Zveme vás na jarní semináře SPZO 2015
Den
Obec
Místo
Okres
Garant
Spojení
10.2. Vsisko
restaurace U Facků
Olomouc
Ing. Sypták
777 757 987
12.2. Telnice
restaurace Orlovna
Brno-venkov
Ing. Petrucha
777 757 986
18.2. Radim
Obecní dům Radim
Kolín
Ing. Zeman
777 757 981
19.2. Bitozeves
Golf klub
Louny
Ing. Čech
777 757 993
24.2. Veselí nad Lužnicí
kulturní dům
Tábor
Ing. Markytán
777 757 982
25.2. Větrný Jeníkov
kulturní dům
Jihlava
Ing. Tomšíček
777 757 988
26.2. Hradec Králové
Kongresové centrum Aldis Hradec Králové Ing. Hrdina
777 757 985
27.2. Kralovice
kulturní dům
Plzeň-sever
Ing. Čech
777 757 993
3.3.
Mladějov
kulturní dům
Jičín
Ing. Dědek
777 757 984
4.3.
Nepomuk
Hotel U zeleného stromu
Plzeň-jih
Ing. Novák
777 757 983
Prezence začíná v 900, přednášky od 930 hodin
ISBN - 978-80-87065-58-7
Obsah:
CHEMICKÁ OCHRANA – SOUČÁST INTEGROVANÉ OCHRANY
2
Jan Kazda, Veronika Řičařová, Marek Seidenglanz
ŘEPKA OLEJKA NA JAŘE 2015
4
Petr Baranyk
MARKETINGOVÉ INFORMACE
18
Martin Volf
REGULACE RŮSTU A FUNGICIDNÍ OCHRANA
23
Roman Hnilička, Karel Říha, Tomáš Spitzer
VÝŽIVA A HNOJENÍ ŘEPKY OZIMÉ
33
Jaroslav Mráz
POKUSY S LISTOVÝMI HNOJIVY A STIMULÁTORY V ROCE 2014
38
Josef Škeřík a kol.
KOREKCE VÝŽIVY OLEJNIN LISTOVÝMI HNOJIVY
45
Luděk Hřivna
ZMĚNY V NITRÁTOVÉ SMĚRNICI A V PODMÍNKÁCH PRO DOTACE
52
Tomáš Lošák a kol.
PODMÍNKY PODMÍNĚNOSTI PRO NOVÉ OBDOBÍ SZP
63
Dana Koubová
ŘEPKOVÝ OLEJ – KRÁL MEZI OLEJI
Jiří Brát, Petr Zehnálek, Petr Baranyk
66
Výsledky maloparcelkových pokusů
v ochraně proti jarním škůdcům ozimé řepky
2011 - 2014
Jan Kazda
Veronika Řičařová
Marek Seidenglanz
Uhříněves
Šumperk
Slapy
Humpolec
88 insekticidních sledů
2
První termín
Var. Přípravek
1
2
Druhý termín
Dávka
l/ha
Kontrola
Vaztak Active +
Mospilan (T-mix)
3
Bez ošetření !!!
4
Vaztak Active
5
Třetí termín
Dávka
l/ha
Přípravek
0,3 + 0,1 Avaunt
Přípravek
Dávka
l/ha
0,17
Čtvrtý termín
Přípravek
Dávka
l/ha
Biscaya
0,3
Avaunt
0,17
Biscaya
0,3
0,3
Avaunt
+0,17
Biscaya
0,3
Vaztak Active
0,3
Mospilan
0,1
Biscaya
0,3
6
Vaztak Active
0,3
Vaztak Active
0,2
Biscaya
0,3
7
Vaztak Active
0,3
Vaztak Active +
Avaunt (t – mix)
0,2 + 0,17
Biscaya
0,3
8
Buldock 25 EC
9
Buldock 25 EC +
Mospilan
0,3
Mavrik
0,2
0,2 + 0,1 Mavrik
0,2
Mospilan +
RollwetZeon
Mospilan +
RollwetZeon
0,18 + 0,4
0,18 + 0,4
10 Nurelle
0,6
Plenum
0,15
Vývoj
0,2
11 Nurelle
12 Nurelle
0,6
Plenum
0,15
Vývoj B
0, 2
0,6
Plenum
0,15
NanoFyt SI
0,5
13 Nurelle
0,6
Nurelle
0,6
Bariard
0,3
14 Nurelle
0,6
Reldan
2
Bariard
0,3
První termín
Var. Přípravek
Druhý termín
Dávka
l/ha
Přípravek
15 Reldan + Rafan
1,3 +
0,12
Reldan + Rafan
16 Reldan + Rafan
1,3 +
0,12
Reldan
Třetí termín
Dávka l/ha
Čtvrtý termín
Přípravek
Dávka l/ha
1,3 + 0,12
Bariard
0,3
2
Bariard
0,3
17 Nurelle
0,6
Avaunt
0,17
Biscaya
0,3
18
Proteus
0,75
Avaunt
0,17
Avaunt
0,17
19 Proteus
0,75
Avaunt + Trend
DPX 11-3
0,3
20
21
22
23
24
Trebon
0,2
Trebon
0,2
Biscaya
0,3
Trebon
0,2
Proteus
0,75 l
Biscaya
0,3
Trebon
0,2
Nurelle
0,6 l
Biscaya
0,3
Nurelle
0,6
Trebon
Biscaya
0,3
Rapid
0,08
Fyfanon EW
2
Rapid
0,08
25 Mospilan+Vaztak Active
0,2
+
0,120
Mospilan +
Spartan
0,10 + 0,2
Mospilan +
Markate
0,180 + 0,15
26 Mospilan+Vaztak Active
0,2
+
0,120
Mospilan +
Spartan
0,10 + 0,15
Mospilan +
Spartan
0,180 + 0,2
0,75
Nurelle
0,6
Biscaya
0,3
0,6
Proteus
0,75
Biscaya
0,3
27 Proteus
28 Nurelle
0,17 + 0,1 %
3
Nurelle
Proteus
Nurelle
4
Nurelle
Trebon
Trebon
Nurelle
Nurelle
Varianty podle tabulky
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
Účinnost přípravků na krytonosce řepkového
(2. termín aplikace)
100,0
Procento kontroly
kontrola = 100 %
Procento kontroly
kontrola = 100 %
Účinnost přípravků na krytonosce
řepkového
(1. termín aplikace)
90,0
80,0
70,0
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
Marek Seidenglanz
5
Přehled přípravků
6
Viking
thiacloprid
Trebon
Vaztak
Plenum
Nurelle
Účinnost (%)
0
20
40
60
Účinnost přípravků na blýskáčka
(2. termín aplikace)
100
Procento kontroly ,
kontrola = 100 %
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
7
80
100
2013
2012
2011
N- fenol
Atonik
Vaztak
Mospilan + Vaztak
Biscaya
Účinnost (%)
0
20
40
8
60
80
100
2013
2012
2011
Účinnost přípravků na bejlomorku
průměr 4 variant
100,0
90,0
Účinnost (%)
80,0
70,0
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
9
Řepka olejka
na jaře 2015
Doc. Ing. Petr BARANYK, CSc.
SPZO Praha, ČZU Praha
Ing. Jiří Zeman
SPZO Praha
1
Nové registrace ÚKZÚZ
pro zásev 2015/16
A. Hybridní odrůdy
— ASTRONOM
— BONZZAI
— DK EXCEPTION
— DK IMPRESSION CL
— FACTOR KWS
— ORIOLUS
— SY ALISSA
— SY SAVEO
Mimořádně do POP SPZO:
(Limagrain)
PX104 (Pioneer, ptH)
(VP Agro, ptH)
TROY (Rapool, ptH)
(Monsanto)
(Monsanto, Clearfield)
(KWS)
(Rapool)
(Syngenta)
(Syngenta)
B. Liniové odrůdy
— ARABELLA
— DIEGO
(Limagrain)
(VP Agro)
10
Sortiment odrůd v POP SPZO 2014/15
Sortiment A
1ARTOGA
2ASTRONOM
3BONZZAI
4DK EXCEPTION
5DK EXQUISITE
6DK EXSSENCE
7ES ALEGRIA
8NK LINUS
9ORIOLUS
10PX104
11RESCATOR
12ROHAN
13RUMBA
14SHERPA
15SIDNEY
Typ
odrůdy
Sortiment B
1ARABELLA
2BONANZA
3BUZZ
4DIEGO
5DK EXPLICIT
6DK EXSTORM
7DK IMPRESSION CL
8INSPIRATION
9JUMPER
10LOHANA
11MARATHON
12PR46W26
13SIDNEY
14PULSAR
15SY SAVEO
16TROY
H
H
ptH
H
H
H
L
H
H
ptH
L
H
H
H
L
Typ
odrůdy
L
H
L
L
H
H
H (CL)
H
H
L
H
H
L
H
H
ptH
3
n = 15
4
11
n = 15
5
TKK
POP SPZO
2014/15
12
PL
PR
Tloušťka kořenového krčku
v POP SPZO
18
16
14
12
(mm)
10
10,7
10,2
9,9
10,0
9,9
9,1
9,0
Min.
8
Průměr
7,2
Max.
6
4
2
0
n = 28
n = 28
n = 27
n = 25
n = 27
n = 30
n = 28
n = 30
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
2012/13
2013/14
2014/15
7
SDO IA řepka ozimá 2013/14
Výnos semen (t/ha)
130
8,5
y = -0,1878x + 112,37
8,0
110
7,5
7,06 t/ha
90
6,41 t/ha
70
6,0
50
5,5
30
5,0
Základní agrotechnika (ZA)
Intenzivní agrotechnika (IA)
4,5
10
Graf je průměrem výsledků maloparcelních pokusů z těchto 6 lokalit:
Domanínek, Humpolec, Krásné Údolí, Kujavy, Opava, Trutnov
Přírůstek výnosu IA/ZA (%)
Spojnice lineárního trendu IA (%)
-10
Průměr
NK Grandia
Slaki CS
Bonanza
NK Morse
DK Exstorm
PT205
Sidney
DK Exquisite
Harry
Xenon
Rescator
PR46W26
DK Explicit
Arot
DK Sensei
DK Excellium
Inspiration
Sherpa
DK Exssence
Arizona
4,0
8
13
IA (%, ZA = 100%)
6,5
Marathon
Výnos semen (t/ha)
7,0
Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření
Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 2014
← ← ← stabilní odrůdy
adaptabilní odrůdy → → →
7,40
Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha)
Marathon (H)
DK Sensei (ptH)
Sherpa (H)
DK Excellium (H)
DK Exquisite (H)
Inspiration (H)
6,60
Xenon (H)
Bonanza (H)
DK Explicit (H)
Arot
PT205 (H)
DK Exstorm (H)
NK Grandia
DK Exssence (H)
Arizona (H)
Sidney
PR46W26 (H)
Rescator
NK Morse
Harry
Slaki CS
1,10
0,55
0,00
5,80
Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha)
9
Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření
Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, průměr sklizní 2013 a 14
← ← ← stabilní odrůdy
adaptabilní odrůdy → → →
7,00
DK Explicit (H)
DK Exquisite (H)
Inspiration (H)
Sherpa (H)
PT205 (H)
6,30
DK Exstorm (H)
Xenon (H)
PR46W26 (H)
Rescator
NK Morse
NK Grandia
Arot
Harry
Slaki CS
Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha)
14
0,90
0,45
5,60
0,00
Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha)
Marathon (H)
10
Víceleté výsledky maloparcelních
pokusů s intenzivní agrotechnikou
SDO (ORO) IA, sklizeň roku
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet využitelných lokalit
4
1
8
9
5
9
6
7
6
3
6
7
6
Výnos ZA (t/ha)
3,83 2,61 6,49 4,49 5,58 4,83 4,63 4,88 4,44 5,97 4,70 5,98 6,41
Výnos IA (t/ha)
5,29 2,81 7,03 5,09 6,03 5,65 5,89 5,57 5,04 6,85 5,36 6,26 7,06
Přírůstek výnosů IA (t/ha) 1,46 0,20 0,54 0,60 0,45 0,82 1,26 0,69 0,60 0,88 0,66 0,27 0,65
Přírůstek výnosů IA (%)
38
8
8
13
8
17
Rozdíl výnosů IA-ZA
(průměr za 13
sledovaných let)
27
14
14
15
14
5
10
15 %
11
Clearfield pokusy SPZO 2013/14
Humpolec a Kujavy
porovnání výnosů semen jednotlivých variant (%)
125
100 % = výnos konvenčního hybridu = 6,17 t/ha
121,8
konvenční herbicid
115
112,4
111,2
106,2
Cleravis
106,5
107,0
105,3
104,5
103,0
105
100,1
99,5
95
100,0
91,6
88,2
87,4
85
75
12
15
Statistické vyhodnocení
13
CL v POP SPZO 2013/14 řepka ozimá
výnos semen (t/ha)
5,2
Sortiment B, n = 10
5,1
5,0
Diference mezi nejlepší a nejslabší odrůdou = 0,48 t/ha = 9,9 %
Průměrný výnos = 4,84 t/ha
4,9
4,8
4,7
4,6
4,5
4,4
4,3
14
16
POP jarní řepka SPZO 2014
výnos semen (t/ha)
54
3,0
Výnos semen (t/ha)
Obsah oleje (%)
52
2,8
48
46
2,4
44
Obsah oleje (%)
Výnos semen (t/ha)
50
2,6
2,2
42
2,0
40
1,8
38
15
POP jarní řepka SPZO 2012-14
výnos semen (t/ha)
2,6
54
2,5
52
Výnos semen (t/ha)
2,4
50
2,3
48
2,2
46
2,1
44
2,0
42
1,9
40
1,8
38
Obsah oleje (%)
Výnos semen (t/ha)
Obsah oleje (%)
16
17
Martin Volf
plocha
389.298 ha
Ø výnos ČR 4,03 t/ha
Produkce 1,567 mil.t
3,98
3,90
4,13
4,05
3,90
3,90
4,25
4,25
3,95
Zdroj: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin
18
Výnos řepky v ČR 2004 - 2014 (t/ha)
4,00
3,75
3,50
3,25
3,00
2,75
2,50
Světová produkce řepky (mil.t)
70
65
60
55
50
45
40
06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14 14/15
19
Produkce řepky v EU 28 (mil. t)
24,0
22,0
20,0
18,0
16,0
14,0
+7,3 %
+13%
12,0
Oil World
Produkce řepky v ČR (tis. tun)
1 500
2015 = pokles produkce o 20 %
1 250
1 000
750
500
20
-15 %
Ceny olejů burza ARAG (€/t)
(ARAG= Amsterdam, Rotterdam, Antverpy, Gent)
800
řep oil
soj oil
750
slu oil
700
650
600
550
ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t)
10 000
9 500
9 000
MATIF na únor 2015
8 500
MATIF na listopad 2014
8 000
21
ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t)
10 200
MATIF na květen 2015
10 000
9 800
9 600
9 400
MATIF srpen 15
9 200
Produkce řepky v EU (mil. tun)
Ø 2010-14
21,03
2012
19,8
2013
21,23
2014
24,16
2015
20,54
D
5,31
4,92
5,78
6,69
5,00
FR
5,11
5,46
4,37
5,52
4,90
PL
2,42
2,11
2,87
3,1
2,64
GB
2,43
2,56
2,13
2,46
2,16
ČR
1,25
1,15
1,44
1,53
1,22
EU 28
Zdroj: Oil World
22
Ing. Roman Hnilička, Ph.D.
