Economics and Management
Economics and Management - p. 1 - 2010 Brno 31 July 2010
Published by University of Defence in Brno
ISSN 1802-3975
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Faculty of Electrical Engineering and Information Technology, Slovak University
of Technology in Bratislava, Slovak Republic
“Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania
“Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Marijana CINGULU
Faculty of Economics & Business, University of Zagreb, Chorvatsko
František HANZLÍK
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Oldřich HORÁK
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Language Training Centre, University of Defence, Brno
Czech Republic
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Miroslav KRČ
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Academy STING – Private College, Brno, Czech Republic
The Tadeusz Kosciuszko Land Forces Military Academy, Poland
National Defence University, Warszaw, Poland
Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno, Czech Republic
Training Headquarters – Military Academy, Vyskov, Czech Republic
Ladislav POTUŢÁK
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Bedřich RÝZNAR
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Štefánik, Liptovský Mikuláš, Slovak
The University of Quebec at Rimouski, Canada
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Jaroslav ZELENÝ
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Faculty of Business and Economics, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno,
Czech Republic
Vítězslav JAROŠ
Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno
Czech Republic
Copyright © 2010.
All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without the prior
permission of University of Defence in Brno Publishing Group.
OF SLOVAK REPUBLIC ...................................................................................... str. 7
IN SLOVAK REPUBLIC …………..................................................................... str. 13
REPUBLIC……………………………………………………………………….. str. 22
MODELS OF MANAGEMENT …...................................................................... str. 31
COMMANDERS ………….…………………………………………………...... str. 37
OPERATIONS ....................................................................................................... str. 44
GARDEN …………………………………………..…………………………….. str. 50
MANAGEMENT IN A SELECTED REGION ……….……............................. str. 58
Jaroslav ZELENÝ, Lubomír KROUPA, Jan MAZAL
ACTIVITIES ……………………………………………….…...……….............. str. 74
Ladislav NOVÁK
LACK OF STATISTICAL DATA ………………………………………...…… str. 80
Představení autorů / The Authors´ Bibliographies: ................................................. str. 89
Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies: ...................................... str. 92
Články neprošly jazykovou úpravou. Za obsah příspěvků odpovídají autoři.
The language revision has not been made. The authors are responsible for the papers content.
Activities of Slovak government taken towards economy crisis are made in the name
of strong social state. The aim is to describe three well known steps and find out their
effectiveness. Popular pulverizing should help the domestic production of car industry.
Social Enterprises seems to be good idea to employ people who lost their job. Some cost
calculations are to be made, yet. Private-public partnership projects are presented like
all-healing tools of European governments but many risk factors have to be considered.
More than 130 000 people lost their job during the last year (2009) in Slovakia [12].
Approximately € 173 million was spent by Social Insurance SR (Sociálna poisťovňa)
on benefits for unemployed people, what is three-times more comparing previous year
(2008) 15].
Official statistic of Czech Republic says about 154 200 unemployed people who lost
their job during 2009, which means relative growth of 66.8% comparing to previous
year [2].
Global economy and financial crisis causes the growth in unemployment. There is no
question about it. The question is what was the reaction of government? What policies
have been applied? What steps were taken? Were their activities effective or
counterproductive? Wasn’t it just wasting of public resources? These questions should
be answered in this paper.
The main policy of Slovak government is to build a strong “Social State” – Country
of high social standard for everyone. This policy wasn’t changed by the global economy
Very popular became the appropriation for those who will buy a new car and in the
same time will pulverize the old one realized in two waves. This step should revitalize
demand on cars because the automotive sector is the largest sector of Slovak economy
employing 86 000 people. The amount of single appropriation was € 1000 or € 1500 per
new car from the state budget. Higher amount was given under condition that the car
wholesalers give € 500 discount. Total costs of both pulverizing campaigns were
€ 55 300 000. Total incomes included VAT and other fees and estimated taxes resulting
by this stimulation were € 67 652 007 [6]. This number doesn’t include 22% of car sold
in the watched period of pulverizing campaign because they would be bought anyhow
according survey of Department of Economy. So, there is an active result
of € 12 352 007 coming to Treasury. On the other hand there is a clear decrease
of demand on new car market in 2010 because many cars bought in 2009 were planned
to be bought next year. That means that € 22.6 million amount of VAT was virtually
removed from the year 2010 to 2009. The final economical effect of the pulverizing
campaign is negative. It is € –10.3 million. And what about the domestic
manufacturers? Did they have any profit from it? In fact, only 9.2% cars bought during
this campaign were made in Slovakia [6]. The profit of the car producers was generated
by massive pulverizing campaign in Germany. Probably most positive result for
Slovakian drivers is an increasing safety on the roads because 44 200 old and not very
safe cars disappeared. That is also a very positive new for the environment because
of enormous fuel consumption of those 20-40 year old vehicles [picture 1].
Picture 1
Statistic of pulverized cars in Slovakia, 2009 [6]
Social Enterprises (SE) is a governmental project supported by public finances run by
Ministry of Labour, Social Affairs and Family (Ministry). The required core work is
education, and trainings for the unemployed disabled people for their work in the SE,
education and training for SE managers; creating and keeping the new work places
in SE; consulting, partnership with relevant labour market subjects.
There are 8 SE pilot projects belonging directly to the Ministry. The required realization
of the pilot project is in the three regions - Municipalities of Banská Bystrica, Prešov
and Košice. Every project should be donated up to € 3.0 millions and will be realized
in 30 months. These 8 privileged Social Enterprises are donated by inadequate financial
support up to 95% of whole expenses. In other words, a social enterprise covers only
5% of its own expenses [7].
There is a conflict with The European Commission regional aid guidelines under the EC
Treaty. EC Treaty aid rules says that maximum aid rate is 50% in the regions where the
GDP is less than 45% of EU-25 average GDP [14]. This rule is ignored and doesn’t
apply to 8 SE pilot projects. On the other hand this European Commission statement
applies on the rest of 52 non-pilot SE projects.
After inspection of European Commission in 2 of 8 pilot SE, Minister Tomanová told
that in ARVIK SE were broken the European regional aid rules and the second
inspected REVÚCKY SE has the same problem. EC didn’t inspect the rest of pilot SE,
which are financed the same way like problematic SE. ARVIK SE was closed in
November 2009 by Ministry herself.
Thanks to direct information from Ministry we can say that there are 54 Social
Enterprises (SE) registered till 15th march 2010 employing 391 people. Meanwhile, one
pilot project was cancelled by the Minister and one non-pilot project was cancelled by
its managers [4].
The most important measurable indicator of efficiency is the cost of a placement
of unemployed people in the Social Enterprises. Mrs. Tomanová, the minister, says it is
€ 2 973 per one employee.
The Ministry’s vision is to employ 1981 people in the all SE [10]. Then we get the cost
of the placement € 1 412.88/person.month, by simple calculation.
Municipality of Bratislava
Non- Bratislava
Tab 1
€ 1 294 801.10
Free Resources
€ 1 327 756.75
€ 32 955.65
€ 82 672 581.82
€ 83 748 257.32
€ 1 075 675.50
€ 83 967 382.92
€ 85 076 014.07
€ 1 108 631.15
Review of governmental resources allocated in the Social Enterprises towards 15.03.2010
(Ministry of Labour and Social affairs) [7].
Tab 1 shows what sources have been allocated to SE (first column) and the rest
of resources to be used (third column). Almost whole the financial resources have been
already used.
Short calculation:
There were € 83 967 382.92 spent to employ 391 people for 2.5 year, so far. What
is the cost of one person placed in SE? It is € 214 750.34! Divided by 30 months…
The result is € 7 158.34/person.month. (This amount is reminding the salary
of Member of European Parliament from Slovakia).
This calculation above doesn’t include both kinds of SE and does not diverse Pilot SE
from the rest. What about the pilot projects who are much more donated as mentioned
above. Let’s have a look on Pilot projects. According the Report of Ministry
€ 5 352 718.83 were allocated in the Pilot SE what is 22.5% of total allocation. Simple
calculation says, that €23 789 857.78 is dedicated to Pilot SE, in total. They have been
employing 208 people [10]. Following number is the cost of their placement
€ 3 812.48/person.month.
Costs calculated above concerning the placement in general and in pilot SE are
extremely high and mostly influenced by the number of people being employed so far.
But there is a serious doubt that SE will employ another 1600 people in the remaining
time of whole project.
These facts together with high wages of the SE managers cause the critics from media
and many opponents who say that realization of the Social Enterprises projects is just
a wasting of public resources. As we can see the costs of the placement per person and
month is really enormous in both pilot and non-pilot projects and doesn’t reflect general
need to save public finances, at all.
PPPs (Public-Private Partnership Projects) are another step taken by Slovakian
government towards economy crisis. This form of cooperation among government and
private sector aims to secure finances for construction, reconstruction, operation and
maintenance of infrastructure. Public sector subjects are both partners and customers
of private sector. Private partners finance and realise construction, operate infrastructure
and on the other hand have equivalent profit from the operation of services and incomes
(concessions, fees) connected to public using of the infrastructure as well as direct
payments from the state budget. Sharing of investment risk is another declared
advantage of PPPs [5]. Another important sign of PPP is that a private company is also
an owner of property or of what is constructed or produced. This form is very similar to
standard leasing. Public sector (lessee) pays money (consideration) to the private owner
(lessor) long term, usually 30 years. These projects should bring better quality to
the transport network in Slovakia, improve public services and water-supply services
in some Slovak localities, and at last they should help to solve the problems
of employment. Generally, the main idea is to support the public interests by private
The first PPP project agreed by government is a construction and maintaining
of motorway R1 Nitra – Tekovské Nemce, including bypass of Banská Bystrica, with
length of 52 km. The value of investment is € 1.757 billion. Constructing itself will cost
€ 900 million. Concessionaire will invest € 149 million and € 1.608 billion will be
covered by European Investment Bank and by the Consortium of 12 European and
Slovak commercial banks. The basic interest rate is 4.2% the bank margin another 3.25,
the total interest rate is 7.45% [13]. Is it a good price?
Answer is NOT, comparing to common way of financing. How had been highways and
another infrastructure projects financed in the past? By the capital loans with common
interest rate which is 4.2% nowadays. Why should we pay 7.45%? This is a leasing and
it is always more expensive than a loan. What the officials say about the reason
of choosing this way of infrastructure financing? Official statement of Slovak
governments says that PPP were chosen because PPPs are excluded from the state
budget deficit and public debts. The debt coming from PPPs seems to be invisible in the
year of contract is signed. But it definitely, will be visible in future state budgets when
government starts to pay to consortium of constructing and bank companies.
Highway tolls
1.pack PPP (D1)
2.pack PPP (R1)
3.pack PPP (D1)
Investment Value incl. VAT
(€ million)
2 844
1 075
2 368
6 592
= debt of 9.8% GDP of 2010
Tab 2
Present Value of future payments
(€ million)
3 162
1 757
3 654
9 425
= debt of 14% GDP of 2010
Signing of Contract
PPP contracts signed by current garniture [11].
Tab 2 shows how PPPs signed affect the public debt. 9.8% grow when we count with
net investment value of PPPs signed recently. Ministry of Finance count with 40%
public debt but it goes to nearly 50% when we add PPPs. But when we add also present
value of future payments which government has to pay for maintenance and operation
of highway in following years we are in € 9.4 billion. That means another increasing
of public debt in high of 14% GDP of 2010.
PPPs in Czech Republic have longer tradition and include a wide range of projects e.g.
Highway D3, constructing of the regional civil court building in Ústí n./L., constructing
of prison for 500 delinquents, accommodation site in Central Military Hospital, Prague;
creating of sports and leisure centre [1].
However, PPP projects are lately promoted as a cheap way of saving public money, but
that is not correct presentation of this issue. It’s a leasing and the leasing is always more
expansive comparing to capital loans. When there is not an interesting profit for private
companies they would not participate on it. It’s understood. PPPs do burden state
budget, current and future budgets as well [9]. Projects are long term and once agreed
they will be realized in cooperation with next 8 or 10 garnitures, what might be risky for
both contractors – government and private company, as well. Therefore detailed setting
up of competences is necessary and risk management has to be perfect to avoid
potential problems in future. [3] Who need unfinished buildings or highways? How
many drivers will use extremely expensive roads and highways? There are many
examples of problematic PPPs realized abroad because of enormously increasing total
costs e.g. savage tank in Zagreb, highway A2 in Poland, water station in Lvov, National
Art Palace in Budapest, Hungarian highway M1, unfinished highway D47 in Czech
Rep. etc. The problems were noticed in UK, as well. According 15 Hospital PPPs
statistic from UK, there was average increasing of costs in 114.6% [8]. That means that
prices were doubled.
Real effect of the governmental activities towards economy crisis is still the subject
of many professional and political discussions. As we can see steps taken by Slovak
government are ineffective and very expensive making state debt grow to enormous
range. Pulverizing seems to be the best idea applied comparing to Social Enterprises
and wild Europe popular and problematic PPPs. PPP is a dangerous thing in the light
of financial analysis published recently and it really has very negative influence on state
budget stability. Few more PPPs to be signed and state budget should be ruined.
Is Slovakia following Hungarian or Greek way of wasting of public resources?
Unfortunately yes, we are on the track.
[1] Asociácia pre podporu projektov PPP. [on line]. [cit.2010-03-11]
[2] Český statistický úřad [on line]. [cit. 2010-03-08].
[3] Hollá, K.: Dealing with Key Terms in Risk Analysis and Phenomenon of
Uncertainty in this Process. In: Scientific Letters of the University of Ţilina. Ţilina
2007. p. 59 – 61. ISSN 1335 - 4205
[4] Kovalčík,R., [email protected] [22.03.2010].Súhrnné
informácie o sociálnych podnikoch. [E-mail to: Jan Šinovský
<[email protected]>].
[5] Ministerstvo financií SR. Verejno-súkromné partnerstvo - PPP. [on line]. [cit. 201003-11].
[6] Ministerstvo hospodárstva SR. Informácia o šrotovnom k 31. 7. 2009 [on line]. [cit.
[7] Ministerstvo práce, sociálných vecí a rodiny SR. [on line]. [cit. 2010-02-22].
[8] Nebezpečný náklad PPP. [on line]. [cit.2010-03-11]
[9] Pavel. J.: Implementace PPP projektů v České republice a její rizika“[on line].[cit
[10] Pilotné sociálne podniky vytvorili 208 pracovných miest. [on line]. [cit. 2010-0310].
[11] PPP zvyšujú verejný dlh nad 50% HDP. [on line]. [cit. 2010-03-11].
[12] PRAVDA [on line]. [cit. 2010-02-25].
[13] Prvý projekt PPP uţ uzavreli. [on line]. [cit. 2010-03-11].
[14] State aid: Commission adopts new regional aid guidelines for 2007-2013. [on line].
[cit. 2010-03-08]
[15] Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny. Nezamestnanosť – mesačné štatistiky [on
line]. [cit. 2010-02-22].
This article represents a short synopsis of conclusions of theoretical and empirical
research which was realized as a part of PhD student’s dissertation thesis. The
dissertation was oriented on outsourcing which is implemented in The Slovak Armed
V európskych podmienkach, hlavne v armádach bývalého komunistického bloku, sa
v poslednom desaťročí realizujú reformy ozbrojených síl ako odozva na zmeny
spoločensko-politickej a aj ekonomickej situácie. Jednotlivé krajiny prešli od centrálne
plánovanej ekonomiky k trhovej ekonomike, čo samozrejme prinieslo zmeny aj do
spôsobu riadenia ozbrojených síl. V manažmente ozbrojených síl sa čoraz viac
uplatňujú nástroje a metódy známe z podnikateľského prostredia, ako napríklad TQM,
Balanced Scorecard, Value Management, Just in Time, controlling, benchmarking,
interný audit, apod. Jednou z týchto metód je aj outsourcing, ktorý sa v subjektoch
súkromného sektora masovo začal využívať v poslednom období, ako priama reakcia na
pritvrdenie hospodárskej súťaže. Outsourcing možno charakterizovať ako: „systém
úmyselného a cieľavedomého vyčleňovania a odovzdávania (delegovania) určitých,
zvyčajne komplementárnych činností externému partnerovi, čo má za následok nákup
tovaru či služieb od cudzích podnikov namiesto vykonávania týchto činností vo vlastnej
réžii.1 Outsourcing predstavuje zložitý proces, ktorý obsahuje ako technologické,
organizačné, kompetenčné, tak i znalostné dimenzie. Vyznať sa v tomto procese
a spraviť správne rozhodnutia je úlohou pre každého zodpovedného manažéra, to
znamená aj pre manažérov/veliteľov ozbrojených síl.
V snahe prispieť ku skvalitneniu riadenia procesu outsourcingu realizovaného v rezorte
Ministerstva obrany SR je riešená dizertačná práca na tému „Manažment procesu
outsourcingu v rezorte Ministerstva obrany SR“. V rámci vedeckého výskumu bol
uskutočnený prieskum outsourcingu v interných organizačných jednotkách (vojenských
útvaroch, úradoch a zariadeniach) vykonávajúcich svoju činnosť v rámci rezortu
obrany. Cieľom prieskumu bolo zistiť ako interné organizačné jednotky uplatňujú pri
riadení outsourcingu vzorové praktiky tzv. best practices jeho riadenia, získať údaje, na
základe ktorých by bolo možné identifikovať hlavné faktory, ktoré vyvolávajú
negatívne javy súvisiace s outsourcingom a následne spracovať návrhy a odporúčania,
ktoré by viedli ku skvalitneniu riadenia outsourcingu.
LEDNICKÝ, V. 2004. Outsourcing a jeho aktuální podoby používané v současné době. 2004.
Z techník vedeckého výskumu určených na získanie údajov bola zvolená okrem
obsahovej analýzy dokumentov aj dotazníková metóda, pretože je to operatívny
prostriedok zberu informácií, nie je príliš náročná po organizačnej stránke a nevyžaduje
veľké finančné zabezpečenie. Prieskum bol uskutočnený v mesiacoch marec až máj
2009. Podotýkame, že dotazník patrí medzi exploratívne výskumné metódy získavania
informácií prostredníctvom subjektívnych písomných výpovedí respondentov. Pri tejto
metóde sa nezískavajú objektívne údaje, fakty v čistej, neskreslenej podobe, pričom
vzniká nebezpečenstvo, že respondenti uvedú skreslené údaje, pretože sa obávajú
potenciálnych dôsledkov. Vzniká tak problém reliability (spoľahlivosti, presnosti)
údajov, preto výsledky takto realizovaného prieskumu nemožno absolutizovať.
Cieľovou skupinou prieskumu boli interné organizačné jednotky (vojenské útvary,
úrady a zariadenia) vykonávajúce svoju činnosť v rámci rezortu MO SR. Do náhodne
vybraných interných organizačných jednotiek, ktoré tvorili výskumnú vzorku, bolo
celkovo zaslaných 65 anonymných dotazníkov (anonymný dotazník bol zvolený
s ohľadom na väčšiu otvorenosť respondentov pri odpovedaní). Z ekonomických,
časových i geografických dôvodov boli respondenti oslovovaní neosobne
prostredníctvom elektronickej pošty, pričom v dotazníku boli uvedené kontaktné údaje
pre prípad vzniku určitých nejasností u dopytovaných osôb. Niekoľkí z respondentov
túto možnosť využili a získanie údajov potom prebiehalo formou riadeného rozhovoru.
V sprievodnom liste boli o vyplnenie dotazníka požiadaní respondenti schopní
odpovedať na otázky, t.j. pracovníci, ktorí sú zodpovední za realizáciu outsourcingu.
Dotazník obsahoval 26 systematicky usporiadaných otázok rozdelených do dvoch
kategórií: identifikačná časť (2 otázky), informačná časť (24 otázok). Informačná časť
bola pomocou filtračnej otázky rozdelená do 3 celkov, a to: pre interné organizačné
zložky, v ktorých je outsourcing už využívaný (I), v ktorých sa outsourcing plánuje
využívať (II) a v ktorých sa outsourcing neplánuje využívať (III).
Na sprievodný list vyplnením dotazníka reagovalo 35 respondentov, čo predstavuje
návratnosť 53,85%. Náš prieskum bol bohužiaľ negatívne ovplyvnený skutočnosťou, že
v období, keď bol realizovaný, dochádzalo v oblasti vojenskej logistiky k výrazným
štrukturálnym zmenám vrátane presunov a redukcie personálu. V tomto období bolo
rušené Veliteľstvo logistiky, ktoré vykonávalo svoju činnosť v podriadenosti
Veliteľstva síl výcviku a podpory OS SR a v súvislosti s tým následne došlo aj
k personálnym zmenám v jednotlivých interných organizačných jednotkách.
Z tridsiatich piatich dotazníkov bol jeden dotazník nekompletne vyplnený, preto bol
z ďalšieho spracovania vylúčený. Konečný rozsah výberového súboru bol teda
34 interných organizačných jednotiek. Získané údaje boli štatisticky spracované
a vyhodnotené pomocou nástrojov popisnej štatistiky s použitím počítačového
programového prostriedku EXCEL 2003.
Po zhromaždení všetkých odpovedí a ich detailnej analýze sa dospelo k určitým
zisteniam. Vzhľadom na obmedzený rozsah tohto príspevku čitateľom predkladáme
najdôležitejšie z nich.
Našou snahou bolo preskúmať aké obslužné činnosti sú zabezpečované dodávateľským
spôsobom. Podľa odpovedí respondentov je outsourcing v OS SR využívaný
v oblastiach uvedených v Tabuľke 1.
Činnosť zabezpečovaná outsourcingom
Služba stravovania
Služba prania, čistenia a opráv odevov a bielizne
Služba upratovania
Služba fyzickej ochrany objektov
Služba prevádzky tepelne – technických
Služba obsluhy čističiek odpadových vôd,
vodných zdrojov a hydrofórových staníc
početnosť [%]
Tabuľka 1 Činnosti zabezpečované outsourcingom
Zdroj: vlastný prieskum
Z dôvodu, aby bolo možné podrobnejšie zmapovať obstarávané služby, respondenti
mali možnosť uviesť aj iné zabezpečované služby, ktoré neboli zahrnuté do projektu
č. p. ÚSANM -9-15/2007 – OZS „Zabezpečenie služieb v rozpočtovej organizácii MO
SR na roky 2007 až 2010“. Na základe získaných údajov sa v ozbrojených silách
zabezpečuje formou outsourcingu aj: odvoz nebezpečných odpadov, zabezpečovanie
zimnej a letnej údržby ciest a vonkajších priestorov vo vojenských objektoch a
zariadeniach, opravy a revízie nevojenskej techniky (meracích prístrojov,
polygrafických strojov, kopírovacej techniky, renovácia tonerov), servisné prehliadky,
opravy, údržba, umývanie a pneuservisné služby osobných automobilov, údržba
zariadení výrobných hál, zabezpečovanie chemických WC pri vojenských cvičeniach a
zabezpečovanie rekondičných pobytov pre osobitné kategórie zamestnancov.
V skúmanej vzorke prevažovalo externé zabezpečovanie služby stravovania (29,87%).
V prieskume nás zaujímali skutočnosti dotýkajúce sa vlastnej realizácie outsourcingu.
Doba prípravy interných organizačných jednotiek na implementáciu outsourcingu bola
v 12 prípadoch menej ako pol roka, v 13 prípadoch v intervale pol roka až rok a
v 4 prípadoch dlhšie ako jeden rok. Tieto údaje sú približne zhodné s publikovanými
výsledkami prieskumu2 realizovaného v podnikateľskej sfére, kde sa 30% subjektov
pripravovalo na outsourcing menej ako pol roka a 40% subjektov za pol roka až rok.
Podľa odporúčaní konzultačných firiem by sa prevedenie služby na externého partnera
malo uskutočniť do 6 mesiacov od začiatku rokovaní. Podľa Rydvalovej, Rydvala 3
prípravná fáza outsourcingového projektu by mala trvať približne 7-8 mesiacov. Možno
usúdiť, že v prevažnej väčšine interných organizačných jednotiek (86,20%) sa príprava
outsourcingu realizovala v primeranom časovom intervale. Výnimku tvorí jedna interná
Prieskum OUTSOURCING 2007 – očakávania a realita [online]. [cit. 2009.06.23.]. Dostupné na
internete: <>
RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J. 2007. Outsourcing ve firmě. Brno: Computer Press, 2007. 102 s.
ISBN 978-80-251-1807-8
organizačná jednotka, ktorá s na outsourcing pripravovala 5 rokov, čo sa dá považovať
za extrémnu situáciu.
Za najnáročnejšiu činnosť v prípravnej fáze respondenti považovali definovanie
a ocenenie procesov/služieb v 21 prípadoch, čo predstavuje 72,41%. Nasleduje
identifikácia rizík, ktoré by mohli negatívnym spôsobom ovplyvniť úspešný priebeh
outsourcingu v 6 prípadoch, čo predstavuje 20,69%. S identifikáciou vhodných oblastí
určených na vyčlenenie neboli závažné problémy (1 prípad - 3,45%). Podobne
v 1 prípade (3,45%) bolo označené za najnáročnejšie stotožnenie sa zamestnancov so
zmenami. Dospeli sme k poznaniu, že interné organizačné jednotky mali v prípravnej
fáze uľahčené podmienky pre rozhodovanie súvisiace s identifikáciou oblastí učených
na vyčlenenie, keďže o druhu vyčleňovaných aktivít bolo rozhodnuté na centrálnej
úrovni. Podľa výsledkov prieskumu za najnáročnejšiu činnosť v prípravnej fáze
respondenti považovali definovanie a ocenenie procesov/služieb. Problémy s ocenením
interne zabezpečovaných aktivít podľa nášho názoru úzko súvisia so spôsobom vedenia
účtovníctva, ktoré v súčasnosti neposkytuje potrebné informácie na presné ocenenie
služieb. Uvedený problém je v súčasnom období charakteristický pre outsourcingové
procesy uskutočňované v organizáciách a inštitúciách verejného sektora. Na tento fakt
je upozorňované napríklad v Armáde Českej republiky a zároveň i v prípade
slovenských obcí a miest, ktoré zabezpečujú kontraktáciu služieb. Pokiaľ sa v týchto
subjektoch nezmení spôsob vedenia účtovníctva, nie je možné predpokladať, že sa
zlepší situácia pri oceňovaní interne zabezpečovaných aktivít.
Pri výbere outsourcingového partnera odborníci odporúčajú posudzovať kandidátov
podľa viacerých kritérií (tzv. multikriteriálne hodnotenie variantov). Tento postup je
aplikovaný aj v interných organizačných jednotkách ozbrojených síl. I keď ako
najdôležitejšie kritérium pri voľbe dodávateľa bola vyhodnotená cena obstarávanej
služby, subjekty vo svojich odpovediach uviedli vždy viacero posudzovaných kritérií
(96,56% subjektov). Iba v jednom prípade, čo predstavuje 3,44% zo skúmaných
subjektov, bola cena označená ako jediné posudzované kritérium pri výbere
poskytovateľa služby. Cena služby je na Slovensku najdôležitejším kritériom výberu, čo
sa potvrdilo i v prípade outsourcingových vzťahov realizovaných v podmienkach
ozbrojených síl. V ďalšom poradí nasleduje: 2. kvalita služby, 3. certifikácia dodávateľa
(garancia služby na základe udelenej ISO normy STN, HACCP a pod.), 4. možnosť
flexibilných zmien v spôsobe poskytovania služby, 5. ponuka na mieru pripravených
riešení v poskytovaní služby, 6. platobné podmienky a možnosť zliav, 7. finančná
stabilita dodávateľa, rovnako na 8. a 9. mieste v poradí sa umiestnili kritériá reputácia
dodávateľa a kvalifikácia pracovníkov dodávateľa. Na konci poradia sa umiestnili
kritériá: požiadavky na priemyselnú bezpečnosť a platná bezpečnostná previerka. Iné
posudzované kritériá pri výbere outsourcingového partnera respondenti neuviedli.
Výsledky prieskumu odhalili, že interné organizačné jednotky kladú pri posudzovaní
kandidátov menší dôraz na hodnotenie ich finančnej stability, reputácie a kvalifikácie
ich zamestnancov. Takisto nevyžadujú, aby zamestnanci dodávateľských firiem mali
platné bezpečnostné previerky. Táto skutočnosť môže mať v praxi odraz vo vzniku
negatívnych javov prejavujúcich sa v možnom konkurze dodávateľa služieb, v možnosti
poskytovania nekvalitných výkonov, v možnom úniku informácií, prípadne až
v možnom vzniku havarijných situácií.
Právna forma poskytovateľov služieb zo sledovanej vzorky bola: firma fyzickej osoby
v 10 prípadoch (22,22%), spoločnosť s ručením obmedzeným v 25 prípadoch (55,56%)
a akciová spoločnosť v 10 prípadoch (22,22%). Službu neposkytujú subjekty s inou
právnou formou. Interné organizačné zložky pôsobiace v rámci ozbrojených síl
preferujú v súlade s odporúčaniami pri výbere dodávateľa subjekty kapitálovo silnejšie,
t.j. spoločnosti s ručením obmedzeným. Pri firmách fyzickej osoby totiž môže vzniknúť
problém s technickým vybavením potrebným na zabezpečenie služby, prípadne
s personálom (problém so zastupiteľnosťou pracovníkov, možná neschopnosť pružne
reagovať na problémové situácie vzhľadom na personálnu kapacitu a pod.) hlavne ak sa
jedná o rozsiahlejšie, prípadne technicky náročnejšie aktivity. Prieskum tiež preukázal,
že akciové spoločnosti majú uzavreté zmluvy so stredne veľkými a veľkými internými
organizačnými jednotkami, zrejme z dôvodu, že malé organizačné jednotky pre ne nie
sú (z hľadiska požadovaného objemu služieb) dostatočne zaujímavé. Uvedený jav by
nasvedčoval teoretickému predpokladu, že do outsourcingových vzťahov vstupujú
partneri s približne rovnakou veľkosťou.
