Broumovské
noviny
1 (leden 2012)
cena 10 Kč
zpravodaj města Broumova
Koncert k 60.
výročí založení
Základní
umělecké
školy
v Broumově
24. listopadu se v konferenčním sále Infocentra konala oslava 60. výročí založení Základní
umělecké školy v Broumově.
Výročí bylo oslaveno společným
česko – polským koncertem
a dalšími vystoupeními žáků několika oborů školy.
Jako hosté oslav byli přítomni členové tanečního kroužku
společenských tanců z MOK v
Nové Rudě.
Večer zahájil ředitel školy
Rudolf Vogel, ale k výročí také
promluvil starosta města Milan
Kotrnec.
Koncert k výročí založení
školy byl současně hodnocením
plnění cílů mikroprojektu „Česko-polská umělecká setkávání
dětí a mládeže 2011-2012, projektu, který je spolufinancován
z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacencis.
(Dokončení na 2. straně)
foto: Jan Záliš
Broumovské
noviny
na internetu
Na oficiálních stránkách
města Broumova
(www.broumov-mesto.cz)
jsou postupně zveřejňovány
Broumovské noviny
ve formátu PDF.
Z obsahu:
• Řešení bezpečnostní situace ve městě • Víte, že... • Strategický rozvojový plán města •
Novinky na úseku občanských průkazů • Zápis dětí do prvních tříd • Povánoční putování •
• Okénko broumovských žen • Z činnosti Policie • Přehled zásahů broumovských hasičů •
Ohlédnutí za kulturou 2011 • Broumovští stolní tenisté • Rožmitálský předvánoční čas • Vánoce ve Francii • Mykologické okénko • Dva Broumovy poblíž Prahy • Divadlo Broumov nastudovalo další skvělou hru • Společenská kronika • Rozhovor se Štěpánem Přibylem • Vánoční
ladění na Kostelním náměstí • Dva adventní koncerty v kostele sv. Ducha • Tipy městské
knihovny • Zpráva o jedné putující hvězdičce • O nejstarší městské vodárně aj.
Koncert
k 60. výročí založení
Základní umělecké
školy v Broumově
(Dokončení z 1. strany)
V současné době se ve škole na výuce žáků podílí 23 učitelů včetně ředitele školy, který vyučuje hru na dechové nástroje. Vyučuje se zpěv, hra
na klavír, violoncello, kytaru, klávesy,
zobcovou flétnu, příčnou flétnu, dechové nástroje, akordeon a bicí. Probíhá i výuka v oborech tanečních, ve
zpěvu, výtvarném a literárně dramatickém oboru.
Pod vedením Mgr. Ladislava Šikuta při ZUŠ působí smíšený pěvecký
sbor Stěnavan, známý nejen u nás, ale
i v zahraničí (Polsku, SRN, Rakousku).
Je těžké představit všechny obory
vystupující na na slavnostním večeru,
ale přesto je nutno jmenovat obory
pod vedením Mgr. Roškové, M. Šrůtkové, Š. Přibyla, Mgr. Šikuta, taneční
obor pod vedením H. Ogriščenkové,
ale i vystoupení hudebních skupin
a dalších účinkujících.
Celý pořad byl koncipován tak,
aby byl veřejnosti představen průřez
činnosti jednotlivých odborů, ale také
poukázáno na současnou úzkou spolupráci s polskými partnery.
Při hodnocení ZUŠ Broumov nelze
opomenout literárně dramatický obor
vedený Mgr. Janem Holkem. Jeho divadelní soubor HLAVY zaznamenal ve
školním roce 2010-2011 mimořádný
úspěch svým představením „Kytice“.
Žáci školy se zúčastňují celorepublikových soutěží, vystupují na různých
akcích v našem regionu i při tak významných příležitostech, jakou bylo
setkání starostů Broumovů/Braunau
v září tohoto roku, nebo na 1. mezinárodní akci v areálu kláštera nazvané
„Roztančená zahrada sbližuje“.
Na všech vystoupeních doma
i jinde skvěle reprezentují náš Broumov, proto také má Základní umělecká škola plnou podporu ze strany
vedení města.
Těchto úspěchů škola dosahuje díky dobré práci vedení školy
a všech dalších výchovných pracovníků.
Petr Cirkl
Broumovské noviny
fotografie J. Záliš
e-mail: [email protected]
• Pro Město Broumov vydává Občanské sdružení Evropa Union Broumov, předseda: Z. Streubel • redakce, grafická
úprava a sazba: M. Otte • evidenční číslo: MK ČR E 15452 • tisk: Tiskárny BNB, spol. s r. o. • náklad: 1200 výtisků •
• uzávěrka: 18. každého měsíce • vychází každý měsíc, toto číslo vyšlo 29. 12. 2011 •
broumovské noviny 11 (2011), strana 2
Řešení bezpečnostní situace
ve městě
Pro někoho jednoduchá záležitost, spočívající v navýšení policajtů, pro někoho
celý komplex různých opatření, začínajících výchovou – v rodině, ve školce, ve škole
a konečně ve společnosti. Někdo již od útlého
věku dítěte prosazuje náboženství („Bojte se
Boha!“), někdo upřednostňuje sport, někdo
zájmovou činnost, hudbu apod. Někteří rodičové nemají na děti čas, a tak je nechávají celý
den bez dozoru dřepět u počítačů, nebo se
toulat po městě. Vytrácí se dříve silné vztahy
a úcta k rodičům i prarodičům, starým lidem
obecně, i laskavost a ohleduplnost jednoho k
druhému. Lidi v daleko větší míře rozděluje
majetek a společenské postavení, roste nepřejícnost, závist i nenávist. A o úctě k práci
druhého nebo společnému majetku si také
nechme zdát. Poničené lavičky, zastříkané
fasády, vyvrácené sloupky, polámané stromky atd. jsou toho dostatečným důkazem.
Co s tím? Obrnit se trpělivostí a postupnými kroky se propracovávat ke zlepšení. To
je ale práce a úkol pro všechny.
Vyslechl jsem připomínky, které se týkaly
„Řešení situace problémových spoluobčanů
a co s nimi“ a jako vzor dáváno město Náchod. Na dotazy, co dělá město Broumov,
resp. jeho bytová komise, odpovídám touto
formou, neboť se domnívám, že to může zajímat širší čtenářskou veřejnost.
Obnovená bytová komise zahájila svoji
činnost v listopadu loňského roku. Jejími
členy jsou občané města, kteří mají vlastní
bydlení a nejsou závislí na SMM. To je jeden
z předpokladů nestranného posuzování záležitostí. Druhým je skutečnost, že řada členů
komise řeší dlouhodobě problematiku sociálně slabých, nebo i nepřizpůsobivých občanů. Členem je mj. pan ing. Andrš - vedoucí
sociálního odboru, pan Josef Goll - doposud
správce problematických domů, a myslím,
že do této skupiny patřím i já v souvislosti s
dlouholetým řízením Veřejně prospěšných
prací, Veřejné služby i potrestaných. Tu někdy citlivější polovinu lidstva zastupuje paní
Eva Flousková a za právní čistotu a dodržování zákonů dbá předseda komise p. JUDr.
Blažek. Materiály připravuje paní Monika
Kubíková. Komise se při své činnosti řídí
jednacím řádem. Jak vypadá „běžná“ práce?
Před jednáním komise obdrží všichni členové písemné materiály, v nichž je stručně
popsána situace- volné byty, možní zájemci,
prodloužení nájemních smluv apod. Při jed-
nání komise ještě obdržíme pořadník – resp.
soupis žadatelů. Je doplněn o nové zájemce,
zatímco ti, kterým byl byt na předchozí komisi přidělen, již v soupisu chybí.
Byty se zásadně nepřidělují dlužníkům
a na byt na ubytovně marně čekají občané
vracející se z vězení. Již jednou jsem v BN
uvedl, že město má nedostatek menších bytů
a přebytek velkých. V současné době se zpracovává seznam všech volných bytů. Bude
předložen radě a bude se hledat východisko.
Při přidělování bytu se posuzují majetkové
poměry žadatele (schopnost platit nájem
a služby), počet dětí (mají přednost), zkušenosti se žadatelem apod. Někdy se komise
dohaduje dlouhou dobu, komu byt přidělí,
což se nám stalo, když na jeden menší byt se
hlásily tři ženy a každá se třemi dětmi. Zkuste být tím spravedlivým.
Byty se novým nájemníkům přidělují
zpravidla na jednoměsíční smlouvu. Teprve když nájemník delší dobu bez problémů
platí, dostane smlouvu na 3, později na 6 a 9
měsíců a poté na rok. Pokud neplatí, musí byt
opustit. Pokud udělá škodu na bytě (majetku
města), nechá ji SMM opravit a zaplacenou
částku přidá k žalobě za dlužné nájemné. Některé žaloby (zejména u neplatičů, kteří měli
v minulosti nájemní smlouvu na dobu neurčitou) se vlečou léta. Vyvolává to dojem, že
s nimi město nic nedělá. Jakmile však přijde
rozhodnutí soudu, je nájemce vystěhován.
Pokud se týká přidělování bytů v Domově důchodců nebo v DPS, spolupracuje jak
SMM, tak bytová komise s ředitelkou těchto
zařízení.
Majetková komise se vyjadřuje i k případnému prodeji domů, aby do města nepřicházeli další problémoví občané. Na popud
komise také rada i zastupitelstvo odložilo
prodej domů, o které se zajímali spekulanti.
Město Broumov tedy v této oblasti nedělá
nic jiného, než co mu umožňuje zákon. V praxi se chová úplně stejně jako Náchod. Avšak
ani Náchod, ani Praha nemůže zakázat soukromým osobám, aby si ve své nemovitosti
ubytovávali, koho chtějí. Otázka je, zda jim
záleží na údržbě a stavu jejich majetku a jeho
okolí, na dobrých sousedských vztazích, pořádku a tak dále. To už je zase o něčem jiném,
popsaném v úvodu mého článku.
Komise jako poradní orgán rady města
má zájem o zklidnění situace a citlivým rozhodováním se o to snaží.
Arnošt Obst
Vážení občané,
chcete-li osobně seznámit broumovské radní se svými náměty
ke zlepšení života ve městě, nebo máte-li naopak připomínky
či stížnosti, které by radní od vás měli slyšet, jste zváni
na další setkání s nimi
ve středu 18. 1. 2012 v době od 18:00 do 19:00 hodin
v prvním patře v budově I MěÚ Broumov
Víte, že
- se nenechavci „postarali“ o tyče a lanka u městského úřadu, takže zaměstnanci
nemohli rychleji reagovat na úmrtí našeho
bývalého prezidenta pana Václava Havla a vyvěsit černou vlajku?
- ani ne za jeden týden od instalace cedulí, na kterých Technické služby upozorňují, že
chodník (schody, pěšina) se v zimě neudržuje, už byly některé poškozeny
- dárcem vánočního stromu na náměstí
byli Mašatovi z Ruprechtic? Město Broumov
a jeho občané i návštěvníci děkují za krásný
dárek
- nezaměstnaní se od poloviny prosince
začínají hlásit místo na ÚP na poště? Kde
budou po novém roce odpracovávat své hodiny ve veřejné službě, není ještě k 20. prosinci
známo.
Pozvánka
na veřejné zasedání
Kulturní komise
Dne 10. ledna 2012 v 17:30 se v sále
Česko-polského informačního centra
koná veřejné jednání Kulturní komise města Broumova. Široká veřejnost
může přijít diskutovat se členy komise
na téma:
* úroveň pořádaných akcí v Broumově
* spokojenost s nabídkou kulturních programů
* vhodná místa pro kulturní akce
Kulturní komise se těší na otevřenou diskuzi s občany města s kladným
vztahem ke kultuře, a to všech věkových
kategorií.
Město Broumov
společně s kulturní komisi města
Vás zve
v sobotu 28. ledna 2012
od 20:00 hod. na
PLES MĚSTA
K poslechu a tanci hraje
hudební skupina GENY.
Bohatá tombola. Zajímavým
zpestřením bude doprovodný
program.
Sál KD Střelnice.
Předprodej vstupenek včetně
místenky v prodeji
v INFOCENTRU
Vstupné: 80,-Kč.
broumovské noviny 11 (2011), strana 3
Strategický rozvojový plán
města Broumova
Město Broumov na základě výběrového řízení podepsalo smlouvu s firmou PROCES
– Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Ostrava na zpracování „Strategického rozvojového plánu města Broumova do roku 2029“ v rámci projektu „Zvýšení kvality řízení
Městského úřadu Broumov“.
Strategický plán rozvoje města je dokumentem zpracovávaným za účelem dlouhodobého plánování ekonomického a sociálního rozvoje města. V rámci realizace Strategického rozvojového plánu budou projednávány 4 prioritní oblasti:
1. Kvalita života - bydlení, bezpečnost, školství a vzdělávání, volnočasové aktivity, sport, spolková činnost, územní plán
2. Sociální a zdravotní služby – zdravotnictví, začleňování sociálně vyloučených,
lůžka následné péče, péče o seniory, nepřizpůsobiví spoluobčané
3. Správa města – ochrana životního prostředí, péče o zeleň a vodní zdroje, péče
o majetek, péče o kulturní dědictví, rekonstrukce budov a veřejných prostranství, komunikace, parkování, sítě, energetika
4. Ekonomika, kultura a cestovní ruch – podpora podnikání, zadluženost, pracovní příležitosti, infocentrum, kultura, partnerská města, propagace města, udržitelný
rozvoj regionu, rozvoj služeb
Pro potřeby získání aktuálních informací o kvalitě života v Broumově proběhlo v září
2011 mezi úředníky MěÚ, obyvateli a podnikateli dotazníkové šetření. Výstupy dotazníkového šetření budou využity při realizaci Strategického plánu, a to konkrétně jako podklad pro činnost pracovních skupin. Činnost pracovních skupin bude zahájena v březnu
2012 a ukončena v říjnu 2012.
Od počátku zpracování Strategického rozvojového plánu bude do procesu zapojena
veřejnost formou dvou veřejných projednání celého dokumentu. Bude vytvořena webová
aplikace, která umožní veřejnosti přístup ke všem podkladům a dílčím i celkovým výstupům vzniklým v rámci projektu.
Strategický rozvojový plán bude dokončen a projednán Zastupitelstvem města v prosinci 2012.
Bc. Pavlína Machková, Investice a rozvoj města
Novinky na úseku
občanských průkazů v roce 2012
Od 1.1.2012 budou příjem a výdej nových typů občanských průkazů (označovaných jako e-OP), dle nové právní úpravy
zákona o občanských průkazech a zákonů
s ním souvisejících, zajišťovat úřady obce
s rozšířenou působností. Nebude možné podávat žádosti o e-OP na matričních úřadech
– pro náš správní obvod to znamená, že již
nebude možné žádat v Meziměstí či Teplicích
nad Metují.
Co tedy výše uvedená změna bude znabroumovské noviny 11 (2011), strana 4
menat pro občany?
- Vydávání nových elektronických občanských průkazů (e-OP) bude ve dvou základních podobách – občanský průkaz se
strojově čitelnými údaji (ten bude zdarma)
a občanský průkaz se strojově čitelnými údaji
vybavený kontaktním elektronickým čipem
(správní poplatek bude ve výši 500 Kč). Pro
oba typy e-OP platí doba platnosti 10 let pro
občany starší 15 let a doba platnosti 5 let pro
občany mladší 15 let.
- Občan bude moci požádat a následně
vyzvednout e-OP na kterémkoliv úřadě obce
s rozšířenou působností v rámci celé ČR.
- Občanský průkaz se nově může vydat
i občanovi mladšímu patnácti let (žádost
musí podat zákonný zástupce a správní
poplatek bude činit 50 Kč) nebo občanovi,
který má trvalý pobyt mimo území ČR. Zde
je potřeba upozornit, že na občana mladšího
patnácti let i jeho zákonného zástupce se při
vydání OP vztahují povinnosti držitele občanského průkazu.
- Za občany zbavené způsobilosti k právním úkonům bude žádat rovněž zákonný zástupce
- K žádosti o e-OP se již nebudou dokládat fotografie, digitální podoba občana (digitální fotografie) bude pořizována přímo na
pracovišti příslušném ke zpracování žádosti
o e-OP (tj. obecní úřady obce s rozšířenou
působností).
- Dále zůstává v platnosti vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných
údajů z důvodu ztráty, odcizení či zničení
(s dobou platnosti 1 měsíc a správním poplatkem 100 Kč), nabytí státního občanství
(s dobou platnosti 3 měsíce) a důvodů živelných pohrom (s dobou 6 měsíců).
- Odcizení občanského průkazu bude
možné od ledna 2012 nadále hlásit na Policii
ČR a ztrátu, zničení či odcizení na matričních úřadech – na obou institucích bude vydáváno potvrzení za občanský průkaz.
- V e-OP nebude uváděn údaj o zákazu
pobytu, omezení způsobilosti k právním
úkonům a občan si bude moci zvolit, zda
chce mít v e-OP uveden rodinný stav. U žen
nebude vedeno rodné příjmení.
- Od ledna 2012 již nebude možno žádat
o vydání e-OP ve lhůtě 60 dnů před dnem
ukončení platnosti na OP vyznačeném – doporučená lhůta k podání je max. 30 dnů.
- Zápis titulů v e-OP může být nadále
uveden.
