme na dvě stejné pruţiny. Která pruţina se prodlouţí více –
s tělesem A, nebo s tělesem B?
40B) Na miskách rovnoramenných vah je koule A a kostka B.
a) Které těleso má menší hmotnost?
b) Táţ tělesa zavěsíme na dvě stejné pruţiny. Prodlouţí se méně pruţina – s koulí A,
nebo s kostkou B?
41A) Vyhledej v chemické části Tabulek hustoty prvků a zapiš je do tabulky.
Název prvku
Hustota v kg/m3
Hustota v g/cm3
Ţelezo
Zinek
Křemík
Stříbro
41B) Vyhledej v chemické části Tabulek hustoty prvků a zapiš je do tabulky.
Název prvku
Hustota v kg/m3
Hustota v g/cm3
Hliník
Kobalt
Měď
Zlato
42A) Měřením bylo zjištěno, ţe pevné těleso o objemu 100 cm3 má hmotnost 785 g.
a) Zapiš hodnoty zadaných veličin pomocí jejich značek.
b) Zapiš vztah pro výpočet hustoty.
c) Vypočítej hustotu látky, z níţ je dané těleso vyrobeno. Výsledek uveď v kg/m3.
d) Ve fyzikální části Tabulek vyhledej látku, jejíţ hustota je nejblíţe vypočítané
hustotě.
42B) Měřením bylo zjištěno, ţe pevné těleso o objemu 100 cm3 má hmotnost 860 g.
a) Zapiš hodnoty zadaných veličin pomocí jejich značek.
b) Zapiš vztah pro výpočet hustoty.
c) Vypočítej hustotu látky, z níţ je dané těleso vyrobeno. Výsledek uveď v kg/m3.
d) Ve fyzikální části Tabulek vyhledej látku, jejíţ hustota je nejblíţe vypočítané
hustotě.
43A) Objem benzinu v nádrţi automobilu je 20 l, hustota benzinu je 750 kg/m3.
a) Zapiš hodnoty zadaných veličin pomocí jejich značek.
b) Zapiš vztah pro výpočet hmotnosti benzinu v nádrţi.
c) Vypočítej hmotnost benzinu v nádrţi v kilogramech.
43B) V nádrţi automobilu je 30 l nafty. Hustota nafty je 940 kg/m3.
a) Zapiš hodnoty zadaných veličin pomocí jejich značek.
b) Zapiš vztah pro výpočet hmotnosti nafty v nádrţi.
c) Vypočítej hmotnost nafty v nádrţi v kilogramech.
44A) Tři tělesa, ze stříbra, ze zinku a z mědi, mají stejnou hmotnost. Které těleso má největší
objem? Odpověď zdůvodni.
44B) Tři tělesa, z hliníku, ze zinku a z mědi, mají stejnou hmotnost. Které těleso má nejmenší
objem? Odpověď zdůvodni
45A)
a) Vyjádři v minutách a sekundách:
b) Vyjádři v minutách:
c) Vyjádři desetinným číslem v hodinách:
168 s
1 d 5 h 3 min
3 h 45 min
12 min
a) Vyjádři v hodinách a minutách:
b) Vyjádři v minutách:
c) Vyjádři desetinným číslem v minutách:
209 min
1 d 3 h 10 min
4 min s
6s
=
=
=
=
………….
………….
…………..
………….
45B)
=
=
=
=
………….
………….
…………..
………….
46A) Dokresli sloupce rtuti na teploměrech podle uvedených teplot.
a) t = 37,4 oC
b) t = 8 oC
c) t = - 2 oC
46B) Dokresli sloupce rtuti na teploměrech podle uvedených teplot.
a) t = 16 oC
b) t = - 4 oC
c) t = 36,5 oC
47A) Míša dala rtuťový laboratorní teploměr, který ukazoval teplotu 18 oC, do chladničky.