V prieskume bola zisťovaná aj dĺžka obdobia, na ktorú boli uzatvárané outsourcingové
zmluvy. Výsledky dokumentuje Tabuľka 2, pričom prevažná väčšina (60,60%)
uzatvorených zmlúv je na obdobie jedného roka a priemerná doba výpovednej lehoty
zmlúv je približne 3 mesiace.
Absolútna početnosť
Doba zmluvy
1 rok
3 roky
5 rokov
2 roky
4 roky
Tabuľka 2 Dĺžka uzatvorených outsourcingových zmlúv
Zdroj: vlastný prieskum
Stanovenie optimálnej doby trvania zmluvy závisí od cieľa, ktorý sa má outsourcingom
dosiahnuť a od charakteru poskytovanej služby. Aby sa dosiahli pozitívne efekty
spojené s realizáciou outsourcingu, s dôrazom na uplatňovanie win-win stratégie, malo
by ísť o vzťah dlhší (odborníci uvádzajú obdobie 5 – 10 rokov, minimálne sú to 3 roky),
no outsourcingové zmluvy sa môžu uzatvárať na kratšiu dobu s možnosťou ich
opätovného uzatvorenia, prípadne predĺženia. Zároveň by organizácia mala mať jasne
stanovený postup, akým spôsobom sa môže outsourcingový vzťah predĺžiť, či ukončiť
a ako prejde k inému dodávateľovi. Uplatňovaním takéhoto postupu sa organizácii
zvyšuje manévrovacia schopnosť pri opätovnom prehodnocovaní rozhodnutí v prospech
alebo neprospech outsourcingu, prípadne pri výbere konkrétneho dodávateľa. Tento
prístup sa uplatňuje aj v ozbrojených silách, keď zmluvy sú uzatvárané na kratšiu dobu,
no v 48,28% zmlúv je uvedená možnosť ich predĺženia. Na základe uvedených zistení
možno konštatovať, že interné organizačné jednotky k dodávateľom služieb pri
uzatváraní zmlúv pristupujú opatrne a možno predpokladať, že vzhľadom na krátke
obdobie, v ktorom sa obslužné činnosti v ozbrojených silách realizujú formou
outsourcingu, chcú získať určité skúsenosti, na akej úrovni bude dodávateľ službu
zabezpečovať. Ak je obstarávateľ služby s jej poskytovaním spokojný, zmluva sa
predĺži na ďalšie obdobie. V prípade problémov sa hľadá iný vhodný dodávateľ.
V prieskume nás zaujímal aj vývoj nákladov na zabezpečenie služby pred a po zavedení
outsourcingu. Zo získaných údajov vyplýva, že náklady sa znížili v 17,24% prípadov,
zostali na rovnakej úrovni ako pred zavedením outsourcingu v 20,68% prípadov, zvýšili
sa v 34,48% prípadov a 27,60% interných organizačných jednotiek nedokázalo
porovnať vývoj nákladov pred a po zavedení outsourcingu. Respondenti mali možnosť
uviesť aj dôvod, pre ktorý neboli schopní náklady porovnať. V troch prípadoch to bolo
z dôvodu, že nebola spracovaná analýza (chýbajú/nesledujú sa náklady na jednotlivé
aktivity), v jednom prípade respondent uviedol, že problém spočíva v rozdielnom
spôsobe výpočtu mzdových nákladov (vojaci povinnej vojenskej služby, profesionálni
vojaci, občianski zamestnanci) a z toho dôvodu nevedia správne posúdiť celkové
náklady na zabezpečovanú aktivitu. Ostatní respondenti sa v otvorenej otázke
k dôvodom nevyjadrili. Možno sa len domnievať, že v interných organizačných
jednotkách sa nevyčísľujú náklady na konkrétne vykonávanú činnosť, a to z dôvodu, že
v ozbrojených silách sa v súčasnosti nevedie manažérske účtovníctvo, ktoré by
poskytovalo presné údaje o nákladoch priradených k danej aktivite. Súčasný systém
vedenia účtovníctva nezabezpečuje komplexnú analýzu nákladov. Nekomplexnú
kvantifikáciu nákladov na zabezpečenie služby nemožno považovať za korektnú,
a z tohto dôvodu akékoľvek porovnávanie nákladov medzi internou a externou formou
zabezpečenia služby v rámci rezortu MO SR nie je možné podľa nášho názoru
v súčasnosti správne realizovať. Nedostatočná predstava o vlastných nákladoch na
činnosť problematizuje hodnotenie celkového prínosu outsourcingu. V dôsledku toho
mnohé interné organizačné jednotky môžu považovať interný spôsob zabezpečovania
služieb za lacnejší, najmä vo väzbe k možnému monopolnému správaniu sa
súkromných producentov služieb v niektorých regiónoch (požadovanie neprimerane
vysokej ceny za služby) a aj v dôsledku nesprávneho, skresleného vykazovania
celkových skutočných nákladov na službu zabezpečovanú interne.
Našou snahou bolo zistiť, či outsourcing prispieva k zlepšeniu podmienok pre riadenie
manažérov/veliteľov interných organizačných jednotiek. Z odpovedí vyplynulo, že
v 62,06% prípadov sa riadiaca práca manažéra/veliteľa zjednodušila, v 17,24% prípadov
sa riadiaca práca skomplikovala a v 20,70% prípadov zavedenie outsourcingu nemalo
vplyv na pracovné zaťaženie veliteľov. Ako pozitívny efekt implementácie
outsourcingu bolo v 11 prípadoch uvedené zjednodušenie organizačnej štruktúry, v 11
prípadoch zbavenie sa zodpovednosti za vyčlenenú oblasť a v 11 prípadoch prenesenie
rizík na dodávateľa. Tieto faktory takisto prispievajú k zlepšeniu podmienok riadenia
vedúceho pracovníka/veliteľa. Zjednodušenie podmienok riadenia manažéra/veliteľa
a jeho oslobodenie od administratívnej práce následne umožnilo lepšie sa sústrediť na
zabezpečenie primárnych činností a dosahovanie strategických cieľov interných
organizačných jednotiek.
V dotazníku bola dopytovaným adresovaná otázka, ktorej zámerom bolo preskúmanie
spokojnosti/nespokojnosti s externou formou zabezpečovania služieb. Respondenti v 5
prípadoch boli úplne spokojní (17,24%), v 20 prípadoch skôr spokojní ako nespokojní
(68,96%), v 2 prípadoch boli skôr nespokojní ako spokojní (6,90%) a v 2 prípadoch boli
respondenti úplne nespokojní (6,90%) (viď Graf 1).
Spokojnosť s využívaním outsourcingu
úplne spokojní
skôr spokojní ako nespokojní
skôr nespokojní ako spokojní
úplne nespokojní
Graf 1 Spokojnosť respondentov s využívaním outsourcingu
Zdroj: vlastný prieskum
Prieskumom bolo zistené, že i keď väčšina interných organizačných jednotiek je
spokojná s externou formou zabezpečovania služieb, pri riadení outsourcingových
vzťahov sa v súčasnosti v plnej miere nevyužívajú vzorové praktiky riadenia
outsourcingu. Z týchto dôvodov sa interným organizačným jednotkám pokúsime
adresovať návrhy a odporúčania, ako by v budúcnosti mali postupovať v jednotlivých
fázach realizácie outsourcingového procesu. Odporúčané postupy by mohli byť využité
aj v iných organizáciách/inštitúciách verejného sektora, ktoré plánujú zavedenie,
prípadne už využívajú outsourcing.
Z výsledkov empirického prieskumu nám vyplynulo, že v etape analýzy funkčných
oblastí určených na outsourcing nie všetky interné organizačné jednotky vykonávajú
nákladovú analýzu zabezpečovaných služieb. Zavedením procesného riadenia, ktorého
súčasťou by bolo aj meranie výkonnosti jednotlivých procesov, by sa dali analyzovať
náklady na interne zabezpečované aktivity. Interným organizačným jednotkám možno
odporučiť vykonanie ekonomickej analýzy, čím by sa zvýšila exaktnosť rozhodnutí,
pričom je vhodné využiť metódu ABC (Activity Based Costing), ktorá pomáha
presnejšie vyčísliť
náklady na jednotlivé činnosti a následne stanoviť ceny
vnútroorganizačných služieb. Užívatelia týchto služieb potom budú mať možnosť
voľby: naďalej využívať interné zabezpečenie, alebo služby nakúpiť od externých
dodávateľov. Ujasnenie si ceny aktivity pomôže aj pri stanovovaní kritérií v procese
vyhlasovania verejnej súťaže.
Prax nepotvrdila, že by zavedenie outsourcingu v interných organizačných jednotkách
výrazne znížilo náklady na zabezpečované aktivity. Možnosť zníženia nákladov
v dôsledku realizácie outsourcingu však vidíme v oblasti súvisiacej s obstarávaním
majetku potrebného na zabezpečovanie služby. Outsourcing odporúčame realizovať
v tých interných organizačných jednotkách, prípadne v tých oblastiach aktivít, kde je
majetok potrebný pre zabezpečenie služby už opotrebovaný, vyžadujúci generálnu
renováciu, prípadne po technickej stránke nevyhovujúci a bude nutné ho nahradiť.
V tomto prípade je treba hľadať takého dodávateľa, ktorý disponuje s majetkom na
patričnej technickej úrovni, existuje u neho predpoklad, že v budúcnosti bude pri
zabezpečovaní služieb využívať progresívne technológie a jeho cieľom je ozbrojeným
silám poskytovať kvalitné služby. V situácii, keď dodávateľ bude musieť investovať do
dlhodobého majetku potrebného na zabezpečenie služby svoje finančné zdroje (na jeho
renováciu, opravy a pod.), bude zrejme nutné uzatvoriť outsourcingovú zmluvu na
dlhšie obdobie, aby mal dodávateľ zaručenú návratnosť vynaložených finančných
Prieskum preukázal, že väčšina outsourcingových zmlúv je uzatvorená na obdobie
jedného roka. Takýto postup nie je možné považovať za správny. Striedanie
outsourcingových partnerov zo strategického hľadiska považujeme za nevhodné, a to
z dôvodu, že ak má outsourcing priniesť pre ozbrojené sily pozitívne efekty, interné
organizačné jednotky by mali spolupracovať s takým partnerom, ktorý vie profesionálne
myslieť a ktorý je dlhodobo oboznámený s činnosťou organizácie. Zároveň by mal
svoju činnosť vykonávať tak, aby podporoval naplnenie hlavných cieľov, ktoré majú
ozbrojené sily. Chceme upozorniť na fakt, že každoročným opakovaním výberových
konaní sa samozrejme zvyšujú aj transakčné náklady súvisiace s nájdením vhodného
partnera. Z týchto dôvodov do budúcnosti v prípade bezproblémových vzťahov
a pozitívnych skúseností zo spolupráce s konkrétnym dodávateľom služby odporúčame
uzatvárať zmluvy na dlhšie obdobie (3 – 5 rokov).
Interným organizačným jednotkám odporúčame, aby viac zainteresovali do prípravy
a riadenia outsourcingového vzťahu aj pracovníkov dodávateľa služieb. Najčastejšou
chybou pri implementácii outsourcingu je jeho ponímanie ako jednorazového aktu a nie
ako procesu vyžadujúceho projektové riadenie v celom životnom cykle. Už v procese
výberu dodávateľa by zadávateľ mal od záujemcov vyžadovať aj ich návrhy na
invenčné a efektívne riešenie poskytovania služby. Aj počas trvania outsourcingového
vzťahu je výhodné motivovať a zainteresovať dodávateľa na hľadaní skrytých rezerv pri
zabezpečovaní služby. V prípade nutnosti je vhodné projekt modifikovať, aby sa
v dostatočnej miere reagovalo na prebiehajúce zmeny ako v externom, tak aj v internom
Súčasťou organizačných zmien v dôsledku realizácie outsourcingu je bohužiaľ aj
redukcia personálu, čo je z pohľadu zamestnancov vnímané ako výrazne negatívny fakt.
Prechod na externé zabezpečovanie služieb zároveň mení podmienky riadenia
manažérov/veliteľov. Zmeny v „zabehnutých“ činnostiach/procesoch organizácie
u zamestnancov i u riadiacich pracovníkov vyvolávajú z pochopiteľných dôvodov odpor
proti zmene Prekonať zotrvačnosť v práci a zmeniť existujúci systém predstavuje pre
manažérov/veliteľov veľmi dôležitú úlohu. Odpor pomáha prekonávať dobrá
komunikácia, pretože jasne deklaruje príčiny, ktoré viedli k zmene, oznamuje stupeň
a sprostredkúva
o charaktere
Manažérom/veliteľom interných organizačných jednotkám je z tohto dôvodu možné
odporučiť zlepšenie komunikácie so zamestnancami spočívajúce v podrobnejšom
vysvetlení motívov, ktoré viedli k rozhodnutiu outsourcovať službu, v objasnení akým
spôsobom sa zmenia existujúce procesy a aký dopad to bude mať na ich prácu.
Komunikácia by mala byť jasná, úprimná, dôsledná a časovo vhodne manažovaná.
Nutná je zreteľná a nespochybniteľná podpora procesu vyčleňovania služieb, teda
realizácie outsourcingu ako vrcholovými predstaviteľmi ozbrojených síl tak aj
manažérmi/veliteľmi interných organizačných jednotiek.
Prieskumom sme dospeli k názoru, že je potrebné zlepšiť ekonomické, manažérske
a právne znalosti manažérov/veliteľov i pracovníkov, ktorí sa podieľajú na činnostiach
súvisiacich s outsourcingom formou kariérneho vzdelávania. Je dôležité uvedomiť si, že
úspešnosť využívania outsourcingu značne závisí aj od pripravenosti a odbornej úrovne
personálu, ktorý ho bude zabezpečovať. Rozhodovanie o spôsobe zabezpečovania
aktivít by sa malo opierať o poznanie ekonomických vied, ktoré poskytujú návod na
výber správnej alternatívy. Pri každej alternatíve je nevyhnutné zvážiť mieru
efektívnosti, zodpovednosti, verejnej kontroly a transparentnosti, prípadne mieru
sociálnych dopadov.
[1] LEDNICKÝ, V. 2004. Outsourcing a jeho aktuální podoby používané
v současné době. In Sborník výzkumných prací Ústavu malého a středního
podnikání Díl 9. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2004. ISBN 80-7248274-2.
[2] Prieskum OUTSOURCING 2007 – očakávania a realita [online]. [cit.
2009.06.23.]. Dostupné na internete: < outsourcing-2007-ocakavania-a-realita>
[3] RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J. 2007. Outsourcing ve firmě. Brno: Computer
Press 2007. 102 s. ISBN 978-80-251-1807-8
The goal of this study was to obtain an overview of work activities of a specific military
specialisation. 10 members of a human decontamination squad operating within
the chemical protection brigade participated in this research. Soldiers were subject to
Behavioral Event Interviews and their daily work activities were monitored.
Psychological assessment performed with the use of Cattel‘s 16-factor personality
questionnaire and with help of CASRI Prague was also part of this research.
Mainly larger companies have recently started to get involved with job analyses (work
position analysis) related issues in order to create job activity description for certain
work positions to be used in the employee recruitment process. There are companies
specialising in designing job activity descriptions for required work positions.
According to information obtained from the literature1, job activity descriptions were
already being designed in the ACR (Army of the Czech Republic) in 70-ies and 80-ies
of the past century. Unfortunately, when searching for such studies, it was found out
they are placed in inaccessible archives.
Literature related to work psychology, work activity description, and job analysis
started to appear more widely during the third quarter of the last century and knowledge
and observations published there are still applicable. In my study, I am dealing with
description of work activities of specific ACR military specialisations. This study is
a research dedicated to the human decontamination squad, called decontaminators.
In case of an emergency, it is their job to put up decontamination tents and to clean
people contaminated with chemical substances. They are regularly trained to be able to
keep up the required standards for individual activities. I will try to describe the exact
activities performed, together with the time frame necessary for the individual activities.
Bures2 says that “usually some specific profession was a centre line around which
the knowledge regarding man’s work activity was centralised. This is the reason why
acquisition of knowledge (psychological, physiological, and other) about work activities
is called job analysis and the result of this activity is job description.”
SLEPIČKA, P., HOŠEK, V., HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu. Praha. Karolinum: 2006. ISBN 80246-1290-9.
BUREŠ, Z. Psychologie práce a její užití. Praha. Práce: 1981.
Job analysis method is most often used for the overall psychological characteristic
of work activity. Job analysis generally means description of an activity and
determination of requirements for specific professions and conditions under which
the profession is executed. Description is done in accordance with prepared criteria,
gathered usually under the name of a job analysis chart. Generalised results
of the profession description provide basis for its job description3.
Vujtech4 says that job analysis is a specialised activity dealing with systematic
gathering, assessment, and employment of information on work activity. It does not deal
with the work activity only generally but it also considers the individual specific parts
of the work process and division of this process into individual components.
Furthermore, Vujtech5 mentions some purposes for which the job analysis studies can
be used: classification of professions according to the necessary point of view,
determination of requirements on the employee recruitment, influencing changes
in division of labour, determination of work duties and responsibilities, definition and
elimination of incorrect work methods, acquisition of information upon which
the merits of individuals will be determined, more detailed specification of educational
and training programmes, basis for complex system of working with people.
Job description already has a fixed form of a purposefully determined characteristic
of a specific profession (job function), which should be specific and universal, based on
physiological, psychological and other knowledge. Then, job activity description can
serve as an important tool when employees are recruited and placed, when managing
their adaptation and training, when evaluating the employees, when they are educated
and trained, and when modifying the profession (function) work load, etc.5.
The aim of job analysis methods is to obtain systematic information on the performed
work. This means the character of the performed work, necessary means, working
conditions and the place of the performed work within the organisation system. Well
executed job analyses are a very useful management tool because they contain
important information, which is a basis for appropriate approach not only when
recruiting employees but also for other areas such as employee evaluation, definition
of training requirements and selection of training and career development methods, etc.
The number of particular techniques that can be used to execute a job analysis study is
The researched unit was a human decontamination squad from the chemical defence
brigade located in Liberec. The selected sample consisted of 10 men in the age range
from 21 to 40.
MATOUŠEK, O., RŮŽIČKA, J. Profesiografická schémata. Praha. Institut pro výchovu vedoucích
pracovníků ministerstva průmyslu ČSR: 1984.
VŮJTĚCH, J. Profesiogram soudce a státního zástupce. Praha. Institut pro kriminologii a sociální
prevenci: 2002. ISBN 80-7338-000-5.
KURELOVÁ, M. Učitelská profese v teorii a praxi – Aplikace profesiografické metody při výzkumu
pedagogické činnosti. Ostrava. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta: 1998.
There are certain differences in job analysis methods depending on the primary point
of focus – performed work or the employee. Methods focusing on work in the first place
analyse mainly the work activities, describe what tools are used and how, what is
the work outcome, what materials and other resources are used, and so on. Such job
analyses are usually used for ergonomic studies or in relation to health protection and
work safety. Job analysis focusing on an employee describes mainly psychological
requirements posed on an employee, such as skills, judgment, decision making, and
communication. This second method is usually used in relation to proposing
and development of selection methods4.
The job analysis entry resources can be divided into four categories: written materials,
statement of the person performing the work, statements of his/her colleagues, and
direct observation4.
Interviews with employees performing the work are practically always the fundamental
part of a job analysis study. Such interviews can reveal important information on what
the work execution consists in and how the work is executed. On the other hand, it is
difficult to obtain complete information on all important aspects of work during such
interviews. It can also happen that the description of work given by the person
executing it is too subjective, inaccurate and misrepresented or even deliberately
incorrect. This is the reason why many methods how to eliminate these deficiencies
were developed4.
In this part, I shall mention two methods currently used in a job activity description
development. They are: Repertory grid interview and Behavioral Event interview,
which was invented and implemented by David McClelland6 already in the 1970ies.
Repertory grid interview: technique used mainly to identify behaviour contributing to
effective performance. “Person providing information is either a direct superior
of the employee, of whom the position is being described, or another person, which is
familiar with the position in great detail.”7
This method, referred in literature to also as “screen of work elements”, can be used to
identify parameters distinguishing good performance level from the bad. Generally, as
Armstrong8 says, this method is implemented in that way that we ask a group of people
to concentrate on certain elements such as tasks performed by the person working at this
position, and to develop their own concepts about those elements. This will enable them
to define attributes that will result in basic requirements for successful work
When using McClelland's Behavioral Event Interview, the respondent is asked to
McCLELLAND, D. A guide to job kompetence assessment. Boston. McBer: 1976
KUBEŠ, M., SPILLEROVÁ, D., KURNICKÝ, R. Manažerské kompetence. Praha. Grada Publishing:
2004. ISBN 80-247-0698-9.
ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. Praha. Grada: 2007. ISBN 97880-247-1407-3.
describe the name of the work position, his/her superior, subordinates, his/her duties,
key tasks, and to describe in detail five to six most important situations that he/she has
been through recently. Two or three of those should be positive and the rest should be
related to failures. At the end, the respondent shall describe characteristics necessary for
effective work performance. This method is based in Flanagan's method of critical
situations. Flanagan introduced it already in 1954.
More information on these forms of interviews can be found in the work
of McClelland6, Kubes, Spiller and a Kurnicky8, whose work is mostly based on that
of McClelland and that was applied on the managerial environment of existing
In most of the cases, a method of a time shot is used in direct observation. This method
is used when observing non-cyclic activities. Time shot enables mainly to identify
the individual performed activities and to detect their frequency.
Working day time shooting procedure:
1) Observation and recording of everything that happened at the work place during
the working hours;
2) Recapitulation of homogenous kinds of time exigency;
3) Development of working hours’ balance sheet; analyses and conclusions6.
The time shot method is used to observe non-cyclic activities that contain components
of unequal content in unequal chronology. A time shot allows to identify the executed
individual work activities and to detect their frequency. The significance of such an
empirically obtained model has then many aspects. It shows strong as well as weak
sides of the work system observed; it becomes a fundamental basis in the effort to
optimize and improve the quality of the employee professional development, and it
helps their activities to be better supervised, managed and evaluated6.
During the observation, it is necessary also to follow the time necessary to perform
the activities that are being observed, so that we can draw up a time frame and find out,
which activities are the most frequent and which activities take the longest execution
Ehrlich9 specifies, among others, the following drawbacks of this method:
- Expensiveness causing the observation time to be relatively short, which leads to
a concern of too low representing ability;
- Probability that the observed subject can work differently during the observation
- Fact that only one individual or one group can be a subject of the observation.
The time shot method implementation: continuous and successive recording
of individual activities as they succeed in the a priori prepared forms (daily or weekly
records). The basic unit of observation is one working day, time-shot either individually
or as sequence of working days. The observed readings are then classified into more
EHRLICH, A. Badanie metod pracy. Warszawa. CODKK: 1961.
general overviews and statistics: list of activities, overview of their frequency, time
demand, if they were planned or not6.
The work activity analysis contains not only physical, ergonomic, material or
physiological prerequisites to execute the specific work activity but also psychological
ones. According to the available literature, Cattel's sixteen-factor personality
questionnaire (16 PF) is a very suitable tool to analyse personality psychological
elements. Dr. Raymond Cattel invented a method that identifies primary personality
elements describing human behaviour. This method, invented more than 55 years ago,
measures 16 primary personality factors. In the original issues of Catell's 16 PF,
the factors were marked by letters. In the last, fifth issue, descriptions were added to
the letters. The Cattel's 16 PF factors are: warmth, reasoning, emotional stability,
dominance, vivacity, consistence, social confidence, sensitivity, vigilance, dreaminess,
incommunicativeness, and timorousness, openness to changes, self-sufficiency,
perfectionism, and tension.
16 PF scales are bi-polar in their character, i.e. high and low scores have their
meaning10. It should not be presumed that high scores are good and low ones are bad.
Both poles are interpreted differently.
First of all, all soldiers were interviewed on the BEI principle. They were asked about
the exact title of their work position, their superior, and whether the soldier has any
subordinates. Then the soldier was asked to describe his/her usual working day
in the barracks and their working day in training, and to stipulate his/her tasks
in the squad. Furthermore, he/she was asked to talk about some critical situations from
his/her professional life and how they were solved. The interview was recorded upon
the soldier’s agreement. The record was then transferred into written document and
The interviewed soldiers mostly agreed in their description of work activities in
barracks and in trainings. Sometimes, they found it difficult to precisely describe their
job specification. Furthermore, they had to reflect upon the critical situations; usually
they meant a failure of some devices that happened during training and that had to be
solved as fast as possible.
In order to acquire the time shots it was necessary to participate in training with the
whole squad, which took place in April and May. During both trainings, the equipment
decontamination squad was performing its activities, which enabled acquisition
of several time shots. The time shots were complemented with activity start and end
times, exact description of the activity and who ordered its execution.
RUSSEL, M., KAROL, D. 16PF Fifth Edition Administratorś manual. Institute for Personality and
Ability Testing, Inc. 1994.
Considering the training nature and topic, the time shots were acquired from
the following activities: camouflage, construction of a decontamination tent and other
auxiliaries, and the human decontamination itself. Time shots were then analysed and
time frame of individual work activities was identified.
Under surveillance of a psychologist from CASRI, p.o. Prague (Scientific and Service
Institute for Physical Education and Sport), the soldiers received the Cattel's 16 PF
questionnaire, which contains 185 questions. It took the soldiers 45 – 60 minutes to
answer them. In cooperation with the psychologist, the answers were evaluated and test
profiles of the soldiers were established.
Results obtained from interviews with soldiers confirmed the information on work
activities resulting from the recording sheets.
After analysis of the recording sheets it was found out that activities related to the tent
construction can be divided into five categories. These categories can be arranged as
This activity is performed by all squad members as soon as they arrive to the designated
station; the truck driver goes to the cargo area and prepares the equipment necessary for
the decontamination activity. Other squad members carry the stuff to the designated
area. It is decided beforehand where the tent entrance and exit will be located and in
which direction the chemicals used to decontaminate people will be drained. Unloading
of equipment took the training soldiers 17 minutes.
Activities related directly to tent assembly fall into this category. There are three tents
designated for human decontamination. They are erected separately and connected to
each other. The following have been included into these activities: tent unwrapping,
inflation, erection, anchorage and connection of one tent to another, placement of
supporting poles into the tents. All these activities took 21 minutes.
This category involves assembly of clothing bags, fixing of tubs to catch
decontaminated water, assembly and connection of showers inside of the tents, and
preparation of other equipment necessary for thorough decontamination of people.
Activities necessary to carry out the equipment preparation inside of a tent had a time
frame of 30 minutes.
Other activities involving movement of people around the tents were included in this
category, as they involve decontamination activities performed outside of the tents.
The activities are: Assembly of arm stands, outside showers, benches, inflation of tubs
to be used to clean arms and protective equipment, identification of access and exit
roads. All these activities were finished within 21 minutes.
The human decontamination process is following: in the first tent, a person takes off
his/her contaminated clothes, places them in the prepared bags and continues
to the second tent. The contaminated clothing is decontaminated at the same time as
the person. Second tent is divided into clean and dirty areas, the undergoing
decontamination is naked, showered with water first, then with decontaminating
mixture and finally with water again. When dried, the parson continues to the third tent
where he/she puts on clean or his/her decontaminated clothes. This process takes about
10 – 15 minutes depending on the person’s undressing and dressing time.
The decontamination activity in the second tent takes around 3 – 4 minutes.
Only three out of ten examined soldiers achieved average results in the 16-factor
personality questionnaire test profile. Their results in all factors fell into the average
score column. Three individuals achieved high score of Warmth (8 and 9), which
includes Warm, Social, Regardful of Others attributes, together with low score
of Closeness (1 and 3), which contains Direct, Genuine, Natural attributes. They also
achieved higher score of Extroversion (8 and 9) including following attributes:
Extroverted and Socially Participating.
Other three individuals achieved the same low score of Intimidation (1, 2, 3), which
means high level of attributes: Self-confidence, Carelessness, Self-satisfaction.
At the same time, these individuals achieved low score of Anxiety (1 and 3) including
attributes: Low Anxiety, Difficult to Unsettle. Furthermore, this group achieved high
scores in these factors: Emotional Stability (Emotionally Stable, Adaptable, and
Mature), Self-Control (Self-Controlling, Instinct Suppressing) and low scores in factors:
Tension (Relaxed, Calm, and Patient) and Vigour (Serious, Reserved, and Careful).
Should we try to interpret the results mentioned, we will find out that soldiers
participating in testing using the Cattel’s 16 PF questionnaire are mostly people who are
calm, open, emotionally steady, self-controlling even in stressful situations, and
adaptable to newly occurring situations.
In the group of soldiers, there was only one with significantly different results. His
behaviour was different already when working with the unit and Cattel’s questionnaire
confirmed the personality features expressing during his work. The individual achieved
high scores in attributes: Sensitivity (Sensitive, Perceptive, and Sentimental), Alertness
(Alert, Suspicious, Skeptic, and Cautious), and Extroversion (Extroverted, Socially
Participating), Anxiety (High Anxiety, Easy to Unsettle), and Independence
(Independent, Convincing, Headstrong). Furthermore, the individual achieved low score
in the attributes: Closeness (Direct, Genuine, and Natural) and Inflexibility
(Approachable, Open, Intuitive). Other attribute scores fell within the borders
of average values.
The aim of this study was to describe work activities of a human decontamination squad
from a chemical protection brigade. The activities with the longest time frame were
preparation of the internal tent and human decontamination equipments. Following
activities were included into this category: assembly of decontamination showers
(2 pieces), preparation of bags for contaminated and clean clothes, careful fitting of tubs
to catch decontaminated water after decontaminating people, preparation of other
equipment to finish the decontamination. Furthermore, this category included finishing
of showers assembly by hose connection. Hoses were then connected to a cistern
containing the decontaminating substance.
