Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko
Ledhujská 59, 549 54 Police n. Metují
Rozbory
Chráněné krajinné oblasti
Broumovsko
k 31. 12. 2012
2
Obsah
1. Identifikační údaje.............................................................................................................. 5
1.1. Výnos.......................................................................................................................... 5
1.2. Mezinárodní význam ................................................................................................... 5
2. Charakteristika území ........................................................................................................ 6
2.1. Geologie a geomorfologie ........................................................................................... 6
2.2. Pedologie.................................................................................................................. 10
2.3. Klimatické poměry..................................................................................................... 11
2.4. Hydrologie a hydrogeologie....................................................................................... 11
2.5. Flóra a vegetace ....................................................................................................... 13
2.6. Fauna........................................................................................................................ 17
2.7. Dějiny osídlení a vývoj krajiny ................................................................................... 20
3. Ochrana přírody a krajiny................................................................................................. 24
3.1. Předmět ochrany CHKO............................................................................................ 24
3.2. Zonace CHKO........................................................................................................... 24
3.3. Maloplošná zvláště chráněná území ......................................................................... 26
3.4. Soustava Natura 2000............................................................................................... 29
3.4.1. Evropsky významné lokality ............................................................................... 29
3.4.2. Ptačí oblast ........................................................................................................ 30
3.5. Památné stromy........................................................................................................ 32
3.6. Rostlinná společenstva ............................................................................................. 35
3.7. Významné druhy rostlin............................................................................................. 41
3.8. Významné druhy živočichů........................................................................................ 49
3.9. Invazní a expanzivní druhy........................................................................................ 58
3.9.1. Invazní a expanzivní druhy rostlin ...................................................................... 58
3.9.2. Invazní a nepůvodní druhy živočichů.................................................................. 60
3.10. Neživá příroda......................................................................................................... 63
3.11. Územní systémy ekologické stability (ÚSES)........................................................... 70
3.12. Krajinný ráz ............................................................................................................. 76
3.13. Monitoring a výzkum ............................................................................................... 95
3.14. Práce s veřejností ................................................................................................. 101
4. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny ............................................................. 104
4.1. Lesní hospodářství.................................................................................................. 104
4.1.1. Vlastnictví lesů ................................................................................................. 104
4.1.2. Charakteristika lesů v jednotlivých zónách ....................................................... 105
4.1.3. Členění lesů podle PLO a kategorií lesa........................................................... 106
4.1.4. Zastoupení SLT v CHKO .................................................................................. 106
4.1.5. Věková struktura lesů....................................................................................... 108
4.1.6. Zastoupení dřevin............................................................................................. 109
4.1.7. Genové zdroje lesních dřevin ........................................................................... 110
4.1.8. Zdravotní stav lesních porostů...........................................................................111
4.1.9. Stav lesnické plánovací dokumentace .............................................................. 112
4.1.10. Dosavadní a aktuální způsob hospodaření..................................................... 113
4.2. Zemědělství ............................................................................................................ 117
4.3. Myslivost ................................................................................................................. 122
4.4. Rybníkářství a sportovní rybářství ........................................................................... 130
4.4.1. Rybníkářství ..................................................................................................... 130
4.4.2. Sportovní rybářství ........................................................................................... 132
4.5. Vodní hospodářství ................................................................................................. 136
4.6. Výstavba ................................................................................................................. 141
4.7. Doprava a inženýrské sítě....................................................................................... 150
4.7.1. Doprava .......................................................................................................... 150
4.7.1. Inženýrské sítě a energetika............................................................................. 152
4.8. Průmysl................................................................................................................... 159
3
4.9. Zacházení s odpady ....................................................................................... ........160
4.10. Těžba nerostných surovin..................................................................................... 161
4.11. Rekreace a turistika .............................................................................................. 166
5. Vyhodnocení minulého plánu péče ................................................................................ 177
6. Použitá literatura ............................................................................................................ 184
7. Seznam zkratek ............................................................................................................. 186
7. Přílohy
7.1. Textové přílohy
č. 1 Vyhláška MŽP č. 157/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko
č. 2 Seznam obcí a katastrálních území CHKO Broumovsko
č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit
č. 4 Nařízení vlády č. 20/2005 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Broumovsko
č. 5 Přehled průzkumů a výzkumů v CHKO Broumovsko
č. 6 Model přirozené druhové skladby lesních porostů v CHKO Broumovsko
č. 7 Evidované lokality
7.2. Mapové přílohy
č. 1. Přehledová mapa
č. 2. Zonace
č. 3. MZCHÚ a památné stromy
č. 4. Natura 2000
č. 5. ÚSES
č. 6. Vlastnictví lesů
č. 7. Kategorizace lesů
č. 8. Honitby a farmové chovy
č. 9. Turistika a rekreace
č. 10. Ložiska nerostných surovin a těžba
č. 11. Ochrana krajinného rázu
č. 12. Kategorizace lokalit se zástavbou
č. 13. Evidované lokality
4
1. Identifikační údaje
1.1. Výnos
Chráněná krajinná oblast Broumovsko byla zřízena vyhláškou MŽP ČR č. 157/1991 Sb.,
o zřízení Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, vydanou 27. března 1991 s účinností od
1. května 1991. Vyhláška byla vydána v souladu s § 8 zákona č. 40/1956 Sb., o státní
ochraně přírody. Přílohami zřizovací vyhlášky je popis hranice oblasti (příloha č. 1 vyhlášky)
a vymezení zón ochrany přírody (příloha č. 2 vyhlášky). Plné znění vyhlašovacího předpisu
je v příloze č. 1.
CHKO Broumovsko leží v Královéhradeckém kraji a její území spadá do obvodu obcí
s rozšířenou působností Trutnov, Náchod a Broumov. CHKO zahrnuje zcela nebo částečně
správní území 33 obcí. Seznam obcí a katastrálních území je v příloze č. 2. Sídlo Správy
CHKO Broumovsko je v Polici nad Metují.
1.2. Mezinárodní význam
CHKO Broumovsko sousedí na jihovýchodě na hranici s Polskem u Machova a Božanova
s chráněným územím Park Narodowy Gór Stolowych. Na severozápadě u Meziměstí
navazuje na CHKO přes státní hranici na polský Park Krajobrazowy Sudetów Walbrzyskich.
Na území CHKO Broumovsko nebylo vyhlášeno žádné chráněné území podle
mezinárodních úmluv s výjimkou evropské soustavy Natura 2000. Část CHKO Broumovsko
byla vyhlášena jako Ptačí oblast Broumovsko a z důvodu ochrany evropsky významných
společenstev a druhů bylo do soustavy Natura 2000 v CHKO Broumovsko zařazeno
8 evropsky významných lokalit – podrobněji viz kapitola 3.4.
5
2. Charakteristika území
2.1. Geologie a geomorfologie
Geologie
Chráněná krajinná oblast Broumovsko patří ke geologickému celku vnitrosudetské pánve; její
česká část (asi 1/3, větší část se nachází na území Polska) orograficky odpovídá
Broumovské vrchovině. Česká část pánve je budována kontinentálními sedimenty a vulkanity
stáří svrchního karbonu a permu, dále kontinentálními uloženinami spodního triasu
a mořskými uloženinami svrchní křídy.
Celá pánev tvoří brachysynklinálu, jejíž dnešní osa má severozápadní, tj. sudetský
směr. V osní části pánve se zachovaly svrchněkřídové sedimenty, budující dílčí strukturu
polické pánve. Leží na svém podloží diskordantně. Na JV přesahují přes permokarbonské
a spodnotriasové sedimenty a jsou spojeny se svrchní křídou v sousedním Polsku (území
NP Góry Stolowe). Také na jihu (východně od Hronova) zakrývá křída karbon a je spojena
s křídou tzv. svatoňovicko-hronovské pánve, což je v podstatě nejvyšší část výplně
tektonického příkopu (hronovsko-poříčský příkop), který se přimyká k hronovsko-poříčské
poruše. Úzkým pruhem u Zbečníka, Hronova a Žďárek území CHKO ještě do této struktury
zasahuje.
Území CHKO je v současném vymezení z větší části (cca 60 %) budováno sedimenty
a vyvřelinami permokarbonu a spodního triasu. Zbývající část připadá na křídové sedimenty.
Rozdílnost v litologickém utváření těchto formací vtiskuje zásadní rozdíly oblastem
budovaným permokarbonem či svrchní křídou, a to jak v morfologii krajiny, tak i ve vzniku
půd a dalších zvětralin.
Pokryvné útvary
Písčité hlíny až hlinité písky jsou rozšířené v oblasti výchozů křídových pískovců i pískovců
a slepenců permokarbonu. Svahoviny s převahou kamene, hlinitokamenité suti a kamenité
suti jsou rozšířené především v terénech budovaných eruptivními horninami broumovského
souvrství (Javoří hory). Ryolity a ignimbrity vytvářejí volné kamenité suti o mocnostech přes
5 m (např. v Heřmánkovickém údolí). Specifická deluvia vytvářejí kvádrové pískovce Polické
pánve. Jsou to blokové suti s metrovými až desetimetrovými bloky pískovců zapadlých
v písčité svahovině.
Nejmladším pokryvným útvarem jsou povodňové hlíny (holocén až recent), které budují
nivy současných toků. Největší rozlohy dosahují u Stěnavy od Broumova k Otovicím, u toku
Metuje od Petrovic po Hronov. Jejich mocnost je řádově metrová (převážně 1–2 m).
V podloží povodňových hlín leží aluviální štěrky, štěrkopísky a hrubé písky (převážně
würmského stáří). Štěrkové a pískové uloženiny říčních teras se zachovaly ve větší míře jen
na Broumovsku, kde byly rozlišeny dvě stratigrafické úrovně. Spodní terasa má bázi 8–10 m
nad údolní nivou Stěnavy a přítoků. Uloženiny, které nikde nepřesahují mocnost 10 m, jsou
stáří středního pleistocénu. Báze svrchní terasy leží 25 m nad dnešní údolní nivou. Mocnost
uloženin je o něco větší než u spodní terasy (až 13 m), přisuzuje se jim věk starého
pleistocénu. Jejich petrologické složení je stejné jako u štěrků údolní nivy.
Výskyt sprašových hlín je vázán na Broumovskou kotlinu, kde lemují terasy Stěnavy
nebo tvoří rezidua na plošinách v oblasti Hejtmánkovic, Křinic, Martínkovic, Božanova,
Rožmitálu a Šonova. Stářím odpovídají mladému a střednímu pleistocénu. Maximální
zjištěná mocnost je 10 metrů. Jediným dosud zjištěným chemogenním sedimentem v území
CHKO jsou recentní či subrecentní písčité pěnovce. Vyskytují se na výchozech otovického
vápence v Otovicích (SV od kostela na lokalitě "Vápenka", dříve známé pod jménem
"Lederhose").
Paleontologie
Horniny vnitrosudetské pánve jsou velmi bohaté na nálezy zkamenělin, a to jak rostlinných
zbytků (plavuně, kapraďorosty, nahosemenné) tak i nálezy živočišných zbytků zejména
nižších obratlovců. Od počátku dolování černého uhlí byly nalézány četné rostlinné zbytky,
jež v souboru dobře demonstrují vývoj květeny v období svrchního karbonu a spodního
6
permu. Místy se nacházejí i na přirozených výchozech, četné jsou nálezy araukaritů
(zkamenělých dřev) v celé oblasti Jestřebích hor. Broumovská kotlina je však především
známá zoopaleontologickými nálezy a lokalitami v permských vápencích, světově proslulých
již z dob sběrů prof. A. Friče unikátními nálezy skelnošupinatých ryb, žraloků, krytolebců
apod.
Geomorfologie
Výplň vnitrosudetské pánve tvoří orografický celek, který v hrubých rysech na území ČR
odpovídá Broumovské vrchovině; dříve se používalo pro celou oblast vhodnější označení
Sudetské nebo Broumovské mezihoří. Je málo oblastí v Českém masívu, kde by
morfologlcké prvky tak věrně kopírovaly geologickou stavbu jako je tomu zde. Klíčovou roli
v utváření reliéfu krajiny měly sedimentární procesy, tektonické pohyby a vodní eroze.
V důsledku alpínského vrásnění byla původně plochá zemská deska, tvořící dno mělkého
křídového moře prohnuta, rozlámána a vyzdvižena. Díky milionům let eroze má krajina
dynamický vzhled. Mírně ukloněné svahy a plošiny střídají na ostrých hranách prudké stráně
a hluboko zaříznutá, místy až kaňonovitá údolí s převýšením i přes 100 m. Podle dnes
platného ortografického (geomorfologického) členění je území rozděleno do tří podcelků:
Meziměstská vrchovina, Polická vrchovina a Žacléřská vrchovina.
Meziměstská vrchovina zaujímá SV území CHKO a dále se dělí na dvě geologicky
i geomorfologicky odlišné jednotky, na Javoří hory a na Broumovskou kotlinu. Javoří hory
jsou budovány vulkanity a tvoří výrazný pohraniční hřeben ve směru SZ-JV, s rozsochami
vybíhajícími k JZ. Plošně největší část Meziměstské vrchoviny náleží k Broumovské kotlině.
Ta se dělí na relativně vyšší severozápadní (meziměstskou) část charakteru pahorkatiny
a na plochou jihovýchodní část v okolí Broumova jen mělce modelovanou údolím řeky
Stěnavy a jejích přítoků.
Žacléřskou vrchovinu tvoří jihozápadní až západní část území CHKO. Lze ji dále rozdělit
na morfologicky výrazný hřeben Jestřebích hor, budovaný především jíveckými vrstvami
(svrchní karbon) ve vývoji žaltmanských arkóz a na relativně nižší vrchovinu směrně
orientovanou souběžně s Jestřebími horami, která je na SV ohraničena Polickou vrchovinou.
V této Radvanické vrchovině se v okolí Chvalče vytvořila malá mezihorská kotlina pokračující
na sever do Polska.
Polická vrchovina je zcela totožná s geologickou jednotkou svrchněkřídové polické
pánve. Celý soubor těchto hornin dosahuje mocnosti přes 500 m a je uložen na podložních
horninách permokarbonu a triasu. Střídání pevnějších hornin (pískovce, spongilitické
prachovce) s měkčími (slínovce) zapříčiňuje stupňovitou stavbu (kuesty), která je v Polické
vrchovině díky malému narušení erozními jevy klasicky vyvinuta. Polická vrchovina je dále
dělena na Polickou pánev, Polickou stupňovinu a Stolové hory (českou část). Polická pánev
zaujímá střed při ose území a je charakterizována strukturně denudačními plošinami uvnitř
a oválným věncem vnitřních kuest po obvodu. Polická stupňovina pak tvoří oválný obvod
celé Polické pánve soustavou vnějších kuest. Stolové hory na české území zasahují jen
svahy spadajícími na sever do Machovské kotliny nebo k severovýchodu do Broumovské
kotliny.
Kvádrové pískovce Polické vrchoviny vykazují velice pestrý reliéf a modelaci až po vývoj
rozsáhlých pískovcových skalních měst – představují tak z přírodovědného i krajinářského
hlediska nejcennější části CHKO Broumovsko, jejichž význam přesahuje do nadnárodní
úrovně. Proslulá pískovcová skalní města v Adršpašsko-teplických skalách, na Ostaši,
Kočičích skalách, Hejdě, Broumovských stěnách i Stolových horách jsou nejen cílem
intenzivního cestovního ruchu, turistiky a horolezectví, ale i četných přírodovědných studií.
Pseudokrasový reliéf – pískovcový fenomén
Název pseudokras byl vytvořen pro pojmenování morfologicky obdobných tvarů reliéfu jako
jsou povrchové a podzemní tvary krasové. Pseudokrasové tvary však nevznikají na
horninách lehko rozpustných převážně chemickými procesy rozpouštěním, ale na horninách
nerozpustných či těžko rozpustných a za přispění především fyzikálních procesů,
mechanickými procesy zvětrávání, rozpadu a odnosu hornin. Při vývoji těchto tvarů na
7
větších plochách terénu a v četných i pestrých formách jako je tomu příkladně na rozsáhlých
morfostrukturách pískovcových lze přímo hovořit o pseudokrasovém reliéfu. V případě terénů
tvořených křídovými horninami Polické vrchoviny v území CHKO Broumovsko je
pseudokrasový reliéf tvořen celou stupnicí konkávních i konvexních makro-, mezoa mikroforem.
Na podkladě současných poznatků geomorfologických procesů podílejících se na tvorbě
pseudokrasového reliéfu (mechanické, částečně i chemické zvětrávání a odnos, svahové
pohyby, řícení a akumulace skalních bloků a zvětralin, sufoze, menší měrou i fluviální
a eolická eroze ad.) jsou nyní pseudokrasové tvary (s platností i pro kvádrové pískovce
i další křídové horniny) děleny na základní morfostruktury a dílčí morfostruktury. Základní
morfostruktury se dále dělí na stupňoviny (strukturně denudační plošiny, tabulové plošiny
a kuesty) a hřbetoviny (strukturní hřbety, antiklinální hřbety, “kozí hřbety" a hrástě). Dílčí
morfostruktury jsou konkávní (vhloubené) nebo konvexní (vypouklé) a dále se dělí na
makroformy (soutěsky, kaňony, strže, rozsedliny, rozvodní plošiny s hřbety, skalní pilíře
a skalní věže), mezoformy (jeskyně a propasti, závrty, skalní perforace /skalní brány, skalní
okna, skalní tunely a skalní mosty/, skalní útvary /typu tors: skalní hřiby ap./ a mikroformy
(skalní dutiny a výklenky, skalní voštiny, pseudoškrapy /žlábkové, meandrovité, stěnové,
hrotovité, jamkové a šlápotovité/, skalní mísy, skalní lišty a hroty /převážně železivce/,
pisolity a jiné formy sekundární mineralizace).
I na území CHKO Broumovsko je morfologicky nejpestřejší reliéf vytvořen na terénu
kvádrových pískovců, reprezentovaném strukturně denudačními plošinami i kuestami
v oblasti Adršpašsko-teplických skal, Ostaše, Hejdy, Kočičích skal, Broumovských stěn
a Stolových hor. Geneticky se zde uplatňují všechny tři hlavní fáze modelace:
• pásmo odnosem nejméně narušené (s plochým nebo oblým povrchem krytým
zvětralinami a jen nízkými skalními výchozy) – např. Bučina a Rokliny v oblasti
Adršpašsko-teplických skal
• pásmo rozčleněné roklemi a kryté skalními útvary typu tors – plošně převažuje ve
všech částech terénů pískovcového pseudokrasu
• pásmo skalních měst s výrazným vertikálním členěním hlubokými kaňony
a soutěskami, skalními stěnami a věžemi o výšce až 100 metrů, s výraznou a pestrou
modelací jejich povrchu – nejen Adršpašské a Teplické skalní město, ale i části terénů
na Hejdě (východní část), Ostaši (Bludiště), Broumovských stěnách i Stolových horách,
ale již s menší denivelací.
Ve druhém a třetím uvedeném pásmu se vyskytují vedle povrchových i podzemní
pseudokrasové jevy – jeskyně a propasti. Jeskyně patří k poměrně běžným tvarům
pískovcového reliéfu, a proto se hojně vyskytují i ve všech skalních oblastech Polické
vrchoviny. Z genetického a morfologického hlediska jsou pseudokrasové jeskyně děleny do
šesti skupin:
• jeskyně puklinové: jsou to svislé, úzké prostory s různou délkou; vznikají na puklinách
či puklinových zónách a při jejich rozšiřování vlivem zvětrávání a odnosu hornin,
např. erozí – příkladem může být jeskyně Pod Hvězdou v Broumovských stěnách
• jeskyně vrstevní: vytvářejí se zvětráváním a odnosem méně odolných vrstevních poloh;
prostory jsou většinou nízké, různě široké a dlouhé – příkladem tohoto typu mohou být
jeskyně v Trpasličí skále I. a II. na Ostaši
• jeskynní výklenky: patří k rozšířeným tvarům a vznikají destrukcí horniny selektivní
denudací podmíněnou litologickým složením nebo destrukcí horniny v polohách
tektonicky různosměrně porušených; prostory těchto jeskyní mají různou šířku a výšku,
délky (hloubky do masivu) bývají menší – příkladem tohoto typu jsou jeskyně Nad
Řeznickou sekyrou nebo jeskyně Pec, obě v Teplických skalách
• jeskyně rozsedlinové: vznikají gravitačním odsedáním skalních bloků v okrajích plošin
nebo na svahu v závislosti na svislé nebo vodorovné puklině, příp. vrstevní ploše; při
pohybu vzniká prostora, většinou úzká a vysoká, s příčným profilem ve tvaru V nebo A,
dle způsobu pohybu bloků; tímto způsobem vznikají i dlouhé prostory chodbovitého
charakteru (např. jeskyně Tunel v Broumovských stěnách) nebo i poměrně hluboké
8
a úzké prostory propasťovitého charakteru (např. Teplická propast v Teplických
skalách nebo Netopýří propast v Adršpašských skalách
• jeskyně suťové: jsou specifickou skupinou pseudokrasových jeskyní, vzniklých
v blokových akumulacích ve dnech roklí a kaňonů nebo na úpatí skalních stěn či
v balvanových proudech na svazích; jeskynní dutiny mezi balvany mají nepravidelný
tvar při častém prostřídávání větších i zcela těsných prostor; při spojitosti s podzemním
tokem, který při průtoku dnem rokle je kryt balvanitou sutí a její prostory neustále
vyklizuje, vznikají celé jeskynní systémy, které vynikají svojí délkou; díky existenci
extrémního klimatu těchto jeskyní, proti vnějším atmosférickým vlivům krytých až 25 m
mocnou blokovou akumulací (jako je to v příp. Teplické jeskyně), setrvává v některých
částech prostor ledová výzdoba (rampouchy, ledové sloupy, ledové náteky
a podlahové ledy, jinovatka) až do pozdních letních měsíců – z tohoto typu jeskyní lze
jmenovat především Řeřichovou jeskyni (205 m dlouhá), jeskyni Pod Luciferem (400 m
dlouhá) a Teplickou jeskyni, která délkou 1 065 m je nejdelší pseudokrasovou jeskyní
České republiky
• jeskyně kombinované: do této skupiny náležejí zbývající jeskynní tvary, na jejich vývoji
se podílí více činitelů, výsledný tvar se pak morfologicky blíží nejméně dvěma z pěti
předchozích typů jeskyně; nejčastější kombinací v terénech CHKO je kombinace
puklinové a vrstevní jeskyně, puklinové a suťové jeskyně nebo (nejčastěji) rozsedlinové
a suťové jeskyně – jako příklad lze uvést jeskyni Kořenka nebo Plutonův chrám
v Teplických skalách, která je rozsedlinovo-suťovou jeskyní.
Pseudokrasové terény v území CHKO Broumovsko jsou při srovnání s obdobnými terény
v ostatních částech České křídové tabule (Český ráj, Kokořínsko, Labské pískovce ap.)
významné nejen celkovým plošným rozsahem, ale i rozsahem ploch s charakterem vysoce
dynamického reliéfu skalních měst s denivelací skalních věží a stěn až přes 100 metrů. Tyto
terény svojí morfologií vytvářejí predispozici pro výskyt lokálních klimatických extrémů
(vlhkost, chlad, nedostatek slunečního záření), které v tomto souboru podmiňují (při
porovnání s okolními terény) i výskyt extrémních rostlinných i živočišných druhů
a společenstev (výskyt glaciálních reliktů). Působení všech hlavních přírodních činitelů těchto
terénů – geologický podklad – reliéf – klima/mikroklima – biosféra je v tomto případě natolik
specifické, že se v poslední době pro celý přírodní soubor geo- i biosféry na pískovcovém
pseudokrasovém reliéfu počalo používat výrazu pískovcový fenomén.
Mineralogie
Účast pestrého horninového zastoupení na geologické stavbě Broumovské vrchoviny (a tím
na území CHKO) vykazuje i širokou škálu minerálů. Relativně nejvíce nálezů minerálů
pochází z vulkanických hornin broumovského souvrství, především ze šonovských melafyrů
(Javoří hory). Nejchudší mineralogickou pestrost a obsah mají křídové horniny Polické
vrchoviny.
V dutinách melafyrových mandlovců se vyskytují polodrahokamy, např. záhnědy,
ametysty, chalcedony, acháty, jaspisy, dále i vykrystalovaný baryt a fluorit. Při rozvětrávání
masivů se z dutin uvolňují a dostávají do sutin a náplavů potoků. Většinou se nalézají
roztroušeně na polích i loukách, především v okolí Rožmitálu a Šonova.
V Javořích horách se nacházejí i minerály z ignimbritů a ryolitových tufů, hlavně živce,
pyroxeny, biotit, křemen, amfibol a další. Postupným rozkladem ryolitových tufů vzniká
jílovitá hornina bentonit. V horninách svrchní křídy se objevují i kalcitové výplně trhlin nebo
i chalcedonové rohovce.
Významné mineralogické ložisko, na kterém se po řadu let těžila měď, se nacházelo
u Horních Vernéřovic. Vyskytovaly se zde mědinosné minerály – většinou kovové, chalkosin,
pyrit, bornit, chalkopyrit, gelenit, sfalerit i malachit. Těžbou však bylo celé ložisko vyčerpáno
a nálezy jsou již jen ojedinělé.
9
2.2. Pedologie
Půdy na území CHKO Broumovsko se vytvořily z matečných hornin až v době poledové, tj.
až po ustoupení Würmského glaciálu, a můžeme je tedy označit jako půdy monocyklické.
Pro vývoj půd na převážné většině území byl rozhodující vliv klimatu. Z těchto důvodů
pokrývají většinu území ilimerizované půdy podzolové v nižších polohách, ve výše
položených chladnějších oblastech podzoly a zejména hnědé půdy (kambizemě), které jsou
nejvíce zastoupeným půdním typem na území CHKO. V některých místech se však díky
extrémnímu reliéfu nebo ovlivnění stanoviště vodou vyvinuly půdy intrazonální. Podél potoků
a řek tak vznikly nivní a lužní hydromorfní půdy, v oblastech prameništních nebo jinak
zamokřených pak pseudogleje a gleje. V extrémních podmínkách kvádrových pískovců, tedy
skalních měst a balvanitých sutí, je pedologický vývoj velmi mladý. Půdní druh lze většinou
označit jako litozem neboli půdu nevyvinutou, tvořenou jen vrstvou mělkého humusovitého
horizontu na půdotvorném substrátu (skále). Na některých místech v roklích mezi skalami
dochází k hromadění rašeliny, jejíž nejhlubší vrstvy se dle palynologických rozborů usadily již
v dobách poledových (preboreál a boreál).
Zrnitostní složení půd, neboli půdní druh, je do značné míry určován půdotvorným
substrátem. V oblasti Broumovské kotliny vznikly zvětráváním permokarbonských sedimentů
půdy hlinité, při okrajích pánve s vyšším podílem písčité nebo štěrkovité frakce. V Javořích
horách vytvořených paleovulkanity se setkáváme i s čistě kamenitými substráty a suťovými
poli. Písčito-hlinité půdy na limnickém permokarbonu se nacházejí též v kotlině Chvalče
a Radvanic a táhnou se podél Jestřebích hor jihovýchodním směrem údolím Dřevíče až
k Hronovu a Žďárkám. V Polické vrchovině se na křídových opukách a spongilitických
prachovcích nacházejí půdy písčito-hlinité, hlinité i jílovito-hlinité, většinou s vyšším podílem
skeletu. Čela kuest budovaných spongilitickými prachovci pokrývají hlinito-kamenité půdy,
místy pod skalními výchozy pak čistě kamenité suti. Na podloží kvádrových pískovců leží
balvanité a blokové svahoviny. V písčitém substrátu jsou zde zabořeny jednotlivé balvany,
vytvářející místy skupiny až kamenná moře. Zajímavostí je, že na celém území CHKO nebyly
nalezeny spraše. Eolické sedimenty jsou zastoupeny pouze krátce přemístěnými sprašovými
hlínami lemujícími místy terasy Stěnavy.
Velmi významným půdotvorným faktorem je faktor biologický. Během holocénu vznikaly
půdy pod vlivem lesní vegetace. Původní lesní půdy však byly na velké části území změněny
během posledního tisíciletí lidskou činností, zejména zemědělskou kultivací. Nejvíce půd
vhodných pro zemědělskou činnost se díky geologickému složení, morfologii terénu i nižší
nadmořské výšce vytvořilo v Broumovské kotlině, kde lesy ustoupily na dnešní plošné
zastoupení cca 20 % území. V ostatních částech CHKO Broumovsko se zemědělská půda
nachází na příhodných pozemcích s menšími sklony, v oblasti Polické vrchoviny na mírných
svazích křídových kuest. Skalní města a čela kuest pokrývají lesy, jen některé příkré svahy
bez balvanů výjimečně louky. Nejúrodnější půdy se nacházejí v lužních polohách podél řeky
Stěnavy na Broumovsku a podél řeky Metuje na Hronovsku.
Z hlediska ochrany zemědělského a lesního půdního fondu je největším problémem
vodní eroze. Hodnoty potenciální vodní eroze jsou vyšší v oblasti Polické pánve (1–5 mm/rok),
nižší v oblasti Broumovské kotliny (0,1–1 mm/rok), kde je však kvůli většímu zornění území
absolutní hodnota erozního smyvu přibližně stejná nebo dokonce vyšší. Na celém území se
setkáváme s projevy plošné a rýžkové eroze. Významnější jevy stržové eroze byly
v nedávné minulosti zaznamenány v obci Česká Metuje a ve Velké Vsi u Broumova.
Pozitivem posledních let je zavádění zatravněných pásů vedených po vrstevnici (např.
v okolí Police nad Metují). S vodní erozí souvisí též půdní sesuvy. Nejvíce půdních sesuvů
bylo přírodovědeckými průzkumy nalezeno na Broumovsku, většinou se však jedná o sesuvy
historické, dnes již zazeměné. Po extrémních srážkách v létě 1997 došlo na několika
místech k tzv. svahovému slézání z důvodu plného nasycení půdy a vzniku aktivních
smykových ploch na rozhraní spodní části půdního profilu a matečného podloží.
10
2.3. Klimatické poměry
Základní klimatické charakteristiky Broumovska jsou dány jeho zeměpisnou polohou,
nadmořskou výškou a převládajícími směry atmosférického proudění. Významné podnební
rozdílnosti v rámci tohoto území způsobuje členitost terénu, poměrně výrazné rozpětí
nadmořských výšek od 350 do 880 m a také převažující orientace horských hřebenů a údolí
ve směru SZ–JV ve vztahu k převládajícímu západnímu směru větrů. Podle Quittovy
klasifikace a klimatologických měření z let 1961–2000 je území Broumovska zařazeno do
dvou oblastí, mírně teplé a chladné. Chladná oblast zaujímá výše položené partie Javořích
hor a Broumovských stěn a širší oblast Adršpašsko-teplických skal včetně obcí Jívka
a Adršpach. Zbytek území je začleněn do tří rajonů mírně teplé oblasti. Nejteplejší je střední
a jihovýchodní část Broumovské kotliny v okolí Broumova a Otovic. Průměrná teplota
vzduchu v území CHKO Broumovsko se pohybuje v rozmezí 5,5–7,0 ºC. Pro stanici
Broumov je za období 1961–2000 uváděn údaj 6,9 ºC, přitom nejnižší naměřenou teplotou
za toto období byla hodnota -30,2 ºC v letech 1987 a 1996, naopak nejvyšší teplota 35,5 ºC
byla naměřena v roce 1983. Průměrný roční úhrn srážek se v území Broumovska pohybuje
v rozmezí 650–1000 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně 70–90 dnů, lokálně až 120 dnů.
V celé oblasti převládají větry západních směrů (kvadrant SZ-JZ). Srážkový úhrn je
650–1000 mm, z toho zimní srážky činí 250–400 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně
70–90 dnů, lokálně až 120 dnů. Délka jejího trvání (v závislosti na nadmořské výšce
a expozici terénu) se prodlužuje zhruba SZ směrem ke Krkonoším.
Území CHKO ve směru SZ-JV protíná proměnná linie klimatického předělu mezi
"českou" a “slezskou” (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Lokalizace tohoto rozhraní se
polohově mění od linie hřebene Jestřebích hor (západní ohraničení CHKO) po linii hřebene
Broumovských stěn. Broumovská kotlina a Javoří hory jsou převážně pod vlivem klimatu
sousedního polského Slezska. Častý rozpad nízké oblačnosti v oblasti tohoto rozhraní
přináší i zvýšené imisní zátěže z ovzduší i srážek, především na návětrných hřebenových
a vrcholových partiích Broumovských stěn a Adršpašsko-teplických skal. Tyto návětrné
svahy hřebenů vykazují i vyšší počet dnů s mlhou (většinou z nízké oblačnosti). V inverzních
dnech se vytvářejí v údolích a kotlinách mlhy.
Výjimečný mezoklimatický a mikroklimatický charakter vykazují rozsáhlejší pískovcové
skalní oblasti (NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny, NPP Polické stěny,
PR Ostaš a další), kde v hlubokých a zastíněných roklích, rozsedlinách a četných
pseudokrasových jeskyních a propastech se tvoří výrazná klimatická inverze. Tato situace
umožňuje, aby v těchto prostorách setrvával firn a led až hluboko do letního období.
2.4. Hydrologie a hydrogeologie
CHKO Broumovsko náleží převážně do povodí řek Metuje a Stěnavy. Jejich rozvodí v ose
JV-SV je zároveň hlavním evropským rozvodím mezi úmořími Baltského a Severního moře.
Povodí Stěnavy
Řeka Stěnava (polsky Ścinawka, hydrologické pořadí 2-04-03) protéká Broumovskou
kotlinou cca 20 říčními kilometry. Pramení na polské straně hranic nad Mirošovem
(Mieroszów), a opět v Polsku se vlévá do Kladské Nisy (Nysa Kłodzka). Řeka tak náleží do
povodí Odry, úmoří Baltského moře. Hlásné profily ČHMÚ se nacházejí v Meziměstí
a Otovicích. Databáze VÚV T.G.M hovoří o Stěnavě jako o přirozeném vodním toku, jehož
chemický stav není dobrý a ekologický stav je poškozený. Ekologický potenciál toku nebyl
klasifikován. Na katastrálním území pravobřežních přítoků Stěnavy je vymezena zranitelná
oblast (definovaná v § 33 zákona č. 254/2001 Sb. a vymezená nařízením vlády
č. 103/2003 Sb. a č. 219/2007 Sb.).
Významnější levobřežní přítoky Stěnavy v CHKO jsou potok Vižňovský, Ruprechtický,
Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý, významnější pravobřežní přítoky pak
potok Vernéřovický, Jetřichovský, Liščí, Křinický, Martínkovický a Božanovský.
11
Profil
Qa(m3.s)
1
Meziměstí
Otovice
0,809
2,3
Stěnava
max.vod.stav za
Q355(m3.s-1) posl.10 let V.–
XI. (cm)
0,14 296 (8. 8. 2006)
0,45 296 (8. 8. 2006)
max.vod.stav za posl.10 let XII.–IV.
(cm)
130 (31. 3. 2006)
277 (19. 3. 2005)
Povodí Metuje
Řeka Metuje (hydrologické pořadí 1-01-03) náleží do povodí Labe, úmoří Severního moře.
Pramení u Hodkovic poblíž adršpašského skalního města, kterým vzápětí protéká, a po
77 km se v Josefově u Jaroměře vlévá do Labe. Hlásné profily ČHMÚ jsou umístěny
v Hronově a v Maršově nad Metují, mimo území CHKO je předpovědní profil v Krčíně. Metuje
je dle VÚV T.G.M. přirozeným vodním tokem, ale stejně jako Stěnava nedosahuje dobrého
chemického stavu, stav ekologický byl určen jako střední. Ekologický potenciál toku nebyl
klasifikován, horní tok řeky s přítoky Dřevíčem a Jívkou, Skalním a Zdoňovským potokem byl
však vyhlášen jako EVL Metuje a Dřevíč k ochraně populace mihule potoční. Horní i dolní tok
Metuje byly nařízením vlády č. 71/2003 Sb. vyhlášeny jako lososová voda (povrchová voda
vhodná pro život ryb lososovitých a lipana), z čehož vyplývá i povinnost pečovat o kvalitu
vody a sledovat vybrané ukazatele a hodnoty jakosti vody (Příloha 2 zmiňovaného nařízení
vlády).
Významnější levobřežní přítoky Metuje jsou na území CHKO potoky Zdoňovský,
Bohdašínský, Pěkovský, Ledhuje a Židovka, významnějšími pravobřežní přítoky jsou Skalní
potok, Vlásenka, Dřevíč a Rokytník.
Profil
Qa(m3.s- Q355(m3.s1
1
)
)
Hronov
2,73
0,64
Maršov nad
Metují
1,13
0,32
Metuje
max. vod. stav
za posl.10 let V.XI. (cm)
115
(8. 8. 2006)
134
(8. 8. 2006)
max. vod. stav za posl.10 let
XII.-IV. (cm)
195
(31. 3. 2006)
173
(31. 3. 2006)
V povodí Metuje se nachází Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Polická
křídová pánev (CHOPAV PKP), na jejímž území je zvýšená ochrana podzemních vod jako
nejdůležitější složky přírodního prostředí. Polická pánev se rozkládá v SV Čechách
v broumovském výběžku při česko-polské státní hranici a vyplňuje centrální část tzv.
vnitrosudetské (dolnoslezské) pánve.
Hlavním vodním tokem je Metuje. Celkový dlouhodobý průměrný průtok Metuje v profilu
Hronov (který lze v prvním přiblížení považovat za uzávěrový profil celé polické pánve) je cca
2,73 m3/s, což při ploše povodí 247,75 km2 představuje celkový specifický odtok
11,02 l/s km2.
Hydrogeologicky se jedná o pánev, ve které lze na základě litologicky odlišných těles
vymezit několik nad sebou se vyskytujících regionálně rozšířených kolektorů. Převládajícím
typem porozity v celé polické pánvi je porozita puklinová, velmi významně se uplatňující
zejména v okolí hlavních zlomů. Toto hydrogeologické prostředí předurčuje velmi
komplikované trojrozměrné proudění podzemní vody, a to jak zhruba horizontálním
prouděním jednotlivými kolektory (často na velké vzdálenosti) s možnosti významného
hydraulického ovlivnění příslušných zvodní, tak i vertikálním přetékáním mezi těmito
kolektory napříč nedokonalými izolátory.
Správa CHKO Broumovsko iniciovala vznik několikaletého úkolu financovaného MŽP
ČR (v rámci Programu péče o životní prostředí pod č. GA/1807/93). Ten byl dokončen třetí
etapou: Závěrečnou zprávou v r. 1997 s názvem „Optimalizace využívání a ochrany
12
podzemních vod s ohledem na ostatní složky životního prostředí, Polická pánev“, který
zpracovala přírodovědecká fakulta UK – katedra hydrogeologie a inženýrské geologie. Práce
vedl doc. Jiří Krásný.
V PKP, která je zorněna méně než Broumovská kotlina, je snižována jakost povrchové
vody některým ze způsobů nedodržování technologické kázně zejména při zemědělském
obhospodařování. Nejsou prakticky dodržována ani hlavní ochranná opatření pro PHO (ani
uplatňována kontrola jejich zřizovatelem), která spočívala ve vypracování rozvozových plánů
a odsouhlasení umístění hnojišť hydrogeologem. V řadě lokalit polních hnojišť tak dochází
k výluhům do terénu s častými úniky do povrchových toků a tím k možnosti ovlivnění
podzemních vod (v hydropasivních zónách a na tektonických puklinách, které jsou na většině
území křídy velmi husté). Dalším problémem jsou skládky a odpadní vody jak z domácností
tak i průmyslu a zemědělství.
2.5. Flóra a vegetace
Podle současného fytogeografického členění náleží převážná část regionu mezofytiku.
Klimatické rozdíly spolu s pestrou geologickou stavbou oblasti se projevují ve složení
květeny jednotlivých fytogeografických podokresů. Nejmarkantnější je však přítomnost
několika druhů subarkticko-subalpínského a středoevropsko-subalpínského geoelementu
a velké zastoupení boreálních druhů v Adršpašsko-teplických skalách. Toto území je
vyčleněno jako samostatný fytogeografický okres oreofytika.
Přehled podrobného fytogeografického členění
Fytogeografická oblast:
mezofytikum
Fytogeografický obvod:
Českomoravské mezofytikum
Fytogeografický okres:
Sudetské mezihoří
Fytogeografický podokres: Polická kotlina
Broumovská kotlina
Žaltman
Ostaš
Broumovské stěny
Javoří hory
Hejšovina
oreofytikum
České oreofytikum
Teplicko-adršpašské skály
Převládajícími geoelementy v území CHKO jsou středoevropský a subboreální.
Z významných boreálních, resp. subboreálních druhů lze uvést např. rojovník bahenní
(Ledum palustre), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), toliji bahenní (Parnassia
palustris), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum
angustifolium), ostřici plstnatoplodou (Carex lasiocarpa), třtinu nachovou (Calamagrotis
phragmitoides), ze subarkticko-subalpínských violku dvoukvětou (Viola biflora), ze
středoevropsko-subalpínských podbělici alpskou (Homogyne alpina). Poměrně vysoké úhrny
srážek jsou příznivé pro druhy subatlantské, z nichž se v území vyskytují např. všivec lesní
(Pedicularis sylvatica), třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), ostřice blešní (Carex
pulicaris), svízel hercynský (Galium saxatile), vrba plazivá (Salix repens). Zastoupeny jsou
také druhy jihosibiřského a subpontického geoelementu. V malé míře se vyskytují druhy
submediteránní, např. dřišťál obecný (Berberis vulgaris) či modřenec chocholatý (Muscari
comosum).
Z hlediska migrace flóry má patrně značný význam předěl tvořený Broumovskými
stěnami, pokračující na polském území Stolovými horami. Zatímco Polická kotlina a Žaltman
(Jestřebí hory) komunikují hlavně s českým vnitrozemím, Broumovská kotlina a Javoří hory
mají vztah spíše ke Kladské kotlině, resp. Kamenným horám na polském území.
Broumovsko je oblastí s velmi změněnou skladbou lesů. Převládající smrkové kultury
vykazují ochuzené složení podrostu a šíření některých expanzivních druhů, např. bezu
hroznatého (Sambucus racemosa) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).
13
Území se nachází v dubobukovém až smrkobukovém vegetačním stupni, některé rokle
ve skalních oblastech i ve stupni bukosmrkovém. Rekonstrukčně zde převládají květnaté a
acidofilní bučiny (Fagion, Luzulo-Fagion). Problematická je vegetační rekonstrukce v silně
odlesněné Broumovské kotlině, kterou snad z určité části pokrývaly lesy blízké
dubohabřinám (Carpinion). Nejzachovalejšími přirozenými lesními společenstvy jsou reliktní
bory na kvádrových pískovcích (Dicrano-Pinion) a suťové lesy (Tilio-Acerion) na příkrých
svazích údolí a kuest polické křídové pánve. Přirozené smrčiny (Piceion excelsae) se
vyskytují pouze maloplošně v inverzních polohách skalních oblastí a místy i jinde na
podmáčených až rašelinných stanovištích. Na prameništích a podél vodních toků jsou
zastoupeny prameništní olšiny a jaseniny a údolní lužní lesy (Alnenion glutinoso-incanae).
Charakter vegetace pískovcových skalních oblastí Broumovska je určen především
živinami chudým geologickým podkladem, poměrně velkou nadmořskou výškou a teplotními
inverzemi v členitém reliéfu. Kyselý podklad způsobuje relativní chudost jejich flóry, pokud
jde o cévnaté rostliny. Fytogeograficky významný je výskyt některých druhů známých u nás
obvykle z horských poloh – patří k nim např. podbělice alpská (Homogyne alpina), violka
dvoukvětá (Viola biflora), papratka horská (Athyrium distentifolium), mléčivec alpský
(Cicerbita alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum
aquilegiifolium), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).
Pro tato území je charakteristická extrémní mozaikovitost biotopů a vegetace, neboť se tu
prolínají různé typy lesních biotopů s biotopy skalními. Lesní porosty jsou zde však
z převážné části velmi změněny lesnickým hospodařením.
Vedle výše uvedených se na Broumovsku místy vyskytují ještě další druhy vyšších
poloh, např. žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vrba slezská (Salix silesiaca),
pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album
subsp. lobelianum), udatna lesní (Aruncus vulgaris) aj. Výrazněji teplomilných druhů se
z území udává jen nevelký počet.
Floristicky bohaté jsou květnaté bučiny a suťové lesy, vyskytující se často v návaznosti.
Z významnějších druhů je v květnatých bučinách Broumovska častá lilie zlatohlávek (Lilium
martagon), vzácné jsou již orchideje jako např. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
Suťové lesy provází zvláště kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), měsíčnice vytrvalá
(Lunaria rediviva) a rybíz alpský (Ribes alpinum). Biotopy suťových lesů se vyvíjejí obvykle
v okolí výchozů minerálně bohatších hornin, na Broumovsku nejčastěji slínovců až vápnitých
pískovců. Pozoruhodně zde bývají vyvinuta společenstva skalních štěrbin s četnými
kapradinami – puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis), sleziníkem červeným (Asplenium
trichomanes), sleziníkem routičkou (Asplenium ruta-muraria) a sleziníkem zeleným
(Asplenium viride). Jen nejvyšší skály nejsou zastíněny okolními lesními porosty, takže lze
říci, že vytvářejí maloplošná primární bezlesí s bylinnými i keřovými společenstvy – mj. se
zde uplatňuje růže převislá (Rosa pendulina), vzácně skalník celokrajný (Cotoneaster
integerrimus) a tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). V lužních lesích a na vlhkých
loukách je místy hojná bledule jarní (Leucojum vernum) – její nejbohatší naleziště se
nacházejí zejména v okolí Jívky.
Flóra stojatých a tekoucích vod není v oblasti příliš bohatá. V některých rybnících se
vyskytuje bublinatka jižní (Utricularia australis). V minulosti zde však rostly např. rdestice
hustolistá (Groenlandia densa) či rdest smáčknutý (Potamogeton compressus). Na
prameništích byla vzácně nalezena zdrojovka potoční (Montia hallii).
Rašeliništní vegetace je na Broumovsku přítomna jen ve zbytcích. Místy značně hluboká
rašeliniště v roklích Adršpašsko-teplických skal jsou dnes většinou porostlá lesem.
Nepočetné a většinou plošně nevelké jsou lokality charakteru slatinišť a přechodových
rašelinišť v různých částech CHKO. K významným druhům těchto biotopů patří především
ostřice Davallova (Carex davalliana), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr
úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vrba
rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), vrba plazivá (Salix repens), zábělník bahenní
(Comarum palustre), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), ostřice dvoudomá (Carex
dioica), ostřice blešní (Carex pulicaris), ostřice dvoumužná (Carex diandra), ostřice příbuzná
(Carex appropinquata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní
14
(Oxycoccus palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bahnička chudokvětá
(Eleocharis quinqueflora) aj.
Druhově bohaté polokulturní louky byly na Broumovsku plošně velmi redukovány
intenzivní zemědělskou velkovýrobou v minulých desítiletích. Naproti tomu v důsledku
ponechání nepřístupných pozemků ladem velmi vzrostlo zastoupení sukcesních stadií
směřujících k lesu. Místy se však dochovaly zbytky pcháčových, ovsíkových, smilkových
i bezkolencových luk, na nichž se vyskytují některé ohrožené druhy: prstnatec májový
(Dactylorhiza majalis), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec Fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač osmahlý (Orchis ustulata),
pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia),
vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), hořeček český (Gentianella bohemica), prha
arnika (Arnica montana), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgare), upolín nejvyšší (Trollius
altissimus), modřenec chocholatý (Muscari comosum) aj. Největší počet zachovalých
květnatých luk s řadou lokalit orchidejí se dosud nachází na Machovsku.
Specifické biotopy vznikaly a stále vznikají těžbou triasových pískovců v západní části
Broumovské kotliny, v okolí Vernéřovic a Jetřichova. Na vlhkých odtěžených plochách se
přechodně objevují společenstva s ostřicí skloněnou (Carex demissa), rosnatkou
okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), plavuňkou zaplavovanou (Lycopodiella inundata),
všivcem lesním (Pedicularis sylvatica) aj., v minulosti zde byla známa i vratička
heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium).
Mnoho lokalit vzácnějších druhů na Broumovsku v minulých desítiletích zaniklo.
Negativně se projevil především rozvoj zemědělské velkovýroby, dále zalesňování luk,
změny ve druhové skladbě lesů a další vlivy. Řada druhů pravděpodobně vyhynula nebo jsou
nezvěstné. Kromě několika již výše zmíněných případů sem patří např. smrkovník plazivý
(Goodyera repens), švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis), vstavač kukačka (Orchis morio),
střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia),
zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hořec křížatý (Gentiana cruciata) a další. Naproti
tomu se v nedávné době podařilo v oblasti objevit jiné významné druhy, např. třtinu nachovou
(Calamagrostis phragmitoides) či kruštík Greuterův (Epipactis greuteri).
Výrazně se v posledních desetiletích změnilo složení plevelových společenstev (ústup
až úplné vyhynutí některých druhů). Silně se zvětšilo zastoupení vysokobylinné ruderální
vegetace.
Mechorosty (podle materiálů N. Gutzerové, L. Němcové, J. Kučery, T. Štechové, Š. Kovala
a M. Zmrhalové)
Významnými biotopy mechorostů na Broumovsku jsou zejména pískovcové a slínovcové
skály, dále pak rašeliniště a slatiniště.
Bryologicky nejprozkoumanějšími lokalitami v CHKO jsou skalní oblasti, zejména NPR
Adršpašsko-teplické skály, z níž je známo přes 260 druhů mechorostů. Vzhledem
k charakteru geologického podkladu převažují druhy acidofilní. Na pískovcových skalních
stěnách se běžně vyskytují dvouhrotcovka lámavá (Dicranodontium denudatum), bělomech
skalní (Leucobryum juniperoideum), polanka drobná (Anastrophyllum minutum), zdvojenka
bělavá (Diplophyllum albicans), čtyřzoubek průzračný (Tetraphis pellucida), sečovka štíhlá
(Barbilophozia attenuata), slatinatka obnažená (Odontoschisma denudatum). Mezi vzácnější
skalní druhy patří např. skřížovec lesní (Kurzia sylvatica), z horských druhů dvouhrotcovka
drsná (Dicranodontium asperulum) či chudozubík zahnutý (Tetrodontium repandum),
z teplomilných druhů křivonožka křehká (Campylopus fragilis), hojná na Křížovém vrchu, ale
jen vzácně se vyskytující v Adršpašsko-teplických skalách i Broumovských stěnách. Z druhů
vyšších poloh (včetně (sub)arkticko-(sub)alpínských), zde rostoucích většinou v chladných
údolích, roklích a soutěskách, je možno vedle již zmíněných uvést především velmi vzácný
dvouhrotec prodloužený (Dicranum elongatum), dříve uváděný z Adršpašsko-teplických skal
pod jménem D. sendtneri, ploník horský (Polytrichastrum alpinum), plonitku horskou
(Oligotrichum hercynicum), paprutku prodlouženou (Pohlia elongata), p. hromadnou
(P. drummondii), omšenku ohrnutou (Anastrepta orcadensis), vršatku Taylorovu (Mylia
taylorii), rohozec trojzubý (Bazzania tricrenata), zdvojenku tisolistou (Diplophyllum albicans),
15
kostrbatec řemenatý (Rhytidiadelphus loreus) či koprofilní mrvenku štíhlou (Tayloria tenuis).
Primárně epixylické horské druhy polanku Michauxovu (Anastrophyllum michauxii), křepenku
řetízkovou (Cephalozia catenulata) a k. bledou (C. leucantha) je zde možno najít i na
skalách. Z Adršpašských skal se uvádí číšnatka hustá (Anoectangium aestivum), v poslední
době však nepotvrzená – jinak u nás známá pouze z Hrubého Jeseníku. Z dalších
významných druhů se v Adršpašsko-teplických skalách vyskytuje např. pérovec hřebenitý
(Ptilium crista-castrensis). Pro acidofilní lesy na pískovcových plošinách jsou typické běžné
druhy jako dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), ploník ztenčený (Polytrichastrum
formosum), travník Schreberův (Pleurozium schreberi), paprutka nicí (Pohlia nutans) a další.
Ve vlhčích typech smrkových borů a ve smrčinách inverzních poloh se lze setkat
s rašeliníkem pětiřadým (Sphagnum quinquefarium), vršatkou Taylorovou (Mylia taylorii),
rohozcem trojlaločným (Bazzania trilobata). Na rašeliništích a v rašelinných (popř.
podmáčených) smrčinách rostou např. rašeliník křivolistý (Sphagnum fallax), r. Girgensohnův
(S. girgensohnii), r. bodlavý (S. cuspidatum), r. prostřední (S. magellanicum), r. třásnitý
(S. fimbriatum), r. ostrolistý (S. capillifolium), rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), ploník
obecný (Polytrichum commune).
Odlišný charakter má bryoflóra slínovcových (popř. opukových) skal na kuestách
a svazích údolí polické křídové pánve. Vyskytují se zde např. kroknice chlupatá
(Apometzgeria pubescens), kápěnka ohnutá (Seligeria recurvata), sourubka kadeřavá
(Neckera crispa), s. hladká (N. complanata), čepičatka točivá (Encalypta streptocarpa),
vijozub zkroucený (Tortella tortuosa).
Na vápnitých prameništích a slatiništích byly zaznamenány např. hrubožebrec
kapradinový (Cratoneuron filicinum), h. proměnlivý (Palustriella commutata), prutník
hvězdovitý (Bryum pseudotriquetrum), štírovec prostřední (Scorpidium cossonii). Na slatinné
louce v osadě Řeřišný u Machova se vyskytuje ohrožená srpnatka fermežová (Hamatocaulis
vernicosus), pro kterou je zde zřízena EVL, spolu s vlasolistcem vlkomilným (Tomentypnum
nitens), vlahovkou vápnomilnou (Philonotis calcarea) a několika druhy rašeliníků, např.
rašeliníkem Warnstorfovým (Sphagnum warnstorfii).
U kaple Hvězda roste na rozpadající se maltě můstku kriticky ohrožená konardia
hustotrsá (Conardia compacta).
V Javořích horách byl nově nalezen šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), pro zjištění
jeho celkového rozšíření v oblasti je potřebné další studium.
Lišejníky (zpracoval Josef Halda)
Druhová diverzita lišejníků v CHKO Broumovsko je velmi rozdílná v závislosti na charakteru
lokalit. V minulosti nebyl tento rozdíl patrně tak výrazný, jak to dokládají publikované
záznamy – Mann (1825), Kuťák (1923, 1927), Rejmánek (1968), Zelinková (2004).
Lišejníky na pískovcových skalách a kamenech (saxikolní) tvoří charakteristická
společenstva, která nejsou druhově příliš bohatá, ale vyskytují se ve velkém množství a jsou
vázaná právě jen na toto a podobná pískovcová území (CHKO Labské pískovce, CHKO
Kokořínsko). Charakteristickými druhy v zastíněných roklích jsou artonie narůžovělá
(Arthonia arthonioides), terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), vláhomilka vřesovištní
(Icmadophila ericetorum), misnička ceniská (Lecanora cenisia) a Pertusaria ocellata.
Druhové složení se mírně liší s rozdílnou nadmořskou výškou a expozicí vzhledem
k světovým stranám. Druhově nejcennější jsou uzavřené rokle, kde se projevuje tzv. teplotní
inverze – díky tomu zde roste arkto-alpínský druh vousatec žlutozelený (Alectoria
ochroleuca) ve výšce 700 m n. m. a dosud přežívá paličkovec tmavý (Bunodophoron
melanocarpum). Cenné jsou také reliktní bory na skalních věžích a plošinách. Kromě
charakteristických epifytů, např. terčovky moukovité (Imshaugia aleurites) a t. rozestřené
(Parmeliopsis ambigua), jsou často přítomné horské skalní druhy, např. terčovka prohnutá
(Arctoparmelia incurva), dutohlávka temná (Cladonia stygia), pukléřka játrová (Melanelia
hepatizon), terčovka nádherná (Melanelia stygia) a vzácně také dutohlávka horská (Cladonia
stellaris) a řada dalších druhů typických pro kyselé skály: drobnovýtruska smaragdová
(Acarospora rufescens), misnička ceniská (Lecanora cenisia), misnička mnohosměrná
(Lecanora polytropa), terčovka hnědá (Protoparmelia badia), šálečka podvinutá (Trapelia
16
glebulosa), pupkovka válcovitá (Umbilicaria cylindrica), p. osmahlá (U. deusta), p. mnoholistá
(U. polyphylla).
Pozoruhodné jsou na Broumovsku také bazické slínovcové substráty (např. Vysoký
kámen, drobné lomy v okolí Police n. Met.). Historicky jsou odtud udávány vzácné skalní
lišejníky – např. Eiglera flavida. Jeden drobný mikrolišejník (bradavnice) z malého lomu
nedaleko Hvězdy popsal Servít (1946) jako nový pro vědu – Verrucaria policensis.
Epifytická flóra je na Broumovsku poměrně chudá, významná jsou stanoviště se
solitérními listnáči, které vzácně porůstají čárnička psaná (Graphis scripta), houboplodka
krvavějící (Mycoblastus sanquinarius), strupatka obojetná (Ochrolechia androgyna),
kreskovec obecný (Opegrapha vulgata), cecatka chřástnitá (Thelotrema lepadinum).
V mladších lesních porostech dominuje pouze několik druhů, např. dutohlávka kuželovitá
(Cladonia coniocraea), d. prstovitá (C. digitata), d. třásnitá (C. fimbriata), d. vyzáblá
(C. macilenta), strupka lasturnatá (Hypocenomyce scalaris), s. nafouklá (H. caradocensis),
terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), misnička práškovitá (Lecanora conizaeoides),
třpytka trávozelená (Micarea prasina), t. černomodrá (M. peliocarpa), terčovka rozestřená
(Parmeliopsis ambigua), změnověnka přehlížená (Placynthiella icmalea), pukléřka sivá
(Platismatia glauca), terčovka otrubičnatá (Pseudevernia furfuracea), misnička řasová
(Scoliciosporum chlorococcum) a šálečka zrnkavá (Trapeliopsis pseudogranulosa).
2.6. Fauna
Fauna Broumovska měla původně téměř výhradně lesní charakter. Aktivity člověka obohatily
a zpestřily původní lesní faunu o druhy vázané na bezlesí a druhy synantropní. Dnešní
podoba území mozaikou různou měrou ovlivněných stanovišť od přirozených až po zcela
podmíněné činností člověka. Přehled chráněných a ohrožených druhů živočichů je uveden
v kapitole 3.8.
Faunu Broumovska zásadně ovlivňují rozsáhlá zalesněná a poměrně nepřístupná skalní
města, částečně zachovalé vodní toky, pestrá zemědělská krajina, relativní klid a nabídka
celé škály biotopů, které umožňují výskyt jak horských, tak i teplomilných druhů. Významný
je i vliv koridorů dvou největších toků: Metuje a Stěnavy a jejich přítoků. S ohledem na
biodiverzitu lze za významnější považovat povodí řeky Metuje.
Bezobratlí
Rozmanitost bezobratlých je na území CHKO Broumovsko podmíněna členitostí,
různorodostí a relativní zachovalostí tohoto území; je vyšší zejména v jeho jihozápadní části.
Významné průzkumy bezobratlých provedlo Muzeum Hradec Králové (vážky, brouci, motýli
a dvoukřídlí), i jednotlivci: Hamet a Vancl (brouci), Maršík (motýli – především noční),
Růžička (pavouci), Ložek (suchozemští měkkýši). Výsledky průzkumu brouků byly v roce
2005 shrnuty do publikace: Katalog brouků (Coleoptera) CHKO Broumovsko (autoři: Alois
Hamet, Zdeněk Vancl a spolupracovníci).
Velký význam mají na Broumovsku zoocenózy inverzních poloh, sutí a skal a vod.
Lokality s teplotní inverzí jsou výjimečné výskytem glaciálních reliktů. Tyto organismy zde
přežívají od doby posledního zalednění ve zbytkových populacích, a to v překvapivě nízkých
polohách oproti jejich typickému výskytu v alpinských zónách. Na Broumovsku žijí tyto druhy
v suťových jeskyních pískovcových skalních měst (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské
stěny).
Z brouků (Coleoptera) byl jednotlivě nalezen již min. třikrát v NPR Adršpašsko-teplické
skály kozlíček hvozdník (Monochamus sartor) (Spíšek, Hamet, Mikát) v izolovaně stojících
vzrostlých smrcích se silným tokem smůly po kmeni. Z dalších významných, na dřevo
vázaných brouků jmenujme: tesaříka Pedostrangalia pubescens, jenž je pro Broumovsko
významným nálezem, neboť dříve byl znám pouze v severních Čechách (NP Labské
pískovce). Stejně tak jsou cenné nálezy zlatohlávka hladkého (Potosia cuprea) a zdobence
zelenavého (Gnorimus nobilis) a z vodních brouků Helophorus montenegrinus (Kuwert,
1885) a Hydroporus fuscipennis (Schaum, 1868). Poslední dva jmenovaní patří mezi nově
17
objevené druhy pro Čechy a nebyly dosud zařazeny do přílohy č. III. vyhlášky č. 395/1992
Sb.
Z výsledků síťového mapování ČR z roku 2002 vyplývají značné úbytky pestrosti
i početnosti denních a nočních motýlů. Motýli jsou přitom vhledem k svojí atraktivitě
využitelní pro ekologickou osvětu a zároveň jsou tzv. deštníkovými druhy. Jejich ochrana je
tedy zároveň ochranou dalších organizmů na ně ekologicky vázaných. Myrmekofilní motýli
modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
parazitující na mravencích rodu Myrmica jsou vázáni na druhově bohaté nepravidelně
sečené plochy s výskytem živných rostlin – krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). V oblasti
je častější modrásek bahenní, modrásek očkovaný se vyskytuje jen na některých lokalitách.
Oba druhy tvoří převážně drobné populace. Hlavní příčinou úbytku motýlů je zánik jejich
stanovišť, který souvisel s intenzifikací zemědělství a lesnictví (mezí, úhorů, květnatých luk,
extenzivních pastvin a okrajů polních cest). Také nadužívaní insekticidů a chemických hnojiv
vytlačilo citlivější druhy motýlů z krajiny. Zánik dříve rozšířeného pařezinového hospodaření
a náhrada pařezin stinnými vysokokmennými lesy vyhubil druhy světlin. Velkou hrozbou pro
druhy nelesních stanovišť je zalesňování takzvaně neplodných půd, v současnosti je
zalesňování největší hrozbou pro motýly ve volné krajině všeobecně.
Při obnoveném mapování mravenišť rodu Formica v CHKO Broumovsko v roce 2004
bylo v blízkosti Kočičích skal u Police n. Metují, 550–580 m n. m., nalezeno 132 hnízd
mravence (Formica polyctena). Je to zatím nejpočetnější komplex mravenišť v rozsáhlé
sledované oblasti severního českého pohraničí (Miles 2004). Dalším významným výskytem
lesních mravenců je např. Bobří vrch v Javořích horách.
Na vodní prostředí mají přímou vazbu vážky (Odonata). Souhrnná práce o vážkách
z území CHKO Broumovsko dosud neexistuje. Jsou však známy nálezy některých vzácných
druhů, např. šídlatky brvnaté Lestes barbarus (Mocek 1998), vážky čárkované Leucorrhinia
dubia (Mocek 1998, Kolektiv 2002), vážky jasnoskvrnné Leucorrhinia pectoralis (Kolektiv
2002), šídla sítinového Aeshna juncea (Spíšek, nepubl. nález), ale také běžných druhů
(Mocek 1999). Průzkum vážek na území NPR Adršpašsko-teplické skály (Mocek 2005) byl
proveden v rámci inventarizačních projektů AOPK ČR s cílem získat podklady pro zpracování
nebo upřesnění plánů péče. Z ostatního území jsou známy i ojedinělé vzácnější nálezy
vážek, jako například páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Rejl 2008). Na
vodních plochách stojatého charakteru, resp. na tůních a malých lesních rybníčcích, byly
zastiženy kromě jiných také šídlo sítinové (Aeschna juncea), vážka tmavá (Sympetrum
danae), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka jasnoskrvrnná (L. pectoralis) a nový
nález z poslední doby vážka běloústá (L. albifrons) (Mocek) a vážka bělořitná (Orthetrum
albistylum) (Mocek). Její výskyt byl z východních Čech dosud publikován pouze ze 3 lokalit:
PP Na Plachtě, nádrž Cesta myslivců v katastru Nový Hradec Králové a PR Mokřadlo
v CHKO Železné hory (MOCEK & kol. 2006, MOCEK & BÁRTA 2010). Nález na Šlégrově
rybníce na Broumovsku je novým faunistickým údajem pro oblast Broumovska. Chrostík
(Ernodes vicinus) objevený na území CHKO Broumovsko je novým druhem pro faunu ČR
(Chvojka 1998).
Významná populace raka říčního (Actacus astacus) se nachází v povodí toku Dřevíč.
Prosperuje díky zájmu a péči členů MO ČRS Stárkov, kteří na základě povolené výjimky
provádějí opatření k ochraně těchto živočichů. Není však vyloučeno, že malé populace raků
přežívají i v jiných částech toků na území CHKO Broumovsko a v rybnících i některých
vodních nádržích. Populace raků je ohrožena přítomností vydry říční (Lutra lutra) a norkem
americkým (Mustela vision), jehož výskyt je zatím sporadický. Na stav populace raka má
významný vliv i způsob rybářského hospodaření. Původní druhy raků jsou také ohroženy
tzv. račím morem, plísňovým onemocněním způsobovaným Aphanomyces astaci.
Obratlovci
Kruhoústí jsou zastoupení mihulí potoční (Lampetra planeri), která se vyskytuje zejména
v bahnitých sedimentech a ponořených partiích drobného štěrkopísku v povodí řeky Metuje.
Horní tok řeky s přítoky Dřevíčem a Jívkou, Skalním a Zdoňovským potokem byl vyhlášen
jako EVL Metuje a Dřevíč právě k ochraně populace mihule potoční. Ojedinělý vyskyt byl
18
potvrzen v přítocích Stěnavy (Halačka, Lusk, Lusková, Vetešník: Diverzita ichtyofauny
hydrologického systému CHKO Broumovsko, 2001).
Toky náleží většinou k pstruhovému pásmu s charakteristickou faunou reprezentovanou
pstruhem obecným (Salmo trutta), lipanem podhorním (Thymallus thymallus), hrouzkem
obecným (Gobio gobio) a vrankou obecnou (Cottus gobio), významná je i přítomnost střevle
potoční (Phoxinus phoxinus). Tření ryb na Broumovsku probíhá v dubnu až červnu. Výjimkou
je pstruh potoční, který se tře na podzim.
Obojživelníci jsou zvlášť citliví na některé antropogenní činnosti: dopravu a rozvoj cest,
rybářství a rybníkářství, likvidaci mokřadů a tůní. Také predace expandujícími nepůvodními
i původními živočichy (norek americký, psík mývalovitý, volavka popelavá, vydra říční)
omezuje jejich populace.
S mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra) se lze na Broumovsku setkat jen velice
zřídka. Ve většině stojatých vod, s výjimkou velkých zarybněných rybníků, se rozmnožují
čolek horský (Mesotritos alpestris) a čolek obecný (Lissotriton vulgaris). Velmi vzácný je
čolek velký (Triturus cristatus). Z žab jsou nejčastější ropucha obecná (Bufo bufo), skokan
hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax esculenta) a skokan krátkonohý (Rana
lessonae). Výskyt rosničky zelené (Hyla arborea) je spíše ojedinělý. Ropucha krátkonohá
(Epidalea calamita) se na Broumovsku vyskytuje v početné a stabilní populaci pouze na
jediné lokalitě u Jetřichova.
Z plazů se dosud hojně na vyhovujících biotopech vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta
agilis), a to i v okrajích lidských sídel. Méně často se již setkáme s ještěrkou živorodou
(Zootoca vivipara), která spíše osídluje přechodové biotopy pole – les, dále meze a paseky
a lze ji potkat i na mokřadních biotopech. Poměrně častým druhem CHKO Broumovsko je
slepýš křehký (Anguis fragilis), vzácnější je užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná
(Vipera berus).
Hnízdění nebo výskyt byl na území CHKO Broumovsko prokázán u 65 zvláště
chráněných druhů ptáků. Od roku 2000 zde opět úspěšně hnízdí sokol stěhovavý (Falco
peregrinus), zatím pouze v pískovcových skalních městech v počtu 2–4 párů. V oblasti
hnízdí pravidelně minimálně 5 párů čápa černého (Ciconia nigra) a 5–6 párů čápa bílého
(Ciconia ciconia). Pravidelně lze slýchat vzácné druhy zemědělských kultur koroptev polní
(Perdix perdix) a chřástala polního (Crex crex), v jehož zájmu některé zemědělsky
hospodařící subjekty upravily způsob hospodaření. Na otevřených mokrých loukách a polích
v katastru Benešova u Broumova se vzácně objevuje čejka chocholatá (Vanellus vanellus).
Populace kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a sýce rousného (Aegolius funereus)
mají stabilní charakter, u výra velkého (Bubo bubo) zaznamenáváme mírný pokles. Typickým
obyvatelem souvislých lesů je datel černý (Dryocopus martius). Se skorcem vodním (Cinclus
cinclus) se na víceméně přirozených úsecích toků setkáme často, méně často již
s ledňáčkem říčním (Alcedo atthis). Krkavec velký (Corvus corax) a volavka popelavá (Ardea
cinerea) hnízdí v CHKO ojediněle, na silně vzestupném trendu jejich populací se podílí
zejména jedinci migrující z Polska.
Dravce, větší sovy a další druhy velkých ptáků ohrožují linky elektrických vedení (náraz
za letu i úraz el. proudem při dosednutí). Některé druhy ptáků jsou zvlášť citlivé na rušení,
nebo mohou být i fyzicky likvidovány mechanizací.
Fauna savců Broumovska vykazuje výskyt několika vzácných druhů: rejsek horský
(Sorex alpinus), hrabošík podzemní (Pitymys subterraneus), plch velký (Glis glis) a plšík
lískový (Muscardinus avellanarius). V posledních letech se úspěšně šíří vydra říční (Lutra
lutra) a na přelomu roku 2010–2011 byl několikrát spatřen rys ostrovid (Lynx lynx). Na území
CHKO Broumovsko byl zaznamenán výskyt celkem 18 druhů netopýrů. Všechny druhy
netopýrů bez výjimky jsou v současné době považovány za silně až kriticky ohrožené.
Přestože probíhá monitoring, není dosud dostatek informací o jejich výskytu a zejména
zimovištích např. v důlních dílech, pevnostech, jeskyních.
Zvláštní pozornost zasluhuje problematika výskytu přemnožené spárkaté zvěře,
zejména jelena evropského (Cervus elaphus), srnce obecného (Capreolus capreolus),
prasete divokého (Sus scrofa) a nepůvodního muflona (Ovis musimon) v některých
honitbách. Současné stavy stále přesahují stavy únosné pro danou oblast. K tomu přistupuje
19
migrace zvěře z Polska a nepřítomnost predátorů, kteří byli v minulosti člověkem vyhubeni.
V posledních několika letech byla v CHKO zaznamenána občasná přítomnost rysa (přímé
pozorování, pobytové stopy), vliv na stavy zvěře, resp. změnu chování, zatím nelze hodnotit.
Vysoké stavy zvěře mají vliv na přirozené procesy v ekosystémech (např. přirozená obnova
lesa) a jsou z hlediska ochrany přírody a krajiny nepříznivé. Stavy divokých prasat nejsou
přesně známy, jsou v každém případě značně vysoké, což se projevuje na škodách
především na zemědělských kulturách.
Výskyt bobra evropského (Castor fiber) byl na území CHKO potvrzen až v roce 2012 na
řece Stěnavě, kam se rozšířil ze sousedního Polska.
2.7. Dějiny osídlení a vývoj krajiny
Dnešní Broumovsko patří mezi typické oblasti, jimž vtiskla tvář středověká kolonizace ve
13. století. Historie osídlování krajiny však začíná již ve starší době kamenné – paleolitu – na
horním toku Metuje a Stěnavy. Paleolitické lovce sem lákaly především průsmyky spojující
údolí Metuje s Kladskou kotlinou a jejím prostřednictvím i s Dolnoslezskou nížinou. Tyto
oblasti tvořily přirozené a snadno kontrolovatelné koridory. Nelze vyloučit, že se zde předtím
pohybovala již skupina neandrtálců, kteří se v poslední době meziledové (interglaciál Eem,
70 000 – 60 000 let př. n. l.) nakrátko usadili na severovýchodě Kladska. Jednoznačně je
však doložena až přítomnost mladopaleolitických lovců (40 000 – 8 000 let př. n. l.), jak
ukazují archeologické nálezy z Náchoda-Plhova, Police nad Metují, Stárkova, Vernéřovic
a Woliborzu u Nové Rudy.
Situace se mění s nástupem zemědělské civilizace v polovině 6. tisíciletí př. n. l. Vysoko
položenou, relativně chladnou a vlhkou krajinu první zemědělci neosídlili. Kamenné
neolitické a eneolitické sekery a mlaty nalezené v údolí Metuje (Náchod, Zličko, Police nad
Metují) a Stěnavy (Božanov, Gajów, aj.) však napovídají, že zdejšími průsmyky patrně
procházela stezka spojující Českou kotlinu s úrodnými nížinami Dolního Slezska.
Osídlení se do Kladské kotliny vrací až na počátku mladší doby bronzové (1250–1000
let př. n. l.). V této době sem z Dolního Slezska pronikají početné skupiny lidu lužických
popelnicových polí, který posléze kolonizuje i celé severovýchodní Čechy. Teplé a suché
subboreální klima umožnilo tomuto lidu se usadit i v poměrně vysoko položených oblastech.
Osídlení postupuje i proti proudu Stěnavy a dostává se až na samé hranice Broumovska,
ne-li ještě dál.
Archeologickými nálezy z Adršpachu je osídlení na Broumovsku nezvratně doloženo až
v době laténské (400 let př. n. l. až přelom letopočtu). Je však otázkou, zda se zde usadili
přímo etničtí Keltové, kteří během své expanze obsazují severovýchodní Čechy, Kladskou
kotlinu i Dolní Slezsko, nebo se do těchto míst uchyluje latenizovaný lid popelnicových polí,
či dokonce skupinka przeworského obyvatelstva ze Slezska. V době římské (přelom
letopočtu – 375) již zdejší osídlení takového rozsahu zdaleka nedosahuje. Germáni obsazují
pouze střed Kladské kotliny. Nálezy římských mincí nicméně naznačují, že údolím Stěnavy
až k průsmykům do údolí Svídnické Bystřice vedla jedna z vedlejších větví jantarové stezky.
Po odchodu posledních germánských osadníků z Kladské kotliny na přelomu
4. a 5. století zdejší krajina definitivně pustne a zarůstá pralesem. S výjimkou nevelkého
ostrůvku sídel kolem slavníkovského, později přemyslovského pohraničního hradu
v Kladsku, zůstal tento pohraniční hvozd po téměř celý raný středověk neobydlen. K prvním
změnám dochází teprve v polovině 12. století v souvislosti s výraznějším sídelním rozvojem
v centru Kladské kotliny. Staré české názvy zachycené v listinách ze 13. století (flumen
Bozanow, Brissnicz, Krims) naznačují, že osídlení postupující proti proudu řeky Stěnavy
mohlo ještě před polovinou 13. století dosáhnout až na Broumovsko.
Osídlování méně příznivé krajiny na horním toku Metuje postupovalo zřetelně pomaleji.
Sídelní hranice se na přelomu 12. a 13. století posunula pouze ke Starému Městu nad
Metují. Tuto skutečnost příliš nezměnila ani nevelká kolonie mnichů z Břevnovského
20
kláštera, kteří se podle listinných falz domněle datovaných do let 1213 a 1229 usadili
v místech dnešní Police nad Metují.
Zásadní zlom v dějinách Náchodska, Stárkovska, Teplicka, Policka a Broumovska
přináší až mohutná kolonizační vlna v polovině 13. století. Král Václav I. pověřil kolonizací
Náchodska pana Hrona z rodu Načeraticů, Stárkovsko obsazovali příslušníci rodu erbu
zlatého třmenu. Přibližně ve stejné době zahájil se souhlasem posledních Přemyslovců
kolonizaci Policka a Broumovské kotliny, původně součásti Kladska, také benediktinský
klášter v Břevnově.
Nové vesnice byly vesměs vysazovány na českém právu. Pouze na Broumovsku byla
většina vesnic založena na základě emfyteutického (zákupního) práva, převážně za účasti
německých kolonistů. Několik emfyteutických vsí bylo založeno také na Policku. Mapa
osídlení, která se stabilizovala na konci kolonizace, se až na některé výjimky (např. vesnice
nově založené ve druhé polovině 16. století – Březová, Hony, Slavný nebo v 19. století
Benešov) již fakticky nelišila od současnosti.
Vesnické osídlení doplňovala centrální sídliště městského charakteru, v nichž se
soustřeďovala řemeslná výroba a probíhaly místní trhy. Do druhé poloviny 13. století spadá
založení Stárkova na území kolonizovaném rodem erbu zlatého třmenu. Poloha této osady
na bezvýznamné komunikaci postupně vedla ke stagnaci a Stárkov se stal městečkem až
v roce 1573.
Centrem území kolonizovaných benediktiny se z počátku stává klášter a osada v Polici
nad Metují. Poprvé se s ní setkáváme v listině z roku 1253, jíž Přemysl Otakar II. přenáší do
Police trh z Provodova. Jako trhové místo (locus forensis) je Police označována i roku 1295,
kdy král Václav II. převádí na polického rychtáře výkon hrdelního práva. Jako městečko
(oppidum) je nehrazená Police poprvé označena až roku 1395. V té době se však již centrum
správy přesunulo do významnějšího Broumova.
Broumov je poprvé uváděn k roku 1256 jako trhová osada (villa forense), na město je
povýšen až v roce 1348, v dalším desetiletí byl opevněn hradbami. Osadu spolu se správním
hradem založil břevnovský klášter. Půdorys Broumova nese typické znaky slezské
kolonizace. Původní správní hrad byl přestavěn v opevněné probošství, do kterého se
dokonce po vyvrácení břevnovského kláštera husity v roce 1420 na jistou dobu přesunulo
centrum benediktinského řádu. Zdrojem hospodářské prosperity města se stala soukenická
výroba zaměřená převážně na export na vzdálenější trhy.
Sídelní strukturu nově kolonizovaných oblastí doplňovala feudální sídla, sdružující
některé správní, centrální a obranné funkce. V období vrcholného středověku to byly
především zeměpanské (Adršpach) a šlechtické (Skály, Střmen) hrady, benediktinské
pohraniční hrádky, dále tvrze a svobodné statky, z nichž byla přímo spravována drobná
pozemková držba. Jejich místo v 16. a 17. století začínají postupně zaujímat zámecká sídla
(Skály, Stárkov, Teplice, Adršpach) a rezidenční dvory.
Středověké a raně novověké osídlení bylo poměrně často vystavováno destruktivním
vlivům válek a epidemií. V 15. století to byly především husitské války a války s Matyášem
Korvínem, v 16. století epidemie moru. Zvláště zničující dopad pak měla v první polovině
17. století třicetiletá válka a další epidemie moru.
Po třicetileté válce je život poddaných i charakter krajiny na broumovském panství
výrazně ovlivňován provozem benediktinského klášterního velkostatku. Broumovský urbář
z let 1676 až 1677 ukazuje na značně rozšířené rybníkářství a chov ovcí, dokládá ale
i nezemědělské provozy, například dehtářské pece, vodní mlýny, pily a lisovny oleje.
Výrazným krajinotvorným prvkem se od 18. století stává nově budovaná barokní
sakrální i světská architektura. Věhlasní stavitelé Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové se
zasloužili o přestavbu polického i broumovského kláštera a vybudování architektonicky
jedinečné skupiny osmi venkovských barokních kostelů, které tvoří významné krajinné
dominanty. Tvář krajiny na Broumovsku také poznamenává pás polních opevnění
a vojenských táborů vybudovaných převážně za sedmileté války. Svébytnou podobu krajině
a vesnicím vtiskla v 18. století také rozsáhlá výstavba zděné architektury (výstavné
broumovské zděné statky, typický architektonicky typ). Převážně z minulého století pochází
21
i značná část výjimečně bohaté a kvalitní drobné sakrální architektury: kaple, křížové cesty
a stovky pískovcových soch a křížů v obcích i ve volné krajině.