Ing. Karel Říha
RNDr. Tomáš Spitzer, CS.C.
Agroslužba SPZO
Regulace růstu
a fungicidní ochrana
Průběh počasí – podzim 2014
4,5
3,5
2,5
1,5
0,5
VII
VIII
VIII
IX
IX
X
X
XI
XI
XII
XII
-0,5
-1,5
-2,5
-3,5
0
-4,5
2013% normálu 2014 odch. teplot °C
úhrn srážek
23
Odchylka teplot °C
Srážkovýúhrn
úhrnvv%%normálu
normálu
Srážkový
Průběh srážek
teplota-2014
podzim 2014
Srážkya2013
200200
180180
160160
140140
120
120
100
100
80
80 60
60 40
40 20
20 0
Výsledky pokusů podzim 2014
Délka
kořene Hmotnost
Hmotnost
kořenů PrůměrPrůměr
Průměr
k.k.
k.
Délka
Délka
kořene
kořene
Hmotnost
kořenů
kořenů
k. k. k.
150
140
130
120
110
100
90
90
%
%%
Kontrola
Tilmor
Tilmor
Tilmor
Caryx
Caryx
Caryx
Magnello
Magnello
Magnello
Magnello
Caramba
Bumper
S.
Caramba
Bumper
S.
Caramba
Caramba Bumper
BumperS.
S.
(Vel)
(Vel)
(Vel)
(Vel)
Orius
Orius
Orius
Orius
(Vel)
(Vel)
(Vel)
(Vel)
Tilmor
Tilmor
Tilmor
Tilmor
(Agrov)
(Agrov)
(Agrov)
(Agrov)
Tilmor
Tilmor
Tilmor
Tilmor
(Super)
(Super)
(Super)
(Super)
Tilmor
(Agrov)
Tilmor
(Super)
Výsledky pokusů podzim 2014
(m) Nadzemní části
Počet listů
V. veget. vrcholu
130
120
110
100
90
80
70
60
50
40
Kontrola
Tilmor
Caryx
Magnello
Caramba
24
Bumper S.
(Vel)
Orius
(Vel)
Kvalitativní parametry porostu
2. dekáda listopadu 2014
výška rostliny 24,3 cm
počet listů 9,4 ks
v. veget. vrch. 18,5 mm
(m) nad. části 67,1 g
průměr k. k. 12,4 mm
hmotnost kořene 17,7 g
délka kořene 17,5 cm
Základem vysokého výnosu
je kvalitní podzimní vývoj
Stav porostů na podzim 2014
Časně seté porosty
Optimální termín setí
Pozdě seté porosty
Problémy s přerůstáním
Příjem uvolněného půdního N
Rychlé zapojení porostu
Vyrovnaný porost
Fáze listové růžice
Optimálně zapojený porost
Problémy při vzcházení
Pomalý vývoj
Nevyrovnané porosty
25
Zdravotní stav – podzim 2014
Plíseň zelná
Zdravotní stav – podzim 2014
Phoma lingam
Slabé porosty
- fungicid
Silné porosty
- regulace
- fungicid
Napadení listů na podzim 2014
na některých lokalitách 30 – 60 %
26
Co lze očekávat….
Na základě analogie s jinými roky je vysoce pravděpodobné, že v závěru února a
v průběhu března dojde k mrazovým dnům.
Problematické bývá i předjaří – půda nasycená vodou a střídání teplot vyvolává
značné pohyby půdy, poškození kořenů a kořenových krčků
Jak pokračovat….
Při silném poškození listové plochy bude
potřeba
výrazně
stimulovat
činnost
vegetačního vrcholu (auxiny) pomocí cukru
nebo jiných C látek.
Aby nebyly C látky zneužity houbami, je
potřeba dodat kontaktní fungicid.
Co nejdříve dodat N, nejlépe hnojiva s vyšším
obsahem NO3-.
Spotřeba živin na regeneraci asimilační plochy
bude vyšší.
Výhodu mají porosty na podzim hnojené, se
zásobou v kořenech.
27
Obnovení růstu na jaře
Cytokininy – látky,
které v přítomnosti
auxinů stimulují
buněčné dělení
Auxiny – důležité
pro regulaci
apikální dominance
13. 1. 2015
Regulace rostlin jaro - 2015
Počet větví
10,5
Počet větví (ks)
10,0
9,5
9,90
9,86
Metconazole
Tebuconazole
9,0
8,5
8,51
8,0
7,5
Kontrola
+ 16,1 %
28
Zdravotní stav – jaro 2015
Zdravotní stav porostů
předpoklad vývoje podle stavu
porostů na podzim
Teplotně nadprůměrný prosinec a leden
+ neustále vlhké rostliny
= PODPORA ROZVOJE CHOROB
Zdravotní stav – jaro 2015
Plíseň šedá
Apel
Bumper Super
Paroli
29
Kdy provádět ošetření
Špatný zdravotní stav
Řídké porosty
Zabránění poléhání
Přechod do generativní fáze
Regulace porostů na jaře
Reakce rostlin na RR v jarním období závisí,
podobně jako na podzim:
Teplota v době
aplikace
Délka dne
Intenzita růstu
Důležité podmínky v období aplikace a následně po ní
30
Silné kořeny – základ úspěchu
(g)
450
400
Hmotnost kořenů – podzim 2014 (20 ks)
(g)
%
350
300
250
283
%
337
306
358
326
349
382
408
364
200
150
100
50
0
Kontrola
Tilmor
Caryx
Magnello Caramba Bumper S.
(Vel)
Orius
(Vell)
Tilmor
(Agrov)
Silné kořeny – základ úspěchu
Hmotnost kořenů v (g)
400
350
300
250
200
150
100
50
0
Kontrola
Regulováno
2013
Kontrola
Regulováno
2014
31
Tilmor
(Super)
150
145
140
135
130
125
120
115
110
105
100
Výsledky PP s fungicidy 2014
t/ha
Přírůstek produkce
0,45
0,40
0,35
0,30
0,25
0,20
0,15
0,10
0,05
0,00
t/ha
12
%
10
8
6
4
2
0
Tilmor
Tilmor
Propulse
Caryx
Tilmor
Amistar X
Caryx( Agro) Staccato
Tilmor (Agro) Staccato
Acanto
Amistar
(Agro)
(Staccato +
Staccato)
Staccato
Acanto
(Trend)
Caryx
Caryx
Pictor
Orius (Vel)
Orius (Vel)
(B. S. +
Mirador
(Roll))
Orius
Orius
Bumper S.
Toprex
Toprex
Symetra
Výsledky PP s fungicidy 2013
Název grafu
10000
9000
8000
7000
6000
5000
4000
3000
2000
1000
0
1,0
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0,0
Tilmor
Tilmor
Prosaro
Tilmor (Agro)
Tilmor (Agro)
Prosaro (Agro)
Staccato
Staccato
Acanto
(Staccato +
Staccato)
Staccato
Acanto (Trend)
Caryx
Caryx
Pictor
32
Orius (Vel)
Orius (Vel)
(B. S. +
Mirador (Roll))
Orius
Orius
Bumper S.
Toprex
Toprex
Amistar X
%
Semináře SPZO – jaro 2015
Výživa a hnojení řepky ozimé
Jaroslav Mráz
Odběr a export živin
(kg/t sklizeného semene; semeno : sláma = 2,2)
Rozdělení N u řepky
Rozdělení P2O5 u řepky
sláma
6,6 kg
29 %
sláma
14,5 kg
30 %
semeno
33,5 kg
70 %
semeno
5,0 kg
53 %
semeno
16,1 kg
71 %
Rozdělení K2O u řepky
Rozdělení S u řepky
Rozdělení CaO u řepky
sláma
4,4 kg
47 %
Rozdělení MgO u řepky
semeno
6,3 kg
12 %
semeno
10,0 kg
17 %
sláma
50,7 kg
83 %
sláma
44,6 kg
88 %
33
semeno
4,3 kg
48 %
sláma
4,7 kg
52 %
Faktory ovlivňující účinnost hnojiv
•
rozložení srážek
(vstup do půdy, intenzita mineralizace)
•
teplota půdy
(rychlost mineralizace a nitrifikace, přeměna aplikovaných hnojiv)
•
prosychání povrchové vrstvy
(po aplikaci na povrch půdy omezuje prostup živin do zóny kořenů)
•
ztráty živin
(únik do ovzduší, povrchové splavení a proplavení)
Fáze od aplikace do využití živin
1. prostup ke kořeni skrz půdu
2. vstup do kořene
3. zpracování v rostlině
4
34
Vlivy na rychlost účinku dusíkatých hnojiv
1. hloubka a rozložení kořenů pod povrchem půdy
2. teplota půdy v okolí kořenového vlášení
3. srážky po aplikaci hnojiv
5
Formy dusíku v půdě a v hnojivech
v NO3- - dusičnanová forma
negativní náboj – pohyblivá v půdě
podporuje růst nadzemní hmoty – vyšší riziko při návratu mrazů
v NH4+ - amonná forma
pozitivní náboj – těžko pohyblivá v půdě
podporuje růst kořene
v NH2 – močovina CO(NH2)2
bez náboje (před hydrolýzou) – pohyblivá v půdě
příjem i při teplotách 2°C
podporuje nejdříve růst kořene - nízké riziko při návratu mrazů
35
Přeměny dusíku v půdě
únik amoniaku
močovinový
zpomalení účinku N
amonný
CO(NH2)2 -->
dusičnanový
NH4+
-->
NO3-
ovlivnění procesů
inhibitor ureázy
inhibitor nitrifikace
Přeměna dusíku v rostlině
nitrátreduktáza
NO3-
-->
nitritreduktáza
NO2-
S, Mo
-->
Mn, Cu, Fe, Mg
NH4+ - vstup do aminokyselin
hnojivo
36
NH4+
Rozdělení forem N v hnojivech
DASA
síran amonný
NO3
(%) 25
močovina,
UREAstabil, Alzon
NH2
(%) 100
NH4
(%) 75
NH4
(%) 100
DAM
LAV, Sulfan, LAS
NO3
(%) 25
NO3
(%) 50
NH2
(%) 50
NH4
(%) 50
NH4
(%) 25
Modelové postupy hnojení N a S
říjen
podzim
0N
30 - 40 N
UREAstabil,
močovina**
únor
březen
duben
celkem
(kg/ha)
jaro
0
1
90 - 130 N
25 - 30 S
2
3*
N
S
180 - 220
30
60 - 80 N + 30 S (30 N)
90 - 130 N
80 N
(30 N)
90 - 110 N
80 N + 30 S
(30 N)
25 - 30 S
90 - 110 N
80 N
(30 N)
kieserit,
síran am.
LAV, LAS,
UREAstabil,
močovina***
DASA, SAM,
DAM, LAV
* v případě silných porostů a dostatku srážek
** nejlépe po poklesu nočních teplot, srážky očekávány do 2 - 3 dnů po aplikaci
*** srážky očekávány do 5 - 7 dnů po aplikaci
37
Proč používat listová hnojiva a
stimulátory:
Listová hnojiva a
stimulátory 2001 - 2014
Dodání potřebných živin
Dodání biologicky aktivních látek
Ovlivnění zdravotního stavu
Ovlivnění růstu, vývoje
a odolnosti rostlin – stres,
herbicidy atd.
J OSEF ŠKEŘÍK, AGROSLUŽBA, ČLENSKÉ PODNIKY,
POKUSNÉ STANICE
2
První pokusy se stimulátory 2001 - 2006
Použití stimulátorů
D
Atonic
Atonic
ØNa podzim normální porosty
v jako stimulátor
v jako regulátor
+
+
Atonic
ØNa podzim pozdě seté porosty
v jako stimulátor
vNa jaře
vpři regeneraci
vpři prodlužovacím růstu
vporosty poškozené pozdním mrazem
vpři butonizaci
vpři kvetení
vpo odkvětu
B
2006
2005
2004
2003
2002
2001
Průměr
106
112
104
107
109
107
112
108,3
108
108,0
108,0
+
+
Rexan
+
Rexan
+
+
Rexan
Sunagreen
+
105
+
+
+
Sunagreen
107
116
105
105
117
106
108
106,5
113
113,0
109,3
+
+
+
Atonic + Rex.
+
+
109,8
106,0
111
+
Atonik + Sun.
104,0
104
+
Sunagreen
107,0
108
+
Rexan
Sunagreen
K
106
+
112,0
112
110
119
112,3
108
103,0
103
Podzimní aplikace přípravku Rexan 2004 (%)
Hmotnost
kořenů
Průměr
krčku
Počet listů
Výnos
Rexan 0,3
106
114
105
104
Rexan 0,3 +
0,3
114
115
105
107
Rexan 0,5
122
115
110
107
107
Rexan 0,3
Lokalita Mráz
Datum
Přípravek Navýšení
Aplikace
Agria
Drásov
22.4.
-6,8 °C
12.5.
Corpo
Rozseč
22.4.
-8 °C
29.4.
Atonic Pro
116,5 %
+ fungicid
Atonic pro 107,8 %
CCC
123
116
Sunagreen
102
113
Kontrola
38
106
104
Výnos řepky po ošetření stimulátory
5,60
Pokusná stanice Uhříněves 2009
5,55
5,50
(t/ha)
5,50
%
102,7
103,2
104,0
Dlouživý
růst
103,0
102,0
%
102,0
t/ha
5,40
103,9
5,48
5,43
5,45
Fortehum (výnos v %)
105,0
5,54
Butonizace 2006
2005
101,0
Fortehum
100,0
Fortehum
Fortehum
107
108
5,25
99,0
5,20
98,0
Fortehum
Mikrotop
Fortehum +
Mikrotop
110
106
5,35
5,33
100,0
5,30
2004
Průměr
104
104,0
106,7
105
108,0
7
Pozdní výsev (výnos v %)
2009
Trisol Aktivátor 1 l
105
Trisol Aktivátor 2 l
107
Trisol Aktivátor 3 l
112
Energen Aktivátor 1 l
106
Kontrola
100
2010
E. aktivátor, bór,
močovina
Podzim
Trisol
special
107
Caramba,
bór,
močovina
Energen
CLEANSTORM
Energen FULHUM –
1 l/ha
Kontrola
Výnos HTS
t/ha
g
4,95
Energen
CLEANSTORM
5,42
Energen STIMUL
5,52
Energen STIMUL
5,42
t/ha
Kontrola
Butonizace
Butonizace
Trisol olejniny
Trisol aktivátor
Trisol stimul +
CarbonB.