The same time required to carry out activities related to tent assembly and activities
related to preparation of auxiliaries around the tent were the same. Activities related to
both categories were performed by 2 – 4 people at the same time. The tent assembly is
an activity where cooperation of at least three people is necessary because inflated parts
of the tent must be lifted and anchored at all sides.
Activities included in the category of preparation of auxiliaries around the tent are
related to preparation of equipment for clothing, mask and arm decontamination. These
include mainly: assembly of arm stands, assembly of showers and inflation of tubs, and
furthermore, preparation of bags for decontaminated clothes. The shortest activity is
the actual decontamination of people; process of decontamination of individuals takes
generally a few minutes.
The psychological assessment results seem to be interesting by the fact that they truly
represent the behavioural patterns of individual soldiers. Only one third of the involved
individuals achieved the result scores within the average column. The remaining
soldiers achieved low or high scores at some factors. Should we interpret the achieved
results, we will find out that there are some individuals that are social, regardful
of others as well as natural and genuine. These individuals were also showing high level
of extroversion and social participation. Furthermore, there were individuals with high
score of self-confidence, self-satisfaction and at the same time they showed low score in
the attribute: Easy to Unsettle.
[1] ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. Praha.
Grada: 2007. ISBN 978-80-247-1407-3.
[2] BUREŠ, Z. Psychologie práce a její užití. Praha. Práce: 1981.
[3] EHRLICH, A. Badanie metod pracy. Warszawa. CODKK: 1961.
[4] KOLMAN, L. Výběr zaměstnanců. Praha. Linde: 2004. ISBN 80-86131-53-X.
[5] KUBEŠ, M., SPILLEROVÁ, D., KURNICKÝ, R. Manažerské kompetence. Praha.
Grada Publishing: 2004. ISBN 80-247-0698-9.
[6] KURELOVÁ, M. Učitelská profese v teorii a praxi – Aplikace profesiografické
metody při výzkumu pedagogické činnosti. Ostrava. Ostravská univerzita,
Pedagogická fakulta: 1998.
[7] MATOUŠEK, O., RŮŽIČKA, J. Profesiografická schémata. Praha. Institut pro
výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu ČSR: 1984.
[8] McCLELLAND, D. A guide to job kompetence assessment. Boston. McBer: 1976
[9] RUSSEL, M., KAROL, D. 16PF Fifth Edition Administratorś manual. Institute for
Personality and Ability Testing, Inc. 1994.
[10]SLEPIČKA, P., HOŠEK, V., HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu. Praha. Karolinum:
2006. ISBN 80-246-1290-9.
[11]VŮJTĚCH, J. Profesiogram soudce a státního zástupce. Praha. Institut pro
kriminologii a sociální prevenci: 2002. ISBN 80-7338-000-5.
There are still new conceptions and theories of management created and their authors
goal is to make the best use of human predispositions.
One of the first industrialists to have paid attention to the role of management was
Robert Owen. He, Charles Babbage’a and Andrew Ure’a were linked by a very crucial
factor which was striving for creation of scientific foundations of organization and
management. Their works explain how, from what elements of knowledge and what
stages those foundations underwent. Today they are a traditional part of our scientific
achievements of the organisation and management.
At the beginning of our century from the initial conceptions, a new classical view of the
problem of management appeared. It includes the scientific approach represented by
Federick Taylor and administrative approach represented by Henry Faol.
Scientific management dealt with the case of effectiveness of an individual employee.
As Peter Drucker states, ‘the most important and unusual of management in 20th
century was the fifty times efficiency growth of the blue collar workers’. The authors
of scientific management take a share credit for it. However, can we still today use
Gilbert and Taylors methods or they remain only an important step on the way to
the current methods and nothing more?
Nowadays in the developed countries the superior goal is not the increase of physical
efficiency at work. The means leading to it have been known from the works
of Taylor’s and others. Today the challenge is the increased efficiency of the white
collar workers. They constitute the fastest growing professional group of 40% workers
in the USA. The future of economy depends largely on the white collar workers and
their efficiency. In this field new opportunities are open now for innovative applications
of scientific management1. It can be said that if it comes to the scientific research into
the efficiency of white collar workers we are at the same point today at the beginning
of 21st century where we were at the beginning of 20th century doing research into
the efficiency of blue collar workers2.
Thus, it is just in the companies with substantial share of employment of white collar
workers where there is an opportunity for applications of updated theories
of management. It still finds its place in a career management, training programmes and
P.F.Drucker, Zarządzanie w XXI wieku. Muza, Warszawa 2000 s. 147.
Ibidem, s. 148
in hiring workers3. Drucker prophesises that ‘in 50 years if not earlier the leadership
of the world economy will be taken over by those countries or branches of industry that
will be increasing, with the greatest effectiveness and regularity, the efficiency of white
collar workers’4.
The possibilities of utilising the Taylor’s methods are great. Besides the already
mentioned cases these theories should be used in the developing countries with a great
number of young and low qualified inexperienced people and where manual work in the
production branch decides about the development of the economy and society5.
The other trend of a classic attitude is the administrative outlook. It focuses on finding
such an organizational structure which will lead to the increased efficiency and
effectiveness. Henri Fayola and Max Weber are thought to have been its authors.
Despite the distant time horizon their works are still being adjusted to present
conditions. For example Fayola’s interest into the relations between the efficiency and
payment has become the base of the contemporary theory of the motivation and
leadership. Similarly, the growing interests in the interdepartmental teams and in the
issue of increasing powers of workers are the problems that managers tried to challenge
100 years ago6.
The conception of an organisation as a superior creation proves correct only in the case
of reforming conservative, nearly ‘family businesses’ in which the role of an employee
has been set up in advance what resulted in killing the employee’s creativity and
the security of employment resulted in killing motivation. The changes in Eastman
Kodak in the 80s are a good example of it. This company established in 1901 seemed to
take more care of particular employees than of financial results. The changes introduced
in the 80s enforced divisions of the giant into four sub departments and resulted
in massive lay offs. The goal of the changes was to shift responsibility further down
in hierarchy. The changes brought about higher creativeness of the first line managers
and new ideas of cutting costs.
The employees’ initiative was increased the company’s hierarchy was sorted out which
was the fulfilment of the rules of Fayola’s theory on the effective management7.
The problem of hierarchy has not changed for years. Fayola’s theories prove effective
in each situation when an organisation faces any threat. In emergency, only centralised
authority makes it possible to counteract effectively the threat effects. A critical
situation requires a quick response such as taking immediate decisions, giving clear
orders rather than together discussing strategies8. Similarly the classic’s theories
become useful at so called Fayola’s ‘functional organisation’ which can be exemplified
by a medical team. A surgeon, nurses, technicians despite different duties pursue
the same task together. All the before mentioned persons create a team in an
organisation, the hospital. The particular members of the team apply the way of task
performance according to the slightest changes during the whole course of the surgical
R. M. Murphy, Manging Strategic Change: AnExecutive Overwiev of Management. s. 8
P. F. Drucker: Zarządzanie …op.cit., s. 165.
Ibidem, s. 147
Twórcy naukowych podstaw organizacji. Praca zbiorowa pod redakcją Jerzego Kurnala, PWE,
Warszawa 1972 s. 43.
Ibidem, s. 56.
P.F. Drucker: Zarządzanie …op.cit., s. 11.
operation9. From this point there is only a short way to the contemporary applications
of Max Weber’s bureaucratic theory which idea comes down to formalizing
of the organisation system in order to increase effectiveness and efficiency.
The bureaucratic theory proves especially useful in organizations where decisions can
not be questioned and where simple flow of information is required. Model examples
of it are the Army or the Police. Another Weber’s requirement being used currently
is the existence of unwritten rules concerning behaviour in certain situations.
The companies like McDonald or Wal Mart have worked out the rules and procedures
which describe what kind of behaviour is expected from their employees [always
smiling welcome for the client]10.
To sum up the classical view one can say that it performs not only a historical role.
In the recent years, again, the interest in this trend as a tool for improving work
performance and cost reduction has been noticed11. Moreover; some elements
of classics’ assumptions have been used for years in organisations the examples
of which were described above.
In the first half of 20th century attention was focused on the behaviour of managers with
regard to the ways they used to motivate and encourage their employees to high
standards of work. It was the beginning of the behavioural model of management. It put
a lot of emphasis on an individual approach and behaviour as well as group processes.
A prominent theoretician of this school of management was Mary Parker Follet. Her
theories prove useful till today in the case of interdependent teams where people
of different qualifications share joint responsibility in for realisation of a given project.
Managers of different departments should communicate directly in order to speed up
the decision taking process and employees should feel indispensable which was to be
achieved by treating them as specialists. Wherever the possibility of rewarding
an employee’s knowledge by pointing out his contribution in the project a manager
should only take on a role of a ‘team coach’. In such cases Follet’s behavioural model
appears very useful. It becomes especially useful in the need of employing a specialist
from outside whose operational skills and expertise excel his superior. Moreover, Follet
claimed that a reward for a specialist should be participation in the executive power.
The same it is thought today as power is one of the work motivational factors. It
is especially useful at higher rank posts12. Apart from this, the behavioural attitude
is reflected in all motivational planes. Wherever the dependency work – payment
is considered the elements of this theory are very useful.
Another trend in the behavioural model is the Douglas McGregor’s X and Y theory
showing contrast between two attitudes to work. The X theory assumes unwillingness
of an employee towards performed duties and stems from the classic attitude while
the Y theory tells us to develop a natural demand for work. These theories are then
a support for managers’ influences and a base of a firm manager’s conviction that their
behaviour will bring about a predictable reaction of a subordinate’s13. Thus even if we
recognize McGregor’s theory as entirely correct, we can accept its application only
Ibidem, s. 15
J.G.Hill, Contemporary Management. McGraw-Hill, New York 2002, s. 42.
R.W. Griffin, Podstawy zarządzania organizacjami. PWN, Warszawa 2002, s. 78.
J.G. Hill, Contemporary …op.cit., s. 44.
J. Penc, Strategie zarządzania, Oficyna Wydawnicza Placet, Warszawa 1995, s. 695.
in the companies of well established, fixed relations between an employee and
an employer.
The quantitative school is one of the latest main management schools. It originated
during the Second World War mainly for the needs of the Army. It was based
on mathematical analyses in relation to Taylor and Grant’s research. After the war
the methods of operational and logistic analysis were applied in the economy and
the management, in the store and shop locations, in the distribution of material
and financial stocks, in the management of supply, production modelling, provision and
market. The quantitative approach concentrates on decision taking, financial
effectiveness, mathematical models and making use of computers. It is of great
advantage in a planning and controlling process or where simplification of complex
processes and organisational situation is required. Operational management in turn,
deals with supporting an organisation in more effective manufacturing of goods and
services. As Goffin states the operational management proves useful in the stock
management [Home Depot], schedule planning [flight timetable – United Air Lines] or
production planning [what tools and in what periods of time should be produced –
General Instrument Corp] Besides, these techniques are employed in marketing and
human resources management14.
One of the methods which aim to integrate in the best unity all the previous
management attitudes is the system view. It draws our attention to the fact
of the existence of an organisation as a system and the interactions of systems.
In practice, very often, one of its aspects is applied: synergy which assumes that
individuals can be more effective working together. In such situations the system theory
is applied the example of which may be the sale of financial instruments by banks15.
Attention should be brought to the fact that the system approach forces equal
development of subsystems. From the synergy effect it becomes clear that the operating
proficiency of the whole system is not equal to the operating proficiency of particular
subsystems it is made up. Here appears the so called paradox of dynamic progress
according to which too quick improvement of one system [e.g. marketing] may
endanger its general improvement16. Thus the utilisation of the system theory
is restricted to the organisation of comparable qualitative and quantitative subsystems.
The system model may find its negative reflection in the case when an organisation
is isolated. Organisations performing as closed systems, ignoring external surroundings
must experience entropy – that is to say the tendency of the system to lose control over
itself and consequently disintegration. This is also the aspect of the system theory17.
Another aspect of the modern management is the situational approach. It assumes that
the right managerial behaviour depends on a large spectrum of elements and where
universal practical directives are not always accurate. This strategy is applied in
efficient companies of non - routine technology. It proves useful in the decentralised
organizational forms in which the teams of middle and low level have the right to take
some decisions even those of strategic importance. These companies are preoccupied
R. W. Griffin, Podstawy zarządzania organizacjami. PWN, Warszawa 2000, s. 84.
Ibidem, s. 88.
J. Penc, Strategie…op.cit., s. 224.
J.G. Hill, Contemporary…op.cit., s. 48.
with the development of innovations, growth and adjustment to the social
The model of William Ouchi’s belongs to the latest attempts to integrate different
economic practices widely used, as an intermediary model, in the USA and Japan.
Ouchi noticed that the best results are achieved by companies where a mixed American
– Japanese model of management is used. Thus this theory is an attempt to express
the methods of management in the best way and gives hope for the improvement
of the efficiency in each company which has been proved by results in such companies
as IBM, Procter & Gamble that according to Ouchi applied the Z model.
Another popular contemporary theory of management is the concern of perfection. Just
like the Z model it is the attempt to find the golden mean and a model example for each
company. It points out what qualities of the successful companies [IBM, Intel, Walt
Disney Com, du Pont] namely what qualities should possess the companies which
dream of success.
Since the very beginning the science of organisation has been based on the assumption
that there must be some one and the only universal model of organisation19.
The answer to this question are numerous theories that for over a century have been
trying to revolutionize the view of management. The latest theories are striving to find
the ‘golden mean’ that is to say the most universal rules applicable in a particular
organization. It can be seen that a universal model is not achievable so it is out of reach
for us. The theories however have been a tool for sorting out the knowledge and
the base for activity. The study of historical models makes it possible to avoid our
predecessors’ mistakes and better elaboration of the present models.
The analysis into the management models are considered through the functions they
play in the management. They represent the selected sets of tasks, of a similar character,
that must be realised in order to achieve the goals of an organisation. The whole
management area is divided into four fundamental functions: planning, organizing,
managing and controlling. These functions are performed by managers but their
significance and range is different depending on the levels of management. Due to the
fact that all functions of management are directed at achieving the planned before goals,
planning takes the first place. It creates the framework within which all other
managerial activities are located. It should be remembered that particular functions
support one another and remain interrelated. Within the planning framework the goals
are set, the required state of matters is projected, the ways leading to the completion
of goals are determined and through all this the standards of evolution of the future
activities are established. The accepted plan is also the preparation of activities within the
remaining functions. In practice the management functions do not appear in an isolated form.
Most managers use the combination of them to solve the problems their companies run across.
W. Kieżuń, Sprawne Zarządzanie Organizacją, SGH, Warszawa 1997, s. 72.
P.F. Drucker, Zarządzanie…op.cit. s. 9.
[1] Drucker P.F., Zarządzanie w XXI wieku. Muza, Warszawa 2000
[2] Griffin R.W., Podstawy zarządzania organizacjami. PWN, Warszawa 2002
[3] 3.Habuda L.: Transformacyjne decyzje i decyzyjne procesy. Wydawnictwo
Uniwersytetu Wrocławskiego 2005
[4] Hill J.G., Contemporary Management Mc Graw-Hill. New York 2002
[5] Kieżuń W., Sprawne Zarządzanie Organizacją. Szkoła Główna Handlowa,
Warszawa 2007
[6] Murphy R.M., Manging Strategic Change: AnExecutive Overwiev of Management.
[7] Penc J., Strategie zarządzania. Oficyna Wydawnicza Placet, Warszawa 2006
[8] Robbins P., Stephen: Skuteczne podejmowanie decyzji. PWN, Warszawa 2005
[9] Simon H.A., Podejmowanie decyzji i zarządzanie ludźmi w biznesie i administracji.
One Press 2007
[10] Twórcy naukowych podstaw organizacji. Praca zbiorowa pod redakcją Jerzego
Kurnala, PWE, Warszawa 1972
The author of the article describes the requirements on current commanders
in the military conditions.
Pred niekoľkými rokmi, na nádvorí pred budovou MO SR ma jeden p. generál zaskočil
otázkou „Tak prosím Ťa kedy uţ prídu k vojskám tí noví lídri ktorých pripravujete,
nech uţ tam konečne urobia poriadok?“ Pretoţe sme sa dobre poznali, dokonca nás
spájali priateľské vzťahy z minulosti dovolil som odpovedať „Tak lídri, tí zo školy
neprídu nikdy, vieš lídri sa nedajú vyrobiť ani vyškoliť, tí predovšetkým potrebujú čas
a skúsenosti.“
Nemoţno pochybovať o tom, ţe v dnešnej turbulentnej dobe, v dobe ktorá sa vyznačuje
úţasnými zmenami ktorých tempo sa neustále zrýchľuje kaţdá organizácia potrebuje
lídrov a predovšetkým dobrých a pozitívnych lídrov. Ozbrojené sily v tomto smere nie
sú výnimkou, skôr naopak
pretoţe aj najvýznamnejší teoretici manaţmentu
uznávajú, ţe samotné líderstvo má svoj pôvod vo vojenskom prostredí, odkiaľ bolo
prevzaté a v aplikačnej podobe zaradené do rôznych odvetví, inštitúcií a organizácií
spoločnosti [1]. Moţno aj preto v poslednej dobe hovoríme v súvislosti s prípravou
profesionálov-dôstojníkov, viac o príprave lídrov ako o príprave veliteľov. Poţiadavky
na ich prípravu a na spôsobilosti ktorými majú disponovať sú uvedené v rôznych
materiáloch napr. stanovisko NGŠ OS SR ich uvádza v Referenčných podmienkach na
vzdelanie budúcich kadetov a dôstojníkov. Tieto predstavujú široké spektrum
spôsobilostí v oblasti manaţmentu, líderstva, právnej a ekonomickej vyspelosti,
technickej zdatnosti, jazykovej zručnosti a fyzickej a psychickej zdatnosti. V oblasti
líderstva sú poţiadavky na dôstojníka-lídra stanovené nasledovne [2]. Dôstojník ako
líder musí :
- vedieť a byť schopný viesť podriadených,
- ovládať na vysokej úrovni svoju vojenskú odbornosť a špecializáciu vojenskej
odbornosti z hľadiska teórie aj praxe,
- správne sa rozhodovať v stresových situáciách a v časovej tiesni,
- mať vysokú úroveň mravného vedomia a morálky,
- mať vedomosti z oblasti geopolitiky a medzinárodných vzťahov primerane
vykonávanej funkcie.
Podobným spôsobom majú definované poţiadavky na líderske spôsobilosti aj iné
armády. Napr. v armáde USA sú definované poţiadavky na lídra po ukončení vysokej
školy nasledovne [3]:
- vedieť pouţiť teóriu líderstva v praxi vo funkcii veliteľa,
- preukázať morálnu a etickú rozhodnosť,
- dokázať schopnosť riadiť a usmerňovať iných,
- preukázať schopnosť pracovať a komunikovať ako veliteľ na vertikálnej
i horizontálnej úrovni,
- preukázať schopnosť pracovať ako efektívny člen tímu,
mať rešpekt ku kaţdému spolupracovníkovi, ktorý sa s ním podieľa na plnení
preukázať schopnosť rozhodovania,
preukázať schopnosť komunikácie,
preukázať schopnosť sebazdokonaľovania sa v líderstve,
vedieť popísať osobný rast v oblasti líderstva.
Americký predpis FM-22-100 [4] zaraďuje medzi kompetencie lídra – nadhľad,
komunikatívnosť , schopnosť učiť a radiť sa, vytváranie tímov, rozhodovanie,
plánovanie, technickú a taktickú zručnosť, pouţívanie dostupných systémov
a profesionálnu etiku.
V podmienkach ozbrojených síl sú veľmi dôleţité vlastnosti lídrov v boji. V [5] autor
medzi základné vlastnosti zaradil päť nasledujúcich vlastností:
- odvaha a to fyzická i morálna,
- zámer
a schopnosť
presadiť sa, kde dôleţitými prvkami sú smelosť
a húţevnatosť,
- intelekt s prvkami predvídavosti, pruţnosti a rozhodnosti,
- duchaprítomnosť so schopnosťou obnovenia bojaschopnosti,
- energičnosť s prvkami inšpirácie a vytrvalosti.
Všetky uvedené definície sú výsledkom skúmania, poznania a skúseností významných
vojenských teoretikov, ale aj veliteľov s bohatou praxou. Moţno preto predpokladať
v prípade ţe veliteľ (dôstojník, profesionálny vojak) bude disponovať uvedenými
vlastnosťami má všetky predpoklady byť aj úspešným lídrom. Mali by sme byť
spokojní, máme zadefinované poţiadavky na nášho absolventa, vieme ako pripravovať
našich študentov, prečo potom otázka v titule článku?
Keď sa pozrieme na definície manaţérov a lídrov, dostaneme najčastejšie nasledujúcu
Manaţérov charakterizuje predovšetkým objektivita, realita, analytické schopnosti,
rozváţnosť, pracovitosť, bezprostrednosť, zmysel pre povinnosť, otvorenosť, čestnosť,
schopnosť pomáhať iným.
Naproti tomu lídrov charakterizujú predovšetkým vlastnosti ako novátorstvo,
vynaliezavosť, vízie, oduševnelosť, experimentovanie, tvorivosť, strategické myslenie,
inšpiratívnosť, koncepčnosť, neustále zmeny.
Z tohto pohľadu moţno jednu i druhú kategóriu hodnotiť pozitívne. Prečo potom aţ
taký obdiv k lídrom, sú lídri skutočne takí geniálni? Pôvodná eufória z líderstva, ktorá
kulminovala v 70. rokoch minulého storočia začala koncom storočia vyprchávať.
Dokonca aj samotní tvorcovia teórie
líderstva začínajú
upozorňovať na
nebezpečenstvo preceňovanie úlohy lídrov na úkor manaţérov [6 ]. W.Bennis v svojej
pravidelnej rubrike v článku „Proti lídrom“, spochybnil úlohu lídrov nasledovne:
- na lídroch záleţí skutočne menej neţ si myslíme,
- lídri sú dobrí len natoľko, nakoľko to zodpovedá situácii v ktorej sa
- lídri často manipulujú s ľuďmi, ak nie sú kontrolovaní, môţu často vykoľajiť
celú organizáciu zo správneho smeru,
lídri neoslovujú mimoriadne tvorivých a vzdelaných ľudí,
mierou akou rastie participatívnosť manaţmentu, potreba lídrov klesá.
Ţe tomu tak skutočne môţe byť, svedčí príklad z nedávnej minulosti. Skupinka lídrov
ktorá nemala určené presné hranice pôsobnosti, svojimi revolučnými zmenami
a experimentmi dokázala poslať na slepú koľaj celé naše vojenské školstvo.
O tom, ţe líderske spôsobilosti nie sú vţdy výhodné pre riadiacich pracovníkov na
určitých stupňoch riadenia zistíme keď sa pozrieme a porovnáme pozície manaţérov
a lídrov z hľadiska prostredia, stratégie, organizačnej kultúry, vonkajších a vnútorných
zmien, efektívnosti, výsledkov a výkonnosti ( obr.1).
Výsledky a
Vonkajšie a
Obr. 1 Oblasti s rozdielnym prístupom manažérov a lídrov
Kaţdá organizácia, v podmienkach OS SR, kaţdý útvar alebo zväzok moţno
charakterizovať podľa prostredia ako organizáciu s dominanciou manaţmentu alebo
líderstva. Spravidla táto charakteristika je daná v závislosti na osobe veliteľa alebo
náčelníka štábu. Kaţdá z organizácií má svoje výhody a nevýhody. Organizácia
s dominanciou manaţmentu sa vyznačuje jasnými cieľmi, prioritami, štruktúrami
a procesmi. Naopak ťaţšie sa vyrovnáva so zmenami a prispôsobuje sa novej situácii.
Organizácie s dominanciou líderstva sa vyznačujú schopnosťou meniť, inovovať
a tvoriť, nevýhodou je ţe veľmi ťaţko dokáţu vytvoriť stabilné prostredie pre plnenie
úloh. Takáto situácia nastala aj v AOS pred 2.rokmi, keď vrcholný manaţment
v snahe reagovať na zmenu poţiadaviek vo vzdelávaní z GŠ OS SR, často menil svoje
priority a podriadení museli reagovať na túto zmenu priorít úpravou a tvorbou nových
študijných programov, z ktorých niektoré boli zavrhnuté ešte skôr , neţ sa dostali na
stôl akreditačnej komisie. O stabilite takéhoto prostredia samozrejme nemoţno vôbec
hovoriť (obr.2).
S dominanciou líderstva – nestabilné prostredie
S dominanciou manažmentu – stabilné prostredie
S orientáciou na konflikty – konkurenčný boj
Obr. 2 Hodnotenie prostredia z hľadiska stability
Za špecifické moţno označiť prostredie s orientáciou na konflikty. Úlohy manaţérov
i lídrov sú podobné, bojovať o svoje postavenie a presvedčenie. V snahe získať
dominantné postavenie často bývajú sprievodným znakom tohto boja podrazy,
spájanie sa odvekých rivalov a nepriateľov a vytváranie konkurenčných skupiniek
v rámci jedného celku. Z armádnej praxe sú známe prípady konkurenčného boja
veliteľa a náčelníka štábu, ktoré museli byť personálne riešené pretoţe zniţovali
výkonnosť celku.
Veľmi odlišné sú prístupy manaţérov a lídrov v oblasti stratégie kedy je potrebné
presne určiť smery rozvoja a zdroje personálne, finančné a materiálne pre svoje
organizácie. Tu moţno zjednodušene povedať, kým manaţéri sledujú varianty, lídri sa
venujú víziám. Kým lídri síce dokáţu vizionársky ukázať na cieľový stav ,ale pri
otázke ako ho dosiahnuť
nemajú často odpoveď, alebo prenechávajú úlohu
manaţérom aby si s problémom poradili. V prípade, ţe to nevyjde najčastejšie lídri
odporúčajú zvoliť nový variant. Ale to môţe byť v podmienkach ozbrojených síl
veľmi nebezpečné, pretoţe napr. v boji uţ ţiadny iný variant uţ nemusí byť, alebo
v prípade nášho vojenského školstva variant s civilnými študijnými odbormi skončil
úplným krachom a vrátil vojenské školstvo o niekoľko rokov späť. Pri určovaní
strategického smeru manaţéri sa snaţia hľadať slabé stránky organizácie i konkurencie
a postupne vylepšovať svoje pozície, lídri stavajú na silných stránkach a snaţia sa ich
ďalej rozvíjať. V podmienkach
ozbrojených síl pri plánovaní operácie je asi
najdôleţitejšou úlohou dôsledná analýza vlastných síl i protivníka, určenie pomeru síl
a prostriedkov, vyhodnotenie spôsobov bojovej činnosti. Pre rozhodnutie veliteľa to
budú vţdy najpodstatnejšie podklady. Postaviť rozhodnutie len na základe vlastnej
kvality a vlastných silných stránok by mohlo znamenať nepríjemné prekvapenie.
Presvedčili sa o tom napr. arabské vojská vo vojne proti Izraelu ( 1967 ), keď precenili
početnosť svojich síl a prostriedkov a podcenili morálku, vycvičenosť, pruţnosť
a kreativitu izraelskej armády (obr.3).
Líderská – vízie, orientácia na silné stránky
Manažérska – varianty, odhaľovanie slabých stránok
Obr. 3 Rozdielne prístupy manažérov a lídrov z hľadiska stratégie
Z hľadiska organizačnej kultúry je zaujímavý postoj manaţérov a lídrov pri hodnotení
pracovných noriem a postupov. Aj stúpenci líderstva súhlasia s tvrdením, ţe normy
by mali byť spochybňované, ale nikdy nie ignorované. Vyplýva z neho ţe normy sú
dôleţité, ale nemali by byť príliš konkrétne. Je potrebné stanoviť určité kritériá pre
hodnotenie ľudí, postupov či výsledkov, ale tieţ by sme sa mali vyvarovať márneniu
času hľadaním a objavovaním nových pracovných noriem a postupov. V našich
podmienkach sme často svedkom „novátorstva“, zavádzaním nových tlačív, hlásení,
kritérií či dopĺňaním starších noriem nie preto ţe by boli potrebné pre činnosť
organizácie, ale pre potvrdenie dôleţitosti a nevyhnutnosti miesta konkrétneho
V oblasti vonkajších a vnútorných zmien vidieť moţno nejmarkantnejšie rozdiely
v manaţérskej a líderskej orientácii. Kým manaţéri sa snaţia dosiahnuť stabilitu
organizácií, lídri sa neustále snaţia zavádzať zmeny, hľadať nové smery, postupy,
priority a programy. V prípade ţe táto ich činnosť nemá stanovené určité hranice
a majú dostatočné kompetencie môţu ľahko v organizácii vyvolať stav permanentnej
krízy tak ako je to uvedené na príklade nášho vojenského školstva. Nakoniec lídri
často svojim nadhľadom prehliadajú a znevaţujú fungujúce orientácie, priority
a úlohy. Kým manaţéri často vidia veci zloţitejšie neţ v skutočnosti sú, lídri si v snahe
čím skôr sa dopracovať k určitému cieľu zjednodušujú obraz reality. V prípade
ozbrojeného konfliktu to môţe viesť k podceneniu protivníka alebo preceneniu
vlastných síl a moţností a získanie presvedčenia o ľahkom víťazstve (obr. 4).
Manažérsky prístup – snaha o stabilitu,
detailný pohľad
a vnútorné zmeny
Líderský prístup – snaha o neustále zmeny,
zjednodušenie reality
Obr. 4 Manažérska a líderská orientácia v oblasti vonkajších a vnútorných zmien
Individuálna efektívnosť je ďalšou z oblastí kde líder by nezohrával pozitívnu rolu.