Novověké osídlení na Broumovsku bylo značnou měrou formováno rozvojem textilní
výroby. K tradičnímu soukenictví se přidružilo od druhé poloviny 17. století především
domácké zpracování lnu a tkalcovství na vesnicích. Tato nová ekonomická aktivita umožnila
většímu počtu dospělých osob zakládat vlastní rodiny (v porovnání s čistě zemědělskými
oblastmi), což se v následujícím období projevilo ve značném nárůstu počtu obyvatel. Podle
statistických údajů z počátku 70. let 19. století se Broumovsko dokonce řadilo mezi jednu
z nejlidnatějších oblastí Čech se svými 140–159 obyvateli na km2. V obcích tehdy žilo
průměrně kolem 1500 obyvatel.
Od poloviny minulého století dochází k největšímu hospodářskému a následnému
stavebnímu rozmachu. Textilní výroba se soustřeďuje do řady nově vznikajících továren,
které zásadně mění tvář měst i některých vesnic (každá obec měla minimálně jednu
továrnu). Proběhla politická a správní reforma a katastrální mapování. Klíčovým faktorem pro
rozvoj Broumovska bylo vybudování tzv. choceňské dráhy (1875), spojující Vídeň se
Slezskem a Kladskem. Na ni pak navázalo železniční propojení Teplic nad Metují
a Trutnova. Do Broumova byl zaveden telefon a elektřina.
Po 2. světové válce prošlo Broumovsko dramatickým vývojem, který se těžce podepsal
na obyvatelstvu i krajině. Lze vyjmenovat minimálně pět historických mezníků, z nichž každý
znamenal citelný negativní zásah do osídlení, hospodářství i stavu krajiny: v letech 1945–47
vyhnání Němců, osídlování pohraničí, v r. 1948 vítězství komunistů a počátek kolektivizace,
v r. 1960 zrušení okresu Broumov, od r. 1970 počátky budování socialistické vesnice – tato
snaha vrcholí v roce 1985 integrací obcí v okrese Náchod (program střediskových obcí).
V organizovaném transferu bylo během roku 1946 z Broumovska vysídleno více než
22 000 osob německé národnosti. Státem zkonfiskovaná zemědělská půda na vesnicích
a živnosti ve městech byly předány dosídlencům z přilehlých okresů východních Čech, ze
Slovenska a reemigrantům z ciziny. Osídlování bylo dokončeno v polovině roku 1947. Noví
obyvatelé obsadili téměř 1600 prázdných usedlostí, okres Broumov měl po této akci 32 000
obyvatel. V průmyslu tehdy pracovaly dvě třetiny obyvatel. V zemědělství se kladl důraz na
pastevectví.
Téměř úplná výměna obyvatel, doprovázená přerušením všech tradičních forem
společenského a kulturního života, poznamenala těžce život oblasti na několik desetiletí.
Noví osídlenci neměli velké zkušenosti se zemědělstvím ani vztah k půdě, proto se JZD
zakládala na Broumovsku snadněji než na Policku. Některá družstva se však brzy rozpadla
a patronát nad nimi napříště musely převzít průmyslové podniky. Přesto bylo ještě v roce
1956 pouze 22 % okresu v rukou družstev, zbytek vlastnili soukromníci. Vznikly státní statky
Broumov a Teplice. V roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy půdy. Kolektivizace
vedla ke scelováni polí, náhradě původních zemědělských plodin (len, brambory aj.) novými
a k nadměrným melioracím. Začal proces slučování obcí, zatím jen v omezené míře.
Rozvoj socialistické vesnice znamenal definitivní rozpad tradičních vazeb, vznik
střediskových obcí, slučování JZD v obří Státní statek Teplice (jeden z největších
v republice, hospodařil na 16 230 ha), velkou a necitlivou výstavbu (nákupní střediska,
velkochovy). Masivní správní i hospodářská centralizace i snaha kulturně připodobnit venkov
městu přinesla kontraproduktivní výsledky: nárůst migrace obyvatelstva a jeho stárnutí,
snížení počtu škol, vymizení malotřídek, převládání nekvalifikovaných učitelů, degradaci
kulturního života a občanského sebevědomí.
Ačkoli došlo v roce 1989 k zásadní politické změně, řada problémů minulého období
přetrvává a některé se dokonce vlivem centralizace a dopady volného trhu na venkov
prohloubily. Broumovsko trpí mnoha neduhy sudetského pohraničí a podhorského kraje:
odlivem mladých vzdělaných lidí a obecně nízkou průměrnou vzdělaností, rušením středních
škol, relativně nízkou ekonomickou aktivitou obyvatel a nízkou daňovou výtěžností,
uzavíráním drobných průmyslových podniků, problémy zemědělského hospodaření
a ponechávání pozemků ladem, klesající dopravní obslužností (zejména železniční),
dostupností lékařské péče, relativně nízkou občanskou iniciativou aj.
22
Zemědělství doznalo také změny. Před transformací v roce 1992 hospodařilo na
Broumovsku osm statků a pět družstev, nyní zde působí 16 společných zemědělských
podniků a 204 soukromníků (několik provozuje biozemědělství). Úroveň hospodaření
zemědělských subjektů je různá, ale řada z nich se potýká se značnými existenčními
potížemi.
V roce 1989 padla bariéra neprostupné státní hranice, izolující po druhé světové válce
Broumovsko ze tří stran od sousedního Polska. Oblast se stává cílem návštěvníků z celé ČR
i zahraničí i výchozím bodem cest do hospodářsky a turisticky atraktivních oblastí Dolního
Slezska a Kladska. Poslední dvacetiletí tak představuje období mírného rozvoje turistického,
zejména příhraničního ruchu, který mnozí místní představitelé považují za nejslibnější
ekonomickou základnu budoucího Broumovska. Poslední léta také představují období
zvýšeného zájmu o Broumovsko nejen ze strany turistů a návštěvníků, ale i řady odborníků,
studentů, umělců a politiků.
23
3. Ochrana přírody a krajiny
3.1. Předmět ochrany CHKO
Předmět a cíl ochrany CHKO je definován přímo ve zřizovací vyhlášce MŽP č. 157/1991 Sb.,
o zřízení Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, kde je uvedeno poslání oblasti takto:
„Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích
typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného
využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti. K typickým znakům oblasti náleží
zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící
živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také
rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu.“
Předmětem ochrany jsou tedy všechny hodnoty krajiny a její vzhled, zastoupené
přírodní, přírodě blízké a polopřirozené ekosystémy a v nich se vyskytující zvláště chráněné,
vzácné či regionálně významné druhy rostlin a živočichů.
V dnešním pojetí lze předměty ochrany CHKO Broumovsko dále specifikovat takto:
pískovcové skalní oblasti a skalní útvary,
významné geomorfologické jevy a geologické lokality,
přírodě blízké lesní ekosystémy, zejména ekosystémy vázané na typickou
geomorfologii (reliktní bory, suťové lesy),
specifická stanoviště v extrémních podmínkách skalních měst a strží,
zachovalé luční ekosystémy,
geomorfologie terénu a typický ráz krajiny,
charakteristická struktura osídlení a typické stavby,
vodní toky, vodní plochy a přirozený vodní režim v krajině,
populace a stanoviště zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,
přírodní stanoviště a druhy významné pro soustavu Natura 2000.
3.2. Zonace CHKO
Podle ustanovení § 25 odstavce 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
v platném znění (dále jen ZOPK), se: „hospodářské využívání chráněných krajinných oblastí
se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní
stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území“.
Základní ochranné podmínky platné pro zóny CHKO jsou zakotveny v § 26 ZOPK.
Platná zonace CHKO Broumovsko je zakotvena přímo ve zřizovací vyhlášce MŽP
č. 157/1991 Sb., v příloze č. 2 této vyhlášky. Zde uvedená zonace byla Správou CHKO
Broumovsko přenesena do map podrobnějšího měřítka a od té doby nebyla měněna.
Dle kritérií přírodních hodnot byly k bližšímu určení způsobu ochrany přírody v CHKO
vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody.
Zonace CHKO Broumovsko je zakreslena v mapové příloze č. 2.
Tab. č. 1: Zastoupení jednotlivých zón v CHKO Broumovsko (dle GIS, lesy z OPRL)
I.
zóna
(ha)
PUPFL
Mimo
PUPFL
Celkem
II.
III.
%
%
CHKO zóna CHKO zóna
(ha)
(ha)
3332
7,71
5166
97
0,22
3429
7,93
11,95
%
CHK
O
IV.
zóna
(ha)
Celkem
%
%
(ha)
CHKO
CHKO
7808 18,06
246
0,57
16553
38,29
318
0,74 17048 39,43
9218
21,32
26680
61,71
5484
12,69 24856 57,49
9464
21,89
43233 100,0
24
I. zóna
Do I. zóny CHKO byla zařazena přírodovědně cenná území z části již v době vyhlašování
CHKO chráněná v MZCHÚ. Kromě velkých NPR Adršpašsko-teplické skály a Broumovské
stěny (dnes zčásti NPP Polické stěny) byly do I. zóny zařazeny i PR Ostaš, PR Křížová
cesta, PP Borek a PP Kočičí skály, které chrání geomorfologicky významná území
pískovcových skal s přírodě blízkými ekosystémy borů se specifickými rostlinnými
i živočišnými lesními a skalními společenstvy. Menší segmenty I. zóny (některé o rozlohách
jen několika hektarů) v jižní, západní a severní části CHKO chrání přírodovědně cenná
území zejména přírodě blízkých lesů na prudkých stráních a nejzachovalejší lesy v Javořích
horách. I. zóna je poměrně fragmentovaná – tvoří necelých 8 % plochy CHKO, ale je složena
z celkem 49 segmentů.
II. zóna
II. zóna obklopuje a spojuje některé segmenty I. zóny a je vymezena zejména tam, kde se
také vyskytují pískovcové skalní útvary nebo se fragmentárně zachovaly lesy s přírodě
blízkým složení porostů s vyšším zastoupením domácích listnatých dřevin. II. zóna vytváří
souvislý komplex lesů v Javořích horách a na svazích Broumovských stěn (od hranice
s Polskem až po silnici z Police nad Metují do Broumova). Menší segmenty spojují malé
segmenty I. zóny v okolí Ostaše a Hejdy, zahrnují lesy na levém břehu Metuje mezi
Adršpachem a Teplicemi nad Metují, lesy na svazích Bukové hory a prudké stráně nad Metují
a potokem Dřevíč jižně od Police nad Metují.
III. zóna
Do III. zóny byla plošně zařazena zemědělská i lesní krajina v západní části CHKO (až po
svahy Broumovských stěn). Dále jsou v této zóně zařazeny menší části v Broumovské
kotlině, kde krajinu tvoří mozaika lesů, luk, pastvin a menších sídel. Do III. zóny jsou
zařazeny člověkem pozměněné ekosystémy, které jsou běžně hospodářsky využívané,
např. hospodářské lesy s dominantním zastoupením smrku ztepilého.
IV. zóna
IV. zóna je v CHKO poměrně rozsáhlá (22 % CHKO) a zahrnuje téměř celé území
Broumovské kotliny, nejen zastavěné území Broumova, ale i menší obce a navazující
zemědělsky využívanými pozemky s vyšším podílem orné půdy.
Na většině území odpovídá vymezení zón ochrany přírody v CHKO Broumovsko přírodním
a krajinným hodnotám území. Správa CHKO Broumovsko získala od doby schválení zonace
mnoho nových poznatků, které by bylo možno do vymezení zón promítnout. Návrhy na
úpravu zonace by byly na většině území dílčí a týkaly by se zejména vymezení III. a IV. zóny
v obcích. Plošně významný by byl návrh přesunout části Broumovské kotliny z IV. zóny do
III. zóny. Z hlediska zjednodušení administrativy pro občany žijící na území CHKO by mělo
zásadní význam také nové vymezení IV. zón v městech a větších obcích při okrajích CHKO
a v její západní části. Zjednodušení administrativy by přineslo i případné zmenšení II. zóny
v Javořích horách. Naopak zpřísnění ochrany by si vyžádaly některé cenné partie,
zejména části CHKO v okrese Trutnov, kde by některá území s přírodě blízkými lesy
zasloužila zařazení do II. zóny.
Přes uvedené nedostatky lze konstatovat, že na většině území plní platná zonace funkci
diferenciace území při uplatňování ochranných podmínek dostatečně.
25
3.3. Maloplošná zvláště chráněná území
Na území CHKO Broumovsko je vyhlášeno celkem 11 zvláště chráněných území, z toho dvě
v kategorii národní přírodní rezervace na ploše 2269 ha, jedno v kategorii národní přírodní
památka na ploše 686 ha, tři v kategorii přírodní rezervace na ploše 58 ha a pět v kategorii
přírodní památka na ploše 15 ha. Celková plocha maloplošných zvláště chráněných území
v CHKO Broumovsko je 3027 ha, tj. 7 % plochy CHKO.
NPR Adršpašsko-teplické skály
Kód ZCHÚ: 2401
Vyhlášení:
• výnos Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 31. 12. 1933, č.j. 143457-V.
• vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 95/2007 Sb. ze dne 13. 4. 2007
Výměra: 1712,0065 ha
Katastrální území: Dolní Adršpach, Dolní Teplice, Skály u Teplic nad Metují, Teplice nad
Metují, Hodkovice u Trutnova, Janovice u Trutnova, Studnice u Jívky.
Předmět ochrany: Geomorfologicky mimořádně významné území kryté lesními ekosystémy
s ojedinělými rostlinnými a živočišnými společenstvy podhorského a horského
charakteru, vytvořené v kvádrových pískovcích svrchní křídy, s přírodovědně
mimořádně významnými formami pískovcového reliéfu vyskytujícími se zde především
v podobě rozsáhlých skalních plošin, složitě členěných hřbetů, kaňonů, soutěsek,
skalních věží a jeskyní.
Plán péče s platností 2004–2016 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek, schválen MŽP pod
č.j. MŽP/30919/02-610/7983/02 dne 1. 3. 2004.
Geodetické zaměření: ano
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
NPR Broumovské stěny
Kód ZCHÚ: 2430
Vyhlášení: 557,3927 ha
• výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55736/55 ze dne 5. 3. 1956
• vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 258/2009 Sb. ze dne 6. 8. 2009
Výměra: 557,3927 ha
Katastrální území: Božanov, Křinice, Martínkovice
Předmět ochrany: Přirozené lesní porosty na severních a východních svazích Broumovských
stěn tvořené především acidofilními a květnatými bučinami a suťovými lesy a tvořícími
biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Geomorfologicky ojedinělý
útvar Broumovských stěn tvořený formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových
pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních
stěn, věží a měst, složitě členěných hřbetů, soutěsek a jeskyní, se specifickými
rostlinnými a živočišnými společenstvy. Typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla
jiným právním přepisem vyhlášena Evropsky významná lokalita Broumovské stěny
a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace.
Plán péče s platností 2009–2015 zpracovala Ekologická projekce, s.r.o. Olomouc, schválen
MŽP pod č.j. 814/ENV/08-33/620/08 dne 1. 10. 2009.
Geodetické zaměření: ano
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
26
NPP Polické stěny
Kód ZCHÚ: 5325
Vyhlášení: vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 260/2009 Sb. ze dne 6. 8. 2009
Výměra: 685,7069 ha
Katastrální území: Bělý, Hlavňov, Slavný, Suchý Důl
Předmět ochrany: Geomorfologicky ojedinělý útvar Polických stěn tvořený formami
pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde
především v podobě rozsáhlých skalních plošin a měst, složitě členěných hřbetů
a skalních věží, kaňonů, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočisnými
společenstvy a se zbytky přirozených lesních ekosystémů a typy přírodních stanovišť
a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena EVL Broumovské stěny
a které se nacházejí na území národní přírodní památky.
Plán péče s platností 2009–2015 zpracovala Ekologická projekce, s.r.o. Olomouc, schválen
MŽP pod č.j. 65770/ENV/09-3473/620/09 dne 1. 10. 2009
Geodetické zaměření: ano
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
PR Farní stráň
Kód ZCHÚ: 3413
Vyhlášení: nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 5/2008 ze dne 24. 7. 2008
Výměra: 13,6868 ha
Katastrální území: Machov
Předmět ochrany: Jedlové a klenové bučiny s typickou zvířenou a květenou, balvaniště
a skalní výchozy se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy.
Plán péče s platností 2008–2017 zpracoval Miroslav Malina, schválen Správou CHKO
Broumovsko pod č.j. 02465/BR/2008/AOPK dne 27. 7. 2008
Geodetické zaměření: ano (komplet)
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
PR Křížová cesta
Kód ZCHÚ: 199
Vyhlášení:
• výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956
• výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988
• nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 7/2008 ze dne 30. 12. 2008
Výměra: 13,7161 ha
Katastrální území: Dolní Adršpach
Předmět ochrany: Reliéf vyvinutý na kvádrových pískovcích svrchní křídy zahrnující
geomorfologicky významné útvary, především skalní věže, soutěsky a jeskyně,
a přírodě blízký ekosystém borů se specifickými rostlinnými i živočišnými lesními
a skalními společenstvy.
Plán péče s platností 2008–2017 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek, Miroslav Malina,
schválen Správou CHKO Broumovsko pod č.j. 03574/BR/2008/AOPK dne 30. 12. 2008
Geodetické zaměření: ano (komplet)
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
PR Ostaš
Kód ZCHÚ: 293
Vyhlášení:
• výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956
• výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988
• nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 2/2009 ze dne 1.4.2009
Výměra: 30,3005 ha
27
Katastrální území: Žďár nad Metují
Předmět ochrany: Geomorfologicky cenné území v kvádrových pískovcích svrchní křídy
s přírodovědně významnými formami pískovcového reliéfu a zbytky přírodě blízkých
ekosystémů se specifickými rostlinnými a živočišnými lesními a skalními společenstvy.
Plán péče s platností 2009–2016 zpracoval Miroslav Malina, schválen Správou CHKO
Broumovsko pod č.j. 00651/BR/2009/AOPK dne 31. 3. 2009
Geodetické zaměření: ano (komplet)
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
PP Borek
Kód ZCHÚ: 2422
Vyhlášení:
• výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956
• výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988
• nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 3/2006 ze dne 4. 7. 2006.
Výměra: 4,6692 ha
Katastrální území: Teplice nad Metují
Předmět ochrany: Geomorfologicky zajímavé území kvádrových pískovců Lysého vrchu
s příkrou skalní stěnou, vysokým balvanitým osypem a na ně vázaných fragmentů
specifických společenstev – reliktních borů a vegetace silikátových skal a drolin.
Plán péče s platností 2006–2016 zpracoval RNDr. Stanislav Vacek a kol., schválen Správou
CHKO Broumovsko pod č.j. 00479/BR/E/06 dne 10. 7. 2006.
Geodetické zaměření: ano (komplet)
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
PP Kočičí skály
Kód ZCHÚ: 176
Vyhlášení:
• výnos Ministerstva školství a kultury č.j. 55768/55 Sb. ze dne 4. 7. 1956
• výnos Ministerstva kultury ČSSR číslo 14 200/88 – SÚOP ze dne 29. 11. 1988
• nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 6/2008 ze dne 21. 10. 2008
Výměra: 8,2602 ha
Katastrální území: Žďár nad Metují
Předmět ochrany: Reliéf s geomorfologicky významnými útvary, vyvinutý na kvádrových
pískovcích svrchní křídy, a přírodě blízký ekosystém borů se specifickými rostlinnými
i živočišnými lesními a skalními společenstvy.
Plán péče s platností 2008–2022 zpracoval Ing. Luboš Němeček, schválen Správou CHKO
Broumovsko pod č.j. 03677/BR2008/AOPK dne 21. 10. 2008
Geodetické zaměření: ano (komplet)
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
PP Mořská transgrese
Kód ZCHÚ: 3415
Vyhlášení: nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 2/2008 ze dne 21. 5. 2008
Výměra: 0,8498 ha
Katastrální území: Bohdašín, Vernéřovice
Předmět ochrany: Geologické vrstvy, dokládající svrchnokřídovou záplavu – transgresi moře
přes sedimenty triasu, odkryté ve stěně bývalého lomu a rostlinná i živočišná
společenstva přírodě blízkého lesa na suťovém svahu.
Plán péče s platností 2008–2017 zpracovala Věra Plná a kol., schválen Správou CHKO
Broumovsko pod č.j. 01530/BR/2008/AOPK dne 21. 5. 2008
Geodetické zaměření: ano
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
28
PP Pískovcové sloupky
Kód ZCHÚ: 3413
Vyhlášení: nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 4/2008 ze dne 16. 6. 2008
Výměra: 0,6296 ha
Katastrální území: Česká Metuje
Předmět ochrany: Přírodními procesy vymodelované skalní sloupky tvaru přesýpacích hodin
ve stěně umělého odkryvu, geomorfologicky pozoruhodný suťový svah se skalními
výchozy, rostlinná i živočišná společenstva přírodě blízkého lesa a skal, populace lilie
zlatohlavé.
Plán péče s platností 2008–2017 zpracovala Věra Plná a kol., schválen Správou CHKO
Broumovsko pod č.j. 01958/BR/2008/AOPK dne 16. 6. 2008
Geodetické zaměření: ano
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
PP Šafránová stráň
Kód ZCHÚ: 5318
Vyhlášení: nařízení Správy CHKO Broumovsko č. 3/2009 ze dne 1. 6. 2009
Výměra: 0,2298 ha
Katastrální území: Suchý Důl
Předmět ochrany: Populace silně ohroženého šafránu bělokvětého na druhově bohaté
svahové louce.
Plán péče s platností 2009–2018 zpracoval RNDr. Aleš Hájek, schválen Správou CHKO
Broumovsko pod č.j. 01172/BR/2009/AOPK dne 16. 6. 2009
Geodetické zaměření: ano
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
Počet MZCHÚ v CHKO Broumovsko není vysoký, ale podíl na celkové ploše je poměrně
významný, protože NPR a NPP jsou značně rozsáhlé. Stávající MZCHÚ pokrývají
dostatečně a reprezentativně společenstva vázaná na typický georeliéf pískovcových
skalních měst, strží a roklí. Poměrně rozsáhlý soupis potenciálních lokalit vhodných
k vyhlášení MZCHÚ byl uveden v předchozím plánu péče. Z nich se podařilo vyhlásit jen dvě
území (PP Mořská transgrese a PP Pískovcové sloupky). Správa CHKO Broumovsko
předpokládá doplnění soustavy MZCHÚ vyhlášením několika plošně menších přírodních
rezervací a památek, jejichž předmětem ochrany budou zejména druhově bohatá nelesní
společenstva luk a lesy se zachovalou dřevinnou skladbou (např. olšiny a suťové lesy na
podloží opuk).
3.4. Soustava Natura 2000
3.4.1. Evropsky významné lokality
Na základě směrnice Rady EU 92/43/EHS (O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin) bylo na území chráněné krajinné oblasti Broumovsko
vymezeno 8 Evropsky významných lokalit zařazených do tzv. národního seznamu (stanoven
nařízením vlády č. 132/2005 Sb.). Základní údaje o těchto lokalitách jsou uvedeny v tabulce
č. 2, podrobnější údaje pak v příloze č. 3.
Tab. č. 2: Evropsky významné lokality
Název lokality
Adršpašsko-teplické
skály
Rozloha (ha)
1715,7367
Předmět ochrany
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště
8220 Chasmofytická vegetace silikátových
skalnatých svahů
8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti
9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
29
Broumovské stěny
1354,9081
Kozínek
277,4949
Metuje a Dřevíč
Řeřišný u Machova
Stárkovské bučiny
46,1559
4,2226
129,1608
Vladivostok
22,1282
Žaltman
91,2073
(z toho
33,0414
v CHKO)
*91D0 Rašelinný les
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)
4030 Evropská suchá vřesoviště
8220 Chasmofytická vegetace silikátových
skalnatých svahů
8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti
9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří
(Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion
nemoralis)
8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých
svahů
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
*9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích
a v roklích
mihule potoční (Lampetra planeri)
srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus)
6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří
(Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion
nemoralis)
8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých
svahů
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
modrásek očkovaný (Maculinea teleius)
6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří
(Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion
nemoralis)
9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
*91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy
temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion
incanae, Salicion albae)
(* hvězdička označuje prioritní stanoviště)
Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny jsou součástí stávajících MZCHÚ
a nadregionálních nebo regionálních prvků ÚSES. Ostatní lokality jsou v I. – III. zóně CHKO.
Jejich ochrana zejména ve III. zóně není dostatečná. Není tedy vyloučeno, že pro zachování
těchto lokalit použije Správa CHKO výsledky naturového mapování a navrhování EVL jako
podklad pro vyhlášení nových MZCHÚ (např. Řeřišný, Stárkovské bučiny).
3.4.2. Ptačí oblast
Na základě implementace směrnice Evropské unie č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících
ptáků byla na území CHKO Broumovsko vyhlášena Ptačí oblast Broumovsko (nařízením
vlády č. 20/2005 Sb. ze dne 15. prosince 2004). Ptačí oblast (CZ0521014) se rozkládá na
ploše 9121,7086 ha, nachází se celá v CHKO Broumovsko a zaujímá zhruba ¼ její rozlohy –
viz mapová příloha č. 4. Bližší ochranné podmínky ptačí oblasti jsou specifikovány v § 3
uvedeného nařízení (viz příloha č. 4).
30
Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro níže
jmenované druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro
zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany.
Ptačí oblast Broumovsko byla navržena pro dva cílové druhy. Prvním z nich je výr velký
(Bubo bubo), jenž se vyskytuje v převážné části terénů pískovcových skalních oblastí a také
v suťových a svahových lesích v údolích řeky Metuje a jejích přítoků. V Broumovské
vrchovině dosáhla početnost výra maxima v období okolo r. 1995, odkdy je postupně
zjišťován částečný ústup. Po r. 2000 se nepříznivý trend ještě prohloubil a některá tradiční
hnízdiště jsou v současnosti opuštěná. Význačný pokles byl zaznamenán zejména na území
nynější ptačí oblasti, kde stav poklesl více než o třetinu na současných 7–8 párů. Hnízdiště
jsou v území rozmístěna rovnoměrně, osídlen je zejména příkrý svah Broumovských stěn,
Vernéřovická stráň, masív Ostaše s Hejdou a odlehlá místa Adršpašsko-teplických skal.
Dalším druhem přílohy I je sokol stěhovavý (Falco peregrinus). V minulosti
Broumovsko patřilo mezi významná hnízdiště v rámci celé České republiky. Z posledních
historických hlášení o výskytu a hnízdění sokolů lze za nejspolehlivější označit ta, která
pocházejí z let 1947 až 1953, kdy zdejší populace mohla čítat 4–7 hnízdících párů. Poslední
výskyt nehnízdících ptáků byl zaznamenán v roce 1968, poté sokoli z Broumovska, stejně
jako z celého státního území, vymizeli. Opětovně se do oblasti vrátili po necelých třiceti
letech a poprvé, leč bohužel neúspěšně zahnízdili na jaře 1998. Od roku 2000 se postupně
početnost zvyšovala a do současné doby se stabilizovala na 3–4 páry.
Tab. č. 3: Přehled hnízdění sokola stěhovavého na Broumovsku v letech 2000–2010
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem
Počet doložených
hnízd
1
1
2
1
2
2
2
2
2
3
3
21
Počet úspěšných
hnízd
1
0
0
1
1
2
2
2
2
2
1
14
Počet neúspěšných
hnízd
0
1
2
0
1
0
0
0
0
1
2
7
Počet odrostlých
mláďat
2
0
0
2
3
4
6
5
7
6
min. 1
min. 36
V ptačí oblasti se vyskytují i další druhy přílohy I směrnice o ochraně volně žijících
ptáků. Na zbytky starých bukových porostů v ptačí oblasti je vázán výskyt čápa černého
(Ciconia nigra), datla černého (Dryocopus martius), holuba doupňáka (Columba oenas) a
sýce rousného (Aegolius funereus), který však dává přednost menším bučinám nebo
lokalitám s jednotlivými doupnými buky ve starých jehličnatých porostech. V místech, kde
smrkové porosty a bory plošin mají etážovitý charakter s bohatým podrostem hnízdí kulíšek
nejmenší (Glaucidium passerinum) a ve smíšených porostech včelojed lesní (Pernis
apivorus). Na vysokých věžích severozápadní části Adršpašského skalního města žije
poslední kolonie kavky obecné (Corvus monedula) v počtu do 15 párů. V zimě do skal velmi
vzácně zaletuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria).
Předmětné druhy jsou ohroženy přímým pronásledováním ze strany člověka,
nelegálním vybíráním obsahů hnízd, rušením nelegální horolezeckou činností, vysokým
nárůstem turistické návštěvnosti skalních měst a úrazy na elektrovodech v krajině. Druhy
vázané na vzrostlé bučiny jsou nepřímo ohroženy likvidací hnízdních biotopů těžbou.
31
3.5. Památné stromy
Na území CHKO Broumovsko je ochrana významných stromů vyhlašováním za památné
s následným monitoringem a vhodným ošetřením k udržení či zlepšení zdravotního stavu
uplatňována dlouhodobě. V CHKO je evidováno celkem 20 položek památných stromů
vyhlášených ZOPK. Z celkového počtu 25 jedinců je 18 jednotlivých stromů a dvou skupin
památných stromů (2 a 5 stromů), jako památné není vyhlášeno žádné stromořadí. U většiny
památných stromů je základní ochranné pásmo dle § 46 odst. 3 ZOPK, u několika stromů je
vyhlášené ochranné pásmo dáno průmětem koruny. Mezi památnými stromy se vyskytují jen
domácí druhy dřevin, nejvíce je lip (srdčitá a velkolistá). Obvodů kmene kolem 6 m dosahuje
7 památných stromů; výšky památných stromů se pohybují v rozmezí 13 až 33 m. Většina
památných stromů má stáří do 200 let, vyskytují se tři jedinci, kde je stáří odhadováno na
300 (350) let.
Údaje o stavu památných stromů jsou z roku 2010, kdy proběhla jejich podrobná revize,
která spočívala v doplnění chybějící dokumentace, dále v prověrce památných stromů
v terénu a zpracování GIS vrsty památných stromů. Výsledky revize byly zapracovány do
databáze památných stromů ÚSOP, v tištěné podobě jsou uloženy v ÚSOP a na Správě
CHKO Broumovsko. Při této revizi bylo zjištěno, že památný strom 101478 Lípa u Šimočků
vyhlášený v roce 2001 Správou CHKO Broumovsko byl již dříve v roce 1983 vyhlášen ONV
Trutnov jako památný strom 101268 Janovická lípa, jehož výnos nepřešel do evidence
Správy CHKO Broumovsko. Odstranění duplicity se řeší ve spolupráci s ÚSOP.
Část stromů je v dobrém zdravotním stavu, respektive zdravotní stav odpovídá druhu
a stáří. U 10 jedinců byl v roce 2010 konstatován silně poškozený stav, jedná se zejména
o velmi staré stromy s rozsáhlými dutinami nebo stará dutá torza stromů se sekundárním
obrostem.
Monitoring zdravotního stavu je prováděn periodicky a podle jeho výsledků je
zajišťována péče o památné stromy. Jsou prováděny odborné zásahy, z nich nejčastěji
zdravotní a redukční řez, výměna nebo instalace bezpečnostních vazeb, v menší míře také
obnova zastřešení dutin. Péče je většinou realizována z prostředků dotačního programu
„Program péče o krajinu“ (PPK) a ročně se pohybuje ve výši cca 40 000,- Kč. Vlastní
ošetřování památných stromů provádějí pouze odborné arboristické firmy, ve většině případů
certifikované.
Kromě vyhlášených památných stromů se na území CHKO Broumovsko nachází další
stromy významné svým vzrůstem, věkem či estetickým působením, z nichž některé mohou
být v budoucnu vyhlášeny jako památné stromy. Správa CHKO eviduje stovky takovýchto
významných stromů, u kterých ve spolupráci s vlastníky pozemků pomáhá k udržení jejich
dobrého zdravotního stavu formou poradenství (návrhem vhodné péče), příp. ošetřením
stromů. Péče je většinou realizována z prostředků dotačního programu „Program péče
o krajinu“ (PPK) a ročně se pohybuje ve výši cca 80 000,- Kč. Většinu komunikací III. třídy na
Broumovsku lemují aleje domácích listnatých stromů stáří 80–120 let. Zachování těchto alejí
je důležité z hlediska zachování typického krajinného rázu Broumovska. U nejvýznamnějších
a dlouhodobě perspektivních alejí se Správa CHKO Broumovsko podíllí na financování péče
z prostředků PPK a z Programu na obnovu přirozených funkcí krajiny (POPFK).
Seznam památných stromů na území CHKO Broumovsko je uveden v tabulce č. 4.
32
Tab. č. 4: Seznam památných stromů v CHKO Broumovsko
Kód
K Název
S (DR ÚSOP)
101470 5 Bartoňovy jasany
101473 1 Obecní lípa
101474 1 Maixnerova lípa
101475 1 Štajerova lípa
101476 1 Kosova lípa
101477 1 Hraniční buk
101478 1 Lípa u Šimočků
Datum
vyhlášení
Vyhlašovací
dokumentace
SCHKO
10.5.2002 Broumovsko
SCHKO
29.11.2002 Broumovsko
SCHKO
16.9.2002 Broumovsko
SCHKO
10.5.2002 Broumovsko
SCHKO
4.2.2002 Broumovsko
SCHKO
4.5.2001 Broumovsko
SCHKO
28.5.2001 Broumovsko
ORP
KÚ – parcela
Druhy
stromů
Obvod
(cm)
Náchod
Žďárky – 28
jasan ztepilý
292–500
Náchod
Chlívce – 2/3
lípa srdčitá
382
Náchod
Police nad Metují – 51/2
lípa velkolistá
597
Náchod
Maršov nad Metují – 54
lípa srdčitá
327
23,0 velmi dobrý
silně
21,0 poškozený
silně
22,0 poškozený
Náchod
Vysoká Srbská – 412/1, 242
lípa srdčitá
483
20,0 dobrý
Broumov
buk lesní
241
22,0 velmi dobrý
Trutnov
Libná – 515/1
Janovice u Trutnova 348/1KN, 363/1
(GP)
lípa srdčitá
496
Trutnov
Horní Vernéřovice – 586/2
buk lesní
33,0 dobrý
silně
29,0 poškozený
30,0 (2ks)
Broumov
Horní Adršpach – 607
lípa srdčitá
399
20,0 dobrý
Náchod
Bezděkov nad Metují – 247
dub letní
438
24,0 dobrý
Náchod
Vysoká Srbská – 308/1
lípa srdčitá
359
22,0 dobrý
silně
15,0 poškozený
silně
22,0 poškozený
silně
28,0 poškozený
101483 1 Bohadlova lípa
SCHKO
28.6.2001 Broumovsko
SCHKO
4.5.2001 Broumovsko
SCHKO
24.10.1995 Broumovsko
SCHKO
12.3.1999 Broumovsko
101499 1 Barešova lípa
26.11.1981 ONV Náchod
Náchod
Suchý Důl – 244
lípa velkolistá
641
101500 1 Berkova lípa
26.11.1981 ONV Náchod
Náchod
Česká Metuje – 80/1
lípa velkolistá
598
101501 1 Husitská lípa
26.11.1981 ONV Náchod
Náchod
Žďár nad Metují – 807/1
lípa srdčitá
465
Klášterní dub v
101502 1 Broumově
101503 1 Vernéřovická lípa
26.11.1981 ONV Náchod
26.11.1981 ONV Náchod
Broumov
Broumov
Broumov – 725
Vernéřovice – 34/1
dub letní
lípa velkolistá
510
503
101504 1 Adršpašská lípa
26.11.1981 ONV Náchod
Broumov
Horní Adršpach – 208
lípa velkolistá
678
101479 2 Buky u Janovic
101480 1 Lípa na Krčmově
101482 1 Bezděkovský dub
33
355, 426
Výška
(m)
Zdravotní stav
velmi dobrý
21,0 (3ks), dobrý
-25,0 (2ks)
26,0 velmi dobrý
21,0 dobrý
silně
13,0 poškozený
Kód
K Název
S (DR ÚSOP)
Datum
vyhlášení
Vyhlašovací
dokumentace
ORP
KÚ – parcela
Druhy
stromů
Obvod
(cm)
101505 1 Šrůtkova lípa
101506 1 Hrnčířův jasan
26.11.1981 ONV Náchod
26.11.1981 ONV Náchod
Náchod
Náchod
Machov – 468, 487
Žabokrky – 1096/2
lípa velkolistá
jasan ztepilý
700
629
101513 1 Vavřenova lípa
26.11.1981 ONV Náchod
Náchod
Velké Petrovice – 28/4
lípa velkolistá
707
34
Výška
(m)
Zdravotní stav
silně
23,0 poškozený
27,0 dobrý
silně
19,0 poškozený
3.6. Rostlinná společenstva
Následující přehled vegetace Broumovska je zpracován dle Katalogu biotopů ČR (Chytrý
a kol. 2010). Podkladem ke zpracování byly zejména výsledky mapování přírodních
stanovišť v letech 2001–2004, rozlohy všech identifikovaných biotopů v území, včetně
okrajových a netypických, jsou uvedeny v tabulce č. 5. U jednotek skupiny X je však nutno si
uvědomit, že nejde o jejich skutečné rozlohy v oblasti, neboť v rámci kontextového mapování
se přírodě cizí vegetace nezaznamenává.
Tab. č. 5: Rozlohy biotopů v CHKO Broumovsko
Biotop
A4.2
A4.3
K1
K2.1
K3
L1
L2.2
L2.2A
L2.2B
L3.1
L4
L5.1
L5.3
L5.4
L7.1
L8.1B
L9.1
L9.2A
L9.2B
L9.3
L10.1
M1.1
M1.3
M1.4
M1.5
M1.7
M2.1
M3
M5
R1.2
R1.4
R2.1
R2.2
R2.3
S1.1
S1.2
S1.3
S1.5
S2B
S3B
T1.1
Rozloha (ha)
1
1
6
4
103
2
92
79
116
48
125
866
1
797
8
226
57
21
19
2
<1
9
1
2
4
21
<1
1
6
<1
4
<1
3
3
3
275
<1
<1
<1
<1
2971
Biotop
T1.3
T1.5
T1.6
T1.9
T1.10
T2.3B
T3.4C
T3.4D
T4.2
T5.5
T6.1B
T8.2B
T8.3
V1A
V1C
V1F
V1G
V2C
V3
V4A
V4B
Rozloha (ha)
526
262
114
3
1
166
<1
5
10
5
<1
1
5
<1
<1
8
13
<1
1
7
29
X1
X2
X3
X4
X5
X6
X7
X7A
X7B
X8
X9A
X9B
X10
X11
X12
X12A
X12B
X13
X14
57
17
2
1
265
11
93
17
16
6
2799
182
176
91
96
27
7
68
37
35
Stručný popis významných, plošně rozsáhlých nebo častých přírodních biotopů
V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod
Vegetace stojatých vod je na Broumovsku vázána především na rybníky a tůně. Místy se
vyskytuje podjednotka V1C s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a velmi vzácně
i podjednotka V1A s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae). Byl zaznamenán rovněž
druhotný výskyt řezanu pilolistého (Stratiotes aloides), vzniklý patrně vysazením.
V2 Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod
V oblasti poměrně vzácný typ vegetace, vyskytující se hlavně v menších vodních nádržích
s malou hloubkou. V některých případech její existenci napomáhá poškození hráze nádrže,
v jehož důsledku se voda udržuje na nižší úrovni. Zastoupena je podjednotka V2A
s dominantním lakušníkem štítnatým (Batrachium peltatum). Do podjednotky V2C se řadí
porosty s hvězdoši, zejména s hvězdošem háčkatým (Callitriche hamulata).
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
Jednotka je zastoupena především porosty rákosu (Phragmites australis), ale dominovat
mohou i další druhy, např. orobince (zvláště Typha latifolia), zevar vzpřímený (Sparganium
erectum), zblochan vodní (Glyceria maxima) či přeslička říční (Equisetum fluviatile). Tato
vegetace se vyskytuje především v litorálu umělých vodních nádrží.
M1.4 Říční rákosiny
Říční rákosiny jsou zastoupeny svým okrajovým typem zasahujícím do vyšších poloh,
v němž převládá chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) doprovázená devětsilem
lékařským (Petasites hybridus). Byly zaznamenány podél břehů Metuje i Stěnavy, trpí však
eutrofizací a ruderalizací.
M1.5 Pobřežní vegetace potoků
Jde o poměrně hojně rozšířený, ale často jen fragmentárně vyvinutý typ vegetace. Vedle
zblochanů (Glyceria fluitans, G. notata, G. nemoralis) se nejčastěji uplatňuje rozrazil potoční
(Veronica beccabunga) a často i některé druhy navazujících pcháčových luk, údolních luhů
apod.
M1.7 Vegetace vysokých ostřic
Porosty vysokých ostřic jsou vázány na silně podmáčená až dočasně zaplavovaná, někdy
i víceméně trvale zatopená stanoviště. Vyskytují se především v litorálu vodních nádrží, ale i
jako luční vegetace terénních sníženin. Na eutrofnějších stanovištích je nejhojnější ostřice
štíhlá (Carex acuta), dominantní druh asociace Caricetum gracilis. Vyskytují se však i porosty
s ostřicí ostrou (Carex acutiformis), o. pobřežní (C. riparia), o. dvouřadou (C. disticha), o. liščí
(C. vulpina), o. zobánkatou (C. rostrata), o. latnatou (C. paniculata) aj. Na eutrofizovaných
stanovištích bývá hojná chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea).
M5 Devětsilové lemy horských potoků
Jednotka se vyskytuje na březích potoků, kde vytváří přechody k jednotce M1.5.
Dominantním druhem je zpravidla devětsil lékařský (Petasites hybridus), podél drobných toků
místy i devětsil bílý (Petasites albus).
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců
Poměrně častý, ale obvykle maloplošný biotop. Rostlinná společenstva pramenišť výrazně
zpestřují floristické složení lesů. Z ohrožených a dalších významnějších druhů na těchto
stanovištních místy roste prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), bledule jarní (Leucojum
vernum), ostřice převislá (Carex pendula), violka bahenní (Viola palustris) či rozrazil horský
(Veronica montana).
36
R2.1 Vápnitá slatiniště
V oblasti velmi vzácný, maloplošně a ne zcela typicky vyvinutý biotop. Vyskytuje se v okolí
pramenišť na vápnitém podkladě. Patří k floristicky nejbohatším typům vegetace v území.
Dominují nízké druhy ostřic, mezi nimiž má výrazné zastoupení ostřice Davallova (Carex
davalliana).
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
Ve srovnání s jednotkou R2.1 podstatně častější, ale i tak v oblasti již dosti vzácný, zpravidla
maloplošný biotop. Převážně jde o společenstva rašelinných (slatinných) luk spadající do
svazu Caricion canescenti-nigrae. Vzácně (I. zóna Řeřišný u Machova) se vyskytují
společenstva svazu Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitensis s rosnatkou okrouhlolistou
(Drosera rotundifolia), kruštíkem bahenním (Epipactis palustris), ostřicí Davallovou (Carex
davalliana), o. dvoudomou (C. dioica), suchopýrem širolistým (Eriophorum latifolium) aj.
Řeřišný je rovněž evropsky významnou lokalitou srpnatky fermežové (Hamatocaulis
vernicosus). Většina slatinišť v oblasti je ohrožena eutrofizací, jejímž důsledkem bývá
pronikání konkurenčně silnějších lučních druhů.
R2.3 Přechodová rašeliniště
Na Broumovsku rovněž vzácný biotop, vyskytující se maloplošně na rašeliništích údolních
poloh v Adršpašsko-teplických skalách (kde je předmětem ochrany EVL) i jinde.
S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin
Do této jednotky se v oblasti řadí biotopy skalních výchozů tvořených horninami typu
slínovců, opuk, popř. vápnitých pískovců, fytocenologicky zařaditelné do svazu
Cystopteridion. Jsou poměrně hojné v polické křídové pánvi. V důsledku nižšího obsahu
CaCO3 v porovnání s vápenci a také vlivem částečného odvápnění (srážky) nebývají jejich
fytocenózy příliš typické a často tvoří přechody k následující jednotce. Sleziník routička
(Asplenium ruta-muraria) a s. zelený (A. viride) jsou zastoupeny většinou jen řídce, bukovník
vápencový (Gymnocarpium robertianum) je velmi vzácný. I přes nižší reprezentativnost jsou
tyto biotopy velmi významným fenoménem oblasti, a proto byly zařazeny do předmětu
ochrany EVL Stárkovské bučiny a Kozínek. Vybrané druhy zastoupených mechorostů
a lišejníků jsou zmíněny v kapitole 2.5.
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
Tato jednotka zahrnuje značně různorodé biotopy, odlišující se ekologicky i fyziognomicky.
V území se vyskytují vesměs v zástinu lesa, jsou ohroženy odcloňováním při těžbě dřeva.
Nejčastějšími horninami s výskytem této vegetace jsou na Broumovsku pískovce, zejména
kvádrové pískovce skalních oblastí. Kvádrové pískovce představují vzhledem ke svému
chemismu (výrazná kyselost a oligotrofie) a způsobu zvětrávání (poměrně malé množství
štěrbin) okrajový typ, vyznačující se druhovou chudostí a nízkou účastí cévnatých rostlin.
Rozšířena je zde hlavně kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), méně osladič obecný
(Polypodium vulgare) aj. Často nejde o vlastní štěrbinovou vegetaci, nýbrž o společenstva
osidlující slabé vrstvy humusu, které se vytvářejí na šikmých, popř. až vodorovných skalních
plochách. Naprostou většinu rozlohy této jednotky na Broumovsku představují právě typy
vyvinuté na kvádrových pískovcích, z největší části koncentrované do skalních oblastí. Jsou
předmětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Jednotka se však
vyskytuje i v jiných částech CHKO. Na minerálně bohatších substrátech jsou vyvinuta
druhově bohatší společenstva, např. se sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes),
puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis) apod. Vybrané druhy zastoupených mechorostů
a lišejníků jsou zmíněny v kapitole 2.5.
37
S3 Jeskyně
Ve skalních oblastech Broumovska se nacházejí četné jeskyně, popsané blíže v kapitolách
o geologii oblasti. Jsou předmětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály a Broumovské
stěny. Z botanického hlediska jsou pozoruhodné výskytem kořenových stalagmitů.
A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy
V extrémních inverzních polohách Teplického i Adršpašského skalního města jsou
zastoupena ochuzená společenstva svazu Adenostylion. Vzhledem k izolovanému výskytu
v poměrně nízké poloze představují pozoruhodný fenomén oblasti a patří k floristicky
nejbohatším společenstvům skalních měst. Počet indikačních druhů subalpínských niv je
však nízký – mléčivec alpský (Cicerbita alpina), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum
aquilegiifolium), papratka horská (Athyrium distentifolium), violka dvoukvětá (Viola biflora),
oměj pestrý (Aconitum variegatum). V některých případech jde pravděpodobně o primární
bezlesí, podmíněné mj. hromaděním sněhu. Lesní porosty zde však byly částečně
zredukovány a prosvětleny zřízením prohlídkových okruhů a kácením stromů v jejich okolí –
otázka rozsahu přirozeně bezlesých ploch není dosud zcela vyjasněna.
A4.3 Subalpínské kapradinové nivy
V Teplických skalách jsou zastoupena společenstva s dominantní papratkou horskou
(Athyrium distentifolium), případně i s papratkou samičí (Athyrium filix-femina),
interpretovatelná jako ochuzené Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii. Vedle rodu
Athyrium jsou zastoupeny Dryopteris dilatata a D. expansa, resp. jejich kříženec. Podobně
jako u jednotky A4.2 jde snad zčásti o primární bezlesí, mnohdy však spíše o podrost silně
proředěných papratkových smrčin. Velmi vzácně byl tento typ vegetace zjištěn i v NPR
Broumovské stěny.
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Plošně nejrozšířenější typ polopřirozených–polokulturních luk v oblasti. Z velké části jde
o druhově chudší porosty na dříve intenzivně obhospodařovaných pozemcích (hnojení, orba,
přísevy). Vyskytují se však i druhově bohaté porosty s ohroženými druhy. Tento biotop je
předmětem ochrany v EVL Kozínek a Stárkovské bučiny.
T1.3 Poháňkové pastviny
V oblasti častý biotop pastvin na bohatších půdách, avšak velmi kolísající kvality. Časté jsou
přechodné typy k mezofilním ovsíkovým loukám. Z významnějších druhů se místy vyskytuje
hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata), většinou je však botanická hodnota těchto pastvin
nízká.
T1.5 Vlhké pcháčové louky
Na Broumovsku místy dosud poměrně častý typ luk, i když v minulosti plošně velmi
redukovaný intenzifikací zemědělské výroby, zalesňováním či náletem dřevin. Dochované
lokality jsou většinou ohroženy eutrofizací. Pcháčové louky se vyskytují nejčastěji v nivách
vodních toků, ale i v okolí pramenišť, po obvodu slatinišť apod. V oblasti je zastoupena dosti
široká škála společenstev: Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei, Cirsietum rivularis,
Scirpetum sylvatici, Scirpo sylvatici-Caricetum brizoidis, Angelico sylvestris-Cirsietum
palustris, Polygono bistortae-Cirsietum heterophylli. Z ohrožených druhů se vyskytují
např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), p. Fuchsův (D. fuchsii), upolín nejvyšší
(Trollius altissimus), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii). Většina luk udržovaných Správou
CHKO Broumovsko v rámci krajinotvorných programů jsou právě pcháčové louky.
T1.6 Vlhká tužebníková lada
Jednotka představuje sukcesní stadium navazující na pcháčové louky, pokud jsou
ponechány ladem, popř. jen zřídka sečeny. Vedle tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria)
bývá často dominantním druhem devětsil lékařský (Petasites hybridus). V oblasti se vyskytují
38
zvláště porosty klasifikovatelné jako asociace Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae
a Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum ulmariae. Lada jsou ohrožena jednak šířením dřevin,
jednak eutrofizací, která časem vede k jejich zarůstání kopřivou dvoudomou a dalšími
nitrofilními druhy.
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
Na Broumovsku vzácný biotop, jen zřídka se vyskytující v typické podobě – spíše ve formě
přechodných typů k jiným jednotkám nebo v mozaice s nimi. Vedle bezkolenců (Molinia
caerulea, M. arundinacea) jsou častěji zastoupeny zejména krvavec toten (Sanguisorba
officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis) a svízel severní (Galium boreale). Klasifikace
těchto porostů zde bývá značně obtížná a vyžaduje další studium.
T2.3 Podhorské smilkové trávníky
Roztroušeně se vyskytující typ krátkostébelných luk a pastvin na kyselém podkladě.
V intenzifikované zemědělské krajině je někdy přítomen jen v liniové podobě na mezích či
podél lesních okrajů. Smilkové louky jsou významné výskytem některých ohrožených druhů
– např. pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia),
prha arnika (Arnica montana).
T3.4 Širokolisté suché trávníky
Širokollisté suché trávníky jsou na Broumovsku zastoupeny jen okrajově, obvykle
v ochuzené podobě nebo jako přechodné typy k mezofilním ovsíkovým loukám. Nejčastěji se
vyskytují na slínovcovém podkladě. I když jsou tato společenstva v oblasti rozšířena jen
řídce, významně zvyšují pestrost její květeny. Z ohrožených druhů se na některých lokalitách
vyskytuje např. vstavač mužský (Orchis mascula), zcela ojediněle v. osmahlý (O. ustulata).
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd
V území řídce se vyskytující typ vegetace, vyvinutý na mělkých, chudých půdách. Vyskytuje
se např. na mezích a při okrajích lesů nebo tvoří v loukách či pastvinách mozaiky s jinými
biotopy (T1.1, T2.3, T1.3). Tyto trávníky jsou výrazně ohroženy eutrofizací, sukcesními
změnami, popř. zalesňováním.
T8.2 Sekundární podhorská a horská vřesoviště
V oblasti vzácný biotop, velmi dobře vyvinutý v lokalitě Starý písník (I. zóna CHKO).
T8.3 Brusnicová vegetace silikátových skal a drolin
Brusnicová vegetace svazu Genisto pilosae-Vaccinion myrtilli se na Broumovsku vyskytuje
často, i když většinou dosti fragmentárně ve skalních oblastech. Jde zejména o keříčkové
porosty při hranách vysokých skal nebo na skalních teráskách, víceméně představující
primární bezlesí. Často jde vlastně jen o lemy reliktních borů, do nichž tato vegetace
přechází bez zřetelného ohraničení. Vedle brusnic a vřesu se místy vyskytují i rojovník
bahenní (Ledum palustre) a šicha černá (Empetrum nigrum). Porosty jsou místy narušovány
horolezeckou činností.
K1 Mokřadní vrbiny
Mokřadní vrbiny jsou rozšířeny na podmáčených až rašelinných stanovištních. Jsou tvořeny
křovitými vrbami – vrbou ušatou (Salix aurita), v. popelavou (S. cinerea) a v. pětimužnou
(S. pentandra). Na Broumovsku se vyskytují poměrně zřídka a až na výjimky jen velmi
maloplošně.
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
V oblasti velmi častý biotop. Vysoké křoviny tvoří lesní pláště a zarůstají jimi neobdělávané
meze a často i bývalé louky a pastviny. V podrostu keřů jsou obvykle zastoupeny druhy
dřívějších travinných společenstev, popř. se v nich šíří druhy nitrofilní, u pokročilejších
39
sukcesních stadií i druhy lesní. Biotop je velmi významný ze zoologického hlediska (zejména
jako hnízdiště ptáků). Křoviny jsou postupně přerůstány stromy – pro jejich dlouhodobé
udržení by byly nutné managementové zásahy.
L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy
Jasanovo-olšové luhy se vyskytují jednak v nivách vodních toků, jednak na prameništích.
Většina těchto porostů na Broumovsku vznikla zalesněním nebo samovolným zarůstáním
vlhkých luk, což se zpravidla odráží v jejich druhové skladbě. Společenstva na prameništích
patří většinou do asociace Carici remotae-Fraxinetum excelsioris. Na některých lokalitách je
hojná bledule jarní (Leucojum vernum), místy se vyskytují i další ohrožené druhy, např.
prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), oměj pestrý (Aconitum variegatum) aj.
L3.1 Hercynské dubohabřiny
Do této jednotky se v oblasti řadí některé lesní porosty v dubobukovém, řidčeji i v bukovém
vegetačním stupni, hlavně v Broumovské kotlině. Z dřevin jsou zastoupeny zejména dub letní
(Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata) a javor mléč (Acer platanoides), jen místy habr
obecný (Carpinus betulus). Zčásti jde evidentně o druhotná společenstva vzniklá
z květnatých bučin nižších poloh, zčásti může jít o vegetaci blízkou přirozené. Mnohé
z těchto porostů vznikly na pozemcích, které byly kdysi využívány jako pastviny.
L4 Suťové lesy
Suťové lesy patří k nejzachovalejším, i když relativně maloplošným přírodním biotopům
oblasti. Vyskytují se hlavně na strmých kamenitých svazích, obvykle v okolí skalních výchozů
úživnějších hornin, nejčastěji slínovců. V oblasti jsou zastoupeny asociace Aceri
pseudoplatani-Carpinetum betuli, Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris, Lunario
redivivae-Aceretum a velmi vzácně i Arunco sylvestris-Aceretum pseudoplatani. Některé
lokality jsou významné početným výskytem měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Suťové
lesy jsou předmětem ochrany v EVL Kozínek.
L5.1 Květnaté bučiny
Květnaté bučiny tvoří podstatnou část potenciální vegetace oblasti, dochovaly se však jen
místy. Výškově spadají od dubobukového do smrkobukového vegetačního stupně. Místy
je ještě zastoupena jedle bělokorá (Abies alba), někde je vtroušen jilm horský (Ulmus
glabra). Fytocenologicky lze zdejší květnaté bučiny řadit do asociací Dentario
enneaphylli-Fagetum
sylvaticae
(bučina
s
kyčelnicí
devítilistou)
a
Festuco
altissimae-Fagetum sylvaticae (kostřavová bučina). Květnaté bučiny jsou předmětem
ochrany v EVL Broumovské stěny, Stárkovské bučiny, Kozínek a Žaltman.
L5.4 Acidofilní bučiny
Podobně jako květnaté bučiny patří k nejrozšířenějším jednotkám potenciální vegetace
Broumovska, většinou však byly přeměněny na smrkové kultury. Nejčastějším typem jsou
bučiny s metličkou křivolakou (subasociace Luzulo luzuloides-Fagetum sylvaticae
deschampsietosum flexuosae), ve vyšších polohách se vyskytují smrkové bučiny se třtinou
chloupkatou (asociace Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae) a na skeletovitých
stanovištních bývá velmi hojná kapraď rozložená (asociace Dryopterido dilatatae-Fagetum
sylvaticae). Dominantním druhem může být rovněž třtina rákosovitá (Calamagrostis
arundinacea). Acidofilní bučiny jsou předmětem ochrany v EVL Broumovské stěny,
Adršpašsko-teplické skály a Žaltman.
L8.1 Boreokontinentální bory
Charakteristickým rysem skalních oblastí Broumovska je výskyt smrkových borů řazených do
asociace Betulo carpaticae-Pinetum sylvestris, které jsou reliktní, i když člověkem často již
značně ovlivněnou vegetací (těžba dřeva, horolezectví). Největší rozlohu bory zaujímají
v NPR Adršpašsko-teplické skály, naproti tomu v NPR Broumovské stěny a NPP Polické
40
stěny jsou jen maloplošné. Z menších lokalit borů jsou nejvýznamnější PR Křížová cesta,
PP Kočičí skály, PP Borek, Hejda a Lada. V NPR Adršpašsko-teplické skály se v borech
místy vyskytují rojovník bahenní (Ledum palustre) a šicha černá (Empetrum nigrum).
L9.1 Horské třinové smrčiny
Na balvanitých stanovištích v roklích skalních oblastí Broumovska se vyskytují klimaticky
podmíněné smrčiny klasifikované jako asociace Anastrepto orcadensis-Piceetum abietis.
Zatímco v NPR Adršpašsko-teplické skály jsou tyto smrčiny poměrně hojné a typicky
vyvinuté, v NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny se s nimi setkáváme jen zřídka a na
malých plochách. Výskyt smrčin v inverzních polohách má v oblasti značný fytogeografický
význam. Jsou předmětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály.
L9.2 Rašelinné a podmáčené smrčiny
Na Broumovsku se vyskytují všechny tři u nás dnes rozlišované asociace těchto smrčin:
Sphagno-Piceetum abietis (rašelinná smrčina), Bazzanio trilobatae-Piceetum abietis
(rohozcová smrčina) a Equiseto sylvaticae-Piceetum abietis (přesličková smrčina). Převážně
se vyskytují ve skalních oblastech, zejména v NPR Adršpašsko-teplické skály (kde se lze na
rašeliništích setkat se všemi třemi typy), ojediněle i jinde. Místy byly tyto biotopy narušeny
odvodněním. Rašelinné smrčiny jsou předmětem ochrany v EVL Adršpašsko-teplické skály.
L9.3 Papratkové smrčiny
Papratkové smrčiny (asociace Athyrio distentifolii-Piceetum abietis) jsou v území velmi
vzácné – vyskytují se fragmentárně v NPR Adršpašsko-teplické skály. Tento výskyt je však
fytogeograficky velmi významný, podobně jako v případě jednotky L9.1.
3.7. Významné druhy rostlin
Na území CHKO Broumovsko byl v recentní době zjištěn výskyt 42 chráněných druhů –
z toho v kategorii kriticky ohrožené 4, silně ohrožené 14 a ohrožené 24. Několik dalších
zjištěných chráněných druhů je v oblasti (pravděpodobně) nepůvodních. Současně bylo
zjištěno přes 50 nechráněných druhů uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých
rostlin České republiky k r. 2000 (kategorie C1–C3).
Nejpočetněji jsou mezi chráněnými druhy zastoupeny druhy slatinišť a vlhkých luk, což
je odrazem vysoké míry ohrožení jejich společenstev. Mnohé tyto druhy mají v CHKO jen
několik, či dokonce pouze jedinou lokalitu. Fytogeograficky významný je výskyt horských
taxonů v inverzních polohách skalních měst.
Tab. č. 6: Zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko
(potvrzené po r. 1990)
§ – Vyhláška č. 395/1992 Sb.
KO – kriticky ohrožené, SO – silně ohrožené, O – ohrožené
ČS – Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000)
C1 – kriticky ohrožené, C2 – silně ohrožené, C3 – ohrožené
Latinský název
Český název
§
ČS
Charakteristika výskytu
Aconitum variegatum
oměj pestrý
(různobarvý)
O
C3
údolní luhy, suťové lesy aj., několik lokalit
Arnica montana
prha arnika
O
C3
louky, vzácně (Vernéřovice, Machovsko)
Calamagrostis phragmitoides
(purpurea)
třtina nachová
KO
C1
nevelká populace na slatinné louce
v Řeřišném u Machova
41
Carex (Vignea) davalliana
ostřice (tuřice)
Davallova
O
C2
slatinné louky, prameniště, zřídka
(Machovsko, Jetřichov, Křinice,
Vernéřovice, Pěkov, Žďárky, Horní
Kostelec, Janovice u Trutnova, Zdoňov)
Carex (Vignea) dioica
ostřice (tuřice)
dvoudomá
KO
C1
nevelká populace na slatinné louce
v Řeřišném u Machova
Carex lasiocarpa
ostřice plstnatoplodá
SO
C2
pouze na rašeliništi u Horních Teplic (Za
zbořeništi), početná populace
Carex pulicaris
ostřice blešní
O
C2
slatinné louky, nepočetné populace na
několika lokalitách (Řeřišný u Machova,
Jetřichov, Dolní Adršpach)
Centaurea montana (Cyanus
montanus)
chrpa horská
SO
C2
vzácně zplanělá
Cephalanthera damasonium
okrotice bílá
O
C3
bučiny, lesní lemy, zřídka (Machovsko,
Zbečník, Janovice u Trutnova aj.)
Crocus albiflorus
šafrán bělokvětý
SO
C1
PP Šafránová stráň u Suchého Dolu,
nepůvodní výskyt
Dactylorhiza fuchsii
prstnatec Fuchsův
(listenatý)
O
C4a louky, olšiny, prameniště (Machovsko,
Božanov, Žďárky, Hlavňov, Pěkov, Žďár
nad Metují)
Dactylorhiza majalis subsp.
majalis
prstnatec májový
pravý
O
C3
vlhké louky, prameniště, kolem 30 lokalit,
často však slabé populace
Dactylorhiza sambucina
prstnatec bezový
SO
C2
louky, již jen na jediné lokalitě
u Machovské Lhoty (Pod skalkami)
Dactylorhiza incarnata subsp.
incarnata
prstnatec pleťový
pravý
SO
C2
malá, nedávno objevená populace na
starém odkališti u Jívky (Dolní
Vernéřovice)
Doronicum austriacum
kamzičník rakouský
Drosera rotundifolia
rosnatka okrouhlolistá
SO
C3
slatinné louky, opuštěné pískovny, jen na
třech lokalitách (Řeřišný u Machova,
Starý písník u Vernéřovic, Jetřichovský
písník)
Eleocharis quinqueflora
bahnička chudokvětá
SO
C1
slatinné louky, opuštěné pískovny, malé
populace na dvou lokalitách (Řeřišný
u Machova, Starý písník u Vernéřovic)
Empetrum nigrum
šicha černá
SO
C4a smrkové bory, keříčková vegetace skal,
Adršpašsko-teplické skály
Epipactis atrorubens
kruštík tmavočervený
Epipactis palustris
(longibracteata)
O
C4a zavlečen z Nízkých Tater –
Adršpašsko-teplické skály, Broumovské
stěny aj., mírná tendence k šíření
O
C3
početná populace na starém odkališti
u Jívky (Dolní Vernéřovice)
kruštík bahenní
SO
C2
slatinné louky, pouze na dvou lokalitách
(Řeřišný u Machova, Křinice)
Equisetum variegatum
(Hippochaete variegata)
přeslička různobarvá
(cídivka peřestá)
KO
C1
početná populace na starém odkališti
u Jívky (Dolní Vernéřovice)
Galanthus nivalis
sněženka podsněžník
(předjarní)
O
C3
vlhké louky i lesní porosty, několik lokalit,
v oblasti pravděpodobně jen zplanělá
Gentiana (Pneumonanthe)
asclepiadea
hořec (hořepník)
tolitovitý
O
C4a zavlečen z Krkonoš –
Adršpašsko-teplické skály, Broumovské
stěny, mezi Bohdašínem a Vernéřovicemi
aj., mírná tendence k šíření
Gentianella praecox subsp.
bohemica
hořeček mnohotvarý
český
KO
42
C1
vymírající druh v CHKO, naposled
pozorován v r. 2003 na Machovsku
Gymnadenia conopsea
pětiprstka žežulník
O
C3
louky, několik lokalit (Machovsko,
Božanov, Hlavňov, Janovice u Trutnova,
Horní Vernéřovice)
Huperzia selago
vranec jedlový
O
C3
rokle ve skalních oblastech (smrčiny),
zřídka jinde, místy i na druhotných
stanovištích (manipulační plochy aj.),
Adršpašsko-teplické skály, Broumovské
a Polické stěny aj.
Ledum palustre
rojovník bahenní
O
C3
smrkové bory a keříčková skalní
společenstva v Adšpašsko-teplických
skalách (dříve uváděn i z oblasti
Broumovských stěn)
Leucojum vernum
bledule jarní
O
C3
vlhké louky, údolní luhy, větší počet
lokalit, na Javořích horách
a v Broumovské kotlině vzácně, velmi
početně v okolí Jívky
Lilium bulbiferum
lilie cibulkonosná
SO
C2
dříve uváděna z Jestřebích hor,
v současné době na jediné lokalitě
u Vernéřovic
Lilium martagon
lilie zlatohlavá
O
C4a listnaté a smíšené lesy (zvláště bučiny),
louky, roztroušeně
Lunaria rediviva
měsíčnice vytrvalá
O
C4a suťové lesy, bučiny, nivy potoků, zvláště
v údolí Metuje, rovněž na Machovsku,
u Zdoňova, v Teplických skalách aj.
Lycopodium annotinum
plavuň pučivá
O
C3
rokle ve skalních oblastech (smrčiny),
zřídka jinde, Adršpašsko-teplické skály,
Broumovské stěny aj.
Lycopodiella inundata
plavuňka zaplavovaná
SO
C2
vzácně na jediné lokalitě (Jetřichovský
písník)
Matteuccia struthiopteris
pérovník pštrosí
O
C3
vzácně zplanělý, resp. jako pozůstatek
kultury-
Menyanthes trifoliata
vachta trojlistá
O
C3
slatiniště a jiné mokřady, několik lokalit
(Řeřišný u Machova, Hlavňov, Křinice)
Montia hallii
zdrojovka potoční
(pobřežní)
SO
C2
prameniště, v současné době známa
pouze na jediné lokalitě
v Heřmánkovicích
Nymphaea alba
leknín bílý
SO
C1
v oblasti patrně jen vysazený
Nymphaea candida
leknín bělostný
SO
C1
v oblasti patrně jen vysazený
Ophioglossum vulgatum
hadí jazyk obecný
O
C2
louky, pastviny, vzácně
Orobanche reticulata
záraza síťnatá
SO
C2
zatím zjištěn pouze jediný výskyt –
v příkopě silnice mezi Bystrým a Jívkou
v údolí potoka Dřevíče
Orchis mascula subsp.
signifera
vstavač mužský
znamenaný
SO
C3
sušší louky, několik lokalit s většinou
nepočetnými populacemi (Machovsko,
Vysoká Srbská, Velká Ledhuje, Horní
Dřevíč aj.)
Orchis ustulata
vstavač osmahlý
SO
C1
sušší louky, početně velmi slabá populace
u Vysoké Srbské (Nad závodištěm)
Oxycoccus palustris
klikva bahenní
O
C3
rašeliniště, slatiniště, rašelinné smrčiny,
vzácně (Adršpašsko-teplické skály,
Řeřišný u Machova, Vernéřovice)
43
Parnassia palustris
tolije bahenní
Pedicularis sylvatica
všivec lesní
(mokřadní)
Platanthera bifolia
O
C2
vlhké louky, vz. příkopy, v CHKO
vymírající druh, zaznamenaný na
několika málo lokalitách (Řeřišný
u Machova, Horní Kostelec, Jetřichov,
Jívka)
SO
C3
vlhké louky, staré pískovny, vzácně
(Řeřišný u Machova, Starý písník
u Vernéřovic, Dolní Adršpach)
vemeník dvoulistý
O
C3
louky, křovinaté stráně, většinou v nepříliš
početných populacích (Machovsko,
Hlavňov, Božanov, Horní Vernéřovice,
Janovice u Trutnova, Hodkovice u Tr.,
Zbečník, Pomeznice, Vernéřovice,
Vysoká Srbská, Stárkov)
Platanthera chlorantha
vemeník zelenavý
O
C3
louky, křovinaté stráně, zřídka, většinou
v nepříliš početných populacích
(Machovsko, Božanov, Heřmánkovice,
Suchý Důl, Hlavňov, Jetřichov)
Salix repens (S. repens
subsp. repens)
vrba plazivá
O
C1
slatiniště, rákosiny, vzácně
Salix rosmarinifolia (S. repens
subsp. rosmarinifolia)
vrba rozmarýnolistá
O
C3
slatiniště, několik lokalit
Stratiotes aloides
řezan pilolistý
SO
C2
patrně vysazený u Police nad Metují
Trollius altissimus
upolín nejvyšší
(evropský)
O
C3
vlhké louky, zřídka, většinou v nepříliš
početných populacích
Tab. č. 7: Zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko vyhynulé, nezvěstné,
popř. sporné (nepotvrzené po r. 1990)
Latinský název
Český název
§
ČS
Andromeda polifolia
kyhanka sivolistá
O
C2
Botrychium matricariifolium
vratička heřmánkolistá
KO
C1
Botrychium lunaria
vratička měsíční
O
C2
Campanula cervicaria
zvonek hadincovitý
SO
C1
Carex hostiana
ostřice Hostova (lemovaná)
SO
C2
Carex lepidocarpa
ostřice šupinoplodá
SO
C2
Cephalanthera longifolia
okrotice dlouholistá
O
C3
Coeloglossum viride
vemeníček zelený
SO
C2
Corallorhiza trifida
korálice trojklaná
SO
C2
Cypripedium calceolus
střevíčník pantoflíček
SO
C2
Diphasiastrum complanatum
plavuník zploštělý
O
C3
Equisetum ramosissimum
přeslička (cídivka) větevnatá
O
C3
Gentiana (Tretorhiza) cruciata
hořec (prostřelenec) křížatý
O
C2
Gentianella amarella
hořeček nahořklý
SO
C1
Gentianella campestris
hořeček ladní
KO
Goodyera repens
smrkovník plazivý
KO
(Hippochaete ramosissima)
44
C1
Groenlandia densa
rdestice hustolistá
KO
C1
Listera cordata
bradáček srdčitý
KO
C1
Melittis melissophyllum
medovník meduňkolistý (velkokvětý)
O
C3
Moneses uniflora
jednokvítek velekvětý
SO
C1
Orchis morio
vstavač kukačka
SO
C2
Pedicularis palustris
všivec bahenní
SO
C2
Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare
zvonečník hlavatý pravý
SO
C2
Polystichum lonchitis
kapradina hrálovitá
KO
C2
Potamogeton alpinus
rdest alpský
SO
C2
Pyrola media
hruštička prostřední
KO
C1
Ranunculus lingua
pryskyřník veliký
SO
C2
Sagina nodosa
úrazník uzlovitý
SO
C1
Salix myrtilloides
vrba borůvkovitá
KO
C1
Sedum villosum
rozchodník huňatý (pýřitý)
KO
C1
Sparganium natans (minimum)
zevar nejmenší
SO
C2
Spiranthes spiralis
švihlík krutiklas
KO
C1
Taraxacum sect. Palustria
Tab. č. 8: Další ohrožené druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko
(potvrzené po r. 1990)
Latinský název
Český název
ČS
Charakteristika výskytu
Agrimonia procera
řepík vonný
C3
pouze vzácně zavlečený
Anthemis cotula
rmen smrdutý
C3
ruderální stanoviště
Aphanes arvensis
nepatrnec rolní
C3
polní plevel, vzácně
Aquilegia vulgaris
orlíček obecný
C3
sušší louky, lesní lemy, roztroušeně
Asplenium viride
sleziník zelený
C3
slínovcové skalní výchozy
Batrachium fluitans
lakušník vzplývavý (říční)
C3
říční koryta (Metuje)
Blysmus compressus
skřípinka smáčknutá
C2
velmi vzácně (Machov, Adršpach)
Campanula latifolia
zvonek širokolistý
C3
pravděpodobně pouze zplanělý
Cardamine dentata
řeřišnice bahenní
C2
mokřady, vzácně
Carex appropinquata
ostřice odchylná
C2
mokré louky, slatiniště, olšiny
Carex diandra
ostřice přioblá
C2
slatiniště, litorální společenstva, vzácně
(Křinice, Dolní Teplice)
Carex hartmanii
ostřice Hartmanova
C3
vlhké louky, slatiniště
Coronopus squamatus
vranožka šupinatá
C2
ruderální stanoviště, vzácně (Hynčice)
Crepis mollis subsp.
hieracioides
škarda měkká čertkusolistá
C3
louky, roztroušeně
Dipsacus laciniatus
štětka laločnatá (dřípená)
C2
ruderální stanoviště, zatím vzácně
v Broumovské kotlině, předpoklad šíření
Dryopteris affinis (borreri)
kapraď rezavá
C3
zřídka, častěji v NPR Broumovské stěny,
zvláště v bučinách
45
Eleocharis mamillata subsp.
austriaca
bahnička bradavkatá rakouská
C3
početná populace na starém odkališti
u Jívky (Dolní Vernéřovice)
Eleocharis ovata
bahnička vejčitá
C3
obnažená dna rybníků
Eleocharis uniglumis subsp.
uniglumis
bahnička jednoplevá pravá
C2
vzácně, Machov
Epilobium obscurum
vrbovka tmavá
C3
luční i lesní prameniště, roztroušeně
Epipactis greuteri
kruštík Greuterův
C1
několik desítek rostlin v PR Farní stráň
u Machova
Eriophorum latifolium
suchopýr širolistý
C2
slatinné louky, několik lokalit
Equisetum pratense
přeslička luční
C3
několik lokalit, nejčastěji v lesních
porostech podél vodních toků
Euphrasia curta subsp.
glabrescens
světlík krátký olysalý
C2
opuštěné lomy, okraje lesů apod. (Libná,
Zdoňov, Adršpach)
Filago arvensis
bělolist rolní
C3
lomy (lom Rožmitál), okraje cest
Galeopsis angustifolia
konopice úzkolistá
C3
železniční tratě a nádraží v Broumovské
kotlině
Gentianopsis ciliata
hořeček brvitý
C3
pastviny, louky, zřídka, ale místy hromadně
Glyceria nemoralis
zblochan hajní
C3
břehy vodních toků, prameniště
Hieracium aurantiacum
jestřábník oranžový
C3
louky, v oblasti snad jen zplanělý
Hieracium piloselliflorum
jestřábník dlouhokvětý
C3
Řeřišný u Machova
Hydrocharis morsus-ranae
voďanka žabí
C2
vzácně, Broumov (Velká Ves)
Hypericum humifusum
třezalka rozprostřená
C3
lesní cesty, vzácně
Isolepis setacea
bezosetka štětinovitá
C3
mokré lesní cesty, zřídka
Jovibarba globifera
netřesk výběžkatý
C3
několik lokalit u Šonova
Juncus alpinoarticulatus
sítina alpská
C3
slatinné louky, staré pískovny apod.
Limosella aquatica
blatěnka vodní
C3
obnažená dna rybníků, staré lomy
Lysimachia punctata
vrbina tečkovaná
C2
v území nepůvodní – hojně pěstovaná
a místy zplanělá
Malus sylvestris
jabloň lesní
C2
vzácně, zda ještě geneticky čisté
exempláře?
Melampyrum arvense
černýš rolní
C3
suché stráně, zřídka
Monotropa hypopitys
hnilák smrkový
C3
lesní porosty
Muscari comosum
modřenec chocholatý
C3
travinné porosty, vzácně na jediné lokalitě
(Bučnice)
Ononis arvensis
jehlice rolní
C2
vzácně (Vernéřovice)
Ornithogalum umbellatum
(angustifolium)
snědek chocholičnatý
C3
travinné porosty, vzácně
Parietaria officinalis
drnavec lékařský
C2
vzácně (Broumov)
Pyrola rotundifolia
hruštička okrouhlolistá
C2
opuštěné pískovny, okraje lesů
Poa remota
lipnice oddálená
C3
zvláště v Teplických skalách
Populus nigra
topol černý
C2
v území asi jen vysazený
Potamogeton lucens
rdest světlý
C3
rybníky, vzácně
Potamogeton trichoides
rdest vláskovitý
C2
rybníky
Ranunculus sardous
pryskyřník sardinský
C1
na polích pod Javořími horami
46
Ribes petraeum
rybíz skalní
C1
vzácně, patrně druhotné výskyty
Rosa sherardii
růže Sherardova
C2
meze, zřídka
Stachys annua
čistec roční
C2
rumiště, vzácně
Stellaria palustris
ptačinec bahenní
C3
mokřady, vzácně
Trifolium spadiceum
jetel kaštanový
C3
louky, vzácně
Triglochin palustre
bařička bahenní
C2
slatiniště a jiné mokřady, několik lokalit
Veronica agrestis
rozrazil polní
C2
při okrajích cest a v obcích, zřídka
Viscum album subsp. abietis
jmelí bílé jedlové
C3
vzácně
Tab. č. 9: Další ohrožené druhy cévnatých rostlin v CHKO Broumovsko vyhynulé, nezvěstné,
popř. sporné (nepotvrzené po r. 1990)
Latinský název
Český název
ČS
Agrostemma githago
koukol polní
C1
Antennaria dioica
kociánek dvoudomý
C2
Batrachium trichophyllum
lakušník niťolistý (vláskovitý)
C3
Bromus secalinus
sveřep stoklasa
C1
Camelina alyssum subsp.
alyssum
lnička tařicovitá pravá
A1
Carex curvata
ostřice křivoklasá
C3
Carex elata
ostřice vyvýšená
C3
Centaurium pulchellum
zeměžluč spanilá
C2
Centunculus minimus
drobýšek nejmenší
C2
Crepis praemorsa
škarda ukousnutá
C2
Erysimum repandum
trýzel rozkladitý
C1
Euphrasia nemorosa
světlík větvený
C3
Filago vulgaris
bělolist obecný
C1
Gagea minima
křivatec nejmenší
C3
Gentianella germanica subsp.
germanica
hořeček německý pravý
C1
Hyoscyamus niger
blín černý
C3
Juncus acutiflorus
sítina ostrokvětá
C3
Juniperus communis subsp.
communis
jalovec obecný pravý
C3
Linaria arvensis
lnice rolní
C1
Medicago minima
tolice nejmenší
C3
Monotropa hypophegea
hnilák lysý
C2
Odontites vernus subsp.
vernus
zdravínek jarní pravý
C2
Orobanche caryophyllacea
záraza hřebíčková
C3
Pinus rotundata
borovice blatka
C3
Potamogeton compressus
rdest smáčknutý
A1
47
Potamogeton perfoliatus
rdest prorostlý
C2
Potamogeton obtusifolius
rdest tupolistý
C3
Pyrola chlorantha
hruštička zelenokvětá
C1
Ranunculus arvensis
pryskyřník rolní
C3
Rhinanthus alectrolophus
kokrhel luštinec
C3
Rosa gallica
růže galská
C3
Rosa majalis
růže májová
C2
Rubus saxatilis
ostružiník skalní
C3
Scrophularia umbrosa
krtičník křídlatý
C3
Silaum silaus
koromáč olešníkový
C3
Silene gallica
silenka francouzská
C1
Utricularia minor
bublinatka menší
C2
Vaccaria hispanica
kravinec španělský
A2
Tab. č. 10: Zvláště chráněné druhy hub v CHKO Broumovsko
Latinský název
Český název
Hohenbuehelia abietina
hlívička jedlová
KO
jehličnaté lesy (Teplické skály)
Boletus regius
hřib královský
KO
údaj nutno ověřit
Volvariella caesiotincta
kukmák dřevní
SO
údaj nutno ověřit
§
Charakteristika výskytu
Tab. č. 11: Evropsky významné druhy mechorostů CHKO Broumovsko
Latinský název
Český název
Charakteristika výskytu
Hamatocaulis vernicosus
srpnatka fermežová
slatinná louka v osadě Řeřišný (EVL Řeřišný)
Buxbaumia viridis
šikoušek zelený
na mrtvém dřevě i na zemi u lesních potoků,
zatím 2 lokality v Javořích horách
48
3.8. Významné druhy živočichů
Na území CHKO Broumovsko je v současné době potvrzen výskyt 129 zvláště chráněných
druhů živočichů (podle kategorizace § 14 odst. 1 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a přílohy
č. III této vyhlášky), přičemž v kategorii kriticky ohrožené je zařazeno 20 druhů živočichů,
v kategorii silně ohrožené 65 druhů a v kategorii ohrožené 44 druhů (viz tab. č. 12).