Trisol olejniny
E. Aktivátor
Bor
močovina
2006 2007 2008 2009
110
107
106
E. Fructus
116
Výnos po aplikaci přípravku Energen,
pozdní setí, Uhříněves 2013, setí 18.9.2012
Výnos a HTS po aplikaci přípravků Energen
Dlouž. růst
Dlouž. růst
Trisol aktivátor
5,52
5,36
5,52
5,60
114,0
5,50
112,0
5,40
110,0
5,30
108,0
5,20
106,0
5,10
104,0
5,00
102,0
4,90
100,0
4,80
98,0
4,70
96,0
4,60
5,41
kontrola
výnos
%
39
4,95
100,0
Cleanstorm 0,6
l a 0,9 l
5,42
109,6
0 a Stimul 1 l
5,52
111,6
Fulhum 1 l a
Stimul 1 l
5,52
111,5
94,0
%
2009 17.9., aplikace 21.10.
Aplikace Trisolu (výnos v %)
POLOPROVOZNÍ POKUS
S TECHNOLOGIÍ GALLEKO 2013
Průměr
kontrol
Parametr
Galleko
% na průměr
Tloušťka koř.
krčku
mm
13,38
14,10
105,35
9,30
10,47
112,54
103,37
Počet listů
ks/r
Výnos při 8%
vlhkosti
t/ha
4,07
4,21
Výnos
(%)
99,96
103,68
HTS
g
5,24
5,26
100,38
Olejnatost
%
43,46
43,44
99,95
Maloparcelkový pokus ve Výzkumné stanici
České zemědělské univerzity v Praze Uhříněvsi
Výnos řepky po aplikaci přípravku Galleko kořen,
3 lokality, 2013/14
5,3
5,2
5,1
5,0
4,9
4,8
4,7
4,6
4,5
4,4
4,3
4,2
109,3
115
5,16
110
104,5
105
4,95
100,0
4,75
95
2
4,54
90
85
Kontrola 1
Galleko kořen
t/ha
Kontrola 2
%
1
BBCH 52
BBCH 55
BBCH 61
3.10.2013 20.3.2014
1.4.2014
23.4.2014
xxx
xxx
t/ha
VÝNOS
%
g
HTS
%
xxx
xxx
6,04
100,0
5,12
100,0
xxx
6,59
109,2
5,07
99,1
3 CARAMBA 1 l/ha
ALBIT 60 ml/ha
xxx
6,38
105,6
5,00
97,6
4 CARAMBA 1 l/ha
ALBIT 60 ml/ha
ALBIT 60 ml/ha
6,34
105,0
5,02
98,0
Albit – poloprovozní pokusy 2014
%
HTS
g
Graf 1: Výnos po aplikaci přípravku Albit
3 lokality, 2014
Olejnatost
%
%
5,0
%
xxx
ALBIT
60 ml/ha
ALBIT
60 ml/ha
xxx
3
xxx
ALBIT
60 ml/ha
ALBIT
60 ml/ha
xxx
7,37
110,4
4,88
97,6
43,6
99,9
4
xxx
ALBIT
60 ml/ha
xxx
ALBIT
60 ml/ha
7,35
110,1
4,99
98,0
43,3
99,2
106,5
5,06
99,1
4,95
4,86
4,9
6,67 100,0 5,09 100,0 43,6 100,0
xxx
ALBIT
2
60 ml/ha
7,11
BBCH 60
průměr kontrol
VÝNOS
t/ha
Aplikace III
BBCH 33 - 35
CARAMBA 1 l/ha +
ALBIT 60 ml/ha
ALBIT 60 ml/ha
Maloparcelkový pokus ve
Výzkumném ústavu olejnin v Opavě
BBCH 14
Aplikace II
BBCH 15
1 CARAMBA 1 l/ha
100
95,5
Aplikace I
4,8
104,5
103,1
4,75
4,7
44,1 101,2
100,0
4,6
4,54
4,5
95,5
4,4
4,3
Kontrola 1
Albit
t/ha
40
Kontrola 2
%
průměr kontrol
106
104
102
100
98
96
94
92
90
3,47
3,38
3,40
3,00
2,80
3,32
3,27
119,3
3,14
3,20
120,5
2,93
110,0
112,4
108,1
116,3
5,10
5,00
4,90
4,80
4,70
4,60
4,50
4,40
4,30
4,20
120,0
114,2
2,89
100,7
2,91
100,0
100,0
99,3
2,60
t/ha
2,40
%
Výnos řepky po aplikaci přípravků PRP,
3 lokality, 2013/14
5,03
4,95
4,89
4,85
130,0
90,0
80,0
2,20
70,0
2,00
60,0
104,5
Přírůstek výnosu po aplikaci Lignohumátu Max
v t/ha, průměr 5 lokalit
100,0
95
95,5
90
4,30
PRP
SOL
PRP
EVB 1
PRP kontrola průměr
EVB 2
2
kontrol
Přírůstek výnosu po aplikaci přípravků Terrasorb a Agrovital
(2011/2012, průměr 2 lokalit)
108,8
4,00
t/ha
104,5 %
105,3
106,5
110,0
109,0
107,2
4,10
4
115,0
113,1
4,20
4,1
t/ha
100
4,54
t/ha %
19
3,9
105
4,74
106,1
101,7
kontrola
1
1.2.2015
103,0
110
106,5
106,8
102,7
105,0
3,90
%
Výnos listová hnojiva a stimulátory 2012,
2 lokality
3,51
%
3,60
100,0
3,80
3,8
3,70
102,8 %
3,7
100,0
97,3
95,0
3,60
3,50
3,6
90,0
3,40
2009
3,866
4,041
t/ha
1.2.2015
21
Aplikace I
Aplikace II
Aplikace III
5 - 6 listů
výška řepky
25 - 30 cm
plný květ
výnos
t/ha
%
Kontrola bez
ošetření
kontrola bez
ošetření
kontrola bez
ošetření
6,59
100,0
1,25 l TSC/ha
0,625 l TSC/ha
0,625 l TSC/ha
7,1
107,9
1,25 l TSC/ha
1,75 l TSC/ha
1,25 l TSC/ha
0,872 l TSC/ha
1,75 l TSC/ha
0,872 l TSC/ha
t/ha
4,10
3,90
3,80
3,70
7,12
108,0
7,14
108,4
7,17
108,8
7,24
109,9
%
4,06
4,00
3,60
0,872 l TSC/ha
(%)
22
Přínos přípravku Nano-gro v roce 2011,
Nanogro
průměr 4 lokalit
Pokus Uhříněves: Terra-Sorb complex – řepka
0,872 l TSC/ha
85,0
3,30
2010
3,681
3,78
3,88
3,65
% na kontrolu
kontrola
Lignohumát
Výnos v t/ha
3,5
3,50
3,40
t/ha
%
41
kontrola
3,65
100,0
Nano-gro
4,06
111,1
Nano-gro -30 kg N
3,88
106,3
112,0
110,0
108,0
106,0
104,0
102,0
100,0
98,0
96,0
94,0
Pokusy YARAVITA
Hydroplus
bor
Hydroplus
Imber
Hydroplus
Imber
2002 2003 2004 2005 2006 2007
112
Kontrola
1
Kontrola
2
Yaravita
Kontrola
Yaravita
19
19,1
19,0
9,7
9,8
10,9
14,40
14,95
Počet listů/r podzim:
7,2
11
13,8
9,2
9,3
9,7
9,18
11,75
128,1
Výnos (t/ha při 8%
vlhkosti):
4,88
4,99
5,13
4,16
3,99
4,14
4,50
4,50
4,63
% na
průmě
r
kontro
l
Yaravita
Tloušťka koř. krčku
(mm):1)
5,00
Výnos
(%)
99
101
104
102
98
102
100,0
102,7
102,7
HTS
G
5,17
5,17
5,28
4,79
4,56
4,51
4,92
4,90
99,4
4,88
4,99
Výnos v t/ha
4,50
Výnos
102,0
98,9
102,7
4,63
100,0
101,5
100,0
4,50
98,0
4,16
95,0
4,14
3,99
4,00
90,0
3,50
85,0
80,0
3,00
Kontrola 1 Kontrola 2
Yara Vita
Kontrola 1 Kontrola 2
Pertoltice
Olejnatost
%
44,87
45,88
45,17
43,13
43,73
43,78
44,40
44,48
5,0
4,9
104,5
5,0
kontrola
YARAVITA
průměr
Agrosol
106
103,7
104
4,9
Kontrola
Agrosol
Přírůstek
výnosu
t/ha
t/ha
t/ha
6 lokalit
3,383
3,792
0,409
%
100
112,1
102
4,8
100,0
4,7
4,7
4,6
95,5
4,5
4,5
100
Agrosol
98
96
94
4,4
92
4,3
90
Kontrola 1
Yara Vita
Jizerka
100,2
Výnos řepky po aplikaci přípravků YaraVita,
3 lokality, 2014
Yara
Vita
Výnos (t/ha při 8% vlhkosti):
Kontrola 2
PRŮMĚR
KONTROL
Výnos %
42
110
105,0
103,9
101,1
103,8
108
110,0
Výnos (t/ha při 8% vlhkosti):
5,13
Parametr
109
Výnos po aplikaci listových hnojiv Yara
Průměr
Kontrola
2
Jizerka
Butonizace
5,50
Kontrola
1
Pertoltice
Dlouživý růst
Výnos v %
POLOPROVOZNÍ POKUS S TECHNOLOGIÍ YARAVITA
Podzim
Pokus s listovými hnojivy na pozdním
setí na stanici v Uhříněvsi 2012 - 2013
Fumag, Carbon Bor, Klomag, Sulfika
Uhříněves, pozdní setí, 18.9.
P
CarbonBor
D
B
2002 2003 2004 2005 2006 2007
Klomag SNB
Klomag SNB
CarbonBor
Fumag
Sulfika SNP
Sulfika SNB
115
107
106
110
l/ha
1
jaro,
prodlužovací
růst - TM s
krytonoscem
jaro, tvorba
poupat, kvetení
- TM blýskáček
l/ha
Borosan F
3
4
5
Borosan Humine
3
Fertimag
MikroK
Fertimag
5
2
2
5
Borosan F
LovoCan
Fertimag
2
190
5
Borosan F
Borosan
Humine 2
Fertimag
2
Aplikace II
Aplikace III
10.11.2012
27.4.2013
21.5.2013
Fáze porostu
4 - 5 listů
BBCH 36 - 39
plný květ
LovoCaN –
Borosan F –
Fertimag –
40 l/ha
2 l/ha
5 l/ha
F Kombi –
Borosan F –
Fertimag –
5 l/ha
2 l/ha
5 l/ha
kontrola
kontrola
kontrola
5
t/ha
Var.
Var.
BorosanF 2 l/ha
7,03
100
7,25
103,1
LovoCaN 190
l/ha
7,37
104,8
Fertimag 5 l/ha
7,37
104,8
7,4
105,3
Borosan Humine 3 l/ha
Fertimag 5 l/ha
Borosan F 3 l/ha
LVCH 4 5 l/ha
Borosan Humine 3 l/ha + MgN sol
5 l/ha
Termín aplikace
Kontrola
4,87
103,0
4,95
104,7
4,72
100,0
2013
2014
Průměr
103,5
101,1
102,3
5. – 6. list
prodlužování
butonizace
100 % (7,03 t/ha) 100 % (7,45 t/ha) 100 % (7,24 t/ha)
Retafos, Fortestim, Campofort
výnos v %
2014
5. – 6. list
prodlužování
101,6
P
D
B
Fortestim beta Campofort
Fortestim beta Campofort
Retafos Fortestim beta Campofort
butonizace
5. – 6. list
prodlužování
103,0
butonizace
100 %
Kontrola
%
%
Aplikace Borosan v řepce ozimé –
lokalita Opava
Borosan Forte 3 l/ha + LVCH2 5 l/ha
Výnos
t/ha
Aplikace Lovo CaN v řepce ozimé –
lokalita Opava
l/ha
kontrola
2
Aplikace I
Datum
107
Pokus s listovými hnojivy na stanici
v Opavě 2012-13
podzim, 4. - 6.
pravých listů TM s růst.
regulátorem
Varianta
111
(7,45 t/ha)
43
2002 2003 2004 2005 2006
112
110
108
114
110
107
106
108 112
112
Hořké soli
Pokus s hnojivy UREAstabil a Amisan
Uhříněves
Hnojení N (hnojivo, kg N/ha)
D
Hořká sůl
+
močovina
Hořká sůl
mikrotop
B
2007 2009 2010 2011 2012 2013 2007
Hořká sůl +
močovina
108
hořká sůl
mikrotop
104
106
podzim
prod. h.
104
111
Průměr
(kg/ha)
N
S
t/ha
2013 2014
t/ha
%
AMS
70 kg/ha +
115 kg/ha
US
US
UREAstabil
+ DASA 25 kg/ha 105 kg/ha
106
US
LAV
25 kg/ha 105 kg/ha
185
18
190
30
190
30
7,90
7,9 110,4
7,57
7,82
7,65 107,5
7,29
7,02
7,15 100,0
STU
106
110
Celkem
US
UREAstabil
+ AmisaN
LAV +
DASA
DASA
60 kg/ha
DASA
60 kg/ha
Výnos po aplikaci hnojiva Ensin v řepce ozimé –
Výzkumná stanice ČZU – Praha Uhříněves
UREAstabil v regenerační dávce - vliv na výnos řepky
(SPZO, PS Uhříněves 2013 - 2014)
výnos (t/ha)
reg. h.
8,0
počátek jarní výška řepky
Před setím
vegetace
15 - 20 cm
t/ha
%
t/ha
%
NPK
150 kg/ha
LAD 27 80 kg N/ha
ENSIN 300 kg/ha
7,42
105,5
7,06
99,9
7,24
102,7
NPK
150 kg/ha
LAD 27 60 kg N/ha
ENSIN 400 kg/ha
7,07
100,6
7,39
104,5
7,23
102,5
NPK
150 kg/ha
ENSIN 180 kg N/ha
7,49
106,5
7,35
104,0
7,42
105,3
NPK
150 kg/ha
LAD 27 80 kg N/ha
7,03
100
7,07
100
7,05
100
7,82
7,5
7,29
7,02
7,0
6,5
2013
UREAstabil + DASA
2014
LAV + DASA
Aplikace III
2014
Výnos
Aplikace I
7,57
Aplikace II
2013
Výnos
8,5
LAD 27 300 kg/ha
Průměr
t/ha
%
Aplikace stimulátorů a listových hnojiv na
jaře v období butonizace
Aplikace stimulátorů a listových hnojiv - na jaře
v období regenerace rostlin – zahájení dlouživého
růstu
V tomto období tak můžeme rostlinám velmi významně
pomoci překonat stresy a poškození po překonané zimě,
případně jarního sucha.
üV této vývojové fázi mají rostliny největší nároky na živiny (zvláště Mg a
S).
üPříjem bývá často ovlivněn suchem i vyšší teplotou, a proto je třeba
s přihlédnutím k povětrnostním podmínkám a chemickému rozboru rostlin
věnovat větší pozornost foliární výživě.