- Od 1. 1. 2012 žadatelé o první občanský
průkaz nebo cestovní pas nebudou muset žádat o vydání osvědčení o státním občanství.
Žádost na krajský úřad se bude podávat
pouze ve sporných případech (např. jeden
z rodičů je cizinec) nebo po ukončení pobytu
v cizině.
Všechny typy stávajících občanských
průkazů jsou platné do konce platnosti na
nich vyznačené. OP si žadatel vymění jen
v případě, že u něj nastane jakákoli změna
údajů v něm obsažených (změna stavu, jména, trvalého pobytu apod.)
Za úsek OP, CD, EO
Bc. Dana Hejnišová
Zápis dětí do prvních tříd!
V souladu s § 46, odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon)
v y h l a š u j í ředitelé základních škol v Broumově zápis dětí do prvních
tříd pro školní rok 2012/2013. Zápis se uskuteční v budově základní školy
v Hradební ul. 218, v Komenského ul. 312 a v Cihlářské ul. 156 (Olivětín),
a to ve čtvrtek dne 2. února 2012 v době od 13.00 do 17.00 hodin.
Povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce platí pro
rodiče, jejichž děti se narodily v době od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006. S sebou
je nutno vzít rodný list dítěte a vlastní občanský průkaz.
Ve školním roce 2012/2013 se předpokládá otevření tří prvních tříd na
Masarykově základní škole (dvě v Komenského ulici a jedna v Olivětíně),
na Základní škole Hradební budou tradičně otevřeny dvě třídy.
Odbor školství MěÚ Broumov
Tříkrálový průvod
v Broumově již za pár dní
Svátek Tříkrálový má většina z nás spojený s odstrojením vánočního stromečku
a jeho následnou likvidací. Definitivně tak uděláme tečku za vánočním časem.
V pátek 6. ledna můžete k této tradici přidat ještě jednu. Setkání se sousedy, známými na Mírovém náměstí, kde od 17:00 budete svědky netradičního, velkolepého
pouličního divadla s živými zvířaty, anděly, poutníky, vojáky a dalším doprovodem
královské družiny mířící do Betléma.
Po Tříkrálovém průvodu můžete navštívit historický betlém v klášterním kostele,
který je k vidění většinou jen mezi vánočními svátky, nebo budete moci zajít do městského divadla na hru Kytice. A pokud Vám zbylo nějaké to vánoční cukroví, nekrmte
jím letos mrazák, ale přineste ho s sebou na náměstí a rozdejte svým přátelům.
Tříkrálová sbírka 2012
se uskuteční v Broumově, v Křinicích
a v Martínkovicích
v sobotu 7. ledna 2012.
BROUMOVSKO
regionální produkt®
certifikovalo nové produkty
Certifikační komise BROUMOVSKO regionální produkt® udělila na svém zasedání dne 6. 12.
2011 celkem 8 nových certifikátů místním produktům. Do druhé výzvy o regionální značku se přihlásilo 6 výrobců, z nichž 2 přihlašovali více druhů
svých výrobků. Největším certifikovaným produktem se stala pramenitá voda Toma Natura. Tradiční
historické řemeslo zastupuje Jaromír Beran - broušení skla.
V druhé výzvě se sešly rozmanité výrobky, které
doplní řadu prvních certifikovaných výrobců z června letošního roku. Značku obdržely tyto produkty:
* Pramenitá voda Toma Natura
* Fermentované a měkké salámy firmy
Pejskar s. r. o.
* Kvalitní biodžemy a Radešovský chléb
ze statku Tilia v Radešově
* Textilní výrobky z kanafasu a dalších
látek
* Václava Zítky z Police nad Metují
* Broušené sklo Jaromíra Berana
z Bezděkova nad Metují
* Horalské trubičky z Teplic nad Metují
Certifikační komise složená ze zástupců veřejné
správy a podnikatelů v regionu pečlivě hodnotila
jednotlivé přihlášky, dbala na kvalitu a tradici jednotlivých zájemců a nakonec rozhodla o udělení
certifikátu všem nově přihlášeným. Během diskuze
byli členové komise informováni také o možnosti
rozšíření regionálních produktů do sousedního Polska. „Do druhé výzvy se kromě malých podnikatelů
v regionu přihlásily také větší firmy jako voda Toma
Natura a firma Pejskar, s. r. o.. Potvrdilo se nám, že
zájem o regionální značení stále roste. Zapojení větších tradičních firem v regionu do projektu s sebou
přinese také možnosti větší propagace všech regionálních výrobků, a tím podporu ostatních výrobců
a celého regionu Broumovska“, řekla regionální koordinátorka projektu Markéta Hanušová.
Zájemci o regionální produkt si tak budou moci
vybírat různé druhy regionálních výrobků Broumovska. Veškeré informace o projektu regionálního
značení nejen BROUMOVSKA naleznete na internetových stránkách projektu www.regionalni-znacky.cz/broumovsko. Další výzva pro zájemce je předběžně plánována na období květen – červen 2012.
K projektu regionálního značení Broumovska
se vyjádřila národní koordinátorka Kateřina Čadilová z Asociace regionálního značení výrobků:
„Mám radost, že na Broumovsku se hned v prvním
roce fungování regionální značky podařilo vystihnout její smysl. Značka upozorňuje na celou škálu
produktů a výrobků, které oživují a nově tvoří obraz
Broumovska jako oblasti s pozoruhodnou čistou
přírodou i bohatou historií a tradicí řemesel. Koordinátorovi značky, Agentuře pro rozvoj Broumovska, za to patří oprávněné uznání“.
Agentura pro rozvoj Broumovska, o. s.
broumovské noviny 11 (2011), strana 5
Poděkování
Děkuji vedoucímu Technických služeb
panu ing. Josefu Vlčkovi a panu Grunerovi
za opravu zábradlí a chodníku u domu č. 197
na Malém náměstí v Broumově. Dobří lidé
ještě nevymřeli.
Posejpalová, Malé náměstí 197
Poděkování
Chtěli bychom poděkovat ZD Šonov
u Broumova za to, že pro naši ZŠ zajistili výrobu různých latí, latiček, hranolků, prkének
a koleček. Tyto polotovary budou naši žáci
dále zpracovávat v hodinách pracovního vyučování. Vše vyrobili na své náklady. Nejvíce
se o to zasloužila předsedkyně družstva paní
ing. Pavlína Švábová, mechanizátor pan Jaroslav Grusman a truhláři pan ing. Skřivan
a Ladislav Macháček. Za jejich pomoc vřele
děkujeme. ZŠ Kladská 164, Broumov
Poděkování
technikům městského divadla
za perfektní zajišťování akcí ZUŠ
Vedení Základní umělecké školy v Broumově nás požádalo, abychom prostřednictvím našich novin poděkovali technikům
Městského divadla - Miloši Rainovi a Tomáši Cirklovi - za perfektní technické zajištění
jejich programů, konaných v Městském divadle v Broumově a v konferenčním sále Infocentra v Broumově. Bez jejich pomocí by
se tato představením nemohla vůbec konat.
2. února vzpomeneme 1. výročí,
kdy nás opustila naše maminka
a babička
paní Anna Dobešová.
Kdo jste ji znali a měli rádi,
vzpomeňte s námi.
Jindra a Petr s rodinami a vnoučaty
broumovské noviny 11 (2011), strana 6
Povánoční
putování
Byly, nebyly, jsou za námi Vánoce. Prskavky (ty vánoční i ty novoroční) doprskaly,
svíčky na stromečkách dohořely. A z jejich
voňavých kmínků se brzo stanou smutné
kostry vhodné k rozštípání na podpal do kamen anebo na vystěhování ke kontejnerům.
Z kapra zbyly kosti, z vánočního cukroví jen
drobky v krabicích a úmysl je napříště snad
ani nepéct. Dárkové papíry snad už neplní
kdejaký kout. Koledy docinkaly, dodudaly,
dozněly.
Jaké byly tyhle Vánoce? Co vám přinesly? Došlo na pěkné chvíle s rodinou
a přáteli? Potěšili jste se jejich poetickou atmosférou,
bez níž by jinak čas před
slunovratem vyhlížel pustě
a bezútěšně?
Přece neříkejte, že to
byl jen marný shon! A pokud byl, nemůžete si za to
vlastně sami? Nevnutilo se
vám to ustarané chvátání
proto, že vám (jako většině lidí) uniká, proč Vánoce
vlastně slavíme? Vždyť zdaleka nejde o to, co nejvíce
nakoupit, navařit, napéci,
nasmažit, co nejlépe naklidit a ozdobit. Zeptejte se
starších lidí, jak to dělají,
když jim rok od roku ubývá
sil. Omezí to nepodstatné,
snaží se o to nejdůležitější.
A najednou je klidu dost.
Nakonec by ho mohlo být
i míň, hlavně aby se zastavil
někdo z rodiny, z přátel…
Tak co s tím – teď po
Vánocích?
Chtěla bych vás vylákat na cestu, docela
podobnou cestě tří mudrců, kteří rozuměli
nebeským znamením a pochopili, že je načase opustit zaběhnutý způsob života a vydat se
na pouť. Protože jako hvězda na nebi visí ve
vzduchu něco podstatného… Vyjít ze sebe.
Do neznáma. Nechat všechno za sebou, hledat a neminout to nejpodstatnější.
Co je pro vás podstatné? S čím se minout
by pro vás bylo k smrti smutné? Za čím vlastně v životě jdete? Myslíte si, že musíte najít
štěstí – tu „mušku zlatou“, bludičku pomíjivou? Není něco lepšího, v čem je nějaká
vlídná, laskavá záře? Anebo jste se už nechali
„poučit dobou“, že očekávání jsou jen klam
a mam, že vše stejně dopadá jinak, než jak
by si lidé přáli a než by to bylo spravedlivé…
Těžko říci, co víc ničí harmonii světa – zda jít
si mravně-nemravně za svým ziskem, anebo
unaveně a se svěšenými rameny rezignovat,
že se nedá nic dělat. Asi ruku v ruce oboje.
Když se v Matoušově evangeliu píše
o třech moudrých učencích, kteří se vydali
za hvězdou, aby našli Spasitele a poklonili
se mu, zmiňují se jejich královské dary (zlato, kadidlo, drahocenné oleje). Riskovali,
vezli je pouští, kde nebyla nouze o lapky
a lupiče. Chtěli své dary složit jako hold nejvznešenějšímu ze vznešených, Božímu Synu
- v kamenném vlhkém chlívku, bezbrannému
dítěti zabalenému do plínek, uloženému v krmítku pro dobytek. Obrázek plný kontrastů.
To my lidé pořád něco o zlatě, ale Bůh o těch
nejobyčejnějších věcech.
Zvu vás na „výlet tříkrálový“: Nebát se
vyjít ze svého bezpečí anebo naopak obav, jak
bude, vypravit se za hvězdou naděje (ne jakékoli, ne klamavé, ale té dávno shůry dané)
s tím nejlepším, co v sobě máme. Donést
a darovat to Spasiteli, jakkoli právě on v na-
šem světě vypadá bezbranně a neatraktivně.
A pro něho jít dál svým životem. Změní se
vám pohled na svět. A nejspíš i na Vánoce.
Pochopíte, že i beze všeho třpytu, kterým se
je snažíme obalit, osladit a rozvonět, Vánoce
jsou především ujištěním, že „nám, nám narodil se“, abychom my lidi s ostatními lidmi
tady žili lidsky.
Jana Wienerová
Občanské sdružení
Stromodění
přeje všem příznivcům přírodě
bližších principů hodně síly a úspěchů
v roce 2012. Děkujeme všem, kteří
nám v roce 2011 pomáhali, a těšíme
se na další práci s Vámi.
Přehled zásahů, ke kterým v době
od 16.11. 2011 do 18.12. 2011
vyjížděla jednotka HZS Královéhradeckého
kraje - Požární stanice Broumov
Z činnosti
Policie ČR
• Pěkné Vánoce připravil druh družce,
když ji okradl o 26.000 Kč a vše prohrál v automatech.
• Jiný výtečník vybral jako zálohu dvacet
tisíc na plastová okna, ale dílo nikdy neodvedl.
• Několik důvěřivců zaplatilo zboží objednané po internetu (barevná televize, počítač a další), ale zboží nedošlo.
• Kradlo se v chatkách a zahradních
domcích ve Vernéřovicích a v Broumově.
Zmizely obrazy, elektronika, vycpaniny
a další drobnosti.
• Ve dvou případech byli dostiženi „poctivci“, kteří si ponechali a užívali nalezené
mobilní telefony.
• Je vyšetřována ztráta finanční hotovosti ženy během její hospitalizace v nemocnici.
• Odcizeny byly propan-butanové lahve.
• Ze zahrady u domu si pachatelé odvezli
dvě nápravy osobního auta.
• Šetří se příčiny požárů v Křinicích
a Hynčicích.
• Čtyři otcové opět neplatí výživné na
svoje děti.
• Nedočkavý mladík se nemohl dozvonit na svoji milou, tak rozbil vchodové dveře
a výlohu. Místo rande bude platit!
• Opět neznámý pachatel porazil a odvezl několik vzrostlých stromů.
• Auto není trezor: Žena, která si v autě
nechala kabelku s doklady a penězi, o ní přišla.
• Vandal poškodil zaparkovanou Mazdu
a rozbil čelní sklo.
• Opět došlo na Pasách k dopravní nehodě při střetu se zvěří.
• Z farmy bylo ukradeno tele.
• Šetří se vloupání do garáže, odkud zmizely zimní gumy a další věci.
• Bylo ukradeno devět metrů měděných
okapových svodů.
• Dva muži byli předáni soudu pro nenastoupení k výkonu trestu. Dostanou další
trest.
• K vloupání došlo do Základní školy
v Martínkovicích, odkud si zloději odnesli
dva počítače a dataprojektor.
• Potrestána bude matka pro ohrožování
mravní výchovy svého syna, který desetkráte
utekl z výchovného zařízení, vždy se ukrýval
u své matky a kradl.
• Znovu byli zadrženi řidiči, kteří řídili
pod vlivem alkoholu, jeden z nich měl již odebraný řidičský průkaz za stejný přestupek.
Malá statistika: K 18.12. letošního roku
bylo v obvodu Policie Broumov spácháno
273 trestných činů. Z nich bylo 161 objasněno. (tj. 59% - nejvíce v okrese Náchod).
Trestných činů bylo v minulém roce o deset
více a v roce 2009 dokonce o 56 trestných
činů více a objasněnost byla o devět procent
horší. Za informace děkujeme komisaři Slišovi.
ZS
25.11. Suchý Důl – likvidace spadaných větví na vozovku
26.11. Broumov, Olivětín, Soukenická ul. – pomoc při transportu pacienta do vozidla
Zdravotní záchranné služby (ZZS)
26.11. Broumovské stěny – pátrání po pohřešované osobě. Pohřešovaná osoba byla nalezena. Spolupráce s HZS PS Velké Poříčí, JSDH Police nad Metují, JSDH Bukovice a členy
Skalní záchranné služby
28.11. Božanov – dopravní nehoda, převrácený traktor s vlekem. Jedna osoba zraněna
a předána k ošetření ZZS Broumov
28.11. Křinice – likvidace požáru restaurace „Na Krymzu“. Jedna osoba se nadýchala
zplodin hoření a byla předána k ošetření ZZS. Spolupráce s JSDH Křinice, JSDH Broumov
a JSDH Veba 01 Olivětín. Dále spolupráce s Policií ČR
29.11. Hynčice – likvidace požáru seníku s uskladněným senem. Spolupráce s JSDH
Hynčice, JSDH Meziměstí a JSDH Broumov. Dále spolupráce s Policií ČR
01.12. Hynčice – návrat k seníku, kde majitel ponechal zbývající seno dohořet. Spolupráce s JSDH Hynčice, JSDH Meziměstí a JSDH Broumov
16.12. Benešov, Janovičky – odstranění stromu spadlého napříč komunikace
by
16.12. Martínkovice - odstranění větví spadlých na komunikaci.
17.12. Šonov – pomoc záchranné službě s transportem pacienta do vozu záchranné služ-
17.12. Bohdašín – odstranění následků dopravní nehody. Při nehodě byly dvě osoby zraněny a byly předány do péče ZZS. Spolupráce s Policií ČR a Dopravní policií
18.12. Dědov – výjezd na technickou pomoc. Spolupráce se Záchrannou službou a Policií
ČR.
Npor. Bc. Plachta Lukáš
velitel PS Broumov
Neskutečná zlodějna
Už jsem si zvykl, že v současné době se
krade snad všechno, co se může hodit. Časté
jsou například krádeže všeho kovového, co
se dá prodat ve sběrně.
Bohužel někdy se kradou i poklopy kanalizace (naštěstí jsme v Broumově již dlouho nic takového nezaznamenali). Běžné je
bohužel vykrádání chatek na zahrádkách,
vykrádání zaparkovaných aut nebo krádeže
špatně zamčených kol (značné hodnoty).
Ale že se kradou státní vlajky, a to přímo
před budovou městského úřadu, tomu bych
neuvěřil, kdybych se o tom sám nepřesvědčil.
Jednu víkendovou noc se tři vlajky vyvěšené
před městským úřadem skutečně ztratily.