V následujícím přehledu jsou dále označeny druhy uvedené v Červeném seznamu
ohrožených druhů bezobratlých České republiky (Farkač et. al. 2005), a v Červeném
seznamu obratlovců České republiky (Plesník et. al. 2003) a druhy chráněné v rámci
Evropské unie dle Směrnice o ptácích nebo Směrnice o stanovištích a druzích EU .
U každého druhu je uvedeno: zařazení do kategorie ohrožení podle vyhl. 395/92 Sb.,
výskyt v lokalitách známých Správě CHKO do současné doby, příčiny ohrožení na území
CHKO a možný způsob ochrany.
Tab. č. 12: Přehled zvláště chráněných druhů živočichů v CHKO Broumovsko
Taxon
§
ČS
batolec
Apatura spp.
O
bělopásek
Limenitis spp.
O
bělopásek
Neptis spp.
bělořit šedý
Oenanthe
oenanthe
bobr evropský
Castor fiber
O
bramborníček
černohlavý
Saxicola torquata
bramborníček
hnědý
Saxicola rubetra
brkoslav severní
Bombycilla
garrulus
cvrčilka slavíková
Locustella
luscinioides
čáp bílý
Ciconia ciconia
čáp černý
Ciconia nigra
EU
Poznámka
k výskytu
v CHKO
Broumovsko
Příčiny ohrožení
Způsob ochrany
–
ojediněle, vzácně
nedostatek vhodných
biotopů, pesticidy
–
ojediněle
nedostatek vhodných
biotopů z důvodu
jednotvárného
druhového složení
porostů – živné rostliny,
pesticidy
omezení používání
chem. prostředků,
zachování vhodných
biotopů
zachování míst
s výskytem živné
rostliny (topol, osika),
omezení používání
chem. přípravků
vzácně
SO
EN
ano
pravidelný výskyt –
protahuje
SO
VU
ano
vzácný
O
VU
ano
vzácný
O
LC
ano
pravidelně hnízdí
O
–
ano
migrant
O
EN
O
NT
ano
SO
VU
ano
změny charakteru
řečiště, přímé
pronásledování,
doprava
úbytek hnízdních
možností, snížení
potravní nabídky
úbytek hnízdních
možností, snížení
potravní nabídky
práce s veřejností,
náhrada vzniklých
škod
ochrana hnízdišť –
vlhkých luk, zákaz
vypalování stařiny
ochrana hnízdišť –
vlhkých luk, zákaz
vypalování stařiny
předpoklad
hnízdění
úbytek biotopů
zachování rozsáhlých
porostů rákosin
hnízdící druh,
vzestup lokální
populace
hnízdící druh,
trend populace
stabilizovaný,
početnost
vyrovnaná
změny prostředí, úbytek
potravy na zimovištích
ochrana biotopů,
hnízdišť, instalace
umělých hnízd
ochrana hnízdišť,
omezení hosp. aktivit
v době hnízdění
49
rušení při hnízdění
(těžba dřeva)
číhalka pospolitá
Atherix ibis
čmelák
Bombus spp.
O
čolek horský
Triturus alpestris
SO
NT
na vhodných
lokalitách častý
čolek obecný
Triturus vulgaris
SO
LC
na vhodných
lokalitách častý
čolek velký
Triturus cristatus
SO
EN
ano
výjimečný vzácný
výskyt
drozd cvrčala
Turdus iliacus
dudek chocholatý
Upupa epops
SO
VU
ano
migrant, hnízdí
SO
EN
ano
SO
VU
ano
migrant, hnízdění
dosud
neprokázáno
hnízdící druh,
v bučinách
hýl rudý
Carpodacus
erythrinus
O
VU
ano
chřástal polní
Crex crex
SO
VU
ano
chřástal vodní
Rallus aquaticus
SO
VU
jeřáb popelavý
Grus grus
KO
CR
ano
jeřábek lesní
Bonasa bonasia
SO
VU
ano
jestřáb lesní
Accipiter gentilis
ještěrka obecná
Lacerta agilis
O
VU
ano
SO
NT
ano
SO
NT
SO
VU
ano
migrant
SO
NT
ano
vzácně hnízdí ve
skalních městech
na 3 lokalitách,
v zástavbě běžný
druh
holub doupňák
Columba oenas
ještěrka živorodá
Lacerta vivipara
kalous pustovka
Asio flammeus
kavka obecná
Corvus monedula
VU
zjištěna na dvou
lokalitách
častý
O
chemizace zemědělství,
úbytek vhodných
stanovišť – meze
acidifikace vod,
používání chem. látek,
periodické vysychání
tůní
acidifikace vod,
používání chem. látek,
periodické vysychání
tůní
acidifikace vod,
používání chem. látek,
periodické vysychání
tůní
ochrana přirozených
stanovišť
ochrana přirozených
stanovišť
ochrana přirozených
stanovišť
ochrana biotopů
úbytek starých porostů
s dutinami
ojedinělé
pozorování,
hnízdění není
vyloučeno
pravidelně se
vyskytující a
hnízdící druh
populace v ČR na
vzestupu, není přímo
ohrožen
zjištěn na rybníku
Šlégr
přirozený nedostatek
vhodných biotopů
v oblasti
rušení při hnízdění,
úbytek přirozených
stanovišť
sekání luk v době
hnízdění
zaletují 1–2 páry,
ptáci z rašeliniště
ve Stolových
horách zaletují do
okolí Božanova
a další pár se
zdržuje v oblasti
Meziměstí –
Vižňov
zjištěn na Suchém
vrchu
v Broumovských
stěnách a ve
Zdoňově
hnízdící druh,
trend neznámý,
vzácný výskyt
ochrana biotopů,
vyloučení chemizace
ochrana doupných
stromů a zachování
zastoupení starých
listnatých porostů
ochrana biotopů –
křovin podél vodních
toků apod.
zajištění ochrany
lokalit výskytu v době
hnízdění, úprava
režimu sečení TTP
ochrana biotopu
nedostatek klidových
míst, úbytek vhodných
biotopů, vysoká
početnost predátorů
nelegální odlov
práce s veřejností
chemizace, úbytek
přirozených stanovišť,
vypalování stařiny
ochrana biotopů,
omezení chemizace
vzácný výskyt
ochrana biotopů
50
rušení v době hnízdění
nelegální horolezeckou
činností
práce s veřejností,
strážní služba
konipas luční
Motacilla flava
kormorán velký
Phalacrocorax
carbo
SO
VU
ano
O
VU
ano
koroptev polní
Perdix perdix
O
NT
ano
SO
VU
ano
O
–
O
VU
ano
krutihlav obecný
Jynx torquilla
křepelka polní
Coturnix coturnix
SO
VU
ano
SO
NT
ano
kulíšek nejmenší
Glaucidium
passerinum
SO
VU
ano
ledňáček říční
Alcedo atthis
SO
VU
ano
lejsek malý
Ficedula parva
SO
VU
ano
výskyt vzácný
mizení starých
bukových porostů
O
LC
ano
výskyt vzácný
nejsou známy, patrně
snížení potr. nabídky
SO
EN
ano
výskyt vzácný
krahujec obecný
Accipiter nisus
krajník hnědý
Calosoma
inquisitor
krkavec velký
Corvus corax
lejsek šedý
Muscicapa striata
lelek lesní
Caprimulgus
europaeus
pravděpodobně
jen protahuje
migrant,
v posledních
letech
v omezeném
množství i zimuje,
vzestupný trend
méně častá –
pokusy
o vypouštění
běžný druh
ojediněle (zjištěn
zatím na dvou
lokalitách)
hnízdící druh, stav
hnízdících párů
stabilní, trend
vzestup početnosti
nehnízdích ptáků,
rychlý nárůst
populace
v posledních
20 letech, šíření
druhu
vzácný, hnízdění
nepotvrzeno
častý druh,
pravidelně hnízdí
řídce hnízdí po
celém území
CHKO
v souvislých
porostech
etážovitého typu
řídký výskyt po
celém území
CHKO – hnízdí
51
celkový úbytek v ČR
změněné prostředí,
intenzifikace
zemědělství, úbytek
orné půdy, vysoká
početnost predátorů
a černé zvěře
rušení na hnízdištích
zachování vhodných
biotopů, zajištění
vhodného zdroje
potravy a úkrytů
v době vegetačního
klidu (např. biopásy)
důsledná druhová
ochrana, ochrana
hnízdišť
není v současné době
ohrožen, hrozí nelegální
odlov v souvislosti se
škodami, které působí
na drobné zvěři
práce s veřejností,
ochrana hnízdící
populace ve skalách
úbytek hnízdních
stromů
celkový úbytek v ČR,
změněné prostředí,
intenzifikace
zemědělství, úbytek
orné půdy, vysoká
početnost predátorů
a černé zvěře
nedostatek hnízdních
dutin, úbytek vhodných
biotopů
ochrana biotopu
regulace břehů, úbytek
plevelných ryb
spolupráce se správci
toků, zachování
neupravených úseků
toků s přirozeným
vývojem morfologie
koryt
ochrana přestárlých
původních bukových
porostů, omezení
používání insekticidů
ochrana doupných
stromů, omezení
chemizace
zachování vhodných
biotopů, zajištění
vhodného zdroje
potravy a úkrytů
v době vegetačního
klidu (např. biopásy)
ochrana biotopů,
vyvěšování a údržba
budek
luňák červený
Milvus milvus
KO
CR
ano
luňák hnědý
Milvus migrant
KO
CR
ano
O
EN
mihule potoční
Lampetra planeri
KO
EN
mlok skvrnitý
Salamandra
salamandra
modrásek
bahenní
Maculinea
nausithous
SO
VU
SO
NT
ano
modrásek
očkovaný
Maculinea teleius
SO
VU
ano
moták lužní
Circus pygargus
SO
EN
ano
moták pilich
Circus cyaneus
SO
CR
ano
vzácně hnízdí v JV
části Broumovské
kotliny, jeho stav
kolísá
migrant
moták pochop
Circus
aeruginosus
O
VU
ano
hnízdí
moudivláček lužní
Remiz pendulinus
O
NT
ano
mravenec
Formica spp.
O
dříve doloženo
hnízdění (rybník
Kinclův)
místy na vhodných
biotopech častý
netopýr černý
Barbastella
barbastellus
KO
–
ano
ojedinělý výskyt
netopýr pobřežní
Myotis
dasycneme
KO
CR
ano
ojedinělý výskyt
majka
Meloe spp.
ano
nepravidelně
hnízdící druh,
v roce 2006
výjimečný výskyt
desítek ptáků,
aktuální početnost
3 páry
Broumovskem
migruje, v roce
2006 asi
10 exemplářů
ojedinělý, náhodný
výskyt
osvěta, ochrana
hnízdišť
výjimečný vzácný
výskyt
úbytek původních
stanovišť
ochrana přiroz.
stanovišť, omezení
používání pesticidů
věnovat zvýšenou
pozornost
potenciálním zdrojům
znečištění, odstranění
migračních překážek
v toku, zachování
přírodě blízké
morfologie toků
s písčitými nánosy
s detritem
ochrana přirozených
biotopů
dosud častý
zejména na
extenzivně
obhospodařovanýc
h loukách
výskyt spíše
ojedinělý
úbytek a fragmentace
přirozených biotopů,
nevhodný způsob
hospodaření
ochrana přirozených
biotopů, zajištění
rozmanitého
managementu TTP
úbytek a fragmentace
přirozených biotopů,
nevhodný způsob
hospodaření
chemizace zemědělství,
hubení hlodavců,
predace hnízd
ochrana přirozených
biotopů, zajištění
rozmanitého
managementu TTP
osvěta, ochrana
hnízdišť
chemizace zemědělství,
hubení hlodavců,
predace hnízd
úbytek hnízdních
možností v důsledku
zemědělského
hospodaření, pesticidy
osvěta, ochrana
hnízdišť
populace
víceméně stabilní
v povodí řeky
Metuje
52
úbytek biotopů
chemizace
v zemědělství
dřívější úpravy toků
s negativním vlivem na
dnový substrát,
technické úpravy toku,
nedodržování
zůstatkového průtoku
při odběru vody z toku
apod., znečištění
povrchových vod
osvěta, ochrana
hnízdišť
zachování křovin
u vodních ploch
ohrožení biotopů,
používání chemických
prostředků v lesnictví
úbytek přirozených
stanovišť, rušení na
zimovištích, používání
biocidů
úbytek přirozených
stanovišť, rušení na
zimovištích, používání
biocidů
důsledná ochrana
stanovišť
(mechanická ochrana
hnízd), transfery
z ohrožených lokalit
důsledná ochrana na
zimovištích a ochrana
letních kolonií
důsledná ochrana na
zimovištích a ochrana
letních kolonií
netopýr velký
Myotis myotis
KO
netopýři
Microchiroptera
(ostatních 14
druhů
Broumovska)
nosorožík
kapucínek
Oryctes
nasicornis
SO
O
EN
orel křiklavý
Aquila pomarina
KO
RE
ano
orel mořský
Haliaeetus
albicilla
KO
CR
ano
orel skalní
Aquila chrysaetos
orlovec říční
Pandion
haliaeetus
ořešník kropenatý
Nucifraga
caryocatactes
ostříž lesní
Falco subbuteo
KO
–
ano
KO
–
ano
pravidelně
protahuje
O
VU
ano
hnízdí ojediněle
změny prostředí
ochrana biotopů, klid
při hnízdění
SO
EN
ano
řidce hnízdí
otakárek
fenyklový
Papilio machaon
pačmelák
cizopasný
Psythirus rufipes
pěnice vlašská
Sylvia nisoria
pisík obecný
Actitis hypoleucos
plch velký
Glis glis
O
–
řídký výskyt po
celém CHKO
snižování potravní
nabídky, chemická
kontaminace
nedostatek vhodných
biotopů, pesticidy
SO
–
SO
VU
ano
SO
EN
ano
O
DD
úbytek přirozených
biotopů
ochrana biotopů
SO
–
ano
úbytek přirozených
stanovišť
ochrana biotopu
O
VU
ano
výskyt lze
předpokládat –
pouze pozorován
doklad o hnízdění
dosud není
historicky doloženo
hnízdění
na vhodných
lokalitách ojedinělý
výskyt
na vhodných
lokalitách ojedinělý
výskyt
ojedinělé
pozorování
důsledná ochrana
hnízdišť, omezení
biocidů
zachování biotopů,
omezení používání
chem. prostředků
zachování biotopů,
omezení použ. chem.
prostředků
nevhodné
obhospodařování
rybníků (nevhodná
obsádka, devastace
litorálu, nedostatek
vodních
bezobratlých),
eutrofizace
ochrana biotopu
plšík lískový
Muscardinus
avellanarius
potápka roháč
Podiceps
cristatus
VU
ano
pravidelně
zjišťován na
zimovištích
ano
vzácný výskyt
úbytek přirozených
stanovišť, rušení na
zimovištích, používání
biocidů
úbytek přirozených
stanovišť, rušení na
zimovištích, používání
biocidů
vzácný, avšak na
vhodném substrátu
(dřevní hmota)
výjimečně
i masový výskyt
Broumovskem
nepravidelně
protahuje, v roce
2006 výskyt páru
v hnízdním období
u Zdoňova
zaletuje, zjištěn na
několika místech,
patrně ještě
nehnízdí
vzácně zaletuje
úbytek přirozených
biotopů (staré duby,
pařezy)
důsledná ochrana na
zimovištích a ochrana
letních kolonií
osvěta, ochrana
zimovišť a ochrana
letních kolonií
ochrana druhotných
lokalit s výskytem
larev a kukel
ochrana biotopu
ochrana biotopu
ochrana biotopu
ochrana biotopu
53
rak říční
Astacus fluviatilis
KO
EN
rákosník velký
Acrocephalus
arundinaceus
raroh velký
Falco cherrug
SO
VU
KO
CR
rejsek horský
Sorex alpinus
SO
VU
ropucha
krátkonohá
Bufo calamita
KO
EN
ropucha obecná
Bufo bufo
O
NT
rorýs obecný
Apus apus
O
–
ano
SO
NT
ano
SO
EN
ano
skokan
krátkonohý
Rana lessonae
skokan zelený
Rana esculenta
SO
VU
ano
SO
NT
skřivan lesní
Lullula arborea
slavík modráček
středoevropský
Luscinia svecika
cyanecula
slavík obecný
Luscinia
megarhynchos
SO
EN
ano
historický výskyt
SO
EN
ano
pravidelně
protahuje
O
LC
ano
předpokládá se
i hnízdění
rosnička zelená
Hyla arborea
rys ostrovid
Lynx lynx
populace
víceméně stabilní
v povodí potoka
Dřevíč
rybářské hospodaření
na rybnících, znečištění
vody, nedodržení
minimálního průtoku na
potocích, zavlečení
račího moru
ano
ojediněle
úbytek biotopů
ano
v minulosti
vypuštěna
1 skupina metodou
volného letu,
nehnízdí
vzácný obyvatel
pískovcových
skalních měst
její výskyt je znám
ze tří lokalit
v CHKO
Broumovsko, ale
pouze na jedné
lokalitě je
populace
víceméně stabilní
na vhodných
lokalitách častý
výskyt
ano
hnízdí řídce na
vhodných
lokalitách
výjimečný vzácný
výskyt
výskyt výjimečný,
ojedinělý
v posledních
několika letech,
spíše migrant
vzácný výskyt
vzácný výskyt
54
zachování lokalit
v současném stavu,
kontrola dodržování
minimálního průtoku,
osvěta, vhodný
rybářský
management na
tocích, aktivní
podpora populace
zachování rozsáhlých
porostů rákosin
ochrana biotopu
úbytek přirozených
stanovišť, používání
biocidů
úbytek sekundárních
biotopů, na které je její
populace vázána, např.
zanedbáním
managementových
opatření a následným
nástupem sukcese
územní ochrana
biotopů, omezení
používání biocidů
aktivní ochrana
a management
současných biotopů,
tvorba nových biotopů
chemizace, hromadné
úhyny na silnicích při
jarním tahu
ochrana přirozených
stanovišť, vyloučení
chemizace, ochrana
při přechodu přes
komunikace, tvorba
nových biotopů
ochrana biotopů
úbytek hnízdních
možností
přímé pronásledování
ze strany člověka,
fragmentace vhodných
biotopů, neexistence
vhodných biokoridorů
ochrana přirozených
biotopů
ochrana před
pytláctvím, ochrana
biotopu, zachování
klidových oblastí a
ochrana migračních
koridorů
ochrana přirozených
biotopů, tvorba
nových biotopů
ochrana přirozených
biotopů, tvorba
nových biotopů
slepýš křehký
Anguis fragilis
SO
LC
O
VU
ano
pravidelná
pozorování na
tahu
sokol stěhovavý
Falco peregrinus
KO
CR
ano
sova pálená
Tyto alba
SO
EN
ano
2–4 páry hnízdící,
trend populace na
Broumovsku –
setrvalý
dříve běžná, nyní
velmi vzácně
strnad luční
Miliaria calandra
KO
VU
ano
O
VU
O
–
O
–
O
NT
sluka lesní
Scolopax
rusticola
střevle potoční
Phoxinus
phoxinus
střevlík
Carabus arcensis
střevlík
Carabus
scheidleri
střevlík
Carabus ullrichi
svižník
Cicindela spp.
(s výjimkou
C. hybrida)
sýc rousný
Aegolius funereus
rozšířen na celém
území CHKO, na
vhodných
lokalitách častý
výskyt (včetně
intravilánu)
O
chemizace,
poškozování
přirozených stanovišť,
přímé pronásledování
člověkem (záměna
s hadem), vypalování
stařiny
rušivá činnost, ničení
hnízdišť prasetem
divokým a liškou
obecnou, možný
nelegální lov
rušení hnízdících ptáků,
nezákonné vybírání
hnízd, predace
aktivní ochrana
hnízdiště a monitoring
úbytek přirozených
biotopů
úbytek přirozených
biotopů
na vhodných
lokalitách častý
na vhodných
lokalitách častý
úbytek přirozených
biotopů
chemizace v
zemědělství, úbytek
stanovišť
ochrana přirozených
stanovišť
ochrana biotopů
a jejich management,
vyloučení chemizace
ochrana doupných
stromů, vyvěšování
budek a jejich údržba
ochrana biotopů,
vyvěšování a údržba
budek
ochrana biotopu, příp.
transfer
ztráta přirozeného
biotopu, změny
hospodaření
znečištění toků
SO
VU
ano
běžně hnízdící
druh horských lesů
úbytek doupných
stromů
sýček obecný
Athene noctua
SO
EN
ano
velmi vzácný,
zjištěn ve Vižňově
nedostatek hnízdních
příležitostí, predace
škeble rybničná
Anodonta cygnea
SO
VU
ojediněle
v rybnících CHKO
(např. Kuprovka)
ťuhýk obecný
Lanius collurio
O
NT
ano
ťuhýk šedý
Lanius excubitor
užovka obojková
Natrix natrix
O
VU
ano
znečištění vod,
nevhodná rybí obsádka,
vypouštění a
odbahňování rybníků
celkové snížení
početnosti, příčiny
nejsou známy, patrně
úbytek přirozených
biotopů a snížení
potravní nabídky
úbytek remízků
O
LC
SO
CR
ano
SO
VU
ano
vážka běloústá
Leucorrhinia
albifrons
vážka
jasnoskvrnná
Leucorrhinia
pectoralis
snižování stavů
přemnožených prasat
a lišek, osvěta
ochrana biotopů,
vyvěšování a údržba
budek
sečení luk,
znovuzavádění
pastvy
ochrana přirozených
stanovišť, udržení
čistoty toků
ochrana přirozených
stanovišť
ochrana přirozených
stanovišť
zjištěn
u Božanova,
Vernéřovic
na vhodných
lokalitách ojedinělý
výskyt
na vhodných
lokalitách častý
na vhodných
lokalitách častý
nedostatek hnízdních
příležitostí, predace
ochrana stanovišť,
osvěta, omezení
chemizace
na vhodných
lokalitách řídce
hnízdí, rozšířen
v zemědělské
krajině po celé
CHKO
hnízdění lze
předpokládat
na vhodných
lokalitách ojedinělý
výskyt
ochrana přirozených
biotopů – zachování
mezí s křovinami,
remízků
ochrana biotopu
výjimečný vzácný
výskyt
chemizace, znečištění
vodních ploch, doprava,
intenzifikace
zemědělství
úbytek přirozených
biotopů, eutrofizace
ochrana přirozených
biotopů
výjimečný vzácný
výskyt
úbytek přirozených
biotopů, eutrofizace
ochrana přirozených
biotopů
55
ochrana stanovišť,
omezení chemizace
včelojed lesní
Pernis apivorus
SO
EN
veverka obecná
Sciurus vulgaris
O
NE
vlaštovka obecná
Hirundo rustica
O
LC
ano
volavka bílá
Egretta alba
vranka obecná
Cottus gobio
SO
–
ano
O
VU
ano
vrápenec malý
Rhinolophus
hipposideros
KO
EN
vydra říční
Lutra lutra
SO
výr velký
Bubo bubo
O
zdobenec
Trichius spp.
O
zedníček skalní
Tichodroma
muraria
zlatohlávek
Oxythyrea
funesta
zmije obecná
Vipera berus
žluva hajní
Oriolus oriolus
ano
řidce hnízdí,
zvláště Javoří hory
snížení potravní
nabídky (blanokřídlý
hmyz), rušení na
hnízdištích a přímé
pronásledování
(záměna s kání lesní)
zajištění klidu na
hnízdištích
snižování populace,
úbytek potravy
a hnízdních možností
ochrana hnízdišť,
přístup do zeměd.
objektů
na vhodných
lokalitách častý
výskyt
znečistění vod, regulace
toků
ano
ojedinělý –
výjimečný výskyt
VU
ano
v posledních 3
letech častá
pozorování
pobytových znaků
EN
ano
na vhodných
lokalitách řídce
hnízdí
úbytek přirozených
stanovišť, rušení na
zimovištích, používání
biocidů
úbytek přirozených
biotopů, regulace
vodních toků, jejich
znečištění, úhyny na
silnicích, přímé
pronásledování
člověkem
přímé pronásledování,
rušení při hnízdění
zachování přírodě
blízké morfologie
toků, eliminace rizik
znečištění v blízkostí
vodních toků,
migrační
zprůchodnění jezů,
revitalizace toků
důsledná ochrana na
zimovištích a ochrana
letních kolonií
na vhodných
lokalitách častý
výskyt
hnízdí řídce na
vhodných
lokalitách
migrant
vzácný
KO
–
O
–
KO
VU
SO
LC
ano
ano
nepravidelně
zimuje ve skalních
městech, vzácný
zatoulanec
v posledních
letech expanzivně
se šířící druh
na vhodných
lokalitách častá
pozorována
Božanov, Otovice
úbytek vhodných
biotopů (listnaté lesy),
pesticidy
revitalizace vodních
toků, zamezení
znečišťování
a snížení acidity
vodních toků, udržení
potravní nabídky,
osvěta
ochrana biotopů,
ochrana hnízdišť
v době hnízdění,
zachování potravní
nabídky ochranou
ekosystémů
ochrana přirozených
stanovišť, omezení
pesticidů
v CHKO není přímo
ohrožen
nevyžaduje zvláštní
ochranu
pronásledování
člověkem, úbytek
biotopů
ochrana stanovišť,
osvěta, příp. transfer
jedinců z konfliktních
lokalit
ochrana biotopu se
zjištěným hnízděním
rušivá činnost (likvidace
nelesní zeleně)
Vysvětlivky zkratek v tabulce:
§ – vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.
ČS – Červený seznam ohrožených druhů České Republiky
EU – druh chráněný v rámci Evropské unie
Kategorie dle vyhlášky:
KO – kriticky ohrožený druh
SO – silně ohrožený druh
56
O – ohrožený druh
Kategorie dle Červených seznamů:
CR: critically endangered (kriticky ohrožený druh)
EN: endangered (ohrožený druh)
VU: vulnerable (zranitelný druh)
NT: near threatened (téměř ohrožený druh)
LC: least concern (málo dotčený)
DD: data deficient (druh o němž jsou nedostatečné údaje)
NE: not evaluated (nevyhodnocený)
Význam CHKO Broumovsko z pohledu zoologického
Stav přírodního prostředí CHKO Broumovsko ze zoologického pohledu je relativně dobrý,
i když postupem času se ho stále citelněji negativně dotýká vliv některých činností.
Prováděný monitoring, mapování, inventarizační a jiné průzkumy dokládají většinou
neměnící se stav populací většiny ZCHD, příp. jejich mírný pokles. Například – sokol
stěhovavý se do oblasti historického výskytu na Broumovsku navrátil, ale vzhledem
k vysokému rušivému tlaku ze strany přítomnosti lidí a lidských aktivit (návštěvnost,
horolezectví, hospodaření v lesích) se daří zajistit jeho každoroční úspěšné vyhnízdění jen
s vynaložením velkého úsilí a finančních prostředků.
Lidské činnosti, které ovlivňují faunu a jimž je třeba věnovat pozornost:
• likvidace okrajových a přechodových ploch mezi kulturami, jež jsou těmi nejcennějšími
refugii pro většinu druhů živočichů a rostlin (nevhodná je orba a pasení až do okrajů
lesa, luk, polí, toků a vodních ploch, likvidace ostrůvků zeleně v krajině, soliterních
stromů, keřů a remízků)
• změny kultur, zalesňování, pěstování energetických plodin nebo obnova luk
• ponechávání příliš nízkých strnišť na loukách na podzim, mulčování a velkoplošné
jednorázové sklizně travních porostů
• likvidace starých stromů – torz, zlomů a letitých stromů
• nevhodné způsoby rybářského využívání vodních toků a ploch – hlavně intenzita
zarybňování některých rybníků
• nevhodné úpravy vodních toků a ploch snižující jejich diverzitu (opevňování, regulování
a omezování litorálních pásem).
• sílící tlak na rekreační využívání relativně klidných oblastí – rušení nejvzácnějších
druhů citlivých na přítomnost lidí (např. draví ptáci, sovy, čáp černý, velké šelmy, velcí
sudokopytníci)
• střety dopravy s migrujícími živočichy, střety živočichů s technickými prvky a zařízeními
(elektrická vedení, větrné elektrárny, skleněné a lesklé plochy, odkryté jímky a šachtice)
• urbanizace a výstaba zejména dopravní infrastruktury zhorušující migrační propustnost
krajiny
Zoologické lokality
Stav evidence lokalit s vyšším nebo speciálním zoologickým významem není a nikdy nebude
konečný. Neustále jsou zjišťovány nové lokality s výskytem cenných společenstev živočichů
i s výskytem živočichů zvláště chráněných.
57
3.9. Invazní a expanzivní druhy
3.9.1. Invazní a expanzivní druhy rostlin
Invazivní druhy rostlin byly zavlečeny člověkem z jiných geografických oblastí
a v současné době se silně šíří, resp. se již rozšířily v minulosti. Mnohdy vytlačují domácí
druhy i celá jejich společenstva. Některé z nich mohou ztěžovat obhospodařování pozemků
či působit zdravotní rizika.
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Druh v oblasti občas vysazovaný u venkovských sídel. Do volné krajiny zatím prakticky
nepronikl. Některé drobné výskyty na okrajích obcí (Libná, Mokřiny u Žďárek) byly
v 90. letech zlikvidovány herbicidem. Určitou hrozbou může být výskyt na polském území
nedaleko od státní hranice. Informace o tomto druhu se často objevují ve sdělovacích
prostředcích, takže se hrozba jeho šíření již dostatečně dostala do povědomí veřejnosti.
Křídlatka (Reynoutria sp.)
V oblasti se vyskytují křídlatka japonská (Reynoutria japonica), k. sachalinská
(R. sachalinensis) i jejich kříženec k. česká (R. × bohemica). Rychle se šíří zvláště podél
komunikací, vodních toků a v sídlech. Velká ohniska výskytu jsou v Hronově, Žabokrkách,
Adršpachu i jinde. Byl zaznamenán i výskyt v okrajových částech NPR Broumovské stěny
a NPP Polické stěny (zčásti již zlikvidován nebo omezen) a NPR Adršpašsko-teplické skály.
V některých lokalitách byly křídlatky částečně likvidovány herbicidem ROUNDUP příslušnými
obcemi. Na části území nedávno proběhlo podrobné mapování těchto druhů (Velehradský
2008).
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
Invaze tohoto druhu začala v oblasti až v nedávné době, i když jeho zplaňování zde bylo
zaznamenáno již v polovině 20. století. Šíří se zejména podél vodních toků, nejvíce zatím
podél Stěnavy a některých jejích přítoků. Tato jednoletá rostlina produkuje velké množství
semen, a proto je její likvidace problematická – vyžaduje opakované sečení či vytrhávání
během roku. Vzhledem k přísunu nových semen vodou však bývá efektivita těchto opatření
nízká. Z uvedených důvodů zatím v oblasti nebylo proti tomuto druhu zasahováno, ale
v některých lokalitách, např. podél potoků Javořích hor, se zásah jeví velmi potřebný a může
být i dostatečně účinný.
Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) se do území rozšířila již v dřívější době a místy
zaplevelila lesní porosty, zejména v blízkosti obcí. S tímto stavem je nutno se smířit, neboť
potlačování tohoto druhu je obtížné – připadá v úvahu jen v omezené míře na vybraných
plochách v MZCHÚ či v I. a II. zóně odstupňované ochrany.
Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) se
zvláště v poslední době rychle šíří v sídlech a jejich okolí, na neobhospodařovaných místech
a zejména podél železničních tratí. Místy proniká i do nesečených luk. Velké ohnisko výskytu
je např. ve Studené Vodě u Božanova. Vzhledem k rozšiřování nažek větrem a již
početnému, avšak většinou dosti rozptýlenému výskytu není zřejmě reálné šíření zastavit.
Likvidace má smysl pouze na vybraných místech, podobně jako v případě netýkavky
žláznaté.
Kolotočník zdobný (Telekia speciosa) je v území vysazován jako okrasná rostlina a místy
bylo zaznamenáno jeho zplanění (např. v osadě Zátiší u Teplic nad Metují, u Honů,
v Kovářově rokli v NPP Polické stěny). Jde zatím o nevelké výskyty, které je možno udržet
pod kontrolou, může však docházet k opětovnému šíření z kultur. Dobrým důvodem pro
zastavení jeho šíření je skutečnost, že při dotyku může vyvolat alergickou reakci.
58
Rukevník východní (Bunias orientalis) se zatím vyskytuje jen v některých částech CHKO,
častěji např. v Ruprechticích či v okolí Hronova. Protože se šíří semeny zvláště podél
komunikací a v obcích, není patrně reálné jeho postup zastavit. Brzdou jeho šíření může být
včasné sečení příkopů a dalších ruderálních míst.
Loubinec popínavý (Parthenocissus inserta) a další druhy tohoto rodu se v oblasti často
pěstují. Loubinec popínavý místy zplaněl, zatím ale jen v menší míře, většinou v obcích nebo
v jejich blízkosti. Loubinec lze v daném místě potlačit za pomoci herbicidu, hrozí však
rozšiřování do okolí ptactvem.
Šťovík dlouholistý (Rumex longifolius) se vyskytuje zejména v oblasti Janovic a Hodkovic.
Na pastvinách, loukách a ladech může představovat obdobný problém jako hojnější domácí
druhy vysokých šťovíků. Obrana před jeho dalším šířením spočívá především ve včasném
sečení pozemků s ohledem na dobu jeho kvetení.
Lupina mnoholistá či vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) se v oblasti místy
vyskytuje na loukách, pastvinách a pasekách. Byla dříve vysévána jako pícnina pro zvěř.
Zatím nebylo potřebné proti tomuto druhu podnikat žádná opatření.
Janovec metlatý (Cytisus scoparius) se místy rozšířil na mezích, okrajích lesů
a neobhospodařovaných svazích. Lokálně může představovat ohrožení pro cenná travinná
společenstva, v takových případech je vhodné jej vyřezávat v rámci běžné údržby pozemků.
Náprstník červený (Digitalis purpurea) je místy častý v lesích, zejména na pasekách. Kdysi
byl jako „vzácnost“ a esteticky působivá rostlina záměrně vyséván i ve skalních oblastech.
Pro rostlinná společenstva nepředstavuje ohrožení.
Vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum) je v oblasti již hojně rozšířena, vyskytuje se např. i na
prohlídkových okruzích ve skalních městech. Jako nevysoká rostlina s nižší konkurenční
schopností není nebezpečná pro rostlinná společenstva, hybridizací však narušuje
genetickou strukturu populací domácích druhů vrbovek. Boj s tímto druhem není reálný.
Ojediněle se lze ve volné přírodě Broumovska setkat s dalšími nebezpečnými invazivními
bylinami, jakými jsou slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), štětička větší (Virga
strigosa), štětinec laločnatý (Echinocystis lobata) či zplanělé hvězdnice (Aster sp. div.).
Většinou jde o pozůstatky kultur nebo výsadky v nevelké vzdálenosti od míst pěstování.
Jejich výskyt je potřebné sledovat a zjištěná ohniska šíření likvidovat.
Výše uvedené druhy představují ovšem jen menší část neofytů vyskytujících se
v oblasti. Z dalších v různé míře invadujících druhů lze zmínit např. sítinu tenkou (Juncus
tenuis), rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa),
na skalách v sídlech rozchodník pochybný (Sedum spurium). Tyto a podobné druhy se
však v území nechovají příliš škodlivě.
Historicky stojí za zmínku invaze vodního moru kanadského (Elodea canadensis), který
podle Rohleny (1902) zaplnil na přelomu 19. a 20. století rybníky nad pivovarem
v Broumově-Olivětíně. V těchto rybnících se vyskytovaly rdestice hustolistá (Groenlandia
densa) a rdest smáčknutý (Potamogeton compressus), které vodní mor podle Rohleny skoro
úplně vytlačil. Jejich výskyt v oblasti zanikl.
Specifickým případem jsou regionálně nepůvodní horské druhy, které byly úmyslně
rozšiřovány ve skalních oblastech a ojediněle i jinde – hořec tolitovitý (Gentiana
asclepiadea) a kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). První byl do území zavlečen
z Krkonoš, druhý z Nízkých Tater. Oba vykazují mírnou tendenci k šíření, ale jejich výskyty
jsou plošně zcela nevýznamné. I v NPR Adršpašsko-teplické skály jsou zatím vnímány spíše
jako rarita než jako ohrožení rezervace. Na jejich zavlečení Správa pohlíží jako na nevhodný,
59
ale z ekologického hlediska zajímavý experiment, který si zaslouží pozdější vyhodnocení.
Proto se s likvidací těchto druhů zatím nepočítá.
Pokud jde o dřeviny, do zdejších lesů i mimolesní zeleně byla zavedena řada
nepůvodních druhů, ale jen některé z nich mají tendenci zmlazovat a šířit se. Patrně
nejvitálnější je regionálně nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua), řešený podrobně
v lesnické části plánu péče.
V některých lesních porostech bylo zaznamenáno zmlazování douglasky tisolisté
(Pseudotsuga mensiesii). S tímto druhem se v oblasti v omezené míře počítá pro lesnické
pěstování (výsadby jsou podmíněny povolením výjimky). V MZCHÚ a I. zóně však bude
nutno přikročit k likvidaci ohnisek zmlazování (zejména v Adršpašsko-teplických skalách
a Broumovských stěnách), i když se tato opatření budou patrně jevit kontroverzně
z lesnického hlediska.
V některých lokalitách dochází k rozrůstání šeříku obecného (Syringa vulgaris), který
může potlačovat cenné typy vegetace, zejména společenstva vázaná na skalní výchozy.
Podobný problém může představovat kustovnice (Lycium sp.), četně rozšířená na skalách
v centru Broumova.
Borovice vejmutovka (Pinus strobus) je lesnicky pěstovaná dřevina, v současné době
však již v oblasti nevysazovaná. Ve skalních městech, kde představuje hrozbu pro
společenstva reliktních borů, byla v poslední době vyřezávána. Likvidace však neproběhla
dokonale, a proto je nutné tomuto druhu stále věnovat pozornost.
Javor jasanolistý (Acer negundo) byl v oblasti ojediněle vysazen podél vodních toků.
Tyto výskyty se mohou stát ohnisky invaze, a proto je třeba je co nejdříve zlikvidovat.
Potenciálně invazivním druhem je v oblasti také jasan pensylvánský (Fraxinus
pennsylvanica), který byl vysazen na několika místech v nivách. V I. zóně Hynčická olšina
byl již zčásti vykácen.
V oblasti byly zjištěny invazivní druhy mechorostů šířící se ze západní Evropy (původem
z jižní polokoule): rovnozub čárkovitý (Orthodontium lineare) v Adršpašsko-teplických
skalách (zde první nález na území České republiky v r. 1964), Broumovských stěnách i jinde
a křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus) v Adršpašsko-teplických skalách.
Expanzivní rostliny jsou domácí druhy, které se výrazně šíří především na člověkem silně
ovlivněních stanovištích, ale někdy i v relativně přirozených podmínkách. Často se stávají
dominantami společenstev a potlačují ostatní druhy.
V nivách vodních toků se v důsledku eutrofizace a ukončení sečení vytvářejí rozsáhlé
porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), někde i rákosu obecného
(Phragmites australis). Na zanedbaných a eutrofizovaných loukách se šíří některé miříkovité
rostliny, zejména kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). V návaznosti na zástavbu, v lemech
porostů dřevin, na opuštěných loukách a nesečných mezích vznikají často rozsáhlé porosty
kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). V pastevních areálech bývá velmi vysoké zastoupení
šťovíků, zvláště šťovíku tupolistého (Rumex obtusifolius) a šťovíku kadeřavého (Rumex
crispus), a rovněž pcháče rolního (Cirsium arvense). Na bývalých polích ve vyšších
polohách se často silně uplatňuje medyněk měkký (Holcus mollis). Jedním
z nejproblematičtějších druhů je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), zaplevelující
paseky a ladem ponechané louky i mokřady. Ve smrkových kulturách se často chová
expanzivně bez hroznatý (Sambucus racemosa).
3.9.2. Invazní a nepůvodní druhy živočichů
V CHKO Broumovsko je evidováno značné množství nepůvodních (allochtonních) druhů,
z nichž jsou z hlediska ochrany přírody v současnosti problematické pouze některé.
Allochtonní druhy se podílejí na destabilizaci ekosystému přímou predací (psík mývalovitý),
potravní i prostorovou konkurencí (sumeček americký), přenosem nemocí (američtí raci) či
křížením s autochtonními druhy (karas stříbřitý).
60
Ačkoli problémy spojené s invazí nepůvodních druhů živočichů dosud v CHKO
Broumovsko nedosáhly takových rozměrů jako v jiných oblastech, nelze brát možná rizika na
lehkou váhu.
Druhem, jehož výskyt v CHKO Broumovsko v současné době působí problémy, je psík
mývalovitý (Nyctereutes procyonoides). Jedná se o expanzivní druh, který se k nám rozšířil
z Ruska. Mnohdy byl i záměrně vysazován v různých částech evropských zemí a postupně
se šíří. V CHKO Broumovsko se krátce po prvních hlášeních jeho výskytu četnost
pozorování stále zvyšuje. Je významným predátorem a v potravním řetězci konkurentem
řady původních druhů (např. lišky a jezevce). Existuje i riziko spojené s přenosem některých
parazitárních nákaz a také vztekliny. Kromě člověka prakticky nemá v naší přírodě
významného nepřítele. Jedná se o plošně rozšířený druh, který je možné tlumit lovem,
tj. odstřelem, popř. odchytem.
Mezi druhy, které se teprve nedávno začaly na Broumovsku objevovat, patří norek
americký (Mustela vison) a na základě zkušeností z jiných oblastí lze i v tomto případě
očekávat problémy. Šelma, která pochází ze Severní Ameriky, se do naší přírody dostala
v dobách rozvoje chovů kožešinových zvířat, kdy zvířata byla neúmyslně a někdy i záměrně
vypouštěna z chovných zařízení (70. a 80. léta 20. stol.). Na Broumovsku byl norek
několikrát spatřen a představuje opravdu velkou hrozbu obzvlášť pro některé chráněné druhy
(raci, obojživelníci, plazi, ptáci, případně ryby a drobní savci). Při vysokých hustotách se
stává potravním konkurentem např. vydry. Jedná se o druh, který je možné tlumit lovem
(odstřelem, odchytem do pastí).
Výskyt karase stříbřitého (Carassius gibelio) lze očekávat jak na stojatých, tak i na
tekoucích vodách. Na Broumovsku v současné době není považován za významnou hrozbu,
to však může plynout z nedostatečného povědomí o jeho skutečném rozšíření a početnosti.
Druh je invazivní, způsobuje významné škody na vyvíjejících se generacích obojživelníků
i hmyzu. Jeho populace tvoří pouze samice. Ty se vytírají se samci různých druhů
kaprovitých ryb (kapr obecný, karas obecný, lín obecný, cejn velký, cejnek malý, plotice
obecná aj.), přičemž však nevznikají kříženci, nýbrž opět karasí samice, neboť oplození je
neúplné a zárodek se v podstatě vyvíjí jen ze samičí buňky (tzv. gynogeneze). Tento druh
představuje významného konkurenta původním kaprovitým druhům ryb, a jelikož se jedná
o značně odolný druh, vytlačuje i ostatní naše rybí druhy. Bohužel je občas záměrně
vysazován do menších tůni. V dohodě s dotčenými spolky a institucemi je třeba při výlovech
druh cíleně likvidovat. Účinnost je vyšší, pokud je možné nádrž úplně vypustit.
K druhům, které zatím v CHKO Broumovsku nebyly zaznamenány, ale jejichž invaze
hrozí, patří zejména americké druhy raků – rak signální (Pacifastacus leniusculus) a rak
pruhovaný (Orconectes limosus). Vyskytují se na Labi a jejich rozšíření proti proudu i do
toků v CHKO Broumovsko je možné. Větší riziko však spočívá v jejich šíření nepoučenými
subjekty (chovatelé, akvaristi, rybáři). Američtí raci obsazují niky původních druhů raků a jsou
jejich potravními konkurenty. Navíc patří mezi přenašeče vysoce infekčního račího moru, vůči
kterému jsou prakticky imunní, ale který má katastrofické následky pro raka říčního. Pro
jejich eliminaci je nezbytná spolupráce s dotčenými spolky (rybářské svazy apod.) a uživateli
vodních toků a ploch a dodržování pravidel omezujících riziko šíření račího moru. Pokud
invazní druhy raků obsadí některý biotop, je jejich úplné vyhubení téměř nemožné.
Ani střevlička východní (Pseudorasbora parva) nebyla na Broumovsku dosud
zaznamenána. Rozšiřuje se zejména při vysazování plůdku kaprovitých druhů ryb do
rybářsky obhospodařovaných nádrží. Její výskyt je však třeba monitorovat, protože má
schopnost přemnožovat se, čímž se stává významným potravním a stanovištním
konkurentem původním druhům ryb. Tato drobná rybka napadá i ostatní ryby – zejména už
poraněné. Sumeček americký (Ameiurus nebulosus) byl v CHKO zaznamenán zatím jen
ojediněle. Objeven byl například rybáři v rybí násadě. Druh je potravním i stanovištním
konkurentem našim původním druhům ryb a zároveň je významným predátorem, jenž ve
vodní nádrži během několika let dokáže zdecimovat populace obojživelníků. Eliminace druhu
je obtížná, na tekoucích vodách je tlumení možné pouze prostřednictvím přirozených
predátorů.
61
Jako zdomácnělé se označují ty zavlečené (nepůvodní) druhy, jejichž populace se v území
opakovaně a dlouhodobě rozmnožují bez přispění člověka. Mezi zdomácnělé druhy patří vodní
savec ondatra pyžmová (Ondatra zibethica), která byla do Evropy zavlečena ze Severní
Ameriky. Je všežravá, což v některých případech může znamenat nebezpečí pro populace
raků. Původním areálem výskytu bažanta obecného (Phasianus colchicus) je Asie, do
Evropy, kde se naturalizoval, byl uměle rozšířen člověkem. Často se chová v bažantnicích, to
se ovšem netýká CHKO Broumovsko. Tady jsou jeho stavy spíše nízké. Do honiteb, kam byl
bažant bonitován, je povolováno vypouštění uměle odchovaných jedinců za účelem doplnění
stavů a genetického posílení populací. Holub domácí (Columba livia f. domestica) je
domestikovaná forma holuba skalního. Řešení problémů souvisejících s jejich výskytem ve
městech je otázkou hygienicko-veterinární a řeší je příslušný úřad vyhláškou. Likvidace
holubů pomocí otrávených návnad může být ohrožením pro zvláště chráněné druhy. Chov
kapra obecného (Cyprinus carpio) má hospodářský význam. Původní oblastí rozšíření
kapra obecného v Evropě byly velké řeky spadající do úmoří Kaspického jezera a Černého
a Středozemního moře. Někdy dochází k vysazení nadměrného množství kapří násady
s důsledky pro biocenózy vodní nádrže souvisejícími s potravními nároky kapra, jeho
přikrmováním a případnou medikací. Výsledkem je eutrofizace a snížení druhové
rozmanitosti vodních ekosystémů. Prehistorické kosterní nálezy dokládají, že se kdysi na
evropském kontinentu vyskytoval muflon (Ovis musimon), v dobách historických je však
znám jen z Korsiky a Sardinie a odtud byl znovu do Evropy dovezen. Rozšíření muflonů
v Českých zemích probíhalo v druhé polovině 19. století. V současné době je již považován
za zdomácnělý druh a jako takový je i v některých mysliveckých honitbách v CHKO
Broumovsko bonitován. Vzhledem k tomu, že při svém přemnožení dokáže napáchat na
lesních a polních kulturách značné škody, je třeba jeho stavy udržovat ve stanovených
výších a na území CHKO Broumovsko nedovolovat jeho zavádění do dalších honiteb.
Zvláštní skupinou jsou geograficky nepůvodní druhy ryb, které mají hospodářský
význam, ale v přírodě se u nás nerozmnožují (nebo jen vzácně), a proto jsou uměle
odchovávány a vysazovány. Z jejich neschopnosti trvalé reprodukce v našich podmínkách
bez pomoci člověka vyplývá, že je nelze považovat za invazní, ale také ne za zdomácnělé.
Vysazování těchto druhů může mít negativní dopady na populace jiných živočichů (predace,
konkurence) nebo rostlin v případě býložravých druhů a rovněž na koloběh živin ve vodním
ekosystému. Do této skupiny patří zejména následující druhy: Pstruh duhový
(Oncorhynchus mykiss) a siven americký (Salvelinus fontinalis) jsou původem ze Severní
Ameriky; vysazování těchto dravých ryb může být v kolizi s ochranou mihule potoční i jiných
druhů. Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) a tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys
molitrix), pocházející z východní Asie, jsou převážně býložravé ryby. Zatímco tolstolobik je
planktonofágní, amur se živí hlavně vodními makrofyty. Někdy se používá k likvidaci
přehoustlé vodní vegetace v rybnících. Tento biologický způsob je lepší než použití
chemických prostředků a ryby lze následně bez problému slovit. Avšak nepovolené
a odborně nekontrolované vysazení může způsobit zničení cenných rostlinných
společenstev. Rizikem je rovněž rychlé uvolnění převážné části živin vázaných v rostlinách
do vody, neboť na hmotnostní jednotku vlastního přírůstku musí amur zkonzumovat řádově
větší množství rostlin.
62
3.10. Neživá příroda
V CHKO Broumovsko jsou prvky neživé přírody jedním z hlavních předmětů ochrany a byly
nepochybně i stěžejním důvodem pro vyhlášení CHKO. V první řadě jde o jevy
geomorfologické a ukázkově vyvinuté příklady pískovcového pseudokrasu, mnohdy zvláště
chráněné v síti MZCHÚ. Nachází se zde však také velké množství stratigraficky významných
odkryvů a paleontologických nalezišť a nechybí ani zajímavé mineralogické nálezy, vázané
především na vulkanické horniny.
Česká geologická služba eviduje v území 89 významných geologických lokalit:
Žaltman
Ukázka typických žaltmanských arkóz v hrubozrnném vývoji jednotky. Typické jsou zde formy
větrání – skalní stupně, sruby.
Kolčarka
Typické profily v žaltmanských arkózách. Výskyty araukaritů.
Radvanický odkryv – železniční zářez
Základní litotyp sv. permu – bohuslavického souvrství ve vnitrosudetské pánvi.
Janovické peřeje – korycanské vrstvy
Část údolí Janovického potoka s výchozem korycanských vrstev, které vytvářejí morfologický
stupeň, který Janov. potok dosud zpětnou erozí nedokázal vyrovnat a vytváří zde peřeje.
Charakteristická morfologie pro vývoj údolí. Významné je i bezprostřední podloží
svrchnokřídových pískovců, které tvoří bohdašínské souvrství (sp. trias).
Hraniční hřbet
Typická vnější pískovcová kuesta (cenoman – sp. turon) s ukloněnou plošinou pokrytou
skalkami typu tors a s řadou vhloubených skalních mís.
Levobřežní lomy u Libné
Kompletní profil jemnozrnným
s paleontologickým obsahem.
běložlutým
cenomanským
kvádrovým
pískovcem
Pravobřežní lomy u Libné
Ukázka písčité sedimentace v období těsně po transgresi křídového moře a záznam
tzv. oceánské anoxické události (tmavošedé vápnité prachovce).
Mořské oko
Tůň uprostřed louky s pramennými vývěry na dně, kde je možné pozorovat víření sedimentu
a úniky plynu z podloží.
Křížová cesta
Miniaturní skalní město z kvádrových pískovců. Geomorfologicky zajímavé skalní útvary ve
tvaru podkovy tvořené křídovými pískovci. Ve skalních stěnách jsou reliefy křížové cesty ze
17. stol.
Lada
Relikt pískovcové plošiny (stř. turon – koniak) s pestrou pseudokrasovou modelací.
Borek
Geomorfologicky zajímavé skalní útvary tvořené křídovými pískovci.
63
Adršpašsko-teplické skály
Jedinečný komplex pískovcového skalního města, největšího v České republice. Jednotlivé
skalní věže dosahují relativní výšky až 70–90 m a působí impozantním dojmem. Vedle
skalních věží jsou zde skalní mosty (např. Džbán) a skalní soutěsky (např. Vlčí důl).
V pískovcových blocích Adršpašsko-teplických skal je nejdelší pseudokrasová jeskyně v ČR
o délce 1 065 m (Teplická jeskyně).
Vápenka u Stárkova
Geologický profil zachycuje významnou globální událost v období křídy – vymření organismů
při hranici cenoman – turon (záznam tzv. oceánské anoxické události), srovnatelné
s vymíráním při hranici křída – terciér.
Travertinová kupa
Výskyt sladkovodního vápence holocenního stáří.
Meandr v údolí Jíveckého potoka
Tři výskyty skalek a skalních stěn představují horniny litofaciální jednotky sv. karbonu –
žaltmanských arkóz, které dokumentují říční režim v barruelu – stephanu B. Meandr. Ostroh
s arkózovým hřebenem uvnitř meandru představuje vývojově oblík. Z lokality jsou známy
nálezy araukaritů.
Kryštofovy kameny – arkózy, araukarity
Skály až 10 m vysoké (tory) ve vrcholové části hřbetu Jestřebích hor. Skalní výchozy arkóz
s polohami slepenců s výskyty allochtonních silicifikovaných kmenů araukaritů dokumentují
uloženiny fosilních říčních toků. Na výchozech jsou patrné různé formy větrání. Důležitý je
i kvartérní kamenitý suťový plášť jako sekundární naleziště araukaritů.
Ostroh u Javora
Typická ukázka rozvodního
geomorfologickou modelací.
hřbetu
ve
svrchněkřídových
slínovcích
s
pestrou
Hejda
Pískovcový pahorek tektonicky oddělený od stolové hory Ostaš. Kořenové stalagmity
v pseudokrasových jeskyních.
Kočičí skály
Geomorfologicky zajímavé rozsáhlé skalní útvary tvořené křídovými pískovci.
Ostaš
Stolová hora, která je lemována strmými skalními stěnami o výšce až 40 m. Malé skalní
město představuje labyrint pískovcových věží. Níže vystupují pevné lavicovité vápence
jizerského souvrství (turon), obsahující hojnou fosilní faunu.
Pušvíza
Pravobřeží údolí řeky Metuje, hluboce zaříznutého do vápnitých pískovců a slínů svrchní
křídy Polické pánve. Na údolí Metuje navazují dvě erozní rýhy, kterými protékají přes skalní
prahy a kaskády periodické vodoteče. Při vyústění těchto rýh do nivy Metuje se vytvářejí
denudační kužele.
Pískovcové sloupky u České Metuje
Drobné pseudokrasové jevy ve tvaru přesýpacích hodin vytvořených ve svislých puklinách
v tenké poloze svrchnokřídového vápnitého pískovce. Neobvyklá forma selektivního
zvětrávání.
64
Vysoký kámen u Stárkova
Skalní rozsedlina a skalní sruby ve slínovcích. Významný geodynamický jev.
Mořská transgrese
Profil představuje unikátní zachování transgrese mořského cenomanu (korycanské vrstvy)
přes obnažený povrch triasových pískovců v Polické pánvi.
Lom u Bohdašína
Stratotyp bohdašínského souvrství. Významný odkryv transgrese křídy na trias.
Písník Březová
Tři metry vysoká stěna písníku, ve které jsou dobře odkryty slepence spodní části
bohdašínského souvrství (spodní trias).
Vernéřovický odkryv
Bohuslavické souvrství (thuring) v karbonátovém vývoji.
Stěnavský břeh
Odkryv bazální části trutnovského souvrství (saxon) ukazuje jednotky typické pro severní
část vnitrosudetské pánve.
Lom u Alpské Vísky
Zachycena bazální část trutnovského souvrství (saxon) a její erozní styk s pískovci
martínkovických vrstev.
Pomeznice
Vulkanodetritický vývoj olivětínských vrstev (autun), ukázka specifického druhu slepenců.
Odkryvy jsou významné pro poznání vývoje broumovského souvrství v době vulkanické
činnosti.
Vižňov u kostela
Zářez v levém břehu údolí s odkryvem vižňovského obzoru martínkovických vrstev (autun).
Lom Vižňov
Opuštěný lom v ignimbritu ryolitového komplexu broumovského souvrství.
Heřmánkovické údolí
Mohutný soliflukční proud balvanitých bloků a drobných zvětralin permských vulkanitů.
Mufloní skála
Výrazný skalní útvar vzniklý v pevných ryolitových ignimbritech mrazovým zvětráváním
rozvodního hřbetu.
Permská stěna v Hynčicích
Skalní stěna téměř 200 m dlouhá, tvořená permskými sedimenty (autun). V profilu převažují
červené, deskovitě odlučné a křížově zvrstvené pískovce a slepence, oddělené světlejšími
jemnozrnnými polohami (jílovci).
Nad zastávkou Hynčice
Svrchní olivětínské vrstvy reprezentované narůžovělým až nafialovělým ruprechtickým
vápencem a lavicemi červených pískovců.
Hynčický lom
Ignimbrity hynčického typu v ryolitovém komplexu broumovského souvrství.
65
Stěny v Uhlířském dole
Skalní sruby a malé skupiny skal budované červenými tufy ryolitového komplexu
noworudských vrstev.
Supí vrch
Až 10 m vysoké skály na sz. hraně vrcholu výrazného kopce nad horní částí údolí. Skály
tvoří hrubozrnné drobové pískovce s polohou tufitických hornin patřící k vulkanodetritické
facii olivětínských vrstev.
Lom pod Rájem
Umělý odkryv při cestě s Hejtmánkovic do Ráje. Permské červené jílovce s hlízami dolomitu.
Malý lom na Mlýnském vrchu
Andezitoidové tufy v olivětínských vrstvách, charakteristická ukázka produktů bazického
vulkanismu.
Velký lom na Mlýnském vrchu
Bělavé hrubozrnné ryolitové tufy v olivětínských vrstvách. V západní části je zachycen styk
s nadložními karbonátickými pískovci.
Nad Horním mlýnem
V zářezu cesty odkryv permských sedimentů s nálezy fosilií.
Za pivovarem
Olivětínské vrstvy s polohou walchiových lupků. Paleontologická lokalita permského útvaru.
Hejtmánkovice (za křížkem)
Ve výchozu a ve skeletu na plochém hřbítku jsou světle šedé vápence tvořící hlavní polohu
hejtmánkovického obzoru v martínkovických vrstvách stáří svrchního autunu. Vápence mají
charakteristický deskovitý rozpad a obsahují hojně konchostraka.
Pod klášterní zahradou
Charakteristická geomorfologická modelace skalních stěn a svahů v pravobřeží Stěnavy.
Stěna pod hradbami a klášterní zahradou
Instruktivní výchozy permských sedimentů martínkovických vrstev (červenohnědé pískovce,
prachovce a jílovce).
Nad příkopy
Skalní stěna permských břidlic s typickou morfologií těchto hornin.
Rožmitálský úvoz
Vižňovský obzor a jeho nadloží v martínkovických vrstvách (autun). Příklad jezerní
sedimentace broumovského souvrství.
Rožmitál – lomy
Lomy ve vulkanických horninách broumovského souvrství, olivětínské vrstvy. Mineralogické
a paleontologické naleziště.
U lomu (Rožmitál)
Výrazná elevace členěná melafyrovými sruby lemovanými úpatní hranáčovou sutí.
66
Vysoká skála
Rozvodní hřbet tvořený tufy a ignimbrity (permské vulkanity) s povrchovou modelací
mrazovým zvětráváním a exfoliací.
Rudný vrch
Výchozy "melafyrů" modelované v kamýky a skalní sruby.
Kamenec
Nejvýraznější výchoz "melafyrů" v Javořích horách. Stupňovité sruby a úpatní sutě.
Vysoká
Porfyrová suť na prudkém svahu.
Sopka (Šonov)
Malé skalky, blokové eluvium nebo suť. Andezitoidy (dříve melafyry) náležející stratigraficky
ke svrchním šonovským "melafyrům" v olivětínských vrstvách. V hornině četné stopy
hydrotermální přeměny s mineralizací. Po četných puklinách proudí výrony vzduchu z dutin
uvnitř skalního masívu, v zimě relativně teplé.
Melafyrový odkryv pod Vysokou
V zářezu nové svážnice odkryv melafýrů (permský vulkanismus).
Tufový odkryv pod Homolí
V zářezu nové svážnice odkryv sopečných tufů.
Vápenka – Otovice
Výchozy šedočerného otovického vápence (svrchní olivětínské vrstvy) s nadložními
walchiovými lupky. Z otovického vápence byly získány části těl a isolované kosti
paprskoploutvé ryby. V širším okolí Otovického vrchu pak nálezy zkamenělých dřev
a sekundárních minerálů.
Údolí Černého potoka
Výchozy olivětínských vrstev ve facii walchiových lupků s polohou šedočerného otovického
vápence. Rozpadavé lupky hojně obsahují větévky jehličnanů r. Walchia. Popsány nálezy
fragmentů ryb a listů kapradinovitého vzhledu.
U zastávky Otovice
Olivětínské vrstvy reprezentované polohou šedočerného otovického vápence se zbytky
fauny a flory.
Hoprich
Svrchní olivětínské vrstvy broumovského souvrství ve facii walchiových lupků (prachovce,
jílovce) s polohou otovického vápence. Ve walchiových lupcích jsou běžně nalézány úlomky
větviček jehličnanů rodu Walchia. Důležitým fosiliferním obzorem je poloha otovického
vápence, kterou lze sledovat v řečišti Stěnavy.
Lom na Pasách
Umělý odkryv v triasových sedimentech – bohdašínské souvrství, s drobnými tvary
selektivního zvětrávání.
Amerika – pískovna
Bohdašínské souvrství – spodní část (spodní trias).
67
Broumovské stěny
Geomorfologicky zajímavé rozsáhlé skalní útvary vytvořené v kuestě křídových pískovců
(skalní města). Při hraně stěn se vyskytují skalní hřiby.
Pod Klůčkem
Výchoz na okraji lesa a přilehlém poli. Silně vápnité pískovce středního turonu s bohatým
obsahem zkamenělin.
Čertova skála
Izolovaná skalní věž tors ční jako relikt původní úrovně pískovcového hřbetu Klůček. Skalka
představuje osamocený výchoz živcových pískovců na JZ od Broumovských stěn.
Lom ve Žďáře nad Metují
Vápnité pískovce stř. turonu (jizerské souvrství)se zkamenělinami.
Žďárský útes
Slínovcové skalní výchozy s charakteristickou modelací.
Žďár – U hrušky
Dva opuštěné lůmky ve vápnitých pískovcích středního turonu. Bohatá naleziště zkamenělin.
Na Splachově
Odkryv při silnici v údolí Ledhujky. Profil tvoří písčité vápence a vápnité pískovce středního
turonu s nálezy zkamenělin.
U Hadrovny
Odkryv při silnici v údolí Ledhujky. Profil tvoří písčité vápence a vápnité pískovce s nálezy
zkamenělin středního turonu. Projevy selektivního zvětrávání.
Vlčinec
Slínovcové (místy až vápencové) skalní výchozy (střední turon) vystupují v řadě skalních
srubů a pilířů i izolovaných skalních věží.
U chaloupky
Slínovcové, místy až vápencové skalní výchozy (střední turon) vázané na svahy nad
Ledhujkou a nad roklí, prudce sestupující z plochého temene strukturní plošiny. Dno úzké
skalnaté rokle tvoří skalní stupně. Především skalní ostroh jižně od vyústění rokle je členěn
do pilířů a skalních věží s uplatněním selektivní modelace (drobné i větší vhloubené tvary
a výklenky).
Za Königovou továrnou
Výrazné až 6 m vysoké slínovcové sruby jsou členěné podél puklin a různě odolných
vrstevních poloh, s ukázkou kombinace eroze Ledhujky a gravitačních pochodů. K těmto
procesům je vázán i výskyt malých puklinových pseudokrasových jeskyní.
U Kozínku (Nad Mýtem, Černý les, Kozínek)
Typická ukázka litologie jizerského souvrství, tektonické porušení křídových vrstev
a hydrogeologické jevy. Slínovcové skalní sruby a věže, mezo- a mikrotvary povrchové
modelace srubů (skalní výklenky, skalní okna a jiné perforace) přecházejí i do drobných
podzemních jevů (malé puklinové nebo rozsedlinové jeskyně).
Střezina – skalní defilé
Jeden z nejlepších odkryvů ze střední části jíveckých vrstev (sv. karbon) ve vnitrosudetské
pánvi. Jsou zde zastoupeny jemnější sedimenty se dvěma litostratigrafickými obzory lokální
68
důležitosti, naspodu uhelný obzor Vítových dolů a v nejvyšší části obzor s karbonátovými
konkrecemi.
Baudyšův mlýn – thuring
Charakteristický litotyp pro bohuslavické souvrství v nekarbonátovém vývoji. Dokumentuje
vývoj sedimentačního prostředí v období nejmladšího permu.
Skály pod Turovem – arkózy jíveckých vrstev
Hrubozrnné arkózy, narůžověle hnědě zbarvené, na rozdíl od typických žaltmanských arkóz
relativně stejnozrnné, bez slepencových poloh. Jednotlivé skalní kulisy připomínají miniaturní
skalní město, jak je známe u křídových kvádrových pískovců.
Zbečnické chleby
Bochníkovitá forma zvětrávání žaltmanských arkóz.
Maternice
Na starých odvalech naleziště rostlinných fosilií (svrchní karbon).
Pod Jírovou horou
Skalky a skalní stěny tvořené karbonskými arkózami s výskytem araukaritů.
Vítovy doly
Lesní úsek Vítovy doly byl zkoumán pro uhelný výzkum jíveckých vrstev. Dnes je štola
zabezpečena železnou mříží, můžeme pozorovat typické pozůstatky po dolování – propadlé
stropy, haldovinu atd.
Homolka – hronovské slepence
Sedimenty představují charakteristický litotyp (sv. karbon) žacléřského souvrství pro okraj
pánve. Transgrese sv. křídy přes sv. karbon.
Borek – lom (petrovické vrstvy)
Svrch. karbonské horninové typy žacléřského souvrství ze sedimentačního prostředí říčních
koryt. Ukázky drobné tektoniky.
Důl Vilemína
Těženy zde byly uhelné sloje dolsko-žďáreckých vrstev žacléřského souvrství (duckmant).
Odvalový materiál přináší ukázky typických hornin uhlonosných obzorů a zároveň umožňuje
sběr fosilních rostlinných zbytků z období svrchního karbonu.
Pod Borem
Pískovcové skalní stěny jsou podél puklin členěny do četných výčnělků a výklenků, pilířů
a skalních věží. Ukázka recentního vývoje svahů pískovcové tabulové plošiny.
Božanovský vrch
Skály hrubozrnných slepenců bazální části trutnovského souvrství spodního permu.
Břidlicová stráň u Božanova
Slepence trutnovského souvrství. V profilu se střídají různě vytříděný konglomerát
střednězrnitý s tence vrstevnatým konglomerátem až štěrčíkovitým pískovcem s hojnými
drobnými erozními výmoly a závalky jílovitých prachovců při bázi.
69
3.11. Územní systémy ekologické stability (ÚSES)
Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny je vzájemně propojený soubor
přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní
rovnováhu. Kostru ekologické stability tvoří v současnosti existující ekologicky významné
segmenty krajiny. Na lesní půdě jsou to především geobiocenózy údolních niv, podmáčených
stanovišť, strmých svahů a skal, porosty autochtonní a porosty geneticky hodnotné, porosty
relativně stabilní (se složením přibližujícím se přirozené druhové skladbě), lesní louky
a nezalesněné mokřiny. Na zemědělské půdě jsou to především louky a luční lada v údolních
nivách, zbytky druhově bohatých luk a větší skupiny mimolesní zeleně, ať již plošného či
liniového charakteru. Dále sem patří většina vodních toků (včetně upravených), rybníky, tůně,
rašeliniště (slatiniště) a jiné mokřady. Kostra ekologické stability v CHKO Broumovsko je
většinou dobře zachovalá, na části území, zejména v Broumovské kotlině, však následkem
vysokého stupně odlesnění a intenzivního zemědělského hospodaření není dostatečná.
Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky, které zahrnují
vybrané ekologicky významné segmenty krajiny. Biocentra a biokoridory se rozlišují podle
svého významu na lokální, regionální a nadregionální a vytvářejí hierarchicky uspořádanou
síť.
Pro celou Českou republiku byl v 90. letech navržen nadregionální a regionální ÚSES
na úrovni územně technického podkladu v mapovém měřítku 1:50 000 (ÚTP NR - R ÚSES
ČR, MH ČR 1996), z dnešního hlediska již ovšem značně zastaralý, který sloužil jako
podklad pro tvorbu generelů místních systémů ekologické stability. Ty byly v CHKO
Broumovsko postupně zpracovávány v letech 1993–2000. V r. 2000 byl pro lesní oblast
Sudetské mezihoří zpracován oblastní plán rozvoje lesů, do kterého byl tehdejší stav ÚSES
začleněn již v digitální podobě. Protože vymezení skladebných prvků ÚSES doznává
v průběhu času menších i větších změn (v rámci tvorby územních plánů obcí a zásad
územního rozvoje kraje), je tato vrstva průběžně aktualizována. V r. 2011 nabyly účinnosti
Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, které obsahují aktualizovaný (místy
plošně rozšířený) stav regionálního ÚSES. Do tohoto dokumentu však již nemohla být
zapracována aktualizovaná vrstva nadregionálního ÚSES vytvořená v letech 2010–2011, jež
se od stávajícího stavu vymezení mírně odlišuje.
Současný stav vymezení všech úrovní ÚSES zachycuje mapová příloha č. 5. V oblasti
se nachází jedno nadregionální biocentrum – Adršpašské skály, propojené nadregionálními
biokoridory s Orlickými horami (přes Jestřebí hory), Krkonošemi (přes Vraní hory)
a Stolovými horami (přes Broumovské stěny) a Lesem Království. Regionálních biocenter je
vymezeno 23.
Vymezení ÚSES lze v oblasti celkově považovat za vyhovující – dále bude vyžadovat
jen menší, dílčí úpravy, zejména upřesňování detailního průběhu a šířky biokoridorů.
Zpracovatelům územních plánů je stávající vymezení poskytováno jako územně analytický
podklad ve formě vrstev GIS. V současné době (2012) je ÚSES zapracován do územních
plánů všech obcí (v ojedinělých případech nejsou tyto plány ještě platné), regionální ÚSES je
v aktuální podobě obsažen ve výše zmíněných Zásadách územního rozvoje
Královéhradeckého kraje, v územních plánech obcí ovšem ještě nikoliv.
Přehled skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES
Použité zdroje: Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, 2011; Plán nadregionálního
a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje, 2009.
Původní názvy biocenter podle ÚTP z r. 1996 jsou uvedeny v závorkách.
Nadregionální biocentrum
NRBC 46 Adršpašské skály – rozloha cca 1923 ha
• reprezentativní pro bioregion 1.38 Broumovský;
70
•
•
•
umístěné v lesním komplexu Adršpašských a Teplických skal a některých navazujících
partiích údolí Metuje přilehlých lesních celků v severovýchodní části kraje, mezi
Adršpachem a Teplicemi nad Metují, na území CHKO Broumovsko;
cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, borové;
zahrnuje národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály, přírodní rezervaci
Křížová cesta, přírodní památku Borek.
Nadregionální biokoridory
NRBK K 28 – mezofilní bučinná osa
• propojuje severní částí Královéhradeckého kraje (přes údolí Úpy a kolem Žacléře,
v západní části na území KRNAP a jeho ochranného pásma a v nejvýchodnější části
na území CHKO Broumovsko) a částečně i přes území Polska NRBC 85 Prameny Úpy
a mezofilní bučinou osu NRBK K 37.
NRBK K 36 – mezofilní bučinná osa
• propojuje střední až severovýchodní částí Královéhradeckého kraje NRBC 45 Les
Království a mezofilní bučinou osu NRBK K 37;
• CHKO Broumovsko se dotýká jen okrajově.
NRBK K 37 – mezofilní bučinná osa
• propojuje severovýchodní částí Královéhradeckého kraje (kolem Hronova a Náchoda
a částečně na území CHKO Broumovsko) NRBC 46 Adršpašské skály a NRBC 87
Peklo.
NRBK K 94 – borová osa
• směřuje v návaznosti na NRBC 46 Adršpašské skály přes území CHKO Broumovsko
nejprve k severovýchodu a poté k jihovýchodu, přes Broumovské stěny do Polska.
Regionální biocentra vložená do tras nadregionálních biokoridorů
RBC 1637 Krupná hora (Závora) – rozloha cca 172 ha
• vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 28 v lesním celku severovýchodně od
Chvalče, na pomezí CHKO Broumovsko a zároveň na hranicích s Polskem;
• RBC H00 reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VW v bioregionu 1.38
Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC H007 Rač – Milíře – rozloha cca 142 ha
• vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 37 v prostoru napojení mezofilní
bučinné osy NRBK K 28 v lesním celku mezi Radvanicemi, Janovicemi a Horními
Vernéřovicemi v západní části CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro typ biochory 5VW v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC 1198 Žaltman – rozloha cca 117 ha
• vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 37 převážně v lesním komplexu od
Velkých a Malých Svatoňovic, na západním pomezí CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VM v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC H008 Rtyňské – rozloha cca 42 ha
• vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 37 v prostoru napojení mezofilní
bučinné osy NRBK K 36 v lesním celku východně od Rtyně v Podkrkonoší;
• reprezentativní pro typy biochor 4VL a 5VM v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
71
RBC 524 Zbečník – rozloha cca 45 ha
• vložené do trasy mezofilní bučinné osy NRBK K 37 v lesním celku severozápadně od
Hronova, při jihozápadním okraji CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro typ biochory 4VM v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC 533 Nad studánkou – rozloha cca 50 ha
• vložené do trasy borové osy NRBK K 94 v lesním celku západně od Vernéřovic,
v severní části CHKO Broumovsko, při hranicích s Polskem;
• reprezentativní pro typ biochory 5VD v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – borové, mezofilní bučinné.
RBC 383 Broumovské stěny – rozloha cca 1544 ha
• vložené do trasy borové osy NRBK K 94 v lesním komplexu s pískovcovými skalními
útvary mezi Křinicemi a Machovem, ve střední až jihovýchodní části CHKO
Broumovsko, částečně při hranicích s Polskem;
• reprezentativní pro typy biochor 4BD, 5VD a zejm. 5YW v bioregionu 1.38
Broumovském;
• cílové ekosystémy – borové, mezofilní bučinné;
• zahrnuje národní přírodní rezervaci Broumovské stěny a národní přírodní památku
Polické stěny.
Ostatní regionální biocentra
RBC H067 Libenské – rozloha cca 69 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku severně od Adršpachu,
v severozápadní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem;
• reprezentativní pro typ biochory 5VW v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC 532 Ruprechtický Špičák – rozloha cca 54 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním komplexu severně od Ruprechtic,
v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem;
• reprezentativní pro typ biochory 5HO v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC H068 Heřmánkovické – rozloha cca 99 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním komplexu severně od Heřmánkovic,
v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem;
• reprezentativní pro typ biochory 5HO v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC 530 Bobří vrch – rozloha cca 55 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním komplexu severně od Rožmitálu,
v severovýchodní části CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro typ biochory 5ZJ v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC 529 Šonovské (Kamenná paseka) – rozloha cca 160 ha
• umístěné v prostoru styku dvou mezofilních větví R ÚSES v lesním komplexu a na
přilehlých zatravněných plochách východně od horní části Šonova, ve východní části
CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem;
• reprezentativní zejm. pro typ biochory 4SJ, příp. i pro typy biochor 5HO a 5ZJ
v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, luční.
72
RBC 531 Údolí Stěnavy (Hynčická olšina) – rozloha cca 108 ha
• umístěné v prostoru křížení mezofilní větve R ÚSES a hydrfoilní větve R ÚSES v údolí
Stěnavy u Hejtmánkovic (mezi Hynčicemi a Olivětínem), v severní části CHKO
Broumovsko;
• reprezentativní pro typy biochor 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní.
RBC H069 U Starostína – rozloha cca 68 ha
• umístěné v prostoru styku mezofilní větve R ÚSES a hydrfoilní větve R ÚSES v údolí
Stěnavy západně od Meziměstí, v severní části CHKO Broumovsko, na hranicích
s Polskem;
• reprezentativní pro typy biochor 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní.
RBC 522 Hoprich – Stěnava (Hoprich) – rozloha cca 123 ha
• umístěné v prostoru křížení mezofilní větve R ÚSES a hydrfoilní větve R ÚSES v údolí
Stěnavy u Martínkovic a Otovic, ve východní části CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro typy biochor 4BB, 4BL a 4Nh v bioregionu 1.38 Broumovském);
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní.
RBC 528 Ostaš – Hejda – Rovný (Ostaš) – rozloha cca 452 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku s pískovcovými skalními
útvary mezi údolím Metuje u Dědova a Pěkovem, ve střední části CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro typy biochor 4UD a zejm. 5YW v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – borové, mezofilní bučinné;
• zahrnuje přírodní rezervaci Ostaš a přírodní památku Kočičí skály.
RBC H070 Pod Hejdou – rozloha cca 20 ha
• umístěné v trase hydrofilní větve R ÚSES ve dně údolí Metuje mezi Teplicemi nad
Metují a Dědovem, ve střední části CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro nivní stanoviště v rámci typů biochor 4BD a 4UD v bioregionu 1.38
Broumovském;
• cílové ekosystémy – vodní, nivní.
RBC H071 Česká Metuje – rozloha cca 13 ha
• umístěné v trase hydrofilní větve R ÚSES v údolí Metuje z jižní strany České Metuje,
uprostřed CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro nivní stanoviště v rámci typu biochory 4UD v bioregionu 1.38
Broumovském;
• cílové ekosystémy – vodní, nivní, příp. mezofilní bučinné.
RBC 523 Kozínek – rozloha cca 245
• umístěné v prostoru křížení hydrfoilní větve R ÚSES a mezofilní větve R ÚSES
v údolích Metuje a Židovky mezi Petrovicemi, Bezděkovem nad Metují, Vysokou
Srbskou a Žabokrky, v jižní části CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro typ biochory 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné, vodní, nivní.
RBC H074 Studnické bučiny – rozloha cca 33 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku v čelním svahu kuesty
jihovýchodně od Studnice, v západní části CHKO Broumovko;
• reprezentativní pro typ biochory 4VD v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC H075 Stárkovské – rozloha cca 47 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v převážně zalesněných partiích údolí
Dřevíče u Stárkova, v jihozápadní části CHKO Broumovsko;
73
•
•
reprezentativní pro typy biochor 4BD a 4UD v bioregionu 1.38 Broumovském;
cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC H076 Hronovské – rozloha cca 52 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku ze severovýchodní strany
Hronova, v jižní části CHKO Broumovsko;
• reprezentativní pro typy biochor 4BD a 4VM v bioregionu 1.38 Broumovském (pro typ
4BD zřejmě jako hlavní reprezentativní RBC!);
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC 1634 U Sedmákovic (Březina) – rozloha cca 62 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v převážně zalesněném údolí Brlenky
a navazujícíh partiích lesního celku východně od Vysoké Srbské, v jižní části CHKO
Broumovsko;
• reprezentativní pro typ biochory 4VD a zřejmě i pro typ biochory 4VL v bioregionu 1.38
Broumovském;
• cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
RBC H077 Bor – Bludné skály – rozloha cca 32 ha
• umístěné v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku jižně až jihovýchodně od
Machova, v jižní části CHKO Broumovsko, na hranicích s Polskem;
• reprezentativní pro typ biochory 5YW v bioregionu 1.38 Broumovském;
• cílové ekosystémy – borové, mezofilní bučinné;
• předpokládaná hlavní (jádrová) část RBC se nachází na polské straně (Bludné skály).
Regionální biokoridory
RBK RK 758
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje RBC H032 Pod Janským
vrchem a RBC 1198 Žaltman.
RBK RK H031
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severozápadním okraji
CHKO Broumovsko, při hranici s Polskem, RBC 1637 Krupná hora a RBC H067
Libenské.
RBK RK 752
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO
Broumovsko RBC H067 Libenské a borovou osu NRBK K 94.
RBK RK H032
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje RBK RK H031 a NRBC 46
Adršpašské skály.
RBK RK 755
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – směřuje na severním okraji CHKO
Broumovsko, při hranici s Polskem, z RBC 532 Ruprechtický Špičák do Polska.
RBK RK 756/1
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO
Broumovsko, při hranici s Polskem, RBC 532 Ruprechtický Špičák a RBC H068
Heřmánkovické.
RBK RK 756/2
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severovýchodním okraji
CHKO Broumovsko, převážně při hranici s Polskem, RBC H068 Heřmánkovické a RBC
530 Bobří vrch.
74
RBK RK 760
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severovýchodním okraji
CHKO Broumovsko, převážně při hranici s Polskem, RBC 530 Bobří vrch a RBC 529
Šonovské.