Zároveň dala také do chladničky lékařský teploměr, který ukazoval teplotu 36 oC.
a) Po uplynutí 20 min laboratorní teploměr vyndala, poloţila ho na stůl v místnosti
vytopené na 22 oC a pozorovala rtuť v trubici. Popiš, co pozorovala.
b) Jakou maximální teplotu mohl ukazovat laboratorní teploměr po uplynutí určité
doby?
c) Míša pak vyndala i lékařský teploměr a nechala ho leţet vedle laboratorního
teploměru. Jakou teplotu ukazoval lékařský teploměr po uplynutí určité doby? Vysvětli.
47B) Marcela dala rtuťový laboratorní teploměr, který ukazoval teplotu 16 oC, do chladničky.
Zároveň dala také do chladničky lékařský teploměr, který ukazoval teplotu 37 oC.
a) Po uplynutí 30 min laboratorní teploměr vyndala, poloţila ho na stůl v místnosti
vytopené na 24 oC a pozorovala rtuť v trubici. Popiš, co pozorovala.
b) Jakou maximální teplotu mohl ukazovat laboratorní teploměr po uplynutí určité
doby?
c) Marcela poté vyndala i lékařský teploměr a nechala ho leţet vedle laboratorního
teploměru. Jakou teplotu ukazoval lékařský teploměr po uplynutí určité doby? Vysvětli.
48A) Proč má parovodní potrubí pruţnou vyrovnávací část ve tvaru znázorněném na obrázku?
48B) Na ţelezničních tratích můţeme vidět závaţí, které je zavěšeno na sloupech elektrického
vedení (viz obrázek). Který z obrázků A, B znázorňuje polohu závaţí v létě a který v zimě?
Vysvětli.
49A) Z obrázku přečti a zapiš.
a) Jaké změny teploty ve oC odpovídá jeden dílek na stupnici teploměru?
b) Jaký je měřící rozsah stupnice teploměru?
c) Jakou teplotu ukazuje teploměr?
d) Jaká je odchylka měření teploty na teploměru?
e) K čemu se obvykle tento typ teploměru pouţívá?
49B) Z obrázku přečti a zapiš.
a) Jaké změny teploty ve oC odpovídá jeden dílek na stupnici teploměru?
b) Jaký je měřící rozsah stupnice teploměru?
c) Jakou teplotu ukazuje teploměr?
d) Jaká je odchylka měření teploty na teploměru?
e) O jaký druh teploměru se jedná?
50A) Z grafu, který znázorňuje průběh teploty vzduchu během jednoho dne, urči:
a) Jaká je nejvyšší teplota, kterou graf ukazuje?
b) V kolik hodin byla tato teplota neměřena?
c) O kolik vzrostla teplota vzduchu od 6 h do 10 h?
50B) Z grafu, který znázorňuje průběh teploty vzduchu během jednoho dne, urči:
a) Jaká je nejniţší teplota, kterou graf ukazuje?
b) V kolik hodin byla tato teplota neměřena?
c) O kolik vzrostla teplota vzduchu od 8 h do 12 h?
51A) Doplň následující tabulku.
a)
b)
c)
Počáteční teplota ve oC
Konečná teplota ve oC
-8
- 12
10
0
O kolik oC se teplota
zvýšila
16
6
51B) Doplň následující tabulku.
a)
b)
c)
Počáteční teplota ve oC
Konečná teplota ve oC
10
-6
- 12
O kolik oC se teplota
zvýšila
1
16
6
52A) Do připravené sítě nakresli graf průběhu teploty vzduchu během dne.
Čas v h
0
4
8
12
16
20
Teplota v oC
8
6
8
11
13
9
24
7
52B) Do připravené sítě nakresli graf průběhu teploty vzduchu během dne.
Čas v h
0
4
8
12
16
20
o
Teplota v C
6
3
7
10
14
8
24
5
53A) Vypočítej průměrnou teplotu ze všech teplot naměřených v úloze č. 52A).
53B) Vypočítej průměrnou teplotu ze všech teplot naměřených v úloze č. 52B).
Download

Otázky