1. medzinárodná internetová konferencia
„MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012“
Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave
ZKVALITNĚNÍ KRIZOVÉHO MANAGEMETNU VEŘEJNÉ
SPRÁVY PODLE MODELU HEXAGON VEŘEJNÉ SPRÁVY
Andrea Peterková 1
ABSTRACT
The article describes the problems of public administration in the area of crisis management. It is approached
hexagon model of public administration, its features and links. The article will learn how the model could be to
improve the crisis management of public rights.
JEL KLASIFIKÁCIA
R50
1
ÚVOD
Klimatické změny, změny společnosti, technologický vývoj a další jevy ovlivňují
rozsah a mnoţství mimořádných událostí. Mimořádnou události se rozumí škodlivé působení
sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohroţují ţivot,
zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací.
Další dopady, které můţe mimořádná událost vyvolat, jsou např. ohroţení bezpečnosti
obyvatel, psychické strádání, narušení chodu podniků apod. Proto je nutné zavádět
preventivní opatření a řešit krizové situace ještě před jejich vznikem, dříve neţ dojde
k působení ničivých účinků na systém a okolí.
Nenahraditelnou roli při prevenci, přípravě a reakci na mimořádné situace mají orgány
státní správy a samosprávy. Efektivita jejich práce vyplývá z funkční struktury, právního
zabezpečení a adekvátní připravenosti a kompetentnosti jednotlivých subjektu krizového
managementu.
1
Andrea Peterková, Ing., Fakulta špeciálneho inţinierstva, Katedra krízového manaţmentu, Ţilinská univerzita
v Ţilině, ul. 1. mája 32, 010 26 Ţilina, e-mail: [email protected]
2
KRIZOVÝ MANAGEMENT VEŘEJNÉ SPRÁVY
„Krizový management je interdisciplinární vědní obor, který se zabývá řízením jako
cílevědomou činností lidí a jeho posláním je vytvořit metodologii řízení s důrazem
na dosáhnutí efektivnosti této činnosti ve vztahu k vytýčeným cílům, tj. ochrana lidského
společenství, materiálních hodnot před účinky krizi a během jejich překonávání“ (Šimák,
2004).
Krizový management plní funkce a činnosti stejně jako všeobecný management, avšak
je ovlivňován jinými vnitřními a vnějšími faktory prostředí a i jeho cíle jsou odlišné. Za
hlavní činnosti krizového managementu můţeme povaţovat uplatňování účinných
komunikačních a informačních prostředků v procesu plánování, organizování, personalistiky,
vedení a kontroly. Krizový management musí neustále zkvalitňovat svou činnost s cílem
dosáhnutí odpovídající úrovně bezpečnosti společnosti (Obr. 1).
VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ
Manažerské dovednosti a schopnosti
Strategie, koncepce a úlohy KM
Využití vstupů z vnějšího prostředí
Zkvalitňování
krizového
managementu:
· uplatňování
výsledků
analýzy krizí,
· zohledňování
změn prostředí,
· zvýšení
finančních
vstupů.
Plánování
Organizovaní
Personalistika
Vedení
Kontrolování
Komunikační
a informační
prostředky KM:
· mobilní komunikace,
· monitorování,
· varování a
vyrozumění,
· naplňovaní databází
aktuálními údaji,
· IS KM
· KŠIS.
Výsledný výstup: dosáhnutá úroveň
komplexní bezpečnosti společnosti
VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ
Obr. 1 Funkce a činností krizového managementu (Šimák, 2004)
2
V
N
Ě
J
Š
Í
P
R
O
S
T
Ř
E
D
Í
2.1
ÚKOLY VEŘEJNÉ SPRÁVY V KRIZOVÉM MANAGEMENTU
Právní úprava řešení krizových situací v Slovenské republice vyplývá z Ústavy SR.
Důleţité místo v právním systému Slovenské republiky zaujímají i právní normy regulující
oblast bezpečnosti státu a v rámci něj i systém řešení krizových situací. Právní normy
na úseku krizového řízení se zabývají působností orgánů státní správy a samosprávy, určují
jejich povinnosti, popisují vztahy a vazby mezi prvky krizového řízení územních obvodů.