RBK RK 761
• součást mezofilní větve R ÚSES – směřuje na východním okraji CHKO Broumovsko
z RBC 529 Šonovské do Polska.
RBK RK 757
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v severní části CHKO Broumovsko RBK
RK 756/1 a RBC 531 Údolí Stěnavy.
RBK RK H033
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje v severní části CHKO
Broumovsko RBC 531 Údolí Stěnavy a RBC 383 Broumovské stěny.
RBK RK 753/1
• součást mezofilní větve regionálního ÚSES – propojuje na severním okraji CHKO
Broumovsko, při hranici s Polskem, RBC 533 Nad studánkou a RBC H069
U Starostína.
RBK RK 753/2
• součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje RBC H069 U Starostína a RBC 531 Údolí
Stěnavy.
RBK RK 754
• součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje RBC 531 Údolí Stěnavy a RBC 522
Hoprich – Stěnava.
RBK RK 773
• součást hydrofilní větve R ÚSES – směřuje z RBC 522 Hoprich – Stěnava do Polska.
RBK RK H034
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje ve východní části CHKO Broumovsko
RBC 529 Šonovské a RBC 522 Hoprich – Stěnava.
RBK RK H035
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jihovýchodní části CHKO Broumovsko
RBC 522 Hoprich – Stěnava a RBC 383 Broumovské stěny.
RBK RK 759/1, 759/2
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje ve střední části CHKO Broumovsko
NRBC 46 Adršpašské skály a RBC 528 Ostaš – Hejda – Rovný.
RBK RK 762
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje ve střední části CHKO Broumovsko RBC
528 Ostaš – Hejda – Rovný a RBC 383 Broumovské stěny.
RBK RK H036
• součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje ve střední části CHKO Broumovsko
NRBC 46 Adršpašské skály a RBC H070 Pod Hejdou.
RBK RK H037
• součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje uprostřed CHKO Broumovsko RBC H070
Pod Hejdou a H071 Česká Metuje.
RBK RK H038
• součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje uprostřed CHKO Broumovsko RBC H071
Česká Metuje a RBC 523 Kozínek.
75
RBK RK 763
• součást hydrofilní větve R ÚSES – propojuje RBC 523 Kozínek a RBC H072 Poříčská
Metuje, v severní části na území CHKO Broumovsko.
RBK RK H041
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v západní části CHKO Broumovsko
NRBC 46 Adršpašské skály a RBC H074 Studnické bučiny.
RBK RK H042
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jihozápadní části CHKO Broumovsko
RBC H074 Studnické bučiny a H075 Stárkovské.
RBK RK H043
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jihozápadní části CHKO Broumovsko
RBC H075 Stárkovské a RBC 523 Kozínek.
RBK RK 764
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC 523
Kozínek a RBC 383 Broumovské stěny.
RBK RK 765/1
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC 524
Zbečník a RBC H076 Hronovské.
RBK RK 765/2
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC
H076 Hronovské a RBC 1634 U Sedmákovic.
RBK RK 766/1
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC
1634 U Sedmákovic a RBC H077 Bor – Bludné skály.
RBK RK 766/2
• součást mezofilní větve R ÚSES – propojuje v jižní části CHKO Broumovsko RBC
H077 Bor – Bludné skály a RBC 383 Broumovské stěny.
3.12. Krajinný ráz
Charakteristiky krajinného rázu uváděné v této kapitole byly převzaty ze studie Preventivní
hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko, která byla zpracována v roce 2010 firmou
Atelier V (doc. Ing. arch. Ivan Vorel a kol.). Hlavní příčiny narušení krajinného rázu jsou
z větší části převzaty z diplomové práce „Negativní dominanty v Chráněné krajinné oblasti
Broumovsko“ zpracované Davidem Velehradským v roce 2011.
Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika
určitého místa či oblasti. Krajina je zákonem chráněna před činností snižující její přírodní
a estetickou hodnotu. Předmětem ochrany krajinného rázu jsou všechny přírodní, kulturní,
historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny.
Charakteristika oblasti
CHKO Broumovsko je v celostátním kontextu chráněných krajinných oblastí jedinečná svou
geologickou stavbou a typickým reliéfem, rozsáhlými skalními městy, ale také svérázným
urbanismem a architektonickými památkami dochovanými v krajině, která byla po staletí
citlivě obhospodařována. Tato „barokní kulturní krajina“ s bohatou historií a dochovanými
církevními i lidovými stavbami nadregionálního významu je v rámci ČR jedinečný krajinný
ráz.
76
Vizuální scéna krajiny CHKO Broumovsko je výrazně rozlišitelná díky mohutným
prostorovým předělům a krajinným dominantám. Jedná se především o vztah a rozdílný
charakter tří ústředních prostorových jednotek – Adršpašsko-teplických skal, Broumovských
stěn a masivu Ostaše a ohraničujících hřbetů a horských masivů – Žaltmanského hřbetu na
jihozápadě, Javořích hor na severovýchodě a Stolových hor na jihovýchodě. Vzniká tak
krajinná enkláva prostorově vymezená státní hranicí s Javořími a Stolovými horami,
oddělená od vnitrozemí výrazným a k východu se prostorově vytrácejícím Žaltmanským
hřbetem a rozlišitelná vnitřní strukturou přírodních složek (zejména georeliéfu) a kulturním
vývojem a strukturou osídlení a zemědělské krajiny. V krajině se tak střídají krajinné celky
vizuálně otevřené a přehledné z vyšších poloh – skládající se převážně z konkávních
prostorů (Broumovsko, Policko), zcela ojedinělý celek – převážně konvexního tvaru –
Teplicka s ústředním skalním masivem Adršpašsko-teplických skal obklopeným kuestami,
které dávají vyniknout dominantnímu významu skal a v neposlední řadě velmi členité celky
Radvanické vrchoviny a okraje Stolových hor s drobnými uzavřenými prostory.
Historický vývoj a současný stav krajiny
Historie osídlování krajiny Broumovska začíná již ve starší době kamenné – paleolitu – na
horním toku Metuje a Stěnavy. Jednoznačně je zde doložena až přítomnost
mladopaleolitických lovců, jak ukazují archeologické nálezy z Náchoda-Plhova, Police nad
Metují, Stárkova, Vernéřovic a Woliborzu u Nové Rudy. Kamenné neolitické a eneolitické
sekery a mlaty nalezené v údolí Metuje (Náchod, Zličko, Police nad Metují) a Stěnavy
(Božanov, Gajów, aj.) napovídají, že zdejšími průsmyky patrně procházela stezka spojující
Českou kotlinu s úrodnými nížinami Dolního Slezska. Osídlení se do Kladské kotliny vrací až
na počátku mladší doby bronzové. V této době sem z Dolního Slezska pronikají početné
skupiny lidu lužických popelnicových polí, který posléze kolonizuje i celé severovýchodní
Čechy. Archeologickými nálezy z Adršpachu je osídlení na Broumovsku nezvratně doloženo
až v době laténské (400 let př. Kr. až přelom letopočtu). V době římské (přelom letopočtu –
375) již zdejší osídlení takového rozsahu zdaleka nedosahuje. Germáni obsazují pouze střed
Kladské kotliny. Nálezy římských mincí nicméně naznačují, že údolím Stěnavy až
k průsmykům do údolí Svídnické Bystřice vedla jedna z vedlejších větví jantarové stezky. Po
odchodu posledních germánských osadníků z Kladské kotliny na přelomu 4. a 5. století
zdejší krajina definitivně pustne a zarůstá pralesem. S výjimkou nevelkého ostrůvku sídel
kolem slavníkovského, později přemyslovského pohraničního hradu v Kladsku, zůstal tento
pohraniční hvozd po téměř celý raný středověk neobydlen.
K prvním změnám dochází teprve v polovině 12. století v souvislosti s výraznějším
sídelním rozvojem v centru Kladské kotliny. Osídlení postupující proti proudu řeky Stěnavy
mohlo ještě před polovinou 13. století dosáhnout až na Broumovsko. Osídlování méně
příznivé krajiny na horním toku Metuje postupovalo zřetelně pomaleji. Sídelní hranice se na
přelomu 12. a 13. století posunula pouze ke Starému Městu nad Metují.
Zásadní zlom v dějinách Náchodska, Stárkovska, Teplicka, Policka a Broumovska
přináší až mohutná kolonizační vlna v polovině 13. století z podnětu krále Václava I. Přibližně
ve stejné době zahájil se souhlasem posledních Přemyslovců kolonizaci Policka
a Broumovské kotliny, původně součásti Kladska, také benediktinský klášter v Břevnově.
Nové vesnice byly vesměs vysazovány na českém právu, pouze v Broumovské kotlině byla
většina vesnic založena na základě emfyteutického (zákupního) práva, převážně za účasti
německých kolonistů. Několik emfyteutických vsí bylo založeno také na Policku. Struktura
sídel, která se stabilizovala na konci kolonizace, se až na některé výjimky již fakticky nelišila
od současnosti. Vesnické osídlení doplňovala centrální sídliště městského charakteru,
v nichž se soustřeďovala řemeslná výroba a kde probíhaly místní trhy. Centrem území
kolonizovaných benediktiny se z počátku stává klášter a osada v Polici nad Metují. Později
se centrum správy přesunulo do významnějšího Broumova, který je na město povýšen až
v roce 1348 a v dalším desetiletí byl opevněn hradbami. Osadu spolu se správním hradem
založil břevnovský klášter. Půdorys Broumova nese typické znaky slezské kolonizace.
Původní správní hrad byl přestavěn v opevněné proboštství, do kterého se dokonce po
77
vyvrácení břevnovského kláštera husity v roce 1420 na jistou dobu přesunulo centrum
benediktinského řádu. Zdrojem hospodářské prosperity města se stala soukenická výroba
zaměřená převážně na export na vzdálenější trhy. Sídelní strukturu nově kolonizovaných
oblastí doplňovala feudální sídla, sdružující některé správní, centrální a obranné funkce.
V období vrcholného středověku to byly především zeměpanské (Adršpach) a šlechtické
(Skály, Střmen) hrady, benediktinské pohraniční hrádky, dále tvrze a svobodné statky, z nichž
byla přímo spravována drobná pozemková držba. Jejich místo v 16. a 17. století začínají
postupně zaujímat zámecká sídla (Skály, Stárkov, Teplice, Adršpach) a rezidenční dvory.
Středověké a raně novověké osídlení bylo poměrně často vystavováno destruktivním vlivům
válek a epidemií. V 15. století to byly především husitské války a války s Matyášem
Korvínem, v 16. století epidemie moru. Zvláště zničující dopad pak měla v první polovině
17. století třicetiletá válka a další epidemie moru.
Po třicetileté válce je život poddaných i charakter krajiny na broumovském panství
výrazně ovlivňován provozem benediktinského klášterního velkostatku. Broumovský urbář
z let 1676 až 1677 ukazuje na značně rozšířené rybníkářství a chov ovcí, dokládá ale
i nezemědělské provozy, například dehtářské pece, vodní mlýny, pily a lisovny oleje.
Výrazným krajinotvorným prvkem se od 18. století stává nově budovaná barokní sakrální
i světská architektura. Věhlasní stavitelé Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové se zasloužili
o přestavbu polického i broumovského kláštera a vybudování architektonicky jedinečné
skupiny osmi venkovských barokních kostelů, které tvoří významné krajinné dominanty
ovlivňující pozitivním způsobem vzhled krajiny Broumovska (Obr. č. 1).
Obr. č. 1: Kostel sv. Markéty – krajinná dominanta v Šonově u Broumova
Tvář krajiny na Broumovsku také poznamenává pás polních opevnění a vojenských
táborů vybudovaných převážně za sedmileté války. Svébytnou podobu krajině a vesnicím
vtiskla v 18. století také rozsáhlá výstavba zděné architektury (výstavné broumovské zděné
78
statky, typický architektonicky typ). Převážně z 19. století pochází i značná část výjimečně
bohaté a kvalitní drobné sakrální architektury: kaple, křížové cesty a stovky pískovcových
soch a křížů v obcích i ve volné krajině.
Novověké osídlení na Broumovsku bylo značnou měrou formováno rozvojem textilní
výroby. K tradičnímu soukenictví se přidružilo od druhé poloviny 17. století především
domácké zpracování lnu a tkalcovství na vesnicích. Tato nová ekonomická aktivita umožnila
většímu počtu dospělých osob zakládat vlastní rodiny (v porovnání s čistě zemědělskými
oblastmi), což se v následujícím období projevilo ve značném nárůstu počtu obyvatel. Podle
statistických údajů z počátku 70. let 19. století se Broumovsko dokonce řadilo mezi jednu
z nejlidnatějších oblastí Čech.
Od poloviny 19. století dochází k největšímu hospodářskému a následnému stavebnímu
rozmachu. Textilní výroba se soustřeďuje do řady nově vznikajících továren, které zásadně
mění tvář měst i některých vesnic (každá obec měla minimálně jednu továrnu). Proběhla
politická a správní reforma a katastrální mapování. Klíčovým faktorem pro rozvoj
Broumovska bylo vybudování tzv. choceňské dráhy (1875), spojující Vídeň se Slezskem
a Kladskem. Na ni pak navázalo železniční propojení Teplic nad Metují a Trutnova.
Počátek 20. století s sebou přináší národnostní nepokoje mezi českými a německými
obyvateli a také hospodářskou krizi postupně prohlubovanou díky první světové válce.
Prorakousky a všeněmecky orientovaní představitelé obcí na Broumovsku rozhodně odmítli
vyhlášení československého státu 28. října 1918. Projevy odporu proti ČSR zcela neustaly
ani po obsazení Broumovska českým vojskem a po převzetí moci pražskou vládou. Po
několika letech hospodářské konjunktury a s tím souvisejícího politického uklidnění, postihly
Broumovsko po roce 1929 obzvlášť těžce důsledky světové hospodářské krize. V roce 1938
po Mnichovské dohodě bylo území rozděleno – převážně německé Broumovsko a Teplicko
bylo přiřazeno k Říši, Policko k protektorátu. Po válce prošlo Broumovsko dramatickým
vývojem, který se těžce podepsal na obyvatelstvu i krajině. Lze vyjmenovat minimálně pět
historických mezníků, z nichž každý znamenal citelný negativní zásah do osídlení,
hospodářství i stavu krajiny: v letech 1945–47 vyhnání Němců, osídlování pohraničí, v roce
1948 vítězství komunistů a počátek kolektivizace, v roce 1960 zrušení okresu Broumov, od
roku 1970 počátky budování socialistické vesnice – tato snaha vrcholí v roce 1985 integrací
obcí v okrese Náchod (program střediskových obcí). Téměř úplná výměna obyvatel,
doprovázená přerušením všech tradičních forem společenského a kulturního života,
poznamenala těžce život oblasti na několik desetiletí. Noví osídlenci neměli velké zkušenosti
se zemědělstvím ani vztah k půdě. Některá družstva se však brzy rozpadla a patronát nad
nimi napříště musely převzít průmyslové podniky. Přesto bylo ještě v roce 1956 pouze 22 %
okresu v rukou družstev, zbytek vlastnili soukromníci. Vznikly státní statky Broumov
a Teplice. V roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy půdy. Kolektivizace vedla ke
scelováni polí, náhradě původních zemědělských plodin (len, brambory aj.) novými
a k nadměrným melioracím. Rozvoj socialistické vesnice znamenal definitivní rozpad
tradičních vazeb, vznik střediskových obcí, slučování JZD v obří Státní statek Teplice (jeden
z největších v republice), velkou a necitlivou výstavbu (nákupní střediska, velkochovy).
Masivní správní i hospodářská centralizace i snaha kulturně připodobnit venkov městu
přinesla kontraproduktivní výsledky, nárůst migrace obyvatelstva a jeho stárnutí, snížení
počtu škol, vymizení malotřídek, převládání nekvalifikovaných učitelů, degradaci kulturního
života a občanského sebevědomí. Ačkoli došlo v roce 1989 k zásadní politické změně, řada
problémů minulého období přetrvává a některé se dokonce vlivem centralizace a dopady
volného trhu na venkov prohloubily. Broumovsko trpí mnoha neduhy sudetského pohraničí
a podhorského kraje.
Diferenciace území z hlediska krajinného rázu a stručná charakteristika vymezených
základních jednotek – oblastí krajinného rázu
Prostorové a charakterové členění území CHKO Broumovsko je odvozeno od
charakterových odlišností pozorovatelných vizuálně v obrazu krajiny, zejména od georeliéfu,
79
vegetačního krytu a charakteru osídlení. Na úrovni oblasti krajinného rázu (ve smyslu § 12
ZOPK) jsou v krajině vymezeny krajinné celky (KC), na úrovni míst krajinného rázu jsou
vymezeny krajinné prostory (KP).
Členění na oblasti krajinného rázu (krajinné celky) a místa krajinného rázu (krajinné
prostory):
Krajinný celek A – Polická vrchovina
Adršpašsko-teplické skály
Adršpach – Bučnice
Hodkovická a skalská kuesta
Česká Metuje
Teplice nad Metují
Mirošovské stěny – Příkrá stráň
Zdoňov – Libná
Horní Adršpach
Hodkovice
Ostaš
Police nad Metují
Suchý Důl
Bezděkov nad Metují
Machov
Broumovské stěny
Studnice
Stárkov
V rámci krajinného celku Polická vrchovina jsou vymezeny také dva segmenty urbanizované
krajiny:
- Teplice nad Metují
- Police nad Metují
Krajinný celek B – Jestřebí hory a Radvanická vrchovina
Jestřebí hory – západ
Jestřebí hory – východ
Jívka
Bystré – Rokytník
Hronov
V rámci krajinného celku Jestřebí hory a Radvanická vrchovina je vymezen segment
urbanizované krajiny:
- Hronov
Krajinný celek C – Broumovská kotlina a Javoří hory
Koridor Stěnavy
Vižňov – Ruprechtice
Javoří hory
Heřmánkovice
Šonov – Rožmitál
Vernéřovice – Jetřichov
Hejtmánkovice
Křinice – Božanov
80
V rámci krajinného celku Broumovská kotlina a Javoří hory jsou vymezeny segmenty
urbanizované krajiny:
- Meziměstí
- Broumov
Popis krajinných celků
Krajinný celek A – Polická vrchovina
Přírodní charakteristika krajinného celku
Vymezení krajinného celku A se téměř překrývá s vymezením Polické vrchoviny, podcelku ve
střední části Broumovské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu převážně v povodí Metuje
budovanou na svrchněkřídových a triasových sedimentech. Erozně denudační reliéf střední
části vnitrosudetské pánve je silně rozčleněný, tektonicky porušený (tektonicky a litologicky
podmíněná sedimentární stupňovina), s výraznými strukturně podmíněnými tvary (strukturně
denudační plošiny, stolové hory, kuesty, strukturní hřbety, suky) a charakteristickými skalními
tvary selektivního zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců. Celkově má celek charakter
krajiny rozřezaných tabulí a krajiny skalních měst. V oblasti Broumovska převládají hnědé
půdy.
Nejvýraznějším a nejrozsáhlejším okrskem Polické vrchoviny je v její střední části
Polická pánev, tektonicky podmíněná pánev brachysynklinální stavby v povodí Metuje
o ploše 120 km2. Je budovaná na slínovcích, spongilitech a pískovcích spodního a středního
turonu a kvádrových pískovcích středního turonu. Členitý vrchovinný reliéf tektonicky
a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny se strukturně denudačními plošinami uvnitř
obklopuje věnec kuest na okrajích. Příčný skalský zlom probíhající od Horních Vernéřovic na
jihozápadě přes Studnice, Skály, Teplice nad Metují a Vernéřovice dělí Polickou pánev na
vyšší Teplickou pánev na severu a nižší Machovskou pánev na jihu. Na jihu, západě,
severozápadě a severovýchodě lemuje Polickou pánev věnec vnitřních (turonských) kuest
místy s tvary zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců. Údolní síť využívá příčných
i podélných zlomových linií. Významnými body pánve jsou Dlouhý vrch (698 m), Družstevní
vrch (613 m), Hejda (625 m), Kočičí skály (590 m), Kopeček (586 m), Na kostele (690), Val
(589 m) či Ostaš (700 m), velmi výrazný silně rozčleněný stolový vrch.
V severozápadní části Polické pánve vyniká okrsek Adršpaško-teplických skal (krajina
skalních měst). Dělí se na větší Teplické skály na jihu a západě a menší Adršpašské skály.
Hranici tvoří Vlčí rokle. Členitá vrchovina o ploše 21 km2 na kvádrových pískovcích středního
turonu až coniaku má silně tektonicky rozčleněný georeliéf erozně denudační tektonicky
a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny, v ose brachysynklinály s povrchem
ukloněným od jihozápadu k severovýchodu. Příčný skalský zlom odděluje Skalský hřbet
s výraznými skalními tvary selektivního zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců,
s pískovcovými skalními městy (největší skalní město v ČR), stěnami, skalními věžemi,
skalními bránami (největší Čertův most v Adršpašských skalách), hluboce zaříznutými
kaňonovitými údolími a soutěskami nejhořejší Metuje a přítoků. Četné jsou pseudokrasové
tvary (jeskyně). Nejvyšším bodem je Čáp (785 m), významnými body Borek (566 m), Bučina
(604 m), Koňský hřbet (646 m), Křížový vrch (666 m), Lada (622 m), Liščí hora (709 m), Lysý
vrch (611 m), Nad srázem (738 m), Skály (691 m), Starozámecký vrch (680 m), Supí skály
(771 m) či Trojmezí (739 m). Rozsáhlé skalní město přestavuje jednu z hlavních přírodních
krajinných dominant Broumovska.
Jihovýchodní část Polické vrchoviny na hranici s Polskem tvoří malý okrsek Stolové
hory, jehož hlavní část leží již Polsku. Jedná se o plochou hornatinu na kvádrových
pískovcích středního turonu, slínovcích, spongilitech a pískovcích spodního a středního
turonu o ploše na našem území bezmála 8 km2. Silně rozčleněný erozně denudační povrch
tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny s výraznými tvary zvětrávání
a odnosu kvádrových pískovců se vyznačuje stolovými horami a pískovcovými údolími.
Nejvyšším bodem je Hejšovina (828 m), významnými body Lopota (720 m) či Machovský
81
vrch (713 m). Ve východní okrajové části Polické vrchoviny leží Broumovské stěny (krajina
skalních měst), členitá vrchovina na rozvodí Metuje a Stěnavy o ploše téměř 20 km2
budovaná převážně na kvádrových pískovcích středního turonu. Jedná se o silně rozčleněný
erozně denudační georeliéf tektonicky ukloněné kry a litologicky podmíněné sedimentární
stupňoviny s asymetrickými hřbety, s příkrými čely na severovýchod, do Broumovské kotliny.
Čelní svah je rozčleněn hlubokými údolími, na dnech údolí se nacházejí blokové závaly
s pseudokrasovými jeskyněmi. Týlový svah ukloněné kry je rozčleněn roklemi. Místy se
objevují skalní města s výraznými skalními tvary výběrového zvětrávání a odnosu
kvádrových pískovců. Broumovské stěny se dělí na zalesněnou kuestu Příkrá stráň, kuestu
Prostření vrch (573 m), kuesty Supí hřbet, Božanovský hřbet a Signál. Nejvyšším bodem
okrsku je Božanovský Špičák (772 m), velmi výrazný silně rozčleněný zalesněný hřbet
tektonicky ukloněné kry s čelem na severovýchod, významnými body Honské sedlo (591 m),
Honský Špičák (652 m), Koruna (769 m), Modrý kámen (685 m), Signál (710 m), Strážná
hora (688 m), Supí hnízdo (702 m) či Velká kupa (708 m). Jde o jeden z dominantních
krajinných útvarů Broumovska, výrazný zejména při pohledu z Broumovské kotliny prudkými
svahy a stěnami (do rovinaté Broumovské kotliny upadá hřeben příkrými skalními stěnami
a prudkými svahy s převýšením i přes 300 metrů).
Kuestový lem (tzv. vnější kuestu) na západě, severu a východě Polické vrchoviny tvoří
Polická stupňovina, plochá vrchovina převážně v povodí Metuje o ploše 55 km2. Silně
rozčleněný erozně denudační povrch tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární
stupňoviny s kuestami (s čely na jihozápad, severozápad a severovýchod), se skalními tvary
zvětrávání a odnosu a hluboce zaříznutými údolími přítoků Metuje se skládá z několika
podokrsků, a to ze Stárkovských kuest, kuesty Šibeník, kuesty Záhoř, Janovických kuest,
kuesty Závora, Hraničního hřbetu, Zdoňovských kuest (s výraznými Mirošovskými stěnami)
a z kuesty Nad studánkou. Nejvyšším bodem je Přední Hradiště (712 m), významnými body
Buková hora (638 m), Hradiště (683 m), Krupná hora (705 m), Mirošovské stěny (664 m),
Příkrá stráň (601 m), Strážnice (701 m), Vysoký kámen (558 m) či Záhoř (609 m).
V Polické vrchovině vyniká hluboce zaříznuté kaňonovité údolí Metuje a přítoků, s údolní
sítí využívající příčných i podélných zlomových linií (jihozápad – severovýchod na
severozápadě, severozápad – jihovýchod na jihovýchodě). Metuje pramení v nadmořské
výšce 586 m v Broumovské vrchovině u Hodkovic, západně od Adršpašských skal. Na
horním a středním toku vytváří hluboce zaříznuté údolí. Údolí významnějších přítoků Metuje
jsou zčásti sevřená, ale převážně otevřená i s přechodem do volné otevřené krajiny. Všechny
toky i jejich části jsou řazeny k podhorským potokům, podle staršího členění se jedná
o pstruhové pásmo. Většinou se jedná o rychle tekoucí vodu s hloubkami toku od několika
dm a většinou nepřesahující hranici 1 m hloubky. Toky dosud na některých místech přirozeně
meandrují. Jedná se o toky, které mají ráz podhorského potoka a dosud místy polopřirozený
charakter s členitým dnem i břehy. Na mnohakilometrové délce toků jsou různorodé břehové
porosty – od plně zapojených dřevinných břehových porostů až po jednotlivě rostoucí stromy
a keře na přilehlých mokřadních loukách. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších oblastí
s výskytem mihule potoční v ČR (EVL Metuje a Dřevíč).
V území se vyskytuje poměrně vysoké procento starých jehličnatých i listnatých lesů
a také suťové listnaté a smíšené lesy na prudkých okrajových svazích křídových kuest.
Vzácná květena se vyskytuje zejména v suťových lesích a strmých svazích údolí a kuest,
v inverzních polohách a roklích skalních měst, také na loukách a mokřadech. Polická pánev
je středně zalesněná převážně smrkem a borovicí s celou řadou dalších cenných lokalit na
pískovcích, lučních enkláv či mokřin. Velké plochy zabírá i orná půda a přirozené porosty luk
a pastvin. Adršpašsko-teplické skály jsou převážně zalesněné smrkovými porosty s příměsí
borovice, s malými fragmenty přirozených smíšených porostů s bukem a jedlí a cennými
reliktními bory. Cenná jsou též chladnomilná společenstva na dnech roklí. V roklích a údolích
se místy vytvořila rašeliniště, dnes vesměs porostlá lesem. Také Stolové hory a Broumovské
stěny jsou převážně zalesněné smrkovými porosty místy s borovicí či příměsí jedle. Ve
vrcholových partiích se objevují fragmenty reliktních borů. Polická stupňovina je též
zalesněná hlavně smrkem, místy s příměsí buku a jedle, objevují se zde i rozsáhlejší plochy
82
zemědělské půdy, zejména přirozené vegetace, ale i orné půdy. Některé louky jsou většinou
v poměrně dobrém stavu, i když jejich zachovalost kolísá (některé partie byly v minulosti
narušeny hnojením).
Kulturní a historická charakteristika krajinného celku
Krajinný celek A není historicky homogenním územím. Nacházíme v něm několik oblastí,
které se historicky vyvíjely odlišně. Nejvýraznější jednotkou je Policko spojené po staletí
s benediktinským klášterem v Polici nad Metují. Severozápadní část území krajinného celku
náležela především k panství stárkovskému (skalskému), jihovýchodní k náchodskému.
Vedle toho se zde objevují i menší feudální vlastníci, jejichž majetková držba se často střídá.
Je to jen dokladem toho, že tento krajinný celek není tak pestrý jen z hlediska prvků
přírodních, ale i z hlediska svého historického vývoje.
Jihovýchodní část krajinného celku tvoří Policko s centrem v Polici nad Metují. V raném
středověku zde býval tak zvaný „polický újezd“, krajina, která byla dosud jen rozsáhlým
pralesem protkaným nanejvýš několika obchodními stezkami. Celý komplex hraničních hor
včetně Krkonoš i Orlických hor byl od dob Římanů nazýván Hercynským lesem. Pohraničním
hvozdem procházela, nepochybně již od pravěku, stará cesta vedoucí z polabské nížiny přes
východočeskou sídlištní oblast Brankou u Náchoda do kladské kotliny a odtud dále až
k pobřeží Baltického moře.
Na sklonku 12. století se tato téměř pustá oblast, sloužící svou neprostupností jako
přirozená ochrana hranic království, dostala do ohniska kolonizačních zájmů břevnovských
benediktinů. Podle klášterní tradice získalo „polický újezd“ břevnovské opatství již na počátku
13. století. S pomocí lokátorů rozdělili benediktini zákupním právem (dědičným pachtem)
prvním kolonistům polnosti budoucích vesnic a postupně celou krajinu osídlili a zúrodnili.
Opat Martin, strůjce velké benediktinské kolonizace, zakládá někdy kolem roku 1255
trhovou ves Broumov a další vesnice na Policku a na Broumovsku. Kolem dřevěného
polického klášteříku záhy vyrostla i malá zemědělská osada, kterou zde založili první čeští
kolonisté, snad povolaní z těch vesnic ve vnitrozemí, které již dříve břevnovskému klášteru
patřily. Postupně byly v nejbližším okolí kláštera založeny další, především české vesnice
(Ledhuj, poplužní dvůr a ves Bukovice, Radešov, ves s dvorem Bezděkov, Česká Metuje) –
vzniká tak klášterní panství. Z původní malé zemědělské osady, soustředěné poblíž kláštera,
se postupně stává tržní místo.
Z množství církevních staveb, postavených opatem Otmarem v době největšího
stavebního vzedmutí baroka v nejbližším okolí Police, lze uvést zejména kostel sv. Kříže na
Ostaši (1720), přestavbu polického farního kostela (1714) i stavbu nové zvonice farního
kostela (1720). Kostel sv. Prokopa v Bezděkově (1729) a kapli P. Marie Sněžné na Hvězdě
(1733) projektoval architekt K. I. Dientzenhofer. V roce 1723 byla dokončena i přestavba
západního průčelí klášterního kostela do dnešní barokní podoby. Již v roce 1787 však byly
císařem Josefem II. některé církevní stavby v nejbližším okolí zrušeny. Byl to zejména
polický farní kostel na hřbitově (zbořen až na presbytář se zvonicí), kostel na Ostaši (zbořen)
a kaple na Hvězdě (určena ke zboření). Klášterního kostela bylo nařízeno používat jako
farního.
Klášter zůstával i po zrušení poddanství v roce 1848, kdy vznikly samosprávné obce,
největším pozemkovým vlastníkem v oblasti, a to až do pozemkové reformy po vzniku ČSR.
V létě roku 1875 byla slavnostně otevřena železniční trať Choceň – Broumov, která se
začala budovat roku 1873. Trasa železnice, vedená výhodně údolím Metuje, se vzdáleným
nádražím umístěným 4 km od Police, však k jejímu průmyslovému rozvoji příliš nepřispěla,
tak jako v jiných sousedních městech. V roce 1886 se objevily v Polici první začátky
průmyslových podniků, ale teprve rok 1895 znamenal pro město skutečný začátek jeho
průmyslového rozvoje. Vilém Pelly na místě svého zemědělského statku začíná se stavbou
přádelny bavlny. Tím se prolomily bariéry továrního podnikání a Pellyho záhy následují další.
Druhou oblastí a mocenským centrem v krajinném celku bylo panství Stárkov na
Teplicku. Na ochranu důležité obchodní stezky spojující Čechy přes Teplicko a Broumovsko
s Polskem a Pobaltím, doložené počátkem 12. století, vznikla v oblasti opevněná místa.
83
Nejpozději v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. tu byly postaveny pevné
hrady Střmen a Skály. V jejich okolí vznikly potom osady, které se staly předchůdci Teplic nad
Metují a jejich nynějších místních částí. Zdejší osídlení má pravděpodobně souvislost
s osídlováním kraje rodem erbu třmene, který ve 13. století držel Stárkovsko, panství Skály
a Adršpach. Před rokem 1393 získal panství Matěj Salava z Lípy, který si vybudoval nový
sídelní hrad – Skály. V druhé polovině 15. století se Stárkov stal správním centrem panství
Skály. Úředním jazykem byla čeština, po roce 1620 byla na císařský rozkaz zavedena úřední
němčina, což vedlo k postupné germanizaci kraje. Roku 1625 bylo skalské panství rozděleno
na stárkovské a skalské. V roce 1673 koupil stárkovské panství baron Jan František
z Kaisersteina, který nechal přestavět zámek do nynější podoby a vybudoval i pivovar. Jeho
rod udržel majetek až do roku 1924, kdy jej prodal rodu Pejskarů, továrníků z Police nad
Metují.
Samy Teplice nad Metují, které vznikly jako osada v podhradí skalního hradu Střmen
také patřily příslušníkům rodu erbu třmene. První písemná zmínka o Teplicích je z roku 1362,
kdy místo patřilo Tasovi z Rýzmburku. Po roce 1614 byly rozděleny na Horní a Dolní a obě
části patřily různým majitelům. Revoluční rok 1848 učinil z Teplic nad Metují svobodnou obec
a z panství Horní a Dolní Teplice pouhé velkostatky. V letech 1907–1909 byla postavena
železniční trať Teplice nad Metují – Trutnov.
Nejvýchodnější část krajinného celku měla majetkové a politické vazby k nedalekému
Náchodu. Jako součást náchodského panství pánů z Dubé vznikly například Velké Petrovice,
které posléze připadly k benediktinskému klášteru v Polici nad Metují. Na petrovickém zboží
měl polický klášter dva poplužní dvory, v Petrovicích a na Petrovičkách. V roce 1545 se stal
součástí náchodského panství, které zde hraničilo se sousedním panstvím polického kláštera
broumovských benediktinů, Machov, který předtím v polovině 14. století patřil pánům
z Adršpachu. Posledními majiteli náchodského panství byli do roku 1945 členové knížecího
rodu Schaumburg-Lippe.
Po odtržení Broumovska od ČSR v roce 1938 se Machov, Slavný, Pěkov a Žďár staly
pohraničními obcemi. Po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, což znamenalo
výrazné změny především pro Stárkovsko, zatímco Policko vždy zůstalo převážně české,
a postupně se nastoupila cesta budování socialismu.
V krajinném celku A se nachází řada památkově chráněných objektů a řada zdejších
sídel vykazuje výrazné kulturní hodnoty. Stárkov a Police nad Metují, centra bývalých
významných panství, jsou prohlášeny za městské památkové zóny. Dolní Vernéřovice
a Skalka jsou chráněné jako vesnické památkové zóny, Nízká Srbská, Machov, Machovská
Lhota a Vápenka jsou jako vesnické památkové zóny navrhovány.
Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku
Určujícím rysem charakteru krajiny v krajinném celku A je rozmanitost utváření georeliéfu
a výrazné uplatnění jedinečných krajinných útvarů ve vizuální scéně. Severní části celku
dominují Adršpašsko-teplické skály, které značnou výškou (Supí skály 771 m n. m.) výškově
zdůrazňují střed Polické stupňoviny. Unikátní prostorové uspořádání stupňoviny – členitá
vrchovina Adršpašsko-teplických skal obklopená výrazně ohraničenými kuestami
(Boskovická, Libenská, Hornoteplická Skalská a dalšími), které svým terénem přivráceným
k lesnatým okrajům skal vytváří působivé, až bizarní scenérie (např. Pavlovská hora
663 m n. m.) – a jedinečnost neopakovatelných scenérií interiéru skalních měst představují
symbol obrazu této krajiny.
Rozlišitelnost jihovýchodní části krajinného celku spočívá v kontrastu ústřední přírodní
dominanty – masivu stolového vrchu Ostaš (700 m n. m.), sousedních nižších dominant
Hejda (626 m n.m.) a Rovný (582 m n. m.) vystupujících nad polickou pánev a výrazných
zalesněných terénních horizontů Broumovských stěn a Stolových hor. Na rozdíl od Teplické
části celku se v Polické části zemědělská krajina otevírá do rozlehlých konkávních prostorů
rozčleněných při úpatí Broumovských stěn a Stolových hor do drobnějších uzavřených
prostorů. V krajině tak vzniká řada velmi odlehlých míst a osídlených lokalit, vynikajících
84
výraznou harmonií měřítka bez rušivých prvků a souladem zástavby a krajinného rámce
tvořeného terénem, vodotečemi a vegetačním krytem.
Četná venkovská sídla se vyznačují přítomností cenných objektů lidové architektury
v typických polohách v terénu. Urbanistická struktura některých sídel odpovídající terénu
a uspořádání historických typů zástavby je v četných lokalitách dochována a spoluvytváří
působivost a identitu míst krajinného rázu. Četné přestavby, necitlivé stavební úpravy
a novostavby bez architektonické hodnoty snižují kvalitu zástavby a potlačují její harmonický
výraz. Urbanizovaná území měst Teplic nad Metují, Police nad Metují a Hronova
spoluvytvářejí charakter intenzivně využité krajiny s městskou zástavbou, historickými
i technickými dominantami.
Krajinný celek B – Jestřebí hory a Radvanická vrchovina
Přírodní charakteristika krajinného celku
Většinu krajinného celku B tvoří Radvanická vrchovina a Jestřebí hory, okrsky Žacléřské
vrchoviny v Broumovské vrchovině (krajina rozřezaných tabulí, krajina výrazných svahů
a skalních horských hřebenů). Radvanická vrchovina, severovýchodní část Žacléřské
vrchoviny, je plochá vrchovina o ploše 21 km2 převážně v povodí Metuje, na severozápadě
v povodí Úpy. Je budována na karbonských a permských slepencích, pískovcích a jílovcích.
Rozčleněný erozně denudační povrch je charakterizován strukturními hřbety a podélnými
údolími směru severozápad – jihovýchod. Nejvyšším bodem je zčásti zalesněný stolový
(svědecký) pahorek Turov (602 m) tvaru hřbetu ze spongilitů a slínovců spodního turonu,
spočívajících na slepencích a pískovcích cenomanu a permských pískovcích.
Jestřebí hory, jihozápadní část Žacléřské vrchoviny, je členitá vrchovina o ploše 60 km2
v povodí Úpy na severozápadě a Metuje na jihovýchodě. Jsou budovány na karbonských
slepencích, pískovcích a jílovcích. Mají charakter silně rozčleněného erozně denudačního
povrchu tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny, s charakteristickými
strukturními hřbety (kuestami) a se dvěma strukturními podstupni na jihozápadě při
hronovsko-poříčské poruše. Objevují se zde zdvojené kuesty ve směru severoseverozápad –
jihojihovýchod. Okrsek je přeťatý hluboce zaříznutým údolím Petříkovského potoka
(Ostrožnice), Metuje a Žďáreckého potoka. Četné jsou tvary zvětrávání a odnosu pískovců
i antropogenií tvary po dolování. Nejvyšším bodem je převážně zalesněný vrch Žaltman
(739 m), velmi výrazná protáhlá úzká kuesta s čelem na jihozápadě, z karbonských arkóz,
slepenců a pískovců, se skalními tvary zvětrávání a odnosu, skalními stěnami, mrazovými
sruby, balvanovými proudy a kryoplanačními terasami. Dalšími významnými body jsou Borek
(552 m), Bukovina (600 m), Janský vrch (697 m), Jírova hora (484 m), Kolčarka (692 m),
Kryštofova skála (586 m), Maternice (545 m), Na souši (562 m), Slavětínský kopec (708 m)
či Švédský vrch (660 m).
Krajinným celkem protéká několik potoků v povodí Metuje a Úpy. Jedním
z nejvýznamnějších je Dřevíč. Pramení v nadmořské výšce 598 m západně od Hodkovic
a ústí zprava do Metuje pod Velkým Dřevíčem ve výšce 375 m. Horní část ze Stárkova
meandruje, nad Jívkou vytváří skalní peřeje (Janovické peřeje); podél toku se rozkládá řada
chráněných mokřadů. Jívka pramení v nadmořské výšce 610 m u Radvanic a ústí zprava do
Dřevíče ve Stárkově ve výšce 417 m. V povodí toku je několik rybníků. Toky protékají
křídovými sedimenty (převážně tzv. opukami), ve kterých si zejména Metuje vyhloubila místy
i hluboko zaříznutá údolí (krajina zaříznutých údolí). Všechny toky i jejich části jsou řazeny
k podhorským potokům, podle staršího členění se jedná o pstruhové pásmo. Většinou se
jedná o rychle tekoucí vodu s hloubkami toku od několika dm a většinou nepřesahující
hranici 1 m hloubky. Toky dosud na některých místech přirozeně meandrují. Dřevíč je jednou
z nejvýznamnějších oblastí výskytu mihule potoční v České republice (EVL Metuje a Dřevíč).
Radvanická vrchovina je středně zalesněná smrkem s příměsí buku. Jestřebí hory jsou
převážně zalesněné smrkem s příměsí buku a modřínu s fragmenty původních kyselých
a květnatých bučin. V údolí Jívky se objevují i cenné louky s výskytem vzácných druhů.
Cenné porosty jsou v Jestřebích horách pod horou Žaltman. Klíčovými biotopy zde
85
vymezené EVL Žaltman jsou bučiny (převážně acidofilní, ale i květnaté) a pramenné mísy
s olšinami. Bučiny vykazují různou kvalitu, místy je zde i převaha smrku, podmíněná
kulturou. Jedná se o jednu z mála bukových enkláv v komplexu kulturních smrčin Jestřebích
hor. Olšiny představují, přes malou rozlohu segmentů, v oblasti Jestřebích hor ochranářsky
velmi významný biotop, a to vzhledem k místy masovému výskytu bledule a k relativní
druhové bohatosti. V krajinném celku je poměrně málo ploch orné půdy, plochy jehličnatých
a smíšených lesů doplňují zemědělské plochy, které tvoří především zemědělské oblasti
s přirozenou vegetací, louky a pastviny.
Kulturní a historická charakteristika krajinného celku
Krajinný celek B není oproti Broumovské kotlině (KC C) jednotným a historicky homogenním
územím. Již se otevírá na jih, mimo krajinu CHKO a k sídlům ležícím většinou mimo její
hranice. Lze jej rozdělit více méně na tři rozdílné části, východní Hronovsko, střední
Stárkovsko (Stárkov leží již v KC A) a západní Radvanicko (Radvanice leží již mimo hranice
CHKO).
Východní části krajinného celku dominuje město Hronov. Jeho počátky souvisejí
s kolonizačním úsilím Hrona z Náchoda (1241–1285) z rodu Načeraticů, který zde
pravděpodobně založil vodní tvrz. Hranici mezi panstvím rytíře Hrona z Náchoda a polickým
panstvím břevnovských benediktinů, kterým patřila nedaleká ves Vysoká Srbská, tvořil potok
Srbská, který je poprvé připomínán v roce 1254. V roce 1415 je Hronov uváděn jako
městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce
Velký Dřevíč, Velké Poříčí, Žabokrky, Žďárky a posléze (od 16. století) i Vysoká Srbská,
zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož
součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích.
Roku 1544 koupil náchodské panství bohatý rod Smiřických ze Smiřic. V roce 1634 se
stává majitelem panství Ottavio Piccolomini. Období druhé poloviny 17. století a první
poloviny 18. století bylo pro místní obyvatele dobou zvýšeného útlaku ze strany náchodské
vrchnosti, což vedlo k řadě menších povstání. Ke kulturnímu rozkvětu náchodského panství
došlo především v letech 1792 až 1839, kdy zde vládli Petr Biron vévoda Kuronský
a Zaháňský a jeho nejstarší dcera Kateřina Vilemína kněžna Zaháňská. Posledními majiteli
do roku 1945 byli představitelé německého knížecího rodu Schaumburg-Lippe.
Většina obyvatel Hronovska se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo
domácké tkalcovství. Významným momentem v rozvoji tohoto koutu Broumovska bylo
otevření kamenouhelného „Vilemínina dolu“, kde se uhlí dobývalo již v 18. století a podle
písemných dokladů se mimo jiné vozilo i k vypalování cihel na stavbu Josefovské pevnosti.
Později převzalo dolování náchodské panství a v roce 1846 byla těžba uhlí zastavena. Po
osmileté přestávce byly doly zakoupeny Mirošov-Libušín-Svatoňovickou společností. Byly
velkým nákladem upraveny a dolovalo se zde až do roku 1903, kdy byla těžba z důvodu
nerentability zastavena. V roce 1907 odkoupil doly továrník Gustav Deutsch, ještě v tomto
roce byl zasypaný důl odkryt, vyčištěn a bylo opět započato s dolováním. Těžba zde
pokračovala až do roku 1923.
Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku
v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny
a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba.
Nicméně samotných venkovských obcí jako byla Vysoká Srbská se průmyslový rozvoj příliš
nedotkl a pouze malá část obyvatel nalezla zaměstnání v rodícím se textilním průmyslu
v nedalekém Hronově a přilehlých obcích. Oproti samotnému Broumovsku, ale i Stárkovsku,
bylo zdejší obyvatelstvo české. Kvůli odtržení pohraničí v roce 1938 bylo Hronovsko
přičleněno k okresu Náchod. Po válce ze zdejších obcí v rámci dosídlení odešla řada
obyvatel do pohraničí. Na druhou stranu sem přišla řada uprchlíků z Kladska.
Střední část krajinného celku – okolí Jívky a Stárkova – leželo v raném středověku
uprostřed pohraničních hvozdů země České, jejichž kolonizace českými obyvateli začala
v 1. polovině 13. století. Zdejší osídlení má pravděpodobně souvislost s osídlováním kraje
86
rodem erbu třmene, který ve 13. století držel Stárkovsko, panství Skály a Adršpach.
Nejstarším známým členem tohoto rodu byl Sezema.
Před rokem 1393 získal panství Matěj Salava z Lípy, který si vybudoval nový sídelní
hrad – Skály. Součástí panství byly mimo Stárkova a jeho tvrze vesnice Skalka, Studnice,
Horní a Dolní Vernéřovice, Metuje, Bystré, Chlívce, Jívka, Radvanice a Vápenka. V druhé
polovině 15. století se majitelé panství rychle střídali. Stárkov se stal správním centrem
panství Skály, měl vlastní kancelář s právem vést si vlastní městské knihy, dále obecní
hospodářské účty a příslušné spisy. Úředním jazykem byla čeština, po roce 1620 byla na
císařský rozkaz zavedena úřední němčina. Roku 1625 bylo skalské panství rozděleno na
stárkovské a skalské. V roce 1673 koupil stárkovské panství baron Jan František
z Kaisersteina, který nechal přestavět zámek do nynější podoby a vybudoval i pivovar. Jeho
rod udržel majetek až do roku 1924, kdy jej prodal rodu Pejskarů, továrníků z Police nad
Metují.
Stárkovsko bylo krajem zemědělců, tkalců a horníků. Půda podhorského kraje byla
kamenitá a málo úrodná. Výnosnější byly jen louky, zejména kolem potoků. Až do 19. století
bylo Stárkovsko známé množstvím lesů. Nejstarší zprávy o lesním hospodaření pocházejí
z konce 18. století. Lesy byly považovány za nejvýnosnější část panství a od 19. století
soustavně obnovovány. V 19. století se ve zdejším kraji rozšířilo domácí tkaní a pěstování
lnu. Stárkov se stal tkalcovským městečkem. Od roku 1910 působila ve Stárkově textilní
továrna založená Josefem Wolfem. V polovině 19. století začala na Stárkovsku těžba uhlí
pro pomalu se rozrůstající průmysl. V letech 1880 až 1890 byly doly na Stárkovsku pro
nebezpečí vpádů vody uzavřeny a těžba pokračovala v okolí Rtyně, Svatoňovic a Radvanic.
Pro hospodářské povznesení regionu měla význam výstavba železnice v roce 1875, jedna
z jejích odboček měla vést přes Stárkov na Radvanice, ale páni z Kaisersteina si nechtěli
nechat zničit své letovisko a trať byla odkloněna směrem k Polici nad Metují. Stárkovsko se
tak ocitlo stranou důležité obchodní a turistické trasy a možnosti jeho dalšího rozvoje byly
omezeny.
Stárkovsko mělo oproti Hronovsku převážně německý charakter. Česko-německé spory
se po vzniku československé republiky stále stupňovaly a kvůli možnosti napadení
Německem se začalo budovat opevnění z železobetonových pěchotních srubů. Pozůstatky
z tohoto opevnění najdeme dodnes. Po Mnichovské dohodě bylo celé Stárkovsko začleněno
do německé říše. Po skončení druhé světové války byla většina německých občanů
odsunuta do Německa, čímž výrazně poklesl počet obyvatel.
V západní části krajinného celku jsou nejvýznamnějším sídlem Radvanice (již mimo
CHKO). Zřejmě je založil Kryštov Materna, kolem jehož dvorce při kolonizaci za posledních
Přemyslovců vznikla osada. Radvanice byly dlouho málo významnou obcí, kde převládalo
zemědělství a selský způsob dobývání uhlí. Novodobé dějiny obce jsou spjaty s těžbou
černého uhlí. Zejména po roce 1945 s rozvojem těžby na dole Kateřina Východočeských
uhelných dolů se rozvíjí i obec Radvanice. Těžba uhlí byla ukončena rozhodnutím vlády ČR
v roce 1994. Pozůstatky těžby se objevují i na různých místech krajinného celku B (např.
Hoffnung Schacht – jáma Naděje 1856, později Neuer Schacht – Nová jáma 1876, Jívecká
jáma – také Tiefbauschacht in Jibka – hluboká šachta v Jívce 1889, Karl Schacht – Karlova
Šachta nebo Karlův důl, Tmavý důl 1918; důl Kolektiv 1901 ad.).
Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku
Z hlediska prostorového členění tvoří krajinný celek B výrazný jihozápadní okraj CHKO. Jeho
výraznost spočívá v souvislém lesnatém pásu Jestřebích hor, ohraničujícím v délce více jak
20 km prostor Policka a Broumovska.
Nejvyšší část tohoto pásu – Žaltmanský hřbet (Žaltman 739 m n. m.) je z vnější –
jihozápadní – strany zdůrazněn terénním stupněm (Odolovský stupeň) a ze severovýchodní
strany širokým údolím Jívky, ohraničeném výraznými okraji Polické stupňoviny (Přední
Hradiště 710 m n. m., Hradiště 683 m n. m., Záhoř 607 m n. m.).
Souvislý Žaltmanský hřbet je směrem jihovýchodním ohraničen údolím Bysterského
potoka od Maternické pahorkatiny a dalším předělem je údolí Metuje, které odděluje
87
Homoleckou pahorkatinu. Stejně tak se proměňuje i nižší terénní stupeň ohraničující Javoří
hory ze severovýchodu. Široké a poměrně přehledné údolí Jívky se mění v proměnlivou
a rozmanitou krajinu povodí Bysterského potoka a ve svéráznou krajinu Homolecké
pahorkatiny ohraničené od vnitřní části CHKO okrajem Vysokosrbské kuesty.
V krajinných panoramatech se projevuje zřetelný lesnatý hřeben Žaltmanského hřbetu,
a to nejenom z interiéru krajinného celku, ale též z exteriéru. Drobné osídlené lokality
v horských sedlech vynikají odloučeností a harmonií sídla a krajinného rámce. Přehledné
údolí Jívky je neobyčejně výrazně ohraničeno vysokými lesnatými svahy Žaltmanského
hřbetu (převýšení přes 200 m) na jedné straně a lesnatými svahy Záhoře na druhé straně
(převýšení cca 70 m). Oproti této přehlednosti vyniká povodí Bysterského potoka drobnější
prostorovou skladbou, působivostí dílčích scenérií a celkovou nepřehledností s překvapivými
průhledy do navazujících prostorů.
Krajinný celek C – Broumovská kotlina a Javoří hory
Přírodní charakteristika krajinného celku
Krajinný celek C se téměř kryje s vymezením geomorfologické jednotky Meziměstská
vrchovina, podcelku v severovýchodní části Broumovské vrchoviny. Jedná se o členitou
vrchovinu v povodí říčky Stěnavy, založenou na permských a triasových sedimentech,
permských porfyrech a melafyrech. Erozně denudační povrch severovýchodní části
vnitrosudetské pánve je silně rozčleněný, tektonicky porušený, s výraznými strukturně
podmíněnými tvary (strukturně denudační plošiny, strukturní hřbety, suky) a projevy selektivní
eroze a denudace.
Jádro krajinného celku tvoří okrsek v jihozápadní části Meziměstské vrchoviny,
Broumovská kotlina, krajina vrchovin Hercynika, tektonicky a litologicky podmíněná kotlina
v povodí Stěnavy o ploše 121 km2. Je budována na permských a triasových pískovcích
a jílovcích. Její členitý pahorkatinný reliéf se strukturně denudačními plošinami a strukturními
hřbety vyniká antiklinálním hřbetem uprostřed, asymetrickým údolím Stěnavy, s příkřejšími
pravými údolními svahy, pleistocenními říčními terasami Stěnavy a drobnými sprašovými
pokryvy a závějemi. Významnými body Broumovské kotliny jsou Božanovský Špičák
(496,3 m), Mlýnský vrch (526,8 m) a Supí vrch (541,4 m). Severovýchodní část krajinného
celku tvoří Javoří hory, krajina výrazných svahů a horských hřbetů, plochá protáhlá hornatina
podél státní hranice s Polskem v povodí Stěnavy, která výrazně vystupuje nad Broumovskou
kotlinou. Okrsek o ploše 49 km2 je budován na permským porfyrech a melafyrech. Silně
rozčleněný erozně denudační povrch Javořích hor, tektonicky a litologicky podmíněných
paleovulkanických struktur s výraznými strukturními hřbety a suky, doplňují četné kryogenní
tvary (dlouhé kongeliflukční proudy) a sesuvy. Česká strana je rozčleněná konsekventními
údolími levých přítoků Stěnavy. Nejvyšším bodem Javořích hor je Ruprechtický Špičák
(880 m), velmi výrazný homolovitý vrch zalesněný smrkovými porosty, významnými body
jsou Bobří vrch (740 m), Březový vrch (742 m), Černá hora (726 m), Čertův vrch (786 m),
Červená hora (746 m), Holý vrch (546 m), Homole (648 m), Javorový vrch (777 m), Jedlový
vrch (733 m), Jelení vrch (751 m), Malý kopec (726 m), Mez (720 m), Obírka (781 m),
Kamenec (611 m), Rudný (654 m), Světlina (795 m), Široký vrch (838 m) či Vysoká (740 m).
Z půd převládají kambizemě, místy luvizemě, v nivách vodních toků fluvizemě a gleje.
Osou krajinného celku je řeka Stěnava (Ścinawka, Steine, Stynau, Steinwasser nebo
Steinau) protékající Broumovskou kotlinou zhruba střední částí od severozápadu, kde u obce
Starostín přitéká z Polska, směrem k jihovýchodu, kde znovu pod obcí Otovice vstupuje na
území Polska – s řadou menších přítoků (zleva Starostínský potok, Dobrohošťský potok,
Vernéřovický potok, Ruprechtický potok, Uhlířský potok, Heřmánkovický potok, Kravský
potok, Svinský potok; Šonovský potok; zprava Liščí potok, Křinický potok, Martínkovický
potok, Černý potok, Božanovský potok). Na svém pravém břehu podtéká Stěnava řadu vrchů
a elevací s výrazným převýšením nad tokem řeky (Sokol 504 m, Mlýnský vrch, Spořilov
467 m, Hoprich). Pravý příkrý břeh Stěnavy má často charakter nárazového břehu s erozně
obnaženým horninovým profilem (např. Permská stěna v Hynčičích, V Ráji, Pod klášterní
88
zahradou, Hoprich u Otovic aj.). Pravobřežní přítoky Stěnavy mají pramenné oblasti
v Broumovských stěnách a severnější části linie vnějších křídových kuest; jen
Hejtmánkovický potok odvodňuje plochý terén uprostřed kotliny. Všechny levobřežní přítoky
Stěnavy pramení v Javořích horách a odvodňují je. I u těchto potoků se na jejich levých
březích erozí vytvořily úseky s morfologicky zvýrazněným nárazovým břehem (skalní stěny,
skalní sruby). Na neregulované břehy jsou vázány nivní a břehové porosty.
Broumovská kotlina je poměrně málo zalesněná, v lesích převažují smrkové porosty, jen
místy smíšené či bukové lesy. Cenné jsou květnaté, vstavačovité a vlhké louky. Převažuje
nezavlažovaná orná půda, v okrajových polohách a v okolí Meziměstí louky a pastviny,
v nivách přirozené porosty. Javoří hory jsou zalesněné smrkem s příměsí jedle, borovice
a buku. Vedle jehličnatých a smíšených lesů se zde objevují louky a pastviny, orná půda jen
ojediněle.
Kulturní a historická charakteristika krajinného celku
Až do konce 12. století byla Broumovská vrchovina, tvořící přechod mezi východními
Krkonošemi a Orlickými horami (výhodná poloha v blízkosti obchodních cest), neobydlená –
snad až na jednotlivé nouzové příbytky lovců, kteří sem pravděpodobně pronikali
z vnitrozemí – pokrytá hustým lesem, který tvořil přirozenou hranici království. Počátky
kolonizace zdejšího kraje jsou spojeny s působením nejstaršího mužského kláštera na území
Čech – břevnovskými benediktiny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I.
území dnešního Broumovska a Policka (snad i území dnešního Teplicka a Adršpašska)
a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Lesnatá krajina od dnešního Vižňova přes
Vernéřovice, s oblastí Teplic a příhraničním krajem k Mirošovu, původně nebyla v držení
kláštera jako ostatní část Broumovska a náležela vladykovi Sezemovi. I tato část
Broumovska se však v průběhu 15. století dostala pod klášterní panství. Zatímco polická část
vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace
Broumovska byla součástí mohutné kolonizační vlny německých zemědělců a řemeslníků
z Durynska a Flander, která ve 13. století zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen
Broumov jako správní centrum kotliny ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor
a hřebenem pískovcových Broumovských stěn jako jediné místo na panství vyhrazené
obchodu a řemeslné výrobě. V rámci benediktinské kolonizace Broumovska byly ve
13. století založeny Hejtmánkovice, Jetřichov, Křinice, Pěkov, Ruprechtice, Vernéřovice,
Heřmánkovice, Božanov, Martínkovice či Otovice.
Za husitských válek se Broumov stal opěrným bodem katolické strany. Po roce 1540 se
však pod vlivem sousedních slezských měst začalo mezi broumovskými řemeslníky šířit
protestantství. Vzrůstu vlivu Lutherova učení a pokračujícího úpadku kláštera se nedařilo
čelit. V roce 1614 si broumovští luteráni postavili vlastní kostel, spor o něj se dokonce stal
jedním z vnějších podnětů pražské defenestrace v roce 1618. Po bělohorské bitvě se na
Broumovsku správa a vlastnictví dominia opět upevnila v rukou břevnovských benediktinů.
Zatímco rekatolizace na Broumovsku proběhla bez významnějších konfliktů ještě před
skončením třicetileté války, spory měšťanů s klášterní vrchností o rozšíření hospodářských
a samosprávných svobod nebyly ukončeny a projevily se i při poddanské rebelii v roce 1680.
Škody způsobené klášternímu velkostatku třicetiletou válkou se podařilo úspěšně
napravit, řád dosáhl velmi dobrého hospodářského postavení, které mu umožnilo nákladnou
výstavbu klášterních objektů (Carlo Lurago, Martin Reiner, Martin Allio, Kryštof
Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer, 1661 až 1733) a kostelů v okolních vsích
klášterního dominia i nákupy uměleckých děl od předních umělců pražského baroka.
Nové kostely tzv. broumovské skupiny byly vybudovány z velké části v relativně krátkém
období první čtvrtiny 18. století jako dílo jednoho opata (Othmara Zinka) a jedné stavitelské
rodiny (Dientzenhoferů). Motivem tohoto i v evropském kontextu výjimečného stavebního
podniku byla obnova již nevyhovující sítě dožívajících dřevěných kostelů. Starší kostely byly
malé, na hranici životnosti, proto dospěl opat k přelomovému rozhodnutí všechny existující
kostely nahradit novostavbami. Jedinou lokalitou, kde dříve gotický kotel není doložen
89
a vznikla zde novostavba, byl geograficky oddělený Bezděkov, patřící k polickému
proboštství. Ambiciózní záměr předpokládal vytvoření jednotně koncipovaného celku
navazujícího na správní centrum v broumovském klášteře, který by v poloze pomyslné
krajinné „megasítě“ propojil nové pohledové dominanty chrámů se silnicemi a sídelní
strukturou převážně ulicových vesnic.
V letech 1690 až 1692 byl vystavěn kostel v Martínkovicích, který byl prvním kamenným
farním chrámem na panství. Od ostatních staveb této skupiny se výrazně liší svým pojetím,
které je stylově spjato ještě s doznívajícím obdobím raného baroka výrazně italské orientace.
Spokojenost s prací při přestavbě kláštera v Břevnově přivedla na Broumovsko stavitele
z rodiny Dientzenhoferů a spolupráce kláštera s těmito architekty evropského významu
završila finální proměnu zdejšího kraje. Vedle velkolepé novostavby broumovského kláštera,
obnovy města či kláštera v Polici nad Metují se jedná především o obnovu venkovských
kostelů ve správě kláštera. Na základě plánů Kryštofa Dientzenhofera vnikly kostely ve
Vernéřovicích (1719 až 1720) a Ruprechticích (1720 až 1730), podle jeho staršího projektu
vystavěl jeho syn i kostel v Otovicích (1725 až 1726). V plné režii Kiliána Ignáce
Dientzenhofera pak byly postaveny kostely v Heřmánkovicích (1722 až 1724), Vižňově (1724
až 1725), Bezděkově (1724 až 1727), Šonově (1726) a v Božanově (1735 až 1743). Kryštof
uplatňoval především osvědčený typ centralizovaného oválu či oktogonu s vloženými pilíři,
Kilián Ignác základní téma podélné centrály varioval v různorodých nápaditých konceptech.
Ke skupině kostelů lze volně přiřadit i další stavby – ojedinělou kapli Hvězda, vybudovanou
Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na horském hřebeni nad Křinicemi, kapli Bolestné
P. Marie v Olivětíně (1701), šestiboké kněžiště z roku 1725 při dnes zbořeném poutním
kostele v Janovičkách či kapli sv. Floriana v Rožmitálu z roku 1747.
Všechny chrámy broumovské skupiny představují uplatnění specifického typu
venkovského kostela s jednoduchým a přehledným řešením v zásadě jednolodní stavby se
zvonicí, která musela být laciná a rychle realizovatelná bez příliš složitých technických prvků
a bohatší dekorativní výzdoby. Broumovskou skupinu charakterizují i výrazné siluety relativně
strmých valbových střech, které svoji výškou konkurují věžím. Cílem architektů bylo dosažení
zamýšleného krajinného účinku a propojení staveb se sídelní strukturou a přírodním
rámcem. Podle specifických podmínek byla někde původní orientace a situace gotických
kostelů respektována, ve větší míře byly orientace i umístění zcela změněny. Přitom byl
sledován zejména požadavek vytvoření nové dominanty na mírném návrší a v těžišti
rozvíjející se obce v kontaktu s křížením dnes často nezřetelných páteřních komunikací.
Pohledově byly akcentovány dálkové silniční tahy a vzájemné optické vazby mezi
jednotlivými lokalitami i směrem ke klášteru jako krajinnému těžišti. Všechny kostely vznikaly
na volném prostranství a byly koncipovány s určitým záměrem a důvěrnou znalostí místních
terénních podmínek. Urbanistický kontext dotvářely i ohradní zdi hřbitovů s branami, fary
a školy stejně jako solitéry kamenných plastik rozeseté v katastru obcí i mimo ně.
V německém kraji bez předchozí vyhraněné stavební tradice vznikla zásluhou obou
Dientzenhoferů architektura hlásící se svým charakterem k českému baroku. Ta následně
ovlivnila architektonický vývoj ve Slezsku i lidovou stavební kulturu v kraji, dodnes typickou
důrazem na zděnou architekturu výstavných statků s uplatněním řady motivů z formálního
barokního aparátu. Nejvýznamnější hodnotu skupiny však představuje jednotné řešení
krajinného komplexu celého panství, jednoznačně vymezeného geograficky jako rozlehlá
náhorní plošina obklopená horskými hřebeny. Klášter v Broumově a hřbitovní kostel Panny
Marie v Broumově jsou prohlášeny národními kulturními památkami.
Před polovinou 19. století se situace řemeslné textilní výroby na Broumovsku začala
zhoršovat. V roce 1856 Josef Schroll, jeden z nejznámějších podnikatelů a obchodníků
s plátnem, postavil v Olivětíně první mechanickou tkalcovnu a zahájil tak industrializaci
regionu. V roce 1860 založili v Hynčicích bratři Heinzelové přádelnu Inu. Záhy byla výroba
rozšířena i o zpracování bavlny a na konci 19. století také o tkalcovnu a úpravnu tkanin.
Další textilní firmu zde založil Franz Drechsel, když roku 1840 koupil dvůr, v němž v roce
1856 zřídil mandl s valchou a následně ještě bělidlo. Textilka v Martínkovicích byla postavena
na místě bývalého mlýna ve druhé polovině 19. století. V roce 1875 v ní tehdejší nový majitel
90
továrník Moritz Schur z Vídně rozšířil provoz přádelny o tkalcovnu a sukárnu. Postupně, díky
dalším továrnám ve zdejších sídlech, se Broumovsko stalo významným centrem textilní
výroby.
V roce 1848 bylo zrušeno poddanství a feudální systém správy země. Roku 1850 byl
v Broumově zřízen okresní úřad jako sídlo politické správy nejen bývalého klášterního
panství, ale i Policka, Teplicka a Stárkovska. V průběhu druhé poloviny 19. století se
Broumov vymanil z původní středověké uzavřenosti a zejména po otevření železniční trati
Choceň – Broumov v roce 1875 dosáhlo město prudkého rozvoje. Na přilehlých katastrech
sousedních vesnic byly postaveny tovární objekty a nájemné domy, veřejné budovy jako
nemocnice a školy, byl vybudován městský vodovod a kanalizace, vydlážděny a osvětleny
ulice.
Osvobození selského stavu a příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu po roce 1848
uspíšily přeměnu broumovského venkova. Během poměrně krátké doby dostaly vesnice na
Broumovsku novou tvář v podobě slohově jednotné zástavby – typického empírového
zděného statku, jehož příznačný dekor a stylový výraz vyzařuje jižněji na Policko
i Náchodsko, kde se stýká s klasicistním domem hradeckého kraje. Venkovský klasicistní
dům okolí Broumova vznikl nepochybně pod vlivem klasicistní výstavby a přestavby města
Broumova a na venkově se prosazoval už od 20. let 19. století, zejména však v letech 1850
až 1870. Výzdoba fasád nerozlišuje mezi stavbami obytnými a hospodářskými a má
charakteristické tvarosloví důsledně klasicistního dekoru. Detaily jsou vytvořeny ve štuku,
zpravidla šablonou, někdy modelováním. Doplňují základní členění fasád určených lizénami,
římsami, slepými arkádami a pilastry hladkými nebo kanelovanými. Charakteristické jsou
vstupní portály umístěné v obloukových výklencích. Po stranách jsou niky se sedátky
k posezení, vytesané z pískovce, často zdobené na okraji perlovcem. Součástí jsou
kamenná ostění vstupu s klasicistním dekorem v reliéfu na ploše portálků. Klenáky vstupních
portálků jsou většinou datovány a značeny monogramem majitele, také s číslem popisným.
Na okapové straně dvorních fasád je charakteristickou zajímavostí psí bouda, obložená
pískovcovými deskami s reliéfním dekorem domečku. Omítky staveb jsou barevné, nejčastěji
dvoubarevné – žluté a bílé. Barevné jsou také stylové klasicistní dveře vstupů do domů.
Chlévy a maštale byly součástí obytného domu. Sýpky a stodoly tvořily obestavění dvora
doplněné často výměnkem, jehož součástí byla někdy i sýpka. Sklepy byly někdy mimo dům,
častěji ale součástí domu. Rozmanité jsou vstupní brány do statků. Někdy bývají průjezdní
výměnkem, jindy samostatné. Vzácně jsou zdobeny bohatou sochařskou výzdobou.
Vesnice v celém krajinném celku jsou kolonizačního typu. Charakter uliční zástavby
nebo výstavby typu lánová ves se v těchto obcích zachoval v původní podobě. Křinice jsou
chráněny jako vesnická památková rezervace, Martínkovice, Božanov a Heřmánkovice jsou
navrhované jako vesnické památkové zóny. Sám Broumov je městskou památkovou zónou.
Prorakousky a všeněmecky orientovaní představitelé města a všech obcí na
Broumovsku rozhodně odmítli vyhlášení československého státu v roce 1918. Projevy
odporu proti ČSR zcela neustaly ani po obsazení Broumovska českým vojskem a po převzetí
moci pražskou vládou. V roce 1938 bylo Broumovsko odloučeno od Čech. Připojení
k Německé říši uvítala velká většina obyvatel ve městě i na vesnicích. Po válce bylo během
roku 1946 z Broumovska vysídleno do západní a východní okupační zóny Německa ve 22
transportech více než 22 000 osob německé národnosti. Státem zkonfiskovaná zemědělská
půda na vesnicích a živnosti ve městě byly předány dosídlencům z přilehlých okresů
východních Čech, ze Slovenska a reemigrantům z ciziny. Téměř úplná výměna obyvatel,
doprovázená přerušením všech tradičních forem společenského a kulturního života,
samozřejmě poznamenala život města na několik desetiletí.
Po zrušení broumovského okresu v roce 1960 se Broumovsko stalo součástí okresu
Náchod. Díky geografické poloze a zvláštnostem svého historického a kulturního vývoje si
však i nadále uchovalo svůj charakter a svéráz. Město Broumov zůstává i po téměř 750
letech své existence hospodářským a kulturním centrem broumovského výběžku.
V posledních letech postupně padla i bariéra státní hranice, izolující po druhé světové válce
region Broumovska na třech stranách od sousedního Polska. Broumov se stává cílem
91
návštěv z blízkého východního zahraničí i výchozím bodem cest do hospodářsky a turisticky
atraktivních oblastí Dolního Slezska a Kladska.
Vizuální charakteristika interiéru a exteriéru krajinného celku
Krajinný celek C má tři určující rysy vizuální charakteristiky Prvním určujícím rysem je
otevřenost a relativní přehlednost prostoru Broumovské kotliny s krajinnou osou koridoru
Stěnavy, procházející krajinným celkem.
Druhým rysem je výraznost vizuálně velmi rozdílného projevu souvislých horských
hřbetů a hran ohraničujících Broumovskou kotlinu. Jedná se o zarovnané a dramatické
(Koruna 769 m n. m., Božanovský Špičák 773 m n.m.) siluety Broumovských stěn na
jihozápadě a poměrně rozeklané až tvarově bizarní siluety Javořích hor (Ruprechtický Špičák
881 m n.m. a okolní vrcholy).
Třetím rysem je pravidelná plánovitě založená struktura osídlení Broumovska
s dlouhými lánovými obcemi a kompozičně svázanou konfigurací kostelů.
Vzniká krajina vizuálně vnímatelného segmentu krajiny (z nadhledových poloh se jedná
o konvizuální celek) s terénními i kulturními dominantami a s geometrizací soustavy osídlení.
Jedná se o obraz kultivované kulturní krajiny, ve které vznikají vysoké hodnoty vizuální
atraktivnosti v celkových panoramatech krajiny, vysoké hodnoty krajinářsko-estetické
v dílčích scenériích horských poloh a jejich okrajů a působivost dochované urbanistické
struktury a charakteru staveb v částech původních zemědělských obcí.
Hlavní příčiny narušení krajinného rázu území
Hlavní problematické trendy nové výstavby, které mají vliv na dochovanou hodnotu
krajinného rázu oblasti byly popsány v kapitole 4.6. Výstavba. Z dalších příčin narušení
krajinného rázu území lze jmenovat tyto:
•
•
•
Rozvoj výstavby na urbanisticky nevhodných vizuálně exponovaných lokalitách. Obce se
potýkají s odlivem místního obyvatelstva, s majetkoprávní a tržní nedostupnosti pozemků
v zastavěném území (pozemků v prolukách příp. pozemků pod stavebně-technicky
nevyhovujícími budovami) a s tím související nedostatečnou nabídkou stavebních míst.
Z těchto důvodů jsou vymezovány rozvojové plochy na pozemcích ve vlastnictví obce
někdy i bez přímé návaznosti na zastavěné území a s konfigurací terénu, která
nedovoluje dotvořit strukturu zástavby s ohledem na obraz sídla v krajině. Podobně
negativně se projevuje výstavba z období reálného socialismu, která nerespektuje
hladinu historické urbanisticky hodnotné zástavby, objemové měřítko a proporcionalitu
regionálně typických staveb a je charakterizována geometricky pravidelným půdorysem
(přímé linie ulic a pravidelné rozestupy domů).
Proporcionálně, tvarově, materiálově nebo barevně vybočující stavby rodinných domů
neodpovídající svým charakterem stavbám typickým pro oblast Broumovska. Dochází
k vizuálně výrazně disharmonickým vztahům mezi novou a stávající zástavbou.
V interiéru sídla se negativně projevují rodinné domy s atypickým půdorysem
a s použitím prvků typických pro městské prostředí (víceboké arkýře, balkóny aj.).
Dalšími rušivými prvky projevujícími se v krajinném měřítku jsou nevhodné sklony střech
a použití střešní krytiny s výrazně reflexními vlastnostmi povrchu. Negativně ovlivňuje
vnímání celkového obrazu sídla a jeho zapojení do krajinného rámce také barevnost
fasád za použití zářivých barev při současné absenci vysoké zeleně zahrad nebo
veřejného prostranství rozvojových lokalit.
V minulosti neregulovaný a nekoncepční vznik rekreačních chatových osad, které
sestávají z architektonicky nekvalitních a neidentických objektů a vyznačují se velkou
hustotou zástavby, chaotickým půdorysným uspořádáním bez vazby na regionálně
typickou strukturu historických sídel a umístěním někdy i ve větší vzdálenosti od souvislé
zástavby obcí.
92
Vedle nevhodně realizované výstavby rodinných domů, rekreačních objektů a chatových
osad se na ovlivnění vzhledu krajiny oblasti velkou měrou podílí tzv. krajinné dominanty.
Dominantní prvky s negativním projevem na krajinu byly v roce 2011 zmapovány v rámci
diplomové práce „Negativní dominanty v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko“. Jedná se
zpravidla o technická díla, která byla ve většině případů vybudována v celospolečenském
zájmu, ale ne vždy byly při jejich povolování a následné výstavbě uplatněna všechna
opatření minimalizující jejich projev v krajinné scéně. Zmíněná práce dělí negativní
dominantní prvky v krajině do tří hlavních skupin:
- liniové – elektrovody, parovody aj.
- prostorové – zemědělské a průmyslové areály aj.
- komíny, vysílače, sila aj.
V případě skupiny liniových dominant je třeba zmínit, že se Správa CHKO Broumovsko
dlouhodobě snaží prosazovat jejich umisťování pod úroveň terénu, eliminovat počet těchto
prvků v krajině popř. je koncentrovat do “páteřních“ koridorů a nefragmentovat jimi dále
krajinu. Stejně jako v případě ostatních skupin negativních dominantních prvků záleží
u liniových dominant na jejich velikosti, materiálovém i barevném ztvárnění a v neposlední
řadě i na jejich umístění. Některé tyto prvky již neodmyslitelně patří k vzhledu vybraných
krajinných prostorů a harmonizují s okolní krajinou (nepředstavují rušivý prvek v rámci
krajinné scény). Naproti tomu se některé prvky této kategorie stávají výrazně negativní
dominantou, která poměrně zásadně ovlivňuje tvář krajiny v rámci krajinného prostoru někdy
i širšího celku. Projev těchto prvků v krajině dokumentuje Obr. č. 2.
Obr. č. 2: Krajina nad Suchým Dolem – stožáry elektrického vedení se výrazně uplatňují
v poměrně drobném měřítku krajiny.
V případě skupiny prostorových dominant se jedná o prvky, které svým prostorovým
rozsahem výrazně přesahují obvyklé objemy stavebních prvků v území. Ve většině případů
se jedná o zemědělské a průmyslové areály. Množství těchto objektů dokládá, v jaké
intenzitě byla oblast Broumovska v nedávné minulosti využívána. V rámci výše zmíněné
diplomové práce bylo na území Broumovska zmapováno celkem 68 prvků této skupiny.
V několika případech jsou do této kategorie zahrnuta i panelová sídliště, která svým
umístěním a projevem výrazně ovlivňují celková panorama měst (Obr. č. 3).
93
Velká většina těchto prvků (vyjma panelových sídlišť) je v současné době nevyužívaná
nebo jen částečně. Některé z areálů mají nevhodné architektonické ztvárnění, obsahují
výškově dominantní prvky v podobě komínů, skladovacích sil aj. a postrádají obvodovou
zeleň, která by napomohla jejich začlenění do krajiny. Tyto prvky se vymykají svými měřítky
a použitými materiály jakékoliv tradiční venkovské zástavbě. Výraznost jejich působení
v krajinném obraze je dále posílena polohou na okrajích obcí nebo úplně mimo souvislou
zástavbu, v některých případech na vyvýšené poloze při příjezdu do obce.
Obr. č. 3: Pohled na Broumov při příjezdu od Police nad Metují – v pravé části fotografie je
patrná silueta historického jádra města a v levé části snímku vystupuje dominantní prvek
panelového sídliště Spořilov
V případě skupiny bodových dominant se jedná o prvky, které svou výškou výrazně přesahují
obvyklé objemy stavebních prvků v území. Ve většině případů se jedná o vysílače a komíny
průmyslových areálů, které v některých případech nejsou zahrnovány mezi prostorové
dominanty, protože svým prostorovým uspořádáním výrazně nepřesahují objemy zástavby
v dané lokalitě. V rámci práce mapující tyto objekty v krajině bylo celkem zaneseno 37
nejvýraznějších prvků.
Obr. č. 4: Krajina nad Slavným – kumulovaný projev dominantních prvků, které se „zakusují“
do národní přírodní památky Polické stěny
Objekty vysílačů jsou ve většině případů situovány mimo zastavěné území obcí – ve volné
krajině, a proto je velmi důležité jejich citlivé umístění do krajiny. Tato zařízení představují
umělé tzv. vertikální dominanty. Díky jejich častému umísťování na vrcholech a horizontech
výrazně potlačují projev přirozených krajinných dominant a narušují „čisté“ linie horizontů
(Obr. č. 4).
94
Velkým problémem bývá architektonické ztvárnění doprovodných zařízení
(technologických kontejnerů), barevné ztvárnění vlastní nosné konstrukce a v některých
případech i značné šířkové parametry koruny prvků, díky kterým je umocněn projev zařízení
v krajinné scéně. Převážná většina těchto zařízení v území postrádá ozelenění, které by
napomohlo jejich plynulejšímu začlenění do krajiny.
V některých případech dochází k negativnímu ovlivnění dochované hodnoty krajinného
rázu nevhodně navrženým zalesněním. Jedná se např. o zalesňování vzdálenějších hůře
dostupných luk obtížně obhospodařovatelných těžší mechanizací (např. luk střídavě vlhkých
až zamokřených nebo suchých trávníků a zarůstajících historických pastvin). Často se jde
o plošně nevelké, ale svým umístěním i charakterem významné segmenty krajiny (plochy
přiléhající ke stávajícím lesním okrajům nebo „vklíněné“ do stávajících lesních porostů, lesní
loučky, místa významných výhledů do krajiny, místa panoramatických pohledů na krajinu).
Zalesňováním těchto ploch dochází k zarovnávání (geometrizaci) lesních okrajů a tím
k postupné likvidaci fenoménu nepravidelných zvlněných lesních okrajů a lučních enkláv
jakožto významné charakteristiky krajinného rázu. Zalesňováním může dojít také k zániku
v minulosti typických pohledových propojení. Zalesněné plochy rovněž výrazně ovlivní
mikroklimatické podmínky v nejbližším okolí. Vlivem těchto změn (způsobených např.
zastíněním) dojde ke změnám v druhové diverzitě na sousedních pozemcích, což se může
odrazit i v produkční využitelnosti a následně v upuštění od hospodaření na louce, která byla
dosud využívána. Zvětšování podílu lesa na úkor mozaiky lučních biotopů výrazně ovlivní
i měřítko krajiny ve prospěch její uniformity.