Manaţéri sa vţdy snaţia zodpovedať za ľudí a situácie, pretoţe sú presvedčení ţe to
od nich organizácia očakáva. Lídri naopak radi prenechávajú zodpovednosť iným. To
by ale v praxi mohlo znamenať, ţe líder-veliteľ prijme rozhodnutie k vykonaniu
operácie na základe predloţených variantov, ale zodpovednosť za jej vykonanie
a hlavne výsledok prenechá podriadeným. Čo by to mohlo znamenať
v prípade
pozitívneho alebo negatívneho výsledku operácie pre jednu i pre druhú stranu si
moţno ľahko domyslieť. V priebehu 2.svetovej vojny sa neúspech často trestal
zastrelením zodpovedného veliteľa. S podobnými výsledkami moţno počítať aj
v prípadoch keď sa prenechajú kompetencie a zodpovednosť iným príliš skoro alebo
keď sa tieto preberajú na seba príliš skoro. Takáto situácia vznikla vo vojsku
protivzdušnej obrany pozemných vojsk počas prezbrojovania na novú modernú
raketovú techniku. Príleţitosť dostali mladí, ambiciózni lídri, ktorí v snahe dokázať
ţe sú tí správni ľudia na správnom mieste menili charakter činnosti útvaru hlava,
nehlava, bez ohľadu na dopady. Táto súťaţivosť prerástla do váţnych konfliktov
nielen s okolím ale aj do otvoreného boja medzi nimi samotnými. Situácia sa stala
taká váţna, ţe musela byť riešená personálnymi opatreniami. Pravým opakom je
prístup manaţérov a lídrov k povinnostiam. Kým manaţéri vykonávajú svoje
povinnosti, lídri nasledujú svoje ideály. Ţiadna organizácia, ozbrojené sily a jej
jednotlivé zloţky zvlášť, nemôţu ţiť iba zo svojich ideálov. Sústredenie sa na ideály
a zanedbávanie povinností musí zákonite viesť k zlyhaniu nielen riadiacich
pracovníkov ale aj celej organizácie. Povinnosti sú veľmi dôleţité, pretoţe
predovšetkým oni umoţňujú realizáciu snov a ideálov.
Oblasť výkonnosti a výsledkov sa spája skoro vţdy s úspechmi či neúspechmi
organizácie alebo jednotlivca. V budúcnosti to bude pravdepodobne rovnaké. Kým
manaţéri sa viac orientujú na výkonnosť, lídri na potenciál. Kaţdý veliteľ by asi dal
prednosť podriadeným s manaţérskou
orientáciou, ktorí sa snaţia a prinášajú
výsledky pred lídrami v ktorých síce drieme potenciál, ale výsledky majú horšie neţ
prvá kategória. Výsledky cvičení , previerok a strelieb sú o súčasnosti nie
o budúcnosti
(obr. 5).
Manažéri – výkonnosť, okamţité výsledky
a výsledky
Lídri – potenciál, orientácia na budúcnosť
Obr. 5 Oblasť výkonnosti a výsledkov z pozície manažérov a lídrov
Dobré výsledky môţu znamenať kariérny postup, zlé výsledky naopak stagnáciu
alebo v dnešnej dobe aj koniec kariéry. Z hľadiska perspektívy manaţéri sa sústreďujú
na krátkodobé výsledky, kým lídri sa snaţia o dlhodobé výsledky. Z tohto pohľadu na
vedúcich pozíciách vyšších stupňov velenia by mali stáť velitelia s líderskou
orientáciou schopní predpovedať vývoj a určovať smery rozvoja v riadenej oblasti.
Na druhej strane na taktickom stupni kde je potrebné ukázať okamţité výsledky,
splniť bojovú úlohu, cvičenia, streľby je výhodnejšie mať manaţérske osobnosti
a práve na tieto pozície prichádzajú aj mladí absolventi zo škôl.
V ţiadnom prípade by som nechcel tvrdiť ţe je potrebné zmeniť orientáciu
vzdelávania z prípravy lídrov na manaţérov. Ak sa však nechceme dopustiť chýb
a riešiť také problémy, aké sú uvedené v príspevku v jednotlivých oblastiach činnosti
manaţérov a lídrov, rozhodne by sme sa nemali v prípade našich kadetov orientovať
len na prípravu lídrov. Optimálne fungujúce organizácie, prostredia a ľudia sú
vyváţení a integrovaní, ktorí si váţia manaţment aj vodcovstvo.
perspektíva si vyţaduje súlad manaţmentu a líderstva. Takýto súlad uvoľňuje
prirodzené napätie medzi manaţérmi a lídrami a zabezpečuje koordináciu všetkých
hlavných činností na stabilnom základe. Vedie ľudí k tomu , aby si váţili rozdielne
postupy a orientácie, úspešne čelili tvrdým podmienkam, vyrovnávali sa s problémami
a otvorene navzájom komunikovali v danom pracovnom prostredí. Prostredie kde
rovnováha a integrácia by bola výsledkom chápania , uznania a súladu [7]. Iba vtedy
keď chápeme seba samého, svoje silné i slabé stránky a vlastné prístupy dokáţeme
uznávať a oceniť aj odlišné prístupy iných. Len ak dokáţeme rozvinúť proces
otvorenej a čestnej komunikácie, umoţníme ľuďom chápať iných tak, ako si ţelajú
aby boli chápaní. Takéto vyrovnané a integrované prostredie potrebujeme viac ako
inokedy v súčasnosti, aby sme úspešne prekonali v organizáciách situáciu na vzniku
ktorej sa podpísala globálna kríza..
Všetci vieme, ţe prvky manaţmentu
a líderstva sa navzájom prelínajú [1]. Pre
ozbrojené sily SR by bolo preto najvýhodnejšie, keby absolvent Akadémie
ozbrojených síl disponoval potrebnými manaţérskymi i líderskými spôsobilosťami.
Manaţérskymi ktoré by výhodnejšie vyuţil v počiatku kariéry, na taktickej úrovni
riadenia a líderske ktoré uplatní hlavne v priebehu kariéry na vyšších riadiacich
pozíciách. Moţno aj preto by bolo výhodnejšie v priebehu štúdia nehovoriť o príprave
lídrov či manaţérov, ale tak ako sme boli zvyknutí a čo lepšie vystihuje pripravovanú
kategóriu – o príprave veliteľov.
Sadler P. : Leadership, London : Kogan Page,2003,195 s. ISBN 0-7494-3919-X
Reforenčné podmienky na vzdelávanie budúcich kadetov a dôstojníkov. GŠ OS
SR 2008.
Townsend P.L - Gebhardt J.E : Five-Star Leadership, New York : John Wiley &
Sons, Inc. , 1997, 254 s., ISBN 047132728X.
Field manual FM-22-100 Military leadership, Department of the Army
Washington DC, 1999.
Wood W.J. : Leaders of Battles (the art of military leadership), New York :
Ballantine Books, 1995, 337 s. , ISBN 0-89141-560-2.
Maxwell J.C. : Leadership , Offenbach : Gabal, 2002, 223 s. , ISBN 3-76551801-8
Hickman C.R. : Manaţéri a lídri , Bratislava: Open Windows, 1995, 308 s, ISBN
Successful performance of the tasks on foreign operations is apart from other things
also dependent on quality of the training which medical personnel and the support units
complete before their deployment to the foreign mission.
Training for a foreign mission is divided into two parts: military and specialized. This
training for the Medical Service is provided by the Medical Service Support Department
of the Forces Support Command in Hradec Králové in co-operation with the
Department of Military Health Care Organization, the Department of Military Hygiene
at the Faculty of Military Health Sciences of the University of Defense and other
medical subjects in the area of CBO Těchonín. The training is divided into 3 phases:
theoretical (gaining all the available information from the deployment), methodical
(application and enlargement of military skills) and practical (trying out theoretical and
practical specialized skills in real situations).
Příprava vojenského profesionála před výjezdem do zahraniční operace je
v podmínkách AČR jiţ samozřejmostí. Výjimkou v této oblasti nejsou ani příslušníci
zdravotnické sluţby. Jejich první vyslání k plnění úkolů zdravotnického zabezpečení
mimo území ČR se vztahuje k roku 1990, kdy byla nasazena protichemická jednotka
v operacích Pouštní štít a Pouštní bouře na území Saudské Arábie a Kuvajtu. Od tohoto
okamţiku jsou příslušníci zdravotnické sluţby AČR nedílnou součástí většiny dalších
jednotek a kontingentů, plnících operační úkoly mimo území ČR, ve kterých si získali
uznání, a to jednak za kvalitu poskytované zdravotnické péče civilnímu obyvatelstvu
v prostoru nasazení v rámci plnění úkolů humanitární pomoci, tak i za zdravotnickou
péči o příslušníky spojeneckých armád. A právě kvalita přípravy má nezanedbatelný
vliv na úroveň plnění úkolů v podmínkách zahraničních operací.
Důleţitou součástí celého procesu přípravy je stanovení její obsahové náplně. Tato musí
odráţet aktuální dění v právě probíhajících operacích. I přes neoddiskutovatelnou
jedinečnost jednotlivých operací je nezbytné část jejich obsahové náplně zobecnit a
stanovit tak obecná pravidla. Tato pravidla jsou stanovena v podobě interního
normativního aktu NGŠ AČR ve formě nařízení pro přípravu vojsk před vysláním do
zahraniční operace. Zde jsou uvedena témata, které musí obsahovat příprava kaţdého
kontingentu bez ohledu na druh operace, do které je aktuálně připravovaná jednotka
vysílána a bez ohledu na vojenskou odbornost její příslušníků. Oblasti témat, uvedené
v tomto nařízení, lze rozdělit do dvou základních tématických okruhů: vševojsková
příprava a příprava odborná. Ostatní obsahová náplň je zcela v kompetenci velitele
daného kontingentu.
V posledních několika letech (aţ do roku 2009) se garantem odborné přípravy
zdravotnického personálu před vysláním do zahraniční operace stal Odbor zdravotnické
podpory Velitelství sil podpory (OZdrP VeSPod), jehoţ příslušníci dvakrát ročně
plánovali, organizovali a řídili přípravu příslušníků zdravotnické sluţby. Této přípravy
se účastnili příslušníci zdravotnické sluţby AČR bez ohledu na svoji příslušnost
k operačním stupňům. Na základě zkušeností z odborné přípravy zdravotnického
personálu se ukázalo, ţe bylo velice důleţité provést sladění zdravotnických týmů ještě
před komplexním polním výcvikem (KPV) kontingentu, v němţ je zdravotnická
jednotka zařazena. V rámci KPV jiţ nebyl prostor pro organizování odborné činnosti,
bylo třeba poskytovat reálné zdravotnické zabezpečení cvičícím jednotkám v plném
rozsahu. Z tohoto důvodu musela být zdravotnická jednotka připravena k plnění úkolů
ještě před vlastním zahájením společného praktického výcviku celého kontingentu.
Typickým příkladem bylo pracoviště zdravotnického zabezpečení v KFOR poskytující
zdravotní péči na úrovni Role 1+.
Vlastní odborná příprava byla rozdělena do tří základních fází: teoretickou přípravu,
metodický nácvik a praktický výcvik. Všechny tyto části probíhaly v Centru
biologické ochrany v Těchoníně. Volba dislokace přípravy byla dána zdravotnickým
zaměřením Centra a jeho dislokací v prostředí, které lze vyuţít zejména při praktickém
Informace lze povaţovat za základ teoretické přípravy, proto v první fázi výcviku
byly cvičícím předávány informace týkající se konkrétně jejich kontingentu a prostoru
budoucího nasazení. Předávané informace byly jak obecného charakteru, tak
i charakteru odborného. V rámci této fáze bylo vyuţito dostupných informací
od příslušníků zdravotnické sluţby, kteří se jiţ dříve daného druhu operace účastnili.
Odborné informace byly převládajícími a obsahují údaje o prováděných léčebných
postupech, konkrétních podmínkách a principech organizování zdravotnické péče
v místě nasazení, organizování zásobování zdravotnickým materiálem, aj. Nedílnou
součástí teoretické přípravy byla příprava psychologická, neboť pro řadu příslušníků
zdravotnické sluţby se jednalo o jejich první vyslání k plnění úkolů mimo ČR. Nemalá
pozornost byla věnována také jazykové přípravě, zvláště odborné terminologii a vedení
radiové komunikace. Hlavním cílem této fáze přípravy bylo předat co nejvíce přesných
a hlavně aktuálních informací vysílaným příslušníkům z aktuálního dění v prostoru
jejich budoucího nasazení.
Druhou fází přípravy byl metodický nácvik, zaměřený na přeţití v tísni. Na jeho
provedení participovali lektoři z kateder organizace vojenského zdravotnictví (K-302) a
vojenské hygieny (K-307) Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci
Králové. Cílem této fáze bylo rozšířit a doplnit dříve získané znalosti a dovednosti
s důrazem na jejich vyuţití v „relativně“ neznámém mezinárodním prostředí. Výcvik
byl zaměřen na zvládnutí různých specifických, stresujících a ţivot ohroţujících situací,
se kterými se mohou cvičící reálně setkat při plnění kaţdodenních úkolů. Byl veden pod
neustálým tlakem, za jakéhokoliv počasí a v náročných terénních podmínkách. Cvičící
měli k dispozici pouze nejnutnější vybavení a byli nuceni vyuţívat kromě svých
dovedností i to, co jim nabízí okolní příroda, terén nebo jejich výstroj.
Výcvik probíhal pod taktickým námětem, který byl rozdělen do několika částí. Cílem
nebylo procvičování základních znalostí a dovedností vševojskové přípravy, ale jejich
rozšíření s důrazem na schopnost pouţití v mezinárodním prostředí.
V první části bylo cvičícím upřesněno, jak probíhá organizace činnosti před zahájením
plnění stanoveného úkolu mimo základnu v místě budoucího nasazení, byli seznámeni
se způsoby zadávání úkolů, zásadami zabezpečení před opuštěním základny, činnostmi
v koloně v případě napadení a v neposlední řadě se zásadami manipulace a pouţití
zbraně na základně i mimo ni.
Druhou částí metodického nácviku byla vrtulníková příprava. Tato příprava byla
zařazena z důvodu moţné realizace odsunu raněných vzdušnou cestou a rozdělena na
teoretickou a praktickou část. V rámci teoretické části byli cvičící seznámeni se
zásadami výběru prostoru pro přistání vrtulníku, signály pro jeho navádění, zásadami
pohybu po přistávací ploše, pohybu v blízkosti vrtulníku a základními postupy, které je
třeba dodrţet v případě havárie. Praktická část byla zaměřena na převedení teorie do
praxe a dále pak na získání dovedností v nasedání do techniky, umísťování materiálu na
palubě, na manipulaci se zbraněmi a opuštění vrtulníku. Hlavním cílem této přípravy
bylo získání dovedností z oblasti vyuţití vrtulníkové techniky a základních postupů při
přistání nebo havárii.
Třetí část metodického nácviku byla zaměřena na vlastní přeţití v tísni. Práce
zdravotnického personálu nezahrnuje pouze poskytování odborné lékařské péče o
raněné a nemocné na základně, ale také mimo ni a v neposlední řadě přesun raněných
z místa vzniku poranění. Tato činnost se provádí na základě standardizovaných forem
hlášení pro vyţádání pomoci (9-LINE MEDEVAC), nejčastěji za pouţití vrtulníkové
techniky. Při jakékoli z těchto činností můţe dojít k extrémní situaci, kdy zdravotnický
personál bude nucen vyuţít svých vševojskových dovedností k tomu, aby přeţil. Proto
byl v této části výcviku důraz poloţen na aplikaci vševojskových dovedností cvičících
při plnění odborných úkolů. Pozornost byla zaměřena na oblast topografickou,
spojovací a ţenijní přípravu, poskytování improvizované první pomoci, vyuţití bylin a
alternativní stravování.
V topografické přípravě cvičící za vyuţití vojenských map, buzol, GPS navigace, ale i
improvizovaných prostředků, prováděli přesuny v terénu, procvičovali se v určování
polohy, světových stran, astronomického času a v dalších základních dovednostech
v oblasti topografie. Nedílnou součástí praktického výcviku bylo dodrţování zásad
pohybu na území protivníka a v neznámém prostředí.
Ve spojovací přípravě byli cvičící obeznámeni se spojovacími prostředky, které AČR
vyuţívá v zahraničních operacích a s jejich obsluhou, se zásadami navazování spojení a
vedením komunikace. Praktické dovednosti potom cvičící prokazovali v průběhu celé
této fáze metodického nácviku a to jak v českém, tak i anglickém jazyce.
Na spojovací přípravu úzce navazoval nácvik vyžadování pomoci. Na tomto pracovišti
bylo cvičícím vysvětleno případně zopakováno, jakým způsobem lze vyţadovat pomoc,
jaké jsou zásady a postupy. Důraz byl kladen na schopnost zpracovat a odeslat
formalizovaný poţadavek o zdravotnický odsun CASEVAC, 9-LINE MEDEVAC a
situační hlášení METHANE, a to opět jak v českém i v anglickém jazyce. Cvičícím
byly simulovány různé situace, kdy musí pomocí radiové stanice vyţádat pomoc výše
zmíněnými způsoby nebo podat hlášení. Tato činnost byla opakována také na dalších
Ženijní příprava byla zaměřena na moţnosti odhalování demaskujících příznaků
zaminovaných prostorů a výbušných nástrah (IED) a nácvik moţných činností
v minových polích jak pěšky tak na vozidlech.
V tématice první pomoci v nouzi cvičící procvičovali moţné způsoby vyprošťování
raněného a jeho transport z místa vzniku poranění do bezpečného prostoru za vyuţití
improvizovaných prostředků. Zdravotnický personál má odborné znalosti k tomu, aby
byl schopen poskytnout první pomoc raněnému vojákovi, ale v tomto případě byl cvičen
v poskytování první pomoci bez pouţití odborného materiálu. Důleţitým faktorem
v oblasti odsunu raněného z místa vzniku poranění do bezpečné zóny je reálnost
nebezpečí vedení palby nepřítelem nebo dalších vlivů, stěţujících tento odsun. Tomu je
třeba přizpůsobit i vlastní techniku odsunu.
Další oblastí, která byla procvičována, je využití bylin a alternativní stravování. Zde
byli cvičící seznámeni se způsoby jak a kde lze obstarat vodu a stravu za vyuţití
okolního prostředí a jakým způsobem co nejefektivněji vyuţít bojové dávky potravin.
Učili se rozpoznávat základní druhy bylin, které lze vyuţít jednak pro přípravu stravy
nebo jako improvizované léčivo při zdravotních obtíţích a postup jak otestovat
poţivatelnost neznámých rostlin a plodů.
Na pracovišti vlastního přežití v nouzi byly cvičícím vysvětleny a následně i prakticky
procvičeny zásady výběru prostoru pro přenocování, rozdělávání ohně, zpracování
přírodních surovin pro obţivu, sušení oděvu, zvyšování tepelného komfortu osob,
budování improvizovaných prostředků, způsoby střeţení prostoru a po ukončení jeho
vyuţívání zahlazení stop po činnosti.
Je třeba si uvědomit, ţe tato příprava byla zaměřena na skutečný krizový stav, kdy
cvičící mají k dispozici jen to nejnutnější vybavení a jsou odkázáni sami na sebe a své
dovednosti. Veškerá činnost byla zaměřena na praktický výcvik, protoţe jenom tak
mohli cvičící nabýt sebevědomí pro řešení případné krizové situace, do které se při
plnění úkolů v zahraničních operacích mohou dostat. Proto byl celý výcvik veden ve
znamení neustálých přesunů, mnohdy na celkovou vzdálenost aţ 20 km a plnění úkolů
pod tlakem, neboť jen takto lze prověřit fyzickou a psychickou odolnost cvičících a
zejména oni sami si potom dokáţí udělat úsudek o tom, zda jsou tyto situace schopni
Třetí fáze kombinovala všechny teoretické i praktické dovednosti zdravotnického
personálu při zvládání odborných úkolů v reálných situacích, tzv. rozehrách. Rozehrou
se rozumí řídícími nastolený scénář reálné situace, u které je nutné provedení zásahu
zdravotnického personálu. Scénáři na důvěryhodnosti dodávalo vyuţití figurantů, které
zabezpečovala Fakulta vojenského zdravotnictví. Na maskování jejich poranění se
podíleli příslušníci Nemocniční základny. Rozehra měla stanovena pravidla a kromě
cvičících se na její realizaci podíleli řídící skupiny a rozhodčí sluţba. Rozhodčí byli
určování z řad zdravotnického personálu Odboru zdravotnické podpory, posádkových
ošetřoven a Nemocniční základy. Hlavním úkolem rozhodčích bylo sledování činnosti
cvičících při různých scénářích, kontrola správnosti jejich postupů, případná korelace
cvičících správným směrem a provedení vyhodnocení. Cvičící byli rozděleni do
jednotlivých pracovních týmů a řešili dané scénáře.
Zde byly z cvičících sestaveny zdravotnické týmy k plnění jednotlivých úkolů ve
sloţení lékař, nelékařský zdravotnický pracovník a řidič s přiděleným sanitním
vozidlem. Činnost byla rozdělena do dvou etap. V první byl prováděn zásah jednoho
zdravotnického týmu, ve druhé etapě bylo procvičováno působení více týmů v prostoru
nasazení, zejména koordinace jejich činnosti na scéně.
Cílem první etapy třetí fáze byla souhra mezi jednotlivými členy stanoveného
zdravotnického týmu. V této části tým řešil scénáře typu vzniku poranění při výcviku
jednotek, zranění vzniklá při neodborné manipulaci se zbraní, aj. Poranění vzniklá
v těchto scénářích byly lehce nebo středně těţkými. Ve většině případů je zdravotnický
tým aţ druhým v pořadí, kdo provádí ošetření vzniklých poranění. Prvotní úkony
spojené s poskytování první pomoci raněnému provádí kolegové raněného, tedy vojáci
bez odborného zdravotnického vzdělání, ale často s absolvovaným kurzem CLS –
Combat Life Saver. Teprve na základě vyţádání odborné pomoci se zapojoval do
činnosti zdravotnický tým. Na místě provedl potřebné úkony s převzetím pacienta a
zabezpečil jeho transport do zdravotnického zařízení. Tím bývalo zpravidla simulované
pracoviště vyšší zdravotnické etapy (Role 2) aliančního partnera. Lékař tedy při
předávání pacienta komunikoval a vyplňoval zdravotnickou dokumentaci v anglickém
jazyce. Z důvodu efektivního vyuţití času pro příslušníky „necvičících týmů“ bylo
paralelně s touto rozehrou organizováno zaměstnání příslušníky CBO s vyuţitím
výcvikového fantomu k poskytování zdravotnické první pomoci.
Druhá etapa třetí fáze byla zaměřena na koordinaci mezi jednotlivými zdravotnickými
týmy. Ve většině případů zde byly scénáře typu dopravní nehody jednotek vlastních
vojsk nebo spojenců. Specifikou scénáře byl velký počet raněných. Vzniklá nehoda byla
nahlášena příslušnému velitelskému stupni a došlo k aktivaci zdravotnických týmů. Po
příjezdu do místa události provedl první z týmů zhodnocení situace a mohl si vyţádat
aktivaci dalších týmů k provedení posílení. Součástí byl také nácvik reakce na
hromadné neštěstí (MASCAL). Řídící cvičení neustále sledovali dění na scéně a
prováděli jejich korelaci, hodnocení, případně přispěli radou. Pozornost byla zaměřena
nejen na kvalitu provedení odborných ošetření, ale i na celkový rozhodovací proces,
řízení a koordinaci zdravotnické sluţby v místě scény. Hodnocena byla především
rychlost, triáţ (třídění raněných v případě hromadných poranění) a určení priorit odsunu
raněných. Tak jako v první části byla i zde komunikace a dokumentace vedena
v anglickém jazyce. Následně byli ranění dle stanovených priorit pro odsun
transportováni do určených zdravotnických zařízení.
Z doposud provedených příprav zdravotnického personálu před výjezdem do
zahraničních operací a z uskutečněných cvičení vyplynulo několik důleţitých poznatků.
Tématiku přípravy je třeba neustále přizpůsobovat aktuálním a reálným poţadavkům
konkrétní zahraniční operace za vyuţití dosavadních praktických zkušeností příslušníků
zdravotnické sluţby, kteří jiţ některou z obdobných operací absolvovali. Vyvstala také
potřeba jednoznačné definice léčebných postupů a norem pro léčiva a zdravotnický
materiál pouţívaný v operacích a na tomto základě pak provádět výcvik.
Prostor pro zkvalitnění přípravy je třeba hledat ve sloučení určitých fází přípravy uvnitř
zdravotnické sluţby a to jak pro příslušníky zdravotnické sluţby, kteří jsou připravováni
pro plnění úkolů na úrovni ROLE 1, tak pro příslušníky polních nemocnic (ROLE 2),
kteří se tohoto typu přípravy neúčastní a přípravu svých příslušníků organizují podle
vlastních plánů přípravy. Další prostor se ukazuje v moţnosti vyuţití ostatních druhů
vojsk při výcviku zdravotnického personálu. Toto zapojení by mohlo vnést do jeho
reálnosti další rozměr, se kterým je nutné počítat. Jedná se například o zapojení
vojenské policie či příslušníků bojových jednotek.
Hlavním cílem celé přípravy zdravotnického personálu pro úroveň ROLE 1 je
poskytnutí návodu, jak v určitých specifických situacích reagovat. Kvalita
poskytovaného výcviku závisí také na zpětné vazbě, proto je pro organizátory přípravy
nezbytné, aby cvičící provedli vyhodnocení výcviku z jejich pohledu, dodali cenné
připomínky a po jejich návratu z operace předali náměty či podklady k doplnění
obsahové náplně výcviku.
Nezbytností tedy zůstává analýza potřeb příslušníků zdravotnické sluţby v operacích a
jejich převedení do obsahové náplně přípravy s ohledem na funkční zařazení. Proto je
velice důleţité zvládnout vyhodnocení potřeb jak obecných, tedy těch, které jsou
nutností pro všechny příslušníky zdravotnické sluţby bez rozdílu funkčního zařazení,
tak i těch specifických pro jednotlivé funkce. Nutností pro kvalitní a efektivní přípravu
příslušníků zdravotnické sluţby je ujednocení forem a metod vlastní přípravy na plnění
úkolů v zahraničních operacích včetně obsahové náplně.
Od roku 2010 dochází v přípravě zdravotnického personálu úrovně ROLE-1 k určitým
organizačním změnám. Od tohoto roku se garantem přípravy stává Oddělení
zdravotnického a veterinárního zabezpečení (OdZdrVZ) Velitelství společných sil
v Olomouci. Toto oddělení, ve spolupráci s Fakultou vojenského zdravotnictví
Univerzity obrany v Hradci Králové a dalšími útvary a zařízeními vojenské
zdravotnické sluţby AČR, na základě nových poznatků a zkušeností připravuje návrh
nového systému přípravy, který by měl být do konce tohoto roku realizován v praxi.
Historie zahraničních misí;
Ministerstvo obrany – Generální štáb AČR, Zdravotnická doktrína Armády
České republiky, Čj. 20028/15/2002-1236, Praha, 2002
Plán kurzů a odborných stáţí Vojenské zdravotnické sluţby AČR v roce 2010,
Praha: MO ČR – Odbor vojenského zdravotnictví – Spod, 2009.
Růţička, M., Mitáš, J., Střítecká, H. Analýza současného stavu přípravy
příslušníků zdravotnické sluţby AČR před výjezdem do zahraniční operace na
úrovni ROLE-1., Vojenské zdravotnické listy, roč. 79, č. 1, s. 34-38
The article deals with the possibility that zoological gardens are very suitable soft
targets for terrorists. These targets can be divided into three categories. The first
category includes visitors, the second includes animals and the third category is
zoological garden’s equipment and employees. Each of them could be attacked
by different kind of terrorists using diverse methods and weapons. The counterterrorism measures are different for each category. The zoological gardens could
be attacked because of political, religious, environmental or other causes.
Contemporary security measures are not aimed to the possibility of terrorist attack.
Zoological gardens should consider this possibility as a real threat. This article
suggests some possible measures for increasing zoological gardens’ security.
Zoologické zahrady hrají důležitou roli v zastavení procesu vymírání ohrožených
živočišných druhů. Působí jako genové banky a k záchraně druhů, které nemohou
chovat, přispívají osvětovou činností.1 Zároveň ale také představují vysokou
koncentraci osob s absencí bezpečnostních opatření proti teroristickému útoku.
Zoologická zahrada je potenciální měkký cíl pro teroristický útok, zejména v letních
měsících, kdy počet návštěvníků může převýšit až několik tisíc denně.
Z pohledu možného teroristického útoku a nezbytných bezpečnostních opatření lze
zoologickou zahradu a její fungování rozdělit do tří vzájemně propojených podsystémů.
Prvním z nich jsou návštěvníci pohybující se v prostorách pro ně určených, druhý
podsystém představují chovaná zvířata a třetí technické vybavení zoologické zahrady
spolu s jejími zaměstnanci. Každý z těchto podsystémů může být napaden jiným
způsobem a s odlišným cílem. Je zřejmé, že pokud terčem útoku bude jeden
z uvedených podsystémů, vedlejšími efekty akce budou pravděpodobně zasaženy
i zbývající dva.
Návštěvníci se mohou stát terčem teroristů, kteří chtějí získat pozornost a dosáhnout
svých cílů prostřednictvím zabití či zranění co největšího počtu osob. Lze očekávat, že
takovýto útok by vyvolal velký zájem médií a široké veřejnosti zejména proto, že je
možné předpokládat mezi oběťmi značné množství dětí. Zoologické zahrady jsou také
častým cílem turistů, a útok by mimo jiné měl negativní dopad i na cestovní ruch.