Ještě bych pochopil, že někdo ukradl českou
vlajku (snad se mu může hodit, až zase nějaký náš sportovní tým přiveze zlatou medaili
a on s ní bude běhat někde po náměstí, nebo
si s ní ozdobí auto). Ale že se krade i vlajka
Evropské unie a také vlajka města Broumova, tak to je jen stěží možné pochopit. Řeknete - vandalizmus. Ano, vandalizmus prvního
stupně.
Při svých cestách po světe jsem v mnoha
státech viděl vyvěšenou vlajku před soukromými a veřejnými budovami a nikdy jsem
neslyšel, že by jim tuto vlajku někdo ukradl
nebo zničil. Jejich státní vlajka je symbol,
který by si nedovolili poničit ani zloději. Je to
pro ně něco posvátného.
Kamerový systém sice střeží vybrané
ulice a objekty, ale právě v době, kdy vlajky
někdo kradl, kamera hleděla někam jinam.
Třeba na špatně zaparkované auto.
Škoda. Bylo by zajímavé zjistit, kdo takové sprosťárny dělá. Mluvil jsem o tom
s jedním mým známým ze zahraničí. Nechtěl
tomu věřit a kroutil nad tím hlavou.
Takže, vážení zloději, jste-li například
velkými přáteli Evropské unie nebo Města
Broumova, nezapomeňte s příslušnou vlajkou jít veřejně na náměstí nebo před nějakou
hospodu, projevovat svoji loajalitu, když
například Broumov zvítězí nad Náchodem
v kopané. Hlavně, abyste rozeznali, která
vlajka Broumovu patří.
Petr Cirkl
broumovské noviny 11 (2011), strana 7
Broumovští stolní
tenisté hrají a trénují
v nových prostorách
Ohlédnutí za kulturou v roce 2011
Kulturní rok 2011 v Broumově byl velice
pestrý. Na začátku roku jsme měli možnost si
poslechnout pěveckou hvězdu Věru Špinarovou. Na jaře město Broumov uspořádalo
v konferenčním sále v Broumově „Sezení se
spolky“, záměrem této akce bylo představení
spolků a jejich činnosti jak zástupcům města,
tak i široké veřejnosti. Na konci března 2011
představil divadelní soubor Hlavy, pod vedením Jana Holka premiéru hry Kytice. Tato
hra sklidila obrovské ovace nejen u diváků,
ale i u odborné poroty. DS Hlavy získal ve
Voskovcově Sázavě ocenění za nejlepší představení, nejlepší ženský pěvecký výkon a nejlepší hudbu. Konec školního roku je tradičně
spojen s poutí.
Pouť v loňském roce byla výjimečná nejen místem konání, ale i programem. Kromě pouťových atrakcí, stánkového prodeje
a doprovodného programu (kde se předvedly
místní spolky a organizace– SFK Opat, letečtí modeláři, loutkáři, Ulita, ZUŠ apod.), měly
děti možnost si zdarma zařádit ve Schrollově
parku, kde pro ně byly připraveny zábavné
úkoly jako např. hod míčkem, chůze po laně,
jízda na jednokolce, malování na obličej.
Léto je ve znamení Malého letního divadlení, loni proběhl již 6. ročník tohoto festivalu. Až na to poslední se všechna představení
odehrála na nádvoří broumovského kláštera.
Poslední den MLD už nám počasí nepřálo
a divadelní představení „Blázinec v 1. poschodí“ v hlavní roli s Jaroslavou Obermaierovou a Josefem Navrátilem se odehrálo ve
vyprodaném divadle. Konec léta je provázen Rockstokem. Jedná se o koncert kapel
z Broumovska a Noworudska, na tomto koncertě se sešlo přes 600 lidí, kteří si užívali slunečného počasí a hudebních zážitků. Vrcholem večera byla skupina Imodium.
V loňském roce se poprvé uskutečnily
Svatováclavské slavnosti v režii města Broumova, ZUŠ, benediktinského opatství sv.
Václava a Římskokatolické farnosti Děkanbroumovské noviny 11 (2011), strana 8
ství Broumov. Jednalo se o celodenní program, který začínal průvodem od kostela sv.
Václava k náměstí, na náměstí dal svoji zdravici jak pan starosta, tak i pan hejtman Bc.
Lubomír Franc a místní páter Martin Lanži.
Tato akce se vydařila nejen díky slunečnému
počasí, ale také výběrem doprovodného programu, na své si přišly všechny věkové kategorie. Ti nejmenší zhlédli pohádku o včelích
medvídcích a poté se mohli naučit žonglérské triky za doprovodu profesionálů. Polední
dýchánek patřil místní skupině Broumovanka. Odpoledne si mladí lidé přišli poslechnout kapelu Jazz Generation. Svatováclavské
slavnosti zakončila zvučná kapela Nezmaři.
U příležitosti této akce byl slavnostně otevřen kostel sv. Ducha.
Na podzim se divadlo zaplnilo seniory,
kdy jim přijela zazpívat moravská dechová
kapela Jana Slabáka Moravanka. Památku
zesnulých jsme si připomněli v parku Alejka, kde byly připraveny strašidelné úkoly
a vykukovaly na Vás strašidelné postavy.
V cíli byli hrdinové odměněni diplomem, pamětní plackou a cukrovinkami.
Vánoční čas byl protkán vánočními
trhy, adventními koncerty a mikulášskou
nadílkou, která se konala v konferenčním
sále infocentra. Prvně si děti mohly zařádit
a zatančit na mikulášské diskotéce. Součástí mikulášské nadílky byla i výstava prací na
čertovské téma broumovských MŠ.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem,
kteří se kulturních akcí účastní, a dotvářejí
tím příjemnou atmosféru, dále mateřským
školkám a školám, spolkům, broumovským
divadelním souborům a technickým službám
města Broumova.
Přeji Vám kulturně bohatý rok 2012
a těším se na shledání u dalších ročníků
úspěšných akcí, ale i u nových akcí, které
nám letošní rok přinese.
Jitka Exnerová, DiS., odd. kultury
Broumovský oddíl stolního tenisu se
v červenci tohoto roku přestěhoval do nových
prostor v Olivětíně. Tělovýchovná jednota
Slovan Broumov se rozhodla starou budovu
ve Velké Vsi prodat, především z důvodu vysokých nákladů na provoz.
„Podmínky v Olivětíně jsou opravdu
kvalitní. Po rekonstrukci herny využíváme
čtyři stoly, je tu protiskluzová podlaha a nové
ohrádky. Každý tým, který sem přijede, hernu obdivuje. Musím poděkovat akciové společnosti VEBA, Královéhradeckému kraji,
městu Broumov a ekonomovi Slovanu Jaroslavu Bitnarovi, kteří se o to nejvíc zasloužili“, řekl Karel Gombarčík st.
Dlouholetý hráč, trenér mládeže a zároveň předseda oddílu stolního tenisu Slovanu
Broumov Karel Gombarčík st. si pochvaluje
nové tréninkové podmínky, lituje však, že
děti zájem o stolní tenis ztrácí. Díky úsporám
za nájem a teplo je oddíl finančně zabezpečen. „Finance jsou, nabízí se možnost vytvořit zde tréninkové centrum, koupit trenérský
robot na vystřelování míčků, zajistit trenéry.
Podpora rodičů je samozřejmě nutná,“ plánuje Karel Gombarčík st., který dává za příklad obec Dobré na Rychnovsku. Před šesti
lety zde začínali s několika dětmi a dnes je to
největší tréninkové centrum v kraji, kde se
hraje ženská extraliga.
Karel Gombarčík st. hraje stolní tenis
v Broumově přes 40 let a 30 let se věnuje
mládeži. Začínali u něho bratři Kleprlíkové,
reprezentanti České republiky, kteří hráli
českou extraligu a v Německu. Karel Gombarčík st. vychoval v Broumově prvoligového
hráče Pavla Kuchtu, stál u prvních stolnětenisových krůčků svého syna Karla, který
v mládežnických soutěžích patřil k nejlepším
v kraji i v České republice.
Právě Karel Gombarčík ml. je oporou
současného A týmu mužů, který hraje krajský přebor 2. třídy a má ambice postoupit
o soutěž výše. Za A mužstvo dále hraje Karel
Gombarčík st., Jiří Ďoubek a Jan Čepelka.
V okresních soutěžích nastupují i broumovský B a C tým, v nichž mají své zastoupení
i některé ženy.
Karel Gombarčík ml., vítěz okresních
přeborů mužů z 10. prosince 2011, zve veřejnost na zápasy na domácích stolech, z nichž
nejbližší odehraje A tým v sobotu 28. ledna
od 9.00 proti Červenému Kostelci: „Každý se
může přijít podívat a povzbudit nás. A hlavně
vyzýváme rodiče, aby přivedli své děti. Trénujeme dvakrát týdně. Stačí pár zapálených
lidí. A v Broumově zapálení jsou“.
Informace o tréninku vám rád podá Karel
Gombarčík st. na telefonním čísle 603 363
539.
Zdroj: nase.broumovsko.cz
Rožmitálský
předvánoční čas
Vesnička Rožmitál je tak malou obcí, že
nemá ani poštu, ani hospodu, ba ani svůj
obecní úřad. Kdysi byla tato obec označována úředně jako Broumov 7. Žije tu asi 120
obyvatel různých věkových kategorií. Ale
největší pýchou a devízou pro časy budoucí
jsou krásné, zdravé děti, které překvapují
svou činorodostí a chutí zpívat, tančit i sporto¬vat.
10. prosince jsme byli Rožmitálskými
pozváni na mikulášskou besídku, kterou
pořádal Červený kříž pro seniory. Výpravné pásmo písní, recitace a především tance
v moderním stylu nacvičily s dětmi obětavé ženy z ČK. Každý den měly všechny děti
zkoušky a výsledek byl udivující. Přesnost,
sladění dětí s hudbou a především radost dětí
byla až nakažlivá! Ženy a muži se usmívali
a tleskali jako život. Děti ve věku od 5 let až
po hezké pubertální slečny dokázaly potěšit
až hodinovým programem. Dojemná byla
vzpomínka na starší občany, kteří už navždy
opustili pozemský svět. Vánoční píseň Aleluja Václava Neckáře pohladila duši všem. Pan
Dušan Gajdoš nás seznámil s účinkujícími
dětmi i ženami z organizace Červeného kříže. Že byla besídce věnována péče, bylo zřejmé i ze slavnostního oblečení přítomných i z
upravených stolů s mísami koláčů. Na závěr
obdržel každý návštěvník akce milý upomínkový dáreček. Celé dopoledne bylo provázeno přátelským ovzduším, lidé se sousedsky
bavili a pan Gajdoš ještě na závěr odvážel
starší ženy domů. Z celé atmosféry jsme si
odvezli kladné pocity a děkujeme všem lidem, kteří program s dětmi připravili.
Před časem jsem byla pozvána Rožmitálskými na kytarový koncert pana J. Šály
a tento krásný zážitek jsem již popsala v jednom z minulých čísel BN. Teprve nyní se
dozvídám, že o kulturní život v obci se stará
Osadní výbor v čele s panem Janem Němcem
a pobočka Českého červeného kříže, kde pracují obětavé ženy a pan Gajdoš. Činnost obou
organizací občanů je záslužná, obohacuje
a sdružuje lidi, starají se, aby obec prostě
žila!
Samozřejmě, že se vyskytnou potíže, dostaví se pocit zklamání, ale vždyť víme, že je
někdy přetěžké sladit život dvou lidí v manželství a Rožmitálských je 120 lidiček. Ale
jako v manželství musíme volit kompromisy,
chtít žít v lásce a pohodě, tak i tady není jiného řešení. Není hanbou navštívit kulturní
akce pana Němce a pana Gajdoše a podat
si ruce ke společné práci. Důležité je pouze
jedno: vytvořit klidné zázemí všem rožmitálským dětem, které mají právo žít mezi dobrými sousedy. Blíží se Vánoce, a tak si říkám se
slovy písně:
...ten krásný vánoční čas by měl spojit
srdce všech nás ...»
Takže, Rožmitálští, ať se daří, dobrý rok
2012, zdraví a spokojenost a ať nad vesničkou září hvězda míru a pokoje.
Dana Jarošová
Čerti v Rožmitále
se vyrojili v pondělí 5. 12. ve večerních
hodinách. S Mikulášem a andělem obcházeli
domy se zlobivými dětmi a strkali je do pytle.
Ale po slibu, že už budou hodné, je zas pustili, takže do pekla si nikoho neodnesli. Po odříkání nějaké básničky a skákání přes čertovskou metlu je anděl vyhnal ven a Mikuláš jim
nadělil balíčky s dobrotami. Samozřejmě,
že tato pekelná návštěva byla objednána jen
rodiči těch starších dětí, ty menší by se příliš
vylekaly a přijde na ně řada možná za rok.
A tak jsme po několika letech obnovili tradici, do teď se dělala mikulášská nadílka
i s čerty hromadně v bývalé škole, a to proto,
že bylo méně dětí.
Na příští rok budou muset přijít čerti
z pekla o něco dříve, protože pro veliký zájem nejen u nás, ale i v okolí nestačí uspokojit všechny žadatele. Ale aby nikdo z dětí,
i těch malých, nepřišel o nadílku, tak o týden
později 11. 12. místní skupina Českého červeného kříže pro všechny místní i přespolní
připravila v bývalé škole vánoční besídku
s mikulášskou nadílkou. Tuto akci jsme zahájili úderem odpolední druhé hodiny vystoupením jedenáctičlenné skupiny dětí,
které v rytmu hudby předváděly několik
secvičených prvků. Jejich vystoupení obohatili jednotlivci hrou na klávesy, akordeon
a přednesem několika básniček. Veliký aplaus sklidila písnička s doprovodem na klávesy Martinky Zimmermannové. Poděkování
patří vedoucí skupiny paní Věrce Štěpánové
a dětem Josefu, Dominikovi, Honzíkovi, Kateřince, Denisce, Martince, Danečkovi, Mar-
celce, Barborce, Karolínce. Po tomto vystoupení následovala veliká tombola jak pro děti,
tak i dospělé. Kdo si zakoupil los, tak ho při
troše štěstí čekala cena. Byli tací, že vyhráli
i cen několik. Po krátké přestávce následovalo vyvrcholení celého odpoledne, přišel
Mikuláš se dvěma nůšemi vrchovatě naplněnými balíčky, kterými obdaroval všechny
přítomné děti. A protože už bylo po 16. hodině a děti už spěchaly domů připravit se na
pondělní vyučování, předvánoční akci jsme
ukončili. Při loučení bylo na dětech vidět spokojenost s balíčkem od Mikuláše, s úsměvem
na tvářích odcházely z vydařené odpolední
besídky.
Touto cestou děkuji celému našemu kolektivu a nejvíce těm, kteří se o toto odpoledne přičinili.
Dušan Gajdoš
Vážení čtenáři,
v poslední době se v Broumovských novinách objevují články pana Gajdoše plné špíny a lží. Obyvatelé Rožmitálu pravdu znají
a chtějí po zástupcích osadního výboru, aby
na články reagovali, a dali tak pravdě šanci.
Věřte, že by to bylo opravdu dlouhé a komplikované čtení, kde byste nevycházeli z údivu
nad lidskou sobeckostí, malicherností, závistí a lstivostí. My i naši spoluobčané víme,
že ze strany pana Gajdoše jsou to jen urážky,
pomluvy a sebechvála! Proto se budeme držet moudra, které říká, že s lidskou hloupostí
nelze bojovat.
Čtenářům Broumovských novin i občanům Rožmitálu přejeme v novém roce hodně štěstí, zdraví, lásky, porozumění, spoustu
splněných přání, mnoho opravdových přátel
a milých lidí kolem sebe.
OV Rožmitál
broumovské noviny 11 (2011), strana 9
nocům neodmyslitelně patří i vánoční trhy
a spousta atrakci pro děti, z nichž nejkrásnější je například starodávný kolotoč „Carrousel“.
Veronika Pindešová - Papineschi
rodačka z Broumova,
nyní trvale žijící v jižní Francii
Neobvyklé, ale příjemné odpolední vánoční posezení připravil desetiletý Gabriel Papineschi pro celou školu a školku v Peyriac de Minervois u jihofrancouzského historického města Carccasone, když vyprávěl o českých vánočních tradicích. Součástí přednášky nebylo jen
povídání, ale zněly i české koledy a promítány byly i fotografie vánočního Broumova. Bylo
i společné krájení jablíček, ochutnávka vánočního cukroví, které napekla Gabíkova maminka. Posezení mělo veliký úspěch, a proto Gabíkovi všichni zatleskali.
Gabriel se svými rodiči dnes žije ve Francii, ale on sám se narodil ještě v Čechách a jeho
maminka je původem Broumovačka.
Dr. T. Pindeš
Vánoce
ve Francii
Vánoce ve Francii se liší podle regionu.
V každém z nich se zachovávají jiné zvyky.
Jejich nedílnou součástí je však na celém
území půlnoční mše, během níž tvoří kulisu
tradiční chorály – jiné jsou v Alsasku, kde
je patrný vliv Německa, jiné v Burgundsku
a jiné v Bretani.
Právě v této části Francie, která je tolik
poznamenaná keltskou kulturou, dají ještě
dnes lidé na různé mýty a pověry. Francouzi
mají také rádi betlémy, a to především na jihu
v Provenci, kde je tradice barevných figurek
z keramiky tzv. santos.