3.13. Monitoring a výzkum
Botanický průzkum a monitoring
Nečetné údaje o nálezech některých druhů rostlin na Broumovsku se objevují již v 18. století.
V r. 1755 uvádí J. K. A. Boháč (J. T. Bohadsch) řadu českých nalezišť vrbovky (Epilobium),
mezi nimi i Broumov. H. G. von Mattuschka (1779) se zmiňuje o skalníku celokrajném
(Cotoneaster integerrimus) u Adršpašských skal. K nejstarším pramenům ke květeně oblasti
patří dále krátká zmínka o výskytu několika druhů, kterou připojil broumovský klášterní lékař
J. König ke svému sdělení o pokusu s rašelinou (1784). A. J. Krocker uvádí ve své Flora
Silesiaca (1787) výskyt klikvy (Oxycoccus palustris) u Adršpachu. Četnější floristické
údaje však pocházejí až z 19. století (F. M. Opiz, R. K. F. von Uechtritz, L. J. Čelakovský,
E. Fiek, A. Strähler, J. Mayer a další). Zčásti byly zveřejněny v pracích nálezců, zčásti v
souborných dílech, zejména v Čelakovského Prodromu a navazujících Resultátech.
Pozornost botaniků tu přitahovaly hlavně skalní oblasti, zvláště Adršpašsko-teplické
skály, o čemž vedle publikovaných údajů svědčí i sběry místních významných druhů (např.
Cicerbita alpina, Homogyne alpina, Viola biflora či Ledum palustre) uložené v různých
herbářových sbírkách. Stejně jako jinde se i zde o základní průzkum významnou měrou
zasloužili místní floristé – učitelé, lékaři apod.
Svou polohou na pomezí Čech a Slezska s převahou německého osídlení spadalo
území z větší části do oblasti zájmu německých botaniků. Vedle již zmíněných se do dějin
botanického výzkumu Broumovska zapsali zvláště V. Maiwald, profesor a ředitel
broumovského gymnázia, známý především jako autor knihy Geschichte der Botanik in
Böhmen, vydané v r. 1904, a E. Nowotny, primář broumovské nemocnice, který ve
30. a 40. letech 20. století publikoval několik floristických článků v časopise Natur und
Heimat a později své výsledky zveřejnil i knižně.
J. Šulc uveřejnil v r. 1903 práci o květeně okolí Police nad Metují zaměřenou na místní
lidová jména rostlin. Významné floristické údaje z oblasti publikoval J. Rohlena. Území
příležitostně navštívila řada známých botaniků, např. K. Domin, J. Dostál, V. Krajina,
z východočeských floristů např. K. Prokeš, K. Krčan, V. Horák. Častým objektem zájmu byla
slatinná lokalita v Řeřišném u Machova, kterou již ve 40. letech fytocenologicky zkoumali
95
J. Klika a B. Válek. Z místních floristů je třeba uvést zejména F. Lelka, F. Martince
a B. Kašpara. Články místních autorů lze nalézt např. ve vlastivědném sborníku Od
kladského pomezí a v regionálním časopise Broumovsko (1947–1949). Od konce druhé
světové války floristická i fytocenologická prozkoumanost oblasti postupně vzrůstala, vznikl
značný počet publikovaných či rukopisných prací, příspěvků, inventarizací. Pracovali zde
J. Fiedler, J. Vondřejc, T. Lokvenc, M. Kovanda, R. Mikyška, E. Hadač, T. Sýkora,
M. Rejmánek, J. Kirschner, J. Štěpánek, E. Balátová-Tuláčková, P. Kovář, L. Klimeš,
V. Petříček, F. Černohous, V. Faltys, H. Faltysová-Nováková, M. Studnička a další. I. Pokorná
se ve své diplomové práci z r. 1974 zabývala ekologií vybraných dominant pískovcových
ekotopů. Velké množství floristických údajů bylo získáno v rámci přípravy síťového Atlasu
východočeské flóry, Hadačova projektu dále rozvíjeného Faltysem. V Broumově existoval
i botanický klub, na jehož organizaci se podílel zejména F. Andrš. Od 90. let provádí průzkum
oblasti botanik Správy CHKO Broumovsko A. Hájek. O výzkum kapradin se v poslední době
zasloužil L. Ekrt. Velký počet údajů, bohužel ne vždy spolehlivých, přineslo mapování biotopů
pro soustavu Natura 2000 v letech 2001–2004, prováděné větším počtem mapovatelů. Za
dobu existence CHKO bylo v oblasti vypracováno několik diplomových prací zaměřených na
vegetaci vybraných lokalit. Řada botanických dat byla získána i v rámci biologických
hodnocení různých investičních záměrů, např. pokračování těžby v lomu Rožmitál
(V. Samková).
Z geobotanického hlediska je velmi významný typologický průzkum lesů, který v oblasti
prováděl J. Gregor, a dále v něm pokračuje M. Mikeska (Ústav pro hospodářskou úpravu
lesů, pobočka Hradec Králové).
Velmi významné výsledky přinesl paleobotanický výzkum kvartérních profilů, zvláště
rašelinných, započatý v 70. letech M. Peichlovou, v poslední době zaměřený na rašeliniště
Adršpašsko-teplických skal (V. Jankovská, P. Kuneš, K. Chaloupková, D. Nováková).
Dlouhou tradici má v oblasti bryologický průzkum, řada údajů pochází již z 19. století
(např. Ch. G. D. Nees von Esenbeck, E. Weiss, K. G. Limpricht, J. Dědeček, E. Bauer). Ve
20. století zde pracovali zejména Z. Pilous, Z. Dohnal, J. Duda, J. Váňa, J. Zittová-Kurková,
v poslední době zvláště N. Gutzerová, L. Němcová, T. Herben a P. Hájek.
Rovněž o lichenoflóře oblasti existuje značné množství údajů. V 19. století zde pracovali
např. W. Mann, G. W. Körber, G. Stein, ve 20. století např. J. Anders, V. Kuťák, A. Hilitzer,
Z. Černohorský, P. Anděl, v posledních letech zvláště J. Halda.
Významným mykologem zde byl J. Bezděk, který působil jako učitel v Polici nad Metují
(je známý hlavně dvoudílnou knihou Houby jedlé a jim podobné jedovaté, vydanou v letech
1901 a 1905). Ze starších mykologických prací, vztahujících se k oblasti, je možno uvést
např. práci E. Baudyše o mikroparazitických houbách publikovanou v r. 1912. Mykoflórou
Adršpašsko-teplických skal se zabýval A. Příhoda (1951). V r. 2008 byla obhájena
bakalářská práce o rzích ve vybraných společenstvech CHKO (V. Valášková). Z nedávných
kryptogamologických studií je ještě třeba zmínit diplomovou práci o epifytických řasách na
lokalitách s výskytem rašeliníků v Adršpašsko-teplických skalách z r. 2002 (J. Nováková).
V minulém desetiletí se v oblasti uskutečnilo několik inventarizačních průzkumů,
především maloplošných zvláště chráněných území. V letech 2004–2005 byly
v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských stěnách provedeny inventarizační
průzkumy bryologické (N. Gutzerová), lichenologické (J. Halda, J. Zelinková), algologické
(T. Hauer) a floristicko-fytocenologické (A. Hájek). V současné době probíhají mykologické
průzkumy Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn v rámci projektu
tzv. implementace soustavy Natura 2000.
Pracovníci Správy provádějí monitoring biotopů a monitoring efektivity opatření
financovaných ve zvláště chráněných územích z dotačního programu péče o krajinu MŽP
ČR. Dále se realizuje aktualizace mapování biotopů (prováděná převážně externími
pracovníky) a monitoring srpnatky fermežové (T. Štechová). Probíhá rovněž výzkum bříz
(Česká zemědělská univerzita – viz níže).
Broumovsko lze označit za floristicky již velmi dobře prozkoumanou oblast, pokud jde
o cévnaté rostliny. Chybí především podrobné zpracování některých obtížných skupin (např.
96
rodů Rubus a Crataegus). Méně podrobné a územně nerovnoměrné je zatím zpracování
mechorostů a lišejníků. Zatímco pro skalní oblasti je k dispozici větší množství aktuálních
údajů, v dalších významných územích bude třeba tyto průzkumy zadat. Rovněž není
dostatek údajů o rozšíření hub a řas.
V rámci monitorovacích a inventarizačních projektů bylo zatím Správou založeno několik
desítek trvalých ploch pro sledování vývoje rostlinných společenstvech. Tato síť však ještě
není dokončena, neboť neobsahuje všechny důležité typy vegetace a je územně velmi
nerovnoměrná (většina ploch se nachází v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských
stěnách).
Zoologický průzkum a monitoring
Do roku 1991, tj. do doby vyhlášení CHKO Broumovsko, nebylo v území provedeno mnoho
zoologických průzkumů. Pozornost byla věnována hlavně ptákům. Ornitologové (většinou
amatérští) prováděli svá pozorování a sledování ve skalách, věkovitých porostech listnáčů
a smíšených lesů, případně v biotopech v okolí rybníků i ve volné krajině. Zprávy o této
činnosti existují v archivu České společnosti ornitologické nebo její Východočeské pobočky.
K. Lohniský, pracovník Východočeského muzea v Hradci Králové, provedl několik
ichtyologických průzkumů v povodí řeky Metuje i Stěnavy na území budoucí CHKO (1968).
V r. 1979 publikovali M. Anděra a V. Vohralík výsledky 7letého průzkumu výskytu savců
provedeného v letech 1969–1976 Dále je třeba zmínit malakozoologické práce J. Brabence
z let 1972 a 1978.
V letech 1984–1985 proběhla v rámci celostátního mapování také na Broumovsku
tzv. „Akce Formica“. Do této akce byli vedle několika odborníků zapojeni i amatéři z řad členů
ČSOP a zaměstnanci státních lesů. Nejhodnotnějším výstupem z této akce jsou zákresy
výskytu provedené do lesnických map, uložené v archivu Správy CHKO. Na původní akci
Formica navázal v roce 2004 P. Miles, který provedl několik dílčích terénních šetření.
Podobným způsobem bylo organizováno mapování výskytu obojživelníků a plazů, které
v letech 1985–1990 prováděli členové ČSOP. Tato akce bohužel probíhala z velké části na
amatérské úrovni a její výsledky jsou značně nedůvěryhodné – prakticky nepoužitelné.
Využívány byly později pouze informace o lokalitách, kde se obojživelníci a plazi vyskytují,
ale nálezy bylo třeba prověřit a aktualizovat.
Po vzniku CHKO Broumovsko (1991), se uskutečnil větší počet průzkumů
a inventarizací, které prováděli vesměs odborníci a specialisté na jednotlivé skupiny.
Z bezobratlých byli na vybraných lokalitách studováni: suchozemští měkkýši (V. Ložek),
pavouci (V. Růžička), brouci (A. Hamet, Z. Vancl), dvoukřídlí (B. Mocek, J. Ježek), vážky
(B. Mocek), chrostíci (P. Chvojka), noční motýli (V. Maršík), vodní bezobratlí (V. Koza,
O. Skácelová). Od roku 2006 je věnována pozornost vyhledávání lokalit s výskytem
modráska bahenního a očkovaného (J. Zámečník, J. Spíšek).
Pokračují průzkumy zaměřené na avifaunu (J. Vrána, J. Kult, T. Diviš, T. Bělka), na téma
netopýři skalních měst vznikla v roce 1997 diplomová práce (J. Ježek). V letech 2000–2003
byly provedeny průzkumy toků v CHKO zaměřené na rybí faunu (S. Lusk, K. Halačka aj.), na
jejichž základě byla vyhlášena EVL Metuje a Dřevíč pro mihuli potoční (Lampetra planeri).
V letech 2007–2011 proběhlo síťové mapování obojživelníků a plazů, které do zoologické
databáze přineslo četné nové údaje o rozšíření těchto živočichů na území CHKO. Výsledky
z mapování jsou přímo zaznamenávány do databáze AOPK (NDOP).
V současné době probíhají inventarizační průzkumy národních kategorií ZCHÚ
(v Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských stěnách) v rámci projektu
tzv. implementace soustavy Natura 2000.
V 90. letech probíhal komplexní synekologický biomonitoring v síti vybraných zvláště
chráněných území, avšak vzhledem k ukončení grantu skončil. Zahrnoval sběr dat
ornitologických a hydrobiologických a výzkum epigeonu. Zoologický monitoring se prováděl
na stanovených trvalých monitorovacích plochách v NPR Adršpašsko-teplické skály
a Broumovské stěny a v oblasti Ostaše a Hejdy.
97
Již od vzniku CHKO Broumovsko spolupracuje Správa na monitoringu netopýrů na
nejvýznamnějším zimovišti v oblasti, kterým je opuštěná štola v NPR Adršpašsko-teplické
skály, monitorovaná již cca 30 let (P. Rybář, J. Flousek).
Po dobu existence CHKO Broumovsko se provádí monitoring obojživelníků při jejich
jarní migraci ve vztahu k rizikovým místům křížení tažných cest s dopravně zatíženými
komunikacemi. Monitoring je prováděn v souvislosti s managementovými opatřeními na
ochranu těchto ohrožených živočichů a slouží k jejich kvalitnějšímu provádění.
Ve vazbě na vyhlášení Ptačí oblasti Broumovsko probíhá každoroční monitoring stavu
populace a úspěšnosti hnízdění sokola stěhovavého a výra velkého – hlavních předmětů
ochrany v této PO. Spolu s pracovníky CHKO Broumovsko se na tomto tématu významně
podílí člen České společnosti ornitologické J. Vrána. V PO je dále věnována pozornost datlu
černému, jehož monitoring se pravidelně opakuje v intervalu tří let.
Od roku 2006 byl zahájen inovovaný biomonitoring, jenž je řízen a organizován
ústředním pracovištěm v Praze a patří mezi prioritní úkoly AOPK ČR. Zoolog Správy
(J. Spíšek) pravidelně monitoruje na vybraných plochách následující druhy – z plazů ještěrku
obecnou, z obojživelníků ropuchu krátkonohou, skokana hnědého a skokana krátkonohého,
ze savců netopýry i na dalších zjištěných zimovištích, z kruhoústých mihuli potoční, která je
předmětem ochrany v EVL Metuje a Dřevíč (spolu s ní je zde monitorována i populace
vranky obecné), z bezobratlých živočichů raka říčního, modráska bahenního a modráska
očkovaného. V roce 2008 byl zahájen monitoring efektivity opatření financovaných ve zvláště
chráněných územích z dotačního programu péče o krajinu MŽP ČR. V jeho rámci se sleduje
výskyt obojživelníků v lokalitě lom na Pasách, kde byly zřízeny umělé tůně.
Dlouhodobě je monitorován hnízdní výskyt ptáků v území CHKO (dravci a sovy, čáp
černý, čáp bílý a další zvláště chráněné a evropsky významné druhy ptáků).
Obecně je věnována pozornost vlivu managementu a obhospodařování luk na rostliny
a živočichy s cílem vyhledat optimální management pro co nejširší škálu organismů
(Mokřadní louky u Jetřichova) nebo naopak s cílem vyhledat optimální management
zaměřený na podporu určitých cílových druhů (např. optimalizace sečení ve vztahu
k populaci modrásků v EVL Vladivostok).
Máme-li zhodnotit současnou úroveň vědomostí o jednotlivých skupinách živočichů
v CHKO, je možno konstatovat následující. Na dobré úrovni je znalost dravců a sov, méně již
ostatních skupin ptáků, z nichž by v budoucnu měla být věnována pozornost především
pěvcům. Savcům byla dosud věnována malá pozornost a stejně tak bezobratlým. Dosud
nebyla systematicky prozkoumána vodní fauna – především ryby zasluhují zvýšenou
pozornost. O obojživelnících a plazech se díky mapování a monitoringu v posledních
5 letech podařilo získat více informací, které však upozorňují na to, jak citliví tito živočichové
jsou a jak snadno dochází k zhoršování stavu jejich populací. Proto je potřebné sledování
těchto dvou skupin prohloubit.
Stávající rozsah monitoringu odpovídá momentálním personálním a finančním
možnostem v ochraně přírody, nelze jej však považovat za optimální. Současná síť
monitorovacích ploch nepokrývá oblast dostatečně, není věnována náležitá pozornost
bezobratlým živočichům a prakticky schází hydrobiologický monitoring.
Lesnický výzkum a monitoring
Podrobný rozbor stavu lesů i zhodnocení jejich historického vývoje na území CHKO
Broumovsko je obsažen v Oblastním plánu rozvoje lesů zpracovaného pro přírodní lesní
oblast 24 Sudetské mezihoří Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
(ÚHÚL) v roce 2000. Množství cenných údajů o lesích Broumovska lze získat z jednotlivých
lesních hospodářských plánů a osnov zpracovávaných pro jednotlivé majetky, ale
i z celostátně či celoevropsky prováděných výzkumů a monitoringu. Mezi nejvýznamnější
patří Národní inventarizace lesů v České republice, zpracovaná a obnovovaná ÚHÚL,
a Monitoring zdravotního stavu lesa v České republice v rámci programu ICP Forest (jedna
z monitorovacích ploch I. úrovně se nachází v NPR Adršpašsko-teplické skály – monitorovací
plocha C180 Teplice nad Metují).
98
Z významných prací zaměřených přímo na lesy Broumovska je třeba uvést Historický
průzkum lesů lesního závodu Broumov, tj. LHC Javoří hory a Skály, zpracovaný Karlem
Horákem (ÚHÚL Zvolen, pobočka Hradec Králové) v roce 1966.
V minulosti, zejména v 80. letech 20. století, bylo na území CHKO Broumovsko
založeno několik desítek výzkumných a pokusných ploch pro účely lesnického výzkumu.
V oblasti Jestřebích hor také do území CHKO Broumovsko zasahoval Demonstrační objekt
pro obhospodařování lesů postižených imisemi, vyhlášený výnosem MLVH ze dne
4. 10. 1972 pod č.j. 26249/ORLH/72. Podrobný výčet těchto ploch byl uveden v minulém
plánu péče. Protože se však nejedná o vlastní výzkum AOPK, Správa CHKO Broumovsko
nemá přehled o jejich současném využití – většina z nich již zřejmě původnímu účelu
neslouží.
V posledních deseti letech se Správa CHKO Broumovsko na aktivním lesnickém
monitoringu podílela pouze sběrem vzorků pro izoenzymové analýzy za účelem zjištění
genetické příbuznosti místního smrku se smrkem z ostatních pískovcových oblastí ČR. Tento
výzkum zajišťovala Správa CHKO Labské pískovce ve spolupráci se Správou NP Šumava.
Z nových lesnických výzkumů je třeba uvést probíhající výzkum České zemědělské
univerzity Praha, Lesnické fakulty, „Vztah populací břízy karpatské a typu stanoviště ve
vrcholových horských polohách“, zaměřený na základní výzkum bříz a zahrnující i genetické
analýzy.
Dlouhodobě přetrvává problém se získáváním údajů o výsledcích sčítání zvěře
a provedených odlovech podle jednotlivých honiteb od orgánů státní správy myslivosti.
S odkazem na zákon o ochraně údajů poskytují Správě CHKO Broumovsko pouze statistické
údaje za celé správní území. Z tohoto důvodu Správě chybějí mnohé důležité údaje
o výskytu významných druhů savců a ptáků.
Neživá příroda
Území CHKO Broumovsko je poměrně podrobně geologicky prozkoumáno. Základní
geologický průzkum zde probíhal v rámci celorepublikového průzkumu a tvorby geologických
map. Kromě toho zde však byly prováděny speciální průzkumy zaměřené na ověření ložisek
uhlí, rud, uranu, ale i kamene s ohledem na dříve využívané zdroje nerostných surovin na
Broumovsku. Základním souborným dílem pojednávajícím o geologii celého území CHKO
Broumovsko je monografie R. Táslera z roku 1979: Geologie české části vnitrosudetské
pánve. Tásler a Kotlář byli též autory základního oborového dokumentu Geologie CHKO
Broumovsko z roku 1987. Tektonické mapy území 1:50 000 zpracoval v roce 1993 Lysenko.
Geofyzikálním měřením radioaktivity hornin a jaderného spadu na Broumovsku se
v 90. letech i po roce 2000 zabývali Dědáček, Gnojek a Matolín (letecká mapování i pozemní
měření). V současné době probíhá v CHKO Broumovsko několik dlouhodobých
monitorovacích prací v rámci vědecké činnosti Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR,
monitoring pohybu skalních bloků (Ostaš), seismická měření (Ostaš, Chvaleč), měření
pohybu tektonických desek (Malá geodetická síť Ostaš, Spojovací geodetická síť Ostaš –
Hejšovina a Systém TM – 71) či geodynamická měření (Rokytník). Další významné posudky
a studie jsou rovněž evidovány v Geofondu.
Podrobný rozbor dosavadní těžby nerostných surovin, ale i možnosti jeho dalšího využití
zpracovala firma GET, s. r. o. (Spudil a kol.) v roce 2002 v práci Nerostný surovinový
potenciál CHKO Broumovsko a limity jeho využití. Staré zátěže okresu Náchod (registr
skládek odpadů) zpracoval v roce 1992 Kněžek.
Protože území CHKO Broumovsko (zejména jeho část Polická křídová pánev) je
významné z hlediska zdrojů pitné vody, existují rovněž podrobné hydrogeologické podklady.
V 60., 70. a 80. letech byly provedeny hydrogeologické průzkumy Vrbou, Brožkem
a Kněžkem. Zhodnocení geologických a hydrogeologických prací a diskusi základních
podmínek a rizik vodárenského využití podzemních vod provedli v letech 1993–1996 Krásný
a kol.
Geomorfologie území byla popsána v 90. letech J. Demkem, který je autorem
geomoroflologických map 1 : 50 000 a vybraných listů 1 : 5 000 (Ostaš, Hejda).
99
Geomorfologické charakteristiky Broumovska popsal v 90. letech též Kopecký. Souhrnnou
podkladovou prací je Geomorfologie navrhované CHKO Broumovsko zpracovaná J. Vítkem
v roce 1986. Vítek je rovněž autorem dalších detailních studií zaměřených na dílčí části
CHKO Broumovsko, např. údolí Dřevíče.
Za I. etapu speleologického výzkumu z let 1970–1980 lze pokládat první odborné
geomorfologické studie skalních terénů Broumovské vrchoviny, zaměřené jak na povrchové,
tak i na podzemní pseudokrasové jevy, kdy se zdejším terénům věnoval J. Vítek jako řešitel
studie pro Ministerstvo kultury ČSR a Státní ústav památkové péče a ochrany přírody Praha.
Za II. etapu speleologického výzkumu v CHKO lze považovat léta následující po roce 1980
až do současnosti. Mezníkem je ustavení základní organizace České speleologické
společnosti 5-03 Broumov. Základní přehled poznatků speleologie v CHKO Broumovsko
zpracovali Jenka a Kopecký v roce 1987. Významný speleologický průzkum provedla v rámci
biospelologického průzkumu zejména v oblasti Adršpašsko-teplických skal Správa jeskyní
ČR (Mlejnek a Ouhrabka). Výsledky byly publikovány pouze dílčím způsobem, práce nejsou
dokončeny a souhrnné výsledky utříděné do jediné publikace nejsou k dispozici. V jednotné
evidenci speleologických objektů (JESO) je do současnosti evidováno na území Broumovska
189 objektů.
Paleontologický výzkum prováděl na území Broumovska již v 19. století A. Frič (nálezy
skelnošupinatých ryb, žraloků, krytolebců v permských vápencích Broumovské kotliny).
Bohaté nálezy fosilií jsou i z uhelných slojí Jestřebích hor a také z mnoha skalních výchozů,
lůmků i z jednotlivých rozsáhlejších zemních prací v Polické křídové pánvi. Za povšimnutí
stojí diplomová práce V. Mencla z roku 2007 zaměřená na nálezy araukaritů. Významná
naleziště fosilií jsou evidována v systému evidovaných lokalit Správou CHKO Broumovsko.
Utříděná regionálně zaměřená paleontologická monografie pro Broumovsko však dosud
chybí.
Moderní pedologické údaje pro CHKO Broumovsko vycházejí zejména z celostátně
organizovaných prací. Jedná se zejména o výsledky komplexního průzkumu půd
provedeného v 60. a 70. letech 20. století a o výsledky lesnického typologického mapování,
jehož poslední velké zpřesnění proběhlo na přelomu tisíciletí v rámci tvorby OPRL
a zvláštních studií pro Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. V posledních
20 letech prováděla AOPK vlastní výzkum v rámci projektů Atmosférická depozice a Bazální
monitoring půd, orientovaných na výzkum obsahu polutantů v půdě v chráněných územích
(v CHKO Broumovsko jediná lokalita Ostaš, roky monitoringu 1993, 2000, 2006). Tento
monitoring byl v roce 2011 pro nedostatek financí ukončen.
Standardní meteorologický a hydrologický monitoring zajišťuje v rámci své sítě ČHMÚ,
případně ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským a správci toků. Potřebné
údaje využívané pro účely ochrany přírody jsou přebírány z těchto zdrojů. Některá šetření
však bohužel byla časově velmi omezená. Například z let 2002–2007 existují data
o průtocích a čistotě vod v některých potocích v Broumovské kotlině (Božanovský,
Martínkovický, Křinický a Vernéřovický potok), která pořídila Zemědělská vodohospodářská
správa. Toto sledování však bylo ukončeno. Na území CHKO Broumovsko se v současnosti
nacházejí 4 automatizované vodočetné stanice (Meziměstí a Otovice pro Stěnavu a Maršov
nad Metují a Hronov pro Metuji), stanice dlouhodobého sledování vydatnosti pramenů
(Jetřichov) a několik meteorologických stanic různé hierarchické úrovně. Zajímavé jsou však
i výsledky krátkodobých měření základních meteorologických veličin pomocí automatických
datalogerů ve specifických podmínkách skalních měst a jeskyní (Růžička 2010).
100
3.14. Práce s veřejností
Práce s veřejností je činnost, která je subjekty státní správy v ochraně přírody již dlouhodobě
deklarovaná jako potřebná pro pochopení jejich správní i managementové působnosti. Je
podložená potřebnými koncepčními dokumenty na celostátní úrovni. Přesto lze konstatovat,
že se prostor pro ni získává v podmínkách správy velkoplošného chráněného území jen
velmi obtížně.
Z psychosociologického hlediska je u kolísavě velké, ale poměrně významné části
veřejnosti dlouhodobě pozorován odpor k ZOPK a ke Správě CHKO Broumovsko. Tento jev
je způsoben zejména:
- omezeními, jež vyplývají ze základních ochranných podmínek CHKO;
- existencí úzkých skupinových zájmů, jež jsou díky ochranným podmínkám CHKO
omezovány;
- nepochopením nezbytnosti územní ochrany přírodního prostředí a krajiny jako celku;
- vznikem a šířením nepravdivých fám a informací;
- nedostatečným personálním zázemím Správy CHKO pro výchovnou činnost;
- neexistencí vlastního informačního střediska.
Soustavná, promyšlená a profesionální práce s veřejností je smysluplnou odpovědí na
většinu konfliktních situací, do kterých se Správa CHKO při svojí činnosti dostává a zároveň
způsobem, jak těmto situacím předejít.
Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta (EVVO)
Broumovsko je regionem, kde citelně chybí přítomnost ekovýchovných subjektů. Pokusy
různých organizací zabývat se EVVO donedávna nepřesahovaly hranici „nadšenectví“
a ztroskotávaly mimo jiné na nízké odborné úrovni. Správa CHKO zde z kapacitních důvodů
jen obtížně uspokojuje alespoň minimálně poptávku školských a kulturních zařízení po
EVVO programech, přednáškách apod.
Na přelomu roku 2009 a 2010 vzniklo Ekocentrum Violka v Teplicích nad Metují,
organizačně provázané se subjektem provozovatele jednoho z turistických okruhů v NPR
Adršpašsko-teplické skály. Zatím je jeho činnost prováděna jednou pracovnicí. Činnost
ekocentra je konzultována se Správou. V úzké spolupráci vznikl projekt „Za sokolem do
skal“, který reaguje na hnízdění sokola stěhovavého v NPR Adršpašsko-teplické skály a NPP
Polické stěny. Kvůli ochraně hnízdění správa přijala opatření na regulaci turistiky. I díky
uvedenému projektu se zvyšuje pochopení veřejnosti pro tato omezení.
Přes značnou poptávku zejména ze strany školských zařízení nemá Správa CHKO
Broumovsko kapacitu uskutečňovat EVVO programy v pravém slova smyslu. Na přímé
žádosti o ekovýchovný program se daří většinou reagovat krátkou interaktivní přednáškou
pracovníka správy.
Pravidelně se daří pořádat “hravý” Den Země, spojený s pobytem v terénu. Ten je určen
především pro školní děti a správa se snaží jej realizovat v různých částech regionu tak, aby
se přiblížila různým školám. Tradicí se stává pořádání Evropské noci pro netopýry. Další
exkurze, např. botanické výpravy do skalních měst, sledování jarních tahů obojživelníků
a další, jsou nepravidelné akce, obvykle propagované lokálními sdělovacími prostředky.
Práce s návštěvníky oblasti
V současné době není na území CHKO informační středisko nebo návštěvnické středisko,
které by Správa CHKO provozovala, nebo do provozu výrazně vstupovala. Klasická turistická
infocentra jsou ve městech Broumově, Polici nad Metují, Teplicích nad Met. a Adršpachu.
Správa je nepravidelně zásobuje svými materiály, které však pravděpodobně nejsou
v infocentrech tohoto typu výrazně poptávány ani nabízeny.
Zejména okolí NPR Adršpašsko-teplické skály je v pohledu ČR i celoevropském
vzhledem k svojí návštěvnosti lokalitou typicky vhodnou pro vznik návštěvnického střediska,
seznamujícího s přírodním fenoménem místa a zasazujícího toto dědictví do kontextu
lidských vlivů.
101
Interpretace místa prostřednictvím instalací v terénu
Naučné stezky, které spravuje Správa CHKO, jsou i přes možné námitky k zastaralosti jejich
konceptu celkově stále poměrně vyhovující po obsahové i formální stránce. Další NS nejsou
ve vlastnictví Správy CHKO. Správa je však většinou hlavním zdrojem „know-how“ pro jejich
koncepci a náplň. Správa je v poslední době oslovována nejrůznějšími partnery s žádostí
o účast na tvorbě dalších naučných objektů v krajině a jen obtížně plní tuto poptávku.
Zároveň lze považovat za diskutabilní umisťování nových grafických panelů do krajiny.
Přitom lze konstatovat určitou nerovnoměrnost v rozmístění panelů a dalších naučných
objektů v oblasti. Dosud málo dotčeným územím jsou v tomto smyslu Javoří hory.
Tab. č. 13: Naučné stezky v CHKO Broumovsko
Název NS (téma)
Zřizovatel
Lokalita
Naučná stezka
Josefa Vavrouška
v Teplických
skalách
AOPK ČR,
NPR
Správa CHKO AdršpašskoBroumovsko teplické
skály
AOPK ČR,
NPR
Okruh Stěny
Správa CHKO Broumovské
(naučná cyklotrasa)
Broumovsko stěny a okolí
AOPK ČR,
Okruh Stolové hory
Broumovsko,
Správa CHKO
(naučná cyklotrasa)
Stolové hory
Broumovsko
AOPK ČR,
NPR
Vyhlídková cesta
Správa CHKO Broumovské
(naučná cyklotrasa)
Broumovsko stěny a okolí
o. s.
Teplice nad
Naučná stezka
Bischovstein Metují –
Skály Bischofstein
Skály
Proč chodit
o. s. Ruce
Křinice
daleko?... Raději
Křinice
zůstaňte v Křinicích
Naučná stezka Lom ZD Šonov
Rožmitál u
Rožmitál
Broumova
Délka
Počet
Návštěvnost
(km) panelů/zastavení
4
13
100000
52
14
15 000
126
19
20 000
6
4
10 000
1
2
5000
5
11
1000
1
7
nová NS,
zatím
nezjištěno
Dalšími terénními instalacemi s výrazným podílem informací Správy CHKO Broumovsko jsou
infotabule u 19 památných stromů.
Ekoporadenství
Správa CHKO Broumovsko může jen obtížně plnit veřejností poptávanou funkci
ekoporadenského subjektu, který v regionu chybí. Přesto se snaží tuto mezeru poněkud
vyplnit např. vydáním „Rádce pro hospodaření“ i jednotlivými konzultacemi. Pro vydání
„Rádce“ ovšem bylo třeba kontaktovat partnerskou organizaci až z Českých Budějovic.
Vlastní tiskoviny
Edice tiskovin Správy CHKO si dále klade za cíl mimo jiné vysvětlovat návštěvníkům
„příběhovou“ formou důvody omezení pro ochranu přírody.
Správa vydala letáky k nově vyhlášeným MZCHÚ (PP Pískovcové sloupky, PP Mořská
trangrese, NPR a NPP Broumovské a Polické stěny) a k ptačí oblasti. Reakcí na veřejnou
102
diskusi o managementu NPP Babiččino údolí bylo mimo jiné vydání letáku vysvětlujícího
ochranu zdejší přírody. Investoři ve stavebnictví uvítali brožuru “Jak stavět v CHKO”.
Na konci roku 2010 byl zahájen cyklus článků o CHKO Broumovsko, zveřejňovaný
v časopisu Krkonoše. Toto periodikum je vhodným prostředkem pro zapojení širší, ale
poučené veřejnosti do tématu ochrany přírody a krajiny na Broumovsku. Má tradici
s uveřejňováním článků z Českého ráje a Jizerských hor. Dvoustranu věnovanou
Broumovsku lze označit jako šanci hodnou dalšího využívání.
Spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi
Na Broumovsku nefugují aktivně místní organizace celostátních NNO, jejichž hlavním
posláním je ochrana přírody a krajiny. Probíhá však plodná spolupráce s několika lokálními
občanskými sdruženími:
• Agentura pro rozvoj Broumovska: Konzultace a příprava projektů v destinačním
managementu
• Centrum rozvoje Česká Skalice: Konzultace, lektorská činnost, tvorba naučné stezky,
spolupořádání akcí
• Ekocentrum Viloka: Konzultace, společný projekt
• Český mykologický svaz – ZO Broumov: Sběr dat
• Junák – Svaz skautů a skautek ČR: praktické managementové zásahy
Přeshraniční spolupráce
Důležité je pro Správu CHKO Broumovsko bilaterální řešení aktuálních témat se Správou
sousedního Parku narodowego Gór Stolowych (PNGS). Dochází k vzájemným konzultacím
odborných otázek, k výměně informací i jejich zdrojů i ke spolupořádání akcí. Vetšímu využití
příležitostí vyplývajících z existence správy sousedního národního parku brání jazyková
bariéra, která však byla z polské strany částečně snížena proběhlým školením pracovníků
v českém jazyce.
Správa CHKO Broumovsko už několikrát zajistila provedení školení pro Klub sudetských
průvodců Polské turisticko-vlastivědné společnosti. Organizovanost a profesionalitu polských
turistických průvodců lze pro naši stranu považovat za vzorovou.
Stráž přírody
Na území CHKO Broumovsko působí celkem 30 dobrovolných strážců,. Dobrovolní strážci
podávají informace o porušování ZOPK, které zjišťují namátkou při pochůzkách terénem
v místech, která mají určena ke kontrolám, a v případě nutnosti sami udělují pokuty
v blokovém řízení. Mimo to se zapojují do kontrol při veřejných akcích, kontrolují dodržování
podmínek pro pořádání prázdninových dětských táborů, nebo hlídají dodržování podmínek
pro rozdělávání ohňů při „Pálení čarodějnic“.
V NPR Adršpašsko-teplické skály na turistickém okruhu skalním městem střídavě
působí tři strážci, kteří tuto činnost provádějí na pracovní smlouvu s obcí Adršpach. Dále
strážní službu provádějí i zaměstnanci Správy CHKO Broumovsko. Jejich činnost je
zaměřena zejména na dodržování zákazů vstupu, ostrahu sokola stěhovavého při hnízdění,
dodržování podmínek pro horolezení, zákazy vjezdu zejména do NPR a NPP.
103
4. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny
4.1. Lesní hospodářství
Lesy jsou důležitým krajinotvorným prvkem a spoluvytváří typický ráz krajiny CHKO
Broumovsko. Současné lesní porosty jsou oproti původním lesům díky dlouhodobému
obhospodařování a velkým kalamitám v minulosti významně změněny. Části, kde současná
dřevinná skladba odpovídá původnímu složení porostů, se zachovaly především
v extrémních terénech se špatnou dostupností a často jen ve fragmentech. Celkově lesy
zaujímají plochu 16 553 ha a v současné době činí lesnatost CHKO 38 %. Lesy jsou v CHKO
rozloženy nerovnoměrně. V Broumovské kotlině tvoří lesy jen malé ostrůvky v zemědělské
krajině, na Policku, Stárkovsku a Hronovsku se lesy vyskytují zejména v úzkých členitých
pruzích na příkrých stráních kuest. V CHKO se vyskytuje i několik větších lesních celků – na
západě CHKO na svazích Jestřebích hor a nad Chvalčí a Radvanicemi, komplex
Adršpašsko-teplických skal, různě široký pás lesů na prudkých svazích a ve skalách
Broumovských stěn a na hřebeni Javořích hor na hranici s Polskem.
4.1.1. Vlastnictví lesů
Vlastnictví lesů v CHKO Broumovsko je celkem pestré. V současné době se zde nachází
celkem 19 LHC (včetně zařizovacích obvodů LHO).
Největší podíl zaujímají lesy ve státním vlastnictví, které spravují Lesy České republiky,
s. p. (dále LČR), LS Dvůr Králové (dříve LS Broumov). Státní lesy tvoří většinou ucelené
souvislé komplexy (hřeben u Radvanic a Chvalče, část Adršpašsko-teplických skal, Ostaš
a Hejda, lesy Broumovských stěn, Javoří hory, Maternice u Hronova). Ve správě AOPK ČR je
relativně velká plocha lesů (cca 190 ha), kterou tvoří i větší celky, cca 40 ha v NPR
Adršpašsko-teplické skály, cca 65 ha na Javorové hoře v Javořích horách a cca 14 ha
představující PR Farní stráň a její ochranné pásmo. Významnými vlastníky lesů jsou obce
a města. Rozloha obecních lesů se v CHKO pohybuje obvykle od 50 do 200 ha a lesy jsou
vždy v blízkosti příslušné obce. Město Náchod má rozsáhlý lesní majetek, ale v CHKO je
z něho jen část (cca 260 ha). Výjimkou je rozsáhlý majetek města Teplice nad Metují (téměř
1500 ha), který celý leží v CHKO a tvoří podstatnou část NPR Adršpašsko-teplické skály.
Přes 500 ha zaujímá v Jestřebích horách soukromý majetek Lesního statku Radvanice.
Majetky menších vlastníků zařazené do LHO se ve větší míře vyskytují v jižní části CHKO na
Hronovsku, v ostatních částech CHKO jsou rozptýleně, obvykle při okrajích lesních
komplexů.
Rozdělení lesů podle vlastnictví uvádí tabulka č. 14 a mapová příloha č. 6.
Tab. č. 14: Rozdělení lesů podle vlastnictví (dle GIS LHP a LHO)
Druh vlastnictví
Celkem PUPFL (ha)
Lesy státní (spravované Lesy ČR, s.p.)
10327
Lesy státní (spravované AOPK ČR)
188
Lesy měst a obcí (s vlastním LHP)
3129
Lesy soukromé (s vlastním LHP)
559
Lesy zařazené do LHO
2255
Celkem
16458
104
%
62,8
1,1
19,0
3,4
13,7
100,00
4.1.2. Charakteristika lesů v jednotlivých zónách
Lesy CHKO Broumovsko jsou zařazeny do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. Při
vymezování zón se významně uplatnila velikost lesů a geomorfologické hledisko, takže ve
III. zóně lze mnohdy nalézt konkrétní lesní porosty s lépe zachovanou dřevinnou skladbou
než v některých partiích II. zóny.
I. zóna reprezentuje nejcennější lesní porosty z hlediska dochovaného stavu přírodního
prostředí. Kromě lesních porostů v NPR, NPP a PR, kde jsou lesní společenstva předmětem
ochrany společně s unikátní geomorfologií pískovcových skalních měst, balvanitých sutí,
roklí a strží, jsou do I. zóny zařazeny menší části lesa v ostatních částech CHKO, kde lesní
porosty mají přírodě blízkou dřevinnou skladbu nebo se v nich vyskytují zvláště chráněné
druhy rostlin.
Při hospodářském využívání těchto území se předpokládá v MZCHÚ soulad s plánem
péče a mimo MZCHÚ šetrné hospodaření zaměřené na zvyšování podílu dřevin přirozené
skladby. Pro nejcennější partie je uveden samostatný návrh managementu po dílčích
plochách.
Do II. zóny je zařazen souvislý komplex lesů v Javořích horách a na svazích Broumovských
stěn (od hranice s Polskem až po silnici z Police nad Metují do Broumova) mimo MZCHÚ,
kde jsou porosty s přírodě blízkou zachovány fragmentárně. Do II. zóny jsou dále zařazeny
lesy v okolí Ostaše a Hejdy, na levém břehu Metuje mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují
(kolem PP Borek) a to jak z důvodů geomorfologických, tak i z důvodu přírodě blízké druhové
skladby a zejména s ohledem souvislost lesního komplexu a přirozené funkce refugia lesních
druhů. Vyšší zastoupení dřevin přirozené skladby je v lesích na svazích Bukové hory a na
prudkých stráních nad Metují a potokem Dřevíč jihozápadně od Police nad Metují.
Nejcennější partie se kryjí s EVL Kozínek a EVL Stárkovské stráně.
Při hospodářském využívání těchto území se předpokládá přednostní využívání
přirozené obnovy v porostech s příznivou druhovou skladbou a postupné zvyšování
ekologické stability porostů opatřeními na podporu přirozené druhové a prostorové skladby
lesa.
Do III. zóny je zařazena zemědělská i lesní krajina v západní části CHKO. Jsou zde tak
zařazeny lesní porosty s výrazně změněnou druhovou skladbou na svazích Jestřebích hor
(porosty s převahou smrku), ale i části s mozaikou smrkových porostů a porostů s převahou
listnatých dřevin na Stárkovsku a Hronovsku. Součástí III. zóny je také komplex lesů mezi
Horními Vernéřovicemi, Radvanicemi a Chvalčí (Přední a Zadní Hradiště, Krupná hora), kde
jsou místy zachovány velmi cenné lesy s přírodě blízkou druhovou skladbou vázané na
zajímavý reliéf a geomorfologické útvary (včetně připravované PR Rač-Milíře), u nichž by
odpovídalo zařazení do II. zóny CHKO.
Při hospodářském využívání těchto území se předpokládá (při zachování zbytků
listnatých porostů) postupné zvyšování ekologické stability lesů opatřeními na podporu
přirozené druhové a prostorové skladby lesa.
IV. zóna – věškeré lesy v zemědělské krajině Broumovské kotliny, od remízů po celky
o velikosti desítek ha. Lesy jsou tvořeny často smrkovými monokulturami, část je také první
generací lesa založeného na zemědělské půdě.
Tab. č. 15: Podíl lesa podle zón (dle OPRL)
Zóna
I.
II.
III.
IV.
Celkem
ha
3332,29
5165,91
7808,39
246,43
16553,03
%
20,13
31,21
47,17
1,49
100
105
4.1.3. Členění lesů podle PLO a kategorií lesa
Celé území CHKO Broumovsko náleží do přírodní lesní oblasti 24 Sudetské mezihoří.
Lesy CHKO Broumovsko jsou na většině území zařazeny do kategorie lesů
hospodářských (71 %, 11 489 ha porostní půdy). Značná část lesů je zařazena do kategorie
lesů ochranných (12 %, 1996 ha porostní půdy) na mimořádně nepříznivých stanovištích,
která v CHKO reprezentují pískovcová skalní města, balvanité sutě a rokle a dále extrémně
prudké svahy a do kategorie lesů zvláštního určení (téměř 17 %). Z lesů zvláštního určení se
vyskytují zejména:
lesy v pásmech hygienické ochrany I. stupně (31a) – cca 5 ha lesa (vždy porostní půda
dle LHP, LHO)
lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod (31b)
– cca 197 ha lesa
lesy na území NPR (31c) – cca 1126 ha lesa (jen lesy, které nejsou lesem ochranným)
lesy v I. zóně CHKO a v PR a PP (32a) – cca 318 ha lesa (jen lesy, které nejsou lesem
ochranným)
lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo
krajinotvornou (32e) – cca 732 ha lesa
lesy potřebné pro zachování biologické rozmanitosti (32f) – cca 308 ha lesa.
Tab. č. 16: Kategorie lesů v CHKO Broumovsko (porostní půda dle LHP, LHO)
Kategorie
Les hospodářský
Les ochranný
Les zvláštního určení
Celkem
Celkem ha
11488,66
1996,01
2687,17
16171,84
%
71,0
12,3
16,6
100,0
4.1.4. Zastoupení SLT v CHKO
Území CHKO Broumovsko je dle klasifikace ÚHÚL řazeno převážně do pátého –
jedlobukového (49,1 % lesů CHKO) lesního vegetačního stupně (LVS). Významné
zastoupení má také čtvrtý – bukový (27,4 % lesů CHKO) a šestý – smrkobukový (16,8 %
lesů CHKO) LVS. Edaficky podmíněný LVS 0-bory, vázaný na chudý pískovcový podklad,
zaujímá po revizích typologického mapování jen 3,2 % lesů CHKO
Tab. č. 17: Zastoupení souborů lesních typů dle OPRL pro PLO 24
SLT
I.
0K
0N
0Y
0Z
1G
3A
3B
3C
3D
3H
3J
3K
3L
7,32
51,05
453,78
1,66
1,64
0,41
4,86
3,53
6,31
17,64
Zóna CHKO
II.
III.
0,99
5,17
0,00
14,65
0,11
0,34
0,35
2,53
5,25
26,96
0,62
6,00
6,67
39,30
78,28
14,48
10,81
0,31
15,59
26,76
64,57
106
Celkem
IV.
0,02
4,45
0,54
9,06
45,51
4,23
1,56
6,11
ha
8,31
56,21
468,54
2,00
0,35
9,44
31,41
7,57
59,89
127,32
35,82
17,46
115,08
%
0,1
0,3
2,8
0,1
0,2
0,4
0,8
0,2
0,1
0,7
3N
3S
3U
3V
4A
4B
4C
4D
4F
4H
4I
4K
4M
4N
4O
4P
4S
4V
5A
5B
5C
5D
5F
5G
5H
5I
5J
5K
5L
5M
5N
5O
5P
5S
5U
5V
5Y
5Z
6A
6D
6F
6G
6I
6K
6M
6N
6O
6P
6Q
6R
6S
6V
0,01
11,52
9,96
25,90
1,62
5,35
42,62
150,76
9,70
32,38
13,78
14,59
29,42
478,20
8,11
10,83
0,44
2,10
5,33
1,16
18,50
143,02
9,90
4,44
7,75
0,00
2,06
12,29
9,48
163,26
1,37
1,53
301,84
0,08
269,94
5,71
30,51
36,78
353,02
1,39
102,33
71,50
59,95
64,89
4,45
55,71
46,82
20,46
1331,15
15,82
76,85
413,07
15,10
6,25
859,41
24,20
97,63
7,52
14,07
0,60
53,85
2,92
65,53
381,15
24,88
119,22
95,40
198,25
29,61
1033,08
44,62
8,60
36,51
0,83
1097,34
25,47
40,33
74,55
0,71
36,58
89,89
8,25
97,48
140,74
19,49
1594,43
9,37
41,11
253,13
59,78
12,38
1192,39
28,64
125,01
6,05
9,41
0,18
0,93
0,81
0,00
0,01
1,95
0,01
10,87
10,70
43,70
0,72
1,63
30,63
0,23
54,15
2,28
0,42
0,00
0,15
0,02
0,00
0,66
0,00
0,00
0,51
1,00
11,74
8,09
11,41
206,24
134,63
504,12
44,38
19,43
7,25
3,50
10,21
17,92
0,33
11,16
37,42
317,87
25,40
109,45
30,93
1,03
2,42
54,14
5,23
21,26
8,41
236,75
13,34
110,87
63,88
21,95
0,01
4,58
7,75
2,62
4,06
107
0,00
0,60
74,78
3,10
0,93
118,91
557,82
36,21
158,89
109,18
225,81
69,74
1560,31
53,45
22,21
67,58
1,06
1523,00
29,14
285,67
155,95
0,71
100,97
162,53
12,70
155,67
199,85
49,58
3088,86
26,56
119,49
968,03
75,62
18,63
2321,74
58,55
253,65
50,35
14,07
1,00
11,74
0,33
40,52
57,24
760,86
173,36
724,45
108,26
72,31
8,28
14,55
72,10
25,76
0,5
0,7
3,4
0,2
1,0
0,7
1,4
0,4
9,4
0,3
0,1
0,4
0,0
9,2
0,2
1,7
0,9
0,6
1,0
0,1
0,9
1,2
0,3
18,7
0,2
0,7
5,8
0,5
0,1
14,0
0,4
1,5
0,3
0,1
0,1
0,2
0,3
4,6
1,0
4,4
0,7
0,4
0,1
0,1
0,4
0,2
6Y
6Z
7R
7T
7V
7Y
neklasifikováno
Celkem
633,89
3,85
16,88
31,29
9,29
39,10
26,91
27,52
3332,29
5165,91
7,72
13,57
7808,39
0,95
246,43
668,52
44,94
16,88
31,29
9,29
39,10
0,95
16553,03
4,0
0,3
0,1
0,2
0,1
0,2
100,0
Rozhodující zastoupení má v CHKO 5. LVS, důležitý je i podíl 4. a 6. LVS. V těchto LVS je
nejvíce zastoupena řada kyselá, zejména edafické kategorie K (32,8 %), N (10,7%), M (2,1 %)
a I (2 %). Významný podíl má i živná řada s edafickými kategoriemi S (24,1 %), B (4,5 %) a H
(3,1 %). Řada extrémní s edafickou kategorií Y (7,4 %) se vyskytuje v 6. LVS a edaficky
podmíněném LVS 0 (bory). Největší plochu v CHKO zaujímají SLT 5K, 5S, 4K, 4S, 5N, 6K, 6N
a 6Y, které dohromady tvoří 70% plochy lesů. Zastoupení větší než 5 % má v CHKO jen 5 SLT
– 5K, 5S, 4K, 4S, 5N a zastoupení větší než 1 % celkem 17 SLT. Zajímavé je také zastoupení
7. LVS v CHKO Broumovsko (96 ha), prakticky výhradně v inverzních polohách v roklích
v oblastech s pískovcovým reliéfem. Původně byl 7. LVS vymezen také ve vrcholových partiích
Javořích hor, zde však došlo v rámci revize k úpravě na 6. LVS.
4.1.5. Věková struktura lesů
Zastoupení věkových stupňů v porovnání s normálním (modelovým) zastoupením je
poněkud nerovnoměrné. Poněkud nižší je zastoupení 3. věkového stupně. Naopak
nadnormální je zastoupení 7. a 8. věkového stupně, v kterém se částečně odráží kalamity
v první polovině 20. století. Poměrně rozsáhlé poškození lesů větrnými polomy v posledních
letech, po kterém vznikly místy rozsáhlé kultury, se do zastoupení věkových stupňů promítne
až s obnovou LHP. Zastoupení starých porostů ve 13.–17. věkovém stupni dosahuje sice
8 % lesů, ale ani v nich není významně vyšší zastoupení dřevin přirozené skladby a staré
porosty se vyskytují většinou jen na extrémních stanovištích a v MZCHÚ. Nejvyšší věk
porostu uváděný v LHP je 194 let.
Tab. č. 18: Zastoupení věkových stupňů (porostní půda dle LHP, LHO)
Věkový stupeň
Zastoupení
ha
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
181,76
1372,43
1321,70
935,24
1036,99
1224,29
1323,80
1618,48
1823,84
995,37
1060,34
1199,69
781,44
385,04
397,23
236,95
157,07
%
1,12
8,49
8,17
5,78
6,41
7,57
8,19
10,01
11,28
6,15
6,56
7,42
4,83
2,38
2,46
1,47
0,97
108
17
Celkem
120,18
16171,84
0,74
100,00
4.1.6. Zastoupení dřevin
Tab. č. 19: Zastoupení dřevin v CHKO (vypočtené z platných LHP a LHO)
Dřevina
SM
BO
JD
MD
OST. JEHL.
BK
DB
HB
JV
KL
JS
JL
BR
JR
LP
OL
OS
VR
TR
TP
OST. LIST.
Celkem
Celkem
ha
%
11407,37
71,34
1048,54
6,56
82,31
0,51
896,24
5,60
39,30
0,25
1185,20
7,41
60,99
0,38
8,95
0,06
6,37
0,04
248,58
1,55
77,36
0,48
4,91
0,03
621,38
3,89
17,66
0,11
66,87
0,42
177,20
1,11
19,36
0,12
1,85
0,01
1,30
0,01
9,31
0,06
9,03
0,06
15990,08
100,00
V CHKO v celkovém zastoupení výrazně převládají jehličnaté dřeviny (84 %) nad listnatými
(16 %). Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen smrk ztepilý (71 %), který vytváří
monokulturní porosty nebo směsi s dalšími, častěji jehličnatými dřevinami. Obvyklé jsou
směsi s borovicí lesní, s modřínem a v mladších porostech (vzniklých po kalamitách)
s břízou. Z dalších jehličnanů jsou významně zastoupeny BO (6,5 %), která se více vyskytuje
v oblastech s pískovcovými skalami i když ani zde obvykle nepřevládá. Častý je také výskyt
MD (5,6 %), který se obvykle vyskytuje ve směsi se smrkem. JD, která je původní jehličnatou
dřevinou a v určitém období vývoje lesů měla na složení lesů rozhodující podíl, dosahuje
zejména díky jejímu vyššímu podílu v kulturách, celkově zastoupení 0,5 %. Jehličnaté exoty
dosahují zastoupení 0,25 %.
Z listnáčů je nejvíce zastoupenou dřevinou buk, který se roztroušeně vyskytuje po celé
CHKO (celkově 7,4 %). Starší porosty s převahou BK se vyskytují ojediněle, několik
takovýchto lokalit je v Javořích horách, dále jsou to všechny jádrové lokality NPR
Broumovské stěny, okrajově se vyskytují i v NPR Adršpašsko-teplické skály. Obvykle však
dosahují výměry jen několika hektarů. Poněkud vyšší zastoupení BK je v Polické vrchovině
při okrajích Polické křídové pánve (vnější a vnitřní pásmo kuest), kde se buk spolu s dalšími
listnáči vyskytuje na prudkých svazích se skalními výchozy opuk a slínovců se sutěmi.
Nejvýznamnější lokality jsou Rohový a Dlouhý vrch u Adršpachu (I. zóna), Stárkovské stráně
(II. zóna), okolí Kozínku (I. a II. zóna), Farní stráň (PR) a připravovaná PR Rač-Milíře
(III. zóna). Zastoupení vyšší než 1 % mají v CHKO ještě javor klen, bříza a olše (lepkavá
a šedá). Klen obvykle doprovází BK na prudkých stráních a sutích, olše se vyskytuje
zejména podél toků. Vyšší zastoupení břízy (3,9 %) souvisí nejen s výskytem chudých
109
kyselých stanovišť, ale také s kalamitami, po kterých došlo k náletu břízy na holiny.
Zastoupení listnatých exot je v CHKO zanedbatelné.
Běžnými porostními typy jsou smrkové porosty (v celé CHKO) a borové porosty
(zejména v oblastech pískovcových skal) a jejich směsi. Porosty listnatých dřevin (bukové,
směsi s převahou klenu, březové a olšové) nevytvářejí obvykle větší souvislé plochy.
Odchylka současného zastoupení dřevin od rekonstruovaného stavu je patrná z údajů
v následující tabulce. Při stanovování rekonstruované dřevinné skladby byl použit model
vycházející z OPRL pro PLO 24, který byl částečně modifikován na základě zkušeností
Správy CHKO Broumovsko a je uveden v příloze č. 6. Skutečné zastoupení dřevin je
vypočteno z platných LHP a LHO.
Tab. č. 20: Porovnání současného zastoupení dřevin a rekonstruovaného stavu
Dřevina
SM
BO
JD
MD
OST. JEHL.
BK
DB
HB
JV
KL
JS
JL
BR
JR
LP
OL
OS
VR
TR
TP
OST. LIST.
Celkem
Rekonstruovaná
dřevinná skladba
%
11,28
1,90
22,54
--+
54,76
1,94
0,23
0,58
1,43
0,89
0,52
1,34
0,30
1,23
0,79
0,04
0,00
0,24
+
+
100,00
Skutečná dřevinná
skladba
%
71,34
6,56
0,51
5,60
0,25
7,41
0,38
0,06
0,04
1,55
0,48
0,03
3,89
0,11
0,42
1,11
0,12
0,01
0,01
0,06
0,06
100,00
4.1.7. Genové zdroje lesních dřevin
Významným prvkem v soustavě opatření k zachování a reprodukci genových zdrojů lesních
dřevin jsou genové základny (GZ). Hospodařením v GZ by se v dlouhodobém vývojovém
procesu mělo docílit optimální druhové skladby lesních dřevin na daném stanovišti.
Základním prostředkem k tomu je přirozená obnova dochovaných populací stanovištně
původních dřevin. GZ zároveň často plní funkci biocenter ÚSES.
Tab. č. 21: Přehled genových základen v CHKO
GZ
Dřevina
Adršpašskoteplické skály
Rač
BO
BK
výměra Zřízena rozhodnutím (čj.)
(ha)
237,75
KÚ Královéhradeckého kraje
č.j. 4598/1/ZP/2006-Vi-2 z 2.4. 2007
197,83
KÚ Královéhradeckého kraje
č.j. 4598/ZP/2006-Vi-2 z 2.4. 2007
110
4.1.8. Zdravotní stav lesních porostů
Škody zvěří
Škody zvěří se projevují prakticky po celé CHKO. Zvěř mufloní spásá v místech svého
výskytu nárosty, okusem srnčí a jelení zvěře jsou v kulturách a nárostech poškozovány
zejména dřeviny, které se v oblasti vyskytují zřídka (např. jedle, buk), i když bežný je i okus
na smrku a borovici. Loupání a ohryzem poškozuje porosty zvěř jelení a mufloní. Nejvíce
poškozeny jsou porosty v oblasti Javořích hor, Libné, Broumovských stěn, Machova
a v severní části Chvalečského hřbetu.
Imise
Na imisním zatížení CHKO Broumovsko se mimo imisí z dálkového přenosu podílí vliv imisí
z elektrárny Poříčí u Trutnova, tepláren Náchod a Dvůr Králové, případně menších místních
zdrojů. Od roku 1998 po zavedení odsiřovacích zařízení objem imisí výrazně klesl
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století dosahovaly nahodilé těžby z důvodu
poškození porostů imisemi značných objemů, později došlo k jejich výraznému poklesu.
Území CHKO je v současnosti zařazeno do pásem ohrožení B, C a D. Pásmo B je
vylišeno na malé části Jestřebích hor (cca 140 ha). Většina plochy větších lesních komplexů
v CHKO je zařazena do pásma ohrožení C (Jestřebí hory, hřeben Javořích hor, Adršpašskoteplické skály, Ostaš, část Broumovských stěn). Ostatní části CHKO jsou v pásmu
ohrožení D.
Tab. č. 22: Pásma ohrožení imisemi
Pásmo ohrožení
B
C
D
Celkem
Plocha v CHKO (ha)
140
8467
34626
Plocha lesů (ha)
137
7568
8848
% lesů CHKO
0,8
45,7
53,5
43233
16553
100,0
Poškození lesních porostů imisemi v CHKO se po odtěžení a obnově nejvíce poškozených
porostů projevuje především redukcí jehličí na návětrných okrajích starších porostů,
v proředěných částech porostů a na chudších stanovištích. V řadě lokalit na chudších
stanovištích a na exponovaných polohách dochází k výrazným projevům chřadnutí dřevin,
především žloutnutí smrku. Poškození jehličnatých porostů, zejména smrku imisemi lze
pozorovat v různých částech oblasti, výraznější projevy pak v Javořích horách, při okrajích
a ve vyšších polohách Adršpašsko-teplických skal, na Ostaši, na návětrné straně
Broumovských stěn, resp. Polických stěn a Boru a v Jestřebích horách. Stupeň poškození
imisemi 1 je (dle LHP a LHO) uváděn na cca 1750 ha (z toho cca 1550 ha SM, 200 ha BO)
a stupeň poškození 2 na cca 640 ha (téměř vše SM).
Abiotičtí činitelé
Největší škody působí v CHKO bořivý vítr, menší jsou škody sněhem a námrazou, případně
suchem.
S ohledem na značnou členitost terénu a převážnou orientaci hřebenů SZ-JV, škodí
v CHKO hlavně větry západních směrů (Z, SZ, JZ). Poměrně časté jsou i větry od S a SV.
Velké škody způsobil při prudké bouři v roce 1929 jižní vítr a polom v roce 1988 způsobil
silný vítr od JZ–JV. V posledních dvaceti letech byly ročně vykazovány nahodilé těžby
způsobené větrem ve výši několika tisíc m3 ročně. Rozsáhlejší byly větrné polomy obvykle
v porostech narušených po exhlačních či kůrovcových těžbách na návětrné straně
Broumovských stěn a v Javořích horách. Extrémně silné větry v roce 2007 a 2008 (orkán
Kyrill a vichřice Emma) způsobily značné škody především v revíru Ruprechtice v nejvýše
položených částech Javořích hor a také v revíru Chvalečský hřbet. V revíru Ruprechtice
způsobil orkán Kyrill kalamitu o celkovém objemu 27 000 m3, vichřice Emma 10 000 m3.
111
Následně zde došlo i ke kalamitě kůrovcové a to zejména z důvodu opožděného zpracování
rozsáhlé kalamity způsobené orkánem Kyrill v navazujícím území v sousedním Polsku. Jen
v revíru Ruprechtice bylo pro zvládnutí kůrovce položeno 3000 m3 lapáků v roce 2009.
V revíru Chvalečský hřbet došlo v důsledku orkánu Kyrill k rozvrácení několikahektarového
středněvěkého porostu založeného po II. světové válce na bývalé zemědělské půdě u státní
hranice s Polskem nad osadou Krčmov u Adršpachu. Významné škody způsobil orkán Kyrill
také na obecních lesích v Hejtmánkovicích.
Škody sněhem a námrazou se vyskytují dosti často a to někdy i ve značném rozsahu,
hlavně ve vyšších polohách nad 600 m. Značné škody sněhem se vyskytly v zimě 1995/1996
a v posledních letech také v prosinci 2005. Poškození se projevuje nejčastěji vrcholovými
zlomy. Ohrožené a pravidelně poškozované lokality jsou na hřebenech Jestřebích hor,
Broumovských stěn a Javořích hor. Sněhovými zlomy trpí i v nižších polohách porosty
poškozené loupáním jelení zvěří a následně hnilobou kmene.
Škody suchem se v oblasti vyskytují častěji v lokalitách na pískovcích a na jižních
a jihozápadních expozicích. V posledním období obvykle sucho vedlo k oslabení porostů,
které se následně projevilo kůrovcovými kalamitami.
Hmyzí škůdci
Z kalamitních škůdců se vyskytuje především lýkožrout smrkový, méně bekyně mniška
a klikoroh borový. Bekyně mniška je v oblasti v základním stavu, velká mnišková kalamita
byla naposledy ve 20. letech dvacátého století, ale při nepříznivém vývoji počasí by v nižších
polohách mohlo opět dojít k její gradaci. Vliv klikoroha borového není v posledních letech
díky ošetřování jehličnatých sazenic nijak výrazný a je uváděn do 5 % úhynu sazenic při
zalesnění.
Vliv na zdravotní stav lesních porostů zde mají i další škůdci, zejména další kůrovci na
smrku (lýkožrout lesklý) a borovici (lýkohub menší). Lýkožrout severský byl již v oblasti
potvrzen a při případném vzniku nové kůrovcové kalamity (v důsledku sucha či polomů) je
zde velmi reálný škodlivý výskyt tohoto škůdce, protože optimum jeho výskytu je od nižších
poloh do nadmořské výšky 600 m n. m. Jeho výskyt dlouho probíhá skrytě, protože napadá
pouze stojící stromy v jejich horních částech a ne na porostních stěnách, ale spíše uvnitř
porostu.
Rozhodujícím hmyzím škůdcem v lesích CHKO je lýkožrout smrkový. V důsledku vleklé
kůrovcové gradace na imisně ovlivněných stanovištích došlo k významným škodám na lesích
na návětrné straně Broumovských stěn (dnes NPP Polické stěny) v 80. a 90. letech
20. století. V nepříznivých terénech byly napadené stromy často vyklízeny pomocí lanovek
i vrtulníku a vznikly tak rozsáhlé seče o výměře přesahující i 20 ha. Ty jsou v současnosti ve
stádiu mlazin s vysokým podílem břízy. Ta byla jako přípravná dřevina na rozsáhlých
holinách vysévána z vrtulníku.
Hniloby
Poškození porostů a dřevní zásoby hnilobami je značné. Nejvíce napadeny jsou hnilobami
smrkové porosty první generace lesa, zejména tehdy jsou-li navíc silně poškozeny loupáním
a ohryzem jelení zvěří. Dále jsou hnilobami poškozeny geneticky nevhodné porosty, které
jsou opakovaně postihovány vrškovými zlomy a všechny další porosty, které jsou
mechanicky poškozeny ať již při těžbě, přibližování nebo ohryzem a loupáním zvěře.
Nejběžněji se vyskytujícími dřevokaznými houbami způsobujícími hniloby na smrku jsou
v CHKO pevník krvavějící a kořenovník vrstevnatý, méně časté je poškození porostů
václavkou.
4.1.9. Stav lesnické plánovací dokumentace
OPRL pro PLO 24 – Sudetské mezihoří s platností 2000–2019 zpracovaný Ústavem pro
hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočkou Hradec Králové byl schválen
Ministerstvem zemědělství dne: 5.12.2000 pod č.j. 2427/2000 - 5040.
112
Tab. č. 23: Přehled zpracovaných LHP a LHO
Název LHC
Kód
LHC
Broumov
Obec Adršpach
Obecní lesy Česká Metuje
Obecní lesy Božanov
Obecní lesy Hejtmánkovice
Městské lesy Hronov
Obecní lesy Machov
Obecní lesy Stárkov
Městské lesy Police nad
Metují
Městské lesy Teplice nad
Metují
Obecní lesy
Heřmánkovice
Obecní lesy Jívka
Lesní statek Radvanice
Skalka
LHO Broumov
LHO Broumov-Trutnov
Náchod II (LHO)
Městské lesy Náchod
Lesy ve vlastnictví státu –
Královéhradecký kraj
506000
506405
506406
506407
506411
506412
506413
506414
506415
Plocha
v CHKO
(ha
dle
GIS
LHP,LHO)
10328
124
63
58
189
87
136
366
107
Platnost
LHP/LHO
Zpracovatel
2007–2016
2004–2013
2005–2014
2005–2014
2007–2016
2007–2016
2007–2016
2007–2016
2007–2016
Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
506416
1476
2007–2016
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
506421
68
2007–2016
Lesní taxační společnost, s.r.o.
506423
506708
506718
506819
506820
506822
507408
852201
190
488
70
486
33
1736
265
188
2008–2017
2006–2015
2007–2016
2007–2016
2007–2016
2007–2016
2006–2015
2007–2016
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.
Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.
Les Info CZ, a.s.
Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Lesprojekt Brno, a.s.
4.1.10. Dosavadní a aktuální způsob hospodaření
Historický průzkum lesů
Až do kolonizace benediktinským řádem z kláštera v Praze – Břevnově koncem 12. století,
kdy začaly být lesy ve větší míře mýceny a přeměňovány na zemědělskou půdu, bylo území
Broumovska pokryto hlubokými pohraničními hvozdy. Po osídlení zdejší krajiny byly lidské
zásahy do lesů značné. Spotřeba dřeva byla vysoká, neboť dřevo bylo základním stavebním
materiálem, dále se z něho vyráběl nábytek a nástroje. Lesní hospodářství se až do poloviny
18. století omezovalo na těžbu dříví pro potřeby panských a klášterních statků, menší
množství dřeva z lesů brali i poddaní. Těžilo se hlavně v blízkých a přístupných místech, což
vedlo k ústupu lesa v nižších polohách. Malé pily, pivovary, mlýny, šindelky apod. sice
potřebovaly dřevo pro svou výrobu, ale spotřeba dříví v nich nebyla tak vysoká, aby nutně
docházelo k devastaci lesů. Teprve od konce 18. století s rozvojem průmyslu se objevují
snahy o intenzivnější lesní hospodaření a využívání lesů i v odlehlých a nesnadno
přístupných partiích. Spotřeba dřeva v pivovarech, sklárnách, hutích, papírnách a dolech
(uhelné doly u Rtyně a Radvanic) nabyla velkého rozsahu a nepříznivě ovlivňovala lesní
hospodářství v okolních lesích. V severovýchodní oblasti Jestřebích hor byly lesy z důvodu
obrany země chráněny, takže se v nich těžilo pouze toulavou sečí a obnova probíhala
přirozeně. Obrovské dřevní zásoby pralesa skalních měst Adršpachu a Teplic byly
pravděpodobně zpracovány na dřevěné uhlí pro železářskou huť, která kdysi existovala
v teplickém údolí Bučnice. Pro výrobu potaše byly na Broumovsku vyhledávány a mýceny
javory.
113
Dalším náporem na les byla pastva hovězího dobytka, ovcí a koz v lese. V důledku
pastvy ustupoval buk, naproti tomu jedle a smrk odolávaly lépe a na rozhraní 18. a 19. století
převládly v lesích jehličnany. Výjimkou byl revír Odolov, kde okolo roku 1790 existovaly ještě
listnaté porosty buku a javoru.
Do poloviny 18. století se obnova lesů prováděla převážně přirozenou obnovou pomocí
výstavků a pouze s doplňujícími umělými síjemi. Na konci 18. století byl do oblasti dovezen
modřín evropský, většinou ze Slezska, méně z oblasti Alp. Až do poloviny 19. století bylo na
většině majetků používáno semeno z vlastního sběru (SM, BO), pak však začalo být
nakupováno i semeno smrku z různých oblastí Čech i Rakouska. V první polvině 19. století
z obnovy pomalu ustupovala síje a přecházelo se na sadbu sazenic, která cca od roku 1850
spolu se zaváděním smrkových monokultur zcela převládla.
V době vlády Marie Terezie nastalo podstatné rozšíření borovice lesní, jejíž rychlý růst
měl zmírnit nedostatek dřeva. Při rozvoji průmyslu a těžby uhlí v devatenáctém století
požadavky trhu na smrkové dřevo ještě vzrostly a vedly k plošnému zakládání smrkových
monokultur („smrková mánie“), které však zhruba od 20. let dvacátého století podléhají
zkáze vlivem kalamit všeho druhu (mniška, imise, kůrovci).
K roku 1833 existovalo v oblasti 64 % lesů dominikálních /panských/ a 36 % lesů
rustikálních /selských/. Tento poměr zůstal zhruba zachován až do roku 1945. Výjimku tvořily
lesy města Teplice nad Metují.
Lesnatost krajiny se po roce 1945 významně zvýšila, neboť byly zalesňovány
zemědělské plochy opuštěné po odsunu obyvatelstva německé národnosti. Lesnatost krajiny
CHKO se tak zvýšila z 29,9 % v roce 1833 na 34,7 % v roce 1985.
Zhodnocení současného způsobu hospodaření v lesích v CHKO Broumovsko
Tato kapitola se zabývá hodnocením způsobů hospodaření v lesích v CHKO Broumovsko
v období posledních 30 let. Za tuto dobu prodělalo lesnictví na Broumovsku poměrně
výrazné změny, které se týkají se vlastnické a organizační struktury v souvislosti se
společenskými změnami a používaných technologií, ale i celkového přístupu k lesu. Způsob
hospodaření v lesích je v oblasti ovlivňován třemi základními faktory. Na prvním místě
fyzickým stavem lesů, primárně druhovou skladbou, věkovou strukturou, zdravotním stavem
lesa a ostatními přírodními faktory, zejména kalamitami, ale výrazně také přístupností,
tj. terénními podmínkami a stavem lesní cestní sítě. Dalším podstatným faktorem
ovlivňujícím hospodaření je způsob ochrany, kdy zejména v lesích v I. zónách CHKO
a maloplošných chráněných územích je přístup hospodáře do značné míry limitován
ochrannými podmínkami upřesněnými v plánech péče. Nezanedbatelným faktorem je však
také forma vlastnictví lesů a přístup jednotlivých hospodářů a majetkových správců k lesu
s ohledem na aktuální situaci na trhu se dřívím a možnosti odbytu vytěžených sortimentů.
Všechny lesy na Broumovsku byly ještě počátkem devadesátých let 20. století
spravovány v rámci Východočeských státních lesů. V 90. letech došlo k transformaci
a správu státních lesů převzal státní podnik Lesy ČR. Státní lesy v CHKO Broumovsko byly
spravovány prostřednictvím Lesní správy Broumov, která zanikla sloučením s Lesní správou
Dvůr Králové nad Labem, která spravuje státní lesy v CHKO Broumovsko od roku 2005. Od
roku 1991 postupně přebíraly od státu své historické majetky obce v oblasti a také soukromé
fyzické osoby v rámci restitucí. Od roku 2000 byly obcím navraceny i majetky, které obce
nabyly jako příděly po druhé světové válce a do roku 2007 byly tyto nároky vypořádány. Na
Broumovsku je v současné době (2011) stále většina lesa v majetkové správě LČR. Ty
aktuálně spravují rozsáhlé lesní komplexy patřící v minulosti církvi a šlechtě, menší podíl
představují lesy vzniklé poválečným zalesněním opuštěné zemědělské půdy, nepřidělené
drobné lesní majetky zabavené sudetským Němcům, odúmrti apod. Drobný podíl státních
lesů v oblasti spravuje také AOPK ČR, která získala lesy částečně výkupy v NPR
Adršpašsko-teplické skály od soukromých fyzických osob a od města Teplice nad Metují
a částečně převodem majetkové správy k pozemkům spravovaným dříve Okresním úřadem
Náchod v souvislosti se vznikem krajů. K menším změnám vlastnictví lesů dochází
i v současnosti, především v případech drobných soukromých vlastníků (individuální koupě
114
a prodeje). Mezi významnější změny vlastnictví patří zakoupení cca 260 ha lesů městem
Náchod ve Stárkově, Jívce a České Metuji od restituentů po původních majitelích v roce
2000. Nezanedbatelné plochy lesa vznikly v posledních desetiletích také zalesněním
zemědělské půdy. Kromě roztroušených menších zemědělských pozemků o ploše několika
ha je to i větší soukromý les v k.ú. Skalka.
Nelze přehlédnout ani měnící se způsob realizace veřejných zakázek. V 80. letech byly
práce prováděny ve vlastní režii státu vlastními zaměstnanci Východočeských státních lesů.
Po transformaci státních lesů na LČR a privátní akciové společnosti prováděla většinu
lesnických zakázek Lesní společnost Broumov, a.s., která se vytvořila privatizací části
provozních majetků Východočeských státních lesů a v oblasti dosud provozuje také lesní
školky. Se změnami u LČR došlo postupně ke změně osoby hlavního dodavatele lesnických
prací ve státních lesích, kde komplexní lesnickou zakázku realizuje jedna dodavatelská firma
vždy jen kratší období po dobu 1 až 2 let. Na menších obecních a soukromých lesních
majetcích realizují lesnické práce přímo vybírané místní soukromé firmy, zakázky se dělí na
jednotlivě prováděné činnosti.
Za posledních 30 let se také postupně mění technologie využívané při hospodaření
v lese. V těžební činnosti stále převažuje klasická technologie kácení stromů jednomužnou
motorovou pilou, přibližování dříví traktorem (UKT, LKT) na odvozní místo a odvoz
soupravou s opleny. V těžební činnosti postupně klesá podíl soustřeďování a přibližování
dříví koněm, který byl s ohledem na složité terénní podmínky (skály, strmé stráně) v oblasti
tradičně vysoký. Určitou raritou oblasti bylo přibližování dříví vrtulníkem, které se v nejméně
přístupných skalních oblastech Broumovska využívalo v letech 1982–2000. Tato k prostředí
šetrná technologie byla problematická z hlediska rušení klidu v lesích, z ekonomických
důvodů však byla ukončena. Z části ji nahrazují moderní lanovkové technologie, částečně
také asanace kůrovce odkorněním s ponecháním odkorněných klád na místě k zetlení. Od
roku 2001 se také postupně zavádějí harvestory a vyvážecí soupravy. První nasazení
harvestorů se uskutečnilo v roce 2001 na majetku města Náchoda v k.ú. Dolní Vernéřovice.
Od té doby využívání těchto moderních technologií postupně narůstá. Od roku 2004 slouží
k přibližování dříví zejména v těžko přístupných terénech Adršpašsko-teplických skal na
majetku města Teplice nad Metují lehká vyvážecí souprava Loglander. To spolu s investicemi
do údržby cest přispělo k podstatnému zlepšení stavu cestní sítě, ale také ke snížení
poškozování půdního povrchu při vyklízení pokácené dřevní hmoty. Ve většině případů jsou
tyto moderní technologie šetrnější a daří se díky nim lépe zašetřit přirozené zmlazení.
Bohužel existují i negativní případy, naštěstí spíše výjimečné, kdy nasazení harvestorových
uzlů v nevhodnou roční dobu vedlo k významnému poškození půdy i cest. Míra využití této
technologie závisí zejména na výsledcích výběrových řízení na komplexní lesnickou zakázku
u LČR. Na ostatních lesních majetcích se uplatňuje jen výjimečně (obecní lesy Božanov,
obecní lesy Hejtmánkovice). Pozitivním přispěním je také postupné uplatňování odvozu dříví
na vyvážecích vlecích připojených k lesním traktorům. V souvislosti s novými technologiemi
se v posledních letech také v podstatně větší míře uplatňuje sortimentní způsob těžby
a třídění dříví přímo na odvozním místě, namísto odvozu surových kmenů v celých délkách
a třídění na manipulačních skladech. Obecně lze konstatovat, že výše popsané změny
v těžebních technologiích jsou ve výsledku spíše pozitivní i z hlediska požadavků ochrany
přírody, nemají však zásadní vliv.
Důležité jsou také změny týkající se zpracování těžebních zbytků, a to z hlediska
celkového koloběhu živin, ale i podpory biodiverzity. Do nedávné doby byla klest po mýtní
těžbě obvykle pálena na hromadách. V posledních desetiletích se od pálení klestu obecně
ustupuje a klest bývá rovnána do řad nebo na hromady a ponechávána k zetlení, což lze
považovat z hlediska ochrany přírody za pozitivní. Uplatněny byly také technologie hrubého
štěpkování klestu s částečným zapracováním do půdy nebo likvidace štěpkováním
s následným odvozem štěpky či ponecháním štěpky na místě k zetlení. Přístup ke
zpracování klesti se však hodně liší podle druhu vlastnictví, u většiny obecních majetků bývá
klest vzniklá mýtními těžbami obvykle na místě pálena. V drobných soukromých lesích
obvykle také s tím, že část bývá ještě zužitkována jako palivové dřevo. V posledních letech
115
se u LČR objevily i pokusy o průmyslové zužitkování těžebních zbytků pro energetické účely;
klest byla připravována na velké hromady na dovozní místa k seštěpkování, nebo
nabalíkována k odvozu.
V obnově lesa je zřejmý obecný příklon k přírodě bližším způsobům obnovy. Zvyšující se
podíl přirozené obnovy lesa je důsledkem jednak ekonomických požadavků, ale i zmenšením
obnovních prvků a zvýšením podílu podrostního způsobu hospodaření v důsledku přísnější
legislativy v oblasti státní správy lesa a ochrany přírody. V souvislosti s omezením imisí došlo
i ke zlepšení fruktifikace lesních dřevin. Z hlediska úspěšnosti přirozené, ale i umělé obnovy
jsou klíčové stavy spárkaté zvěře. Ty se významně zvýšily po druhé světové válce, ale
specificky na Broumovsku zejména v druhé polovině 80. let minulého století v důsledku
politického rozhodnutí tehdejšího vedení státních lesů. V té době byla také zásadně
poškozena většina kultur a mladých smrkových porostů loupáním. Snížení stavů spárkaté
zvěře v polovině 90. let situaci sice významně zlepšilo, škody zvěří jsou však nadále hlavním
limitem přeměny smrkových porostů na smíšené lesy. Ke zlepšení stavu lesů z hlediska
celkové stability i biologické rozmanitosti zásadně přispělo zavedení lesnické legislativy
s povinným procentem melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), které představují
v převážné většině dřeviny přirozené druhové skladby lesních dřevin. I při zvýšeném podílu
MZD při obnově u LČR ve výši přes 40 % přetrvávají vysoké ztráty v důsledku okusu zvěří
a nedostatečné ochrany proti ní (nedostatečná údržba oplocenek a individuálních ochran,
nedostatečná aplikace repelentů) a v důsledku bude podíl MZD v zajištěných kulturách nižší
(údaje o porostních skupinách v prvním věkovém stupni zatím zásadní ztráty nenaznačují).