Teroristé mohou použít nástražná výbušná zařízení umístěná například v odpadních
koších u stánků s občerstvením, v místní restauraci, u jednotlivých výběhů či ukrytá
JIROUŠEK, Vladislav T., et al. Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně
biologické rozmanitost.
v pavilonech s vysokou návštěvností. Kromě klasické bomby s výbušninou a kovovými
fragmenty mohou teroristé použít i radioaktivní materiál, tedy tzv. špinavou bombu,
která by zamořila rozsáhlý prostor a na dlouhou dobu znemožnila návštěvy zoologické
zahrady, způsobila vážné onemocnění či smrt zasaženým osobám i zvířatům. Další
variantou s použitím výbušnin je sebevražedný útok, kdy se útočník přiblíží k velkému
davu osob a následně se odpálí. Tento způsob útoku má výhodu v tom, že útočníkovi
umožňuje přizpůsobit odpálení výbušniny konkrétní situaci, a může tak dosáhnout
vyššího počtu obětí než při nastraženém výbušném zařízení s nastaveným časem
výbuchu či odpáleném na dálku. Za jistou výhodu je rovněž možné považovat absenci
přípravy únikových cest. Odhalit a následně včas zastavit sebevražedného útočníka
bývá velmi obtížné.2
Jako příklad útoku na návštěvníky zoologické zahrady pomocí výbušniny lze uvést
událost z února roku 2008, kdy v zoologické zahradě ve srílanském městě Kolombo
došlo k výbuchu ručního granátu, který zranil osm lidí. Mezi návštěvníky po výbuchu
vypukla panika a policie byla nucena zoologickou zahradu uzavřít. Podle srílanské
armády se rebelové snažili vyvolat paniku mezi obyvateli v předvečer oslav 60. výročí
nezávislosti země na Británii.3
Použití chemického či biologického agens je v případě zoologické zahrady složité a jistě
méně výhodné než například v metru, avšak zcela vyloučit ho nelze. Látku by bylo
možné rozptýlit v uzavřeném pavilonu či v restauraci.
Jednou z možností napadení návštěvníků zoologické zahrady je i tzv. potravinový
terorismus, kdy dojde k záměrné kontaminaci potravin a hotových pokrmů chemickými,
biologickými či radioaktivními látkami nebo fyzickými předměty jako jsou například
skleněné střepy či hřebíky. V takovém případě by útok byl proveden na restauraci či
stánky s občerstvením nacházejícími se v objektu zoologické zahrady.
Další potenciální terč skýtají obchody se suvenýry, kdy zejména plyšové a jiné hračky
pro děti mohou být záměrně kontaminovány nebezpečnými látkami, které se budou
postupně uvolňovat. Takovýto útok by byl pomalý a skrytý, ale ve chvíli, kdy by byl
odhalen, způsobil by strach kupovat suvenýry a případně i navštěvovat zoologickou
zahradu. Útok by ekonomicky poškodil samotnou zoologickou zahradu a zřejmě i další
zoologické zahrady ve státě. Také by vyvolal paniku mezi obyvatelstvem, které by se
pravděpodobně začalo domnívat, že i další kulturní či vzdělávací zařízení a instituce
mohou být napadené. Zdá se, že omezení či zrušení prodeje suvenýrů nemůže
zoologické zahradě přinést vážné ekonomické ztráty, avšak například v roce 2007
získala pražská zoologická zahrada za prodej propagačních předmětů 296 000 Kč.4
Teroristický útok se vzetím rukojmích je v případě zoologické zahrady proveditelný
velmi obtížně, avšak za zcela nemožný ho považovat nelze. Obsazeny by mohly být
restaurace, uzavřené pavilony či správní budovy.
Zoologická zahrada se může také stát vhodným místem pro atentát na domácího či
zahraničního politika či jinou společensky významnou osobu. Zabezpečit prostor je
GANOR, Boaz. The Rationality of the Islamic Radical Suicide Attack Phenomenon. s. 9.
Sebevražedný útok na Srí Lance si vyžádal nejméně 9 obětí [online].
Výroční zpráva 2007 : Ekonomická zpráva [online].
v zoologické zahradě zcela mnohem obtížnější než například v kongresovém centru
či na náměstí.
Důvodem útoku na návštěvníky zoologické zahrady nemusí být pouze tradiční politické
či náboženské motivy, ale také ochrana práv zvířat. V takovém případě se jedná
o tzv. ekoterorismus. Samotné vymezení pojmu ekoterorismus je problematické,
protože je možné ho definovat čtyřmi různými způsoby. Nejobecněji je možné tento
pojem použít pro označení terorismu vázaného na environmentální témata. Užší
definice pak v prvním případě pojednává o ekologické motivaci k terorismu, kdy jde
o boj za životní prostředí či jeho součásti. V druhém případě lze pojem ekoterorismus
použít pro zcela opačný jev, kdy se životní prostředí stává terčem teroristů, kteří chtějí
zastrašit určitý subjekt, zpravidla stát a jeho občany. Jako ekoterorismus však lze
označit i celkové poškozování životního prostředí či útoky proti ochráncům přírody.5
Přestože v případě útoků na zvířata jsou mnohem běžnější útoky psychicky narušených
jedinců jako například v případě ženy, která v pražské zoologické zahradě krmila
zvířata chlebovými kuličkami, v nichž byly ukryté střepy6, nelze vyloučit ani
promyšlený teroristický útok zaměřený proti zvířatům. Napadení bezbranných tvorů by
vyvolalo značnou mediální pozornost, jejíž získání bývá jedním z hlavních motivů
činnosti teroristů.
V červnu roku 2009 byl v ústecké zoologické zahradě napaden její nejstarší obyvatel,
aligátor Libor. Ošetřovatelé v jeho výběhu nalezli dlažební kostky a železné cedule.
Podle ošetřovatelky se lidé snažili aligátora zřejmě vyprovokovat k pohybu nebo ho
zranit. Stejný aligátor byl již jednou před několika lety napaden železnou mříží.7
S útoky na svá zvířata se v roce 2007 potýkala i pražská zoologická zahrada, když
ve výběhu goril ošetřovatelé našli jablka se zapíchanými hřeby. Přibližně rok a půl před
tímto incidentem bylo ovoce s hřebíky nalezeno ve výběhu antilop. V prvním případě
zoologická zahrada nikoho neupozornila z obavy, že by zveřejnění mohlo inspirovat
pachatele k horším skutkům. Podle zástupců zoologické zahrady jsou kromě
kamerového systému nejúčinnější formou ochrany zvířat návštěvníci zoologické
zahrady, kteří mohou jakékoli podezřelé chování a předměty nahlásit zaměstnancům.8
Problémy s napadením zvířat v zoologických zahradách nejsou pouze záležitostí České
republiky, ale i zahraničí, jak dokazuje případ tří zabitých pštrosů emu ze zoologické
zahrady v Rockhamptonu v australském Queenslandu, který se udál v roce 2004.9 Jako
další příklad selhání bezpečnosti lze uvést krádež osmi kosmanů ze zoologické zahrady
v Kalkatě v srpnu 2009.10 Alice Springs Reptile Centre v australském Severním teritoriu
spoléhalo na zabezpečení senzory, které však pravděpodobně nedokázaly zaznamenat
přítomnost sedmiletého chlapce, který následně zabil 13 chovaných zvířat v hodnotě
více než tři tisíce liber a nakrmil jimi krokodýla.11
MAREŠ, Miroslav. Ekoterorismus v České republice. s.1-2
Návštěvníci zoo ukamenovali medvěda [online].
NOVÁK, Tomáš. Aligátor čelil brutálnímu útoku.
RICHTER, Milan. Za útok na gorily trestní oznámení.
Zoo security bolstered after emu killings [online].
The Times of India. Forest minister promises revamp of zoo security [online].
BATTY, David. Australian boy feeds zoo animals to crocodile.
Možnost krádeže zvířat ze zoologických zahrad, jejich zranění či zabití svědčí
o možnosti nepovolaných osob dostat se prostoru zoologické zahrady, a tedy i možnosti
provedení teroristického útoku.
Výše uvedené příklady nejsou považovány za teroristický útok, avšak jeho
mechanismus by mohl být shodný či velmi podobný, zřejmě jen ve větším rozsahu.
Zvířata mohou být zabita či zraněna otráveným zdrojem vody, potravou, v zoologické
zahradě může být založen požár nebo zvířata mohou být například zastřelena. Zejména
mediálně známá zvířata představují lákavý terč pro teroristy. Příkladem celosvětově
proslulého zvířete je lední medvěd jménem Knut z berlínské zoologické zahrady, který
je velkým lákadlem pro turisty.12
Druhou možností napadení zoologické zahrady v přímé souvislosti se zvířaty je zásah
radikálních ekologických aktivistů, kteří považují chov zvířat v zoologické zahradě za
způsob jejich týrání a mohli by se pokusit zvířata osvobodit. Vypuštění do volné přírody
by však pro zvířata mělo katastrofální následky.
Podobných aktivit se již ekologičtí radikálové v České republice dopustili, nikoli však
v zoologické zahradě. Jejich terčem se stala například kožešinová farma ve Vítějevsi
na Svitavsku, kdy rozstříhali na několika místech oplocení farmy a vypustili z klecí více
než třináct set lišek a norků. Některá zvířata se povedlo chovateli odchytit, byla však ve
velmi špatném stavu a desítky z nich bylo nutné utratit. Mnoho z nich ve volné přírodě
zemřelo hlady, protože nebyla zvyklá lovit si potravu, jiná se stala obětí psů či prožitého
stresu.13 K útoku na farmu se přihlásila jedna ze skupin hlásící se k ideologii Animal
Liberation Front (ALF).14
K ekoteroristickým skupinám bojujícím za životní prostředí patří mimo Animal
Liberation Front také Earth Liberation Front (ELF) či Earth First!. Podle odhadů
americké FBI spáchaly ALF a ELF v rozmezí let 1996 až 2001 na území Spojených
států amerických více než 600 kriminálních činů a způsobily škodu přesahující
43 milionů USD. Jako nejničivější praktiku používají žhářství, kdy vybrané objekty
zapalují pomocí improvizovaných zápalných zařízení opatřených jednoduchými ale
efektivními časovači.15 Akce těchto skupin nezahrnují násilí vůči lidem, je tedy nutné
v rámci ekoterorismu akceptovat kategorii násilí proti majetku.16
Útok na vybavení zoologické zahrady může proběhnout ve formě poškození nebo
zničení pavilonů, výběhů ale i správních budov s kancelářemi. Terčem se mohou stát i
jednotliví zaměstnanci zoologické zahrady, jejich rodiny a soukromý majetek. Mohou
se setkat i s výhružkami, vydíráním či pokusem o fyzickou likvidaci, záleží na tom, zda
ekologičtí radikálové budou ochotni zranit nebo zabít lidskou bytost či nikoliv.
SENKOVÁ, Zita. Prospěšná Knutomanie.
FLÁŠAR, René. Norky a lišky vypuštěné z klecí čeká v přírodě smrt.
Stovky norků a lišek na svobodě hynou [online].
The Threat of Eco-Terrorism [online].
MAREŠ, Miroslav. Ekoterorismus v České republice. s.1-2
V médiích se například v roce 2007 objevovaly stížnosti na zacházení se zvířaty
v brněnské zoologické zahradě.17 Je tedy zřejmé, že takové problémy jsou ve
společnosti veřejně známy a řešeny a není vyloučeno, že radikální skupiny by mohly
sáhnout k násilným prostředkům ve snaze docílit nápravy.
Začátkem srpna 2009 zapálili radikální ochránci zvířat loveckou chatu v rakouském
Bachu patřící výkonnému řediteli švýcarského farmaceutického koncernu Novartis
Danielu Vasellovi. K útoku se přihlásila organizace odpůrců testů na zvířatech MFAH
(Militant Forces against Huntingdon Life Science). O týden dříve radikální aktivisté
poškodili hrob Vasellovy rodiny na hřbitově ve švýcarském Churu. Ochránci zvířat
Vasellovi hrozili dalšími útoky, pokud Novartis nepřeruší veškeré kontakty
s laboratořemi v britském Huntingdonu, kde se provádí pokusy na zvířatech. Terčem
útoků se v poslední době stali i další pracovníci švýcarské farmaceutické společnosti po
celé Evropě.18
O nedostatečném zabezpečení zoologických zahrad svědčí například případ z plzeňské
zoologické zahrady, který se stal v červenci roku 2009, kdy byly odcizeny dvě samičky
lvíčků zlatohlavých a pár kosmanů zakrslých. Podle zaměstnance zoologické zahrady ke
krádeži došlo tak, že se pachatel buď ukryl v poměrně značně zarostlé části botanické
zahrady a počkal na soumrak, a nebo přelezl plot. Podobná krádež se v zoologické
zahradě stala již přibližně rok před tímto incidentem. Tehdy se z areálu ztratili malí
klokani. V zoologické zahradě fungovala v té době bezpečnostní služba, kdy dva strážci
procházeli areál. Jednotlivé pavilony jsou kódované. Avšak podle slov zaměstnance
zahrady je velký přírodní park o rozloze 21 hektarů s botanickou zahradou nemožné
Poněkud netypickým útokem na zoologickou zahradu může být napadení její
počítačové sítě i webových stránek poskytujících nejrůznější služby návštěvníkům
a lidem, kteří se o činnost zoologické zahrady zajímají. Zoologickou zahradu
v americké Atlantě navštíví ročně okolo 600 000 lidí, má 200 zaměstnanců, provádí
rozsáhlý výzkum několika nejohroženějších živočišných a rostlinných druhů a jako
každá zoologická zahrada samozřejmě nabízí zábavné a vzdělávací programy pro
veřejnost. Jako nezbytnou součást svého fungování používá internet a nejrůznější druhy
výpočetní techniky od počítačů po satelitní telefony. Zaměstnanci pomocí internetu
například objednávají potravu pro zvířata a jiné nezbytnosti pro provoz. Síť se tak stává
přitažlivým cílem pro narušitele. Zoologická zahrada nechala provést případovou studii,
která odhalila mnoho pokusů o průnik do její sítě, a následně proto zvýšila svoji
počítačovou bezpečnost.20
Zoologické zahrady by měly zvážit nejen opatření na ochranu chovaných živočichů
před návštěvníky, kteří se je snaží ukrást, zranit či zabít, nebo opatření k zajištění
pořádku v zoologické zahradě a bezpečnosti návštěvníků před zraněním chovanými
zvířaty, ale také bezpečnostní opatření proti možnému teroristickému útoku. Vzhledem
Lidé ze zoo: Naše zvířata trpí [online].
Ochránci zvířat útočí. Zapálili dům šéfa Novartisu [online].
Z plzeňské zoo někdo ukradl vzácné opice [online].
Zoo Atlanta installs an IBM Proventia Network Multi-Function Security system to guard against
Internet threats and spam [online].
k velmi nízké pravděpodobnosti teroristického útoku na zoologickou zahradu
představuje většina bezpečnostních opatření ekonomicky neúnosné řešení. Je
samozřejmé, že žádný potenciální cíl nemůže být zcela dokonale zabezpečen proti všem
možným variantám útoku. Následující výčet doporučených bezpečnostních opatření, je
proto myšlen jako čistě teoretický koncept, který by se realizoval pouze v případě, kdy
by riziko teroristického útoku bylo výrazně vyšší než je tomu v současné době.
Jako možná doporučení protiteroristických opatření lze uvést například průhledné
odpadkové koše, které předcházejí možnému umístění nástražného výbušného zařízení,
nebo automaty pití či občerstvení s upraveným vrškem, na který nelze nic položit.
Zaměstnanci by měli být prověřeni, zda nejsou napojeni na radikální skupiny či s nimi
nesympatizují. Značná pozornost by měla být věnována bezpečnosti potravin
prodávaných v zoologické zahradě a také suvenýrům, které by mohly být sabotovány.
A nelze opomenout i dostatečná opatření pro bezpečnost dat a výpočetní techniky.
V případě velmi vysokého nebezpečí teroristického útoku ohlášeného zpravodajskými
službami by bylo vhodné u vstupu do zoologické zahrady umístit bezpečnostní rámy
a detektory kovů, jaké se používají na letištích. Možné by bylo použít i hlídky se psy
cvičenými na hledání výbušnin. Před vstup do zoologické zahrady, u kterého se při
vysoké návštěvnosti tvoří fronty, lze umístit zpomalovací pruhy a betonové sloupky,
které by zabránily útoku s pomocí auta naloženého výbušninami. Vhodné by bylo
i posílení bezpečnostního kamerového systému a instalování fotobuněk v okolí
zoologické zahrady sloužících k odhalení případného narušitele.
Každá zoologická zahrada by také měla zpracovat krizový plán pro možnost
teroristického útoku a důkladně s ním seznámit všechny zaměstnance. Velmi důležité je
i poučení návštěvníků, aby zaměstnancům zahrady hlásili veškeré podezřelé činnosti či
předměty viděné během své návštěvy v zoologické zahradě. Poučení návštěvníků
prostřednictvím informačních letáků či tabulí se zdá být poměrně levným
bezpečnostním opatřením, které však může přinést důležité výsledky.
Zoologické zahrady představují poměrně snadný terč pro teroristický útok. Zaútočit
mohou teroristé s běžnou politickou či náboženskou motivací, ale stejně tak radikální
environmentalisté bojující za práva zvířat a záchranu životního prostředí. Útokem
mohou být ohroženi návštěvníci, zaměstnanci, chovaná zvířata ale i budovy a vybavení
zoologické zahrady. Napadení jedné skupiny bude mít pravděpodobně dopad a vedlejší
efekt i na ostatní.
Zoologické zahrady zaměřují svá opatření zejména na zajištění bezpečnosti návštěvníků
s hledem na chovaná nebezpečná zvířata, na prevenci krádeží zvířat a zabránění jejich
zranění či zabití. Bezpečnostní opatření by měla i přes zjevnou finanční náročnost být
v zájmu bezpečnosti návštěvníků, zaměstnanců i chovaných živočichů zesílena
a zmodernizována i směrem k možnosti teroristického útoku. Je zřejmé, že jednorázové
zavedení finančně náročných protiteroristických opatření není pro zoologické zahrady
únosné. Avšak v dlouhodobém výhledu by zavedení protiteroristických opatření mělo
být zejména pro velké zoologické zahrady důležitou otázkou. Vzhledem ke skutečnosti,
že obavy z teroristických útoků v České republice reálně existují, neměla by být
pravděpodobnost napadení zoologické zahrady jako potenciálního terče útoku
BATTY, David. Australian boy feeds zoo animals to crocodile. Guardian
[online]. 2008. [cit. 2009-08-15]. Dostupný z WWW:
ČTK. Sebevražedný útok na Srí Lance si vyžádal nejméně 9 obětí [online]. c2009
[cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: <>.
Deník Právo. Stovky norků a lišek na svobodě hynou [online]. c2000-2009 [cit.
2009-06-04]. Dostupný z WWW:
FLÁŠAR, René. Norky a lišky vypuštěné z klecí čeká v přírodě smrt [online].
c2003-2008 [cit. 2009-06-17]. Dostupný z WWW:
IBM. Zoo Atlanta installs an IBM Proventia Network Multi-Function Security
system to guard against Internet threats and spam [online]. 2007, 12. 11.2007
[cit. 2009-08-15]. Dostupný z WWW: <>.
JIROUŠEK, Vladislav T., et al. Zoologické zahrady České republiky a jejich
přínos k ochraně biologické rozmanitosti. [s.l.] : Ministerstvo životního prostředí,
2005. 52 s. Dostupný z WWW:
e/zoo.pdf>. ISBN 80-7212-362-9.
Lidé ze zoo: Naše zvířata trpí [online]. 2007, 11. 06. 2007 [cit. 2009-08-14].
Dostupný z WWW: <>.
MAREŠ, Miroslav. Ekoterorismus v České republice. Rexter [online]. 2004, roč.
2004, č. 1 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z www:
<>. ISSN 1214-7737.
MAREŠ, Miroslav. Ekoterorismus v České republice. Rexter [online]. 2004, roč.
2004, č. 1 [cit. 2009-08-20]. Dostupný z WWW:
<>. ISSN 1214-7737.
Návštěvníci zoo ukamenovali medvěda [online]. c2003-2008 , 13.08.2003 [cit.
2009-08-14]. Dostupný z WWW:
NOVÁK, Tomáš. Aligátor čelil brutálnímu útoku [online]. 2009 [cit. 2009-08-13].
Dostupný z WWW: <>.
Ochránci zvířat útočí. Zapálili dům šéfa Novartisu. Týden. 6.8.2009. Dostupný
z WWW: <>.
RICHTER, Milan. Za útok na gorily trestní oznámení [online]. c2009 [cit. 200908-13]. Dostupný z WWW: <>.
SENKOVÁ, Zita. Prospěšná Knutomanie [online]. c2006-2009, 2. 5. 2007 [cit.
2009-08-14]. Dostupný z WWW: <>.
[15] The Threat of Eco-Terrorism [online], Testimony of James F. Jarboe, Domestic
Terrorism Section Chief, Counterterrorism Division, FBI Before the House
Resources Committee, Subcommittee on Forests and Forest Health February 12,
2002, Federal Bureau of Investigation, 2002 [cit. 2009-08-07]. Dostupný z www:
[16] The Times of India. Forest minister promises revamp of zoo security [online].
c2009 , 13.8.2009 [cit. 2009-08-15]. Dostupný z WWW:
[17] Z plzeňské zoo někdo ukradl vzácné opice. České noviny. 22.7.2009. Dostupný
z WWW: <>.
[18] Zoo Praha. Výroční zpráva 2007 : Ekonomická zpráva [online]. c2008 [cit. 200906-10]. Dostupný z WWW: <>.
[19] Zoo security bolstered after emu killings [online]. 2004, 26.1.2004 [cit. 2009-0815]. Dostupný z WWW:
We would like to consider the quality of environment as a determinative factor which
could influence the quality of human life. Human has also negative influence to the
quality of environment, by anthropogenic activities. Environmental risks which rose
from anthropogenic activities presents the wide-spectrum of problems. Environmental
risks have all-society character, as well as regional. In the Slovak republic, they are
localized by reduced quality of environment, in the polluted regions. The main aim
of this paper is to refer to probable environmental risks and refer to need of support
of environmental safety, in the chosen polluted region of Zemplín (with exhalation
resource powerplant EVO Vojany).
Environmentálna bezpečnosť je stav prostredia, v ktorom hospodárske činnosti
spoločnosti a ekologický systém na seba pôsobia trvalo udrţateľným spôsobom.
Environmentálna bezpečnosť sa prejavuje tým, ţe jednotlivci majú dostatočný prístup
ku všetkým prírodným zdrojom, ţe v spoločnosti existujú mechanizmy na prevenciu,
odstraňovanie, prekonanie kríz, či negatívnych javov prejavujúcich sa v ţivotnom
prostredí. Na úroveň environmentálnej bezpečnosti vplýva mnoho faktorov, ale jedným
z rozhodujúcich je obyvateľstvo a jeho environmentálne povedomie, ktoré môţe
stimulovať k zvyšovaniu environmentálnej bezpečnosti, alebo môţe napomôcť
formovať environmentálnu bezpečnosť, v tých oblastiach, v ktorých pociťuje zvýšené
environmentálne riziká. Dosiahnutie environmentálnej bezpečnosti v spoločnosti
i v prostredí, znamená dosiahnutie stavu, kedy sú minimalizované riziká a ohrozenia
vyplývajúce z poškodenia prostredia, spôsobené či uţ prírodnou, alebo antropogénnou
činnosťou, alebo ich synergiou.
Environmentálna regionalizácia Slovenska, podľa Slovenskej agentúry ţivotného
prostredia (SAŢP), predstavuje prierezový zdroj informácií o stave ţivotného prostredia
a odráţa diferencovaný stav prostredia v rôznych častiach územia SR. V regiónoch
Slovenska bol zaznamenaný značne odlišný stav zaťaţenia jednotlivých zloţiek
ţivotného prostredia a taktieţ sa v nich v rôznej miere prejavujú rizikové faktory. Tieto
vplyvy, záťaţe či riziká, majú (popri rôznorodosti prírodných procesov) predovšetkým
antropogénny pôvod. V procese environmentálnej regionalizácie sa v rámci uceleného
súboru vybraných environmentálnych charakteristík, podľa vopred zvolených kritérií
a postupov hodnotí ţivotné prostredie a vplyvy naň a v rámci tohto procesu boli
vyčlenené regióny s určitou kvalitou, alebo ohrozenosťou ţivotného prostredia a to
formou analýz za jednotlivé zloţky (i rizikové faktory) ţivotného prostredia a na
základe čiastkových syntéz v rámci samotnej kvality ţivotného prostredia sú
identifikované environmentálne najviac zaťaţené oblasti. Územia v 5. stupni s najviac
narušeným ţivotným prostredím predstavujú jadro jednotlivých zaťaţených oblastí
a k tomuto jadru boli pričlenené aj územia (najmä) v 4. stupni kvality ţivotného
prostredia s prihliadnutím a akceptovaním ich geomorfologických, hydrologických
a iných relevantných kritérií. Prvú priestorovú diferenciáciu Slovenska, podľa
environmentálnych charakteristík predstavuje „Ekologický generel Slovenska“ (v tom
čase Slovenska, ako súčasti ČSSR), spracovaný v roku 1985. Jeho cieľom bolo
vymedziť tie oblasti, ktoré sú z ekologického hľadiska relatívne bezproblémové a na
druhej strane vyčleniť oblasti zaťaţené, ohrozené a kde sa prejavujú najvýraznejšie
problémy a environmentálne riziká v oblasti ţivotného prostredia a jeho zloţiek. Takto
realizovaná priestorová diferenciácia vyústila do stanovenia:
 15 – tich regiónov s nepriaznivými ekologickými podmienkami,
 miest Slovenska, s najvyšším výskytom negatívnych ekologických
faktorov (Bratislava a 19 ďalších miest Slovenska),
 líniovej siete koridorov nepriaznivých ekologických vplyvov (oblasti
pozdĺţ dopravných línií a znečistených vodných tokov),
 regiónov (územných oblastí) ekologickej stability na území Slovenska.
Základným cieľom takto realizovanej priestorovej diferenciácie a vymedzenia týchto
oblastí bolo poukázať na územia, ktoré sú postihnuté, resp. ktoré sú ekologicky
nestabilné, zo zlým ekologickým stavom, s prejavujúcim sa ohrozením prírody,
prírodných zdrojov a ţivotného prostredia, či jeho jednotlivých zloţiek, aby sa následne
mohlo prikročiť k eliminovaniu zdrojov ekologickej nestability, resp. stresových
faktorov a environmentálnych rizík v ţivotnom prostredí. V konečnom dôsledku má
táto priestorová diferenciácia viesť k diferencovanej starostlivosti o ţivotné prostredie,
k zlepšovaniu existujúceho environmentálneho stavu a k environmentálnej bezpečnosti.
Zabezpečenie tohto cieľa je aktuálne aj v súčasnosti. Hodnotenie úrovne kvality
ţivotného prostredia a jeho zloţiek sa zakladá na analýze krajinárskej a urbanistickej
vhodnosti. Medzi vybrané činitele hygienickej vhodnosti, ktoré sa zohľadňujú, boli
začlenené nasledovné:
 znečistenie ovzdušia oxidom siričitým,
 znečistenie polietavým prachom,
 znečistenie inými plynnými škodlivinami,
 znečistenie zápachom poľnohospodárskeho pôvodu,
 znečistenie zápachom priemyselného pôvodu,
 hluk z pozemnej dopravy a hluk z leteckej dopravy.
Ţivotné prostredie bolo takýmto spôsobom diferencované na:
 hygienicky vhodné prostredie – prostredie, ktoré v plnom rozsahu spĺňa
poţiadavky na kvalitu ţivotného prostredia, môţme ho hodnotiť ako
environmentálne bezpečné
 hygienicky nevhodné prostredie – prostredie, ktoré nevyhovuje
hygienickému štandardu, kladenému na kvalitu ţivotného prostredia, ktoré
má preukázateľne negatívny vplyv na ľudský organizmus a v ktorom sa
v rôznej miere prejavujú environmentálne riziká.
Na tomto základe, v období rokov 1992 – 1993 v rámci prác na Stratégii štátnej
environmentálnej ekonomiky Klinda, J. a kolektív vyčlenili na území Slovenska
9 zdravotne závadných (ohrozených) oblastí. [11]
V Slovenskej republike je po aktualizácii evidovaných osem zaťaţených oblastí,
v ktorých je vykazovaná zníţená kvalita jednotlivých zloţiek ţivotného prostredia,
spôsobená predovšetkým antropogénnou činnosťou. Môţme konštatovať, ţe sú to
oblasti, v ktorých sa prejavujú environmentálne riziká. Problémové regióny vykazujú
rôzne známky poškodenia prostredia, čo sa končenom dôsledku prejavuje aj na zníţenej
kvalite ţivota obyvateľstva a jeho zdraví. Podľa hodnotení kvality jednotlivých zloţiek
prostredia vyčlenila SAŢP ako problémové, nasledovné regióny:
 Bratislavská zaťaţená oblasť,
 Dolnopovaţská zaťaţená oblasť,
 Ponitrianska zaťaţená oblasť,
 Pohronská zaťaţená oblasť,
 Jelšavsko – lubenícka zaťaţená oblasť,
 Rudniansko – gelnická zaťaţená oblasť,
 Košicko - prešovská zaťaţená oblasť,
 Zemplínska zaťaţená oblasť.
Vplyvov antropogénnych činností na kvalitu prostredia a zároveň ich vplyvom na
výskyt environmentálnych rizík v daných oblastiach, sa budeme ďalej zaoberať len vo
vybranom ohrozenom regióne a to v Zemplínskej zaťaţenej oblasti. Priblíţime
si potenciálne environmentálne riziká a vplyvy exhalačného zdroja EVO Vojany na
kvalitu prostredia a environmentálnu bezpečnosť v regióne.