üDůsledkem nevyrovnané výživy bývá častý fyziologický opad květů, který
nastává při neharmonické výživě N : P na počátku kvetení.
üV důsledku sucha je omezen i příjem K, Mg, S, B z půdy, a proto je
žádoucí uvedené prvky aplikovat foliárně, např. společně s pesticidy nebo
insekticidy.
üDoporučujeme proto v tomto období stimulárory nebo hnojiva s vyšším
obsahem Mg a síry, ale i bóru.
üVýběr doporučujeme upřesnit podle aktuálního stavu porostu.
Urychlíme tím také jarní regeneraci kořenů i listů a
nastupující intenzivní růst.
Listová hnojiva ( zvláště B) v tomto období je vhodné
aplikovat spolu s postřikem na krytonosce. Většinu hnojiv je
také možno kombinovat s DAM a dalšími kapalnými
hnojivy.
41
42
44
KOREKCE VÝŽIVY OLEJNIN LISTOVÝMI HNOJIVY
Luděk Hřivna
Mendelu Brno
Nezbytným předpokladem pro zdárný růst a vývoj rostlin i pro jejich dobrý zdravotní
stav je optimální výživa. Platí to i pro porosty ozimé řepky a slunečnice. Racionální výživa
může významným způsobem promluvit do tvorby výnosotvorných prvků i do kvality
produktu.
Rostliny přijímají zpravidla živiny povrchem kořenovým a částečně povrchem
listovým. Hlavní funkce kořenového povrchu spočívá v příjmu vody a v ní rozpuštěných
anorganických látek. Listový povrch slouží především k příjmu oxidu uhličitého a absorpci
sluneční energie nezbytné pro základní životní projev rostlin fotosyntézu. Oba povrchy jsou
spojeny vzájemnou funkční vazbou. Fotosyntéza se neobejde bez příjmu vody a minerálních
látek, funkce kořenů je závislá na produkci asimilátů vznikajících v procesu fotosyntézy.
Hladina asimilátů v rostlině ovlivňuje růst a funkci kořenů.
Mimokořenová výživa je významným prostředkem pro úpravu výživného stavu rostlin
během vegetace. Svůj význam má především při aplikaci mikroživin. Naopak u
makroelementů představuje vždy jen dočasné řešení a lze ji chápat pouze jako prostředek pro
překlenutí určitého, pro rostliny z pohledu příjmu živin kořeny, nepříznivého období.
Rostliny mohou přijímat živiny všemi orgány – tedy i listy, stonky, květy.
Mechanismus vstupu živin do rostliny nadzemními orgány je podobný jako u kořenů (VANĚK
ET AL., 2002). Důležitým předpokladem působení jednotlivých živin je to, aby roztok zasáhl
co největší plochu rostliny a zůstal tam co nejdelší dobu (HŘIVNA ET AL., 2012). K tomu je
zapotřebí přidávat k hnojivým roztokům smáčedla (obr. 1).
Obr. 1: Význam smáčedla (detergentu) při foliární výživě rostlin
45
Mimokořenová výživa nemůže nahradit plně výživu kořenovou, a proto je nutné ji
chápat jako speciální opatření - tedy jako:

doplněk výživy, hlavně pro širokolisté rostliny a u speciálních kultur

opatření pro eliminaci nepříznivých podmínek pro kořenový příjem živin při
nevhodných půdních podmínkách (nedostatek vláhy, nevhodné pH, silná sorpce
apod.), poškození kořenů a pro překonání kritických období růstu rostlin, případně
jako prevenci před možným poškozením rostlin (např. mrazem) apod. (VANĚK ET
AL., 2002).
Účinnost mimokořenové aplikace hnojiv je odvislá od vlastností aplikované látky,
přídavných látek a použité koncentrace, významný je i stav rostliny (orgán, stáří, vývojová
fáze, vlhkost povrchu a výživný stav), ale především od vnějších podmínek jako je teplota,
vlhkost, světlo, denní doba, cirkulace vzduchu atd. Při suchém počasí je nebezpečí rychlého
oschnutí postřiku a naopak dešťovými srážkami může být aplikovaná látka smyta (VANĚK ET
AL., 2002).
Hlavní překážkou při vstupu živin do nadzemních částí rostlin je kutikula. Ta je
složena ze tří dobře odlišitelných vrstev a pokrývá pokožku (obr. 2). Svrchní část tvoří
epikutikulární vosk a pod ní je uložený kutin, který obsahuje vodu odpuzující látky (mastné
kyseliny, vosky). Poslední kutinová vrstva obsahuje kromě kutinu a celulózového skeletu i
hydrofilní pektiny. Ty bobtnají ve vlhkém prostředí a jsou propustnější pro vodu a v ní
rozpuštěné látky. Se stářím listu se samozřejmě snižuje propustnost listu pro vodu, a tím
pádem i jeho schopnost přijímat živiny. Součástí listů jsou i průduchy. Ve výživě je jejich
funkce omezená a slouží pouze k výměně plynů (CO2, H2O, NH3, NOx, SO2).
Obr. 2: Epidermální stěna listu
Při ovlhčení povrchu listů, které je umožněno přidáním detergentů (smáčedel) ke
hnojivému roztoku, se kutikula rozestoupí a umožní kontakt roztoku s buňkami epidermální
části listu (RYANT ET AL., 2004).
Po překonání kutikulární bariéry vstupují živiny do tzv. volného prostoru, který
zahrnuje intermicelární prostory buněčných stěn a mezibuněčné prostory. Volným prostorem
mohou živiny difundovat do hlubších vrstev mezofylu, obdobně jako živiny přiváděné do
46
volných prostorů listů xylémem z kořenů, a tím je zajištěna přijatelnost foliárně aplikovaných
živin všemi buňkami mezofylu (obr. 3).
Obr. 3: Stavba listu
Tuto fázi lze považovat za pasivní příjem živin, který není závislý na metabolismu. Ve
volných prostorách se však živiny pohybují i zpět na povrch listů a mohou být vyplaveny
deštěm nebo závlahou (VANĚK, 2002).
Živiny jsou zapojeny do metabolických procesů až po překonání plazmalemmy, což se
děje za aktivní účasti buňky. Ionty v cytoplazmě mohou být v buňce hromaděny,
metabolizovány nebo transportovány symplastem do dalších buněk. Při foliární aplikaci živin
jsou do volných prostorů mezofylu přiváděny jen živiny na list aplikované. Foliárně
aplikovaná živina je ve zvýšené míře listem hromaděna, což může dočasně snížit její příjem z
půdy a současně dochází ke zvýšení příjmu ostatních živin kořenovým systémem, a to jako
důsledek metabolických změn (RYANT ET AL., 2004).
Rychlost příjmu a absorbce jednotlivých živin je značně rozdílná. Kationty pronikají
přes membrány rychleji než anionty (TRČKOVÁ, 2003). Listy rostlin mohou absorbovat
všechny hlavní živiny a mikroprvky s rychlostí absorpce uvedenou v tabulce 4.
Tab. 4: Doba absorpce 50 % celkového množství živiny
Živina
N (aplik. v močovině)
Doba absorpce
½ až 2 h
Velikost hydratovaného iontu
0,44 nm
Mg, Na
2-5h
0,45 nm
Zn
1 den
K
1 - 3 dny
Mn
2 dny
0,75 nm
Ca
4 dny
0,99 nm
P
5 - 10 dnů
S
7 - 8 dnů
Fe, Mo
10 - 12 dnů
47
Rychlost příjmu iontů v rostlině ovlivňuje účinnost foliární výživy. Přijaté živiny
rostlinou se vyznačují rozdílnou mobilitou (tab. 5). U nemobilních živin je proto třeba
postřiky opakovat nebo je provádět v době, kdy je rostlina nejvíce potřebuje. Řada živin, které
jsou pomalu přijímány (ionty Fe, Mo, Mg) a v rostlinách relativně nemobilní, mohou být ve
formě foliární výživy velmi účinné a mohou preventivně zajistit, případně odstranit jejich
nedostatky.
Při mimokořenové výživě lze dosáhnout až 85% účinnost živin, zatímco při aplikaci
hnojiv přes půdu pouze 30 - 60% účinnosti v závislosti na druhu živiny.
Tab. 5: Absorpce a relativní mobilita foliárně aplikovaných živin
(WITTWER A BUKOVAC, 1969)
Pořadí adsorpce
Pořadí mobility
Rychle: N (močovina), Rb, Na, K, Cl, Zn
mobilní: N (močoviny), Rb, Na, K, P, Cl, S
Středně rychle: Ca, S, Ba, P, Mn, Br
částečně mobilní: Zn, Cu, Mn, Fe, Mo, Br
Pomalu: Mg, Sr, Cu, Fe, Mo
nemobilní: Mg, Ca, Sr, Ba
Účinnost foliární výživy je závislá na koncentraci a dávce roztoku, která nesmí být
příliš vysoká, aby nedocházelo k popálení listů. Při mimokořenové aplikaci je nutné
dodržovat výrobcem doporučenou koncentraci roztoku. Značný význam mají i faktory
vnějšího prostředí: vlhkost, teplota, světlo. Čím je relativní vlhkost vzduchu větší, tím déle
zůstane roztok na povrchu listů a zvýší se vstup iontů do listů. Po odpaření vody, při vyšší
teplotě, je příjem iontů omezen a může docházet i k popálení listů.
Pro aplikaci kapalných hnojiv je výhodnější vyšší teplota a větší relativní vlhkost
vzduchu. Za těchto podmínek je expozice hnojiv na povrchu listů nejdelší. Za optimální se
považuje teplota 15 – 20 oC. Hnojení příliš brzy z jara, kdy jsou nižší teploty, není tedy tolik
účinné. Účinnost mimokořenové výživy je odvislá také od vlastností aplikované látky,
přídavných látek a použité koncentrace. Při suchém počasí je nebezpečí rychlého oschnutí
postřiku a naopak dešťovými srážkami může být postřiková látka smyta.
Jak již bylo uvedeno, mimokořenová výživa nemůže plně nahradit výživu kořenovou a
svoje opodstatnění má zvláště jako doplněk výživy a při eliminaci nepříznivých podmínek pro
kořenový příjem živin (poškození kořenů, nedostatek vláhy, nevhodné pH, silná sorpce apod.)
a pro překonání kritických období růstu rostlin.
Hlavní výhodou mimokořenového hnojení je rychlost působení při kombinaci s jinými
zásahy i ekonomika aplikace. Příkladem uplatnění mimokořenové výživy u olejnin je hnojení
bórem.
Například řepka se vyznačuje značnou dynamikou růstu. V období od konce
regenerace až do tvorby šešulí rychle přirůstá sušina rostlin a ne vždy tomuto nárůstu
odpovídá i dynamika čerpání jednotlivých živin. Platí to i pro bór. Z půdy rostlina bór přijímá
přes kořeny. Optimální pH je 5 – 6. V rostlině je bór relativně málo pohyblivý a jeho obsah
vzrůstá od nižších částí rostlin k vyšším. Zatímco jednoděložné rostliny obsahují v průměru
2 – 5 mg B.kg-1 sušiny, u dvouděložných, mezi které patří i olejniny, se jeho hladina pohybuje
v rozmezí od 22 do 100 mg.kg-1 sušiny. Tyto skutečnosti nahrávají tomu, že bór může
rostlinám řepky, případně jiných olejnin, často chybět.
48
Svým působením v rostlině se bór podobá fosforu. S OH- skupinami cukrů vytváří
polyhydroxylové sloučeniny, které stabilizují buněčné stěny. Byl prokázán také jeho pozitivní
vliv na růst meristematických (dělivých) tkání. V případě nedostatku B dochází ke vzniku
jejich abnormální deformace.
Významná je také úloha bóru v metabolismu cukrů. Bór tvoří estery s alkoholy a
cukry, které mohou v této formě snadněji přecházet přes buněčné membrány než samotné
vysoce polární molekuly cukrů. Při jeho nedostatku se translokace cukrů snižuje. Bór také
zasahuje do pentozofosfátového cyklu. Nedostatek bóru blokuje tuto cestu a zvyšuje se tvorba
fenolických sloučenin, které vedou k černání a nekrózám vegetačního vrcholu. Bór má také
vztah k syntéze cytokininu. Jeho nedostatek snižuje syntézu cytokininu a zvyšuje hladinu
auxinů. Vzniklé nekrózy u rostlin deficitních na tento prvek jsou způsobeny právě vysokou
koncentrací auxinu.
V řadě případů se deficience bóru kryje s deficiencí vápníku. V prvé řadě je zasažen
vegetační vrchol, který odumírá a zároveň odumírá i kořenová čepička. U ozimé řepky
deficience začínají od vegetačního vrcholu, kde dochází k redukci květů a šešulí, zpomaluje
se dlouživý růst, rostliny mají zbytnělý stonek, který často praská a může být vstupním
místem další infekce. U růstového vrcholu můžeme pozorovat intenzivní růst bočních stonků,
které však brzy odumírají. U rostlin slunečnice se na horních listech tvoří chloróza, které
předchází nekrotické skvrny mezi nervaturou listů. Při zvláště silných deficiencích je stonek a
posléze i úbor deformován a dokonce může dojít k jeho opadu.
Projevy skryté deficience B jsou u řepky častější, než výše popsané příznaky
hlubokého deficitu. Proto je nezbytné pravidelně odebírat vzorky rostlin pro stanovení obsahu
B v jejich sušině a pak v případě deficitu rychle reagovat postřikem hnojivy obsahujícími bór.
Při stanovení dávky hnojiva vycházíme z celkové potřeby bóru, které je v podzimním období
cca 70 - 100 g.ha-1 a během jarní vegetace porosty čerpají cca 400 - 500g B.ha-1.
Jako příklad uplatnění B ve výživě slunečnice a řepky ozimé můžeme uvést výsledky
poloprovozních polních pokusů ze 3 lokalit.
Výsledky pokusů
V prvním poloprovozním pokusu byl zkoušen vliv dávek bóru v kapalném hnojivu
Yara Vita Bór a Wuxal SUS Boron na koncentraci živin, výnos a obsah oleje u slunečnice.
Předplodinou byla ozimá pšenice. Pokus byl založen na půdě středně těžké s těmito
základními agrochemickými parametry stanovenými metodou podle Mehlicha III: půdní
reakce (pH/KCl) 6,6, obsah přístupných živin: P 111, K 335, Mg 157 mg.kg-1 zeminy. Obsah
S vodorozpustné 39 mg.kg-1 zeminy, obsah B 0,88 mg.kg-1 zeminy. Do pokusu byly zařazeny
následující varianty (tab. 6):
Tab. 6: Schéma pokusu (slunečnice)
Var. č.
Schéma pokusu
Dávka bóru
g.ha-1
Obsah bóru
v litru hnojiva
Dávka hnojiva
v l/ha
-
-
-
1.
Kontrola
2.
Yara Vita Bor B1
200
150 g
1,3
3.
Yara Vita Bor B2
400
150 g
2,6
4.
Wuxal Boron B1
190
95 g
2,0
5.