Stejně jako v ostatních evropských zemích jsou i ve Francii Vánoce především rodinným svátkem. V předvečer 25. prosince
se Francouzi schází s příbuznými a přáteli
a dávají si dárky. Dětem nosí dárky Pére Noël
(Otec Vánoce) – příbuzný Santa Klause, a to
zpravidla 24. prosince v noci, kdy je spouští do domu komínem a ráno je potom děti
najdou pod vánočním stromečkem u krbu
v předem připravených ponožkách.
24. večer dávají také děti ve Francii za
dveře domu mrkvičku pro soba, se kterým
jezdí otec Noël. Druhý den ráno, tedy 25., ji
již nenajdou, protože mrkvička přišla sobovi
k duhu. Je-li Francie dosud ještě v něčem velmocí, je to gastronomie, a vánoční svátky se
broumovské noviny 11 (2011), strana 10
nevyhnutelně pojí s rafinovaným stolováním.
Vybrané pochoutky se v těchto dnech stěhují
z drahých lahůdkářství a i plebejské samoobsluhy začnou nabízet husí játra a exkluzívní
šampaňské.
V zemi s tak různorodou kuchyní se vánoční tabule liší podle krajových specialit.
V jihofrancouzské Provence je například tradiční štědrovečerní tabule 24. prosince završena třinácti druhy dezertů.
V ostatních oblastech je hlavní hostina
25. prosince v poledne. Servírují se různé
aperitivy; jako předkrmy: husí či kachní játra, uzeny losos, ústřice na šampaňském
a jako hlavní chod je tradiční nadívaná krůta na kaštanech, ale často se zvyky obměňují
a setkáme se i s kachnou na pomerančích,
zvěřinou, hovězí pečení a dalšími labužnicky
připravenými specialitami.
Následuje paleta sýrů a tradičním dezertem je roláda v podobě vánočního polena,
ozdobená zelenými lístky a červenými plody
cesmíny (francouzsky buche), je symbolickým pokračováním skutečného vánočního
polena, které se již od středověku zapalovalo
na Vánoce, aby přinášelo štěstí. Hostinu doprovází cela řada kvalitních vín. Francouzské
stolování trvá zhruba 4-5 hodin. Francouzi si
potrpí na bohatou výzdobu, jak interiéru, tak
exteriéru (pro navození skutečně vánoční nálady). Girlandy žárovek ozařují již od začátku prosince stromy i na vesnicích. A protože
otec Noël přichází za dětmi se svými dárky
komínem, vyšší patra mnoha domů zdobí
figurína Noëla šplhajícího na střechu. K Vá-
fotografie P. Trojan
Pater
Josef Neudorfer
Duchovní otec potomků cca čtyř set
emigrantů z Broumovska do Chile v letech
1871 - 75. Zápis o této emigraci je v ochozu
hřbitovního kostela Panny Marie na našem
hřbitově.
Pater Neudorfer se narodil v rakouských
Tyrolích 27. 2. 1922. V r. 1956 přijel jako misionář do Chile. Pracoval jako učitel v Puerto Varas ve škole Colegio Germania - škola
s německým vyučovacím jazykem. Tuto školu navštěvují potomci kolonistů z německy
mluvících zemí. Kromě duchovní činnosti byl
aktivní i ve veřejném životě tohoto města. V r.
1979 založil SOS dětskou vesničku, kde našly domov tisíce bezdomoveckých dětí. Úzce
také spolupracoval s muzeem Antonio Felmer v Nueva Braunau - v Novém Broumově.
Tuto obec založili v roce 1875 kolonisté z našeho Broumovska. Od města Puerto Varas je
vzdálena 6 km a v současné době je k tomuto
městu organizačně přičleněna. V roce 2001
Pater Neudorfer navštívil náš benediktinský
konvent v Rohru v NSR. Tam dostal kopii
broumovské Madony (Thaumaturga Braunensis), pro kterou nechal postavit na Cestě
kolonistů z Puerto Montt (kde přistávaly lodě
s našimi kolonisty) do Nueva Braunau kapli.
Ta je v obci Pichi Laguna a byla vysvěcena
v listopadu 2006.
Pater Neudorfer zemřel 16.9.2011.
Čest jeho památce!
Dva Broumovy
poblíž Prahy
Je už skoro notoricky známo, že náš Broumov nesoucí do roku 1945 název Braunau, je
často mylně zaměňován s rakouským městem Braunau am Inn. Může za to prý hlavně
prezident meziválečného Německa Hindenburg, který tehdy k moci se deroucího Hitlera opovržlivě nazval českým frajtrem. Věděl
o něm totiž, že se narodil v Braunau. A protože Hindenburgovi se Braunau vrylo do
paměti coby jméno pohraničního města na
východě Čech, kterým prošel roku 1866 jako
devatenáctiletý příslušník pruských invazních jednotek, kdežto o pravém Hitlerově
rodišti Braunau am Inn neměl povědomost,
omyl byl na světě. Nemůžeme se na něj pro to
příliš hněvat, neměl tehdy ještě po ruce laptop, na kterém by si to „vygooglil“.
Dnes sice „googlujeme“ o sto šest, ale
chytřejší než Hindenburg stejně nejsme.
Považte: V onom Braunau am Inn pořádají pravidelná živá diskusní fóra s názvem
Braunauer Zeitgeschichte Tage, Broumovské dny soudobých dějin. Každý ročník je nějak tématicky zaměřen a poté i archivován na
internetových stránkách včetně souvisejících
mediálních reakcí. Ty pak mají někdy dosti
dlouhý dozvuk. Tak například až letos do
sekce prvního ročníku z roku 1992, který byl
věnován tématu „Nechtěné dědictví“, přibyl
článek německého novináře Michaela Westerholze. Napsal ho pro německo-židovský
zpravodajský magazín „haGalil“ s redakcí
v Mnichově a Tel Avivu a nese název Braunau
am Inn und die „Braunen“, Broumov na Innu
a „hnědí“ (v němčině se jedná o slovní hříčku). Novinář zde „rakouským Broumovanům“ poněkud „drbe hlavu“ za to, jakým ne
zcela dostatečným způsobem se vyrovnávají
s „hnědým“ dědictvím místního zpropadeného rodáka. Táže se například, zda nedávno
vydaná pohlednice s nenucenou popiskou
(v překladu): „Braunau am Inn, městečko
k zamilování, brána do Salzburska s Hitlerovým rodným domem,“ pramení z pouhé
absence taktu, či zda jde o čistou provokaci.
To však jen na okraj, to ať si tam pořeší,
my zde máme dočinění s jinou netaktností
(či snad přímo provokací?). Westerholz totiž
v článku vzpomenul i zmíněného Hindenburgova omylu. A zaujala mě pak Westerholzova formulace, že Hindenburg si rakouský
Braunau spletl s „böhmischen Gemeinde
Braunau nahe Prag“, tedy přeloženo: s českou obcí Broumov poblíž Prahy!!!
Ptáte se, odkudže novinář Westerholz je?
– Z nějakého Deggenau. A zajímalo by vás,
kde se Degenau nachází? – Inu, je to také
taková obec nedaleko Prahy, zhruba stejně
od ní vzdálená jako Braunau am Inn, nebo
v opačném směru právě i náš Broumov.
Zkrátka coby Westerholz s Hindenburgem
kamenem dohodili.
Karel Franze
Den otevřených dveří Gymnázia Broumov trochu jinak
V sobotu 3. prosince se uskutečnil Den otevřených dveří Gymnázia Broumov. Budoucí
studenti si mohli nejen prohlédnout učebny školy, ale také si třeba vyzkoušet hodinu francouzštiny, vyřešit matematické úlohy, zkusit angličtinu na interaktivní tabuli, podílet se na
fyzikálním pokusu, poslechnout si školní kapelu, prohlédnout si chemickou laboratoř, zahrát
dějepisnou hru, či dokonce nakrmit hada v učebně biologie. V příštím školním roce otvírá
gymnázium jednu třídu čtyřletého a jednu třídu osmiletého studia. Talentovaným žákům
jsou brány gymnázia otevřeny i nadále. Během prosince i ledna se mohou kdykoliv přijít podívat na výuku. Prosíme pouze návštěvu ohlásit v kanceláři, případně přímo u ředitele školy.
Na snímku Mgr. Hana Vodňanská, učitelka matematiky, zasvěcuje do tajů předmětu budoucí studentku primy. – mk
Měsíc listopad na ZŠ Broumov, Kladská
I v měsíci listopadu jsme stihli pro naše žáky zrealizovat několik školních akcí.
Dne 23. listopadu se konaly vánoční dílny. V těchto dílnách si mohli žáci vlastnoručně
vyrobit různá vánoční přáníčka, keramické vánoční ozdoby, papírový betlém, sněhuláka z netradičních materiálů a další vánoční aranžmá. Díky velmi trpělivým vedoucím jednotlivých
dílen si žáci také vyzkoušeli, jak pracné bývá vyrobit pěkný výrobek k Vánocům. Tímto děkujeme paní Tetřevové, paní Šťovíčkové, paní Michálkové, paní Pancnerové, paní Lamkové
a ostatním pedagogům, kteří se na vánočních dílnách podíleli.
Naše škola se také zapojila do sportovní soutěže - turnaje o florbalový pohár ČEZu
v Trutnově. Akci pořádala ZŠ V Domcích Trutnov ve spolupráci se Speciální školou a Mateřskou školou Trutnov za finanční podpory Nadace ČEZ pro žáky speciálních základních škol.
Soutěžilo celkem pět chlapeckých družstev. Naši školu reprezentovalo osm žáků. Celkově
jsme skončili na krásném třetím místě a náš brankář Roman Joško byl vyhlášen za nejlepšího
brankáře turnaje.
Dne 24. listopadu opět naše škola společně s Podnikatelským klubem Broumovska zrealizovala exkurzi do strojírenského závodu Ekvita spol. s r. o. v Trutnově. Žáci osmého a devátého ročníku se tak mohli opět seznámit s dalšími pracovními profesemi a popřemýšlet o ,, své
vlastní“, neboť po Vánocích už se musí definitivně rozhodnout. Přejeme jim, aby jejich volba
byla správná a naplňovala jejich smysl budoucího života.
Vedení školy
broumovské noviny 11 (2011), strana 11
Divadlo Broumov
nastudovalo další skvělou hru
Měsíce zkoušek, drcení textu, nervové
záchvaty režiséra a mnoho dalších příprav
předcházelo páteční úspěšné premiéře divadelní hry Hrobka s vyhlídkou anglického herce a dramatika Normana Robbinse,
v Broumově. Jedná se o světově nejplodnějšího autora divadelních komedií a kriminálních příběhů. Napsal jich tisíce, ale v České republice je nejznámější právě Hrobka
s vyhlídkou. V podání broumovského divadelního souboru, pod vedením režiséra Jana
Holka, se jednalo o premiéru nanejvýš vydařenou. Do posledního místečka zaplněné divadlo chvílemi strachy ani nedýchalo a v zápětí se otřásalo bouřlivým smíchem. Během
přestávky se nemůžete dočkat pokračování.
Hra má rychlý spád a divák chvílemi neví,
kterou z deseti postav sledovat dříve, protože Norman Robbins ve svých hrách nemá
vedlejší role. Každá z postav je postavou
hlavní. Je proto těžké vyzvednout výkon jednoho herce nad druhé. Ale určitě Vás uchvátí
postava Luceina Tomba v podání Petra Hofmana, bavit Vás bude služebná Agáta alias
Eva Žemličková, která rodině věrně slouží
400 let a jako jediná dokáže zkrotit prostořekou Emily – Kláru Vašákovou a pánům se
bude jistě líbit postava vášnivé Moniky Tombové, kterou hraje Denisa Koudelková.
Příběh se odehrává v ponurém starém
anglickém sídle, které obývá velice zvláštní
rodinka. Každý člen je trochu jinak šílený.
Obyvatelé sídla přistupují k záhadným vraždám s nadhledem a jejich dialogy potěší každého milovníka černého humoru. Broumovský soubor si do hry přidal skvělou glosu na
současnou politickou situaci v naší zemi.
Detektivní příběh, plný zápletek, končí nečekaným rozuzlením. Hrobku s vyhlídkou
broumovského divadla prostě musíte vidět.
Lístky si raději zajednejte předem, protože
podle závěrečné děkovačky herců, kteří před
diváky předstoupili minimálně sedmkrát,
bude i v dalších reprízách určitě beznadějně
vyprodáno.
Pokud tedy máte chuť skvěle se pobavit,
vydejte se 4. února do broumovského divadla na první letošní reprízu. Na otázku, kde
se soubor broumovského divadla představí
v letošním roce, mi vedoucí souboru Denisa
Koudelková odpověděla: „ Jednotlivé termíny představení se plánují až po premiérách,
na konci loňského roku jsme rozeslali nabídky a nyní postupně dostáváme jednotlivé
pozvánky. Takže nyní pracujeme na sestavení časového harmonogramu. Divákům
v Broumově se ale určitě ještě představíme.
Těšit se také mohou na Malé letní divadlení,
na kterém již pilně pracujeme“. Když už paní
Koudelková zmínila Letní divadlení, mohu
prozradit, že letos bude věnováno skvělé herečce a broumovské patriotce Uršule Klukové.
Vlaďka Hejnová
broumovské noviny 11 (2011), strana 12
foto J. Záliš
Městské divadlo
se otřásalo výbuchy smíchu
Komedie jsou psány se zbožným přáním
autora, aby pobavily. Záměr komediálního
horroru HROBKA S VYHLÍDKOU předčil
očekávání. 2. prosince předvedl divadelní
soubor Jana Holka broumovským milovníkům divadla ucelené představení, sladěné
pevnou rukou režiséra a výborným uchopením rolí herci. Všem hercům byly jejich záporně laděné postavy, pohybující se v hranicích absurdity, doslova šity na tělo.
Výkon pana Petra Hofmana - komika,
políbeného múzou, byl tak přesvědčivý, že
z role záporné vystavěl mnohovrstevnatou
letoru, takže ho divák přímo miluje a jeho
smrt, a tím odchod z prken, nese skoro se
smutkem. Výborné provedení role je nutno
ocenit i u pana Petra Hlavatého, u něhož je
obdivuhodné zvládnutí těžkého a obsáhlého
textu. Působivá je postava Césara v provedení pana Toníka Kohla, postava je monumentální a velice působivá. Z ženských rolí
zaujme herecké nasazení nadané Denisy
Koudelkové včetně atraktivního kostýmu.
Věrohodně byly zahrány role paní Evou Žemličkovou a slečnou Zuzankou Rainovou, pan
Jan Holek opět prokázal svou lásku k divadlu
vším - výbornou režií, hudebními motivy a
věrohodně zahranou postavou. I ostatní tři
dívenky zvládly své obtížné rolu přesvědčivě,
snad by v některých místech měly lépe vyslovovat text a zvýšit intensitu hlasu.
Kulisy byly jednoduché, evokovaly strašidelné prostředí a jejich osvětlení vytvářelo
dojem prostorovosti - podzemních chodeb.
Osvětlování scény, zvukové efekty a rekvizity herců bylo bezchybné.
Na závěr nás milí herci potěšili broumovskou hymnou, při které pánové Hlavatý
a Kohl rozechvěli divadlo svým mohutným
nasazením.
Co říci závěrem? Díky, naši milí herci,
za vaši práci a za vaši lásku k divadlu! Vždyť
divadlo je věčné a v dobách, kdy se lidem nevedlo moc dobře, posilovalo a vyvolávalo srních i pláč. Divadlo je vskutku obrazem světa a lidských povah.
Dana Jarošová
Divadlo Broumov
mělo premiéru
2. prosince se uskutečnila premiéra divadelního představení „Hrobka s vyhlídkou“
v podání nového broumovského divadelního
souboru - Divadlo Broumov. Představení
zcela naplnilo broumovské divadlo. Divadelní hra od Normana Robbinse v režii Jana
Holka přinesla divákům skutečný umělecký
zážitek.
Představila se plejáda ochotnických herců z Broumovska – Petr Hlavatý, Petr Hofman, Denisa Koudelková, Antonín Kohl,
Michaela Šišková, Klára Vašáková, Eva
Žemličková, Barbora Hrdá, ale také samotný režisér představení – Jan Holek v roli Perryho Pottera. Z nových mladých herců ve
své roli zazářila Zuzana Rainová. Je vidět, že
v Broumově máme skutečné herecké talenty.
Velký podíl na úspěšnosti také mají
všichni ti, kteří přispěli k technické realizaci
vystoupení – Miloš Rain, Tereza Šváblová,
Michal Čepelka, Petr Staněk, Denisa Koudelková a Tomáš Cirkl. Bez jejich aktivního
přístupu k přípravě tohoto představení by
nikdy nevzniklo takové skvělé a technicky
perfektní představení.
Dík také patří těm, bez jejichž podpory
by se nemohlo představení konat – Městu
Broumov, Ulitě Broumov, Bistru Sudetka,
Janu Zálišovi, Tomáši Cirklovi, firmě PRAJZKO Hronov, a. s., ale i dalším bezejmenným sponzorům. Zvláštní poděkování však
patří především režisérovi představení panu
Janu Holkovi. Jsme moc rádi, že takového režiséra tento soubor - Divadlo Broumov má.
Ještě jednou mu díky.
Na reprízu představení se mohou diváci
těšit v příštím roce – v pátek 6. ledna 2012.