Región Zemplín je jednou z ôsmich vymedzených problémových oblastí z hľadiska
poškodenia zloţiek ţivotného prostredia. Ani po zmenách v environmentálnej
regionalizácii sa ohraničenie tohto regiónu výrazne nezmenilo. Ohrozená oblasť
(Strednozemplínska, Stredný Zemplín, Zemplínska) sa nachádza na východnom
Slovensku, je ohraničená mestami Vranov nad Topľou, Humenné a Michalovce, ktorej
jadro tvorí Stráţske. Juţným smerom je koncentrovaná na územie Trebišova a Vojan.
V súčasnosti tento región predstavuje územie o šírke cca 18 aţ 24 km a dĺţke okolo
60 km v smere zo severu na juh cez priestor Východoslovenskej níţiny. Zasahuje do
štyroch okresov - Michalovce, Humenné, Trebišov a Vranov nad Topľou, kde ţije
pribliţne 240 000 obyvateľov. Nachádza sa na území dvoch krajov – Košického (83 %
územia) a Prešovského (17 %). V Zemplínskej oblasti sú za najzávaţnejšie zdroje
poškodzujúce ţivotné prostredie a negatívne vplývajúce na environmentálnu
bezpečnosť povaţované Elektrárne Vojany (EVO), ale environmentálne riziká
predstavujú aj staré environmentálne záťaţe z chemickej produkcie Chemko, a.s.,
Stráţske, či Chemesu Humenné a pod. Pre priblíţenie vplyvov exhalačného zdroja na
krajinu a ľudské zdravie budeme ďalej posudzovať len exhalačný zdroj EVO.
Závod Elektrárne Vojany (EVO), pozostáva z dvoch energetických výrobní: EVO I
(6 x 110 MW) a EVO II (6 x 110 MW). Tepelná elektráreň je lokalizovaná vo
Východoslovenskej níţine v blízkosti ukrajinských hraníc, čo umoţňuje výhodnú
dostupnosť inputov, vyuţitím širokorozchodnej trate, ako aj zabezpečenie zdrojov
chladiacej vody (rieka Laborec). Tieto základné lokalizačné faktory, ako aj prírodné
podmienky níţiny (dobré rozptylové podmienky) podnietili situovanie elektrárne práve
do regiónu Stredný Zemplín. EVO sú najväčšími elektrárňami na fosílne palivá v rámci
Slovenska. EVO I pouţíva ako palivo poloantracitové uhlie z Ukrajiny a Ruska. EVO II
vyuţíva ako palivo zemný plyn resp. ťaţké vykurovacie oleje.
Dôleţitú úlohu v lokalizačnom procese zohrali aj ďalšie faktory:
kvalita infraštruktúry (blízkosť významného ţelezničného uzla –
širokorozchodná trať, prekládková ţelezničná stanica Čierna nad
vhodné prírodné podmienky (Východoslovenská níţina),
zvyšujúca sa energetická náročnosť národného hospodárstva (ale aj
zvyšujúca sa energetická náročnosť jednotlivých regiónov, vrátane
regiónu Zemplín),
diverzifikácia hospodárskej orientácie regiónu a potreba zvýšenia
zamestnanosti obyvateľstva (aj v iných nepoľnohospodárskych
potreba priestorovej diverzifikácie energetických zdrojov, keďţe na
východnom Slovensku sa nenachádza významný zdroj výroby energie
(okrem vodných elektrární),
moţnosť ďalšieho rozšírenia elektrární a pod.
Elektrárne pracujú v elektrizačnej sústave v základnom, pološpičkovom a špičkovom
reţime. Dôleţitým prínosom EVO je široký rozsah regulačného výkonu predovšetkým
blokov výrobne EVO II a obnovených blokov č. 5 a č. 6 EVO I. Svojím výkonom
1320 MW predstavujú pribliţne 20 % inštalovaného výkonu Slovenských elektrární,
a.s.. EVO II predstavuje regulačnú elektráreň, ktorej výrobne bloky sa zaraďujú do
prevádzky v prípade plánovaných, alebo neplánovaných výpadkov na iných zdrojov.
Zvýšené poţiadavky na dodrţiavanie legislatívy v oblasti ochrany ovzdušia,
nevyhnutnosť modernizácie a zvýšenia ekonomiky prevádzky existujúcich výrobných
zariadení viedla v rokoch 1997 – 2001 k realizácii rozsiahleho programu obnovy
a rekonštrukcie EVO. Rozhodujúce investičné projekty – odsírenie a denitrifikácia
blokov č. 1 a 2 EVO I, obnova blokov č. 5 a 6 EVO I a výmena horákov EVO II za
nízkoemisné umoţnili celkové zníţenie produkcie NOx, SOx a tuhých znečisťujúcich
látok (TZL). Na všetkých upravených blokoch v EVO boli nainštalované kontinuálne
monitorovanie zariadenia emisií znečisťujúcich látok. Napriek relatívnemu poklesu
emisií hlavných znečisťujúcich látok SO2, NOx a C ostávajú elektrárne aj naďalej
dominantným znečisťovateľom ovzdušia v lokálnych podmienkach, a to v absolútnych
mnoţstvách, ako aj v relatívnych mnoţstvách emisií vo vzťahu k iným zdrojom
znečistenia. V roku 2005 bol spustený projekt kontinuálneho monitorovania kvality
ovzdušia v okolí EVO. Údaje o hodnotách PM10 (jemné prachové častice), SO2, NOx sú
a Slovenskému
hydrometeorologickému ústavu.
Jún 2008
B11 + B12
B11 + B12
B11 + B12
Január 2008
Október 2007
Tabuľka 1
Vplyv EVO na životné prostredie – emisie (v tonách)
Zdroj: EVO Vojany
Poznámka: bloky B13 a B14 odstavené v prevádzky k 31.12.2006
Ako vyplýva z tabuľky 1, v EVO bolo v júni 2008 vyprodukovaných 6,121 t TZL,
81,962 t SO2 a 258,549 t NOX. V danom období to bolo takmer o 21% TZL menej, ako
ich bolo emitovaných v októbri 2007. Emisie SO2 sa tieţ zníţili oproti októbru 2007
v júni 2008 o takmer 36 %. Podobná situácia bola zaznamenaná aj v produkcii NOX
a CO, kedy EVO emitovali v júni 2008 do ovzdušia o 9% menej NOX a o 13% menej
CO, oproti októbru 2007. EVO zapracovaním regulačných a environmentálne
čistenejších technológií sa postupne snaţia eliminovať mieru negatívneho vplyvu na
prostredie (predovšetkým ovzdušie) a zniţovať tak environmentálne riziká, ktoré vníma
najmä obyvateľstvo veľmi citlivo. V súlade s implementáciou smernice Európskeho
parlamentu, bola napr. zaloţená schéma pre obchodovanie s emisnými povoleniami
a výroba elektrickej energie je regulovaná emisnými kvótami skleníkových plynov.
produkcia TZL, SO2, NOx
1, 4
hlavné vstupy
do výroby
(uhlie apod.)
3, 4
4, 5
hlavné výstupy
z výroby
(výroba elektrickej
energie apod.)
1, 3, 4, 5
1, 3, 4, 5
1, 3, 4, 5
Obrázok 1
Potenciálny vplyv EVO Vojany na ľudské zdravie a región
Zdroj: vlastné spracovanie (Huttmanová, E., 2009)
1. Hlavnou činnosťou EVO sa do ovzdušia dostávajú emisie SO2, NOx a tuhé
znečisťujúce látky (TZL), ktoré sa následne chemickými reakciami v ovzduší môţu
transformovať na iné chemické zlúčeniny a byť zároveň translokované vplyvom
poveternostných podmienok aj na väčšie vzdialenosti. Následne cez zráţky
dostávajú na povrch Zeme, do vodných zdrojov, do pôdy a imisie tak vplývajú na
poľnohospodársku produkciu daného regiónu i na jeho celkovú environmentálnu
bezpečnosť. Okrem uvedeného majú negatívny vplyv aj priamo na ľudské zdravie,
keďţe sa cez respiračný systém ľudského tela dostávajú priamo do organizmu.
2. EVO pre svoju činnosť spotrebúvajú vodu, ktorú odčerpávajú z vodného zdroja
Laborec, čím odčerpávajú prírodné zdroje a je to aj priamy zásah prírodného
prostredia regiónu.
3. Voda je spotrebovávaná vo výrobnom procese, predovšetkým na chladiace účely, je
upravovaná, oteplená a takto upravená sa spätne, ako odpadová voda dostáva do
prostredia, čo má za následok znečisťovanie povrchových vôd, ale aj moţné
následné zasoľovanie pôdy a vplyv na poľnohospodársku produkciu, región i ľudské
4. Hlavná činnosť EVO sa spája aj s produkciou odpadov v rôznych formách, s ich
skladovaním a manipuláciou, či uţ ide o ropné produkty, oleje, chemické látky, či
nebezpečné látky, predstavujúce potenciálne environmentálne riziká. Pri nakladaní
s odpadmi, pri ich skladovaní a manipulácii s nimi hrozí riziko ich úniku do
ovzdušia, vôd, či pôdy, čo môţe spôsobiť kontamináciu jednotlivých zloţiek
ţivotného prostredia a existuje tu aj riziko ohrozenia ľudského zdravia cez
potravový reťazec, ako aj priame ohrozenie ľudského zdravia.
5. Samotná prevádzka tepelnej elektrárne EVO vplýva na región, na krajinu (napr. uţ
samotným záberom poľnohospodárskej pôdy a teda vylúčením jej vyuţitia na iné
napr. poľnohospodárske účely) i ľudské zdravie napr. produkciou hluku, prašnosťou
a samotnou lokalizáciou v danom regióne.
Prevencia environmentálnych rizík má dve dimenzie a to ekonomickú a sociálnu.
Ekonomická dimenzia sa spája s minimalizáciou vzniku škôd z poškodenia ţivotného
prostredia. Sociálna dimenzia vyjadruje skutočnosť, ţe environmentálne riziká majú
dopad na kvalitu ţivota obyvateľov. Istým riešením minimalizácie škôd z poškodenia
ţivotného prostredia a zníţenia kvality ţivota je uplatňovanie environmentálne
vhodnejších technológií. Technologické know-how vyústi do zniţovania moţností
vzniku environmentálnych rizík. Táto forma prevencie je povaţovaná za najúčinnejšiu,
ale pritom značne finančne náročnú [10]. Environmentálne investície a financovanie
environmentálnych projektov z ekonomického hľadiska predstavuje pre podnik
dlhodobé a náročné investície, preto je nutné ich dôsledné naplánovanie tak z hľadiska
ich vhodnosti, ako i budúcich prínosov. V mnohých prípadoch sa pre environmentálne
investície vyuţíva princíp projektového financovania [1],[2].
V súvislosti s ochranou ovzdušia, zmiernením negatívnych dopadov na ţivotné
prostredie, elimináciou environmentálnych rizík a pre posilnenie environmentálnej
bezpečnosti v regióne Elektrárne Vojany zrealizovali viacero investično –
akcií, ktoré mali vplyv na zníţenie mnoţstiev emisií
vyprodukovaných a vypustených do ovzdušia, ako to vyplýva aj z tabuľky 1.. Išlo
o nasledovné konkrétne opatrenia vedúce k zníţeniu environmentálnych rizík v danej
 vybudovanie odsírenia na princípe mokrej vápencovej výpierky na koltoch,
 vybudovanie nekatalickej redukcie na zniţovanie emisií NOX do ovzdušia na
 rekonštrukcia blokov 5 a 6 so zavedením fluidného spaľovania s odsírením,
 inštalácia nízko emisných horákov oxidov dusíka,
inštalácia deviatich kontinuálnych emisných monitorovacích systémov pre
transparentné preukazovanie úrovne znečistenia.
Elektrárne Vojany majú vypracované zásady prístupu k ţivotnému prostrediu cez
environmentálnu politiku spoločnosti, čo je ich konkrétnym krokom k posilneniu
environmentálnej bezpečnosti prevádzky elektrárne i krok k celkovej environmentálnej
bezpečnosti v regióne. Potenciálne negatívne vplyvy na prostredie i ľudský organizmus
je moţné práve dôsledným dodrţiavaním týchto zásad značne eliminovať. Spoločnosť
sa preto zaviazala dodrţiavať tieto zásady a princípy v oblasti ochrany ţivotného
prostredia, či jeho jednotlivých zloţiek [12] :
 Chrániť ţivotné prostredie zniţovaním a riadením produkcie odpadov, emisií do
ovzdušia, výpustí znečisťujúcich látok do vôd a pôdy v procese výstavby,
prevádzky a údrţby jadrových a iných zariadení spoločnosti.
 Pokračovať v trende sústavného zlepšovania environmentálneho správania
 Dodrţiavať príslušné environmentálne právne a iné predpisy, ktoré súvisia
s vykonávanými činnosťami a poskytovanými sluţbami.
 Orientovať rozvoj výrobno-technickej základne na také technológie výroby
elektriny a tepla, ktoré zniţujú negatívny environmentálny vplyv.
 Vykonávať činnosti, ktoré umoţňujú úsporné vyuţitie energie a surovín
a podporujú vyuţitie trvalo obnoviteľných zdrojov najmä zvyšovaním podielu
vyuţitia hydroenergetického potenciálu.
 Riadiť výrobu a pouţívať výrobky a sluţby tak, aby sa predišlo váţnej
a nezvratnej environmentálnej degradácii.
 Pravidelne precvičovať postupy havarijnej pripravenosti.
 Sledovať a hodnotiť ukazovatele, ktoré vyjadrujú vplyv prevádzky
energetických zdrojov spoločnosti na ţivotné prostredie a pravidelne
zverejňovať environmentálne informácie.
 Viesť otvorený dialóg s verejnosťou, dotknutými orgánmi štátnej správy
a samosprávy v oblasti ţivotného prostredia.
 Sústavne zvyšovať environmentálne povedomie zamestnancov a spoluprácou
s dodávateľmi a zmluvnými partnermi sa podieľať na systémovom riadení
ochrany ţivotného prostredia.
Akceptácia a implementácia vyššie uvedených základných environmentálnych zásad do
výrobných procesov môţe napomôcť zásadne zníţiť environmentálne riziká v danom
regióne a podporiť proces budovania environmentálnej bezpečnosti. Je však nutné
zabezpečiť aj udrţateľnosť aplikovaných a realizovaných opatrení, keďţe proces
zniţovania negatívnych vplyvov na prostredie, krajinu, či na ľudské zdravie je zloţitým
a dlhodobým procesom, na ktorý vplývajú mnohé faktory, či uţ ekonomické, politické,
regionálne, ale aj sociálne. Ďalej je nutné pripomenúť, ţe implementácia týchto zásad
v spoločnosti EVO je len jedným krokom k eliminácii environmentálnych rizík v tomto
problémovom regióne. Nutnou podmienkou zabezpečenia environmentálnej bezpečnosti
je environmentálna výchova a vzdelávanie, ako aj budovanie a neustále zvyšovanie
environmentálneho povedomia obyvateľstva, ktoré ţije v dotknutom regióne. Poznať
dopady a vplyv exhalačného zdroja na ľudské zdravie je prvým a základným krokom pri
návrhu eliminačných opatrení a hľadaní spôsobov pre zniţovanie environmentálnych
rizík nielen v regióne, ale aj v širšom prostredí.
ADAMIŠIN, P. 2008. Metodologické prístupy hodnotenia environmentálnych
investícií z ekonomického hľadiska. In: Zborník vedeckých prác Katedry
ekonómie a ekonomiky ANNO 2008. Prešov : PU, 2008, s. 8 -14, ISBN 978-809068-798-4.
ADAMIŠIN, P. 2006. Riadenie a financovanie environmentálnych projektov.
Košice: Royal Unicorn, 2006. 135 s. ISBN 80-969181-5-X.
ADAMIŠIN, P. – HUTTMANOVÁ, E. 2008. Manaţment ohrozených oblastí.
Košice : Royal Unicorn, s.r.o., 2008, 159 s. ISBN 978-80-969181-7-1.
BOSÁK, M. – ROVŇÁK, M. – MESÁROŠOVÁ, I. 2004. Bezpečnosť
a environmentálne informačné systémy. In: Management of Manufacturing
Systems 2004, Prešov, 2004. s. 42 – 50. ISBN 80-8073209-4.
LIBERKOVÁ, Lucia - LIBERKO, Igor: Environmental benchmarking and
benefit of performance benchmarking. In: SGEM 2007 : 7th International
Scientific Conference : Modern Management of Mine Producing, Geology and
Environmnetal Protection : 11 - 15 June, 2007, Bulgaria. Sofia : SGEM, 2007.
6 p. ISBN 954918181-2.
CHOVANCOVÁ, J. 2005. Vyhľadávanie nebezpečných zón v regiónoch.
Nitra:SPU, 2005. 171 s. ISBN 80-8069-624-1.
Manaţérstvo environmenálnych aspektov a rizík. Prešov : Vydavateľstvo
Michala Vaška, 2005. 348 s. ISBN 80-969148-4-7.
MAJERNÍK, M. – ROŠKOVÁ, D. – CHOVANCOVÁ, J. 2008. Environmental
management system as a tool for environmental risk prevetion. In: Ekonomika
a management 2008. Brno : Univerzita obrany, 2008. č. 1/2008. s. 28 – 33. ISSN
KRÁLIKOVÁ, Ruţena - PAULIKOVÁ, Alena: Modelling of environment
working factors and life cykle. In: SYM-OP-IS 2006 : Simpozijum
o operacionim istraţivanjima : 33 Symposium on operational research
of domestic and foreign operational researches in the form of coordinated and
organized program prepared for the exchange of scientific results
and experiences in development and application of models and methods
on operational research and other related disciplines : Banja Koviljača, 03.-06.
10. 2006. Beograd : Instirut Mihailo Pupin, 2006. p. 45-48. ISBN 86-82183-072.
ROMANČÍKOVÁ, E. 2008. Environmentálne riziká v SR a moţnosti ich
financovania. Ostrava: VŠB-TU, EF, 2008. 7 s. ISBN
Správa o stave ţivotného prostredia v SR, 2008. Dostupné na internete: [cit. 5.10.2009]
Environmentálna politika. Dostupné na internete:
spolocnost/integ-system-man/zivotne-prostredie. [7.10.2009]
Jaroslav ZELENÝ, Lubomír KROUPA, Jan MAZAL
The article is about authors experiences which were drawn from the searches on
the development of standing operational procedures (SOPs) which are used by military
engineer staff’s members during the process of planning of military engineer tasks. The
focus of attention is about matters which are connected with military engineer
arrangements which should be taken into account in the key areas of military
engineering functions as support of mobility and force protection at the tactical level
(up to brigade battle group). There are useful results from the problem analysis,
methods which were used and for the future, as an example for similar problems
Ţenijní opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk patří v současnosti i pro
následující období k prioritám ţenijního vojska AČR. Tato problematika je aktuální a
velmi výrazně vystupuje do popředí v rámci plnění úkolů ţenijního zabezpečení v misi
UNPROFOR. Od této doby je trvalou součástí plánování činnosti vojsk, zejména ve
spojitosti s nasazením jednotek AČR v zahraničních operacích.
Jedná se tedy o aktuální problematiku a úkoly, které se v oblasti ţenijní podpory
nebojových operací odlišují od úkolů plněných v rámci bojových operací. Na základě
poznatků z praktické činnosti vojsk je zřejmé, ţe zejména v oblasti ţenijních opatření
k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk je potřebné vytvořit dílčí metodiky pro činnost
orgánů velení nejen ţenijního vojska při plánování a realizaci těchto opatření.
K problematice tvorby metodik existuje obecně velmi málo dokumentů a podkladů.
Existují dokumenty o vyhodnocení činnosti jednotek nasazených v zahraničí, které však
hodnotí zpravidla celkové splnění úkolu. Z těchto hodnocení není vyjmuta
a analyzována právě část ţenijních opatření k zabezpečení, přesunu a ochraně vojsk.
Některé aspekty této problematiky jsou k dispozici v obsahu jiţ zpracovaných metodik
(SOP) a to jak v rámci kontingentu AČR, tak zejména v rámci společných jednotek
v rámci NATO. Neexistuje však zatím podrobnější ţenijní vyhodnocení jednotlivých
misí AČR v zahraničí a v podstatě není této problematice ani ze strany ţenijního vojska
věnována náleţitá pozornost.
V rámci přípravy jednotek a štábů je v současné době kladený větší důraz na přípravu
jednotek. Tato skutečnost má za následek, ţe velitelé a štáby neumí správně reagovat na
zmíněnou problematiku, přijmout rozhodnutí a velet. Díky praktickému výcviku malých
jednotek v podstatě dochází k situaci, kdy velitelé těchto jednotek určují způsob řešení
úkolu. Velitelé zpravidla neumí dostatečně zhodnotit a analyzovat danou problematiku a
přijmout odpovídající rozhodnutí. Mají k dispozici jinou úroveň informací a řešení této
problematiky musí zvládat v kontextu těchto informací a konkrétního operačního úkolu.
Plánování ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk je doposud
ponecháno především na národní úrovni. Na alianční úrovni (NATO) není příslušná
metodika plánování těchto opatření zatím k dispozici.
Cílem článku je uvést zkušenosti získané při tvorbě metodik k plánování ţenijních
opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk v operacích v rámci řešení dílčího
úkolu výzkumného záměru Fakulty ekonomiky a managementu.
V oblasti pouţití jednotek a útvarů ţenijního vojska v soudobých a předpokládaných
operacích byly teoreticky rozpracovány problémy související se zvláštnostmi ţenijního
zabezpečení činnosti bojových uskupení vytvářených v rámci Evropské unie (BG EU).
V předcházejícím období řešení bylo rovněţ, jako nezbytné východisko pro řešení
dalších problémů, provedeno sjednocení pojmového aparátu v dané oblasti.
Při výzkumu byly pouţity základní vědecké metody zkoumání, tj. zejména analýza
a syntéza, v oblasti provádění jednotlivých taktických činností a postupů také
komparace se zásadami vyplývajícími z příslušných standardizačních dohod
a aliančních publikací.
V oblasti plnění úkolů ţenijní podpory nasazených jednotek pozemních sil AČR
v rámci mnohonárodních společných operací byla provedena analýza moţných ohroţení
pro nasazené jednotky a aplikovatelných ţenijních opatření k zabezpečení přesunů
a ochrany vojsk pro eliminaci vyhodnocených ohroţení a jejich případných následků.
Analýze byla podrobena zejména charakteristika mnohonárodních operací na podporu
míru, pouţití a činnost ţenijního vojska AČR v mnohonárodních operacích na podporu
míru, cíle výstavby ţenijního vojska v letech 2009-2014, poţadované schopnosti
v jednotlivých oblastech ţenijní podpory, úkoly ţenijního zabezpečení v operacích na
podporu míru, specifika vyplývající z plnění úkolů jednotek ţenijního vojska v operaci
na podporu míru za účasti mnohonárodních sil v oblasti zabezpečení pohybu a ochrany
vojsk, poţadavky na informace (databázi) z prostředí působnosti ŢV (jednotky,
prostředky), postupy při plánování ţenijních opatření, výběr schopností jednotek (tvorba
účelových uskupení, modulů sil a prostředků) k plnění vymezených úkolů a opatření
ţenijního zabezpečení (přesunů a ochrany vojsk) a kalkulace jejich moţností v čase.
Z analýzy skutečností souvisejících s řešením uvedených ţenijních opatření byly
vyvozeny následující závěry:
- tato ţenijní opatření patří k prioritám ţenijního vojska AČR;
- poznatky z mírových operací potvrzují aktuálnost potřeby jejich řešení;
- plánování těchto ţenijních opatření musí být trvale součástí plánování všech
operací a činnosti štábů, zejména DŠ ţen. spec., kteří jsou garanty plánování
těchto ţenijních opatření ve štábech;
- činnost důstojníka štábu (operační postupy při plnění úkolů) vychází
z činnosti (metodiky práce, SOP) štábu (oddělení, střediska, skupiny) při
plánování operace (systém předávání informací – úkoly, signály, hlášení)
a navazuje na činnost nadřízeného stupně velení;
k realizaci uvedených ţenijních opatření se vyčleňují uskupení (moduly,
odřady) ţenijních sil a prostředků;
pouţití těchto sil a prostředků (odřadů) se plánuje ve štábu úkolového
o jejich pouţití rozhoduje velitel úkolového uskupení, pokud tato pravomoc
není přenesena na jiného funkcionáře jako je například velitel uskupení
ţenijních sil
a prostředků;
významnou roli v oblasti plánování těchto opatření sehrává podrobný
ţenijní průzkum operačního prostoru, existence ţenijního zpravodajství
a dostatečné vyhodnocování všech dostupných informací z hlediska potřeby
nasazení ţenijních jednotek.
V souvislosti s tvorbou metodik plánování ţenijních opatření k zabezpečení přesunů
vlastních vojsk a jejich ochrany v budoucích operacích je nutné trvale sledovat a řešit:
- obsah ţenijních opatření k zabezpečení přesunů a ochrany vojsk;
- ohroţení (rizika) při přesunech a pobytu vlastních vojsk;
- místo a úlohu ţenijních sil v sestavě uskupení vojsk (bÚU);
- poţadavky na zabezpečení přesunů a ochrany vojsk v operaci;
- sloţení a vybavení vyčleněných sil v rámci bÚU;
- varianty činnosti vyčleněných sil, zvláštnosti a omezení;
- zabezpečení (podpora) činnosti vyčleněných sil;
- součinnost – s kým a k čemu;
- systém velení při zabezpečení přesunů a ochrany (spojení, signály);
- rozsah a obsah zpracovávané dokumentace;
- činnost štábu úkolového uskupení, důstojníka štábu ţenijní specializace při
plánování (velitele vyčleněných sil a prostředků při realizaci) ţenijních
opatření k zabezpečení přesunů a k zabezpečení ochrany vojsk v budoucích
Z analýzy skutečností souvisejících s řešením uvedených ţenijních opatření byly
vyvozeny závěry, ţe plánování uvedených ţenijních opatření musí být trvale součástí
plánování všech operací a činnosti štábů, zejména z pozice důstojníka štábu (dále jen DŠ)
ţenijní specializace, který je garantem plánování těchto ţenijních opatření ve štábu.
Pro další řešení dílčího úkolu výzkumného záměru byla zvolena především metoda
řízeného rozhovoru. Cílem bylo získat informace z praxe (od funkcionářů hlavně z řad
příslušníků ţenijního vojska, kteří se na svých funkcích zabývali problematikou
zabezpečení přesunů a ochrany vojsk) a shromáţdit důleţité podklady pro tvorbu
návrhu dvou metodik k plánování ţenijních opatření, kterém budou vyuţívány
především pro činnost DŠ ţenijní specializace.
Při výběru respondentů byl stanoven hlavní poţadavek – podíl respondenta na
plánování úkolů spojených s realizací ţenijních opatření k zabezpečení přesunů
a ochrany vojsk úkolového uskupení (ÚU) ve štábu (velitelství sil) nebo řízení
a zabezpečení jejich realizace v podmínkách konkrétní operace. Výběr respondentů byl
proveden z příslušníků ţenijního vojska. Při výběru byla respektována skutečnost, ţe
v AČR existuje omezený počet respondentů, kteří zastávali funkce ve štábu úkolového
uskupení v průběhu operace. Pro rozhovory s respondenty byly formulovány otázky,
které vytvářely podmínky pro získání potřebných informací na základě jejich
praktických zkušeností. Vlastní průběh řízených rozhovorů a jejich vyhodnocení
odpovídal standardům pro tuto metodu.
Celá řada informací a poznatků v oblasti řešené problematiky byla získána také na
jednání řešitelů dílčího úkolu s představiteli Military Engieneer Centre of Excellence
v Ingolstadtu. Byly zde verifikovány současné pohledy na trendy ve vývoji ţenijní
podpory v současných operacích, konzultována stanoviska k problémům v rámci
ţenijního vojska NATO a zapracování novelizovaných standardizačních dohod NATO.
Získané poznatky byly pouţity pro dokončení dílčího úkolu výzkumného záměru a také
při tvorbě metodik.
Na základě výše uvedeného byly stanoveny následující přístupy ke zpracování metodik
plánování ţenijních opatření:
- respektovat a vyuţít SOP štábu svazku při plánování operace (viz Pub-5301-3),
- zapracovat do časové osy činnosti štábu (jednotlivých období plánování
operace) řešení otázek vyplývajících z plánování a realizace jednotlivých
ţenijních opatření (k zabezpečení přesunů a k ochraně vojsk),
- stanovit pro DŠ ţenijní specializace a případně (dle aktuální potřeby) i pro
další příslušníky štábu konkrétní úkoly:
o uvést z čeho mají nebo mohou při řešení úkolů vycházet – zdroje
o co mají vzít v úvahu a respektovat,
o co a v jakém rozsahu kalkulovat,
o k čemu provést rekognoskaci a s kým součinnost - vlastní činnost,
o jaké informace a dokumenty připravit nebo zpracovat – výstupy jejich
- upřesnit obsah a formu příslušné dokumentace k realizaci ţenijních opatření
a podíl jednotlivých sloţek (funkcionářů) štábu na jejich zpracování,
- vytvořit předpoklady k návrhu optimálního uskupení (modulu) ţenijních a
případně i dalších sil a prostředků k realizaci jednotlivých ţenijních opatření
(zabezpečení přesunů, ochrana vojsk).
Při zpracování metodik, které navazují na činnost (SOP) štábu svazku při plánování
operace (viz Pub-53-01-3), byly do časové osy činnosti štábu svazku (jednotlivých
období plánování operace) zapracovány úkoly spojené s řešením ţenijních opatření
k zabezpečení přesunů a k ochraně vojsk, které bude štáb a především DŠ ţenijní
specializace řešit.