Wuxal Boron B2
380
95 g
2,0 (2x)
49
Další polní pokusy byly založeny s ozimou řepkou na 2 lokalitách. Na první lokalitě
při základním hnojení bylo aplikováno 250 kg NPK.ha-1 (15 : 15 : 15). Hnojení dusíkem pak
bylo realizováno ve 3 termínech a to 19.2. – 81 kg N.ha-1 (LAV 27), 13.4. – 63 kg N.ha-1
(směs DAM + SAM) a 21.4. - 24 kg N.ha-1 (SAM). Na 2. lokalitě bylo hnojení dusíkatými
hnojivy během vegetace rozděleno rovněž do 3 termínů. A to regenerační 28.2. – 67 kg N.ha-1
(LAV 27), 1. produkční 48 kg N.ha-1 (DAM 390) a druhé produkční hnojení 54 kg N.ha-1
(LAV 27). Postřik bórem byl proveden podle metodiky uvedené v tab. 7.
Tab. 7: Schéma pokusu (ozimá řepka)
Varianta
Schéma hnojení
Ozimá řepka
1.
kontrola
bez aplikace B
2.
B1
200 g B při prod. hnojení
3.
B2
400 g B při prod. hnojení
Výsledky pokusu se slunečnicí
Dobrý výživný stav rostlin se promítl i do výnosu nažek (tab. 8). Prokázalo se, že při
vhodně rozložených srážkách je dostačující dávka bóru dodaná ve formě foliární výživy
kolem 200 g a že při ideálním výživném stavu porostu, zabezpečeném dobrým obsahem všech
přístupných živin v půdě, listová výživa B spolu s ostatními prvky zvyšuje výnos již při
první aplikované dávce (var. 2, 4) o 7,4 – 8,6 % a při dvojnásobných dávkách ( var. 3, 5) o
7,4 – 9,2 %.
Olejnatost nažek byla výrazně ovlivněná výnosem. U variant s nejvyšším výnosem
(var. 3, 4) byla i nejnižší olejnatost. Její pokles dosáhl hodnoty 0,6 a 0,4 % oproti kontrole.
Olejnatost se v průměru variant 2 a 4 (dávka B1) oproti kontrole zvýšila a dosáhla 100,7 % a u
dávky B2 (var. 3 a 5) 100,5 %. Nejvyšší olejnatosti 49,3 % bylo dosaženo u varianty 2
s Hydro Plus B1 a nejnižší u var. 3 s Hydro Plus B2. Výnos nažek a olejnatost však výrazně
ovlivnila produkci oleje v t/ha, která se oproti foliárně neošetřené kontrole zvýšila v průměru
o 0,13 – 0,15 t/ha, což představuje nárůst o 8,2 – 9,5 %.
Tab. 8: Průměrné výsledky pokusu
Výnos
nažek
t/ha
Relativní
Olejnatost
Relativní
%
v%
%
1.Kontrola
3,26
100,0
48,4
100,0
1,57
100,0
2.Yara Vita Bor B1
3,50
107,4
49.3
101,8
1,72
109,5
3.Yara Vita Bor B2
3,56
109,2
48,1
99,4
1,71
108,9
4.Wuxal Boron B1
3,54
108,6
48,2
99,6
1,70
108,2
5.Wuxal Boron B2
3,50
107,4
49,2
101,6
1,72
109,5
Schéma pokusu
50
Produkce oleje
t/ha
relat. %
Výsledky pokusů s ozimou řepkou
Vývoj a růst řepky na obou pokusných lokalitách byl do značné míry nepříznivě
ovlivněn průběhem počasí. Nízký srážkový úhrn v měsíci dubnu způsobil, že řepka rychle
odkvetla, čímž byla silně zredukovaná doba kvetení a narušen proces opylování. Následný
nedostatek srážek v květnu a počátkem měsíce června zhoršil růst a vývoj šešulí, urychlil
významně průběh vegetace a nepříznivě ovlivnil hmotnost tisíce semen. Aplikace bóru měla
na obou lokalitách příznivý vliv na výnos semen (tab. 9). Výnosové zvýšení o 8,1 – 8,8 % je
ekonomicky efektivní.
Z tabulky 10 je zřejmé, že mimokořenová výživa bórem nevede ke zvýšení obsahu
tuku v semeni. Koncentrace tuku v semeni řepky korespondovala sice negativně s výší
výnosu, ale rozdíly nejsou podstatné. Téměř u všech variant, kde došlo vlivem aplikovaného
bóru k nárůstu výnosu, se snížil obsah tuku v semeni. Největší pokles byl stanoven na
poloprovozním pokusu v lokalitě 2 (-2,1 %). Přesto se však u všech variant pohyboval obsah
tuku vysoko nad hodnotou 42,0 %.
Tab. 9: Výnos semen po aplikaci B
Stanoviště
Lokalita 1
Lokalita 2
t.ha-1
rel. %
t.ha-1
rel. %
Kontrola
3,571
100,0
2,895
100,0
B1
3,832
107,3
3,020
104,3
B2
3,884
108,8
3,130
108,1
DT 0.05
0,316
-
0,222
-
DT 0.01
0,460
-
0,323
-
Tab. 10: Obsah tuku v semeni (% )
Stanoviště
Lokalita 1
Lokalita 2
tuk
rel. %
tuk
rel. %
Kontrola
48,2
100,0
43,7
100,0
B1
47,9
99,4
43,2
98,9
B2
46,7
96,9
43,9
100,5
Závěr
Optimální výživa olejnin, stejně jako u ostatních polních plodin, je nezbytným
předpokladem pro harmonický vývoj rostlin, jehož projevem v závislosti na konkrétních
půdních a povětrnostních podmínkách je dobrý výnos. Výsledky poloprovozních pokusů
prokázaly, že mimokořenová výživa bórem jak u slunečnice, tak u ozimé řepky je
významným faktorem, který příznivě působí na výnos nažek a semene. Listová hnojiva nám
umožňují dodat pohotově celkovou dávku bóru v plně přijatelné formě pro rostlinu.
51
ZMĚNY V NITRÁTOVÉ SMĚRNICI
Ing. Jan Klír, CSc.
VÚRV, v.v.i. Praha - Ruzyně
V roce 2014 se požadavky na hospodaření ve zranitelných oblastech částečně změnily, a to
z důvodů požadavků s odloženou účinností a vlivem novelizace nařízení vlády č. 262/2012 Sb. V
polovině trvání 3. akčního programu byly přijaty změny, které jsou výsledkem jednání se zástupci
Evropské komise. Novela má číslo 117/2014 Sb. a přináší změny podmínek nitrátové směrnice od
hospodářského roku 2014-2015, tedy s účinností od 1. července 2014.
Úpravy podmínek akčního programu nitrátové směrnice reagují na výsledky vyjednávání s
Evropskou komisí o nastavení podmínek akčního programu v České republice a rovněž upřesňují
odkazy na další předpisy obecného charakteru, především vyhlášku č. 377/2013 Sb., o skladování a
způsobu používání hnojiv a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (§ 39).
Vybrané požadavky z nitrátové směrnice jsou současně i požadavky na dotace:
•
Povinné požadavky na hospodaření (PPH 1):
– 8 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb.,
– platí pouze ve zranitelných oblastech.
•
Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES 1):
– 1 vybraný bod z NV č. 262/2012 Sb. (nehnojené pásy
okolo útvarů povrchových vod),
– platí i mimo zranitelné oblasti, pro všechny žadatele
o přímé platby, platby PRV a další vybrané platby.
•
Minimální požadavky pro použití hnojiv:
– 5 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb.,
– platí i mimo zranitelné oblasti, pro žadatele o dotace
na AEO a AEKO (v rámci nového PRV, od roku 2015).
Změny v nitrátové směrnici s účinností od 1. ledna 2014
S účinností od 1. ledna 2014 nabyly účinnosti časově odložené zpřísněné požadavky na
skladování statkových hnojiv ve zranitelných oblastech, zveřejněné již v roce 2008.
Skladovací kapacity pro statková hnojiva
Ve zranitelných oblastech musí mít zemědělec skladovací kapacity:

na šestiměsíční produkci tekutých statkových hnojiv (výjimka je u hnojůvky, kde
musí být kapacita na minimálně pětiměsíční produkci – upřesněno od 1. července
2014),

na šestiměsíční produkci tuhých statkových hnojiv, pokud je nelze před použitím
ukládat na zemědělské půdě, např. z důvodů nevhodných půdních podmínek,
velkého rozsahu meliorací apod.
Uložení tuhých statkových a organických hnojiv na zemědělské půdě
Hnůj skotu nebo prasat může být uložen na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech na
místech k tomu vhodných, avšak až po tříměsíčním skladování na hnojišti.
52
To neplatí pro:

hnůj z hluboké podestýlky (skot, prasata), který se shromažďoval ve stáji nejméně 3 týdny,

hnůj skotu ze stelivových provozů bez produkce močůvky, který vzniká při denní spotřebě
steliva nad 6 kg/DJ.
Tuhá statková hnojiva od jiných druhů zvířat (např. koně, ovce, kozy, drůbež) mohou být
uložena na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech na místech k tomu vhodných, a to bez
nutnosti tříměsíčního skladování na hnojišti.
Změny v nitrátové směrnici s účinností od 1. července 2014
Změny jsou stanoveny novelou nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných
oblastí a akčním programu, a to nařízením vlády č. 117/2014 Sb. Změny platí od hospodářského
roku 2014-2015, tedy s účinností od 1. července 2014.
Pokud jde o požadavky na hnojení, nově nelze ve zranitelné oblasti používat dusíkaté
hnojivé látky (s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků a pastvy zvířat nebo jejich jiného pobytu
na z.p.), pokud je půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, a to bez ohledu
na hloubku promrznutí nebo výšku sněhové pokrývky. Původní podmínky vyplývaly z dosud
platných obecných požadavků § 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Tam však jsou
vyjmenovaná omezení méně přísná, například se smí hnojit až do výšky sněhové vrstvy 5 cm nebo
na zamrzlou půdu, pokud je předpoklad, že přes den její povrch rozmrzne alespoň do hloubky 5 cm.
Pro hodnocení přívodu organického dusíku živočišného původu do půdy (limit 170 kg N/ha
zemědělské půdy, v průměru podniku) je uveden odkaz na příslušné přílohy v nové vyhlášce
č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. V příloze č. 3, tabulce C (tab. 3C) jsou
přímo uvedeny údaje o produkci dusíku ve výkalech a moči, trusu a v dalších statkových hnojivech,
již po odpočtu ztrát N ve stájích a při skladování statkových hnojiv.
Nově byly upraveny i požadavky na kapacitu skladovacích prostor pro skladování hnojůvky.
Požadované kapacity se zvýšily z tříměsíční na pětiměsíční produkci. Produkci hnojůvky je možné
vypočítat na základě ČSN 75 6190 pro stavbu zpevněného hnojiště.
Dále došlo k provázání požadavků na technický stav skladovacích zařízení z hlediska
ochrany vod s požadavky § 39 vodního zákona. Nesleduje se tedy pouze velikost skladů, ale i jejich
stav.
Byly upraveny i požadavky na používání hnojiv na pozemcích se sklonitostí nad 10°. Nově
nelze používat dusíkaté hnojivé látky ani na zemědělských pozemcích s kulturou travní porost. Do
této doby se podmínka vztahovala pouze na ornou půdu. Stále platí výjimka pro pastvu zvířat a pro
tuhá statková a organická hnojiva. Na pozemcích s ornou půdou se sklonem nad 10° se musí tuhá
statková a organická hnojiva (mimo rostlinných zbytků) zapravit do půdy do 24 hodin po aplikaci.
Mimo zranitelné oblasti platí lhůta 48 hodin.
Výrazně byla zjednodušena tabulka období zákazu hnojení. Nově bylo prodlouženo období
zákazu hnojení v předjarním období pro jarní plodiny. Dříve avizované prodloužení období na
podzim pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem od roku 2014 nebylo uplatněno.
K tabulce limitů hnojení se vztahuje změna zápočtu využitelného dusíku u hnojiv
s pomalu uvolnitelným dusíkem. Nyní se do limitu hnojení započítává 30 % z přívodu celkového
dusíku, místo původních 40 %.
Limity se u většiny plodin hodnotí za hospodářský rok. Započítává se tedy např. i letní
předseťové hnojení k ozimé řepce sklizené až v příštím roce. Při pěstování více plodin po sobě,
např. zelenin s krátkým vegetačním obdobím, se limity jednotlivých plodin hodnotí samostatně.
53
Tabulka: Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě
Klimatický
region*)
0–5
6–9
Minerální dusíkatá
hnojiva
Hnojiva s rychle
uvolnitelným
dusíkem
1. 11. – 31. 1.
(pro ozimé plodiny)
15. 11. – 31. 1.
(pro ozimé plodiny)
15. 10. – 15. 2.
(pro ostatní plodiny
a kultury)
15. 11. – 15. 2.
(pro ostatní plodiny
a kultury)
15. 10. – 15. 2.
(pro ozimé plodiny)
5. 11. – 15. 2.
(pro ozimé plodiny)
1. 10. – 28. 2.
(pro ostatní plodiny a
kultury)
5. 11. – 28. 2.
(pro ostatní plodiny
a kultury)
Hnojiva s pomalu
uvolnitelným
dusíkem**)
1. 6. – 31. 7.***)
a
15. 12. – 15. 2.
1. 6. – 31. 7.***)
a
15. 12. – 28. 2.
(Zdroj: NV č. 262/2012 Sb., ve znění NV č. 117/2014 Sb.)
Pravidla pro hodnocení limitů přívodu dusíku k plodinám:

dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu
přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu,

započítání dusíku z jeho celkového přívodu u různých druhů hnojiv, pro účely hodnocení
limitu hnojení:
o minerální hnojiva ………………………………………………………. 100 %
o hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravené kaly …………….. 30 %
o hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem
-
kejda prasat a digestát z bioplynové stanice (příp. jejich tekuté podíly po
mechanické separaci, tzv. fugát) ……………………………...
70 %
-
ostatní hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem ………………….. 60 %

pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku
v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv,
popřípadě upravených kalů,

pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí
údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3, tabulky A (tab. 3A) vyhlášky
č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv,

limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích,

při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi,

plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby a podmínek.
54
25.01.2015
Nitrátová směrnice
• Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před
znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
(„nitrátová směrnice“).
• Implementace nitrátové směrnice v České republice:
Změny v podmínkách
pro dotace
– § 33 vodního zákona,
– nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (vymezení zranitelných oblastí,
1. akční program na období 2004 – 2008),
– novela nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (1. revize zranitelných
oblastí, 2. akční program na období 2008 – 2012),
– nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí
a akčním programu (2. revize zranitelných oblastí, 3. akční
program na období 2012 – 2016), novela NV č. 117/2014 Sb.
Jan Klír
Výzkumný ústav
rostlinné výroby, v.v.i.
Praha - Ruzyně
Tel.: 603 520 684
E-mail: [email protected]
W eb: www.vurv.cz
Povinné požadavky na hospodaření (PPH 1, NS)
Nitrátová směrnice a dotace
1 1 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu
hnojení?