Petr Cirkl
Mykologické
okénko
Rostly podzimní
i zimní současně
Podle posledních informací z broumovské mykologické organizace rostly v prosinci
současně jak houby podzimní, tak i houby
zimní. Na začátku prosince skalní houbaři
nacházeli klasické podzimní čirůvky nebo
střelky-mlženky ( výborné na řízky), ve stejnou dobu rostla zimní klasika – hlíva ústřičná, penízovka sametonohá a po vydatných
deštích se velmi hojně vyskytovalo ucho Jidášovo.
Okénko
broumovských
žen
Informace o akcích,
které se konaly nebo
se budou konat pro ženy
a veřejnost v našem městě
Milé ženy, čtenářky a čtenáři, vážení
broumovští spoluobčané,
je před námi rok, o kterém se dlouho
hovoří a jsme zahlcováni mnoha protichůdnými informacemi – často katastrofického
rázu. Na tom, že rok 2012 je přelomový, se
shodují snad všichni.
Pokusme se tedy na tento nový rok pozitivně naladit a uvědomit si, že svoji budoucnost si tvoříme sami a zároveň ji utváříme
všichni společně. Je to podobné, jako kdybychom otevřeli dveře a vyšli na cestu k bráně
do krásné a tajemné zahrady – již brzy uvidíme, co nás v ní čeká.
Mnoho radosti, lásky a poznání v novém
roce 2012 vám všem přeje výbor ČSŽ Broumov
JAKÝ BYL PROSINEC 2011
V pondělí 12. prosince 2011 se konalo
VÁNOČNÍ POSEZENÍ NAŠÍ
ORGANIZACE ČSŽ BROUMOV
s programem a malou tombolou pro naše
členky.
Začátek byl v 15 hodin v kongresovém
sále hotelu Praha v Broumově, kde se o nás
bezchybně postaral personál hotelu. Hojná účast našich členek nás nepřekvapila,
protože máme Vánoce rády a společně si je
opravdu užíváme. Ke slavnostní vánoční atmosféře přispělo i vystoupení učitelů, paní
Romany Roškové a Štěpána Přibyla, z LŠU
Broumov. Byli úžasní, společně jsme si zazpívali známé vánoční koledy, při nich nechyběly slzičky štěstí...
Pak následovala nadílka a přátelské klábosení, setkání nemělo chybu a už nyní se
těšíme na společné posezení na jaře.
Bližší informace o spolku ČSŽ Broumov
a o pořádaných akcích získáte v prodejně
Dárky-květiny, EDA Broumov, na Mírovém
náměstí v Broumově.
Horst Hofmann
rekordmanem
Najít hlívu ústřičnou se při troše štěstí
dá. Není ovšem hlíva jako hlíva. Tam, kam
chodí broumovský houbař Horst Hofmann,
rostou skutečné exponáty. Pečlivě tajené
místo v Hejtmánkovicích vydalo svoje poklady naposledy na konci listopadu. Největší
z úlovků měl rovných 6,5 kilogramů. Blahopřejeme šťastnému nálezci a přejeme další
báječné zimní houbaření.
Broumovští plastikoví modeláři byli v listopadu úspěšní na soutěžích. V žákovské kategorii
letadel získal ceny za první a druhé místo Martin Hovorka.
foto: J. Tetřev
broumovské noviny 11 (2011), strana 13
Bylinkářovo
okénko
Tradiční čínská medicína
podle pana Masláka
Platykodon velkokvětý
Platicodon grandiflorum
Je to vytrvalá, vzpřímená bylina dosahující výšky až jednoho metru. Kořen je mrkvovitý, dužnatý, bílý, připomínající žen-šen.
Listy jsou vstřícně přisedlé, vejčitě kopinaté,
na okrajích zubaté. Květy podobné velkým
zvonkům jsou pětičlenné, s korunkou světle
modrou. Plod je vejcovitá tobolka pukající na
vrcholu. Roste na březích řek, loukách a jako
plevel na polích jak v severovýchodní Číně,
tak i v Hong Kongu. Dále se vyskytuje v Japonsku, Koreji a v Rusku.
Kořen obsahuje triterpenoidní kyseliny,
betulin, stereoly, inulin a jiné. Droga má chuť
palčivou, hořkou. Odstraňuje hleny, čistí
hnis z plicních a krčních abscesů. Má antibakteriální účinky, podporuje vykašlávání,
snižuje hladinu cukru a cholesterol v krvi.
Příznivě působí na zánět průdušek a plic,
abscesy, chřipku, kašel a bolesti v krku.
Více se můžete dozvědět od pana Masláka, broumovského bylinkáře.
Jaroslav Žid
V areálu čističky odpadních vod je budován nový útulek pro psy. Byla již
dokončena ústřední část objektu - kotce pro psy.
Na snímcích je původní stav útulku a nové kotce - celek a detail.
broumovské noviny 11 (2011), strana 14
Společenská
kronika
V sobotu 17. prosince 2011 přivítal v obřadní síni pan místostarosta K. Slezák nové
občánky Broumova:
Adélu Kosinovou, Lauru Sloupenskou,
Adélu Vanžurovou, Matěje Hvězdu, Joannu
Pechalovou, Jiřího Jirmana, Juditu Formanovou, Patrika Bartoše a Michaelu Vöröšovou.
Novým občánkům přejeme hodně zdraví
a milující rodiče.
Zlatou svatbu oslavili
manželé Helena a Michal Srnovi. Do
dalších společných let jim přejeme pohodu
a pevné zdraví.
Rozloučili jsme se s:
Félixem Pálem
Věrou Pytlíkovou
Petrem Riesnerem
Eliškou Chladovou
Antonínem Bláhou
Ladislavem Kivákem
Petrem Vojtěchem
Irmtraud Tóthovou
Za SPOZ N. Burdychová, matrikářka
V měsíci listopadu oslavili
svá životní jubilea tito naši spoluobčané:
Paní Jitka Hurdálková, paní Jaroslava
Sokolová, MUDr. Stanislav Hrachový, pan
Karel Dařbujan, pan Otakar Škoda, paní
Helena Neumannová, paní Eva Vařeková,
paní Eva Marková, pan Josef Truneček, paní
Anna Tarabová a paní Marie Kosinová.
Všem oslavencům přejeme hodně zdraví,
štěstí a spokojenosti.
Renata Chejnová
Adéla
Laura
Matěj
Joanna
Judita
Patrik
Adéla
Jiří
Michael
foto: Lenka Židová
broumovské noviny 11 (2011), strana 15
V měsíci prosinci se na společné oslavě ve společenské místnosti Centra Naděje sešli tito jubilanti:
paní Ursula Ducháčová, paní Eva Netíková, pan Zdeněk Tošnar, pan Jaroslav Netík, paní Apolonia Misinská, paní Markéta Langerová,
paní Jana Zemanová, paní Krystyna Dostálová, paní Marie Karpiaková, paní Věra Drahozalová, paní Květa Tylchrtová, paní Františka Kučerová a pan Andrej Pataki. Do dalších let jim přejeme hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody.
foto: Lenka Židová
Dub v broumovské
klášterní zahradě
obsadil 5. místo v anketě
Strom roku 2011
U příležitosti 10. výročí vyhlášení prvního ročníku této ankety bylo uskutečněno
také losování ze všech došlých platných
hlasovacích archů. Devět vylosovaných obdrželo knižní odměnu, hlavní cenu - vzrostlý
strom dle vlastního výběru vyhrál Broumov.
Na jaře tak firma Arboeko zasadí v Klášterní zahradě „bratříčka“ našemu dubu.
Chceme touto cestou poděkovat všem,
kteří při sbírání podpisů na hlasovací archy
pomohli. Určitě je bude u srdce hřát představa, že právě ten jejich arch mohl být tím
vylosovaným.
Poděkování patří: Městské knihovně v Broumově, recepčním hotelu Praha
a jeho majiteli panu Puschmanovi, paní D.
Koudelkové, majitelce bistra Sudetka, Informačnímu centru v Broumově, Polici nad
Metují, Obecnímu úřadu v Šonově, Odboru
životního prostředí v Broumově, Polici nad
Metují a Dobrušce, paní Térové – majitelce
restaurace Amerika v Křinicích, PhMr. Jaroslavě Šubíkové z Lékárny U Svaté Alžběty
v Teplicích nad Metují, personálu restaurace
Pod ozvěnou v Teplicích nad Metují, všem
návštěvníkům koncertů Za poklady Broumovska, žákům a studentům broumovských
škol a jejich rodičům, příbuzným a známým
z celé naší republiky.
Za přihlašovatele: ZŠ Hradební Broumov, Ulitu Broumov a APRB
J. Hajpišlová
broumovské noviny 11 (2011), strana 16
Čertovská škola
2. prosince se celý 1. stupeň ZŠ Hradební proměnil v Čertovskou školu. Ve třídách
se vyučovali malí čertíci a čertice pekelným
předmětům. Přišel je také navštívit Mikuláš se svým doprovodem. Páteční vyučování
bylo zakončeno pekelným rejem prvňáků a
druháků.
Všichni malí čertíci a čertice děkují za
sladkou odměnu panu Václavu Šafářovi, majiteli obchodu Potravin, ul. St. Opočenského.
Rozhovor se
Štěpánem Přibylem
o adventním koncertu
„České Vánoce“
Ve čtvrtek 15. prosince se v konferenčním
sále Infocentra v Broumově konal adventní
koncert „České Vánoce“ pořádaný Základní
uměleckou školou v Broumově. Ve zcela naplněném sále se odbýval další adventní koncert, který v letošním roce tato škola uspořádala. Vzhledem k tomu, že koncepčně celý
večer připravil pan Štěpán Přibyl, zástupce
ředitele školy, zeptal jsem se ho, jak tento
program vznikal.
Pane Přibyle, doslechl jsem se, že ten
adventní koncert byl jiný než ty předešlé, je
tomu skutečně tak?
V rámci umělecké rady ZUŠ jsme přemýšleli nad změnou, která by naše akce
posunula více k lidskému citu – srdci a zamyšlení. Šlo o to, aby koncerty působily více
umělecky – v pravém slova smyslu. Věřím,
že tento koncert byl jakousi vlašťovkou, která prohloubí spolupráci všech kantorů ZUŠ
– včetně poboček naší školy v Teplicích nad
Metují, Meziměstí a jejich žáků, jež by přilákala více veřejnost na akce školy (mimo rodiče a příbuzenstvo našich žáků), kteří budou
mít hřejivý kulturní zážitek a budou konečně
o ZUŠ Broumov smýšlet s větší důstojnosti a
s respektem.
Jak to tedy bylo se vznikem tohoto programu?
Adventní koncert „České Vánoce“ jsem
navrhl sám (jako předseda umělecké rady
školy) již koncem minulého školního roku.
Návrh byl přijat dost rozpačitě. A když jsem
začal mluvit i o ději, který by koncert spojoval
a utvořil by jednolitou kostru, měl jsem pocit,
že nedůvěra kolegů k tomuto návrhu ještě
zesílila - advent, zvyky a obyčeje, tradice, pořekadla, pranostiky a s tím samotné oblečení
účinkujících - nedokázali si to představit.
Příprava tohoto programu nebyla snadná, stálo to asi mnoho úsilí všech pedagogických pracovníků Vaší školy?
Začátkem školního roku jsme museli
řešit hned dvě velké a prestižní akce: zaprvé
- Svatováclavské slavnosti a za druhé koncert k 60. výročí založení ZUŠ Broumov, a
tím jsme byli velmi vytíženi hned od začátku
září, kdy se také ve škole řešila celá organizace školy (rozvrhy – v návaznosti na základní
školy, gymnázium a další). Zkrátka a dobře
na prosincový koncert nám zbylo cca necelé
tři týdny, což bylo dost zásadní.
Dnes, po koncertu je ale vidět, že jste
všechno zvládli a že jste připravili skutečně
perfektní program. Asi by to nebylo možné
nebýt úzké spolupráce s vedením školy, ale
také velmi úzké spolupráce s Vašimi kolegy?
Máte pravdu, velkolepě vyzněla spolupráce s mými kolegyněmi a kolegy, kteří se
nechali strhnout s celkovou organizací velmi
a bez zištných důvodů mi pomohli. Nemohu,
abych je nejmenoval: Danuše Dvořáková,
Helena Ogriščenková, Ludmila Zemanová,
Ladislav Šikut, Renata Šrůtková (ta se postarala o výzdobu a dekoraci celé akce), Ilona
Vogelová, Lenka Doležalová, Markéta Šrůtková, Romana Rošková,
Klára Pavlová (ta vytvořila plakát na tuto
akci), Anna Laslett a především pan ředitel Rudolf Vogel, který vložil důvěru ve výše
uvedený tým pracovníků školy. Koncert by
se neobešel ani bez velké ochoty pana učitele
Bohumíra Machka, jenž obstaral na všechny
akce školy stěhování hudebních nástrojů,
aparatury a dalších rekvizit. Dík patří také
paní Denise Koudelkové, která velmi ochotně pomáhala obléci do historických kostýmů
trubače naší školy.
Pane Přibyle, moc Vám děkuji, že jste našim čtenářům detailně přiblížil přípravy na
konání akcí Vaší školy, které slaví skutečně
mezi diváky a posluchači úspěch. Tak bohatý
program v období adventu zde asi v našem
městě ještě nebyl. Dík, že jste také připravil
se svým žesťovým kvintetem Q Brass Quintet pěkný adventní koncert v kostele sv. Ducha. Přeji Vám, ale i všem Vašim kolegům a
žákům Vaší školy mnoho dalších úspěšných
programů, které důstojně reprezentují naše
město.
Petr Cirkl
broumovské noviny 11 (2011), strana 17
Vánoční ladění na Kostelním náměstí v Broumově
Ve čtvrtek 8. prosince se na Kostelním
náměstí v Broumově uskutečnilo další Vánoční ladění - adventní pořad, který připravila Základní škola Hradební v Broumově.
Toto odpoledne bylo doplněno také konáním
vánočního trhu, který byl součástí Ladění.
Spoluorganizátorem akce byla také ULITA
Broumov.
Kolem 15. hodiny byla akce zahájena
ředitelem školy – panem Vladimírem Vondroušem. Poté se již své funkce ujaly moderátorky školy – Veronika Tůmová, Pavlína
Sedláčková a Petra Térová. Smyslem Ladění
bylo diváky a posluchače skutečně vánočně
naladit. Do akce se zapojila celá škola – a to
jak žáci, tak i pedagogové. Program se připravoval od října, protože každý chtěl přijít s
něčím novým.
Stejně tomu tak bylo i s výrobky na vánoční trhy, které se vyráběly jak ve škole, tak
i v ULITĚ. Štěpán Chládek z třídy 5. A si na
tuto akci připravil i vlastní básničku:
Vánoční ladění,
stříhání a pečení, to je naše ladění.
Vystoupení zkoušíme,
koledy se učíme.
Taška, přání, krabička to je naše prácička.
Svařák, čaj a štrúdl voní.
A co dodat na závěr, vážení?
Ať se povede příští Ladění.
Tato akce nebyla přehlídkou jednotlivců,
ale celého kolektivu. Letos si první a druhé
třídy připravily básničky a písničky se zimní
tématikou – zima, vločky, sněhuláci. Šesťáci
a žáci 3., 4. a 5. třídy se pokusili odehrát příběh narození Ježíše Krista a doplnili ho českými koledami.
Aby nemuseli používat mikrofony, rozhodli se pro pantominu. Zazněly zde snad
všechny nejznámější české koledy, které
k Vánocům patří.
K programu patřilo i občerstvení – vánočky, štrúdl a čaj. Vydařil se i vánoční trh,
který byl rozložen kolem Kostelního náměstí. Letos počasí akci přálo, svítilo i sluníčko
– prostě pohoda. Návštěvníky, kterých se zde
sešlo několik stovek, snad jen trápilo trochu
chladné počasí a studený vítr.
Toto vše by se nemohlo konat bez podpory sponzorů – Z-TRADE, paní Lenky Čiperové, pana Téra, Lesní společnosti Broumov
Holding, a.s.
Poděkování také patří Městu Broumov
za zapůjčení podia se zastřešením, ale také
stánků nutných k prodeji. Za spolupráci pořadatelé děkují také ULITĚ Broumov. Poděkovat je třeba také paní Dáše Židové za režii
programu, ale i všem paním učitelkám, které
broumovské noviny 11 (2011), strana 18
jednotlivá představení připravily.
Jako každý rok i letos akci perfektně
ozvučila a nasvítila firma GLOBAL RADIO
pana Zdenka Hajpišla se svými kolegy. Dík
patří i všem spolupořadatelům a organizáto-
rům. Základní škola Hradební opět dokázala
uspořádáním této akce, že patří mezi ty nejlepší školy ve městě, do které děti rády chodí.
Petr Cirkl
Dva adventní koncerty v kostele sv. Ducha
Na letošní advent připravilo oddělení
kultury Města Broumova spolu s kulturní
komisí města dva adventní koncerty, které
se uskutečnily ve znovu přístupném kostele sv. Ducha pod nemocnicí v Broumově.
První koncert zde byl uskutečněn v rámci
Svatováclavských oslav v září tohoto roku.
Přesto, že kostel ještě neprošel úplnou opravou (zatím byla vyměněna střecha, věžička,
opravena přední část venkovní fasády a vytvořena nová parková úprava před vchodem
vánoční koledy – Nesem vám noviny, V půlnoční hodinu, Chtíc, aby spal a také klasická
vánoční skladba - Tichá noc. Na závěr koncertu zazněla koleda Narodil se Kristus Pán.
