Zdroje dat ve
společenských vědách
Dokumentace usmrcených na
čs. hranicích 1948–1989
Tereza Mašková, Vojtěch Ripka
Obsah
•
•
•
•
•
•
Představení projektu
Proč sada dat?
Způsob sestavení sady dat
Předběžné výsledky a možnosti interpretace
Kontext (emigrace, zadržení na hranicích)
Závěr
Projekt Dokumentace usmrcených na
čs. státních hranicích 1948–1989
• osoby usmrcené v souvislosti s přechody,
resp. ostrahou, čs. hranic s Rakouskem a Německem
(SRN, NDR) mezi únorem 1948 a koncem roku 1989
(cca 276 os.)
Projekt Dokumentace usmrcených na
čs. státních hranicích 1948–1989
• webový projekt; portréty třetiny zdokumentovaných osob (2009–2012)
• sběr dat a vytvoření datové sady zahrnující všechny zdokumentované
usmrcené osoby (2013–2014)
• studie včetně interpretace výsledků práce s databází (2015)
Sada dat „Hranice“
• archiválie vzniklé činností Pohraniční stráže a Státní
bezpečnosti
• archivy: Archiv bezpečnostních složek, Archív Ústavu
pamäti národa, spisovna Úřadu dokumentace
a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), materiály
z oblastních archivů
• PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených
pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na
státních hranicích 1945–1989. 1. vyd. Praha: Úřad
dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006.
Sada dat „Hranice“
•
-
40 proměnných různých typů:
jméno, příjmení
datum narození, incidentu, úmrtí
místo narození, bydliště, incidentu, úmrtí včetně GPS lokace
vzdálenost mezi bydlištěm a incidentem
věk, povolání, stranická příslušnost, „agent“
útvar Pohraniční stráže, směr přechodu
úmysl přechodu, počet „spoluutečenců“
aj.
• 30 poznámek k jednotlivým proměnným
Metodologie
• základní popisné otázky
• deskriptivní statistické operace
• explorativní analýzy
• konstruované proměnné (geografické proměnné –
typ dobového okresu narození)
• harmonizované proměnné (odhadované údaje – data
narození apod.)
Přechody hranice
Přechody hranice
Charakteristika skupiny usmrcených
Motivace k útěku
• určitelná u nízkého procenta usmrcených (archiválie
nedostačují, zkreslené informace)
• škála motivace přechodu hranice
(úmysl přechodu vyvrácen u 4 % usmrcených)
- odchod do zahraničí
- sociální důvody (návštěvy)
- ekonomické důvody (majetek, sušení sena, těžba
dřeva, pašování aj.)
- úkoly agentů
Charakteristika skupiny usmrcených
Nejčastější znaky
nejčastěji se objevující charakteristické znaky
muž české národnosti z Československa
pokus o přechod čs. hranice do Rakouska
zastřelen v čs. hraničním pásmu v oblasti
4. znojemské brigády PS
- v letech 1948–1950
- neoznačen za agenta
•
-
Charakteristika skupiny usmrcených
Agenti – propaganda vs. realita
• mýtus dobové propagandy – pohraničníci na čs. hranici
neustále bojují s teroristy ze Západu
• Prokop Tomek: usmrceno min. 584 vojáků PS: 2 %
usmrcení „narušiteli státní hranice“, 32 % sebevraždy, 42
% úrazy a nehody, 7 % vzájemná postřelení, 8 % úrazy
el. proudem či výbuchy min apod.
• ÚDV: usmrceno cca 400 pohraničníků (80–90 % tragické
nehody)
Charakteristika skupiny usmrcených
Agenti – propaganda vs. realita
• sada dat:
- cca 10 % osoby označených tehdejšími orgány
komunistického režimu jako agenti (50 % z nich
narozeno v zahraničí)
- obsahuje případy agentů usmrcených
v blízkosti hranic domácími nadřízenými
Vývoj počtu usmrcených
Vývoj počtu usmrcených a vývoj
ostrahy hranice (periodizace)
• 1948–1950 (SNB, PS SNB)
• 1951–1965 (1951 vznik PS pod ministerstvem
národní bezpečnosti; 1951 zaminování; 1952
vysoké napětí v drátěných zátarasech)
• 1966–1971 (1966 vypojení vysokého napětí
v drátěných zátarasech; PS pod ministerstvem
národní obrany)
• 1972–1989 (1972 PS pod federálním
ministerstvem vnitra; vznik Hlavní správy
Pohraniční stráže Ostrahy státních hranic)
Vývoj počtu usmrcených a vývoj
ostrahy hranice (periodizace)
• 1948–1950
- 25 % všech usmrcených
- úmrtí zapříčiněna střelbou (90 % střelba pohraničníky,
10 % sebevraždy)
- velký pohyb přes „zelenou hranici“ (uprchlíci, návraty pro
majetek atd.)