Výchova lesa probíhá na většině majetků tradičním způsobem, prováděním. prořezávek
a probírek. Většina hmoty z prořezávek je ponechána na místě k zetlení. Z hlediska ochrany
přírody bude do budoucna žádoucí věnovat zvýšenou péči jednotlivě smíšeným porostům
tak, aby podíl dřevin přirozené druhové skladby nebyl probírkami snižován ve prospěch
hospodářských dřevin, naopak vtroušené listnáče a jedle by měly být výchovou preferovány
a v porostech s nízkým podílem MZD by neměla být paušálně odstraňována bříza.
Při hodnocení dosavadního způsobu hospodaření nelze přehlédnout rozdíly způsobené
odlišným přístupem vlastníků. U státních lesů je způsob hospodaření do značné míry
ovlivňován centrálně a je zjevný posun co se týče tlaku na produktivitu práce a ekonomickou
efektivitu prováděných činností. Postupně ubývá pracovníků zajištujících správu majetku
i organizaci lesnických zakázek. Snižuje se tlak na zpracování dříví z těžko dostupných
lokalit, kde začíná převažovat spíše hledisko prevence šíření kalamitních škůdců. Zvyšuje
se podíl přirozené obnovy a snižují hektarové počty sazenic při umělých obnovách. Jen na
některých majetcích se provádí skutečně pečlivá ochrana nezajištěných kultur a mladých
porostů (vylepšování, celoplošné vyžínání, zraňování kůry, individuální ochrany kmene proti
loupání). V nejpřísněji chráněných územích z hlediska ochrany přírody získává lesní
hospodaření teprve v posledních letech podobu účelové péče s finanční podporou státu
a začíná se postupně odlišovat od běžných postupů v hospodářských lesích.
Zcela novým tipem majetkového správce lesa je pak AOPK ČR, která při správě lesů
primárně nesleduje hospodářské výsledky, ale zaměřuje se v rámci rozpočtových možností
čistě na cíle ochrany přírody.
Pro dokreslení obrazu současného lesního hospodaření nelze nezmínit ani některé
excesy nedávné doby, jako nelegální těžby v drobných soukromých lesích. Zejména v letech
1999–2002 došlo na území CHKO Broumovsko v několika lokalitách k nepovoleným těžbám
v soukromých lesích, při nichž došlo ke vzniku rozsáhlých holin (v lese u Meziměstí přes
5 ha), které byly následně zalesněny jen v některých případech. V převážné většině případů
byly takto dotčeny lesy hospodářského charakteru mimo MZCHU a první zóny CHKO
a následnou přirozenou sukcesí na nezalesněných holinách vznikla v důsledku sukcese
druhová skladba následného lesa bližší přirozenému stavu než v okolních pečlivě
obhospodařovaných hospodářských lesích.
116
4.2. Zemědělství
Charakteristika zemědělství na území CHKO
Vývoj zemědělství a tradiční formy hospodaření
Dnešní Broumovsko patří mezi typické oblasti, jimž vtiskla tvář středověká kolonizace.
Vesnice byly zakládány od 13. století českým a německým obyvatelstvem a doplňovány
centrálními sídlišti městského charakteru, v nichž se soustřeďovala řemeslná výroba
a probíhaly místní trhy. Broumovský urbář z let 1676 až 1677 ukazuje na značně rozšířené
rybníkářství a chov ovcí, dokládá ale i nezemědělské provozy, například dehtářské pece,
vodní mlýny a pily. V novověku přistoupila k zemědělství jako další faktor formující tvář
krajiny a osídlení textilní výroba.
Výrazným mezníkem v tradičním způsobu hospodaření i společenském a kulturním
životě na Broumovsku, Policku a okolí se staly události po druhé světové válce, kdy došlo
vlivem odsunu Němců a následnému dosídlení k téměř úplné výměně obyvatel. Noví
obyvatelé neměli velké zkušenosti se zemědělstvím ani vztah k půdě. Začátkem 50. let
započala kolektivizace spojená se vznikem jednotných zemědělských družstev (JZD). Byla
tak přeťata v jednotlivých rolnických rodinách po generace předávaná zkušenost, jak
v místních pro zemědělství spíše méně vhodných podmínkách úspěšně hospodařit.
Kolektivizace vedla ke scelování polí, kdy z krajiny mizely polní cesty a rozptýlená zeleň:
aleje, meze, příkopy apod. Bohužel s tím však vymizela i jejich funkce větrolamů,
protierozních zábran a ostrůvků relativně přírodních biotopů osídlených mnohými druhy
rostlin a živočichů, které od té doby přestaly být běžnými, nebo se dokonce staly vzácnými
(zajíci, koroptve, drobné zpěvné ptactvo…).
Ještě v roce 1956 bylo pouze 22 % tehdejšího okresu Broumov v rukou družstev, zbytek
stále vlastnili soukromníci, v roce 1960 drželi soukromníci už jen 3 % plochy půdy. Některá
družstva se však brzy rozpadla a patronát nad nimi napříště musely převzít průmyslové
podniky. Na takzvaných zbytkových statcích vznikly státní statky Broumov a Teplice.
V zemědělství se kladl důraz na pastevectví. Tvář krajiny byla zasažena také necitlivou
výstavbou rozsáhlých objektů velkochovů v rámci „budování socialistické vesnice.“ Po
změnách vlastnických poměrů, kvůli svému vzhledu a stavebně-technickému stavu, byly
považovány za újmu na krajinném rázu a za nebezpečí pro životní prostředí. Provozem
těchto zemědělských staveb byla přímo ohrožována kvalita spodních a povrchových vod.
Nedostatečná kapacita jímek na tekuté exkrementy nutila zemědělce vyvážet je i v zimním
období na zamrzlou půdu, čímž docházelo k ohrožování kvality podzemních vod a vedlo to
k nežádoucí eutrofizaci povrchových toků. V současnosti jsou tyto objekty postupně
adaptovány a přizpůsobovány požadavkům dnešní doby. Jednou z možnosti využití takových
staveb jsou bioplynové stanice (více viz kap. 4.6. Výstavba a 3.12. krajinný ráz).
V CHKO je 50 % ZPF odvodněno a části vodních toků napřímeny, popř. zatrubněny. To
vše vede k postupnému snižování schopnosti zemědělské půdy zadržovat vodua
k urychlenému odtoku vody z krajiny. Předimenzovaná (zahloubená a narovnaná) koryta toků
sice v jarním období bezpečně provedou velké množství vody, ovšem v létě mnohdy téměř
vysychají. Těmito opatřeními se voda z krajiny nadměrně odvádí, což je nejen z hlediska
ekologické stability, ale i samotného zemědělství, negativním jevem. Dalším negativním
jevem bylo nepromyšlené umísťování meliorací na území CHKO. Meliorační práce byly
zemědělskou praxí chápány jednostranně pouze jako odvodňování ve snaze zúrodnit co
největší plochy orné půdy a luk, a byly prováděny bez ohledu na ekologická a kulturní
hlediska v krajině, převážně bez důsledného hydrogeologického průzkumu. Důsledkem bylo
narušení vodního režimu na těchto pozemcích a následné změny druhové diverzity.
V současnosti je většina dřívějších melioračních systémů ponechána dlouhodobě bez
potřebné údržby a svoji funkci neplní. Některé takové pozemky jsou dále z části nezpůsobilé
k zemědělskému využívání a některé se staly cennými vzhledem k výskytu vzácných
mokřadních společenstev a budou připravovány k vyhlášení jako zvláště chráněné území
(Mokřadní louky u Jetřichova).
117
Jedním z kritických faktorů znehodnocujících krajinu a zemědělskou půdu je i přílišné
zornění ZPF. Přestože se v posledních dvaceti letech i díky dotační politice státu snížil podíl
orné půdy, zůstávají v některých částech Broumovského výběžku neúnosně velké hony,
které jsou příčinou vodní (Teplicko, Policko, okolí Heřmánkovic a Otovic) a větrné eroze (JV
část Broumovské kotliny).
Nástrojem pro vytvoření podmínek racionálního hospodaření na zemědělské půdě, který
také zajišťuje zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, zvelebení
krajiny a zvýšení ekologické stability, jsou komplexní pozemkové úpravy. V současné době
jsou KPÚ realizovány na území obcí Suchý Důl a Petroviče, další byly zahájeny a probíhají
v Hejtmánkovicích, Křinicích a Heřmánkovicích. V rámci zahajovaných KPÚ Správa CHKO
prosazuje tvorbu navržených nefunkčních prvků ÚSES (zasakovací pásy, průlehy, výsadby
stromořadí a větrolamů) přednostně na velkých blocích zemědělské půdy a podél cest.
Dalším využitím příliš rozsáhlé plochy orné půdy je pěstování rychle rostoucích dřevin,
např. formou protierozních pásů. Takovéto využiti zemědělské půdy kromě ekologické
a stabilizační role představuje i možnost získat vhodné doplňkové místní zdroje energie.
Dalším ekologickým zdrojem energie, a zároveň alternativou ke klasickému zemědělství,
může být pěstování energetických plodin. Z hlediska ochranných podmínek CHKO jsou
možnosti pěstování těchto plodin ale omezeny ustanovením § 26 odst. d ZOPK, které
zakazuje záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů.
Devadesátá léta minulého století přinesla další výraznou změnu v zemědělství. Před
transformací zemědělství v roce 1992 hospodařilo na Broumovsku osm statků a pět družstev,
Státní statek Broumov patřil se svými 16 000 ha k největším v republice. Vlivem politických
změn došlo k narovnání vlastnických práv k půdě a transformaci zemědělských podniků.
Došlo k rozpadu velkých zemědělských podniků hospodařících na státní půdě na menší
společnosti, zemědělská družstva byla zlikvidována, nebo došlo alespoň k jejich značné
redukci. Pozemky ve vlastnictví státu převzal Pozemkový fond ČR, část z nich pronajal nově
vzniklým zemědělským subjektům, menší část byla navrácena původním majitelům
v restitucích. Nyní zde působí 20 společných zemědělských podniků a 200 soukromníků.
Úroveň hospodaření zemědělských subjektů je různá, ale velká část z nich se potýká se
značnými existenčními potížemi. V současné době se transformovaly na 200 soukromě
hospodařících rolníků, 3 zemědělská družstva a 17 jiných subjektů (v.o.s., s.r.o.).
Zemědělská výroba zaznamenala v posledních letech výrazný útlum, ovlivněný
změnami zemědělské politiky státu, vlastnických vztahů k půdě (velké množství půdy se
dostalo do vlastnictví lidí, kteří zemědělsky nehospodaří) a ekonomickými podmínkami.
V souladu s dotační zemědělskou politikou státu je patrný nárůst uvádění půdy do klidu,
tj. převod orné půdy do kultury louka a pastvina. Dále roste tlak ze strany vlastníků pozemků
na zalesnění pozemků méně vhodných pro zemědělskou výrobu (horší přístupnost, malá
výnosnost), což souvisí s poskytovanými dotacemi a nezájmem vlastníků půdy o zemědělské
hospodaření.
Na území III. a IV. zóny CHKO Broumovsko byl v posledních deseti letech zaznamenán
tlak na zábor zemědělské půdy pro výstavbu rodinných domů.
Dalšími negativními faktory, způsobujícími ohrožení významných krajinných prvků
a předmětu ochrany přírody, jsou i nadměrné pojezdy těžkou mechanizací, nevhodné
způsoby hnojení (nedodržování technologické kázně při aplikaci hnojiv), nevhodné použití
techniky (např. velkoplošná seč několika hektarů luk během pár hodin, kdy je množství
živočichů naráz připraveno o biotop a v mnoha případech i o život, protože se nestihnou
přemístit a v blízkém okolí a beztak mnohdy nenaleznou vhodný náhradní biotop). To vše má
i neblahý vliv na podíl humusu v půdě a na její utužení, což dále zhoršuje půdní úrodnost
a schopnost půdy vsakovat srážky. V některých případech dochází i k poškozování okrajů
lesních porostů blízkým ukládáním hnoje, pojezdem mechanizace (poškozování kořenového
systému) a nežádoucí aplikací hnojiv a chemických přípravků.
118
Aktuální stav zemědělské výroby
Chráněná krajinná oblast Broumovsko patří s výjimkou jihovýchodní části Broumovské
kotliny do bramborářského výrobního typu. Nejrozšířenější půdní typy na Broumovsku jsou
hnědé půdy. V nižších polohách (Polická pánev a jižní část Broumovské kotliny) to jsou
typické hnědé půdy, na plochých svazích typické kyselé hnědé půdy. V oblasti Broumovské
kotliny a jižní části Polické pánve se pěstují obiloviny (hlavně pšenice a ječmen), dále pícniny
a z technických plodin především řepka olejka. Chová se skot (hlavně dojnice), v menší míře
i prasata a ovce. Zbytek území je charakteristický pěstováním pícnin. Značnou plochu
zaujímají louky a pastviny. Z obilovin se nejvíce pěstuje ječmen, v menší míře pšenice. Dále
se pěstují brambory, z technických plodin nabývá na významu řepka olejka. Z hospodářských
zvířat se chová skot (především jalovice a dojnice). Chovem prasat a ovcí se zabývají malí
a střední soukromí zemědělci. Zemědělský půdní fond pokrývá přibližně 200 km2,
tj. cca 50 % plochy CHKO Broumovsko.
Tab. č. 24: Přehled významných zemědělských subjektů hospodařících na území CHKO
Broumovsko
Název zem. subjektu
Oblast působnosti
Statek Stárkov s.r.o., 549 36 Stárkov 102
Stárkovsko, Hronovsko
ZD OSTAŠ, 549 55 Žďár nad Metují 141
Česká Metuje, Žďár n. M., Policko,
Stárkovsko, Křinice
Policko
Družstvo vlastníků Police nad Metují, 549 54 Police nad
Metují, Radimovská 68
Radvan spol. s r.o., 542 12 Radvanice v Čechách 19
Radvanice, Janovice, Jívka
BOR spol. s r.o., 549 64 Bezděkov nad Metují
Machovsko, Bezděkov
Ekospol s.r.o., 549 81 Meziměstí, 5. května 90
Ruprechtice, Hynčice, Meziměstí
Velká Ves a.s., 120 00 Praha 2, Sokolská
Meziměstí, Broumovsko, Křinice
ZD Šonov u Broumova, 549 71 Šonov
Rožmitál, Šonovsko
LIMBA spol. s r.o., 547 01 Náchod, U Písníku 206
Meziměstí, Jetřichov, Březová
Lainka Bernard, 383 01 Pěčnov 3
Zdoňov
Bošina Jan, Ing. , 549 82 Vernéřovice 56
Vernéřovice, Meziměstí
Žoček Petr, 550 01 Martínkovice 50
Křinice
Krecbach Karel, Adršpach, Dolní Adršpach 130, 549 57
Adršpach
Tůma Milan, 549 31 Hronov, Žižkova 848
Skalka, Metujka
Hilscher Jiří, Pěkov 45, 549 54 Police nad Metují
Pěkov
Šefc Jan, 549 57 Teplice nad Metují, Lachov 32
Lachov, Dědov
Martinec Stanislav, 549 57 Teplice nad Metují, Dolní
Teplice, Aloise Jiráska 124
Teplicko
V současné době platná zonace CHKO je vymezena v příloze vyhlášky č.157/1991 Sb.
o zřízení CHKO Broumovsko. Rozloha jednotlivých zón na zemědělském půdním fondu je
následující: plocha I. zóny v CHKO je 3 431 ha, II. zóny 5 780 ha, III. 25 247 ha a IV. zóny
6 660 ha.
I. zóna zahrnuje některé botanické lokality, které jsou z pohledu zemědělské výroby
bezvýznamné. V minulosti byly ušetřeny před rekultivací z důvodů špatné terénní
přístupnosti ploch pro zemědělské stroje, malé efektivnosti vzhledem k vynaloženým
prostředkům, anebo některé plochy byly už v minulosti vedeny jako evidované lokality
ochrany přírody.
Plocha II. zóny na ZPF v CHKO Broumovsko je v současné době přibližně 270 ha.
Jedná se vesměs o extenzívně obhospodařované louky a pastviny. Rozsah této zóny, jak je
119
vymezen vyhláškou č.157/1991 Sb., není zcela dostačující. Z údajů mapování biotopů je
zřejmé, že plocha pozemků, které odpovídají charakterem II. zóně, je rozsáhlejší.
III. a IV. zóna zaujímá zbývající část zemědělského půdního fondu. IV. zóna je
vymezena pouze v Broumovské kotlině.
Obr. č. 5: Zemědělská krajina v CHKO Broumovsko (okolí Jetřichova)
Zemědělství a ochrana přírody a krajiny
Současná dotační politika
Zemědělská výroba v oblastech s horšími přírodními podmínkami (zvláště v horských
a podhorských oblastech) je podporována dotacemi EU. S cílem podpořit rozvoj venkova
a zemědělství byly v členských státech Evropské unie zavedeny agroenvironmentální
programy, které mají posílit způsoby využívání zemědělské půdy v souladu s ochranou
přírody, krajiny a zlepšováním životního prostředí.
Po vstupu do EU je další rozvoj zemědělství spjat s uplatňováním podmínek
Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Jejich dodržováním vzniká zemědělcům
nárok na dotace, které umožní hospodařit i v těchto horších podmínkách. Do programů
HRDP, především Agroenvironmentální opatření na období 2004–2008, byla zapojena velká
část zemědělců, a to zejména do podopatření ošetřování travních porostů – základní
management louky, pastviny. Od roku 2009 většina zemědělců přešla k dalšímu novému
stupni agroenvironmentálních opatření označovaného jako Evropský zemědělský fond pro
rozvoj venkova (EAFRD) na období 2009–2013. EAFRD zahrnuje agroenvironmentální
opatření, jejichž cíle jsou obdobné jako u programu HRDP, nabídka titulů je však po
zkušenostech z minulých let doplněna a lépe rozpracována. V rámci těchto nových opatření
byla Správou CHKO na bloky LPIS vymezena jednotlivá opatření, a to na základě mapování
120
stanovišť NATURA 2000 a ve spolupráci s ČSO na základě dlouhodobého ornitologického
sledování území.
Na loukách byly vymezeny tituly mezofilní a vlhkomilné louky, horské a suchomilné
louky, v menším rozsahu trvale podmáčené a rašelinné louky, a dále louky se základním
managementem a z ptačích lokalit hnízdiště chřástala polního. Na pastvinách především
druhově bohaté pastviny a pastviny v základním managementu. Ze zkušenosti Správy
vyplývá, že tento program je využíván zemědělci v mnohem větší míře, než předchozí HRDP.
Výrazný vliv na zvýšení ekologické stability zemědělské krajiny mají komplexní
pozemkové úpravy (KPÚ), které kromě k narovnání vlastnictví půdy a dotvoření chybějící
dopravní infrastruktury přispívají také k obnově stabilizačních prvků v krajině. Při jejich
plánování je potřeba důsledně prosazovat realizaci prvků ÚSES a ochranu VKP.
V poslední době byl v oblasti zaznamenán zájem investorů o pěstování energetických
plodin a rychle rostoucích dřevin. Zatím k jejich realizaci nedošlo.
Vliv zemědělství na předmět ochrany přírody a krajiny
Zemědělství je jedním z určujících a neopominutelných odvětví, které v historické době
určovaly charakter celého území CHKO a nadále bude i základním faktorem.
Pozitivní vlivy zemědělství na ochranu přírody a krajiny:
- udržení dochovaného historicky vzniklého typického krajinného rázu
- zachování a obnova lesem nepokrytého prostoru jako ekosystému pro rostlinné
a živočišné druhy otevřené volné krajiny
- základní nástroj pro udržení a obnovu biotopů zvláště chráněných či regionálně
významných druhů rostlin a živočichů
- potlačování invazivních druhů rostlin
Obr. č. 6: Pastviny u Slavného
121
Možné negativní vlivy zemědělství na ochranu přírody a krajiny:
- použití velkovýrobních způsobů obhospodařování zemědělské půdy vedoucích
k nežádoucím rychlým a plošně rozsáhlým změnám krajiny jako životního prostoru druhů
otevřené krajiny
- používání intenzivních technologií s cílem dosažení rychlého maximálního zisku na úkor
trvale udržitelného zemědělství a zachování a ochrany zemědělské krajiny jako
vyváženého dobře fungujícího ekosystému
- použití nevhodných technologií potlačujících biodiverzitu a ničících biotopy vzácných
a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
- rozšiřování plevelných a invazních druhů nevhodným hospodařením a agrotechnickými
postupy
- devastace podmáčených ploch, vodních ploch a vodních toků v blízkosti pastvin
- obhospodařování podmáčených ploch nevhodnou (těžkou) technikou
- likvidace prvků mimolesní zeleně v krajině, její neudržování a neobnovování
- snižování druhové a ekosystémové diverzity používáním nevhodných technologií
a termínů při obhospodařování zemědělské půdy
- postupná změna, degradace až zánik biotopů nelesní krajiny z důvodu přílišné extenzity
zemědělského obhospodařování (špatně přístupné plochy a hlavně mokré a podmáčené
louky se pro jejich malou produkčnost, nízkou kvalitu píce a velkou náročnost
obhospodařování ponechávají bez kosení, zarůstají vysokými bylinami a náletovými
dřevinami – Správa CHKO Broumovsko pečuje s pomocí prostředků Programu péče
o krajinu alespoň o nejcennější lokality)
4.3. Myslivost
Podle zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. je zvěř definována populacemi druhů volně
žijících živočichů, které jsou v zákoně taxativně vyjmenovány. Zvěř je podle zákona
rozdělena na skupinu druhů zvěře, kterou nelze lovit na základě mezinárodních smluv nebo
na základě jejich zařazení mezi zvláště chráněné druhy živočichů, a dále na skupinu druhů
zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem. Ochrana přírody zaměřuje svůj zájem jednak na
zvěř, která je chráněna podle ZOPK, se zvláštním zřetelem na druhy evropsky významné
(Natura 2000), jednak na druhy zvěře, které mají významný, mnohdy až limitní vliv na stav
a obnovu ekosystémů. Některé druhy zvěře patří k druhům geograficky nepůvodním, jejichž
úmyslné rozšiřování je v rozporu se základními ochrannými podmínkami CHKO.
Vývoj myslivosti na Broumovsku
Mezi vyhynulé druhy zvěře, které se pravděpodobně v minulosti na území Broumovska
vyskytovaly pravidelně patří bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los
evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk euroasijský (Canis lupus), tetřev
hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix). V historických výkazech o lovu se
do 19. století pravidelně vyskytuje zvěř vysoká, srnčí, zajíc, tetřev, tetřívek, jeřábek, koroptev,
sluka, liška, kuna, tchoř. V archivech při historickém průzkumu lesů na LZ Broumov byly
vyhledány následující zajímavosti:
Velkostatek Adršpach: v roce 1835 ulovena vydra, v roce 1923 vysazen bažant, předtím
i tetřev, v roce 1924 vymřel výr.
Velkostatek Broumov: v roce 1685 uloven poslední medvěd, v 17. a na počátku 18. století
obora, v roce 1786 došlo k rozmnožení jeřábka po velkém polomu.
Velkostatek Police: v roce 1663 uloven poslední medvěd, až do poloviny 18. století vlci, 1825
uloveno 32 ks jestřába a sokola.
Velkostatek Teplice: v roce 1926 ulovena hlavně zvěř srnčí, zajíc, ale i tetřevi a tetřívci, ve
skalách každoročně hnízdí sokol.
122
Velkostatek Stárkov: v druhé pol. 17. století obora (3 ks vysoké, 6 ks daňků), v první polovině
19. století uloveno několik vyder, v roce 1930 se objevily ondatry.
Rys ostrovid a vydra říční, druhy dříve považované za vyhynulé, se začínají znovu objevovat.
Rys ostrovid od roku 2009 do 2011 pozorován šestkrát (včetně samice s odrostlými koťaty).
Pobytové znaky vydry říční opakovaně nalézány v povodí Metuje i Stěnavy. Pobytové znaky
bobra evropského (Castor fiber) jsou pozorovány zatím jen v Polsku na Stěnavě mezi
hranicemi a městečkem Golińsk.
Druhy zvěře
Celkově se v CHKO Broumovsko vyskytuje trvale nebo přechodně (tah, migrace) 44 druhů
zvěře, z toho 14 druhů patří zároveň mezi druhy zákonem chráněné.
Zvěř srstnatá
jelen evropský
daněk skvrnitý (ojediněle)
srnec obecný
muflon
sika Dybovského (ojediněle)
prase divoké
zajíc polní
liška obecná
Zvěř pernatá
bažant obecný
koroptev polní
křepelka polní
holub hřivnáč
holub doupňák
hrdlička zahradní
sluka lesní
racek chechtavý
lyska černá
kachna divoká
kuna lesní
kuna skalní
tchoř tmavý
vydra říční
jezevec lesní
ondatra pižmová
rys ostrovid
polák velký
polák chocholačka
jeřábek lesní
jestřáb lesní
krahujec obecný
poštolka obecná
sokol stěhovavý
moták pochop
káně lesní
káně rousná
výr velký
volavka popelavá
kormorán velký
krkavec velký
vrána obecná
havran polní
straka obecná
sojka obecná
špaček obecný
Významné druhy zvěře z hlediska OPK
Jelen evropský
Jelen evropský je v CHKO předmětem chovu v převážně lesních honitbách, zejména na
severu CHKO v Javořích horách. Dále se vyskytuje v lesních komplexech
Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn. V lesích působí lokálně škody okusem
a ohryzem a loupáním, největší škody byly zaznamenány v oblasti Broumovských stěn, ale
i na Záhoři.
Srnec obecný
Srnčí je běžným druhem zvěře ve všech honitbách po celé CHKO. Kvalita srnčí zvěře
v CHKO je průměrná. Srnčí zvěř působí lokálně škody na výsadbách málo zastoupených
dřevinách přirozené druhové skladby lesů, zejména na jedli a buku.
Muflon
Muflon je v CHKO předmětem chovu v několika honitbách v různých částech CHKO.
Aktuálně se několik populací vyskytuje nejčastěji na Javořích horách, v okolí Machova,
Hejtmánkovic a Stárkovska. Machovská populace patří trofejemi mezi nejsilnější volně
chované populace na světě. Jednotlivá stáda mají 20 až 60 kusů. Mufloní zvěř má negativní
123
vliv na stav lesních ekosystémů (spásá např. přirozenou obnovu buku a jedle) a je z hlediska
ochrany přírody žádoucí, aby se její stavy snižovaly.
Prase divoké
Prase divoké je zvěří rozšířenou po celé CHKO. Stavy prasat obdobně jako v jiných částech
ČR v posledních desetiletích rostly. Přestože jsou prasata oblíbeným předmětem lovu, nedaří
se jejich stav snižovat. Značné jsou škody především na zemědělských plodinách. Černé
zvěři je přičítán i vliv na nízké stavy drobné zvěře.
Vydra říční
Vrátila se na toky v CHKO. Pobytové znaky zjištěny v povodí Stěnavy i Metuje včetně
přítoků. Objevuje se ve výkazech myslivců o stavu zvěře. Rybáři jí přičítají škody na rybí
osádce toků, ale i na stavu raků v tocích.
Rys ostrovid
Rys ostrovid od roku 2009 do 2011 šestkrát pozorován, včetně samice s odrostlými koťaty.
Volavka popelavá
V roce 2011 prvé prokázané hnízdění volavek na Stárkovsku. Žádost o povolení lovu ze
strany rybářů zamítnuta.
Sokol stěhovavý
V posledních letech pravidelné hnízdění dvou párů v NPR Adršpašsko-teplické skály
a Broumovské stěny.
Výr velký
Pravidelné hnízdění po celé CHKO.
Krkavec velký
Na území CHKO v posledních letech stoupají jeho stavy. Desítky jedinců pravidelně viděny
u Studnic. V dubnu 2011 pozorováno v blízkosti Božanova nocoviště krkavců s rekordními
260 jedinci. Myslivci upozorňují na škody působené krkavci na drobné zvěři. Chovatel ovcí
v Lachově pozoroval útok krkavců na jehňě.
Koroptev polní
V období 2006–2010 byla udělena výjimka pro vypouštění 40 ks koroptví MS Bor. Do roku
2014 udělena výjimka k vypouštění 20 ks MS Koruna.
Honitby
Na území CHKO Broumovsko je aktuálně vymezeno 41 schválených honiteb. Držiteli honiteb
jsou převážně honební společenstva, několik převážně lesních honiteb je v majetku LČR,
vlastníkem honitby jsou dále město Teplice nad Metují a soukromé subjekty (pan Jiří Švorčík,
Žabokrky a Velká Ves v.o.s.). Právo myslivosti vykonávají na základě nájemní smlouvy
převážně myslivecká sdružení, v několika případech soukromé fyzické a právnické osoby
a také sami vlastníci honiteb.
Myslivecké hospodaření je zaměřeno podle charakteru honiteb, v lesních honitbách
převážně na chov zvěře spárkaté (jelen, srnec, muflon) a černé a ve smíšených honitbách na
chov zvěře srnčí, černé a drobné (zajíc, bažant). Převážně lesní jsou zejména honitby
v Javořích horách a Broumovských stěnách. Plocha honiteb se pohybuje v rozmezí od cca
600 ha do cca 2000 ha. Soupis honiteb s údaji o minimálních a normovaných stavech zvěře
je v tabulkách č. 25 a 26. Hranice honiteb jsou v mapové příloze č. 8.
124
Tab. č. 25: Údaje o honitbách v CHKO Broumovsko
Název honitby
ORP
Držitel
Uživatel
Plocha ha V
CHKO
Karel Krecbach, Adršpach 130, 549 57 Teplice nad Metují
764 celá
Martin Vlček, Proruby 53, 552 05 Brzice
892 celá
HS Batňovice, Batňovice 3, 545 32 Úpice
631 část
MS Božanov, 549 74 Božanov
1221 celá
MS Metuje, 549 56 Česká Metuje
1586 celá
MS Ráj, 550 01 Broumov
1840 celá
Bohumil Kantorík, Heřmánkovice 204, 549 84
Josef Slavíček, Heřmánkovice 12, 549 84
924 celá
František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov
1109 celá
Václav Jakl, Mezilesí 93, 549 23
1264 celá
Honební sdružení Horská strana, Voletiny 25, 541 03
Trutnov
921 část
MS Ráč, 542 11 Chvaleč 133
1210 část
MS Ráč, 542 11 Chvaleč 133
894 část
František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov
984 celá
Lesní společnost a.s. Broumov
845 celá
František Holman, Šedivá hora 25, 549 31 Hronov
874 celá
MS Hvězdecké Pohoří, 550 01 Broumov
1162 celá
Ing. Josef Franěk, Provodov 16, 549 08 Provodov-Šonov
1006 celá
HS Machov, 549 63 Machov
1539 celá
MS Koruna Martínkovice
871 celá
MS Hronov, 549 31 Hronov
692 část
MS Stěnava, 549 72 Otovice
1047 celá
HS Pěkov-Hlavňov, 549 61 Bukovice
1385 celá
Ekospol s.r.o., 5. května 90, 549 81 Meziměstí
1342 celá
HS Bezděkov nad Metují-Radešov, 549 54 Police nad
Metují
620 celá
Jiří Švorčík, Žabokrky 20, 549 31 Hronov
1046 část
HS Rožmitál
644 celá
MS Rtyňka, Strážkovice 6, 542 34 Malé Svatoňovice
1170 část
(ÚHÚL 2005)
Adršpach
Horní Adršpach
Batňovice
Božanov
Česká Metuje
Hejtmánkovice-Jetřichov
Broumov
Broumov
Trutnov
Broumov
Náchod
Broumov
HS Adršpach
HS Horní Adršpach
HS Batňovice
HS Božanov-Koruna
HS Česká Metuje
HS Hejtmánkovice-Jetřichov
Heřmánkovice
Hony LČR
Horní Teplice
Broumov
Broumov
Broumov
HS Heřmánkovice
Lesy ČR, s.p.
HS Horní Teplice
Horská Strana
Chvaleč
Janovice
Javory I LČR
Javory II LČR
Javory III LČR
Křinice
Libná
Machov
Martínkovice
Maternice
Otovice
Pěkov
Pomeznice
Radešov-Bezděkov nad
Metují
Radvanice les.st.
Rožmitál
Rtyně
Trutnov
Trutnov
Trutnov
Broumov
Broumov
Broumov
Broumov
Broumov
Náchod
Broumov
Náchod
Broumov
Náchod
Broumov
Lesy ČR, s.p.
HS Chvaleč
Lesy ČR, s.p.
Lesy ČR, s.p.
Lesy ČR, s.p.
Lesy ČR, s.p.
HS Křinice
HS Libná
HS Machov
HS Martínkovice
Lesy ČR, s.p.
HS Otovice
HS Pěkov-Hlavňov
HS Ekospol s.r.o.
HS Bezděkov nad Metují-Radešov, 549 54
Police nad Metují
Jiří Švorčík, Žabokrky 20, 549 31 Hronov
HS Rožmitál
HS Rtyně v Podkrkonoší
Náchod
Trutnov
Broumov
Trutnov
125
Název honitby
ORP
Držitel
Uživatel
Plocha ha V
CHKO
(ÚHÚL 2005)
Slavný
Stárkov
Strážný Vrch
Studená Voda LČR
Suchý Důl
Šonov
Teplice nad Metují
Turov
Náchod
Náchod
Trutnov
Broumov
Náchod
Broumov
Broumov
Náchod
Lesy ČR, s.p.
HS Stárkov
HS Janovice-Strážný Vrch, 542 13 Jívka
Lesy ČR, s.p.
HS Suchý Důl
HS Šonov u Broumova
Město Teplice nad Metují
HS Turov Hronov
Velká Ves
Velké Petrovice
Velké Poříčí
Vernéřovice LČR
Vernéřovice-Březová
Vysoká Srbská
Žďár nad Metují
Broumov
Náchod
Náchod
Broumov
Broumov
Náchod
Náchod
VOS Velká Ves
HS Velké Petrovice
HS Velké Poříčí
Lesy ČR, s.p.
HS Vernéřovice-Březová
HS Vysoká Srbská
HS Žďár nad Metují
Josef Havel, Dolní Radechová 247, 549 11 Dolní
Radechová
Myslivecký spolek "Háj" Stárkov, 549 36 Stárkov
MS Janovice-Strážný vrch, Na Struze 41, 541 01 Trutnov
Libor Cejnar, Lipí 16, 547 01 Náchod
MS Koruna, 549 54 Police nad Metují
MS Šonov u Broumova, 549 71 Šonov u Broumova
MS Skály, 549 57 Teplice nad Metují
HS Turov Hronov, 549 31 Hronov
Honební společnost Broumov-Velká Ves, 550 01
Broumov
HS Velké Petrovice, 549 54 Police nad Metují
MS Velké Poříčí
Jan Školník, Jetřichov 87, 549 83 Meziměstí 3
Ing. Jan Bošina, Vernéřovice 56, 549 82 Vernéřovice
MS Vysoká Srbská, 549 31 Hronov
HS Žďár nad Metují
126
770
1154
681
1300
1123
1410
1949
1215
celá
celá
celá
celá
celá
celá
celá
část
860
631
1191
685
642
707
1386
celá
celá
část
celá
celá
celá
celá
Tab. č. 26: Údaje o stavech zvěře v honitbách CHKO Broumovsko
40
16
42
20
8
14
46
46
30
30
55
43
2
62
20
62
26
48
44
4
32
15
48
42
42
54
1
60
40
51
17
7
2
61
34
23
19
67
42
30
54
40
49
49
35
42
18
7
30
10
11
7
77
25
54
15
9
6
20
20
53
24
65
38
13
9
39
17
28
18
17
10
63
19
121
33
28
10
38
15
3
4
46
29
18
49
19
70
35
8
1
57
18
72
43
38
10
65
38
11
61
20
90
37
2
29
10
36
19
4
7
53
15
70
29
6
10
35
12
38
17
1
70
21
66
23
18
33
5
9
29
12
6
16
8
8
5
11
12
7
62
35
11
62
38
17
7
30
15
10
47
8
12
5
21
27
21
55
43
44
26
36
50
25
24
27
63
35
43
14
21
15
21
20 106
59
45
13
35
35
20
57
27
19
16
14
9
14
*ORP Broumov poskytla jen celková data za všechny honitby (řádky pro jednotlivé honitby jsou skryty)
127
minimální stav
normovaný stav
3
23
39
2
9
10
5
odstřel+úhyn
sčítání 2011
29
8
6
8
5
13
10
12
minimální stav
odstřel+úhyn
6
8
normovaný stav
sčítání 2011
6
31
odstřel+úhyn
minimální stav
87
6
sčítání 2011
normovaný stav
45 420 704 658 384 497 110 281 134 294
26
sčítání 2011
63
sčítání 2011
52 341 130
minimální stav
55
normovaný stav
72 312 180 707 281 1124 620
odstřel+úhyn
82
sčítání 2011
odstřel+úhyn
Bažant
minimální stav
Zajíc polní
normovaný stav
Prase divoké
odstřel+úhyn
Muflon
minimální stav
Název
ORP Broumov*
Batňovice
Horská Strana
Chvaleč
Janovice
Radvanice
Strážný vrch
Česká Metuje
Machov
Maternice
Pěkov
Radešov-Bezděkov nad Metují
Slavný
Stárkov
Suchý Důl
Turov
Velké Petrovice
Velké Poříčí
Vysoká Srbská
Žďár nad Metují
Srnec obecný
normovaný stav
Jelen evropský
3
1
14
8
118
59
21 213
11
Intenzivní chovy
Na území CHKO Broumovsko v současnosti neexistují žádné obory, samostatné bažantnice
ani uznané bažantnice v rámci honiteb, ve kterých je bažant bonitován. V bývalé oboře
Heřmánkovice, kde byl až do roku 1998 prováděn chov jelena dybovského, byl chov zrušen
na základě rozhodnutí vlastníka. Obdobně v minulosti využívané bažantnice byly při
uznávání honiteb zrušeny, převážně z majetkoprávních důvodů a nesouhlasu vlastníků
pozemků. V některých honitbách, kde je bažant předmětem chovu, existují ještě zařízení na
komorování bažantů, která slouží k dočasné aklimatizaci mladých bažantů v honitbě;
následně jsou z nich bažanti vypouštěni do volné krajiny.
Faremní chovy zvěře
V současnosti je na území CHKO Broumovsko založeno několik faremních chovů zvěře,
v kterých jsou chováni daňci a mufloni. Farmy s chovem zvěře jsou v Teplicích nad Metují,
Jetřichově, Křinicích, Martínkovicích, Velkých Petrovicích, v osadě Závrchy (obec Vysoká
Srbská), Heřmánkovicích a Hejtmánkovicích. Ministerstvo zemědělství eviduje na území
CHKO Broumovsko 8 farmových chovů zvěře. Pět z nich nahlásilo celkem 182 ks chované
zvěře (daňci, jeleni a mufloni). Správa odhaduje oplocenou plochu farmových chovů zvěře na
území CHKO Broumovsko na 20 ha. Jedná se většinou o plochy navazující na intravilány
obcí. Počty chovaných zvířat mnohdy převyšují přirozenou úživnost stanoviště a místy tak
dochází k intenzivnímu vypásání vegetace ve výbězích. Nežádoucí je i riziko úniku
chovaných jedinců nejisté genetické kvality do volné krajiny a možnost křížení s místní
divokou populací. Zavádění nových nebo rozšiřování uvedených faremních chovů je
z hlediska ochrany přírody obecně nežádoucí, protože při něm dochází k oplocování volné
krajiny a lesa a tím k vytváření migračních bariér pro volně žijící živočichy. Při realizaci
záměru farmového chovu je Správa dotčeným orgánem jen při povolování stavby oplocení.
Střety myslivosti s ochranou přírody
Ke střetu výkonu práva myslivosti a ochrany přírody a krajiny dochází v CHKO v případech,
kdy stavy zvěře překročí úživnost prostředí, přitom zejména zvěř jelení, mufloní, srnčí
a černá mají silnou tendenci k přemnožení. Zvěř jelení, muflon a srnčí páchají převážnou
většinu škod, které se dotýkají zájmů ochrany přírody. Rozhodující je zejména okus náletů
a nárostů dřevin v místech, kde se zvěř často shromažďuje. Pokud v lesích nenachází
dostatek zdrojů potravy, je okusem prakticky znemožněna přirozená obnova lesa. Tyto škody
jsou významné zejména v NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a NPP
Polické stěny, kde škody zvěří limitují odrůstání přirozeného zmlazení, a to u všech dřevin
vyjma smrku, břízy a jeřábu. V složitých terénních podmínkách je však odlov zvěře
problematický. Podstatné jsou škody okusem i v ostatních lesních komplexech při hranicích
s Polskem (Javoří hory, Bor), kde navíc regulace početních stavů selhává díky rozdílnému
managementu zvěře po obou stranách státní hranice a příznivějším klimatickým podmínkám
pro zvěř v zimním období na české straně hranic. Problematický je i chov muflona, který má
sice dobré výsledky vzhledem k dosaženým hodnotám trofejí, ale v kombinaci se
souběžným chovem jelení zvěře způsobuje neúměrný tlak na přirozenou obnovu lesa. To se
týká zejména oblasti Javořích hor a Boru. Kromě výše uvedených škod zde zvěř výrazně
poškozuje i mladé porosty do čtyřiceti let, a to ohryzem a loupáním kůry. Vyšší stavy černé
zvěře ve většině honiteb mají negativní vliv na stav na některých jiných živočichů např. na
zemi hnízdící ptáky. V souvislosti s koncentrací krkavců na nocovišti v Božanově bylo ze
strany myslivců zažádáno o vyjímku k lovu několika jedinců. Vyjímka nebyla udělena a stav
krkavců a škody na drobné zvěři jsou monitorovány. Vydry způsobují dle rybářů jedny
z největších škod na tocích a některých rybnících a nádržích. Rybáři jí přičítají škody nejen
na rybí osádce, ale i na racích. Správa provedla monitoring pobytových stop vydry v povodí
Metuje a Stěnavy a početní stav vydry odhaduje na pět jedinců na celém území. Negativně je
ze strany rybářů vnímána i přítomnost volavek na tocích a nádržích. Jde o jedince, kteří na
území CHKO pouze zalétavají za potravou. Teprve v roce 2011 bylo potvrzeno první
hnízdiště u Stárkova.
129
Určité problémy by mohly nastat i v souvislosti s vlastním výkonem práva myslivosti,
zejména v případě živelného umisťování krmných zařízení, ponechávání velkého množství
krmiva na volných krmelištích či nedostatečné likvidace dožilých mysliveckých staveb
a zařízení. Správa CHKO Broumovsko však udržováním komunikace s mysliveckými
hospodáři těmto problémům předchází.
4.4. Rybníkářství a sportovní rybářství
4.4.1. Rybníkářství
Rybníky jsou významnými krajinnými prvky dle ust. §3 odst. 1 b) ZOPK, které jsou chráněny
před poškozením a je možné je využívat pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení
jejich ekostabilizační funkce. Na rybnících v I. a II. zóně CHKO je zakázáno používat
intenzívní technologie. Na území CHKO Broumovsko se nachází několik desítek převážně
menších rybníků, většinou s polointenzívním chovem ryb. Několik rybníků bylo vybudováno
i v posledních letech, a to jako soukromé investice.
Tab. č. 27: Přehled nejvýznamnějších rybníků a dalších vodních ploch
Název
Starostín I. a II.
p.p.č. 436/16
a 436/1
Zóna
SES
IV
–
III
BC
I.
BK
IV
Katovna
Metznerův
Černý
Dolní
Telecí
Horní
Zdoňovský
p.p.č. 1183/2,3
Význam
Katastrální
území
rybníkářství
Hornych
ptáci,
Meziměstí
obojživelníci
7,48
rybníkářství
sportovní
ČRS MO
Broumov
ptáci,
Křinice
obojživelníci
rostliny
2,49
rybníkářství
ČEKO elektro
kombinovaný s.r.o.
sport., chov.
ptáci,
Hejtmánkovice
obojživelníci
BC
BK
3,30
rybníkářství
chovný
Velká Ves a.s.
obojživelníci Křinice
rostliny
–
1,60
rybníkářství
MVDr. Kulich
obojživelníci Velká Ves
u Broumova
–
1,55
rybníkářství
chovný
ČRS MO
Broumov
obojživelníci Broumov
III.
BC
BK
1,00
vypuštěný
III.
BC
BK
0,98
rybníkářství
Velká Ves a.s.
obojživelníci Benešov
u Broumova
–
0,40
rybníkářství
ČRS MO
Broumov
obojživelníci Křinice
BK
0,37
rybníkářství
ČRS MO
Broumov
obojživelníci Velká Ves
u Broumova
–
0,24
rybníkářství
ČRS MO
Broumov
obojživelníci Křinice
BC
BK
2,10
rybníkářství
Rindt Emil
ptáci,
Zdoňov
obojživelníci
Cihelný (Cígl)
Břídlo (Bělidlo)
Hospodaří
3,71
4,30
Šlégrův (Šlégl)
Kynclův
(Hejtmánkovický)
Plocha Účel
(ha)
IV.
IV.
IV.
III.
IV.
III.
130
–
vypuštěný
Benešov
u Broumova
Pískovna
Adršpach
p.p.č. 691/3
I.
NRBC
NPR
3,40
NPR
Adršpašskoteplické skály
–
NPR
Dolní Adršpach
Honský
p.p.č. 419/1
III.
BC
BK
1,69
rybníkářství
ČRS MO
obojživelníci Pěkov
Police nad Met.
Cihelný
p.p.č. 1163/3
III.
BC
BK
1,05
rybníkářství
ČRS MO
obojživelníci Police nad
Police nad Met.
Metují
Bělidlo
p.p.č. 661/75
IV.
–
0,72
rybníkářství
ČRS MO
Hradec Král.
obojživelníci Jetřichov
Pivovarský
p.p.č. 988
III.
–
0,50
rybníkářství
Pivovar
Broumov
obojživelníci Velká Ves
u Broumova
Buchťák – Jívka
p.p.č. 656/1
a další
BK
5,57
rybníkářství
III.
ČRS MO
Stárkov
obojživelníci Dolní
raci
Vernéřovice
Kuprovka – Jívka
p.p.č. 364
III.
BK
4,73
rybníkářství
ČRS MO
Stárkov
obojživelníci Dolní
raci
Vernéřovice
Zámecký
p.p.č. 12
III.
BC
BK
0,61
vypuštěný
Obec Adršpach obojživelníci Dolní Adršpach
BC
BK
0,50
rybníkářství,
vybudován
z programu
OPŽP
soukr. –
Krecbach,
Dolanský
obojživelníci Horní
retence
Adršpach
–
1,39
rybníkářství
Ing. Kovář
obojživelníci Jetřichov
–
1,47
rybníkářství
Ing. Kovář
obojživelníci Jetřichov
–
0,72
rybníkářství
Ing. Kovář
obojživelníci Jetřichov
–
1,22
rybníkářství
Město
Meziměstí
obojživelníci Meziměstí
–
0,84
vypuštěný
AOPK Praha
obojživelníci Křinice
–
0,58
0,80
v areálu
Veba Broumov technické
účely
–
0,21
návesní
Obec Vysoká
Srbská
obojživelníci Vysoká Srbská
–
0,06
návesní
Obec Velké
Petrovice
obojživelníci Velké
Petrovice
–
0,06
v obci
Obec
Bezděkov nad
Metují
obojživelníci Bezděkov nad
Metují
–
0,24
v obci
Obec
Bezděkov nad
Metují
obojživelníci Bezděkov nad
Metují
–
0,10
v obci
soukr.
obojživelníci Šonov
u Broumova
Kalousy
III.
Kaprový
p.p.č. 1619
IV.
Prostřední
p.p.č. 1620
IV.
Krajní
p.p.č. 1621
IV.
Koupaliště
p.p.č. 178
IV.
Školní
p.p.č. 338/1
a 338/2
IV.
Teplárna
p.p.č. 660/4 a 667
IV.
Vysoká Srbská
p.p.č. 8
III.
Velké Petrovice
p.p.č. 530/8
III.
Paňák
p.p.č. 27/2
III.
Bezděkov
p.p.č. 115/1
III.
Šonov u Br.
p.p.č. 727/2
III.
131
Broumov
Šonov u Br.
p.p.č. 3741/1, 2
rybníky
III.
–
0,03
0,13
v obci
soukr.
obojživelníci Šonov
u Broumova
Šonov u Br.
p.p.č. 1004/5
a 1004/1
III.
–
0,22
0,21
v obci
soukr.
obojživelníci Šonov
u Broumova
Lachovský
p.p.č. 218
III.
–
0,34
v obci
Město Teplice
nad Metují
obojživelníci Lachov
U Dolní chaty
p.p.č. 865/1
II.
BC
0,66
v lese
LČR
obojživelníci Heřmánkovice
Červeňák Vrchní
a Dolní
p.p.č. 734/3 a 798
II.
BC
0,52
0,43
v lese
LČR
obojživelníci Hynčice
u Broumova
Za zbořeništi
p.p.č. 692/2
I.
BC
0,55
soukr.
Leppelt
Jaroslav
obojživelníci, Horní Teplice
rostliny
Studnický
p.p.č. 134
III.
BC
BK
0,23
rybníkářství
LČR (ČRS MO obojživelníci Studnice
Stárkov)
raci
u Jívky
Horní
p.p.č. 386
IV.
BC
BK
2,33
rybníkářství
soukr. (u trati)
obojživelníci Jetřichov
Dolní
p.p.č. 398
IV.
BC
BK
0,40
rybníkářství
soukr. (u trati)
obojživelníci Jetřichov
2,10
rybníkářství
I.
Brabant CZ,
spol. s r.o.
obojživelníci Křinice
BC
BK
Křinické rybníčky
– Křinice
p.p.č.
2300/1,3,4,5
Vznik nových nádrží je možný ve vhodných lokalitách na základě biologického hodnocení
a posuzení vlivu záměru na VKP (zejm. tok a niva), rostliny, živočichy a krajinný ráz.
Podstatná je velikost nádrže, její začlenění do krajiny a způsob jejího využívání.
CHKO Broumovsko není rybníkářskou oblastí. Pouze šest rybníků má výměru v rozmezí
3–7 ha (viz předchozí tabulka). Ale i hospodaření na menších vodních plochách může
významně ovlivnit stav přírodního prostředí a biotu ve vodních nádržích. Rybníky prakticky
vždy slouží zároveň pro rozmnožování a vývoj obojživelníků, případně raka říčního, škeble
rybniční i jiných ZCHD a jsou prvkem obohacujícím biodiverzitu oblasti. K tradičním
problémům při hospodaření na rybnících patří nízká druhová rozmanitost (jak živočichů, tak
rostlin), která je ovlivněna velikostí a skladbou rybí obsádky, eutrofizací a mírou používání
látek závadných pro vody. S ohledem na výskyt ZCHD živočichů je třeba zásahy do
rybničního ekosystému (zejm. vypouštění a odstraňování sedimentu) provádět ve vhodném
období roku a řídit se pokyny OP, aby byl jejich případný negativní vliv na chráněné
fenomény co nejmenší. K dalším negativním jevům může dojít při rychlém vypouštění
rybníků, kdy se do toků pod rybníky dostává velké množství sedimentu. Přetrvávajícím
problémem je nepovolené osazování rybníků nepůvodními druhy ryb, mj. i z důvodu
destruktivního vlivu vysazovaných býložravých druhů na vodní vegetaci.
4.4.2. Sportovní rybářství
Na území CHKO Broumovsko je sportovní rybolov provozován na 9 pstruhových
a 2 mimopstruhových revírech, obhospodařovaných příslušnými místními organizacemi
Českého rybářského svazu (MO ČRS). Nedílnou součástí obhospodařovaných vod jsou
i chovné toky, které využívají místní organizace ČRS pro chov ryb a jiných vodních živočichů
(rak říční) určených k nasazení do rybářských revírů. Lov ryb na těchto vodách je zakázán.
132
Na revírech společného rybolovu Východočeského územního svazu ČRS platí rybářský
řád vydávaný každoročně Radou ČRS a schválený Ministerstvem zemědělství České
republiky.
Popis rybářských revírů, které se aktuálně (rok 2011) nacházejí úplně nebo částečně na
území CHKO Broumovsko:
Revíry pstruhové
453 021 JÍVKA 1 – délka 11,0 km, rozloha 14,00 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Stárkov
Popis revíru
GPS Z: 50°31'57.509"N, 16°9'50.8"E, K: 50°32'45.687 "N, 16°5'23.064"E
Od vtoku do Olšavky ve Stárkově až k pramenům.
K revíru patří nádrž:
Průmyslová nádrž (GPS 50°32'49.555"N, 16°5'24.856"E) v k. ú. Jívka (3,5 ha)
Přítoky a pramenná část jsou chovné – lov ryb zakázán. Na Průmyslové nádrži u přítoku po
obou stranách je chráněné pásmo vyznačeno tabulemi – lov ryb zakázán.
453 044 METUJE 5 – délka 9,0 km, rozloha 10,00 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Hronov
Popis revíru
GPS Z: 50°26'7.184"N, 16°11'35.147"E, K: 50°30'12.4 07"N, 16°12'38.08"E
Od jezu s.p. Tepna Babí až ke kamennému splavu nad mlýnem Kozinek nad Hronovem
mimo potoka Olšavka. Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán. Od loděnice až 80 m pod
Freivaldův splav je vyhlášeno muškařské pásmo – vyznačeno tabulemi.
453 045 METUJE 6 – délka 10,0 km, rozloha 10,00 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Police nad metují
Popis revíru
GPS Z: 50°30'12.391"N, 16°12'38.08"E, K: 50°32'13.4 86"N, 16°10'50.353"E
Od kamenného splavu nad mlýnem Kozinek nad Hronovem až k Zemánkovu splavu nad
obcí Maršov nad Metují.
K revíru patří nádrž:
Cihelna (GPS 50°31'41.119"N, 16°14'14.469"E) v k. ú . Police nad Metují (0,5 ha)
Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.
453 046 METUJE 7 – délka 20,0 km, rozloha 8,00 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Teplice nad metují
Popis revíru
GPS Z: 50°32'13.486"N, 16°10'50.404"E, K: 50°36'55. 601"N, 16°7'8.905"E
Od Zemánkova splavu nad obcí Maršov nad Metují až k pramenům. Úsek Metuje od
silničního mostu Teplice – Broumov až po splav u fotbalového hřiště směr Adršpach je
chovný – lov ryb zakázán. Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.
133
453 053 OLŠAVKA 1 – délka 20,0 km, rozloha 3,00 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Stárkov
Popis revíru
GPS Z: 50°29'24.055"N, 16°11'0.136"E, K: 50°33'39.8 57"N, 16°6'14.226"E
Od vtoku do Metuje nad Hronovem až k pramenům mimo potok Jívka. Pramenná část
a přítoky revíru jsou chovné – lov ryb zakázán.
453 076 STĚNAVA 1 P – délka 10,0 km, rozloha 8,00 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Broumov
Popis revíru
GPS Z: 50°32'57.672"N, 16°24'38.946"E, K: 50°36'39. 317"N, 16°19'13.844"E
Od státní hranice u Otovic až ke vtoku Heřmánkovického potoka. Přítoky jsou chovné – lov
ryb zakázán. Heřmánkovický potok do revíru nepatří. Potok protékající osadou Studená Voda
do Polska do revíru nepatří.
453 109 STĚNAVA 2 – délka 8,0 km, rozloha 2,00 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Broumov
Popis revíru
GPS Z: 50°36'39.317"N, 16°19'13.844"E, K: 50°37'18. 107"N, 16°15'37.307"E
Od vtoku Heřmánkovického potoka až k jezu balírny v Jetřichově. Přítoky jsou chovné – lov
ryb zakázán.
453 077 STĚNAVA 3 – délka 5,0 km, rozloha 4,70 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Meziměstí
Popis revíru
GPS Z: 50°37'18.107"N, 16°15'37.307"E, K: 50°37'59. 764"N, 16°13'1.604"E
Od jezu v Jetřichově až ke státní hranici, kde řeka vtéká do ČR z Polska. Přítoky jsou chovné
– lov ryb zakázán.
453 096 ŽIDOVKA 1 – délka 9,0 km, rozloha 2,00 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Hronov
Popis revíru
GPS Z: 50°29'37.408"N, 16°13'41.392"E, K: 50°29'58. 589"N, 16°12'37.447"E
Na revíru lov ryb povolen od mostu v obci Vysoká Srbská, až po soutok Židovky s Metují.
Revíry mimopstruhové
451 075 STĚNAVA 1 – rozloha 7,81 ha
Uživatel revíru: Východočeský územní svaz
Organizace pověřená hospodařením: MO Broumov
Popis revíru
Revír tvoří nádrže:
1. Katovna (GPS 50°34'47.792"N, 16°19'2.664"E) v k. ú. Broumov (1,3 ha) chovný
2. Kolonie (GPS 50°34'22.055"N, 16°19'50.78"E) v k. ú. Křinice (0,5 ha)
3. Punerův (GPS 50°32'8.843"N, 16°20'52.361"E) v k. ú. Martí nkovice (1,0 ha) chovný
4. Šírák (GPS 50°35'57.523"N, 16°20'27.16"E) v k. ú . Velká Ves (0,25 ha)
134
5. Předehřívárna u koupaliště (GPS 50°34'44.034"N, 16°19'11.47"E) v k. ú. Broumo v
(0,1 ha)
6. Šlégl (GPS 50°35'15.054"N, 16°17'22.067"E) v k. ú. Křinice (4,66 ha)
U přítoku nádrže Katovna je chráněná
a Předehřívárna je zákaz chytání z hráze.
65 cm. Ulovený kapr jehož míra přesáhne
vody v místě ulovení. V úlovkovém listu
jednotlivých rybníků (1., 2., 3., 4., 5., 6.).
rybí oblast. Na rybnících Katovna, Kolonie
Na nádrži Šlégl je stanovena horní míra kapra
65 cm, musí být co nejšetrněji vrácen zpět do
je nutné v kolonce podrevír uvádět označení
451 074 STĚNAVA 2 – rozloha 0,80 ha
Uživatel revíru: –
Organizace pověřená hospodařením: MO Meziměstí
Popis revíru
Revír tvoří nádrž:
Bělidlo (GPS 50°37'14.026"N, 16°15'20.938"E) v k. ú. Meziměstí (0,8 ha)
Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.
Kontakty na místní organizace ČRS
Broumov [5035]
Adresa: 550 01 Broumov, okres Náchod
Mobil: 602 685 450 – Vévoda Jiří (předseda), 605 985 695 – Gabaj Drahomír (hospodář)
E-mail: [email protected]
www: rybaribroumov.cz
Hronov [5038]
Adresa: Přibil Jaroslav (hospodář), Máchova 704, 549 31 Hronov, mobil: 733 192 124
Plšek Jiří – prodejce povolenek, mobil: 777 887 555
Berger Boris – jednatel, mobil: 723 722 250
E-mail: [email protected]
Meziměstí [5040]
Adresa: 549 81 Meziměstí (pošta Meziměstí u Broumova 1)
Mobil: 607 248 747 – Matouš Josef (jednatel), 605 789 543 – Krejčí Milan (hospodář)
E-mail: [email protected], [email protected]
www: http://www.rybmez.ic.cz/
Police nad Metují [5043]
Adresa: 549 54 Police nad Metují
Mobil: 606 790 614 – Řehák Václav (prodejce povolenek), 602 628 885 – MVDr. Kulich
Miroslav (hospodář)
E-mail: [email protected], [email protected], [email protected] – jednatel
Stárkov [5044]
Adresa: 549 36 Stárkov
Mobil: 737 380 580 – Grunt Luboš (hospodář), 731 476 197 – Andres Karel ml. (jednatel)
E-mail: [email protected]
Teplice nad Metují [5046]
Adresa: 549 57 Teplice nad Metují
Telefon: 721 005 118 – Řeháček Bohumil (prodejce povolenek)
Mobil: 603 254 141 – MUDr. Hnátnický Ladislav (předseda), 605 555 351 – Hromádko
Vladimír (hospodář)
135
Mezi druhy vysazované do jednotlivých revírů na tocích patří kromě hlavní ryby – pstruha
obecného potočního – také pstruh duhový, siven americký a lipan podhorní, na rybnících pak
kapr obecný. Z dalších vyskytujících se druhů jmenujme lína obecného, jelce tlouště, úhoře
říčního, štiku obecnou, okouna říčního, candáta obecného, střevli obecnou, vranku obecnou,
mníka jednovousého, plotici obecnou, hrouzka obecného, mřenku mramorovanou.
Z rybářského hlediska tyto ostatní druhy nemají pro dané území zásadní význam, na rozdíl
od ryb lososovitých, převažujících na pstruhových tocích. Mezi ubývající druhy patří slunka
obecná a karas obecný.
Výkon práva rybářství na výše uvedených lovných tocích (revírech) není činností, která
by vyvolávala zásadnější střety se zájmy ochrany přírody s výjimkou vysazování
nepůvodních druhů. Ryby jsou zde pravidelně dosazovány z chovných toků. Složení rybí
obsádky je částečně přirozené podle typu pásma a charakteru toku (zejména původní
neobhospodařované druhy), dále závisí na čistotě vody a podle toho, co zde rybáři vysadí
(i nepůvodní druhy – pstruh duhový, siven americký).
Problémové místo mezi rybářskými a ochranářskými zájmy zaujímá rybářské
hospodaření na tocích chovných. S rybami je neustále manipulováno, dávno již byly
zlikvidovány všechny původní místní formy nejlépe přizpůsobené danému prostředí
a nemůže se vytvořit přirozená vodní zoocenóza, tj. rovnovážné zastoupení všech místních
vodních živočichů, kteří by v daném toku s ohledem na životní podmínky mohli žít.
Hospodářské druhy ryb (v podmínkách CHKO Broumovsko především pstruh obecný
potoční) jsou vysazovány do chovných toků a později zde opět sloveny a vysazeny do
lovných toků. Tento cyklus je obvykle dvouletý. V praxi to znamená, že v chovných tocích se
vyskytují pouze stejnověké skupiny mladých ryb, po odlovu do opětovného vysazení zůstává
potok bez ryb, nemůže se vytvořit různověká rybí obsádka. Při odlovu elektrickým agregátem
nelze vyloučit nepříznivý vliv na další živočichy (raky, vodní hmyz, bentické druhy ryb
a mihule). Může dojít k jejich poškození, v době kdy jsou omráčeni, mohou být spláchnuti do
nižších úseků toku, z nichž se již nedostanou nahoru, pokud jim stojí v cestě migrační
překážka, a mohou se snadno stát kořistí predátorů. Takto je vodní fauna horních částí toků
ochuzována.
Na tocích lovných je sice relativně klidnější režim, pokud se týká vlivu lovu elektrickým
agregátem na biotu toku, avšak vzhledem k tomu, že zde lovná ryba, především pstruh
potoční, nutně musí dosahovat vysoké velikostní parametry, vzniká silný predační tlak na
ostatní faunu toku (menší druhy ryb, mihule, raky a ostatní bezobratlé).
Spolupráce s Českým rybářským svazem se po různých konfliktech (např. vypouštění
nepřiměřeného množství rybí násady do toků) zlepšila, je na relativně dobré úrovni a dále se
rozvíjí.
Třecí plochou zůstává ochrana ryb před predací chráněnými druhy živočichů (vydrou,
kormoránem, volavkou popelavá, čápem černým atp.) Správa ve spolupráci s MO ČRS
podporuje vytváření úkrytových možností před predátory na tocích i na stojatých vodách.
4.5. Vodní hospodářství
Vodní toky
Hydrologická síť na Broumovsku je tvořena povodími dvou řek, Metuje a Stěnavy.
Rozvodnice mezi těmito povodími a zároveň hranice evropských úmoří (Baltského
a Severního moře) probíhá po hřebeni Broumovských stěn a dále směrem k Bukové hoře
a Mirošovským stěnám. Povodí obou řek i jejich odtokové poměry se značně odlišují. Metuje
má podstatně větší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází při povodních
k velkým škodám, zatímco na Stěnavě a jejích přítocích je nástup povodňových vln rychlý
i strmý a působí značné škody v obcích a městech.
Řeka Stěnava (hydrologické pořadí 2-04-03) protéká Broumovskou kotlinou cca dvaceti
říčními kilometry. Pramení na polské straně hranic nad Mirošovem (Mieroszów), a opět
136
v Polsku se vlévá do Kladské Nisy (Nysa Kłodzka). Řeka tak náleží do povodí Odry, úmoří
Baltského moře. Významnější levobřežní přítoky Stěnavy v CHKO jsou potok Vižňovský,
Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý, významnější pravobřežní
přítoky pak potok Vernéřovický, Jetřichovský, Liščí, Křinický, Martínkovický a Božanovský.
Řeka Metuje (hydrologické pořadí 1-01-03) náleží do povodí Labe, úmoří Severního
moře. Pramení u Hodkovic poblíž Adršpašského skalního města, kterým vzápětí protéká,
a po 77 km se v Josefově u Jaroměře vlévá do Labe. Významnější levobřežní přítoky Metuje
jsou na území CHKO potoky Zdoňovský, Bohdašínský, Pěkovský, Ledhuje a Židovka,
významnějšími pravobřežní přítoky jsou Skalní potok, Vlásenka, Dřevíč a Rokytník. Horní tok
řeky s přítoky Dřevíčem a Jívkou, Skalním a Zdoňovským potokem byl vyhlášen jako EVL
Metuje a Dřevíč k ochraně populace mihule potoční.
Vodní plochy
Území CHKO Broumovsko není příliš bohaté na větší vodní plochy. Plocha rybníků zaujímá
23,5 ha (0,05 % CHKO), ostatní vodní plochy 265 ha (0,6 %). Celkově vodní plocha pokrývá
288,5 ha (což je pouze cca 0,7 % z celkové plochy CHKO). Plochy, které rychle odvádějí
vodu či způsobují rychlý odpar (zejména zastavěné plochy) zaujímají 2301,7 ha, což je 5,6 %
plochy CHKO. Orná půda (dříve výrazný rezervoár vody) zaujímá 17 645,8 ha (43 % CHKO),
louky 9 003,8 ha (22 % CHKO), pastviny 2 658 ha (6 % CHKO). Odvodnění orné půdy je
však značné. Lesy jako nejvýznamnější rezervoár vod zaujímají 15 557,9 ha (cca 38 %
CHKO). Plocha mokřadů je nezjištěna.
V CHKO najdeme mnoho poměrně malých rybníků, největší z nich, Šlégrův, se rozkládá
na ploše cca 7,48 ha. Dalšími rybníky jsou Starostín I. a II., Kynclův, Cihelný, Pískovna,
Buchťák, Kuprovka a další. Seznam rybníků viz kap. 4.4. V souvislosti s vodními plochami je
vhodné zmínit i mokřadní biotopy, které jsou sice nepatrných rozměrů (nejvýše několik arů),
ale výjimečné přírodovědné hodnoty. Na rozdíl od rybníků jsou přírodního původu a schraňují
vzácnou biotu vázanou na mokřadní biotopy. Největší mokřady se nacházejí u Jetřichova,
Křinic, Božanova, u Zdoňovského rybníka aj. Obecně jsou jako mokřady na území CHKO
Broumovsko brána ta území, která navazují na litorál vodních nádrží, ale např. u Jetřichova
se jedná o mokřadní louky.
Odběry podzemních vod
Nejvýznamnější odběry podzemních vod pro pitné účely se uskutečňují v Polické křídové
pánvi (PKP) – dosud se neprokázalo, zda narušují vodní režim CHKO Broumovsko. Podařilo
se však prosadit zpracování rozsáhlých průzkumných prací a v letech 1993–1996 probíhalo
vyhodnocení vodního režimu PKP ve třech etapách, které bylo ukončeno v r. 1996
závěrečnou zprávou studie: “Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod s ohledem
na ostatní složky životního prostředí: Polická pánev”.
V r. 2011 dosahoval odběr vod firmou VAK Náchod 5 542 693 m3/rok, což průměrně
vychází cca 180 l/s. Množství čerpané vody se od roku 1989 neustále snižuje. Jak uvádí
výhledová bilance průtoků v PKP, problémy s čerpáním podzemních vod a vznik deficitu by
mohly nastat při čerpání nad 400 l/s. Na jeden odčerpaný litr by měl být deficit v povrchových
tocích rovněž jeden litr. Z “Optimalizace využívání podzemních vod“ vyplývá, že významná
zásoba spodních vod je také v oblasti Kozínku a nikoli jen v Teplické výronové oblasti, jak se
udávalo dříve.
Ohrožením pro jakost podzemní vody je uvažované stanovení průzkumného území pro
těžbu břidlicového plynu, snižování hladiny v čerpaných vrtech a velké množství vrtů pro
čerpání vody a umístění tepelných čerpadel. Předpokladem udržení dosavadní jakosti
podzemní vody je její preventivní ochrana. Její nedílnou součástí je sledování jakosti vod
jednak v okolí potenciálních zdrojů znečištění, jednak v okolí jímacích objektů. Nejzávažnější
zdroje znečištění bude nutno likvidovat. Zvláštní pozornost je třeba věnovat infiltračním
oblastem polické pánve.
Geologické a hydrogeologické poměry polické pánve, vyhlášení CHOPAV Polická
křídová pánev a CHKO Broumovsko, velká zalesněnost území, nízká hustota osídlení
a s výhradami i současný stav průmyslu, zemědělství a dopravy vytvářejí podmínky pro
137
ekonomické využití zdrojů podzemní vody. Při rozumném hospodaření v zájmovém území,
včetně hospodaření s vodou, je naděje zachovat tyto zdroje kvalitní pitné vody i pro budoucí
generace.
Povrchové vody a čistírny odpadních vod
Na území CHKO Broumovsko je část toků vyhlášena jako lososové vody a část přes svůj
habitat nesplňuje parametry ani pro vody kaprové. Aby byla na Metuji a jejích přítocích
zajištěna čistota vody odpovídající lososové vodě a na Stěnavě a jejích přítocích bylo této
čistoty v budoucnu dosaženo, je třeba kvalitní čištění odpadních vod ze všech zdrojů
znečištění.
V oblasti funguje 9 centrálních čistíren odpadních vod (MČOV Broumov, MČOV Teplice
nad Metují, MČOV Meziměstí, MČOV Střmenské Podhradí, MČOV Horní Adršpach, MČOV
Police nad Metují, MČOV Žďár nad Metují, MČOV Jívka a MČOV Machov) – viz tabulka
v kapitole 4.7.2. Město Hronov je odkanalizováno na ČOV do Náchoda – Bražce. Většina
velkých podniků má vlastní specifické ČOV dle druhu odpadních vod (např. Broumovské
strojírny Hynčice), ev. předčištění s napojením do městské kanalizace (Kovopol Police aj.).
Tyto ČOV zlepšily výrazně kvalitu povrchových toků, ale zvyšování objemů kalů představuje
vážný problém kontaminace zemědělské půdy cizorodými prvky.
Z hlediska chemického zatížení vodních toků představují výraznou zátěž textilní podniky.
V letech 2011–2012 byly intenzifikovány MČOV Broumov a Police nad Metují, v přípravě je
intenzifikace MČOV v Horním Adršpachu. Přesto jsou některé složky odpadních vod
z textilních podniků obtížně odbouratelné. Zdrojem biologického zatížení vodních toků na
území CHKO Broumovsko je zemědělská činnost a odpadní vody z domácností.
Obecně lze konstatovat, že především v menších obcích na území CHKO není
odkanalizovaní v současné době v souladu s požadavky platné legislativy (zastaralé
technologie, špatný technický stav, právně neexistující kanalizace apod.). Města mají
většinou vybudované částečné či kompletní kanalizační systémy (nejčastěji jednotné
kanalizace pro odvod jak splaškových tak dešťových vod). Problémem je v řadě případů
nevyhovující technický stav a v některých obcích jsou provozovány kanalizace, které
odvádějí pouze částečně předčištěné nebo vůbec nečištěné odpadní vody do místních
recipientů. Jedná se většinou o stavby realizované v 2. polovině minulého století, které už
mnohde procházejí rekonstrukcí a intenzifikací čištění.
Městské čistírny odpadních vod většinou provozuje a.s. VAK Náchod. Zejména na
Metuji hrozí při havárii negativní ovlivnění EVL Metuje – Dřevíč. Obce v Broumovské kotlině
plánují většinou připojení na ČOV Broumov. Vlastní ČOV plánují Stárkov, Bezděkov n. M.,
Dolní Adršpach, Česká Metuje a Božanov. Stavby vlastních ČOV jsou obvykle umisťovány do
nivních poloh a úroveň čištění významně ovlivňuje kvalitu povrchových vod v tocích, které
jsou v oblasti málo vodné. Do veřejné kanalizace bývají svedeny splaškové vody
z centrálních částí obcí, zatímco periferní oblasti zůstávají často bez napojení. Trvalý
problém představuje absence čištění odpadních vod v rozptýlené zástavbě obcí
a příměstských částí, kde je budování ekonomicky náročných centrálních ČOV nerentabilní.
Likvidace odpadních vod z domácností je zajišťována bezodtokými jímkami (v praxi často
s odtokem), málo účinnými septiky nebo zcela absentuje – více viz kap. 4.7.2. Provoz
domovních ČOV je ovlivněn provozní nekázní (záměrné vypínání, nedostatečné vyvážení
kalů). Ve spolupráci s vodoprávními orgány se SCHKO podílí na důsledných kontrolách
nakládání s odpadními vodami s cílem zlepšit povědomí občanů a dosáhnout zlepšení kvality
vod v recipientech.
Migrační bariéry na vodních tocích
Migrační bariérou je jakákoliv překážka ve vodním toku bránící volné migraci vodních
organismů, zejména příčné stavby a vzdouvací objekty na toku a dále místa s nedostatečnou
hloubkou vodního sloupce. Překážky pro migraci vodní fauny se tak vyskytují prakticky na
všech i jen nesouvisle upravených vodních tocích – přítomnost příčných staveb v podobě
přehrážek, jezů MVE, stupňů a prahů je na nich běžná.
138
Vzhledem k tomu, že migrace je jedním ze základních životních projevů a potřeb mnoha
vodních organismů, kterou je podmíněna i schopnost rozmnožování, osídlování nových
lokalit a udržování genofondu populací, jedná se o vážný problém, k jehož řešení je ovšem
v závislosti na možnostech řešení a jeho očekávaném efektu nutno na území CHKO
Broumovsko přistupovat diferencovaně.
Ve většině případů je nejvhodnějším řešením nahrazení spádových objektů drsnými
skluzovými objekty, a toto opatření se stalo základním požadavkem při rekonstrukcích
dosavadních vodohospodářských úprav. Ve speciálních případech, zejména u vyšších
objektů (jezů) na větších vodních tocích se v posledních letech přistoupilo k budování přírodě
blízkých rybích přechodů typu by-pass, balvanitý skluz nebo balvanité rampy.
Malé vodní elektrárny (MVE)
Pro výstavbu MVE na území CHKO Broumovsko jsou vhodné především dva největší toky –
Metuje a Stěnava, kde se také nachází většina MVE v CHKO. Přítoky obou řek, s výjimkou
Dřevíče, jsou pro svůj nízký průtok pro výstavbu MVE nevhodné. Z praxe vyplývá, že MVE
na menších vodních tocích (s M-denními průtoky na úrovni Q355 nedosahujících hodnoty
20 l/s) jsou obecně problematické a mohou vést až k nezákonným zásahům (např. svévolné
navýšení úrovně spádového objektu).
Obecně lze konstatovat, že malé vodní elektrárny jsou přínosem pro ŽP nejen
tzv. "zelenou" energií, ale též existencí mnohdy velmi dlouhých vodních náhonů, které
podporují biodiverzitu v krajině.
Na druhou stranu výstavba malých vodních elektráren významně přispívá ke zhoršení
ekologického stavu vodních toků vlivem nesprávného provozu MVE, a to:
a) nadměrnými odběry vody a s tím spojeným nedodržováním stanovených hodnot
minimálních zůstatkových průtoků převáděných do úseků toků ovlivněných odběrem
vody,
b) usmrcováním vodních živočichů splavených do technologických částí MVE, které
vesměs využívají moderních vysokootáčkových turbín s vyšší účinností. Negativem
jsou rovněž vysoké jezy, které vlivem existence rozsáhlých jezových zdrží mění
přirozené proudové podmínky v tocích v neprospěch rheofilních druhů ryb.
Tab. č. 28: Přehled MVE na území CHKO Broumovsko
Tok
Dřevíč
Metuje
Stěnava
Říční km
2,300
17,240
45,847
46,207
49,480
51,198
54,405
29,190
37,745
V provozu v r. 2011
?
ano
ano
ano
ano
ano
rekonstrukce
ano
ano
139
Lokalita (k. ú.)
Velký Dřevíč (Velký Dřevíč)
Janovice (Janovice u Trutnova)
Hronov (Hronov)
Žabokrky (Hronov, Žabokrky)
Kozínek (Velké Petrovice, Žabokrky)
Velké Petrovice (Velké Petrovice)
Velké Petrovice (Velké Petrovice)
Otovice (Otovice u Broumova)
Olivětín (Broumov)
Revitalizace vodních toků
Na území Broumovska stále trvá sezónní vysychání horních přítoků Metuje. Je způsobeno
nešetrným způsobem zemědělského hospodaření a sérií opatření minulosti, která vedla
k odvodnění krajiny vlivem přílišného stupně odvodnění a zhutnění půd, napřímení toků,
vybetonování jejich koryt, existencí příliš velkých lánů polí a v neposlední řadě odběry
podzemních vod.
Na území CHKO je cca 200 km většinou upravovaných toků. Pro úplnost informací
o stavu toků je nezbytné zpracovat Koncepční studii povodí Stěnavy, v případě zájmu obcí
i studie povodí některých potoků.
Tab. č. 29: Provedené nebo plánované revitalizace
REVITALIZACE
Uskutečněné
Vodní tok
Opatření
Bohdašín – levostranný vymělčení
přítok Bohdašínského
napřímeného
potoka (pod PP Mořská toku, tůně
ransgrese)
Zdoňov – pravostranný vytvoření
přítok Zdoňovského
meandrů,
potoka, nad rybníkem
vymělčení, tůně
Bělý – Třeslice nad
vytvoření
rybníkem
meandrů,
vymělčení, tůně
Suchý Důl – levostranný prodloužení toku,
přítok Ledhuje nad
tůně
poldrem
pravostranný přítok
Jívky v Dolních
Vernéřovicích
Plánované
Vodní tok
Bučnice
Opatření
vytvoření meandrů,
vymělčení, tůně
Stěnava – hranice –
Meziměstí
Teplický potok
vytvoření meandrů,
vymělčení, tůně
pravostranný přítok
Teplického potoka
vytvoření meandrů,
vymělčení, tůně
prodloužení toku, Levostranný přítok
tůně , doprovodná Stěnavy – Broumov –
zeleň
Olivětín
Metuje – ř.km 75 – 76
Mokřadní louky u
Jetřichova
zrušení odvodnění,
vymělčení, tůně
Tab. č. 30: Provedená nebo plánovaná protipovodňová opatření
Vodní tok
levostranný
přítok
Ledhuje
Vižňovský
potok
Ruprechtický
potok
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
Uskutečněná
Plánovaná
Opatření
Vodní tok
Opatření
poldry Pod Klůčkem
poldry Křinice
poldr nad Suchým Dolem
poldr Benešov
úprava Vižňovský potok (LČR)
poldr pod Velkou Vsí +
protipovodňové úpravy
poldr Hejtmánkovice
úprava Ruprechtického
potoka(LČR)
Ruprechtický
potok
obnova retenčního prostoru na Liščí potok
Ruprechtickém potoce(LČR)
Liščí potok
úprava toku v Hejtmánkovicích
(více etap)
140
úprava Hejtmánkovice
4.6. Výstavba
Urbanistické celky a historická zástavba
Urbanistická skladba sídel v Polické vrchovině i v Broumovské kotlině patří převážně k typu
silničních nebo přípotočních lánových obcí táhnoucích se v délce i několika kilometrů,
s dvorci rozsazenými v pravidelných intervalech na zdvižených okrajích mělkých (v případě
Policka i hlubších) údolí. Mezi téměř neporušené urbanisticky celky, kde se uplatňuje lidová
zástavba na historickém půdorysu, lze v rámci Polické vrchoviny zařadit Machovskou Lhotu,
Bystré, Chlívce, Vápenku, Maršov nad Metují, Suchý Důl, Slavný, Hlavňov, Bělý a Nízkou
Srbskou. V oblasti Trutnovska se jedná o Janovice a Jívku. Na území Broumovské kotliny si
základní historický rámec sídelní struktury uchovala většina obcí. Oproti Policku zde ale
došlo v mnohem větším měřítku k zániku jednotlivých usedlostí.