Mezi nejdůleţitější právní předpisy SR na úseku krizového řízení patří:
·
ústavní zákon č. 227/2002 Z. z. o bezpečnosti štátu v čase vojny, vojnového stavu,
výnimočného a núdzového stavu,
·
zákon NR SR č. 387/2002 Z. z. o riadení štátu v krízových situácích mimo času
vojny a vojnového stavu,
·
zákon NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane,
·
zákon NR SR č. 369/1990 Z. z. o obecném zriadení,
·
zákon NR SR č. 222/1996 Z. z. o organizácii miestnej štátnej správy,
·
zákon NR SR č. 302/2001 Z.z o samospráve vyšších územných celkov.
Úkoly veřejné správy na úseku krizového řízení jsou definovány ve výše uvedených
právních normách. Konkrétně v zákoně NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane
obyvateľstva v znení neskorších predpisov v § 14 jsou vyjmenovány působnosti obvodního
úřadu:
·
předkládá návrhy obvodnímu úřadu v sídle kraje na vypracování plánu ochrany
obyvatel,
·
zpracovává a vede dokumentaci civilní ochrany,
·
provádí preventivně-výchovnou činnost v oblasti civilní ochrany,
·
poskytuje pomoc obcím při plnění úloh v civilní ochraně a koordinuje jejich
činnosti spojené s civilní ochranou (zákon NR SR č. 42/1994 Z. z.).
V § 15 jsou definovány povinnosti obce v oblasti civilní ochrany:
·
zpracovává plány ochrany obyvatel, obeznamuje se s havarijními plány podniků
a provozů na území obce, informuje obyvatele o postupech při vzniku
mimořádných událostí,
·
koordinuje plnění úloh ve spolupráci s právnickými osobami,
·
zpravuje prostředky individuální ochrany,
·
varuje a vyrozumívá osoby na území obce o mimořádné události,
3
2.2
·
zabezpečuje a řídí evakuaci osob, vede evidenci evakuovaných osob,
·
hospodaří s přidělenými finančními prostředky (zákon NR SR č. 42/1994 Z. z.).
PROBLÉMY
OVLIVŇUJÍCÍ
KRIZOVÝ
MANAGEMENT
VEŘEJNÉ SPRÁVY
Po reorganizací veřejné správy získali podstatnou roli v systému řešení krizových
situací niţší úrovně veřejné správy – obvodní úřady, samosprávné kraje, obce. Z reorganizace
vyplývají některé podstatné závěry:
·
vytvořily se podmínky pro jednotný systém krizového řízení,
·
vybudovaly se odbory krizového řízení a civilní ochrany s komplexními
pravomocemi,
·
specifické problémy jsou zabezpečené konkrétními rezorty a ústředními orgány
státní správy,
·
upravili se právní normy (Šimák, 2009).
Analýza rizik území je důleţitou součástí krizového řízení územního obvodu, proto je
důleţité jí věnovat dostatek pozornosti. Pokud by analýza rizik nebyla provedena odborně,
mohlo by to vést k falešnému pocitu bezpečí a následná reakce na vzniklou krizovou situaci
by mohla být neodborná a nedostatečná a mohlo by dojít k větším negativním následkům.
Důleţitou úlohu v krizovém řízení, resp. analýze rizik sehrává obec, neboť
reprezentuje konečný bod veřejné správy a zároveň se prostřednictví obce uskutečňuje
kontakt s občany. Ostatní orgány se podílejí na řešení krizového situace jen krátkodobě a
nemají vztah k danému území. Jejich působení se opírá o profesionální základ, avšak úkoly
s obnovou daného území stále zůstávají na správě dané lokality.
Bohuţel ze zkušenosti z nedávných krizových jevů se dá říct, ţe obec je i nejslabším
prvkem v bezpečnostním systému. Mohou za to hlavně zástupci obcí (resp. starostové), kteří
nedokáţou adekvátně reagovat na vzniklé krizové jevy, podceňují prevenci a připravenost
obce na řešení mimořádných událostí, chybí odborná připravenost a další vlastnosti
kompetentního krizového manaţera. Proto by bylo dobré, kdyby měl na obecním úřadě své
místo i profesionální krizový manaţer, který by působil jako poradce starosty obce a byl by
schopen vytvářet opatření na redukci rizika vzniku krizového jevu a v určených situacích by
přebíral zodpovědnost a přispíval k lepší koordinaci subjektů podílejících se na řešení
krizových situací.