1 2 Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze
č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.?
1 3 Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických,
organominerálních a statkových hnojivech v průměru podniku?
1 4 Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro
potřebu jejich uskladnění?
1 5 Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice,
brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se
sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti
menší než 25 m od útvaru povrchových vod?
1 6 Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy
v šířce 3 m od břehové čáry?
1 7 Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých
hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo
pokrytou sněhem?
1 8 Splňují sklady statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany
vod?
• Povinné požadavky na hospodaření (PPH 1):
– 8 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb.,
– platí pouze ve zranitelných oblastech.
• Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES 1):
– 1 vybraný bod z NV č. 262/2012 Sb. (nehnojené pásy
okolo útvarů povrchových vod),
– platí i mimo zranitelné oblasti, pro všechny žadatele
o přímé platby, platby PRV a další vybrané platby.
• Minimální požadavky pro použití hnojiv:
– 5 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb.,
– platí i mimo zranitelné oblasti, pro žadatele o dotace
na AEO a AEKO (v rámci nového PRV, od roku 2015).
Minimální požadavky pro použití hnojiv
Dobrý zemědělský a environmentální stav
DZES 1
• Zachovat i mimo zranitelné oblasti ochranné pásy:
1 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu
hnojení?
2 Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice,
brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se
sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti
menší než 25 m od útvaru povrchových vodž?
– pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry
– u DPB s průměrnou sklonitostí nad 7° ochranný pás o šířce
nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita
tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.
3 Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých
hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo
pokrytou sněhem?
• Dodržet při aplikaci přípravku na ochranu rostlin
stanovenou ochrannou vzdálenost od břehové čáry,
za účelem ochrany vodních organismů.
4 Je při hnojení dusíkatými hnojivými látkami zajištěno rovnoměrné pokrytí
pozemku?
5 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě a travním
porostu se svažitostí nad 10°, s výjimkou tuhých statkových a tuhých
organických hnojiv, v případě orné půdy zapravených do 24 hodin po jejich
použití?
55
Období zákazu hnojení
Období zákazu hnojení
Klimatick
ý region
0–5
6–9
Minerální dusíkatá
hnojiva
Hnojiva s pomalu
Hnojiva s rychle
uvolnitelným dusíkem,
uvolnitelným dusíkem
upravené kaly
1. 11. – 31. 1.
(pro ozimé
plodiny)
15. 11. – 31. 1.
(pro ozimé plodiny)
15. 10. – 15. 2.
(pro ostatní
plodiny
a kultury)
15. 11. – 15. 2.
(pro ostatní plodiny
a kultury)
15. 10. – 15. 2.
(pro ozimé
plodiny)
5. 11. –15. 2.
(pro ozimé plodiny)
1. 10. – 28. 2.
(pro ostatní
plodiny a kultury)
5. 11. – 28. 2.
(pro ostatní plodiny
a kultury)
1. 6. – 31. 7.
(bez ozimé plodiny
nebo meziplodiny)
a
15. 12. – 15. 2.
1. 6. – 31. 7.
(bez ozimé plodiny
nebo meziplodiny)
a
15. 12. – 28. 2.
Limity hnojení k plodinám
Limity hnojení k plodinám
Plodina
• K jednotlivým plodinám byly stanoveny maximální
limity přívodu dusíku hnojením a odpovídající
průměrné výnosy hlavního produktu.
• Limity se u většiny plodin hodnotí za hospodářský
rok.
• Započítává se tedy např. i letní předseťové hnojení
k ozimé řepce sklizené až v příštím roce.
• Při pěstování více plodin po sobě, např. zelenin
s krátkým vegetačním obdobím, se limity
jednotlivých plodin hodnotí samostatně.
190
7,7
ječmen ozimý
140
6,7
ječmen jarní
110
6,0
kukuřice na zrno
230
11,0
cukrovka
210
70,0
řepka ozimá
230
4,5
kukuřice na siláž
230
60,0
jetel, vojtěška
40
10,0
trávy na orné půdě
200
10,0
trvalé travní porosty
160
8,0
zelí
250
70,0
…
…
LPIS: zemědělské kultury (NV č.
Podmínky pro dotace od roku
2015
¨
¨
Výnos hlavního produktu
(t/ha)
pšenice ozimá
…
¨
Limit hnojení
(kg N/ha)
307/2014 Sb.)
¨
Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení
podrobností evidence využití půdy podle uživatelských
vztahů (NV k LPIS); účinnost od 01.01.2015
¨
Nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků
porušení podmíněnosti poskytování některých
zemědělských podpor (NV ke cross compliance, NV k
CC); účinnost od 01.01.2015
¨
¨
Nařízení vlády č. …/2015 Sb., o stanovení některých
podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům
(NV k PP)
¨
56
Od 01.01.2015 – úprava definic zemědělských kultur
Orná půda - nové členění
¤ R = standardní orná půda
¤ G= travní porost na orné půdě, do 5 let (pův. TO)
¤ U = úhor (max. 3 roky, min 1x za rok pasen
nebo posečen, příp. je bez porostu)
Trvalý travní porost (T) – travní porost starší než 5 let
(pův. TSP)
Sady (S)
¤ min. 100 stromů na 1 ha, šíře meziřadí max. 12 m
¤ min. 800 keřů na 1 ha, šíře meziřadí max. 5 m
Sady nesplňující požadavky = jiná trvalá kultura (J)
Zemědělské kultury
Zemědělské kultury do 31. 12. 2014
Orná půda
R
Travní porost - ostatní
Travní porost - stálá pastvina
Vinice
Chmelnice
Sad
Školka
Porost rychle rostoucích dřevin
TO
TSP
V
C
S
K
D
Rybník
Zalesněná půda
Jiná kultura
Zelinářská zahrada
B
L
O
Z
Cross compliance (NV č. 309/2014 Sb.)
Zemědělské kultury od 1. 1. 2015
Standardní orná půda
R
Úhor
U
Travní porost
G
Trvalý travní porost
T
Vinice
V
Chmelnice
C
Sad
S
Školka
K
Rychle rostoucí dřeviny
D
Jiná trvalá kultura
J
Rybník
B
Zalesněná půda
L
Nyní pouze 3 oblasti (pův. oblast GAEC zařazena do 1.
oblasti)
1. Životní prostředí, změna klimatu, dobrý zemědělský
a environmentální stav půdy.
2. Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin.
Jiná kultura
O
¨
Mimoprodukční plocha
M
3. Dobré životní podmínky zvířat (welfare).
Požadavky se vztahují na:
¨
¨
¨
¨
¨
Hlavní změny proti stavu do roku 2014:
Zavedení možnosti uplatňovat tzv. systém včasného
varování (Early Warning System, EWS), který svou
podstatou navazuje na systém zanedbatelných
porušení.
¨
Pokud je splněno – 0 % sankce.
Opět možné použít pouze u požadavků, kde není
přímé nebezpečí pro lidské zdraví a zdraví zvířat.
¤
dobrý zemědělský a environmentální stav = DZES
(Good Agricultural and Environmental Condition,
původně používána zkratka „GAEC“)
¤
povinné požadavky na hospodaření = PPH
(Statutory Management Requirements,
původně používána zkratka „SMR“)
Změny v cross compliance od roku 2015
Dobrý zemědělský a environmentální stav
Povinné požadavky na hospodaření
¨
Byly upraveny požadavky v oblastech:
U porušení malého rozsahu, závažnosti a
odstranitelnosti může být uloženo nápravné opatření.
Změny v cross compliance od roku
2015
¨
příjemce některých podpor podle nařízení EP a Rady
(NEPR)
č. 1308/2013 (např. restrukturalizace a přeměna vinic)
Změny v cross compliance od roku
2015
Změny v cross compliance od roku
2015
¨
příjemce přímých plateb
příjemce některých podpor Programu rozvoje venkova
(PRV)
¨
17 SMR + 2 AEO → 13 PPH
Do podmíněnosti již nejsou zařazeny pův. SMR:
¨
12 GAEC → 7 DZES
Do podmíněnosti již nejsou zařazeny původní GAEC:
zákaz provádění zásahů na zaplavené nebo vodou
přesycené půdě (pův. GAEC 5),
¤ zákaz rozorávání travních porostů (pův. GAEC 8); ale
v rámci platby za ozelenění jsou stanoveny oblasti,
kde rozorávat nelze,
¤ podmínka minimální péče o travní porosty, již neplatí
výška porostu 30 cm po 31.10. (pův. GAEC 9).
¤
požadavky na oznamování nákaz, mimo TSE
(původní SMR 13, 14, 15),
¤ požadavky na používání upravených kalů (původní
SMR 3),
¤ minimální požadavky na používání hnojiv a prostředků
na ochranu rostlin (POR) pro žadatele o dotace na
agroenvironmentálně-klimatická opatření (pův. 5a, 8a);
nově budou kontrolovány samostatně, přímo v rámci
AEKO.
¤
¨
57
Nově bude součástí standardů DZES kontrola
ochranných pásů u postřiků, ve vztahu k vodním
organizmům.
Dobrý zemědělský a environmentální
stav
Změny v cross compliance od roku 2015
GAEC 11
→
DZES 1
GAEC 10
GAEC 12
→
→
DZES 2
DZES 3
GAEC 1
→
DZES 4
GAEC 2
GAEC 3+4
→
→
DZES 5
DZES 6
GAEC 6+7
→
DZES 7
GAEC 5
→
podmínky)
GAEC 8
→
GAEC 9
→
DZES 1 „Ochranné pásy podél útvarů povrchových
vod“
Zachovat i mimo zranitelné oblasti ochranné pásy
(stanovené podle § 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb.).:
¨
¤
(neplatí pro pastvu ani pro statková hnojiva rostlinného původu – sláma
apod.)
¤
zrušen (nevhodné půdní
zrušen (sečení TTP na 30 cm)
Dobrý zemědělský a
environmentální stav
DZES 3 „Ochrana podzemních vod před
znečištěním“
DZES 2 „Zavlažovací soustavy“
Pokud je v souladu s § 6 odst. 1 vodního zákona
využíváno zvláštní technické zařízení k zavlažování,
předloží žadatel platné povolení k nakládání
s povrchovými nebo podzemními vodami, které bylo
vydáno v souladu s vodním zákonem.
Při manipulaci se závadnými látkami zajistit ochranu
povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a
životního prostředí a zamezit vypouštění odpadních vod
do vod povrchových a podzemních bez platného
povolení.
¨
Závadné látky skladovat tak, aby nedošlo k jejich úniku,
popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními
nebo srážkovými vodami a zároveň zajistit, aby technický
stav skladovacích zařízení závadných látek splňoval
kvalitativní požadavky vodního zákona.
DZES 4 „Zachování minimálního pokryvu půdy“
¨ Na DPB s druhem zemědělské kultury standardní orná půda
a sklonitostí nad 5° zajistit po sklizni plodiny založení porostu
ozimé plodiny nebo uplatnit alespoň jedno z opatření:
DZES 3 (pokračování)
¨
¨
Dobrý zemědělský a
environmentální stav
Dobrý zemědělský a
environmentální stav
¨
u DPB s průměrnou sklonitostí nad 7° ochranný pás o šířce
nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou
užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem
Dodržet při aplikaci přípravku na ochranu rostlin
stanovenou ochrannou vzdálenost od břehové čáry, za
účelem ochrany vodních organizmů.
¨
zrušen (rozorání TTP)
Dobrý zemědělský a
environmentální stav
¨
pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry
Nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou
nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zajistit provedení
zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro
skladování ropných látek.
Vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém
pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek.
¤
ponechání strniště sklizené plodiny do založení porostu jařiny*
¤
podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby,
až do založení porostu jařiny*
¤
osetí meziplodinou do 20.09., ponechání porostu min. do 31.10.
Možnost orby k zapravení statkových hnojiv (mimo hnojiv z
chovu drůbeže) nebo organických hnojiv, a to v dávce 10 – 50
t/ha.
Pozn.: * “založením porostu jařiny“ se rozumí i potřebná předseťová příprava
a v jejím rámci např. i jarní orba
58
Dobrý zemědělský a
environmentální stav
Dobrý zemědělský a
environmentální stav
DZES 5 „Omezování eroze“
DZES 5 (pokračování)
Na ploše DPB označené v evidenci půdy jako půda:
Na ploše dílu PB označené v evidenci půdy jako půda:
¨
mírně erozně ohrožená (MEO) vodní erozí zajistit, že erozně
nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója,
slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím
půdoochranných technologií.
Uvedené podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková
výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha z.p. za předpokladu, že
směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve
směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a
pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás z.p. o
min. šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje
a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně
nebezpečnou plodinou, a na kterém bude žadatelem
pěstována jiná než erozně nebezpečná plodina.
¨
silně erozně ohrožená (SEO) vodní erozí zajistit, že se
nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice,
brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty
ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše
budou zakládány s využitím půdoochranných technologií;
v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka
půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze
v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin,
travních nebo jetelotravních směsí
Dobrý zemědělský a
environmentální stav
Dobrý zemědělský a
environmentální stav
DZES 6 „Zachování organických složek půdy“
¨ Nzbytky
a současně na minimálně 20 % užívané
orné půdy zajistit každoročně:
¤ aplikování tuhých statkových nebo organických hnojiv
minimálně v dávce 25 t/ha, s výjimkou tuhých statkových
hnojiv z chovu drůbeže minimálně v dávce 4 t/ha; při plnění
podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování
rostlin, například slámy, není stanovena minimální dávka,
nebo
¤ pokrytí tohoto % výměry, popřípadě části v termínu
minimálně od 01.06. do 31.07. porostem N vázajících plodin
(cizrna, čočka, fazol, hrách, peluška, jetel, komonice, lupina,
sója, vojtěška, úročník, vikev, bob, vičenec); popř. jejich
směsí; porosty lze zakládat epálit bylinné i jako podsev do
krycí plodiny, nebo směsi s travami v případě, že zastoupení
trav nepřesáhne 50 %.
DZES 7 „Krajinné prvky, invazní rostliny“
¨
Nezrušit a nepoškodit krajinný prvek a druh zemědělské
kultury rybník, včetně zákazu řezu dřevin v době od 31.03. do
01.11.; uvedené podmínky se nevztahují na zásahy provedené
se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny.
¨
Zajistit na dílu půdního bloku regulaci rostlin netýkavky
žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného
kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé
rostliny tohoto druhu; zároveň zajistit regulaci rostlin
bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin
nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.
Přímé platby od roku 2015 (NV v
Přímé platby od roku 2015 (NV v
návrhu)
návrhu)
Systém jednotné platby na plochu (SAPS) - do
31.12.2020.
Mezi přímé platby patří:
¨
¨
¨
Nový systém je vícesložkový – dosavadní plošné
platby (SAPS) budou pouze jednou částí plateb.
¨
Jednotná platba na plochu zemědělské půdy
(SAPS)
Platby budou poskytovány pouze „aktivním
zemědělcům“.