Vše se obešlo bez elektrického proudu.
Potěšující byla i účast návštěvníků z Polska.
Milé bylo, že jeden z nich nabídl finanční
podporu při renovaci vnitřní části tohoto
kostela. Věříme, že se také najdou i další
sponzoři i z našeho měla, kteří by přispěli na
opravu vnitřních omítek kostela. Potěšila nás
do kostela), rozhodla se kulturní komise pro
konání dalších kulturních akcí v tomto léta
nepoužívaném kostele (postaven Tomášem
Sartoriem v roce 1689). A že toto rozhodnutí
bylo dobré, o tom svědčí to, že lidé se této historické budovy znovu naučili chodit.
První adventní koncert se zde konal v
neděli 4. prosince. Trochu specifický koncert, který se konal jen při svíčkách. Na tomto koncertu vystoupilo seskupení Q Brass
Quintet pod vedení pana Štěpána Přibyla,
učitele ZUŠ v Broumově. Q Brass Quintet
hrál v tomto obsazení: trubky – Štěpán Přibyl
a Dmitrij Miščuk, lesní roh – Lenka Němcová, trombon – Jakub Vogel a na tubu – Filip
Chvástal.
Pro tento koncert byl připraven velmi
rozmanitý repertoár. V první části zazněla
díla Jeremiah Clarka, Johanna Perzela, Georga Friedricha Händela, Victora Ewalda a
W. A. Mozarta. Zazněla také skladba „Wonderful World“ od Boba Thiela a Georgie Davida Weisse, kterou mnozí známe v podání
Louise Armstronga. Protože byl koncert konán v rámci 2. adventní neděle, nechyběly ani
také návštěva pana místostarosty s manželkou na tomto koncertu. Díky péči pořadatelů
se akce skutečně vydařila.
Druhým adventním koncertem byl koncert 11. prosince nazvaný „ Adventní hudba
v proměnách staletí“. V programu vystoupili
pod vedením Filipa Vodochodského – Zuzanka Valášková, zpěv a flétna, Zuzanka
Svobodová, zpěv a Tomáš Weisar – klávesy.
Celým koncertem, svým průvodním slovem
a zpěvem provázel Filip Vodochodský. Připomněl, že adventní tématika nás přivádí k
vyprávění o událostech, které předcházely
Ježíšovu narození. To vše se prolínalo také
skladbami, které návštěvníci koncertu mohli
vyslechnout.
Období středověku o radosti z Kristova
narození přiblížil gregoriánský chorál Rorate caeli desuper (Rosu dejte, nebesa, shůry), který se zpíval v různých podobách na
ranních adventních mších k Panně Marii, na
rorátech. O radosti z této události také vyprávěla píseň Danielis prophaetia a píseň Rosu
dejte jednu, jedna z písní z mnoha českých
variant chorálu Rorate caeli desuper. Česká
tvorba z období již pozdního středověku
byla duchovní píseň Chvalme Boha vesele
a v závěru této části zazněla píseň Cantabo Domino (Budu zpívat Pánu).
Další část koncertu byla věnována
baroku: adventní tvorbu Adama Michny
z Otradovic reprezentovala píseň Zavítej k nám stvořiteli, následovala italská
píseň Vittorio mio core (Vítězství mého
srdce) od Gian Giacoma Carrissima, dále
skladba J. S. Bacha, jehož preludium C
dur inspirovala skladatele Ch. Counoda k
napsání světově známé písně Ave Maria.
Závěr této části patřil skladateli Georgu
Philippu Telemannovi a jeho menuetu C
dur pro flétnu a cembalo.
Další část koncertu byla věnována
nástupu romantismu. Posluchači mohli
slyšet árii z opery
Xerxes od G. F.- Händela s italským
textem Ombra mai fu. Následovala mariánská modlitba Ave Maria – tedy Zdrávas
Maria ve zhudebnění W. A. Mozartem.
Nebylo opomenuto ani tvorby českého
velikána A. Dvořáka, píšícího za velkou
louží, s textem staré sicilské písně O
sanktissima (Ó, přesvatá). Nechyběla ani
Alžbětinská serenáda od W. A. Mozarta a
jako poslední skladba tohoto bloku zazněla píseň z tvorby Franze Schuberta věnovaná Panně Marii. Závěr celého koncertu
byl věnován kánonu ze 17. století, kterým
se prolínalo jediné slovo – slovo tak příznačné pro adventní dobu, slovo které
chválí, slovo Haleluja.
Zcela naplněným kostelem sv. Ducha
zněla ten podvečer krásná hudba, která
nutně připomněla posluchačům, že je
čas adventní. Dík za tento krásný hudební podvečer patří především účinkujícím
pod vedením skvělého broumovského
zpěváka – Filipa Vodochodského, ale i
jeho kolegům, kteří se nadchli pro uskutečnění tohoto koncertu.
Nutno také poděkovat pořadatelům,
kteří se nezalekli toho, že kostel sv. Ducha ještě není zcela opraven tak, aby mohl
sloužit veřejnosti. Možná, že i návštěva tohoto kostela někoho přiměje k tomu, aby i
on sám pomohl s opravou tohoto kostela,
který by bez tohoto znovuzrození mohl
úplně zaniknout a být nepoužíván další
roky.
Petr Cirkl
fotografie Jan Záliš
broumovské noviny 11 (2011), strana 19
Zpráva o jedné „Putující hvězdičce“
– zpráva o nás?
J
iž několikrát jsem v tomto listu vyjádřil
své nepěkné mínění o Ceně Jindřicha
Chalupeckého, která by fakticky měla být nejvýznamnějším oceněním (!), jakého se může
dostat tuzemskému výtvarnému umělci do
věku 35 let. Abych vyhověl regionálnímu kritériu tohoto periodika, pokoušel jsem se věc
vždy uměle naroubovat na broumovskou tématiku. Jako bych však tušil, že se Cena J. Ch.
s Broumovem jednou skutečně spojí. A je to
tady: letošním laureátem se stal Mark Ther,
sice pražský rodák (1979), který však udává,
že jeho kořeny leží „v Braunau-Broumově,
konkrétně v Märzdorfu-Martínkovicích“.
Hlásí se totiž ke svému sudetoněmeckému
původu a kurátor David Kořínek ho dokonce
považuje „za asi našeho jediného sudetského
umělce“. O Sudety a o to, co se v nich po válce
dělo, se podle svých slov sice začal zajímat teprve asi před třemi roky, ale během té krátké
doby si již stihnul změnit jméno z Marka na
Mark a vlasy si nechal vystříhat do fazóny,
že vypadá skoro jako Henlein zamlada. Spíše než důsledek jakéhosi niterného příklonu
k sudetoněmectví za tím však hledejme povrchnost, laciný self-marketing, „jízdu na
vlně“ a módní nápodobu, neboť s podobným
stylovým účesem se již proslavil spisovatel
Rudiš, který k Sudetům rovněž tíhne.
Mar(e)k Ther se věnuje oboru zvanému
videoart. Jeho videa se sudetskou tematikou,
s nimiž v poslední době zaujal pozornost, jsou
ovšem delší, než je v tomto oboru obvyklé,
a uvádí dokonce, že by se s nimi do budoucna
rád propracoval až ke klasické filmové stopáži. Navíc jsou narativní - pokouší se vyprávět
nějaký příběh. Je-li pro mě osobně celý tzv.
videoart značně pochybnou záležitostí, pak
Ther na mě navíc působí dojmem někoho,
kdo by sice rád natočil film (což je umění), ale
protože na to po všech stránkách nemá, povýší svou nedostatečnost jakoby na ctnost tím,
že ji nazve „video-uměním“.
Jeho „sudetská videa“ zatím nejsou
běžně k vidění, takže mi lze hodnotit pouze
z úryvků a zprostředkovaně z mediálních výstupů. Porotu zaujal 20 minutovým filmem
Das wandernde Sternlein (Putující hvězdička), „pojednávajícím o ztracených a znásilněných dětech v oblasti bývalých Sudet“.
Příběh si původně vymyslel a až následně
se prý od starousedlíků dozvěděl, že se před
osmdesáti lety opravdu stal. Pátráte-li hlouběji, z oněch starousedlíků se vyklube jedna
jakási „paní Elfrida“ tvrdící, že se „na konci
dvacátých let a pak ještě na konci války v roce
1945 v pohraničí stalo, že se ztratilo hodně
dětí, které se nikdy nenašly, jak ale zmizely,
neví“. Zvláště u záhadných zmizení z dvacátých let by bylo zajímavé dopátrat, o co šlo, či
zda se nejedná jen o povídačky. To by ale dalo
práci, lehčí je zapojit uměleckou imaginaci
a v Therově příběhu se tak jeden takovýto
hoch stane obětí pedofila. Je to prý „podáno
broumovské noviny 11 (2011), strana 20
tak syrově“, že i podle autora to „pro některé
diváky je drsné“. V laických hodnoceních padají slova jako pornografie, pedofilie a matky
s dětmi prý byly při výstavní projekci dokonce
až znechucené. To ovšem podle poroty vůbec
nechápou poslání umění, neboť „pedofilie ve
videoartu dosud v českých galeriích nebyla,
Ther překročil hranice a za svou odvahu sklidil aplaus“. „Markův film určitě není pornografie, nemůžeme ho tak vnímat, protože má
umělecký rozměr,“ tvrdí výtvarná teoretička
Lindaurová a dále dodává, „že úkolem umění
vždy bylo a je šokovat a otevírat společenská
tabu.“ A basta fidli!
Mýlí se však ve všem zcela zásadně. Jediné s čím souhlasím, je to, že výplody tohoto
typu skutečně vypovídají o naší současnosti
a provokují závažné otázky, ovšem zcela jiného druhu, než si jejich autoři myslí a představují. Část dnešního „umění“ je nesena
pochybnou ideou: Dám vám artistickou pěstí
jednu do břicha, že se pozvracíte, ale až se
vzpamatujete, jistě uznáte, že šlo o zajímavý
umělecký prožitek. Škoda, že se pro svůj věk
již nemohu soutěže zúčastnit, abych tuto pomýlenost ad absurdum demonstroval. Třeba
tak, že v příštím ročníku bych se pokusil opět
poněkud „překročit hranice“ Chalupeckého
ceny, když bych Lindaurovou i s Therem ve
výstavní síni zaživa rozkrájel a snědl. Kanibalismus by to v duchu jejich logiky nebyl,
neboť bych to zaranžoval jako uměleckou
performanci.
Z dalších dvou Therových „sudetských videí“ s názvy Bei dem a Pflaumen nás zaujme
to druhé, 15 minutové, neboť je situováno na
Broumovsko (viz foto). Jak již řečeno, autorovi sudetští prarodiče z otcovy strany žili podle všeho v Martínkovicích. Mohli zde zůstat
i po válce (babička s dědou se do německého
Waldkreiburgu přestěhovali až v roce 1968),
což v rozhovorech poněkud tajemně objasňuje: „Protože za heydrichiády byla v naší rodině
poprava, pomoc vězňům“. V jiném rozhovoru
už dokonce používá množná čísla „zastřelení,
popravy v rodině“ a vězně zpřesňuje na „ještě
asi zachránění lidí židovského původu“. To
by bylo velice zajímavé téma ke zpracování,
neboť dosud nevíme o nikom z Broumovska,
kdo by byl za heydrichiády popraven, a kromě
židovských vězeňkyň pracovně nasazených
v meziměstském závodě MESSAP nemáme
na Broumovsku ani zprávu o výskytu nějakých Židů, natož zachráněných. Ther nám
však s objasněním svého „ještě asi“ nepomůže. Jednodušší a zajímavější pro něj opět
je, nějaké to „broumovské drama“ vymyslet.
Minimalistický příběh Pflaumen se odehrává
v roce 1946, kdy malý chlapec při tzv. odsunu
odmítá opustit domov a utíká matce do lesa
ke svým milovaným „tlejícím prastarým kmenům“. Mohl bych upozornit na detail, že tlející prastaré kmeny by v tehdejší broumovské
řádně a intenzivně obhospodařované krajině
hledal ten hoch marně. Ther si pochopitelně
může umělecky vymyslet a ztvárnit co chce,
jak chce, ovšem on při tom nezůstává a v médiích se pouští i do historicko-politizujících
výkladů. Přichází například s velmi objevným
tvrzením, že „v Sudetech nikdy žádní Němci
nežili“, neboť oni sami „se za Němce nepovažovali“ a: „Ani se za Němce nemohli považovat, jejich smýšlení bylo jiné. Samozřejmě
jim rozuměli, ale žili jinak, žili jako Češi. Byli
to Češi.“ - Škoda, že Ther nežil v roce 1938,
mohl by toto své úžasné odhalení prezentovat z balkonu Café Herzog před zaplněným
hajlujícím broumovským náměstím. Jinde
z „Čechů“ poněkud slevuje a používá pro
změnu termín „Tschechien-Deutschen“, z čehož by ovšem vyskočil z kalhot už nejen předseda landsmanšaftu.
Ther toto vše asi zmatečně odvozuje od
své prababičky, podle něj tedy Češky, která
„měla německou národnost“ a „vlastně neuměla slovo česky“, ovšem „vlastně nesnášela
i ty Němce“. U babičky to opět ještě zesílí,
ta už „cítila nenávist vůči Němcům“. Mohl
bych k tomu ironicky dodat: a patrně proto se
v roce 1968 do Německa přestěhovala, aby je
měla blíž na očích. Myslím však spíše, že The-
rovi prarodiče jednoduše nesnášeli nacistickou a posléze i komunistickou totalitu.
Na internetu jsou však k vidění i celá Therova videa, která nám dávají nahlédnout i do
jeho „mimosudetoněmecké“ duše. Jedná se
například o video Hanes trvající jednu minutu, přičemž většinu času zaberou úvodní
a závěrečné titulky, mezi nimiž se objeví krátký záběr na dva mrtvé homosexuály, kterak
leží na posteli zbroceni krví zejména v oblasti
anální. „Kaněc filmá,“ říkávali jsme za sovětské éry. Therova upoutávka na Festival otrlého diváka přináší krátkou scénku muže a ženy
sedících v autě, kdy si ona po chvíli sundá kalhotky, on přičapne obličejem k jejímu klínu,
načež se jí na intimní partie vyzvrací a ona mu
na oplátku do obličeje vypšoukne trochu exkrementů. Někoho neotrlého tím snad ještě
vyšokuje, ve mně osobně již vyvolává pouze
nebetyčně zoufalý smutek. V další upoutávce,
pro změnu na jakýsi Stimul festival, klečí herec Jiří Lábus dvě minuty na čtyřech v dámských punčocháčích, na zadnici má jakýsi
obrázek, civí do kamery, vyplazuje jazyk jako
ještěrka a na prstu ruky má na gumičce plastového hrošíka. Aktéři Therových videí vůbec
často dlouze civí. Zřejmě mu nějaký profesor
na AVU poradil, že takto dá nakamuflovat
iluze myšlenkové hloubky a dramatického
napětí. Opakovaně též pracuje s motivy, jak
si někdo brnká na ucho, nebo v něčem šťourá špičkou chodidla. S těmito obsesemi by
se přitom jistě dalo léčit úspěšněji než „uměleckou tvorbou“, například psychiatrickou
léčbou. V jednom klipu se narcistně objevuje
sám autor: civí, pak vydá ženský sopránový
tón (za operní sopranistku Marii Callasovou
se podle svých slov ostatně velmi rád a často převléká), opět civí a nakonec natočením
své tváře do profilu nabídne pohled na slabinu svého krku. Hošani při tom musí šílet.
A nic proti tomu, ovšem jiný význam, natož
umělecký, to nemá. I kdyby mi kunsthistorici
a kurátoři stokrát nakrásně vysvětlili, že jde
o smysluplné interference reality a interpretace politických, genderových a queer témat,
jež v obecné rovině apelují na determinující
konotace specifickými prostředky.
Něco z Therova díla je k vidění na internetové „artyčok.tv“, která ho prý živí, neboť výše
popsanou volnou „tvorbou“, světe div se, „si
nevydělám na chleba, ani na šunku.“ Nouze
však na něm vidět není, což mě mrzí. A nemrzí mě ani tak to, co dělá (neboť každý, pokud
neporušíš zákon, dělej si, co chceš), jako skutečnost, že právě to, co dělá, je ochoten někdo
sponzorovat či dotovat. V oněch plátcích tkví
mizérie dnešních dní. S Chalupeckého cenou
získal Ther šestitýdenní stipendijní pobyt
v New Yorku, dále finanční částku sto tisíc
korun určenou na realizaci laureátské výstavy a navrch ještě padesát tisíc na svůj další
umělecký rozvoj. Tu věnoval tajemný (nemá
přístupné www stránky) Klub mecenášů Triga. Podle Thera „to není moc, ale lepší než nic
a snad se to do budoucna zlepší.“
I já si rovněž myslím, že vše mnou výše
popsané se do budoucna ještě „zlepší“ – bohužel.
Karel Franze
Vodárna - kdo se o ni zasloužil a případně „zaslouží“
V minulém čísle BN se bylo možno dočíst o nejmenovaném občanovi, který Radu
města „interpeloval“ ve věci zachování nejstarší městské vodárny. O jejím osudu sice
není rozhodnuto, ale demolice není nereálná.