Základní kostru historického i současného osídlení oblasti tvoří 5 měst:
Broumov – na řece Stěnavě, je tvořen historickým jádrem města, kolonií 5. května, Novým
Městem, Olivětínem, Poříčím, Velkou Vsí. Administrativně mu patří oddělené a dříve
samostatné obce Rožmitál a Benešov. Město Broumov má dle údajů ze sčítání lidu, domů
a bytů z roku 2001 8631 obyvatel. K městu Broumovu patří dále spádové obce
Heřmánkovice (Janovičky), Hejtmánkovice, Křinice, Šonov u Broumova, Otovice,
Martínkovice a Božanov.
Meziměstí – rovněž situované na řece Stěnavě. Jeho administrativní součástí jsou Starostín,
Vižňov, Ruprechtice a Březová (celkem 2852 obyvatel dle údajů z roku 2001). Spádově
k němu patří také samostatné obce Jetřichov, Vernéřovice (vlastní úřad od roku 1990)
a Hynčice (1991).
Police nad Metují – spolu s Velkou Ledhují tvoří jeden sídelní celek. Hlavňov, Radešov,
Hony a Pěkov jsou k městu administrativně přidružené osady (celkem 4396 obyvatel dle
údajů z roku 2001). Spádově patří do polického regionu samostatné obce Bukovice, Česká
Metuje (se Skalkou a Vlásenkou), Velké Petrovice (s částmi Petrovičky a Maršov nad Metují),
Žďár nad Metují, Bezděkov nad Metují, Suchý Důl (se Slavným), Machov (s Bělým, Nízkou
Srbskou a Machovskou Lhotou).
Teplice nad Metují – tvoří městský komplex tvořený Horními a Dolními Teplicemi.
Administrativně zahrnují ještě Libnou (z původní předválečné obce zůstaly po válce jen dva
objekty), Zdoňov, Bohdašín, Lachov, Dědov, Javor a Skály (celkem 1840 obyvatel dle údajů
z roku 2001). Spádově přináleží do tohoto celku ještě Horní a Dolní Adršpach tvořící
samostatnou obec Adršpach.
Hronov – město na hranici CHKO Broumovsko tvoří se Zbečníkem jeden urbanistický celek.
Administrativně náleží k Hronovu také prostorově oddělené Žabokrky, Velký Dřevíč
a Rokytník (celkem 6519 obyvatel dle údajů z roku 2001). Spádově k Hronovu patří i obce
Žďárky, Vysoká Srbská (se Zlíčkem a Závrchy), Stárkov (s Horním Dřevíčem, Bystrým,
Chlívci a Vápenkou) a z okresu Trutnov obec Jívka s Dolními a Horními Vernéřovicemi,
Janovicemi, Hodkovicemi a Studnicemi.
Z okresu Trutnov je v CHKO Broumovsko ještě částečně obec Radvanice mající dle
údajů z roku 2001 1091 obyvatel. Zbývající katastry okresu Trutnov zasahují do CHKO jen
svými neobydlenými okrajovými částmi.
Charakteristika sídel
V CHKO Broumovsko vznikla většina sídel v otevřenějším prostoru a v nižších nadmořských
výškách, menší obce v sevřených terénních útvarech. Starší zástavba obcí má svůj výraz
vyplývající z přirozených hospodářských, materiálových, ale i duchovních podmínek doby
svého vzniku a nese stopy přirozeného začlenění do reliéfu.
Při kolonizaci ve 13. století vznikla v tomto prostoru jednotná síť vesnic, pro kterou je
charakteristická zástavba podél potoků, stoupající k úpatí zalesněných kopců – tzv. údolní
lánový typ půdorysu vesnic. Kolmo na břehy potoka byly rozměřeny úseky přidělené
jednotlivým usedlostem. Nejblíže za usedlostí byla pole, pak následovaly louky a les. Vznikl
141
zde specifický typ usedlosti tzv. francký dvorcový statek. Vesnice lánového typu nemají
náves, neboť prvotní zde bylo umístění usedlostí co nejblíže polnostem.
Většina vesnic na Broumovsku byla založena na základě zákupního práva s převažující
účastí německých kolonistů. Ke konci kolonizace byla sídelní struktura již prakticky definitivní
a její součástí byla feudální sídla s obrannou, správní a centrální funkcí – zeměpanské
a šlechtické hrady, benediktinské pohraniční hrádky a dále tvrze a svobodné statky.
V 16. a 17. století přebírají postupně jejich funkci zámky a rezidenční dvory. Součástí
vesnického sídla a krajiny na Broumovsku jsou v 17. století i technické stavby jakými jsou
vodní mlýny, lisovny oleje, pily či dehtářské pece.
K velkorysé barokní obnově broumovského panství došlo zejména po polovině
17. století, kdy nastoupil do opatského úřadu Tomáš Sartorius (1630–70) a Othmar Zinke
(1664–1738). Vznikla tak jednotná tvář vesnických kostelů, které obohatily oblast
o významné krajinné dominanty. V tomto období byly postaveny kostely sv. Máří Magdaleny
v Božanově, sv. Barbory v Otovicích, sv. Markéty v Šonově, Nejsvětější Trojice
v Heřmánkovicích, sv. Jakuba Většího v Ruprechticích, sv. Anny ve Vižňově, sv. Michaela
Archanděla ve Vernéřovicích a kaple Hvězda v Broumovských stěnách. Zmíněné kostely
jsou zpravidla umístěny excentricky ve vyvýšené poloze při okraji zástavby.
Barokní stavební zkušenosti byly posléze uplatňovány i při klasicistních úpravách
měšťanských domů v Broumově a staly se tak základem jednotného stylu stavební činnosti
u specifického typu lidové architektury – tzv. broumovského zděného statku, který se vyvinul
kolem poloviny 19. století. Velké usedlosti, které mnohdy dosahují monumentálního měřítka,
jsou situovány na samé hraně údolí nad potokem. Níže položenou nivní část vyplňují menší
chalupy, jakými jsou obecní stavby, domky bezzemků – domkářů a chalupníků.
Obr. č. 7: Statek broumovského typu v Heřmánkovicích
Klasicistní dvorcový statek Broumovska má jednotnou výzdobu fasád obytného
i hospodářského stavení. Zásadní štuková výzdoba objektů se projevuje na štítovém průčelí,
které je členěno římsami, lisenami, pilastry, slepými arkádami, reliéfy a výklenky pro plastiku
světců. Charakteristické jsou zaklenuté vstupní portály s nikami a dvojicí kamenných
sedátek. Vstupy do objektů jsou často orámovány kamenným ostěním s klasicistním
dekorem. Výzdoba fasád je jak na obytných tak i hospodářských budovách. Součástí
142
usedlostí je vejminek, který je s obytnou budovou propojen vstupní bránou a většinou má
okapovou orientaci vzhledem ke komunikaci. V tzv. koutové poloze bývá k obytnému objektu
připojen místo vejminku špýchar. Stodola stojí naproti hlavní budově se štítem orientovaným
do údolí. Dvůr uzavírá kůlna otevřená do dvora.
Pro broumovské statky je charakteristický komoro-chlévní půdorys domu, kdy v podélné
ose je za světnicí a vstupní síní domu komora a vedle komory je úzký průchod do chléva. Ve
světnici je klenutí, nesené jedním masivním pískovcovým sloupem. Budova je zakončena
stájí, která je rovněž někdy zaklenuta do kamenných sloupů. Štíty domů jsou velice vysoké
dvoupatrové. V prvním patře jsou pokoje a komory a v dalším patře jsou komory pro
uskladnění obilí. Prostory nad chlévy sloužily pro uskladnění sena.
Zápraží bývají vyskládána z pískovcových kvádrů, které se používaly i na budování
mostků, vyrovnávacích zídek a podezdívek, které dosahují mnohdy i výšky patra.
U některých statků se dochovaly i vjezdové brány s nadpražím zdobeným pískovcovými
plastikami. Oplocení se dochovala ojediněle a byla tvořena pískovcovými sloupky se
vsazenými břevny.
Pro CHKO Broumovsko (zejména pro území Polické vrchoviny, Jestřebích hor
a Radvanické Vrchoviny) je typickou stavbou i roubený dům horského podkrkonošského
a slezského typu. Charakteristická jsou prostá a tvarově jednoduchá stavení, kdy obytná část
je spojená se stájí a chlévy. Velké množství chalup se vyznačuje vysokým strmým štítem,
který v této oblasti přežíval až do konce 19. století. U některých chalup se objevují u střech
i náběžky. Od poslední čtvrtiny 19. století se stavěly domy s mírnějším sklonem střechy
a poměrně širokým průčelím. Lomenice jsou jednoduše bedněné prkny kladenými na svislo
a ve vrcholu jsou deštěny klasovitě do středního švu.
Celý prostor CHKO Broumovsko dotváří kromě monumentálních sakrálních staveb
kříže, plastiky, křížové cesty a drobné kapličky.
Obr. č. 8: Městská zástavba v prostoru venkovského sídla (Rokytník)
Při hodnocení současného stavu zástavby lze konstatovat, že do venkovského prostoru
se v nedávné minulosti vmísila i nevenkovská architektura. Do malebného venkovského
prostředí chalup, stodol, stavení, výměnků apod. byly včleněny rodinné domky městského
143
typu. Tento necitlivý zásah do struktury zastavěných částí dnes vyznívá v nesourodé až
chaotické zastavění, nerespektující urbanistickou skladbu obce. Městská architektura sebou
na vesnici přináší i omezenou funkčnost oproti tradičním zvyklostem. A pokud je
hospodářská funkce u tohoto typu novějších staveb potřebná, zastavují se pozemky
rodinných domků a vilek nahodile kolnami a hospodářskými objekty, které svým výrazem
zpravidla „nesedí“ ke stavbě hlavní. Nesourodost zástavby se tak ještě více potvrzuje.
Památková ochrana
Zvláštní postavení v obcích mají objekty památkově chráněné. Vyhlášenými památkovými
zónami v CHKO Broumovsko jsou historické části měst Police nad Metují, Broumova
a Stárkova. Vesnickou památkovou rezervací byla vyhlášena část obce Křinice. Výjimečné
postavení mezi významnými sakrálními stavbami ČR mají klášter v Broumově a v Polici nad
Metují a venkovské kostely tzv. broumovské skupiny ze 17. a 18. století – Šonov,
Martínkovice, Božanov, Vernéřovice, Ruprechtice, Otovice, Heřmánkovice, Bezděkov nad
Metují, Vižňov. Zcela ojedinělými jsou zděné statky „broumovského typu“ převážně
z 19. stol., dominující zástavbě lánových vesnic v Broumovské kotlině a doplňující stavení
podkrkonošského a slezského typu na Policku. Úplný seznam památkových objektů (viz
např. aplikace MonumNet na internetových stránkách Národního památkového ústavu)
neobsahuje zdaleka všechny stavby, které by si zvýšenou pozornost a ochranu zasloužily.
Navíc skutečností je fakt, že méně se již chrání prostředí, ve kterém se tyto objekty
nacházejí, na což zpravidla doplácí celkový vzhled a urbanistická skladba zastavěného
prostoru.
Územní plánování
Územní plánování, respektive územní plány obcí jsou pro Správu CHKO jedním ze
základních nástrojů krajinného plánování – uplatnění koncepčních požadavků ochrany
přírody a krajiny při rozvoji území (především ochrana krajinného rázu a tvorba ÚSES).
Královéhradecký kraj nemá dosud schválené zásady územního rozvoje (ZÚR).
Téměř všechny obce na území CHKO Broumovsko mají schválený územní plán. Z 33
obcí ležících na území CHKO má 31 platný územní plán. Z obcí bez schváleného územního
plánu mají dokumentaci ÚP v různém stupni rozpracovanosti obec Bukovice a město Teplice
nad Metují. Negativním jevem jsou poměrně časté dílčí zásahy do územních plánů pomocí
jejich změn. Regulační plán dosud nebyl na území CHKO Broumovsko zpracován pro žádné
sídlo. Vzhledem k nákladnosti pořízení této dokumentace se nedá ani do budoucna
předpokládat větší nárůst jeho pořizování.
Kategorizace sídel a lokalit se zástavbou (LOsZ) na území CHKO
Sídla a lokality se zástavbou byly dle studie „Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO
Broumovsko“ zpracované Atelierem V (doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a kol.) v roce 2010
rozděleny do čtyř (resp. do tří) kategorií, jednotlivé kategorie jsou charakterizovány níže.
Z uvedeného schématu rozmístění jednotlivých kategorií (Mapová příloha č. 12) je patrné, že
velmi cenná sídla nebo jejich části zařazené do I. kategorie jsou rozloženy po celém území
CHKO ve všech třech krajinných celcích. Na území CHKO Broumovsko nebylo žádné sídlo
a LOsZ zařazeno do IV. kategorie (LOsZ-IV).
Na území CHKO Broumovsko bylo vymezeno 5 segmentů urbanizované krajiny (SUK) –
Teplice nad Metují, Police nad Metují, Hronov, Meziměstí, Broumov.
Sídlo a LOsZ I. kategorie
Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny,
v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje území, ve kterých má zástavba mimořádně silný
vliv na vznik výrazného rázu krajiny a kde přírodní rámec (morfologie terénu a vegetační kryt)
dotváří estetické hodnoty a harmonii krajiny. Jedná se zejména o území se zástavbou, která
má dochované tradiční formy, zřetelný architektonický výraz, architektonické a památkové
hodnoty. Jedná se též o krajinné segmenty, kde výrazně dochovaná historická struktura
144
zástavby je zcela typická, dokládá způsob osídlení území, obhospodařování zemědělských
ploch a spoluvytváří typickou krajinnou scénu.
Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu:
• sídlo (nebo ucelená část sídla) jehož charakter urbanistické struktury, charakter
zástavby a architektonický výraz staveb zásadním způsobem spoluvytvářejí ráz
krajiny,
• sídlo (nebo ucelená část sídla) s výrazně dochovanou historickou urbanistickou
strukturou a s dochovanými stavbami lidové architektury,
• sídlo (nebo ucelená část sídla) s architektonickými a urbanistickými hodnotami, které
leží na terénních horizontech, hranách a pohledově exponovaných svazích nebo
jehož rozvojové možnosti jsou omezeny krajinným rámcem,
• sídlo se zřetelnými stopami členění historické plužiny.
Sídlo a LOsZ II. kategorie
Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny,
v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje území, ve kterých je doposud dochovaná
rázovitá struktura zástavby nebo taková zástavba, která výrazně dotváří hodnoty krajinné
scény. Samotná zástavba v těchto případech nemusí vynikat významnými architektonickými
nebo památkovými hodnotami, ale spoluvytváří harmonii prostředí po stránce měřítkové
i estetické. Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu:
• sídlo (nebo ucelená část sídla), jehož charakter urbanistické struktury, charakter
zástavby a architektonický výraz staveb spoluvytvářejí ráz krajiny,
• sídlo (nebo ucelená část sídla) s částečně zachovanou, příp. mírně narušenou
historickou urbanistickou strukturou a dochovanými objekty lidové architektury event.
jinými hodnotnými objekty doplněnými dalšími stavbami hmotově ani výškově výrazně
nenarušujícími dochovaný ráz lokality,
• sídlo s dochovanými dílčími stopami členění historické plužiny.
Sídlo a LOsZ III. kategorie
Venkovské sídlo a lokalita se zástavbou – zpravidla vizuálně otevřený segment krajiny,
v jehož obraze se sídlo projevuje – zahrnuje krajinné prostory se zástavbou, které nevynikají
významnými urbanistickými ani architektonickými či památkovými hodnotami, jejich projev v
obrazu krajiny je však do značné míry harmonický.
Jedná se o sídlo s některými z následujících znaků krajinného rázu:
• sídlo (nebo ucelená část sídla), které se dílčím způsobem podílí na rázu krajiny,
• sídlo (nebo ucelená část sídla) se setřenou historickou urbanistickou strukturou
s výrazně přestavěnými původními objekty a s novodobou zástavbou nevymykající se
hmotově z tradičního charakteru hmot a forem objektů,
• sídlo s nečetnými cennými objekty lidové architektury rozptýlenými v různorodé
zástavbě.
145
Tab. č. 31: Přehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Polické vrchoviny
Krajinný celek A – Polická vrchovina
Sídlo
Kategorie
Adršpach
Zdoňov – jih
Bučnice
Skály
Solovický dvůr
Skalka
Česká Metuje
Horní Teplice
Bohdašín
Lachov
Zdoňov – sever
Horní Adršpach
Hodkovice
Ostaš
Žďár nad Metují
Radešov
Končiny
Pěkov
Hlavňov
Suchý důl
Slavný
Bezděkov nad Metují
Vysoká Srbská
Bělý
Machov
Nové Dvory
Studnice
Vápenka
Stárkov
Dřevíč
Maršov
Velké Petrovice
III
II
III
III
I
I/II
II/III
III
III
III
I/II
I/II/III
II
III
III
II
I
II/III
I
II
I
II
II
I
I/II/III
I
I
I
II
III
I
II/III
146
Tab. č. 32: Přehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Jestřebích hor a Radvanické
vrchoviny
Krajinný celek B – Jestřebí hory
a Radvanická vrchovina
Sídlo
Paseky
Odolov
Kategorie
I
I
Zlíčko
Žďárky
Závrchy
Jívka – sever
Jívka – jih
Bystré
Zada
Rokytník
III
III/I
I
II/III
II
I/II
I
III/I
Tab. č. 33: Přehled kategorizace sídel (LOsZ) na území Broumovské kotliny a Javořích hor
Krajinný celek C – Broumovská kotlina
a Javoří hory
Sídlo
Kategorie
Starostín
III
Hynčice
Velká Ves
Otovice
Vižňov
Ruprechtice
III
II
II
II
II
Heřmánkovice
I/II
Janovičky
Benešov
Rožmitál
Šonov
Vernéřovice
Jetřichov
Hejtmánkovice
Křinice
Martínkovice
Božanov
III
III
II
II
I/II
III
II
I/II
II/III
I/II
Segment urbanizované krajiny (SUK)
Urbanizované plochy větších sídel – území malých měst v CHKO zahrnující historické jádro,
okrajové partie zástavby, výrobní a dopravní stavby a zařízení, kde v obrazu krajiny
převládají civilizační (antropogenní) prvky a struktury – byly zařazeny do zvláštního pásma
„silně urbanizované krajiny“. V tomto pásmu je třeba uplatňovat ochranu krajinného rázu na
základní (nikoliv zvýšené) úrovni, specifickým způsobem s ohledem na dané krajinné
podmínky a na specifický charakter zástavby. V segmentech urbanizované krajiny (SUK) je
třeba zejména:
• věnovat pozornost negativním dopadům výstavby na krajinná panoramata a na
změny v siluetě měst,
147
•
podporovat opatření odstraňující nebo minimalizující existující negativní projevy
zástavby a využití území v krajinné scéně (negativní dominanty a negativní
dominantní rysy krajiny).
Zhodnocení aktuálního stavu výstavby
Zásahy Správy CHKO do procesu výstavby jsou dány jejím postavením dotčeného orgánu
státní správy v územním plánování a při umisťování a povolování staveb (ust. § 12 a § 44
ZOPK).
V minulém plánu péče platném od roku 2003 byly stanoveny tzv. „Obecné podmínky pro
zástavbu na území CHKO Broumovsko“. Tyto podmínky stanovily základní limity pro novou
výstavbu na území CHKO a vycházely z tradičních forem venkovské architektury na území
CHKO Broumovsko a byly Správou CHKO uplatňovány při posuzování stavebních záměrů
v oblasti. Správa při posuzování závěrů využívala rovněž studii „Chráněná krajinná oblast
Broumovsko – hodnocení krajinného rázu“ autorky Ing. arch. Jitky Brychtové.
Jako preventivní nástroj vydala Správa v roce 2006 informační brožuru pro stavebníky
obsahující základní podmínky pro výstavbu v CHKO Broumovsko (Jak stavět v CHKO,
Praktická příručka pro stavebníky). Další podrobné informace pro stavebníky ke stavební
agendě jsou na internetových stránkách Správy CHKO.
Značná část staveb v CHKO Broumovsko nese dochované znaky lidové architektury ve
svém architektonickém výrazu. Původní stavení se často nevhodně přestavují, realizují se
půdní vestavby, či jednostranné nástavby a mnohde tak dochází k celkové deformaci
původního objektu. Leckdy skromné materiální podmínky stavebníků se střetávají
s přežívajícími trendy městské, uživatelsky pohodlné zástavby vesnice. Stávající stavby
hmotově narůstají a vesnici cizí stavební prvky se objevují na části původních objektů. Velice
necitlivým přístupem k venkovskému zastavění je v řadě případů také situování samotných či
skupinových garáží, většinou opatřených plochými střechami.
Zásahy do chalup, stodol a stavení, vyvolané touhou po tzv. „kvalitnějším bydlení“, jsou
v mnoha případech již nahrazovány rekonstrukcemi cílenými k navrácení původní podoby
stavbám i jejich souborům. Tato činnost je však ještě v mnoha případech narušována
snahami stavebníků o realizace maximálně strohých, pouze funkčních doplňků, kvalitativně
nesourodých s původním stavebním stavem.
Stará, uchovaná a citlivě obnovovaná zástavba v obcích má vysokou hodnotu v tom, že
kromě architektonické kvality stavby samotné ctí a respektuje své okolí. Novou zástavbou,
zahrnující odlišnou formu náhledu na bydlení, došlo a ještě dochází k narušování původní
estetické symbiózy staveb v obci. Snahou musí být neopakovat staré chyby a zvažovat
takovou formu bydlení, která je vpravitelná do jednoduchých tradičních objemů staveb ctících
historické prostředí.
Závažným nešvarem je vznik nepovolených staveb. Neinformovaní a neukáznění
stavebníci si takovým způsobem bez ohledu na společnost a společné prostředí doslova
diktují a vynucují svoje požadavky, byť se zvýšeným rizikem finančního postihu (pokuty).
Leckde tak dochází k silnému narušení daného prostředí. V těchto případech musí dojít
k umocnění zodpovědnosti stavebních úřadů, aby došlo k nápravě takovýchto skutečností.
Jinak se budou opakovat stále stejné chyby.
Nešťastným zásahem do urbanistické skladby obcí jsou velkokapacitní zemědělská
zařízení z šedesátých až osmdesátých let 20. století. Jejich velmi častá objemová
a materiálová nesourodost ostře kontrastuje s harmonií původního zastavění a přírodou.
Samostatným problémem a dědictvím nedávné minulosti jsou chatové osady mimo
zastavěná území sídel. Naštěstí jich není mnoho a jsou zpravidla soustředěny do míst
intenzivnějšího turistického ruchu. Přesto jsou z hlediska ochrany krajinného rázu (zejména
některé z nich) problematické.
148
Při povolování novostaveb v CHKO Broumovsko se nejčastěji objevují následující
problematické trendy:
- umisťování novostaveb bez ohledu na charakteristickou urbanistickou strukturu
v území,
- nevhodný půdorys a hmotové proporce novostaveb,
- naddimenzované stavby pro průmysl a zemědělství (sklady, stavby pro výrobu),
- import zástavby městského nebo příměstského charakteru do ryze venkovského
prostředí,
- katalogové rodinné domy navržené bez ohledu na jejich umístění – např. finančně
dostupné přízemní rodinné domy (tzv. bungalovy),
- import cizorodých typů staveb jako jsou kanadské sruby, roubené domy odpovídající
svým ztvárněním vzdáleným regionům apod.,
- používání rušivých „dekorativních“ prvků, jako jsou víceboké arkýře, neproporčně
navržené vikýře, balkóny apod.,
- nevhodné oplocení,
- barvy fasád a střešní krytiny, které upoutávají pozornost a konkurují okolnímu
přírodnímu a kulturnímu prostředí.
Dobrým podkladem pro usměrňování jednotlivých stavebních záměrů se ukázala
kategorizace sídel a lokalit se zástavbou, kterou obsahuje aktualizovaná studie „Preventivní
hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko“ zpracovaná Atelierem V (doc. Ing. arch. Ivan
Vorel, CSc. a kol.) v roce 2010.
Obr. č. 9 Novostavba rodinného domu ve Zlíčku pod Vysokou Srbskou
149
4.7. Doprava a inženýrské sítě
4.7.1. Doprava
Silniční doprava
Území CHKO je dopravně relativně špatně přístupné. V jižní části CHKO je poměrně hustá
síť silnic III. třídy a místních komunikací. Hřbet Broumovských stěn, který se táhne ve směru
SZ – JV, překračuje do Broumovské kotliny jen jedna silnice. Tento významný terénní zlom je
od Honského Špičáku po hranici s Polskem (délka cca 10 km) pro dopravu prakticky
nepřístupný (i lesní cesty tento zlom nepřekračují a jsou většinou z obou stran slepě
ukončeny). V Broumovské kotlině není cestní síť hustá a většina silnic končí v obcích na
úpatí Broumovský stěn nebo Javořích hor.
V CHKO se nevyskytuje žádná silnice I. třídy a územím procházejí jen 3 silnice II. třídy.
Z hlediska vnitrostátní přepravy mají v CHKO Broumovsko větší význam silnice:
− II/301 Trutnov – Radvanice – Police nad Metují, která CHKO prochází v úseku Radvanice –
Police nad Metují v délce cca 14 km
− II/303 Náchod – Hronov – Police nad Metují – Broumov – Janovičky u Broumova, která
CHKO prochází v úseku od Hronova až po Janovičky (u hranice ČR/PL) v délce cca
31 km. Část z Broumova směrem k hranici je z dopravního hlediska nevýznamná a slouží
jen místní dopravě.
Silnice II/302 hranice ČR Starostín u Meziměstí – Broumov – hranice ČR u Otovic, dlouhá
v CHKO cca 18 km, má z vnitrostátního hlediska význam malý, spíše je využívána pro
tranzitní dopravu (zkratka přes ČR pro polské dopravce).
Silnice II/567 Rtyně v Podkrkonoší – Hronov tvoří hranici CHKO v úseku Horní Kostelec –
Hronov v délce cca 4 km.
Největší provoz je na silnici II/303, která je nejvíce využívaným přístupem z vnitrozemí
do Broumovské kotliny. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti
ČR, které v roce 2010 provádělo Ředitelství silnic a dálnic ČR, je největší intenzita provozu
na výjezdu z Hronova – 7818 voz./24h. Přestože pod Honským Špičákem je zmíněná silnice
poměrně svažitá, překonává větší výškový rozdíl a značná část dopravy směřuje k Teplicím
nad Metují a Adršpachu, dosahuje na ní intenzita provozu 4001 voz./24h.
Dopravní zatížení v letní sezoně výrazně vzrůstá na silnici Chvaleč – Adršpach – Teplice
nad Metují v důsledku vysoké návštěvnosti skalních měst v NPR Adršpašsko-teplické skály
(zdroj: http://scitani2010.rsd.cz).
Z dlouhodobého hlediska Správa CHKO usiluje o fixaci stávající dopravní sítě s jejím
minimálním rozšiřováním. V uplynulých letech došlo k řadě rekonstrukcí komunikací při
zachování původního trasování a další rekonstrukce obdobného charakteru jsou v současné
době projekčně připravovány. Z nedávno realizovaných záměrů lze zmínit např. rekonstrukci
komunikace II/303 v úseku Hronov –Žabokrky, rekonstrukce silnice III/301 10 – Zdoňov –
státní hranice s Polskem, modernizace přístupových komunikací k hraničním přechodům
Broumovského výběžku – silnice II/302 hraniční přechod Starostín – křižovatka III/3023,
III/3023 Meziměstí – Teplice nad Metují, III/30322 Teplice nad Metují – Pěkov aj.
Po otevření hranic v devadesátých letech 20. století prudce stoupl nárůst tranzitní
dopravy Broumovskem do Polska se všemi průvodními negativními jevy. Správa CHKO
Broumovsko opakovaně čelí pokusům o „zprůjezdnění“ Broumovského výběžku. ZÚR KHK
hájí územní rezervu pro vybudování komunikace v parametru rychlostní silnice nebo dálnice
pro napojení na Polsko mimo území CHKO přes Královec. Do dostavby této komunikace je
třeba bránit zvyšování zatížení oblasti i režimem omezujícím tonáž vozidel na hraničních
přechodech a vyloučením výstavby nových úseků (přeložek) a obchvatů obcí v členitém
terénu.
Z pohledu zamýšlených záměrů přeložek, obchvatů apod. lze jmenovat především
rozšíření komunikace II/303 v úseku Pěkov – Broumov od křižovatky na Hony po křižovatku
na Jetřichov. V době zpracování Plánu péče se projednává dokumentace pro stavební
povolení k této akci. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o poměrně vytížený úsek
150
komunikace, který se stává problematickým zejména v zimním období. Podél zmíněného
úseku komunikace je současně navržena i nová cyklostezka, která má zajistit co možná
nejpřímější
a nejbezpečnější dopravu cyklistů mezi městy Police nad Metují a Broumovem. V rámci
projednávání záměru bylo pamatováno i na zajištění migrační propustnosti pro lesní zvěř
a ostatní skupiny živočichů (např. požadavek na migrační propustky, naváděcí oplocení
a zábrany pro obojživelníky).
V Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje zůstává na úrovni územní
rezervy přeložka komunikace II/303 v úseku od konce obce Bukovice – konec Pěkova (tzv.
obchvat Pěkova). Správa dlouhodobě tento záměr odmítá s odůvodněním nevratného
poškození dochované hodnoty krajinného rázu území, kdy by dle názoru Správy došlo pouze
k přesunutí současného dopravního problému do jiné části území. Ve zmíněném úseku se
Správa snaží podporovat rekonstrukci stávající komunikace s možností jejího pomístního
rozšíření popř. napřímení. Dokumentace tohoto řešení jsou v současné době se Správou
projednávány.
Z hlediska fragmentace CHKO se silniční síť uplatňuje (zejm. s ohledem na hustotu
dopravy a stavební provedení silnic) jako migrační bariéra pouze minimálně. Významnější je
uvedená silnice II/303 v úseku, kde překračuje hřbet Broumovských stěn, který je zároveň
nadregionálním biokoridorem.
Zimní údržba komunikací je v souladu se zákonem prováděna plužením a posypem
inertními materiály. Vzhledem ke klimatickým podmínkám oblasti jsou pro používání
chemického ošetření komunikací v zimním období povoleny výjimky. Výjimky jsou povoleny
pro tyto úseky silnic:
- II/301 Police nad Metují (Zděřina) – Police nda Metují (II/303),
- II/302 Meziměstí – Otovice (mezi hraničnimi přechody),
- II/303 Hronov – Olivětín,
- II/567 Červený Kostelec – Horní – Hronov (II/303),
- III/3021 Meziměstí (intravilán obce),
- III/3024 Jetřichov (II/302) – křižovatka III/30326,
- III/30326 Olivětín (II/303) – Hynčice (III/3024).
Pro údržbu úseků silnic v případě vzniku kalamitních situací např. při vzniku ledovky (hladké
souvislé vrstvy ledu vytvořené dopadem mrznoucího deště nebo mrholení na povrch silnice
ochlazený pod 0 °C), p ři vzniku souvislé ledové vrstvy nebo z jiných příčin (mrazíky, při
vzniku jednotlivých bodových závad – např. ledových ploten) je udělena výjimka pro použití
chemického posypu, a to až do doby zajištění potřebné sjízdnosti pro tyto úseky silnic:
- III/30316 Mýto (II/303) – Bezděkov nad Metují (pouze k autobusové zastávce
Bezděkov nad Metují u Vojtěchova pohostinství),
- pokračování silnice z Radvanic přes Horní Vernéřovice dále do Janovic, Hodkovic
a do Horního Adršpachu k závodu VDO,
- III/30110 Adršpach (závod VDO) – křižovatka II/30116,
- III/30116 Jívka – Horní Vernéřovice (křižovatka III/301) – Horní Adršpach
(křižovatka 30110).
Výjimka k použití chemického posypu na uvedených úsecích je udělena na období
2006/2007 – 2011/2012 za těchto hlavních podmínek:
1. Ošetření komunikací bude prováděno technologií zkrápěné soli, která umožňuje
přesnou regulaci dávkování (chlorid sodný do max. dávky 60 g/m2).
2. Chemickému posypu bude předcházet řádné mechanické odstranění sněhové vrstvy
z vozovky.
151
3. Při chemickém ošetřování budou prováděna taková opatření, aby nedošlo
k proniknutí použitých látek do podzemních a povrchových vod a neohrozily tak jejich
jakost či zdravotní nezávadnost a nedošlo k negativnímu ovlivnění nebo poškození
vegetace v okolí komunikace.
(zdroj: Výjimka MŽP ČR z ochranných podmínek CHKO Broumovsko č.j. 4024/M/06,2763a/620/06
z 4. 9. 2006)
V průběhu zimní sezóny 2010–2011 byla při údržbě silnic na území CHKO spotřebována
následující množstí posypových materiálů:
Posypová sůl ..................................715 t
Posypový písek............................2.280 t
Posypová drť...................................183 t
(zdroj: Zpráva SÚS KHK o spotřebě posypových hmot na území CHKO z 3. 6. 2011)
Výjimkou povolený rozsah chemického ošetření silnic odpovídá potřebám sjízdnosti silnic
v zimním období. Solení komunikací představuje problém z hlediska negativního ovlivnění
často cenných stromořadí a alejí, které lemují většinu komunikací na Broumovsku. Dokladem
negativního vlivu chemické údržby a poměrně intenzivního provozu motorových vozidel je
alej podél komunikace II/303 v úseku od křižovatky na Jetřichov po město Broumov, která
postupně odumírá a její obnova je z hlediska vlastnických poměrů v území a bezpečnosti
silničního provozu poměrně složitá.
Železniční doprava
Územím CHKO procházejí dvě železniční trati. Větší význam má rychlíková trať č. 026
Týniště nad Orlicí – Náchod – Teplice nad Metují – Meziměstí, která od Meziměstí pokračuje
dále do Polska nebo do Broumova. Trať není elektrifikovaná, územím CHKO prochází od
Hronova po Broumov (celkově cca 35 km), ale frekvence na ní není příliš velká a dosahuje
cca 40 spojů denně. Trať dříve pokračovala do Otovic, ale osobní doprava na ní v úseku
Broumov – Otovice již není provozována. V jarních měsících roku 2011 začal Krajský úřad
Královehradeckého kraje poměrně intenzívně vyjednávat o jejím znovu obnovení a zadal
zpracování studie proveditelnosti záměru, která má odpovědět na hlavní otázky související
s obnovením trati (např. ekonomická náročnost projektu, přínosy pro region, zhodnocení
vlivů na životní prostředí aj.).
Regionální význam má trať č. 047 Trutnov střed – Teplice nad Metují (v CHKO
cca 20 km), kde se frekvence spojů pohybuje kolem 12 spojů denně. Její význam narůstá
v době letních prázdnin, kdy je spojením do nejnavštěvovanějších částí CHKO,
Adršpašského a Teplického skalního města.
Žádná z uvedených tratí není elektrifikovaná a není Správou CHKO považována za
významnou migrační bariéru.
Letecká doprava
Na území CHKO se nachází jen menší veřejné vnitrostátní letiště u Broumova, které se
nachází u silnice do Martínkovic. Letištní služba je poskytována od 1. dubna do 30. září
o sobotách, nedělích a svátcích. Letiště je využíváno zejména pro sportovní lety a Aeroklub
Broumov zde provádí výcvik zájemců o létání na větroních.
4.7.2. Inženýrské sítě a energetika
Inženýrské sítě představují na území CHKO cizorodý prvek s velikostí negativního účinku na
přírodu a krajinu závislou na jejich typu. V souvislosti s vedením inženýrských sítí jsou
řešeny následující problémy:
• ochrana krajinného rázu
• ochrana mimolesní zeleně
152
•
•
•
ochrana lesů
potřeba ochrany ptáků při dosednutí na sloupy VN
ochrana vodního režimu a na něm závislých cenných lučních ekosystémů při
výstavbě podzemních sítí
Liniové stavby mohou při provádění zemních prací ve volné krajině narušit a poškodit
přírodní lokality – evidované lokality ochrany přírody (zejména botanické a zoologické, ale
i geologické, geomorfologické a paleontologické). V případě dotčení stromů pokládkou
podzemních inženýrských sítí je vyžadováno minimálně dodržování podmínek státní normy
ČSN 83 9061 (2006) – Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů
a vegetačních ploch při stavebních pracích (dříve ČSN 18 920 z roku 1997), která upravuje
např. vzdálenost výkopu od kmene stromu, způsob hloubení výkopu, nakládání s výkopovým
materiálem, zajištění výkopu proti vysychání či vymrzání kořenů a další.
V souvislosti s liniovými stavbami je nutné uvažovat i s jejich doprovodnými stavbami
(elektrické rozvodny, vodojemy, regulační plynové stanice apod.), které mnohdy značně
ovlivňují krajinný ráz svým (technologicky či provozně daným) umístěním mimo zastavěná
území. Mnohdy jsou tyto stavby nevhodné nejen svým umístěním ale i architektonickým
ztvárněním.
Plynovody
Plynofikace Broumovského výběžku proběhla v letech 1998–2002. Sdružení měst a obcí pro
plynofikaci CHKO Broumovsko sdružilo města Police nad Metují, Broumov, Meziměstí,
Teplice nad Metují a obce Machov, Bezděkov a Hynčice. Kromě těchto uvedených byl plyn
zaveden do Žďáru nad Metují, Hejtmánkovic, Bukovice, Jetřichova, Žďárek, Zlíčka a Vysoké
Srbské. Regulační stanice byly postaveny v Polici nad Metují, Teplicích nad Metují,
Broumově a v obcích Bukovice, Bezděkov nad Metují a Jetřichov.
Oproti spalování pevných paliv (zejména uhlí) jsou při spalování zemního plynu
nesrovnatelně nižší exhalace oxidů síry a dusíku, přičemž není zanedbatelná ani absence
pevných úletů (popílek).
Elektrovody
Nadzemní vedení vysokého napětí (VN) a velmi vysokého napětí (VVN) znamená podstatné
zásahy do krajiny a to jak estetické tak i funkční. Příhradové i betonové stožáry vytváří
výrazné negativní dominanty v krajině a výstavba vedení si vyžaduje značné prostorové
nároky – výseky lesních porostů, zábor zemědělské a lesní půdy, likvidace nelesní zeleně aj.
Elektrovody nízkého napětí v CHKO Broumovsko
Převážně v intravilánech obcí a měst. Dle bezpečnostních předpisů je vyžadováno
dodržování bezpečné vzdálenosti větví stromů, které jsou pak v místech možného dotyku
s vodiči odřezávány. Při neodborném provádění hrozí poškození mimolesní zeleně. Dále
může vedení působit rušivě na krajinný ráz, zejména v památkových zónách obcí a měst.
SCHKO požaduje v intravilánech kabely ukládat do země.
Elektrovody vysokého napětí v CHKO Broumovsko
Na území CHKO Broumovsko je cca 150 km vedení VN = 35 kV. Vedení VN prochází také
I. zónou CHKO a to v úsecích mezi Slavným a Martínkovicemi, kde toto vedení přetíná
severojižním směrem NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny, a mezi Teplicemi nad
Metují a Adršpachem v k.ú. Dolní Adršpach, kde vedení přetíná okrajovou partii NPR
Adršpašsko-teplické skály.
V současné době se používají betonové sloupy s ocelovými konzolemi. Podle nosnosti
pro větší zatížení jsou pak používány i ocelové stožáry. Z důvodu ochrany ptáků je postupně
přecházeno ke sloupům typu „pařát“, které neumožňují dosedání velkých ptáků.
Ustanovení § 5a odst. 6 ZOPK nařizuje: „Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje
nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně
153
zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem“. Dosud se používaly tzv. lavičky, které se
instalovaly na sloupy VN 22 kV s podpůrnými izolátory. Zkušenosti ukázaly, že tento typ
ochrany je již překonaný, neboť lavičky nezajišťují dostatečnou ochranu ptáků na
elektrických stožárech. Po dohodě mezi zástupci energetiků a ochrany přírody doporučilo
MŽP ČR upustit od instalace laviček a používat vhodnější způsoby ochrany, zejména nové
bezpečnější typy sloupů (typ „Delta Variant“, typ „Pařát“, rovinné konzole se závěsnými
izolátory aj.) v kombinaci s izolací rizikových míst u trafostanic, případně plastové kryty na
izolátory (které jsou však méně vhodné s ohledem na nutnost průběžné kontroly a údržby).
Pro snížení nebezpečnosti starých sloupů je instalována v nebezpečné zóně (do 2 m od
sloupu) na dráty izolace. V některých případech je znemožněno dosednutí instalací hřebenů.
Předpisy pro stavby vedení VN se řídí zákonem č. 458/2000 Sb. Stavby vedení VN do roku
1995 měly předepsáno ochranné pásmo 10 m od krajního vodiče. Stavby vedení VN po roce
1995 mají ochranné pásmo 7 m.
• Vliv na úhyn velkých ptáků – prevence popsána výše.
• Vliv na krajinný ráz – velmi podstatný rušivý prvek.
• Vliv na lesní porosty – uplatňován předpis o ochranném pásmu, kdy v ochranném
pásmu pod vedením vysokého napětí nesmí porost přesáhnout výšku 3 m. Tato pásma
by mohla být mimo I. a II. zóny využívána k pěstování vánočních stromků, jelikož není
striktně vyžadováno bezlesí.
Nově jsou realizovány rekonstrukce jednotlivých tras, ať už pouze nevyhovujících vodičů
z důvodů kapacitních, či výměna již nevyhovujících sloupů. Vhodný druh materiálu je vybírán
s ohledem na umístění v dané lokalitě a v navržené zóně odstupňované ochrany přírody.
Hlavní rozvoj sítě VN je soustředěn do III. a IV. zóny, do míst nově vznikající zástavby. Na
vhodných místech dochází k výstavbě trafostanic a k výstavbě a rekonstrukci stávajících sítí
NN. Úloha správy je v korekci tras a volbě materiálu podpěr nadzemního vedení, případně
k prosazování volby podzemního vedení kabelem. V místech s dochovanými soubory lidové
architektury je snaha povolovat rekonstruované a případné nové vedení pouze na dřevěné
sloupy.
Vodovody
Na území CHKO má většina obcí vodovody, převážně ve správě společnosti Vodovody
a kanalizace, a.s. V majetku společnosti jsou vedle obslužných provozů především veřejné
vodovody, veřejné kanalizace a některé čistírny odpadních vod. Zbývající vedení jsou pak
v majetku a správě jednotlivých měst a obcí, na jejichž katastru se stavby nalézají.
V oblasti je nejvýznamnějším zdrojem pitné vody Polická křídová pánev, která je
chráněnou akumulací podzemních vod. Voda z ní je jímána pro potřeby místních obyvatel,
i pro Hradec Králové. V Teplicích nad Metují je stáčírna balené vody. Jímací zařízení jsou
často umístěna v I. a II. zónách, případně v MZCHÚ. Při prodlužování povolení k odběru vod
a rekonstrukcích těchto zařízení je nutné vyhodnocovat vliv na biotopy ovlivněné odběrem
vody a zejména ne zůstatkové průtoky v Metuji. Nově budované vodovody v jednotlivých
obcích jsou z hlediska ochrany přírody akceptovatelné, neboť jsou většinou vedeny
v tělesech komunikací. V případech, kdy jednotlivé trasy jsou vedeny přes plochy s výskytem
předmětů zájmu ochrany přírody, jako je např. výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů,
prvků ÚSES, významných dřevin rostoucí mimo les a pod., dochází k úpravám ve vedení
jednotlivých tras. Zásadní je způsob přechodu přes vodní toky (vhodnější je protlak oproti
překopání) a přechody přes nivní pozemky, botanicky významné lokality a pozemky se
vzrostlou mimolesní zelení (poškození překopáním kořenového systému). Vedení dálkového
vodovodu v úseku u Police n. M. má negativní dopad na krajinný ráz. Vodojemy a čerpací
stanice bývají umístěny ve volné krajině a jejich ochranné pásmo je vymezeno oplocením.
Často to jsou prefabrikové objekty a mají značně negativní vliv na krajinný ráz. Při
rekonstrukcích požaduje SCHKO vhodnější hmotové ztvárnění těchto objektů.
154
Kanalizace a kvalita povrchových vod
Obecně lze konstatovat, že především u menších obcích na území CHKO není
odkanalizovaní v současné době v souladu s požadavky platné legislativy (zastaralé
technologie, špatný technický stav, právně neexistující kanalizace apod.). Města mají
většinou vybudované částečné či kompletní kanalizační systémy (nejčastěji jednotné
kanalizace pro odvod jak splaškových tak dešťových vod). Problémem je v řadě případech
nevyhovující technický stav a v některých obcích jsou provozovány kanalizace, které
odvádějí pouze částečně předčištěné nebo vůbec nečištěné odpadní vody do místních
recipientů. Jedná se většinou o stavby realizované v 2. polovině minulého století, které už
mnohde procházejí rekonstrukcí a intenzifikací čištění.
Městské čistírny odpadních vod většinou provozuje akciová společnost Vodovody
a kanalizace Náchod (Broumov, Meziměstí, Teplice n. M., Teplice n. M. – Střemenské
podhradí, Horní Adršpach, Jívka, Žďár nad Metují, Machov, Police nad Metují). Zejména na
Metuji hrozí při havárii negativní ovlivnění EVL Metuje – Dřevíč. Obce v Broumovské kotlině
plánují většinou připojení na ČOV Broumov. Vlastní ČOV plánují Stárkov, Bezděkov n. M.,
Dolní Adršpach, Česká Metuje a Božanov. Stavby vlastních ČOV jsou obvykle umisťovány do
nivních poloh a úroveň čištění významně ovlivňuje kvalitu povrchových vod v tocích, které
jsou v oblasti málo vodné. Do veřejné kanalizace jsou často svedeny splaškové vody
z centrálních částí obcí, zatímco periferní části zůstávají často bez napojení. Vybudování
kanalizace pro celou obec je na Broumovsku v typických dlouhých lánových vesnicích velmi
nákladné.
Žumpa – je vhodná tam kde je problém získat povolení k vypouštění zejména do vod
podzemních a u domů využívaných jen zřídka. Musí být zajištěno pravidelné vyvážení a tedy
i příjezd pro fekální vůz.
Septik s biologickým stupněm čištění – usazený kal je nutné z usazovacích komor septiku
jednou ročně odčerpat. Odvedení předčištěných odpadních vod ze septiku je řešeno buďto
zásakem do půdy nebo přímým odvedením do vodního toku. Samotný septik není
dostatečně účinný a z něj odváděné odpadní vody je nutné biologicky dočistit. V mnoha
případech postačí doplnit septik o biologické čištění, např. zemní pískový filtr. Vhodně
navržený septik ve spojení se zemním filtrem je stejně účinný jako správně provozovaná
domovní čistírna. Septik je vhodným řešením u staveb k individuální rekreaci. Vhodnou
variantou čistění odpadních vod, zejména v místech s vhodnou morfologií (malý sklon
terénu) je septik ve spojení s kořenovou ČOV. Výhodami jsou nízké investiční náklady, nízké
provozní náklady (občasné vyvážení kalů ze septiku a kosení technologických porostů),
esteticky vyhovující vzhled zařízení, schopnost snášet velké výkyvy v množství protékající
vody.
Domovní ČOV – je vhodným řešením u objektů trvalého bydlení a skupinové rekreace. Je
nutné počítat s provozními náklady, zejména na spotřebu elektrické energie. Vždy je třeba
řešit vhodnost vyústění přečištěných vod do recipientu s ohledem na jeho kapacitu
a ekologickou hodnotu (např. s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů atp.)
Kořenové ČOV – nabízejí hledanou alternativu (nejdou vypnout, nezamrzají, nepotřebují
elektrickou energii, mokřadní biotopy, krajinný ráz).
Tab. č. 34: Likvidace odpadních vod na území CHKO Broumovsko
Obec
Adršpach
Bezděkov n. M.
Božanov
Broumov
ČOV se
plánuje
ano – Horní Adršpach ano – Dolní
Adršpach
ne
ano
ne
ano – více
menších
ano – intenzifikována,
ČOV
155
Vodní tok
v CHKO
Metuje
celá obec
Metuje
Božanovský
potok
Stěnava,
celá obec
celá obec
celá obec
neřeší Benešov,
Rožmitál
ne
ne
Horní Kostelec – ano, ne
osada V Ráji – ne
Svinský p.,
Černý potok
Dunajka
Olešnice
ano – cca 50 obyv. na ne – napojení
Broumov
na ČOV v
Broumově v
r. 2013
ne
napojení na
Broumov
neřeší
Janovičky
ano – Náchod, neřeší
Dřevíč, Rokytník
Stěnava
Heřmánkovický celá obec
potok
Hynčice
Chvaleč
ne
ne
Stěnava
Chvalečský p.
celá obec
pouze část k.ú.
Jetřichov
ne
Jetřichovský p.
celá obec
Jívka
ano – pro centrální
část Vernéřovic
ne
ne
ano – pro
část obce
ano – pro
soustředěnou
zástavbu
ne
Dřevíč
celá obec
napojení na
Broumov
ano pro
Machovskou
Lhotu
ano –
napojení na
ČOV Úpice
ne – plánují
napojení na
ČOV v
Broumově
Stěnava,
Křinický p.
Židovka,
Třeslice
celá obec
Bukovice
Červený Kostelec
Hejtmánkovice
Heřmánkovice
Hronov
Křinice
Machov
ano – neřeší Lhotu a
Bělý
Malé Svatoňovice
ne
Martínkovice
ne
Meziměstí
ano, neřeší Vižňov a
Ruprechtice
Otovice
ne
Police nad Metují
ano – intenzifikována,
neřeší Hony, Pěkov a
Hlavňov, Radešov
Radvanice
Rtyně v Podkronoší
Stárkov
ano – ne celá obec
ano
ne
Suchý Důl
ne
Šonov
ne
ano –
varianta ještě
není vybrána
intenzifikace
celá obec
Metuje, Dřevíč, pouze celá k.ú.
Rokytník
Žabokrky, V. Dřevíč
a Rokytník a část k.ú.
Hronov a Zbečník
celá obec
pouze část k.ú.
Strážkovice a Odolov
Stěnava,
Martínkovický
p.
celá obec
Stěnava,
Ruprechtický a
Vižňovský
potok
Stěnava
celá obec
Ledhujka,
Pěkovský p.,
Hlavňovský p.
Metuje
Jívka
Rtyňka
Jívka a Dřevíč
ano pro
centrální část
ano – nebo
Ledhujka
napojení na
Polici
ano –
Šonovský p.
156
celá obec
pouze část k.ú.
Bohdašín a Horní
Kostelec
celá obec
celá obec
pouze část k.ú.
pouze část k.ú.
celá obec
celá obec
celá obec
výhledově
Velké Petrovice
ano (2) neřeší
Zdoňov, H.Teplice,
Javor a Dědov, Skály
a Bohdašín
ne
Velké Svatoňovice
ne
Vernéřovice
ne
Vysoká Srbská
ne
Žďár nad Metují
Žďárky
ano
ne
Teplice nad Metují
ano – ještě
nebyla
vybrána
varianta
ano –
napojení na
ČOV Úpice
kanalizace
na ČOV
Meziměstí
ne
napojení na
Náchod
Metuje,
Zdoňovský
p.,Teplický p.,
celá obec
Metuje
celá obec
pouze část k.ú. Starý
Sedloňov
Vernéřovický p. celá obec
Židovka,
Brlenka
Dunajka
Brlenka
celá obec
celá obec
pouze část k.ú.
Obdobně jako u tras vodovodů jsou nově budované kanalizační stoky vedeny převážně
v tělesech místních komunikací, kde je střet se zájmy ochrany přírody a krajiny minimální.
Časté jsou pouze kolize s dřevinami rostoucími mimo les (zvláště alejové stromy), kde
vzhledem k náročnosti stavby kanalizace (vyšší nároky na prostor výkopu) hrozí jejich
závažná poškození. Proto jsou Správou CHKO v těchto případech, stejně jako u ostatních
výkopů inženýrských sítí, vyžadovány podmínky ochrany dřevin vycházející z české státní
normy ČSN 83 9061 z února 2006 na ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch při
stavebních pracích.
Telekomunikační síť
Síť mobilních telefonů jednotlivých společností je součástí jednotné telekomunikační sítě
České republiky. Signál je zajišťován pomocí sítě základnových stanic GSM (o umístění
vysílačů více kap. 3.12.) Území CHKO je signálem dostatečně pokryto. Případné umisťování
dalších základových stanic je možné v městských aglomeracích na výškové objekty, stožáry
vysokého napětí, tovární komíny nebo budovy. Případně sdílením stávajících zařízení.
Umísťováním vysílačů na vyvýšených místech dochází ke střetu se zájmy ochrany přírody
a krajiny, protože se většinou jedná o pohledově exponovaná místa, kde stavba vytváří
výraznou krajinnou dominantu a svým působením negativně ovlivňuje značný krajinný
prostor a často nedotčené přirozeně působící partie krajiny. Tuto skutečnost posiluje často
zájem konkurenčních firem vybudovat si svůj anténní nosič jako samostatný objekt nezávisle
na ostatních.
Nadpovrchové – vedení na sloupech bez většího vlivu a významu na přírodní složky, platí
zde prakticky stejné přístupy jako v případě vedení nízkého napětí na sloupech. V současné
době je snaha i toto vedení převádět do kabelů uložených v zemi.
Podpovrchové – kabelizace, uloženo. Významnější stavbou je dálkový optický kabel (DOK).
Jeho trasa vede ve směru Velký Dřevíč – Petrovičky – Velké Petrovice – Police nad Metují –
Broumov a odtud jedna větev vede na Martínkovice a druhá na Meziměstí, Adršpach
a Radvanice.
Výroba elektrické energie
Naprostá většina elektrické energie určená ke spotřebě na území CHKO Broumovsko je
vyráběna mimo území CHKO Broumovsko (uhelná elektrárna v Poříčí u Trutnova). Elektrická
energie je přiváděna pomocí vrchního vedení VVN. Níže popsané elektrárny jsou pouze
doplňkovými zdroje.
157
Malé vodní elektrárny
Hydroenergetický potenciál většiny vodních toků v CHKO byl v minulosti vzhledem
k příznivým podmínkám využíván. V současné době jsou využívány některé vodní stupně na
malé vodní elektrárny (MVE), často však bez rybích přechodů s rizikem nadměrných odběrů
vody a s tím spojeným nedodržováním stanovených hodnot minimálních zůstatkových
průtoků převáděných do úseků toků ovlivněných odběrem vody. U malých elektráren
požaduje SCHKO obnovení průchodnosti. Více kap. 4.5.
Sluneční elektrárny
Využití slunečního záření k výrobě elektrické energie pomocí slunečních kolektorů
a fotovoltaických panelů zaznamenalo v letech 2009–10 značný rozvoj. Tento trend byl
způsoben zejména státními dotačními pobídkami a fixací cen odebírané energie. Umístění
rozsáhlých elektráren ve volné krajině se na území CHKO Broumovsko podařilo zabránit.
V oblasti jsou (v r. 2012) umístěny v průmyslových zónách přímo na terénu dvě fotovoltaické
elektrárny – v Broumově a České Metuji. V řádu desítek jsou instalovány menší FVE na
střechách rodinných domů a průmyslových nebo zemědělských objektů. Umístění bylo
posuzováno s ohledem na krajinný ráz. Řada stavebních návrhů byla z výše uvedených
důvodů zamítnuta.
Větrné elektrárny
Na území CHKO Broumovsko není umístěna žádná velká větrná elektrárna. S ohledem na
nepůvodnost v území a výrazný rušivý vliv na krajinný ráz a negativní dopady na avifaunu
a letouny se s rozvojem těchto zařízení nepočítá.
158
4.8. Průmysl
Průmysl v CHKO Broumovsko se začal rozvíjet jako řemeslná činnost vázaná na tradiční
zemědělství a lesnictví. Tak postupně vznikal v prvé fázi průmysl textilní a dřevozpracující.
Zcela specifické a tradiční je na Broumovsku zpracování pískovce.
Průmysl textilní se rozvíjel již od středověku. Nejdříve zpracovával domácí len – kvalitní
broumovské sukno bylo od 16. století vyváženo do značné části Evropy. S rozvojem
průmyslu a železnice se stala hlavní textilní surovinou bavlna. Hlavními středisky byly
Broumov, Meziměstí, Police a Teplice n. M. Další textilky byly ve Žďáru n. M., České Metuji,
Jívce, Machově a jiných obcích. Textilní průmysl prošel a prochází řadou krizí, malé vesnické
textilky zanikly. Hlavní výrobce a. s. Veba Broumov a zároveň největší firma Broumovska,
zaměstnávající přes 1200 pracovníků, však patří k nemnoha prosperujícím textilním
podnikům v ČR a většinu své kvalitní produkce vyváží do zahraničí. Pro CHKO je potěšující,
že se jedná o tradiční průmysl, prosperující ve světle požadavků na kvalitu výroby i ochranu
životního prostředí.
Hlavním zlomem pro místní textilní průmysl byl rok 1989, který znamenal vpád
levnějších surovin ze zahraničí (len) a postupný útlum navazujícího textilního průmyslu.
Postupně byly uzavřeny provozy v České Metuji, Meziměstí, Teplicích n. M., Žďáru n. M.
Průmysl dřevozpracující prošel změnami (přechod z vodních pil na dnešní typy), až se
ustálil na největší pile v Meziměstí (manipulační sklad LČR – hrubá příprava dříví na další
zpracování a zbytky pro topné účely), Broumově a po roce 1989 několika menších
soukromých provozech rozptýlených po celém území CHKO (Machov – dvě pily, Dřevíč,
Teplice n. M. – dvě pily). K tradičním dřevozpracujícím a nyní prosperujícím podnikům oblasti
patří firmy Hobra – Školník Broumov a Dřevoterm Březová.
V minulosti byl v oblasti na mnoha drobných lokalitách dobýván kámen. Nejčastěji to byl
pískovec, využívaný zejména jako kámen stavební (kvádry) ale i pro kamenické a sochařské
zpracování. Kromě lámání skály v drobných lomech u téměř každé vsi bývaly v místech
výskytu využívány i jednotlivé balvany z blokových sutí na svažitých lesnatých stráních
(Broumovské stěny, Rač). Pro místní využití bývala těžena i opuka (např. Bezděkov nad
Metují), porfyr, melafyr, vápenec a písek. Tradiční průmysl zpracování kamene prošel velkou
proměnou – od mnoha drobných kamenických dílen k několika větším podnikům, které
kombinují těžbu a zpracování kamene.
V současné době se na území CHKO Broumovsko nacházejí dva činné lomy, ve kterých
je těžen pískovec druhohorního stáří (křída) – více viz kap. 4.10.
Vedle průmyslu zpracovávajícího místní suroviny se v minulosti postupně vyvinul
průmysl kovozpracující, zaměřený na materiálově nenáročné přesné strojírenství (Kovopol
Police n. M., bývalá Meopta Hynčice – nyní Hynčické strojírny). Dalším výrazným podnikem
v oblasti je závod VDO Adršpach (bývalý PAL), kde se vyrábějí součástky k automobilům,
Strojtex Meziměstí, KOMAP Dědov, BRONAS Heřmánkovice, VK ložiska aj.
Nejstarším “potravinářským” podnikem na Broumovsku je bývalý klášterní, nyní
soukromý, pivovar v Broumově – Olivětíně, založený ve 14. století. Specifické místo
v potravinářském průmyslu zaujímá největší a jediná mlékárna v CHKO Milpo Police. Novým
podnikem je stáčírna balené pitné a kojenecké vody – bývalá Toma v Teplicích nad Metují,
nyní General Bottlers, s.r.o. Dále je uplatňován prodej zemědělských přebytků a komodit
u jednotlivých zemědělských subjektů. Zásobování zemědělské výroby provádí ZZN Česká
Skalice s pobočkou na Kozínku. Významným výrobcem uzenářských výrobků je společnost
Pejskar a spol. sídlící v Polici nad Metují.
Dalším průmyslovým oborem v oblasti je keramický závod v Polici n. M. a firma Hauk
vyrábějící shrnovací dveře a keramiku. V oblasti je i další umělecko-keramická dílna
v Suchém Dole.
V oblasti dále fungují opravárenská družstva a autoservisy (Broumov, Police n. M.)
i jednotlivé drobné autoopravárenské dílny v soukromých rukou (Bukovice, Jetřichov,
Teplice n. M., Broumov). Významnou firmou je Barum Jetřichov, který skladuje a expeduje
pneumatiky Barum.
159
Stavební průmysl je zastoupen několika stavebními firmami (Broumovské stavební
sdružení, Broumstav, Bezedos – Broumov, Klimeš – Bukovice, Myška – Teplice aj.)
a prodejen stavebnin (Police n. M, Broumov).
Průmysl tiskařský je zastoupen tiskárnou Matěna v Polici n. M. a tiskárnou na Kozínku.
Hlavní místní znečišťující zdroje z průmyslové výroby
Kotelny továren (zejména Broumov, Police, méně Meziměstí, Teplice n. M.), centrální
výtopny (opět hlavně města), domovní kotelny, skládky, polní hnojiště (viz zemědělství),
skládky či překladiště sypkých materiálů (uhelné sklady – Police, Teplice n. M., Broumov),
rozprach z cest.
Vzhledem k plynofikaci CHKO poklesly emise tuhých a plynných látek více než čtyřikrát,
což má velmi pozitivní vliv na přírodní prostředí.
Dnešní průmyslová výroba ve značné míře využívá plastů, ať již jako komponentů
k výrobkům, tak i jako obalů. Domácnosti mohou vzniklé odpady ukládat do speciálních
kontejnerů či sběrných dvorů jednotlivých obcí. Přes značný nárůst povědomí o třídění stále
mnoho odpadů končí jako palivo v lokálních topidlech. Zplodiny v ovzduší (chlorované
uhlovodíky, dioxiny a další organické látky) působí jako karcinogeny či mutageny. Jejich
nežádoucí dopad postihuje zejména druhy na vrcholu potravního řetězce (člověk, dravci).
Po zdražení energií byl pozorovatelný návrat a následný negativní dopad vytápění
rodinných domů pomocí lokálních topidel dřevem a uhlím.
Průmyslové objekty a jejich provozy mají v mnoha případech negativní vliv na krajinný
ráz. V mezích zákona dochází též ke znečišťování toků, akustické emisi, prašnosti
a exhalacím.
4.9. Zacházení s odpady
Odpad z domácností
Z celé CHKO je komunální a tříděný odpad svážen na skládky mimo území CHKO (Rtyně
v Podkrkonoší a Křovice u Dobrušky). Hospodaření s komunálním odpadem zajišťuje na
území CHKO Broumovsko především firma RUMPOLD s.r.o., Broumov, dále pak firmy
Marius Pedersen, a.s., Scheele a TRANSPORT Trutnov s.r.o.
Téměř ve všech obcích jsou kontejnery na plasty, sklo a papír, v některých také na
tetrapacky. Řada obcí zavedla sběrné dvory (Broumov‚ Heřmánkovice, Hronov, Meziměstí,
Police nad Metují, Bezděkov nad Metují, Radvanice, Žďár nad Metují, Bukovice), kde
vytřiďují i další komponenty. Organický odpad likvidují na venkově většinou sami občané –
v městech jsou přistavovány kontejnery. Problémy působí pouze drobné nelegální skládky
odpadů obyvatel rodinných domů bydlících na okraji měst nebo obcí nebo v okolí chatových
a zahrádkářských kolonií. Dalším negativním jevem je vznik nepovolených navážek inertních
zemin nebo stavebních výkopků v rámci terénních úprav při stavbách nových obytných
objektů obvykle do niv nebo lesů.
Odpad z průmyslu
Průmysl zajišťuje likvidaci svých odpadů většinou nezávisle na systému likvidace domovního
odpadu. Výjimku tvoří podnikatelé, kteří likvidují svůj odpad (či jeho část) pomocí popelnic,
neboť charakter odpadu odpovídá domovnímu.
Odpad ze zemědělství
U některých zemědělců stále přetrvává situace, že jsou statková hnojiva odpadem. Jedná se
především o zimní období, kdy někteří zemědělci nemají odpovídající kapacity jímek na
exkrementy, čímž dochází k vyvážení na zamrzlou zem či na sníh a následně při jarním tání
ke znečišťování i nezemědělských ploch (zejména vodních toků) při jejich intenzivním
odtoku.
160
Dalšími odpady jsou pytle od mořeného osiva, plastové fólie ze senážních balíků,
veterinární přípravky, zbytky průmyslových hnojiv a obaly a zbytky po prostředcích na
ochranu rostlin a proti škůdcům.
Odpady z dopravy
Hlavním zdrojem odpadů z dopravy je zimní posyp komunikací. Přes úklid vozovek dochází
k výrazné kontaminaci okolí vozovek a vozovku sledujících či křížících vodotečí. K posypům
se používají kamenné drtě a jen na hlavních tazích přetrvává používání soli, ovšem vlhčené,
takže došlo ke snížení objemu aplikované soli. Přesto stále dochází k poškozování dřevin
v okolí míst, kde je solení povoleno (např. aleje v okolí Broumova).
Obtížně se likvidují vyjeté oleje a automobilové akumulátory i pneumatiky. V řadě lokalit
v obcích se stále nacházejí vraky automobilů. Na území CHKO se nachází několik firem,
které se zabývají sběrem i likvidací autovraků a nebezpečných odpadů z dopravy, např.
EKLASS CZ s.r.o. v Hronově Žabokrkách nebo Václav Pumr v Meziměstí. Přesto stále
přetrvávají černé skládky, na kterých se nacházejí akumulátory, pneumatiky a různé jiné
části automobilů. Obce se snaží černé skládky likvidovat, jakmile se o nich dozví.
Odpady ze stavebnictví
Hlavním problémem je odpad vznikající při demolicích objektů, který má v řadě případů
velkoobjemový charakter. V současnosti existuje v CHKO i v jejím okolí několik řízených
skládek, kam je možné odvážet hlínu z výkopků a stavební suť (např. skládka Trutnov –
Kryblice, firma GEMEC – UNION a.s. – Jívka, Obec Hejtmánkovice). Jakmile je někde suť
uložena bez řádného zabezpečení, stává se místo automaticky potenciální skládkou i pro
nebezpečnější odpady z domácností a pod. Dalším problémem je ukládání stavební suti
a hlíny z výkopků do niv toků (snižení ekostabilizační funkce nivy jako VKP) a na lokality
s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Staré zátěže
Zcela zásadním problémem, zejména s ohledem na Chráněnou oblast přirozené akumulace
vod Polická křídová pánev, jsou staré skládky. Některé skládky jsou již rekultivovány (např.
Dolní Adršpach, Starostín, Broumov – Olivětín, Police n. M. a Teplice n. M, Radešov
a Bystré u Stárkova). Na území CHKO se stále nalézají staré skládky, které byly v minulosti
pouze překryty zeminou. Tyto skládky mohou v budoucnu působit potíže zejména ve vztahu
k podzemní vodě. Je vhodné pokračovat dále v jejich monitoringu.
Nejhorší starou zátěží na území CHKO Broumovsko byla skládka zbytků na chemickou
ochranu rostlin a galvanických kalů na Pasách na lesním půdním fondu ve starém
zavodnělém písníku. Rekultivace skládky byla provedena v letech 2003–2004, monitoring
však stále probíhá.
4.10. Těžba nerostných surovin
Ložiska černého uhlí a uranu
Těžba černého uhlí v české části vnitrosudetské pánve (dolnoslezské pánve) nedosáhla
takového významu jako např. v kladenském revíru, přesto velmi významně podpořila
industrializaci severovýchodních Čech. Na úbočí Jestřebích hor u Rtyně a Strážkovic se černé
uhlí kopalo již okolo roku 1634. V oblasti Radvanic bylo černé uhlí objeveno až v roce 1840,
z této doby také pocházejí nejstarší šachtice a štoly v centru obce (pozdější důl Kateřina) a také
chvalečský důl Celestýn. Toto období dokládá několik desítek opuštěných šachtic, úpadních jam
i odvodňovacích štol, z nichž se ty hlavní a perspektivní staly od konce 19. století základem
Svatoňovické báňské společnosti, která po znárodnění po roce 1948 byla přetvořena na
Východočeské uhelné doly, s. p. Plány VUD v osmdesátých a na počátku devadesátých let
předpokládaly ze stavu ověřených zásob a perspektivy ložisek těžbu až do hloubky 1200 m od
ústí otvírek (až na –800 m p. m.) a zvýšení těžby v jednotlivých revírech. Např. nový důl
161
Kateřina II. v Radvanicích měl nově zahloubenou šachtou do hloubky 1040 m a nejmodernější
těžební zařízení s předpokladem zvýšení těžby z 200 tis. tun na 550 tis. tun ročně. V důsledku
nových ekonomických podmínek po roce 1989 však došlo k uzavření všech dolů VUD Trutnov.
V Radvanicích tak vyjel 1. dubna 1994 z podzemí na povrch poslední vůz uhlí v dosavadních
dějinách zdejšího dolování a ukončil tak více než 400 let trvající éru uhelného hornictví v této
oblasti. Jen v areálu dolu Kateřina II. zůstalo v podzemí více jak 75 mil. tun dobyvatelných
zásob, v celém žacléřsko – svatoňovickém revíru je to několik set mil. tun.
Průzkum a následně i těžba uranových rud probíhaly v padesátých letech na dnešním
území CHKO především v oblastech důlní těžby černého uhlí (Radvanicko, Stárkovsko,
Hronovsko, Žďárecko), dvě průzkumné etapy proběhly i na Broumovsku (hlavně v oblasti
Rožmitálu a Šonova). V letech 1952–57 na dole Kateřina (Stachanov) a dole Bohumír (Dolní
Vernéřovice) byla těžena radioaktivní surovina vázaná na organickou hmotu radvanických slojí,
zvláště druhé sloje a sloje Baltazar. Uhlí se v těch letech dostávalo na důlní haldu
v Radvanicích jako odpad. Zkušební těžba byla prováděna i na řadě dalších lokalit.
Území CHKO se týká problematika tří ze čtyř revírů: svatoňovického, radvanického
a žďáreckého. Nejvíce problémů přinesl revír radvanický, především širokým dopadem
zabezpečení celého důlního systému Kateřina I., Kateřina II. a Celestýn a nutností čištění
důlních vod s odtokem do Jívky (a dále do Dřevíče, Metuje a Labe), dále i problematickým
způsobem likvidace zahoření obří důlní haldy u dolu Kateřina I. (o obsahu více jak milion m3),
s odhadovaným obsahem až 40 % organické hmoty (hlavně z období těžby surovin)
a neznámého obsahu radioaktivních materiálů. Radioaktivní zatížení v řádech deseti až
stonásobků přirozeného radioaktivního pozadí se vyskytuje ve všech částech CHKO dotčených
těžbou, ale i rozvozem radiací zatížených haldových materiálů i do dalších částí CHKO. Další
problémy je nutné očekávat ve sféře všech povrchových, připovrchových i podzemních stařin,
od kterých dosud neexistuje ani řádná evidence.
Tab. č. 35: Výhradní ložiska uhlí a uranu
Číslo
3074937
3074938
3075100
3161300
Název
Rtyně –
Svatoňovické sloje
Rtyně – Žacléřské
sloje
Radvanice – Důl
Kateřina
Těžba
dřívější
hlubinná
dřívější
hlubinná
dřívější
hlubinná
Surovina
radioaktivní
suroviny, uhlí černé
uhlí černé
Nerost
černé uhlí,
U-ruda
černé uhlí
radioaktivní
suroviny, uhlí černé
černé uhlí,
U-ruda
Bohdašín – Velké
Svatoňovice
dosud
netěženo
uhlí černé
černé uhlí
CHLÚ
07493700
Rtyně
07493700
Rtyně
07510001
Radvanice
v Č.
16130001
Markoušovice
DP
–
–
–
–
Potenciální ložiska ropy a zemního plynu
V roce 2011 podala australská firma Basgas žádost o stanovení průzkumného území pro
vyhledání ložisek ropy a zemního plynu, které zahrnuje i celé CHKO Broumovsko. Geologický
průzkum v hloubkách výrazně přes 1 km nebyl dosud v CHKO Broumovsko proveden, vyjma
jediného vrtu ve Velké Vsi u Broumova. Není proto možné zcela vyloučit nalezení
nekonvenčních ložisek těchto surovin, především ložisek tzv. břidlicového plynu. Protože
nekonvenční těžba břidlicového plynu, případně na uhlí vázaného plynu, se provádí způsobem
hydraulického štěpení (hydrofracking), které představuje významná rizika z hlediska životního
prostředí, není vhodné tento způsob těžby na území CHKO Broumovsko podporovat s ohledem
na veřejný zájem ochrany přírody a krajiny i další veřejné zájmy, zejména ochranu kvalitních
zdrojů pitné vody. Případná těžba touto technologií je také zásadním střetem s ochranou
krajinného rázu, protože při ní dochází k vytváření terénních úprav ve volné krajině – vytváření
podložek pro vrt o rozloze přes 1 ha, vrtné soupravy významně převyšují výšku lesních porostů,
bývají i v noci nasvícené, na 1 km2 bývají umísťovány až 3 vrty. Rozvíjení tohoto odvětví
těžebního průmyslu v CHKO Broumovsko by tak šlo zcela proti smyslu dosavadní ochrany
území.
162
Rudní akumulace a jejich těžba
Oblast vnitrosudetské pánve je velmi chudá na rudní ložiska, zato však má poměrně hojné
rudní indicie. Jde především o výskyty mineralizace Cu-Pb-Zn. Ekonomicky nejvýznamnější
bylo ložisko mědi u Horních Vernéřovic. Ložisko je tvořeno polohami šedozeleného jílovce s
nízkým obsahem jemně rozptýleného organického uhlíku. Rudní minerály (chalkozín, bornit,
malachit a azurit spolu s pyritem) jsou jednak ve formě jednotlivě vtroušených zrn, jednak ve
formě oválných konkrecí vázány na šedozelené pelity. Mocnost rudonosných slojí se pohybuje
od 0,2 do 1,5 m, kovnatost od setin % do 5 % Cu. Po vybrání mědí bohatších partií byla r. 1966
těžba na ložisku pro příliš nízkou kovnatost získávané rudy zastavena. V prostoru těžby vznikl
závod na zpracování měďnatého koncentrátu; po ukončení zdejší těžby závod dále zpracovával
rudy z dovozu. Pozůstatkem ukončené těžby i výroby koncentrátu jsou pod bývalým závodem
dvě odkaliště s naplaveným jemným odpadem s nevyhodnocenou zátěží pro okolní přírodní
a životní prostředí.
Ložiska cihlářských surovin.
V polické pánvi až do konce roku 1971 byla v provozu cihelna v Polici n. Metují, kde byly těženy
kvartérní svahové a eluviální hlíny a hlíny eolického původu. Mocnost suroviny včetně
zvětralých slínovců v podloží dosahovala až 9 m. Kvalita suroviny umožňovala výrobu pouze
plných cihel horší kvality. Zásoba činí na ložisku téměř 750 000 m3. V roce 2000 začalo nové
využití tohoto ložiska za účelem těžby hlín a jejich použití v objemu cca 16 tis. m3 jako těsnicí
vrstvy zeminy při rekultivaci skládky odpadů "Na zámečku" v Polici nad Metují. Záměr investora
byl Správou CHKO využit: obě lokality těžebních jam byly po této jednorázové akci v letech
2000–2001 ponechány k zatopení spodní vodou a k přirozené sukcesi.
Ložiska sprašových hlín v Broumovské kotlině v okolí Olivětína a Broumova byla po druhé
světové válce opuštěna, přestože mocnost suroviny dosahuje až 10 m.
Ložiska kameniva
Ložiska drceného kameniva se nacházejí v permu na Broumovsku a v křídě polické pánve.
Lom Rožmitál
Kamenivo je v okolí Broumova v současnosti těženo v melafyrových lomech v Rožmitálu.
Vzhledem k úložným poměrům, kdy příkrovy melafyrů o mocnosti 20–40 m se uklánějí k JZ, se
těžba soustřeďuje podél výchozů, poněvadž do předpolí stoupá skrývka. Surovina je stanovena
pro výrobu drceného silničního kameniva ve II. jakostní třídě. Těžbu kamene provozuje
dlouhodobě organizace Zemědělské družstvo Šonov. Střet těžby se základními ochrannými
podmínkami II. zóny byl až dosud řešen udělením výjimek. Další postup těžby v platném
dobývacím prostoru je ve střetu s ochrannými podmínkami II. zóny CHKO Broumovsko
a v potenciálním střetu s požadavky na ochranu krajinného rázu. V současnosti je těžbou
dotčena cca 1/3 dobývacího prostoru o výměře 41,17 ha, zábor plochy s aktivní těžbou či
manipulací s vytěženou surovinou má stále rostoucí tendenci, neboť realizace rekultivace
těžbou dotčených ploch je s ohledem na další plánovaný postup zatím nemožná. Na
rekultivované části lomu Homole (v předpolí lomu Rožmitál) vznikla v roce 2011 hodnotná
naučná stezka seznamující návštěvníky jak s vlastní těžbou, tak zejména se zajímavostmi
neživé i živé přírody v dotčeném území.
Platnost POPD: 2011 – do vytěžení vymezené části k lesní cestě
Výhradní ložisko: 3047800 Rožmitál; surovina: stavební kámen; nerost: křemenný porfyrit,
melafyr
Chráněné ložiskové území: 04780000 Rožmitál
Dobývací prostor: 70791 Rožmitál
Ložisko Bezděkov
Z obvyklých typů hornin používaných pro výrobu drceného kameniva se vymyká ložisko
spongilitických písčitých prachovitých slínovců středního turonu s čočkami vápenců
v Bezděkově u Police nad Metují. Těžba je však zablokována nebezpečím porušení stropu
163
artéského cenomanského obzoru střelnými pracemi. Případný záměr obnovení těžby je
potenciálně ve střetu s požadavky na ochranu krajinného rázu, nachází se v těsné blízkosti
I. a II. zóny CHKO Broumovsko a EVL Kozínek.
Výhradní ložisko: 3022800 Bezděkov nad Metují; surovina: stavební kámen, vápenec;
nerost: pískovec, slínovec, vápenec
Chráněné ložiskové území: 02280000 Bezděkov
Lom Libná
Ložiska kamene pro dekorační a kamenické práce jsou v křídové polické pánvi. V západní části
bývalé obce Libná (u Zdoňova) byl v minulosti těžen jemnozrnný běložlutý cenomanský
kvádrový pískovec s glaukonitickou příměsí ve více drobnějších (selských) lomech. Po roce
1945 těžba pokračovala pouze v prostoru 3 lomů, sloučených provozovatelem do jednoho
ložiska. V šedesátých letech zde byla těžba zastavena.
O novou otvírku těžby požádala organizace ČMPK Hradec Králové v roce 1995, v r. 2001
započala těžba velmi malého rozsahu a šetrnou technologií. Roku 2001 převzala těžbu
organizace Granit Lipnice s.r.o., Dolní Město, která lom provozuje do současnosti (2011). Těžba
je zde provozována jen nárazově s ohledem na nižší poptávku po této surovině. Významnější
střety se zájmy ochrany přírody v rámci stanoveného dobývacího prostoru nelze v návrhovém
období plánu péče předpokládat.
Platnost POPD: 1997 – do vytěžení zásob
Výhradní ložisko: 3102900 Libná; surovina: kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou
výrobu; nerost: pískovec
Chráněné ložiskové území: 10290000 Libná
Dobývací prostor: 70548 Libná
Lom Božanov
Nejrozsáhlejší těžba pískovce v CHKO Broumovsko probíhá v lomu Božanov, který je situovaný
do příkrého vnějšího svahu kuesty české části Stolových hor, s expozicí k SV do Broumovské
kotliny. Předmětem těžby je druhohorní pískovec středně turonského stáří. Lom Božanov leží
v II. zóně CHKO těsně při hranici I. zóny a NPR Broumovské stěny a jeho dobývací prostor
Božanov I zasahuje do samotné rezervace. Lom také podstatně narušuje krajinný ráz této NPR
i celé přilehlé části CHKO (pohledově i území NP Góry Stolowe v Polsku). Navíc se nachází
v bezprostřední blízkosti hranice NP Góry Stolowe i státní hranice s Polskem (méně než
0,5 km). Další těžba v lomu představuje vážný střet se zájmy ochrany přírody (těžba je na
území I. a II. zóny CHKO a na území NPR ZOPK zakázána). Z těchto důvodů Správa CHKO
Broumovsko navrhla převod části zásob do zásob vázaných jako ochranný val cesty
a zbývajících zásob, které jsou nad přeloženou lesní cestou směrem do nitra I. zóny a NPR,
k odpisu zásob, v dané věci však dosud nebylo Ministerstvem průmyslu a obchodu rozhodnuto.