• 1951–1965
- 66 % všech usmrcených
- zapojení vysokého elektrického napětí do drátěných zátarasů
(více než 50 % usmrcených z tohoto období) a zaminování
(miny odstraněny v polovině 50. let)
- pokles celkového počtu přechodů přes hranici
Vývoj počtu usmrcených a vývoj
ostrahy hranice (periodizace)
•
-
1966–1971
3 % usmrcených z celkového počtu
vypojen elektrický proud z drátěných zátarasů
uvolnění cestování
• 1972–1989
- 10 % všech usmrcených
- 50 % usmrcených v tomto období občané NDR
Způsob úmrtí
Způsob úmrtí
• téměř 50 % usmrceno střelbou
• více než 33 % usmrceno vysokým elektrickým
napětím v drátěném zátarasu (v 1951–1965 příčina
více než 50 % úmrtí)
• sebevraždy či utonutí příčinou úmrtí u jednotek
procent osob
Státní příslušnost
Státní příslušnost
• 25 % usmrcených příslušníci cizích států, zejména sousedních
• 10–20% podíl cizinců v jednotlivých obdobích (výjimka 1972–1989: cizinci
tvoří 50 % usmrcených – občané NDR)
• Poláci: 40 %; všichni zahynuli v letech 1951–1965
• Němci: 17 % NDR (až po dostavbě Berlínské zdi), 10 % SRN, 7 % občané
„nerozděleného Německa“
• Rakušané (10 %), Maďaři (10 %)
•
-
Důvody
krátkodobé návraty odsunutých obyvatel, zajatců či repatriovaných
hospodářské důvody (pašování, dřevo, seno)
Polsko bez pozemní hranice se Západem (jen skrze Baltské moře)
občané NDR považovali čs. hranici za méně střeženou než vnitroněmeckou
Věk
Věk
•
-
Medián
1948–1950: cca 28 let
1951–1965: cca 27 let
1966–1971: cca 23 let
1972–1989: cca 21 let
• skupina usmrcených v letech 1948 až 1965 (tzn. nepočetnější) pestrá
národnostně i věkově, nejen mladí lidé bez závazků, ale i celé rodiny
V první dekádě po změně režimu se pro odchod za hranice odhodlali i starší
lidé, zatímco v pozdějších obdobích starší lidé již na odchod rezignovali (pokud
se k němu neodhodlali v prvním desetiletí, neodhodlali se k němu už nikdy)
a hranice se pokoušeli přejít primárně mladí lidé, kteří se v tomto režimu již
narodili a nemohli své životní podmínky srovnávat s předúnorovou dobou.
Vzdálenost do 25 km
mezi bydlištěm a místem incidentu
Vzdálenost
(mezi bydlištěm a místem incidentu )
• v rádiu do 25 km (zvládnutelná pěšky za den včetně
návratu) žilo 25 % usmrcených (resp. usmrcených,
u nichž je známo místo incidentu a místo bydliště)
• do 10 km (denně zvládnutelná vzdálenost): 20 %
• do 5 km (přehlédnutelná okem): 14 %
Lidé nepřecházeli většinou v místech, která znají, resp. je
možné, že se těmto lidem z blízké vzdálenosti útěk zdařil
a nejsou proto mezi usmrcenými. Dalším možným
vysvětlením je, že v pohraničí žily „prověřené“ osoby,
které k útěku do zahraničí neměly motivaci.
Útvary Pohraniční stráže
(počty usmrcených)
• 1948–1950
Útvary Pohraniční stráže
(počty usmrcených)
• 1951–1965
Útvary Pohraniční stráže
(počty usmrcených)
• 1966–1971
Útvary Pohraniční stráže
(počty usmrcených)
• 1972–1989
Kontext
(usmrcení, zadržení, emigranti)
USMRCENÍ
• 276 os. (hlavně civilisté a příp. dezertéři)
ZADRŽENÍ
• celkem 70 000 os.
- 1950 až 1951: 5 000 os.
- z ČSSR 48 861 os.
- do ČSSR 21 152 os.
- „socialistická hranice“ 28 864 os.
- „kapitalistická hranice“ 41 149 os.
Kontext
(usmrcení, zadržení, emigranti)
EMIGRACE
• migrační úbytek z tzv. ilegálního vystěhovalectví
1950–1989: 485 000 až 556 000 os.
• oficiální statistiky dle zahraničního stěhování
70 667 os.
• na přelomu 40. a 50. let odcházelo ročně 2000 až
4000 os., celkem desetitisíce lidí
• v letech 1952–1963 významný pokles – pouze
3030 emigrantů
Shrnutí
• systematická práce s fenoménem přechodů přes
hranice jako celkem
• pokládání otázek a možnost ověření
•
-
cíle
podklad pro další výzkum
rozcestník k dokumentům
průzkum možností vytváření tematických sad dat
pro historický výzkum
Děkujeme za pozornost.
Download

ZDE