¨
Platba pro mladé zemědělce (příplatek 25 %
k SAPS)
Platby budou vypláceny pouze na zemědělskou
plochu udržovanou ve stavu vhodném pro pastvu
nebo pěstování plodin.
¨
Platba za ozelenění („greening“)
¨
Platby vázané na produkci
59
Přímé platby od roku 2015 (NV v
návrhu)
Žadatel musí být:
¨ Zemědělský podnikatel
¤ zaregistrovaný u
místně příslušného obecního úřadu
s rozšířenou působností
¤ evidovaný v registru zemědělských podnikatelů
¨ Aktivní zemědělec
¤ neprokazuje se u subjektů s celkovou částkou přímých
plateb (PP) menší než 5 000 EUR za rok (cca 20 ha)
¤ subjekt provozující letiště, železniční služby, vodárny, služby
v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály
(negativní seznam činností) bude muset prokazovat, že
n roční částka PP tvoří min. 5 % nezemědělských příjmů
nebo
n příjmy ze zemědělské činnosti tvoří min. 1/3 celkových
příjmů
Přímé platby od roku 2015
SAPS + mladý zemědělec
Mladý zemědělec
Základní platba
¨
¨
¨
¨
¨
¨
Až do roku 2020 bude pro výplatu přímých plateb
používán systém jednotné platby na plochu
(SAPS).
Minimální výměra zemědělské půdy, na kterou lze
poskytnout platbu je 1 ha.
Zemědělská půda musí být evidovaná na žadatele
v LPIS ode dne doručení žádosti o platbu do 31.08.
Odhad sazby SAPS je cca 130 EUR/ha (cca 3 500
Kč/ha).
Degresivita - snížení platby o 5 % z části nad 150 tis.
EUR.
¨
Mladí zemědělci jsou po dobu 5 let od zahájení činnosti
podporováni navýšením sazby SAPS o 25 % (cca 870
Kč/ha), pouze do výměry 90 ha. Tato doba se zkracuje o
počet let, které uplynuly od založení podniku do prvního
podání žádosti o přímé platby.
Mladým zemědělcem se rozumí:
fyzická osoba zakládající nový podnik, max. 5 let před
podáním žádosti na přímé platby, která v roce podání žádosti
o SAPS nedosáhla věku 40 let
¤ právnická osoba musí být řízena mladým zemědělcem,
který splňuje definici žadatele fyzické osoby, plní funkce
statutárního orgánu a podílí se na základním kapitálu
z více než 50 %
¤
Ozelenění („greening“)
Na greening je vázána část přímých plateb (cca 2 000
Kč/ha)
¨
Přímé platby od roku 2015
Ozelenění („greening“)
¨
¨
60
Postupy příznivé pro životní prostředí:
¤
diverzifikace plodin
¤
zachování trvalých travních porostů (TTP)
¤
plocha využívaná v ekologickém zájmu (EFA)
Odpovědi na časté dotazy:
¤
hodnotí se za celý podnik, který má např. 2 od sebe vzdálené farmy
¤
i drobné nesplnění má za následek ztrátu 2 000 Kč/ha z.p. podniku
Další možnosti způsobilosti pro platbu za ozelenění:
¤
splnění podmínek pro ekologické zemědělství
¤
využití tzv. rovnocenných postupů AEKO PRV „Zatravňování orné
půdy“, „Biopásy“ a “Ochrana čejky chocholaté“ (platné od roku 2016);
platba AEKO bude přitom adekvátně snížena
Diverzifikace plodin
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č.
1307/2013, čl. 44)
¨
¨
¨
¨
¨
¨
Diverzifikace plodin
Výměra orné půdy do 10 ha – stačí jedna plodina.
10 - 30 ha orné půdy – min. 2 plodiny, hlavní plodina nesmí
být na více než 75 % orné půdy.
Nad 30 ha orné půdy – min. 3 plodiny, hlavní plodina nesmí
být na více než 75 %, dvě hlavní plodiny na více než 95 %.
Nemusí plnit podniky s více než 75 % o.p. pro produkci bylinné
píce či trav (vč. kombinace s úhorem) či více než 75 % TTP,
přičemž zbývající orná půda nesmí činit více než 30 ha.
Deklarace jednotlivých plodin bude uváděna každoročně
v jednotné žádosti (2015). Osevní sled z Portálu farmáře.
Kontrola plnění bude probíhat v období od 01.06. do 31.08.
Např. jetel v podsevu v obilí sklizeném nazeleno – po 01.06.
bude ještě „oves“ nebo už „jetel“.
Jednotlivou plodinou se rozumí:
¨
plodina podle rodu (např. pšenice x kukuřice)
¨
ozimá x jarní varianta (např. pšenice ozimá x pšenice
jarní)
¨
u brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých plodin podle
druhu (např. lilek brambor x lilek rajče)
¨
úhor (U)
¨
tráva na orné půdě (G)
¨
směs jednotlivých plodin
Zachování trvalých travních porostů
Plocha využívaná v ekologickém zájmu - EFA
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1307/2013, čl. 45)
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1307/2013, čl. 46)
Zrušení podmínky plošného zákazu rozorání TTP (GAEC 8).
Zákaz rozorání trvalých travních porostů (změna kultury v LPIS
z T na R) ale i nadále platí v následujících územích:
¨
Natura 2000,
¨
1. zóna CHKO a NP, které se nenacházejí v oblastech Natura
2000, národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a
přírodní památky,
¨
pásy o šířce minimálně 12 m, které přiléhají k vodnímu útvaru,
¨
silně erozně ohrožená (SEO) půda,
¨
v LPIS vymezené podmáčené a rašelinné louky,
¨
III. aplikační pásmo zranitelných oblastí (ZOD).
Nesnížit poměr travních porostů vůči celkové zemědělské
půdě o více než 5 %. Tento limit bude sledován na úrovni celé
ČR.
Podniky s více než 15 ha orné půdy - vyčlenit min. 5 % orné
půdy jako plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA).
Evropská komise připraví do 31.03.2017 hodnotící zprávu o
výsledku aplikace EFA (případné navýšení na 7 %).
¨ Výjimka (75 % TTP, 75 % o.p. píce, úhor a zbytek do 30
ha).
¨ EFA v ČR pro rok 2015 (výběr z 10 možností EU):
půda ležící ladem (úhor)
krajinné prvky (KP)
¤ souvrať
¤ plochy s rychle rostoucími dřevinami (RRD)
¤ zalesněné plochy
¤ plochy s meziplodinami
¤ plochy s plodinami, které poutají vzdušný dusík
¤
¤
¨
Každá plocha bude přepočtena váhovým koeficientem,
kterým se zohlední přínos dané plochy.
Úhor
¨
¨
¨
¨
¨
Krajinné prvky
Přepočtový koeficient 1,0
Doba trvání max. 3 roky.
Udržování úhoru 01.01. - 15.(31.)07. posledního roku.
Zákaz hnojení.
Zasetí ozimé plodiny po ukončení úhoru, do 31.10.
Mez (1,0)
¨ Terasa (1,0)
¨ Travnatá údolnice (1,0)
¨ Skupina dřevin (1,5)
¨ Stromořadí (2,0)
¨ Solitérní dřevina (1,5)
¨ Příkop (2,0)
Krajinné prvky vnější musí přiléhat k DPB s kulturou
orná půda (u příkopu, meze, stromořadí, terasy –
delší stranou)
¨
Úhor s porostem
¨ Založení plodiny, která nesmí být sklizena ani pasena.
¨ Zákaz používání POR.
Úhor bez porostu
¨ Zákaz na SEO a MEO.
¨ Lze použít herbicidy.
61
Plochy s RRD na výmladkových
plantážích
Souvrať
Přepočtový koeficient 1,5
¨
¨
Šíře souvratě 1-20 m.
Maximální plocha souvratě v rámci dílu půdního bloku
20 %.
Doba trvání souvratě od založení hlavní plodiny do 15.07.
Na souvrati založení jiné plodiny než plodina hlavní uvnitř
pozemku, která nesmí být sklizena ani pasena.
Zákaz hnojení do doby sklizně hlavní plodiny.
¨
¨
¨
¨
¨
¨
¨
¨
¨
¨
¨
¨
¨
Přepočtový koeficient 1,0
Zalesněné plochy zemědělské půdy evidované
v LPIS.
Lesní porosty založené výsadbou v souladu s čl. 32
odst. 2 písm. b) bodu ii) nařízení Rady č.
1307/2013.
Zalesňování zemědělské půdy dle dotačního titulu
Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a
Programu rozvoje venkova (PRV) 2007 – 2013,
resp. 2014 - 2020.
¨
Přepočtový koeficient 0,3
¨
Na zelené hnojení nebo pro zajištění pokryvu půdy
v mimovegetačním období.
¨
Založeny výsevem směsi plodin různých rodů (max. 90 %
rostlin jedné plodiny při kontrole na místě) uvedených
v seznamu nebo podsevem trav do hlavní plodiny.
¨
Letní varianta meziplodin na zelené hnojení zasetá do
31.07. a ponechána na pozemku do 20.09.
¨
Podzimní varianta určená k pokryvu půdy v zimním období
zasetá do 20.09. a ponechána na pozemku do 31.10.
¨
Nelze využít meziplodiny podporované dotačně ze starých
AEO.
¨
Není vyžadováno certifikované ani farmářské osivo.
Meziplodiny
¨
¨
Plantáž založena z druhu nebo křížence stanovených dřevin.
Zákaz hnojení minerálními hnojivy a používání POR.
Plochy s meziplodinami
Zalesněné plochy
¨
Přepočtový koeficient 0,3
Zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou, která je
rovnoměrně a souvisle osázená dřevinami.
Podnože a výmladkové pařezy dřevin zůstávají po sklizni
v půdě a v nové sezoně z nich vyrůstají nové výhonky, a to
v minimálním počtu 1 000 životaschopných jedinců na 1 ha.
Do plochy RRD se započítává související manipulační prostor
(definováno v nařízení k LPIS).
Plochy s plodinami, které poutají dusík
Směsi bude možné zakládat z následujících
druhů:
bér vlašský, čirok zrnový, hořčice bílá, jetel nachový
(inkarnát), jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, koriandr
setý, kostřava červená, krambe habešské, lesknice
kanárská, lnička setá, lupina žlutá, mastňák
habešský, peluška (hrách setý rolní), pohanka
obecná, proso seté, ředkev olejná, řepka jarní, sléz
krmný, slunečnice roční, srha laločnatá, svazenka
vratičolistá,
světlice barvířská (saflor),
vikev
panonská, žito trsnaté (lesní)
¨
¨
¨
¨
Trávy do podsevu: bojínek luční, Festulolia sp., jílek
mnohokvětý, jílek vytrvalý, kostřava červená, kostřava
luční, kostřava rákosovitá, srha laločnatá
¨
62
Přepočtový koeficient 0,7
Plodiny uvedené v seznamu (cizrna, čočka, fazol, hrách,
včetně pelušky, jetel, komonice, lupina, sója, vojtěška,
úročník, vikev, bob, vičenec) budou pěstovány na
pozemku minimálně v období od 01.06. do 15.07. (kontrola
porostu nebo posklizňových zbytků na místě).
Pokud jsou plodiny ve směsi, musí být plodiny poutající
vzdušný dusík více než 50 % (kontrola na místě).
Po sklizni jednoletých plodin nebo pokud dojde k zrušení
porostu víceletých plodin, bude založena ozimá plodina
do 31.10.
Není vyžadováno certifikované ani farmářské osivo.
PODMÍNKY PODMÍNĚNOSTI PRO NOVÉ OBDOBÍ SZP
PLATNÉ OD 1. 1. 2015
Mgr. Dana Koubová
Informace MZe ze dne 8. 1. 2015 (zdroj www.agronavigator.cz)
Dne 18. 12. 2014 bylo publikováno nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení
důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor, ve kterém jsou
pro nadcházející rok s účinností od 1. ledna 2015 připraveny povinné požadavky na
hospodaření a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu, jejichž plnění je
závazné pro všechny zemědělské subjekty, které žádají o přímé platby, některé podpory
Programu rozvoje venkova a některé podpory společné organizace trhu s vínem.
Změny v podmínkách kontrol podmíněnosti pro nadcházející období, které bylo nutné
provést s ohledem na změny související evropské legislativy, se dotýkají zejména odlišného
uspořádání požadavků a standardů, některé požadavky a standardy nejsou již v nadcházejícím
období uplatňovány a v rámci standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu
byly doplněny některé podmínky v souladu s již zmíněnou úpravou evropské legislativy.
Požadavky a standardy
U stanovených požadavků a standardů k plnění podmínek podmíněnosti dochází
k úpravě označení a změně číslování.
Označení, na které jsme si již zvykli, zkratka SMR (Statutory Management
Requirements) pro označení povinných požadavků na hospodaření, je nahrazena označením
PPH (povinné požadavky na hospodaření). Dochází také ke změně označení standardů
známých pod zkratkou GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions), které
budou uváděny pod zkratkou DZES (dobrý zemědělský a environmentální stav).
Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření:
2014
navazující požadavky 2015
SMR 1 ochrana ptáků
PPH 2 ochrana ptáků
SMR 3 kaly
pouze jako požadavky národní legislativy
SMR 4 nitrátová směrnice
PPH 1 nitrátová směrnice
SMR 5 ochrana EVL
PPH 3 ochrana EVL
5a AEO hnojiva
pouze jako požadavky PRV
SMR 6 označování a evidence prasat
PPH 6 označování a evidence prasat
SMR 7 označování a evidence skotu
PPH 7 označování a evidence skotu
SMR 8 označování a evidence ovcí a koz
PPH 8 označování a evidence ovcí a koz
8a AEO přípravky na ochranu rostlin
pouze jako požadavky PRV
SMR 9 přípravky na ochranu rostlin
PPH 10 přípravky na ochranu rostlin
SMR 10 zákaz používání hormon. látek
PPH 5 zákaz používání hormon. látek
SMR 11 potravinové právo
PPH 4 potravinové právo
SMR 12 TSE
PPH 9 TSE
63
2014
navazující požadavky 2015
SMR 13 tlumení kulhavky a slintavky
ukončení k 31. 12. 2014
SMR 14 vezikulár. choroby prasat
ukončení k 31. 12. 2014
SMR 15 katerál. horečka ovcí
ukončení k 31. 12. 2014
SMR 16 ochrana telat
PPH 11 ochrana telat
SMR 17 ochrana prasat
PPH 12 ochrana prasat
SMR 18 ochrana hospodář. zvířat
PPH 13 ochrana hospodář. zvířat
Dále nejsou již zařazeny požadavky kalové směrnice (aktuální SMR 3) a požadavky
na včasné oznamování nákaz u zvířat (aktuální SMR 13 – tlumení slintavky kulhavky,
SMR 14 – tlumení některých nákaz a opatření týkající se vezikulární choroby prasat, SMR 15
– tlumení katarální horečky ovcí), a nebude tak v rámci podmíněnosti probíhat jejich kontrola.