Těžbu zahájila a dlouhá léta provozovala organizace Českomoravský průmysl kamene,
Hradec Králové. Roku 2001 převzala těžbu organizace Granit Lipnice, s.r.o., Dolní Město, která
lom provozuje do současnosti (2011). Prakticky všechen vytěžený kámen firma dále
zpracovává, buďto přímo v lomu nebo ve vlastní provozovně v Teplicích nad Metují. Vysoce
kvalitní pískovec se používá na opravy uměleckých památek i výstavbu prestižních budov v ČR
i v zahraničí. Ročně se vytěží okolo 5 tis. tun kamene, z toho nejkvalitnější surové bloky
představují přibližně 900 m3, předrcený kámen z odvalu se využívá zejména pro opravy lesních
cest.
Platnost POPD: 2008 – do vytěžení zásob
Výhradní ložisko: 3144900 Božanov; surovina: kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou
výrobu; nerost: arkóza, pískovec
Dobývací prostor: 71010 Božanov I a 70875 Božanov
164
Další těžební lokality pískovce a kameniva
V minulosti bylo kamenivo těženo v řadě menších lomů v oblasti. Velký objem nutných prací
a potřeba rychlé rekonstrukce lesních komunikací v Javořích horách po katastrofálních
povodních v r. 1997 si vyžádaly povolení drobné těžby zvětralin z velkých údolních osypů
s přirozeně (přírodně) vytříděným materiálem místních vulkanických hornin, řešených formou
stavebního povolení. Protože se svým rozsahem jedná o malé těžebny v rozsáhlých lesních
komplexech, které budou po ukončení ponechány sukcesi, nelze předpokládat žádné
významnější střety se zájmy ochrany přírody a krajiny. V případě jejich dostatečného zajištění
proti navážení odpadů mohou být naopak pozitivním příspěvkem ke zvýšení biodiverzity území.
zemník LČR, LS Broumov "Vodní strž", k. ú. Ruprechtice, p. p. č. 1588, platnost povolení
hornických prací 1997 – do vytěžení zásob (zásoby zde ještě nejsou dotěženy)
zemník LČR, LS Broumov "Na odbočce", k. ú. Heřmánkovice, p. p. č. 1291, platnost povolení
hornických prací 1999 – 31. 10. 2012.
Tab. č. 36: Výhradní ložisko kameniva
Číslo
3022900
Název
Šonov u
Broumova
Těžba
dosud
netěženo
Surovina
Stavební
kámen
Nerost
křemenný porfyrit,
melafyr
CHLÚ
02290000
Šonov u Broumova
DP
–
Tab. č. 37: Nevýhradní ložiska kameniva
Číslo
5243800
Název
Zdoňov
Těžba
dřívější
povrchová
5232900
Heřmánkovice
5232800
Ruprechtice u
Broumova
Libná
současná
povrchová
současná
povrchová
dřívější
povrchová
3102901
Surovina
Kámen pro hrubou
a ušlechtilou kamenickou
výrobu
Stavební kámen
Nerost
pískovec
křemenný porfyrit
Stavební kámen
křemenný porfyrit
Kámen pro hrubou
a ušlechtilou kamenickou
výrobu
glaukonit, pískovec
Vápence
V minulosti byly těženy v lůmcích, štolkách a šachticích vápence u Otovic k výrobě vápna.
Z ruprechtického obzoru se používalo vápence k výrobě dlažby či jako stavebního kamene.
Karbonáty v otovickém, ruprechtickém a hejtmánkovickém obzoru mají mocnost od 0,5 do 4 m
(v průměru kolem 1 m), a proto nemají dnes praktický význam. Jejich přirozené i umělé odkryvy
jsou většinou v zájmu ochrany přírody vedeny jako evidované lokality, neboť obsahují
významné paleontologické (paleozoologické i paleobotanické) nálezy z období permu.
Ložiska písků a štěrků
K nejvýznamnějším ložiskům oblasti patřily sklářské a slévárenské písky v Adršpachu, kde
kvalita písků umožňovala jejich použití i pro výrobu českého křišťálu. Poněvadž se ložisko
nalézá v národní přírodní rezervaci a nepodařilo se najít náhradní ložisko mimo ni, byla těžba
zastavena.
Písník Jetřichov
K přípravě malt se používá rozpadavých, středně až hrubě zrnitých pískovců s příměsí valounů,
náležejících do spodní části bohdašínského souvrství, které se těží JZ od Jetřichova.
Technologicky lze suroviny použít pro výrobu malt na omítku s pevností do 100 kg/cm2. Písník
Jetřichov je lokalitou s perspektivou střetů mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy orgánů
165
státní ochrany přírody a krajiny, a proto Správa CHKO musí věnovat této lokalitě trvalou
pozornost. V případě zájmu o další pokračování těžby zde hrozí potenciální střety s ochranou
ohrožených druhů v prostoru pískovny, zejména kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé, a dále
s ochranou mokřadních luk u Jetřichova s chráněnou faunou a flórou, z důvodu ovlivnění jejich
vodního režimu. Zvětšující se rozsah těžebny začíná být významný i z hlediska zásahu do
krajinného rázu.
Vnitrosudetská pánev je deficitní oblastí ložisek štěrkopísků. Místně byla využívána eluvia arkóz
a arkózových pískovců jíveckých vrstev. Mimo písník Jetřichov v současné době žádný další
písník se stanoveným “Plánem těžby” a DP v území CHKO nepracuje.
platnost povolení hornických prací 2003 – 31. 12. 2011.
Nevýhradní ložisko: 5239500 Jetřichov u Broumova; surovina: štěrkopísky
Stará důlní díla
Na území CHKO Broumovsko se nacházejí desítky až stovky starých důlních děl, zejména
v oblasti Jestřebích hor je mnoho pozůstatků po dřívější těžbě černého uhlí. Z důvodu
bezpečnosti osob a majetku dochází v některých případech k jejich zajišťování. Obvykle se
jedná o zemní práce menšího rozsahu bez významnějšího významu z hlediska dotčení zájmů
ochrany přírody. Potenciálně zde však hrozí střety z hlediska ochrany krajinného rázu, dotčení
lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů, tj. zejména netopýrů nebo vegetace vázané na
podmáčené plochy a prameniště.
4.11. Rekreace a turistika
Potenciál oblasti pro rekreaci, sport a turistiku
CHKO Broumovsko je významnou oblastí rekreace a cestovního ruchu, jejíž potenciál je
dosud využíván nerovnoměrně. Území CHKO nabízí atraktivní přírodní prostředí harmonické
kulturní krajiny s několika lesními komplexy, s mozaikou různě obhospodařovaných
zemědělských ploch a s řadou venkovských sídel s dochovanými památkami i stavbami
lidové architektury. Z hlediska návštěvnosti jsou však těžištěm pískovcová skalní města,
která zároveň představují přírodně nejcennější části CHKO. Rekreace má v CHKO výrazně
sezónní charakter, kdy v letních měsících je počet návštěvníků řádově vyšší. Oblast je
k rekreaci běžně využívána i návštěvníky z cizích zemí, zejména ze sousedního Polska.
V nejatraktivnějších lokalitách (Adršpašské a Teplické skalní město) se tak návštěvníci
koncentrují a i provedená opatření (pravidelně udržované a zpoplatněné stezky) zcela
nezabraňují poškozování přírody. Možnosti snížit koncentraci návštěvníků jejich směrováním
do jiných částí narážejí na potřebu zachování klidových území. Vysoký počet návštěvníků
vede dále k tlaku na budování doprovodné infrastruktury (parkoviště, restaurace) v těchto
přetížených lokalitách. Naproti tomu některé části CHKO (např. Javoří hory, Stárkovsko)
nejsou z hlediska rekreace ještě plně doceněny.
V Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje je Broumovsko
charakterizováno jako oblast, kde jsou dominujícími formami rekreace rodinná cykloturistika,
pěší a horská turistika, poznávací turistika. Jako doprovodné formy jsou uváděny běžecké
a sjezdové lyžování, snowboarding a ostatní zimní sporty, kulturní turistika, ozdravné pobyty.
Vzhledem k atraktivním přírodním podmínkám zdůrazňují ZÚR potenciál území pro další
rozvoj letní turistiky. Skalní města přitahují velké procento zahraničních návštěvníků
(zejména z Polska a Německa) a českých návštěvníků ze všech krajů republiky. Nacházejí
se zde nejnavštěvovanější horolezecké terény v ČR. Dokument uvádí potřebu posílit
ekonomickou a sociální stabilitu tohoto území pomocí koordinovaného rozvoje cestovního
ruchu a dalších hospodářských odvětví, která jsou šetrná k životnímu prostředí. Je třeba řešit
střety aktivit rekreace a cestovního ruchu s ochranou přírodních a krajinných hodnot. Pro
166
zvýšení konkurence-schopnosti sektoru cestovního ruchu na Broumovsku je podle ZÚR
mimo jiné třeba:
• efektivně využívat kulturního i přírodního potenciálu,
• podporovat rozvoj turistické dopravní infrastruktury,
• vytvářet předpoklady pro prodloužení průměrné délky pobytu návštěvníků v regionu,
prodloužení hlavních návštěvnických sezon a vyrovnanější rozložení návštěvnosti
v průběhu celého roku, rovnoměrné rozmístění toků návštěvníků v regionu, zabezpečit
vybavenost turistickou infrastrukturou a kvalitu služeb srovnatelnou s vyspělými
evropskými regiony.
Královéhradecký kraj má vypracován Program rozvoje cestovního ruchu KHK pro období
2007–2013. Tento dokument agreguje klíčové problémy do tří tematických oblastí, na jejichž
řešení je strategie zaměřena: 1. systém řízení a organizace cestovního ruchu v kraji;
2. marketing a propagace; 3. základní a doprovodná turistická infrastruktura. Ze
strategických cílů dokumentu lze v souvislosti s plánem péče o VZCHÚ zmínit zejména:
• prodloužení pobytu návštěvníků
• rovnoměrné rozmístění návštěvníků
• stabilizace a udržitelný rozvoj periferních oblastí
Na území CHKO Broumovsko působí Branka, o. p. s., jako subjekt, jehož úkolem je rozvoj
cestovního ruchu v turisticky významné oblasti Kladské pomezí. Členy Svazu cestovního
ruchu Branka jsou města a obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace a soukromé
subjekty. CHKO Broumovsko představuje zhruba severní polovinu této turistické oblasti.
Koncepce rozvoje turisticky významné oblasti Kladské pomezí vzniká v době vzniku tohoto
plánu péče. V tématech souvisejících s destinačním managementem a rozvojem turistické
infrastruktury působí v oblasti také místní akční skupiny: MAS Království – Jestřebí hory,
o.p.s., MAS Broumovsko + a MAS Stolové hory.
Rozvoj cestovního ruchu je jednou z priorit rozvojových úvah zdejších obcí. Cestovní
ruch je vnímán jako významná ekonomická aktivita s potenciálem pro vznik a udržení
pracovních míst, tvorbu zisku a zprostředkovaně pro naplňování veřejných rozpočtů.
Přestože existují zmíněné strategie tohoto rozvoje, lze se důvodně obávat, že pojetí tohoto
rozvoje je mezi obcemi a dalšími subjekty velmi rozdílné. Určitý lokální konsensus byl však
dosažen v dokumentu Broumovsko – vize 2029, ve které DSO Broumovsko, MAS
Broumovsko + a Agentura pro rozvoj Broumovska formulují základní strategické cíle rozvoje
regionu. Při něm má být podle tohoto dokumentu dbáno na zachování hodnot, které činí
Broumovsko jedinečným. Za jednu z těchto hodnot je označen i klid. Broumovsko je zde
představeno jako lákavá destinace pro turisty z ČR i ze zahraničí, ale potřebná infrastruktura
má být v souladu s krajinou, jejími hodnotami a tradicí tak, aby nenarušovala klidný ráz
místního prostředí.
Hlavní provozované aktivity
Ubytování návštěvníků
Skutečnou kapacitu ubytování v CHKO Broumovsko lze jen odhadovat a pohybuje se v roce
2011 mezi 1200 a 1300 místy. Určitou evidenci ubytovacích kapacit a poskytovaných služeb
v regionu lze nalézt na webových stránkách BRANKA o.p.s. Správa CHKO Broumovsko
s touto o.p.s. spolupracuje a využívá informace o cestovním ruchu ke své činnosti v ochraně
přírody a krajiny.
Stávající ubytovací kapacity, které zahrnují nejen hotely, penziony a kempy, ale také
stále častěji pronajímané soukromé chaty a chalupy, nejsou ani v hlavní turistické sezóně
plně využívány a zatím mírně převládá nabídka ubytovacích služeb nad poptávkou.
Rezervy na výstavbu nových ubytovacích kapacit v případě zvýšeného zájmu existují
v zastavěných částech obcí. Umístění rekreačních staveb do volné krajiny se
nepředpokládá. Z minulosti je území CHKO zatíženo výstavbou menších chatových osad
v Hlavňově, na Závrchách, na Skalách a v Bělém, které již nebudou dále rozšiřovány.
Obecně lze konstatovat, že v ubytovacích i stravovacích zařízeních je třeba dále rozvíjet
167
spíše kvalitu než kvantitu. Nedostatek dobrých stravovacích zařízení se projevuje zejména
v centrech turistického ruchu v Adršpachu, Teplicích nad Metují, v Machově. Větší poptávka
po službách stravovacích zařízení v letní turistické sezóně může stimulovat další
podnikatelské aktivity.
Tábořiště, autokempy a letní dětské tábory
Táboření a rozdělávání ohňů je na celém území CHKO, mimo místa vyhrazená se
souhlasem Správy CHKO, zakázáno. V CHKO je oficiálně povoleným veřejným tábořištěm
kemp v Božanově, který má kapacitu 30 prostorných kempingových míst. Ve Stárkově
funguje tábor „Pod Vysákem“ s kapacitou 60 míst ve dvou chatkách a stanech s podsadou,
v období letních prázdnin je však zadaný pro dětské tábory. Menší kemp s hřištěm
a restaurací je na Ostaši a je v něm 9 šestilůžkových chatek a místo pro cca 20 stanů.
Tábořiště „Tři jezera“ u Jívky je drobný kempový provoz s deseti chatkami a parkovištěm pro
karavany.
Z větších kempů je od května do konce září v provozu autokemp v Bučnici u Teplic nad
Metují
s kapacitou 17 čtyřlůžkových chatek, 3 pětilůžkových chatek a plochou pro cca 120 stanů
a 20 karavanů. V Teplicích nad Metují funguje ještě kemp Kamenec, který nabízí osmdesát
míst v chatkách. U Police nad Metují leží areál „Zděřina“ s kapacitou 180 míst v chatkách.
Od června do konce srpna je provozován autokemp ve Velkém Dřevíči u Hronova s 15
čtyřlůžkovými chatkami, 24 místy pro obytné přívěsy a 30 místy pro stany, který má bohaté
sociální a sportovní zázemí.
Vhodnou formu aktivního odpočinku a rekreace dětí a mládeže představuje letní
táboření uprostřed přírody. K této činnosti je území CHKO v hojné míře využíváno takovými
organizacemi, jako jsou např. Junák, SDH, ČSOP, Pionýr aj. Správa CHKO táboření na
svém správním území dlouhodobě podporuje a v součinnosti s obcemi a vlastníky pozemků
ho ve správním řízení povoluje. Správa pak také provádí namátkové kontroly užívaných
tábořišť, zda jsou dodržovány podmínky stanovené v jednotlivých rozhodnutích Správy.
V současné době je na území CHKO evidováno 70 lokalit vhodných (po dohodě s vlastníky
pozemků a specifikaci podmínek pro likvidaci odpadu a vjezd vozidel) pro postavení
stanových táborů v letním prázdninovém období. Přibližně polovina z nich je každoročně
obsazena, některé pravidelně stejnými oddíly. Některé z těchto míst bezprostředně navazují
na trvalý rekreační objekt, který v takových případech zpravidla vytváří hospodářské zázemí
tábora. Zájemcům poskytuje Správa ze své databáze aktuální informace o možnostech
a podmínkách táboření na vybraných místech v CHKO.
Pěší turistika
Členitý terén a malebná krajinná mozaika vytvářejí v CHKO Broumovsko vhodné podmínky
pro rozvoj pěší turistiky. Hustá je síť značených turistických cest. Značení je pravidelně
v tříletém cyklu obnovováno odbory KČT v Náchodě a Trutnově. Celkově je v CHKO
značeno cca 450 km turistických tras.
Tradičně nejvíce navštěvovaná je NPR Adršpašsko-teplické skály a NPR Broumovské
stěny. Zdejší stezky umožňují poměrně pohodlný průchod jinak těžko prostupného terénu.
Návštěvnost udržovaných okruhů v Adršpašském a Teplickém skalním městě nebyla
exaktně zjištěna. Z dostupných zdrojů lze u Adršpašského skalního města odvodit roční
návštěvnost cca 300 000 lidí, v Teplickém skalním městě cca 100 000 návštěvníků, z nichž
mírná většina jsou návštěvníci z ciziny. Na obou vstupech do skalních měst (v Adršpachu
a u železniční zastávky Teplice – skály) je tradičně už od 19. století vybíráno vstupné.
Zajímavostí je, že některé partie skal se lidem odhalily a zpřístupnily až po velkých lesních
požárech v 19. století. V dnešní době je poskytována služba trvalého zpřístupnění na okruhu
v Adršpachu Technickými službami Adršpach s.r.o., v Teplických skalách okruh udržuje
Teplické Skály s.r.o. Turistická sezona v Adršpachu trvá celoročně, v Teplicích od poloviny
dubna do listopadu. Vstupenka platí i pro druhé skalní město po průchodu Vlčí roklí. Některé
části stezek jsou fyzicky náročnější a zavedou návštěvníky mezi balvany a kořeny, po
168
schodech a přes povalové chodníky, ale na zeleném okruhu u Adršpachu se mohou dobře
pohybovat i vozíčky a kočárky.
V oblasti Broumovských stěn (NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny) je
návštěvnost výrazně nižší, i když i zde jsou různě rozsáhlá skalní města. V této části se
mohou návštěvníci pohybovat po všech značených cestách bez poplatku. Návštěvnost zde
lze odhadovat na cca 100 000 osob ročně. Hojně navštěvované je i malé skalní město v PR
Ostaš a blízké okolí (PP Kočičí skály) – odhadem cca 60 000 osob ročně.
Nesrovnatelně nižší návštěvnost je v CHKO mimo oblast výskytu pískovcových skal, jak
na severu CHKO v Javořích horách, tak na jihozápadě CHKO v oblasti Jestřebích hor.
V Javořích horách je více navštěvována jen část hřebene v okolí Ruprechtického špičáku
s rozhlednou, v Jestřebích horách pak hřeben nad Malými Svatoňovicemi a Rtyní
v Podkrkonoší, kde atraktivitu území pro turisty zvyšuje rozhledna na Žaltmanu, objekty
opevnění z doby před druhou světovou válkou (některé přístupné), příp. pozůstatky po důlní
činnosti.
Nezapomenutelným zážitkem je pěší turistika také v zimě. Celodenní výlet skalami po
turistických stezkách zapadaných sněhem mezi zasněženými vrcholy skalních věží je
náročný. Lze předpokládat výraznější rozvoj turistiky na sněžnicích, která umožní průchod
volnou krajinou mimo stezky, což může vést mimo jiné ke zvýšenému rušení živočichů
v energeticky nejnáročnějším období roku. Návštěva skalních měst je z hlediska bezpečnosti
problematická zejména v době oblevy – zledovatělé úseky, možnost pádu laviny,
neprůchodnost v důsledku zaplavení některých částí stezky apod.
Při zajištění péče o vyhlášená zvláště chráněná území a ohrožené druhy rostlin
a živočichů Správa CHKO Broumovsko část státních prostředků věnuje podpoře šetrné
turistiky a usměrnění pohybu turistů – jsou prováděny opravy turistických stezek (dřevěné
povaly, zábradlí, kamenné stezníky) a budovány naučné objekty v krajině. Správa figuruje
jednak při projednávání a schvalování úpravy a údržby sítě značených cest, ale podílela se
i na přípravě turistických map oblasti vydaných KČT a nakladatelstvím ROSY a turistického
průvodce nakladatelství Freytag a Berndt.
Cykloturistika
CHKO Broumovsko má předpoklady pro rozvoj cykloturistiky: členitý reliéf, pestrou mozaiku
přírodních prvků, velký počet i na kole dostupných vyhlídkových bodů – mnohá zajímavá
místa jsou v oblasti zpřístupněna sjízdnými komunikacemi. Kolo v tomto území nachází
široké uplatnění. I vyznavači rychlejší jízdy na silničních kolech najdou v oblasti vhodné trasy
a okruhy po vedlejších silnicích s malou frekvencí automobilové dopravy. Oblastí procházejí
tři cyklotrasy vybavené naučnými tabulemi o přírodě, krajině a lidském působení na
Broumovsku: Vyhlídková cesta (23 km), Stěny (mezinárodní, 55 km) a Stolové hory
(mezinárodní, 126 km). Poslední z nich propojuje nejkrásnější přírodní i kulturní místa
v CHKO (Adršpach, Teplice, Broumov) a polská lázeňská města i poutní místo Vambeřice.
Tyto tři hlavní cyklotrasy jsou vzájemně propojeny řadou spojek. V současné době je na
území CHKO značena poměrně hustá sítí cyklotras o celkové délce cca 300 km. Intenzita
cykloturistických vyjížděk zatím není nijak extrémní a protože se většina cyklistů pohybuje po
značených trasách, respektive po zpevněných cestách, jejich přímý negativní vliv na přírodní
prostředí není mimořádně vysoký. Problematická je však snaha některých cyklistů
o adrenalinové zážitky a vjíždění mimo vyznačené cyklotrasy na stezky pro pěší.
Síť „výletních“ cyklostezek lze vzhledem k jejich hustotě a výběru jejich cílů považovat
za dostatečnou. Pouze v případech rizikového vedení cyklotras např. na nestabilním terénu
nebo v cennějších lokalitách je třeba měnit vedení stávajících tras, popř. některé dílčí úseky
rušit.
Nedostatečně řešena je dosud síť tras pro cyklistickou dopravu nerekreačního
charakteru – stávající, byť poměrně hustá síť turistických cyklostezek je jen velmi částečně
využitelná např. pro pravidelné dojíždění do zaměstnání na kole. Rozvoj cyklotras jako
racionálních spojnic mezi jednotlivými centry regionu se jeví jako smysluplný.
169
Horolezectví
Pískovcová skalní města Broumovska patří mezi nejznámější horolezecké terény v České
republice. Lezeckým centrem v Čechách jsou však nejmladším. Zatímco v Českém ráji jsou
první výstupy Čechů známy už před rokem 1910, v polické pánvi zůstával lezecký sport
neznámý i přes prvovýstupy Sasů v Adršpachu ve 20. letech, kdy slezli většinu nejvyšších
věží (první výstup se jim zdařil 21. 5. 1923 na Krále). Rozvoj horolezeckých aktivit nastal až
ve druhé polovině 40. let na Ostaši, brzy na to začala česká lezecká generace objevovat
Adršpašsko-teplické skály. Od 70. let se datuje výrazný nárůst horolezeckých aktivit
ve skalních městech Broumovska, kde je dnes známo cca 2500 věží s lezeckými cestami až
do obtížnosti X UIAA/Sas. Počet cest se blíží deseti tisícům.
Pískovec je hornina relativně křehká. Jeho lámavost a obrusnost roste zejména po dešti
a jarním tání. I výstup na suché skále odroluje ze skály křemenná zrna. Přestože je pískovec
v polické pánvi dobře stmelený a patří k jednomu z nejpevnějších v republice, je i místní
rozdílnost v pevnosti tmelu značná. Nejměkčí tmely jsou v centrální části Adršpašského
skalního města. O něco tvrdší jsou na Křížovém vrchu. Nejtvrdší tmely jsou pak na západní
straně Ostaše. Proto je nutná šetrnost a ohleduplnost lezců ke skále ve všech těchto
terénech, které jsou součástmi maloplošných zvláště chráněných území.
V tzv. horolezeckých oblastech působí dobrovolní správci, kteří spravují jednotlivé
horolezecké oblasti. Každé zájmové území má, dle rozlehlosti a hustoty cestní sítě, jednoho
nebo více správců. Největší počet správců má území Adršpašských skal – tam v dnešní
době pečuje o skalní terény 8 správců. Na území Teplických skal působí 4 správci, území
Ostaš je v péči 3 správců, území Broumovských a Polických stěn a Křížového vrchu mají po
jednom správci. V nejvíce navštěvovaných lokalitách jsou vyznačeny přístupové stezky
k lezeckým cestám, na exponovaných místech i s jednoduchou technickou úpravou
(stabilizace přírodními materiály). Kapacity strážců ochrany přírody a správců horolezeckých
oblastí jsou však vzhledem k návštěvnosti, rozsahu a využívání lezeckých oblastí
Broumovska zcela nedostatečné.
Horolezectví na celém území CHKO Broumovsko je vázáno na souhlas Správy CHKO,
která vymezuje povolené lezecké terény spolu s bližšími ochrannými podmínkami
(rozhodnutí Správy CHKO Broumovsko o vyhrazení horolezeckých terénů v NPR
Adršpašsko-teplické skály č.j. 00669/BR/2009/AOPK (platné do 30. 11. 2013) a analogické
rozhodnutí č.j. 00819/BR/2010/AOPK (platné do 31. 12. 2012) pro NPR Broumovské stěny,
kde se také uvádí časové období využití konkrétních oblastí. Pro PR Ostaš je vydáno
rozhodnutí o vyznačení horolezeckých terénů (č.j. 01516/BR/2009/AOPK), platné do roku
2016. V přírodní rezervaci Křížová cesta platí rozhodnutí č.j. 00965/BR/2009/AOPK do roku
2017.
Z důvodu negativního dopadu pohybu osob v okolí např. sokolích hnízd na úspěšnost
hnízdění přistupuje Správa CHKO již několik let k rozhodnutím, zakazujícím lokálně a časově
omezeně vstup na některé definované horolezecké terény, jakožto i na turistické stezky
v jejich okolí.
Zimní ledové lezení není na terénech v MZCHÚ legální a zejména vzhledem k nutnosti
udržení zimního klidu pro živočichy není žádoucí. Mimo terény v MZCHÚ je pro zimní lezení
výjimečně a legálně využíváno okolí tunelu u Velkých Petrovic.
Agroturistika
Agroturistika je formou aktivní rekreace, která je vzhledem k šetrnosti vůči přírodě a krajině,
Správou CHKO vítána. Aktuálně se v CHKO provozováním farem s agroturistikou zabývají:
- Ekofarma s ubytováním, Tůmová, Dědov 71, 549 57 Teplice nad Metují
- Farma Vladimír Vacek, Pěkov 31, 549 54 Police nad Metují- Penzion Selský dvůr, Pěkov 153, 549 54 Police nad Metují
- Ekofarma Dostál, Slavný 224, 549 54 Police nad Metují
Hippoturistika
Rekreační jízdu na koních převážně poskytují větší chovatelé na svých farmách. Největšími
z chovů koní jsou farma Dvorka v Janovicích, chov moravských teplokrevníků pana Richtera
170
v Janovicích u Trutnova a farma pana Votavy ve Vápence. Dalšími subjekty nabízejícími
projížďky jsou Ekofarma Tůmová (Dědov), Farma Vladimír Vacek, Penzion Selský dvůr
(Pěkov), Ekofarma Dostál (Slavný), Farma Turov (Vernéřovice u Meziměstí). Přestože má
chov koní a jezdectví v regionu vzestupný trend, hippoturistika zde není zatím masově
rozšířena. Hippostezky nejsou v CHKO vyznačeny, vícedenní, respektive dálkové jízdy se
v CHKO neprovádějí. Přesto není na Broumovsku žádnou výjimkou potkat jezdce na koních.
Při větším rozšíření jezdeckých aktivit může být problémem nerespektování vlastnických
poměrů a průjezd přes louky a lesy, kde dochází k poškozování půdního povrchu, zejména
po deštích a na strmých svazích.
Lyžování
Pro vyznavače bílé stopy je po celém Broumovsku síť tras udržovaná rolbami i skútry
s napojením do polského NP Stolové hory nebo také přes Hronov do Náchoda a dále na
Dobrošov. Táhlá mírná stoupání a sjezdy však vytvářejí při dostatku sněhu ideální podmínky
pro běžkaře prakticky v celé Polické vrchovině a v Javořích horách, oblíbené jsou též
Jestřebí hory. Na území CHKO je již několik let udržováno za dobrých sněhových podmínek
cca 300 km běžeckých tras pomocí sněžných skůtrů. Správa CHKO se podílí na koordinaci
subjektů, které tuto údržbu provádějí. Vedení těchto tras je dále optimalizováno s ohledem
na migrační trasy zvěře a další aspekty ochrany přírody.
I když výšková členitost CHKO nezakládá nejlepší podmínky pro sjezdové lyžování,
některé prudší svahy (např. v Teplicích nad Metují, v Machově, na Turově, v Chlívcích, na
Janovičkách, v Hronově a Polici nad Metují) je zpřístupněna pro sjezdaře lyžařskými vleky
a sjezdovkami. Případné nové budování vleků a sjezdovek i jejich modernizace je nutné
pečlivě zvažovat zejména s ohledem na předměty ochrany ptačí oblasti, migrační trasy
zvěře, ovlivnění krajinného rázu a zábor pozemků.
Geocaching
Geocaching je poměrně novou a extrémně se rozvíjející rekreační aktivitou se sportovními
a poznávacími prvky. Spočívá zejména ve vyhledávání schránek s tématickým obsahem
ukrytých ve volném terénu, jejichž databáze je zveřejněna celosvětově na centrálním serveru
a dostupná na internetové síti (www.geocaching.com). Body jsou definovány zeměpisnými
souřadnicemi a k vyhledávání se užívá především technologie GPS navigace. Geocaching
přišel do ČR kolem roku 2004, na počátku roku 2012 bylo v terénu umístěno na 27 000
„keší“. ČR je státem s nejvyšší koncentrací keší na jednotku plochy na celém světě a obliba
této aktivity dále roste. Dodržování platné národní legislativy v ochraně přírody je jednou
z vnitřních etických podmínek geocachingu, takže k umístění keše do zákonem chráněného
území není příliš časté a pokud k němu dochází, je většinou provedeno v souladu s platnou
legislativou (keš je dostupná přímo po přístupné cestě).
V CHKO Broumovsko je dnes umístěno více než 100 schránek. Nejvíce keší v jižní části
CHKO, kde nejsou velká MZCHÚ, která by jejich umisťování omezovala. Ve střední části je
jich méně a jsou hlavně ve skalních městech (několik i v NPR Adršpašsko-teplické skály).
Severovýchodní část CHKO (Broumovská kotlina a Javoří hory) ukrývá jen několik schránek.
Zejména v případě umisťování keší do MZCHÚ je vhodné toto umístění napřed konzultovat
se Správou. Potenciál dalšího růstu této aktivity je vzhledem k atraktivnímu prostředí CHKO
značný. Její využití pro ekologickou výchovu a vzdělávání se jeví jako reálné.
Motorismus
V CHKO je zakázáno vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo
silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO Broumovsko.
Správa CHKO nemá dostatečné personální, materiální a finanční podmínky k tomu, aby
zajistila obecné respektování této základní ochranné podmínky CHKO. Najít přijatelnou
rovnováhu je pro obce, kterým zvýšený ruch samozřejmě přináší i zisky, úkol obtížně
řešitelný. Jednou z cest je podpora jiných možností přepravy, zejména vlaků, autobusů
a cyklodopravy.
171
Stávající parametry silniční sítě a zejména parkovišť mohou vytvářet limity pro turistický
tlak na konkrétní lokality. Kapacita parkoviště v Adršpachu (400 os. automobilů a 30
autobusů) vytváří možná jediný funkční limit pro momentální návštěvu zdejšího turistického
okruhu. Totéž platí pro parkoviště k turistickému okruhu v Teplických skalách (90 os. aut.,
15 autobusů). a v menší míře pro další východiska turistických cest: parkoviště na Slavném
(37 os. aut., 2 autobusy), Hvězdě (30 os. aut, 2 autobusy), záchytné parkoviště pro Hvězdu
v Hlavňově (20 os. aut.) a další parkovací plochy.
Jak v Adršpachu, tak v Teplicích lze kapacitu případně navýšit využitím dalších míst
v obci. V Teplicích při předpokladu extrémního náporu turistů (např. období polských svátků)
dařilo vytipovat dalších několik desítek parkovacích ploch: Pod Metují (bývalý Uran) (60
míst), sjezdovka (20 míst, projekt rozšíření parkoviště počítá s celkem 70 místy), náměstí
(100 míst).
Na některých dalších lokalitách není parkování vyřešené tak, aby lokální situace nenutila
návštěvníky k překračování zákona a k parkování mimo vyhrazené plochy. To platí zejména
pro parkování pod stolovou horou Ostaš nebo pro konce některých vsí pod Javořími horami,
např. pro Ruprechtice, které jsou východiskem na Ruprechtický Špičák, jehož atraktivita se
otevřením rozhledny zvýšila.
Hromadné akce pro veřejnost
V regionu se pravidelně uskutečňuje množství turistických pochodů a cyklistických závodů,
které zaštiťují obce, města či zájmová sdružení.Všechny aktivity pro veřejnost hromadného
charakteru, které se mají alespoň zčásti odehrát mimo souvisle zastavěná území obcí nebo
silnice, místní komunikace a místa už vyhrazená se souhlasem Správy CHKO, je třeba se
Správou v dostatečném předstihu projednat. Velká koncentrace lidí na jednom místě přináší
mnoho nežádoucích vlivů od zatížení komunikací a tendenci řidičů parkovat své vozy na
loukách, rozšiřování a poškozování pěšin a cest, po zbytečné rušení vzácných živočichů,
zejména ptáků v citlivém období hnízdění. Je tedy nutné zvažovat nejen vlastní vliv
jednotlivé akce, ale i to, zda např. nově navrhované akce nemají už svůj ekvivalent, se
kterým může dojít ke kumulaci vlivů.
Některé tradiční hromadné akce v CHKO Broumovsko během roku:
- Přejezd Javořích hor – běžkařská akce z Meziměstí do Janoviček
- Středeční pohár – multisportovní seriál šesti typů závodů pro veřejnost: běhu na
lyžích, triatlonu, cyklistických závodů a časovek do vrchu, závodů horských kol
a běhu do vrchu. Každou středu od jara do podzimu se koná jeden závod na území
CHKO Broumovsko nebo v blízkém okolí
- Aprílová osmička – závod horských kol v okolí Lysého vrchu u Teplic nad Metují
- Specialized Sudety Tour – silniční cyklistický maratón krajem Broumovska, se
stabilizovanou trasou i v nejtěžších terénech. Trasa je specificky značena a průběžně
dochází k její precizaci ve spolupráci se Správou CHKO
- Putování Broumovskem – turistická akce pro pěší a cyklisty v Broumovské kotlině.
- Bufo Cross – běh Teplickými skalami, součást programu Mezinárodního
horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují
- Specialized Rallye Sudety – tradiční závod horských kol v náročném terénu. Trasa
stabilizována, značena v terénu
- Teplicko-adršpašská třiatřicítka: turistický pochod s několika trasami pro pěší a pro
cyklisty
- Katovská třicítka: turistický pochod s vysokou účastí, několik tras pro pěší, cyklisty
a jezdce na koních v okolí Stárkova. Trasa stabilizovaná. Termín přijatelný
v podzimním období
- Zimní táboření na Hvězdě
172
Sportovní stavby
Ve větších obcích CHKO jsou vybudována a využívána fotbalová a volejbalová hřiště,
tenisové kurty, tělocvičny, v Broumově sportovní hala. Některá větší rekreační zařízení
nabízejí svým klientům minigolfová hřiště (např.zámeček Skály).
Vodní sporty
V CHKO nejsou pro vodní sporty vhodné podmínky, protože se zde vyskytuje jen minimum
vodních ploch. Z vodních toků je pro vodáctví potenciálně využitelná Metuje. Jako pro
vodáctví splavný tok je uváděna z Teplic nad Metují (na hranici CHKO cca 23 km toku),
případně z České Metuje (15 km toku), ale pouze při vyšším stavu vody po jarním tání nebo
delších deštích. S vodáctvím se lze v rámci CHKO setkat jen výjimečně a z hlediska ochrany
přírody zatím nepředstavuje problém.
Koupaliště vyhovující hygienickým předpisům jsou v letním období v provozu pouze
v Polici nad Metují a v Meziměstí. V Teplicích nad Metují, ve Žďárkách, Žďáru nad Metují
a ve Velkém Dřevíči jsou koupaliště v létě napuštěna povrchovými vodami, které nejsou
přečišťovány a musí být často měněny. V Machově, v Broumově a v Hronově jsou koupaliště
z hygienických i jiných důvodů dlouhodobě uzavřena. Ke koupání jsou využívány rovněž
některé rybníky, jako např. Hlavňovský či Šlégl, nebo zatopené bývalé lomy či odkaliště,
např. Kuprovka v Jívce.
V Adršpachu a na Skalách jsou nelegálně užívány ke koupání vodní plochy
v zatopeném bývalém pískovcovém lomu a v rašelinném Černém jezírku, které jsou součástí
NPR. Koupaliště v Dolním Adršpachu pod hotelem Skalní Město není veřejnosti přístupné.
Jeho případné otevření by jistě uspokojilo poptávku po koupání v místě a snížilo motivaci
návštěvníků a obyvatel k překračování zákona.
Vliv rekreace, sportu a turistiky
S ohledem na mimořádnou atraktivitu Broumovska pro aktivnější formy rekreace
a v souvislosti s tím, že je turistický ruch pokládán za jeden z pilířů ekonomického rozvoje
tohoto odlehlejšího regionu, je do budoucna počítáno s nárůstem počtu, a tím i tlaku
návštěvníků na pohyb v krajině a budování další turistické a rekreační infrastruktury. Pro
Správu CHKO je důležité se aktivně podílet na formování zdejší návštěvnické infrastruktury,
nabídky a propagace aktivit (prezentací dobrých příkladů, formou rad, předběžných
a závazných stanovisek, spolutvorbou publikací a map, péčí o naučné stezky a informační
panely, pořádáním seminářů a exkurzí apod.), aby bylo předejito nežádoucí koncentraci lidí
v nejatraktivnějších lokalitách a aby byli návštěvníci dostatečně informováni o přírodních
a kulturních hodnotách tohoto regionu, a vědomě se tak nepodíleli na jeho ničení.
Pobytová rekreace, rekreační objekty
Negativní vlivy:
problematická architektonická a materiálová úroveň některých objektů
(zejména vzniklých před rokem 1992) – rekreační chaty a kolektivní zařízení
i nevhodné adaptace tradičních lidových objektů, včetně doplňkových staveb
různých kolen a garáží
fragmentace krajiny (ploty, komunikace)
zejména u velkých rekreačních a ubytovacích center nabízejících
apartmánové rekreační bydlení dochází k narušení územní struktury
s přímým vlivem na vývoj přírody i kulturní krajiny a ovlivněním krajinného
rázu
požadavky na budování další infrastruktury a zvyšování standardu této
infrastruktury a služeb mimo přirozená měřítka rozvoje venkovské krajiny
(zpevňování komunikací, zimní údržba, osvětlení, stavby pro sport a zábavu)
přímé znečišťování a poškozování prostředí v okolí (zdroje vytápění,
nevhodně řešené odpadové hospodářství, hluk, nebezpečí požárů, světelné
znečištění, poškozování nelesní zeleně, vnášení geograficky nepůvodních
a invazních druhů organismů)
173
Pozitivní vlivy:
záchrana a citlivá údržba některých cenných staveb lidové a industriální
architektury, nalezení jejich nového účelu
péče o některé části nelesní krajiny – travní porosty, sady, nelesní zeleň,
drobné vodní plochy (bohužel zpravidla v měřítku, které neodpovídá
původnímu využití podmíněnému hospodářsky)
udržení sídelního potenciálu krajiny (převod rekreačního bydlení na trvalé)
Pěší turistika
Negativní vlivy:
hlučnost větších skupin návštěvníků
sešlap vegetace
odpadky, exkrementy i v obtížně dostupných a citlivých částech přírody
při koncentraci návštěvníků v NPR jejich tendence přelézat zábradlí,
procházet mimo stezky, kouřit, poškozovat povrch skal, odhazovat odpadky
a hlučet v důsledku „splynutí s davem“
Pozitivní vlivy:
formování kladného vztahu k místní krajině a přírodě a jejich ochraně
odchází poučený návštěvník (pěší turisté jsou vhodným objektem pro
ekologickou výchovu a osvětu v terénu prostřednictvím informačních panelů
a exkurzí s průvodcem)
Motorismus
Negativní vlivy:
extrémní hlučnost
destrukce vegetačního krytu
rýhová eroze, poškozování lesních pěšin
rušení živočichů, přímé zraňování a usmrcování živočichů (plazi,
obojživelníci, bezobratlí, ptáci hnízdící na zemi...)
úniky provozních náplní motorových vozidel
Pozitivní vlivy:
Motorismus ve všech podobách je v chráněných územích jednoznačně
negativní aktivitou, která i při relativně nízkém počtu svých účastníků
zanechává dlouhodobé stopy a má tak devastující vliv na přírodu i krajinu.
Navíc výrazně obtěžuje hlukem, což je v klidné rekreační oblasti rovněž
nežádoucí. Využití řízeného motorismu ke stabilizaci cenných sukcesních
stadií, např. na bývalých těžebních plochách nebo vojenských výcvikových
prostorech, je na území CHKO Broumovsko bezpředmětné, neboť takové
lokality se v tomto území nevyskytují.
Cykloturistika
Negativní vlivy:
MTB závody a downhill – eroze, koncentrace diváků a s tím i dopravní potíže,
hluk, odpadky
přítomnost cyklistů v krajině i v brzkých ranních a pozdních večerních hodinách,
což je v přírodě tradiční období klidu
vysoká koncentrace odpadků a exkrementů podél cyklistických tras
Pozitivní vlivy:
prostředek formování pozitivního vztahu návštěvníka k přírodě a krajině CHKO
zastánci přírodě blízkých cest mohou být silným spojencem proti snahám
o asfaltování a betonování turistických cest v ZCHÚ, což lze často považovat za
horší řešení než jízdu po nezpevněném povrchu
174
Horolezectví
Negativní vlivy:
eroze přístupových cest, sešlap okolí skal
úpravy (poškození) skalního povrchu a vegetace na skalách
hlučnost (zejména rodinní příslušníci a známí, psi)
rušení živočichů hlukem a pohybem (hnízdění ptáků, zejména sokola)
odpadky, exkrementy, rozdělávání ohňů
Pozitivní vlivy:
Přímý pozitivní vliv na přírodu a krajinu nebyl zaznamenán, kromě formování
pozitivního vztahu k přírodě a její ochraně u jednotlivců.
Hippoturistika
Negativní vlivy:
rušení živočichů (zejména při jízdě volným terénem)
poškozování vegetačního krytu, vytváření nových pěšin
devastace ploch trvalých výběhů u jízdáren a farem (sešlap, zbahnění, eroze,
eutrofizace)
Pozitivní vlivy:
extenzivní pastva koní a sklizeň travních porostů má pozitivní vliv na udržení
biodiverzity a kultivaci kulturní venkovské krajiny, jde tedy o velmi vhodnou
turistickou aktivitu
Běžecké lyžování
Negativní vlivy:
narušení prostředí výstavbou areálů pro výkonnostní a závodní běžecké
lyžování (odlesňování při výstavbě tratí, běžecké stadiony s osvětlením,
technickým zasněžováním, ozvučením, doprovodnou infrastrukturou, vysokou
koncentrací lyžařů i diváků...)
rozšiřování stávajících cest a lesních rozdělovacích linií pro umístění kapacitních
tratí (2x stopa pro klasiku + pruh pro skating) a bezpečný průjezd sněžných
vozidel upravujících trati
rušení živočichů v citlivém zimním období (navíc stále oblíbenější noční lyžování
s „čelovkami“)
provoz motorových vozidel (rolby) s nebezpečím úniku provozních kapalin,
hlukem a exhalacemi (zejména v nočních hodinách)
požadavky na doprovodnou infrastrukturu mimo centra ve volné krajině –
odpočívadla, přístřešky, bufety (hluk, odpady, provoz obslužných motorových
vozidel...)
poškozování vegetace strojní úpravou tratí i lyžařským provozem na nízké
sněhové pokrývce (v MZCHÚ citelné i při minimální intenzitě provozu)
Pozitivní vlivy:
lyžařská turistika ve své klasické formě může být prostředkem k formování
pozitivního vztahu návštěvníka k přírodě a krajině CHKO
Sjezdové lyžování a snowboarding
Negativní vlivy:
narušení krajinných struktur rozsáhlou liniovou i bodovou výstavbou (v řádu
stovek metrů, hektarů, ve formě hmotných a kapacitních objektů sjezdovky,
parkovišť a jejich provozního zázemí, výstavba půjčoven, bufetů, diskoték)
významné odlesnění s možným vlivem na dlouhodobou integritu lesa v širokém
okolí (otevření porostních stěn)
terénní úpravy velkého rozsahu, plošná a rýhová eroze
narušení krajinného rázu
změna vodního režimu lokality (drenáže, druhotná hydrická síť, zasněžovací
systémy s velkou spotřebou vody), ohrožení zdrojů pitné vody
175
změna vegetačních poměrů (zkrácení veg.doby vlivem technického
zasněžování)
poškozování vegetace a půdního krytu při úpravě tratí i vlastním provozu
vnášení nepůvodních nebo místně nevhodných rostlinných druhů, ruderalizace
(užívání komerčních travních směsí, nevhodná údržba TTP – např. mulčování)
úniky a depozice látek ohrožujících přírodní prostředí (ropné látky, chemikálie
užívané při zasněžování – např.Snomax apod.)
znečišťování odpadky a exkrementy
rušení živočichů
hlukové znečištění – ozvučení tratí, provoz zasněžovacích systémů, noční
úprava sjezdovek...
extrémní světelné znečištění
znečištění prostředí extrémní motorovou dopravou (včetně nároku na chemickou
údržbu vozovek)
Pozitivní vlivy:
zvýšení lokální biodiverzity v případě umístění sjezdovek do přírodě vzdálených
lesních porostů, monokultur (alternativou jsou přeměny těchto porostů v souladu
s přírodě blízkým hospodařením v lesích)
pokud jsou sjezdovky umístěny na trvalých travních porostech, je pozitivním
prvkem kosení těchto porostů (avšak s problematickým aspektem deponování
„nepotřebné“ biomasy)
existence některých vzácných druhů organismů (sukcesních, málo konkurenčně
schopných) na disturbovaných plochách sjezdovek či terénních valů
Geocaching
Negativní vlivy
sešlap vegetace, rušení živočichů – pouze v případě mimořádně vysoké
frekvence
Pozitivní vlivy
tematické využití keší umístěných poblíž cenných lokalit k ekologické výchově
a osvětě
Sběr hub a plodů
Negativní vlivy:
poškozování populací „zájmových druhů“ (exploatace porostů bobulí, sběr
vzácných a ohrožených druhů hub), zejména při používání mechanických
pomůcek a na místech dostupných autem
rutinní porušování ochranných podmínek maloplošných ZCHÚ (zákazy vstupu,
příjezd motorovým vozidlem co nejblíž, zároveň špatný příklad dalším
návštěvníkům...)
sešlap vegetace a eroze
rušení živočichů
odpadky, exkrementy
Pozitivní vlivy:
pozitivní vliv na přírodu a krajinu nebyl zaznamenán
176
5. Vyhodnocení minulého plánu péče
Předchozí plán péče o CHKO Broumovsko byl zpracován na období od roku 2004 do roku
2013 a byl schválen Ministerstvem životního prostředí dne 3. května 2004 pod
č. j. 620/2456/04. Část plánu péče týkající se lesních ekosystémů byla samostatně
zpracována a schválena v roce 1997 a v roce 2007 byla její platnost prodloužena do roku
2013.
V plánu péče byly formulovány obecné strategické cíle, dále dlouhodobé cíle podle
jednotlivých zón CHKO a velké množství střednědobých a krátkodobých cílů a úkolů.
Dlouhodobé a některé střednědobé cíle definované v plánu péče přesahují platnost
jednoho plánovacího dokumentu a krátkodobé cíle a úkoly obvykle sloužily jako prostředek
k jejich naplnění.
Stručný přehled obecných strategických cílů je uveden dále, některé cíle však byly
formulovány široce a jejich splnění místy záviselo na vnějších okolnostech mimo
kompetence Správy CHKO. Jednotlivé střednědobé a krátkodobé cíle a úkoly nejsou
v dalším textu samostatně vyhodnocovány, namísto toho je provedeno vyhodnocení
v obdobném členění, jako jsou předchozí kapitoly tohoto dokumentu.
Stručný přehled strategických cílů Správy CHKO dle dosavadního plánu péče
(formulace některých cílů zkrácena)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Chránit a zlepšovat stav dochovaných ekosystémů zejména v maloplošných chráněných
územích a I. zóně CHKO, v územních systémech ekologické stability krajiny a v síti
evidovaných lokalit ochrany přírody
Pokračovat v odborném průzkumu a výzkumu dochovaného stavu přírody a krajiny
a zajistit monitoring k zajištění podkladů pro řádný výkon státní správy a pro kvalitní
management i péči o krajinu
Zajistit ochranu ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zejména
zachováním podmínek pro jejich přežití ochranou a tvorbou jejich stanovišť
Podporovat zvyšování biologické rozmanitosti území s využitím geograficky původních
druhů rostlin a živočichů, bránit šíření druhů geograficky nepůvodních a invazních
Zajistit ochranu neživé přírody, geologických, geomorfologických a paleontologických
jevů a reliéfu. Spolupracovat při zajišťování ochrany povrchové a podzemní vody
a podporovat šetrné využívání přírodních zdrojů
Zajistit ochranu jedinečného krajinného rázu Broumovska uchováním a zlepšováním
přírodních, kulturních a historických hodnot CHKO
Vymezit územní systémy ekologické stability krajiny do územně-plánovacích podkladů
všech stupňů, realizovat navržené prvky ÚSES a zajistit jejich důslednou ochranu ve
spolupráci s vlastníky i uživateli pozemků a s obcemi
Vyhlásit další přírodní rezervace a přírodní památky z nejcennějších evidovaných lokalit
Zpřesnit a zkvalitnit zonaci CHKO danou vyhláškou č. 157/1991 Sb. o zřízení CHKO
Zlepšovat stav dochovaných přírodních ekosystémů i narušené zemědělské krajiny
a zvyšovat podíl a kvalitu mimolesní zeleně
Prohloubit spolupráci s majoritními vlastníky a nájemci pozemků a využíváním dotací
prosazovat mimoprodukční funkce lesů i zemědělské krajiny.
Zabránit snahám o ekonomicky jednostranné využívání pozemků vedoucím k jejich
přírodní degradaci
Vytvářet podmínky pro péči o krajinu ze strany hospodářů s cílem udržet ekologicky
a esteticky vyváženou harmonickou kulturní krajinu, udržet zemědělské obhospodařování
krajiny, podporovat biologické zemědělství
Zvyšovat v lesích zastoupení dřevin přirozené druhové skladby (zejména listnáčů
a jedle), podporovat regulaci stavů spárkaté zvěře tak, aby nebránila přirozené obnově
lesa, podporovat ekologicky šetrné lesní hospodaření
Vytvářet podmínky pro trvale udržitelné osídlení venkova
Zabezpečit, aby územní rozvoj vedl k trvalému harmonickému souladu přírodních,
177
•
•
•
•
•
•
•
•
kulturních a civilizačních hodnot, zejména se zřetelem na péči o krajinu
Navázat spolupráci se státní památkovou péčí s cílem lepší ochrany a obnovy kulturního
dědictví zejména v cenných územích venkovských památkových zón
Zamezit výstavbě a činnostem devastujícím přírodu a krajinu, chránit volnou krajinu.
Zamezit vzniku nepovolených skládek, přispívat ve spolupráci s obcemi a úřady
k odstraňování starých zátěží.
Podporovat poradenstvím ekologicky šetrný, energeticky, materiálově a odpadově
nenáročný průmysl a služby
Spolupracovat na vypracování koncepce rozvoje turistiky a cestovního ruchu, podporovat
ekologicky šetrnou turistiku, sport a cestovní ruch
Zlepšit terénní informační a strážní službu
Podporovat environmetální výchovu, vzdělávání a osvětu a zlepšit práci s veřejností,
zejména spolupráci s místními obyvateli, obcemi a jejich sdruženími, úřady, neziskovými
organizacemi, podnikateli a dalšími hlavními partnery ve správě území
Poskytovat pravidelné informace o činnosti Správy, o hlavních problémech i úspěších,
poskytovat environmentální poradenství
Ochrana přírody a krajiny
Zonace CHKO
Hranice CHKO Broumovsko a platná zonace daná vyhláškou je v současnosti
nezpochybnitelným územně analytickým podkladem zapracovaným také v jiných
strategických dokumentech. Návrh nové zonace byl připraven podle platné metodiky, avšak
vzhledem k nejasné legislativní situaci byly práce na tomto úkolu přerušeny.
Maloplošná zvláště chráněná území
V souladu s cíli se podařilo nově vyhlásit stávající MZCHÚ. MŽP nově vyhlásilo stávající
NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny (část bývalé
NPR Broumovské stěny). Správa revidovala hranice a nově vyhlásila všechna dosavadní
MZCHÚ (PR Křížová cesta, PR Ostaš, PP Borek, PP Kočičí skály). Správa dále vyhlásila
zcela nová MZCHÚ (PR Farní stráň, PP Pískovcové sloupky, PP Mořská transgrese, PP
Šafránová stráň) a připravila podklady pro vyhlášení PR Rač Milíře.
Ostatní plánem péče navržená území vyhlášena nebyla (úkol byl s ohledem na kapacitní
možnosti předimenzován); u většiny z území potřeba vyhlášení MZCHÚ trvá.
Soustava Natura 2000
Správa CHKO se v souladu s metodickými pokyny a platnou legislativou podílela na přípravě
návrhů evropsky významných lokalit a ptačí oblasti. Současný rozsah území Natura 2000 lze
v rámci CHKO považovat za vyhovující. Určitou výjimkou je snad území Rač a Milíře
v k. ú. Horní Vernéřovice, které přes svou vysokou hodnotu (bučiny) neprošlo sítem výběru
a nestalo se evropsky významnou lokalitou.
Památné stromy a Mimolesní zeleň
Správa CHKO podpořila ošetření více než 1000 ks významných stromů v krajině a podařilo
se zajistit vzornou péči o památné stromy (památné stromy byly do roku 2011 ošetřeny každý
min. 2x). Z krajinotvorných programů a prostředků měst a obcí a za podpory SFŽP a díky
revitalizacím vodních toků bylo v krajině Broumovska od roku 1990 vysázeno cca 41 km
nových stromořadí, které přispěly k bohatství rozptýlené zeleně v krajině. Správa CHKO
z prostředků PPK podpořila cíl údržby a zachování rozptýlené zeleně a památných
a významných stromů částkou cca 3 mil Kč.
Rostlinná společenstva a Významné druhy rostlin
Cíl „zajistit další existenci a zlepšování stavu dostatečného počtu lokalit se zastoupením
ochranářsky cenných rostlinných společenstev a na ně vázaných ohrožených druhů rostlin“
178
se dařilo naplňovat péčí o botanicky významné lokality, která je až na malé výjimky úspěšná.
Problémem je zejména záchrana výskytu hořečku mnohotvarého českého, který i přes
probíhající údržbu lokality nebyl v posledních letech potvrzen.
V průběhu platnosti se podařilo zajistit pro evidované lokality vhodnou péči (z PPK,
MaS)., zejména pravidelné sečení luk, případně odstraňování náletových dřevin či zraňování
půdního povrchu. Tato opatření jsou prováděna dle priorit stanovených plánem péče, rozsah
je limitován přidělenými finančními prostředky. V průměru se zajišťuje na 60–100 ha lučních
enkláv roztroušených po celé oblasti.
Významné druhy živočichů
Každoročně byla prováděna kontrola lokalit s výskytem chráněných druhů živočichů a byl
vyhodnocován stav populací těchto druhů.
Každoročně byl také prováděn monitoring vybraných skupin či druhů živočichů:
obojživelníků a plazů na vybraných lokalitách, sokola stěhovavého, výra velkého a zimujících
netopýrů. V tříletých cyklech byl prováděn monitoring stavu populací vranky obecné, mihule
potoční a datla černého. V posledních dvou, třech letech je prováděno sledování stavu
populace vydry říční, volavky popelavé a krkavce velkého.
Průběžně byl plněn úkol zajištění ochrany hnízdících párů sokola stěhovavého.
V území, které je extrémně rekreačně využíváno (prohlídkový okruh v NPR Adršpašskoteplické skály) bylo využíváno dočasné omezení vstupu. Každoročně byla prováděna ostraha
hnízdišť sokolů stěhovavých s využitím finančních prostředků z PPK (od roku 2003
každoročně, celkem cca 1,3 mil. Kč), která umožnila úspěšné vyvedení nejméně 38 mláďat.
Invazní a expanzivní druhy
Likvidace invazivních druhů se v oblasti uskutečnila zatím jen v omezené míře. Především
bylo prováděno odstraňování borovice vejmutovky ve skalních oblastech, likvidace však
neproběhla dokonale, takže je výskyt nutno nadále monitorovat. Na několika místech byly
(vesměs vlastníky pozemků nebo obcemi) likvidovány křídlatky, všechna ohniska jejich
výskytu se zatím zlikvidovat nepodařilo.
Neživá příroda
K ochraně významných geomorfologických a geologických jevů byly vyhlášleny 2 PP, ostatní
lokality neživé přírody jsou zahrnuty mezi evidované lokality, kde Správa uplatňuje
požadavky na jejich ochranu při zpracování LHP, ÚP aj.
Ochranu podzemní vody zajišťuje Správa spoluprací s odbory ŽP městských úřadů a se
správci toků.
Územní systémy ekologické stability (ÚSES)
Podařilo se vymezit ÚSES do územně-plánovacích podkladů všech stupňů a zajistit
důslednou ochranu stávajících funkčních prvků ÚSES (zakotvení vhodných opatření v LHP,
mimo les podpora z PPK). Realizovat navržené prvky ÚSES je dlouhodobou záležitostí,
uskutečněnou (v rámci PPK či pozemkových úprav) zatím jen v některých lokalitách např.
lokální biokoridor v obcích Božanov, Suchý Důl a Heřmánkovice nebo interakční prvky
v k.ú. Nízká Srbská.
Krajinný ráz
Ochranu krajinného rázu Správa zajišťovala jak na úrovni vyjádření k zpracovávaným
územně plánovacím dokumentacím měst a obcí, tak při vyjadřování ke konkrétním
stavebním záměrům. V případě vesnických památkových rezervací a zón Správa
koordinovala svá vyjádření k jednotlivým záměrům ve spolupráci s odbory památkové péče
při MěÚ v Broumově, Trutnově a Náchodě.
Aby se předcházelo návrhům, které by negativně ovlivňovaly krajinný ráz, poskytovala
Správa stavebníkům odborné konzultace a spolupracovala se stavebními úřady a úřady
územního plánování. Jako preventivní nástroj také Správa vydala v roce 2006 informační
brožuru obsahující základní podmínky pro výstavbu v CHKO a doplňující informace pro
179
stavebníky uvedla na internetových stránkách. Jako podklad objektivizující rozhodování
o konkrétních stavebních záměrech bylo v roce 2010 zpracováno „Preventivní hodnocení
krajinného rázu CHKO Broumovsko z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12
zák. č. 114/1992 Sb.“ (Atelier V, doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a kol.).
Správa také podporovala zásahy pozitivně ovlivňující krajinný ráz v různých oblastech
mimo výstavbu (např. zemědělství), kde byly podporovány výsadby a obnovy rozptýlené
zeleně, zatravnění orné půdy apod.
Monitoring a výzkum
V roce 2011 byl zahájen program Implementace soustavy Natura 2000 v územích v péči
AOPK ČR a jejich monitoring-inventarizační průzkumy. V rámci programu budou v letech
2011–2014 na území národních kategorií MZCHÚ probíhat inventarizační průzkumy
u vybraných skupin organismů. Inventarizační průzkumy budou provedeny systematicky
u všech důležitých skupin, pokud nejsou dostatečně aktuální a dále u skupin organismů,
o kterých jsou jen kusé informace. Jedná se o inventarizační průzkum hub, savců, letounů,
pavouků, měkkýšů, motýlů, plazů, obojživelníků a ryb. S ohledem na specifikum oblasti
(pískovcové skály) bude proveden inventarizační průzkum geomorfologie a geologie.
V letech 2000–2002 byl na celém území CHKO proveden základní ichtyologický průzkum
(Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno).
Pravidelně je prováděn monitoring obojživelníků v tůních v písníku na Pasách
Botanické monitorování bylo prováděno zejména v rámci monitoringu biotopů
a monitoringu PPK.
Práce s veřejností
Správa aktivně informovala veřejnost prostřednictvím médií o své činnosti, pozitivních
příkladech a výsledcích ochrany přírody i o aktuálních problémech a ohroženích v regionu.
Správa CHKO se také podílela na vydávání informačních brožur a letáků a další publikační
činnosti.
Pro veřejnost byly pořádány pravidelné akce např. Dny Země, Noci pro netopýry,
exkurze s tematikou přírodovědnou, lesnickou, nebo tematikou ochrany krajinného rázu.
Nepravidelně byly pořádány výstavy v sídle Správy i v jiných dohodnutých prostorách,
besedy pro veřejnost s konkrétním tématem (např. péče o živočichy lidských sídel) apod.
Dařila se spolupráce s nevládními organizacemi při řešení konkrétních problémů např.
mapování invazních druhů, úklid turistických cest nebo niv. Za nedostatečně atraktivní lze
považovat prezentaci CHKO na webových stránkách.
Správa zajišťovala údržbu jí zřízeného terénního informačního systému (4 NS)
a poskytovala „know-how“ pro koncepci a náplň naučných stezek jiných subjektů.
Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny
Lesní hospodářství
Ekologicky šetrné lesní hospodaření bylo podporováno na základě zákona o lesích
a platných LHP využíváním dotací MZe a kraje. V rámci toho byly řešeny i cíle týkající se
druhové diverzity a přirozené skladby lesů, dosažení rozrůzněné věkové a prostorové
struktury lesa, udržování genofondu lesních dřevin, používání jemnějších hospodářských
způsobů a šetrných technologií. Postupně se dařilo zvyšovat v lesích zastoupení dřevin
přirozené druhové skladby (zejména listnáčů a jedle). Intenzita zvyšování zastoupení
listnáčů a jedle by mohla být větší; zde se projevila nejen závislost na dostupných financích,
ale mnohdy byl limitem i nezájem vlastníka a preference hospodářských dřevin (SM, MD,
BO).
Vytvoření souboru ukázek autoregulačních ekosystémů na všech typech lesních
stanovišť je úkolem dlouhodobým. Zatím byly 4 lokality zařazeny do databáze přirozených
lesů VÚKOZ. Vzhledem k mozaikovitosti lesů s různými stupni přirozenosti ńebude
v nejbližší době možné ponechat rozsáhlejší lesní porosty bez zásahu, zejména z důvodu
rizika jejich kalamitního rozpadu (kůrovec).
180
Kromě dotací byly k naplňování cílů v lesním hospodářství využívány i krajinotvorné
programy PPK, POPFK a MaS. Na výše uvedené cíle bylo z krajinotvorných programů za
dobu platnosti plánu péče uvoIněno celkem asi 16 mil. Kč (na území I. zóny 4 mil. Kč, na
území II. zóny 7 mil. Kč a na území III. zóny 5 mil. Kč). Prakticky to znamenalo výsadbu
cca 120 tis. sazenic dřevin přirozené skladby, instalaci 20 km oplocenek a 5000
individuálních ochran výsadeb či přirozeného zmlazení proti zvěři.
Zemědělství
Cíl „udržení a obnova rozmanitosti travinných ekosystémů na zemědělském půdním fondu“
byl naplňován především uplatňováním dotačních titulů MZe.
Ovlivňovat zemědělství ke zlepšení vodního režimu krajiny a nižší intenzitě se dařilo
také díky PRV (Osa II Agroenvironmentální opatření – preference extenzivnějších
managementů). Uvedené cíle se dařilo naplňovat i díky KPÚ (Suchý Důl, Velké Petrovice),
programu PPK a MaS (výsadba alejí, sečení cenných luk), revitalizačním opatřením
(Bohdašín, Zdoňov, Bělý, Dolní Vernéřovice) a protipovodňovým opatřením (poldry Pod
Klučkem, Nad Suchým Dolem, úprava Vižňovského a Ruprechtického potoka). Na části
zemědělských ploch hospodáři upřednostnili šetrné hospodaření, zvýšil se podíl
zatravněných ploch, klesla intenzita chovu skotu, na druhé straně stoupal zájem o pěstování
energetických plodin (řepka, rychle rostoucí dřeviny), budování bioplynových stanic
a zalesňování ZPF. Na mnoha lokalitách zalesnění přispělo ke zvýšení biologické
rozmanitosti a ekologické stability území díky využití dřevin přirozené druhové skladby a také
díky umístění v rozsáhlých plochách orné půdy. Botanicky významné lokality se dařilo před
zalesněním uchránit, naopak se před ním často nedařilo uchránit těžko obhospodařovatelné
pozemky s vysokým množstvím druhů, ale s absencí druhů zvláště chráněných.
Diky dotační politice státu za posledních dvacet let na území CHKO Broumovsko bylo
zatravněno skoro 2000 ha orné půdy.
Na zemědělském půdním fondu byla z prostředků PPK do r. 2011 realizována opatření
za přibližně 6 mil. korun, zejména na výsadbu mimolesní liniové i solitérní zeleně
(např. v Bezděkově n. M., Horních Teplicích, Šonově, Janovicích u Trutnova, Honech,
Křinicích, Martínkovicích nebo v Božanově) a údržbu botanicky významných lokalit.
Myslivost
Pro dosažení cílů v oblasti myslivosti komunikovala Správa s orgány státní správy myslivosti,
vlastníky pozemků, honitebními společenstvy i mysliveckými sdruženími a propagovala nové
přístupy k myslivosti. Při jednáních dlouhodobě prosazovala snížení stavů spárkaté zvěře
a podporovala i mimořádný odstřel spárkaté zvěře. Dále Správa usilovala v řízení o změnách
honiteb o zrušení bonitace a stanovení normovaných a minimálních stavů pro mufloní zvěř.
Přesto nedošlo k žádoucímu snížení skutečných stavů spárkaté zvěře, která nadále limituje
přirozenou obnovu listnatých dřevin a jedle. Značně se na tom podílí také migrace zvěře
v zimním období z Polska, kterou stimuluje odlišný způsob mysliveckého hospodaření
(např. odlišná doba lovu) a přírodní podmínky.
Správa také vydala rozhodnutí o odchylném postupu při lovu psíka mývalovitého, aby
nedošlo k šíření tohoto nepůvodního druhu.
Rybářství a rybníkářství
Byly podporovány snahy rybářů o úpravu vodního prostředí v tocích a rybnících, kdy rybáři
vytvářeli úkrytové příležitosti pro vodní živočichy (ryby, raky, a další bezobratlé) a tím
podporovali biodiverzitu toků i chránili cílové organismy před šířícími se rybožravými
predátory (např. volavka popelavá, kormorán).
Vodní hospodářství
Správa CHKO se zasazovala o šetrné využívání podzemních i povrchových vod. Horní tok
řeky Metuje s přítoky Dřevíčem a Jívkou, Skalním a Zdoňovským potokem byl vyhlášen jako
EVL Metuje a Dřevíč k ochraně populace mihule potoční. Toky v jejím povodí byly dále
zařazeny mezi lososové vody (dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb.).
181
Populace ryb, raků a mihulí jsou i nadále ovlivňovány migračními překážkami (kamenné
stupně, jezy, MVE), které se vyskytují prakticky na všech významnějších vodních tocích.
V důsledku v minulosti prováděných vodohospodářských a protipovodňových úprav dochází
také k úbytku přirozených úkrytů.
Správa iniciovala řadu projektů správců toků (ZVHS a LČR) např. revitalizace
v k.ú. Suchý Důl, Bělý, Vernéřovice, Horní Teplice, Hejtmánkovice, Ruprechtice, které byly
následně provedeny. Ke zlepšení retence vody v krajině Správa využívala i provádění
komplexních pozemkových úprav (např. k.ú. Velké Petrovice, Suchý Důl a Slavný,
Hejtmánkovice).
Na území Broumovska stále trvá sezónní vysychání horních přítoků Metuje. Je
způsobeno nešetrným zemědělským hospodařením a sérií opatření minulosti, takže je třeba
provádět další opatření ke zlepšení.
Výstavba
Dopad výstavby na krajinný ráz byl řešen v rámci stanoviska ke zpracování územně
plánovací dokumentace i konkrétních stavebních záměrů. V průběhu platnosti plánu péče
byla vydána stanoviska k cca 25 územním plánů obcí (ve všech fázích projednání) a ročně
několik set stanovisek k jednotlivým stavbám. Přitom se podařilo zamezit několika projektům,
které by měly na krajinný ráz jednoznačný negativní dopad např. se podařilo zabránit
výstavbě velkých větrných elektráren v Bezděkově nad Metují a Meziměstí, rozsáhlých
záměrů fotovoltaických elektráren např. ve Žďáru nad Metují a Vysoké Srbské a výstavbě
hmotově předimenzovaného penzionu v Bučnici. Mnoho stavebních záměrů bylo na základě
stanoviska Správy upraveno. Podařilo se ochránit cenné stavby lidové architektury např. ve
Zdoňově a Vižňově před nevhodnou rekonstrukcí i obnovit původní vzhled dříve chátrajících
sakrálních objektů v Martínkovicích, Heřmánkovicích a Stárkově. Dále je potřebné ve
zvýšené míře chránit krajinný ráz v obcích Machov, Machovská Lhota, Nízká Srbská, Skalka,
Vernéřovice (Meziměstí), Božanov, Martínkovice, Heřmánkovice, které jsou památkovými
orgány hodnoceny jako velmi cenné a je připraven návrh na jejich vyhlášení. Přesto vznikly
v CHKO ojedinělé stavby, které do krajinného rázu nezapadají např. sruby v Maršově
a Božanově nebo bioplynová stanice ve Žďáru nad Metují.
Doprava
Správa podporovala veřejnou, železniční a cyklistickou dopravu a v rámci své správní
činnosti i při tvorbě koncepčních plánovacích materiálů se jí dařilo prosazovat řešení, která
umožňují udržet stávající silniční infrastrukturu v dobré kvalitě, ale nerozšiřovat ji, aby
nenarušovala krajinný ráz a nevytvářela pro živočichy nepropustné migrační bariéry. Také se
podařilo eliminovat tendence využívat území CHKO pro dopravu mezi regiony Polské
republiky.
Průmysl
Správa umožňovala výstavbu alternativních zdrojů energie, ale bylo nutné řešit střet
některých záměrů výstavby (bioplynové stanice, sluneční a fotovoltaické elektrárny, aktuálně
těžba břidlicového plynu) s ochranou krajinného rázu a ochranou spodních vod.
Zacházení s odpady
Zamezit vzniku nepovolených skládek se dařilo částečně; obce se snažily nepovolené
skládky průběžně likvidovat. Některé staré skládky byly již rekultivovány (např. Dolní
Adršpach, Starostín, Broumov – Olivětín, Police n. M. a Teplice n. M, Radešov a Bystré
u Stárkova). Nejhorší starou zátěží na území CHKO byla skládka zbytků na chemickou
ochranu rostlin a galvanických kalů na Pasách (na PUPFL) ve starém zavodnělém písníku.
Rekultivace skládky byla provedena v letech 2003–2004. Monitoring, zda nedochází ke
kontaminaci spodních vod, stále probíhá. Několik starých skládek nebylo dosud
rekultivováno, pouze byly přehrnuty zeminou.
182
V posledních letech bylo snahou Správy zlepšit čištění OV v oblasti a prosazovat jejich
vypouštění spíše do horninového podloží, kde neovlivní čistotu vody v tocích.
Těžba nerostných surovin
Těžba nerostných surovin probíhá jen v několika lokalitách. V rozsáhlém lomu Božanov,
jehož schválený dobývací prostor zasahuje na území NPR Broumovské stěny, Správa
podala návrh na odpis zásob. Správa odmítla návrhy na průzkum území z hlediska těžby
břidlicového plynu, neboť ta by měla výrazný negativní dopad na krajinný ráz a přírodní
prostředí.
Rekreace a turistika
Správa CHKO podporovala „měkké“ formy turistiky při svojí spolupráci na projektech
Společností pro destinační management Broumovska nebo svojí prací v redakci turistického
magazínu Letní a Zimní Broumovsko.
Podařilo se vytvořit a stabilizovat síť cyklotras tak, aby nedocházelo k poškozování
přírody a konfliktům s pěšími turisty.
Zlepšila se spolupráce s informačními centry v regionu, Správou poskytovala informace
pro měkké formy turistiky různých typů návštěvníků oblasti. V přetížených lokalitách
(zejména Adršpachu) není zpoplatnění vstupu dostatečně účinné a Správa stále hledá další
způsoby snížení turistické zátěže. Postupně se sice podařilo vytvořit politickou podporu pro
některá alternativní řešení vstupu do skalního města např. rezervační systém, regulace
dopravy a využití hromadné dopravy, nabízení alternativních cílů v nejexponovanějších
dnech, medializace přetíženosti. Zároveň však přetrvával stav, kdy provozovatel okruhu
např. neposkytl údaje o počtu návštěvníků a Správa byla nucena provádět vlastní šetření.
Správa z prostředků PPK zajišťovala opatření k usměrnění návštěvníků ve výši
cca 2,8 milionů Kč zejména v lokalitách NPR Broumovské stěny, NPP Polické stěny a NPR
Adršpašsko-teplické skály.
183
6. Použitá literatura
Další speciální literatura (publikované biologické a geologické práce, průzkumy, monitoring,
invertalizace a diplomové práce) je uvedena v příloze č. 5.
Brychtová J. (2001): Hodnocení území chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu.
1. část: Policko-teplická oblast, Jestřebí hory. – Ms.
Brychtová J. (2002): Hodnocení území chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu.
2. část: Broumovská kotlina, Javoří hory. – Ms.
Cramp,S. a Simmons, K.E.L. (eds.) 1980: Handbook of the Birds of Europe, the Middle East
and North Africa: The Birds of the Western Paleartic, Vol. II. Hawks to Bustards. Oxford
University Press, Oxford.
Farkač J., Král D. a Škorpík M. (eds.), (2005): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates.
AOPK ČR, Praha.
Hájek A., Heinzelová H., Jirásek T., Katryčová L., Kuna P., Kopecký J., Malík J., Piňos J.,
Rohulán J., Spíšek J., Štěpánková J., Tvrdková L. (2002): Plán péče o chráněnou
krajinnou oblast Broumovsko na období 2003–2012. Správa chráněných krajinných
oblastí České republiky – Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují.
Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A., Williams R. (eds.) (2007): Sandstone landscapes.
Academia, Praha.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České
republiky. Agentura ochrany a krajiny ČR, Praha.
Kněžek V. (1992): Staré zátěže okresu Náchod. Register skládek odpadů. Vodní zdroje GLS,
Praha.
Kocián J., Poláková S. (2009): Plán nadregionálního a regionálního územního systému
ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje. Objednal Královéhradecký kraj,
zhotovil AGERIS s.r.o.
Krásný J., Buchtele J., Čech S., Hrkal Z., Jakeš P., Kobr M., Mls J., Šantrůček J., Šilar J.,
Valečka J. (1996): Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod s ohledem na
ostatní složky životního prostředí: POLICKÁ PÁNEV. Závěrečná zpráva úkolu, Katedra
hydrogeologie a inženýrské geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha.
Kučera J., Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005).
Příroda, 23: 1–104.
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J.(eds.) (2002): Klíč ke
květeně České republiky. Academia, Praha.
Liška J. (2010): Česká jména lišejníků. Příroda, 29: 67–135.
Miles P. (2004): Lesní mravenci a program Formica. Ochrana přírody, 8: 229–336.
Plesník J., Hanzal V., Brejšková L. (eds.), (2003): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Obratlovci. Praha.
184
Procházka F. (eds.) (2001): Červený a černý seznam cévnatých rodtlin České republiky (stav
v roce 2001). Příroda, 18: 1–146.
Štambergová M., Svobodová J., Kozubíková E. (2009): Raci v České republice. Metodika
AOPK ČR. Praha.
Směrnice rady EU 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů
a planě rostoucích rostlin.
Směrnice rady EU 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků.
Velehradský D. (2011): Negativní dominanty v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Diplomová práce. ČZO – fakulta Životního prostředí, Praha.
Vorel I., Vorlová J., Kupka J., Štréblová Hronovská K. (2010): Preventivní hodnocení území
CHKO Broumovsko z hlediska krajinného rázu podle §12 zákona 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny. Atelier V, Praha.
Vyhláška č. 157/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
Zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách.
Zásady územního rozvoje Královéhradeckého
Královéhradeckého kraje.
185
kraje.
(2011):
vydalo
zastupitelstvo
7. Seznam zkratek
AOPK ČR – Agentura ochrany přírody České republiky
BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka
ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav
ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí
ČOV – čistírna odpadních vod
ČRS – Český rybářský svaz
ČSN – česká technická norma
ČSOP – Český svaz ochránců přírody
DOK – dálkový optický kabel
EAFRD – (European Agriculture Fund for Ruderal Development) Evropský zemědělský fond
pro rozvoj venkova
EIA – (Environmental Impact Assessment) posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
EL – evidovaná lokalita
EU – Evropská unie
EVL – evropsky významná lokalita
EVVO – ekologická výchova, vzdělávání a osvěta
FVE – fotovoltaické elektrárny
GIS – geografický informační systém
GZ – genová základna
HRDP – Horizontální plán rozvoje venkova
HS – honební společenstvo
HSL – horní a střední Labe
CHKO – Chráněná krajinná oblast
CHOPAV – Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod
JESO – Jednotná evidence speleologických objektů
JZD – Jednotné zemědělské družstvo
KC – krajinné celky
KČOV – kořenová čistírna odpadních vod
KČT – Klub českých turistů
KHK – Královéhradecký kraj
KP – krajinné prostory
KPÚ – komplexní pozemkové úpravy
KRNAP – Krkonošský národní park
LČR – Lesy České republiky, s.p.
LHC – lesní hospodářský celek
LHO – lesní hospodářská osnova
LHP – lesní hospodářský plán
LKT – lesní kolový traktor
LOsZ – lokalita se zástavbou
LPIS – Land parcel identification system (systém pro identifikaci zemědělských pozemků)
LVS – lesní vegetační stupeň
MaS – majetek státu (pozemky v majetkové správě AOPK ČR)
MS – myslivecké sdružení
MTB – Mountain Bike (závody horských kol)
MVE – malé vodní elektrárny
MZD – meliorační a zpevňující dřeviny
MZe – Ministerstvo zemědělství
MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
NDOP – nálezová data ochrany přírody
NN – nízké (elektrické) napětí
NNO – nestátní nezisková organizace
186
NP – národní park
NPP – národní přírodní památka
NPR – národní přírodní rezervace
NRBC – nadregionální biocentrum
NRBK – nadregionální biokoridory
NS – naučná stezka
NT – (Near treatened) téměř ohrožený druh
OkÚ – (bývalý) okresní úřad
OOP – orgány ochrany přírody
OP – ochrana přírody
OPK – ochrana přírody a krajiny
OPRL – Oblastní plán rozvoje lesa
PHO – pásmo hygienické ochrany vod
PKP – Polická křídová pánev
PLO – přírodní lesní oblast
PNGS – Park narodowy Gór Stolowych (národní park v Polsku)
PO – ptačí oblast
POPD – plán odkrývky a postupu dobývání
PP – přírodní památka
PPK – Program péče o krajinu
PR – přírodní rezervace
PS – památný strom
PUPFL – pozemek určený k plnění funkcí lesa
RBC – regionální biocentrum
RBK – regionální biokoridory
SDH – Sbor dobrovolných hasičů
SEA – Strategické posuzování vlivů na životní prostředí
SCHKO – správa Chráněné krajinné oblasti
SLT – soubor lesních typů
SUK – segment urbanizované krajiny
SÚS KHK – Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje
TTP – trvalý travní porost
ÚAP – územně analytický podklad
ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
UKT – univerzální kolový traktor
ÚP – územní plán
ÚSES – územní systém ekologické stability
VČE – Východočeská energetika
VKP – významný krajinný prvek
VN – vysoké (elektrické) napětí
VÚV T.G.M. – Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka
VVN – velmi vysoké (elektrické) napětí
VZCHÚ – velkoplošná zvláště chráněná území
ZD – zemědělské družstvo
ZCHD – zvláště chráněné druhy
ZCHÚ – zvláště chráněné území
ZOPK – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
ZPF – zemědělský půdní fond
ZÚR – zásady územního rozvoje
ZVHS – Zemědělská vodohospodářská správa
ŽP – životní prostředí
187
Download

Rozborová část - Správa CHKO Broumovsko