Pokusím se zde objasnit, proč se i dle mého
názoru jedná o technickou památku, jakkoliv
úředně neregistrovanou, jenž si zaslouží být
uchráněna.
Tato vodárna nese nad vchodem pamětní
kamennou desku s tesaným nápisem, v českém překladu:
„Uvážlivé starostlivosti o blaho / svých
spoluobčanů a neúnavné / aktivitě svého
starosty / pana Carla Schoefla / vděčí město
Broumov / za tento vodovod. /1880.“
Carl Schoefl (*1837 - †1893) byl jedním
z významných starostů 2. poloviny 19. století,
během jejichž úřadování se Broumov definitivně rozžehnal s v podstatě ještě středověkem
a vkročil do moderní doby. Jeho jméno dnes
uvádíme v moderním přepisu Karl Schöfl.
Starostenskou funkci zastával mezi léty 1874
- 1883. Za jeho úřadování tedy do Broumova
například přijel i první vlak (1875) a až pět let
na to se obyvatelé našeho města dočkali vodovodu. Do té doby pro ně jediným zdrojem
vody bylo několik kamenných kašen na veřejných prostranstvích napájených dřevěným
potrubím barokního klášterního vodovodu
vedoucího od hvězdeckých pramenů. Ano,
zdá se to neuvěřitelné, neboť od oné doby nás
dělí pouhých 130 let. A přitom nám ten čas
našich pradědů přijde dokonce ani ne jako
středověk, nýbrž pravěk, a ta léta jako takřka
světelná.
I bez výše citovaného nápisu si pak jistě
dovedeme představit vděčnost obyvatel starostovi, který se zasadil o to, aby jim voda
tekla až do domu. Avšak i tento tehdejší velký
pokrok vypadá z našeho pohledu uboze. Tlak
vody totiž tenkrát nebyl dostatečný, takže ji
bylo možno čerpat pouze v přízemích domů,
kde se na chodbách objevily pro všechny
obyvatele společné litinové výlevky. Leckdo
ze starší generace je možná ještě pamatuje.
Jedna z takovýchto prvních vodovodních
výlevek s nápisem Wasserleitung Braunau
– vodovod Broumov byla nedávno k vidění
na internetové aukci. Do našeho muzea se
bohužel nedostala, ale přinášíme alespoň její
obrázek.
Ani vydatnost tohoto prvního vodovodu
nebyla velká. Není mi sice známo, kdo všechno se k němu mohl připojit a jakým způsobem byla celá tato záležitost financována.
Například rodina velkotovárníka Schrolla,
která měla na dnešní Masarykově třídě několik reprezentativních vil, si však musela k
nim vedoucí páteřní přípojku sama zaplatit,
což ale jistě nebyl problém. Jedna z těchto vil,
v níž se dnes nachází městský úřad, byla již
koncem 70. let vybavena telegrafem, telefonem a plynovým osvětlením, zatímco vymoženosti vodovodních kohoutků se dočkala
až následně. Do roku 1880 museli zkrátka
i u továrníků chodit do kašny. Napojení své
nemovitosti na nový městský vodovod však
Josef Edler von Schroll oslavil velkolepě,
když nechal v parku za budovou zřídit rovnou vodotrysk. Rovněž město tehdy nechalo
dvě kašny na velkém a malém náměstí nahrabroumovské noviny 11 (2011), strana 21
dit vodotrysky. A to tedy byla značná vodní
rozmařilost, zvláště srovnáme-li ji s žádostí
Schrollova zetě, továrníka Eduarda Langera
z roku 1899 o povolení zřízení další přípojky
pro svou novou budovu na Masarykově třídě. Z městského úřadu se mu, továrník-netovárník, dostalo odpovědi, že musí počkat
do doby, než se zlepší špatná situace města
s vodou! A ta situace se zlepšila až roku 1903
s vybudováním nového vodovodu, který již
umožnil i bytové přípojky.
Ve zmíněné době zažil Broumov snad
nejpřekotnější proměnu od svého založení.
Tvář města a život jeho obyvatel dostaly nové
atributy, bez kterých si už dnes naši existenci
ani nedovedeme představit a jsou nám samozřejmostí. Postupně jsou budovány stavby
občanské vybavenosti, nové zadláždění ulic,
kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení, telefon; staví se nové školy, nemocnice, veřejné budovy; místa po zbořených městských
hradbách a parkánech jsou jednotně upravena, počíná se s péčí o veřejnou zeleň a parkovými úpravami; společenský a kulturní život
se čile probouzí a vzniká řada kulturních,
vzdělávacích, náboženských, charitativních
i politických spolků a organizací - mezi nimi
broumovské noviny 11 (2011), strana 22
i okrašlovací spolek; rozvíjí se regionální
noviny, časopisy, literatura a kulturní život
obecně... Mezi jinými při tom byl i starosta,
po němž pak z vděčnosti a na památku byla
přejmenována významná Horní, neboli Radniční ulice na Schöflovu (Schöflgasse, dnešní Opočenského).
Zmíněná vodárna, o niž se zasloužil, je
poslední památkou na první moderní broumovský vodovod. O upomínky na ten ještě
starší jsme už přišli, když byly v poměrně
nedávné době zcela zbytečně odstraněny
poslední dvě kašny tesané z jednoho kusu
pískovce – jedna stávala v Dlážděné ulici za
Městským hotelem, druhá, kterou jsem již
zmínil v souvislosti s továrníkem Schrollem,
za budovou MÚ. A bourat můžeme dál, cokoliv, klidně budu pro, ovšem za podmínky, že
namísto každé takové odstraněné či nevhodným zásahem zohyzděné věci bude instalována pamětní deska, kdo se o to „zasloužil“.
Pokud tedy dojde i na vodárnu, pak by šlo parafrázovat původní nápis:
„Neuvážlivé nestarostlivosti o památky a
neúnavné destrukční aktivitě pana/paní XY
(nutno doplnit jméno odpovědné osoby) vděčí
město Broumov za zbourání historické vo-
dárny, která stávala na tomto místě. 2012.“
Ale žádnou lacinou cedulku, která brzy
oprší, nýbrž tak jako původně pěkně tesat
do kamene na náklady oné osoby. Na celém
Broumovsku bychom takových pěkných
„pomníčků“ od roku 1945 měli už tolik, že
by se na nich deset písmokameníků strhlo.
Aktuálně by se již do výroby mohla zadat
i deska na paměť impozantního objektu historického mlýna pod Černou stezkou, nyní
již jen impozantní ruiny. Na ní by se panečku
sešlo jmen za ty desítky let neúdržby, odpovědnými osobami počínaje, „přičinlivými“
nájemníky konče. Deska by je v tom případě
ale nevyšla draho, když by se složili.
Karel Franze,
Muzeum Broumovska
Stoleté hospody
našeho kraje
Restaurace Amerika má za sebou dlouhou historii - možná přežila už dvě století.
Byla to původně dřevěná hospoda a podle
německých pramenů vznikla počátkem 19.
století. A od té doby až do dneška má stále
stejný název. Ani za čtyřicetileté vlády komunisté nezměnili název a hostinec nebyl nikdy
znárodněn.
Tato zajímavá hospoda pod Broumovskými stěnami stojí na půl cesty od jiného občerstvovacího skvostu, od krásné restaurace
Hvězda.
Takže od prvopočátku: Původně byla
Amerika zájezdním hostincem a sloužila
hlavně lesním dělníkům a dřevorubcům, kteří v lesích těžili dřevo. V roce 1937 prý místní
dřevorubci opracovali obrovský kmen, který
lodí došel do Hamburku a stal se hlavním
stěžněm zaoceánské lodi. Od 19. století měl
hostinec i několik pokojů pro hosty a před 2.
světovou válkou sloužil jako stravovna pro
pracovníky pískovny a dělníky, kteří tu těžili
kámen. V roce 1945 zakoupila rodina pana
Karla Matěky hostinec Amerika od státu za
45 000,- Kčs. Po odchodu německých majitelů do odsunu a po získání koncese otevřel
pan Matěka znovu hospodu v roce l 946.
Zpočátku se v Americe nevařilo a hosté
si mohli sami za 1,20 Kčs načepovat pivo
sami. Jinak paní Matěková podávala hostům
nakládané syrečky, domácí tvaroh a smažila
jim domácí vajíčka. U hospody měli Matěkovi hospodářství - koně, dvě kravičky, slepice
a šest hektarů polí, a tak hospodařili, aby se
uživili.
Pozvolna se Amerika stávala cílem turistu a trempů, v dřevěném altánku hrál jako
mladíček v orchestru svého otce i slavný kapelník Václav Hybš z Police a s čundráky zde
bujaře zpíval v sedmdesátých letech i Martin Šleis, pamětník těchto krásných chvil.
V Americe se vždycky točilo a dosud točí
broumovské pivo.
Hostinec zažil i návštěvy herců pana Vladimíra Menšíka, Karla Effy a v srpnu roku
2001 se nečekaně zastavil v hostinci i tehdejší prezident Václav Havel. Důvod byl velice
prozaický - jako každý pozemšťan potřeboval
rychle vyhledat toaletu.
V Křinicích se tehdy konala oslava při příležitosti odhalení plastiky Brána času. Poté
následovala malá oslava před Amerikou, kde
si ale Václav Havel ani nestačil vypít jedno
pivo - tehdejší vedoucí prezidentské kanceláře Ivo Mathé měl program naplánovaný
přímo na minuty. Tuto srpnovou návštěvu
v roce 2001 připomíná cedule na obnoveném
kříži vedle hostince.
I dnes má Amerika dobrý zvuk, v létě ji
naplňují turisté a cyklisté, v zimě zase lyžaři.
Interiér Ameriky je jiný, její stěny již nejsou
zdobeny nástěnnými malbami Hvězdy, Ameriky a dalších koutů v okolí Křinic. Ale všechno podléhá působení času, malby se stále
loupaly a obnova byla náročná. Hostinec je
posazen do tak krásného přírodního rámce,
že je osvěžením duše se tam kdykoliv vypravit.
Přejeme Americe dobré hosty a nejméně
dvě stě let dalšího trvání!
*
Jestliže se vydáme z hostince Amerika vzhůru po schodech, budeme po dosti
strmém a namáhavém výstupu odměněni
nádhernými výhledy a naši pozornost nepochybně zaujme kouzelná restaurace Hvězda,
která se podobá malému zámku. Je schována
mezi skalami a stromy na hřebeni Stěn.
Vstupujeme do vysokého sálu, kde v zimě
v krbu plápolá veselý oheň a na stolech svítí svíčky. Stěny sálu provedeného v tmavém
dřevě zdobí lovecké trofeje a zvedneme-li
zrak, nad hlavou máme majestátní ochozy.
Vnitřní výzdobu sálu provedl zručný polický
truhlář Josef Pejskar.
Hvězdu nechal v polovině 19. století postavit opat broumovského kláštera a dnes
Hvězda opět patří benediktinům. Dodnes
přežívá pověst o výpravě studentů z broumovského klášterního gymnázia na Hvězdu.
Syn chudého broumovského krejčího Rottera tehdy slíbil, že až on se stane opatem kláštera, nechá obnovit rozbořenou kapli a v její
blízkosti dá postavit i hospodu pro pocestné.
Dne 9. 7. 1844 se doktor teologie Jan Nepomuk Rotter stal už 55. břevnovsko - broumovským opatem a během deseti let opravdu
obnovil kapli, nechal postavit myslivnu s restaurací. Hvězda se brzy stala vyhledávaným
místem nejen pro obyvatele Broumovska
a Policka, ale turistů z celých Čech a sousedního pruského Slezska. Navštívili ji
i významné osobnosti jako V. V. Tomek, Alois
Jirásek, malíře Adolfa Kašpara a další významné osobnosti.
Hostinec byl poprvé otevřen v roce 1855.
V roce 1861 instaloval klempíř Eduard Smola na kapli Hvězda hromosvod a při této práci
spadl do skalní propasti a na vážná zranění
po čtrnácti dnech zemřel. I příroda se tu
dost vyřádila! 4. 7. 1929 byla větrná smršť
s bouří a průtrží mračen a bylo poničeno velké množství stromů. Návštěvníci se tehdy
musili před zuřícím živlem ukrýt ve sklepení
a dne 28.6. 1935 uhodil do chaty na Hvězdě
blesk.
15. října 1938 až do roku 1945 se Hvězda
stala součástí velkoněmecké říše i cílem okázalých pochodňových průvodů Němců.
Po skončení války Hvězda přivítala první návštěvníky dne 2. června 1946, Od roku
1978 se otužilci poprvé zúčastnili zimního
táboření na Hvězdě, které se těší velké oblibě
dodnes.
Rodinnou tradici v restauraci ztělesňuje
pan Jan Novák, který převzal žezlo po svém
dědečkovi a tatínkovi. Pan Novák vzpomíná
na návštěvy známých osobností - bývalého
premiéra Špidly, několikrát přijeli Zdeněk
Svěrák s Ladislavem Smoljakem, byl tu exprezident Václav Havel, zakladatel královédvorské safari Josef Vágner i opat břevnovského kláštera Anastáz Opasek.
Hvězda je restaurace se zvláštní krásou.
Jímavá je v zeleni jara i léta a až pohádkově
snovou krásou je ozdobena v zimě Je další
stoletou hospodou, na kterou jsme velice
hrdi.
Ať tedy zlatá hvězda září do kraje a láká
další poutníky ještě další století!
*
V obci Jetřichov bývalo dříve pět hostinců, ale hospoda dnes nazvaná panem Ladislavem Gritzem Svatá Magdalena byla z nich
největší.
Prvním majitelem hospody byl Augustin
Sauer, který v roce 1859 postavil na křižovatce cest hostinec, kde formani, jedoucí do
Meziměstí a tehdejšího pruského Slezska nechávali odpočívat koně.
Majitelé se v průběhu času dost střídali
- Ignaz Slowak, Josef Seifert, Franz Brosch.
Po otci Franzovi převzal hostinec Richard
Brosch a provozoval ho až do roku 1945.
V roce 1993 se hostince ujala rodina pana
Ladislava Gritze, který z bývalé hospody
4. cenové skupiny vybudoval vyhlášenou
restauraci s výbornou kuchyní. Kuchyně byla
vybavena moderními spotřebiči a celý interiér se doslova rozzářil krásným nábytkem,
květinami, záclonami a obrazy. Dnes již řídí
restauraci syn pana Gritze Patrik. Sám pan
Ladislav Gritz se nyní ujal kormidla v broumovské restauraci nazývané „U Stejskalů“.
Je vidět, že v rodině jsou skryty velké organizační vlohy a dnes jsou obě kuchyně vyhlášené jak v Broumově, tak v Jetřichově. A co vaří
u Magdaleny? Je to především dobrá česká
kuchyně – přírodní řízky, pavlišovák, pečené
ryby, svíčková s brusinkami, vepřový bůček
a dobré české brambory. Na tuto vyhlášenou kuchyni jezdí i spousta Poláků a i další
stálí hosté. Jetřichov touto hospodou vískal
zvuk a my přejeme obci, aby se vedle tohoto
pohostinství zdárně rozvíjely i další činnosti.
Má k tomu všechny předpoklady, starostenskou funkci zastává jetřichovský patriot pan
Jaroslav Doležal. Je zajímavé, že v komunálních volbách si lidé umí vybrat vždy správně,
a sice člověka čestného a spravedlivého, který se řídí heslem: SLOUŽIT OBCI A LIDEM.
Tak ať se vám daří, milí jetřichovští občané!
Dana Jarošová
volně zpracovala podle knihy
Petra Broulíka Stoleté hospody
broumovské noviny 11 (2011), strana 23
Zemřel
Václav Havel
Je to měsíc, co jsem se zmínil pár řádky
o příteli Ivanovi Martinovi Jirousovi, který
náhle zemřel. Dovolte mi prosím, abych podobně učinil i v případě druhého mého přítele Václava Havla, který minulý týden skonal.
Václav Havel byl těžce nemocný člověk,
na kterého byl velice smutný pohled. Všichni
blízcí jsme věděli, jak vážné je jeho onemocnění, a bylo nám jasné, že konec jeho cesty
se neúprosně blíží. Návštěva tibetského duchovního vůdce Dalajlamy týden před jeho
smrtí nebyla náhodná. Bylo to takové poslední pomazání, udělení svátosti. I jeho poslední vydechnutí právě na Hrádečku nebylo náhodné. Hrádeček miloval a oproti Praze tam
měl relativně více klidu. Věděl jsem, že každým dnem, každou hodinu přijdu o přítele
a musím být na tuto zprávu připraven. Stejně
mne první zpráva o úmrtí Václava dostala.
Václav Havel byl v Šonově celkem třikrát,
a to vždy za totality. Pokaždé to byly krátké
pracovní návštěvy. Když jsem se někdy v létě
1987 ženil, tak mi měl jít se svojí chotí Olgou
za svědka. Nakonec z pracovních důvodů nemohl opustit Hrádeček. Takže místo něho na
radnici v Broumově stál vedle Olgy Havlové
jako svědek známý mé bývalé ženy Ladislav
Hruška, nejaktivnější agent StB. Jak by řekl
Havel „To jsou, ale paradoxy“.
Jsem přesvědčen, že za předčasná úmrtí
Magora a Havla můžou komunistické kriminály. Oba si celkem odseděli 13 let.