V rámci podmíněnosti nebudou také dále prováděny kontroly minimálních požadavků
pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (aktuální 5a/AEO 1 - 6 a 8a/AEO 7 - 10)
agroenvironmentálních opatření, které však zůstávají nadále platné pro splnění podmínek
agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci Programu rozvoje venkova na období
2014 - 2020.
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou
řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:
1. ochranných pásů podél vodních toků
2. zavlažovacích soustav
3. ochrany podzemních vod před znečištěním
4. minimálního pokryvu půdy
5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče
o travní porosty (aktuální GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu
tzv. rozorání (aktuální GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové
období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening).
Stručný přehled podmínek pro standardy dobrého zemědělského
a environmentálního stavu:
1.
Dodržení ochranných pásů podél vodních toků
Standard obsahuje tři požadavky na zachování ochranného pásu podél vodních toků uvnitř i
vně zranitelných oblastí:
a) pás nehnojené půdy stanovený podle § 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o šířce
nejméně 3 m od břehové čáry; a u dílu půdního bloku s průměrnou sklonitostí
převyšující 7 stupňů ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v
něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a
64
b) dodrží při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost za
účelem ochrany vodních organismů od břehové čáry.
2.
Povolení pro užívání zavlažovacích soustav
Standard obsahuje požadavek na držení povolení k nakládání s vodami pro uživatele
technických zařízení k zavlažování tj. těch, pro jejichž provoz je třeba dodávat elektrickou,
mechanickou nebo jinou energii.
3.
Ochrana podzemních vod před znečištěním
Standard obsahuje požadavky stanovené § 38 a 39 vodního zákona k ochraně povrchových a
podzemních vod a životního prostředí při manipulaci, skladování a vypouštění závadných
látek.
4.
Zachování minimálního pokryvu půdy
Standardem jsou stanoveny požadavky pro zachování minimálního pokryvu půdy na DPB
převyšující 5 stupňů průměrné sklonitosti. Navrženo je pět způsobů plnění, ze kterých si bude
mít možnost vybrat necelých 10 tisíc zemědělských subjektů hospodařících na výše uvedeném
podílu zem. půdy. Možnostmi plnění tohoto standardu, které jsou definovány tak, aby
zajišťovaly pokryv půdy, umožňovaly přípravu půdy pro další plodiny a současně a také
splňovaly podmínky Integrované ochrany rostlin. Čtyři z uvedených možností předpokládají
minimální pokryv půdy zachováním strniště včetně podmítnutého nebo založením porostu
ozimů nebo meziplodin a následně provedení případné jarní orby. Pátá možnost umožňuje
provedení podzimní orby v jakékoli zemědělcem zvolené hloubce včetně hluboké orby a
přenechání tohoto stavu až do jarního období. Tato možnost samotnou operaci orby doplňuje
dalšími benefity pro zlepšení stavu půdy – zapravení hnojiv, resp. doplnění organických látek.
5.
Dodržení minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze
Standard upravuje podmínky pěstování erozně nebezpečných plodin na mírně a silně erozně
ohrožených půdách vymezených v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (LPIS).
6.
Zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť
Standardem je stanoven zákaz pálení bylinných zbytků a jsou stanoveny podmínky pro
aplikaci hnojiv pro zachování úrovně organických složek v půdě.
7.
Zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin
Standard upravuje povinnost nerušení a nepoškozování krajinných prvků včetně zákazu řezu
v období od 31. března do 1. listopadu a povinnost regulace invazních rostlin.
Systém vyhodnocování
Pro účely hodnocení při zjištění porušení stanovených podmínek bude i dále platit, že
za méně závažná, tzv. zanedbatelná porušení, bude možné neuložit sankci (snížení dotace)
v případě, že žadatel splní uložená nápravná opatření.
Zdroj:
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/kontroly-podminenosti-cross-compliance1/aktuality/index-5.html
65
ŘEPKOVÝ OLEJ – KRÁL MEZI OLEJI
Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.1, Ing. Petr Zehnálek2, Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. 3
1
Vím, co jím a piju, o.p.s. Praha, 2ÚKZÚZ Hradec nad Svitavou, 3SPZO
Úvod
Řepka olejka je naší nejrozšířenější olejninou. Podstatná část řepkového oleje v České
republice se však zpracovává na methylestery, které jsou dle požadavků legislativy přimíchávány
do motorové nafty v množství 6 %. Běžný spotřebitel má řepkový olej zafixován jako surovinu pro
technické účely a nezná složení řepkového oleje, a tím ani jeho význam z hlediska výživy. Řepkový
olej má řadu nutričních předností. Z běžně používaných olejů má nejnižší obsah nasycených
mastných kyselin (SAFA). Z hlediska obsahu omega 3 polynenasycených mastných kyselin
(PUFA) patří k nejvýznamnějším zdrojům rostlinného původu této skupiny mastných kyselin (MK).
Nevhodná skladba konzumovaných tuků v naší populaci
Vysoká konzumace SAFA je problémem celé řady zemí, stejně jako nedostatečný příjem
omega 3 PUFA. Pro SAFA je tolerovaný příjem 10 % z celkového příjmu energie (FAO 2010), což
odpovídá přibližně 20 g denně. Češi konzumují nadbytek SAFA (16,9 % z celkového příjmu
energie), mnohem více než většina států v Evropě i na celém světě (Micha et al. 2014). Příjem
omega 3 PUFA s prodlouženým řetězcem, v ČR vyskytujících se v rybách, je 145 mg/den (Micha et
al. 2014). To je méně než doporučovaných 250 mg/den. Příjem omega 3 PUFA rostlinného původu
je 1 364 mg/den (Micha et al. 2014). To je v dolní části intervalu doporučovaných výživových
dávek. Tento příjem postačuje pro zajištění základních funkcí v organismu, pro dosažení
kardioprotektivních účinků by bylo účelné příjem zvýšit alespoň nad 2 g denně. Na základě
soudobých vědeckých poznatků existují přesvědčivé důkazy, že záměna SAFA za PUFA snižuje
rizika srdečně cévních onemocnění (FAO 2010). Dopady změn stravovacích návyků mohou být
velmi významné. Záměna SAFA za PUFA na úrovni 5 % z celkového příjmu energie vedla ke
snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění (KVO) o 42 % (Hu et al. 1997).
Nejúčinnější způsob, jak snížit spotřebu SAFA, představuje alternativní použití rostlinných
olejů a tuků s nutričně vyváženým složením místo tuků živočišných v různých aplikacích studené i
teplé kuchyně. Pozornost by měla být zaměřena na celkové složení tuků v těchto výrobcích. Vedle
nižšího obsahu SAFA by měly být vybírány výrobky s vyšším obsahem omega 3 PUFA. Používání
řepkového oleje v potravinářském průmyslu (například výroba margarinů, majonéz) i k přímé
spotřebě v domácnostech je v souladu s výše uvedenými trendy ve výživě – snižování konzumace
SAFA a jejich efektivní záměna za PUFA.
Vliv konzumace řepkového oleje na rizikové faktory KVO
Záměna nasycených mastných kyselin za nenasycené založená na konzumaci řepkového
oleje, byla testována v řadě studií. Řepkový olej byl podáván intervenovaným skupinám přímo nebo
i prostřednictvím výrobků z něj vyrobených, např. margarinů. U jednotlivých studií byla kromě
výsledného efektu vyhodnocována i kvalita odborného zpracování. Tabulka I uvádí výsledky 9
studií, které byly vyhodnoceny z hlediska designu i účinku jako velmi dobře provedené.
Z údajů v tabulce vyplývá, že v rámci těchto studií nahradily MUFA+PUFA řepkového oleje SAFA
ve stravě v průměru na úrovni 8 % z celkového příjmu energie, což představuje při doporučovaném
denním příjmu energie pro dospělou osobu 2 000 kcal konzumaci přibližně 18 g MUFA+PUFA
řepkového oleje místo SAFA pocházejících z jiných tuků. Hladina celkového cholesterolu v
důsledku těchto záměn poklesla v průměru o 11 % a hladina LDL-cholesterolu o 15 %.
66
Tab. 1: Změny v příjmu nenasycených mastných kyselin a vliv na hladinu celkového a
LDL-cholesterolu
∆(MUFA
∆celkový
∆LDL
∆(MUFA+PUFA)
+PUFA)
cholesterol
cholesterol
(g/2000 kcal)
(% en.)
(%)
(%)
Baudet and Jacotot 1988
9,5
21,2
-17,0
-21,0
Karvonen et al 2002
3,3
7,3
-5,1
-6,6
Kratz et al 2002
11,5
25,5
-14,3
-17,5
Matheson et al 1996
2,1
4,7
-7,0
-10,0
Noakes and Clifton 1998
7,6
16,9
-8,4
-12,8
Seppanen-Laakso et al 1992
5,4
12,0
-3,0
-6,4
Uusitupa et al 1994
13,4
29,7
-21,6
-29,5
Valsta et al 1992
9,1
20,2
-15,5
-24,0
Wardlaw et al 1991
10,0
22,2
-8,8
-11,8
Průměr
8,0
17,7
-11,2
-15,5
∆(MUFA +PUFA) – změna příjmu nenasycených MK, ∆celk.-C – změna hladiny celkového
cholesterolu, ∆LDL-C – změna hladiny LDL - cholesterolu
Studie
Soutěž „O nutričně nejkvalitnější řepku“
Již sedmým rokem probíhá soutěž „O nutričně nejkvalitnější řepku“. V roce 2008 zvítězily
odrůdy Labrador, Aviso a Radost, v roce 2009 Appolon a Labrador, v roce 2010 Exfile a opět
Labrador, v roce 2011 Jumper a opět Labrador, v roce 2012 DK Explicit a Jumper, v roce 2013
DK Sensei a opět Jumper.
Jak dopadlo hodnocení odrůd v obou kategoriích v roce 2014, ukazují tabulky II a III.
Odrůdy jsou seřazeny sestupně dle klesajícího indexu „I“.
Tab. 2: Obsah esenciálních mastných kyselin a hodnoty indexu „I“ v nově registrovaných
odrůdách (průměr z let 2012 až 2014)
Odrůda
Astronom
DK Exception
Factor KWS
DK Impression CL
Arabella
SY Alissa
SY Saveo
Bonzzai
Diego
Oriolus
% obsah kyseliny
linolové
linolenové
19,73
20,75
19,31
18,51
20,11
18,15
17,54
17,78
17,52
16,17
10,82
9,61
10,27
10,50
9,32
10,03
10,23
9,54
8,93
8,95
Hodnota indexu
"I"
41,37
39,97
39,84
39,52
38,75
38,22
38,00
36,85
35,37
34,06
Index „I“ je dán obsahem esenciálních mastných kyselin vypočítaným dle vzorce:
I = % LA + 2 * % ALA,
kde % LA odpovídá procentuálnímu obsahu kyseliny linolové a % ALA obdobně procentuálnímu
obsahu kyseliny alfa-linolenové v oleji jednotlivých odrůd. Složení olejů je vyjádřeno průměrnými
hodnotami z rozborů za 3 roky v případě nově registrovaných odrůd. Poslední výsledky jsou
započteny z nové sklizně. V každém roce jsou analyzovány odrůdy z jednoho pokusného místa.
Dvojnásobné započtení obsahu kyseliny alfa-linolenové v rámci indexu „I“ zdůrazňuje menší
dostupnost omega 3 polynenasycených mastných kyselin v rámci existujících přírodních zdrojů.
67
Tab. 3: Obsah esenciálních mastných kyselin a hodnoty indexu „I“ v odrůdách aktuálně
zkoušených v pokusech pro Seznam doporučených odrůd v ročníku 2013/2014 (průměr
z let 2012 až 2014)
Odrůda
DK Exquisite
Inspiration
DK Sensei
DK Explicit
NK Grandia
Bonanza
DK Exstorm
NK Morse
DK Excellium
PT205
Arizona
Harry
Xenon
PR46W26
Sherpa
Marathon
Rescator
Slaki CS
Arot
DK Exssence
Sidney
% obsah kyseliny
linolové linolenové
19,43
18,77
19,29
19,54
18,23
18,82
18,65
18,42
18,45
18,26
18,96
18,09
16,56
18,16
18,47
18,73
16,98
18,39
16,53
14,77
9,13
10,29
10,54
10,05
9,76
10,15
9,70
9,47
9,55
9,48
9,58
9,05
9,48
10,20
9,34
9,05
8,53
9,01
8,07
8,76
9,09
8,15
Hodnota
indexu "I"
40,02
39,85
39,39
39,07
38,54
38,21
37,60
37,53
37,41
37,41
37,06
37,05
36,96
36,85
36,57
35,79
35,00
34,53
34,05
32,96
25,44
Vítězem v rámci kategorie nově registrovaných odrůd se v roce 2014 stala odrůda
Astronom. Nejvyššího indexu v rámci odrůd aktuálně zkoušených v pokusech pro Seznam
doporučených odrůd v ročníku 2013/14 dosáhla a vítězem v rámci této kategorie se stala odrůda DK
Exquisite.
Závěr
Česká republika patří mezi země s nejvyšším příjmem SAFA. Zvýšení konzumace
řepkového oleje a produktů z něj vyrobených místo živočišných tuků patří k žádoucím změnám
stravovacích návyků. Řepkový olej má z rostlinných olejů nejnižší obsah SAFA a je dobrým
zdrojem omega 3 PUFA. Je vhodný do studené kuchyně. Lze jej použít i v teplé kuchyni při
jednorázových aplikacích, pokud nedochází k dlouhodobému přehřívání. V rámci potravinářského
průmyslu je řepkový olej využíván v řadě výrobků (např. majonézy). V kombinaci s tropickými
oleji jej lze použít i do dalších výrobků, kde tropický olej dodává produktu příslušnou texturu a
řepkovým olejem se vylepšuje výživová hodnota produktu. Díky tomu mají např. moderní kvalitní
margariny po výživové stránce lepší složení, než např. máslo.
Literatura:
Micha R., Khatibzadeh S., Shi P., et al. (2014). Global, regional, and national consumption levels of
dietary fats and oils in 1990 and 2010: a systematic analysis including 266 country-specific
nutrition surveys. Br Med J. 348: 1 - 20.
Více informací a další použitá literatura jsou dostupné v rámci brožury o řepkovém oleji na
webu: http://www.olejnadzlato.cz/wp-content/uploads/2014/09/brozura-A5_web-1.pdf
68
Jarní semináře pro pěstitele olejnin
•
Sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů pořádaných Svazem pěstitelů
a zpracovatelů olejnin
•
Podporováno Evropskou unií v rámci realizace projektů Programu rozvoje venkova
č. 13/018/1310a/164/000080
•
Vydává: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Jankovcova 18, 170 37 Praha 7
•
Redakční a grafická úprava: Ing. Roman Hnilička, Ph.D., e-mail: [email protected]
Ing. Josef Škeřík, CSc., e-mail: [email protected]
www.spzo.cz
•
Tisk: Garret – Kostelec n. Č. lesy
Download

ZDE - spzo