V rámci výzkumu bylo zjištěno, ţe:
- potřeba metodik (v současné terminologii s názvem SOP) je jasně
definována především v podmínkách nasazení mnohonárodních jednotek,
- respondenti se shodují v nutnosti mít k dispozici rozpracované (doplněné)
metodiky činnosti, obsahující jak obecné skutečnosti související s výkonem
odborné funkce důstojníka štábu, tak i skutečnosti, usnadňující řešit
zvláštnosti a specifika konkrétní situace,
kaţdý štáb (pracovní skupina) postupuje (řeší stanovené úkoly) podle
standardní metodiky (SOP), která zpravidla obsahuje na časové ose plnění
úkolů obecné povinnosti příslušníků a uzlové body (shromáţdění), kdy je
třeba něco předloţit,
kaţdá operace je však jiná, jednotky v ní plní specifické úkoly, které si
vyţadují nebo také nevyţadují řešit jejich ţenijní zabezpečení (podporu),
ani jeden z respondentů při výkonu své funkce neřešil zkoumanou oblast
uceleně, ale pouze dílčí části související jen se zabezpečením přesunů vojsk
anebo jejich ochrany, coţ bylo dáno konkrétní situací (úkoly) v prostoru
operace nebo působností (konkrétní náplní) funkce DŠ příslušného stupně
velení (uskupení vojsk),
pro vykonavatele (jednotky, ale i štáby) jsou zpracovány manuály k plnění
mnoha úkolů ţenijního zabezpečení, coţ je dáno jejich řešením v konkrétní
operaci a také doposud získanými zkušenostmi účastníků těchto operací,
Řešitelé dospěli k těmto závěrům:
- zpracovat univerzální metodiku činnosti pro DŠ ţenijní specializace je na
základě poznatků z praxe velmi problematické, protoţe by měla vţdy
vycházet (navazovat) na metodiku (činnost) nadřízeného (stupně velení)
v konkrétní operaci a situaci,
- lze však vymezit skutečnosti, které s plněním konkrétního úkolu operace
(přesuny a ochrana vojsk) z ţenijního hlediska souvisí, které by měl DŠ
respektovat, s těmito skutečnostmi pracovat, připravovat si podklady a tyto
pak v souladu s poţadavky nadřízeného, ale také iniciativně při řešení úkolů
v rámci štábu (v průběhu plánování operace) prezentovat a uplatnit,
- otázky zformulované pro rozhovor s respondenty by potřebovaly
zkonkretizovat, coţ by mohlo být dalším krokem výzkumu v oblasti
plánování ţenijních opatření k zabezpečení činnosti vojsk v operacích,
- důleţitým zdrojem informací a zkušeností v oblasti realizace ţenijních
opatření jsou také velitelé těch jednotek, kterým je ţenijní podpora
V závěru řešení dílčího úkolu byly zpracovány návrhy metodik pro jejich následnou
certifikaci náčelníkem ţenijního vojska AČR:
- Metodika plánování ţenijních opatření ochrany vojsk,
- Metodika plánování ţenijních opatření k zabezpečení přesunů vlastních
vojsk v budoucích operacích.
Za dobu řešení dílčího úkolu výzkumného záměru:
Byly teoreticky rozpracovány problémy související se zvláštnostmi ţenijního
zabezpečení činnosti vytvářených bojových uskupení Evropské unie (EU BG).
V oblasti plnění úkolů ţenijní podpory nasazených jednotek PozS AČR v rámci
mnohonárodních společných operací bylo zjištěno, ţe plánování ţenijních opatření musí
být trvale součástí plánování všech operací a činnosti štábů, zejména z pozice
důstojníka štábu (dále jen DŠ) ţenijní specializace, který je garantem plánování těchto
ţenijních opatření ve štábu. Činnost DŠ (operační postupy při plnění úkolů) vychází
z činnosti (metodiky práce, SOP) štábu (oddělení, střediska, skupiny) při plánování
operace (systém předávání informací – úkoly, signály, hlášení) a navazuje na činnost
nadřízeného stupně velení.
K realizaci uvedených ţenijních opatření se vyčleňují uskupení (moduly, odřady)
ţenijních sil a prostředků, pouţití těchto sil a prostředků (odřadů) se plánuje ve štábu
brigádního úkolového uskupení (dále jen bÚU) a o jejich pouţití rozhoduje velitel bÚU,
pokud tato pravomoc není přenesena na jiného funkcionáře (např. velitele uskupení
ţenijních sil a prostředků).
V rámci jednotlivých států řešení této problematiky probíhá, ale pouze na národních
úrovních a ve vztahu k organizačním strukturám a úkolům na národních úrovních.
Současně úkoly ţenijní podpory vyčleněných sil AČR vyslaných do nebojových operací
se odlišují od úkolů plněných v rámci bojových operací. Proto jsou rozpracované
postupy jedinečné.
Vyuţitím zpracovaných metodik (SOP) lze přispět k racionalizaci činnosti důstojníků
ţenijní specializace štábů úkolových uskupení v soudobých a perspektivních operacích.
Poznatky z řešení mohou být vyuţity ke sjednocení zásad a postupů v činnosti orgánů
velení a řízení při plnění celého spektra úkolů ţenijní podpory činnosti vojsk.
Získané poznatky mohou být také vyuţitelné jako výchozí materiál při zpracování
resortních dokumentů, které se zabývají danou problematikou. Ve vojskové praxi jsou
výsledky vyuţitelné při řešení konkrétních úkolů a poţadavků s cílem dosaţení
účinnější podpory úkolových uskupení.
Zpracované metodiky pro plánování ţenijních opatření vychází ze zkušeností, potřeb a
poţadavků příslušníků ţenijního vojska AČR, kteří měli moţnost se v určitém rozsahu a
v konkrétní operaci (misi) podílet na této činnosti. Jsou hlavním výstupem řešení dílčího
úkolu výzkumného záměru Fakulty ekonomiky a managementu.
Metodiky také koncentrují poznatky z výzkumu provedeného metodou řízeného
rozhovoru, které souvisí s plánováním uvedených ţenijních opatření. Zpracované
metodiky respektují přijatý standardní postup při plánování operace (viz Pub-53-01-3) a
v tomto smyslu jsou dle názoru NŢV AČR vyuţitelné důstojníkem ţenijní specializace
ve štábu úkolového uskupení.
V současné praxi (činnosti štábů při plánování realizace stanovených úkolů) se
postupuje podle předem zpracované metodiky (SOP), kde jsou zpravidla vymezeny
konkrétní úkoly do jednotlivce (DŠ) vto. Je však nutné respektovat, ţe především
z časových důvodů nelze na jednotlivých poradách štábu prezentovat vše, co by měl
štáb (důstojník ţenijní specializace štábu) v rámci ţenijních opatření řešit, ale jen
přijatou metodikou stanovené, velitelem nebo NŠ poţadované a v dané situaci aktuální
Vyuţitím zpracovaných metodik lze přispět k racionalizaci činnosti důstojníků ţenijní
specializace štábů úkolových uskupení v soudobých a perspektivních operacích.
Metodiky mohou být vyuţity také ke sjednocení zásad a postupů v činnosti orgánů
velení a řízení při plnění úkolů v rámci celého spektra ţenijní podpory činnosti vojsk.
Metodiky také ukazují na široké spektrum řešených úkolů. Objem a vzrůstající význam
těchto úkolů překračuje pracovní kapacitu jednoho důstojníka ţenijní specializace ve
stávající struktuře štábu. Proto je nutné se zabývat jak významem ţenijního zabezpečení
a ţenijní podpory při plánování operace obecně, tak také místem a úlohou důstojníka
ţenijní specializace ve štábu úkolového uskupení.
Potřeba metodik (SOP) je definována v podmínkách mnohonárodních jednotek NATO.
Je obecně známo, ţe jednotky působící ve společném operačním prostoru vytváří
společné metodiky (SOP) k jednotlivým činnostem. Jednotliví velitelé se k těmto
metodikám (SOP) vyjadřují a to na základě mandátu, který jim byl jejich vlastním
velením stanoven. V podstatě je nutno znát operační úkol, velmi dobře znát potřebné
stanagy, platné právní a odborné předpisy a mít přehled o operačních schopnostech
vlastní jednotky.
Právě koncenzus těchto znalostí představuje velký problém, protoţe všechny stanagy
byly zpravidla přijaty bez připomínek a omezení, řada předpisů je zastaralých
a nepouţitelných, ale přesto platí. Předpisy, které by naopak byly potřeba k plnění
odborných úkolů, neexistují, protoţe jsou buď zrušeny nebo se teprve vytvářejí. Podle
názoru řešitelů tvorba metodik není nic nového, ale dochází však mnohdy k záměně
jejich skutečné podstaty a to v tom smyslu, ţe metodika není doslovný manuál,
obsahující co, kdy a jak má daný funkcionář nebo jednotka dělat ve smyslu předpisu a
nemůţe tak nahrazovat ţádný předpis. Má ale naopak postihnout ty problémy, které
stávající předpisy nepostihují, a to zejména při společném působení jednotek různých
druhů vojsk a různých druhů jednotek v rámci NATO.
[1] ZELENÝ, Jaroslav. KROUPA, Lubomír. MAZAL, Jan. Pouţití jednotek a
útvarů ţenijního vojska AČR v mnohonárodních operacích nebojového
charakteru. [Dílčí úkol výzkumného záměru Fakulty ekonomiky a
managementu], 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2010.
[2] ZELENÝ, Jaroslav. KROUPA, Lubomír. MAZAL, Jan. Pouţití jednotek a
útvarů ţenijního vojska AČR v mnohonárodních operacích nebojového
charakteru. [Příspěvek do průběţné zprávy výzkumného záměru Fakulty
ekonomiky a managementu], 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2010.
This article discusses using the methods of Criminalistic-Practical Activities (CPA)
during COIN operations. It characterizes some CPA methods, including examples
of practical utilizing.
V posledním desetiletí se stále více objevuje pojem boje v asymetrickém prostředí.
Tato skutečnost je dána zejména výskytem nového typu nepřítele s nekonvenční
taktikou vedení boje, kterou používá. Nepřítel v asymetrickém prostředí nevytváří
žádné souvislé fronty a pohybuje se zcela bezprostředně a zároveň i nepředvídatelně.
V asymetrickém prostředí může k útoku dojít nečekaně a kdekoliv. Vzhledem
k několika uplynulým desítkám let bipolárně rozděleného světa většina států
a obranných aliancí připravovala a cvičila své armády na konvenční válku. Samotná
problematika protipovstaleckého boje byla zpravidla zahrnována jen okrajově, anebo
nebyla dlouhodobě a systematicky cvičena vůbec.
V asymetrickém prostředí lze očekávat, že se nepřítel nepředvídatelně rychle objeví,
krátce udeří a následně se zpravidla stáhne dle předem připraveného plánu. Povstalci se
často skryjí mezi civilní obyvatelstvo, od kterého se jim z různých pohnutek může
mnohdy dostávat značné podpory. To je jedna ze zásadních charakteristik
povstaleckého boje, jemuž se dá jen těžce čelit běžnými postupy s většími úspěchy.
V takovém asymetrickém prostředí je velmi složité nepřítele jasně identifikovat
a účinně proti němu zasáhnout. Bohužel pak nezřídka dochází k vážným záměnám
s civilním obyvatelstvem a ztrátám z jeho řad. Tento jev má logicky silně negativní
důsledky pro samotnou činnost koaličních jednotek a ještě více tak ztěžuje jejich již tak
složité a vypjaté působení. Může dále zapříčinit i nedotažení jednotlivých operací proti
nepříteli do konce, neboť se bojová činnost může stát velmi nepřehlednou. Znejistění
koaličních jednotek pak nežádoucím způsobem posiluje sebevědomí nepřítele, který
získává stále více na síle, a také a tolik potřebné podpoře civilního obyvatelstva, jež je
v protipovstaleckém boji klíčová.
Úspěšné vedení operací proti nepříteli v asymetrickém prostředí vyţaduje
především dostatek hodnověrných informací. Při nedostatku spolehlivých zdrojů
mohou být data získávaná pro pokrytí požadavků na konkrétní informace neuspokojivá,
anebo přímo nedostupná. Jako velmi vhodnou možností pro sběr a zpracování
informací, který by mohl vést k individuální identifikaci nepřítele a dokreslení sil a
organizačních struktur působících v daném prostředí, se jeví využití metod
kriminalisticko praktické činnosti (dále jen KPČ) a především vytvoření příslušného
automatizovaného informačního systému.
Automatizovaný informační systém je v požadované podobě využíván kupříkladu
analytiky ministerstva vnitra a pochopitelně i dalšími vyspělými bezpečnostními
složkami v zahraničí. Zjednodušeně se jedná o databázi zjištěných informací ze
zájmové oblasti, které jsou stále vkládány, tříděny, doplňovány a navzájem
porovnávány. Do celé databáze má přístup pouze oprávněný uživatel a to na několika
vytvořených úrovních. Celý systém vede ke značnému zjednodušení a zefektivnění
analytické činnosti. Vytváření takovýchto databází je v právním souladu s předpisy ČR.
Tato stať představí některé vybrané metody KPČ a jejich možný praktický význam
a využití v nestandardních podmínkách asymetrického bojiště. Hlavním cílem článku je
pak stimulovat úvahu a analýzu dalších možných variant využití těchto metod
a vytvoření (či propojení stávajících) příslušných výkonných struktur a jejich začlenění
do celého systému protipovstaleckého boje.
Jedná se tedy o vytvoření podmětu k zamyšlení se nad dalšími ne zcela běžnými
způsoby a postupy v rámci vedení protipovstaleckých operací.
Význam využití metod KPČ při vedení protipovstaleckých operací spočívá v tom, že
umožňuje zejména:
 vytvořit reálný obraz o strukturách a působnosti protipovstaleckých
jednotek v daném prostoru a čase;
 účinně plánovat a provádět úderné operace s maximální efektivitou;
 přesností zásahu eliminovat ztráty na civilním obyvatelstvu
a získávat tak možnost spolupráce z jeho strany;
 vytvořit příznivější obraz o konkrétním vedení protipovstaleckých
operací na veřejnosti;
 vytvořit automatizovaný informační systém schopný rychle, přesně
a efektivně zpracovávat získané informace.
Tento výčet však není zdaleka úplný.
V rámci vedení protipovstaleckého boje lze úspěšně použít řadu metod KPČ. Jakkoli
celkový výčet metod KPČ je mnohem obsáhlejší, je nutné zvážit jejich praktické využití
s přihlédnutím k druhu materiálu, který lze při potírání asymetrického boji nejsnadněji
identifikovat, zajistit, uchovat a odtransportovat, a to za soustavného vedení bojové
Z těchto důvodů byly vybrány následující metody KPČ spolu s některými jejich
předměty zkoumání, jimiž se zaobírají. Samotný obsah však nelze brát jako vyčerpaný,
případně konečně stanovený.
Jedná se o nauku o otiscích obrazců papilárních linií na vnitřní straně článků prstů
rukou a nohou, na dlaních a chodidlech. Daktyloskopické stopy vedou jednoznačně
k individuální identifikaci osoby.
Při nálezech různých drobných předmětů, s kterými manipuloval nepřítel a tam, kde se
dá předpokládat výskyt daktyloskopických stop, lze provést (za dodržení jednoduchých
zásad) jejich sběr in natura. Takovéto předměty se dají následně odeslat k dalšímu
důkladnému zkoumání.
Předmětem zkoumání kriminalistické biologie jsou biologické materiály lidského,
zvířecího a rostlinného původu. Zkoumáním biologického materiálu lze pro potřeby
vedení protipovstaleckého boje identifikovat osoby, popř. získat důkaz o pohybu
konkrétních osob v určitém prostoru pomocí průkazu rostlinných a živočišných stop na
oděvu apod.
Nejčastěji se však bude jednat o materiály oddělené od organizmu působením zevního
násilí (tj. zejména krevní vzorky, části tkání, orgánů apod.).
Zajištění některých biologických stop má specifická, nikoli však složitá pravidla. S těmi
je nutné být obeznámen, a také je dodržovat.
Pro vedení protipovstaleckého boje lze tuto metodu KPČ využít zejména pro zkoumání
lidského hlasu, popř. dalších stop vzniklých záznamem s cílem zjištění mluvící osoby.
Podle srovnávacího materiálu lze provádět individuální identifikaci osoby. Další
možností je zjištění skupinové příslušnosti osoby jako např. věku, vzdělání, pohlaví,
místní příslušnosti apod.
K pořízení hlasových projevů osob lze jednoduše a operativně využít např. diktafon.
Mezi další vhodné a využitelné metody KPČ pro vedení proti povstaleckého boje
můžeme také zahrnout například kriminalistickou balistiku, kriminalistickou
pyrotechniku, odorologii (disciplínu zabývající se pachovými stopami), portrétní
identifikaci a další.
Pro názornou ilustraci využití metod KPČ jsou uvedeny tři příklady využívající celkem
čtyři různé metody KPČ, které mohou úspěšně vést k individuálnímu ztotožnění
Průzkumný orgán byl vyslán do prostoru, který využíval nepřítel k častému odpalu raket
107 mm proti základně koaličních sil. Toto místo (odpaliště) se podařilo v terénu přesně
identifikovat podle ohořelých zbytků křovin a travin, které byly zažehnuty při odpalu
raket. Kromě těchto stop, jež vedly pouze k identifikaci místa odpalu, zde nebylo
nalezeno nic, co by mohlo poskytovat další možné informace, popř. stopy vedoucí
k individuálnímu ztotožnění nepřítele.
Místo bylo situováno vysoko na horském hřebenu, kde se stykovaly tři horské pěšiny,
přičemž jedna vedla směrem k hranici sousední země. Velitel Pz orgánu vydal pokyny
k prozkoumání přístupových tras (pěšin) do určité vzdálenosti od odpaliště. Dvě trasy
neposkytly žádné relevantní informace. Na třetí trase však byly nalezeny odhozené
gumové krytky trysek raket 107mm, a to ve vzdálenosti necelých 80 m od odpaliště.
Velitel tyto dvě krytky uschoval a zajistil je tak k pozdějšímu předání a provedení
daktyloskopické expertízy. Tímto na první pohled takřka bezvýznamným nálezem byla
s určitou pravděpodobností potvrzena přístupová trasa (směr) působení nepřítele.
Zajištěním zmíněných drobných předmětů in natura byl dále vytvořen reálný
předpoklad k získání daktyloskopických stop, které budou moci být zpracovány
speciálně zřízeným automatizovaným informačním systémem.
Automatizovaný informační systém je např. schopen poskytnout informace o dalším
výskytu již zajištěných shodných daktyloskopických stop a v neposlední řadě při
zadržení podezřelé osoby k jejímu usvědčení (ztotožnění) z účasti na provedeném útoku
na koaliční síly.
Patrolující jednotka se za přesunu dostala do léčky. Nepřítel vedl palbu z ručních zbraní,
kterou se podařilo zdárně umlčet vlastní agresivní a rozhodnou palbou. Vzhledem
k situaci v místě bylo rozhodnuto, že bude provedena identifikace rozsahu bojového
poškození nepřítele.
Při zajištění prostoru, odkud byla provedena léčka na kolonu, a jeho následném
prozkoumání, bylo nalezeno několik palebných stanovišť. Z každého palebného
stanoviště bylo odebráno několik vystřelených nábojnic jako vzorku pro pozdější
zkoumání oborem kriminalistické balistiky.
V jednom z palebných stanovišť byly nalezeny čerstvé stopy krve, mající jasnou
příčinnou souvislost s provedeným palebným přepadem. Vzorek krve byl rovněž
jednoduše zajištěn stanoveným způsobem a uložen k provedení pozdější expertízy
oborem kriminalistické biologie.
Do speciálně zřízeného automatizovaného systému zamířily průvodní data s výsledky
provedených expertíz kriminalistické balistiky a biologie. Výstupem mohou být
informace o prostorech útoků, v kterých byly použity shodné typy zbraní a z toho
vyplývající další odvozené informace. Ze vzorku krve může být pak například metodou
DNA usvědčen konkrétní útočník (střelec).
Na malé koaliční základně, vybudované v blízkosti vesnice, bylo možno již po
několikáté v řadě na jedné z frekvencí používané povstaleckými sílami zachytit
vysílání. Jeho obsah byl zpravidla totožný – šlo o poskytování informací sousedním
povstaleckým buňkám o výjezdu koaličních sil ze základny, o jejich složení, počtech
a směru přesunu. Podle hlasu bylo vysílání zřejmě vedeno stále stejnou osobou. Bylo
takřka jisté, že tato osoba se zdržovala v nedaleké vesnici.
Při vysílání byla část hlasového projevu osoby zaznamenána a vzorek odeslán ke
zpracování oboru fonoskopie. Tento materiál byl porovnán s již dříve získanými vzorky
automatizovaným informačním systémem, tehdy však s negativním výsledkem.
Následně byl proto vzorek uložen do databáze automatizovaného informačního systému
k dalšímu možnému zpracování.
Časem byla od místního zdroje získána informace vedoucí k zadržení osoby podezřelé
z tohoto vysílání. Při prohlídce obydlí však nebyla nalezena žádná radiostanice, ani jiný
materiál prokazující nebo naznačující napojení na místní povstaleckou buňku. Osoba
byla nicméně zadržena, byl u ní pořízen krátký hlasový záznam a vzorek odeslán ke
zpracování automatizovaným informačním systémem. Ten metodou komparace úspěšně
ztotožnil zadrženou osobu s dříve získaným a zpracovaným záznamem z povstalecké
Soudobé bojiště, nepřítel a jeho techniky vedení boje se mění. Je pouze na nás, zda a jak
rychle začneme na tyto skutečnosti adekvátně reagovat. Naším cílem by nemělo být
pouhé přizpůsobení se nové formě boje, ale vytvoření takových podmínek, abychom
byly schopni plně převzít iniciativu a efektivně neutralizovat nepřítele používajícího
nekonvenční metody boje.
Toho můžeme dosáhnout tehdy, pokud začneme sami myslet nekonvenčně a kromě
nových zbraní a modifikované taktiky budeme proaktivně vyhledávat a flexibilně
aplikovat i nové metody jiných vědních oborů.
Klíčové je však vytvoření zmíněného automatizovaného systému s rozsáhlou databází
především biometrických prvků, které by bylo možné systematicky získat od obyvatel
například při žádosti o doklad totožnosti apod. Již samotné tendence vyhnout se
poskytnutí svých biometrických údajů (např. otisků prstů) by pak mohla upozornit na
podezřelou osobu.
Tato stať si nekladla ambici jít do hloubky daného tématu, které je značné rozsáhlé.
Jejím cílem bylo poukázat na další možnosti, které je nutné v oblasti vedení
protipovstaleckého boje stále hledat.
[1] TRINQUER, R.: Modern Warfare. A French view of counterinsurgency.
Praeger, New York 2006.
[2] SUCHÁNEK, J. a kolektiv. Kriminalistika kriminalistickotechnické metody a
prostředky. PA ČR, Praha 1999.
Ladislav NOVÁK
One of the serious problems of risk analysis is the lack of data needed to assess critical
factors. To solve this problem is possible expert estimates and to use some statistical
methods. This presupposes a classification of critical factors.
Významnou úlohou krízového riadenia je posudzovanie rizika. Jeho súčasťou analýzy je
určenie (stanovenie, vytypovanie) krízových činiteľov, ktoré charakterizujú očakávaný
krízový jav (štatistickú jednotku) a sú jeho iniciátormi alebo sprievodnými znakmi.
Takéto krízové činitele môţeme pri vyuţití štatistiky stotoţniť so štatistickými znakmi.
Ak budú štatistickou jednotkou (krízovým javom) napríklad povodne, môţeme u nich
identifikovať niektoré štatistické znaky (krízové činitele). Môţu to byť rok povodne,
mesiac povodne, deň povodne, doba trvania povodne, výška hladiny rieky pri povodni,
rieka, na ktorej povodeň nastala, región, ktorý povodeň zasiahla, obec, ktorú povodeň
zasiahla, následky povodne, rozsah materiálnych škôd, počet zranených osôb, počet
obetí, a ďalšie. V prípade dostatku štatistických údajov vychádzame zo skutočnosti, ţe
sa nám podarilo získať taký významný počet hodnôt krízového činiteľa (štatistického
znaku), ktorý umoţňuje jeho štatistické vyhodnotenie. Len výnimočne, v malom počte
krízových javov (štatistických jednotiek) pracujeme s úplným súborom hodnôt
konkrétneho krízového činiteľa. Ak sú súbory príliš rozsiahle, môţeme pracovať
s výberovým súborom, pričom sa snaţíme dosiahnuť čo najväčšej reprezentatívnosti
(významnosti) vybraných krízových javov.
V praxi krízového riadenia sa, ale vyskytuje mnoţstvo krízových javov, ktoré nie je
moţné dostatočne popísať hodnovernými údajmi. Pri nedostatku týchto údajov
je pouţitie klasických štatistických metód nepresné alebo nemoţné. Preto je potrebné
odhadnúť niektoré charakteristiky úrovne príslušného krízového činiteľa. Typickými
údajmi sú napr. časové údaje vyjadrujúce frekvenciu alebo interval výskytu krízového
javu a údaje vyjadrujúce dôsledky krízového javu, napr. materiálne straty alebo straty
na ţivotoch. Pri odhade vyuţívame znalosti z teórie štatistiky a pravdepodobnosti.
Základom skúmania rizika je klasifikácia krízových činiteľov. Vychádzame pritom zo
základnej klasifikácie štatistických znakov. Stanovujeme, či sa jedná o činiteľ
kvantitatívny (číselný) alebo kvalitatívny (slovný alebo číselný vyjadrujúci kvalitu). Ak
sa jedná o činiteľ kvantitatívny posudzujeme, či je spojitý alebo nespojitý (diskrétny)
a akého počtu obmien dosahuje. V niektorých špecifických prípadoch môţeme pracovať
aj so znakmi alternatívnymi a mnoţnými. Klasifikácia krízových činiteľov a príklady
krízových činiteľov sú uvedené v tabuľke č.1.
Variabilné krízové činitele
Rozhodujú o spôsobe spracovania údajov (dát),
analýze a interpretácii výsledkov
Identifikačné Identifikujú krízový jav z vecného, časového alebo priestorového hľadiska.
Rozhodujú o zaradení alebo nezaradení štatistickej jednotky do súboru.
Nie sú premetom analýzy.
Merateľné Spojité
Reálne čísla - rýchlosť vetra, časové a
(kvantitatívne) (kardinálne)
finančné údaje, rozmery živých
a neživých objektov, monitorované
hodnoty krízových činiteľov,
Nespojité Diskrétne, izolované zväčša
celočíselné a nezáporné hodnoty počet detí, obyvateľov, pracovníkov,
postihnutých, výrobkov,
Číselné škály hodnotení alebo
následkov vykazujúce určité poradie
Slovné znaky
Názvy živých a neživých objektov,
slovné škály hodnotení alebo
Alternatívne znaky
Dvojné, binárne, dichotomické znaky –
napr. odpovede na otázky s vopred
stanovenou možnosťou na odpoveď
Množné znaky
Znaky s vopred stanoveným počtom
viacerých možností na odpoveď
(áno / skôr áno / skôr nie / nie)
Tabuľka č. 1
Klasifikácia a príklady krízových činiteľov
Zdroj: autor
Pri nedostatku štatistických údajov o príslušných krízových činiteľoch je obmedzený aj
rozsah vyuţiteľných štatistických metód. Obmedzene alebo vôbec sa nedajú
hodnoverne identifikovať alebo vypočítať niektoré charakteristiky úrovne
(aritmetický priemer, medián, modus) a charakteristiky variability (variačné rozpätie,
smerodajná odchýlka, rozptyl, ...). Uvedené charakteristiky sa naopak dostávajú do
polohy odhadovaných hodnôt krízového činiteľa na báze expertných odhadov
s vyuţitím iných metód analýzy rizika alebo matematickej simulácie. Z uvedených
dôvodov nie je moţné vyuţiť ani klasické metódy triedenia hodnôt krízového činiteľa
s vyuţitím relatívnej početnosti ako pravdepodobnosti výskytu jeho hodnôt. Preto často
pouţívame slovné (kvalitatívne) hodnotenie krízového činiteľa a to v podobe stanovenia
pravdepodobnosti slovným vyjadrením (pravdepodobnosť napr. mizivá, malá, stredná,
veľká, ....) alebo v číselnom intervale napr. <0-10>. Takéto skúmania sú, ale zaťaţené
subjektívnym hodnotením experta. Čiastočne je tento problém riešiteľný vytvorením
súboru hodnotení viacerými expertmi ( a jeho druhotné vyhodnotenie vyššie uvedenými
štatistickými metódami.
Odhady hodnôt krízového činiteľa je moţné vykonávať v prípade kvantitatívnych
(číselných) krízových činiteľov. Typickými údajmi sú napr. časové údaje, vyjadrujúce
frekvenciu alebo interval výskytu krízového javu, údaje vyjadrujúce dôsledky krízového
javu, napr. materiálne straty alebo straty na ţivotoch. V týchto prípadoch môţeme
 očakávanú minimálnu hodnotu xmin krízového činiteľa,
 očakávanú maximálnu hodnota xmax krízového činiteľa,
 očakávanú strednú hodnotu (aritmetický priemer) xp, prípadne modus alebo medián
krízového činiteľa.
Z týchto vstupných údajov môţeme vypočítať parametre niektorých rozdelení náhodnej
premennej, pričom vychádzame z teórie  3 (obr. 1), ktorá udáva, medzi minimálnou
a maximálnou hodnotou sa nachádza určitý počet všetkých hodnôt náhodnej premennej
normálne rozloţenej. Teória garantuje, ţe 99,73% všetkých hodnôt sa bude nachádzať
práve v rozpätí ±3 ( - smerodajná odchýlka) od strednej hodnoty.