4
3
MODEL HEXAGON VEŘEJNÉ SPRÁVY
V minulosti bylo prezentováno mnoho reformních a modernizačních plánů a aktivit
v oblasti veřejné správy. Nedostatkem těchto aktivit, jejichţ úspěch byl často značně
limitován, byl izolovaný přístup vţdy pouze k jednomu aspektu veřejné správy, nikoliv
přístup systematický. Pokud se má veřejná správa úspěšně zefektivnit, je důleţité ke
zkvalitňování přistupovat komplexně a systematicky. Toto umoţňuje model hexagon veřejné
právy.
Hexagon veřejné správy je komplexní, koordinovaný a systematický přístup
k organizaci a řízení veřejné správy. Modle představuje ucelený systém, pomocí kterého by
kaţdý, kdo bude do veřejné správy zasahovat (vláda, zákonodárné sbory i místní orgány), by
měl rozhodovat s vědomím, ţe zohledňuje všech šest aspektů, které veřejná správa obsahuje:
·
právní normy,
·
občan,
·
finance,
·
úředník,
·
technologie,
·
organizace.
Všechny jednotlivé vrcholy modelu jsou vzájemně propojeny, coţ naznačuje, ţe se jednotlivé
aspekty modelu ovlivňují a existují mezi nimi vazby. Tento přístup je znázorněn na obrázku
(Obr. 2).
Prá
í
vn
no
rm
y
Ob
č
an
c
Te
hn
olo
Úř
gie
ed
Organizace
Finance
Efektivní
správa
ník
Obr. 2 Model hexagonu veřejné správy (podle Ješuta)
5
Tab. 1 Aspekty modelu hexagon veřejné správy
Právní normy jsou hlavní nástroj, který vláda pouţívá k ochraně základních
společenských hodnot a k ovlivňování jak fyzických tak i právnických osob.
Právní
Právní normy odstraňují nadbytečnou administrativní a regulační zátěţ ve
normy
veřejné správě a určuje úkoly jednotlivých orgánů veřejné správy. Při aplikaci
právních norem je důleţité zhodnotit ekonomické, sociální i enviromentální
dopady legislativních návrhů.
Občas je nejdůleţitějším prvkem hexagonu a je důleţité dosáhnout zapojení
Občan
veřejnosti na procesu přípravy dokumentů pro orgány veřejné správy a
usilovat o moţnostech připomínkování zásadních materiálů.
Při poskytování financí je potřebné zavést integrovaný systém správy
Finance
veřejných financí a dokázat účinně vyhodnocovat a ovlivňovat nakládání
s veřejnými prostředky. Veškeré finanční agendy v rámci veřejné správy je
třeba přezkoumávat z hlediska nákladové efektivnosti.
Úředník
Úředník by měl vyhovět poţadavkům odborné zdatnosti, bezúhonnosti a
morálního kreditu. Toto by měly upravovat právní normy.
Je důleţité neustále zavádět nové technologie, zrovnoprávnit elektronickou
Technologie komunikaci s "papírovou", vyuţívat centrální registry dat a další elektronizace
správních agend a ţivotních situací apod.
Pod aspektem organizace se rozumí hledat rovnováhu mezi maximálním
Organizace
přiblíţením výkonu veřejné správy občanovi a efektivním vynakládáním
veřejných prostředků a zároveň, aby bylo moţné vyřídit více agendy na
jednom místě.
4
APLIKACE HEXAGONU VEŘEJNÉ SPRÁVY NA ZKVALITNĚNÍ
KRIZOVÉHO MANAGEMENTU VEŘEJNÉ SPRÁVY
Model hexagonu lze aplikovat na všech úrovních a ve všech oblastech veřejné správy.
Pokud bychom chtěli pomocí modelu zkvalitnit krizový management veřejné správy, musíme
si uvědomit propojenost a vazby mezi jednotlivými vrcholy modelu a podle toho také
navrhovat moţnosti zkvalitnění.
Návrhy na zefektivnění krizového managementu veřejné správy na niţší úrovni veřejné
správy:
6
Právní
normy
Občan
Finance
Úředník
Technologie
Organizace
5
Vzdělávání krizových manaţerů a zástupců obcí v oblasti krizového
managementu.
Stanovení tvorby metodiky na řešení krizových situací.
Pomoc při prevenci a přípravě na krizové situace.