S manželi Havlovými jsem se seznámil
díky bolševickému novináři Kojzarovi, který
začátkem osmdesátých let minulého století
dělal šéfredaktora Rudého práva a psal takové fantasmagorické články jako „Tučná výslužka z Holandska“ apod. O co třeba v tomto článku šlo? Václav Havel dostal světově
uznávanou cenu Erasma Rotterdamského,
která byla vázána asi na jeden milion korun.
Tuto cenu v Holandsku za něho přebíral herec
Jan Tříska, protože Havel se bál vycestovat
z republiky, aby ho naše státní orgány nezbavily státního občanství. Tuto finanční částku,
tak jako mnoho jiných, daroval potřebným.
To už ovšem soudruh Kojzar nenapsal. Prostě článek byl psán v komunistickém duchu.
Pomluvit, zašlapat, pošpinit, zesměšnit. Ovšem ten, kdo v té době poslouchal pravidelně
Hlas Ameriky či Svobodnou Evropu, slýchával o Havlovi opak toho, co psalo Rudé právo. Tak jsem jednoho letního dne roku 1979
nebo 1980 sebral u hospody opřené cizí kolo
a vyrazil z Trutnova na Hrádeček. A jak jsem
později zjistil, měl jsem neobyčejné štěstí.
Hrádeček nebyl zrovna hlídán a já jsem bez
potíží mohl zaklepat na dveře chalupy Havlových. Koukali na mne jako na zjevení, a co
potom, když jsem jim sdělil, že jsem přijel na
broumovské noviny 11 (2011), strana 24
kole, abych zjistil, kde je pravda. Jestli v Rudém právu nebo na Svobodné Evropě. Nepamatuji se přesně, jak dlouho jsem se u Havlových zdržel, ale co si přesně pamatuji je, že od
toho dne jsem věděl, na které straně barikády
je po zbytek mého života mé místo. Od této
chvíle jsem byl zván na Hrádeček na různé
akce. Ať už to byly Zahradní slavnosti, narozeniny Olgy či pověstná zabijačka. Asi za rok
jsem podepsal Chartu 77 a začalo se konečně
něco dít. Byl mi hlídán byt, občas proběhla
domovní prohlídka. Nebo jsem byl odvezen
v noci někam za Nový Bydžov na hřbitov
a StB čekala, zda budu včas v zaměstnání.
Ještě že mne sebrali v montérkách. Jel jsem
stopem ze hřbitova rovnou do práce. Když
už situace v Trutnově začala být neúnosná
a StB mne tlačila k vystěhování z republiky,
rozhodl jsem se pro kompromis. Z republiky
nepůjdu, ale odstěhuji se z okresu Trutnov.
Šílenou anabází jsem se ocitnul v Šonově,
o kterém jsem do poslední chvíle nevěděl, že
vůbec existuje. Tak jsem ve svých čtyřiadvaceti letech přišel do Šonova, kde žiji dodnes.
Když mi estébáci z Náchoda sebrali pas
a technický průkaz od auta, tak jsem musel vymyslet způsob, jak se dopravovat na
Hrádeček, kde jsem měl od Vaška dovoleno
si nahrávat, co jsem chtěl. Ve stodole jsem
měl pod senem schovaného pionýra zn.
Mustang, na kterém, když se setmělo, jsem
vyrazil na Hrádeček. Cesta trvala, řekl bych,
přes dvě hodiny. Kamarádi v Tesle v Přelouči
mi speciálně upravili kotoučový magnetofon,
který jsem měl ve speciální tašce, a tu jsem
měl pověšenou na krku. Nahrávky, které
jsem si u Havlů nahrál, si ode mne dál nahrávali kamarádi. Pamatuji se, jak jsem musel
posílat Havlovým korespondenční lístky, že
žiju. Přece jenom Šonov byl z ruky a lišky zde
dávaly dobrou noc. Podobných historek mám
více, ale to by bylo na delší vyprávění.
Když dnes přemýšlím nad osobou Václava Havla, tak musím říct, že pro mne znamenal víc, když byl disident, než jako prezident.
Samozřejmě jsem byl potěšen, když se stal
prezidentem a samozřejmě mne těšilo, že
jsem od něho dostával každý rok pozvání na
Pražský hrad dne 28. října. Byl jsem taktéž
rád, že když jel přes Českou Skalici, tak se
u mne zastavil v hospodě, kterou jsem tam
provozoval. Nebo když měl cestu do Broumova, tak si vyžádal setkání se mnou. Ale ke
konci jeho prezidentování a po něm jsem už
tak nadšený nebyl. A pozvánky na Pražský
hrad jsem raději daroval kamarádům. Obklopil se divnými lidmi a začali se jeho jménem
ohánět ti, kteří si za hrůzovlády KSČ raději
nechali trhat mandle konečníkem, jen aby
nemuseli otevřít ústa při vyslovení jeho jména. Včetně samolibého Václava Klause, který
svým postojem k mravním hodnotám a touze
po moci, pošlapal vše, co bylo Havlovi svaté.
Pamatuji se, jak se Havlovi vyčítalo to, že měl
krátké kalhoty při nějakém proslovu. Dneska jsou lidé pod vládnutím Klause a vládních
mafiánů tak otrlí, že jim nevadí, když jejich
prezident krade. Václava Havla zná celý svět,
jako bojovníka za lidská práva, který do poslední chvíle hlásal že „láska a pravda zvítězí“. Klause svět zná jako zloděje, který hlásá,
že „prachy a moc zvítězí“
Václave, jsem rád, že jsem mohl být v Tvé
přítomnosti v době, kdy šlo o hubu. Vážím
si toho.
Stanislav G. Pitaš
V Šonově dne 18. - 19. 12. 2011
V pondělí 28. listopadu představila v Městské knihovně v Broumově za
značného zájmu čtenářů Eva Koudelková z nakladatelství Bor svou novou
knihu nazvanou Čtení o českém koutku. Půvabná knížka přibližuje místa
pod Borem a Hejšovinou, kde se mezi
německými obyvateli po několik staletí udržela česká menšina. V těsném
sousedství Machovska a Hronovska,
v těžkých podhorských podmínkách,
obyvatelé vesnic vytvořili svéráznou
komunitu s osobitým jazykem a lidovou kulturou, jež zanikla až příchodem
Poláků v roce 1945.
V knize najdeme slovníček reálií
kladských Čechů, zahrnující místopis,
lidovou kulturu atd., pověsti a lidová
vyprávění, literární texty i množství
historických i současných fotografií.
foto: Josef Pavlů
(m)
Janek Kroupa:
Zločin jako profese
TIPY
MĚSTSKÉ
KNIHOVNY
Kniha líčí autentické události v českém
zločineckém podsvětí – od Davida Berdycha
k Františku Mrázkovi.
(Tucet knižních
novinek)
Kriminální thriller, v němž bývalý inspektor carské policie vyšetřuje vyvraždění
rodu Romanovců.
Eva Koudelková:
Čtení o českém koutku
Vlastivědná kniha o místech pod Borem
a Hejšovinou, kde žila mezi německými obyvateli svébytná česká menšina. Obsahuje
místní reálie, pověsti a lidová vyprávění, literární texty a množství fotografií.
Jiří Suchý – Ondřej Suchý:
Pan Werich z Kampy
Vzpomínky na setkávání se slavným hercem a literátem a jeho rodinou.
Cormac McCarthy:
Vnější tma
Syrový, typicky McCarthyovský (např.
Cesta, Tato země není pro starý) příběh ze
zapadlého kouta Apalačských hor.
Sam Eastland:
Oko rudého cara
Wibur Smith:
Šelma
Napínavý román, v němž somálští piráti
přepadnou jachtu ropné magnátky a unesou
její dceru. Když úřady odmítají pomoc, bere
žena spravedlnost do vlastních rukou.
MĚSTSKÁ KNIHOVNA JE OTEVŘENA: pondělí až čtvrtek od 8 do 17 hodin, v
úterý až do 18 hodin, v sobotu od 8.30 do
10.30.
Dětské oddělení pondělí, středa a pátek
od 12.30 do 15.30, ve středu až do 16.30.
Tel. 491 523 719, e-mail: pujcovna@
broumov.net. Internetový katalog: www.
broumov.net/knihovna .
Jonathan Mantle:
Firmy, které změnily svět
Padesát podniků, které od roku 1600 do
současnosti měnily podobu světa a způsob
života.
Bertrand M. Patenaude:
Trockij – Pád revolucionáře
Dramatický příběh jednoho z nevlivnějších mužů ruské revoluce. Stěžejní část knihy líčí jeho poslední roky v Mexiku, smrt a
spekulace o ní.
Miroslav Šedivý:
Krvavá odyssea
Kniha literatury faktu popisuje kruté
střety mezi Řeky a Turky v 19. století.
Zachar Prilepin:
Botky plné horké vodky
Jedenáct povídek o přátelství, zradě, lásce i věrnosti. Příběhy jsou kruté a tragické,
ale někdy zároveň velmi komické. Syrové
svědectví o bytí postsovětského Ruska.
Martina Formanová:
Nevěra po americku
Svižně napsaný příběh dvou manželských párů v současném New Yorku.
Marina Fiorato:
Tajemství mistra Botticelliho
Krásná prostitutka z Florencie je nadšená, když má pózovat pro obraz La Primavera
– ale jen do doby, kdy ji malíř pošle domů bez
honoráře. Strhující historický příběh o spiknutích, tajemstvích a lásce.
Nová kniha
o dějinách
východních Čech
V nakladatelství Lidové noviny vyšla před
několika týdny kniha sedmi historiků, včetně
dvou Poláků, vedených Ondřejem Felcmanem, Území východních Čech od středověku po raný novověk s podtitulem Kapitoly
k územně správním dějinám regionu. Autoři
v knize vymezují prostor východních Čech
a pak sledují vývoj jeho majetkového a správního členění. Do jisté doby k území organicky řadí i oblast Kladska, jejíž součástí užší
Broumovsko až do kolonizace břevnovským
klášterem podle knihy bylo. O samotném
broumovském církevním panství se pak kniha zmiňuje jako o jediném, které se v dané
oblasti od středověku udrželo bez podstatných změn až po moderní dobu.
Kapitola o vztazích naší oblasti s polskými Piastovci mj. líčí vznik a funkci městeček
a hrádků na odvrácené straně Javořích hor
(Mirošov, Unislav, hrad Radosno aj.). Velký
vliv na obce v okolí Adršpachu měl podle autorů vznik kláštera v Křešově.Některé vsi, jež
dnes přirozeně považujeme za polské, resp.
slezské (Chelmsko, Kochanov aj.), patřily
k Hradecku a král Václav II. je v roce 1289
postoupil svídnickému vévodovi Boleslavovi
(Bolkovi) jako nadaci pro vznikající klášter.
Jiná část knihy vypovídá o proměnách
hranic a jejich charakteru (zemská – státní)
se slezským vévodstvím a kladským hrabstvím. Dozvídáme se též, že zmiňovaná stabilní rozloha benediktinského panství byla
roku 1472 narušena jeho násilným ovládnutím knížetem Jindřichem a Broumovsko
s Polickem se na krátký čas stalo součástí
kladského hrabství.
Část nazvaná Dějiny psané architekturou se zamýšlí nad slohově nepatřičnými,
historizujícími prvky a motivy ve stavbách
a dokládá, že jejich budovatelé tím chtěli upozornit na určité historické souvislosti. Mezi
příklady je i románsko-gotický rostlinný dekor barokního sloupu v Polici nad Metují,
který autor klade do souvislosti s historickým
portálem sousedního klášterního kostela
(věděl přitom, že sloup stál původně na náměstí a ke kostelu byl přemístěn později?).
V této kapitole najdeme také interpretaci
vzniku a podoby poutního místa ve Vambeřicích. V 17. století získal zemskodeskový
statek v Dolním Ratnu (autor používá neobvyklý český ekvivalent Vrátno) Daniel Paschasius von Osterberg. Vystavěl zde zámeckou rezidenci (dnes je, žel, ve stavu rozpadu)
a v sousedních Vambeřicích vybudoval poutní areál. Jeho stylizace do podoby biblického
Jeruzaléma má být komentářem Osterbergovy erbovní legendy s odkazem na starožidovský svátek paschy. Dnes stojí Osterbergův
pomník před vambeřickou bazilikou; na jeho
podstavci najdeme hraběcí erb i vyobrazení
nedaleké rezidence v Ratnu.
Kniha do jisté míry navazuje na obsáhlé
Dějiny východních Čech (NLN 2009), na
rozdíl od ní je stále ještě dostupná na trhu.
Obě knihy najdete i v Městské knihovně
v Broumově.
Jan Meier
Foto Lucie Cepkové: Třípanský kámen na
Janovičkách je historickým hraničníkem na
rozmezí Čech, Kladska a Slezska.
broumovské noviny 11 (2011), strana 25
Město Broumov
a redakční rada
přejí čtenářům Broumovských novin
šťastný a úspěšný nový rok 2012
broumovské noviny 11 (2011), strana 26
Prodám byt 1 + 1 na Spořilově v Broumově,
informace na 773 641 210.
Prodám byt 3+1 v Meziměstí
po rekonstrukci – zařízený – volný
k okamžitému nastěhování
tel: 723 220 246
Prodám byt 1+1 (osobní vlastnictví)
v Broumově – Olivětíně,
panelák 7. patro, 28,56 m2. Předsíňka, koupelna,
sprchový kout + záchod, pokoj, kuchyňka,
velký balkón, sklepní kóje.
K využití uzamykatelná kolárna.
Cena 310.000 Kč. Volné ihned.
Kontakt: K. [email protected] Tel.: 603 967 109
Daruji kotě do dobrých rukou.
> Jen zodpovědným lidem.
> Přítulné,čistotě naučené.
> Tel.:737845512
broumovské noviny 11 (2011), strana 27
broumovské noviny 11 (2011), strana 28
Ceny inzerce
v1 Broumovských novinách:
Inzerát na jednu stranu (18,5 cm x 26,5 cm) 1500 Kč
na polovinu strany (18,5 cm x 13 cm)............. 810 Kč
na čtvrt strany (9 cm x 13 cm)........................ 440 Kč
na 1/8 strany (9 cm x 6 cm) ........................... 250 Kč
(9 cm x 3 cm) ............................130 Kč
Objednávky inzerce je možné zaslat na adresu
broumovské.[email protected]
nebo odevzdat v podatelně městského úřadu
Zednické a obkladačské práce
+ opravy
Josef Čáp
Tel: 737 462 989
602 380 709
Koupím pohlednice, bankovky,
mince, mapy, pivní láhve
606 270 421
Autoškola
Fiedler, s.r.o.
zahajuje kurzy
skupin řidičského oprávnění
A1, A, B, C, T, E, D
Zahájení kurzů:
Broumov
Šalounova 87
24. ledna 2012 od 15 hod.
Police nad Metují
17. listopadu 284
26. ledna 2012 od 15 hod.
Informace na tel. číslech
491 522 877
777 621 552
www.autoskolafiedler.cz
TA N E Č N Í 2 0 1 2
HOP Petr Hofman
Československé armády 371, Broumov
IČO: 45571414, tel. 491521345
Vás zve k zápisu do kurzu
společenského tance a chování
ZÁPIS SE KONÁ
V PROSTORÁCH SÁLU STŘELNICE
V PÁTEK 20. 1. 2012
od 17,30 do 18,30 hod.
Prosíme zájemce, aby si přinesli
k zápisu kurzovné ve výši 1 200 Kč.
Prosíme též účastníky kurzu, kteří mají
již zaplacenou zálohu, aby se
ve stanovený čas dostavili k doplacení
kurzovného ve výši 800 Kč.
Informace na telefonních číslech
603700181, 491521345, 605273944
broumovské noviny 11 (2011), strana 29
broumovské noviny 11 (2011), strana 30
Vážení přátelé, spoluobčané města Broumova, obchodní partneři, milí zaměstnanci,
dovolte, abychom Vám poděkovali za Vaši přízeň v roce 2011. Našim zaměstnancům děkujeme za odvedenou
práci během celého roku. Vám všem v novém roce 2012 přejeme zejména pevné zdraví,
štěstí, hodně optimismu a osobních i pracovních úspěchů.
Za společnost Broumovské stavební sdružení s.r.o.
Netík Miroslav
jednatel společnosti
Ing. Kudera Vladimír
ředitel společnosti
Schmidt Martin
hlavní stavbyvedoucí
Trojan Pavel
vedoucí projekce
Adamová Dagmar, Čipera Tomáš, Friedová Jitka DiS., Linhart Petr,
Ing. Mach Radim, Netík Martin, Netíková Drahomíra, Plachta David,
Plachta Ivo, Plachtová Zdeňka, Prachatická Aneta DiS., Ptáček Jiří,
Štědronský K. Martin, Trojanová Marcela, Vaníček Jiří, ...
... a další zaměstnanci společnosti.
PF 2012
Broumovské stavební sdružení s.r.o., Miroslav Netík
kompletní dodávky staveb | projekční a inženýrská činnost | CAD studio
nákladní autodoprava | zemní práce | novostavby a rekonstrukce | interiéry
U Horní brány 29, 550 01 Broumov
www.bssbroumov.cz, e-mail: [email protected]
tel./fax: 491 523 543-5, mobil: 777 762 301-6
bss-2012_novA4_bz.indd 1
02.11.11 10:59
broumovské noviny 11 (2011), strana 31
Download

Broumovské noviny