Obr. 1. Grafické vyjadrenie teórie  3
Na vyjadrenie pouţívame zväčša Gauss-Laplace'ove rozdelenie alebo rozdelenie
Gauss-Laplace'ove rozdelenie sa pouţíva v prípade ak sa stredná hodnota xp nachádza
presne v strede medzi minimálnou a maximálnou
x x
x p  max min ,
Z teórie  3 potom vyplýva ţe smerodajná odchýlka
Po dosadení týchto hodnôt do distribučnej funkcie
xmax  xmin
f ( x) 
 2
( x x p )2
vypočítavať očakávanú frekvenciu výskytu dosadených hodnôt x.
Pouţiteľnosť tohto rozdelenia je, ale obmedzená v prípade, ţe stredná hodnota neleţí
presne v polohe  3. Táto skutočnosť viedla riešiteľov grantových úloh na fakulte
k otázke, či je moţné uvedenú teóriu vyuţiť aj na iný typ rozdelenia náhodnej
premennej, pričom pozornosť sústredili najmä na rozdelenie Erlangovo, ktoré patrí
medzi rozdelenia najpruţnejšie. Na základe počítačového experimentu [3] dokázali, ţe
túto teóriu je moţné aplikovať na rozdelenie Erlangove a tým podstatne rozšíriť
moţnosti odhadov hodnôt príslušného krízového činiteľa.
Vzhľadom na nesúmernosť (ale tým pádom pruţnosť) tohto rozdelenia (obr. 2) bol
pouţitý vzťah xmax- xmin= 6 odkiaľ sa vyjadrí smerodajná odchýlka a rozptyl s2 ako
druhá mocnina smerodajnej odchýlky. Pre volené stredné hodnoty xp boli počítané
parametre a, b náhodnej premennej s Erlangovým rozdelením a generované nové
štatistické súbory takto rozloţenej náhodnej premennej.
a  x pb
Z generovaných hodnôt boli štatisticky vyhodnotené príslušné hodnoty strednej
hodnoty xp, rozptylu s2 a smerodajnej odchýlky . Porovnaním týchto hodnôt
s pôvodnými bola potvrdená platnosť pravidla o ± 3 aj pre náhodnú premennú
s Erlangovým rozdelením s koeficientom korelácie 0,97. Tieto závery otvorili moţnosti
predpovedania intervalov krízových javov alebo hodnôt krízových činiteľov, ktorých
stredná hodnota neleţí presne v strede medzi minimálnou a maximálnou hodnotou.
Distribučná funkcia Erlangovho rozdelenia má tvar:
f( x)
b a x a 1 bt
(a  b)!
Obr. 2. Grafické vyjadrenie teórie  3 v Erlangovom rozdelení náhodnej premennej
Praktická aplikácia tejto teórie spočíva najmä v tom, ţe na základe frekvenčnej funkcie
sme schopní pre odhadnuté hodnoty minima, maxima a aritmetického priemeru
vypočítať pravdepodobnosť ich výskytu, prípadne ich vyuţiť pri matematickej simulácii
popisovaného procesu.
Na základe odhadnutých alebo simulovaných hodnôt krízových činiteľov môţeme
hľadať ich vzájomné závislosti. Základom na skúmanie závislostí dvoch krízových
činiteľov je kombinačné triedenie. Podľa druhu krízových činiteľov (štatistických
znakov) môţeme závislosti členiť tajto:
 korelačná závislosť – závislosť medzi kvantitatívnymi znakmi,
 kontingenčná závislosť – závislosť medzi kvalitatívnymi znakmi mnoţnými,
 asociačná závislosť – závislosť medzi kvalitatívnymi alternatívnymi znakmi.
Na vyjadrenie závislosti pouţívame korelačnú tabuľku, korelačný graf, korelačný
koeficient, prípadne vyrovnanie údajov matematickou funkciou (lineárna,
exponenciálna, mocninná, polynomická, ad.). Príklad na korelačný graf a korelačný
koeficient je uvedený na obr. 3. V príklade je pouţitý slovný (kvantitatívny) znak
„stupeň postihnutia“, ktorého obmeny je moţno stupňovať a nahradiť hodnotou
číselnou. V konkrétnom príklade sa nepreukázala závislosť stupňa postihnutia na veku.
Na skúmanie závislosti odhadovaných (simulovaných) kvantitatívnych krízových
činiteľov môţeme pouţiť koreláciu a regresiu.
Korelácia popisuje stupeň závislosti a regresia priebeh závislosti prostredníctvom
matematickej funkcie vyjadrujúcej vzájomný vzťah závislého a nezávislého krízového
činiteľa. Základom skúmania je korelačná tabuľka, vyjadrujúca početnosť všetkých
kombinácií hodnôt krízových činiteľov. Príklad je uvedený v tabuľke č. 3. Miera
korelácie sa vyjadruje korelačným koeficientom, ktorého hodnota sa nachádza
v intervale od −1 do 1. Korelačný koeficient sa rovná −1 v prípade, ţe všetky hodnoty
krízových činiteľov leţia na klesajúcej priamke a 1 ak hodnoty leţia na stúpajúcej
priamke. Ak sú hodnoty obidvoch krízových činiteľov nezávislé, je korelačný koeficient
rovný 0.
Početnosť kombinácií hodnôt krízových činiteľov „ni,j“
Výška snehu hi [cm]
(krízový činiteľ x)
Početnosť prípadov
podľa doby sneženia
Doba sneženia tj [hod]
(krízový činiteľ y)
Početnosť prípadov
podľa výšky snehu
Tabuľka č. 2
Korelačná tabuľka dvoch simulovaných kvantitatívnych krízových činiteľov
Zdroj: autor
Výška snehu [cm]
Prostriedkom grafickej prezentácie závislosti číselných znakov je korelačný graf, ktorý
zobrazuje body odpovedajúce všetkým kombináciám príslušných premenných.
Nezávislé premenné sa uvádzajú na vodorovnej osi (x), závislé premenné na zvislej osi
(y). Príklad na korelačný graf je uvedený na obr. č. 3.
Doba sneženia [hod]
Obr. 3 Korelačný graf výšky snehu a doby sneţenia
V prípade dvoch kvalitatívnych krízových činiteľov, ktoré nadobúdajú viac ako dvoch
obmien, môţeme hľadať ich kontingenčnú závislosť. Ide o také krízové činitele, ktorých
hodnoty sa dajú vyjadriť iba slovne. Sú to napríklad slovné vyjadrenie stupňa
postihnutia občanov pri krízových javoch, alebo slovné expertné ohodnotenie dopadov
krízového javu. Typickými sú napríklad dotazníkové prieskumy pripravenosti
obyvateľov na rôzne mimoriadne udalosti alebo krízové situácie. Príklad na skúmanie
kontingenčnej závislosti je uvedený v tabuľke č. 3.
Tabuľka č. 3
Kontingenčná tabuľka dvoch kvalitatívnych krízových činiteľov
Početnosť kombinácií hodnôt krízových činiteľov „nA,B“
Školenie obyvateľov v CO
(krízový činiteľ A)
Početnosť obyvateľov podľa
školenia v CO
Počet obyvateľov
Spokojnosť obyvateľov s pripravenosťou
na MU a KS
(krízový činiteľ B)
skôr áno
skôr nie
podľa ich
Tabuľka č. 3
Kontingenčná tabuľka dvoch kvalitatívnych krízových činiteľov
Zdroj: autor
Na hodnotenie kontingenčnej závislosti kvalitatívnych krízových činiteľov slúţia
predovšetkým štvorcová kontingencia 2, pearsonov kontingenčný koeficient C
a čuprovov koeficient kontingencie K.
Štvorcová kontingencia 2 slúţi k výpočtu uvedených kontingenčných koeficientov
a platí pre ňu nasledovný vzťah:
2  n
n  nij2
 n  n   n
i 1 j 1
Jednotlivé hodnoty predstavujú:
- celkový počet štatistických jednotiek – skúmaných krízových javov,
- počet štatistických jednotiek u ktorých sa vyskytuje rovnaká kombinácia
hodnôt krízového činiteľa,
k, l
- počet obmien hodnôt krízových činiteľov.
Ak má znak A v kontingenčnej tabuľke obmeny ai = 1, 2, ......, k a znak B má obmeny bj
= 1, 2, ....., l, tak n je početnosť z kontingenčnej tabuľky aibj.
Štvorcová kontingencia 2ako súčet štvorcov nemôţe byť záporná. Ak sa rovná 0,
medzi znakmi A a B neexistuje závislosť.
Pearsonov kontingenčný koeficient C slúţi na sledovanie sily závislosti medzi
kvalitatívnymi krízovými činiteľmi. Rovnica na jeho výpočet má tvar:
n 2
Pearsonov koeficient nadobúda hodnoty od 0 po 1. Čím viac sa hodnota koeficientu
blíţi k nule, tým je závislosť medzi kvalitatívnymi znakmi slabšia. Analogicky
s pribliţovaním sa hodnoty paersonovho koeficientu k hodnote 1 rastie sila závislosti
príslušných krízových činiteľov.
Čuprovov koeficient kontingencie K sa vypočíta zo vzťahu:
n k  1l  1
Koeficient nadobúda hodnotu 0 pri nezávislosti obidvoch znakov. Pri úplnej závislosti
obidvoch znakov sa blíţi k 1. Hodnotu l môţe koeficient dosiahnuť pri úplnej závislosti
obidvoch znakov len v prípade, ţe k = l. Ostatné hodnoty medzi týmito dvoma
extrémami udávajú rôzny stupeň kontingencie.
Graficky sa závislosť slovných krízových činiteľov nedá vyjadriť. Problém spočíva
v tom, ţe hodnoty kvalitatívnych krízových činiteľov nemôţeme na osách grafu
usporiadať. Toto neplatí v prípade ak sa dajú slovné hodnoty vystupňovať a nahradiť
číselnou hodnotou. Napríklad slovne vyjadrený stupeň pripravenosti občanov na
krízové situácie alebo stupeň postihnutia občanov sa dá nahradiť číselnou hodnotou
a v grafe vzostupne alebo zostupne usporiadať. V tomto prípade je moţné nahradiť
hodnotenie kontingenčnej závislosti závislosťou korelačnou uvedenou v podkapitole
V prípade, ţe odhadované (simulované) hodnoty obidvoch krízových činiteľov
dosahujú iba dvoch obmien, napr. áno/nie, hovoríme o tzv. asociačnej závislosti. Jedná
sa zväčša o krízové činitele kvalitatívneho charakteru. Príklad na skúmanie asociačnej
závislosť je uvedený v tabuľke č. 4
Početnosť kombinácií hodnôt krízových činiteľov „nA,B“
Počet nakazených osôb (B)
Očkovanie osôb
(krízový činiteľ A)
áno (a)
nie ()
Početnosť osôb
podľa nákazy
Osoby nakazené
(krízový činiteľ B)
áno (b)
nie ()
Tabuľka č. 4
Asociačná tabuľka dvoch simulovaných kvalitatívnych krízových činiteľov
Zdroj: autor
Pri skúmaní asociačnej závislosti dvoch odhadovaných hodnôt krízových činiteľov
nemá praktický význam grafické vyjadrenie. Miera závislosti sa vyjadruje asociačným
koeficientom Qab a tzv. upraveným korelačným koeficientom Rab.
Koeficient asociácie Qab sa vyjadruje vzťahom:
Qab 
nab  n  na  nb
nab  n  na  nb
Hodnoty n vo vzťahu predstavujú početnosti skúmaných krízových javov - štatistických
jednotiek v jednotlivých kombináciách obmien hodnôt ich krízových činiteľov.
Koeficient asociácie nadobúda hodnoty z intervalu (0, 1), pri nezávislosti sa blíţi 0, pri
kladnej asociácii je kladný, pri zápornej záporný. Čím je asociácia väčšia tým viac sa
blíţi 1.
Na výpočet upraveného korelačného koeficientu Rab sa pouţíva vzťah:
Rab 
nab  n  na  nb
na  n  nb  n
Upravený korelačný koeficient nadobúda taktieţ hodnoty z intervalu (0, 1). Interpretuje
sa podobne ako koeficient asociácie.
Pri skúmaní krízových javov a mimoriadnych udalostí sa môţeme stretnúť s mnoţstvom
rôznych kvalitatívnych a kvantitatívnych metód. Prevaţujú metódy kvalitatívne,
zaloţené na subjektívnom hodnotení krízových javov a ich dôsledkoch. Iba minimum
metód vyuţíva štatistické metódy, štatistické skúmanie a teóriu pravdepodobnosti.
Závery a východiská uvedené v tomto článku si robia ambície na rozvinutie diskusie
o krízových javoch a ich krízových činiteľoch z pohľadu matematickej štatistiky
a pravdepodobnosti. Niektoré naznačené riešenia budú vyţadovať overenie na
praktických príkladoch, experimentoch resp. počítačovej simulácii.
Článok bol spracovaný v rámci projektu č. 26220120028 Centrum excelentnosti pre systémy
a sluţby inteligentnej dopravy a s podporou agentúry VEGA, projekty 1/0797/10 a 1/0677/10.
HOLLÁ, K.: Dealing with key terms in risk analysis and phenomenon
of uncertainty in this process, In: Communications : Scientific Letters
of the University of Ţilina 2007,. Vol. 9, No. 4, pp. 59-61, ISSN 1335-4205.
[2] MILATA, I.: Teórie hromadnej obsluhy. VF VŠDS, Ţilina 1991.
[3] MILATA, I., NOVÁK. L., ROŠTEKOVÁ, L.,: Vyuţití retrospektivy v krizovém
plánování. In: Sborník z XV. ročníku mezinárodní konference Poţární ochrana
2006, Ostrava VŠ-TU,13-14.září 2006. ISBN 80-86634-88-4.
[4] MILATA, I ., NOVÁK, L., NUTIL, M.: Rezortná vedecká úloha VV-VÚ-04/GR
ŢSR „Metodológia organizácie vlakovej dopravy v obmedzujúcom úseku,
vzniknutom narušením dopravnej cesty“. Ţilina, FŠI ŢU 2003.
[5] NOVÁK, L., MILATA, I. : Application of „3 sigma theory“ to Erlangs
distribution of random variable. In: Zborník z X. International Scientific
Conference TEMPT´97. Bulharsko, Sofia, Higher Military School of Transport
1996, s. 137 – 142. (90 %). ISBN 954-12-0049-4.
[6] SEIDL, M., ŠIMÁK, L., ZAMIAR, Z., 2009: Aktualne zagadnienia zarządzania
kryzysowego (monografia). WROCLAW, MWSLiT, Consulting i logistika
Spółka z o.o., 197 s., ISBN 978-83-89908-95-7.
[7] STRELCOVÁ, S. 2004. Faktory ovplyvňujúce rizikovosť cestnej dopravy.
In: Zborník z medzinárodnej konferencie mladých vedeckých pracovníkov, Veda
a krízové situácie, Ţilina: Ţilinská univerzita v Ţiline, 2004. ISBN 80-8070-3256.
[8] ŠIMAK, L., RISTVEJ, J.: The Present Status of Creating the Security System
of the Slovak Republic after Entering the European Union, Journal of Homeland
Security and Emergency Management, 2009, Vol. 6, Iss. 1, Article 20, ISSN:
[9] VORLÍČEK, M.: Vybrané kapitoly matematické štatistiky. FMNO, Praha 1968.
[10] ZAMIAR, Z.: Wybrane aspekty zarządzania bezpieczeństwem państwa,
Akademia Świętokrzyska Kielce 2001, s. 293; [50%].
Představení autorů / The Authors´ Bibliographies
Kateřina DĚDÁKOVÁ, Ing. Mgr., Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu
Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se popisem a analýzou pracovní činnosti v AČR.
Katerina DEDAKOVA, Eng. Mgr., Military department od Faculty of physical
education and sport, Charles university, Prague. She deals with issues of job description
and job analysis at the Czech army.
Email: [email protected], Phone: 973 212 219
Ryszard GROSSET, Dr., University of
Chodkowskiej in Warsaw.
Email:[email protected]
Management and Law im. Heleny
Emília HUTTMANOVÁ, Ing. PhD., Fakulta manaţmentu, Prešovská univerzita
v Prešove. Jej vedecká a pedagogická činnosť je zameraná na oblasť regionálneho
rozvoja, predovšetkým v problémových oblastiach Slovenska ako aj na identifikáciu
antropogénnych činností v jednotlivých regiónoch.
Emilia HUTTMANOVA, Eng. PhD., Faculty of economy, Prešovská University
of Prešov. Her scientific and teaching activities are focused on regional development,
particularly in troubled areas of Slovakia as well as the identification of anthropogenic
activities in various regions.
Email: [email protected]
Jana CHOVANCOVÁ, Ing. PhD., Fakulta manaţmentu, Prešovská univerzita
v Prešove. Zaoberá sa problematikou Systémov environmentálneho manaţérstva, ich
implementáciou a autorizáciou. Pôsobí ako odborne spôsobilá osoba pre posudzovanie
vplyvov na ţivotné prostredie.
Jana CHOVANCOVA, Eng. PhD., Faculty of Management, Prešovská University
of Prešov. She deals with issues of environmental management systems, their
implementation and authorization. She acts as a qualified person for the assessment
of environmental impacts.
Email:[email protected]
Soňa JIRÁSKOVÁ, Ing., Katedra manaţmentu, Akadémia ozbrojených síl
gen. M. R. Štefánika, Liptovský Mikuláš, Slovenská republika. Zaoberá sa
problematikou outsourcingu.
Sona JIRASKOVA, Eng., Management Department of the Armed Forces Academy
of M. R. Stefanik in Liptovsky Mikulas, Slovakia. She specializes on outsourcing.
E-mail: [email protected]
Lubomír KROUPA, Ing., CSc., Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky
a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se
zaměřením na ţenijní vojsko.
Lubomir KROUPA, Department of Combat Support management, Faculty
of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues
of combat support forces focused on engineer forces.
Email: [email protected], Phone: +420 973 443 872
Jan MAZAL, Ing., CSc., Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky
a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se
zaměřením na ţenijní vojsko.
Jan MAZAL, Eng., Ph.D., Department of Combat Support management, Faculty
of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues
of combat support forces focused on engineer forces.
Email: [email protected], Phone: +420 973 443 777
Jaromír MITÁŠ, Odbor zdravotnické podpory, Velitelství sil podpory Hradec Králové.
Jaromir MITAS, Department of Medical Facility in Hradec Králové.
Ladislav NOVÁK, doc., Ing., Ph.D., Katedra krízového managementu, Fakulta
špeciálného inţenierstva Ţilinskej univerzity v Ţiline.
Ladislav NOVAK, Assoc. prof., Eng., Ph.D., Department of Crisis
Management,Faculty of special engineering, University of Zilina.
Email: [email protected], Phone: +421 41 513 6704
Michal POTÁČ, Ing., Ph.D., Katedra organizace vojenského zdravotnictví, Fakulta
vojenského zdravotnictví, Hradec Králové, Univerzita obrany, Brno.
Michal POTAC, Eng., Ph.D., Department of Military Medical Service Organization,
Faculty of Military Health Sciences, Hradec Králové, University of Defence, Brno.
Email: [email protected], Phone: +420 973 253 184
Milan RŮŢIČKA, Ing., Katedra organizace vojenského zdravotnictví, Fakulta
vojenského zdravotnictví, Hradec Králové, Univerzita obrany, Brno.
Milan RUZICKA, Eng., Department of Military Medical Service Organization,
Faculty of Military Health Sciences, Hradec Králové, University of Defence, Brno.
Email: [email protected], Phone: +420 973 253 184
Milan SOPÓCI, prof. Ing. PhD., vedoucí katedry, Katedra Manaţmentu, Akadémia
ozbrojených síl gen. M. R. Štefánika Liptovský Mikuláš. Zabývá se problematikou
managementu a managementu ve vojenském prostředí.
Milan SOPOCI, Prof. Eng. PhD., Head of Department, Department of Management,
Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Stefanik, Liptovský Mikuláš. He
deals with the issue of management and management in the military environment.
E-mail: [email protected], Phone: +421 960 423198.
Hana STŘÍTECKÁ, Ing., Ph.D., Katedra vojenské hygieny, Fakulta vojenského
zdravotnictví, Hradec Králové, Univerzita obrany, Brno.
Hana STRITECKA, Eng., Ph.D., Department of Military Hygiene, Faculty of Military
Health Sciences, Hradec Králové, University of Defence, Brno.
Email: [email protected], Phone: +420 973 253 055
Jan ŠINOVSKÝ, Ing., Ţilinská univerzita v Ţiline. Interný doktorand na Katedre
krízového manaţmentu Fakulty špeciálneho inţinierstva. Zaoberá sa sociálnych
rizikami a vyuţitím kvantitatívnych metód v manaţmente rizík a krízovom
Jan SINOVSKY, Eng., University of Ţilina. PhD student at Department of Crisis
Management at Faculty of Special Engineering. He deals with social risks and using
of quantitative methods in risk and crisis management
E-mail: [email protected], Phone: 00421 41 513 6720
Stanislava STRELCOVÁ, Ing. PhD., Ţilinská univerzita v Ţiline. Odborná asistentka
na Katedre krízového manaţmentu Fakulty špeciálneho inţinierstva. Odborné
zameranie jej práce sa sústreďuje do oblasti makroekonómie, mikroekonómie a cestnej
Stanislava STRELCOVÁ, Eng. PhD., University of Ţilina Lecturer at Department
of Crisis Management at Faculty of Special Engineering. She deals with
macroeconomic and microeconomic topics and road transport.
E-mail: [email protected], Phone: 00421 41 513 6720
Hana VLACHOVÁ, Ing., Katedra logistiky, Fakulta ekonomiky a managementu,
Univerzita obrany, Brno. Zabývá se bezpečností zásobovacích řetězců ve vztahu
k teroristickým útokům.
Hana VLACHOVA, Eng. Department of Logistics, Faculty of Economics and
Management, University of Defence, Brno. She deals with the security of supply chains
in relation to terrorism.
Email: [email protected], Phone: +420 973 443 054
Jaroslav ZELENÝ, doc., Ing., CSc., Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta
ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové
podpory se zaměřením na ţenijní vojsko.
Jaroslav ZELENY, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Department of Combat Support
management, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He
deals with the issues of combat support forces focused on engineer forces.
Email: [email protected], Phone: +420 973 443 213
Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies
František BOŢEK, prof., Ing., CSc., profesor, Katedra ochrany obyvatelstva, Fakulta
ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany
Frantisek BOZEK, Prof., Eng., Ph.D., Professor, Department of Population Protection,
Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with
Population Protection.
Email: [email protected], Phone: +420 973 443 170
Alena BUMBOVÁ, Ing., Ph.D., Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky
a managementu, Katedra ochrany obyvatelstva. Zabývá se problematikou
environmentální bezpečnosti a hodnocením rizik se zaměřením na odpadové
Alena BUMBOVA, Eng., Ph.D., University of Defence, Faculty of Economics and
Management, Civil Protection Department. She deals with issues of environmental
security and risk assessment with the focus on waste management.
Email: [email protected], Phone: +420 973 442 097.
Jaromír DURNA, Ing., náčelník Institutu vzdělávání, Velitelství výcviku-Vojenská
akademie Vyškov. Odpovědný za přípravu vojáků v účelových kurzech a v kariérových
kurzech aţ do hodnosti kapitán.
Jaromír DURNA, Eng., Institute of Education, Training Command- Military
Academy, Vyškov. He is responsible for the preparation the soldiers in the purpose
oriented and career courses up to the rank captain.
Email: [email protected], Phone: +420 973 45
Monika GRASSEOVÁ, doc., Ing., Ph.D., Univerzita obrany - Fakulta ekonomiky
a managementu Brno. Specializuje se na problematiku strategického řízení, procesního
řízení, řízení podle cílů, analytických nástrojů řízení a metod hodnocení.
Monika GRASSEOVÁ, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., University of defence - Faculty
of Economics and Management Brno. She specializes in the area of strategic
management, process management, management by objectives, analytical tools
of management and assessment methods.
Email: [email protected], Phone: +420 973 442 975
Rudolf HORÁK, doc., Ing., CSc., Katedra ochrany obyvatelstva FEM Univerzity
obrany, Brno. Jmenovaný se zabývá problematikou krizového managementu a ochrany
Rudolf HORAK, Assoc. prof., Dipl. Eng., Ph.D., Civil Protection Department Faculty
of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with issues
of crisis management and civil protection.
Email: [email protected], Phone : +420 973 442 021
Vendula HYNKOVÁ, Ing., univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu,
Katedra ekonomie. Zabývá se problematikou aplikace ekonomických nástrojů
v prostředí obrany.
Vendula HYNKOVA, Eng., University of Defence, Faculty of Economics and
Management, Department of Economics. She deals with the problem of economic
instruments application in the area of defence.
Email : [email protected], Phone :+420 973 443 609
Zdeněk KOPECKÝ, Ing., Ph.D., Vysoká škola ekonomická v Praze – Institut
krizového managementu. Odborné zaměření : krizový management ve veřejné správě
a hospodářské sféře, ekonomická bezpečnost, civilní nouzové plánování, hospodářská
opatření pro krizové stavy a business continuity management.
Zdenek KOPECKY, Eng., Ph.D., University of economics, Prague – Institute of crisis
management. His major spezialization : crisis management in public administration and
economic sphere, economic security, civil emergency planning, economic steps for
crisis situations, Business Continuity Management.
Email : [email protected]
Miroslav LASTIČ, MUDr., Náčelník Oddělení zdravotnického a veterinárního
zabezpečení Velitelství společných sil Olomouc. Zabývá se problematikou
zdravotnického zabezpečení na úrovni ROLE 1, problematikou poskytování
přednemocniční péče v oblasti předlékařské a lékařské první pomoci v polních
Miroslav LASTIC, M.D., Head of department of medical and veterinary support
of Joint Forces Command Olomouc. He deals with issues of medical support at the level
of ROLE1, prehospital care in the field conditions.
Email: [email protected], Phone: +420 602 444 072
Jaroslav LINHART, Ing., Ph.D., Sekce logistiky MO Praha. Z pozice zástupce ředitele
sekce-ředitele odboru rozvoje a výstavby logistiky se zabývá i problematikou
outsourcingu v AČR.
Jaroslav LINHART, Eng., Ph.D., Logistic Division, MOD, Czech Republic. Named is
appointed as Deputy Director-Logistic Planning and Development. Area of outsourcing
in the Czech Army is a part of his responsibilities.
Email: [email protected], Phone: +420 973 202 003
Radka LOPOUROVÁ, Ing., Ph.D., Katedra logistiky, Fakulta ekonomiky
a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou teorie logistiky.
Radka LOPOUROVA, Eng., Ph.D., Department of Logistics, Faculty of Economics and
Management, University of Defence, Brno. She deals with the issues of theory
of logistics.
Email: [email protected], Phone: +420 973 443 088.
Miroslav MAŠLEJ, Ing., Ph.D., Katedra vojenského managementu a taktiky. Zabývá
se problematikou managementu a bezpečnostní politikou státu.
Miroslav MASLEJ, Eng., Ph.D., Department of millitary management and tactic. He
deals with issues of management and security policy of state.
Email: [email protected], Phone: +420 973 443 3954
Vojtěch NĚMEČEK, Ing., Ph.D., VSŠ a VOŠ MO Moravská Třebová. Odborník
v oblasti ţenijní podpory a tvorby doktrín NATO pro vzdělávání a výcvik.
Vojtěch NEMECEK, Eng., Ph.D., VSŠ a VOŠ MO Moravská Třebová. Specialist
in area of engineer support and NATO education and training doctrin development.
Email: [email protected], Phone: +420 973 274 201
Jiří NEUBAUER, Mgr. Ph.D., Velitel Velitelství Vojenské policie Tábor, se zabývá
problematikou činnosti vojenské policie v PSO.
Jiří NEUBAUER, Mgr. Ph.D, Commander of Military Police command.of Tábor. He
deals with issues of Military Police activities in PSO.
Email: [email protected], Phone: +420 973 303301
Jan ÖSTERREICHER, prof., MUDr., CSc., velitel Nemocniční základny Hradec
Jan ÖSTERREICHER, prof., M.D., Ph.D., commander of Hospital Base in Hradec
Phone: +420 973 255 001
David ŘEHÁK, Ing., Ph.D., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.
Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva, ochrany ţivotního prostředí, řízení rizik
a bezpečnostním prostředím.
David REHAK, Eng., Ph.D., VSB-Technical University of Ostrava. He deals with
issues of Civil Protection, Environmental Protection, Risk Management and Security
Email: [email protected], Phone: +420 597 322 816
Marcel ŠEVELA, Ing., Ph.D., Ústav ekonomie Provozně ekonomické fakulty
Mendelovy univerzity v Brně. Zabývá se problematikou vnějších ekonomických vztahů
rozvinutých ekonomik, hospodářskou politikou otevřených ekonomik a jejími dopady
na mikroekonomické subjekty.
Marcel SEVELA, Ing., Ph.D., Department of Economics, Faculty of Business and
Economics, Mendel University in Brno. He deals with foreign economic relations,
economic policy of open economies and its impact on economic agents.
E-mail: [email protected], Phone: +420 545 132 503
Tomáš ZIPFEL, Ing., Mgr., Ph.D., pracoviště vojenského zařízení 5847, Praha.
Zabývá se problematikou bezpečnostní a hospodářské politiky.
Tomas ZIPFEL, Eng., Mgr., Ph.D., The Workplace of Military Institution 5847,
Prague. He deals with the Security and Economic Policy.
Email: [email protected], Phone: +420 724 723 403.
Economics and Management
Ekonomika a Management
Published by/Vydává:
University of Defence
Univerzita obrany
Kounicova 65, 662 10 Brno
Czech Republic
+ 420 973 442 660
Date of publication:
31th July 2010
Datum vydání:
Executive Editor/
Výkonný redaktor:
Eng. Vítězslav JAROŠ, Ph.D.
Printed by/Tisk:
Publishing Group of University of Defence
Vydavatelská skupina Univerzity obrany
Registration number/
Evidenční číslo:
MK ČR E 17538
ISSN 1802-3975
© University of Defence
Univerzita obrany

Economics and Management