Poskytnutí sil a prostředků na řešení krizových situací.
Vyuţívání strukturálních fondu EÚ a jiných finančních prostředků na
preventivní opatření.
Získání adekvátních odborných znalostí, zkušeností z praxe.
Vyuţití moderních komunikačních technologií na zlepšení informovanosti
občanů (např. informace o krizové situaci přes SMS zprávy).
Integrace příbuzných oborů na stejných místech.
ZÁVĚR
V rámci své disertační práce se zabývám témou „Komplexní model posuzování rizik
ohroţujících bezpečnost regionů SR“. Myslím si, ţe kvalitní veřejná správa je důleţitým
prvkem při zajišťování bezpečnosti územních obvodů.
Jak jiţ bylo výše napsáno, velkou úlohu v posuzování rizik sehrává obec. Bohuţel, je
obec i nejslabším článkem. Důvodem je skutečnost, ţe na vedoucích pozicích obce jsou často
lidé, kteří neovládají problematiku krizového řízení a proto i reakce na vzniklou krizovou
situaci není mnohdy adekvátní. Aby byla zajištěna efektivita práce krizových manaţerů či
zástupců územních obvodů je důleţité dobré zvládnutí metodologie a analýzy krizových
situací a následné vyuţívání a uplatňování zásad krizového managementu.
Úkoly a problémy, kterými se zabývá veřejná správa v oblasti krizového řízení, jsou
sloţité a komplexní a měly by být vykonávány jen pracovníky, kteří jsou na to adekvátně
odborně vzdělání. Vzdělávání krizových manaţerů pak nemůţe být statické, ale musí včas
reagovat na nové formy krizových situací a na jejich následné řešení a musí brát ohled na stav
příslušné právních norem.
Všechny změny, které by vedly ke zkvalitnění veřejné správy by však měly být
prováděny podle modelu hexagonu. Jen tak budou zahrnuty všechny aspekty a zkvalitnění
povede k lepšímu plnění úkolů spojených s řešením krizových situací.
7
LITERATURA
[1] Bezpečnostná stratégia Slovenskej republiky [on-line]. [cit.24.11.2011]. Dostupné
na: http://www.mosr.sk/data/files/833.pdf.
[2] Hexagon veřejné správy. online. [20.11.2011]. Dostupné na: http://www.dvs.cz/
clanek.asp?id=6268300
[3] Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. online. [12.4.2012]. Dostupné na:
www.smocr.cz/data/files/cinnost-informatika/schvalena-strategie.doc
[4] FILIP, S.-ŠIMÁK, L.: Manažerstvo rizík a krízových situácií vo verejnej správe. Vysoká
škola ekonomie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave, 2006, ISBN 978-80-8914343-6 208 s.
[5] JEŠUTA, M.: Analýza problematiky eGovu ve strategických dokumentech ČR. online.
[20.11.2011]. Dostupné na: http://www.czrestart.cz/egovernment/analyza-problematikyegovu-ve-strategickych-dokumentech-cr
[6] LUKAŠOVÁ, E.-TOMAŠTÍK, M.: Využití aktivizujících metod při přípravě krizových
manažerů
pro
veřejnou
správu.
online.
[28.4.2012].
Dostupné
na:
http://www.logistickecentrum.com/userfiles/file/Sbornik_workshop.pdf#page=44.
[7] ŠIMÁK, L.: Krízový manažment vo verejnej správe. Studijní materiál. Ţilina : FŠI ŢU,
2004.
[8] ŠIMÁK, L.: Legislatíva krizových situácií. Studijní materiál. Ţilina : FŠI ŢU, 2005.
[9] ŠIMÁK, L.: Manažment rizik. Studijní materiál. Ţilina : FŠI ŢU, 2006. 116 s.
[10]
ŠIMÁK, L.-MÍKA V. T.: Kompetencie krízových manažerov v orgánoch územnej
samosprávy. In: Verejná správa a regionálny rozvoj. Bratislava : Vysoká škola ekonómie
a manaţmentu Verejnej správy v Bratislave, 2009, ISSN 1337-2955.
[11]
TRNKA, D.: Modernizace veřejné správy. online. [20.11.2011]. Dostupné na:
http://www.mvcr.cz/clanek/modernizace-verejne-spravy
49614.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D
8
Download

Šablona dokumentu